26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/1

(1)

V březnu 2005 zahájila Komise šetření (2) týkající se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících mimo jiné z Ukrajiny (dále jen „původní šetření“). V červnu 2006 bylo nařízením Rady (ES) č. 954/2006 (3) uloženo konečné antidumpingové clo. Kromě toho dne 30. listopadu 2007 Komise zveřejnila oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, v němž bere na vědomí změnu názvů dvou ukrajinských vyvážejících výrobců (4).

(2)

Dne 8. září 2006 společnosti Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (dále též „skupina Interpipe“ nebo „žadatelé“) podaly k Soudu prvního stupně Evropských společenství (dále jen „Soud prvního stupně“) žádost (5) o zrušení nařízení (ES) č. 954/2006, v rozsahu, v němž se uvedené nařízení týká těchto společností.

(3)

Pokud jde o společnosti CJSC Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube a OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (NTRP), je třeba připomenout, že se jejich názvy v únoru 2007 změnily na CJSC Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube, respektive na OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (6). CJSC Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube následně přestala existovat jako právní subjekt a veškerá její práva a závazky převzala společnost LLC Interpipe Niko Tube, která byla založena v prosinci 2007.

(4)

Rozsudkem ze dne 10. března 2009 (7) Soud prvního stupně zrušil článek 1 nařízení (ES) č. 954/2006 v rozsahu, v němž antidumpingové clo stanovené pro vývoz uskutečněný žadateli přesahuje clo, které by bylo použito, kdyby nebyla provedena úprava vývozní ceny z důvodu provize v případě, kdy byly prodeje uskutečněny prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení.

(5)

Rada Evropské unie a Komise, jakož i žadatelé, podali kasační opravné prostředky, v nichž žádali Soudní dvůr Evropské unie (dále též ESD), aby rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. března 2009 zrušil. Dne 16. února 2012 ESD svým rozsudkem („rozsudek“) (8) zamítl hlavní kasační opravné prostředky i vedlejší kasační opravný prostředek, a potvrdil tak rozsudek Soudu prvního stupně (nyní Tribunál) ze dne 10. března 2009.

(6)

Článek 1 nařízení (ES) č. 954/2006 byl následně zrušen v rozsahu, v němž antidumpingové clo uložené na vývoz zboží vyrobeného a vyvezeného skupinou Interpipe do Evropské unie převyšovalo clo, které by bylo použito, pokud by nebyla vývozní cena upravena o provizi v případě, kdy se prodeje uskutečnily prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení.

(7)

Soudy uznávají (9), že v případě, kdy řízení sestává z několika kroků, zrušením jednoho z těchto kroků není zrušeno celé řízení. Antidumpingové řízení je příkladem takového řízení sestávajícího z více kroků. Proto zrušení některých částí nařízení o uložení konečného antidumpingového cla neznamená zrušení celého postupu předcházejícího přijetí dotčeného nařízení. Na druhé straně jsou podle článku 266 Smlouvy o fungování Evropské unie orgány Unie povinny řídit se rozsudkem soudů Evropské unie. Orgány Unie mají proto možnost opravit ty prvky napadeného nařízení, které vedly k jeho zrušení, a vyhovět tak rozsudku, a části, jež nebyly napadeny a jež nejsou rozsudkem dotčeny, ponechat beze změn (10).

(8)

Toto nařízení má opravit prvky nařízení (ES) č. 954/2006, které byly shledány v rozporu se základním nařízením, a které proto vedly ke zrušení některých částí dotyčného nařízení. Všechna ostatní zjištění uvedená v nařízení (ES) č. 954/2006 zůstávají v platnosti.

(9)

Proto byla v souladu s článkem 266 Smlouvy o fungování Evropské unie sazba antidumpingového cla pro skupinu Interpipe na základě rozsudku vypočtena znovu.

(10)

Prvkem rozsudku, kterého se týká toto nařízení, je výpočet dumpingového rozpětí, přesněji výpočet úpravy vývozní ceny o rozdíly v provizích v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(11)

Jak je uvedeno ve 131. a 134. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 954/2006, byla vývozní cena upravena o provize v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení v případě prodejů prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení.

(12)

Soud prvního stupně ve svém rozsudku dospěl k závěru a ESD tento závěr později potvrdil, že orgány Unie při porovnávání běžné hodnoty a vývozní ceny neměly v tomto konkrétním případě provádět úpravu o provize.

(13)

Proto bylo dumpingové rozpětí vypočteno znovu, bez úpravy vývozní ceny o rozdíly v provizích.

(14)

Srovnání takto vypočtené vážené průměrné vývozní ceny s váženým průměrem běžné hodnoty zjištěným během původního šetření, podle typu výrobku a na základě ceny ze závodu, prokázalo existenci dumpingu. Zjištěné dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí 17,7 %.

(15)

Všechny zúčastněné strany dotčené prováděním rozsudku byly informovány o návrhu na opravu sazeb antidumpingového cla pro skupinu Interpipe. Zúčastněným stranám byla také poskytnuta lhůta, ve které mohly po obdržení těchto informací vznést námitky v souladu s ustanoveními základního nařízení.

(16)

Na základě výše uvedených skutečností by celní sazba pro skupinu Interpipe měla být odpovídajícím způsobem změněna. Pozměněná sazba by se měla použít rovněž se zpětným účinkem ode dne 30.6.2006 (kdy nařízení (ES) č. 954/2006 vstoupilo v platnost), a to takto: o vrácení nebo prominutí je nutno požádat vnitrostátní celní orgány v souladu s příslušnými celními předpisy. Pokud bylo například o vrácení nebo prominutí požádáno na základě čl. 236 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (11), musí být v zásadě poskytnuto pouze tehdy, pokud byla žádost podána u příslušného celního úřadu ve lhůtě tří let ode dne, kdy byla částka cla dlužníkovi sdělena. (Pokud bylo například clo vybráno krátce po vstupu nařízení Rady (ES) č. 954/2006 v platnost a žádost o vrácení byla podána do tří let ode dne, kdy byla částka dlužníkovi sdělena, mělo by být za normálních okolností žádosti vyhověno, za předpokladu, že splňuje i všechny ostatní náležitosti),

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/4

(1)

V roce 1995 Rada uložila nařízením (ES) č. 95/95 (2) konečné antidumpingové opatření ve formě zvláštního cla na dovoz furfurylaldehydu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní antidumpingová opatření“). Sazba zvláštního cla byla stanovena na 352 EUR za tunu.

(2)

Na základě prozatímního přezkumu zahájeného v květnu 1997 na žádost čínského vývozce byla opatření zachována nařízením Rady (ES) č. 2722/1999 (3) na další období čtyř let.

(3)

V dubnu 2005 na základě přezkumu před pozbytím platnosti prodloužilo nařízení Rady (ES) č. 639/2005 (4) opatření o dalších pět let.

(4)

V květnu 2011 na základě dalšího přezkumu před pozbytím platnosti prodloužila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 453/2011 (5) opatření o dalších pět let. Zvláštní celní sazba byla stanovena na stejné úrovni jako v původních antidumpingových opatřeních, tj. 352 EUR za tunu.

(5)

V 84. bodě odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 453/2011 se uvádí, že Rada považuje za vhodné zhodnotit, zda výše cla je stále přiměřená, vzhledem k tomu, že zvláštní clo bylo stanoveno na základě zjištění původního šetření v roce 1995 a nikdy nebylo revidováno. Komise by proto zvážila zahájení prozatímního přezkumu ex officio podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(6)

Komise po konzultaci s poradním výborem a poté, co dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy prima facie pro zahájení prozatímního přezkumu ex officio, dne 5. července 2011 oznámila zahájení prozatímního přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů význačných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení prozatímního přezkumu Komise oficiálně vyrozuměla výrobní odvětví Unie, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i orgány dotčené země.

(9)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení.

(10)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR bylo považováno za vhodné přezkoumat v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, provést tento výběr, byli vyvážející výrobci v ČLR vyzváni, aby se přihlásili do patnácti dnů ode dne zahájení přezkumu a poskytli Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Vzhledem k tomu, že žádní vyvážející výrobci se však ke spolupráci nepřihlásili, výběr vzorku nebyl nutný.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem známým stranám, jichž se to týká. Žádné další strany se nepřihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)

Nebyly obdrženy žádné odpovědi na dotazníky od dvou výrobců v Unii, od čínských vyvážejících výrobců ani od dovozců ani uživatelů. Na otázky uvedené v dotazníku odpověděl jeden výrobce ve srovnatelné zemi – Argentině.

(13)

Vzhledem k nespolupráci stran nebyly uskutečněny žádné inspekce na místě.

(14)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je stejný jako v původním šetření a následných přezkumech uvedených výše, tedy furfurylaldehyd pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN 2932 12 00 (dále jen „dotčený výrobek“). Furfurylaldehyd je též známý pod názvem 2-furaldehyd nebo furfural.

