ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2012.204.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 204

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 55
31. července 2012


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 670/2012 ze dne 11. července 2012, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 671/2012 ze dne 11. července 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013

11

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

 

2012/418/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 21. prosince 2011 o podpisu Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Iráckou republikou na straně druhé jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých ustanovení této dohody

18

 

*

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé

20

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2012/419/EU

 

*

Rozhodnutí Evropské rady ze dne 11. července 2012, kterým se mění status ostrova Mayotte vůči Evropské unii

131

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

31.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 670/2012

ze dne 11. července 2012,

kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES (3) zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace s různými druhy prováděcích opatření, jež jsou uskutečňována prostřednictvím zvláštních programů, k nimž patří program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií, který podporuje posilování vnitřního trhu pro výrobky a služby informačních a komunikačních technologií a výrobky a služby založené na informačních a komunikačních technologiích a snaží se povzbudit inovace prostřednictvím širšího přijetí informačních a komunikačních technologií a investic do nich.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 (4) stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Unie v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a vytváří nástroj pro sdílení rizika pod názvem „Nástroj pro úvěrové záruky pro projekty transevropských dopravních sítí“.

(3)

V průběhu následujících deseti let budou podle odhadu Komise zapotřebí nebývale rozsáhlé objemy investic do evropských dopravních a energetických sítí a sítí informačních a komunikačních technologií, které by měly přispět k dosažení politických cílů strategie Evropa 2020, zejména cílů v oblasti klimatu a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdrojů tím, že se s jejich pomocí vybudují inteligentní, modernizované a plně vzájemně propojené infrastruktury, a které by měly podpořit dokončení vnitřního trhu.

(4)

Finanční prostředky získané formou dluhopisů z kapitálových trhů nejsou v Unii pro projekty infrastruktury snadno dostupné. Problémy infrastrukturních projektů při získávání přístupu k dlouhodobým finančním prostředkům ze soukromého sektoru nebo veřejného financování by neměly vést ke zhoršování výkonnosti na straně systémů dopravy, telekomunikací a energetiky, ani ke zpomalení rozšiřování širokopásmových služeb. V důsledku fragmentace trhů s dluhopisy v celé Unii, společně s neznámou poptávkou, ale i velikostí a složitostí infrastrukturních projektů, které vyžadují dlouhé lhůty potřebné pro přípravu, je vhodné řešit tento problém na úrovni Unie.

(5)

Finanční nástroje, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5), mohou v některých případech zlepšit efektivitu rozpočtových výdajů a docílit vysokých multiplikačních účinků z hlediska získání finančních prostředků ze soukromého sektoru. To je důležité zejména v souvislosti s obtížným přístupem k úvěrům, současnou napjatou situací v oblasti veřejných financí a s ohledem na potřebu povzbudit obnovu evropského hospodářství.

(6)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. června 2011 o investování do budoucna: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu uvítal iniciativu pro projektové dluhopisy Evropa 2020, mechanismus pro sdílení rizika s EIB, který poskytuje omezenou podporu z rozpočtu Unie, jež je určena k efektivnějšímu využívání finančních prostředků Unie a k tomu, aby mezi soukromými investory vzbudila větší zájem o účast na prioritních projektech, které jsou v souladu s cíli strategie Evropa 2020. Rada ve svých závěrech ze dne 12. července 2011 o Aktu o jednotném trhu upozornila na skutečnost, že finanční nástroje je potřeba posuzovat z hlediska pákových efektů v porovnání se stávajícími nástroji, riziky, která by vznikla pro vládní rozvahy, a možným vytěsněním soukromých institucí. V této souvislosti by se mělo posuzovat sdělení Komise, týkající se pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a posouzení souvisejících dopadů této iniciativy vycházející z veřejných konzultací.

(7)

Měla by být zahájena pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020, jež má za cíl pomoci financovat prioritní projekty s jasnou přidanou hodnotou EU a umožnit větší angažovanost soukromého sektoru na kapitálovém trhu v oblasti dlouhodobého financování ekonomicky životaschopných projektů v oblasti dopravní a energetické infrastruktury a v oblasti informačních a komunikačních technologií. Tento nástroj bude přínosem pro projekty s podobnými finančními potřebami a díky součinnosti mezi odvětvími by měl přinést větší výhody, co se týče dopadu na trh, správní účinnosti a využívání zdrojů. Zúčastněným stranám z oblasti infrastruktury, jako jsou finančníci, veřejné orgány, správci infrastruktury, stavební společnosti a provozovatelé, by měl poskytnout soudržný nástroj a bude se řídit požadavky trhu.

(8)

Během pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 se má použít rozpočet Unie společně s financováním EIB ve formě společného nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, které vydávají projektové společnosti. Tento nástroj usiluje o zmírnění rizika souvisejícího s dluhovou službou projektu a úvěrového rizika držitelů dluhopisů do té míry, aby účastníci kapitálového trhu, jako jsou penzijní fondy, pojišťovací společnosti a jiné zainteresované strany, byli ochotni investovat do většího objemu infrastrukturních projektových dluhopisů, než jak by to bylo možné bez podpory Unie.

(9)

S ohledem na dlouholeté zkušenosti EIB a vzhledem k tomu, že je to hlavní financující subjekt infrastrukturních projektů a na základě Smlouvy také finanční orgán EU, by Komise měla EIB do provádění pilotní fáze zapojit. Hlavní podmínky a postupy pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy by měly být stanoveny tímto nařízením. Podrobnější podmínky, včetně sdílení rizika, odměn, sledování a kontroly, by měly být stanoveny v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB. Tato dohoda o spolupráci by měla být schválena Komisí a EIB v souladu s příslušným postupem.

(10)

Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by měla být spuštěna co nejdříve během stávajícího finančního rámce a provedena bez zbytečného odkladu s cílem zjistit, zda a do jaké míry jsou tyto finanční nástroje ke sdílení rizika přínosem v oblasti financování infrastruktury a pro rozvoj financování projektů infrastruktury prostřednictvím dluhopisů z kapitálových trhů.

(11)

Pilotní fáze by měla být financována prostřednictvím přesměrování rozpočtu na roky 2012 a 2013 ze stávajících programů pro oblast dopravy, energetiky a telekomunikací. Tak by mělo být možné pro tuto iniciativu přerozdělit až 200 milionů EUR z rozpočtu transevropských dopravních sítí, až 20 milionů EUR z rozpočtu rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci a až 10 milionů EUR z rozpočtu transevropských energetických sítí. Dostupné rozpočtové finanční prostředky omezují jak rozsah této iniciativy, tak počet projektů, které lze podpořit.

(12)

Žádosti o rozpočtové finanční prostředky by měly vycházet od EIB na základě řady projektů, které EIB a Komise považují za vhodné, odpovídající cílům dlouhodobé politiky Unie a za uskutečnitelné. Veškeré žádosti a odpovídající rozpočtové závazky by měly být učiněny nejpozději do 31. prosince 2013. V důsledku složitosti velkých infrastrukturních projektů by k jejich schválení správní radou EIB mohlo dojít později, nejpozději však do 31. prosince 2014.

(13)

Žádosti o podporu a výběr a realizace všech projektů by měly podléhat právním předpisům Unie, zejména s ohledem na státní podporu, a měly by být prováděny takovým způsobem, aby nedocházelo k narušení trhu nebo se k existujícímu narušení nepřidávalo další.

(14)

Kromě požadavků na podávání zpráv podle bodu 49 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (6) by Komise za podpory EIB měla během pilotní fáze podávat Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců po podepsání dohody o spolupráci zprávu a ve druhé polovině roku 2013 by měly Evropskému parlamentu a Radě předložit průběžnou zprávu. Úplné nezávislé hodnocení by mělo být předloženo v roce 2015.

(15)

Na základě tohoto úplného nezávislého hodnocení by Komise měla vyhodnotit relevanci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a rovněž její vliv na zvýšení objemu investic v prioritních projektech a posílení efektivnosti výdajů Unie.

(16)

Pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by měla být zahájena v rámci přípravy nástroje pro propojení Evropy navrhovaného Komisí. Není tím dotčeno žádné rozhodnutí týkající se víceletého finančního rámce Unie po roce 2013 a případného opětovného použití prostředků získaných z dřívějších finančních nástrojů v rámci jednání o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o finančních pravidlech platných pro roční rozpočet Unie.

(17)

Za účelem realizace pilotní fáze iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 by měla být odpovídajícím způsobem změněna rozhodnutí č. 1639/2006/ES a nařízení (ES) č. 680/2007.

(18)

Aby se zajistila účinnost opatření stanovených v tomto nařízení s ohledem na omezenou dobu trvání pilotní fáze, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny rozhodnutí č. 1639/2006/ES

Rozhodnutí č. 1639/2006/ES se mění takto

1)

V článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5a.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, pro projekty uskutečňované podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 31 odst. 2 Komise a Evropská investiční banka (EIB) předloží Evropskému parlamentu a Radě ve druhé polovině roku 2013 průběžnou zprávu. Úplné nezávislé hodnocení bude předloženo v roce 2015.

Na základě tohoto hodnocení Komise vyhodnotí relevanci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a její vliv na zvýšení objemu investic v prioritních projektech a posílení efektivnosti výdajů Unie. Na základě tohoto vyhodnocení a se zohledněním všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé, nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.

Průběžná zpráva uvedená v prvním pododstavci bude zahrnovat seznam projektů, které využily nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 31 odst. 2a až 2e, s informacemi o podmínkách vydaných dluhopisů a typech současných a případných budoucích investorů.“

2)

V čl. 26 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

povzbuzování inovací prostřednictvím širšího přijetí informačních a komunikačních technologií a širokopásmových služeb a investic do nich;“

3)

Článek 31 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Projekty uvedené v odst. 1 písm.a) se zaměřují na podporu inovací, přenosu technologií a šíření nových technologií, jež jsou vyvinuté natolik, že je lze zavést na trh.

Unie může do rozpočtu těchto projektů přispívat prostřednictvím grantů.

Unie může v průběhu pilotní fáze v letech 2012 a 2013 poskytnout také finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro dluhové nástroje nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2a.   Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedený v odst. 2 třetím pododstavci je společným nástrojem Komise a EIB, který poskytuje přidanou hodnotu v podobě intervence Unie, řeší ne zcela optimální investiční situace, kdy se na projekty nepodaří získat odpovídající finanční prostředky v rámci trhu, a který je doplňkový k jiným nástrojům. Zabraňuje narušení hospodářské soutěže, zajišťuje multiplikační účinek a uvádí do souladu zájmy pomocí úvěrového posílení. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy:

a)

má formu dluhového nástroje nebo záruky od EIB podpořené rozpočtovým příspěvkem Unie na financování poskytnuté pro projekty v oblasti informačních a komunikačních technologií a širokopásmových služeb a doplňuje či podněcuje financování členskými státy nebo soukromými investory;

b)

zmírňuje rizika dluhové služby projektu a úvěrové riziko držitelů dluhopisů;

c)

používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu.

2b.   Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, v žádném případě nepřesáhne výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy ani splatnost portfolia nástroje úvěrového posílení. Souhrnný rozpočet Unie nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související s operacemi projektových dluhopisů nese vždy EIB.

2c.   Hlavní podmínky a postupy nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy jsou stanovené v příloze IIIa. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně sdílení rizika, odměn, sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB. Tuto dohodu o spolupráci schvaluje Komise a EIB v souladu s příslušným postupem.

2d.   V roce 2013 je možné použít částku až do výše 20 milionů EUR z rozpočtu pro politiku informačních a komunikačních technologií a širokopásmových služeb v souladu s pravidlem stanoveným v příloze I písm. b). Vzhledem k omezené době trvání pilotní fáze může nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy použít výnosy získané před 31. prosincem 2013 na nové dluhové nástroje a záruky v rámci stejného nástroje pro sdílení rizika a pro projekty, které splňují stejná kritéria způsobilosti, s cílem maximalizovat objem podporovaných investic. V případě, že nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy nebude prodloužen do dalšího víceletého finančního rámce, budou veškeré zbývající finanční prostředky vráceny do příjmové strany souhrnného rozpočtu Unie.

2e.   Kromě povinnosti podávat zprávy podle bodu 49 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, a aniž by byla dotčena povinnost podávat jiné regulační zprávy, předkládá Komise během pilotní fáze Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců zprávu o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně finančních podmínek a umístění veškerých vydaných projektových dluhopisů.“

4)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA IIIa

Hlavní podmínky a postupy nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 31 odst. 2c.

EIB je partnerem pro sdílení rizika a jménem Unie spravuje příspěvky Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy. Podrobné podmínky pro provádění tohoto nástroje, včetně sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB, přičemž se zohlední ustanovení této přílohy.

a)   Nástroj EIB

1.

Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy je navržen pro každý způsobilý projekt jako podřízený nástroj, ve formě dluhového nástroje nebo podmíněného (záručního) nástroje nebo obou z nich, s cílem usnadnit vydání projektových dluhopisů.

2.

Stane-li se EIB věřitelem projektu, jsou její práva vyplývající z nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podřízena dluhové službě z nadřazeného dluhu s tím, že mají přednost před financováním z vlastních a souvisejících zdrojů.

3.

Tento nástroj nepřekročí 20 % celkové částky vydaného nadřazeného dluhu.

b)   Rozpočet

Informační a komunikační technologie:

2013: až 20 milionů EUR.

Žádost o převod částek nad tuto hranici musí být podána do 31. prosince 2012 a doplněna prognózou potřeby příspěvku Unie podle harmonogramu.

V případě potřeby je tato prognóza základem pro snížení částky na rok 2013 na základě žádosti, o které se rozhodne postupem podle čl. 46 odst. 2.

c)   Svěřenecký účet

1.

EIB zřídí ke správě příspěvku Unie a příjmů z něho plynoucích svěřenecký účet.

2.

Vzhledem k omezené době trvání pilotní fáze úrok připsaný na svěřeneckém účtu a další příjmy vyplývající z příspěvku Unie, jako jsou například odměna za záruku, úroková či riziková marže z částek vyplacených EIB, se přičítají ke zdrojům svěřeneckého účtu. Komise však může postupem podle čl. 46 odst. 2 rozhodnout, že se vrátí do rozpočtové linie CIP IKT.

d)   Použití příspěvku Unie

Příspěvek Unie použije EIB na:

1.

zajištění prvních rizik pro podřízené nástroje portfolia způsobilých projektů v souladu s platnými pravidly EIB a hodnocením rizika provedeného EIB podle jejích platných politik,

2.

pokrytí způsobilých nákladů nesouvisejících s projekty, které vzniknou v souvislosti se zřízením a správou nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy včetně jeho vyhodnocení.

e)   Sdílení rizik a výnosů

Model sdílení rizik vyplývající z písmene d) se odrazí v odpovídajícím sdílení rizikové odměny, kterou EIB účtuje protistraně za každý nástroj v rámci portfolia, mezi Unií a EIB.

f)   Stanovení cen

Stanovení cen nástrojů projektových dluhopisů je založeno na rizikové odměně v souladu s příslušnými obvyklými pravidly a kritérii EIB.

g)   Podávání žádostí

Žádosti o pokrytí rizika podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se podávají EIB v souladu s obvyklými postupy EIB pro podávání žádostí.

h)   Schvalování

EIB s náležitou péčí posoudí rizikové, finanční, technické a právní aspekty a rozhodne o využití nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy a vybere vhodný typ podřízeného nástroje v souladu se svými obvyklými pravidly a kritérii, zejména s pokyny pro politiku úvěrových rizik EIB a s výběrovými kritérii EIB v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a klimatu.

i)   Doba trvání

1.

Příspěvek Unie k nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy musí být přidělen na závazky do 31. prosince 2013. Skutečné schválení nástroje pro projektové dluhopisy správní radou EIB musí být dokončeno do 31. prosince 2014.

2.

V případě ukončení nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v průběhu stávajícího víceletého finančního rámce jsou veškeré zůstatky na svěřeneckém účtu, s výjimkou finančních prostředků přidělených na závazky a zdrojů potřebných pro pokrytí jiných způsobilých výdajů a nákladů, vráceny do rozpočtové linie CIP IKT.

3.

Jakmile skončí platnost nástroje nebo bude splacen, a za předpokladu, že pokrytí rizika zůstane dostatečné, budou finanční prostředky přidělené na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy vráceny na příslušný svěřenecký účet.

j)   Podávání zpráv

Postupy podávání výročních zpráv o provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy budou dohodnuty mezi Komisí a EIB.

Kromě toho Komise za podpory EIB podává Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců zprávu o provádění, poprvé šest měsíců po podpisu dohody o spolupráci uvedené v čl. 31 odst. 2c.

k)   Sledování, kontrola a hodnocení

Komise sleduje provádění nástroje, včetně případných kontrol na místě, a provádí ověřování a kontroly v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (*1).

Podřízené nástroje spravuje EIB v souladu s vlastními pravidly a postupy, včetně příslušných opatření v oblasti auditu, kontroly a sledování. Kromě toho správní rada EIB, ve které jsou zastoupeny Komise a členské státy, schvaluje každý podřízený nástroj a dohlíží, aby EIB byla řízena v souladu se svým statutem a všeobecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů.

Komise a EIB předloží ve druhé polovině roku 2013 Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu o fungování pilotního nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy s cílem optimalizovat návrh tohoto nástroje.

Úplné nezávislé hodnocení se uskuteční v roce 2015 po schválení závěrečných operací projektových dluhopisů. Zaměří se mimo jiné na jejich přidanou hodnotu, doplňkovost ve srovnání s ostatními nástroji Unie či členských států a dalšími stávajícími formami dlouhodobého financování dluhů, dosažený multiplikační účinek, vyhodnocení rizik s nimi spojených a vznik nebo nápravu případných rušivých vlivů. Hodnocení se bude vztahovat také na dopad na finanční životaschopnost projektů, objem, podmínky a náklady na vydávání dluhopisů, vliv na širší trh s dluhopisy a na kontrolu věřitelů a zakázek. Poskytne také pokud možno srovnání nákladů s alternativními prostředky financování projektů, včetně bankovních půjček. Během pilotní fáze se hodnotí všechny vybrané projekty.

Článek 2

Změny nařízení (ES) č. 680/2007

Nařízení (ES) č. 680/2007 se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„14)

„nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy“ společný nástroj Komise a EIB, který poskytuje přidanou hodnotu v podobě intervence Unie, řeší ne zcela optimální investiční situace, kdy se na projekty nepodaří získat odpovídající finanční prostředky v rámci trhu, a který je doplňkový k jiným nástrojům a doplňuje nebo podněcuje financování členskými státy nebo soukromými investory. Zabraňuje narušení hospodářské soutěže, zajišťuje multiplikační účinek a uvádí do souladu zájmy. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy ve formě úvěrového posílení pro projekty společného zájmu zmírňuje rizika dluhové služby projektu a úvěrové riziko držitelů dluhopisů a používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu.

15)

„úvěrovým posílením“ zlepšení úvěrové kvality projektového dluhu prostřednictvím podřízeného nástroje ve formě dluhového nástroje EIB nebo záruky EIB nebo obou z nich, podpořené příspěvkem z rozpočtu Unie.“

2)

V prvním pododstavci článku 4 se doplňují nové věty, které znějí:

„Žádosti o pokrytí v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 6 odst. 1 písm. g) se podávají EIB v souladu s obvyklými postupy EIB pro podávání žádostí.“

3)

V článku 6 se odstavec 1 mění takto:

a)

v písmenu d) se doplňuje nová věta, která zní:

„V roce 2012 a 2013 je možné přerozdělit částku až 200 milionů EUR pro pilotní fázi použití nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v odvětví dopravy.“;

b)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„g)

během pilotní fáze v letech 2012 a 2013 finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro dluhové nástroje nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v oblasti transevropských dopravních sítí a transevropských energetických sítí. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, v žádném případě nepřesáhne výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy ani splatnost portfolia nástrojů úvěrového posílení. Souhrnný rozpočet Unie nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související s těmito operacemi projektových dluhopisů nese vždy EIB.

Hlavní podmínky a postupy pro nástroj sdílení rizika pro projektové dluhopisy jsou stanoveny v příloze Ia. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně sdílení rizika, odměn, sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB. Tuto dohodu o spolupráci schvaluje Komise a EIB v souladu s příslušným postupem.

V roce 2012 a 2013 může být v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 z rozpočtových linií na nástroj pro úvěrové záruky pro projekty transevropských dopravních sítí uvedené v příloze I nebo pro projekty transevropských energetických sítí přerozdělena částka až 210 milionů EUR, z toho až 200 milionů EUR na projekty v oblasti dopravy a 10 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky, na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy

Kromě povinnosti podávat zprávy podle bodu 49 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, aniž by byla dotčena povinnost podávat jiné regulační zprávy, předkládá Komise během pilotní fáze Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců zprávu o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika, včetně finančních podmínek a umístění veškerých vydaných projektových dluhopisů.

Vzhledem k omezené době trvání pilotní fáze je možno úrok a další příjmy vytvořené nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy získané před 31. prosincem 2013 znovu použít na nové dluhové nástroje a záruky v rámci stejného nástroje pro sdílení rizik a pro projekty, které splňují stejná kritéria způsobilosti s cílem maximalizovat objem podporovaných investic. V případě, že nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy nebude prodloužen do dalšího finančního rámce, jsou veškeré zbývající prostředky vráceny do příjmové strany souhrnného rozpočtu Unie.“

4)

V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„2a.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, pro projekty uskutečňované podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. g) Komise a EIB předloží ve druhé polovině roku 2013 Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu. Úplná nezávislá zpráva bude předložena v roce 2015.

Na základě tohoto hodnocení Komise vyhodnotí relevanci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a její vliv na zvýšení objemu investic v prioritních projektech a posílení efektivity výdajů Unie. Na základě tohoto vyhodnocení a se zohledněním všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu“.

5)

V čl. 17 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Průběžná zpráva uvedená v čl. 16 odst. 2a zahrnuje seznam projektů, které využily nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedeného v čl. 6 odst. 1 písm. g), s informacemi o podmínkách vydaných dluhopisů a typech současných a případných budoucích investorů.“

6)

Příloha se označuje jako příloha I a v souladu s tím se v čl. 6 odst. 1 písm. d) slova „v příloze“ nahrazují slovy „v příloze I“.

7)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA Ia

Hlavní podmínky a postupy nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 6 odst. 1 písm. g)

EIB je partnerem pro sdílení rizika a jménem Unie spravuje příspěvky Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy. Podrobné podmínky pro provádění tohoto nástroje, včetně sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB, přičemž se zohlední ustanovení této přílohy.

a)   Nástroj EIB

1.

Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy je navržen pro každý způsobilý projekt jako podřízený nástroj, ve formě dluhového nástroje nebo podmíněného (záručního) nástroje nebo obou z nich, s cílem usnadnit vydání projektových dluhopisů.

2.

Stane-li se EIB věřitelem projektu, jsou její práva vyplývající z nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podřízena dluhové službě z nadřazeného dluhu s tím, že mají přednost před financováním z vlastních a souvisejících zdrojů.

3.

Tento nástroj nepřekročí 20 % celkové částky vydaného nadřazeného dluhu.

b)   Rozpočet

 

Transevropské dopravní sítě (TEN-T):

2012: až 100 milionů EUR

2013: až do souhrnné částky 200 milionů EUR

bude přerozděleno z rozpočtu TEN-T určeného na nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T uvedené v příloze I, který však nebyl využit.

 

Transevropské energetické sítě (TEN-E):

2013: až 10 milionů EUR.

Žádost o převod částky na rok 2012 musí být podána bezodkladně po podpisu dohody o spolupráci.

Žádost o převod na následující roky musí být podána do 31. prosince předchozího roku.

Ve všech případech musí být žádost o převod doplněna prognózou potřeby příspěvku Unie podle harmonogramu.

V případě potřeby je tato prognóza základem pro snížení částek na základě žádosti, o které se rozhodne postupem podle čl. 15 odst. 2.

c)   Svěřenecký účet

1.

EIB zřídí dva svěřenecké účty (jeden pro projekty v rámci TEN-T, druhý pro projekty v rámci TEN-E), na nichž budou příspěvky Unie a příjmy plynoucí z příspěvků Unie. Svěřenecký účet pro TEN-T lze sloučit se svěřeneckým účtem zřízeným pro nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T podle přílohy I, za předpokladu, že toto opatření neohrožuje kvalitu podávání zpráv a sledování, jak je stanoveno v písmenech j) a k).

2.

Vzhledem k omezené době trvání pilotní fáze úrok připsaný na svěřeneckém účtu a další příjmy vyplývající z příspěvku Unie, jako jsou například odměna za záruku, úroková či riziková marže z částek vyplacených EIB, se přičítají ke zdrojům svěřeneckého účtu. Komise však může postupem podle čl. 15 odst. 2 rozhodnout, že budou vráceny do rozpočtové linie TEN-T nebo TEN-E.

d)   Použití příspěvku Unie

Příspěvek Unie použije EIB na:

1.

zajištění prvních rizik pro podřízené nástroje portfolia způsobilých projektů v souladu s platnými pravidly EIB a hodnocením rizik prováděným EIB podle jejích platných politik,

2.

pokrytí způsobilých nákladů nesouvisejících s projekty, které vzniknou v souvislosti se zřízením a správou nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy včetně jeho vyhodnocení.

e)   Sdílení rizik a výnosů

Model sdílení rizika vyplývající z písmene d) se odrazí v odpovídajícím sdílení rizikové odměny, kterou EIB účtuje protistraně za každý nástroj v rámci portfolia, mezi Unií a EIB.

Bez ohledu na ustanovení platná pro sdílení rizika pro nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T, uvedené v příloze I, vzorec sdílení rizik pro projektové dluhopisy se bude uplatňovat na uvedený nástroj včetně operací jeho stávajícího portfolia.

f)   Stanovení cen

Stanovení cen nástroje pro projektové dluhopisy je založeno na rizikové odměně v souladu s příslušnými obvyklými pravidly a kritérii EIB.

g)   Podávání žádostí

Žádosti o pokrytí rizika podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se podávají EIB v souladu s obvyklými postupy EIB pro podávání žádostí.

h)   Schvalování

EIB s náležitou péčí posoudí rizikové, finanční, technické a právní aspekty a rozhodne o využití nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy a vybere vhodný typ podřízeného nástroje v souladu se svými obvyklými pravidly a kritérii, zejména s pokyny pro politiku úvěrových rizik EIB a s výběrovými kritérii EIB v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a klimatu.

i)   Doba trvání

1.

Poslední tranše příspěvku Unie k nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy musí být přidělena na závazky do 31. prosince 2013. Skutečné schválení nástroje pro projektové dluhopisů správní radou EIB musí být dokončeno do 31. prosince 2014.

2.

V případě ukončení nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v průběhu stávajícího víceletého finančního rámce jsou veškeré zůstatky na svěřeneckém účtu, s výjimkou finančních prostředků přidělených na závazky a finančních prostředků potřebných pro pokrytí jiných způsobilých výdajů a nákladů, vráceny do rozpočtové linie pro TEN-T, TEN-E.

3.

Jakmile skončí platnost nástroje nebo bude splacen, a za předpokladu, že pokrytí rizika zůstane dostatečné, budou prostředky přidělené na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy vráceny na příslušný svěřenecký účet.

j)   Podávání zpráv

Postupy podávání výročních zpráv o provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy budou dohodnuty mezi Komisí a EIB.

Kromě toho Komise za podpory EIB podává Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců zprávu o provádění, poprvé šest měsíců od podpisu dohody o spolupráci uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. g).

(k)   Sledování, kontrola a hodnocení

Komise sleduje provádění nástroje, včetně případných kontrol na místě, a provádí ověřování a kontroly v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Podřízené nástroje spravuje EIB v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB, včetně příslušných opatření v oblasti auditu, kontroly a sledování. Kromě toho správní rada EIB, ve které jsou zastoupeny Komise a členské státy, schvaluje každý podřízený nástroj a dohlíží, aby EIB byla řízena v souladu se svým statutem a všeobecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů.

Komise a EIB předloží ve druhé polovině roku 2013 Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu o fungování pilotního nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy s cílem optimalizovat návrh tohoto nástroje.

Úplné nezávislé hodnocení se uskuteční v roce 2015 po schválení závěrečných operací projektových dluhopisů. Zaměří se mimo jiné na jejich přidanou hodnotu, doplňkovost ve srovnání s ostatními nástroji Unie a členských států a dalšími stávajícími formami dlouhodobého financování dluhů, dosažený multiplikační účinek, vyhodnocení rizik s nimi spojených a vznik nebo nápravu případných rušivých vlivů. Hodnocení se bude vztahovat také na dopad na finanční životaschopnost projektů, objem, podmínky a náklady na vydávání dluhopisů, vliv na širší trh s dluhopisy a na kontrolu věřitelů a zakázek. Poskytne také pokud možno srovnání nákladů s alternativními prostředky financování projektů, včetně bankovních půjček. Během pilotní fáze se hodnotí všechny vybrané projekty.“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 134.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 10. července 2012.

