ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2012.070.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 70

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 55
8. března 2012


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2012/134/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. února 2012, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu skla (oznámeno pod číslem C(2012) 865)  ( 1 )

1

 

 

2012/135/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 28. února 2012, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu železa a oceli (oznámeno pod číslem C(2012) 903)  ( 1 )

63

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

ROZHODNUTÍ

8.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/1


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. února 2012,

kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu skla

(oznámeno pod číslem C(2012) 865)

(Text s významem pro EHP)

(2012/134/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice.

(3)

„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.

(4)

V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola 2 uvedené směrnice.

(5)

Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU.

(6)

Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky.

(7)

Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT.

(8)

V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo.

(9)

Rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), bylo zřízeno fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 13. září 2011 obdržela stanovisko (3) uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčních dokumentů o BAT pro výrobu skla a zveřejnila je.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Závěry o BAT pro výrobu skla jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 28. února 2012.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(2)  Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.

(3)  http://circa.europa.eu/Public/irc/env/ied/library?l=/ied_art_13_forum/opinions_article


PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU SKLA

ROZSAH PŮSOBNOSTI

DEFINICE

OBECNÉ ÚVAHY

Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší

Přepočet na referenční obsah kyslíku

Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise

Definice některých látek znečišťujících ovzduší

Doby pro zprůměrování u vypouštění odpadních vod

1.1.

Obecné závěry o BAT pro výrobu skla

1.1.1.

Systémy environmentálního řízení

1.1.2.

Energetická účinnost

1.1.3.

Skladování materiálu a manipulace s ním

1.1.4.

Obecné primární techniky

1.1.5.

Emise do vod ze sklářských výrobních procesů

1.1.6.

Odpad ze sklářských výrobních procesů

1.1.7.

Hluk ze sklářských výrobních procesů

1.2.

Závěry o BAT pro výrobu obalového skla

1.2.1.

Emise prachu z tavicích pecí

1.2.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

1.2.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

1.2.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

1.2.5.

Emise kovů z tavicích pecí

1.2.6.

Emise z navazujících procesů

1.3.

Závěry o BAT pro výrobu plochého skla

1.3.1.

Emise prachu z tavicích pecí

1.3.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

1.3.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

1.3.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

1.3.5.

Emise kovů z tavicích pecí

1.3.6.

Emise z navazujících procesů

1.4.

Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken

1.4.1.

Emise prachu z tavicích pecí

1.4.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

1.4.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

1.4.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

1.4.5.

Emise kovů z tavicích pecí

1.4.6.

Emise z navazujících procesů

1.5.

Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla

1.5.1.

Emise prachu z tavicích pecí

1.5.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

1.5.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

1.5.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

1.5.5.

Emise kovů z tavicích pecí

1.5.6.

Emise z navazujících procesů

1.6.

Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla

1.6.1.

Emise prachu z tavicích pecí

1.6.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

1.6.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

1.6.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

1.6.5.

Emise kovů z tavicích pecí

1.6.6.

Emise z navazujících procesů

1.7.

Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny

1.7.1.

Emise prachu z tavicích pecí

1.7.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

1.7.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

1.7.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

1.7.5.

Emise sirovodíku (H2S) z tavicích pecí na výrobu kamenné vlny

1.7.6.

Emise kovů z tavicích pecí

1.7.7.

Emise z navazujících procesů

1.8.

Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vlny

1.8.1.

Emise prachu z tavení a navazujících procesů

1.8.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavení a navazujících procesů

1.8.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavení a navazujících procesů

1.8.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

1.8.5.

Emise kovů z tavicích pecí a navazujících procesů

1.8.6.

Emise těkavých organických sloučenin z navazujících procesů

1.9.

Závěry o BAT pro výrobu frit

1.9.1.

Emise prachu z tavicích pecí

1.9.2.

Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

1.9.3.

Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

1.9.4.

Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

1.9.5.

Emise kovů z tavicích pecí

1.9.6.

Emise z navazujících procesů

Slovníček pojmů:

1.10.

Popis technik

1.10.1.

Emise prachu

1.10.2.

Emise NOX

1.10.3.

Emise SOX

1.10.4.

Emise HCl a HF

1.10.5.

Emise kovů

1.10.6.

Kombinované plynné emise (např. SOX, HCl, HF, sloučeniny boru)

1.10.7.

Kombinované emise (pevné + plynné)

1.10.8.

Emise z řezání, broušení a leštění

1.10.9.

Emise H2S a těkavých organických sloučenin

ROZSAH PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají průmyslové činnosti uvedené v příloze I ke směrnici 2010/75/EU, konkrétně:

3.3.

výroby skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den;

3.4.

tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností:

výroba vodního skla, kterou řeší referenční dokument Velkoobjemové anorganické látky – pevné látky a jiné (LVIC-S)

výroba polykrystalické vlny

výroba zrcadel, kterou řeší referenční dokument Povrchová úprava za použití organických rozpouštědel (STS)

Pro činnosti upravené těmito závěry o BAT mají dále význam tyto referenční dokumenty:

Referenční dokumenty

Činnost

Emise ze skladování (EFS)

Skladování surovin a nakládání s nimi

Energetická účinnost (ENE)

Celková energetická účinnost

Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM)

Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Obecné principy monitorování (MON)

Monitorování emisí a spotřeby

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou normativní ani vyčerpávající. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

DEFINICE

Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:

Užitý termín

Definice

Nové zařízení

Zařízení zřízené v daném místě po vydání těchto závěrů o BAT nebo úplné nahrazení zařízení na stávajících základech v daném místě po vydání těchto závěrů o BAT.

