ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2012.084.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 84

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 55
23. března 2012


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 252/2012 ze dne 21. března 2012, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se ruší nařízení (ES) 1883/2006 ( 1 )

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 253/2012 ze dne 22. března 2012, kterým se po sto šedesáté sedmé mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá

23

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 254/2012 ze dne 22. března 2012 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

26

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 255/2012 ze dne 22. března 2012, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovené prováděcím nařízením (EU) č. 971/2011 na hospodářský rok 2011/2012

28

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 256/2012 ze dne 22. března 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

30

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 257/2012 ze dne 22. března 2012, kterým se stanoví vývozní náhrady pro hovězí a telecí maso

32

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2012/163/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 22. března 2012, kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie

36

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

23.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 252/2012

ze dne 21. března 2012,

kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se ruší nařízení (ES) 1883/2006

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity pro PCB s dioxinovým efektem, dioxiny a furany a pro sumu dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem v některých potravinách.

(2)

Doporučení Komise 2011/516/EU ze dne 23. srpna 2011 o snižování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách (3) stanoví intervenční prahové hodnoty (akční limity) s cílem podpořit proaktivní přístup ke snižování přítomnosti polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a PCB s dioxinovým efektem v potravinách. Tyto akční limity slouží příslušným orgánům a hospodářským subjektům jako nástroj k poukázání na případy, kdy je žádoucí zjistit zdroj kontaminace a přijmout opatření k jeho omezení nebo odstranění.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 1883/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách (4), zavádí zvláštní ustanovení týkající se odběru vzorků a metod analýzy pro účely úřední kontroly.

(4)

Použití nových maximálních limitů pro PCB bez dioxinového efektu, stanovených po zpřístupnění vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o PCB bez dioxinového efektu, a také zajištění harmonizace na úrovni Unie a aktualizace kritérií pro screeningové metody vyžadují významné změny. V zájmu jasnosti je proto vhodné nahradit nařízení (ES) č. 1883/2006 tímto nařízením.

(5)

Ustanovení tohoto nařízení se týkají pouze odběru vzorků a analýzy dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu pro účely provádění nařízení (ES) č. 1881/2006. Tato ustanovení nemají vliv na strategii, rozsah nebo četnost odběru vzorků, jak jsou vymezeny v přílohách III a IV směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (5). Rovněž nemají vliv na kritéria pro cílený odběr vzorků, jak jsou stanovena v rozhodnutí Komise 98/179/ES ze dne 23. února 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla k úřednímu odběru vzorků pro zjišťování některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (6).

(6)

Pro identifikaci vzorků s významným obsahem PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem lze použít vysoce výkonnou screeningovou analytickou metodu s obecně uznanou validací (nejlépe výběrem vzorků přesahujících akční limity a zajištěním výběru vzorků překračujících maximální limity). Obsah PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem v těchto vzorcích je třeba určit konfirmační analytickou metodou. Proto je vhodné stanovit příslušné požadavky na screeningovou metodu, které zajistí, že podíl falešně vyhovujících výsledků, pokud jde o maximální obsahy, bude nižší než 5 %, a přísné požadavky na konfirmační analytické metody. Konfirmační metody navíc umožňují stanovení nízkých úrovní pozadí. To je důležité pro sledování vývoje v čase, posouzení expozice a pro přehodnocení maximálních a akčních limitů.

(7)

Je třeba upřesnit způsob odběru vzorků u velmi velkých ryb, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup v celé Unii.

(8)

V rybách téhož druhu, které pocházejí ze stejného regionu, se může obsah dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu lišit v závislosti na velikosti a/nebo stáří ryb. Kromě toho obsah dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu nemusí být ve všech částech ryby stejný. Proto je třeba upřesnit způsob odběru a přípravy vzorků, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup v celé Unii.

(9)

Je důležité, aby analytické výsledky byly vydávány a interpretovány jednotným způsobem, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup při vymáhání předpisů v celé Unii.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice a zkratky uvedené v příloze I.

Článek 2

Odběr vzorků pro úřední kontrolu obsahu dioxinů, furanů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v potravinách uvedených v oddíle 5 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se provede v souladu s metodami uvedenými v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Příprava vzorků a analýza pro úřední kontrolu obsahu dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách uvedených v oddíle 5 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se provede v souladu s metodami uvedenými v příloze III tohoto nařízení.

Článek 4

Analýza pro úřední kontrolu obsahu PCB bez dioxinového efektu v potravinách uvedených v oddíle 5 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se provede v souladu s požadavky na analytické postupy uvedenými v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 5

Nařízení (ES) č. 1883/2006 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. března 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.

(3)  Úř. věst. L 218, 24.8.2011, s. 23.

(4)  Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 32.

(5)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s.10.

(6)  Úř. věst. L 65, 5.3.1998, s. 31.


PŘÍLOHA I

Definice a zkratky

I.   DEFINICE

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v příloze I rozhodnutí Komise 2002/657/ES ze dne 14. srpna 2002, kterým se provádí směrnice Rady 96/23/ES, pokud jde o provádění analytických metod a interpretaci výsledků (1).

Kromě těchto definic se pro účely tohoto nařízení použijí následující definice:

1.1

„Akčním limitem“ se rozumí množství dané látky stanovené v příloze doporučení 2011/516/EU, které vede k zahájení šetření za účelem zjištění zdroje uvedené látky v případech, kdy jsou zjištěny zvýšené hodnoty příslušné látky.

1.2

„Bioanalytickými“ metodami se rozumějí metody založené na využití biologických principů, jako jsou buněčné testy, receptorové testy nebo imunologické testy. Neposkytují výsledky na úrovni kongeneru, ale pouze orientační hodnoty (2) úrovně TEQ, vyjádřené v bioanalytických ekvivalentech (BEQ), aby byla zohledněna skutečnost, že ne všechny sloučeniny přítomné v extraktu vzorku, který při zkoušce dává odezvu, nutně splňují všechny požadavky principu TEQ.

1.3

„Zjevnou výtěžností“ biologické zkoušky se rozumí hodnota BEQ vypočtená z kalibrační křivky TCDD nebo PCB 126 upravená o hodnoty slepého stanovení a poté vydělená hodnotou TEQ určenou pomocí GC/HRMS. Jejím účelem je korekce činitelů, jako je ztráta PCDD/PCDF a sloučenin s dioxinovým efektem během extrakce a čištění, současně extrahované sloučeniny zesilující nebo tlumící odezvu (agonistické a antagonistické účinky), kvalita kalibrace nebo rozdíly mezi hodnotami TEF a REP. Zjevná výtěžnost biologické zkoušky se vypočte z vhodných referenčních vzorků s reprezentativním zastoupením kongenerů kolem sledované úrovně.

1.4

„Semikvantitativními metodami“ se rozumějí metody, které poskytují orientační hodnoty koncentrace domnělého analytu, přičemž numerické výsledky nesplňují požadavky na kvantitativní metody.

1.5

„Schválenou specifickou mezí kvantifikace jednotlivého kongeneru“ se rozumí koncentrace analytu v extraktu vzorku, jež dává instrumentální odezvu na dvou různých iontech, které mají být monitorovány při poměru signál–šum 3:1 pro méně intenzivní signál a při splnění identifikačních kritérií, jako jsou například kritéria popsaná v normě prEN 16215 (Krmiva – stanovení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem pomocí GC/HRMS a indikátorových PCB pomocí GC/HRMS) a/nebo v metodě EPA 1613 revize B.

1.6

„Horním odhadem“ se rozumí koncept, který vyžaduje pro příspěvek každého nekvantifikovaného kongeneru použití hodnoty meze kvantifikace.

1.7

„Dolním odhadem“ se rozumí koncept, který vyžaduje pro příspěvek každého nekvantifikovaného kongeneru použití nulové hodnoty.

1.8

„Středním odhadem“ se rozumí koncept, který vyžaduje pro výpočet příspěvku každého nekvantifikovaného kongeneru použití poloviny hodnoty meze kvantifikace.

1.9

„Šarží“ se rozumí identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, u nějž příslušný pracovník zjistil jednotné vlastnosti, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení. U ryb a produktů rybolovu musí být srovnatelná také velikost ryb. I v případě, že velikost a/nebo hmotnost ryb nejsou v rámci zásilky srovnatelné, lze zásilku považovat za šarži, musí se však použít specifický postup odběru vzorků.

1.10

„Částí šarže“ se rozumí určitá část velké šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.

1.11

„Dílčím vzorkem“ se rozumí množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.

1.12

„Souhrnným vzorkem“ se rozumí souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

1.13

„Laboratorním vzorkem“ se rozumí reprezentativní část nebo množství souhrnného vzorku určené pro laboratoř.

II.   POUŽITÉ ZKRATKY

BEQ

Bioanalytické ekvivalenty

GC

Plynová chromatografie

HRMS

Vysoké rozlišení (hmotnostní spektrometrie)

LRMS

Nízké rozlišení (hmotnostní spektrometrie)

PCB

Polychlorované bifenyly

PCDD

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny

PCDF

Polychlorované dibenzofurany

QC

Kontrola kvality

REP

Relativní účinnost

TEF

Toxický ekvivalenční faktor

TEQ

Toxické ekvivalenty

TCDD

Tetrachlordibenzodioxin

U

Rozšířená nejistota měření


(1)  Úř. věst. L 221, 17.8.2002, s. 8.

(2)  Bioanalytické metody nejsou specifické pro kongenery zahrnuté v systému TEF. V extraktu vzorku mohou být přítomny jiné strukturně příbuzné AhR-aktivní sloučeniny, které přispívají k celkové reakci. Proto bioanalytické výsledky nelze považovat za odhad, ale spíše za orientační úroveň TEQ ve vzorku.


PŘÍLOHA II

Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu obsahu dioxinů (PCDD/PCDF) a PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách

I.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Vzorky určené pro úřední kontrolu obsahu dioxinů (PCDD/PCDF), PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu, dále označovaných jako dioxiny a PCB, v potravinách musí být odebírány pomocí metod popsaných v této příloze. Takto získané souhrnné vzorky se považují za reprezentativní pro šarže nebo části šarží, z nichž byly odebrány. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, se určují na základě hodnot zjištěných v laboratorních vzorcích.

II.   OBECNÁ USTANOVENÍ

1.   Personál

Odběr vzorků provádí oprávněná osoba určená členským státem.

2.   Materiál, který má být odebrán

Každá šarže nebo část šarže, která má být zkoumána, se vzorkuje samostatně.

3.   Předběžná opatření

Při odběru vzorků a při přípravě vzorků se provedou předběžná opatření s cílem zamezit jakýmkoliv změnám, které by mohly ovlivnit obsah dioxinů a PCB, nepříznivě ovlivnit stanovení na základě analýzy nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

4.   Dílčí vzorky

Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od tohoto postupu se zaznamenají v protokolu podle odstavce II.8 této přílohy.

5.   Příprava souhrnného vzorku

Souhrnný vzorek se připraví kombinací dílčích vzorků. Jeho hmotnost musí být nejméně 1 kg, pokud to není nepraktické, například odebírá-li se vzorek z jediného balení nebo pokud jde o výrobek velké obchodní hodnoty.

6.   Duplicitní vzorky

Duplicitní vzorky pro zkoušení pro účely vymáhání předpisů, obhajoby nebo rozhodčího řízení se odeberou z homogenizovaného souhrnného vzorku, pokud tento postup není v rozporu s předpisy členských států týkajícími se práv provozovatele potravinářského podniku. Laboratorní vzorky pro účely vymáhání předpisů musí mít velikost dostatečnou alespoň pro provedení opakované analýzy.

7.   Balení a přeprava vzorků

Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací, ztrátou analytu adsorpcí na vnitřních stěnách nádoby a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zamezit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

8.   Uzavření a označení vzorků

Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle pravidel členských států.

Z každého odběru vzorků se vystaví protokol umožňující jednoznačnou identifikaci šarže, v němž se uvede den a místo odběru vzorků a jakékoli další údaje, které mohou být pro osobu provádějící analýzu užitečné.

III.   PLÁN ODBĚRU VZORKŮ

Použitá metoda odběru vzorků musí zaručit, že je souhrnný vzorek reprezentativní pro šarži (část šarže), která má být kontrolována.

1.   Rozdělení šarží na části

Velké šarže se rozdělí na části za podmínky, že části šarže lze fyzicky oddělit. Na produkty, s nimiž se obchoduje ve velkých volně ložených zásilkách (např. rostlinné oleje), se vztahuje tabulka č. 1. Na ostatní produkty se vztahuje tabulka č. 2. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotnosti částí šarže, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hmotnost nejvýše o 20 %.

Tabulka č. 1

Rozdělení šarží na části u produktů, s nimiž se obchoduje ve volně ložených zásilkách

Hmotnost šarže (v tunách)

Hmotnost nebo počet částí šarže

≥ 1 500

500 tun

> 300 a < 1 500

3 části šarže

≥ 50 a ≤ 300

100 tun

< 50


Tabulka č. 2

Rozdělení šarží na části u ostatních produktů

Hmotnost šarže (v tunách)

Hmotnost nebo počet částí šarže

≥ 15

15–30 tun

< 15

2.   Počet dílčích vzorků

Hmotnost souhrnného vzorku, který vznikne sdružením všech dílčích vzorků, musí být alespoň 1 kg (viz odstavec II.5 této přílohy).

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány z šarže nebo z části šarže, je uveden v tabulkách č. 3 a 4.

V případě volně ložených balení kapalných produktů musí být šarže nebo část šarže těsně před odebráním vzorku manuálně nebo mechanicky důkladně promíchána, pokud je to možné a pokud tím není ovlivněna jakost produktu. V tomto případě lze předpokládat rovnoměrné rozložení kontaminujících látek v dané šarži nebo její části. Proto stačí z každé šarže nebo její části odebrat tři dílčí vzorky, které budou tvořit souhrnný vzorek.

Dílčí vzorky musí mít podobnou hmotnost. Hmotnost dílčího vzorku musí být alespoň 100 gramů.

Odchylky od tohoto postupu musí být zaznamenány v protokolu podle odstavce II.8 této přílohy. V souladu s ustanoveními rozhodnutí Komise 97/747/ES ze dne 27. října 1997, kterým se stanoví rozsah a četnost odběru vzorků podle směrnice Rady 96/23/ES o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (1), tvoří souhrnný vzorek u slepičích vajec alespoň 12 vajec (pro šarže nebalených vajec i pro šarže sestávající z jednotlivých balení se použijí tabulky č. 3 a 4).

Tabulka č. 3

Minimální počet dílčích vzorků, které musí být odebrány ze šarže nebo z části šarže

Hmotnost nebo objem šarže / části šarže (v kg nebo v litrech)

Minimální počet dílčích vzorků, které musí být odebrány

< 50

3

50 až 500

5

> 500

10

Sestává-li šarže nebo její část z jednotlivých balení nebo jednotek, je počet balení nebo jednotek, které musí být odebrány za účelem vytvoření souhrnného vzorku, uveden v tabulce 4.

Tabulka č. 4

Počet balení nebo jednotek (dílčích vzorků), které musí být odebrány za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže nebo její část z jednotlivých balení nebo jednotek

Počet balení nebo jednotek v šarži / části šarže

Počet balení nebo jednotek, které musí být odebrány

1 až 25

alespoň 1 balení nebo jednotka

26 až 100

přibližně 5 %, alespoň 2 balení nebo jednotky

> 100

přibližně 5 %, nejvýše 10 balení nebo jednotek

3.   Zvláštní ustanovení pro odběr vzorků z šarží sestávajících z celých ryb srovnatelné velikosti a hmotnosti

Ryby jsou z hlediska velikosti a hmotnosti považovány za srovnatelné, pokud rozdíl ve velikosti a hmotnosti nepřesahuje přibližně 50 %.

Počet dílčích vzorků, které musí být odebrány z šarže, je stanoven v tabulce č. 3. Hmotnost souhrnného vzorku, který vznikne sdružením všech dílčích vzorků, musí být alespoň 1 kg (viz odstavec II.5).

