23.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/1

(1)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 přezkoumala Komise žádost Francie o schválení změny ve specifikaci chráněného označení původu „Langres“ zapsaného do rejstříku na základě nařízení Komise (ES) č. 1107/1996 (2).

(2)

Jelikož daná změna není malého rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Jelikož nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být tato změna schválena,

23.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/3

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

23.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/5

(1)

Výše reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2011/2012 byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 971/2011 (3). Tyto ceny a cla byly naposledy změněny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 759/2012 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s článkem 36 nařízení (ES) č. 951/2006.

(3)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve po té, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění,

23.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/7

(1)

Spojené království obdrželo dne 17. ledna 2007 žádost od společnosti Lonza v souladu s čl. 11 odst. 1 směrnice 98/8/ES o zařazení účinné látky didecyl-(dimethyl)amonium-karbonát do přílohy I uvedené směrnice pro použití v typu přípravku 8, konzervační přípravky pro dřevo, podle přílohy V směrnice 98/8/ES. Didecyl-(dimethyl)amonium-karbonát nebyl k datu uvedenému v čl. 34 odst. 1 směrnice 98/8/ES na trhu jako účinná látka biocidního přípravku.

(2)

Po provedeném hodnocení předložilo Spojené království Komisi dne 11. listopadu 2010 svou zprávu spolu s doporučením.

(3)

Zprávu přezkoumaly členské státy a Komise v rámci Stálého výboru pro biocidní přípravky dne 2. března 2012 a závěry tohoto přezkoumání byly zařazeny do hodnotící zprávy.

(4)

Z hodnocení vyplývá, že u biocidních přípravků používaných jako konzervační přípravky pro dřevo, které obsahují didecyl-(dimethyl)amonium-karbonát, lze očekávat, že splňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES. Je proto vhodné zařadit didecyl-(dimethyl)amonium-karbonát pro použití v typu přípravku 8 do přílohy I uvedené směrnice.

(5)

Na úrovni Unie nebyly hodnoceny všechny možnosti použití. Hodnoceno například nebylo použití neprofesními uživateli. Je proto vhodné požadovat, aby členské státy posoudily taková použití nebo scénáře expozice a taková rizika pro skupiny obyvatelstva a složky životního prostředí, která nebyla reprezentativně zohledněna při posouzení rizik na úrovni Unie, a při vydávání povolení přípravku se ujistily, že byla přijata odpovídající opatření nebo že byly uloženy zvláštní podmínky za účelem snížení zjištěných rizik na přijatelnou úroveň.

(6)

Vzhledem ke zjištěným rizikům pro lidské zdraví pro průmyslové uživatele je vhodné požadovat, aby byly stanoveny bezpečné provozní postupy a aby tyto přípravky byly používány s vhodnými osobními ochrannými prostředky, pokud žádost o povolení přípravku neprokazuje, že rizika lze snížit na přijatelnou úroveň jinými způsoby.

(7)

Vzhledem ke zjištěným rizikům pro vodní a půdní prostředí je vhodné požadovat, aby průmyslové použití bylo prováděno v uzavřeném prostoru nebo na nepropustném pevném podloží se zpevněným okrajem, aby čerstvě ošetřené dřevo bylo po ošetření skladováno pod ochranným krytem a/nebo na nepropustném pevném podloží a aby všechny úniky při použití přípravků používaných jako konzervační přípravky pro dřevo a obsahujících didecyl-(dimethyl)amonium-karbonát byly shromažďovány pro opětovné využití nebo zneškodnění.

(8)

Nepřijatelná rizika pro životní prostředí byla zjištěna v situacích, kdy bylo dřevo ošetřené namáčením v didecyl-(dimethyl)amonium-karbonátu trvale vystaveno povětrnostním vlivům nebo bylo často vystaveno vlhkosti (třída využití 3 podle definice OECD (2)) a kdy bylo dřevo ošetřené didecyl-(dimethyl)amonium-karbonátem použito ve venkovních stavbách v blízkosti vody nebo nad vodou (scénář pro most v třídě použití 3 podle definice OECD (3)) nebo bylo ve styku se sladkou vodou (třída použití 4b podle definice OECD (4)). Je proto vhodné požadovat, aby přípravky nebyly povoleny pro ošetřování dřeva k uvedeným účelům použití, pokud nejsou předloženy údaje prokazující, že přípravek splní požadavky jak článku 5, tak přílohy VI směrnice 98/8/ES, případně s použitím vhodných opatření na zmírnění rizik.

(9)

Ustanovení této směrnice by měla být uplatňována souběžně ve všech členských státech, aby se zajistilo stejné nakládání s biocidními přípravky typu 8 s obsahem účinné látky didecyl-(dimethyl)amonium-karbonát na trhu Unie a aby se obecně usnadnilo řádné fungování trhu s biocidními přípravky.

(10)

Před zařazením účinné látky do přílohy I směrnice 98/8/ES je třeba poskytnout členským státům přiměřené období, které jim umožní uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

(11)

Směrnice 98/8/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

23.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/11

(1)

V souladu se směrnicí 95/46/ES jsou členské státy povinny zajistit, aby k předávání osobních údajů do třetí země docházelo, pouze pokud dotyčná třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany a pokud budou před předáním údajů dodržovány právní předpisy členských států provádějící ostatní ustanovení směrnice.