Stávající zařízení

Zařízení, které není zařízením novým

Nová pec

Pec zřízená v místě zařízení po vydání těchto závěrů o BAT nebo úplná přestavba pece po vydání těchto závěrů o BAT.

Běžná přestavba pece

Přestavba mezi kampaněmi bez výrazné změny požadavků na pec nebo technologie, při níž se zásadním způsobem neupravuje rám pece a její rozměry zůstávají v zásadě beze změny. Provádí se oprava žáruvzdorného materiálu pece, případně regenerátorů úplnou nebo částečnou výměnou materiálu.

Celková přestavba pece

Přestavba zahrnující zásadní změny požadavků na pec nebo technologie a zásadní úpravu nebo výměnu pece a souvisejícího zařízení

OBECNÉ ÚVAHY

Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší

Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) platí v případě emisí do ovzduší uvedených v těchto závěrech o BAT za referenčních podmínek uvedených v tabulce 1: suchý plyn, teplota 273,15 K, tlak 101,3 kPa.

Jednorázová měření

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrnou hodnotu ze tří místních měření, z nichž každé trvá alespoň 30 minut; u regenerativních pecí by měření mělo trvat alespoň po dobu dvou reverzací mezi komorami regenerátoru.

Kontinuální měření

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrné denní hodnoty.


Tabulka 1

Referenční podmínky pro úrovně emisí do ovzduší spojené s nejlepšími dostupnými technikami

Činnosti

Jednotka

Referenční podmínky

Tavicí činnosti

Konvenční tavicí pec s nepřetržitým provozem

mg/Nm3

8 % objemových kyslíku

Konvenční tavicí pec s přerušovaným provozem

mg/Nm3

13 % objemových kyslíku

Kyslíko-palivové pece

kg/t utavené skloviny

Vyjádření úrovně emisí v mg/Nm3 vzhledem k referenčnímu obsahu kyslíku není relevantní.

Elektrické pece

mg/Nm3

nebo

kg/t utavené skloviny

Vyjádření úrovně emisí v mg/Nm3 vzhledem k referenčnímu obsahu kyslíku není relevantní.

Pece na tavení frity

mg/Nm3

nebo

kg/t roztavené frity

Koncentrace se vztahují k 15 % objemovým kyslíku.

Pokud je k vytápění užívána směs plynu a vzduchu, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené jako koncentrace emisí (mg/Nm3).

Pokud je užíván pouze kyslíko-palivový otop, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené jako měrné hmotnostní emise (kg/t roztavené frity).

Pokud je k vytápění užívána směs paliva a vzduchu obohacená kyslíkem, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené buď jako koncentrace emisí (mg/Nm3), nebo měrné hmotnostní emise (kg/t roztavené frity).

Všechny typy pecí

kg/t utavené skloviny

Měrné hmotnostní emise se vztahují na jednu tunu utavené skloviny.

Netavicí činnosti zahrnující navazující činnosti

Všechny procesy

mg/Nm3

Bez úprav zohledňujících kyslík

Všechny procesy

kg/t skla

Měrné hmotnostní emise se vztahují na jednu tunu vyrobeného skla.

Přepočet na referenční obsah kyslíku

Níže je uveden vzorec pro výpočet koncentrace emisí při referenčním množství kyslíku (viz tabulka. 1).

Formula

kde:

ER (mg/Nm3)

:

koncentrace emisí upravená na referenční množství kyslíku OR

OR (obj. %)

:

referenční množství kyslíku

EM (mg/Nm3)

:

koncentrace emisí ve vztahu k měřenému množství kyslíku OM

OM (obj. %)

:

měřené množství kyslíku

Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v oddílech 1.2 až 1.9 jako měrné hmotnostní emise (kg/t utavené skloviny) vycházejí z níže uvedených výpočtů s výjimkou kyslíko-palivových pecí a omezeného počtu případů tavení v elektrických pecích, kde byly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v kg/t utavené skloviny odvozeny z konkrétních hlášených údajů.

Níže je uveden postup pro přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise.

Měrné hmotnostní emise (kg/t utavené skloviny) = přepočítací koeficient × koncentrace emisí (mg/Nm3),

kde: přepočítací koeficient = (Q/P) × 10–6

a

Q

=

objem odpadního plynu v Nm3/h

P

=

výkon v tunách utavené skloviny/h

Objem odpadního plynu (Q) je dán měrnou spotřebou energie, druhem paliva a oxidačním činidlem (vzduch, vzduch obohacený kyslíkem nebo kyslík, jehož čistota závisí na výrobním procesu). Spotřeba energie je komplexní funkcí (převážně) druhu pece, druhu skla a procentního podílu skleněných střepů.