(15)

Furfurylaldehyd je nažloutlá kapalina s charakteristickým čpavým zápachem, která se získává zpracováním různých druhů zemědělského odpadu. Furfurylaldehyd má dvě hlavní oblasti použití: jako selektivní rozpouštědlo při rafinaci ropy pro výrobu mazacích olejů a jako surovina pro zpracování na furfurylalkohol, který se používá pro výrobu umělé pryskyřice na slévárenské licí formy.

(16)

Shodně s předchozími šetřeními se usuzovalo, že furfurylaldehyd vyráběný v ČLR a vyvážený do EU, furfurylaldehyd vyráběný a prodávaný na domácím trhu srovnatelné země Argentiny a furfurylaldehyd vyráběný a prodávaný v Unii výrobci z Unie mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a tytéž základní způsoby použití. Proto se považovaly za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Při šetření nespolupracoval ani nepředložil žádné informace žádný čínský vyvážející výrobce. Proto níže uvedené závěry týkající se dumpingu musely vycházet z dostupných údajů, zejména z údajů Eurostatu, úředních statistických údajů o vývozu ČLR a z informací předložených společností ve srovnatelné zemi Argentině.

(18)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla určena běžná hodnota na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(19)

Stejně jako při původním šetření byla v oznámení o zahájení jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení navržena Argentina. Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu nebyly obdrženy žádné připomínky k navrhované srovnatelné zemi.

(20)

Jeden výrobce furfurylaldehydu v Argentině spolupracoval při šetření a odpověděl na dotazník. Šetření ukázalo, že Argentina má konkurenční trh pro furfurylaldehyd, který je asi z 90 % zásobován domácí produkcí a zbytek tvoří dovoz ze třetích zemí. Objem argentinské výroby představuje více než 70 % objemu čínského vývozu dotčeného výrobku do EU v režimu zušlechťovacího styku. Argentinský trh byl proto vyhodnocen jako dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty v případě ČLR.

(21)

Byl proto učiněn závěr, stejně jako při předchozích šetřeních, že Argentina představuje vhodnou srovnatelnou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(22)

Běžná hodnota byla stanovena na základě údajů poskytnutých spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi, tj. na základě ceny, kterou odběratelé, kteří nejsou ve spojení, na argentinském domácím trhu zaplatili, nebo ceny, kterou musí zaplatit, neboť bylo zjištěno, že tento prodej je prováděn v rámci běžného obchodního styku.

(23)

Běžná hodnota byla proto stanovena jako vážená průměrná cena, za niž spolupracující výrobce v Argentině prodává dotčený výrobek odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu.

(24)

Nejprve bylo určeno, zda je celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tedy zda představuje nejméně 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého do EU. Prodej jediného spolupracujícího výrobce z Argentiny na domácím trhu byl v období přezkumného šetření dostatečně reprezentativní.

(25)

Komise následně zkoumala, zda může být prodej obdobného výrobku na domácím trhu považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu Argentiny v období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že veškerý prodej obdobného výrobku v období přezkumného šetření byl ziskový, byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr všech prodejních cen.

(26)

Vzhledem k tomu, že žádný z čínských vývozců do EU při šetření nespolupracoval, byly vývozní ceny stanoveny na základě dostupných údajů. Jako nejvhodnější výchozí základna byly zjištěny údaje o dovozu dotčeného výrobku do EU poskytnuté Eurostatem. Třebaže většina tohoto dovozu byla prováděna v režimu aktivního zušlechťovacího styku (čínský furfurylaldehyd byl dále zpracováván na furfurylalkohol pro vývoz), neexistoval žádný důvod k domněnce, že by neměl představovat přiměřenou základnu pro stanovení vývozních cen.

(27)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v dopravném, úvěrových nákladech a pojistném, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

(28)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen na stejné obchodní úrovni. Toto srovnání vedlo k dumpingovému rozpětí 5,6 %.

(29)

Kromě analýzy existence dumpingu v průběhu období přezkumného šetření byla zkoumána též pravděpodobnost pokračování dumpingu v případě zrušení platných opatření. Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR při tomto šetření nespolupracoval, spočívají níže uvedené závěry na údajích dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(30)

V této souvislosti byly analyzovány tyto prvky: čínská domácí poptávka a spotřeba a vývoj čínského vývozu do EU v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(31)

Podle dostupných údajů domácí spotřeba furfurylaldehydu v ČLR od roku 2007 roste rychleji (předpokládaný průměrný roční růst za období let 2007–2012 činí přibližně 9 %) než čínská výrobní kapacita dotčeného výrobku (přibližně + 6 %). Zvýšení čínské domácí spotřeby furfurylaldehydu se většinou vysvětluje rostoucí poptávkou po furfurylalkoholu, hlavním navazujícím výrobku furfurylaldehydu. Čínská výroba furfurylalkoholu se od roku 1999 výrazně zvýšila, což odráží význam výroby produktů z furfuralu s vyšší hodnotou a rostoucí poptávku po furanových pryskyřicích ze strany slévárenského průmyslu.

(32)

Kromě toho se zvýšila domácí poptávka po kukuřičných palicích, hlavní surovině používané čínskými výrobci furfurylaldehydu. S růstem světové populace, zejména v ČLR a Indii, a s přechodem ze stravy založené na obilí ke stravě založené na proteinech se předpokládá zvýšený růst celosvětové poptávky po kukuřici. ČLR je druhým největším světovým spotřebitelem kukuřice. Kromě zvýšení průmyslového využití kukuřice se čínská poptávka po krmivech a živočišné produkci zvyšuje ročně o 3 % až 6 %. Zatímco spotřeba kukuřice v ČLR během několika posledních let rychle vzrostla, její produkce zaostávala za poptávkou. Očekává se, že během období let 2011 až 2015 se vývoz kukuřice z USA do ČLR zpětinásobí. Je třeba rovněž poznamenat, že čínští výrobci furfuralu čelí čím dál větší konkurenci výrobců xylózy a xylitolu, s nimiž sdílejí stejné vstupní suroviny (kukuřičné palice).

(33)

Pokud jde o čínský vývoz do EU v období přezkumného šetření, je třeba uvést, že prakticky veškerý furfurylaldehyd z dotčené země se dováží výhradně v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Tato praxe byla zahájena v roce 2000 s tím, že do Unie bylo dopraveno přibližně 75 % čínského ročního množství furfurylaldehydu za účelem jeho dalšího zpracování na furfurylalkohol určený na vývoz do třetích zemí, a to aniž by se na něj vztahovalo antidumpingové clo. Od roku 2001 téměř úplně ustal dovoz na volný trh z dotčené země.

(34)

Dlouhodobé změny v domácí poptávce po furfuralu v ČLR a kritická situace nabídky a poptávky na čínském trhu s kukuřicí společně se strukturou dovozu z Číny do EU, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, patrně vedly ke změně úrovně dumpingu ze strany čínských vyvážejících výrobců. Srovnání veškerých náležitě upravených údajů týkajících se čínských vývozních cen do EU s běžnou hodnotou dotčeného výrobku ukazuje pokles dumpingového rozpětí během období přezkumného šetření ve srovnání s předchozím šetřením v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(35)

Závěrem lze říci, že z výše uvedené analýzy vyplývá, že změny v čínské domácí poptávce a spotřebě kukuřičných palic a furfurylaldehydu a následně cen jsou trvalé povahy. Proto lze dojít k závěru, že pokud by antidumpingová opatření byla zrušena, čínský vývoz do Unie by se významně nezvýšil.

(36)

Výrobní odvětví Unie zahrnuje dvě společnosti: společnost Lenzing AG (Rakousko) a společnost Tanin Sevnica kemicna industrija d.d (Slovinsko), které dohromady představují 100 % výroby obdobného výrobku v období přezkumného šetření v Unii. Na tomto základě uvedení dva výrobci z Unie tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Společnosti neodpověděly na dotazníky, které jim byly zaslány, ani při šetření plně nespolupracovaly.

(37)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany výrobního odvětví Unie byly údaje pro posouzení situace na trhu Unie a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem z ČLR získány z dostupných údajů, včetně údajů odvozených z informací získaných v rámci nedávného přezkumu před pozbytím platnosti, který se týkal období od 1. ledna 2007 do 31. března 2010. Není-li stanoveno jinak, veškeré zdroje související s údaji v níže uvedených tabulkách se tudíž vztahují k období 2007–2009. Společnost Nutrafur, španělský výrobce, který podal původní stížnost v roce 1994 pod názvem Furfural Espanol S.A., ukončila výrobu v říjnu 2008. Údaje o výrobě společnosti Nutrafur v roce 2008 byly zahrnuty do spotřeby na trhu Unie. Z důvodů ochrany důvěrných informací jsou údaje o výsledcích výrobního odvětví Unie uváděny pouze v podobě indexu.