Pokud vzorkovaná šarže obsahuje malé ryby (jednotlivé ryby o hmotnosti < přibližně 1 kg), odebírá se jako dílčí vzorek k vytvoření souhrnného vzorku celá ryba. Pokud je hmotnost takto vytvořeného souhrnného vzorku větší než 3 kg, může dílčí vzorek sestávat ze středních částí ryb tvořících souhrnný vzorek, přičemž každá tato část má hmotnost alespoň 100 g. Celá část, na niž se vztahuje maximální limit, se použije k homogenizaci vzorku.

Střední část ryby je část, v níž je těžiště. To se zpravidla nachází v hřbetní ploutvi (pokud ryba takovou ploutev má) nebo v polovině mezi žaberním a řitním otvorem.

Pokud vzorkovaná šarže obsahuje větší ryby (jednotlivé ryby o hmotnosti větší než přibližně 1 kg), tvoří dílčí vzorek střední část ryby. Hmotnost každého dílčího vzorku je alespoň 100 gramů.

U ryb s průměrnou velikostí (přibližně 1–6 kg) se dílčí vzorek odebírá jako řez od páteře k břichu ve střední části ryby.

U velmi velkých ryb (tj. > přibližně 6 kg) se dílčí vzorek odebírá ze svaloviny na pravé straně (pohled zpředu) hřbetu a boku ve střední části ryby. Pokud by odebrání takového kusu ze střední části způsobilo významnou hospodářskou škodu, lze za dostatečné považovat odebrání alespoň tří dílčích vzorků o hmotnosti každého alespoň 350 gramů, bez ohledu na velikost šarže, nebo lze případně odebrat rovnocennou část svaloviny z blízkosti ocasu a svaloviny z blízkosti hlavy z téže ryby, což představuje dílčí vzorek, jenž je reprezentativní z hlediska množství dioxinů v celé rybě.

4.   Odebírání vzorků z šarží ryb sestávajících z celých ryb různé velikosti a/nebo hmotnosti

Pokud jde o strukturu vzorku, použijí se ustanovení odstavce III.3.

Pokud převládá určitá třída/kategorie velikosti nebo hmotnosti (přibližně 80 % nebo větší podíl šarže), odebere se vzorek z ryb s převládající velikostí nebo hmotností. Takový vzorek se považuje za reprezentativní pro celou šarži.

Pokud žádná konkrétní třída/kategorie velikosti nebo hmotnosti nepřevládá, musí se zajistit, aby ryby vybrané do vzorku byly pro danou šarži reprezentativní. Zvláštní pokyny pro takové případy jsou stanoveny v „Pokynech pro odběr vzorků z celých ryb různé velikosti a/nebo hmotnosti“ (2).

5.   Odběr vzorků v maloobchodním prodeji

Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle ustanovení o odběru vzorků uvedených v odstavci III.2 této přílohy.

Pokud to není možné, lze použít náhradní metodu odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud tato metoda zaručuje, že je daná šarže nebo její část dostatečně reprezentativní.

IV.   SOULAD ŠARŽE NEBO ČÁSTI ŠARŽE S PŘÍSLUŠNOU SPECIFIKACÍ

1.   Pokud jde o PCB bez dioxinového efektu

Šarže se přijme jako vyhovující, pokud výsledek analýzy nepřekračuje příslušný maximální limit pro PCB bez dioxinového efektu stanovený v nařízení (ES) č. 1881/2006 při zohlednění nejistoty měření.

Šarže nevyhovuje maximálnímu limitu stanovenému v nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud horní odhad výsledku analýzy potvrzený opakovanou analýzou (3) při zohlednění nejistoty měření takřka nepochybně překračuje maximální limit.

Nejistotu měření lze zohlednit jedním z těchto způsobů:

započtením rozšířené nejistoty při použití faktoru pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti asi 95 %. Šarže nebo její část nesplňuje podmínky, pokud naměřená hodnota, od níž se odečte U, překračuje stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu.

stanovením rozhodovací meze (CCα) podle ustanovení rozhodnutí 2002/657/ES (bod 3.1.2.5 přílohy I uvedeného rozhodnutí – pro látky, pro něž je stanovena nejvyšší přípustná hodnota). Šarže nebo její část nesplňuje podmínky, pokud je naměřená hodnota rovna stanovené rozhodovací mezi CCα nebo je vyšší.

Uvedená pravidla se použijí pro analytické výsledky získané u vzorků pro úřední kontrolu. V případě analýzy za účelem obhajoby nebo rozhodčího řízení se použijí vnitrostátní předpisy.

2.   Pokud jde o dioxiny (PCDD/PCDF) a PCB s dioxinovým efektem

Šarže se přijme jako vyhovující, pokud výsledek jedné analýzy

provedené screeningovou metodou s mírou falešně vyhovujících vzorků nižší než 5 % naznačuje, že hladina nepřekračuje příslušný maximální limit pro PCDD/PCDF a pro sumu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem stanovené v nařízení (ES) č. 1881/2006,

provedené konfirmační metodou nepřekročí příslušný maximální limit pro PCDD/PCDF a pro sumu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem stanovené v nařízení (ES) č. 1881/2006, při zohlednění nejistoty měření.

U screeningových zkoušek se pro rozhodnutí o souladu s příslušnými sledovanými úrovněmi stanovenými buď pro PCDD/PCDF nebo pro sumu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem stanoví mezní hodnoty.

Šarže nevyhovuje maximálnímu limitu stanovenému v nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud horní odhad výsledku analýzy získaný konfirmační metodou a potvrzený opakovanou analýzou (3) při zohlednění nejistoty měření takřka nepochybně překračuje maximální limit.

Nejistotu měření lze zohlednit jedním z těchto způsobů:

započítáním rozšířené nejistoty při použití faktoru pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti asi 95 %. Šarže nebo její část se považují za nevyhovující, pokud měřená hodnota, od níž se odečte U, překračuje stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu. V případě samostatného stanovení PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem se pro odhad rozšířené nejistoty měření sumy PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem musí použít součet odhadované rozšířené nejistoty měření samostatných analytických výsledků u PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem,

stanovením rozhodovací meze (CCα) podle ustanovení rozhodnutí 2002/657/ES (bod 3.1.2.5 přílohy I uvedeného rozhodnutí – pro látky, pro něž je stanovena nejvyšší přípustná hodnota). Šarže nebo její část se považují za nevyhovující, pokud je naměřená hodnota rovna stanovené rozhodovací mezi CCα nebo je vyšší.

Uvedená pravidla se použijí pro analytické výsledky vzorků pro úřední kontrolu. V případě analýzy za účelem obhajoby nebo rozhodčího řízení se použijí vnitrostátní předpisy.

V.   PŘEKROČENÍ AKČNÍCH LIMITŮ

Akční limity slouží jako nástroj pro výběr vzorků v případech, kdy je žádoucí zjistit zdroj kontaminace a přijmout opatření pro jeho omezení nebo odstranění. Screeningové metody stanoví vhodné mezní hodnoty pro výběr těchto vzorků. Zjišťování zdroje a omezení nebo odstranění kontaminace se provede, pouze pokud překročení akčního limitu potvrdí opakovaná analýza s použitím konfirmační metody s přihlédnutím k nejistotě měření (4).


(1)  Úř. věst. L 303, 6.11.1997, s. 12.

(2)  http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/dioxins_en.htm

(3)  Opakovaná analýza je nutná k vyloučení možnosti vnitřní křížové kontaminace nebo náhodného promíchání vzorků. Vzhledem k nejistotě měření se pro ověření souladu použije první analýza. Je-li analýza prováděna v rámci kontaminační aféry, lze od konfirmace opakovanou analýzou upustit, pokud lze zpětně vysledovat spojitost vzorků vybraných pro analýzu s danou kontaminační aférou.

(4)  Totožné vysvětlení a požadavky na provedení opakované analýzy pro kontrolu akčních limitů jako v poznámce pod čarou č. 3 pro maximální limity.


PŘÍLOHA III

Příprava vzorků a požadavky na analytické metody používané při úřední kontrole obsahu dioxinů (PCDD/PCDF) a PCB s dioxinovým efektem v některých potravinách

1.   OBLAST POUŽITÍ

Požadavky stanovené v této příloze se vztahují na analýzu potravin pro úřední kontrolu obsahu polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů substituovaných v polohách 2,3,7,8 a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (PCB s dioxinovým efektem) a pro další regulativní účely.

Sledování přítomnosti PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem v potravinách může mít dva různé cíle:

a)

identifikaci vzorků s obsahem PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem převyšujícím maximální nebo akční limity. To může zahrnovat screeningovou metodu umožňující nákladově efektivní analýzu velkého množství vzorků, čímž se zvyšuje možnost zjistit nové případy vysoké expozice a ohrožení zdraví spotřebitelů. Screeningové metody mohou zahrnovat bioanalytické metody a metody GC/MS. Cílem jejich použití je zabránit falešně vyhovujícím výsledkům. Koncentraci PCDD/PCDF a sumy PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem v těchto vzorcích s významným obsahem je třeba stanovit/potvrdit konfirmační metodou;

b)

stanovení obsahu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem ve vzorcích potravin v rozmezí nízkých úrovní pozadí. To je důležité pro sledování vývoje v čase, posouzení expozice populace a pro vytvoření databáze za účelem případného přehodnocení akčních a maximálních limitů. Tohoto cíle se dosahuje pomocí konfirmačních metod umožňujících jednoznačnou identifikaci a kvantifikaci PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem na sledované úrovni. Tyto metody lze použít pro konfirmaci výsledků získaných screeningovými metodami a pro stanovení nízkých úrovní pozadí při sledování potravin. Rovněž jsou významné pro stanovení zastoupení kongenerů za účelem zjištění zdroje možné kontaminace. V současnosti tyto metody využívají plynovou chromatografii s vysokým rozlišením v tandemu s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením (HRGC/HRMS).

2.   KLASIFIKACE METOD PODLE STUPNĚ KVANTIFIKACE (1)

„Kvalitativní metody“ dávají jednoznačnou odpověď (ano/ne), co se týče přítomnosti sledovaných analytů, avšak bez kvantitativních údajů o koncentraci domnělého analytu. Tyto metody mohou mít potenciál pro poskytování semikvantitativních výsledků, avšak používají se výhradně pro vydání rozhodnutí, zda úrovně překračují či nikoliv určitá rozpětí, např. mez detekce, mez kvantifikace nebo mezní hodnoty.

Pro kontrolu maximálních a akčních limitů PCDD/PCDF a sloučenin s dioxinovým efektem v potravinách mohou být použity screeningové metody založené na porovnání výsledku analýzy s mezní hodnotou, které dávají odpověď ano/ne, pokud jde o možné překročení sledovaného limitu. Za tímto účelem byly zavedeny bioanalytické metody. V zásadě by bylo možné vyvinout také fyzikálně-chemické metody; pokud však jde o maximální a akční limity vycházející z TEQ a o komplexní analýzu s požadovaným stanovením příslušných jednotlivých kongenerů, neexistují žádné konkrétní příklady.

„Semikvantitativní metody“ poskytují přibližné údaje o koncentraci, které mohou být přínosné jakožto informace o rozpětí koncentrace analytu a rovněž užitečné pro osobu provádějící analýzu při rozhodování o kalibračním rozsahu pro následně prováděnou konfirmační zkoušku a pro účely kontroly kvality. Pro příklad lze uvést:

bioanalytické metody, které jsou schopny odhalit sledované analyty, využívají kalibrační křivku, umožňují jednoznačné rozhodnutí (ano/ne) o případném překročení sledovaného limitu a umožňují vydat výsledek jako bioanalytické ekvivalenty (BEQ), které poskytují údaj o hodnotě TEQ ve vzorku,

fyzikálně-chemické zkoušky (např. GC-MS/MS nebo GC/LRMS), u nichž zjištěná přesnost metody nesplňuje požadavky na kvantitativní zkoušky.

„Kvantitativní metody“ splňují stejné požadavky na správnost, dynamický rozsah a přesnost jako konfirmační zkoušky. Pokud je zapotřebí kvantifikace, je třeba, aby tyto metody byly validovány jako konfirmační metody, jak je podrobně vysvětleno v tomto dokumentu pro PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem.

3.   SOUVISLOSTI

Pro výpočet koncentrací toxických ekvivalentů (TEQ) se koncentrace jednotlivých látek v daném vzorku vynásobí jejich příslušnými toxickými ekvivalenčními faktory (TEF), které jsou stanoveny Světovou zdravotnickou organizací a jsou uvedeny v dodatku k této příloze, sečtou se a výsledný součet je celkovou koncentrací sloučenin s dioxinovým efektem vyjádřenou v toxických ekvivalentech (TEQ).

Screeningové a konfirmační metody mohou být použity pouze pro kontrolu určité matrice, pokud jsou tyto metody dostatečně citlivé, aby spolehlivě zjistily hladiny na sledované úrovni (akční nebo maximální limit).

4.   POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ KVALITY

Na každém stupni odběru vzorků a analýzy se musí přijmout opatření k zamezení křížové kontaminaci.

Vzorky musí být uchovávány a přepravovány ve skleněných, hliníkových, polypropylenových nebo polyethylenových nádobách vhodných pro skladování bez jakéhokoli vlivu na úrovně PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem ve vzorcích. Z nádoby na vzorky musí být odstraněny stopy papírového prachu.

Vzorky musí být uchovávány a přepravovány tak, aby byla zachována integrita vzorku potraviny.

Pokud je to relevantní, jednotlivé laboratorní vzorky se jemně rozemelou a důkladně promísí postupem, u nějž je prokázáno, že se jím dosáhne úplné homogenizace (např. rozemletím a proséváním přes síto s průměrem ok 1 mm); je-li vlhkost vzorků příliš vysoká, musí se vzorky před rozemletím sušit.

Je vždy důležité zkontrolovat činidla, pomůcky ze skla a vybavení z hlediska možného vlivu na výsledky založené na TEQ nebo BEQ.

Provede se slepá analýza, při níž se provede celý analytický postup bez vzorku.

U bioanalytických metod je velmi důležité, aby u veškerých pomůcek ze skla a rozpouštědel použitých při analýze bylo zkouškou potvrzeno, že jsou prosty sloučenin, které mohou bránit zjištění cílových sloučenin v pracovním rozsahu. Skleněné pomůcky se vypláchnou rozpouštědly nebo/a zahřejí na teploty vhodné pro odstranění stop PCDD/PCDF, sloučenin s dioxinovým efektem a interferujících sloučenin z jejich povrchu.

Množství vzorku použité pro extrakci musí být dostatečné, aby byly splněny požadavky s ohledem na dostatečně nízký pracovní rozsah včetně sledovaných koncentrací.

Specifické postupy přípravy vzorku použité pro zkoumané produkty musí splňovat mezinárodně uznávané metodiky.

Z ryb se musí odstranit kůže, vzhledem k tomu že maximální limit se vztahuje na svalovinu bez kůže. Je však nutné, aby všechna zbylá svalovina a tuková tkáň na vnitřní straně kůže byly z kůže pečlivě a úplně seškrabány a přidány k analyzovanému vzorku.

5.   POŽADAVKY NA LABORATOŘE

V souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 musí být laboratoře akreditovány uznaným subjektem působícím v souladu s ISO Guide 58, aby bylo zaručeno, že uplatňují postupy zajištění analytické kvality. Laboratoře musí být akreditovány podle normy EN ISO/IEC 17025.

Odbornost laboratoře prokazuje soustavná úspěšná účast v mezilaboratorních studiích týkajících se stanovení PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem v příslušných matricích potravin a koncentračních rozpětích.

Laboratoře, které pro rutinní kontrolu vzorků používají screeningové metody, by měly úzce spolupracovat s laboratořemi používajícími konfirmační metodu, za účelem jednak kontroly kvality, jednak konfirmace výsledku analýzy podezřelých vzorků.