(3)  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

(4)  Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(*1)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.“


Prohlášení Evropské komise

Podle bodu 49 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení podává Komise rozpočtovému orgánu jednou ročně zprávu o finančních nástrojích. Zpráva za rok 2012 se bude vztahovat také na společnou iniciativu EU a EIB týkající se projektových dluhopisů.

V této souvislosti a s ohledem na krátkodobý charakter pilotní fáze projektových dluhopisů chce Komise objasnit, že slova „předkládá […] během pilotní fáze každých šest měsíců zprávu“ použitá v 14. bodě odůvodnění, v čl. 1 bodě 3 písm. b), čl. 1 odst. 4, čl. 2 odst. 3 písm. b) a čl. 2 odst. 7 znamenají, že Komise bude Radu a Parlament informovat tak, že v každém orgánu vystoupí s příslušnými podklady, a nebude vypracovávat formální zprávu Komise; ta by si vyžádala úsilí, které by bylo neúměrné omezenému rozsahu pilotní fáze.


31.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/11


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 671/2012

ze dne 11. července 2012,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první odstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nové režimy podpor pro zemědělce stanovené v rámci společné zemědělské politiky se použijí od 1. ledna 2014 a nahradí režimy stávající. Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (4) by mělo být i nadále základem pro poskytování podpory příjmů zemědělcům v kalendářním roce 2013.

(2)

Nařízení (ES) č. 73/2009 zavedlo systém povinného postupného snižování přímých plateb (dále jen „modulaci“), s výjimkou přímých plateb do výše 5 000 EUR, který se má použít až do kalendářního roku 2012. V důsledku toho byly do kalendářního roku 2012 stanoveny celkové čisté částky přímých plateb (dále jen „čisté stropy“), které mohou být poskytnuty v členském státě po použití modulace. S cílem zachovat v kalendářním roce 2013 výši přímých plateb na podobné úrovni jako v roce 2012, s náležitým přihlédnutím k postupnému zavádění přímých plateb v nových členských státech ve smyslu nařízení (ES) č. 73/2009, je vhodné zavést mechanismus úpravy plateb pro kalendářní rok 2013, jehož účinek by byl rovnocenný účinku modulace a čistých stropů. Vzhledem ke zvláštní povaze podpor v rámci společné zemědělské politiky v nejvzdálenějších regionech by se tento mechanismus úprav neměl vztahovat na zemědělce ve zmíněných regionech.

(3)

Pro hladké fungování přímých plateb, které mají členské státy vyplatit na základě žádostí podaných v kalendářním roce 2013, je nezbytné platnost čistých stropů stanovených pro kalendářní rok 2012 prodloužit na kalendářní rok 2013 a v případě potřeby je upravit, zejména v souvislosti se zvýšením v důsledku postupného zavádění přímých plateb v nových členských státech.

(4)

Nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (5), členským státům souběžně s povinnou modulací umožnilo uplatnit snížení (dále jen „dobrovolnou modulaci“) vztahující se na všechny částky přímých plateb, které mají být vypláceny na jejich území pro daný kalendářní rok až do kalendářního roku 2012. Aby bylo možné zachovat částky přímých plateb, které mají být vyplaceny na základě žádostí podaných v kalendářním roce 2013, na podobné úrovni jako v roce 2012, měly by mít členské státy, které pro kalendářní rok 2012 využily dobrovolné modulace, i nadále možnost snížit přímé platby pro kalendářní rok 2013 a využít takto získané prostředky na financování programů rozvoje venkova. Proto je vhodné stanovit možnost dále snižovat částku přímých plateb pomocí systému dobrovolné úpravy přímých plateb pro kalendářní rok 2013. Toto snížení by mělo doplnit povinnou úpravu přímých plateb plánovanou pro kalendářní rok 2013.

(5)

V případech, kdy členský stát pro kalendářní rok 2012 uplatnil regionálně rozlišené sazby dobrovolné modulace, by tato možnost měla být zachována i pro kalendářní rok 2013. V zájmu zachování úrovně přímé podpory zemědělcům by souběžné uplatňování povinné a dobrovolné úpravy přímých plateb v kalendářním roce 2013 nemělo vést k většímu snížení přímých plateb, než bylo snížení uplatněné v roce 2012 prostřednictvím jak povinné, tak i dobrovolné modulace. Maximální výše úpravy přímých plateb, jež by se měla uplatnit pro kalendářní rok 2013 v každém z regionů, by tedy neměla přesáhnout výši snížení, které bylo dosaženo povinnou a dobrovolnou modulací uplatněnými pro kalendářní rok 2012.

(6)

Jestliže členský stát využil možnosti stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 378/2007 tím, že se rozhodl neuplatnit na čisté částky vyplývající z dobrovolné modulace v programovém období 2007 až 2013 maximální sazbu příspěvků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), stejná možnost by v zájmu zajištění plynulosti financování veřejných výdajů v rámci opatření na rozvoj venkova v roce 2014 měla být k dispozici tomuto členskému státu i pro prostředky získané dobrovolnou úpravou přímých plateb. Na tyto prostředky by se v zájmu jednotného postupu neměl vztahovat režim předběžného financování pro programy rozvoje venkova.

(7)

Podle mechanismu postupného zavádění přímých podpor uvedeného v aktu o přistoupení z roku 2005 zůstává úroveň přímých plateb v Bulharsku a Rumunsku nadále nižší, než bude úroveň přímých plateb v ostatních členských státech v roce 2013 po úpravě plateb zemědělcům v přechodném období. Mechanismus úprav by se proto na zemědělce v Bulharsku a Rumunsku neměl vztahovat.

(8)

Nové členské státy měly v důsledku postupného zavádění přímých plateb v těchto členských státech možnost poskytovat doplňkové vnitrostátní přímé platby. V roce 2013, kdy uplyne doba platnosti harmonogramu pro postupné zavedení přímých plateb v nových členských státech, již tato možnost existovat nebude. V nových členských státech používajících režim jednotné platby na plochu hrály doplňkové vnitrostátní přímé platby důležitou roli jakožto podpora příjmu zemědělců v určitých odvětvích. Pokud jde o Kypr, lze konstatovat totéž o státní podpoře. Z tohoto důvodu a s cílem zabránit náhlému a podstatnému snížení podpory v roce 2013 v těch odvětvích, v nichž byly do roku 2012 poskytovány doplňkové vnitrostátní přímé platby, jakož i státní podpora v případě Kypru, je vhodné stanovit pro tyto členské státy možnost, aby s výhradou schválení Komisí poskytovaly v roce 2013 zemědělcům přechodnou vnitrostátní podporu. S cílem zajistit v roce 2013 zachování úrovně podpory zemědělcům by pro přechodnou vnitrostátní podporu měla být způsobilá pouze ta odvětví, v nichž byly v roce 2012 poskytovány doplňkové vnitrostátní přímé platby a v případě Kypru státní podpora, a pokud je poskytnuta taková přechodná podpora, měla by být poskytována za stejných podmínek, jako byly podmínky platné pro tyto platby v roce 2012.

(9)

Finanční převody do EZFRV stanovené v článcích 134 a 135 nařízení (ES) č. 73/2009 se týkají víceletého finančního rámce na období 2007–2013. Přímé platby, které mají členské státy vyplatit na základě žádostí podaných v kalendářním roce 2013, nabudou účinku v rozpočtovém roce 2014, a budou tak spadat do příštího víceletého finančního rámce. Částky vyhrazené pro programy rozvoje venkova v uvedeném rámci již zahrnují částky odpovídající finančním převodům stanoveným v článcích 134 a 135 nařízení (ES) č. 73/2009. Tyto finanční převody by proto měly být zrušeny.

(10)

S cílem usnadnit účinnější využívání finančních prostředků umožnilo nařízení (ES) č. 73/2009 členským státům poskytovat podporu nad rámec jejich vnitrostátních stropů, a to až do částky, jejíž výše by měla zajistit, že tato podpora zůstane v rozpětí nevyčerpaných prostředků v rámci vnitrostátního stropu. Uvedené nařízení stanovilo, že dané částky se mají použít na financování zvláštní podpory nebo mají být převedeny do EZFRV podle článku 136 nařízení (ES) č. 73/2009. Jelikož v okamžiku, kdy vstoupí v platnost nový systém přímé podpory, bude možnost poskytovat podporu nad rámec vnitrostátních stropů zrušena, finanční převody do EZRFV podle článku 136 nařízení (ES) č. 73/2009 by měly být zachovány pouze do 31. prosince 2013.

(11)

Možností uvolnit částky získané při uplatnění dobrovolné úpravy jako dodatečné podpory Unie v rámci programů rozvoje venkova a financování z EZFRV pro rozpočtový rok 2014 a prodloužení platnosti finančních převodů stanovených v článku 136 nařízení (ES) č. 73/2009 by neměla být dotčena budoucí úprava úrovně přímých plateb s cílem zajistit rovnoměrnější rozdělení přímé podpory mezi členské státy, která by se měla stát součástí nového systému přímé podpory.

(12)

S ohledem na rozpočtovou kázeň je nutné pro rozpočtový rok 2014 stanovit strop pro výdaje financované z EZZF, přičemž je třeba zohlednit maximální částky vymezené v nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec a které přijme Rada podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy, jakož i částky získané z dobrovolné úpravy a částky vyplývající z uplatnění článku 136 nařízení (ES) č. 73/2009 pro daný rozpočtový rok.

(13)

S cílem zajistit správné uplatňování úprav přímých plateb, které mají členské státy vyplatit na základě žádostí podaných v roce 2013, a s cílem zajistit v kalendářním roce 2013 finanční kázeň by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o příslušná pravidla týkající se základu pro výpočet snížení, jež mají členské státy uplatnit na zemědělce. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly současně, včas a vhodným způsobem předávány Evropskému parlamentu a Radě.

(14)

Podle nařízení (ES) č. 73/2009 měly členské státy možnost rozhodnout, že od následujícího roku použijí určitou procentní částku svého vnitrostátního stropu pro zvláštní podporu svých zemědělců, jakož i možnost přezkoumat předchozí rozhodnutí a rozhodnout o změně či ukončení takové podpory. Je vhodné stanovit dodatečný přezkum těchto rozhodnutí s účinkem od kalendářního roku 2013.

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o prezentaci částek vyplývajících z dobrovolné úpravy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (6).

(16)

Pokud jde o určení částek vyplývajících z dobrovolné úpravy, stanovení čistého zůstatku, který je k dispozici pro výdaje EZZF pro rozpočtový rok 2014, a povolení poskytovat přechodnou vnitrostátní podporu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, aniž by se uplatňovalo nařízení (EU) č. 182/2011.

(17)

Nařízení (ES) č. 73/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 73/2009 se mění takto:

1)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aniž je dotčen článek 11 tohoto nařízení, nesmí být celkové čisté částky přímých plateb, které mohou být v členském státě poskytnuty na jakýkoli kalendářní rok před rokem 2013 po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 nebo v kalendářním roce 2013 po použití článků 10a a 10b tohoto nařízení, s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení (ES) č. 247/2006 a (ES) č. 1405/2006, vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Členské státy popřípadě v zájmu dodržení stropů stanovených v příloze IV tohoto nařízení přikročí k lineárnímu snížení částek přímých plateb, na něž se vztahuje snížení podle článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 v jakémkoli kalendářním roce před rokem 2013 nebo článků 10a a 10b tohoto nařízení v kalendářním roce 2013.“;

b)

v odstavci 2 se písmeno d) zrušuje.

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 10a

Úprava přímých plateb v roce 2013

1.   Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v kalendářním roce 2013, převyšující částku 5 000 EUR, se sníží o 10 %.

2.   Snížení uvedené v odstavci 1 se zvyšuje o čtyři procentní body u částek vyšších než 300 000 EUR.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům v Bulharsku a v Rumunsku, ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a ostrovech v Egejském moři.

4.   Odchylně od odstavce 1 musí být snížení uvedené v daném odstavci stanoveno na 0 % pro nové členské státy s výjimkou Bulharska a Rumunska.

Článek 10b

Dobrovolná úprava přímých plateb v roce 2013

1.   Členský stát, který pro kalendářní rok 2012 uplatnil článek 1 nařízení (ES) č. 378/2007, může uplatnit snížení (dále jako „dobrovolná úprava“) na všechny částky přímých plateb, jež mají být vyplaceny na jeho území v kalendářním roce 2013. Dobrovolná úprava doplní úpravy přímých plateb stanovené v článku 10a tohoto nařízení.

Dobrovolná úprava může být regionálně odlišena za předpokladu, že členský stát využil možnosti stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 378/2007.

2.   Maximální sazba snížení vyplývajícího ze současného uplatňování článku 10a a odstavce 1 tohoto článku nesmí překročit procentní sazbu snížení vyplývajícího ze současného uplatňování článku 7 tohoto nařízení a čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 378/2007 s ohledem na částky, které mají být zemědělcům vyplaceny za kalendářní rok 2012 v daných regionech.

3.   Částky vyplývající z uplatnění dobrovolné úpravy nesmí překračovat čisté částky, které Komise stanovila pro kalendářní rok 2012 podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 378/2007.

4.   Částky vyplývající z uplatnění dobrovolné úpravy jsou k dispozici pro použití v členském státě, kde byly získány, a sice jako podpora Unie poskytovaná v rámci programování a financování rozvoje venkova z EZFRV.

5.   Do 8. října 2012 přijmou členské státy rozhodnutí, které sdělí Komisi, ohledně:

a)

sazby dobrovolné úpravy pro celé území a případně pro každý z regionů;

b)

celkové částky snížení v rámci dobrovolné úpravy pro celé území a případně pro každý z regionů.

Článek 10c

Částky vyplývající z dobrovolné úpravy a z použití článku 136

1.   Na základě částek sdělených členskými státy podle čl. 10b odst. 5 přijme Komise prováděcí akty, aniž by postupovala podle čl. 141 odst. 2 nebo čl. 141b odst. 2, podle nichž se stanoví částky vyplývající z dobrovolné úpravy.

2.   Částky stanovené podle odstavce 1, jakož i částky vyplývající z uplatnění článku 136 na rozpočtový rok 2014 se začlení do ročního rozpisu příspěvku EZRFV na programy rozvoje venkova podle jednotlivých členských států.

3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že překročí maximální sazbu příspěvku EZRFV, pokud jde o částky začleněné do ročního rozpisu podle jednotlivých členských států, jak je uvedeno v odstavci 2.

Částky začleněné do ročního rozpisu podle jednotlivých členských států, jak je uvedeno v odstavci 2, nejsou součástí jednotné platby v rámci předběžného financování pro programy rozvoje venkova.

4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro prezentaci částek uvedených v odstavci 2 ve finančních plánech programů rozvoje venkova. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 114b odst. 2.

Článek 10d

Strop pro čisté částky EZZF

1.   Strop pro výdaje v rámci EZZF pro rozpočtový rok 2014 se vypočte jako maximální částky stanovené pro daný rok nařízením, které přijme Rada podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, po odečtení částek podle čl. 10c odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Komise přijme prováděcí akty, aniž by postupovala podle čl. 141 odst. 2 nebo čl. 141b odst. 2, kterými stanoví čistý zůstatek, který je k dispozici pro výdaje EZZF pro rozpočtový rok 2014 na základě údajů uvedených v odstavci 1.“;

3)

V čl. 11 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V rozpočtovém roce 2014 se však úprava podle prvního pododstavce stanoví tak, že se před úpravou přímých plateb stanovených v článku 10a tohoto nařízení, bez ohledu na rozpětí 300 000 000 EUR, zohlednění odhady financování přímých plateb a výdajů souvisejících s trhem stanovených v rámci SZP v nařízení přijatém Radou podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie navýšené o částky podle článku 10b tohoto nařízení a o částky vyplývající z uplatnění článku 136 tohoto nařízení pro rozpočtový rok 2014.“;

4)

V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Evropský parlament a Rada na návrh Komise předložený do 31. března kalendářního roku, pro který se použijí úpravy uvedené v odstavci 1, stanoví řádným legislativním postupem tyto úpravy do 30. června téhož kalendářního roku.“;

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Přenesení pravomocí

Za účelem zajištění optimálního uplatňování úprav přímých plateb v roce 2013 a finanční kázně v kalendářním roce 2013 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 141a, jež stanoví pravidla týkající se základu pro výpočet snížení, které mají členské státy uplatnit na zemědělce na základě úprav plateb v roce 2013 podle článku 10a, a finanční kázně podle článku 11.“;

6)

V čl. 68 odst. 8 se úvodní slova nahrazují tímto:

„8.   Do 1. září 2012 mohou členské státy, které učinily rozhodnutí podle čl. 69 odst. 1, toto rozhodnutí přezkoumat a rozhodnout, že od roku 2013:“;

7)

V článku 69 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy mohou do 1. srpna 2009, 1. srpna 2010, 1. srpna 2011 nebo do 1. září 2012 rozhodnout, že od roku následujícího po tomto rozhodnutí využijí na zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 až 10 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 40, nebo v případě Malty částku 2 000 000 EUR.“;

8)

V článku 131 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou do 1. srpna 2009, 1. srpna 2010, 1. srpna 2011 nebo do 1. září 2012 rozhodnout, že od roku následujícího po tomto rozhodnutí využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 na poskytnutí podpory zemědělcům podle čl. 68 odst. 1 a v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy III kapitoly 5.“;

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 133a

Přechodná vnitrostátní podpora

1.   Nové členské státy, s výjimkou Bulharska a Rumunska, uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou v roce 2013 poskytovat přechodnou vnitrostátní podporu.

S výjimkou Kypru podléhá poskytování této podpory schválení Komise udělované podle odstavce 5.

2.   Přechodnou vnitrostátní pomoc lze poskytovat zemědělcům v odvětvích, pro která byly v roce 2012 schváleny doplňkové vnitrostátní přímé platby a v případě Kypru státní podpora podle článků 132 a 133.

3.   Podmínky poskytování podpory jsou totožné s podmínkami schválenými pro poskytování plateb podle článků 132 a 133 v roce 2012.

4.   Celková částka podpory, kterou lze poskytnout zemědělcům v některém z odvětví podle odstavce 2, je omezena zvláštním finančním rámcem pro každé odvětví, který se rovná rozdílu mezi:

a)

celkovou přímou podporou, kterou lze poskytnout zemědělcům v daném odvětví v roce 2012, včetně veškerých plateb obdržených podle článku 132; a

b)

celkovou částkou přímé podpory, která by byla pro dané odvětví k dispozici v roce 2013 v rámci režimu jednotné platby na plochu.

Finanční rámce pro jednotlivá odvětví na Kypru jsou uvedeny v příloze XVIIa.

5.   Na základě předloženého oznámení přijme Komise prováděcí akty, aniž by postupovala podle čl. 141 odst. 2 nebo čl. 141b odst. 2, kterými schválí přechodnou vnitrostátní podporu a:

a)

stanoví finanční rámec pro každé odvětví;

b)

případně stanoví maximální sazbu přechodné vnitrostátní podpory;

c)

stanoví podmínky pro poskytování této podpory; a

d)

vymezí příslušný směnný kurz, který je třeba pro platby použít.

6.   Na základě objektivních kritérií a v mezích schválených Komisí podle odstavce 5 mohou nové členské státy rozhodnout o částkách přechodné vnitrostátní podpory, již poskytnou.“;

10)

Články 134 a 135 se zrušují.

11)

Článek 136 se zrušuje.

12)

Článek 139 se nahrazuje tímto:

„Článek 139

Státní podpora

Odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (*1) se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování Evropské unie nepoužijí na platby uskutečněné v souladu s tímto nařízením členskými státy podle článků 41, 57, 64, 68, 69, 70, 71, čl. 82 odst. 2, článku 86, čl. 98 odst. 4, čl. 111 odst. 5, článku 120, čl. 129 odst. 3, článků 131, 132, 133 a 133a tohoto nařízení.

(*1)  Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.“;"

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 141a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 11a je svěřena Komisi na dobu od 1. září 2012 do 31. prosince 2013.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 11a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 11a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o 2 měsíce.

Článek 141b

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rozvoj venkova zřízený nařízením Rady (ES) č. 1698/2005. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (*2).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(*2)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.“;"

14)

V příloze IV se doplňuje nový sloupec, který zní:

 

„2013

 

569

 

903

 

964,3

 

5 329,6

 

101,2

 

1 255,5

 

2 344,5

 

5 055,2

 

7 853,1

 

4 128,3

 

53,5

 

146,4

 

379,8

 

34,7

 

1 313,1

 

5,5

 

830,6

 

715,7

 

3 043,4

 

566,6

 

144,3

 

385,6

 

539,2

 

708,5

 

3 650“

15)

Vkládá se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA XVIIa

PŘECHODNÁ VNITROSTÁTNÍ PODPORA NA KYPRU

(v EUR)

Odvětví

2013

Obiloviny (vyjma pšenice tvrdé)

141 439

Pšenice tvrdá

905 191

Mléko a mléčné výrobky

3 419 585

Hovězí maso

4 608 945

Ovce a kozy

10 572 527

Odvětví vepřového masa

170 788

Drůbeží maso a vejce

71 399

Víno

269 250

Olivový olej

3 949 554

Stolní hrozny

66 181

Sušené hrozny

129 404

Zpracovaná rajčata

7 341

Banány

4 285 696

Tabák

1 027 775

Ovoce listnatých stromů včetně peckovic

173 390

Celkem

29 798 462 “

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Odchylně od druhého pododstavce:

a)

se ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost použijí tato ustanovení:

i)

čl. 10b odst. 5, čl. 10c odst. 1 a 4 a čl. 10d odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 vložené prostřednictvím čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení,

ii)

čl. 133a odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 73/2009 vložené prostřednictvím čl. 1 odst. 9 tohoto nařízení,

iii)

čl. 1 odst. 5, 6, 7, 8 a 13 tohoto nařízení;

b)

se čl. 1 odst. 1 písm. b) a odst. 11 tohoto nařízení použijí ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 116.

(2)  Stanovisko ze dne 4. května 2012 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. července 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 10. července 2012.

(4)  Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(5)  Úř. věst L 95, 5.4.2007, s. 1.

(6)  Úř. věst L 55, 28.2.2011, s. 13.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

31.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/18


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 21. prosince 2011

o podpisu Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Iráckou republikou na straně druhé jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých ustanovení této dohody

(2012/418/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 3, články 91 a 100, čl. 192 odst. 1 a články 194, 207 a 209 ve spojení s čl. 218 odst. 5 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada dne 23. března 2006 zmocnila Komisi, aby vyjednala dohodu o obchodu a spolupráci s Iráckou republikou.

(2)

Dne 27. října 2009 schválila Rada na návrh Komise změny směrnic pro jednání, aby bylo možné změnit název dohody z dohody o „obchodu“ na dohodu o „partnerství“ a zřídit Radu pro spolupráci na ministerské úrovni.

(3)

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Iráckou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) by měla být podepsána. Některé části dohody by měly být až do okamžiku, kdy budou dokončeny postupy pro její uzavření, prozatímně prováděny.

(4)

Ustanovení dohody, která spadají do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany, a nikoliv jako součást Evropské unie, ledaže by Evropská unie se Spojeným královstvím a Irskem společně oznámily Íráku, že Spojené království nebo Irsko jsou zavázány jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království nebo Irsko přestanou být dohodou vázány jako součást Evropské unie podle článku 4a protokolu č. 21, oznámí Evropská unie se Spojeným královstvím nebo Irskem neprodleně Íráku jakoukoliv změnu jejich postavení, kdy zůstanou být vázány dohoudou jako samostatné smluvní strany. Obdobné se použije na Dánsko v souladu s protokolem (č. 22) o postavení Dánska připojeným k uvedeným smlouvám,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Iráckou republikou na straně druhé se schvaluje jménem Unie s výhradou jejího uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 3

Než budou dokončeny postupy nezbytné pro vstup dohody v platnost, budou se v souladu s článkem 117 dohody prozatímně provádět článek 2 a hlavy II, III a V dohody, pokud jde o ustanovení, která spadají do pravomoci Unie, a to od prvního dne třetího měsíce následujícího po dni, kdy si smluvní strany oznámí dokončení postupů nezbytných pro prozatímní provádění dohody.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 21. prosince 2011.

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ


31.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/20


DOHODA O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI

mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

na straně jedné a

IRÁCKÁ REPUBLIKA, dále jen „Irák“,

na straně druhé,

dále jen „smluvní strany“,

PAMĚTLIVY vazeb, které existují mezi Unií, jejími členskými státy a Irákem, a pamětlivy společně sdílených hodnot,

UZNÁVAJÍCE, že Unie, její členské státy a Irák si přejí tyto vazby posílit a navázat partnerství a spolupráci podporované politickým dialogem,

S OHLEDEM NA význam, který smluvní strany přikládají cílům a zásadám Charty Spojených národů, dodržování lidských práv, demokratických principů a politických a ekonomických svobod, které tvoří samý základ partnerství,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svou oddanost demokratickým zásadám a lidským právům a základním svobodám, jak jsou stanoveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN a v jiných důležitých mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv,

UZNÁVAJÍCE zásadní význam udržitelného a sociálního rozvoje, který by měl probíhat zároveň s hospodářským rozvojem,

UZNÁVAJÍCE význam, jaký má posilování vzájemné spolupráce, a uznávajíce společnou vůli konsolidovat, prohlubovat a rozrůzňovat své vztahy v oblastech společného zájmu na základě respektování svrchovanosti, rovnosti, nediskriminace, právního státu a řádné správy věcí veřejných, jakož i na základě respektování přirozeného prostředí a vzájemné prospěšnosti,

UZNÁVAJÍCE, že je třeba podporovat Irák v jeho další práci na politických a hospodářských reformách a na hospodářské obnově a také při zlepšování životních podmínek chudých a znevýhodněných skupin obyvatelstva,

UZNÁVAJÍCE, že je zapotřebí posílit úlohu žen v politickém, občanském, společenském, hospodářském a kulturním životě a že je třeba bojovat proti diskriminaci,

PŘEJÍCE SI vytvářet příznivé podmínky pro podstatný rozvoj a rozrůznění obchodu mezi Unií a Irákem a posilovat spolupráci v oblasti hospodářství, obchodu, investic, vědy, techniky a kultury,

USILUJÍCE o podporu obchodu a investic a o harmonické ekonomické vztahy mezi smluvními stranami založené na zásadách tržního hospodářství,

BEROUCE V ÚVAHU potřebu vytvořit příznivé podmínky pro zlepšení podnikání a investic,

VĚDOMY SI potřeby zlepšit podmínky, které ovlivňují podnikání a investice, a podmínky v oblastech jako usazování společností, zaměstnanost, poskytování služeb nebo pohyb kapitálu,

PŘIHLÍŽEJÍCE k právu smluvních stran regulovat poskytování služeb na svých územích a zaručovat dosahování legitimních cílů veřejné politiky,

S PŘIHLÉDNUTÍM KE svým závazkům obchodovat v souladu s Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace z 15. dubna 1994 (dále jen „Dohoda o WTO“) a ke společnému zájmu na tom, aby Irák k této dohodě přistoupil,

UZNÁVAJÍCE specifické potřeby rozvojových zemí v rámci WTO,

UZNÁVAJÍCE, že terorismus, organizovaný zločin, praní peněz a nedovolený obchod s drogami představují závažnou hrozbu pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost, jakož i pro plnění cílů vzájemné spolupráce,

UVĚDOMUJÍCE si význam podpory a posilování regionální spolupráce,

POTVRZUJÍCE, že ustanovení této dohody, která spadá do působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako zvláštní smluvní strany, nikoliv jako součást Evropské unie, dokud Evropská unie neoznámí Iráku, že některá z těchto zemí začala být ustanoveními vázána jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Totéž platí v případě Dánska v souladu s Protokolem (č.22) o postavení Dánska připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Navázání partnerství

1.   Navazuje se partnerství mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Irákem na straně druhé.

2.   Cílem tohoto partnerství je:

a)

poskytnout příslušný rámec pro politický dialog mezi smluvními stranami, který umožní rozvoj politických vztahů;

b)

podporovat obchod a investice a harmonické hospodářské vztahy mezi smluvními stranami v zájmu posilování jejich udržitelného hospodářského rozvoje a

c)

položit základ pro právní, hospodářskou, sociální, finanční a kulturní spolupráci.