(38)

Spotřeba furfurylaldehydu za roky 2008 a 2009 v Unii se stanovila na základě ověřeného objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie (včetně prodeje společnosti Nutrafur do října 2008, dokud vyráběla furfurylaldehyd) a dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku z ČLR a dovozů z dalších třetích zemí do volného oběhu na základě údajů dovozce, společnosti International Furan Chemicals BV (dále jen „IFC“), ověřených při předchozím šetřením v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, a Eurostatu. Jelikož Eurostat nezveřejňuje veškeré údaje z důvodů ochrany důvěrných informací, byly údaje Eurostatu použity pouze pro dovoz ze třetích zemí kromě ČLR a Dominikánské republiky, protože IFC je jediným dovozcem furfurylaldehydu z těchto zdrojů.

(39)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany odvětví Unie i jediného dovozce a z důvodu důvěrné povahy velkého množství údajů, které jsou obvykle k dispozici od Eurostatu, byly použity dostupné údaje pro rok 2010 a období přezkumného šetření. Při nedostatku důkazů o opaku nebyl žádný důvod se domnívat, že došlo k znatelnému posunu ve spotřebě Unie od roku 2009, a bylo shledáno, že spotřeba zůstala na stejné úrovni v průběhu roku 2010 a období přezkumného šetření.

(40)

V posuzovaném období se tak spotřeba Unie snížila o 17 %, z 45 738 tun v roce 2008 na 38 000 tun v období přezkumného šetření.

Tabulka 1 –   Spotřeba v Unii

(41)

Podle čínských statistik vývozu se dovoz z Číny během období přezkumného šetření uskutečňoval v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Objem čínského dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku se zvýšil z 10 002 tun v roce 2008 na 13 975 tun v období přezkumného šetření, tj. o 40 %. V posuzovaném období vzrostl podíl čínského dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku na trhu z 22 % na 37 %, tj. o 15 procentních bodů.

(42)

Cena čínského dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku vzrostla o 47 % z 1 014 EUR na členský stát v roce 2008 na 1 488 EUR v období přezkumného šetření. Je třeba uvést, že během období přezkumného šetření ceny čínského dovozu rychle vzrostly až na vysokou hodnotu přesahující 1 700 EUR na členský stát.

Tabulka 2 –   Dovoz z ČLR

(43)

Je třeba konstatovat, že stejně jako při původním šetření tvořil dovoz z Dominikánské republiky výhradně zásilky od mateřské společnosti její evropské dceřiné společnosti pro účely výroby furfurylalkoholu. Proto ceny uplatňované při těchto transakcích jsou cenami mezi spřízněnými společnostmi, jež nemusí vyjadřovat reálné tržní ceny. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany dotčeného dovozce a z důvodu důvěrné povahy údajů Eurostatu se předpokládá, že dovoz z Dominikánské republiky a příslušné ceny zůstaly v průběhu roku 2010 a období přezkumného šetření stejné.

Tabulka 3 –   Dovoz do Unie z Dominikánské republiky

(44)

Podle údajů Eurostatu se objem dovozu furfurylaldehydu do Unie z dalších zemí kromě ČLR a jejich průměrné ceny vyvíjely takto:

Tabulka 4 –   Dovoz do Unie z jiných třetích zemí

(45)

Během posuzovaného období byly k dispozici pouze údaje pro roky 2008 a 2009. Nebyly k dispozici žádné spolehlivé statistické údaje k posouzení vývoje datového souboru v roce 2010 a v období přezkumného šetření. Při absenci spolupráce ze strany odvětví Unie byly použity dostupné údaje a byl učiněn předpoklad, že vývoz z EU by pokračoval na stejné úrovni objemu jako v roce 2009 se zvýšením ceny v souladu s cenou zjištěnou na trhu Unie.

Tabulka 5 –   Objem vývozu a ceny výrobního odvětví Unie do ostatních třetích zemí

(46)

Hospodářská situace výrobního odvětví Unie, tj. dvou společností Lenzing a Tanin, je analyzována níže za použití údajů shromážděných během přezkumu před pozbytím platnosti a dostupných údajů pro stávající období přezkumného šetření (OPŠ).

(47)

Celková výroba výrobního odvětví Unie obdobného výrobku vzrostla o 5 % do roku 2009. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici jiné údaje, předpokládalo se, že výroba zůstala stálá v roce 2010 a období přezkumného šetření.

Tabulka 6 –   Výroba v Unii

(48)

Celková výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v letech 2008 a 2009 stejná. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany výrobního odvětví Unie se předpokládalo, že kapacita a její využití zůstaly stejné v roce 2010 a období přezkumného šetření.

Tabulka 7 –   Kapacita Unie

(49)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci výrobního odvětví Unie se předpokládalo, že úrovně zásob zůstaly stejné, jako byly na konci roku 2009.

Tabulka 8 –   Zásoby

(50)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie se v období let 2008-2009 zvýšil o 12 %. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici údaje ze strany výrobního odvětví Unie, předpokládalo se, že se objem prodeje v roce 2010 nebo v období přezkumného šetření nezvýšil.

Tabulka 9 –   Objem prodeje a podíl na trhu Unie

(51)

V posuzovaném období došlo k významnému nárůstu průměrných prodejních cen účtovaných výrobním odvětvím Unie na trhu Unie o 36 %. To bylo způsobeno velkým zvýšením cen během roku 2010 a období přezkumného šetření.

Tabulka 10 –   Průměrná prodejní cena v EU

(52)

Jelikož výrobní odvětví Unie nezpřístupnilo údaje o výrobních nákladech za rok 2010 a období přezkumného šetření, byly údaje z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti zvýšeny o 6 % s cílem zohlednit inflaci v průběhu daného období.

Tabulka 11 –   Průměrné výrobní náklady

(53)

Výpočet zisku výrobního odvětví Unie vycházející z výše uvedených údajů o cenách a nákladech ukázal významný nárůst během posuzovaného období, a to z důvodu zvýšení cen na trhu Unie v kombinaci s neexistencí důkazů o zvýšení výrobních nákladů očištěném o inflaci. Vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty žádné další údaje, se má za to, že se peněžní tok vyvíjel podobně jako ziskovost.

Tabulka 12 –   Ziskovost a peněžní tok

(54)

Vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty údaje ze strany výrobního odvětví Unie, se vzhledem ke zvýšení cen v roce 2010 a v období přezkumného šetření předpokládalo, že došlo k návratu na úroveň investic z roku 2007. Předpokládalo se, že návratnost investic sleduje stejný základní trend jako ziskovost uvedená v tabulce 12.

Tabulka 13 –   Investice a návratnost investic

(55)

Vzhledem k nedostatku informací ze strany výrobního odvětví Unie za rok 2010 a období přezkumného šetření se vycházelo z předpokladu, že zaměstnanost a produktivita během posuzovaného období zůstaly stejné.

Tabulka 14 –   Zaměstnanost a produktivita

(56)

I přes nedostatečnou spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců provedl Eurostat analýzu objemu a hodnoty dovozu společně s odhadem podílu na trhu. Výrazné zvýšení cen v letech 2010 a 2011 podstatně snížilo dumpingové rozpětí z ČLR od období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(57)

Jak naznačuje pozitivní vývoj většiny výše uvedených ukazatelů, ekonomická situace výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období plně zotavila ze škodlivých účinků silného dumpingového dovozu pocházejícího z ČLR, který byl zjištěn předchozími šetřeními.

(58)

Opatření vůči ČLR měla pozitivní dopad na hospodářskou situaci ve výrobním odvětví Unie, neboť většina ukazatelů újmy vykázala příznivý vývoj: zvýšila se výroba, objem prodeje a hodnota prodeje mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření. Vzhledem k podstatnému zvýšení cen na trhu Unie však výrobní odvětví Unie nyní dosahuje mnohem vyšších zisků, než představuje cílový zisk stanovený v původním šetření ve výši 5 %, s cílem zajistit svůj rozvoj.

(59)

Vzhledem k významnému zvýšení cen na trhu Unie v průběhu období přezkumného šetření a při neexistenci důkazů souběžného nárůstu nákladů byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5.

(60)

Zvažovalo se, zda zvýšení cen na trhu Unie je trvalá změna okolností, a to na základě zjištění předchozích šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Z dostupných údajů vyplývá, že ceny na trhu Unie se výrazně zvýšily a dosáhly úrovně odpovídající úrovni z roku 2008 a poté tyto částky překročily, zatímco v šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti ceny klesaly. Kromě toho na rozdíl od přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že neexistuje žádný důkaz o podbízení. V rámci přezkumu před pozbytím platnosti měla ziskovost klesající tendenci, avšak údaje po skončení tohoto šetření ukázaly, že ziskovost výrazně vzrostla a dosáhla úrovně odpovídající úrovni z roku 2008 a poté ji překročila.