(2)

Komise může dospět k závěru, že třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Takové zemi mohou členské státy předávat osobní údaje, aniž by byly nutné dodatečné záruky.

(3)

V souladu se směrnicí 95/46/ES má být úroveň ochrany údajů hodnocena s ohledem na všechny okolnosti související s předáním nebo předáváním údajů, a to se zvláštním zřetelem na celou řadu podmínek týkajících se předávání a uvedených v článku 25 této směrnice.

(4)

S ohledem na rozdíly v přístupu třetích zemí k ochraně údajů by mělo být dbáno na to, aby hodnocení odpovídající úrovně této ochrany a uplatňování všech rozhodnutí na základě čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES nebyla svévolně nebo neodůvodněně diskriminační vůči třetím zemím, kde jsou obdobné podmínky, nebo mezi nimi, a aby nevytvářela skrytou překážku obchodu s ohledem na stávající mezinárodní závazky Evropské unie.

(5)

Ústava Uruguayské východní republiky přijatá v roce 1967 výslovně neuznává právo na soukromí ani právo na ochranu osobních údajů. Seznam základních práv však není konečný, jelikož v článku 72 ústavy je stanoveno, že „uvedení práv, povinností a záruk v ústavě nevylučuje ostatní práva, povinnosti a záruky, jež jsou neodmyslitelně spjaty s osobností člověka nebo které vyplývají z republikánské formy vlády“. Paragraf 1 zákona č. 18.331 o ochraně osobních údajů a opravném prostředku „Habeas Data“ ze dne 11. srpna 2008 (Ley No 18.331 de Protección de Datos Personales y Acción de „Habeas Data“) jednoznačně uvádí, že „člověku je vlastní právo na ochranu osobních údajů, a je proto obsaženo v článku 72 ústavy republiky“. V článku 332 ústavy je uvedeno, že uplatňování pravidel obsažených v této ústavě, která uznávají práva jednotlivců, jakož i pravidel přiznávajících práva a ukládajících povinnosti orgánům veřejné správy, by nemělo být znemožněno neexistencí příslušných předpisů, nýbrž tyto budou nahrazeny použitím základů podobných zákonů, právních zásad a obecně uznávaných doktrín.

(6)

Právní normy ochrany osobních údajů v Uruguayské východní republice vycházejí především ze standardu stanoveného směrnicí 95/46/ES a jsou uvedeny v zákoně č. 18.331 o ochraně osobních údajů a opravném prostředku „Habeas Data“ (Ley No 18.331 de Protección de Datos Personales y Acción de „Habeas Data“) ze dne 11. srpna 2008. Tento zákon se vztahuje jak na fyzické, tak na právnické osoby.

(7)

Tento zákon je dále doplněn vyhláškou č. 414/009 ze dne 31. srpna 2009, která byla přijata za účelem vyjasnění některých aspektů zákona a stanovení podrobné úpravy organizace, pravomocí a fungování orgánu dohlížejícího na ochranu údajů. V preambuli vyhlášky se uvádí, že v této věci je vhodné přizpůsobit vnitrostátní právní systém nejuznávanějšímu srovnatelnému právnímu režimu, a to v zásadě režimu stanovenému evropskými zeměmi prostřednictvím směrnice 95/46/ES.

(8)

Ustanovení o ochraně údajů jsou obsažena rovněž v řadě zvláštních právních předpisů, kterými je upraveno vytváření a správa databází, zejména v právních předpisech, které upravují určité veřejné rejstříky (veřejných listin, průmyslového vlastnictví a obchodních značek, osobních úkonů, nemovitostí, těžebních práv, nebo úvěrové solventnosti). Ve smyslu článku 332 ústavy se zákon č. 18.331 dodatečně k těmto předpisům používá ve vztahu k těm otázkám, jež nejsou upraveny zvláštními právními předpisy.

(9)

Právní normy o ochraně údajů uplatňované v Uruguayské východní republice obsahují všechny základní zásady nezbytné pro zajištění odpovídající úrovně ochrany fyzických osob a současně stanoví výjimky a omezení pro ochranu důležitých veřejných zájmů. Do těchto právních norem o ochraně údajů a výjimek se promítají zásady stanovené ve směrnici 95/46/ES.

(10)

Uplatňování právních norem o ochraně údajů je zaručeno správními a soudními opravnými prostředky, zejména žalobou „habeas data“, která subjektu údajů umožňuje pohnat správce údajů před soud za účelem vymožení svého práva na přístup k údajům, jejich opravu a výmaz, a dále nezávislým dohledem prováděným orgánem dozoru (Útvar pro regulaci a kontrolu osobních údajů, Unidad Reguladora y de Control de Datos Personales (URCDP)), který je vybaven pravomocí vyšetřovat, zasahovat a sankcionovat v souladu s článkem 28 směrnice 95/46/ES, a který koná zcela nezávisle. Kterákoli zainteresovaná strana má navíc právo vymáhat soudní cestou náhradu škody, kterou utrpěla v důsledku protiprávního zpracování jejích osobních údajů.