Článek 2

Základ

Dodržování zásad demokracie a lidských práv, jak jsou stanoveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných souvisejících mezinárodních nástrojích, jakož i zásady právního státu, je jádrem vnitřních a vnějších politik obou smluvních stran a představuje základní prvek této dohody.

HLAVA I

POLITICKÝ DIALOG A SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY

Článek 3

Politický dialog

1.   Smluvní strany navazují pravidelný politický dialog. Ten má posilovat jejich vztahy, přispívat k rozvoji partnerství a prohlubovat vzájemné porozumění a solidaritu.

2.   V politickém dialogu se řeší všechny záležitosti společného zájmu, zejména pak otázky míru, zahraniční a bezpečnostní politiky, vnitrostátního dialogu a usmíření, demokracie, právního státu, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a regionální stability a integrace.

3.   Politický dialog bude probíhat na ministerské i vyšší úrovni jednou do roka.

Článek 4

Boj proti terorismu

Smluvní strany znovu potvrzují důležitost boje proti terorismu a v souladu s mezinárodními úmluvami, s mezinárodním humanitárním právem, uprchlickým právem a právními předpisy v oblasti lidských práv, jakož i se svými vnitrostátními právními předpisy se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti předcházení terorismu a jeho potlačování. Spolupracovat budou zejména:

a)

v rámci plného uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) a jiných souvisejících rezolucí OSN, strategie OSN pro boj proti terorismu, mezinárodních úmluv a nástrojů;

b)

výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy a

c)

výměnou názorů na prostředky a metody používané v boji proti terorismu, včetně technických oblastí a vzdělávání, a výměnou zkušeností, pokud jde o předcházení terorismu.

Smluvní strany jsou i nadále odhodlány dosáhnout co nejdříve dohody o všeobecné úmluvě OSN o mezinárodním terorismu.

Smluvní strany jsou hluboce znepokojeny podněcováním k teroristickým činům a zdůrazňují své odhodlání podnikat veškerá potřebná a vhodná opatření v souladu s mezinárodními a vnitrostátními předpisy, aby omezily hrozbu, kterou toto podněcování představuje.

Článek 5

Boj proti šíření zbraní hromadného ničení

Smluvní strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provedení svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a o nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních souvisejících mezinárodních závazků. Smluvní strany souhlasí s tím, že toto ustanovení je základním prvkem dohody.

Smluvní strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

a)

přijmou opatření k podpisu či ratifikaci všech ostatních příslušných mezinárodních nástrojů nebo přistoupení k nim a jejich plnému provedení;

b)

vytvoří účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového využití technologií dvojího použití, a jenž bude obsahovat účinné postihy za porušení kontrol vývozu.

Smluvní strany souhlasí, že zahájí pravidelný politický dialog, který bude uvedené prvky doprovázet a upevňovat.

Článek 6

Ruční palné a lehké zbraně

1.   Smluvní strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní včetně střeliva a jejich nadměrné hromadění, nedostatečná správa, nepřiměřeně zajištěné sklady a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost.

2.   Smluvní strany se dohodly, že budou dodržovat a plně provádět své povinnosti tak, aby v souvislosti s nedovoleným obchodem s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, jednaly v souladu se stávajícími mezinárodními dohodami a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i se svými závazky v rámci jiných mezinárodních nástrojů použitelných v této oblasti, jako je akční program OSN pro prevenci, potírání a vymýcení nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.

3.   Smluvní strany se zavazují, že budou spolupracovat a že zajistí koordinaci, doplňkovost a součinnost svého úsilí při řešení otázky nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, na celosvětové, regionální, subregionální a vnitrostátní úrovni, a dohodly se, že naváží pravidelný politický dialog, který bude tento závazek doprovázet a upevní jej.

Článek 7

Mezinárodní trestní soud

1.   Smluvní strany znovu potvrzují, že nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek, by neměly zůstat nepotrestány a že jejich stíhání by mělo být zajištěno prostřednictvím opatření na národní nebo mezinárodní úrovni.

2.   Smluvní strany uznávají, že Irák dosud není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, avšak zvažuje možnost přistoupit k němu v budoucnosti. To znamená, že Irák podnikne kroky za účelem přistoupení k Římskému statutu a souvisejícím nástrojům, jakož i za účelem jejich ratifikace a provádění.

3.   Smluvní strany znovu potvrzují své odhodlání v této věci spolupracovat a sdílet mimo jiné zkušenosti s přijímáním právních úprav, které si vyžadují příslušné mezinárodní právní předpisy.

HLAVA II

OBCHOD A INVESTICE

ODDÍL I

Obchod se zbožím

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 8

Oblast působnosti a rozsah

Tato kapitola se vztahuje na obchod se zbožím mezi smluvními stranami.

Článek 9

Cla

Pro účely této kapitoly se cly rozumí jakákoli cla nebo poplatky jakéhokoli druhu ukládané na dovoz nebo vývoz zboží či v souvislosti s ním, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají na tento dovoz nebo vývoz či ve spojení s ním. Cla však nezahrnují:

a)

poplatky rovnající se vnitrostátní dani ukládané v souladu s článkem 11;

b)

cla ukládaná v souladu s hlavou II kapitolou II oddílem I této dohody;

c)

cla ukládaná v souladu s články VI, XVI a XIX Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen „GATT 1994“), s Dohodou WTO o provádění článku VI GATT 1994, Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, Dohodou WTO o ochranných opatřeních, s článkem 5 Dohody WTO o zemědělství nebo s Ujednáním WTO o pravidlech a řízení při řešení sporů (dále jen „DSU“);

d)

poplatky nebo jiné platby ukládané podle právních předpisů jedné ze smluvních stran v souladu s článkem VIII GATT 1994 a jeho poznámkami a doplňujícími ustanoveními.

Článek 10

Doložka nejvyšších výhod

1.   Smluvní strany si vzájemně udělí doložku nejvyšších výhod v souladu s článkem I.1 GATT 1994 a jeho poznámkami a doplňujícími ustanoveními.

2.   Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na:

a)

výhody poskytnuté s cílem zřídit celní unii nebo zónu volného obchodu podle GATT 1994 nebo výhody plynoucí z jejich zřízení;

b)

výhody poskytnuté určitým zemím v souladu s GATT 1994 a s dalšími mezinárodními dohodami ve prospěch rozvojových zemí.

Článek 11

Národní zacházení

Každá smluvní strana zajistí národní zacházení pro zboží druhé strany v souladu s článkem III GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení. Za tímto účelem se do dohody jako její součást přiměřeně začlení článek III GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení.

Článek 12

Celní sazby

1.   Výrobky pocházející z Iráku a dovážené do Unie podléhají unijní celní sazbě podle doložky nejvyšších výhod. Na tyto výrobky se neukládají žádná cla, která by převyšovala cla ukládaná na dovoz z členských států WTO v souladu s článkem I GATT 1994.

2.   Výrobky pocházející z Unie nepodléhají při dovozu do Iráku clům, jež by byla vyšší než stávající 8% dávka z dováženého zboží určená na obnovu země.

3.   Smluvní strany se dohodly, že do okamžiku, kdy Irák přistoupí k WTO, mohou být celní sazby pro dovoz upravovány, a to na základě vzájemné konzultace mezi stranami.

4.   Jestliže po podpisu této dohody dojde ze strany Iráku k jakémukoli snížení sazeb pro dovoz erga omnes, zejména ke snížení vyplývajícímu z vyjednávání o sazbách ve Světové obchodní organizaci, tato snížená cla se použijí na dovoz pocházející z Unie a nahradí základní clo nebo dávku na obnovu počínaje dnem, kdy se uplatní tato snížení.

Článek 13

Použití příslušných ustanovení GATT 1994

Do dohody se jako její součást začleňují následující články GATT 1994, které budou mezi stranami přiměřeně uplatňovány:

a)

článek V včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení;

b)

článek VII, odstavce 1, 2, 3, 4 písm. a), 4 písm. b), 4 písm. d) a 5 včetně jejich poznámek a doplňujících ustanovení a Dohoda WTO o provádění článku VII GATT 1994;

c)

článek VIII včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení;

d)

článek IX;

e)

článek X.

Článek 14

Harmonizovaný systém popisu zboží

Klasifikace zboží v rámci obchodu mezi smluvními stranami odpovídá ustanovením příslušné celní nomenklatury každé strany vykládané v souladu s harmonizovaným systémem Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží uzavřené v Bruselu dne 14. června 1983.

Článek 15

Dočasný dovoz zboží

Aniž jsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních úmluv o dočasném dovozu zboží, jimiž jsou obě strany vázány, smluvní strany si poskytnou vzájemné osvobození od dovozních cel a poplatků na dočasně dovezené zboží. Režim dočasného dovozu se uplatní s přihlédnutím k podmínkám, za nichž dané smluvní strany přijaly povinnosti vyplývají z těchto úmluv.

Článek 16

Zákaz množstevních omezení

Vstupem této dohody v platnost odstraní Unie a Irák veškerá omezení dovozu či vývozu nebo jakákoli opatření s rovnocenným účinkem v souladu s článkem XI GATT 1994 a jeho poznámkami a doplňujícími ustanoveními a žádné takové omezení či opatření nebude v obchodu mezi stranami zachováno nebo nově přijato. Článek XI GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení se za tímto účelem přiměřeně začlení do této dohody jako její součást.

Článek 17

Vývozní cla

Žádná ze smluvních stran nesmí zachovat ani zavést žádná cla, daně nebo jiné poplatky a platby uložené na vývoz nebo v souvislosti s vývozem zboží do druhé strany. Žádná ze stran nesmí zachovat ani zavést žádné daně nebo jiné poplatky a platby ukládané na zboží vyvážené do druhé strany, jež převyšují daně nebo jiné poplatky a platby ukládané na obdobné zboží určené k prodeji na vnitřním trhu.

Kapitola II

Nápravná opatření v oblasti obchodu

Článek 18

Antidumping

1.   Žádné ustanovení této dohody nebrání smluvním stranám v přijímání antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření v souladu s článkem VI GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení, v souladu s Dohodou o provádění článku VI GATT 1994 a v souladu s Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

2.   Na tento článek se nevztahují ustanovení hlavy II oddílu VI této dohody.

Článek 19

Ochranná opatření

1.   Žádné ustanovení této dohody nebrání smluvním stranám v přijímání opatření podle článku XIX GATT 1994 a podle Dohody WTO o ochranných opatřeních.

2.   Na tento článek se nevztahují ustanovení hlavy II oddílu VI této dohody.

Kapitola III

Výjimky

Článek 20

Obecné výjimky

Mezi smluvními stranami se přiměřeně použijí ustanovení článku XX GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení a článku XXI GATT 1994, která jsou začleněna do dohody a tvoří její součást.

Kapitola IV

Záležitosti, které se netýkají cel

Článek 21

Průmyslové normy a posuzování shody, technické předpisy

1.   Vztah k Dohodě WTO o technických překážkách obchodu

Mezi smluvními stranami se přiměřeně použijí ustanovení Dohody WTO o technických překážkách obchodu (dále jen „dohoda TBT“), která jsou začleněna do dohody a tvoří její součást.

2.   Rozsah a oblast působnosti

Ustanovení této kapitoly se použijí na přípravu, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody, jak je uvedeno v dohodě TBT.

3.   Cíle

Cílem spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody je:

a)

zabránit technickým překážkám obchodu, nebo je omezit tak, aby se obchod mezi stranami usnadnil;

b)

podpořit vzájemnost, pokud jde o přístup výrobků smluvních stran na trh svého protějšku, zlepšením bezpečnosti, kvality a konkurenceschopnosti výrobků;

c)

podpořit rozsáhlejší používání mezinárodních technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody (včetně specifických odvětvových opatření) a používání mezinárodních osvědčených postupů pro jejich navrhování;

d)

zajistit, aby příprava, přijímání a uplatňování norem a technických předpisů bylo transparentní a nepředstavovalo zbytečné překážky pro obchod mezi smluvními stranami v souladu s ustanoveními dohody TBT;

e)

rozvinout v Iráku infrastrukturu pro technické předpisy, normalizaci, hodnocení shody, akreditaci, metrologii a dohled nad trhem;

f)

prohloubit funkční vazby mezi iráckými a unijními subjekty zodpovědnými za normalizaci, regulaci a posuzování shody;

g)

podpořit efektivní účast iráckých subjektů v mezinárodních normalizačních orgánech a ve výboru TBT.

4.   Technické předpisy, normy a postupy pro posuzování shody

a)

Smluvní strany v souladu s ustanoveními dohody TBT zajistí, aby se technické předpisy, normy a postupy pro posuzování shody nepřipravovaly, nepřijímaly nebo neuplatňovaly s cílem nebo s účinkem vytvoření zbytečných překážek pro vzájemný obchod;

b)

kde to bude možné, smluvní strany se vynasnaží své normy, technické předpisy a postupy pro posuzování shody harmonizovat.

5.   Transparentnost a oznamování

a)

Pro smluvní strany platí povinnost sdílet informace o technických předpisech, normách a postupech pro posuzování shody stanovených v dohodě TBT;

b)

smluvní strany se dohodly na výměně informací o záležitostech, které by mohly být důležité z hlediska jejich obchodních vztahů, včetně výměny rychlých výstrah, odborných stanovisek a informací o odborných akcích prostřednictvím kontaktních míst;

c)

smluvní strany mohou spolupracovat na zřizování a provozu kontaktních míst, jakož i na zakládání a provozu společných databází.

Kapitola V

Sanitární a fytosanitární opatření

Článek 22

Sanitární a fytosanitární opatření

1.   Smluvní strany spolupracují v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření s cílem usnadňovat obchod a zároveň přitom chránit život nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin. Mezi stranami se přiměřeně použijí ustanovení dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, která jsou začleněna do dohody a tvoří její součást.

2.   Smluvní strany mohou na požádání určovat a řešit problémy, které vyvstanou při uplatňování určitých sanitárních a fytosanitárních opatření, s cílem dosáhnout společně přijatelného řešení.

ODDÍL II

Obchod se službami a usazování

Článek 23

Působnost

1.   Tento oddíl stanoví potřebná ujednání, která mezi stranami zajistí postupnou liberalizaci obchodu v oblasti služeb a usazování.

2.   Oddíl se týká opatření, jež mají dopad na obchod, pokud jde o služby a usazování ve všech hospodářských činnostech, s výjimkou:

a)

těžby, výroby a zpracování jaderného materiálu;

b)

výroby zbraní, munice a válečného materiálu a obchodu s nimi;

c)

audiovizuálních služeb a služeb v oblasti kultury;

d)

služeb v oblasti vzdělávání;

e)

zdravotnických a sociálních služeb;

f)

námořní kabotáže států;

g)

služeb letecké dopravy a pomocných služeb v letecké dopravě kromě:

i)

opravy letadel a údržby, během níž je stroj vyřazen z provozu,

ii)

prodeje a marketingu leteckých dopravních služeb,

iii)

služeb v oblasti počítačového rezervačního systému,

iv)

služeb pozemního odbavení,

v)

pronájmu letadel s posádkou,

vi)

služeb souvisejících s provozem letadel a

h)

kosmické dopravy.

3.   Žádné ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že by ukládalo jakékoli povinnosti, pokud jde o veřejné zakázky.

4.   Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na subvence poskytované smluvními stranami.

5.   V souladu s ustanoveními tohoto oddílu si každá strana uchová právo regulovat a zavádět nové předpisy v zájmu dosažení legitimních cílů politiky.

Článek 24

Definice

Pro účely tohoto oddílu:

a)

„fyzickou osobou Unie“ se rozumí státní příslušník některého z členských států Unie podle právních předpisů tohoto státu a „fyzickou osobou Iráku“ se rozumí státní příslušník Iráku podle právních předpisů Iráku;

b)

„právnickou osobou“ se rozumí jakýkoli právní subjekt řádně založený nebo jinak organizovaný podle platného práva, za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém nebo státním vlastnictví, včetně jakékoli korporace, jakéhokoli trustu, partnerství, společného podniku, podniku jednotlivce nebo sdružení;

c)

„právnickou osobou Unie“ nebo „právnickou osobou Iráku“ se rozumí právnická osoba, která byla založena v souladu s právními předpisy některého z členských států Unie nebo v souladu s právními předpisy Iráku a která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovnu na území, pro něž platí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Iráku. Pokud má právnická osoba na území, pro něž platí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Iráku pouze své sídlo, správní ústředí, nebo hlavní provozovnu, považuje se za právnickou osobu Unie nebo právnickou osobu Iráku, jen má-li její činnost skutečnou a nepřetržitou vazbu na hospodářství Unie nebo Iráku;

d)

aniž je dotčeno písmeno c) ustanovení této dohody se vztahují rovněž na přepravní společnosti usazené mimo Unii nebo Irák a řízené státními příslušníky členského státu Unie nebo Iráku, jsou-li jejich plavidla v souladu s příslušnými právními předpisy registrována v daném členském státě Unie nebo v Iráku a plují-li pod vlajkou členského státu Unie nebo Iráku;

e)

„hospodářská činnost“ nezahrnuje činnosti prováděné pro výkon státní správy, tj. činnosti neprováděné na komerční bázi ani v konkurenci s jedním nebo více hospodářskými subjekty;

f)

„dceřinou společností“ se rozumí právnická osoba, která je skutečně řízena jinou právnickou osobou;

g)

„pobočkou“ právnické osoby se rozumí provozovna bez právní subjektivity, která působí trvalým dojmem, jako například pobočka mateřské společnosti, která má vlastní vedení a je materiálně vybavena pro účely obchodního jednání s třetími stranami, které sice vědí, že v případě potřeby bude existovat právní vazba s mateřskou společností se sídlem v zahraničí, ale nemusí jednat přímo s mateřskou společností a mohou uzavřít obchod v provozovně, která je pobočkou;

h)

„dodavatelem služby“ smluvní strany se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usilující o dodání služby nebo službu dodávající;

i)

„obchodem v oblasti služeb“ se rozumí poskytování služby:

i)

z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany (1. způsob),

ii)

na území jedné smluvní strany spotřebiteli služby z druhé smluvní strany (2. způsob),

iii)

dodavatelem jedné smluvní strany prostřednictvím usazení na území druhé smluvní strany (3. způsob),

iv)

dodavatelem jedné smluvní strany prostřednictvím přítomnosti fyzických osob na území druhé smluvní strany (4. způsob);

j)

„opatřením“ se rozumí každé opatření smluvní strany, ať už ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu nebo v jakékoli jiné formě;

k)

„opatřeními přijatými nebo zachovávanými smluvní stranou“ se rozumí opatření učiněná:

i)

ústředními, regionálními nebo místními vládami a správními orgány a

ii)

nevládními orgány při výkonu pravomocí delegovaných ústředními, regionálními nebo místními vládami nebo správními orgány;

l)

„služby“ zahrnují jakékoli služby v jakémkoli odvětví kromě služeb dodávaných při výkonu vládní moci;

m)

„usazením“ se rozumí jakýkoli druh stálého obchodu nebo stálé provozovny vzniklý na základě:

i)

ustavení, nabytí nebo udržování právnické osoby nebo

ii)

vytvoření nebo udržování pobočky nebo zastoupení

na území smluvní strany za účelem vykonávání hospodářské činnosti;

n)

„investorem“ smluvní strany se rozumí jakákoli fyzická či právnická osoba, která se snaží provádět či provádí hospodářskou činnost prostřednictvím usazení;

o)

„službou poskytovanou při výkonu vládní moci“ se rozumí jakákoli služba, která není dodávána ani na komerčním základě, ani v rámci soutěže s jedním nebo více dodavateli služeb.

Článek 25

1.   Od okamžiku vstupu této dohody v platnost rozšíří Unie na služby a dodavatele služeb Iráku zacházení, které vyplývá z listiny specifických závazků Unie a jejích členských států ve vztahu k národnímu zacházení a přístupu na trh podle Všeobecné dohody o obchodu službami (dále jen „GATS“).

2.   Od okamžiku vstupu této dohody v platnost a na základě článku 3 bude Irák poskytovat službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie v odvětví služeb i mimo něj zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Iráku nebo podobným službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům jakékoli třetí země, podle toho, co je výhodnější.

3.   Irák může upravit zacházení poskytované službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie tak, že jej podrobí podmínkám a omezením, které povedou k méně příznivému zacházení, než je poskytováno jejím vlastním obdobným službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům. Tyto úpravy však musí splňovat následující podmínky:

a)

zacházení poskytované službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie nebude i nadále méně příznivé než zacházení poskytované Irákem podobným službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům kterékoli třetí země;

b)

čtyři měsíce před zamýšleným datem provedení těchto podmínek oznámí Irák svůj záměr Komisi Evropské unie (dále jen „Komise“). Na žádost Komise pak Irák poskytne podrobné informace o důvodech, které ji k zamýšlenému uložení podmínek a omezení opravňují. Pokud nebude Iráku do osmi týdnů zasláno žádné sdělení, lze z hlediska Unie považovat podmínky a omezení za přijaté;

c)

navrhované podmínky a omezení se na žádost kterékoli ze smluvních stran postoupí Výboru pro spolupráci za účelem posouzení a schválení.

4.   Aniž jsou dotčeny výhody plynoucí ze zacházení poskytovaného službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie podle odstavce 2 tohoto článku, po přistoupení k WTO Irák rozšíří na služby a dodavatele služeb Unie také zacházení vyplývající z listiny specifických závazků podle GATS.

Článek 26

1.   Zacházení na základě doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto oddílem se nevztahuje na daňová zvýhodnění, která strany poskytují nebo poskytnou v budoucnosti na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání.

2.   Ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že by stranám bránila přijímat nebo prosazovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit vyhýbání se daním podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a jiných daňových opatření nebo vnitrostátních daňových předpisů.

3.   Ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že by členským státům nebo Iráku při používání příslušných ustanovení jejich finančních právních předpisů bránila rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, zejména pokud jde o místo jejich pobytu.

Článek 27

Ostatní dohody

Žádné ustanovení tohoto oddílu neomezuje práva investorů smluvních stran využívat jakéhokoli příznivějšího zacházení poskytovaného na základě jakékoli stávající nebo budoucí mezinárodní dohody týkající se investic, jejíž je členský stát Unie nebo Irák smluvní stranou.

Článek 28

Transparentnost

Smluvní strany si budou vzájemně bezodkladně odpovídat na všechny žádosti o specifické informace o veškerých svých obecně závazných opatřeních nebo mezinárodních dohodách, které se týkají této dohody nebo ji ovlivňují. Smluvní strany rovněž ustanoví jedno nebo více informačních míst, která budou investorům a dodavatelům služeb druhé strany na požádání poskytovat konkrétní informace o všech těchto otázkách. Seznam těchto informačních míst je uveden v PŘÍLOZE 3. V informačních místech nemusí být uloženy právní a správní předpisy.

Článek 29

Výjimky

1.   Na ustanovení tohoto oddílu se vztahují výjimky uvedené v tomto článku. Za podmínky, že se taková opatření neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde převládají podobné podmínky, nebo skrytého omezení obchodu v oblasti služeb, žádná ustanovení tohoto oddílu se nevykládají tak, aby kterékoli straně bránila v přijetí nebo prosazování opatření, jež jsou:

a)

nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti nebo veřejné mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku;

b)

nezbytná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin;

c)

nezbytná k zajištění souladu s právními nebo správními předpisy a jež nejsou neslučitelná s ustanoveními tohoto oddílu, včetně ustanovení týkajících se:

i)

předcházení klamavým a podvodným praktikám nebo odškodňování za neplnění závazků ze smluv o službách,

ii)

ochrany soukromí jednotlivců, pokud jde o zpracovávání a šíření osobních údajů, a ochrany důvěrné povahy záznamů a účtů jednotlivých osob,

iii)

bezpečnosti;

d)

v rozporu s cíli článku 25 za předpokladu, že cílem odlišného zacházení je zajištění účinného a nestranného ukládání nebo vybírání přímých daní v případě služeb nebo dodavatelů služeb druhé smluvní strany;

e)

v rozporu s cíli článku 25 za předpokladu, že cílem odlišného zacházení je bránit daňovým únikům a vyhýbání se daním podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových opatření nebo vnitrostátních daňových předpisů.

2.   Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na příslušné systémy sociálního zabezpečení smluvních stran nebo na činnosti na území příslušné strany, které jsou spojeny, byť jen příležitostně, s výkonem úřední pravomoci.

3.   Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na opatření týkající se fyzických osob, jež usilují o přístup na trh pracovních sil některé smluvní strany, ani na opatření týkající se občanství, bydliště nebo zaměstnání na trvalém základě.

4.   Žádná ustanovení tohoto oddílu nebrání smluvním stranám, aby uplatňovaly opatření za účelem regulace vstupu fyzických osob na své území nebo jejich dočasného pobytu na něm, včetně opatření, jež jsou nezbytná pro ochranu celistvosti jejich hranic, a aby zajistily spořádaný pohyb fyzických osob přes své hranice za předpokladu, že se tato opatření neuplatňují takovým způsobem, který ruší nebo zmenšuje výhody vznikající druhé straně podle článku 25.

5.   Žádné ustanovení tohoto oddílu se nevztahuje na činnosti vykonávané centrální bankou nebo měnovým orgánem nebo jakýmkoli jiným veřejnoprávním subjektem při provádění měnové nebo devizové politiky.

6.   Žádné ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že brání smluvní straně, včetně jejích veřejných subjektů, na svém území výhradně provádět činnosti nebo poskytovat služby na účet nebo se zárukou strany nebo za použití finančních zdrojů strany nebo jejích veřejných subjektů.

7.   Ustanoveními tohoto oddílu není dotčeno uplatňování jakýchkoli opatření, která mohou smluvní strany za pomoci ustanovení této dohody přijmout, aby zabránily obcházení svých předpisů týkajících se přístupu třetích zemí na svůj trh.

Článek 30

Bezpečnostní výjimky

Žádná ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že by:

a)

se od kterékoli smluvní strany požadovalo, aby poskytovala informace, jejichž sdělení je podle ní v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy, nebo

b)

bránila kterékoli smluvní straně učinit jakékoliv opatření, které považuje za potřebné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů:

i)

opatření týkající se hospodářských činností prováděných přímo nebo nepřímo za účelem zásobování vojenských sil,

ii)

opatření vztahující se ke štěpným a termonukleárním materiálům nebo materiálům, které slouží k jejich výrobě,

iii)

opatření související s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu a obchodem s nimi a opatření související s obchodem s jiným zbožím a materiály,

iv)

opatření týkající se veřejných zakázek nezbytných pro účely národní bezpečnosti nebo národní obrany,

v)

opatření v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích nebo

c)

bránila kterékoli smluvní straně přijmout jakékoli opatření ve snaze dostát svým závazkům podle Charty Organizace spojených národů za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Článek 31

Postupná liberalizace obchodu v oblasti služeb a usazování

Rada pro spolupráci může v závislosti na okolnostech, včetně situace po přistoupení Iráku k WTO, smluvním stranám doporučit, aby postupně rozšířily vzájemný obchod v oblasti služeb a usazování a aby zajistily plný soulad s ustanoveními GATS, zejména pak s článkem V. Pokud budou tato doporučení přijata, lze je provést prostřednictvím dohod mezi stranami.

ODDÍL III

Ustanovení o podnikání a investicích

Článek 32

Podpora investic

Smluvní strany budou podporovat nárůst vzájemně přínosných investic vytvořením příznivějších podmínek pro soukromé investice.

Článek 33

Kontaktní místa a výměna informací

V zájmu usnadnění komunikace mezi stranami o všech obchodních záležitostech týkajících se soukromých investic určí každá smluvní strana kontaktní místo. Toto kontaktní místo bude na žádost druhé strany poskytovat informace o úřadu nebo úředníkovi, kteří jsou za předmětné záležitosti odpovědní, a bude zajišťovat potřebnou podporu pro usnadnění komunikace s žádající stranou.

ODDÍL IV

Běžné platby a kapitál

Článek 34

Účel a oblast působnosti

1.   Smluvní strany budou usilovat o vzájemnou liberalizaci běžných plateb a pohybu kapitálu v souladu se závazky přijatými v rámci mezinárodních finančních institucí.

2.   Tento oddíl se vztahuje na veškeré běžné platby a veškerý pohyb kapitálu mezi smluvními stranami.

Článek 35

Běžný účet

Smluvní strany povolí veškeré platby a převody mezi stranami na běžném účtu ve volně směnitelné měně v souladu s ustanoveními Dohody o Mezinárodním měnovém fondu.