(61)

Bylo však analyzováno, zda by se změny cen od konce období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti mohly zakládat na velmi nízké sklizni v ČLR, jelikož furfurylaldehyd se tam vyrábí ze zemědělských odpadů. Nicméně cena se podstatně nesnížila od sklizně na konci roku 2010, a proto nebyla tato možnost zohledněna. Zdálo se, že došlo k nárůstu cen dovozu pocházejícího z ČLR, způsobenému dlouhodobým růstem domácí poptávky po furfurylaldehydu a rostoucími náklady na suroviny v dotčené zemi. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců nemohla být tato skutečnost ověřena, avšak Komise neobdržela žádné důkazy, že tomu tak nebylo.

(62)

Vzhledem k výše uvedeným důkazům, které má Komise k dispozici, a k nedostatku informací prokazujících, že uvedený růst cen byl dočasný, byl učiněn závěr, že tato změna je trvalé povahy.

(63)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že současný antidumpingový přezkum by měl být ukončen a platná antidumpingová opatření zrušena.

(64)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření ukončena. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky. Nebyly předloženy žádné připomínky.

(65)

Z výše uvedeného vyplývá, že současný antidumpingový přezkum by měl být ukončen a antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením (EU) č. 453/2011 na dovoz furfurylaldehydu pocházejícího z ČLR by měla být ukončena a platná cla zrušena,

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/12

(1)

Dne 22. prosince 2011 přijala Rada prováděcí nařízení (EU) č. 1375/2011, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 (2) tím, že stanoví aktualizovaný seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001.

(2)

Všem osobám, skupinám a subjektům, u nichž to bylo prakticky možné, poskytla Rada odůvodnění, proč byly zařazeny na seznam obsažený v prováděcím nařízení (EU) č. 1375/2011.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie informovala Rada osoby, skupiny a subjekty uvedené na seznamu v prováděcím nařízení (EU) č. 1375/2011, že se rozhodla je na seznamu ponechat. Rada dotyčné osoby, skupiny a subjekty rovněž informovala o možnosti požádat Radu o odůvodnění jejich zařazení na seznam v případě, že jim toto odůvodnění ještě nebylo sděleno. Některým osobám a skupinám bylo zpřístupněno pozměněné odůvodnění.

(4)

Rada provedla v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 celkový přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se uvedené nařízení vztahuje. Rada přitom vzala v úvahu připomínky, jež jí dotčené osoby, skupiny a subjekty předložily.

(5)

Rada dospěla k závěru, že osoby, skupiny a subjekty uvedené v příloze tohoto nařízení byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (3), že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatření stanovených v nařízení (ES) č. 2580/2001.

(6)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a prováděcí nařízení (EU) č. 1375/2011 by mělo být zrušeno,

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/15

(1)

Dne 1. srpna 2011 přijala Rada nařízení (EU) č. 753/2011.

(2)

Dne 18. května 2012 stanovil výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený podle bodu 30 rezoluce Rady bezpečnosti 1988 (2011) změny seznamu osob, skupin, podniků a subjektů, na které se vztahují omezující opatření.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 753/2011 by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/20

(1)

Dne 18. ledna 2012 přijala Rada nařízení (EU) č. 36/2012.

(2)

Vzhledem k závažnosti situace v Sýrii a v souladu s prováděcím rozhodnutím Rady 2012/335/SZBP ze dne 25. června 2012, kterým se provádí rozhodnutí 2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (2), by měly být na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze II nařízení (EU) č. 36/2012 zařazeny jedna další osoba a další subjekty.

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/23

(1)

Dne 18. ledna 2012 přijala Rada nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii (2) s cílem provést většinu opatření stanovených v rozhodnutí 2011/782/SZBP. Uvedené nařízení mimo jiné zakazuje určité poskytování finančních prostředků a finanční pomoci v souvislosti se zbožím podléhajícím zákazu vývozu.

(2)

Rozhodnutí 2012/322/SZBP kterým se mění rozhodnutí 2011/782/SZBP (3) dále upřesňuje uplatňování omezujících opatření vztahujících se na finanční pomoc v souvislosti se zbrojním embargem.

(3)

Uvedená opatření spadají do oblasti působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie, a proto je k jejich provádění nezbytné regulační opatření na úrovni Unie, zejména s cílem zajistit jejich jednotné uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech.

(4)

Nařízení (EU) č. 36/2012 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

V zájmu zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě,

1)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Zakazuje se:

2)

V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Poskytování níže uvedených položek podléhá předchozímu povolení příslušného orgánu v dotčeném členském státě, který je určen na internetových stránkách uvedených v příloze III:

Příslušné orgány neudělují povolení pro transakce uvedené v prvním pododstavci, pokud mají dostatečné důvody se domnívat, že tyto transakceakce přispějí nebo mohou přispět k vnitřním represím nebo k výrobě či údržbě produktů, které lze použít k vnitřním represím.“

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/25

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 (3) stanoví požadavky na veterinární osvědčení pro vstup některých zásilek živých zvířat nebo čerstvého masa do Unie. Uvedené nařízení rovněž stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povoleno propustit zásilky do Unie.

(2)

Nařízení (EU) č. 206/2010 stanoví, že zásilky kopytníků mohou být propuštěny do Unie pouze tehdy, pocházejí-li ze třetích zemí, území nebo jejich částí uvedených v části 1 přílohy I uvedeného nařízení, přičemž vzor veterinárního osvědčení odpovídající dotčené zásilce je uveden ve zmíněné části. Kromě toho musí být zásilky doprovázeny příslušným veterinárním osvědčením vypracovaným podle příslušného vzoru uvedeného v části 2 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010, v němž se zohlední zvláštní podmínky uvedené ve sloupci 6 tabulky v části 1 uvedené přílohy.

(3)

Celé území Kanady kromě oblasti Okanagan Valley v Britské Kolumbii je v současnosti uvedeno v části 1 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010 jako území schválené pro vývoz do Unie mimo jiné domácích ovcí (Ovis aries) a domácích koz (Capra hircus) určených k chovu a/nebo produkci po dovozu a doprovázených veterinárním osvědčením v souladu se vzorem OVI-X. Kanada však není uvedena ve sloupci 6 tabulky v části 1 uvedené přílohy jako území, kterému byl přiznán status území úředně prostého brucelózy pro účely vývozu do Unie živých zvířat vybavených osvědčením podle zmíněného vzoru.

(4)

Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (4) stanoví mimo jiné podmínky, za kterých mohou být členské státy nebo oblasti členských států uznány za úředně prosté brucelózy.

(5)

Směrnice 2004/68/ES dále stanoví, že pokud může Unie formálně uznat rovnocennost úředních zdravotních záruk poskytnutých třetí zemí, mohou být zvláštní veterinární podmínky pro vstup živých kopytníků z dotčené třetí země do Unie založeny na těchto zárukách.

(6)

Kanada předložila Komisi dokumentaci prokazující splnění podmínek stanovených ve směrnici 91/68/EHS, aby bylo celé její území uznáno za úředně prosté brucelózy (B. melitensis) pro účely vývozu do Unie domácích ovcí (Ovis aries) a domácích koz (Capra hircus) určených k chovu a/nebo produkci po dovozu a doprovázených veterinárním osvědčením v souladu se vzorem osvědčení OVI-X stanoveným v části 2 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010.

(7)

Z vyhodnocení dokumentace předložené Kanadou vyplynulo, že tato třetí země by měla být uznána za úředně prostou brucelózy (B. melitensis). Do položky pro uvedenou třetí zemi ve sloupci 6 tabulky v části 1 přílohy I nařízení (EU) č. 206/2010 by proto měla být připsána příslušná poznámka.

(8)

Nařízení (EU) č. 206/2010 dále stanoví, že zásilky čerstvého masa určeného k lidské spotřebě mohou být do Unie dováženy pouze tehdy, pocházejí-li ze třetích zemí, území nebo jejich částí uvedených v části 1 přílohy II uvedeného nařízení, přičemž vzor veterinárního osvědčení odpovídající dotčené zásilce je uveden ve zmíněné části.

(9)

Čtyři části území Botswany jsou uvedeny v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010 jako oblasti, z nichž je dovoz čerstvého vykostěného a vyzrálého masa kopytníků do Unie povolen. Tyto oblasti se skládají z několika veterinárních oblastí tlumení nákaz.

(10)

Nařízení (EU) č. 206/2010 ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 801/2011 (5) vzhledem k výskytu ohniska slintavky a kulhavky v oblasti BW-1 Botswany stanoví, že povolení udělené Botswaně k vývozu čerstvého vykostěného a vyzrálého masa kopytníků ze zmíněné dané oblasti do Unie je pozastaveno ode dne 11. května 2011. Oblast BW-1 Botswany se skládá z veterinárních oblastí tlumení nákaz 3c, 4b, 5, 6, 8, 9 a 18.

(11)

Dne 2. prosince 2011 Botswana oznámila Komisi, že Světová organizace pro zdraví zvířat uznala veterinární oblasti tlumení nákaz 3c, 4b, 5, 6, 8, 9 a 18 za prosté slintavky a kulhavky. Pozastavení povolení k vývozu čerstvého vykostěného a vyzrálého masa z kopytníků do Unie z této oblasti již proto není nutné.