Vztah mezi koncentrací a měrným hmotnostním tokem však může ovlivnit řada činitelů, například:

druh pece (teplota předehřívání vzduchu, tavicí technologie)

druh vyráběného skla (energetické nároky na tavení)

skladba zdrojů energie (fosilní paliva/elektrický příhřev)

druh fosilního paliva (topný olej, plyn)

druh oxidačního činidla (kyslík, vzduch, vzduch obohacený kyslíkem)

procentní podíl skleněných střepů

složení kmene

stáří pece

rozměry pece

Při přepočtu úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami na měrné hmotnostní emise byly použity přepočítací koeficienty uvedené v tabulce 2.

Přepočítací koeficienty byly stanoveny podle energeticky účinných pecí a vztahují se pouze na plně vzducho-palivové pece.

Tabulka 2

Přehled koeficientů pro přepočet mg/Nm3 na kg/t utavené skloviny podle energeticky účinných vzducho-palivových pecí

Odvětví

Koeficienty pro přepočet mg/Nm3 na kg/t utavené skloviny

Ploché sklo

2,5 × 10–3

Obalové sklo

Obecný případ

1,5 × 10–3

Zvláštní případy (1)

Studie pro jednotlivé případy

(často 3,0 × 10–3)

Nekonečná skleněná vlákna

4,5 × 10–3

Užitkové sklo

Sodnovápenaté

2,5 × 10–3

Zvláštní případy (2)

Studie pro jednotlivé případy

(mezi 2,5 a > 10 × 10–3; často 3,0 × 10–3)

Minerální vlna

Skelná vata

2 × 10–3

Kamenná vlna – kupolové pece

2,5 × 10–3

Speciální sklo

Obrazovkové sklo (stínítkové)

3 × 10–3

Obrazovkové sklo (kónické)

2,5 × 10–3

Borokřemičité (trubkové)

4 × 10–3

Sklokeramika

6,5 × 10–3

Osvětlovací sklo (sodnovápenaté)

2,5 × 10–3

Frity

Studie pro jednotlivé případy

(mezi 5–7,5 × 10–3)

DEFINICE NĚKTERÝCH LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ

Pro účely těchto závěrů o BAT a úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, které jsou uvedeny v oddílech 1.2 až 1.9, se použijí tyto definice:

NOX vyjádřené jako NO2

Celkové množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2

SOX vyjádřené jako SO2

Celkové množství oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřené jako SO2

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

Všechny plynné chloridy vyjádřené jako HCl

Fluorovodík vyjádřený jako HF

Všechny plynné fluoridy vyjádřené jako HF

DOBY PRO ZPRŮMĚROVÁNÍ U VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vycházejí v případě emisí odpadních vod uvedených v těchto závěrech o BAT z průměrné hodnoty složeného vzorku odebíraného po dobu 2 nebo 24 hodin.

1.1.   Obecné závěry o BAT pro výrobu skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení.

Kromě obecných nejlepších dostupných technik uvedených v tomto oddíle platí i zvláštní nejlepší dostupné techniky pro konkrétní procesy, které jsou shrnuty v oddílech 1.2–1.9.

1.1.1.   Systémy environmentálního řízení

1.   Nejlepší dostupnou technikou je postupovat podle systému environmentálního řízení, který obsahuje všechny tyto prvky:

i.

zapojení vedoucích pracovníků včetně nejvyššího vedení;

ii.

vedením stanovená politika v oblasti životního prostředí, jejíž součástí je neustálé zdokonalování zařízení;

iii.

plánování a zavádění nezbytných postupů a cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi;

iv.

zavádění postupů se zvláštním zaměřením na:

a)

strukturu a odpovědnost

b)

školení, informovanost a kompetentnost

c)

komunikaci

d)

zapojení zaměstnanců

e)

dokumentaci

f)

efektivní řízení procesů

g)

programy údržby

h)

připravenost a reakce na mimořádné situace

i)

zajištění souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí.

v.

kontrolu výsledků a přijímání nápravných opatření se zvláštním důrazem na:

a)

monitorování a měření (viz také referenční dokument Obecné zásady monitorování)

b)

nápravná a preventivní opatření

c)

vedení záznamů

d)

nezávislý (pokud je to možné) interní nebo externí audit s cílem zjistit, zda systém environmentálního řízení odpovídá naplánovaným opatřením a je řádně realizován a spravován;

vi.

přezkum systému environmentálního řízení vedením, pokud jde o jeho vhodnost, dostatečnost a efektivitu;

vii.

sledování vývoje ekologičtějších technologií;

viii.

zohlednění dopadů konečného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového zařízení a po celou dobu jeho provozu;

ix.

pravidelné uplatňování odvětvových referenčních hodnot.

Použití

Rozsah (např. míra podrobností) a povaha systému environmentálního řízení jsou obecně dány povahou, strukturou, rozsahem a složitostí zařízení a rozsahem jeho dopadů na životní prostředí.

