24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/1

(1)

Protokol 31 k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) obsahuje zvláštní ustanovení a ujednání týkající se spolupráce v některých oblastech mimo čtyři svobody.

(2)

Je vhodné rozšířit spolupráci smluvních stran Dohody o EHP na činnosti mimo čtyři svobody.

(3)

S cílem umožnit tuto rozšířenou spolupráci by protokol 31 k Dohodě o EHP měl být změněn, aby zahrnoval směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (3).

(4)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl být založen na připojeném návrhu rozhodnutí,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/3

(1)

Dne 25. listopadu 2004 zmocnila Rada Komisi, aby sjednala s Filipínskou republikou rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci (dále jen „dohoda“).

(2)

Ustanovení dohody, jež spadají do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany, a nikoli jako součást Evropské unie, pokud Evropská unie spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem Filipínské republice společně neoznámí, že Spojené království nebo Irsko jsou vázány jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království nebo Irsko přestanou být v souladu s článkem 4a protokolu (č. 21) vázány jako součást Evropské unie, Evropská unie spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem okamžitě informuje Filipínskou republiku o jakékoli změně jejich postavení a v tomto případě jsou Spojené království a Irsko ustanoveními dohody i nadále vázány jako samostatné smluvní strany. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem (č. 22) o postavení Dánska, připojeným k uvedeným Smlouvám.

(3)

Pokud Spojené království nebo Irsko neučinily oznámení požadované podle článku 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, neúčastní se přijímání tohoto rozhodnutí Radou v rozsahu, v jakém se toto rozhodnutí vztahuje na ustanovení podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem (č. 22) o postavení Dánska, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

(4)

Dohoda by měla být podepsána s výhradou jejího pozdějšího uzavření,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/4

(1)

Dne 27. července 2009 Rada zmocnila Komisi sjednat s Mongolskem rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci (dále jen „dohoda“).

(2)

Ustanovení dohody, jež spadají do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany, a nikoli jako součást Evropské unie, pokud Evropská unie spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem společně Mongolsku neoznámí, že Spojené království nebo Irsko jsou vázány jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království nebo Irsko přestanou být v souladu s článkem 4a protokolu (č. 21) vázány jako součást Evropské unie, má Evropská unie spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem okamžitě informovat Mongolsko o každé změně jejich postavení a v tomto případě mají být Spojené království a Irsko ustanoveními dohody i nadále vázány jako samostatné smluvní strany. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem (č. 22) o postavení Dánska, připojeným k uvedeným smlouvám.

(3)

Pokud Spojené království nebo Irsko neučinily oznámení požadované podle článku 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, neúčastní se přijímání tohoto rozhodnutí Radou v rozsahu, v jakém se vztahuje na ustanovení podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem (č. 22) o postavení Dánska, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

(4)

Dohoda by měla být podepsána s výhradou pozdějšího uzavření,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/5

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/6

(1)

Žádost o zápis názvu „Chelčicko – Lhenické ovoce“ do rejstříku předložená Českou republikou byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/8

(1)

Žádost o zápis názvu „Φασόλια Βανίλιες Φενεού (Fasolia Vanilies Feneou)“ do rejstříku předložená Řeckem byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/10

(1)

Maximální limit reziduí (dále jen „MRL“) farmakologicky účinných látek určených k použití v Unii ve veterinárních léčivých přípravcích pro zvířata určená k produkci potravin nebo v biocidních přípravcích používaných v chovu zvířat by měl být stanoven podle nařízení (ES) č. 470/2009.

(2)

Farmakologicky účinné látky a jejich klasifikace podle MRL v potravinách živočišného původu jsou uvedeny v příloze nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu (2).

(3)

Azamethifos je v současnosti zařazen v tabulce 1 přílohy nařízení (EU) č. 37/2010 jako povolená látka u lososovitých ryb.

(4)

Evropské agentuře pro léčivé přípravky byla předložena žádost o rozšíření stávající položky pro azamethifos, pokud jde o ryby.

(5)

Výbor pro veterinární léčivé přípravky doporučil toto rozšíření uvedené položky s uvedením, že není nutné stanovit MRL pro azamethifos u ryb.

(6)

Položka týkající se látky azamethifos v tabulce 1 přílohy nařízení (EU) č. 37/2010 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/12

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a aby zavedla celní evidenci dovozu některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Tchaj-wanu a Thajska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Tchaj-wanu a Thajska.