(12)

Pokud však jde o veterinární oblast tlumení nákaz 6, prohlásila Botswana oblast v blízkosti hranic se Zimbabwe za oblast přísného dozoru a informovala Komisi, že veškerý domácí skot v této oblasti byl poražen. Tato oblast by neměla mít povolení k vývozu čerstvého vykostěného a vyzrálého masa z kopytníků do Unie. Měla by být proto vyňata z oblasti BW-1, jak je uvedena v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010.

(13)

Nařízení (EU) č. 206/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1)

V části 1 přílohy I se položka pro Kanadu nahrazuje tímto:

2)

V části 1 přílohy II se položka pro Botswanu nahrazuje tímto:

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/28

(1)

Podle směrnice 2009/125/ES má Komise stanovit požadavky na ekodesign energetických spotřebičů, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/125/ES stanoví, že Komise ve vhodných případech postupem podle čl. 19 odst. 3 v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem zavede prováděcí opatření týkající se výrobků používaných v systémech elektrického pohonu, jako jsou například vodní čerpadla.

(3)

Vodní čerpadla, která jsou součástí systémů elektrického pohonu, jsou v různých čerpacích postupech nezbytná. Celkový potenciál pro hospodárné zlepšení energetické účinnosti těchto čerpacích systémů činí zhruba 20 % až 30 %. Ačkoliv největší úspory přinášejí motory, jedním z faktorů, které přispívají k takovým zlepšením, je používání energeticky účinných čerpadel. Vodní čerpadla jsou tudíž prioritním výrobkem, pro nějž by měly být stanoveny požadavky na ekodesign.

(4)

Systémy elektrického pohonu zahrnují celou řadu elektrických spotřebičů jako například motory, pohony, čerpadla nebo ventilátory. Vodní čerpadla jsou jedním z těchto produktů. Pro motory jsou minimální požadavky stanovené v samostatném aktu, a sice v nařízení Komise (ES) č. 640/2009 (2). Toto nařízení tudíž stanoví pouze minimální požadavky na hydraulickou výkonnost vodních čerpadel bez motoru.

(5)

Mnohá čerpadla se zabudovávají do jiných výrobků, aniž by byla uváděna na trh samostatně. Aby mohl být plně realizován potenciál úspor energie, měly by ustanovením tohoto nařízení podléhat i vodní čerpadla zabudovávaná do jiných výrobků.

(6)

Komise provedla přípravnou studii, v níž analyzovala technická, ekologická a ekonomická hlediska vodních čerpadel. Výsledky studie, kterou společně vypracovaly zúčastněné strany z Unie a ze třetích zemí, byly zveřejněny.

(7)

Z přípravné studie plyne, že vodní čerpadla jsou na trh Unie uváděna ve velkém počtu. Jejich spotřeba energie ve fázi užívání je nejvýznamnějším environmentálním hlediskem všech fází jejich životního cyklu, přičemž jejich roční spotřeba elektrické energie dosáhla za rok 2005 109 TWh, což odpovídá 50 Mt emisí CO2. Očekává se, že bez opatření omezujících spotřebu by jejich spotřeba elektrické energie vzrostla v roce 2020 na 136 TWh. Byl vyvozen závěr, že spotřebu elektrické energie ve fázi užívání výrobku lze výrazně zlepšit.

(8)

Z přípravné studie vyplývá, že jediným významným parametrem ekodesignu uvedeným v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES je spotřeba elektrické energie ve fázi užívání.

(9)

Zlepšení spotřeby elektřiny ve fázi užívání vodních čerpadel by mělo být dosaženo použitím stávajících nechráněných hospodárných technologií, které mohou snížit celkové kombinované náklady na nákup a provoz.

(10)

Požadavky na ekodesign by měly sladit požadavky na energetickou spotřebu vodních čerpadel v Evropské unii, čímž by měly přispět k fungování vnitřního trhu a ke zlepšení environmentální výkonnosti těchto výrobků.

(11)

Výrobcům by měla poskytnuta přiměřená lhůta na příslušnou změnu designu výrobků. Časový průběh by měl být takový, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na funkčnost vodních čerpadel a aby byly zohledněny dopady na náklady pro výrobce, zejména pak pro malé a střední podniky, a aby bylo zároveň zajištěno včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(12)

Stanovení spotřeby elektrické energie by se mělo provádět spolehlivými, přesnými a opakovatelnými metodami měření, které zohledňují nejmodernější vědecké poznatky, případně i s využitím harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány uvedenými v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (3).

(13)

Toto nařízení by mělo zvýšit pronikání technologií, které zlepšují dopad životního cyklu vodních čerpadel na životní prostředí, na trh, čímž by ve srovnání se situací, kdy by nebyla přijata žádná opatření, dle odhadů došlo v roce 2020 k úsporám energie ve výši 3,3 TWh.

(14)

V souladu s čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES by toto nařízení mělo určit postupy použitelné pro posuzování shody.

(15)

Pro usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci poskytovat informace podle příloh IV a V směrnice 2009/125/ES.

(16)

V zájmu omezení dopadů vodních čerpadel na životní prostředí by výrobci měli poskytovat příslušné informace o demontáži, recyklaci nebo likvidaci výrobků.

(17)

Měly by být určeny referenční hodnoty pro aktuálně dostupné technologie s vysokou energetickou účinností. To přispěje k zajištění široké dostupnosti údajů a usnadní přístup k nim, zejména pro malé a střední podniky, což dále usnadní integraci dostupných osvědčených technologií pro snížení spotřeby elektrické energie.

(18)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

a)

vodní čerpadla určená výhradně pro čerpání čisté vody při teplotách pod – 10 °C nebo nad 120 °C, s výjimkou požadavků na informace podle přílohy II bodu 2 odst. 11 až 13;

b)

vodní čerpadla určená pouze pro využití při hašení požárů;

c)

pístová vodní čerpadla;

d)

samonasávací vodní čerpadla.

1)

„vodním čerpadlem“ se rozumí hydraulická část zařízení, která fyzicky či mechanicky dopravuje čistou vodu a jejíž konstrukce je jedna z níže uvedených:

2)

„vodním čerpadlem s axiálním vstupem“ se rozumí ucpávkové jednostupňové hydrodynamické vodní čerpadlo s axiálním vstupem určené pro tlaky do 16 barů, se specifickými otáčkami ns v rozmezí 6 až 80 otáček/min., minimálním jmenovitým průtokem 6 m3/h (1,667·10–3 m3/s), maximálním výkonem na hřídeli 150 kW, maximální dopravní výškou 90 m při jmenovité rychlosti 1 450 otáček/min a maximální dopravní výškou 140 m při jmenovité rychlosti 2 900 otáček/min;

3)

„jmenovitým průtokem“ se rozumí dopravní výška a průtok, který výrobce zaručí za běžných provozních podmínek;

4)

„ucpávkovým“ se rozumí utěsnění styku hřídele mezi oběžným kolem a tělesem čerpadla a motorem. Hnací motor zůstává suchý;

5)

„vodním čerpadlem s axiálním vstupem s vlastními ložisky“ (ESOB) se rozumí vodní čerpadlo s axiálním vstupem s vlastními ložisky;

6)

„vodním čerpadlem s axiálním vstupem v blokovém uspořádání“ (ESCC) se rozumí vodní čerpadlo s axiálním vstupem, u nějž je prodloužená hřídel motoru i hřídelí čerpadla;

7)

„vodním čerpadlem s axiálním vstupem v blokovém inline uspořádání“ (ESCCi) se rozumí vodní čerpadlo, u nějž je vstup vody na stejné ose jako výstup vody;

8)

„vertikálním vícestupňovým vodním čerpadlem“ (MS-V) se rozumí ucpávkové vícestupňové (i > 1) hydrodynamické vodní čerpadlo, v němž jsou oběžná kola namontována na vertikální rotující hřídeli, určené pro tlaky do 25 barů, s jmenovitou rychlostí 2 900 otáček/min a maximálním průtokem 100 m3/h (27,78·10–3 m3/s);

9)

„ponorným vícestupňovým vodním čerpadlem“ (MSS) se rozumí vícestupňové (i > 1) hydrodynamické vodní čerpadlo s jmenovitým vnějším průměrem 4″ (10,16 cm) nebo 6″ (15,24 cm) určené pro provoz ve vrtech při jmenovité rychlosti 2 900 otáček/min při provozních teplotách v rozmezí 0 °C až 90 °C;

10)

„hydrodynamickým vodním čerpadlem“ se rozumí vodní čerpadlo, které dopravuje čistou vodu prostřednictvím hydrodynamických sil;

11)

„pístovým vodním čerpadlem“ se rozumí vodní čerpadlo, které dopravuje čistou vodu uzavřením objemu čisté vody a jejím vytlačením do místa výstupu;

12)

„samonasávacím vodním čerpadlem“ se rozumí vodní čerpadlo, které dopravuje čistou vodu a které je možno zapnout a/nebo provozovat i tehdy, je-li naplněno vodou jen částečně;

13)

„čistou vodou“ se rozumí voda s maximálním obsahem neabsorbovaných volných pevných látek ve výši 0,25 kg/m3 a maximálním obsahem rozpuštěných volných pevných látek ve výši 50 kg/m3 za předpokladu, že celkový obsah plynu ve vodě nepřesáhne objem nasycenosti. Jakékoliv přídatné látky potřebné k tomu, aby se zamezilo zamrzání vody až do – 0 °C, se nezohlední.