1.1.2.   Energetická účinnost

2.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování měrné spotřeby energie pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika

Použití

i.

Optimalizace procesů prostřednictvím řízení provozních parametrů

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Pravidelná údržba tavicí pece

iii.

Optimalizace konstrukce pece a výběr tavicí metody

Použitelné u nových zařízení

U stávajících zařízení je k realizaci zapotřebí celková přestavba pece.

iv.

Použití metod řízeného spalování

Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí

v.

Používání stále vyššího množství skleněných střepů, pokud jsou k dispozici a je to ekonomicky a technicky realizovatelné

Nelze použít u nekonečných skleněných vláken, vysokoteplotní izolační vlny a frit.

vi.

Používání spalinového kotle k rekuperaci tepla, pokud je to technicky a ekonomicky realizovatelné

Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí

Použitelnost a ekonomická realizovatelnost této techniky je dána celkovou účinností, které lze dosáhnout, včetně efektivního využívání vytvořené páry.

vii.

Předehřívání kmene a skleněných střepů, pokud je to technicky a ekonomicky realizovatelné

Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí

Použitelnost se obvykle omezuje na složení kmene s více než 50 % podílem skleněných střepů.

1.1.3.   Skladování materiálu a manipulace s ním

3.   Nejlepší dostupnou technikou je zabránit emisím, nebo pokud to není možné, alespoň snížit emise prachu ze skladování pevných materiálů a manipulace s nimi používáním jedné nebo několika z následujících technik:

I.

Skladování surovin

i.

Skladování volně ložených práškových materiálů v uzavřených silech vybavených systémem na zachycování prachu (např. tkaninový filtr)

ii.

Skladování jemných materiálů v uzavřených kontejnerech nebo utěsněných pytlích

iii.

Zakrývání hrubých prašných materiálů při skladování na hromadách

iv.

Používání čisticích vozů a kropení

II.

Manipulace se surovinami

Technika

Použití

i.

U materiálů. které se přepravují nad zemí, používání uzavřených dopravníků, aby nedocházelo k úniku materiálu

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Pokud se používají pneumatické dopravníky, používání utěsněného systému s filtrem, který před vyložením vyčistí vzduch v přepravním prostoru

iii.

Vlhčení kmene

Používání této techniky je omezeno nepříznivými účinky na energetickou účinnost pecí. Pro některá složení kmene, především na výrobu borokřemičitého skla, mohou platit omezení.

iv.

Používání mírného podtlaku v peci

Použitelné jen tehdy, pokud podtlak vzniká jakou nedílná součást provozu (např. u tavicích pecí na výrobu frit), vzhledem k nepříznivému vlivu na energetickou účinnost

v.

Používání surovin, které nezpůsobují dekrepitaci (především dolomit a vápenec) Tento jev spočívá v pukání hornin působením tepla, což může mít za následek vyšší emise prachu.

Použitelné v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti surovin

vi.

Používání odsávání napojeného na filtrační systém u procesů, kde je pravděpodobný vznik prachu (např. otevírání pytlů, míchání kmene na výrobu frit, likvidace prachu z tkaninových filtrů, tavicí pece se studenou horní stavbou)

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

vii.

Používání uzavřených šroubových podavačů

viii.

Uzavření kapes podavačů

Všeobecně použitelné Aby se zařízení nepoškodilo, může být zapotřebí chlazení.

4.   Nejlepší dostupnou technikou je zabránit emisím, nebo pokud to není možné, alespoň snížit emise plynů ze skladování těkavých surovin a manipulace s nimi používáním jedné nebo několika z následujících technik:

i.

Používání nátěru s nízkou pohltivostí slunečního záření na nádrže ke skladování volně ložených surovin, u nichž dochází ke změnám teploty působením slunečního záření.

ii.

Regulace teploty při skladování těkavých surovin

iii.

Izolace nádrží určených ke skladování těkavých surovin

iv.

Řízení zásob

v.

Používání nádrží s plovoucí střechou ke skladování velkého množství těkavých ropných produktů

vi.

Používání přepravních systémů s vracením výparů k přepravě těkavých tekutin (např. z cisteren do skladovacích nádrží)

vii.

Používání nádrží s pryžovým vakem ke skladování kapalných surovin

viii.

Používání tlakových/vakuových ventilů konstruovaných na kolísání tlaku

ix.

Úprava uvolňovaných látek (např. adsorpce, absorpce, kondenzace) při skladování nebezpečných materiálů

x.

Používání plnění pod hladinu při skladování pěnivých kapalin

1.1.4.   Obecné primární techniky

5.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat spotřebu energie a emise do ovzduší kontinuálním monitorováním provozních parametrů a plánovanou údržbou tavicí pece.

Technika

Použití

Technika sestává z řady monitorovacích a údržbových úkonů, které lze provádět jednotlivě nebo je kombinovat podle druhu pece, aby se minimalizovaly účinky stárnutí pece, a mezi něž patří např. utěsňování pece a hořákových tvarovek, maximální izolace, regulace podmínek pro stabilizovaný plamen, regulace poměru palivo/vzduch apod.