(11)

Uruguayské orgány na ochranu osobních údajů poskytly vysvětlení a záruky ohledně způsobu výkladu uruguayského práva a poskytly záruky ohledně provádění uruguayských předpisů na ochranu údajů v souladu s takovým výkladem. Uruguayské orgány na ochranu údajů vysvětlily, že podle článku 332 ústavy se zákon č. 18.331 používá dodatečně ke zvláštním právním předpisům, které upravují vytváření a správu specifických databází, ve vztahu k těm otázkám, které tyto zvláštní právní nástroje neupravují. Stejně tak vysvětlily, že pokud jde o seznamy uvedené v paragrafu 9 C) zákona č. 18.331, a které nevyžadují souhlas subjektu údajů se zpracováním, ze zákona se uplatňují také práva subjektů údajů, zejména zásady omezení účelu a přiměřenosti údajů, a že tato práva jsou pod dohledem orgánů pro ochranu údajů. Co se týče zásady transparentnosti, uruguayské orgány pro ochranu údajů informovaly, že ve všech případech se uplatňuje povinnost poskytnout subjektu údajů nezbytné informace. Pokud jde o právo na přístup k údajům, orgán na ochranu údajů vysvětlil, že při podání žádosti stačí, když subjekt údajů prokáže svou totožnost. Uruguayské orgány pro ochranu údajů objasnily, že výjimky týkající se zásady předávání údajů do jiných zemí, které jsou uvedeny v paragrafu 23 odst. 1 zákona č. 18.331, nelze chápat v tom smyslu, že mají širší uplatnění, než jaké je uvedeno v čl. 26 odst. 1 směrnice 95/46/ES.

(12)

Toto rozhodnutí přihlíží k uvedeným vysvětlením a zárukám a vychází z nich.

(13)

Uruguayská východní republika je také smluvní stranou Americké úmluvy o lidských právech (Pakt ze San José, Costa Rica) ze dne 22. listopadu 1969, která vstoupila v platnost dne 18. července 1978 (3). Článek 11 této úmluvy stanoví právo na soukromí a v článku 30 je uvedeno, že omezení uplatnění nebo využití práv či svobod, které úmluva uznává, lze použít podle této úmluvy pouze v souladu s právními předpisy přijatými v obecném zájmu a v souladu s účelem, pro který bylo takové omezení přijato (článek 30). Uruguayská východní republika se navíc podřizuje jurisdikci Meziamerického soudu pro lidská práva. Poté co příslušný poradní výbor vydal kladné stanovisko, vyzvali zástupci ministrů Rady Evropy na svém 1118. zasedání dne 6. července 2011 Uruguayskou východní republiku, aby přistoupila k Úmluvě o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů (ETS č. 108) a k jejímu dodatkovému protokolu (ETS č. 118) (4).

(14)

Uruguayskou východní republiku je proto třeba považovat za zemi zajišťující odpovídající úroveň ochrany osobních údajů podle směrnice 95/46/ES.

(15)

Toto rozhodnutí by se mělo týkat přiměřenosti ochrany zajištěné v Uruguayské východní republice s cílem splnit požadavky čl. 25 odst. 1 směrnice 95/46/ES. Nemělo by se týkat jiných podmínek či omezení, které provádějí jiná ustanovení zmíněné směrnice, a které se týkají zpracování osobních údajů v členských státech.

(16)

V zájmu transparentnosti, a aby příslušné orgány v členských státech zajistily ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů, je nezbytné uvést výjimečné okolnosti, za nichž může být odůvodněno pozastavení určitých toků údajů, bez ohledu na zjištění odpovídající úrovně ochrany.

(17)

Komise by měla sledovat, jak toto rozhodnutí funguje, a veškeré relevantní poznatky sdělovat výboru zřízenému podle článku 31 směrnice 95/46/ES. Sledování by se mělo zaměřit mimo jiné na režim předávání údajů, který Uruguayská východní republika používá v rámci mezinárodních smluv.

(18)

Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízená podle článku 29 směrnice 95/46/ES, předložila kladné stanovisko k úrovni ochrany osobních údajů, k němuž bylo přihlédnuto při přípravě tohoto rozhodnutí (5).

(19)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 31 odst. 1 směrnice 95/46/ES,

a)

pokud příslušný uruguayský orgán zjistí, že příjemce nedodržuje standardy uplatňované v oblasti ochrany, nebo

b)

pokud existuje důvodná pravděpodobnost, že normy ochrany jsou porušovány, a pokud se lze důvodně domnívat, že příslušný uruguayský orgán včas nepřijal nebo nepřijme odpovídající opatření nezbytná pro vyřešení dané věci; pokud by pokračování v předávání údajů vyvolalo bezprostřední riziko vzniku vážné újmy subjektům údajů a pokud příslušné orgány členského státu za daných okolností vyvinuly přiměřené úsilí o informování strany odpovědné za zpracování údajů usazené v Uruguayské východní republice a poskytly jí příležitost zaujmout stanovisko.

23.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/15

23.8.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/15