1)

od 1. ledna 2013 musí mít vodní čerpadla minimální účinnost definovanou v příloze II bodu 1 písm. a);

2)

od 1. ledna 2015 musí mít vodní čerpadla minimální účinnost definovanou v příloze II bodu 1 písm. b);

3)

od 1. ledna 2013 musí informace o vodních čerpadlech splňovat požadavky stanovené v bodu 2 přílohy II.

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/37

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů pocházejících z Čínské lidové republiky a aby zavedla celní evidenci dovozu neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů zasílaných z Vietnamu, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Vietnamu.

(2)

Žádost podala dne 17. dubna 2012 společnost Société BIC, která je výrobcem neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů v Unii.

(3)

Výrobkem, jehož se možné obcházení týká, jsou neplnitelné plynové kapesní kamínkové zapalovače pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 9613 10 00.

(4)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek uvedený v předchozím bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Vietnamu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Vietnamu, v současnosti stejného kódu KN jako dotčený výrobek (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(5)

Opatřeními, která jsou v současné době platná a k jejichž obcházení možná dochází, jsou antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 1458/2007 (2).

(6)

Šetření ohledně obcházení opatření týkajících se dovozu neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů a některých plnitelných kapesních kamínkových zapalovačů bylo prováděno rovněž v letech 1998–1999 a vedlo k rozšíření cla na dovoz neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů pocházejících z Čínské lidové republiky také na dovoz některých plnitelných kapesních kamínkových zapalovačů pocházejících z Čínské lidové republiky nebo zasílaných či pocházejících z Taiwanu a na dovoz neplnitelných zapalovačů zasílaných nebo pocházejících z Taiwanu (3).

(7)

Žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že antidumpingová opatření uložená na dovoz neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů pocházejících z Čínské lidové republiky jsou obcházena pomocí montáže ve Vietnamu.

(8)

Předloženy byly následující důkazy prima facie:

(9)

Žádost prokazuje, že po uložení opatření na dotčený výrobek došlo k významné změně obchodních toků týkajících se vývozu z Čínské lidové republiky a Vietnamu do Unie a že mimo uložení cla pro tuto změnu neexistuje jiné dostatečné opodstatnění nebo důvod.

(10)

Zdá se, že tato změna je způsobena montáží neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů ve Vietnamu.

(11)

Žádost dále obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že jsou mařeny vyrovnávací účinky stávajících antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku, pokud se jedná o množství i ceny. Zdá se, že dovoz dotčeného výrobku byl ve velkém množství nahrazen dovozem výrobku, který je předmětem šetření. Dále existují dostatečné důkazy o tom, že dovoz výrobku, který je předmětem šetření, probíhá za ceny, které leží pod úrovní ceny nepůsobící újmu, která byla stanovena v šetření, jež vedlo ke stávajícím opatřením.

(12)

Žádost rovněž obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, jsou ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla pro dotčený výrobek stanovena dříve, dumpingové.

(13)

Budou-li v průběhu šetření zjištěny kromě montáže i jiné praktiky obcházení přes Vietnam ve smyslu článku 13 základního nařízení, může být šetření rozšířeno i na tyto praktiky.

(14)

Vzhledem k výše uvedenému došla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení a k zavedení celní evidence dovozu výrobku, který je předmětem šetření, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Vietnamu, v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(15)

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky známým vývozcům/výrobcům a sdružením vývozců/výrobců ve Vietnamu, známým vývozcům/výrobcům a sdružením vývozců/výrobců v Čínské lidové republice, známým dovozcům a sdružením dovozců v Unii a orgánům Čínské lidové republiky a Vietnamu. V případě potřeby mohou být informace vyžádány také od výrobního odvětví Unie.

(16)

Všechny zúčastněné strany by se v každém případě měly neprodleně, nejpozději však ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení, obrátit na Komisi, aby si ve lhůtě stanovené v čl. 3 prvním pododstavci tohoto nařízení vyžádaly dotazník, vzhledem k tomu, že se lhůta stanovená v čl. 3 druhém pododstavci tohoto nařízení vztahuje na všechny zúčastněné strany.

(17)

Orgány Čínské lidové republiky a Vietnamu budou informovány o zahájení šetření.

(18)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží konkrétní důvody pro takové slyšení.

(19)

V souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může být dovoz výrobku, který je předmětem šetření, osvobozen od celní evidence nebo opatření, pokud jím není obcházeno žádné opatření.

(20)

Protože k možnému obcházení dochází vně Unie, může se osvobození v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení udělit výrobcům neplnitelných plynových kapesních kamínkových zapalovačů ve Vietnamu, kteří jsou schopni prokázat, že nejsou ve spojení (4) s výrobci, kteří podléhají opatřením (5), a u kterých bylo zjištěno, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení. Výrobci, kteří chtějí získat osvobození, by měli podat žádost řádně doloženou důkazy ve lhůtě uvedené v čl. 3 třetím pododstavci tohoto nařízení.

(21)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být u dovozu výrobku, který je předmětem šetření, zavedena taková celní evidence, aby v případě, že se šetřením prokáže obcházení, mohla být na dovoz zasílaný z Vietnamu ode dne celní evidence uvalena antidumpingová cla v patřičné výši.

(22)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

(23)

Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv stanovených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana sama přihlásí ve lhůtě uvedené v článku 3 tohoto nařízení.

(24)

Odmítne-li zúčastněná strana umožnit přístup k nezbytným informacím, nebo je neposkytne v příslušné lhůtě, nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

(25)

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a je možné vycházet z dostupných údajů.

(26)

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

(27)

Podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení bude šetření ukončeno do devíti měsíců ode dne zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

(28)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (6).

(29)

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu.

(30)

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty.

(31)

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/hearing-officer/index_en.htm,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 4/92

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax: +32 22993988

E-mail: trade-lighters-circumvention@ec.europa.eu

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/41

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/43

(1)

Výše reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2011/2012 byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 971/2011 (3). Tyto ceny a cla byly naposledy změněny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 526/2012 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s článkem 36 nařízení (ES) č. 951/2006.

(3)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve po té, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění,

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/45

(1)

Dne 1. prosince 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/782/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (1).

(2)

Je nezbytné dále rozvinout uplatňování čl. 1 odst. 3 písm. b) a čl. 1a odst. 2 písm. b) rozhodnutí 2011/782/SZBP.

(3)

Rozhodnutí 2011/782/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V čl. 1 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

2)

V čl. 1a odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/46

(1)

Článek 4 nařízení (ES) č. 1084/2006 stanoví podmínky pro přístup k pomoci z Fondu soudržnosti. Podle odstavce 1 uvedeného článku může Rada vůči příslušnému členskému státu rozhodnout o pozastavení buď celých závazků z Fondu soudržnosti, nebo jejich části, s účinkem od 1. ledna roku následujícího po rozhodnutí o pozastavení, pokud v souladu s čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování EU zjistí, že dotyčný členský stát nepřijal účinná opatření v reakci na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU.

(2)

Dne 5. července 2004 přijala Rada rozhodnutí 2004/918/ES (2) v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“), že v Maďarsku existuje nadměrný schodek. Rada přijala dne 5. července 2004 první doporučení, dne 8. března 2005 druhé doporučení a dne 10. října 2006 třetí doporučení určená Maďarsku v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy o ES. Dne 7. července 2009 přijala Rada čtvrté takové doporučení (dále jen „doporučení Rady ze dne 7. července 2009“) s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí do roku 2011.

(3)

Dne 24. ledna 2012 přijala Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování EU rozhodnutí 2012/139/EU, kterým se stanoví, zda Maďarsko přijalo účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 7. července 2009 (3), jímž stanovila, že Maďarsko nepřijalo účinná opatření k odstranění nadměrného schodku veřejných financí v reakci na doporučení Rady ze dne 7. července 2009 ve stanovené lhůtě.