Článek 36

Kapitálový účet

Počínaje dnem vstupu této dohody v platnost umožní smluvní strany volný pohyb kapitálu týkajícího se přímých investic uskutečněných v souladu s právními předpisy hostitelské země a investic uskutečněných v souladu s ustanoveními této dohody, jakož i likvidaci nebo repatriaci tohoto kapitálu a veškerého zisku, který z něho pochází.

Článek 37

Zachování současného stavu

Smluvní strany nezavedou žádná nová omezení, pokud jde o běžné platby a pohyb kapitálu mezi jejich rezidenty, a nezpřísní stávající opatření.

Článek 38

Ochranná opatření

1.   V případech, kdy za výjimečných okolností pohyb kapitálu mezi Unií a Irákem působí nebo hrozí způsobit vážné obtíže pro fungování politiky směnných kurzů nebo měnové politiky v Unii nebo v Iráku, může Unie nebo Irák přijmout ochranná opatření ohledně pohybů kapitálu mezi Unií a Irákem na dobu nejvýše šest měsíců, pokud jsou tato opatření bezpodmínečně nutná.

2.   Smluvní strana, která taková ochranná opatření přijme, seznámí druhou stranu co nejdříve s harmonogramem pro jejich odstranění.

Článek 39

Závěrečná ustanovení

1.   Žádné ustanovení v tomto oddílu neomezuje práva hospodářských subjektů smluvních stran těžit z jakéhokoliv příznivějšího zacházení, které může být stanoveno v jakýchkoli stávajících dvoustranných nebo mnohostranných dohodách uzavřených stranami této dohody.

2.   Smluvní strany povedou vzájemné konzultace s cílem usnadnit vzájemný pohyb kapitálu a podpořit tak cíle této dohody.

ODDÍL V

Otázky související s obchodem

Kapitola I

Státní obchodní podniky

Článek 40

1.   Smluvní strany hodlají přiměřeně dodržovat ustanovení článku XVII GATT 1994, jeho poznámek a doplňujících ustanovení a ujednání WTO o výkladu článku XVII GATT 1994, jež jsou začleněna do této dohody a tvoří její součást.

2.   Požádá-li jedna strana druhou stranu o informace o zvláštních případech státních obchodních podniků, způsobu jejich činnosti a účinku jejich činnosti na dvoustranný obchod, dožádaná strana zajistí co největší možnou transparentnost, aniž by byl dotčen čl. XVII odst. 4 písm. d) GATT 1994 o důvěrných informacích.

3.   Každá smluvní strana zajistí, že všechny státní obchodní podniky poskytující zboží či služby budou dodržovat její závazky podle této dohody.

Kapitola II

Zadávání veřejných zakázek

Článek 41

Úvod

1.   Smluvní strany uznávají, že transparentní, soutěžní a otevřená nabídková řízení přispívají k udržitelnému hospodářskému rozvoji, a stanovují si za cíl účinné, vzájemné a postupné otevření svých trhů s veřejnými zakázkami.

2.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)

„komerčním zbožím či službami“ typ zboží nebo služeb, které se běžně prodávají nebo nabízejí na obchodním trhu nebo které obvykle kupují nestátní odběratelé k nestátním účelům;

b)

„stavební službou“ služba, jejímž cílem je realizace jakéhokoli druhu stavebních prací, na základě 51. sekce prozatímní ústřední klasifikace produktů vypracované OSN (dále jen „CPC“);

c)

„dny“ dny kalendářní;

d)

„elektronickou dražbou“ opakující se postup, při němž dodavatelé využívají elektronických prostředků pro prezentaci buď nových cen, nebo nových hodnot pro kvantifikovatelné necenové prvky nabídek, které souvisejí s hodnotícími kritérii, nebo pro prezentaci obojího, a jenž umožňuje řazení a přeřazování nabídek;

e)

slovy „písemně“ nebo „písemný“ jakékoli slovní nebo číselné vyjádření, které lze číst, reprodukovat a posléze sdělovat. Jednat se může i o elektronicky předávané nebo uchovávané informace;

f)

„omezeným nabídkovým řízením“ řízení, ve kterém zadavatel kontaktuje jednoho nebo více dodavatelů dle svého výběru;

g)

„opatřením“ jakýkoli právní či správní předpis, postup, správní směrnice či praxe nebo jakýkoli jiný krok zadavatele ve vztahu k předmětné veřejné zakázce;

h)

„stálým seznamem“ seznam dodavatelů, kteří podle zadavatele splňují podmínky pro účast na tomto seznamu a které zadavatel zamýšlí využít více než jednou;

i)

„oznámením zamýšlené veřejné zakázky“ oznámení zveřejněné zadavatelem vyzývající zainteresované dodavatele k podání žádosti o účast, k předložení nabídky, nebo k obojímu;

j)

„kompenzací“ jakákoli podmínka nebo opatření, které se využívají k podpoře místního rozvoje nebo ke zlepšení platební bilance smluvní strany, jako je použití vnitrostátního obsahu, udělování licencí na technologii, investiční požadavky, výměnný obchod nebo podobná opatření či požadavky;

k)

„otevřeným nabídkovým řízením“ řízení, při němž může nabídku předložit jakýkoli zainteresovaný dodavatel;

l)

„osobou“ buď fyzická osoba, nebo právnická osoba;

m)

„zadavatelem“ subjekt, na který se vztahuje dodatek I týkající se smluvní strany v PŘÍLOZE I této dohody;

n)

„kvalifikovaným dodavatelem“ dodavatel, jehož zadavatel uznává jako splňujícího podmínky účasti;

o)

„výběrovým nabídkovým řízením“ řízení, v němž zadavatel vyzve k předložení nabídky pouze kvalifikované dodavatele;

p)

„službami“ i stavební práce, není-li uvedeno jinak;

q)

„normou“ dokument, schválený uznaným orgánem, který nabízí pro obecné a opakované použití pravidla, pokyny nebo charakteristiky výrobků či služeb nebo k nim se vztahující postupy a výrobní metody, jejichž dodržování není závazné. Norma může také zahrnovat terminologii, symboly, obal nebo požadavky na značení a na informace na etiketě, pokud se týkají výrobku, služby, postupu nebo výrobní metody, nebo se jimi výlučně zabývat;

r)

„dodavatelem“ osoba nebo skupina osob, která poskytuje nebo by mohla poskytovat zboží či služby, a

s)

„technickou specifikací“ požadavek nabídkového řízení,

i)

na stanovení vlastností výrobků nebo služeb, které jsou předmětem nabídky, včetně kvality, výkonnosti, bezpečnosti a rozměrů nebo výrobních postupů a postupů pro jejich poskytování, nebo

ii)

na uvedení informací o terminologii, symbolech, předpisech o balení, značení nebo označování výrobku, pokud se týkají zboží či služby.

Článek 42

Oblast působnosti a rozsah

1.   Tato kapitola se vztahuje na všechna opatření týkající se zahrnutých veřejných zakázek. Pro účely této kapitoly se zahrnutou veřejnou zakázkou rozumí zakázka pro státní účely:

a)

vypsaná na zboží, služby či jejich kombinaci:

i)

jak je uvedeno v dílčí příloze týkající se smluvní strany v dodatku I PŘÍLOHY 1 této dohody a

ii)

za účelem jiným, než je komerční prodej či odprodej nebo použití v souvislosti s výrobou a dodávkou zboží či služeb pro komerční prodej a odprodej;

b)

zadávaná všemi smluvními prostředky včetně koupě, koupě na splátky, pronájmu či nájmu s právem následné koupě nebo bez něj;

c)

jejíž hodnota se v okamžiku zveřejnění oznámení v souladu s článkem 45 rovná příslušné prahové hodnotě stanovené v dílčí příloze týkající se smluvních stran v dodatku I PŘÍLOHY 1 této dohody, nebo je vyšší;

d)

vypsaná zadavatelem a

e)

která není z působnosti této kapitoly jinak vyloučena.

2.   Není-li uvedeno jinak, tato kapitola se nevztahuje na:

a)

nabývání nebo pronájem půdy, stávajících budov nebo jiného nemovitého majetku nebo práv k nim;

b)

mimosmluvní ujednání nebo jakoukoli formu pomoci, kterou poskytují smluvní strany, včetně dohod o spolupráci, grantů, půjček, kapitálových injekcí, záruk a daňových pobídek;

c)

pořizování nebo získávání služeb finančních agentur nebo depozitních služeb, konkurzních služeb a služeb pro řízení v případě regulovaných finančních institucí nebo odbytových, výplatních a distribučních služeb pro cenné papíry vydané orgány veřejné správy, včetně půjček a vládních obligací, směnek a jiných cenných papírů;

d)

smlouvy na zajišťování veřejné zaměstnanosti;

e)

nabídková řízení prováděná:

i)

za konkrétním účelem poskytování mezinárodní pomoci, včetně rozvojové pomoci,

ii)

v rámci konkrétního postupu nebo podmínky mezinárodní dohody o rozmisťování vojsk nebo o společném provádění projektu smluvními stranami,

iii)

podle zvláštního postupu nebo podmínky mezinárodní organizace nebo nabídková řízení financovaná mezinárodními granty, půjčkami nebo jinou pomocí, kde by platný postup nebo podmínka byla v rozporu s touto kapitolou.

3.   Každá strana ve svých dílčích přílohách v rámci dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody vymezí a upřesní následující informace:

a)

ústřední orgány státní správy, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola (v dílčí příloze 1);

b)

všechny ostatní subjekty, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola (v dílčí příloze 2);

c)

služby – jiné než stavební –, na které se vztahuje tato kapitola (v dílčí příloze 3);

d)

stavební služby, na které se vztahuje tato kapitola (v dílčí příloze 4);

e)

jakékoli obecné poznámky (v dílčí příloze 5).

4.   Pokud zadavatel v souvislosti s veřejnou zakázkou, na niž se vztahuje tato kapitola, vyžaduje, aby osoby, které nejsou zahrnuty v dílčí příloze týkající se smluvní strany v rámci dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, zadávaly zakázky v souladu s určitými požadavky, na tyto požadavky se přiměřeně použije článek 43.

5.   Při odhadování hodnoty veřejné zakázky za účelem ujištění, že jde o zahrnutou zakázku, nebude zadavatel veřejnou zakázku rozdělovat na dílčí zakázky, ani nebude vybírat či používat určitou oceňovací metodu pro odhad její hodnoty s cílem zakázku úplně nebo částečně vyloučit z působnosti této kapitoly.

6.   Žádná ustanovení této kapitoly se nevykládají tak, aby některé smluvní straně bránila učinit opatření nebo nezveřejnit informace, které považuje za nezbytné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů týkajících se státních zakázek na zbraně, střelivo či válečný materiál nebo státních zakázek, které jsou nepostradatelné pro národní bezpečnost nebo pro účely obrany státu.

7.   S výhradou požadavku, aby taková opatření nebyla uplatňována způsobem, který by vedl ke svévolné nebo neoprávněné diskriminaci stran, pokud převládají stejné podmínky, nebo ke skrytým omezením mezinárodního obchodu, se nic v této kapitole nevykládá tak, že by bránilo kterékoli straně ukládat nebo prosazovat opatření:

a)

nutná k ochraně veřejné mravnosti, pořádku nebo bezpečnosti;

b)

nutná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin;

c)

nutná k ochraně duševního vlastnictví nebo

d)

vztahující se ke zboží nebo službám osob s postižením, dobročinných institucí nebo na vězeňské práce.

Článek 43

Obecné zásady

1.   V případě jakýchkoli opatření a zahrnutých veřejných zakázek každá smluvní strana (včetně svých zadavatelů) okamžitě a bezpodmínečně zajistí pro zboží a služby druhé smluvní strany a pro dodavatele druhé smluvní strany nabízející zboží nebo služby zacházení, které není méně příznivé, než jaké smluvní strana (včetně svých zadavatelů) poskytuje domácímu zboží, službám a dodavatelům.

2.   V případě jakýchkoli opatření týkajících se zahrnuté veřejné zakázky nebude žádná smluvní strana, včetně svých zadavatelů:

a)

zacházet s jedním dodavatelem usazeným na jejím území méně příznivě než s jiným dodavatelem usazeným na jejím území na základě stupně cizí příslušnosti nebo vlastnictví, ani nebude

b)

diskriminovat žádného dodavatele usazeného na jejím území na základě toho, že zboží nebo služby, které pro určitou veřejnou zakázku nabízí, jsou zbožím nebo službami druhé strany.

3.   S ohledem na zákony, nařízení, postupy a praxi, které se týkají vládních zakázek, jakož i konkrétních zakázek vypisovaných veřejnými orgány na všech úrovních, otevřených pro zboží, služby a dodavatele třetích zemí, zajistí Irák pro zboží, služby a dodavatele Unie stejně příznivé zacházení, jaké poskytuje zboží, službám a dodavatelům z jakékoli třetí země.

4.   Při zadávání veřejné zakázky, na kterou se vztahuje tato kapitola, elektronickými prostředky je zadavatel povinen:

a)

zajistit, aby bylo nabídkové řízení provedeno s použitím takových technologií a softwaru, včetně technologií a softwaru pro ověřování pravosti a kódování informací, které jsou obecně dostupné a interoperabilní s ostatními běžně dostupnými technologickými a softwarovými produkty, a

b)

udržovat mechanismy, které zajišťují integritu žádostí o účast a integritu nabídek, včetně registrace času a příjmu a také prevence neoprávněného přístupu.

5.   Zadavatel provádí nabídkové řízení, na které se vztahuje tato kapitola, transparentním a nestranným způsobem, který předejde střetu zájmů, zabrání korupčním praktikám a je v souladu s touto kapitolou.

6.   Pro účely zahrnutých veřejných zakázek žádná strana neuplatní pro zboží nebo služby dovážené z druhé strany nebo dodávané druhou stranou pravidla původu, která se liší od pravidel původu, jež daná strana ve stejné době uplatňuje pro dovoz nebo dodávky stejného zboží nebo služeb od téže strany při běžném obchodování.

Článek 44

Zveřejňování informací o veřejných zakázkách

1.   Každá ze stran:

a)

neprodleně zveřejní každý zákon, nařízení, soudní rozhodnutí, obecně platné správní opatření a standardní smluvní ujednání předepsané zákonem či nařízením, které jsou začleněné v podobě odkazu do oznámení nebo zadávací dokumentace a do postupu vztahujícího se k zakázkám podle této kapitoly, jakož i veškeré jejich úpravy, a to na oficiálně určených elektronických či tištěných médiích, která mají širokou distribuci a jsou veřejnosti snadno dostupná;

b)

poskytne kterékoli straně na požádání jejich vysvětlení;

c)

uvede v dodatku II k PŘÍLOZE 1 této dohody seznam elektronických a tištěných médií, na nichž strana zveřejní informace podle písmena a);

d)

uvede v dodatku III k PŘÍLOZE 1 této dohody seznam elektronických médií, na nichž strana zveřejní informace podle článku 45, čl. 47 odst. 4 a čl. 55 odst. 2.

2.   Smluvní strany si navzájem bezprostředně oznamují veškeré úpravy informací, které uvedly v dodatku II či III k PŘÍLOZE 1 této dohody.

Článek 45

Zveřejňování oznámení

1.   Zadavatel u každé zahrnuté veřejné zakázky, s výjimkou okolností popsaných v článku 52, zveřejní na příslušném médiu uvedeném v dodatku III k PŘÍLOZE I této dohody oznámení o zamýšlené veřejné zakázce. Každé takové oznámení obsahuje informace stanovené v dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody. Oznámení jsou přístupná bezplatně v elektronické podobě z jednoho přístupového stanoviště.

2.   Pro každou zamýšlenou veřejnou zakázku zveřejní zadavatel souhrnné oznámení, které bude dostupné v jednom z úředních jazyků WTO v okamžiku zveřejnění úplného oznámení zamýšlené veřejné zakázky. Souhrnné oznámení obsahuje přinejmenším tyto informace:

a)

předmět veřejné zakázky;

b)

nejzazší lhůtu pro předložení nabídky nebo případně nejzazší lhůtu pro podání žádosti o účast v nabídkovém řízení nebo o zařazení na stálý seznam a

c)

adresu, na které je možno žádat o dokumenty související s veřejnou zakázkou.

3.   Zadavatelé se vyzývají, aby v každém finančním roce co nejdříve zveřejnili oznámení o plánovaných veřejných zakázkách (dále jen „oznámení o plánovaných veřejných zakázkách“). Toto oznámení by mělo obsahovat předmět veřejné zakázky a plánované datum zveřejnění oznámení zamýšlené veřejné zakázky.

4.   Zadavatelé uvedení na seznamu v dílčí příloze 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody mohou využívat oznámení o plánovaných veřejných zakázkách jako oznámení zamýšlené veřejné zakázky za předpokladu, že toto oznámení obsahuje co nejvíce dostupných informací stanovených v dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody a také poznámku, že dodavatelé mají zadavateli sdělit svůj zájem o veřejnou zakázku.

Článek 46

Podmínky účasti

1.   Zadavatelé omezí podmínky účasti v nabídkovém řízení na podmínky, které jsou zásadní pro zajištění toho, aby měl dodavatel pro realizaci dané veřejné zakázky právní a finanční kapacitu i podnikatelské a odborné schopnosti.

2.   Při posuzování, zda dodavatel splňuje podmínky účasti, zadavatel:

a)

hodnotí finanční, podnikatelské a odborné schopnosti dodavatele na základě jeho podnikatelských aktivit jak na území smluvní strany, z níž zadavatel pochází, tak mimo něj;

b)

nepodmiňuje účast dodavatele v nabídkovém řízení tím, že v předchozích zadávacích řízeních mu musí být zadavatelem konkrétní strany přidělena jedna nebo několik zakázek, nebo tím, že dodavatel musí mít předchozí zkušenosti s prací na území dané strany, a

c)

může vyžadovat odpovídající předchozí zkušenosti, pokud jsou zásadní pro splnění podmínek veřejné zakázky.

3.   Při tomto posuzování zadavatel vychází z podmínek, které předem blíže určil v oznámeních či v zadávací dokumentaci.

4.   Zadavatel musí vyloučit dodavatele z důvodu, jako jsou úpadek, lživá prohlášení, závažné nedostatky při plnění některého hmotněprávního požadavku nebo povinnosti vyplývající z předchozí smlouvy či smluv, rozsudek v souvislosti se závažnou trestnou činností nebo jiné rozsudky související se závažnými veřejnými trestnými činy, profesním pochybením nebo neplacením daní.

Článek 47

Kvalifikace dodavatelů

1.   Pokud zadavatel hodlá využít výběrového nabídkového řízení:

a)

zahrne do oznámení zamýšlené veřejné zakázky přinejmenším informace uvedené v bodech 1, 2, 6, 7, 10 a 11 dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody a vyzve dodavatele k podání žádosti o účast a

b)

poskytne kvalifikovaným dodavatelům do zahájení lhůty pro předkládání nabídek přinejmenším informace uvedené v bodech 3, 4, 5, 8 a 9 dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody, které oznámí, jak je stanoveno v odst. 2 bodě b) dodatku VI k PŘÍLOZE 1 této dohody.

2.   Zadavatel uzná za kvalifikované dodavatele všechny domácí dodavatele a všechny dodavatele druhé strany, kteří splňují podmínky účasti v daném výběrovém řízení, ledaže by zadavatel v oznámení zamýšlené veřejné zakázky stanovil jakékoliv omezení, pokud jde o počet dodavatelů, jimž bude dovoleno předložit nabídku, a kritéria pro výběr tohoto omezeného počtu dodavatelů.

3.   Pokud zadávací dokumentace není veřejně přístupná od data zveřejnění oznámení podle odstavce 1, zadavatel zajistí, aby tyto dokumenty byly poskytnuty všem kvalifikovaným dodavatelům vybraným v souladu s odstavcem 2 ve stejnou dobu.

4.   Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, může vést stálý seznam dodavatelů za předpokladu, že každým rokem zveřejní oznámení vyzývající zainteresované dodavatele k podání žádosti o zařazení na tento seznam a že oznámení zveřejněná elektronickými prostředky jsou nepřetržitě k dispozici na příslušném médiu uvedeném v dodatku III k PŘÍLOZE 1 této dohody. Toto oznámení obsahuje informace stanovené v dodatku V k PŘÍLOZE 1 této dohody.

5.   V případech, kdy je platnost stálého seznamu stanovena na tři roky či méně, může zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, bez ohledu na ustanovení odstavce 4 zveřejnit oznámení podle odstavce 4 pouze jednou, a sice na začátku doby jeho platnosti, ovšem za předpokladu, že v oznámení bude doba platnosti zmíněna a že žádná další oznámení již nebudou zveřejněna.

6.   Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, umožní dodavatelům požádat kdykoliv o zařazení na stálý seznam a všechny kvalifikované dodavatele na tento seznam zapíše v rozumně krátké době.

Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, může oznámení vyzývající dodavatele k podání žádosti o zařazení na stálý seznam použít jako oznámení zamýšlené veřejné zakázky za předpokladu, že:

a)

oznámení je zveřejněno v souladu s odstavcem 4 a obsahuje informace stanovené dodatkem V k PŘÍLOZE 1 této dohody a co nejvíce dostupných informací stanovených dodatkem IV k PŘÍLOZE 1 této dohody a že je v něm uvedeno, že jde o oznámení zamýšlené veřejné zakázky;

b)

zadavatel urychleně poskytne dodavatelům, kteří u něho projevili o danou veřejnou zakázku zájem, informace, jež jim budou postačovat pro posouzení jejich zájmu o zakázku, včetně všech zbývajících informací podle dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody, a to v míře, do jaké jsou takové informace dostupné.

7.   Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, může dodavateli, který požádal o zařazení na stálý seznam v souladu s odstavcem 6, umožnit předložení nabídky pro danou veřejnou zakázku, pokud má zadavatel dostatek času na posouzení, zda tento dodavatel splňuje podmínky účasti.

8.   Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, všechny dodavatele, kteří podají žádost o účast nebo o zařazení na stálý seznam, pohotově informuje o svém rozhodnutí ve vztahu k jejich žádostem.

9.   Pokud zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, zamítne dodavatelovu žádost o kvalifikaci nebo žádost o zařazení na stálý seznam, přestane dodavatele považovat za kvalifikovaného nebo jej vyškrtne ze stálého seznamu, zadavatel daného dodavatele o této skutečnosti urychleně informuje a na jeho žádost mu bez prodlení poskytne písemné odůvodnění svého rozhodnutí.

Článek 48

Technické specifikace

1.   Zadavatel nebude vypracovávat, přijímat ani uplatňovat žádné technické specifikace nebo předepisovat žádný postup pro posuzování shody za účelem nebo s účinkem vytvoření zbytečných překážek pro mezinárodní obchod.

2.   Při definování technických specifikací pořizovaného zboží nebo služby je zadavatel, je-li to vhodné, povinen:

a)

stanovit technické specifikace spíše ve smyslu výkonnostních a funkčních požadavků než vzhledových nebo popisných charakteristik a

b)

založit technické specifikace na mezinárodních nebo evropských normách, pokud takové normy existují; jinak na vnitrostátních technických předpisech, uznávaných vnitrostátních normách nebo na stavebních předpisech.

3.   Pokud se v technických specifikacích použijí vzhledové nebo popisné charakteristiky, zadavatel uvede, je-li to vhodné, že bude posuzovat nabídky rovnocenného zboží či služeb, které prokazatelně splňují podmínky veřejné zakázky, a to zapracováním slov „nebo rovnocenné“ do zadávací dokumentace.

4.   Zadavatel nesmí v technických specifikacích uvádět požadavek nebo odkaz na určitou ochrannou známku nebo obchodní jméno, patent, autorské právo, průmyslový vzor nebo typ, specifický původ, výrobce nebo dodavatele, pokud existuje jiný dostatečně přesný nebo srozumitelný způsob, jak požadavky na veřejnou zakázku popsat. Pokud takový způsob neexistuje, musí zadavatel v zadávací dokumentaci použít například slova „nebo rovnocenný“.

5.   Zadavatel si nevyžádá ani nepřijme způsobem, který by ve svém důsledku bránil hospodářské soutěži, doporučení, které by mohlo být použito při vypracovávání nebo přijímání technických specifikací pro určitou veřejnou zakázku, od osoby, která může mít na veřejné zakázce obchodní zájem.

6.   Smluvní strany, včetně jejich zadavatelů, mohou v souladu s tímto článkem vypracovávat, přijímat či uplatňovat technické specifikace s cílem podporovat zachování přírodních zdrojů nebo ochranu životního prostředí.

Článek 49

Zadávací dokumentace

1.   Zadavatel poskytne dodavatelům zadávací dokumentaci, která obsahuje všechny informace potřebné k tomu, aby dodavatelé mohli připravit a předložit odpovídající nabídky. Tato dokumentace musí zahrnovat úplný popis záležitostí uvedených v dodatku VIII k PŘÍLOZE 1 této dohody, pokud již nebyl poskytnut v oznámení o zamýšlené veřejné zakázce.

2.   Zadavatel na požádání bezodkladně poskytne kterémukoli dodavateli účastnícímu se výběrového řízení zadávací dokumentaci a reaguje na každou důvodnou žádost o důležité informace, kterou předloží dodavatel účastnící se výběrového řízení, za předpokladu, že uvedenými informacemi nebude daný dodavatel zvýhodněn v porovnání s konkurenty.

3.   Pokud před přidělením zakázky zadavatel pozmění kritéria nebo požadavky stanovené v oznámení o zamýšlené veřejné zakázce nebo v zadávací dokumentaci poskytnuté zúčastněným dodavatelům nebo pokud provede změny v oznámení či zadávací dokumentaci, zadavatel veškeré takové změny nebo upravená či znovu vydaná oznámení či zadávací dokumenty předá v písemné podobě:

a)

všem dodavatelům, kteří se v době změn informací účastní řízení, pokud jsou známi, a ve všech ostatních případech stejným způsobem jako u původních informací a

b)

ve vhodnou dobu tak, aby tito dodavatelé měli možnost příslušně upravit své nabídky a znovu je předložit.

Článek 50

Lhůty

Zadavatel v souladu se svými vlastními přiměřenými potřebami poskytne dodavatelům dostatek času na přípravu a na podání žádosti o účast, jakož i na předložení odpovídající nabídky, přičemž zohlední faktory, jako je povaha a náročnost veřejné zakázky, rozsah očekávaných subdodávek nebo čas pro předání nabídky ze zahraničního i domácího místa, pokud k předání není použito elektronických prostředků. Tyto lhůty, včetně jakýchkoli prodloužení, jsou stejné pro všechny zainteresované nebo zúčastněné dodavatele. Platné lhůty jsou stanoveny v dodatku VI k PŘÍLOZE 1 této dohody.

Článek 51

Jednání

1.   Smluvní strany mohou stanovit, že jejich zadavatelé vedou jednání:

a)

v souvislosti s veřejnými zakázkami, u kterých uvedly tento záměr v oznámení zamýšlené veřejné zakázky, nebo

b)

pokud se na základě vyhodnocení jeví, že žádná nabídka není zjevně nejvýhodnější z hlediska zvláštních hodnotících kritérií stanovených v oznámení nebo v zadávací dokumentaci.

2.   Zadavatel je povinen:

a)

zajistit, aby každé vyloučení dodavatelů, kteří se účastní jednání, bylo provedeno v souladu s hodnotícími kritérii stanovenými v oznámeních nebo v zadávací dokumentaci a

b)

aby po ukončení jednání byla všem zbývajícím dodavatelům poskytnuta společná lhůta pro podání nových nebo přepracovaných nabídek.