6.   ZÁKLADNÍ POŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT ANALYTICKÝ POSTUP U DIOXINŮ (PCDD/PCDF) A PCB S DIOXINOVÝM EFEKTEM

6.1   Nízký pracovní rozsah a meze kvantifikace

V případě PCDD/PCDF musí být zjistitelné množství z důvodu extrémní toxicity některých těchto sloučenin na horní úrovni femtogramů (10–15 g). V případě většiny kongenerů PCB je dostatečná již mez kvantifikace na úrovni nanogramů (10–9 g). Pro měření toxičtějších kongenerů PCB s dioxinovým efektem (zejména non-orto substituovaných kongenerů) však musí nejspodnější část pracovního rozsahu dosahovat nízkých úrovní pikogramů (10–12 g).

6.2   Vysoká selektivita (specifičnost)

Je třeba rozlišit PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem a řadu jiných sloučenin, které se extrahují společně s těmito látkami, mohou rušit při jejich stanovování a jsou přítomny v koncentracích až o několik řádů vyšších než koncentrace sledovaných analytů. U metod založených na plynové chromatografii / hmotnostní spektrometrii (GC/MS) je nezbytné rozlišení mezi různými kongenery, např. mezi toxickými kongenery (např. sedmnácti PCCC/PCDF substituovanými v polohách 2,3,7,8 a dvanácti PCB s dioxinovým efektem) a ostatními kongenery.

Bioanalytické metody musí být schopny detekovat cílové sloučeniny jako sumu PCDD/PCDF a/nebo PCB s dioxinovým efektem. Čištění vzorku se zaměří na odstranění sloučenin způsobujících falešně nevyhovující výsledky nebo sloučenin, které mohou způsobovat snížení odezvy vedoucí k falešně vyhovujícím výsledkům.

6.3   Vysoká správnost (pravdivost a přesnost, zjevná výtěžnost biologické zkoušky)

U metod GC/MS musí stanovení poskytovat správný odhad skutečné koncentrace ve vzorku. Vysoká správnost (správnost měření: stupeň shody mezi výsledkem měření a skutečnou nebo přidělenou hodnotou) je nezbytná k tomu, aby nedošlo k zamítnutí výsledku analýzy vzorku na základě malé spolehlivosti stanovené úrovně TEQ. Správnost je vyjádřena pravdivostí (rozdílem mezi střední naměřenou hodnotou analytu v certifikovaném materiálu a jeho certifikovanou hodnotou, vyjádřeným v procentech této hodnoty) a přesností (RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti).

Pro bioanalytické metody se určí zjevná výtěžnost biologické zkoušky.

6.4   Validace v rozsahu sledované úrovně a obecná opatření pro kontrolu kvality

Laboratoře musí prokázat spolehlivost metod v rozsahu kolem sledované úrovně, např. v polovině, jednonásobku nebo dvojnásobku sledované úrovně, a to s přijatelným variačním koeficientem pro opakovanou analýzu, a sice během validace a/nebo během rutinní analýzy.

Jako opatření v rámci vnitřní kontroly kvality se provádějí pravidelná slepá kontrolní stanovení a stanovení s obohacenými vzorky nebo analýzy kontrolních vzorků (nejlépe certifikovaného referenčního materiálu, je-li k dispozici). Ze slepých kontrolních stanovení, stanovení s obohacenými vzorky nebo analýz kontrolních vzorků se vyhotoví a ověří grafy kontroly kvality, aby bylo zajištěno, že analytická výkonnost je v souladu s požadavky.

6.5   Mez kvantifikace

Pro bioanalytické screeningové metody není stanovení meze kvantifikace nezbytné, příslušná metoda však musí prokázat, že umožňuje rozlišení mezi hodnotou slepého stanovení a mezní hodnotou. Při poskytování úrovně BEQ se stanoví oznamovací mez pro vzorky s odezvou nižší než tato mez. Musí být prokázáno, že se oznamovací mez liší od slepých vzorků odrážejících celý pracovní postup nejméně trojnásobně, s odezvou nižší než pracovní rozsah. Vypočte se proto ze vzorků obsahujících cílové sloučeniny přibližně v požadované minimální úrovni, a nikoli z poměru signál–šum nebo ze slepé zkoušky.

Mez kvantifikace u konfirmačních metod činí přibližně jednu pětinu sledované úrovně.

6.6   Analytická kritéria

Pro spolehlivé výsledky konfirmačních nebo screeningových metod musí být splněna následující kritéria pro hodnotu TEQ a BEQ, ať už je určena jako celkový TEQ (jako suma PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem), nebo samostatně pro PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem.

 

Screening pomocí bioanalytických nebo fyzikálně-chemických metod

Konfirmační metody

Míra falešně vyhovujících výsledků (2)

< 5 %

 

Pravdivost

 

– 20 % až + 20 %

Opakovatelnost (RSDr)

< 20 %

 

Vnitrolaboratorní reprodukovatelnost (RSDR)

< 25 %

< 15 %

6.7   Zvláštní požadavky na screeningové metody

Pro screening mohou být použity jak metody GC/MS, tak bioanalytické metody. V případě metod GC/MS platí požadavky uvedené v odstavci 7 této přílohy. Pro buněčné bioanalytické metody jsou zvláštní požadavky stanoveny v odstavci 8 této přílohy.

Laboratoře, které pro rutinní kontrolu vzorků používají screeningové metody, by měly úzce spolupracovat s laboratořemi používajícími konfirmační metodu.

Během rutinních analýz je nutné ověřovat výkonnost příslušné screeningové metody, a to kontrolou analytické kvality a průběžnou validací metody. Musí být zaveden stálý program kontroly vyhovujících výsledků.

Kontrola možného potlačení buněčné odezvy a cytotoxicity

20 % extraktů vzorků se změří při rutinním screeningu bez přidání a s přidáním 2,3,7,8-TCDD v množství odpovídajícím sledované úrovni, aby se zjistilo, zda odezva není potlačována interferujícími látkami přítomnými v extraktu vzorku. Naměřená koncentrace u obohaceného vzorku se porovná se součtem koncentrace neobohaceného extraktu a koncentrace obohacující látky. Pokud je tato naměřená koncentrace o více než 25 % nižší než vypočtená (souhrnná) koncentrace, svědčí to o tom, že možná dochází k potlačení odezvy, a dotčený vzorek musí být podroben konfirmační analýze pomocí GC/HRMS. Výsledky musí být zaznamenány v grafech kontroly kvality.

Kontrola kvality u vyhovujících vzorků

Přibližně 2 až 10 % vyhovujících vzorků, v závislosti na matrici vzorků a zkušenostech laboratoře, musí být potvrzeno pomocí GC/HRMS.

Určení míry falešně vyhovujících vzorků na základě údajů z kontroly kvality

Určí se míra falešně vyhovujících výsledků na základě screeningu nižších a vyšších než maximální nebo akční limit. Skutečný podíl falešně vyhovujících výsledků musí být nižší než 5 %.

Poté, co je k dispozici nejméně 20 potvrzených výsledků z kontroly kvality vyhovujících vzorků na matrici / matricovou skupinu, vyvodí se z těchto výsledků závěry ohledně míry falešně vyhovujících výsledků. Do minimálního počtu 20 výsledků pro hodnocení míry falešně vyhovujících výsledků se mohou zahrnout i výsledky ze vzorků analyzovaných pomocí okružních rozborů nebo při kontaminačních aférách, které pokrývají rozpětí koncentrace až např. do dvojnásobku maximálního limitu. Vzorky musí zahrnovat nejčastější zastoupení kongenerů, která představují různé zdroje.

Ačkoli se mají screeningové testy přednostně zaměřit na zjištění vzorků přesahujících akční limit, je kritériem pro stanovení míry falešně vyhovujících vzorků maximální limit, s přihlédnutím k nejistotě měření konfirmační metody.

Případné nevyhovující výsledky ze screeningu musí být vždy ověřeny konfirmační analytickou metodou (GC/HRMS). Tyto vzorky mohou být také použity pro vyhodnocení podílu falešně nevyhovujících výsledků. U screeningových metod je mírou „falešně nevyhovujících výsledků“ podíl výsledků, které konfirmační analýza pomocí GC/HRMS potvrdí jako vyhovující, zatímco při předchozím screeningu bylo vysloveno podezření, že je vzorek nevyhovující. Hodnocení výhodnosti použití screeningové metody však musí vycházet z porovnání falešně nevyhovujících vzorků a celkového počtu kontrolovaných vzorků. Tento poměr musí být dostatečně nízký, aby bylo možné považovat používání příslušného screeningového nástroje za výhodné.

Bioanalytické metody musí alespoň při validačních podmínkách poskytovat platné údaje o úrovni TEQ, vypočtené a vyjádřené jako BEQ.

Pro bioanalytické metody prováděné za podmínek opakovatelnosti je vnitrolaboratorní RSDr obvykle menší než reprodukovatelnost RSDR.

7.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT METODY GC/HRMS, ABY VYHOVOVALY PRO ÚČELY SCREENINGU NEBO KONFIRMACE

7.1   Obecné požadavky

U potravin s úrovní kontaminace přibližně 1 pg WHO-TEQ na gram tuku (na základě sumy PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem) nesmí rozdíl mezi horním odhadem a dolním odhadem překročit 20 %. U potravin s nízkým obsahem tuku musí být při úrovni kontaminace přibližně 1 pg WHO-TEQ na gram produktu dodrženy stejné požadavky. Při nižších úrovních kontaminace, např. 0,5 pg WHO-TEQ na gram produktu, může být rozdíl mezi horním a dolním odhadem v rozpětí mezi 25 % a 40 %.

7.2   Kontrola výtěžnosti

Vnitřní standardy 2,3,7,8-chlor-substituovaných PCDD/PCDF značené isotopem 13C a standardy PCB s dioxinovým efektem značené isotopem 13C musí být přidány na samém začátku analýzy, např. před extrakcí, aby bylo možné validovat analytický postup. Alespoň jeden kongener musí být přidán pro každou z tetra až okta-chlorovaných homologických skupin PCDD/PCDF a alespoň jeden kongener pro každou z homologických skupin PCB s dioxinovým efektem (nebo alespoň jeden kongener pro každou skupinu vybraných iontů při použití hmotnostní spektrometrie v režimu registrace vybraných iontů (hmotnostní spektrometrie v režimu SIM) použitou pro sledování PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem). V případě konfirmačních metod se použije všech 17 vnitřních standardů 2,3,7,8-substituovaných PCDD/PCDF značených pomocí 13C a všech 12 vnitřních standardů PCB s dioxinovým efektem značených pomocí 13C.

Relativní odezvové faktory se s pomocí vhodných kalibračních roztoků stanoví také pro kongenery, pro něž nebyly přidány sloučeniny značené isotopem 13C,

U potravin rostlinného původu a potravin živočišného původu s obsahem tuku nižším než 10 % je přidání vnitřních standardů povinné před extrakcí. U potravin živočišného původu s obsahem tuku vyšším než 10 % lze vnitřní standardy přidat buď před extrakcí tuku, nebo po ní. Vhodným způsobem se validuje účinnost extrakce, a to v závislosti na fázi, ve které se přidávají vnitřních standardy, a podle toho, zda se vydávané výsledky vztahují na výrobek nebo na tuk ve výrobku obsažený.

Před analýzou metodou GC/MS musí být přidány 1 nebo 2 obohacené standardy (recovery standardy) pro stanovení výtěžnosti.

Kontrola výtěžnosti je nezbytná. U konfirmačních metod se výtěžnost jednotlivých vnitřních standardů musí pohybovat v rozmezí 60 až 120 %. Nižší nebo vyšší hodnota výtěžnosti u jednotlivých kongenerů, zejména některých hepta- a okta-chlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů, je přípustná pod podmínkou, že jejich příspěvek k hodnotě TEQ nepřesáhne 10 % celkové hodnoty TEQ (na základě součtu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem). Hodnota výtěžnosti u screeningových metod GC/MS se musí pohybovat mezi 30 a 140 %.

7.3   Odstranění interferujících látek

Oddělení PCDD/PCDF od interferujících chlorovaných sloučenin, jako jsou PCB bez dioxinového efektu a chlorované difenylethery, se provede vhodnými chromatografickými technikami (nejlépe na florisilové, aluminové a/nebo uhlíkové koloně).

Oddělení isomerů pomocí plynové chromatografie musí být dostatečné (< 25 % překryvu mezi píky 1,2,3,4,7,8-HxCDF a 1,2,3,6,7,8-HxCDF).

7.4   Kalibrace pomocí standardní křivky

Rozsah kalibrační křivky musí pokrývat odpovídající rozpětí sledovaných úrovní.

8.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA BIOANALYTICKÉ METODY

Bioanalytické metody jsou metody založené na využití biologických principů, jako jsou buněčné testy, receptorové testy nebo imunologické testy. Tato část 8 stanoví obecné požadavky na bioanalytické metody.

Screeningové metody v zásadě klasifikují vzorky jako vyhovující nebo vzorky podezřelé jako nevyhovující. Za tímto účelem se vypočtená hladina BEQ porovnává s mezní hodnotou (viz 8.3). Vzorky nižší než mezní hodnota se považují za vyhovující, vzorky rovnající se mezní hodnotě nebo vyšší se považují za podezřelé jako nevyhovující a je nutné provést jejich analýzu pomocí konfirmační metody. Prakticky může jako nejvhodnější mezní hodnota sloužit množství BEQ odpovídající 2/3 maximálního limitu, přičemž taková mezní hodnota zajišťuje míru falešně vyhovujících vzorků nižší než 5 % a přijatelnou míru falešně nevyhovujících vzorků. Při různých maximálních limitech pro PCDD/PCDF a pro sumu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem vyžaduje kontrola souladu vzorků bez frakcionace vhodné mezní hodnoty pro biologickou zkoušku pro PCDD/PCDF. Pro kontrolu vzorků překračujících akční limity je vhodnou mezní hodnotou přiměřené procento příslušné sledované úrovně.

V případě některých bioanalytických metod může být navíc stanovena orientační úroveň vyjádřená v BEQ pro vzorky v pracovním rozsahu, které přesahují oznamovací mez (viz 8.1.1. a 8.1.6.).

8.1   Hodnocení odezvy

8.1.1   Obecné požadavky

Při výpočtu koncentrace z kalibrační křivky TCDD vykáží hodnoty na spodním a horním konci křivky velký křivkový rozptyl (vysoký koeficient rozptylu – CV). Pracovní rozsah je oblast, kde je tento rozptyl menší než 15 %. Nejspodnější část pracovního rozsahu (oznamovací mez) musí být stanovena tak, aby výrazně (nejméně trojnásobně) přesahovala hodnoty slepých vzorků odrážejících celý pracovní postup. Nejhořejší část pracovního rozsahu obvykle představuje hodnota EC70 (70 % maximální účinné koncentrace), je však nižší, pokud je křivkový rozptyl v tomto rozpětí vyšší než 15 %. Pracovní rozsah se stanoví během validace. Mezní hodnoty (8.3) musí být uvnitř pracovního rozsahu.

Standardní roztoky a extrakty vzorku se zkouší alespoň duplicitně. Při duplicitních zkouškách musí standardní roztok nebo kontrolní extrakt zkoušený ve 4–6 jamkách rozložených na destičce poskytnout odezvu nebo koncentraci (možné pouze v pracovním rozsahu) vycházející z CV < 15 %.

8.1.2   Kalibrace

8.1.2.1   Kalibrace pomocí standardní křivky

Za účelem výpočtu úrovně BEQ v extraktu a následně ve vzorku lze úroveň ve vzorcích odhadnout srovnáním jejich odezvy s odezvou kalibrační křivky TCDD (nebo PCB 126 nebo standardní směsi PCDD/PCDF / PCB s dioxinovým efektem).

Kalibrační křivky musí obsahovat 8 až 12 koncentrací (alespoň duplicitních), s dostatečným počtem koncentrací ve spodní části křivky (pracovním rozsahu). Zvláštní pozornost musí být věnována kvalitě proložení kalibračních bodů křivkou v pracovním rozsahu. Hodnota R2 sama o sobě má pouze zanedbatelný nebo žádný význam při hodnocení kvality proložení kalibračních bodů křivkou při nelineární regresi. Lepšího proložení se dosáhne minimalizací rozdílu mezi vypočtenými a zjištěnými úrovněmi v pracovním rozsahu křivky (např. minimalizací sumy druhých mocnin reziduí).