(4)

Dne 13. března 2012 rozhodla Rada prováděcím rozhodnutím 2012/156/EU o pozastavení závazků z Fondu soudržnosti vůči Maďarsku s účinkem od 1. ledna 2013 (4), že pozastaví části závazků z Fondu soudržnosti s účinkem ode dne 1. ledna 2013 v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1084/2006. Cílem rozhodnutí o výši pozastavených závazků z Fondu soudržnosti bylo zajistit, aby pozastavení bylo účinné a přiměřené, při zohlednění celkové současné hospodářské situace v Unii a relativního významu Fondu soudržnosti pro hospodářství dotyčného členského státu. V případě prvního uplatnění čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1084/2006 na daný členský stát, totiž Maďarsko, považovala Rada za vhodné stanovit tuto částku jako 50 % přídělu z Fondu soudržnosti na rok 2013, bez překročení maximální úrovně 0,5 % nominálního HDP, který pro dotyčný členský stát očekávaly útvary Komise. V souladu s tím Rada rozhodla pozastavit 495 184 000 EUR závazků z Fondu soudržnosti pro Maďarsko s účinkem ode dne 1. ledna 2013.

(5)

Rovněž dne 13. března 2012 vydala Rada v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU revidované doporučení pro Maďarsko (dále jen „doporučení Rady ze dne 13. března 2012“), ve kterém stanoví rok 2012 jako termín pro odstranění nadměrného schodku veřejných financí. Konkrétně Maďarsku doporučila vyvinout dodatečné fiskální úsilí ve výši alespoň 0,5 % HDP založené na další konkretizaci a provedení konsolidačních opatření strukturální povahy, aby bylo zajištěno dosažení cílové hodnoty schodku na rok 2012 ve výši 2,5 % HDP; použít možné neočekávané zisky na zlepšení celkového salda; přijmout další nezbytná opatření strukturální povahy potřebná k zajištění toho, aby schodek v roce 2013 zůstal výrazně pod hranicí 3 % HDP, a do budoucích rozpočtových zákonů zahrnout ustanovení o dostatečných rezervách. Současně Rada zdůraznila, že fiskální korekce by měla přispět ke snížení poměru veřejného dluhu k HDP a že k němu rovněž musí přispět navrhovaná zlepšení v rámci fiskálního řízení.

(6)

Dne 23. dubna 2012 předložilo Maďarsko roční aktualizaci svého konvergenčního programu, ve kterém nastínilo rozpočtovou strategii s cílem zajistit udržitelné odstranění nadměrného schodku do roku 2012. Oficiální cíle pro schodek a plánované fiskální úsilí jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 13. března 2012. Program potvrzuje předchozí střednědobý cíl ve výši 1,5 % HDP, kterého má být dosaženo do roku 2013. Podle této aktualizace se veřejný dluh neustále po celé programové období snižuje až na 77 % HDP v roce 2013 a méně než 73 % HDP v roce 2015. Pokud jde o reformu fiskálního řízení, orgány oznámily, že potřebné novely předloží parlamentu na jarním zasedání.

(7)

Na základě veřejně dostupných informací dospěla Komise ve svém sdělení ze dne 30. května 2012 k závěru, že Maďarsko přijalo nezbytná nápravná opatření představující dostatečný pokrok v zájmu odstranění nadměrného schodku. Zejména se očekává, že v roce 2012 schodek rozpočtu dosáhne hodnoty 2,5 % HDP a v roce 2013 zůstane výrazně pod referenční hodnotou 3 % HDP, jak doporučila Rada v březnu. Konkrétně rovněž s přihlédnutím ke všem veřejně dostupným informacím poskytnutým vládou od poloviny března dosáhne podle útvarů Komise schodek v roce 2013 hodnoty 2,7 % HDP. Také vzhledem k dopadu revizí růstu potenciálního HDP a k očekávané odchylce od standardní daňové elasticity lze obecně fiskální úsilí v roce 2012 považovat za splnění toho, co se požadovalo. Použití neočekávaných příjmů a začlenění ustanovení o dostatečných rezervách do budoucích rozpočtů bude ještě třeba prokázat. Na základě jarní prognózy z roku 2012 se očekává, že veřejný dluh se v roce 2012 sníží na 78,5 % HDP a v roce 2013 bude dále mírně klesat. Při posilování rámce fiskálního řízení bylo dosaženo určitého pokroku, ale před ukončením jarního zasedání parlamentu ještě musí být navrženy a schváleny důležité reformy. Vzhledem k výše uvedenému a také k údajům o růstu za první čtvrtletí, které jsou oproti očekávání horší, bude Komise rozpočtový vývoj v Maďarsku pečlivě sledovat.

(8)

Celkově lze říci, že Maďarsko přijalo nezbytná nápravná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 13. března 2012 k odstranění nadměrného schodku ve lhůtě stanovené Radou. Proto by prováděcí rozhodnutí 2012/156/EU o pozastavení části závazků z Fondu soudržnosti mělo být zrušeno.

(9)

Pokud se kdykoliv před zrušením rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování Evropské unie ukážou přijatá opatření jako nedostatečná, měla by Rada na doporučení Komise přijmout nové rozhodnutí podle čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování EU. V takovém případě může na návrh Komise přijmout rozhodnutí o pozastavení závazků z Fondu soudržnosti,

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/48

(1)

Dne 14. listopadu 2005 přijala Rada společnou akci 2005/797/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS) (1), jejíž platnost byla naposledy prodloužena rozhodnutím Rady 2009/955/SZBP (2) a která pozbyla platnosti dnem 31. prosince 2010.

(2)

Dne 17. prosince 2010 přijala Rada rozhodnutí Rady 2010/784/SZBP (3) o pokračování EUPOL COPPS s účinkem od 1. ledna 2012, jehož platnost byla naposledy prodloužena rozhodnutím 2011/858/SZBP (4). Rozhodnutí 2010/784/SZBP má pozbýt platnosti dnem 30. června 2012.

(3)

Dne 4. května 2012 doporučil Politický a bezpečnostní výbor prodloužení EUPOL COPPS do 30. června 2013.

(4)

EUPOL COPPS by měla být znovu prodloužena na období od 1. července 2012 do 30. června 2013 na základě stávajícího mandátu.

(5)

Je rovněž třeba stanovit finanční referenční částku určenou na pokrytí výdajů souvisejících s EUPOL COPPS na období od 1. července 2012 do 30. června 2013.

(6)

EUPOL COPPS bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii,

1)

V čl. 13 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů týkajících se mise EUPOL COPPS na období od 1. července 2012 do 30. června 2013 činí 9 330 000 EUR.“

2)

V článku 16 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pozbývá platnosti dne 30. června 2013.“

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/49

(1)

Dne 11. srpna 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/450/SZBP (1) o jmenování paní Rosalind MARSDENOVÉ zvláštní zástupkyní Evropské unie pro Súdán.

(2)

Dne 1. srpna 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/499/SZBP (2), kterým se s ohledem na vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu změnil mandát a název funkce zvláštní zástupkyně EU. Její mandát má skončit dne 30. června 2012.

(3)

Mandát zvláštní zástupkyně EU by měl být prodloužen o dalších dvanáct měsíců.

(4)

Zvláštní zástupkyně EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

a)

udržovat kontakty s vládami Súdánu a Jižního Súdánu, súdánskými a jihosúdánskými politickými stranami, ozbrojenými a povstaleckými hnutími v Súdánu a Jižním Súdánu, jakož i s občanskou společností a nevládními organizacemi za účelem plnění cílů politiky Unie;

b)

úzce spolupracovat s OSN, včetně mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS), prozatímních bezpečnostních sil OSN pro oblast Abyei (UNISFA) a zvláštního vyslance OSN, s AU, a zejména s prováděcím panelem AU na vysoké úrovni pro Súdán (AUHIP), se společnou operací AU a OSN v Dárfúru (UNAMID), s Ligou arabských států (LAS), s Mezivládním úřadem pro rozvoj (IGAD) a dalšími předními regionálními a mezinárodními zúčastněnými stranami;

c)

zastupovat Unii a prosazovat cíle její politiky a její postoje podle potřeby na mezinárodních a veřejných fórech;

d)

přispívat k posílení soudržnosti a účinnosti politiky Unie vůči Súdánu a Jižnímu Súdánu a zároveň prosazovat soudržný mezinárodní přístup k těmto dvěma zemím;

e)

přispívat k mezinárodnímu zprostředkovatelskému úsilí vedenému AUHIP za účelem usnadnění dohody mezi Súdánem a Jižním Súdánem ohledně nevyřešených otázek, které by mohly vyvstat po provedení souhrnné mírové dohody, a nalézt komplexní politické řešení současného konfliktu ve státech Jižního Kordofánu a Modrého Nilu;

f)

podporovat provádění opatření dohodnutých v rámci souhrnné mírové dohody a případné provádění dohod týkajících se otázek, které by mohly vyvstat po provedení této dohody;

g)

podporovat budování institucí v Jižním Súdánu;

h)

přispívat k mezinárodnímu úsilí o usnadnění souhrnné, všeobecné a trvalé mírové dohody pro Dárfúr a prosazovat provádění dokumentu z Dohá, podle okolností za úzké spolupráce s OSN, AU, vládou Kataru a dalšími mezinárodními zúčastněných stranami;

i)

prosazovat dodržování lidských práv udržováním pravidelných kontaktů s příslušnými orgány v Súdánu a Jižním Súdánu, Úřadem žalobce Mezinárodního trestního soudu, Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva a pozorovateli v oblasti lidských práv působícími v oblasti;

j)

přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad EU pro lidská práva, zejména obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů a obecných zásad EU týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, a politiky Unie ve vztahu k rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) týkající se žen, míru a bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím sledování vývoje situace v tomto ohledu, podávání zpráv a vypracovávání příslušných doporučení;

k)

přispívat k uplatňování komplexního přístupu Unie k Súdánu a Jižnímu Súdánu dohodnutého na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 20. června 2011;

l)

v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) přispívat ke spolupráci Unie se všemi zúčastněnými stranami, aby bylo podpořeno úsilí o zmírnění a odstranění hrozeb, které pro civilní obyvatelstvo a stabilitu Jižního Súdánu a širšího regionu představuje Armáda božího odporu.