Článek 52

Omezené nabídkové řízení

Zadavatel může použít omezeného nabídkového řízení a může se rozhodnout pro neuplatňování článků 45 až 47, 49 až 51, 53 a 54 pouze za následujících podmínek:

a)

pokud:

i)

nebyly předloženy žádné nabídky nebo pokud o účast nepožádal žádný dodavatel,

ii)

nebyly předloženy žádné nabídky, které by odpovídaly základním požadavkům zadávací dokumentace,

iii)

žádný dodavatel nesplnil podmínky účasti nebo

iv)

předložené nabídky byly předem dohodnuty,

za předpokladu, že podmínky v zadávací dokumentaci nejsou výrazně změněny;

b)

pokud dané zboží či služby mohou být dodány pouze konkrétním dodavatelem a neexistuje k nim žádná přiměřená alternativa či náhrada, protože požadavkem je v daném případě umělecké dílo; kvůli ochraně patentů, autorských práv nebo jiných výhradních práv nebo kvůli absenci hospodářské soutěže z technických důvodů;

c)

pokud jde o dodatečné dodávky od původního dodavatele obsahující zboží a služby, které nebyly do prvotní veřejné zakázky zahrnuty, a pokud změna dodavatele tohoto dodatečného zboží či služeb:

i)

není možná z ekonomických nebo technických důvodů, jakými jsou požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, softwarem, službami nebo instalacemi pořízenými v rámci prvotní veřejné zakázky, a

ii)

způsobí zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů;

d)

v nezbytně nutných případech, pokud z důvodů krajní naléhavosti vyvolaných událostmi, které zadavatel nemohl předvídat, by výrobky nebo služby nemohly být získány včas prostřednictvím otevřeného nebo výběrového nabídkového řízení;

e)

v případě zboží zakoupeného na komoditním trhu;

f)

pokud zadavatel pořizuje prototypy nebo první zboží nebo službu, které jsou vyvinuty na jeho žádost v průběhu plnění nebo pro plnění určité zakázky na výzkum, pokus, studii nebo původní vývoj;

g)

v případě nákupů za výjimečně výhodných podmínek, které jsou nabízeny pouze krátkodobě v souvislosti s neobvyklým prodejem, jako je likvidace, nucená správa nebo konkurz, a kdy nejde o běžné nákupy od pravidelných dodavatelů, a

h)

v případě přidělení zakázky vítězovi soutěže o návrh, pokud byla soutěž uspořádána způsobem, který je v souladu se zásadami této kapitoly, a pokud jsou v ní soutěžící hodnoceni nezávislou porotou a vítěz má za odměnu získat zakázku na návrh.

Článek 53

Elektronické dražby

Pokud zadavatel hodlá vypsat veřejnou zakázku, na niž se vztahuje tato kapitola, za pomoci elektronické dražby, poskytne každému účastníkovi před zahájením této dražby:

a)

metodu pro automatické hodnocení, včetně matematického vzorce, která je založena na hodnotících kritériích stanovených v zadávací dokumentaci a která bude při dražbě použita pro automatické řazení a přeřazování;

b)

výsledky všech prvotních hodnocení prvků jeho nabídky, pokud má být zakázka přidělena na základě nejvýhodnější nabídky, a

c)

jakékoli jiné relevantní informace k provádění dražby.

Článek 54

Zacházení s nabídkami a přidělování zakázek

1.   Zadavatel všechny nabídky přijímá, otevírá a nakládá s nimi podle postupů, které zaručí spravedlnost a nestrannost nabídkového řízení, jakož i zachování důvěrnosti nabídek.

2.   Zadavatel nepenalizuje žádného dodavatele, jehož nabídka je přijata po uplynutí určené lhůty, pokud je toto zpoždění způsobeno pouze zanedbáním ze strany zadavatele.

3.   Jestliže zadavatel v době od zahájení nabídkového řízení do přidělení zakázky umožní některému dodavateli opravit nechtěné chyby formálního rázu, poskytne stejnou možnost všem zúčastněným dodavatelům.

4.   Nabídka, která má být hodnocena z hlediska možnosti přidělení zakázky, musí mít písemnou podobu a musí v době otevření odpovídat nezbytným požadavkům stanoveným v oznámeních a v zadávací dokumentaci a musí být podána dodavatelem, který splňuje podmínky účasti.

5.   S výjimkou případů, kdy zadavatel rozhodne, že přidělení zakázky není ve veřejném zájmu, přidělí zakázku tomu dodavateli, o kterém rozhodne, že je schopen splnit podmínky smlouvy, a který na základě pouhých hodnotících kritérií stanovených v oznámeních a v zadávací dokumentaci předložil nejvýhodnější nabídku nebo nabídku cenově nejnižší, pokud je cena jediným kritériem.

6.   Pokud zadavatel obdrží nabídku v ceně, která je ve srovnání s cenami ostatních předložených nabídek abnormálně nízká, může u dodavatele ověřit, zda splňuje podmínky účasti a zda je schopen splnit podmínky smlouvy.

7.   Zadavatel nevyužívá opce, neruší veřejnou zakázku nebo neupravuje přidělenou zakázku způsobem, který by znamenal obcházení povinností vyplývajících z dohody.

Článek 55

Transparentnost informací o veřejné zakázce

1.   Zadavatel zúčastněné dodavatele okamžitě seznámí se svým rozhodnutím o přidělení zakázky a na žádost tak učiní písemně. S výhradou článku 56 odstavců 2 a 3 poskytne zadavatel neúspěšným dodavatelům na jejich žádost odůvodnění, proč v řízení nevybral jejich nabídku, a uvede relativní přednosti, které měla nabídka vítězného dodavatele.

2.   Do 72 dnů po přidělení zakázky, na kterou se vztahuje tato kapitola, zadavatel zveřejní oznámení prostřednictvím příslušného tištěného nebo elektronického média uvedeného v dodatku III. Je-li k tomuto účelu použito pouze elektronické médium, informace musí zůstat snadno dostupné po přiměřenou dobu. Toto oznámení bude obsahovat přinejmenším informace stanovené v dodatku VII k PŘÍLOZE 1 této dohody.

Článek 56

Zpřístupňování informací

1.   Na žádost druhé strany poskytne smluvní strana bezodkladně informace potřebné ke zjištění, zda bylo nabídkové řízení provedeno spravedlivě, nestranně a v souladu s touto kapitolou, včetně informací o charakteristikách a relativních přednostech úspěšné nabídky. V případech, kdy by sdělení těchto informací poškodilo hospodářskou soutěž při dalších nabídkových řízeních v budoucnosti, přijímající smluvní strana nesmí tyto informace zpřístupnit žádnému dodavateli s výjimkou situace, kdy proběhne konzultace se smluvní stranou, která dané informace poskytla a která dá k jejich zpřístupnění souhlas.

2.   Smluvní strany, včetně jejich zadavatelů, neposkytnou žádnému dodavateli informace, jež by mohly poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dodavateli, bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této kapitoly.

3.   Žádná ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že by byly smluvní strany, včetně jejich zadavatelů, orgány a přezkumné subjekty povinny zpřístupňovat důvěrné informace, pokud by takové zpřístupnění bránilo prosazování práva; pokud by mohlo poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dodavateli; pokud by poškodilo legitimní podnikatelské zájmy konkrétních osob, včetně ochrany duševního vlastnictví; nebo pokud by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem.

Článek 57

Vnitřní postupy pro přezkum

1.   Každá ze stran zajistí včasný, účinný, transparentní a nediskriminační postup pro správní či soudní přezkum, pomocí něhož bude moci dodavatel napadnout:

a)

porušení ustanovení této kapitoly, nebo

b)

pokud dodavatel nemá podle vnitrostátních právních předpisů právo přímo napadnout porušení této kapitoly, nedodržení opatření, kterými smluvní strana tuto kapitolu provádí,

jestliže k nim došlo v souvislosti s veřejnou zakázkou, na kterou se vztahuje tato kapitola a na které má nebo měl daný dodavatel zájem. Procesní pravidla pro veškeré námitky budou mít písemnou podobu a budou široce dostupná.

2.   V případě stížnosti dodavatele, vznesené v souvislosti s veřejnou zakázkou, na kterou se vztahuje tato kapitola a na které má nebo měl daný subjekt zájem, že došlo k porušení ustanovení nebo k nedodržení prováděcích opatření, jak je uvedeno v odstavci 1, předmětná smluvní strana vyzve zadavatele a dodavatele, aby hledali řešení prostřednictvím konzultace. Zadavatel jakoukoli takovou stížnost včas a nestranně zváží, a to způsobem, který nepoškodí dodavatelovu účast v probíhajícím nebo budoucím nabídkovém řízení nebo jeho právo hledat nápravu podle postupu pro správní či soudní přezkum.

3.   Každému dodavateli se na vypracování a podání námitky poskytne dostatek času, v každém případě nejméně deset dní od chvíle, kdy se dodavatel o důvodech námitky dozvěděl, nebo se rozumně dozvědět mohl.

4.   Každá smluvní strana zřídí nebo pověří nejméně jeden nestranný správní či soudní orgán, který je nezávislý na zadavatelích a který bude přijímat a přezkoumávat námitky podané dodavatelem v souvislosti s veřejnou zakázkou, na niž se vztahuje tato kapitola.

5.   Pokud námitku prvotně přezkoumá jiný subjekt než orgán uvedený v odstavci 4, smluvní strana zajistí dodavateli možnost podat odvolání proti prvotnímu rozhodnutí k nestrannému správnímu nebo soudnímu orgánu, který je nezávislý na zadavateli, jehož veřejná nabídka je předmětem námitky. Přezkumný orgán, který není soudem, buď podléhá soudnímu přezkumu, nebo má procesní záruky, které zajistí, aby:

a)

zadavatel odpověděl na námitku písemně a zpřístupnil přezkumnému orgánu veškerou relevantní dokumentaci;

b)

účastníci řízení (dále jen „účastníci“) měli právo být slyšeni před rozhodnutím přezkumného orgánu o námitce;

c)

účastníci měli právo na zastoupení a doprovod;

d)

účastníci měli přístup na všechna řízení;

e)

účastníci měli právo požadovat, aby řízení probíhalo veřejně a mohli při něm být přítomni svědci, a

f)

rozhodnutí nebo doporučení navazující na námitky dodavatelů byla poskytována včas, písemně a s odůvodněním základu pro každé rozhodnutí či doporučení.

6.   Každá ze stran přijme nebo zachová postupy pro:

a)

rychlá dočasná opatření, která zajistí, že dodavatel neztratí příležitost účastnit se nabídkového řízení. Tato dočasná opatření mohou vést k pozastavení nabídkového řízení. Postupy mohou zajistit, že při rozhodování, zda by se taková opatření měla uplatnit, mohou být zohledněny hlavní nepříznivé důsledky pro předmětné zájmy, včetně zájmu veřejného. Rozhodnutí o neuplatnění opatření bude písemně odůvodněno a

b)

nápravu nebo kompenzaci utrpěné ztráty či škod, které se mohou omezovat buď na náklady spojené s přípravou nabídky, nebo na náklady spojené s námitkou, nebo na obojí, přičemž náprava nebo kompenzace se vztahují na situace, kdy přezkumný orgán rozhodl, že došlo k porušení ustanovení nebo k nedodržení prováděcích opatření, jak je uvedeno v odstavci 1.

Článek 58

Další jednání

1.   Smluvní strany každoročně kontrolují účinné provádění této kapitoly a vzájemné otevření trhů s veřejnými zakázkami. Nejpozději do jednoho roka od vstupu této dohody v platnost smluvní strany zahájí jednání o rozšíření seznamu či seznamů subjektů uvedených v dílčích přílohách 1 a 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody.

2.   Irák v rámci jednání o přistoupení k WTO uzná svůj závazek přistoupit k mnohostranné Dohodě o vládních zakázkách.

Článek 59

Asymetrický režim a přechodná ustanovení

Na Irák se budou s přihlédnutím k rozvojovým, finančním a obchodním potřebám vztahovat následující přechodná ustanovení: Irák může u dodávek a služeb čistě iráckých dodavatelů uplatňovat dočasný program preferenčních cen, který bude počítat s 5% cenovým diferenciálem v případě zboží a služeb a s 10% cenovým diferenciálem v případě prací.

program preferenčních cen bude do deseti let od vstupu této dohody v platnost postupně ukončen.

Kapitola III

Ochrana duševního vlastnictví

Článek 60

Povaha a rozsah závazků

1.   V souladu s ustanoveními tohoto článku a PŘÍLOHY 2 této dohody Irák do pěti let od vstupu této dohody v platnost přijme právní předpisy s cílem zajistit odpovídající a účinnou ochranu práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami včetně pravidel stanovených v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví obsažené v příloze 1C k Dohodě o WTO (dále jen „dohoda TRIPS“), a zajistí také účinné prostředky k prosazování těchto práv.

2.   Do tří let od vstupu této dohody v platnost přistoupí Irák k mnohostranným úmluvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedeným v odstavci 2 PŘÍLOHY 2 této dohody, jejichž jsou členské státy smluvními stranami nebo jež jsou na základě ustanovení těchto úmluv členskými státy fakticky uplatňovány.

3.   Do tří let od vstupu této dohody v platnost bude Irák dodržovat mnohostranné úmluvy o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedené v odstavci 3 PŘÍLOHY 2 této dohody, jejichž smluvními stranami je jeden či více členských států nebo jež jsou na základě ustanovení těchto úmluv jedním či více členskými státy fakticky uplatňovány.

4.   Uplatňování tohoto článku a PŘÍLOHY 2 této dohody smluvní strany pravidelně kontrolují. Při přípravě právních předpisů, nebo vzniknou-li v oblasti duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví problémy dotýkající se obchodních podmínek, budou na žádost kterékoli ze stran neprodleně probíhat konzultace s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivého řešení. Do tří let od vstupu této dohody v platnost zahájí smluvní strany v souvislosti s právy duševního vlastnictví jednání o podrobnějších ustanoveních.

5.   Každá ze stran přizná státnímu příslušníkovi druhé strany zacházení, které není méně příznivé než zacházení, jež ve vztahu k ochraně práv duševního vlastnictví poskytuje svým vlastním státním příslušníkům, s výhradou výjimek stanovených v mezinárodních nástrojích, jež jsou zahrnuty do PŘÍLOHY 2 této dohody nebo do ní budou zahrnovány při budoucích příležitostech, s platností od okamžiku, kdy budou konkrétní smluvní stranou ratifikovány.

6.   Od vstupu této dohody v platnost bude Irák poskytovat podnikům a státním příslušníkům Unie ve vztahu k uznávání a ochraně duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované kterékoli třetí zemi na základě dvoustranných dohod.

ODDÍL VI

Řešení sporů

Kapitola I

Cíl a oblast působnosti

Článek 61

Cíl

Cílem tohoto oddílu je předcházet sporům mezi smluvními stranami a urovnávat je za účelem dosažení pokud možno oboustranně přijatelného řešení.

Článek 62

Oblast působnosti

Není-li výslovně uvedeno jinak, použije se tento oddíl v případě jakéhokoli sporu v souvislosti s výkladem či uplatňováním ustanovení hlavy II této dohody.

Kapitola II

Konzultace

Článek 63

Konzultace

1.   Smluvní strany se snaží veškeré spory týkající se výkladu a použití ustanovení uvedených v článku 62 řešit v dobré víře konzultacemi s cílem dohodnout se na rychlém, nestranném a oboustranně přijatelném řešení.

2.   Smluvní strana, jež si přeje zahájit konzultaci, podá druhé straně písemnou žádost, ve které uvede všechna sporná opatření a také ustanovení uvedená v článku 62, jež považuje za použitelná, přičemž kopie této žádosti bude poskytnuta také Výboru pro spolupráci.

3.   Konzultace se uskuteční do 30 dnů od data podání žádosti a probíhají na území žalované strany, pokud se strany nedohodnou jinak. Konzultace se považují za ukončené do 30 dnů od podání žádosti, pokud se obě smluvní strany nedohodnou, že v nich budou dále pokračovat. Veškeré informace sdělené během konzultací zůstanou důvěrné.

4.   V naléhavých situacích, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, se konzultace zahájí do 15 dnů od data podání žádosti a považují se za ukončené do 15 dnů od podání žádosti.

5.   Pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách stanovených v odstavci 3 nebo odstavci 4 nebo pokud se konzultace uskutečnily, ale strany se nedohodly na vzájemně přijatelném řešení, může stěžující smluvní strana požádat o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 64.

Kapitola III

Postupy pro řešení sporů

Článek 64

Zahájení rozhodčího řízení

1.   Pokud se stranám nepodaří vyřešit spor na základě konzultací podle článku 63, může žalující strana požádat o ustavení rozhodčího tribunálu.

2.   Písemná žádost o ustavení rozhodčího tribunálu se zašle žalované straně a Výboru pro spolupráci. Žalující strana v žádosti uvede konkrétní sporná opatření a vysvětlí, jakým způsobem tato opatření porušují ustanovení uvedená v článku 62 v míře, aby vznikl dostačující právní základ pro stížnost.

Článek 65

Ustavení rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.

2.   Do deseti dnů od data podání žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu Výboru pro spolupráci zahájí strany konzultaci s cílem dosáhnout dohody ohledně složení tohoto tribunálu.

3.   Pokud strany nejsou schopny dohodnout se na složení rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může kterákoli strana požádat předsedu Výboru pro spolupráci nebo jeho zástupce, aby byli všichni tři členové vybráni losem ze seznamu uvedeného v článku 78, přičemž jeden člen bude v takovém případě vybrán z osob navržených žalující stranou, jeden z osob navržených žalovanou stranou a jeden z osob, které obě strany navrhly na funkci předsedy. V případě, že se strany dohodnou na jednom či více členech rozhodčího tribunálu, zbývající člen či členové se vyberou stejným postupem z platného seznamu potenciálních rozhodců.

4.   Předseda Výboru pro spolupráci nebo jeho zástupce vybere rozhodce do pěti dnů od podání žádosti některou ze stran podle odstavce 3 a učiní tak za přítomnosti zástupců jednotlivých stran.

5.   Za datum ustavení rozhodčího tribunálu se považuje datum, kdy byli vybráni všichni tři rozhodci.

6.   Pokud by v době podání žádosti podle odstavce 3 nebyl vypracován žádný seznam uvedený v článku 78, všichni tři rozhodci budou vylosováni z osob, které byly formálně navrženy jednou či oběma smluvními stranami.

Článek 66

Průběžná zpráva tribunálu

Rozhodčí tribunál předloží smluvním stranám průběžnou zprávu obsahující zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení a základní odůvodnění zjištění a učiněných doporučení nejpozději 90 dnů od data ustavení rozhodčího tribunálu. Jakákoli strana může předložit do patnácti dnů od oznámení písemnou žádost, aby rozhodčí tribunál určitý aspekt prozatímní zprávy přezkoumal. Závěry konečného rozhodnutí tribunálu budou zahrnovat dostatečné zdůvodnění argumentů vznesených v průběhu fáze prozatímního přezkoumání a jasné odpovědi na otázky a poznámky obou stran.

Článek 67

Rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí smluvním stranám a Výboru pro spolupráci do 120 dnů od data svého ustavení. Pokud usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, musí o tom předseda tribunálu písemně uvědomit obě strany a Výbor pro spolupráci s uvedením důvodů zpoždění a data předpokládaného ukončení úkolu. Rozhodnutí tribunálu by v žádném případě nemělo být oznámeno později než 150 dnů od data ustavení rozhodčího tribunálu.

2.   V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vyvine rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby bylo rozhodnutí oznámeno do 60 dnů od data jeho ustavení. K oznámení by v žádném případě nemělo dojít později než 75 dnů od ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud se tribunál domnívá, že jde o naléhavý případ, může vydat předběžné rozhodnutí do 10 dnů od data svého ustavení.

Článek 68

Splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu

Každá ze stran přijme veškerá opatření nezbytná k dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu v dobré víře a obě strany budou usilovat o dohodu ohledně lhůty pro splnění požadavků tohoto rozhodnutí.

Článek 69

Přiměřená lhůta pro splnění požadavků

1.   Nejpozději do 30 dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu dotčeným stranám sdělí žalovaná strana žalující straně a Výboru pro spolupráci, jakou lhůtu potřebuje ke splnění požadavků rozhodnutí (dále jen „přiměřená lhůta“), není-li možné je splnit okamžitě.

2.   Pokud se smluvní strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě k dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu, požádá žalující strana do 20 dnů od oznámení učiněného žalovanou stranou podle odstavce 1 písemně původní rozhodčí tribunál, aby délku přiměřené lhůty určil on. Tato žádost musí být oznámena také druhé straně a Výboru pro spolupráci, a to současně. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí smluvním stranám a Výboru pro spolupráci do 20 dnů od podání žádosti.

3.   V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se ustanovení uvedená v článku 65. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 35 dnů od podání žádosti zmiňované v odstavci 2.

4.   Přiměřenou lhůtu lze na základě vzájemné dohody mezi smluvními stranami prodloužit.

Článek 70

Přezkum opatření přijatých s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.   Žalovaná strana oznámí před uplynutím přiměřené lhůty žalující straně a Výboru pro spolupráci opatření, která přijala v zájmu dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu.

2.   V případě neshody mezi stranami ohledně existence nebo souladu jakéhokoli opatření oznámeného podle odstavce 1 s ustanoveními uvedenými v článku 62 může žalující strana o rozhodnutí v této věci písemně požádat původní rozhodčí tribunál. Tato žádost musí obsahovat konkrétní sporné opatření a vysvětlit, jakým způsobem je toto opatření v rozporu s ustanoveními uvedenými v článku 62. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 45 dnů od podání žádosti.

3.   V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se ustanovení uvedená v článku 65. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 60 dnů od podání žádosti zmiňované v odstavci 2.

Článek 71

Dočasná nápravná opatření v případě nesplnění požadavků rozhodnutí

1.   Pokud žalovaná strana neoznámí opatření přijaté s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření oznámené podle čl. 70 odst. 1 je v rozporu s povinnostmi strany podle ustanovení uvedených v článku 62, žalovaná strana na žádost žalující strany předloží nabídku dočasného vyrovnání.

2.   Pokud není dosaženo dohody ohledně vyrovnání do 30 dnů po uplynutí přiměřené lhůty nebo do 30 dnů po přijetí rozhodnutí rozhodčího tribunálu podle článku 70, podle něhož opatření přijaté s cílem splnit požadavky rozhodnutí není v souladu s ustanoveními uvedenými s článku 62, je žalující strana oprávněna po oznámení žalované straně a Výboru pro spolupráci pozastavit provádění závazků vyplývajících z ustanovení uvedených v článku 62 na úrovni odpovídající zrušení nebo zmenšení způsobenému tímto porušením. Pokud žalovaná strana nepožádá o smírčí řízení podle odstavce 3, žalující strana může toto pozastavení uplatnit 10 dnů po oznámení.

3.   Domnívá-li se žalovaná strana, že úroveň pozastavení není úměrná zrušení nebo omezení způsobenému tímto porušením, může písemně požádat původní rozhodčí tribunál o přijetí rozhodnutí v této věci. Taková žádost se oznámí žalující straně a Výboru pro spolupráci před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2. Původní rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí o úrovni pozastavení závazků smluvním stranám a Výboru pro spolupráci do 30 dnů od podání žádosti. Závazky nesmí být pozastaveny do té doby, než původní rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí, a všechna pozastavení musí být s tímto rozhodnutím v souladu.

4.   V případě, že není možné znovu svolat původní rozhodčí tribunál nebo některé jeho členy, použijí se postupy uvedené v článku 65. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 45 dnů od podání žádosti uvedené v odstavci 3.

5.   Pozastavení závazků je dočasné a použije se pouze do doby, než je opatření, které není v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 62, zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s těmito ustanoveními, jak stanoví článek 72, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu.

Článek 72

Přezkum opatření přijatých po pozastavení závazků s cílem splnit požadavky rozhodnutí

1.   Žalovaná strana oznámí žalující straně a Výboru pro spolupráci všechna opatření, která přijala za účelem dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu, a svou žádost o ukončení pozastavení závazků uplatňovaných žalující stranou.

2.   Pokud smluvní strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s ustanoveními článku 62 do 30 dnů od podání oznámení, požádá žalující smluvní strana písemně původní rozhodčí tribunál o přijetí rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena současně žalované straně a Výboru pro spolupráci. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí smluvním stranám a Výboru pro spolupráci nejpozději do 45 dnů od podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté pro dosažení souladu odpovídá ustanovení článku 62, bude pozastavení závazků ukončeno.

3.   V případě, že není možné znovu svolat původní rozhodčí tribunál nebo některé jeho členy, použijí se postupy uvedené v článku 65. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 60 dnů od podání žádosti uvedené v odstavci 2.

Článek 73

Řešení na základě vzájemné dohody

Smluvní strany se mohou kdykoliv vzájemně dohodnout na řešení sporu podle tohoto oddílu. Jakékoli takové řešení pak oznámí Výboru pro spolupráci a rozhodčímu tribunálu. Po oznámení vzájemně dohodnutého řešení tribunál ukončí svou práci a řízení.

Článek 74

Jednací řád

1.   Postupy pro řešení sporů podle tohoto oddílu se řídí jednacím řádem a kodexem chování, které přijme Výbor pro spolupráci.

2.   Smluvní strany mohou rozhodnout o změně tohoto jednacího řádu nebo kodexu chování.

3.   Veškerá jednání rozhodčího tribunálu jsou podle jednacího řádu otevřená veřejnosti.

Článek 75

Informace a technické poradenství

Na žádost jedné ze stran nebo na základě vlastní iniciativy může rozhodčí tribunál požádat o informace jakýkoli zdroj (včetně účastníků sporu), který považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodný. Rozhodčí tribunál má také právo požádat o stanovisko znalců, považuje-li to za vhodné. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny každé ze stran a musí jí být předloženy k vyjádření. Zainteresované fyzické nebo právnické osoby usazené na území smluvních stran jsou za podmínek stanovených v jednacím řádu oprávněny předložit rozhodčímu tribunálu informace amicus curiae.

Článek 76

Pravidla výkladu

Rozhodčí tribunál vykládá ustanovení uvedená v článku 62 podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel kodifikovaných ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu. Rozhodnutím rozhodčího tribunálu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti podle ustanovení uvedených v článku 62.

Článek 77

Rozhodování a rozhodnutí rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál se vynasnaží dosáhnout rozhodnutí cestou konsenzu. Pokud však cestou konsenzu není možné k rozhodnutí dospět, přijme se rozhodnutí o sporné záležitosti většinovým hlasováním. Nesouhlasná stanoviska rozhodců však nejsou v žádném případě zveřejňována.

2.   Rozhodnutí rozhodčího tribunálu je pro smluvní strany závazné a nevytváří žádná práva nebo povinnosti pro fyzické či právnické osoby. Rozhodnutí musí obsahovat zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení této dohody a základní odůvodnění všech zjištění a učiněných závěrů. Výbor pro spolupráci zveřejní rozhodnutí rozhodčího tribunálu v jeho úplnosti, pokud se v zájmu zajištění důvěrnosti citlivých obchodních informací nerozhodne jinak.

Kapitola IV

Všeobecná ustanovení

Článek 78

Seznam rozhodců

1.   Výbor pro spolupráci sestaví do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost seznam 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce. Každá ze stran navrhne na tuto funkci pět osob. Smluvní strany vyberou také pět osob, jež nemají státní příslušnost ani jedné z nich a jež budou vystupovat ve funkci předsedy rozhodčího tribunálu. Výbor pro spolupráci odpovídá za udržování seznamu tak, jak je výše uvedeno.

2.   Rozhodci mají odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Jsou nezávislí, zastávají tuto funkci jako soukromé osoby, nejednají podle pokynů žádné organizace nebo vlády ani nejsou spojeni s vládou žádné ze smluvních stran a postupují ve shodě s kodexem jednání.

Článek 79

Vztah k závazkům WTO

1.   Dokud Irák nepřistoupí ke Světové obchodní organizaci, rozhodčí tribunály přijmou při rozhodování o domnělém porušení některého z ustanovení zmíněných v článku 62, které odkazuje k ustanovení Dohody o WTO nebo takové ustanovení zahrnuje, výklad, jenž se plně shoduje s příslušnými rozhodnutími Orgánu pro řešení sporů Světové obchodní organizace.

2.   Po přistoupení Iráku k WTO se použijí odstavce 3 až 6.

3.   Uplatněním ustanovení tohoto oddílu o řešení sporů není dotčeno žádné opatření v rámci WTO, včetně opatření pro řešení sporů.

4.   Pokud však některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení k urovnání sporu podle čl. 64 odst. 1 této dohody nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řešení téhož sporu v rámci druhého fóra, dokud není ukončeno první řízení. Dále strana nepožádá o řešení porušení závazku, který je totožný v rámci této dohody i v rámci Dohody o WTO, v rámci obou fór. V takovém případě strana po zahájení řízení k urovnání sporu nevznese požadavek, aby se porušení téhož závazku řešilo podle druhé dohody v rámci druhého fóra, ledaže by vybrané fórum z procesních nebo jurisdikčních důvodů neučinilo ve vztahu k žádosti o řešení dotčeného závazku žádné zjištění.

5.   Pro účely odstavce 4:

a)

se řízení k urovnání sporu podle Dohody o WTO považuje za zahájené žádostí smluvní strany o ustavení tribunálu podle článku 6 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů DSU a za ukončené, když Orgán pro řešení sporů přijme zprávu tribunálu nebo případně zprávu odvolacího orgánu podle článku 16 a čl. 17 odst. 14 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů WTO;

b)

se řízení k urovnání sporu podle tohoto oddílu považuje za zahájené žádostí smluvní strany o ustavení rozhodčího tribunálu podle čl. 64 odst. 1 a za ukončené, když rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí smluvním stranám a Výboru pro spolupráci podle článku 67.