Použitelné u regenerativních, rekuperačních a kyslíko-palivových pecí.

U jiných druhů pecí je použitelnost pro konkrétní zařízení třeba posoudit individuálně.

6.   Nejlepší dostupnou technikou je pečlivý výběr a řízení všech látek a surovin, které se do tavicí pece dostávají, v zájmu snížení emisí do ovzduší nebo jejich předcházení, a to používáním jedné nebo několika z následujících technik.

Technika

Použití

i.

Používání surovin a externích skleněných střepů s nízkým obsahem nečistot (např. kovů, chloridů, fluoridů)

Použitelné v rámci omezení daných druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin a paliv

ii.

Používání náhradních surovin (např. méně těkavých)

iii.

Používání paliv s nízkým obsahem kovových nečistot

7.   Nejlepší dostupnou technikou je provádět pravidelně monitorování emisí a/nebo jiných relevantních provozních parametrů, např.:

Technika

Použití

i.

Kontinuální monitorování kritických provozních parametrů zajišťujících stabilitu procesů, např. teploty, přívodu paliva a proudění vzduchu

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Pravidelné monitorování provozních parametrů bránících/snižujících znečištění, např. obsahu O2 ve spalinách za účelem regulace poměru palivo/vzduch

iii.

Kontinuální monitorování emisí prachu, NOX a SO2 nebo jednorázové měření alespoň dvakrát ročně spojené s kontrolou náhradních parametrů, která zajistí správné fungování čisticího systému mezi měřeními

iv.

Kontinuální monitorování nebo pravidelné měření emisí NH3, pokud jsou užívány techniky selektivní katalytické redukce nebo selektivní nekatalytické redukce

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

v.

Kontinuální nebo pravidelné měření emisí CO, pokud se ke snižování emisí NOX používají primární techniky nebo techniky chemické redukce s použitím paliva, případně pokud může docházet k neúplnému spalování.

vi.

Pravidelné měření emisí HCl, HF, CO a kovů, zvláště pokud jsou používány suroviny obsahující tyto látky nebo pokud může docházet k neúplnému spalování

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

vii.

Kontinuální monitorování náhradních parametrů zajišťující správné fungování systému čištění odpadních plynů a udržování úrovně emisí mezi dvěma jednorázovými měřeními. Monitorování náhradních parametrů zahrnuje: přívod činidla, teplotu, přívod vody, napětí, odstraňování prachu, rychlost ventilátoru apod.

8.   Nejlepší dostupnou technikou ke snižování emisí nebo jejich předcházení je, aby systémy na čištění odpadních plynů pracovaly za běžných provozních podmínek při optimální kapacitě a dostupnosti.

Použití

Pro zvláštní provozní podmínky lze určit zvláštní postupy, a to především:

i.

při spouštění a odstavování/ukončování provozu

ii.

při jiných zvláštních úkonech, které by mohly ovlivnit správné fungování systémů (např. pravidelná a mimořádná údržba a čištění pece a/nebo systému na čištění odpadních plynů nebo zásadní změna výroby)

iii.

v případě nedostatečného proudění odpadních plynů nebo teploty, které brání využití celé kapacity systému.

9.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise oxidu uhelnatého (CO) z tavicí pece při používání primárních technik nebo chemické redukce s použitím paliva ke snižování emisí NOX

Technika

Použití

Primární techniky ke snižování emisí NOX jsou založeny na úpravách spalování (např. snížení poměru palivo/vzduch, hořáky pro postupné spalování s nízkými emisemi NOX apod.) Chemická redukce s použitím paliva spočívá v přidávání uhlovodíkového paliva k odpadním plynům za účelem snížení emisí NOX vzniklých v peci.

Zvyšování emisí CO v důsledku použití těchto technik lze snížit důsledným řízením provozních parametrů.

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí


Tabulka 3

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise oxidu uhelnatého z tavicích pecí

Parametr

Úroveò emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

Oxid uhelnatý vyjádřený jako CO

< 100 mg/Nm3

10.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise amoniaku (NH 3) při používání technik selektivní katalytické redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytické redukce (SNCR) k účinnému snižování emisí NOX.

Technika

Použití

Technika spočívá v navozování a udržování vhodných provozních podmínek pro systémy čištění odpadních plynů selektivní katalytickou nebo nekatalytickou redukcí za účelem snižování emisí nezreagovaného amoniaku.

Použitelné u tavicích pecí vybavených selektivní katalytickou nebo nekatalytickou redukcí


Tabulka 4

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise amoniaku při použití technik selektivní katalytické nebo nekatalytické redukce

Parametr

Úrovnì emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (3)

Amoniak, vyjádřený jako NH3

< 5–30 mg/Nm3

11.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise boru z tavicí pece, pokud jsou do kmene přidávány sloučeniny boru, a to pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (4)

Použití

i.

Provoz filtračního systému při vhodné teplotě, aby se podpořilo odlučování sloučenin boru v pevném skupenství, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že některé druhy kyseliny borité mohou být v kouřovém plynu přítomny jako plynné sloučeniny při teplotách nižších než 200 °C nebo až 60 °C.