(2)

Žádost předložily dne 10. dubna 2012 společnosti Saint-Gobain Adfors CZ s.r.o., Tolnatext Fonalfeldolgozo, Valmieras „Stikla Skiedra“ AS a Vitrulan Technical Textiles GmbH, čtyři výrobci některých otevřených síťovin ze skleněných vláken v Unii.

(3)

Výrobkem, jehož se možné obcházení týká, jsou otevřené síťoviny ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, s výjimkou kotoučů ze skleněných vláken, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 7019 51 00 a ex 7019 59 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(4)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek uvedený v předchozím bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Tchaj-wanu a Thajska, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Tchaj-wanu a Thajska či nikoliv, v současnosti stejných kódů KN jako dotčený výrobek.

(5)

Opatřeními, která jsou v současné době platná a k jejichž obcházení možná dochází, jsou antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením Rady (EU) č. 791/2011 (2).

(6)

Žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že antidumpingová opatření uložená na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky jsou obcházena překládkou v Tchaj-wanu a Thajsku.

(7)

Předloženy byly následující důkazy prima facie:

(8)

Žádost prokazuje, že po uložení opatření na dotčený výrobek došlo k významné změně obchodních toků týkajících se vývozu z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Thajska do Unie a že tato změna nemá jiné dostatečné opodstatnění nebo důvod mimo uložení cla.

(9)

Zdá se, že tato změna obchodních toků vyplývá z překládky některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky na Tchaj-wanu a v Thajsku a směřujících do Unie.

(10)

Žádost dále obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že jsou mařeny vyrovnávací účinky stávajících antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku, pokud se jedná o množství i ceny. Zdá se, že dovoz dotčeného výrobku byl ve velkém množství nahrazen dovozem výrobku, který je předmětem šetření. Dále existují dostatečné důkazy o tom, že dovoz výrobku, který je předmětem šetření, probíhá za ceny, které leží pod úrovní ceny nepůsobící újmu, která byla stanovena v šetření, jež vedlo ke stávajícím opatřením.

(11)

Žádost rovněž obsahuje dostatečné důkazy prima facie, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, jsou ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla pro dotčený výrobek stanovena dříve, dumpingové.

(12)

Budou-li v průběhu šetření zjištěny kromě překládky i jiné praktiky obcházení přes Tchaj-wan a Thajsko ve smyslu článku 13 základního nařízení, může být šetření rozšířeno i na tyto praktiky.

(13)

Vzhledem k výše uvedenému došla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení a k zavedení celní evidence dovozu výrobku, který je předmětem šetření, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Tchaj-wanu a Thajska či nikoliv, v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(14)

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky známým vývozcům/výrobcům a sdružením vývozců/výrobců na Tchaj-wanu a v Thajsku, známým vývozcům/výrobcům a sdružením vývozců/výrobců v Čínské lidové republice, známým dovozcům a sdružením dovozců v Unii a orgánům Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Thajska. V případě potřeby mohou být informace vyžádány také od výrobního odvětví Unie.

(15)

Všechny zúčastněné strany by se v každém případě měly neprodleně, nejpozději však ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení, obrátit na Komisi, aby si ve lhůtě stanovené v čl. 3 prvním pododstavci tohoto nařízení vyžádaly dotazník, vzhledem k tomu, že se lhůta stanovená v čl. 3 druhém pododstavci tohoto nařízení vztahuje na všechny zúčastněné strany.

(16)

Orgány Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Thajska budou informovány o zahájení šetření.

(17)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a uvedou zvláštní důvody pro takové slyšení.

(18)

V souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může být dovoz výrobku, který je předmětem šetření, osvobozen od celní evidence nebo opatření, pokud jím není obcházeno žádné opatření.

(19)

Protože k možnému obcházení dochází vně Unie, může se osvobození v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení udělit výrobcům otevřených síťovin ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, s výjimkou kotoučů ze skleněných vláken na Tchaj-wanu a v Thajsku, kteří jsou schopni prokázat, že nejsou ve spojení (3) s výrobci, kteří podléhají opatřením (4), a u kterých bylo zjištěno, že se nepodílejí na praktikách obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 1 a 2 základního nařízení. Výrobci, kteří chtějí získat osvobození, by měli podat žádost řádně doloženou důkazy ve lhůtě uvedené v čl. 3 třetím pododstavci tohoto nařízení.

(20)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být u dovozu výrobku, který je předmětem šetření, zavedena taková celní evidence, aby v případě, že bude v šetření prokázáno obcházení, mohla být na dovozy zasílané z Tchaj-wanu a Thajska ode dne celní evidence uvalena antidumpingová cla v patřičné výši.