6.   Žádné ustanovení tohoto oddílu není překážkou tomu, aby smluvní strana mohla uplatnit pozastavení závazků schválené Orgánem pro řešení sporů WTO. Dohoda o WTO se nepoužije s cílem zabránit smluvní straně v pozastavení závazků podle hlavy II této dohody.

Článek 80

Lhůty

1.   Všechny lhůty stanovené v tomto oddíle, včetně lhůt pro oznámení rozhodnutí rozhodčích tribunálů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po opatření nebo skutečnosti, kterých se týkají.

2.   Veškeré lhůty uvedené v tomto oddíle mohou být na základě vzájemné dohody mezi smluvními stranami prodlouženy.

HLAVA III

OBLASTI SPOLUPRÁCE

Článek 81

Finanční a technická pomoc

1.   Unie poskytuje Iráku v zájmu dosažení cílů této dohody finanční a technickou pomoc ve formě grantů, jejichž cílem je urychlit hospodářskou a politickou transformaci Iráku.

2.   Tato pomoc bude spadat do rámce pro rozvojovou spolupráci Unie stanoveného v příslušných právních předpisech Evropského parlamentu a Rady.

Cíle a oblasti pomoci ze strany Unie se určí v orientačním programu, jenž bude odrážet vytyčené priority dohodnuté oběma stranami, s přihlédnutím k iráckým rozvojovým potřebám a strategiím, absorpčním schopnostem odvětví a k postupu reformy.

3.   Smluvní strany zajistí, aby byly příspěvky technické pomoci Unie poskytovány v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů. Politika rozvojové spolupráce Unie a její opatření v mezinárodním měřítku se řídí rozvojovými cíli tisíciletí OSN, jakož i dalšími hlavními rozvojovými cíli a zásadami v rámci OSN a jiných příslušných mezinárodních organizací. Při provádění rozvojové politiky Unie je třeba plně zohledňovat zásady účinné pomoci včetně akčního programu z Akkry a Pařížského prohlášení z 2. března 2005.

4.   Aniž by tím byla dotčena ustanovení o vzájemné právní pomoci, smluvní strana, jež je příjemcem technické nebo finanční pomoci, bude urychleně reagovat na žádosti o správní spolupráci, které k ní vznesou příslušné orgány druhé strany, s cílem posílit boj proti podvodům a nesrovnalostem souvisejícím s unijní pomocí.

5.   Irácká vláda zajistí určení zvláštního kontaktního místa pro boj proti podvodům. Toto kontaktní místo bude odpovídat za účinnou spolupráci s orgány a institucemi Unie, včetně Evropského účetního dvora a Evropského úřadu pro boj proti podvodům, a to zejména v souvislosti s prováděním jejich auditních a kontrolních opatření na ochranu finančních zájmů Unie.

Článek 82

Spolupráce v oblasti společenského a lidského rozvoje

Spolupráce v této oblasti důsledně zohledňuje společenský rozměr globalizace a pamatuje na spojitost mezi společenským a hospodářským rozvojem, jakož i udržitelným rozvojem z hlediska životního prostředí. Spolupráce také zdůrazňuje význam zmírňování chudoby, podpory lidských práv a základních svobod pro všechny, včetně přesídleného obyvatelstva a zranitelných skupin, a řešení hlavních zdravotních, vzdělávacích a pracovních potřeb. Konkrétní spolupráce ve všech uvedených oblastech se bude zaměřovat především na budování institucí a kapacit, na dobrou správu věcí veřejných a na řádné a transparentní řízení.

Článek 83

Školství, odborné vzdělávání a mládež

1.   Smluvní strany k vzájemnému prospěchu usilují o podporu spolupráce v oblasti školství, odborného vzdělávání a mládeže, přičemž zohledňují dostupné zdroje a podporují rovnost žen a mužů.

2.   Smluvní strany zejména podporují sdílení informací, know-how a technických zdrojů, výměnné programy pro studenty, vědecké pracovníky, mladé lidi a osoby pracující s mládeží a zaměří se na posilování kapacit, při kterém budou využívat možností v rámci stávajících programů spolupráce a také zkušeností, jichž v těchto oblastech nabyly obě strany.

3.   Obě smluvní strany se rovněž dohodly, že prohloubí spolupráci mezi vyššími vzdělávacími institucemi pomocí nástrojů, jako je program Erasmus Mundus, s cílem posílit kvalitu svých vzdělávacích systémů a vnést do nich více mezinárodních prvků.

Článek 84

Zaměstnanost a společenský rozvoj

1.   Smluvní strany se dohodly na podpoře spolupráce v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, včetně spolupráce na otázkách sociální soudržnosti, důstojné práce, právních předpisů o zdraví a bezpečnosti na pracovišti a na otázkách sociálního dialogu, rozvoje lidských zdrojů a rovnosti žen a mužů, aby tak podporovaly plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny coby klíčové prvky udržitelného rozvoje a zmírňování chudoby.

2.   Smluvní strany znovu potvrzují své odhodlání podporovat a účinně provádět mezinárodně uznávané pracovní a sociální normy. Smluvní strany budou při podnikání veškerých kroků podle této dohody zohledňovat uplatňování příslušných mnohostranných sociálních a pracovních dohod.

3.   Formy spolupráce mohou zahrnovat mimo jiné zvláštní vzájemně dohodnuté programy a projekty, jakož i dialog, budování kapacit a spolupráci a iniciativy týkající se témat společného zájmu na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni.

4.   Smluvní strany se dohodly, že do dialogu a spolupráce zapojí partnery v sociální oblasti a další příslušné zúčastněné strany.

Článek 85

Občanská společnost

Smluvní strany uznávají úlohu a možný přínos organizované občanské společnosti, zejména akademické obce a propojených skupin odborníků, pro dialog a spolupráci podle této dohody a souhlasí s tím, že budou podporovat účinné kontakty s organizovanou občanskou společností a její účinné zapojení.

Článek 86

Lidská práva

1.   Smluvní strany souhlasí, že budou spolupracovat na podpoře a účinné ochraně lidských práv, včetně otázek spojených s ratifikací a prováděním mezinárodních lidskoprávních nástrojů, s poskytováním technické pomoci, s odborným vzděláváním a s budováním kapacit, dle toho, co bude případné. Strany si uvědomují, že bez ochrany, podpory a dodržování lidských práv bude dopad všech rozvojových programů a programů spolupráce omezený.

2.   Spolupráce na problematice lidských práv může zahrnovat mimo jiné:

a)

posilování vládních a nevládních institucí a organizací pro lidská práva činných v této oblasti;

b)

tematickou osvětu a vzdělávání na vnitrostátní a místní úrovni, především ve veřejné správě a u soudů a donucovacích orgánů, a to se zvláštním důrazem na práva žen a dětí;

c)

rozvoj iráckého práva v souladu s mezinárodními humanitárními a lidskoprávními předpisy;

d)

spolupráci a výměnu informací v orgánech OSN, jejichž činnost se dotýká problematiky lidských práv;

e)

podporu irácké vlády v její snaze zajistit občanům Iráku odpovídající životní úroveň a zaručit jim bez diskriminace jejich politická, hospodářská, sociální a kulturní práva;

f)

podporu národního usmíření a boje proti beztrestnosti;

g)

navazování široce pojatého dialogu o lidských právech.

Článek 87

Spolupráce v oblasti průmyslu a malých a středních podniků

1.   Cílem spolupráce v této oblasti je usnadnit restrukturalizaci a modernizaci iráckého průmyslu při současné podpoře jeho konkurenceschopnosti a růstu a vytvořit příznivé podmínky pro vzájemně prospěšnou spolupráci mezi průmyslem v Iráku a v Unii.

A.   Průmysl obecně

2.   V rámci spolupráce je třeba:

a)

posílit široce pojatou strategii pro irácký průmysl, která zohlední současný stav věcí, pokud jde o veřejné a soukromé podnikání v odvětví průmyslu;

b)

povzbudit Irák v restrukturalizaci a modernizaci jeho průmyslu za podmínek, jež zajistí ochranu životního prostředí, udržitelný rozvoj a hospodářský růst;

c)

podporovat prostředí příznivé k soukromým iniciativám v oblasti průmyslu s cílem stimulovat a rozrůznit výstupy pro domácí a vývozní trhy;

d)

podporovat příznivé prostředí, jež by stimulovalo růst a rozrůznění průmyslové výroby z hlediska udržitelného rozvoje;

e)

pracovat na poskytování informací pro účely spolupráce stran v odvětvích průmyslu;

f)

podporovat používání unijních a mezinárodních technických norem a postupů pro posuzování shody a usnadňovat tak začleňování Iráku do celosvětového hospodářství, a to navázáním pravidelných výměn mezi standardizačními a normalizačními subjekty obou smluvních stran;

g)

společně pracovat na vytvoření odpovídajícího prostředí pro podnikání v oblasti průmyslu;

h)

podporovat zlepšení podpůrných služeb v oblasti informací, které jsou z hlediska podnikání a hospodářského rozvoje klíčovým prvkem růstového potenciálu;

i)

navázat vazby mezi průmyslovými subjekty obou stran (mezi podniky, odborníky, odvětvovými a jinými podnikatelskými organizacemi, pracovními organizacemi atd.);

j)

podporovat společné průmyslové projekty a zakládání společných podniků a informačních sítí.

B.   Malé a střední podniky

3.   Smluvní strany s přihlédnutím ke svým hospodářským politikám a cílům souhlasí, že budou podporovat spolupráci v průmyslové politice ve všech oblastech, jež budou považovat za vhodné, s cílem zlepšit konkurenceschopnost malých a středních podniků:

4.   Strany:

a)

usilují o rozvoj a posílení malých a středních podniků a o podporu spolupráce mezi nimi;

b)

rozvíjí pomoc, kterou vyžadují mikropodniky a malé a střední podniky, v oblastech, jako jsou financování, technologie a marketing, inovace, školení se zaměřením na dovednosti, inkubační podnikatelské parky a další rozvojové oblasti;

c)

podporují činnost malých a středních podniků prostřednictvím odpovídajících kontaktních sítí a

d)

usnadňují podnikatelskou spolupráci tím, že podporují konkrétní spolupráci mezi soukromým sektorem obou stran vytvářením vhodných vazeb mezi iráckými a unijními soukromými hospodářskými subjekty s cílem zlepšit tok informací.

Článek 88

Spolupráce v oblasti investic

1.   Smluvní strany spolupracují na vytváření příhodných podmínek pro domácí i zahraniční investice a na zajišťování odpovídající ochrany pro investice, převod kapitálu a výměnu informací o investičních příležitostech.

2.   Smluvní strany souhlasí s tím, že budou na základě zásad vzájemnosti a nediskriminace napomáhat podpoře a ochraně investic.

3.   Smluvní strany podporují v oblasti investic výměnu informací o zákonech, nařízeních a správní praxi.

4.   Smluvní strany se v zájmu usnadnění investičních příležitostí zavazují podporovat spolupráci mezi svými finančními institucemi.

5.   V zájmu usnadnění investic a obchodu je Unie na požádání připravena napomáhat Iráku v jeho snaze přiblížit irácké právní a regulační rámce pro oblasti, na něž se vztahuje tato dohoda, rámcům Unie.

Článek 89

Průmyslové normy a posuzování shody

Spolupráce smluvních stran v oblasti norem, technických předpisů a posuzování shody se může zaměřit na:

1.

podporu širšího uplatňování mezinárodních norem v technických předpisech a posuzování shody, včetně specifických odvětvových opatření, na území smluvních stran a na prohlubování spolupráce mezi stranami ve vztahu k práci příslušných mezinárodních institucí a organizací;

2.

podporu iniciativ, jejichž cílem je v Iráku budovat kapacity v oblasti normalizace, posuzování shody, akreditace, metrologie a dohledu nad trhem;

3.

podporu dvoustranné spolupráce mezi organizacemi, které jsou v Iráku a v Unii zodpovědné za normalizaci, posuzování shody, akreditaci, metrologii a dohled nad trhem;

4.

rozvoj společného pohledu na řádné regulativní postupy včetně, nikoli však výhradně:

a)

transparentnosti při přípravě, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody;

b)

potřebnosti a přiměřenosti regulačních opatření a souvisejících postupů pro posuzování shody, včetně používání prohlášení o shodě ze strany dodavatelů;

c)

uplatňování mezinárodních norem coby základu pro vypracování technických předpisů s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebyly účinným či odpovídajícím prostředkem k dosažení sledovaných legitimních cílů;

d)

prosazování technických předpisů a kroků v oblasti dohledu nad trhem;

5.

prohlubování technické a vědecké spolupráce a spolupráce v oblasti regulace, mimo jiné prostřednictvím výměny informací, zkušeností a údajů, za účelem zlepšení kvality a úrovně technických předpisů a za účelem účinného využívání regulačních zdrojů;

6.

rozvoj slučitelnosti a soudržnosti technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody.

Článek 90

Spolupráce v oblasti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova

Strany usilují o spolupráci v oblasti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova s cílem podporovat jejich diverzifikaci, postupy šetrné k životnímu prostředí, udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a zajišťování potravin. Za tím účelem smluvní strany posoudí:

a)

budování kapacit a školení ve veřejných institucích;

b)

opatření ke zlepšení jakosti zemědělských výrobků, opatření pro budování kapacit týkající se sdružení výrobců a aktivity na podporu obchodu;

c)

environmentální zdraví, opatření týkající se zdraví zvířat a rostlin a další související aspekty s přihlédnutím k právním předpisům platným pro obě strany, v souladu s pravidly WTO a s pravidly mnohostranných dohod o životním prostředí;

d)

opatření pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj venkovských oblastí zahrnující postupy šetrné k životnímu prostředí a opatření v oblasti lesnictví, výzkumu, předávání know-how, přístupu k půdě, vodohospodářství a zavlažování, udržitelného rozvoje venkova a zajišťování potravin;

e)

opatření týkající se uchování tradičních zemědělských vědomostí, které u obyvatelstva vytvářejí konkrétní identitu, včetně spolupráce na zeměpisných označeních, výměny zkušeností na místní úrovni a rozvoje sítí pro spolupráci;

f)

modernizaci zemědělského odvětví včetně zemědělských postupů a rozrůznění zemědělské produkce.

Článek 91

Energetika

1.   Smluvní strany usilují o spolupráci v odvětví energetiky na základě zásad svobodných, konkurenceschopných a otevřených energetických trhů s cílem:

a)

posilovat bezpečnost zásobování energií a zároveň přitom podporovat hospodářský růst a zajišťovat udržitelnost životního prostředí;

b)

rozvíjet institucionální, právní a regulační rámce v odvětví energetiky, aby bylo zaručeno účinné fungování energetického trhu a podpora investic do energetiky;

c)

prohlubovat a podporovat partnerství mezi podniky z Unie a Iráku, pokud jde o průzkum, produkci, zpracování, přepravu, distribuci a služby v odvětví energetiky;

d)

prohlubovat pravidelný a účinný dialog o energetické problematice mezi smluvními stranami i v regionálním kontextu, mimo jiné v rámci evropsko-mašreckého projektu pro trh s plynem a dalších souvisejících regionálních iniciativ.

2.   Strany se proto dohodly, že budou podporovat vzájemně prospěšné kontakty, s cílem:

a)

podporovat v Iráku rozvoj odpovídající energetické politiky, jejího regulačního rámce a infrastruktury, přičemž tato politika má být založena na zásadách udržitelnosti životního prostředí, řádného nakládání s energetickými zdroji a svobodného, konkurenceschopného a otevřeného trhu;

b)

spolupracovat na zlepšení správních a právních schopností a na zavedení stabilního a transparentního právního rámce, jehož podmínky by v Iráku stimulovaly hospodářskou činnost a zahraniční investice do energetiky;

c)

podporovat technickou spolupráci na průzkumu a rozvoji iráckých ropných a plynových polí, jakož i na rozvoji a modernizaci infrastruktury pro ropu a plyn včetně přepravní a tranzitní sítě do oblasti Mašreku, do oblastí jiných souvisejících regionálních iniciativ a na trh Unie;

d)

zlepšit v Iráku spolehlivost systému pro dodávky elektřiny;

e)

prohlubovat spolupráci za účelem zvýšení bezpečnosti zásobování energií a za účelem boje proti změně klimatu podporou obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a omezováním pálení zemního plynu při těžbě ropy;

f)

usnadnit výměnu know-how, předávání technologií a osvědčených postupů a školení odborníků;

g)

podpořit účast Iráku v procesu regionální integrace energetických trhů.

Článek 92

Doprava

1.   Smluvní strany usilují o užší spolupráci zaměřenou na zavádění udržitelného a účinného systému dopravy s cílem:

a)

posilovat rozvoj a propojitelnost dopravy při současné podpoře hospodářského růstu a udržitelnosti životního prostředí;

b)

rozvíjet institucionální, právní a regulační rámce ve všech odvětvích dopravy, aby bylo zaručeno účinné fungování dopravního trhu a podpora investic do dopravy;

c)

prohlubovat a podporovat partnerství mezi podniky z Unie a Iráku, pokud jde o průzkum, budování kapacit, rozvoj infrastruktury, bezpečnost dopravy, zajišťování dopravy a služby v odvětví dopravy;

d)

prohlubovat pravidelný a účinný dialog o problematice dopravy mezi smluvními stranami i v regionálním kontextu, mimo jiné v rámci evropsko-středomořské spolupráce v oblasti dopravy a dalších souvisejících regionálních iniciativ.

2.   Strany se proto dohodly, že budou napomáhat vzájemně prospěšným kontaktům s cílem:

a)

podporovat rozpracování odpovídající dopravní politiky pro rozvoj všech druhů dopravy včetně regulačního rámce pro tuto politiku, podporovat obnovu a rozvoj irácké dopravní infrastruktury, a to s důrazem na udržitelnost; zajistit intermodalitu a integraci všech druhů dopravy; prozkoumat možnost dalšího sbližování právních a regulačních rámců s unijními a mezinárodními normami, zejména co se týče bezpečnosti dopravy a jejího zajišťování;

b)

spolupracovat na zlepšení nebo znovuzavedení správní a právní způsobilosti s cílem vypracovat na základě politik a praxe Unie konkrétní plány pro prioritní odvětví a stanovit pevný a transparentní právní rámec, jehož podmínky by v oblasti dopravy stimulovaly hospodářskou činnost a zahraniční investice; a zavést potřebné nezávislé regulační orgány;

c)

podporovat technickou spolupráci na průzkumu a rozvoji všech odvětví dopravy v Iráku, jakož i na rozvoji a modernizaci dopravní infrastruktury včetně propojení s dopravními sítěmi v oblasti Mašreku, v oblastech jiných souvisejících regionálních iniciativ a s trhem Unie;

d)

zlepšit spolehlivost dopravních toků směřujících do Iráku nebo procházejících přes jeho území;

e)

usnadnit výměnu know-how, předávání technologií a osvědčených postupů a školení odborníků; jde o zásadní prvky spolupráce, které by měly být upřednostněny;

f)

podpořit účast Iráku v procesu propojování regionálních dopravních systémů;

g)

zavést vnitrostátní politiku v oblasti letectví zaměřenou mimo jiné na rozvoj letišť a řízení letecké dopravy, a dále posílit správní kapacitu, včetně zřízení nezávislého úřadu pro civilní letectví jakožto odpovědného regulačního orgánu; vyjednat horizontální dohodu o letecké dopravě, aby byla obnovena právní jistota dvoustranných dohod o leteckých službách; a prozkoumat možnosti jednání o komplexní dohodě v oblasti letectví mezi Unií a Irákem.

Článek 93

Životní prostředí

1.   Smluvní strany souhlasí s tím, že v zájmu rozvoje současné a budoucí generace je třeba posilovat a podporovat úsilí spojené s ochranou životního prostředí, např. pokud jde o změnu klimatu, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji nebo o zachování biologické rozmanitosti.

2.   Strany se dohodly, že předmětem spolupráce v této oblasti bude ochrana životního prostředí a snaha o udržitelný rozvoj. Smluvní strany budou při podnikání veškerých kroků podle této dohody zohledňovat závěry sjednané na Světovém summitu o udržitelném rozvoji.

3.   Spolupráce v této oblasti se zaměří zejména na:

a)

výměnu informací a odborných poznatků týkajících se životního prostředí (např. problematiky měst, ochrany přírody, vodohospodářství, nakládání s odpady, zvládání katastrof atd.);

b)

povzbuzení a podporu regionální spolupráce na ochraně životního prostředí včetně podpory investic do environmentálních projektů a programů;

c)

podporu povědomí o environmentální problematice a na větší zapojení místních společenství do ochrany životního prostředí a do snah o udržitelný rozvoj;

d)

podporu budování kapacit souvisejících s životním prostředím, např. se zmírňováním změny klimatu a s přizpůsobováním se této změně;

e)

spolupráci při vyjednávání a provádění mnohostranných dohod o životním prostředí;

f)

podporu výměn technické pomoci při přípravě programů týkajících se životního prostředí a při zapracovávání environmentálních úvah do jiných oblastí politiky;

g)

podporu výzkumu životního prostředí a podporu environmentálních analýz.

Článek 94

Telekomunikace

Smluvní strany spolupracují za účelem:

a)

podpory intenzivnější výměny informací o platných právních předpisech a o možných budoucích legislativních reformách v odvětví telekomunikací s cílem zlepšit vzájemné porozumění souvisejícím regulačním rámcům;

b)

výměny informací o vývoji informačních a komunikačních technologií a norem.

Článek 95

Věda a technika

1.   Smluvní strany podporují spolupráci v civilním vědeckém výzkumu a technickém rozvoji (VTR) na principu vzájemné prospěšnosti a zohledňují přitom dostupnost zdrojů a přiměřený přístup ke svým výzkumným programům, s výhradou odpovídající úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

2.   Spolupráce ve vědě a technice zahrnuje:

a)

výměnu v rámci programů vědecké a technické spolupráce;

b)

organizaci společných vědeckých setkání;

c)

společné aktivity v rámci VTR;

d)

školení a programy mobility pro vědce, výzkumné pracovníky a techniky zapojené na obou stranách do VTR.

3.   Tato spolupráce bude probíhat podle konkrétních podmínek, které budou sjednány a uzavřeny v souladu s postupy každé ze stran a ve kterých budou mimo jiné formulována příslušná ustanovení o právech duševního vlastnictví.

Článek 96

Spolupráce v oblasti cel a daní

1.   Smluvní strany navazují spolupráci v oblasti cel, zejména pokud jde o školení, o zjednodušení celních formalit, dokumentace a postupů a o prevenci, vyšetřování a potlačování přestupků proti celním pravidlům, s cílem zajistit soulad se všemi ustanoveními, jejichž přijetí se plánuje v souvislosti s obchodem, a s cílem sblížit celní systém Iráku s celním systémem Unie.

2.   Aniž by tím byly dotčeny jejich příslušné pravomoci, smluvní strany v zájmu posílení a rozvoje hospodářských činností a s přihlédnutím k nutnosti rozvíjet odpovídající právní rámec uznávají a zavazují se, že zavedou zásady řádné správy věcí veřejných v daňové oblasti, zejména pak zásady transparentnosti, výměny informací a spravedlivé daňové soutěže. Strany za tímto účelem a v souladu se svými pravomocemi zlepší mezinárodní spolupráci v daňové oblasti a vypracují opatření k účinnému uplatňování výše uvedených zásad.

Článek 97

Statistická spolupráce

Smluvní strany se dohodly na podpoře spolupráce v oblasti statistiky. Ta bude zaměřena na budování institucí a kapacit, na posilování vnitrostátního statistického systému včetně rozvoje statistických metod a přípravy a šíření statistických údajů o obchodu se zbožím a službami, a obecně na jakékoli další prvky, které podpoří vnitrostátní priority v oblasti společenského a hospodářského rozvoje podle této dohody a které lze statisticky zpracovávat.

Článek 98

Makroekonomická stabilita a veřejné finance

1.   Smluvní strany se shodují na tom, že je důležité docílit v Iráku makroekonomické stability prostřednictvím řádné měnové politiky zaměřené na dosažení a udržení cenové stability, jakož i prostřednictvím fiskální politiky usilující o udržitelnost zadlužení.

2.   Strany se dále shodují na tom, že je v Iráku třeba na celostátní i místní úrovni dosáhnout účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti ve vztahu k veřejným výdajům.

3.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat mimo jiné na zlepšování iráckého systému pro nakládání s veřejnými financemi, který se bude zaměřovat kromě jiného na ucelenost rozpočtového plánování a na zavedení jediného účtu státní pokladny.

Článek 99

Rozvoj soukromého sektoru

Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat na tom, aby se v Iráku rozvinulo tržní hospodářství, a že budou za tímto účelem zlepšovat investiční prostředí, rozrůzňovat hospodářskou činnost, zaznamenávat pokrok v programu privatizace a zlepšovat další podmínky, které zrychlí tvorbu pracovních míst v soukromém sektoru.

Článek 100

Cestovní ruch

1.   Smluvní strany usilují o prohloubení vzájemné spolupráce, aby zajistily vyvážený a udržitelný rozvoj cestovního ruchu a všeho s ním souvisejícího.

2.   Smluvní strany se proto dohodly, že budou spolupráci v cestovním ruchu rozvíjet a že si budou především vyměňovat informace, zkušenosti a osvědčené postupy, pokud jde o organizaci institucionálního rámce tohoto odvětví a o celkové prostředí pro podnikání v cestovním ruchu.

Článek 101

Finanční služby

Smluvní strany budou spolupracovat na sblížení svých norem a pravidel, především za účelem:

a)

posílení iráckého finančního sektoru;

b)

zlepšení systému účetnictví, dozoru a regulace v bankovnictví, pojišťovnictví a dalších finančních odvětvích v Iráku;

c)

výměny informací o svých platných nebo připravovaných právních předpisech;

d)

zavedení slučitelných systémů pro audit.

HLAVA IV

SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO

Článek 102

Právní stát

1.   Při spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva se budou smluvní strany vždy hlásit k zásadě právního státu, včetně nezávislosti soudnictví, přístupu ke spravedlnosti a práva na spravedlivý proces, a budou přikládat zvláštní význam jejímu prosazování.

2.   Smluvní strany budou v rámci spolupráce dále zlepšovat fungování orgánů v oblasti prosazování práva a výkonu spravedlnosti, a to mimo jiné budováním kapacit.

Článek 103

Právní spolupráce

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou rozvíjet justiční spolupráci v občanských věcech, zejména co se týká ratifikace a provádění mnohostranných úmluv o justiční spolupráci v občanských věcech, především pak úmluvy Haagské konference mezinárodního práva soukromého v oblasti mezinárodní právní spolupráce a soudních sporů, jakož i ochrany dětí.

2.   Strany se dohodly na usnadnění a podpoře alternativních způsobů řešení občanských a obchodních sporů, kdykoli je to možné, a to v souladu s platnými mezinárodními nástroji.

3.   Pokud jde o trestní věci, smluvní strany se vynasnaží zlepšit justiční spolupráci z hlediska vzájemné právní pomoci a vydávání. To bude případně zahrnovat přístup k příslušným mezinárodním nástrojům Organizace spojených národů a jejich provádění, včetně Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, jak je uvedeno v článku 7 této dohody.

Článek 104

Ochrana osobních údajů

1.   Strany se dohodly na spolupráci s cílem zvýšit úroveň ochrany osobních údajů podle nejpřísnějších mezinárodních norem, například podle směrnice Organizace spojených národů o automatizovaných souborech s osobními údaji (rezoluce Valného shromáždění OSN č. 45/95 ze dne 14. prosince 1990).

2.   Spolupráce v oblasti ochrany osobních údajů může zahrnovat mimo jiné technickou pomoc ve formě výměny informací a odborných znalostí.

Článek 105

Spolupráce v oblasti migrace a azylu

1.   Smluvní strany potvrzují význam společného řízení migračních toků mezi oběma územími. V zájmu posílení vzájemné spolupráce zahájí strany široce pojatý dialog o všech otázkách spojených s migrací, včetně ilegální migrace, převaděčství a obchodování s lidmi, a zahrnou otázky migrace do národních strategií pro ekonomický a sociální rozvoj oblastí, z nichž migranti pocházejí.