Použitelnost pro stávající zařízení může být limitována technickým omezením vyplývajícím z umístění a vlastností stávajícího filtračního systému.

ii.

Používání suchého nebo polosuchého čištění v kombinaci s filtračním systémem

Použitelnost může být omezena nižší účinností odstraňování jiných plynných znečišťujících látek (SOX, HCl, HF) způsobenou ukládáním sloučenin boru na povrchu suchého zásaditého činidla.

iii.

Používání mokrého čištění

Použitelnost u stávajících zařízení může být omezena potřebou zvláštního čištění odpadních vod.

Monitorování

Monitorování emisí boru by mělo být prováděno podle zvláštní metodiky umožňující měření pevných i plynných forem a zjištění účinnosti odstraňování těchto druhů z kouřových plynů.

1.1.5.   Emise do vod ze sklářských výrobních procesů

12.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování spotřeby vody pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika

Použití

i.

Minimalizace úniků a netěsností

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Opětovné využívání vody použité k chlazení a čištění poté, co je vyčištěna

Tato technika je všeobecně použitelná.

Recirkulaci vody používané k praní plynů lze použít u většiny pracích systémů; může však být zapotřebí pravidelného vypouštění a výměny pracího média.

iii.

Používání polouzavřeného vodního systému, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné

Použitelnost této techniky může být omezená vzhledem k požadavkům souvisejícím s řízením bezpečnosti výrobního procesu. Konkrétně:

pokud to bezpečnost vyžaduje, může se používat otevřený chladicí systém (např. při incidentech, kdy je třeba chladit velké množství skla).

vodu používanou při některých zvláštních procesech (např. navazující činnost v odvětví nekonečných skleněných vláken, chemické leštění v odvětví užitkového a speciálního skla apod.) může být nutné úplně nebo zčásti vypouštět do systému čištění odpadních vod.

13.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat zatížení vypouštěných odpadních vod emisemi používáním jednoho nebo několika z následujících systémů čištění odpadních vod:

Technika

Použití

i.

Standardní techniky omezování znečištění, např. usazování, prosévání, stírání, neutralizace, filtrace, aerace, srážení, koagulace a flokulace apod.

Standardní osvědčené postupy pro snižování emisí při skladování kapalných surovin a meziproduktů, např. ochranné obaly, inspekce nádrží, ochrana před přeplněním apod.

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Biologické čištění, např. aktivovaný kal nebo biofiltrace k odstranění/rozložení organických sloučenin

Použitelnost se omezuje na odvětví, kde se ve výrobním procesu využívají organické látky (např. odvětví nekonečných skleněných vláken a minerální vlny).

iii.

Vypouštění do obecních čistíren odpadních vod

Použitelné u zařízení, kde je nutné další snižování množství znečišťujících látek

iv.

Externí opětovné využívání odpadních vod

Použitelnost se většinou omezuje na odvětví frit (možné opětovné využití při výrobě keramiky).


Tabulka 5

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro vypouštění odpadních vod z výroby skla do povrchových vod

Parametr (5)

Jednotka

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (6)

(směsný vzorek)

pH

6,5–9

Celkové množství rozpuštěných pevných látek

mg/l

< 30

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

mg/l

< 5–130 (7)

Sírany, vyjádřené jako SO4 2–

mg/l

< 1 000

Fluoridy, vyjádřené jako F

mg/l

< 6 (8)

Celkové uhlovodíky

mg/l

< 15 (9)

Olovo, vyjádřené jako Pb

mg/l

< 0,05 – 0,3 (10)

Antimon, vyjádřený jako Sb

mg/l

< 0,5

Arzen, vyjádřený jako As

mg/l

< 0,3

Barium, vyjádřené jako Ba

mg/l

< 3,0

Zinek, vyjádřený jako Zn

mg/l

< 0,5

Měď, vyjádřená jako Cu

mg/l

< 0,3

Chrom, vyjádřený jako Cr

mg/l

< 0,3

Kadmium, vyjádřené jako Cd

mg/l

< 0,05

Cín, vyjádřený jako Sn

mg/l

< 0,5

Nikl, vyjádřený jako Ni

mg/l

< 0,5

Amoniak, vyjádřený jako NH4

mg/l

< 10

Bor, vyjádřený jako B

mg/l

< 1–3

Fenol

mg/l

< 1

1.1.6.   Odpad ze sklářských výrobních procesů

14.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování produkce pevného odpadu určeného k odstranění pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika

Použití

i.

Recyklace odpadního kmene, pokud to umožňují nároky na kvalitu

Použitelnost může být omezená vzhledem k nárokům na kvalitu výsledného skleněného výrobku.

ii.

Minimalizace úniku materiálu při skladování surovin a nakládání s nimi

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Recyklace vlastních skleněných střepů ze zmetkových výrobků

Většinou nelze použít u nekonečných skleněných vláken, vysokoteplotní izolační vlny a frit

iv.