(21)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

(22)

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím, nebo je neposkytne v příslušné lhůtě, nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

(23)

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a je možné vycházet z dostupných údajů.

(24)

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

(25)

Podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení bude šetření ukončeno do devíti měsíců ode dne zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie.

(26)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).

(27)

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněné strany na obhajobu.

(28)

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty.

(29)

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/hearing-officer/index_en.htm.

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 4/92

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22956505

E-mail: TRADE-AC-MESH@ec.europa.eu

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/16

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/18

(1)

Výše reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2011/2012 byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 971/2011 (3). Tyto ceny a cla byly naposledy změněny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 425/2012 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s článkem 36 nařízení (ES) č. 951/2006.

(3)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve po té, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/20

(1)

Článek 48 nařízení (ES) č. 767/2008 stanoví postupné uvádění VIS do provozu. Rozhodnutím 2010/49/ES stanovila Komise první regiony pro zahájení provozu VIS (2). Vzhledem k zahájení provozu VIS dne 11. října 2011 je nutné určit druhou skupinu regionů, kde budou údaje, které mají být zpracovávány ve VIS, včetně fotografií a daktyloskopických údajů, shromažďovány a přenášeny do VIS v případě všech žádostí o víza předložených v dotčeném regionu.

(2)

Podle ustanovení čl. 48 odst. 4 nařízení (ES) č. 767/2008 se pořadí regionů pro zavádění VIS stanoví na základě těchto kritérií: nebezpečí nedovoleného přistěhovalectví, ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států a proveditelnost shromažďování biometrických údajů ze všech míst v daném regionu.

(3)

Komise posoudila různé regiony s přihlédnutím k různým prvkům: v případě prvního kritéria k průměrné míře zamítnutých žádostí o víza a odepření vstupu a k podílu státních příslušníků třetí země, u nichž byl odhalen neoprávněný pobyt na území daných členských států; u druhého kritéria k hodnocení ohrožení provedenému Europolem; a u třetího kritéria ke skutečnosti, že se od doby přijetí rozhodnutí 2010/49/ES ve všech regionech světa zvýšila konzulární přítomnost nebo zastoupení.

(4)

Podle tohoto posouzení by dalšími regiony, kde by mělo být zahájeno shromažďování a přenos vízových údajů do VIS pro všechny žádosti o víza, měly být: západní Afrika, střední Afrika, východní Afrika, jižní Afrika, Jižní Amerika, střední Asie, jihovýchodní Asie.

(5)

Okupované palestinské území bylo z regionu Blízkého východu vyjmuto ustanoveními rozhodnutí 2010/49/ES kvůli technickým obtížím, které by mohly vyvstat při vybavování dotčených konzulárních úřadů. Aby nedocházelo k mezerám v boji proti nedovolenému přistěhovalectví a v ochraně vnitřní bezpečnosti a s přihlédnutím k době, jež zbývá členským státům k vyřešení technických obtíží, by okupované palestinské území mělo být jedenáctým regionem, kde by mělo být zahájeno shromažďování a přenos vízových údajů do VIS pro všechny žádosti o víza.

(6)

Datum zahájení provozu v každém z těchto regionů stanoví Komise podle čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 767/2008.

(7)

Pro stanovení dalších regionů by měla být v pozdější fázi přijata následná rozhodnutí na základě dalšího a aktualizovaného posouzení těchto dalších regionů jednak v souladu s příslušnými kritérii, a jednak na základě zkušeností s prováděním systému v regionech definovaných rozhodnutím 2010/49/ES a tímto rozhodnutím.

(8)

Protože nařízení o VIS navazuje na schengenské acquis, Dánsko oznámilo provedení nařízení o VIS ve svém vnitrostátním právu v souladu s článkem 5 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství. Ve smyslu mezinárodního práva je proto toto rozhodnutí pro Dánsko závazné.

(9)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (3). Rozhodnutí proto není pro Spojené království závazné ani použitelné.

(10)

Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (4). Rozhodnutí proto není pro Irsko závazné ani použitelné.

(11)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (6).

(12)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (8).

(13)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (9).

(14)

Pokud jde o Kypr, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(15)

Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, je toto rozhodnutí aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005.

(16)

Opatření upravená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (10),

—

Čtvrtý region:

—

Pátý region:

—

Šestý region:

—

Sedmý region:

—

Osmý region:

—

Devátý region:

—

Desátý region:

—

Jedenáctý region:

okupované palestinské území.