Od odhadované úrovně v extraktu vzorku se následně odečte úroveň BEQ vypočtená pro slepý vzorek matrice/rozpouštědla (aby se zohlednily nečistoty z použitých rozpouštědel a chemikálií) a provede se korekce na zjevnou výtěžnost (vypočtenou na základě úrovně BEQ vhodných referenčních vzorků s reprezentativním zastoupením kongenerů kolem sledované úrovně). Pro provedení korekce na výtěžnost musí být zjevná výtěžnost vždy v požadovaném rozmezí (viz bod 8.1.4). Referenční vzorky použité pro korekci na výtěžnost musí splňovat požadavky uvedené v bodě 8.2.

8.1.2.2   Kalibrace pomocí referenčních vzorků

Případně lze použít kalibrační křivku zhotovenou alespoň ze čtyř referenčních vzorků (viz bod 8.2: jednoho matričního slepého vzorku plus tří referenčních vzorků na polovině, jednonásobku a dvojnásobku sledované úrovně) kolem sledované úrovně, čímž odpadne nutnost odečtu hodnoty slepého stanovení a korekce na výtěžnost. V tomto případě lze odezvu odpovídající 2/3 maximální úrovně (viz 8.3) vypočítat přímo z těchto vzorků a použít ji jako mezní hodnotu. Pro kontrolu vzorků překračujících akční limity je vhodnou mezní hodnotou přiměřené procento těchto akčních limitů.

8.1.3   Samostatné stanovení PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem

Extrakty lze rozdělit do frakcí obsahujících PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem, což umožňuje získání oddělených údajů o hladinách TEQ pro PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem (v BEQ). Pro hodnocení výsledků pro frakci obsahující PCB s dioxinovým efektem se přednostně použije kalibrační křivka standardu PCB 126.

8.1.4   Zjevná výtěžnost biologické zkoušky

„Zjevná výtěžnost biologické zkoušky“ se vypočte z vhodných referenčních vzorků s reprezentativním zastoupením kongenerů kolem sledované úrovně a vyjádří se jako procento hladiny BEQ v porovnání s hladinou TEQ. V závislosti na použitém typu zkoušky a použitých TEF (3) mohou rozdíly mezi faktory TEF a REP pro PCB s dioxinovým efektem způsobit nízkou zjevnou výtěžnost u PCB s dioxinovým efektem v porovnání s PCDD/PCDF. Proto při samostatném stanovení PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem musí být zjevná výtěžnost biologických zkoušek následující: u PCB s dioxinovým efektem 25 % až 60 %, u PCDD/PCDF 50 % až 130 % (rozmezí platná pro kalibrační křivku TCDD). Jelikož podíl PCB s dioxinovým efektem na sumě PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem se může u různých matric a vzorků lišit, odráží se tyto rozdíly i ve zjevné výtěžnosti biologických zkoušek pro tento souhrnný parametr, která se musí pohybovat v rozmezí 30 % až 130 %.

8.1.5   Kontrola výtěžnosti o ztráty při čištění

Při validaci je nutné zkontrolovat ztrátu sloučenin během čištění. Slepý vzorek obohacený směsí různých kongenerů se podrobí čištění (alespoň n = 3) a výtěžnost a variabilita se ověří analýzou GC/HRMS. Výtěžnost musí být v rozmezí 60 až 120 %, zejména u kongenerů s podílem na množství TEQ v různých směsích, který je vyšší než 10 %.

8.1.6   Oznamovací mez

Při vydávání úrovní BEQ se stanoví oznamovací mez z příslušných matričních vzorků zahrnujících typická zastoupení kongenerů, avšak vzhledem k nízké přesnosti v dolním rozsahu křivky nikoli z kalibrační křivky standardů. Je třeba vzít v úvahu účinky extrakce a čištění. Oznamovací mez musí být stanovena významně (nejméně trojnásobně) vyšší než hodnoty slepých vzorků odrážejících celý pracovní postup.

8.2   Použití referenčních vzorků

Referenční vzorky musí představovat matrice vzorku, zastoupení kongenerů a rozpětí koncentrací pro PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem kolem sledované úrovně (maximální nebo akční limity).

Každá série zkoušek musí zahrnovat slepý vzorek odrážející celý pracovní postup, či nejlépe slepý matriční vzorek, a referenční vzorek na sledované úrovni. Tyto vzorky musí být extrahovány a zkoušeny současně a za stejných podmínek. Referenční vzorek musí vykázat jasně vyšší odezvu v porovnání s odezvou slepého vzorku, čímž je zajištěna vhodnost zkoušky. Tyto vzorky mohou být použity pro korekci o hodnoty slepého stanovení a korekci na výtěžnost.

Referenční vzorky vybrané pro provedení korekce na výtěžnost musí být reprezentativní pro zkušební vzorky, což znamená, že zastoupení kongenerů nesmí vést k podhodnocení úrovní.

Pro prokázání odpovídající výkonnost zkoušky ve sledovaném rozsahu pro kontrolu sledované úrovně lze kromě toho zahrnout ještě referenční vzorky o např. poloviční a dvojnásobné koncentraci, než je sledovaná úroveň. Dohromady mohou být tyto vzorky použity pro výpočet úrovní BEQ ve zkušebních vzorcích (8.1.2.2).

8.3   Stanovení mezních hodnot

Je nutné určit vztah mezi výsledky biologické zkoušky v BEQ a výsledky GC/HRMS v TEQ (např. pomocí kalibračních pokusů, které zohledňují vliv matrice, s referenčními vzorky obohacenými na nule, polovině, jednonásobku a dvojnásobku maximálního limitu s šesti opakováními na každé úrovni (n = 24)). Na základě tohoto vztahu lze odhadnout korekční faktory (odečtení blanku a korekce na výtěžnost), je však nutno je v každé sérii zkoušek ověřit zahrnutím slepých vzorků / matričních slepých vzorků a vzorků výtěžnosti (8.2).

Je nutné stanovit mezní hodnoty pro účely rozhodnutí ohledně souladu vzorku s maximálními limity nebo pro kontrolu akčních limitů, jsou-li sledovanou hodnotou, s příslušnými sledovanými úrovněmi buď zvlášť pro PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem, nebo pro sumu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem. Tyto hodnoty jsou zastoupeny nižším cílovým bodem distribuce výsledků biologické zkoušky (upravených o hodnoty slepého stanovení a korigovaných na výtěžnost) odpovídajícím rozhodovací mezi u GC/HRMS na základě 95% spolehlivosti, z čehož vyplývá míra falešně vyhovujících výsledků < 5 %, a na základě RSDR < 25 %. Rozhodovací mezí u GC/HRMS je maximální limit při zohlednění nejistoty měření.

V praxi lze mezní hodnotu (v BEQ) vypočítat těmito způsoby (viz graf č. 1):

8.3.1   S použitím nižší části 95% predikčního intervalu na úrovni rozhodovací meze GC/HRMS

Formula

kde:

BEQDL

je BEQ odpovídající rozhodovací mezi GC/HRMS, což je maximální limit včetně nejistoty měření

sy,x

je reziduální směrodatná odchylka

t α,f=m-2

je kvantil Studentova t-rozdělení (α = 5 %, f = stupně volnosti, jednostranný)

m

je celkový počet kalibračních bodů (index j)

n

je počet opakování na každé úrovni

xi

je koncentrace vzorku zkoušeného GC/HRMS (v TEQ) v kalibračním bodě i

Formula

je průměr koncentrací (v TEQ) všech kalibračních vzorků

Formula je parametr sumy čtverců, i = index pro kalibrační bod i

8.3.2   Z výsledků biologické zkoušky (upravených o hodnoty slepého stanovení a korigovaných na výtěžnost) získaných z vícenásobných analýz vzorků (n ≥ 6) kontaminovaných na úrovni rozhodovací meze GC/HRMS, jakožto nižší část rozdělení výsledků na odpovídající průměrné hodnotě BEQ:

Mezní hodnota = BEQDL – 1,64 × SDR

kde

SDR

je směrodatná odchylka výsledků biologické zkoušky na BEQDL, měřeno za podmínek vnitrolaboratorní reprodukovatelnosti.

8.3.3   Výpočet jako střední hodnota výsledků biologické zkoušky (v BEQ, upravených o hodnoty slepého stanovení a korigovaných na výtěžnost) z vícenásobné analýzy vzorků (n ≥ 6) kontaminovaných na 2/3 sledované úrovně. To vychází z poznatku, že tato úroveň se bude pohybovat kolem mezní hodnoty určené podle 8.3.1 nebo 8.3.2.

Graf č. 1

Image

Výpočet mezních hodnot vycházející z 95% míry spolehlivosti, z níž vyplývá míra falešně vyhovujících výsledků < 5 %, a z RSDR < 25 %: 1. z nižší části 95 % predikčního intervalu na úrovni rozhodovací meze HRGC/HRMS, 2. z vícenásobné analýzy vzorků (n ≥ 6) kontaminovaných na úrovni rozhodovací meze HRGC/HRMS jakožto nižší část distribuce údajů (v grafu je znázorňuje křivka ve tvaru zvonu) na odpovídající průměrné hodnotě BEQ.

8.3.4   Omezení mezních hodnot:

Mezní hodnoty vycházející z BEQ a vypočtené z RSDR dosažené při validaci s použitím omezeného počtu vzorků s různým zastoupením matrice/kongenerů mohou být vyšší než sledované úrovně vycházející z TEQ, vzhledem k větší přesnosti, než je přesnost, jíž lze běžně dosáhnout s neznámým spektrem zastoupení kongenerů. V takových případech se mezní hodnoty vypočtou z RSDR = 25 % nebo se dá přednost dvěma třetinám sledované úrovně.

8.4   Kritéria výkonnosti

Vzhledem k tomu, že při bioanalytických metodách nelze použít žádné vnitřní standardy, provedou se zkoušky opakovatelnosti pro získání informací o směrodatné odchylce v rámci zkoušek a mezi sériemi zkoušek. Opakovatelnost musí být nižší než 20 %, vnitrolaboratorní reprodukovatelnost pak nižší než 25 %. To musí vycházet z vypočtených úrovní v BEQ po odečtení hodnot slepého stanovení a korekci na výtěžnost.

Jako součást postupu validace musí být prokázáno, že zkouška umožňuje rozlišit slepý vzorek a úroveň ve výši mezní hodnoty, a umožňuje tak identifikovat vzorky nad příslušnou mezní hodnotou (viz 8.1.2).

Je třeba určit cílové sloučeniny, možné interference a nejvyšší přípustný obsah ve slepém vzorku.

Procentní směrodatná odchylka odezvy nebo koncentrace vypočtená z odezvy (možné pouze v pracovním rozsahu) trojnásobného stanovení extraktu vzorku nesmí být vyšší než 15 %.

Pro hodnocení výkonnosti bioanalytické metody v daném časovém období se použijí nekorigované výsledky referenčního vzorku (referenčních vzorků) vyjádřené v BEQ (pro slepý vzorek a sledovanou úroveň).

Pro slepé vzorky odrážející celý pracovní postup a pro každý typ referenčního vzorku se zaznamenávají a ověřují grafy kontroly kvality, aby bylo zajištěno, že analytická výkonnost je v souladu s příslušnými požadavky, u slepých vzorků odrážejících celý pracovní postup zejména s ohledem na požadovanou minimální odlišnost v nejspodnější části pracovního rozsahu a u referenčních vzorků zejména s ohledem na vnitrolaboratorní reprodukovatelnost. Slepé vzorky odrážející celý pracovní postup musí být důkladně kontrolovány, aby se zamezilo falešně vyhovujícím výsledkům po jejich odečtení.

Výsledky analýzy podezřelých vzorků a 2 až 10 % vyhovujících vzorků (minimálně 20 vzorků na jednu matrici) pomocí GC/HRMS se zaznamenají a použijí se pro hodnocení výkonnosti screeningové metody a vztahu mezi BEQ a TEQ. Tuto databázi lze použít pro přehodnocení mezních hodnot platných pro běžné vzorky pro validované matrice.

Dobrou výkonnost metody lze rovněž prokázat v okružních rozborech. Výsledky vzorků analyzovaných v okružních rozborech, které pokrývají rozsah koncentrací až do např. dvojnásobku maximálního limitu, se rovněž mohou zahrnout do hodnocení podílu falešně vyhovujících výsledků, je-li laboratoř schopna prokázat dobrou výkonnost. Vzorky musí zahrnovat nejčastější zastoupení kongenerů, která představují různé zdroje.

Při incidentech lze mezní hodnoty přehodnotit, aby odrážely konkrétní matrici a zastoupení kongenerů tohoto konkrétního incidentu.

9.   VYDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Konfirmační metody

Pokud to použitý analytický postup umožňuje, musí výsledky obsahovat hodnoty jednotlivých kongenerů PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem a vydávají se jako dolní, horní a střední odhad, aby se zahrnulo co nejvíce informací, a umožnil tak výklad podle příslušných zvláštních požadavků.

Protokol musí také zahrnovat metodu použitou pro extrakci PCDD/PCDF, PCB s dioxinovým efektem a lipidů. Obsah lipidů ve vzorku musí být stanoven a uveden pro potravinové vzorky s maximálními či akčními limity vztaženými na tuk a očekávané koncentrace tuku v rozmezí 0–2 % (v souladu se stávajícími předpisy), u ostatních vzorků je stanovení obsahu lipidů nepovinné.

Pokud výtěžnost leží mimo rozpětí uvedené v bodě 7.2, je-li překročen maximální limit nebo v ostatních případech na žádost musí být dány k dispozici hodnoty výtěžnosti pro jednotlivé vnitřní standardy.

Protože se má při rozhodování o souladu vzorku přihlédnout také k nejistotě měření, je třeba poskytnout také tento parametr. Výsledek analýzy se proto vydá ve tvaru „x +/– U“, kde x je výsledek analýzy a U je rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %. V případě samostatného stanovení PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem se pro součet PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem musí použít součet odhadované rozšířené nejistoty měření samostatných výsledků analýzy pro PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem.

Je-li nejistota měření zohledněna uplatněním rozhodovací meze (CCα) (jak je popsáno v příloze II odstavci IV.2), tento parametr se uvede.

Výsledky se vyjádří ve stejných jednotkách a (alespoň) se stejným počtem platných číslic jako maximální limity stanovené v nařízení (ES) č. 1881/2006.

Bioanalytické screeningové metody

Výsledek screeningu se vyjádří jako vyhovující nebo podezřelý jako nevyhovující („podezřelý“).

Kromě toho je možné vydat výsledek pro PCDD/PCDF a/nebo PCB s dioxinovým efektem vyjádřený v bioanalytických ekvivalentech (BEQ) (nikoli TEQ) (viz příloha III odstavec 2).

Pokud je uvedena nejistota měření u vypočtené úrovně BEQ, např. jako směrodatná odchylka, musí vycházet z nejméně trojnásobné analýzy (včetně extrakce, čištění a určení odezvy zkoušky) vzorku.

Vzorky s odezvou nižší než oznamovací mez musí být vyjádřeny jako nižší než oznamovací mez.

Pro každý typ matrice vzorku musí protokol uvádět sledovanou úroveň (maximální limit, akční limit), z níž hodnocení vychází.

Protokol musí uvádět použitý typ zkoušky, základní principy zkoušky a druh kalibrace.

Protokol musí také zahrnovat metodu použitou pro extrakci PCDD/PCDF, PCB s dioxinovým efektem a lipidů. Obsah lipidů ve vzorku musí být stanoven a vydán pro potravinové vzorky s maximálními či akčními limity vztaženými na tuk a očekávané koncentrace tuku v rozmezí 0–2 % (v souladu se stávajícími předpisy), u ostatních vzorků je stanovení obsahu lipidů nepovinné.