2.   Spolupráce bude vycházet z posouzení konkrétních potřeb provedeného v rámci konzultací mezi stranami a bude probíhat v souladu s příslušnými platnými vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie. Zaměří se zejména na:

a)

vlastní příčiny migrace;

b)

rozvoj a provádění vnitrostátních právních předpisů a postupů týkajících se mezinárodní ochrany za účelem dosažení jejich souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1951 o postavení uprchlíků a jejím protokolem z roku 1967 a dalšími důležitými mezinárodními nástroji, a za účelem dodržování zásady nenavracení uprchlíků; přičemž se uznává, že Irák ještě není smluvní stranou Ženevské úmluvy z roku 1951 o postavení uprchlíků a jejího protokolu z roku 1967, ale zvažuje možnost k nim v budoucnosti přistoupit.

c)

pravidla pro přijímání, práva a postavení přijatých osob, rovné zacházení a integraci oprávněně pobývajících cizích státních příslušníků, vzdělávání a odbornou přípravu a opatření proti rasismu a xenofobii;

d)

zavedení účinné preventivní strategie proti nelegální migraci, převaděčství a obchodování s lidmi, včetně boje proti sítím pro převaděčství a obchodování a ochrany obětí tohoto obchodování;

e)

návrat, za důstojných a lidských podmínek, nelegálních přistěhovalců, včetně podpory jejich dobrovolného návratu, a zpětné přebírání těchto osob podle odstavce 3;

f)

oblast víz, na záležitosti, které byly označené jako předmět společného zájmu, v rámci stávajícího schengenského acquis;

g)

správu a kontrolu hranic, na otázky organizace, školení, osvědčených postupů a dalších provozních opatření, případně technického vybavení, přičemž se bere ohled na možnost jeho dvojího využití.

3.   V rámci spolupráce při prevenci a omezování nedovoleného přistěhovalectví se smluvní strany rovněž dohodly, že budou zpětně přebírat nelegální migranty. Za tímto účelem:

a)

Irák zpětně převezme své státní příslušníky, kteří nesplňují platné podmínky pro vstup na území některého z členských států Unie či pro přítomnost nebo pobyt na něm, nebo kteří tyto podmínky splňovat přestali, a to na žádost dotčeného členského státu a bez dalších náležitostí;

b)

kterýkoli z členských států Unie na žádost Iráku a bez dalších náležitostí zpětně převezme své státní příslušníky, kteří nesplňují platné podmínky pro vstup na území Iráku či pro přítomnost nebo pobyt na něm, nebo kteří tyto podmínky splňovat přestali.

4.   Členské státy Unie a Irák poskytnou svým státním příslušníkům odpovídající průkazy totožnosti, které jim umožní za takovými účely vycestovat. Pokud osoba, která má být zpětně převzata, nevlastní žádný průkaz totožnosti či jiný doklad potvrzující její státní příslušnost, odpovědné diplomatické a konzulární zastoupení dotčeného členského státu či Iráku podnikne na žádost Iráku či dotčeného členského státu kroky k provedení pohovoru za účelem zjištění státní příslušnosti dané osoby.

5.   Smluvní strany se v této souvislosti dohodly, že na žádost kterékoli z nich, jak je uvedeno v článku 122, co nejdříve uzavřou dohodu o prevenci a omezování nelegální migrace, která upraví konkrétní postupy a povinnosti pro zpětné přebírání a která se v případě, že to budou strany považovat za vhodné, bude vztahovat také na zpětné přebírání státních příslušníků ostatních zemí a osob bez státní příslušnosti.

6.   Spolupráce v této oblasti bude probíhat za plného dodržování práv, povinností a závazků smluvních stran vyplývajících z příslušných mezinárodních právních předpisů a mezinárodního humanitárního práva.

Článek 106

Boj proti organizované trestné činnosti a korupci

Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti organizované, hospodářské a finanční trestné činnosti a korupci, padělání a nedovoleným transakcím tím, že budou zcela plnit své stávající společné mezinárodní závazky v této oblasti, včetně účinné spolupráce při navracení majetku a finančních prostředků pocházejících z korupčního jednání. Strany budou podporovat provedení Úmluvy OSN o nadnárodním organizovaném zločinu a jejích doplňkových protokolů a Úmluvy OSN proti korupci.

Článek 107

Boj proti praní peněz a financování terorismu

1.   Smluvní strany se shodly na nutnosti spolupracovat a usilovat o to, aby zabránily zneužívání svých finančních systémů k legalizaci výnosů z jakékoli trestné činnosti, včetně nezákonného obchodu s drogami a korupce, a k financování terorismu.

2.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat, pokud jde o technickou a správní pomoc zaměřenou na zavádění a provádění právních předpisů a na účinné fungování mechanismů pro boj proti praní peněz a proti financování terorismu. Tato spolupráce se vztahuje také na navracení majetku a finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti.

3.   Spolupráce umožní výměnu důležitých informací v rámci příslušných právních předpisů a přijetí odpovídajících norem pro boj proti praní peněz a proti financování terorismu, které budou rovnocenné normám přijatým Finančním akčním výborem proti praní peněz (FATF), Unií a příslušnými mezinárodními orgány činnými v této oblasti.

Článek 108

Boj s nedovolenými drogami

1.   V souladu se svými příslušnými právními a správními předpisy budou smluvní strany usilovat o snížení dodávek nedovolených drog, obchodu s nimi a poptávky po nich a rovněž jejich dopadů na uživatele drog a celou společnost a o dosažení účinnější prevence zneužívání chemických prekurzorů používaných k nedovolené výrobě omamných nebo psychotropních látek. Při spolupráci strany zajistí přijetí komplexního a vyváženého přístupu ke sledování tohoto cíle prostřednictvím regulace legálního trhu a prostřednictvím účinných opatření a koordinace mezi příslušnými orgány, včetně orgánů v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení, vymáhání práva a spravedlnosti.

2.   Strany se dohodnou na způsobech spolupráce pro dosažení těchto cílů. Opatření budou vycházet ze společně dohodnutých zásad v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami, politickými prohlášeními a se Zvláštním prohlášením o hlavních zásadách pro snížení poptávky po drogách, jež bylo schváleno v červnu 1998 na 20. zvláštním zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů věnovaném drogám.

Článek 109

Kulturní spolupráce

1.   Smluvní strany se zavazují k podpoře dvoustranné spolupráce v oblasti kultury, aby tak zvyšovaly vzájemné porozumění a prohlubovaly vzájemné kulturní vztahy.

2.   Smluvní strany podporují výměnu informací a odborných znalostí i iniciativ a přispívají ke zvýšenému budování kapacit, zejména pokud jde o zachování kulturního dědictví.

3.   Smluvní strany prohlubují spolupráci, pokud jde o boj proti nezákonnému obchodování s kulturními statky v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady bezpečnosti OSN týkajícími se Iráku. Budou také podporovat ratifikaci a účinné provádění příslušných mezinárodních dohod včetně Úmluvy UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970.

4.   Smluvní strany podporují mezikulturní dialog mezi jednotlivci, kulturními institucemi a subjekty zastupujícími organizovanou občanskou společnost z Unie a Iráku.

5.   Smluvní strany koordinují své úsilí na mezinárodních fórech, mimo jiné v rámci UNESCO, nebo v jiných mezinárodních orgánech s cílem podporovat kulturní rozmanitost, zejména pokud jde o ratifikaci a provádění Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

Článek 110

Regionální spolupráce

1.   Smluvní strany se shodují, že spolupráce by měla usnadnit a podpořit stabilitu a regionální integraci Iráku. Za tímto účelem se dohodly, že budou podporovat akce zaměřené na posilování vztahů s Irákem, jeho sousedními zeměmi a jinými regionálními partnery.

2.   Smluvní strany se dohodly na tom, že spolupráce mezi nimi může zahrnovat kroky podniknuté podle dohod o spolupráci s jinými zeměmi v tomtéž regionu za předpokladu, že jsou tyto kroky slučitelné s touto dohodou a s jejími zájmy.

3.   Aniž je vyloučena jakákoli oblast, smluvní strany věnují zvláštní pozornost:

a)

podpoře obchodu uvnitř regionu;

b)

podpoře regionálních institucí a podpoře společných projektů a iniciativ realizovaných v rámci příslušných regionálních organizací.

HLAVA V

INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 111

Rada pro spolupráci

1.   Zřizuje se Rada pro spolupráci, která dohlíží na provádění této dohody a schází se na ministerské úrovni jednou do roka. Rada prověřuje veškeré důležité otázky vyplývající z této dohody a všechny další dvoustranné či mezinárodní záležitosti oboustranného zájmu za účelem splnění cílů této dohody. Na základě vzájemné dohody mezi stranami může Rada pro spolupráci rovněž vydávat příslušná doporučení.

2.   Rada pro spolupráci je tvořena zástupci smluvních stran.

3.   Rada pro spolupráci přijme svůj jednací řád.

4.   Kterákoli strana může předložit Radě pro spolupráci jakýkoliv spor týkající se provádění nebo výkladu této dohody.

5.   Rada pro spolupráci může urovnat tento spor formou doporučení.

6.   Ustanovení tohoto článku nemají žádný vliv na konkrétní ustanovení o urovnávání sporů podle hlavy II této dohody, která jimi nejsou nijak dotčena.

Článek 112

Výbor pro spolupráci a specializované podvýbory

1.   Zřizuje se Výbor pro spolupráci, který je složen ze zástupců smluvních stran a má napomáhat Radě pro spolupráci při plnění jejích úkolů.

2.   Rada pro spolupráci se může rozhodnout pro zřízení jakéhokoli jiného specializovaného podvýboru nebo subjektu, který jí může být nápomocen při provádění jejích povinností, a u takových výborů či subjektů stanoví jejich složení, povinnosti a způsob fungování.

Článek 113

Parlamentní výbor pro spolupráci

1.   Zřizuje se Parlamentní výbor pro spolupráci. Jde o fórum, na kterém se budou scházet a vyměňovat si názory členové iráckého parlamentu a Evropského parlamentu.

2.   Parlamentní výbor pro spolupráci tvoří členové Evropského parlamentu na jedné straně a členové iráckého parlamentu na straně druhé.

3.   Parlamentní výbor pro spolupráci je informován o doporučeních Rady pro spolupráci.

4.   Parlamentní výbor pro spolupráci může vydávat doporučení Radě pro spolupráci.

Článek 114

Nezbytné vybavení

Pro usnadnění spolupráce v rámci této dohody souhlasí obě smluvní strany s tím, že poskytnou řádně pověřeným odborníkům a úředníkům podílejícím se na provádění spolupráce nezbytné vybavení pro plnění jejich úkolů, a to v souladu se svými vnitřními pravidly a předpisy obou smluvních stran.

Článek 115

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje jednak na území, kde platí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, a to za podmínek stanovených uvedenými Smlouvami, a jednak na území Iráku.

Článek 116

Vstup v platnost a obnovení

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni přijetí posledního oznámení smluvních stran o splnění postupů nezbytných pro tento účel depozitářem.

2.   Tato dohoda se uzavírá na dobu deseti let. Pokud ji některá ze smluvních stran šest měsíců přede dnem skončení její platnosti nevypoví, doba platnosti dohody se automaticky obnovuje o další rok. Výpověď nabývá účinku šest měsíců po obdržení oznámení druhou smluvní stranou. Výpověď nemá vliv na probíhající projekty, které byly zahájeny podle této dohody před obdržením oznámení.

Článek 117

Prozatímní uplatňování

1.   Unie a Irák se dohodly, že článek 2 a hlavy II, III a V této dohody se bez ohledu na článek 116 použijí od prvního dne třetího měsíce následujícího po dni, kdy si Unie a Irák oznámí splnění postupů nezbytných pro tento účel. Tato oznámení budou zaslána generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, u kterého bude tato dohoda uložena.

2.   Kde podle odstavce 1 smluvní strany používají ustanovení této dohody před jejím vstupem v platnost, považuje se každý odkaz v takovém ustanovení týkající se data vstupu této dohody v platnost za odkaz na datum, ke kterému se strany dohodnou na používání daného ustanovení podle odstavce 1.

Článek 118

Zákaz diskriminace

V oblastech, na něž se vztahuje tato dohoda, a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v ní obsažená:

a)

opatření přijatá Irákem ve vztahu k Unii nepovedou k žádné diskriminaci mezi členskými státy EU, jejich státními příslušníky, společnostmi nebo podniky;

b)

opatření přijatá Unií ve vztahu k Iráku nepovedou k žádné diskriminaci mezi státními příslušníky Iráku nebo iráckými společnostmi či podniky.

Článek 119

Další vývoj

1.   Smluvní strany mohou ve vzájemné shodě pozměnit, přezkoumat a rozšířit tuto dohodu za účelem posílení spolupráce, a to i formou jejího doplnění dohodami nebo protokoly o konkrétních oblastech nebo činnostech.

2.   V rámci provádění této dohody může každá smluvní strana na základě zkušeností z jejího provádění podat návrhy na rozšíření oblasti spolupráce. O jakémkoliv rozšíření oblasti spolupráce podle této dohody bude rozhodnuto v Radě pro spolupráci.

Článek 120

Jiné dohody

1.   Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, nejsou touto dohodou ani opatřeními přijatými v jejím rámci nijak dotčeny pravomoci členských států provádět činnosti v oblasti dvoustranné spolupráce s Irákem nebo případně uzavírat nové dohody o spolupráci s Irákem.

2.   Touto dohodou není dotčeno uplatňování ani plnění závazků přijatých smluvními stranami ve vztahu ke třetím stranám.

Článek 121

Neplnění dohody

1.   Smluvní strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření nutná k tomu, aby mohly plnit povinnosti stanovené touto dohodou, a zajistí, aby tato opatření byla v souladu s cíli uvedenými v této dohodě.

2.   Domnívá-li se jedna strana, že druhá strana povinnost podle této dohody nesplnila, může přijmout vhodná opatření. Dříve než tak učiní, předloží Radě pro spolupráci do třiceti dnů všechny příslušné informace potřebné pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.

Při výběru opatření musí být upřednostněna ta, která nejméně naruší fungování této dohody. O těchto opatřeních musí být okamžitě uvědomena Rada pro spolupráci a tato opatření budou v Radě pro spolupráci na žádost druhé strany předmětem konzultací.

3.   Odchylně od odstavce 2 může kterákoli strana okamžitě přijmout náležitá opatření v souladu s mezinárodním právem, pokud dojde k:

a)

vypovězení této smlouvy, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva;

b)

porušení podstatných prvků uvedených v článcích 2 a 5 této dohody druhou stranou.

Druhá strana může požádat o urychlené svolání zasedání obou stran do patnácti dnů pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt pro strany přijatelné řešení.

4.   Pokud se některá ze stran domnívá, že druhá strana nesplnila určitou povinnost podle hlavy II této dohody, využije odchylně od odstavce 2 výlučně postupů pro urovnávání sporů stanovených v hlavě II oddílu VI této dohody a jedná v souladu s nimi.

Článek 122

Definice smluvních stran

Pro účely této dohody se „smluvními stranami“ rozumí na jedné straně Unie a její členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a na straně druhé Irák.

Článek 123

Závazná znění

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském švédském a arabském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozporu se odkazuje na jazyk, ve kterém byla dohoda sjednána, a to na jazyk anglický.

Článek 124

Přílohy, dodatky, protokoly a poznámky

Přílohy, dodatky, protokoly a poznámky k této dohodě tvoří její nedílnou součást.

Съставено в Брюксел на единадесети май две хиляди и дванадесета година.

Hecho en Bruselas, el once de mayo de dos mil doce.

V Bruselu dne jedenáctého května dva tisíce dvanáct.

Udfærdiget i Bruxelles den ellevte maj to tusind og tolv.

Geschehen zu Brüssel am elften Mai zweitausendzwölf.

Kahe tuhande kaheteistkümnenda aasta maikuu üheteistkümnendal päeval Brüsselis.

'Εγινε στις Βρυξέλλες, στις ένδεκα Μαΐου δύο χιλιάδες δώδεκα.

Done at Brussels on the eleventh day of May in the year two thousand and twelve.

Fait à Bruxelles, le onze mai deux mille douze.

Fatto a Bruxelles, addì undici maggio duemiladodici.

Briselē, divi tūkstoši divpadsmitā gada vienpadsmitajā maijā.

Priimta du tūkstančiai dvyliktų metų gegužės vienuoliktą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenkettedik év május havának tizenegyedik napján.

Magħmul fi Brussell, fil-ħdax-il jum ta’ Mejju tas-sena elfejn u tnax.

Gedaan te Brussel, de elfde mei tweeduizend twaalf.

Sporządzono w Brukseli dnia jedenastego maja roku dwa tysiące dwunastego.

Feito em Bruxelas, em onze de maio de dois mil e doze.

Întocmit la Bruxelles la unsprezece mai două mii doisprezece.

V Bruseli dňa jedenásteho mája dvetisícdvanásť.

V Bruslju, dne enajstega maja leta dva tisoč dvanajst.

Tehty Brysselissä yhdentenätoista päivänä toukokuuta vuonna kaksituhattakaksitoista.

Som skedde i Bryssel den elfte maj tjugohundratolv.

Image

Voor het Koninkrijk België

Pour le Royaume de Belgique

Für das Königreich Belgien

Image

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel- Hauptstadt.

За Република България

Image

Za Českou republiku

Image

For Kongeriget Danmark

Image

Für die Bundesrepublik Deutschland

Image

Eesti Vabariigi nimel

Image

Thar cheann Na hÉireann

For Ireland

Image

Гια την Eλληvιкή Δημoкρατία

Image

Por el Reino de España

Image

Pour la République française

Image

Per la Repubblica italiana

Image

Гια την Kυπριαкή Δημoкρατία,

Image

Latvijas Republikas vārdā –

Image

Lietuvos Respublikos vardu

Image

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

Image

A Magyar Köztársaság részéről

Image

Għal Malta

Image

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Image

Für die Republik Österreich

Image

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Image

Pela República Portuguesa

Image

Pentru România

Image

Za Republiko Slovenijo

Image

Za Slovenskú republiku

Image

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

Image

För Konungariket Sverige

Image

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Image

За Европейския съюз

Por la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Image

Image

Image


PŘÍLOHA 1

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Dodatek I

Zahrnuté zakázky

Dílčí příloha 1

Ústřední orgány státní správy, které vypisují veřejné zakázky v souladu s ustanoveními kapitoly II oddílu V hlavy II této dohody

Zboží

Prahové hodnoty

ZPČ 130 000

Služby (uvedené v dílčí příloze 3)

Prahové hodnoty

ZPČ 130 000

Práce (uvedené v dílčí příloze 4)

Prahové hodnoty

ZPČ 5 000 000

Závazky Iráku

1.   Veškeré ústřední orgány státní správy včetně všech podřízených subjektů jakéhokoli ústředního orgánu státní správy, všech ostatních subjektů, jejichž politika zadávání veřejných zakázek je závislá na ústřední státní správě nebo je ústřední státní správou kontrolována či ovlivňována, a všech dalších subjektů, které jsou financovány ústřední státní správou nebo jsou jí řízeny.

2.   Orientační seznam subjektů (přesné názvy se mohou měnit):

 

Ministerstvo zemědělství

 

Ministerstvo spojů

 

Státní komise pro spoje a sdělovací prostředky

 

Komise pro veřejnou morálku

 

Ministerstvo kultury

 

Ministerstvo obrany

 

Ministerstvo pro migraci

 

Ministerstvo školství

 

Ministerstvo elektrické energie

 

Ministerstvo životního prostředí

 

Ministerstvo financí

 

Ministerstvo zahraničních věcí

 

Ministerstvo zdravotnictví

 

Ministerstvo pro vyšší vzdělávání a vědecký výzkum

 

Ministerstvo výstavby a bydlení (a všechny jeho podřízené subjekty)

 

Ministerstvo pro lidská práva

 

Ministerstvo průmyslu a nerostného bohatství (a všechny jeho podřízené subjekty)

 

Ministerstvo vnitra

 

Ministerstvo spravedlnosti

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí

 

Ministerstvo pro města a stavební práce

 

Ministerstvo ropy

 

Ministerstvo pro plánování a rozvojovou spolupráci

 

Ministerstvo vědy a techniky

 

Ministerstvo obchodu

 

Ministerstvo dopravy

 

Ministerstvo vodních zdrojů

 

Ministerstvo mládeže a sportu

 

Ministerstvo pro cestovní ruch a památky

 

Ministerstvo pro provinční záležitosti

 

Ministerstvo pro záležitosti žen

 

Irácká centrální banka

 

Státní vysoké školy

Závazky Unie

Subjekty Unie:

1.   Rada Evropské unie

2.   Evropská komiseZadavatelé členských států:

1.   Všechna ministerstva ústřední státní správy a všechny veřejnoprávní instituce

V Unii se „veřejnoprávní institucí“ míní jakákoli instituce:

zřízená za konkrétním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu a

má právní subjektivitu a

je financována převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo je těmito orgány řízena, nebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

2.   Následující ústřední orgány státní správy, které zadávají veřejné zakázky v souladu s ustanoveními hlavy II oddílu V kapitoly II této dohody (orientační seznam):

ORIENTAČNÍ SEZNAM ZADAVATELŮ, KTEŘÍ JSOU ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY PODLE SMĚRNICE ES O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Belgie

1.

Services publics fédéraux (Ministères):

1.

Federale Overheidsdiensten (ministeries):

SPF Chancellerie du Premier ministre;

FOD Kanselarij van de Eerste Minister;

SPF Personnel et organisation;

FOD Personeel en Organisatie;

SPF Budget et Contrôle de la Gestion;

FOD Budget en Beheerscontrole;

SPF Technologie de l’information et de la communication (Fedict);

FOD Informatie- en Communicatietechnologie (Fedict);

SPF Affaires étrangères, commerce extérieur et coopération au développement;

FOD Buitenlandse Zaken, Buitenlandse Handel en Ontwikkelingssamenwerking;

SPF Intérieur;

FOD Binnenlandse Zaken;

SPF Finances;

FOD Financiën;

SPF Mobilité et transports;

FOD Mobiliteit en Vervoer;

SPF Emploi, travail et concertation sociale;

FOD Werkgelegenheid, Arbeid en Sociaal overleg;

SPF Sécurité Sociale et institutions publiques de sécurité sociale;

FOD Sociale Zekerheid en Openbare Instellingen van Sociale Zekerheid;

SPF Santé publique, sécurité de la chaîne alimentaire et environnement;

FOD Volksgezondheid, Veiligheid van de Voedselketen en Leefmilieu;

SPF Justice;

FOD Justitie;

SPF Economie, PME, classes moyennes et energie;

FOD Economie, KMO, Middenstand en Energie;

Ministère de la Défense;

Ministerie van Defensie;

Service public de programmation Intégration sociale, lutte contre la pauvreté et économie sociale;

Programmatorische Federale Overheidsdienst Maatschappelijke Integratie, Armoedsbestrijding en Sociale Economie;

Service public fédéral de programmation Développement durable;

Programmatorische Federale Overheidsdienst Duurzame Ontwikkeling;

Service public fédéral de programmation Politique scientifique.

Programmatorische Federale Overheidsdienst Wetenschapsbeleid.


2.

Régie des Bâtiments:

2.

Regie der Gebouwen:

Office national de Sécurité sociale;

Rijksdienst voor Sociale Zekerheid;

Institut national d’Assurance sociales pour travailleurs indépendants;

Rijksinstituut voor de Sociale Verzekeringen der Zelfstandigen;

Institut national d’Assurance Maladie-Invalidité;

Rijksinstituut voor Ziekte- en Invaliditeitsverzekering;

Office national des Pensions;

Rijksdienst voor Pensioenen;

Caisse auxiliaire d’Assurance Maladie-Invalidité;

Hulpkas voor Ziekte-en Invaliditeitsverzekering;

Fond des Maladies professionnelles;

Fonds voor Beroepsziekten;

Office national de l’Emploi.

Rijksdienst voor Arbeidsvoorziening.

Bulharsko

Администрация на Народното събрание

Aдминистрация на Президента

Администрация на Министерския съвет

Конституционен съд

Българска народна банка

Министерство на външните работи

Министерство на вътрешните работи

Министерство на държавната администрация и административната реформа

Министерство на извънредните ситуации

Министерство на земеделието и храните

Министерство на здравеопазването

Министерство на икономиката и енергетиката

Министерство на културата

Министерство на образованието и науката

Министерство на околната среда и водите

Министерство на отбраната

Министерство на правосъдието

Министерство на регионалното развитие и благоустройството

Министерство на транспорта

Министерство на труда и социалната политика

Министерство на финансите

Státní orgány, státní komise, výkonné orgány a jiné státní orgány zřízené zákonem nebo usnesením Rady ministrů, jejichž činnosti souvisejí s výkonem výkonných pravomocí:

Агенция за ядрено регулиране

Висша атестационна комисия

Държавна комисия за енергийно и водно регулиране

Държавна комисия по сигурността на информацията

Комисия за защита на конкуренцията

Комисия за защита на личните данни

Комисия за защита от дискриминация

Комисия за регулиране на съобщенията

Комисия за финансов надзор

Патентно ведомство на Република България

Сметна палата на Република България

Агенция за приватизация

Агенция за следприватизационен контрол

Български институт по метрология

Държавна агенция „Архиви“

Държавна агенция „Държавен резерв и военновременни запаси“

Държавна агенция „Национална сигурност“

Държавна агенция за бежанците

Държавна агенция за българите в чужбина

Държавна агенция за закрила на детето

Държавна агенция за информационни технологии и съобщения

Държавна агенция за метрологичен и технически надзор

Държавна агенция за младежта и спорта

Държавна агенция по горите

Държавна агенция по туризма

Държавна комисия по стоковите борси и тържища

Институт по публична администрация и европейска интеграция

Национален статистически институт

Национална агенция за оценяване и акредитация

Националната агенция за професионално образование и обучение

Национална комисия за борба с трафика на хора

Агенция „Митници“

Агенция за държавна и финансова инспекция

Агенция за държавни вземания

Агенция за социално подпомагане

Агенция за хората с увреждания

Агенция по вписванията

Агенция по геодезия, картография и кадастър

Агенция по енергийна ефективност

Агенция по заетостта

Агенция по обществени поръчки

Българска агенция за инвестиции

Главна дирекция „Гражданска въздухоплавателна администрация“

Дирекция „Материално-техническо осигуряване и социално обслужване“ на Министерство на вътрешните работи

Дирекция „Оперативно издирване“ на Министерство на вътрешните работи

Дирекция „Финансово-ресурсно осигуряване“ на Министерство на вътрешните работи

Дирекция за национален строителен контрол

Държавна комисия по хазарта

Изпълнителна агенция „Автомобилна администрация“

Изпълнителна агенция „Борба с градушките“

Изпълнителна агенция „Българска служба за акредитация“

Изпълнителна агенция „Военни клубове и информация“

Изпълнителна агенция „Главна инспекция по труда“

Изпълнителна агенция „Държавна собственост на Министерството на отбраната“

Изпълнителна агенция „Железопътна администрация“

Изпълнителна агенция „Изпитвания и контролни измервания на въоръжение, техника и имущества“

Изпълнителна агенция „Морска администрация“

Изпълнителна агенция „Национален филмов център“

Изпълнителна агенция „Пристанищна администрация“

Изпълнителна агенция „Проучване и поддържане на река Дунав“

Изпълнителна агенция „Социални дейности на Министерството на отбраната“

Изпълнителна агенция за икономически анализи и прогнози

Изпълнителна агенция за насърчаване на малките и средни предприятия

Изпълнителна агенция по лекарствата

Изпълнителна агенция по лозата и виното

Изпълнителна агенция по околна среда

Изпълнителна агенция по почвените ресурси

Изпълнителна агенция по рибарство и аквакултури

Изпълнителна агенция по селекция и репродукция в животновъдството

Изпълнителна агенция по сортоизпитване, апробация и семеконтрол

Изпълнителна агенция по трансплантация

Изпълнителна агенция по хидромелиорации

Комисията за защита на потребителите

Контролно-техническата инспекция

Национален център за информация и документация

Национален център по радиобиология и радиационна защита

Национална агенция за приходите

Национална ветеринарномедицинска служба

Национална служба „Полиция“

Национална служба „Пожарна безопасност и защита на населението“

Национална служба за растителна защита

Национална служба за съвети в земеделието

Национална служба по зърното и фуражите

Служба „Военна информация“

Служба „Военна полиция“

Фонд „Републиканска пътна инфраструктура“

Авиоотряд 28

Česká republika

Ministerstvo dopravy

Ministerstvo financí

Ministerstvo kultury

Ministerstvo obrany

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo životního prostředí

Poslanecká sněmovna PČR

Senát PČR

Kancelář prezidenta

Český statistický úřad

Český úřad zeměměřičský a katastrální

Úřad průmyslového vlastnictví

Úřad pro ochranu osobních údajů

Bezpečnostní informační služba

Národní bezpečnostní úřad

Česká akademie věd

Vězeňská služba

Český báňský úřad

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Správa státních hmotných rezerv