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/23

(1)

Spojené státy americké požádaly, aby byl změněn dodatek IV Protokolu o označování vína etiketami podle čl. 8 odst. 2 Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o obchodu s vínem (2), aby zahrnoval odrůdy révy, které byly oznámeny Spojenými státy Komisi dne 27. října 2011. Tato žádost byla podána v souladu s bodem 3.6 písm. b) výše uvedeného protokolu.

(2)

Oznámení odkazuje na závěrečné pravidlo přijaté daňovým a obchodním úřadem pro alkohol a tabák (Alcohol and Tobacco Tax and Trade Bureau) a zveřejněné ve Federálním rejstříku ze dne 27. října 2011 (3), kterým se mění právní předpisy daňového a obchodního úřadu pro alkohol a tabák doplněním několika nových názvů na seznam názvů odrůdu vinných hroznů schválených pro označení americká vína.

(3)

Komise informovala Spojené státy do 60 dnů ode dne přijetí oznámení, že odrůdy révy „Montepulciano“ a „Blaufränkisch“ mohou být v současné době používány pouze u vín z některých členských států v souladu s čl. 62 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (4).

(4)

Komise by proto měla potvrdit, že Unie souhlasí s navrženými změnami dodatku IV Protokolu o označování vína etiketami, s výjimkou odrůd révy „Montepulciano“ a „Blaufränkisch“.

(5)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/27

(1)

Nařízení (ES) č. 861/2006 stanoví podmínky pro získání finančního příspěvku Evropské unie na výdaje vynaložené členskými státy na jejich národní programy shromažďování a správy údajů.

(2)

Uvedené programy mají být vypracovány podle nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (2) a nařízení Komise (ES) č. 665/2008 ze dne 14. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 199/2008 vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (3).

(3)

Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko a Finsko předložily podle čl. 4 odst. 4 a 5 nařízení (ES) č. 199/2008 své národní programy na období 2011–2013. Uvedené programy byly schváleny v roce 2011 v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 199/2008.

(4)

Uvedené členské státy předložily roční rozpočtový výhled na rok 2012 podle článku 2 nařízení Komise (ES) č. 1078/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 861/2006, pokud jde o výdaje vzniklé členským státům při shromažďování a správě základních údajů v odvětví rybolovu (4). Komise vyhodnotila roční rozpočtové výhledy členských států podle článku 4 nařízení (ES) č. 1078/2008 a zohlednila přitom schválené národní programy.

(5)

Článek 5 nařízení (ES) č. 1078/2008 stanoví, že Komise má schválit roční rozpočtový výhled a rozhodnout o ročním finančním příspěvku Unie na každý národní program postupem podle článku 24 nařízení (ES) č. 861/2006 a na základě výsledku hodnocení ročních rozpočtových výhledů podle článku 4 nařízení (ES) č. 1078/2008.

(6)

Ustanovení čl. 24 odst. 3 písm. b) nařízení č. 861/2006 uvádí, že Komise má rozhodnutím stanovit sazbu finančního příspěvku. Článek 16 uvedeného nařízení stanoví, že finanční opatření Unie v oblasti shromažďování základních údajů nemají přesáhnout 50 % nákladů vynaložených členskými státy při provádění programu shromažďování, správy a využívání údajů v odvětví rybolovu.

(7)

Toto rozhodnutí představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 75 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/29

(1)

Podle směrnice 1999/2/ES smí být potravina ošetřená ionizujícím zářením dovezena ze třetí země pouze tehdy, pokud byla ošetřena v ozařovně schválené Evropskou unií.

(2)

Seznam schválených ozařoven ve třetích zemích byl stanoven rozhodnutím Komise 2002/840/ES (2).

(3)

Thajské orgány informovaly Komisi, že došlo ke změně názvu jedné ze schválených ozařoven v Thajsku.

(4)

Rozhodnutí 2002/840/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

24.5.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/31

(1)

Nařízením (EU) č. 115/2012 (2) (dálen jen „prozatímní nařízení“) Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prozatímní vyrovnávací clo na dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie (dále jen „Indie“ nebo „dotčená země“).

(2)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno dne 13. května 2011 (3) na základě podnětu podaného dne 31. března 2011 Evropským institutem pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute, EIFI) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření subvence a újmy se týkalo období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po sdělení nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních vyrovnávacích opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), se k prozatímním zjištěním písemně vyjádřila řada zúčastněných stran. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení.

(5)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné ke stanovení konečných zjištění. Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.

(6)

Následně byly všechny strany informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí zastavit antisubvenční řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie, a uvolnit částky zajištěné prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit.