(1)  Přizpůsobeno PCDD/PCDF a sloučeninám s dioxinovým efektem z „Pokynů pro validaci screeningových metod pro rezidua veterinárních léčivých přípravků“ referenčních laboratoří EU pro rezidua veterinárních léčivých přípravků ve Fougeres, Berlíně a Bilthovenu, 20.1.2010, http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/residues/lab_analysis_en.htm

(2)  s ohledem na maximální limity

(3)  Současné požadavky vycházejí z TEF vydaných v: M. Van den Berg et al, Toxicol Sci 93 (2), 223–241 (2006).

Dodatek k PŘÍLOZE III

WHO-TEF (toxické ekvivalenční faktory Světové zdravotnické organizace) pro hodnocení nebezpečnosti pro člověka vycházející ze závěrů zasedání odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO) – Mezinárodní program chemické bezpečnosti (IPCS), které se konalo v Ženevě v červnu 2005 (Martin Van den Berg et al., 2005. The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds. Toxicological Sciences 93(2), 223–241 (2006)).

Kongener

Hodnota TEF

Dibenzo-p-dioxiny (PCDD)

2,3,7,8-TCDD

1

1,2,3,7,8-PeCDD

1

1,2,3,4,7,8-HxCDD

0,1

1,2,3,6,7,8-HxCDD

0,1

1,2,3,7,8,9-HxCDD

0,1

1,2,3,4,6,7,8-HpCDD

0,01

OCDD

0,0003

Dibenzofurany (PCDF)

2,3,7,8-TCDF

0,1

1,2,3,7,8-PeCDF

0,03

2,3,4,7,8-PeCDF

0,3

1,2,3,4,7,8-HxCDF

0,1

1,2,3,6,7,8-HxCDF

0,1

1,2,3,7,8,9-HxCDF

0,1

2,3,4,6,7,8-HxCDF

0,1

1,2,3,4,6,7,8-HpCDF

0,01

1,2,3,4,7,8,9-HpCDF

0,01

OCDF

0,0003

PCB „s dioxinovým efektem“ Non-orto PCB a Mono-orto PCB

Non-orto PCB

PCB 77

0,0001

PCB 81

0,0003

PCB 126

0,1

PCB 169

0,03

Mono-orto PCB

PCB 105

0,00003

PCB 114

0,00003

PCB 118

0,00003

PCB 123

0,00003

PCB 156

0,00003

PCB 157

0,00003

PCB 167

0,00003

PCB 189

0,00003

Použité zkratky: „T“ = tetra; „Pe“ = penta; „Hx“ = hexa; „Hp“ = hepta; „O“ = okta; „CDD“ = chlordibenzo-p-dioxin; „CDF“ = chlordibenzofuran; „CB“ = chlorbifenyl.


PŘÍLOHA IV

Příprava vzorků a požadavky na analytické metody používané při úřední kontrole obsahu pcb bez dioxinového efektu (PCB # 28, 52, 101, 138, 153, 180) v některých potravinách

1.   Použitelné metody detekce

Plynová chromatografie v tandemu s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD), GC/LRMS, GC/MS-MS, GC/HRMS nebo rovnocenné metody.

2.   Identifikace a konfirmace sledovaných analytů

Relativní retenční čas ve vztahu k vnitřním standardům nebo referenčním standardům (s přijatelnou odchylkou +/- 0,25 %).

Oddělení všech šesti indikátorových PCB (PCB 28, PCB 52, PCB 101, PCB 138, PCB 153 a PCB 180) pomocí plynové chromatografie od interferujících látek, zejména současně se eluujících PCB, zvláště jsou-li úrovně vzorků v rozmezí limitů stanovených právními předpisy a případný nesoulad má být teprve potvrzen.

Poznámka: Mezi kongenery, u nichž je často zjištěno, že se eluují zároveň, patří např. PCB 28/31, PCB 52/69 a PCB 138/163/164. U GC/MS je rovněž nutné vzít v úvahu možné interference z fragmentů vyšších chlorovaných kongenerů.

Techniky GC/MS:

Sledování alespoň:

dvou specifických iontů u HRMS,

dvou specifických iontů m/z > 200 nebo tří specifických iontů m/z > 100 u LRMS,

1 prekurzorového a 2 produktových iontů u MS-MS.

Nejvyšší přípustné tolerance intenzity vybraných hmotnostních fragmentů:

Relativní odchylka intenzity vybraných hmotnostních fragmentů od teoretické intenzity nebo kalibračního standardu pro cílový iont (nejintenzivnější sledovaný iont) a identifikační iont(y):

Relativní intenzita identifikačního iontu (identifikačních iontů) v porovnání s cílovým iontem

GC-EI-MS

(relativní odchylka)

GC-CI-MS, GC-MSn

(relativní odchylka)

> 50 %

± 10 %

± 20 %

> 20 % až 50 %

± 15 %

± 25 %

> 10 % až 20 %

± 20 %

± 30 %

≤ 10 %

± 50 % (1)

± 50 % (1)

Pro GC/ECD:

Konfirmace výsledků překračujících toleranci s dvěma kolonami GC se stacionární fází jiné polarity.

3.   Prokazování výkonnosti metody

Validace v rozsahu sledované úrovně (polovina až dvojnásobek sledované úrovně) s přijatelným variačním koeficientem pro opakovanou analýzu (viz požadavky na mezilehlou přesnost uvedené v bodě 8).

4.   Mez kvantifikace

Hodnoty slepého stanovení nesmí být vyšší než 30 % úrovně kontaminace odpovídající maximální úrovni (2).

5.   Kontrola kvality

Pravidelné slepé kontrolní vzorky, analýzy obohacených vzorků, vzorky pro kontrolu kvality, účast v mezilaboratorních studiích o příslušných matricích.

6.   Kontrola výtěžnosti

Použití vhodných vnitřních standardů s fyzikálně-chemickými vlastnostmi porovnatelnými se sledovanými analyty.

Přidání vnitřních standardů:

přidání k produktům (před extrakcí a čištěním),

vnitřní standardy lze rovněž přidat k extrahovanému tuku (před čištěním), pokud je maximální úroveň vztažena na tuk.

Požadavky na metody s využitím všech šesti isotopicky značených indikátorových kongenerů PCB:

korekce výsledků na výtěžnost vnitřních standardů,

obecně přijatelné výtěžnosti isotopicky značených vnitřních standardů jsou mezi 50 a 120 %,

nižší nebo vyšší výtěžnosti jednotlivých kongenerů, které se na sumě šesti indikátorových PCB podílejí méně než 10 %, jsou přijatelné.

Požadavky na metody, které nevyužívají všech isotopicky značených šesti vnitřních standardů nebo jiných vnitřních standardů:

kontrola výtěžnosti vnitřního standardu (vnitřních standardů) pro každý vzorek,

přijatelné výtěžnosti vnitřního standardu (vnitřních standardů) mezi 60 a 120 %,

korekce výsledků na výtěžnost vnitřních standardů.

Výtěžnosti neoznačených kongenerů se ověří pomocí obohacených vzorků nebo vzorků pro kontrolu kvality s koncentracemi v rozsahu sledované úrovně. Přijatelné výtěžnosti těchto kongenerů jsou mezi 70 a 120 %.

7.   Požadavky na laboratoře

V souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 musí být laboratoře akreditovány uznaným subjektem působícím v souladu s pokyny ISO Guide 58, aby bylo zaručeno, že uplatňují postupy zajištění analytické kvality. Laboratoře musí být akreditovány podle normy EN ISO/IEC 17025.

8.   Kritéria výkonnosti: Kritéria pro sumu šesti indikátorových PCB na sledované úrovni

Pravdivost

– 30 % až + 30 %

Mezilehlá přesnost (v % RSD)

≤ 20 %

Rozdíl mezi výpočtem horního a dolního odhadu

≤ 20 %

9.   Vydávání výsledků

Pokud to použitý analytický postup umožňuje, musí výsledky obsahovat hodnoty jednotlivých kongenerů PCB a vydávají se jako dolní, horní a střední odhad, aby se zahrnulo co nejvíce informací, a umožnil tak výklad podle příslušných zvláštních požadavků.

Protokol musí také zahrnovat metodu použitou pro extrakci PCB a lipidů. Obsah lipidů ve vzorku musí být stanoven a vydán pro potravinové vzorky s maximálními hodnotami vztaženými na tuk a očekávané koncentrace tuku v rozmezí 0–2 % (v souladu se stávajícími předpisy), u ostatních vzorků je stanovení obsahu lipidů nepovinné.

Pokud výtěžnost leží mimo rozpětí uvedené v odstavci 6, je-li překročen maximální limit nebo v ostatních případech na žádost musí být dány k dispozici hodnoty výtěžnosti pro jednotlivé vnitřní standardy.

Protože se má při rozhodování o souladu vzorku přihlédnout také k nejistotě měření, je třeba poskytnout také tento parametr. Výsledek analýzy se proto vydá ve tvaru „x +/– U“, kde x je výsledek analýzy a U je rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %.

Je-li nejistota měření zohledněna uplatněním rozhodovací meze (CCα) (jak je popsáno v příloze II odstavci IV.1), tento parametr se uvede.

Výsledky se vyjádří ve stejných jednotkách a (alespoň) se stejným počtem platných číslic jako maximální limity stanovené v nařízení (ES) č. 1881/2006.


(1)  Je k dispozici dostatečný počet hmotnostních fragmentů s relativní intenzitou > 10 %, nedoporučuje se proto použít identifikační iont(y) s relativní intenzitou nižší než 10 % v porovnání s cílovým iontem.

(2)  Velmi se doporučuje, aby hodnoty slepého stanovení činidla byly nižší, než je obsah kontaminující látky ve vzorku. Je povinností laboratoře kontrolovat rozptyl hodnot slepých stanovení, zejména v případě, kdy se hodnoty slepého stanovení odečítají.


23.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/23


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 253/2012

ze dne 22. března 2012,

kterým se po sto šedesáté sedmé mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům spojeným se sítí Al-Kajdá (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. a), čl. 7a odst. 1 a čl. 7a odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 12. března 2012 Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl o zařazení dvou fyzických osob a jednoho subjektu na seznam osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Dne 14. března 2012 se rozhodl přidat čtyři fyzické osoby na seznam a změnit jeden záznam na seznamu.

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem aktualizována.

(4)

V zájmu zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení neprodleně vstoupit v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky


(1)  Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.


PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění takto:

(1)

V položce „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se doplňuje tento záznam:

„Jemmah Anshorut Tauhid (JAT) (také známa jako a) Jemaah Anshorut Tauhid, b) Jemmah Ansharut Tauhid, c) Jem’mah Ansharut Tauhid, d) Jamaah Ansharut Tauhid, e) Jama’ah Ansharut Tauhid, f) Laskar 99). Adresa: Jl. Semenromo number 58, 04/XV Ngruki, Cemani, Grogol, Sukoharjo, Jawa Tengah, Indonésie. Telefon: 0271-2167285. Email: info@ansharuttauhid.com. Další informace: a) tuto organizaci založil a vede Abu Bakar Ba'asyir, b) založena 27. července 2008 v Solo, Indonésie, c) spojována s organizací Jemmah Islamiya (JI), d) internetové stránky: http:/ansharuttauhid.com/. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 12.3.2012.“

(2)

V položce „Fyzické osoby“ se doplňují tyto záznamy:

a)

„Mochammad Achwan (také znám jako a) Muhammad Achwan, b) Muhammad Akhwan, c) Mochtar Achwan, d) Mochtar Akhwan, e) Mochtar Akwan). Adresa: Jalan Ir. H. Juanda 8/10, RT/RW 002/001, Jodipan, Blimbing, Malang, Indonésie. Datum narození: a) 4.5.1948, b) 4.5.1946. Místo narození: Tulungagung, Indonésie. Státní příslušnost: indonéská. Národní identifikační číslo: 3573010405480001 (indonéský průkaz totožnosti vydaný na jméno Mochammad Achwan). Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 12.3.2012.“

b)

„Abdul Rosyid Ridho Ba’asyir (také znám jako a) Abdul Rosyid Ridho Bashir, b) Rashid Rida Ba’aysir, c) Rashid Rida Bashir). Adresa: Podok Pesantren AL Wayain Ngrandu, Sumber Agung Magetan, East Java, Indonésie. Datum narození: 31.1.1974. Místo narození: Sukoharjo, Indonésie. Státní příslušnost: indonéská. Národní identifikační číslo: 1127083101740003 (indonéský průkaz totožnosti vydaný na jméno Abdul Rosyid Ridho Ba’asyir). Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 12.3.2012.“

c)

„Mustafa Hajji Muhammad Khan (také znám jako a) Hassan Ghul, b) Hassan Gul, c) Hasan Gul, d) Khalid Mahmud, e) Ahmad Shahji, f) Mustafa Muhammad, g) Abu Gharib al-Madani, h) Abu-Shaima, i) Abu- Shayma). Datum narození: a) mezi srpnem 1977 a zářím 1977, b) 1976. Místo narození: a) Al-Madinah, Saúdská Arábie, b) Sangrar, provincie Sindh, Pákistán. Státní příslušnost: a) pákistánská, b) saúdskoarabská. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 14.3.2012.“

d)

„Hafiz Abdul Salam Bhuttavi (také znám jako a) Hafiz Abdul Salam Bhattvi, b) Hafiz Abdusalam Budvi, c) Hafiz Abdussalaam Bhutvi, d) Abdul Salam Budvi, e) Abdul Salam Bhattwi, f) Abdul Salam Bhutvi, g) Mullah Abdul Salaam Bhattvi, h) Molvi Abdursalam Bhattvi). Titul: a) maulavi, b) mulla. Datum narození: 1940. Místo narození: Gujranwala, provincie Paňdžáb, Pákistán. Státní příslušnost: pákistánská. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 14.3.2012.“

e)

„Zafar Iqbal (také znám jako a) Zaffer Iqbal, b) Malik Zafar Iqbal Shehbaz, c) Malik Zafar Iqbal Shahbaz, d) Malik Zafar Iqbal, e) Zafar Iqbal Chaudhry, f) Muhammad Zafar Iqbal). Datum narození: 4.10.1953. Místo narození: Masjid al-Qadesia, 4 Lake Road, Lahore, Pákistán. Státní příslušnost: pákistánská. Číslo pasu: DG5149481 (pas vydaný 22.8.2006, platnost vypršela 21.8.2011, číslo pasové knížky A2815665). Národní identifikační číslo: a) 35202-4135948-7 b) 29553654234. Další informace: jiný titul – profesor. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 14.3.2012.“

f)

„Abdur Rehman (také znám jako a) Abdul Rehman, b) Abd Ur-Rehman, c) Abdur Rahman, d) Abdul Rehman Sindhi, e) Abdul Rehman al-Sindhi, f) Abdur Rahman al-Sindhi, g) Abdur Rehman Sindhi, h) Abdurahman Sindhi, i) Abdullah Sindhi, j) Abdur Rehman Muhammad Yamin. Adresa: Karáčí, Pákistán. Datum narození: 3.10.1965. Místo narození: Mirpur Khas, Pákistán. Státní příslušnost: pákistánská. Číslo pasu: CV9157521 (pákistánský pas vydaný 8.9.2008, platnost vyprší 7.9.2013). Národní identifikační číslo: 44103-5251752-5. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 14.3.2012.“

(3)

Záznam „Lashkar e-Tayyiba (také známa jako a) Lashkar-e-Toiba, b) Lashkar-i-Taiba, c) al Mansoorian, d) al Mansooreen, e) Army of the Pure, f) Army of the Righteous, g) Army of the Pure and Righteous, h) Paasban-e-Kashmir, i) Paasban-i-Ahle-Hadith, j) Pasban-e-Kashmir, k) Pasban-e-Ahle-Hadith, l) Paasban-e-Ahle-Hadis, m) Pashan-e-ahle Hadis, n) Lashkar e Tayyaba, o) LET, p) Jamaat-ud-Dawa, q) JUD, r) Jama’at al-Dawa, s) Jamaat ud-Daawa, t) Jamaat ul-Dawah, u) Jamaat-ul-Dawa, v) Jama’at-i-Dawat, w) Jamaiat-ud-Dawa, x) Jama’at-ud-Da’awah, y) Jama’at-ud-Da’awa, z) Jamaati-ud-Dawa. Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 2.5.2005.“ v položce „Právnické osoby, skupiny a subjekty“ se nahrazuje tímto:

„Lashkar e-Tayyiba (také známa jako a) Lashkar-e-Toiba, b) Lashkar-i-Taiba, c) al Mansoorian, d) al Mansooreen, e) Army of the Pure, f) Army of the Righteous, g) Army of the Pure and Righteous, h) Paasban-e-Kashmir, i) Paasban-i-Ahle-Hadith, j) Pasban-e-Kashmir, k) Pasban-e-Ahle-Hadith, l) Paasban-e-Ahle-Hadis, m) Pashan-e-ahle Hadis, n) Lashkar e Tayyaba, o) LET, p) Jamaat-ud-Dawa, q) JUD, r) Jama’at al-Dawa, s) Jamaat ud-Daawa, t) Jamaat ul-Dawah, u) Jamaat-ul-Dawa, v) Jama’at-i-Dawat, w) Jamaiat-ud-Dawa, x) Jama’at-ud-Da’awah, y) Jama’at-ud-Da’awa, z) Jamaati-ud-Dawa, aa) Falah-i-Insaniat Foundation (FIF). Datum zařazení na seznam podle čl. 2a odst. 4 písm. b): 2.5.2005.“


23.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/26


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 254/2012

ze dne 22. března 2012

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

CR

52,7

IL

188,6

JO

64,0

MA

45,8

TN

68,9

TR

90,6

ZZ

85,1

0707 00 05

JO

107,2

TR

206,0

ZZ

156,6

0709 91 00

EG

79,1

ZZ

79,1

0709 93 10

JO

225,1

MA

59,1

TR

128,8

ZZ

137,7

0805 10 20

BR

35,0

EG

47,2

IL

80,8

MA

51,2

TN

58,4

TR

67,2

ZZ

56,6

0805 50 10

EG

43,8

TR

46,7

ZZ

45,3

0808 10 80

AR

89,5

BR

86,3

CA

125,0

CL

90,8

CN

112,4

MK

31,8

US

159,9

UY

74,9

ZA

119,9

ZZ

98,9

0808 30 90

AR

92,2

CL

112,3

CN

63,0

ZA

92,7

ZZ

90,1


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


23.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/28


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 255/2012

ze dne 22. března 2012,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovené prováděcím nařízením (EU) č. 971/2011 na hospodářský rok 2011/2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Výše reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2011/2012 byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 971/2011 (3). Tyto ceny a cla byly naposledy změněny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 235/2012 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s článkem 36 nařízení (ES) č. 951/2006.

(3)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve po té, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené prováděcím nařízením (EU) č. 971/2011 na hospodářský rok 2011/2012 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 254, 30.9.2011, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 78, 17.3.2012, s. 16.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 23. března 2012

(v EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 12 10 (1)

44,97

0,00

1701 12 90 (1)

44,97

1,12

1701 13 10 (1)

44,97

0,00

1701 13 90 (1)

44,97

1,41

1701 14 10 (1)

44,97

0,00

1701 14 90 (1)

44,97

1,41

1701 91 00 (2)

49,59

2,59

1701 99 10 (2)

49,59

0,00

1701 99 90 (2)

49,59

0,00

1702 90 95 (3)

0,50

0,22


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


23.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/30


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 256/2012

ze dne 22. března 2012,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 143 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (2), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 8.

(3)  Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Kód KN

Popis

Reprezentativní cena

(EUR/100 kg)

Jistota podle čl. 3 odst. 3

(EUR/100 kg)

Původ (1)

0207 12 10

70 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená

131,3

0

AR

0207 12 90

65 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená

137,8

0

AR

129,0

0

BR

0207 14 10

Dělené maso z drůbeže druhu kur domácí, zmrazené

288,1

4

AR

228,1

22

BR

325,0

0

CL

0207 27 10

Dělené maso z krocanů a krůt, zmrazené

325,1

0

BR

415,6

0

CL

0408 11 80

Žloutky, sušené

335,6

0

AR

0408 91 80

Vejce bez skořápky, sušená

345,0

0

AR

1602 32 11

Tepelně neupravené přípravky z drůbeže druhu kur domácí

291,6

0

BR

353,2

0

CL

3502 11 90

Vaječný albumin, sušený

522,3

0

AR


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.“


23.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/32


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 257/2012

ze dne 22. března 2012,

kterým se stanoví vývozní náhrady pro hovězí a telecí maso

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 164 odst. 2 a článek 170 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 může být rozdíl mezi cenami produktů uvedených v části XV přílohy I uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Unie pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s hovězím a telecím masem je třeba stanovit vývozní náhrady v souladu s pravidly a kritérii stanovenými v článcích 162, 163, 164, 167, 168 a 169 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se náhrady mohou lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb v Unii je povolen a jež jsou opatřeny označením zdravotní nezávadnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (2). Tyto produkty musí rovněž splňovat požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (3) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (4).

(5)

Podle čl. 7 odst. 2 třetího pododstavce nařízení Komise (ES) č. 1359/2007 ze dne 21. listopadu 2007, kterým se stanoví podmínky pro poskytování zvláštních vývozních náhrad pro některé druhy vykostěného hovězího masa (5), se výše zvláštní náhrady snižuje, pokud množství vykostěného masa určené k vývozu nepředstavuje 95 % celkové hmotnosti vykostěných kusů, avšak činí alespoň 85 % celkové hmotnosti vykostěných kusů.

(6)

V současnosti použitelné vývozní náhrady byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1318/2011 (6). Jelikož je třeba stanovit nové náhrady, mělo by být uvedené nařízení zrušeno.

(7)

S cílem reagovat na současnou situaci na trhu, zabránit tržním spekulacím a zajistit účinné řízení by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Vývozní náhrady podle článku 164 nařízení (ES) č. 1234/2007 se poskytují pro produkty a v částkách, které jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Produkty způsobilé pro náhradu podle odstavce 1 musí splňovat příslušné požadavky nařízení (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004, zejména pokud jde o přípravu ve schváleném zařízení a o dodržení požadavků na označení zdravotní nezávadnosti, které jsou stanoveny v příloze I oddílu I kapitole III nařízení (ES) č. 854/2004.

Článek 2

V případě uvedeném v čl. 7 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1359/2007 se výše náhrady pro produkty kódu 0201 30 00 9100 snižuje o 3,5 EUR/100 kg.

Článek 3

Nařízení (EU) č. 1318/2011 se zrušuje.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(3)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(5)  Úř. věst. L 304, 22.11.2007, s. 21.

(6)  Úř. věst. L 334, 16.12.2011, s. 21.


PŘÍLOHA

Vývozní náhrady pro hovězí a telecí maso použitelné ode dne 23. března 2012

Kód produktu

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrad

0102 21 10 9140

B00

EUR/100 kg živé hmotnosti

12,9

0102 21 30 9140

B00

EUR/100 kg živé hmotnosti

12,9

0102 31 00 9100

B00

EUR/100 kg živé hmotnosti

12,9

0102 31 00 9200

B00

EUR/100 kg živé hmotnosti

12,9

0102 90 20 9100

B00

EUR/100 kg živé hmotnosti

12,9

0102 90 20 9200

B00

EUR/100 kg živé hmotnosti

12,9

0201 10 00 9110 (2)

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

18,3

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

10,8

0201 10 00 9130 (2)

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

24,4

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

14,4

0201 20 20 9110 (2)

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

24,4

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

14,4

0201 20 30 9110 (2)

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

18,3

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

10,8

0201 20 50 9110 (2)

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

30,5

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

17,9

0201 20 50 9130 (2)

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

18,3

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

10,8

0201 30 00 9050

US (4)

EUR/100 kg čisté hmotnosti

3,3

CA (5)

EUR/100 kg čisté hmotnosti

3,3

0201 30 00 9060 (7)

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

11,3

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

3,8

0201 30 00 9100 (3)  (7)

B04

EUR/100 kg čisté hmotnosti

42,4

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

24,9

EG

EUR/100 kg čisté hmotnosti

51,7

0201 30 00 9120 (3)  (7)

B04

EUR/100 kg čisté hmotnosti

25,4

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

15,0

EG

EUR/100 kg čisté hmotnosti

31,0

0202 10 00 9100

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

8,1

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

2,7

0202 20 30 9000

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

8,1

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

2,7

0202 20 50 9900

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

8,1

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

2,7

0202 20 90 9100

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

8,1

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

2,7

0202 30 90 9100

US (4)

EUR/100 kg čisté hmotnosti

3,3

CA (5)

EUR/100 kg čisté hmotnosti

3,3

0202 30 90 9200 (7)

B02

EUR/100 kg čisté hmotnosti

11,3

B03

EUR/100 kg čisté hmotnosti

3,8

1602 50 31 9125 (6)

B00

EUR/100 kg čisté hmotnosti

11,6

1602 50 31 9325 (6)

B00

EUR/100 kg čisté hmotnosti

10,3

1602 50 95 9125 (6)

B00

EUR/100 kg čisté hmotnosti

11,6

1602 50 95 9325 (6)

B00

EUR/100 kg čisté hmotnosti

10,3

Pozn.:

Kódy produktů a kódy míst určení řady „A“ jsou stanoveny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1).

Kódy míst určení jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19).

Ostatní místa určení jsou stanovena takto:

B00

:

všechna místa určení (třetí země, ostatní území, zásobování a místa určení považovaná za vývoz z Unie).

B02

:

B04 a místa určení EG.

B03

:

Albánie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo (), Černá Hora, bývalá jugoslávská republika Makedonie, obchody a zásobovací sklady (místa určení uvedená v článcích 33 a 42 a popřípadě v článku 41 nařízení Komise (ES) č. 612/2009 (Úř. věst. L 186, 17.7.2009, s. 1)).

B04

:

Turecko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Rusko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Libanon, Sýrie, Irák, Írán, Izrael, západní břeh Jordánu a pásmo Gazy, Jordánsko, Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Spojené arabské emiráty, Omán, Jemen, Pákistán, Srí Lanka, Barma/Myanmar, Thajsko, Vietnam, Indonésie, Filipíny, Čína, Severní Korea, Hongkong, Súdán, Mauritánie, Mali, Burkina Faso, Niger, Čad, Kapverdy, Senegal, Gambie, Guinea-Bissau, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Kamerun, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Gabon, Kongo, Demokratická republika Kongo, Rwanda, Burundi, Svatá Helena a závislá území, Angola, Etiopie, Eritrea, Džibutsko, Somálsko, Uganda, Tanzanie, Seychely a závislá území, Britské indickooceánské území, Mosambik, Mauricius, Komory, Mayotte, Zambie, Malawi, Jižní Afrika, Lesotho.


(1)  Podle definice usnesení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.

(2)  Zařazení do této podpoložky je podmíněno předložením osvědčení uvedeného v příloze nařízení Komise (ES) č. 433/2007 (Úř. věst. L 104, 21.4.2007, s. 3).

(3)  Poskytnutí náhrady je podmíněno splněním podmínek uvedených v platném znění nařízení Komise (ES) č. 1359/2007 (Úř. věst. L 304, 22.11.2007, s. 21) a případně v nařízení Komise (ES) č. 1741/2006 (Úř. věst. L 329, 25.11.2006, s. 7).

(4)  Provedeno za podmínek stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1643/2006 (Úř. věst. L 308, 8.11.2006, s. 7).

(5)  Provedeno za podmínek stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1041/2008 (Úř. věst. L 281, 24.10.2008, s. 3).

(6)  Poskytnutí náhrady je podmíněno splněním podmínek uvedených v nařízení Komise (ES) č. 1731/2006 (Úř. věst. L 325, 24.11.2006, s. 12).

(7)  Obsah libového hovězího masa bez tuku se určuje v souladu s postupem uvedeným v příloze nařízení Komise (EHS) č. 2429/86 (Úř. věst. L 210, 1.8.1986, s. 39).

Výraz „průměrný obsah“ se vztahuje k množství vzorku definovanému v čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 765/2002 (Úř. věst. L 117, 4.5.2002, s. 6). Vzorek musí být odebrán z té části zásilky, která představuje nejvyšší riziko.


ROZHODNUTÍ

23.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 84/36


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 22. března 2012,

kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie

(2012/163/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení

(1)

Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne 13. května 2011 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie.

(2)

Týž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie do Unie a zahájila samostatné šetření.

(3)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 31. března 2011 Evropským institutem pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute, EiFi) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení.

1.2.   Strany dotčené řízením

(4)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a také indické orgány. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(5)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

1.2.1.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Indii

(6)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v Indii se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro účely stanovení dumpingu.

(7)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci v Indii požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a domácím prodeji a své přesné činnosti v souvislosti s výrobou a prodejem dotčeného výrobku a jména a činnosti všech společností, které se podílely na výrobě a prodeji dotčeného výrobku v období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 (dále jen „období šetření“) a s nimiž jsou ve spojení.

(8)

Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení poskytlo požadované informace a se zařazením do vzorku souhlasilo celkem pět vyvážejících výrobců v Indii, včetně skupiny společností, jež jsou ve spojení. Tyto spolupracující společnosti vykázaly vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření. Srovnání údajů Eurostatu o dovozu a údajů o objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, které uvedlo pro období šetření zmíněných pět spolupracujících společností, ukázalo, že úroveň spolupráce ze strany indických vyvážejících výrobců dosahovala takřka 100 %. Vzorek byl tedy vybrán na základě informací od těchto pěti vyvážejících výrobců.

(9)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl základním kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Unie. Na základě informací pro výběr vzorku představovaly vybrané společnosti nebo skupiny během období šetření 99 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci. Bylo proto shledáno, že takový vzorek umožní omezit šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, které bude možné přezkoumat ve stanovené lhůtě, a současně zajistit vysokou úroveň reprezentativnosti.

1.2.2.   Výběr vzorku spolupracujících vyvážejících výrobců v Indii

(10)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl výběr vzorku projednán s dotčenými stranami a indickými orgány. Dva vyvážející výrobci nezařazení do vzorku trvali na tom, aby do něj byli rovněž zařazeni. S ohledem na reprezentativnost navrženého vzorku, jak je uvedeno výše v 8. bodě odůvodnění, bylo rozhodnuto, že není nutné vzorek měnit nebo rozšiřovat.

1.2.3.   Individuální prošetření společností, které nebyly zařazeny do vzorku

(11)

Dva spolupracující vyvážející výrobci, kteří nebyli do vzorku zařazeni, požádali o individuální prošetření a odpověděli na antidumpingový dotazník ve stanovené lhůtě.

(12)

S ohledem na závěr, že by mělo být současné antidumpingové řízení vzhledem k níže uvedeným důvodům zastaveno, nebyly žádosti o individuální prošetření dále zkoumány.

1.2.4.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(13)

V souladu s článkem 17 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění újmy.

(14)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců Unie. Tento vzorek tvořilo pět společností vybraných na základě objemu prodeje, velikosti a geografické polohy v rámci Unie z patnácti výrobců Unie, kteří byli známi před zahájením šetření. Tyto společnosti představovaly 37 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se seznámily s dokumentací a vyjádřily se ke vhodnosti výběru do 15 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení řízení. Žádná ze zúčastněných stran nevznesla proti navrženému vzorku sestávajícímu z pěti společností žádnou námitku.

(15)

Jeden z pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku posléze svou spolupráci ukončil. Zbývající čtyři společnosti zařazené do vzorku představovaly 31 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření. Vzorek byl proto považován jako reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

1.2.5.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(16)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců zapojených do řízení se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců. Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci. Vzhledem k nízkému počtu dovozců, kteří se přihlásili, bylo rozhodnuto výběr vzorku neprovádět.

1.3.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(17)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých je známo, že mají na věci zájem, a všem dalším stranám, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení. Dotazníky byly tedy zaslány vyvážejícím výrobcům v Indii zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, spolupracujícím dovozcům v Unii a všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká.

(18)

Odpovědi poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku a čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku. Na dotazník neodpověděl žádný z dovozců nebo uživatelů.