Recyklace prachu přidáváním do kmene, pokud to umožňují nároky na kvalitu

Použitelnost mohou omezovat různé faktory:

nároky na kvalitu výsledného skleněného výrobku

procentní podíl skleněných střepů v kmeni

možné unášení a koroze žáruvzdorných materiálů

omezení vyplývající z bilance síry

v.

Zhodnocování pevného odpadu a/nebo kalu vhodným využíváním v zařízení (např. kal z čištění odpadních vod) nebo v jiných průmyslových odvětvích

Všeobecně použitelné v odvětví výroby užitkového skla (kal z broušení olovnatého křišťálového skla) a obalového skla (jemné skleněné částice smíšené s olejem)

Omezená použitelnost v jiných odvětvích sklářské výroby z důvodu nepředvídatelného složení, kontaminace, malého objemu a ekonomické proveditelnosti.

vi.

Zhodnocování žáruvzdorných materiálů po ukončení životnosti možným použitím v jiných průmyslových odvětvích

Použitelnost je limitovaná vzhledem k omezením ze strany výrobců žáruvzdorných materiálů a potenciálních uživatelů.

vii.

Používání briket z odpadu určeného k recyklaci s cementovým pojivem v horkovětrných kupolových pecích, pokud to umožňují požadavky na kvalitu

Použitelnost briket z odpadu s cementovým pojivem se omezuje na odvětví výroby kamenné vlny.

Měl by se hledat kompromis mezi emisemi do ovzduší a vznikem pevného odpadu.

1.1.7.   Hluk ze sklářských výrobních procesů

15.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí hluku pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

i.

Vypracování posouzení hluku v životním prostředí a vytvoření plánu snižování hluku vhodného pro místní prostředí

ii.

Uzavření hlučného vybavení/provozu do samostatné konstrukce/jednotky

iii.

Používání valů na odstínění zdroje hluku

iv.

Provádění hlučných venkovních činností přes den

v.

Používání protihlukových stěn nebo přírodních zábran (stromy, keře) mezi zařízením a chráněnou oblastí v závislosti na místních podmínkách

1.2.   Závěry o BAT pro výrobu obalového skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu obalového skla.

1.2.1.   Emise prachu z tavicích pecí

16.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním systému na čištění kouřových plynů, např. elektrostatického odlučovače nebo tkaninového filtru.

Technika (11)

Použití

Systémy na čištění kouřových plynů využívají koncové techniky založené na filtraci všech materiálů, které jsou v místě měření v pevném skupenství.

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 6

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (12)

Prach

< 10–20

< 0,015– 0,06

1.2.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

17.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

I.

primární techniky, např.:

Technika (13)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních)

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Speciální konstrukce pece

Použitelnost se omezuje na složení kmene s vysokým podílem externích skleněných střepů (> 70 %).

Použití vyžaduje celkovou přestavbu tavicí pece.

Zvláštní omezení může způsobovat tvar pece (úzká a dlouhá).

iii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iv.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.

II.

sekundární techniky, např.:

Technika (14)

Použití

i.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

K použití může být nutná modernizace systému na zachycování prachu, aby se zaručila koncentrace prachu nižší než 10–15 mg/Nm3, a instalace odsiřovacího systému na odstraňování emisí SOX.

S ohledem na optimální interval provozních teplot se použitelnost omezuje na využívání elektrostatických odlučovačů. S tkaninovými filtry se technika většinou nepoužívá, protože by vzhledem k nízké provozní teplotě v rozmezí 180–200 °C bylo nutné ohřívání odpadních plynů.

K zavedení této techniky může být nutné mít k dispozici velký prostor.

ii.

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Tuto techniku lze využít u rekuperačních pecí.

Velmi omezená použitelnost u konvenčních regenerativních pecí, u nichž je těžké dostat se do správného teplotního intervalu nebo není možné řádně promísit kouřové plyny s činidlem

Lze ji použít u nových regenerativních pecí vybavených dělenými regenerátory, teplotní interval se však obtížně udržuje kvůli reverzaci mezi komorami, která způsobuje cyklické změny teploty.

Tabulka 7

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (15)

NOX vyjádřené jako NO2

Úpravy spalování, speciální konstrukce pecí (16)  (17)

500–800

0,75–1,2

Elektrická tavba

< 100

< 0,3

Kyslíko-palivová tavba (18)

Nelze použít.

< 0,5–0,8

Sekundární techniky

< 500

< 0,75

18.   Pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo je z důvodu zajištění kvality výsledného výrobku nutné vytvořit v peci zvláštní spalovací podmínky, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou uvedeny v tabulce 7.

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se do kmene přidávají dusičnany u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně, je uvedena v tabulce 8.

Technika (19)

Použití

Primární techniky

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Dusičnany se používají u vysoce kvalitních výrobků (tj. lékovek, flakónů a nádobek na kosmetické přípravky).

K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý.

Alternativou k používání dusičnanů jsou také úpravy procesů (např. zvláštní podmínky oxidačního spalování).

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí.