(7)

Po poskytnutí konečných informací jedna strana trvala na svých připomínkách ohledně definice dotčeného výrobku a obdobného výrobku, která je uvedena v 22. a 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a tvrdila, že některé typy výrobků by měly být z definice výrobku v rámci tohoto šetření vyloučeny.

(8)

Šetřením se však potvrdilo, že popis dotčeného výrobku a obdobného výrobku se na rozličné typy výrobků vztahuje a tyto výrobky mají tytéž základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i konečná použití, a patří tudíž do stejné kategorie výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(9)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky k dotčenému výrobku a obdobnému výrobku, potvrzuje se tímto 22. a 23. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

V 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se odkazuje na tyto režimy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

(11)

Výrobní odvětví Unie vyjádřilo pochybnosti o tom, zda Komise neopomněla zohlednit některé subvenční režimy a dospělo k názoru, že subvence, které indičtí výrobci podle šetření obdrželi, byly podhodnoceny.

(12)

V reakci na tuto skutečnost je nutné poznamenat, že podnět obsahoval velký počet národních a místních subvenčních režimů, které byly zahrnuty do dotazníku pro vyvážející výrobce v Indii a prošetřeny Komisí. Avšak pouze v případě režimů uvedených výše v 10. bodě odůvodnění bylo shledáno, že vyvážející výrobci, jichž se šetření týkalo a již byli zařazeni do vzorku, obdrželi subvence.

(13)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzuje se 24. až 27. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Ke zjištěním týkajícím se režimu FP a režimu osvobození od daně z elektřiny neobdržela Komise žádné připomínky. V případě režimů DEPB, PP, EPCG a VÚ spolupracující vyvážející výrobci předložili podrobné připomínky. Většina připomínek se týkala výpočtu částek subvencí a v důsledku některých připomínek byly provedeny drobné úpravy těchto výpočtů. Avšak celkové závěry ohledně těchto režimů nebyly těmito připomínkami ovlivněny a potvrzují se. Komise obdržela připomínky rovněž k režimu SOV. S přihlédnutím k dopadu takových připomínek na režim SOV, jak je shrnuto níže v 13. až 19. bodě odůvodnění, není třeba podrobně opakovat ostatní připomínky, které byly zaslány k výše uvedeným čtyřem režimům.

(15)

Jak se rovněž uvádí v bodě 3.5 prozatímního nařízení, je třeba připomenout, že je rozhodující povinností subjektu orientovaného na vývoz, jak je stanovena v dokumentu FT-policy 2009–2014, dosáhnout čistých devizových příjmů (dále jen „ČDP“), tj. v referenčním období (5 let) musí být celková hodnota vývozu vyšší než celková hodnota dovezeného zboží. V zásadě mohou být v rámci režimu SOV zřízeny všechny společnosti, které se zaváží k vývozu celé své produkce zboží nebo služeb. Za to mají společnosti se statusem SOV nárok na řadu úlev uvedených v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Těmito úlevami jsou finanční příspěvky vlády Indie ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, které udělují výhodu režimu SOV. Tyto úlevy jsou stanoveny zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti, a považují se proto za specifické a napadnutelné podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(16)

V prozatímním nařízení se uvádí, že SOV nelze považovat za přípustný režim vracení cla nebo režim vracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nesplňuje přísná pravidla stanovená v příloze I písm. h) a i), v příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Ve skutečnosti nebylo možné prokázat, že indická vláda uplatňuje kontrolní systém či postup, aby ověřila, zda a v jakém rozsahu byly vstupy získané bezcelně a/nebo bez daně z prodeje spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (viz příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě režimů vracení cla u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Uplatňovaný kontrolní systém má za cíl sledovat plnění povinnosti dosažení čistých devizových příjmů a nikoli sledovat spotřebu dovážených výrobků při výrobě vyváženého zboží.

(17)

Jak je popsáno výše, nebyly po zveřejnění prozatímních informací vzneseny žádné podstatné argumenty proti povaze režimu SOV, zejména neexistenci účinného kontrolního systému a jeho napadnutelnosti. Závěry k režimu SOV shrnuté v 78. až 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(18)

Jedinou stranou se statusem SOV zařazenou do vzorku byla společnost Viraj Profiles Limited (dále jen „společnost Viraj“). Zjištěná subvenční sazba SOV u tohoto výrobce byla v prozatímní fázi 2,73 % z celkové míry subvencování ve výši 3,2 %. Podle objemu společnost Viraj představovala 87 % indického vývozu do Unie.