(19)

Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které zúčastněné strany poskytly a které považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie.

(20)

Jedna ze zúčastněných stran namítla, že jeden z vyvážejících výrobců vznesl příliš mnoho požadavků na důvěrnost a neposkytl dostatečně relevantní veřejnou verzi svých odpovědí na dotazník. Informace zaslané touto společností by proto neměly být brány v úvahu a společnost by měla být v rámci šetření považována za nespolupracující stranu.

(21)

Nedůvěrná verze odpovědí tohoto vyvážejícího výrobce sestávající z úvodních odpovědí a doplněné verze založené na písemném upozornění však byla opětovně posouzena a uznána za dostatečně úplnou na to, aby mohla být považována za relevantní veřejnou odpověď. Uvedená námitka byla proto zamítnuta.

(22)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách následujících společností:

 

Výrobci v Unii:

Inox Viti di Cattinori Bruno & C.s.n.c, Grumello del Monte, Itálie,

Bontempi Vibo S.p.A., Rodengo Saiano, Itálie,

Ugivis S.A., Belley, Francie.

 

Vyvážející výrobci v Indii:

Viraj Profiles Limited, Boisar, okres Thane, Maháráštra,

Agarwal Fasteners Pvt. Ltd., Vasai (východ), okres Thane, Maháráštra,

Raajratna Ventures Ltd., Ahmadábád, Gudžarát.

1.4.   Období šetření

(23)

Šetření dumpingu a újmy probíhalo v období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011. Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(24)

Dotčeným výrobkem jsou spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli pocházející z Indie, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70.

2.2.   Obdobný výrobek

(25)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii, jakož i výrobek, který výrobní odvětví v Unii vyrábí a prodává na trhu Unie, mají tytéž základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití. Proto byly ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považovány za obdobné.

3.   DUMPING

3.1.   Běžná hodnota

(26)

Pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve stanovila, zda byl obdobný výrobek vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku prodáván nezávislým odběratelům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem takového prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % jejich celkového objemu vývozu do Unie.

(27)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku bylo zjištěno, že nerealizoval žádný reprezentativní prodej obdobného výrobku na domácím trhu. Pro tohoto vyvážejícího výrobce musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

3.1.1.   Spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku s reprezentativním celkovým objemem prodeje na domácím trhu

(28)

V případě vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s reprezentativním celkovým domácím prodejem Komise následně určila ty typy výrobku prodávané vyvážejícími výrobci na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(29)

Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval 5% nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(30)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej dotčených společností mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Tento přezkum proběhl tak, že byl pro každý typ výrobku stanoven podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(31)

Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou výrobním nákladům nebo přesahující výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna výrobním nákladům nebo je převyšovala, byla běžná hodnota založena na skutečných cenách na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(32)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(33)

Pro typy výrobků neprodávané v reprezentativních množstvích na domácím trhu musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Za tímto účelem byly prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí připočteny k vlastním průměrným výrobním nákladům vývozce na konkrétní typ výrobku během období šetření. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí založeny na váženém průměru prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí u prodeje každého typu výrobku, který příslušný vyvážející výrobce uskutečnil v běžném obchodním styku.

3.1.2.   Spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku bez reprezentativního celkového objemu prodeje na domácím trhu

(34)

Pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který nedosáhl reprezentativního objemu domácího prodeje, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení tak, že se k vlastním výrobním nákladům společnosti na obdobný výrobek přičetly prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí přepočtené na typ výrobku v období šetření. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí založeny na váženém průměru prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí u prodeje každého typu výrobku, který vyvážející výrobce uskutečnil v běžném obchodním styku.

3.2.   Vývozní cena

(35)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny podle cen, které byly skutečně zaplaceny nebo které je třeba za dotčený výrobek zaplatit.

3.3.   Srovnání

(36)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(37)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(38)

Na tomto základě byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, námořní dopravu a pojištění, nákladů na manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení, na úvěry, slevy neuvedené na faktuře a na provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

3.4.   Dumpingová rozpětí

3.4.1.   Pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku

(39)

U společností zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu dotčeného výrobku vyváženého do Unie srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(40)

Na základě výše uvedené metodiky byla dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanovena takto:

Podnik

Dumpingové rozpětí

Viraj Profiles Ltd.

0 %

Agarwal Fasteners Pvt. Ltd.

37,6 %

Raajratna Ventures Ltd.

12,0 %

(41)

Je však třeba uvést, že vyvážející výrobce v Indii, u něhož dumping zjištěn nebyl, představoval 87 % indického vývozu do Unie.

(42)

Na základě své analýzy písemného upozornění Komise vypočítal žadatel 25% rozdíl mezi běžnou hodnotou stanovenou pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, u nichž byl zjištěn dumping, a pro společnost, u níž dumping zjištěn nebyl. Žadatel tvrdil, že na konkurenceschopném trhu nemůže takový rozdíl existovat a že pro odvětví spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli je nerealistický. Žadatel navíc uvedl, že vyvážející výrobce, u něhož nebyl zjištěn dumping, si opatřoval korozivzdorný ocelový šrot od společností v Unii, které jsou ve spojení, a že v důsledku toho nebyly nákupní ceny této suroviny směrodatné pro určení výrobních nákladů.

(43)

Běžná hodnota pro spolupracujícího vývozce, u něhož nebyl zjištěn dumping, byla stanovena na základě jeho výrobních nákladů na určitý typ výrobku, které byly nižší než u jiných vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. To je způsobeno především skutečností, že první z uvedených společností sama vyrábí korozivzdornou ocel z korozivzdorného ocelového šrotu a je proto plně integrovaná a využívá úspor z rozsahu, zatímco jiní vyvážející výrobci nakupují válcovaný drát z korozivzdorné oceli, který je hlavní surovinou pro výrobu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli, na otevřeném trhu, a to rovněž od spolupracujícího vývozce, u něhož nebyl zjištěn dumping.

(44)

Běžná hodnota pro spolupracující vyvážející výrobce, u nichž byl zjištěn dumping, byla určena převážně na základě domácích prodejních cen příslušného typu výrobku. V Indii existuje na domácím trhu pouze omezená konkurence a spolupracující vývozce, u něhož nebyl zjištěn dumping, prodával v době šetření na domácím trhu pouze nereprezentativní množství výrobku.

(45)

Pokud jde o opatřování korozivzdorného ocelového šrotu ze strany vyvážejícího výrobce, u něhož nebyl zjištěn dumping, šetření ukázalo, že tato společnost obdržela šrot jak od dodavatelů ve spojení, tak od dodavatelů, kteří ve spojení nejsou, přičemž druzí jmenovaní reprezentovali 70 % získaného množství. Úrovně nákupních cen u obou typů opatřování byly srovnatelné, a to i při zohlednění třídy šrotu.

(46)

V důsledku toho se potvrzuje určení běžné hodnoty u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a námitky žadatele se zamítají.

3.4.2.   Pro ostatní spolupracující vyvážející výrobce

(47)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezahrnutých do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí vypočtené pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku stanoveno na 24,6 % z ceny CIF na hranicích Unie před proclením.

(48)

Poté, co byl zveřejněn záměr Komise řízení ukončit, trval jeden spolupracující indický vyvážející výrobce na tom, aby byla přijata jeho žádost o individuální šetření, přičemž argumentoval tím, že dumpingové rozmezí zveřejněné pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, neodráželo jeho situaci.

(49)

Žádost o individuální šetření Komise doposud neposoudila, jelikož v případě zastavení řízení by již určení rozmezí nepředstavovalo problémem.

3.4.3.   Pro nespolupracující vyvážející výrobce

(50)

Pokud jde o všechny ostatní vývozce v Indii, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozu uvedené v odpovědích obdržených při výběru vzorku od všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo porovnáno s celkovým dovozem z Indie, který byl zjištěn ze statistik Eurostatu. Zjištěný podíl spolupráce činil 97 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za vysokou. Bylo proto považováno za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni odpovídající průměrnému dumpingovému rozpětí stanovenému pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Dostupné informace vskutku svědčí o tom, že průměrné vývozní ceny nespolupracujících vývozců v Indii v období šetření byly v souladu s cenami zjištěnými u spolupracujících vyvážejících výrobců. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by se v případě nespolupracujících vyvážejících výrobců běžné hodnoty lišily.

(51)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu stanovena na 24,6 % ceny CIF na hranice Unie před proclením.

4.   VÝROBNÍ ODVĚTVÍ UNIE

4.1.   Výroba v Unii

(52)

K zjištění celkové výroby v Unii byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(53)

Na tomto základě byla celková výroba Unie v období šetření odhadnuta na přibližně 52 000 tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili, a odhadovaný objem výroby výrobců, kteří se v rámci tohoto řízení nepřihlásili.

(54)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, u výrobců v Unii, kteří se účastnili šetření, byl proveden výběr vzorku. Z 15 výrobců Unie, kteří poskytli data před zahájením řízení, byl vybrán vzorek pěti společností. Následně, jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, se jedna společnost rozhodla, že nebude v rámci šetření spolupracovat. Zbývající spolupracující společnosti zařazené do vzorku představovaly přibližně 32 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření a byly uznány za reprezentativní pro příslušné odvětví Unie.

4.2.   Výrobní odvětví Unie

(55)

Má se za to, že všichni známí výrobci v Unii uvedení v 52. bodě odůvodnění tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude se na ně dále odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“.

5.   ÚJMA

5.1.   Úvod

(56)

Při vyhodnocování podstatných faktorů újmy byly použity také příslušné dovozní statistiky Eurostatu, údaje poskytnuté v podnětu a údaje shromážděné od výrobců v Unii před a po zahájení šetření, a to včetně ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(57)

Analýza újmy s ohledem na makroekonomické údaje, jako je kapacita výroby, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita, je založena na údajích celého výrobního odvětví Unie.

(58)

Analýza újmy s ohledem na mikroekonomické údaje, jako jsou ceny transakcí, ziskovost, peněžní toky, investice a návratnost investic, schopnost získávat kapitál, zásoby a mzdy, je založena na údajích celého výrobního odvětví Unie.

(59)

Čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku byli zařazeni do vzorku rovněž v případě přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Číny a Tchaj-wanu, jenž byl ukončen dne 7. ledna 2012 (4). V rámci tohoto přezkumu byla do vzorku zařazena jedna další společnost, která v rámci současného šetření do vzorku zařazena nebyla. Vzhledem k tomu, že doba vyhrazená na analýzu újmy se překrývá s obdobím přezkumu před pozbytím platnosti, jsou údaje za roky 2008 a 2009 s výjimkou údajů jedné společnosti identické. Zveřejnění údajů za roky 2008 a 2009 by umožnilo dospět k údajům společnosti, která nebyla v aktuálním případě do vzorku zařazena. Proto byly mikroukazatele, jako jsou zásoby, mzdy, investice, peněžní toky, návratnost investic a ziskovost, indexovány.

5.2.   Spotřeba v Unii

(60)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemů prodeje v Unii uskutečněného subjekty výrobního odvětví Unie uvedených v podnětu a prověřených odpověďmi na výběrové dotazníky a ověřenými údaji získanými od výrobců zařazených do vzorku. Navíc byl zohledněn také objem dovozu založený na údajích Eurostatu za posuzované období.

(61)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

 

2008

2009

2010

Období šetření

Spotřeba Unie (v tunách)

120 598

101 143

122 345

131 457

Index (2008 = 100)

100

84

101

109

Zdroj: Eurostat, údaje v podnětu a odpovědi na dotazník

(62)

Během posuzovaného období vzrostla celková spotřeba na trhu EU o 9 %. V letech 2008 a 2009 došlo k dramatickému poklesu o 16 %, údajně v důsledku celosvětového negativního dopadu hospodářské krize na trh, načež se spotřeba v letech 2009 a 2010 opět zvýšila o 21 % a o dalších 7 % mezi rokem 2010 a obdobím šetření.

5.3.   Dovoz z Indie

(63)

Během posuzovaného období se dovoz z Indie do Unie vyvíjel takto:

Tabulka 2

 

2008

2009

2010

Období šetření

Objem dovozu z Indie (v tunách)

14 546

18 883

21 914

24 072

Index (2008 = 100)

100

130

151

165

Podíl na trhu

12,1 %

18,7 %

17,9 %

18,3 %

Index (2008 = 100)

100

155

149

152

Zdroj: Eurostat a odpovědi vyvážejících výrobců na dotazník

(64)

Během posuzovaného období vzrostl dovoz z Indie o celých 65 %. Tento nárůst byl nejvýraznější v letech 2008–2009, kdy dovoz skokově narostl o 30 % a spotřeba poklesla o 16 %. Meziročně se dovoz z Indie i nadále zvyšoval, a to o 16 % v roce 2010 a o 10 % v období šetření.

5.4.   Ceny dovozu a cenové podbízení

Tabulka 3

 

2008

2009

2010

Období šetření

Průměrná cena (EUR/t)

3 531

2 774

2 994

3 216

Index (2008 = 100)

100

79

85

91

Zdroj: Eurostat a odpovědi výrobců v EU zařazených do vzorku na dotazník

(65)

Průměrné ceny dovozu z Indie se během posuzovaného období snížily celkově o 9 % To vysvětluje nárůst podílu Indie na trhu z 12,1 % na 18,3 % za stejné období K největšímu nárůstu došlo v letech 2008 a 2009, kdy indičtí vývozci získali více než šest procentních bodů podílu na trhu.

(66)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z Indie prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající celní poplatky a náklady po dovozu.

(67)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů obchodů na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání vyjádřený jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření poukázal na cenové podbízení v rozmezí od 3 % do 13 %. V tomto ohledu je třeba podotknout, že vyvážející výrobce v Indii, u kterého dumping zjištěn nebyl, měl nejvyšší rozpětí podbízení.

5.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(68)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení vlivu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zhodnocení všech ekonomických ukazatelů stanovených pro výrobní odvětví Unie pro analyzované období.

5.5.1.   Výrobní kapacita, výroba a vytížení kapacity

Tabulka 4

 

2008

2009

2010

Období šetření

Objem výroby (v tunách)

69 514

56 396

62 213

51 800

Index (2008 = 100)

100

81

89

75

Výrobní kapacita (v tunách)

140 743

127 200

128 796

111 455

Index (2008 = 100)

100

90

92

79

Index využití kapacity

49 %

44 %

48 %

46 %

Index (2008 = 100)

100

90

98

94

Zdroj: výrobní odvětví Unie celkem

(69)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posuzovaném období výroba značně klesla, a to o 25 %. Zároveň se snížením poptávky poklesla výroba v roce 2009 prudce o 19 %, načež v roce 2010 vzrostla o přibližně 10 %. Během období šetření se výroba v Unii v porovnání s předchozím rokem opětovně snížila o přibližně 17 %, a to přesto, že se spotřeba v Unii zvýšila o 7 %.

(70)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila přibližně o 21 %. Využití kapacity v posuzovaném období rovněž značně pokleslo a trvale zůstávalo pod hranicí 50 %.

5.5.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

Tabulka 5

 

2008

2009

2010

Období šetření

Objem prodeje (tunách)

56 042

44 627

45 976

48 129

Index (2008 = 100)

100

80

82

86

Podíl na trhu

46,5 %

44,1 %

37,6 %

36,6 %

Index (2008 = 100)

100

95

81

79

Zdroj: výrobní odvětví Unie celkem

(71)

V kontextu zvyšující se spotřeby (+9 %) se objem prodeje obdobných výrobků prodávaných prvnímu nezávislému odběrateli v Unii snížil v posuzovaném období o 14 %. V důsledku toho se podíl na trhu propadl ze 46,5 % v roce 2008 na 36,6 % v období šetření. Po prudkém propadu v roce 2009 (–20 %) se objemu prodeje v roce 2010 a v období šetření mírně zvýšil.

5.5.3.   Růst

(72)

Spotřeba v Unii vzrostla v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření o 9 % Objem prodeje se však za stejnou dobu snížil o 14 % a podíl na trhu výrobního odvětví Unie o 21 %. Ve stejném období se dovoz z Indie značně zvýšil, a to o 65 %.