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Česká národní banka

Energetický regulační úřad

Úřad vlády České republiky

Ústavní soud

Nejvyšší soud

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší státní zastupitelství

Nejvyšší kontrolní úřad

Kancelář Veřejného ochránce práv

Grantová agentura České republiky

Státní úřad inspekce práce

Český telekomunikační úřad

Dánsko

Folketinget

Rigsrevisionen

Statsministeriet

Udenrigsministeriet

Beskæftigelsesministeriet

5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

Domstolsstyrelsen

Finansministeriet

5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

Forsvarsministeriet

5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

Ministeriet for Sundhed og Forebyggelse

Adskillige styrelser og institutioner, herunder Statens Serum Institut (několik odborů a institucí, včetně Statens Serum Institut)

Justitsministeriet

Rigspolitichefen, anklagemyndigheden samt 1 direktorat og et antal styrelser (velitel policie, státní zástupce, 1 ředitelství a několik odborů)

Kirkeministeriet

10 stiftsøvrigheder (10 diecézních úřadů)

Kulturministeriet — Ministry of Culture

4 styrelser samt et antal statsinstitutioner (4 odbory a několik institucí)

Miljøministeriet

5 styrelser (5 odborů)

Ministeriet for Flygtninge, Indvandrere og Integration

1 styrelse (1odbor)

Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri

4 direktorater og institutioner (4 ředitelství a instituce)

Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling

Adskillige styrelser og institutioner, Forskningscenter Risø og Statens uddannelsesbygninger (několik odborů a institucí, včetně Národní laboratoře Risoe a státních výzkumných a vzdělávacích ústavů)

Skatteministeriet

1 styrelse og institutioner (1odbor a několik institucí)

Velfærdsministeriet

3 styrelser og institutioner (3 odbory a několik institucí)

Transportministeriet

7 styrelser og institutioner, hereunder Øresundsbrokonsortiet (7 odborů a institucí, včetně Øresundsbrokonsortiet)

Undervisningsministeriet

3 styrelser, 4 undervisningsinstitutioner og 5 andre institutioner (3 odbory, 4 vzdělávací zařízení, 5 jiných institucí)

Økonomi- og Erhvervsministeriet

Adskillige styrelser og institutioner (několik odborů a institucí)

Klima- og Energiministeriet

3 styrelser og institutioner (3 odbory a instituce)

Německo

Auswärtiges Amt

Bundeskanzleramt

Bundesministerium für Arbeit und Soziales

Bundesministerium für Bildung und Forschung

Bundesministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Verbraucherschutz

Bundesministerium der Finanzen

Bundesministerium des Innern (pouze civilní zboží)

Bundesministerium für Gesundheit

Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend

Bundesministerium der Justiz

Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung

Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie

Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung

Bundesministerium der Verteidigung (ne vojenské zboží)

Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit

Estonsko

Vabariigi Presidendi Kantselei;

Eesti Vabariigi Riigikogu;

Eesti Vabariigi Riigikohus;

Riigikontroll;

Õiguskantsler;

Riigikantselei;

Rahvusarhiiv;

Haridus- ja Teadusministeerium;

Justiitsministeerium;

Kaitseministeerium;

Keskkonnaministeerium;

Kultuuriministeerium;

Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium;

Põllumajandusministeerium;

Rahandusministeerium;

Siseministeerium;

Sotsiaalministeerium;

Välisministeerium;

Keeleinspektsioon;

Riigiprokuratuur;

Teabeamet;

Maa-amet;

Keskkonnainspektsioon;

Metsakaitse- ja Metsauuenduskeskus;

Muinsuskaitseamet;

Patendiamet;

Tarbijakaitseamet;

Riigihangete Amet;

Taimetoodangu Inspektsioon;

Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet;

Veterinaar- ja Toiduamet;

Konkurentsiamet;

Maksu- ja Tolliamet;

Statistikaamet;

Kaitsepolitseiamet;

Kodakondsus- ja Migratsiooniamet;

Piirivalveamet;

Politseiamet;

Eesti Kohtuekspertiisi Instituut;

Keskkriminaalpolitsei;

Päästeamet;

Andmekaitse Inspektsioon;

Ravimiamet;

Sotsiaalkindlustusamet;

Tööturuamet;

Tervishoiuamet;

Tervisekaitseinspektsioon;

Tööinspektsioon;

Lennuamet;

Maanteeamet;

Veeteede Amet;

Julgestuspolitsei;

Kaitseressursside Amet;

Kaitseväe Logistikakeskus;

Tehnilise Järelevalve Amet.

Irsko

President’s Establishment

Houses of the Oireachtas — (parlament)

Department of the Taoiseach — (úřad předsedy vlády)

Central Statistics Office

Department of Finance

Office of the Comptroller and Auditor General

Office of the Revenue Commissioners

Office of Public Works

State Laboratory

Office of the Attorney General

Office of the Director of Public Prosecutions

Valuation Office

Office of the Commission for Public Service Appointments

Public Appointments Service

Office of the Ombudsman

Chief State Solicitor’s Office

Department of Justice, Equality and Law Reform

Courts Service

Prisons Service

Office of the Commissioners of Charitable Donations and Bequests

Department of the Environment, Heritage and Local Government

Department of Education and Science

Department of Communications, Energy and Natural Resources

Department of Agriculture, Fisheries and Food

Department of Transport

Department of Health and Children

Department of Enterprise, Trade and Employment

Department of Arts, Sports and Tourism

Department of Defence

Department of Foreign Affairs

Department of Social and Family Affairs

Department of Community, Rural and Gaeltacht — [oblasti, kde se hovoří irsky]

Arts Council

National Gallery.

Řecko

Υπουργείο Εσωτερικών·

Υπουργείο Εξωτερικών·

Υπουργείο Οικονομίας και Οικονομικών·

Υπουργείο Ανάπτυξης·

Υπουργείο Δικαιοσύνης·

Υπουργείο Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων·

Υπουργείο Πολιτισμού·

Υπουργείο Υγείας και Κοινωνικής Αλληλεγγύης·

Υπουργείο Περιβάλλοντος, Χωροταξίας και Δημοσίων Έργων·

Υπουργείο Απασχόλησης και Κοινωνικής Προστασίας·

Υπουργείο Μεταφορών και Επικοινωνιών·

Υπουργείο Αγροτικής Ανάπτυξης και Τροφίμων·

Υπουργείο Εμπορικής Ναυτιλίας, Αιγαίου και Νησιωτικής Πολιτικής·

Υπουργείο Μακεδονίας-Θράκης·

Γενική Γραμματεία Επικοινωνίας·

Γενική Γραμματεία Ενημέρωσης·

Γενική Γραμματεία Νέας Γενιάς·

Γενική Γραμματεία Ισότητας·

Γενική Γραμματεία Κοινωνικών Ασφαλίσεων·

Γενική Γραμματεία Απόδημου Ελληνισμού·

Γενική Γραμματεία Βιομηχανίας·

Γενική Γραμματεία Έρευνας και Τεχνολογίας·

Γενική Γραμματεία Αθλητισμού·

Γενική Γραμματεία Δημοσίων Έργων·

Γενική Γραμματεία Εθνικής Στατιστικής Υπηρεσίας Ελλάδος·

Εθνικό Συμβούλιο Κοινωνικής Φροντίδας·

Οργανισμός Εργατικής Κατοικίας·

Εθνικό Τυπογραφείο·

Γενικό Χημείο του Κράτους·

Ταμείο Εθνικής Οδοποιίας·

Εθνικό Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών·

Αριστοτέλειο Πανεπιστήμιο Θεσσαλονίκης·

Δημοκρίτειο Πανεπιστήμιο Θράκης·

Πανεπιστήμιο Αιγαίου·

Πανεπιστήμιο Ιωαννίνων·

Πανεπιστήμιο Πατρών·

Πανεπιστήμιο Μακεδονίας·

Πολυτεχνείο Κρήτης·

Σιβιτανίδειος Δημόσια Σχολή Τεχνών και Επαγγελμάτων·

Αιγινήτειο Νοσοκομείο·

Αρεταίειο Νοσοκομείο·

Εθνικό Κέντρο Δημόσιας Διοίκησης·

Οργανισμός Διαχείρισης Δημοσίου Υλικού·

Οργανισμός Γεωργικών Ασφαλίσεων·

Οργανισμός Σχολικών Κτιρίων·

Γενικό Επιτελείο Στρατού·

Γενικό Επιτελείο Ναυτικού·

Γενικό Επιτελείο Αεροπορίας·

Ελληνική Επιτροπή Ατομικής Ενέργειας·

Γενική Γραμματεία Εκπαίδευσης Ενηλίκων·

Υπουργείο Εθνικής Άμυνας·

Γενική Γραμματεία Εμπορίου.

Španělsko

Presidencia del Gobierno

Ministerio de Asuntos Exteriores y de Cooperación

Ministerio de Justicia

Ministerio de Defensa

Ministerio de Economía y Hacienda

Ministerio del Interior

Ministerio de Fomento

Ministerio de Educación, Política Social y Deportes

Ministerio de Industria, Turismo y Comercio

Ministerio de Trabajo e Inmigración

Ministerio de la Presidencia

Ministerio de Administraciones Públicas

Ministerio de Cultura

Ministerio de Sanidad y Consumo

Ministerio de Medio Ambiente y Medio Rural y Marino

Ministerio de Vivienda

Ministerio de Ciencia e Innovación

Ministerio de Igualdad

Francie

1)   Ministerstva

Services du Premier ministre

Ministère chargé de la santé, de la jeunesse et des sports

Ministère chargé de l’intérieur, de l’outre-mer et des collectivités territoriales

Ministère chargé de la justice

Ministère chargé de la défense

Ministère chargé des affaires étrangères et européennes

Ministère chargé de l’éducation nationale

Ministère chargé de l’économie, des finances et de l’emploi

Secrétariat d'État aux transports

Secrétariat d'État aux entreprises et au commerce extérieur

Ministère chargé du travail, des relations sociales et de la solidarité

Ministère chargé de la culture et de la communication

Ministère chargé du budget, des comptes publics et de la fonction publique

Ministère chargé de l’agriculture et de la pêche

Ministère chargé de l’enseignement supérieur et de la recherche

Ministère chargé de l’écologie, du développement et de l’aménagement durables

Secrétariat d'État à la fonction publique

Ministère chargé du logement et de la ville

Secrétariat d'État à la coopération et à la francophonie

Secrétariat d'État à l’outre-mer

Secrétariat d'État à la jeunesse, des sports et de la vie associative

Secrétariat d'État aux anciens combattants

Ministère chargé de l’immigration, de l’intégration, de l’identité nationale et du co-développement

Secrétariat d'État en charge de la prospective et de l’évaluation des politiques publiques

Secrétariat d'État aux affaires européennes

Secrétariat d'État aux affaires étrangères et aux droits de l’homme

Secrétariat d'État à la consommation et au tourisme

Secrétariat d’Etat à la politique de la ville

Secrétariat d'État à la solidarité

Secrétariat d'État en charge de l’industrie et de la consommation

Secrétariat d'État en charge de l’emploi

Secrétariat d'État en charge du commerce, de l’artisanat, des PME, du tourisme et des services

Secrétariat d'État en charge de l’écologie

Secrétariat d'État en charge du développement de la région-capitale

Secrétariat d'État en charge de l’aménagement du territoire

2)   Instituce, nezávislé orgány a soudy

Présidence de la République

Assemblée nationale

Sénat

Conseil constitutionnel

Conseil économique et social

Conseil supérieur de la magistrature

Agence française contre le dopage

Autorité de contrôle des assurances et des mutuelles

Autorité de contrôle des nuisances sonores aéroportuaires

Autorité de régulation des communications électroniques et des postes

Autorité de sûreté nucléaire

Autorité indépendante des marchés financiers

Comité national d’évaluation des établissements publics à caractère scientifique, culturel et professionnel

Commission d’accès aux documents administratifs

Commission consultative du secret de la défense nationale

Commission nationale des comptes de campagne et des financements politiques

Commission nationale de contrôle des interceptions de sécurité

Commission nationale de déontologie de la sécurité

Commission nationale du débat public

Commission nationale de l’informatique et des libertés

Commission des participations et des transferts

Commission de régulation de l’énergie

Commission de la sécurité des consommateurs

Commission des sondages

Commission de la transparence financière de la vie politique

Conseil de la concurrence

Conseil des ventes volontaires de meubles aux enchères publiques

Conseil supérieur de l’audiovisuel

Défenseur des enfants

Haute autorité de lutte contre les discriminations et pour l’égalité

Haute autorité de santé

Médiateur de la République

Cour de justice de la République

Tribunal des Conflits

Conseil d'État

Cours administratives d’appel

Tribunaux administratifs

Cour des Comptes

Chambres régionales des Comptes

Cours et tribunaux de l’ordre judiciaire (Cour de Cassation, Cours d’Appel, Tribunaux d’instance et Tribunaux de grande instance)

3)   Státní veřejné instituce

Académie de France à Rome

Académie de marine

Académie des sciences d’outre-mer

Académie des technologies

Agence centrale des organismes de sécurité sociale (ACOSS)

Agence de biomédicine

Agence pour l’enseignement du français à l’étranger

Agence française de sécurité sanitaire des aliments

Agence française de sécurité sanitaire de l’environnement et du travail

Agence nationale pour la cohésion sociale et l’égalité des chances

Agence nationale pour la garantie des droits des mineurs

Agences de l’eau

Agence nationale de l’Accueil des Etrangers et des migrations

Agence nationale pour l’amélioration des conditions de travail (ANACT)

Agence nationale pour l’amélioration de l’habitat (ANAH)

Agence nationale pour la Cohésion Sociale et l’Egalité des Chances

Agence nationale pour l’indemnisation des français d’outre-mer (ANIFOM)

Assemblée permanente des chambres d’agriculture (APCA)

Bibliothèque publique d’information

Bibliothèque nationale de France

Bibliothèque nationale et universitaire de Strasbourg

Caisse des dépôts et consignations

Caisse nationale des autoroutes (CNA)

Caisse nationale militaire de sécurité sociale (CNMSS)

Caisse de garantie du logement locatif social

Casa de Velasquez

Centre d’enseignement zootechnique

Centre d’études de l’emploi

Centre d’études supérieures de la sécurité sociale

Centres de formation professionnelle et de promotion agricole

Centre hospitalier des Quinze-Vingts

Centre international d’études supérieures en sciences agronomiques (Montpellier Sup Agro)

Centre des liaisons européennes et internationales de sécurité sociale

Centre des monuments nationaux

Centre national d’art et de culture Georges Pompidou

Centre national des arts plastiques

Centre national de la cinématographie

Centre national d'études et d’expérimentation du machinisme agricole, du génie rural, des eaux et des forêts (CEMAGREF)

Centre national du livre

Centre national de documentation pédagogique

Centre national des œuvres universitaires et scolaires (CNOUS)

Centre national professionnel de la propriété forestière

Centre national de la recherche scientifique (C.N.R.S)

Centres d’éducation populaire et de sport (CREPS)

Centres régionaux des œuvres universitaires (CROUS)

Collège de France

Conservatoire de l’espace littoral et des rivages lacustres

Conservatoire National des Arts et Métiers

Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris

Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Lyon

Conservatoire national supérieur d’art dramatique

École centrale de Lille

École centrale de Lyon

École centrale des arts et manufactures

École française d’archéologie d’Athènes

École française d’Extrême-Orient

École française de Rome

École des hautes études en sciences sociales

École du Louvre

École nationale d’administration

École nationale de l’aviation civile (ENAC)

École nationale des Chartes

École nationale d’équitation

École nationale du génie de l’eau et de l’environnement de Strasbourg

Écoles nationales d’ingénieurs

École nationale d’ingénieurs des industries des techniques agricoles et alimentaires de Nantes

Écoles nationales d’ingénieurs des travaux agricoles

École nationale de la magistrature

Écoles nationales de la marine marchande

École nationale de la santé publique (ENSP)

École nationale de ski et d’alpinisme

École nationale supérieure des arts décoratifs

École nationale supérieure des arts et techniques du théâtre

École nationale supérieure des arts et industries textiles Roubaix

Écoles nationales supérieures d’arts et métiers

École nationale supérieure des beaux-arts

École nationale supérieure de céramique industrielle

École nationale supérieure de l’électronique et de ses applications (ENSEA)

École nationale supérieure du paysage de Versailles

École nationale supérieure des Sciences de l’information et des bibliothécaires

École nationale supérieure de la sécurité sociale

Écoles nationales vétérinaires

École nationale de voile

Écoles normales supérieures

École polytechnique

École technique professionnelle agricole et forestière de Meymac (Corrèze)

École de sylviculture Crogny (Aube)

École de viticulture et d’œnologie de la Tour-Blanche (Gironde)

École de viticulture — Avize (Marne)

Établissement national d’enseignement agronomique de Dijon

Établissement national des invalides de la marine (ENIM)

Établissement national de bienfaisance Koenigswarter

Établissement public du musée et du domaine national de Versailles

Fondation Carnegie

Fondation Singer-Polignac

Haras nationaux

Hôpital national de Saint-Maurice

Institut des hautes études pour la science et la technologie

Institut français d’archéologie orientale du Caire

Institut géographique national

Institut National de l’origine et de la qualité

Institut national des hautes études de sécurité

Institut de veille sanitaire

Institut National d’enseignement supérieur et de recherche agronomique et agroalimentaire de Rennes

Institut national d'études Démographiques (I.N.E.D)

Institut National d’Horticulture

Institut National de la jeunesse et de l’éducation populaire

Institut national des jeunes aveugles — Paris

Institut national des jeunes sourds — Bordeaux

Institut national des jeunes sourds — Chambéry

Institut national des jeunes sourds — Metz

Institut national des jeunes sourds — Paris

Institut national de physique nucléaire et de physique des particules (I.N.P.N.P.P)

Institut national de la propriété industrielle

Institut national de la recherche agronomique (I.N.R.A)

Institut national de la recherche pédagogique (I.N.R.P)

Institut national de la santé et de la recherche médicale (I.N.S.E.R.M)

Institut national d’histoire de l’art (I.N.H.A.)

Institut national de recherches archéologiques préventives

Institut national des sciences de l’univers

Institut national des sports et de l’education physique

Institut national supérieur de formation et de recherche pour l’éducation des jeunes handicapés et les enseignements inadaptés

Instituts nationaux polytechniques

Instituts nationaux des sciences appliquées

Institut national de recherche en informatique et en automatique (INRIA)

Institut national de recherche sur les transports et leur sécurité (INRETS)

Institut de recherche pour le développement

Instituts régionaux d’administration

Institut des sciences et des Industries du vivant et de l’environnement (Agro Paris Tech)

Institut supérieur de mécanique de Paris

Instituts Universitaires de Formation des Maîtres

Musée de l’armée

Musée Gustave-Moreau

Musée national de la marine

Musée national J.-J.-Henner

Musée du Louvre

Musée du Quai Branly

Muséum national d’histoire naturelle

Musée Auguste-Rodin

Observatoire de Paris

Office français de protection des réfugiés et apatrides

Office national des anciens combattants et des victimes de guerre (ONAC)

Office national de la chasse et de la faune sauvage

Office National de l’eau et des milieux aquatiques

Office national d’information sur les enseignements et les professions (ONISEP)

Office universitaire et culturel français pour l’Algérie

Ordre national de la Légion d’honneur

Palais de la découverte

Parcs nationaux

Universités

4)   Jiné státní veřejné subjekty

Union des groupements d’achats publics (UGAP)

Agence nationale pour l’emploi (A.N.P.E)

Caisse nationale des allocations familiales (CNAF)

Caisse nationale d’assurance maladie des travailleurs salariés (CNAMS)

Caisse nationale d’assurance-vieillesse des travailleurs salariés (CNAVTS)

Itálie

1)   Nákupní subjekty

Presidenza del Consiglio dei Ministri

Ministero degli Affari Esteri

Ministero dell’Interno

Ministero della Giustizia e Uffici giudiziari (esclusi i giudici di pace)

Ministero della Difesa

Ministero dell’Economia e delle Finanze

Ministero dello Sviluppo Economico

Ministero delle Politiche Agricole, Alimentari e Forestali

Ministero dell’Ambiente - Tutela del Territorio e del Mare

Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti

Ministero del Lavoro, della Salute e delle Politiche Sociali

Ministero dell’Istruzione, Università e Ricerca

Ministero per i Beni e le Attività culturali, comprensivo delle sue articolazioni periferiche

2)   Jiné státní veřejné subjekty:

CONSIP (Concessionaria Servizi Informatici Pubblici)

Kypr

Προεδρία και Προεδρικό Μέγαρο

Γραφείο Συντονιστή Εναρμόνισης

Υπουργικό Συμβούλιο

Βουλή των Αντιπροσώπων

Δικαστική Υπηρεσία

Νομική Υπηρεσία της Δημοκρατίας

Ελεγκτική Υπηρεσία της Δημοκρατίας

Επιτροπή Δημόσιας Υπηρεσίας

Επιτροπή Εκπαιδευτικής Υπηρεσίας

Γραφείο Επιτρόπου Διοικήσεως

Επιτροπή Προστασίας Ανταγωνισμού

Υπηρεσία Εσωτερικού Ελέγχου

Γραφείο Προγραμματισμού

Γενικό Λογιστήριο της Δημοκρατίας

Γραφείο Επιτρόπου Προστασίας Δεδομένων Προσωπικού Χαρακτήρα

Γραφείο Εφόρου Δημοσίων Ενισχύσεων

Αναθεωρητική Αρχή Προσφορών

Υπηρεσία Εποπτείας και Ανάπτυξης Συνεργατικών Εταιρειών

Αναθεωρητική Αρχή Προσφύγων

Υπουργείο Άμυνας

Υπουργείο Γεωργίας, Φυσικών Πόρων και Περιβάλλοντος

Τμήμα Γεωργίας

Κτηνιατρικές Υπηρεσίες

Τμήμα Δασών

Τμήμα Αναπτύξεως Υδάτων

Τμήμα Γεωλογικής Επισκόπησης

Μετεωρολογική Υπηρεσία

Τμήμα Αναδασμού

Υπηρεσία Μεταλλείων

Ινστιτούτο Γεωργικών Ερευνών

Τμήμα Αλιείας και Θαλάσσιων Ερευνών

Υπουργείο Δικαιοσύνης και Δημοσίας Τάξεως

Αστυνομία

Πυροσβεστική Υπηρεσία Κύπρου

Τμήμα Φυλακών

Υπουργείο Εμπορίου, Βιομηχανίας και Τουρισμού

Τμήμα Εφόρου Εταιρειών και Επίσημου Παραλήπτη

Υπουργείο Εργασίας και Κοινωνικών Ασφαλίσεων

Τμήμα Εργασίας

Τμήμα Κοινωνικών Ασφαλίσεων

Τμήμα Υπηρεσιών Κοινωνικής Ευημερίας

Κέντρο Παραγωγικότητας Κύπρου

Ανώτερο Ξενοδοχειακό Ινστιτούτο Κύπρου

Ανώτερο Τεχνολογικό Ινστιτούτο

Τμήμα Επιθεώρησης Εργασίας

Τμήμα Εργασιακών Σχέσεων

Υπουργείο Εσωτερικών

Επαρχιακές Διοικήσεις

Τμήμα Πολεοδομίας και Οικήσεως

Τμήμα Αρχείου Πληθυσμού και Μεταναστεύσεως

Τμήμα Κτηματολογίου και Χωρομετρίας

Γραφείο Τύπου και Πληροφοριών

Πολιτική Άμυνα

Υπηρεσία Μέριμνας και Αποκαταστάσεων Εκτοπισθέντων

Υπηρεσία Ασύλου

Υπουργείο Εξωτερικών

Υπουργείο Οικονομικών

Τελωνεία

Τμήμα Εσωτερικών Προσόδων

Στατιστική Υπηρεσία

Τμήμα Κρατικών Αγορών και Προμηθειών

Τμήμα Δημόσιας Διοίκησης και Προσωπικού

Κυβερνητικό Τυπογραφείο

Τμήμα Υπηρεσιών Πληροφορικής

Υπουργείο Παιδείας και Πολιτισμού

Υπουργείο Συγκοινωνιών και Έργων

Τμήμα Δημοσίων Έργων

Τμήμα Αρχαιοτήτων

Τμήμα Πολιτικής Αεροπορίας

Τμήμα Εμπορικής Ναυτιλίας

Τμήμα Οδικών Μεταφορών

Τμήμα Ηλεκτρομηχανολογικών Υπηρεσιών

Τμήμα Ηλεκτρονικών Επικοινωνιών

Υπουργείο Υγείας

Φαρμακευτικές Υπηρεσίες

Γενικό Χημείο

Ιατρικές Υπηρεσίες και Υπηρεσίες Δημόσιας Υγείας

Οδοντιατρικές Υπηρεσίες

Υπηρεσίες Ψυχικής Υγείας

Lotyšsko

a)   Ministerstva, ministerské sekretariáty pro zvláštní úkoly a jejich podřízené instituce

Aizsardzības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Ārlietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Bērnu un ģimenes lietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Ekonomikas ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Finanšu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Iekšlietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Izglītības un zinātnes ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Kultūras ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Labklājības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Reģionālās attīstības un pašvaldības lietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Satiksmes ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Tieslietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Veselības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Vides ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Zemkopības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

Īpašu uzdevumu ministra sekretariāti un to padotībā esošās iestādes

Satversmes aizsardzības birojs

b)   Jiné státní instituce

Augstākā tiesa

Centrālā vēlēšanu komisija

Finanšu un kapitāla tirgus komisija

Latvijas Banka

Prokuratūra un tās pārraudzībā esošās iestādes

Saeimas kanceleja un tās padotībā esošās iestādes

Satversmes tiesa

Valsts kanceleja un tās padotībā esošās iestādes

Valsts kontrole

Valsts prezidenta kanceleja

Tiesībsarga birojs

Nacionālā radio un televīzijas padome

Citas valsts iestādes, kuras nav ministriju padotībā (jiné státní orgány nepodřízené ministerstvům)

Litva

Prezidentūros kanceliarija

Seimo kanceliarija

Instituce odpovědné Seimas (parlamentu):

Lietuvos mokslo taryba;

Seimo kontrolierių įstaiga;

Valstybės kontrolė;

Specialiųjų tyrimų tarnyba;

Valstybės saugumo departamentas;

Konkurencijos taryba;

Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimo centras;

Vertybinių popierių komisija;

Ryšių reguliavimo tarnyba;

Nacionalinė sveikatos taryba;

Etninės kultūros globos taryba;

Lygių galimybių kontrolieriaus tarnyba;

Valstybinė kultūros paveldo komisija;

Vaiko teisių apsaugos kontrolieriaus įstaiga;

Valstybinė kainų ir energetikos kontrolės komisija;

Valstybinė lietuvių kalbos komisija;

Vyriausioji rinkimų komisija;

Vyriausioji tarnybinės etikos komisija;

Žurnalistų etikos inspektoriaus tarnyba

Vyriausybės kanceliarija

Instituce odpovědné Vyriausybės (vládě):

Ginklų fondas;

Informacinės visuomenės plėtros komitetas;

Kūno kultūros ir sporto departamentas;

Lietuvos archyvų departamentas;

Mokestinių ginčų komisija;

Statistikos departamentas;

Tautinių mažumų ir išeivijos departamentas;

Valstybinė tabako ir alkoholio kontrolės tarnyba;

Viešųjų pirkimų tarnyba;

Narkotikų kontrolės departamentas;

Valstybinė atominės energetikos saugos inspekcija;

Valstybinė duomenų apsaugos inspekcija;

Valstybinė lošimų priežiūros komisija;

Valstybinė maisto ir veterinarijos tarnyba;

Vyriausioji administracinių ginčų komisija;

Draudimo priežiūros komisija;

Lietuvos valstybinis mokslo ir studijų fondas;

Lietuvių grįžimo į Tėvynę informacijos centras

Konstitucinis Teismas

Lietuvos bankas

Aplinkos ministerija

Instituce podléhající Aplinkos ministerija (ministerstvu životního prostředí):

Generalinė miškų urėdija;

Lietuvos geologijos tarnyba;

Lietuvos hidrometeorologijos tarnyba;

Lietuvos standartizacijos departamentas;

Nacionalinis akreditacijos biuras;

Valstybinė metrologijos tarnyba;

Valstybinė saugomų teritorijų tarnyba;

Valstybinė teritorijų planavimo ir statybos inspekcija

Finansų ministerija

Instituce podléhající Finansų ministerija (ministerstvu financí):

Muitinės departamentas;

Valstybės dokumentų technologinės apsaugos tarnyba;

Valstybinė mokesčių inspekcija;

Finansų ministerijos mokymo centras

Krašto apsaugos ministerija