(19)

Jak již bylo uvedeno v 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společnost Viraj k režimu předložila podrobné komentáře. Dotčený vyvážející výrobce tvrdil, že subvence vypočtená v rámci režimu nebude v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení, podle něhož výše napadnutelného cla nesmí být vyšší než výše napadnutelných subvencí, které společnost skutečně obdržela. Tento výrobce tvrdil, že celková míra subvencování společnosti tudíž bude nižší než 2 %, tj. de minimis. Na podporu svého tvrzení společnost předložila podrobné účetní údaje.

(20)

Toto tvrzení bylo řádně prostudováno. Podrobné účetní údaje, které poskytla společnost Viraj ve svých podáních, mohou souviset s účetními údaji ověřenými při inspekci na místě a z těchto údajů skutečně vyplývá, že rozsah napadnutelných výhod, které společnost získala během období šetření, byl nadhodnocen. Vyrovnávací clo pro společnost Viraj proto bylo odpovídajícím způsobem přepočteno.

(21)

Míra subvencování SOV u společnosti Viraj byla následně přepočtena a s konečnou platností se stanoví na 0,44 %. Po zahrnutí subvenčních sazeb stanovených pro režim EPCG (po přepočtu stanovena na 0,05 %), režim VÚ (po přepočtu stanovena na 0,12 %) a režim osvobození od daně z elektřiny (0,09 %) byla celková míra subvencování společnosti Viraj s konečnou platností stanovena na 0,7 %, tj. pod úrovní de minimis.

(22)

Po poskytnutí konečných informací předložilo výrobní odvětví Unie připomínky, v nichž tvrdilo, že provedené přepočty výše úlev v rámci režimu SOV, které obdržela společnost Viraj, jsou neopodstatněné a nesprávné. Odvětví tvrdilo, že analýza provedená Komisí je neúplná a neodpovídá způsobu, jimž orgány zpravidla vyrovnávají tento režim, a že analýza nebere v potaz další možné situace, při nichž společnost Viraj mohla nepřiměřeně nakládat s bezcelním dovozem. Výrobní odvětví Unie dále uvedlo, že tím, že společnost Viraj pozdě předložila veřejně přístupnou verzi svých připomínek k poskytnutí prozatímních informací, mělo být závažně poškozeno jeho právo na obhajobu.

(23)

Pokud jde o přepočet subvenčního rozpětí v případě společnosti Viraj, je třeba objasnit, že tento vyvážející výrobce prokázal, že stanovené prozatímní vyrovnávací clo přesahovalo částku napadnutelných subvencí, které společnost skutečně obdržela. Společnost skutečně prokázala, že potenciálně ušlé clo bylo v prozatímní fázi nadhodnoceno, a při konečném výpočtu tudíž bylo nutné tento údaj opravit. Vyrovnání určitých finančních příspěvků, u nichž lze jednoznačně a nade vší pochybnost konstatovat, že společnosti Viraj neposkytly žádnou výhodu, by bylo v rozporu s ustanoveními článku 3 základního nařízení. Stále se má ovšem za to, že v případě některých transakcí tento režim poskytl dotčené společnosti specifické subvence, které by se měly vyrovnat. Tento přístup je tudíž zcela v souladu se způsobem, jakým orgány tento režim vyrovnávaly v minulosti. Úprava subvenčního rozpětí v režimu SOV je proto plně v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení.

(24)

K údajnému porušení práva výrobního odvětví Unie na obhajobu je třeba uvést, že připomínky společnosti Viraj k výpočtu subvencí v režimu SOV byly také součástí dvou neutajovaných podání, která byla předložena před uložením prozatímních opatření, a rovněž dvou pozdějších neutajovaných podání. První a v tomto ohledu zásadní podání, které vedlo Komisi k zevrubné analýze této věci a nakonec k přehodnocení jejího stanoviska, bylo předloženo v prosinci 2011 a odkazuje se na ně již 77. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Všechny shora uvedené dokumenty byly bez prodlení zařazeny do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Připomínky společnosti Viraj k poskytnutí prozatímních informací pouze shrnovaly stanovisko, které společnost zastávala již ve svých předchozích podáních. Přestože veřejně přístupnou verzi svých připomínek k poskytnutí prozatímních informací společnost Viraj skutečně předložila pozdě, Komise ji neprodleně poskytla výrobnímu odvětví Unie, jemuž byla poskytnuta dodatečná lhůta, aby se k ní mohlo vyjádřit.

(25)

Vzhledem k výše uvedeným odůvodněním je nutno námitky výrobního odvětví Unie zamítnout.