5.5.4.   Zaměstnanost

Tabulka 6

 

2008

2009

2010

IP

Počet zaměstnanců

1 007

863

821

761

Index (2008 = 100)

100

86

82

76

Produktivita (v jednotkách na zaměstnance)

Index (2008 = 100)

100

95

110

99

Zdroj: výrobní odvětví Unie celkem

(73)

Kvůli zmenšující se činnosti výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období odpovídajícím způsobem snížil i počet zaměstnanců o 24 %. Mezi rokem 2008 a obdobím šetření se náklady na pracovní sílu zvýšily o 6 % na zaměstnance.

(74)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výkon na osobu a na rok, klesla v posuzovaném období mírně o 2 %. Své nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2009, načež se až do období šetření zvyšovala.

5.5.5.   Průměrné ceny jednotky v Unii

Tabulka 7

 

2008

2009

2010

Období šetření

Cena jednotky v EU pro nezávislé odběratele (EUR za tunu)

4 336

2 792

3 914

4 244

Index (2008 = 100)

100

64

90

98

Zdroj: odpovědi výrobců zařazených do vzorku na dotazník

(75)

Průměrné prodejní ceny se v posuzovaném období snížily o 2 %. V roce 2009 bylo výrobní odvětví Unie donuceno snížit své prodejní ceny o 36 %, a to v souvislosti s hospodářským poklesem a prudkým snížením dovozních cen z Indie (–21 %). Během roku 2010 a v průběhu období šetření se prodejní ceny výrobního odvětví Unie opět zvýšily.

(76)

Šetření ukázalo, že snížení prodejních cen v roce 2009 odráželo snížení nákladů, které se ve srovnání s úrovněmi z roku 2008 propadly o 18 %. Toto snížení nákladů pramenilo zejména ze snížení cen surovin, zejména pak u niklu, který má nestabilní cenovou dynamiku. Výrobní odvětví Unie však bylo s ohledem na expanzi levného dovozu z Indie v roce 2009 nuceno snížit své prodejní ceny o více, než představovalo snížení nákladů.

5.5.6.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál

Tabulka 8

 

2008

2009

2010

IP

Ziskovost prodeje EU (v % čistého prodeje)

Index (2008 = 100)

– 100

– 442

–74

–24

Peněžní tok

Index (2008 = 100)

– 100

–1 827

–40

171

Investice (EUR)

Index (2008 = 100)

100

29

59

6

Návratnost investic

Index (2008 = 100)

– 100

– 284

–59

–28

Zdroj: odpovědi výrobců v EU zařazených do vzorku na dotazník

(77)

Šetření ukázalo, že ačkoliv snížení cen částečně odráželo snížení nákladů, ceny ve výrobním odvětví Unie byly pod tlakem dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie. Ziskovost výrobního odvětví Unie měla od počátku posuzovaného období negativní tendenci. Zejména v roce 2009 bylo výrobní odvětví Unie s ohledem na expanzi levného dovozu z Indie nuceno snížit své prodejní ceny o více, než představovalo snížení nákladů. To vedlo v daném roce k výraznému snížení ziskovosti. V roce 2010 a v období šetření se ziskovost zlepšila, avšak stále zůstala negativní.

(78)

Peněžní tok, který reprezentuje schopnost odvětví samofinancovat svou činnost, se vyvíjel v podobném duchu jako ziskovost. Své nejnižší úrovně dosáhl v roce 2009, načež vykázal rostoucí tendenci a v období šetření se změnil na pozitivní.

(79)

Po investicích do výroby spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli v roce 2008 se v posuzovaném období investice snížily přibližně o 94 %. Návratnost investic prošla podobně negativním vývojem, když kopírovala negativními výsledky výrobního odvětví Unie v posuzovaném období a zůstala i nadále negativní.

(80)

Vývoj ziskovosti, peněžního toku a nízká úroveň investic poukazují na skutečnost, že výrobci v EU zařazení do vzorku mohli mít potíže se získáváním kapitálu.

5.5.7.   Stav zásob

Tabulka 9

 

2008

2009

2010

Období šetření

Konečný stav zásob ve výrobním odvětví Unie

Index (2008 = 100)

100

92

100

103

Zdroj: odpovědi výrobců v EU zařazených do vzorku na dotazník

(81)

Stav zásob výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku během posuzovaného období vzrostl o 3 %. V roce 2009 se úroveň konečného stavu zásob snížila o 8 %; následně se v roce 2010 snížila o 8 % a v období šetření o 3 %.

5.5.8.   Velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(82)

Je třeba připomenout, že u největšího indického vyvážejícího výrobce, který v období šetření představoval 87 % indického vývozu, nebyl dumping zjištěn. Dumpingový dovoz tudíž představoval 13 % celkového objemu dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli dovážených z Indie do Unie. Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z Indie lze dopad skutečných rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný.

5.6.   Závěr ohledně újmy

(83)

Šetřením bylo prokázáno, že se většina ukazatelů újmy, jako je výroba (–25 %), využití kapacity (–6 %), objem prodeje (–14 %), podíl na trhu (–21 %) a zaměstnanost (–24 %) v posuzovaném období zhoršila. V kontextu rostoucí spotřeby se jak objem prodeje, tak podíl na trhu snížily. Objem prodeje se mírně zvýšil v roce 2010 a v období šetření, kdy byl srovnatelný s rokem 2009; výrobní odvětví Unie však nebylo schopno získat zpět svůj podíl na trhu s ohledem na expanzi dovozu z Indie, který v posuzovaném období vytrvale rostl, a to při cenách, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie neustále vykazovaly cenové podbízení.

(84)

Dále byly významně dotčeny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok a ziskovost. To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál.

(85)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

6.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

6.1.   Úvod

(86)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Vedle dumpingového dovozu byly přezkoumány i jiné známé činitele, jež by mohly výrobnímu odvětví Unie současně způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(87)

Je třeba připomenout, že u největšího indického vyvážejícího výrobce uvedeného ve 40 a 41 bodu odůvodnění, který v období šetření představoval 87 % indického vývozu, nebyl dumping zjištěn. Dumpingové ceny se tudíž v období šetření týkaly pouhých 13 % dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie. Podíl tohoto dumpingového dovozu na trhu představoval v období šetření 2 %.

6.2.   Účinek dumpingového dovozu

(88)

Šetření prokázalo, že se spotřeba Unie v posuzovaném období zvýšila o 9 %, přičemž se objem prodeje výrobního odvětví unie snížil o 14 % a podíl na trhu poklesl o 21 %.

(89)

Pokud jde o ceny, bylo zjištěno, že průměrné dovozní ceny dumpingového dovozu lze v porovnání s průměrnými prodejními cenami výrobního odvětví Unie na unijním trhu považovat za projev cenového podbízení. Byly však přibližně o 12 % vyšší, než ceny indických společností, u nichž dumping zjištěn nebyl.

(90)

Z výše uvedeného se zdá vyplývat, že omezený objem dumpingového dovozu z Indie, který se vyznačoval vyššími cenami než nedumpingový dovoz, mohl mít na zhoršení situace výrobního odvětví Unie velmi omezený nebo dokonce bezvýznamný vliv.

6.3.   Účinky jiných činitelů

6.3.1.   Nedumpingový dovoz z Indie

(91)

Celkový objem dovozu z Indie se v posuzovaném období zásadně zvýšil o 65 %, čímž jeho podíl na trhu vzrostl z 12,1 % na 18,3 %. Jak bylo nicméně vysvětleno výše, nedumpingový dovoz představoval v období šetření 87 % celkového objemu indického vývozu, což odpovídá v období šetření 15% podílu na trhu, v porovnání s 2% podílem dumpingového dovozu z Indie na trhu ve stejném období.

(92)

Ceny dovozu z Indie se v posuzovaném období snížily celkem o 9 %, přičemž byly vždy nižší než ceny dovozu ze zbytku světa a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Za zmínku však stojí skutečnost, že průměrné ceny nedumpingového dovozu se ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie vyznačovaly větší mírou cenového podbízení než průměrné ceny dumpingového dovozu, jak je vysvětleno v 89 bodě odůvodnění.

6.3.2.   Dovoz z ostatních třetích zemí

Tabulka 10

 

2008

2009

2010

Období šetření

Objem dovozu z jiných třetích zemí v tunách

50 010

37 633

54 454

59 255

Index (2008 = 100)

100

75

109

118

Podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu

41,5 %

37,2 %

44,5 %

45,1 %

Index (2008 = 100)

100

90

107

109

Průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí EUR/t

5 380

5 236

5 094

5 234

Index (2008 = 100)

100

97

95

97

Objem dovozu z Malajsie (v tunách)

13 712

9 810

9 611

9 966

Podíl dovozu z Malajsie na trhu

11,4 %

9,7 %

7,9 %

7,6 %

Průměrná cena dovozu z Malajsie v EUR/t

4 203

2 963

3 324

3 633

Objem dovozu z Filipín (v tunách)

7 046

5 406

15 576

18 149

Podíl dovozu z Filipín na trhu

5,8 %

5,3 %

12,7 %

13,8 %

Průměrná cena dovozu z Filipín v EUR/t

4 645

3 474

3 714

3 912

Objem dovozu z Čínské lidové republiky (v tunách)

2 332

2 452

3 217

3 288

Podíl dovozu z Čínské lidové republiky na trhu

1,9 %

2,4 %

2,6 %

2,5 %

Průměrná cena dovozu z Čínské lidové republiky v EUR/t

4 004

4 561

5 272

5 648

Objem dovozu z Tchaj-wanu (v tunách)

4 304

3 703

6 451

6 640

Podíl dovozu z Tchaj-wanu na trhu

3,6 %

3,7 %

5,3 %

5,1 %

Průměrná cena dovozu z Tchaj-wanu v EUR/t

5 092

4 719

4 755

4 943

Zdroj: Eurostat

(93)

Podle údajů Eurostatu se objem dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z jiných třetích zemí do Unie zvýšil v posuzovaném období o 18 %. Zároveň se průměrné dovozní ceny v posuzovaném období snížily přibližně o 3 % a podíl uvedeného výrobku na trhu vzrostl přibližně o 9 %.

(94)

Od 19 listopadu 2005 platí antidumpingová opatření na dovoz spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a z Tchaj-wanu. Navzdory uvedeným opatřením došlo v posuzovaném období k výraznému nárůstu objemu dovozu z těchto dvou zemí, ačkoliv jeho podíl na trhu zůstal v období šetření spíše skromný, a to 2,5 % a 5,1 % Dalšími významnými zdroji dovozu jsou Filipíny a Malajsie. V posuzovaném období výrazně vzrostl zejména dovoz z Filipín, čímž se jeho podíl na trhu zvýšil z 5,8 % v roce 2008 na 13,8 % v období šetření.

(95)

Pokud jde o Malajsii, byl vývoj v posuzovaném období sestupný, nicméně dovoz z Malajsie stále představoval v období šetření 7,6 % podílu na trhu Objem dovozu z Filipín se v posuzovaném období výrazně zvýšil. Avšak jak vyplynulo ze šetření, byla průměrná dovozní cena z Filipín mnohem vyšší (konkrétně o 20 %), než průměrná cena indických spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli.

(96)

Pokud jde o dovozní ceny, zůstaly celkově průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí v posuzovaném období poměrně stabilní a byly vždy vyšší než průměrná cena výrobního odvětví Unie a průměrné ceny dovozu z Indie.

(97)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nezpůsobil podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

6.3.3.   Hospodářská krize

(98)

Hospodářská krize částečně vysvětluje snížení spotřeby Unie v roce 2009. Je však záhodno poznamenat, že navzdory 16 % poklesu spotřeby v roce 2009 došlo ke 30 % nárůstu dovozu z Indie.

(99)

V roce 2010 a v období šetření spotřeba Unie vzrostla současně se všeobecným hospodářským oživením. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se však zvýšil pouze mírně – o 3 % v roce 2010 a o 4,7 % v období šetření Pro srovnání dovoz z Indie ve stejných obdobích meziročně vzrostl o 16 % a o 10 %.

(100)

Za běžných hospodářských podmínek a v případě neexistence silného cenového tlaku a vyšších úrovní dovozu z Indie by se výrobní odvětví Unie mohlo potýkat s určitými problémy při vyrovnávání se s poklesem spotřeby a zvýšením fixních nákladů na jednotku kvůli nižšímu využití kapacity. Avšak levné dovozy z Indie, u kterých většinou dumping zjištěn nebyl, zesílily účinky hospodářského propadu a dokonce ani během všeobecného hospodářského oživení nebylo výrobní odvětví Unie schopno se zotavit a získat zpět svůj podíl na trhu, o který přišlo na úkor dovozu z Indie.

(101)

Přestože tedy není vyloučeno, že hospodářská krize v letech 2008–2009 mohla přispět ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, nelze tvrdit, že měla podstatný dopad na újmu, kterou toto výrobní odvětví Unie utrpělo.

6.3.4.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku

Tabulka 12

 

2008

2009

2010

Období šetření

Objem vývozu v tunách

967

689

933

884

Index (2008 = 100)

100

71

97

91

Jednotková prodejní cena v eurech

4 770

3 060

4 020

4 313

Index (2008 = 100)

100

64

84

90

Zdroj: odpovědi výrobců v EU zařazených do vzorku na dotazník

(102)

Během posuzovaného období klesl objem vývozu uskutečněného výrobním odvětvím Unie zařazeným do vzorku o 9 %, přičemž jednotková prodejní cena poklesla o 10 %. Ačkoliv nelze vyloučit, že negativní vývoj výkonnosti vývozu mohl mít na výrobní odvětví Unie dodatečný negativní dopad, má se za to, že vzhledem k nízkému objemu vývozu v porovnání s prodejem na trhu Unie nebyl tento dopad s ohledem na zjištěnou újmu podstatný.

6.4.   Závěr týkající se příčinné souvislosti

(103)

Výše uvedená analýza prokázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného dovozu pocházejícího z Indie i jeho podíl na trhu. Bylo rovněž zjištěno, že v rámci tohoto dovozu bylo ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie zjištěno cenové podbízení.

(104)

S ohledem na zjištění, že největší vyvážející výrobce v Indii, který v období šetření představoval 87 % indického dovozu do Unie, nevyvážel spojovací prostředky z korozivzdorné oceli za dumpingové ceny, se však usuzuje, že nelze dostatečně stanovit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem, který představoval pouhých 13 % celkového objemu dovezeného z Indie, a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Skutečně nelze tvrdit, že dumpingový indický dovoz mohl způsobit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a to s ohledem na jeho omezený objem a velmi omezený podíl na trhu (2 %) a skutečnost, že jeho ceny byly v průměru o 12 % vyšší, než v případě nedumpingového dovozu.

(105)

Analýza dalších známých faktorů, které mohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, včetně nedumpingového dovozu, dovozu z jiných třetích zemí, hospodářské krize a vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku, ukázala, že újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, se zdá být způsobena nedumpingovým dovozem z Indie, který v období šetření představoval 87 % veškerého indického dovozu do Unie a jehož cena byla značně nižší než v případě dumpingového dovozu.

7.   ZASTAVENÍ ANTIDUMPINGOVÉHO ŘÍZENÍ

(106)

Vzhledem k tomu, že neexistuje podstatná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, má se za to, že antidumpingová opatření jsou zbytečná a toto antidumpingové řízení by proto mělo být zastaveno v souladu s čl. 9 odst. 2 základního nařízení.

(107)

Žadatel a všechny ostatní zúčastněné strany o tom byli informováni a dostali příležitost vyjádřit své stanovisko. Obdržená stanoviska nic nezměnila na závěru, že stávající antidumpingové řízení by mělo být zastaveno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Antidumpingové řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70, pocházejících z Indie, se zastavuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. března 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 142, 13.5.2011, s. 30.

(3)  Úř. věst. C 142, 13.5.2011, s. 36.

(4)  Úř. věst. L 5, 7.1.2012, s. 1.