m)

sledovat, jak Súdán i Jižní Súdán plní příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, zejména rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1556 (2004), 1564 (2004), 1590 (2005), 1591 (2005), 1593 (2005), 1612 (2005), 1663 (2006), 1672 (2006), 1679 (2006), 1769 (2007), 1778 (2007), 1881 (2009), 1882 (2009), 1891 (2009), 1919 (2010), 1990 (2011), 1996 (2011), 2024 (2011) a 2046 (2012), a podávat o tom zprávy.

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje bezpečnostní plán pro danou misi zahrnující fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření pro danou misi, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti mise a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní a evakuační plán mise;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti mise;

c)

zajistí, aby všichni členové jejího týmu, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti mise náležitým bezpečnostním školením, a to na základě stupně rizika vyhodnoceného pro oblast mise ze strany ESVČ;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a předkládá Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/53

(1)

Dne 25. srpna 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/518/SZBP (1) o jmenování pana Philippa LEFORTA zvláštním zástupcem Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii. Jeho mandát má skončit dne 30. června 2012.

(2)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o dalších dvanáct měsíců.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

a)

v souladu se stávajícími mechanismy, včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a její Minské skupiny, předcházení konfliktům v regionu, přispívání k mírovému řešení konfliktů v regionu, včetně krize v Gruzii a konfliktu v Náhorním Karabachu, podporou návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a dalšími vhodnými prostředky, a podporu při realizaci tohoto řešení v souladu se zásadami mezinárodního práva;

b)

vedení konstruktivních jednání s hlavními zúčastněnými subjekty o záležitostech regionu;

c)

podněcování a podporu další spolupráce mezi Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií a případně zeměmi s nimi sousedícími;

d)

zvyšování účinnosti a viditelnosti působení Unie v regionu.

a)

rozvíjet kontakty s vládami, parlamenty, dalšími klíčovými politickými subjekty, soudy a občanskou společností v regionu;

b)

podporovat země v regionu ve spolupráci na regionálních otázkách společného zájmu, jako jsou společné bezpečnostní hrozby a boj proti terorismu, nedovolenému obchodu a organizované trestné činnosti;

c)

přispívat k mírovému řešení konfliktů v souladu se zásadami mezinárodního práva a napomáhat při realizaci těchto řešení v úzké spolupráci s Organizací spojených národů a s OBSE a její Minskou skupinou;

d)

v souvislostí s krizí v Gruzii:

e)

usnadňovat rozvoj a provádění opatření k budování důvěry;

f)

v případě potřeby napomáhat při přípravě příspěvků Unie k provádění případného řešení konfliktu;

g)

posilovat dialog mezi Unií a hlavními zúčastněnými subjekty o záležitostech regionu;

h)

napomáhat Unii při dalším rozvoji souhrnné politiky vůči jižnímu Kavkazu;

i)

v rámci činností uvedených v tomto článku přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv a obecných zásad EU pro lidská práva, zejména ve vztahu k dětem a ženám v oblastech zasažených konflikty, především sledováním dalšího vývoje a reakcí na něj.

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje bezpečnostní plán pro danou misi stanovící fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření pro danou misi, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti mise a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní plán a evakuační plán mise;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti mise;

c)

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti mise náležitým bezpečnostním školením, a to na základě stupně rizika vyhodnoceného pro oblast mise ze strany ESVČ;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a předkládá Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/56

(1)

Dne 18. července 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/424/SZBP (1) o jmenování pana Bernardina LEÓNA zvláštním zástupcem Evropské unie pro jižní Středomoří. Jeho mandát má skončit dne 30. června 2012.

(2)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o dalších dvanáct měsíců,

a)

posílení politického dialogu Unie, což přispěje k partnerství a širším vztahům se zeměmi jižního Středomoří, zejména těmi, v nichž probíhá politická reforma a přechod k demokracii;

b)

přispění k reakci Unie na vývoj v zemích jižního Středomoří, v nichž probíhá politická reforma a přechod k demokracii, a zejména posílením demokracie a budováním institucí, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržováním lidských práv a základních svobod, míru a regionální spolupráce, včetně evropské politiky sousedství a Unie pro Středomoří;

c)

posílení účinnosti, přítomnosti a viditelnosti Unie v tomto regionu a na příslušných mezinárodních fórech;

d)

navázání úzké spolupráce s důležitými místními partnery, jakož i mezinárodními a regionálními organizacemi, jako jsou Africká unie, Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu, Organizace islámské spolupráce, Liga arabských států, Arabská maghrebská unie, příslušné mezinárodní finanční instituce, Organizace spojených národů a soukromý sektor.

a)

posílit celkovou politickou úlohu Unie vůči zemím jižního Středomoří, zejména těm, v nichž probíhá politická reforma a přechod k demokracii, především podporou dialogu s vládami a mezinárodními organizacemi, jakož i s občanskou společností a jinými relevantními partnery, a propagací povědomí mezi partnery o přístupu Unie;

b)

udržovat úzké styky se všemi stranami, které se účastní procesu demokratické transformace v tomto regionu, napomáhat stabilizaci a usmíření při plném respektování místní odpovědnosti a přispívat k řešení krizí a předcházení jim;

c)

přispívat k lepší soudržnosti, souladu a koordinaci politik a opatření Unie a členských států ve vztahu k tomuto regionu;

d)

přispívat k podpoře koordinace s mezinárodními partnery a organizacemi a regionální spolupráce. V koordinaci s Komisí a členskými státy napomáhat vysokému představiteli tím, že bude přispívat k úkolům pracovní skupiny pro jižní Středomoří a činit kroky navazující na její zasedání;

e)

přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv v regionu, včetně obecných zásad EU pro lidská práva, zejména obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů a obecných zásad EU týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, a politiky Unie týkající se žen, míru a bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím sledování vývoje v tomto ohledu, podávání zpráva a vypracovávání příslušných doporučení.

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje bezpečnostní plán pro danou misi stanovící fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření pro danou misi, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti mise a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní plán a evakuační plán mise;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti mise;

c)

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti mise náležitým bezpečnostním školením, a to na základě stupně rizika vyhodnoceného pro oblast mise ze strany ESVČ;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy v polovině období a zprávy o provádění mandátu.

26.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/59

(1)

Dne 5. října 2006 přijala Rada rozhodnutí 2006/670/SZBP (1) o jmenování pana Pierra MORELA zvláštním zástupcem Evropské unie pro Střední Asii. Mandát pana MORELA skončí dne 30. června 2012.

(2)

Je třeba jmenovat zvláštního zástupce EU pro Střední Asii na období od 1. července 2012 do 30. června 2013.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

a)

podporu dobrých a úzkých vztahů mezi Unií a zeměmi Střední Asie na základě společných hodnot a zájmů stanovených v příslušných dohodách;

b)

přispívání k posílení stability a spolupráce mezi zeměmi v regionu;

c)

přispívání k posílení demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv a základních svobod ve Střední Asii;

d)

řešení hlavních hrozeb, zejména specifických problémů s přímými důsledky pro Evropu;

e)

posílení účinnosti a viditelnosti působení Unie v oblasti, mimo jiné prostřednictvím užší spolupráce s jinými důležitými partnery a mezinárodními organizacemi, například s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a OSN.

a)

podporovat celkovou politickou koordinaci Unie ve Střední Asii a přispívat k zajišťování soudržnosti vnější činnosti Unie v oblasti;

b)

jménem vysokého představitele sledovat společně s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Komisí provádění strategie EU pro nové partnerství se Střední Asií, doplněné o následnou zprávu o pokroku při provádění strategie EU pro Střední Asii, podávat doporučení a pravidelně podávat zprávy příslušným útvarům Rady;

c)

být nápomocna Radě při dalším rozvoji celkové politiky vůči Střední Asii;

d)