(26)

Obdržené připomínky se týkaly také výpočtu subvenčního rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku a výpočtu zbytkového subvenčního rozpětí. Kromě toho jediný vyvážející výrobce, který požádal o individuální přezkoumání, trval na vypořádání svého požadavku. Vzhledem k závěrům učiněným v návaznosti na níže uvedenou příčinnou souvislost však není nutné zaujímat k těmto otázkám konečné stanovisko.

(27)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny připomínky týkající se výroby v Unii a výrobního odvětví Unie, potvrzuje se 120. až 123. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Jelikož k předběžným poznámkám a spotřebě v Unii nebyly předloženy připomínky, potvrzuje se 124. až 130. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Jedna strana tvrdila, že prozatímní analýza vývoje dovozních cen z Indie a cenového podbízení provedená na základě průměrných cen je zavádějící, protože údajně nebere v úvahu meziroční změny skladby sortimentu během posuzovaného období.

(30)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že údaje o cenách každého typu výrobku jsou k dispozici pouze za období šetření, pro něž se od vyvážejících výrobců a výrobců v Unii požaduje v rámci jejich odpovědí na dotazník i podrobný soupis transakcí. Jelikož neexistují údaje pro každý typ výrobku za ostatní roky posuzovaného období, lze tudíž smysluplnou analýzu vývoje dovozních cen provést pouze na základě průměrných cen. Je také třeba uvést, že dotyčná strana neposkytla žádné důkazy prokazující, proč by měla být analýza vývoje dovozních cen zavádějící. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(31)

Jak se uvádí v 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je v případě podbízení třeba připomenout, že aby bylo možné určit cenové podbízení během období šetření, byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobků prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z Indie prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající celní poplatky a náklady po dovozu.

(32)

Kromě toho, jak se uvádí v 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo cenové srovnání u jednotlivých typů obchodů provedeno na stejné úrovni obchodu. Tvrzení této strany ohledně podbízení bylo zamítnuto.

(33)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány další připomínky ohledně dovozu z dotčené země, potvrzuje se 131. až 135. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Jedna strana tvrdila, že analýza provedená v prozatímním nařízení ohledně poklesu výroby výrobního odvětví Unie je zavádějící a požadovala, aby se pokles objemu výroby posuzoval ve světle nevyužité kapacity výrobního odvětví Unie, která během posuzovaného období rovněž vykazovala klesající tendenci.

(35)

Šetření ukázalo, že pokles výroby se časově shodoval s poklesem prodeje a nárůstem zásob. Tato situace vedla některé výrobce v Unii k zavření některých výrobních linek, čímž se vysvětluje pokles ve využití kapacity. Proto bylo tvrzení této strany zamítnuto.

(36)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky týkající se výroby, výrobní kapacity a využití kapacity, potvrzuje se 137. a 138. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k vývoji objemu prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Unie, potvrzuje se 139. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky ohledně růstu, potvrzuje se 140. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(39)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky týkající se zaměstnanosti, potvrzuje se 141. a 142. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky týkající se průměrných cen jednotky v Unii, potvrzuje se 143. a 144. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k ziskovosti, peněžnímu toku, investicím, návratnosti investic a schopnosti získávat kapitál, potvrzuje se 145. až 148. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Jedna strana požádala Komisi, aby u vývoje stavu zásob během posuzovaného období poskytla údaje o skutečných částkách, nikoliv indexované hodnoty, neboť indexace této straně podle jejího tvrzení neumožňuje podat účinné připomínky nebo stav zásob posoudit jako procentní podíl na objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

(43)

Jak je vysvětleno v 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, musely být některé mikroukazatele, jako jsou zásoby, indexovány kvůli zachování důvěrnosti. Indexace konečného stavu zásob ve výrobním odvětví Unie v tabulce 10 prozatímního nařízení v každém případě umožňuje odpovídající pochopení vývoje zásob během posuzovaného období. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(44)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky ohledně stavu zásob, potvrzuje se 149. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Je třeba připomenout, že u největšího indického vyvážejícího výrobce, který v období šetření představoval 87 % indického vývozu, nebylo zjištěno subvencování. Subvencovaný dovoz tudíž představoval 13 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie. Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám subvencovaného dovozu z Indie lze dopad skutečných rozpětí subvencí na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný.

(46)

Šetřením bylo potvrzeno, že většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období sestupný trend. Potvrzuje se proto závěr učiněný ve 151. až 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(47)

V souladu s čl. 8 odst. 5 a 6 základního nařízení se zjišťovalo, zda subvencovaný dovoz pocházející z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Zkoumány byly rovněž jiné známé činitele než dovoz subvencovaných výrobků, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dovozu subvencovaných výrobků.

(48)

Jak je uvedeno výše v 18. až 21. bodě odůvodnění, zjistilo se, že subvenční rozpětí u největšího vyvážejícího výrobce v Indii, který v období šetření představoval 87 % indického dovozu do Unie, je na úrovni de minimis, a ve smyslu čl. 14 odst. 5 základního nařízení se tudíž u tohoto jednotlivého vyvážejícího výrobce považuje pro účely tohoto šetření za nesubvencované. V období šetření bylo tudíž subvencováno pouhých 13 % dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie. Podíl tohoto subvencovaného dovozu na trhu představoval v období šetření 2 %.

(49)

Šetření prokázalo, že se spotřeba v Unii v posuzovaném období zvýšila o 9 %, přičemž se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o 14 % a podíl na trhu poklesl o 21 %.

(50)

Pokud jde o ceny, bylo zjištěno, že průměrné dovozní ceny subvencovaného dovozu lze v porovnání s průměrnými prodejními cenami výrobního odvětví Unie na unijním trhu považovat za cenové podbízení. Byly však přibližně o 12 % vyšší, než ceny indických společností, u nichž se subvencování nezjistilo.

(51)

Z výše uvedeného lze usuzovat, že omezený objem subvencovaného dovozu z Indie, který se vyznačoval vyššími cenami než nesubvencovaný dovoz, mohl mít na zhoršení újmy utrpěné výrobním odvětvím Unie velmi omezený nebo dokonce žádný vliv.

(52)

Celkový objem dovozu z Indie se v posuzovaném období zásadně zvýšil o 65 %, čímž jeho podíl na trhu vzrostl z 12,1 % na 18,3 %. Jak je nicméně vysvětleno výše, nesubvencovaný dovoz představoval v období šetření 87 % celkového objemu indického vývozu, což odpovídá v období šetření 15 % podílu na trhu, v porovnání s 2 % tržním podílem subvencovaného dovozu z Indie ve stejném období.

(53)

Ceny dovozu z Indie se v posuzovaném období snížily celkem o 9 %, přičemž byly vždy nižší než ceny dovozu ze zbytku světa a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Za zmínku však stojí skutečnost, že průměrné ceny nesubvencovaného dovozu se ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie vyznačovaly větší mírou cenového podbízení než průměrné ceny subvencovaného dovozu, jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění.

(54)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy připomínky k dovozu z ostatních třetích zemí, potvrzuje se 161. až 165. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Jelikož nebyly předloženy připomínky ohledně vlivu hospodářské krize na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, potvrzuje se 166. až 169. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jelikož nebyly předloženy připomínky ohledně vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku, potvrzuje se 170. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Výše uvedená analýza prokázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného subvencovaného dovozu pocházejícího z Indie i jeho podíl na trhu. Navíc se zjistilo, že ceny v rámci tohoto dovozu byly trvale podbízivé ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie.

(58)

S ohledem na zjištění, že vývoz největšího vyvážejícího výrobce v Indii, který v období šetření představoval 87 % indického dovozu do Unie, nebyl subvencován, se však usuzuje, že nelze dostatečně stanovit příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem, který představoval pouhých 13 % celkového objemu dovezeného z Indie, a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Skutečně nelze tvrdit, že subvencovaný indický dovoz mohl způsobit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a to s ohledem na jeho omezený objem a velmi omezený podíl na trhu (2 %) a skutečnost, že jeho ceny byly v průměru o 12 % vyšší než v případě nesubvencovaného dovozu.

(59)

Analýza dalších známých faktorů, které mohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, včetně nesubvencovaného dovozu, dovozu z jiných třetích zemí, hospodářské krize a vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku, ukázala, že újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, je způsobena vlivem nesubvencovaného dovozu z Indie, který v období šetření představoval 87 % veškerého indického dovozu do Unie a jehož cena byla značně nižší než v případě subvencovaného dovozu.

(60)

Jelikož neexistuje podstatná příčinná souvislost mezi subvencovaným dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, má se za to, že vyrovnávací opatření jsou zbytečná, a toto antisubvenční řízení by proto mělo být v souladu s čl. 14 odst. 2 základního nařízení zastaveno.

(61)

Žadatel a všechny ostatní zúčastněné strany o tom byli informováni a dostali příležitost vyjádřit své stanovisko. Obdržené připomínky nic nezměnily na závěru, že probíhající antidumpingové řízení by mělo být zastaveno,