Tabulka 8

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicí pece v odvětví obalového skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo pokud se používají zvláštní podmínky oxidačního spalování u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (20)

NOX vyjádřené jako NO2

Primární techniky

< 1 000

< 3

1.2.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

19.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (21)

Použití

i.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku.

Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů).

Efektivní snižování emisí SOX závisí na zadržování sloučenin síry ve skle, které se může výrazně lišit podle druhu skla.

iii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.


Tabulka 9

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Palivo

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (22)  (23)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (24)

SOX vyjádřené jako SO2

Zemní plyn

< 200–500

< 0,3– 0,75

Topný olej (25)

< 500–1 200

< 0,75 – 1,8

1.2.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

20.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise HCl a HF z tavicí pece (případně v kombinaci s kouřovými plyny z povrchových úprav na horkém konci) používáním jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (26)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 10

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (27)

Chlorovodík, vyjádřený jako HCl (28)

< 10–20

< 0,02 – 0,03

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 1–5

< 0,001 – 0,008

1.2.5.   Emise kovů z tavicích pecí

21.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (29)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace sloučenin kovů přidávaných do kmene, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla v rámci požadavků na kvalitu spotřebního skla

iii.

Používání filtračního systému (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač)

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

iv.

Používání suchého nebo polosuchého čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 11

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví obalového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (30)  (31)  (32)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (33)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1 (34)

< 0,3 – 1,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–5

< 1,5–7,5 × 10–3

1.2.6.   Emise z navazujících procesů

22.   Pokud se k povrchových úpravám na horkém konci používají cínové, organocínové nebo titanové sloučeniny, je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí používáním jedné nebo několika z následujících technik:

Technika

Použití

i.

Minimalizace úniku materiálu používaného k povrchovým úpravám dobrým těsněním aplikačního systému a používáním účinných odsávacích digestoří.

Kvalitní konstrukce a těsnění aplikačního systému je zásadní pro minimalizaci úniku nezreagovaného materiálu do ovzduší.

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Kombinace kouřového plynu z povrchových úprav s odpadním plynem z tavicích pecí nebo se spalovacím vzduchem z pece, pokud je používán systém sekundární úpravy (filtr a zařízení na suché nebo polosuché čištění)

Podle chemické kompatibility je možné před úpravou mísit odpadní plyny z povrchových úprav s jinými kouřovými plyny. Lze použít tyto dvě možnosti:

kombinace s kouřovými plyny z tavicí pece před systémem sekundární úpravy (suché nebo polosuché čištění a filtrační systém)

kombinace se spalovacím vzduchem před vstupem do regenerátoru s následným sekundárním čištěním odpadních plynů vzniklých při tavbě (suché nebo polosuché čištění + filtrační systém)

Kombinace s kouřovými plyny z tavicí pece je všeobecně použitelná.

Kombinování se spalovacím vzduchem může podléhat technickým omezením vzhledem k možnému vlivu na chemii skla a na materiály použité v regenerátoru.

iii.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění nebo suchého čištění v kombinaci s filtrací (35)

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.


Tabulka 12

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z povrchových úprav na horkém konci v odvětví obalového skla, pokud se kouřové plyny z navazujících procesů upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

< 10

Sloučeniny titanu vyjádřené jako Ti

< 5

Sloučeniny cínu včetně organocínových, vyjádřené jako Sn

< 5

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 30

23.   Pokud se k povrchovým úpravám používá SO3, je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí SOX pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (36)

Použití

i.

Minimalizace úniku materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému

Kvalitní konstrukce a údržba aplikačního systému je zásadní pro minimalizaci úniku nezreagovaného materiálu do ovzduší.

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění


Tabulka 13

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z navazujících procesů využívajících SO3 k povrchovým úpravám v odvětví obalového skla, pokud se emise upravují samostatně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

SOx vyjádřené jako SO2

< 100–200

1.3.   Závěry o BAT pro výrobu plochého skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu plochého skla.

1.3.1.   Emise prachu z tavicích pecí

24.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.

Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.

Tabulka 14

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví plochého skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (37)

Prach

< 10–20

< 0,025 – 0,05

1.3.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

25.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

I.

primární techniky, např.:

Technika (38)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelnost se omezuje na nízkokapacitní pece pro výrobu speciálního plochého skla a na specifické podmínky pro dané zařízení vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních).

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Souhrn opatření FENIX

Založen na kombinaci různých primárních technik optimalizace spalování v regenerativních pecích na plavené sklo s příčnými plameny Hlavní rysy:

snížení přebytku vzduchu

potlačení tepelných uzlů a homogenizace teploty plamene

regulované mísení paliva a spalovacího vzduchu

Použitelnost se omezuje na regenerativní pece s příčnými plameny.

Použitelné u nových pecí

U stávajících pecí je tuto techniku nutné přímo začlenit do návrhu a stavby pece při její celkové přestavbě.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.

II.

sekundární techniky, např.:

Technika (39)

Použití

i.

Chemická redukce s použitím paliva

Použitelné u regenerativních pecí

Použitelnost je omezena zvýšenou spotřebou paliva a následným ekonomickým dopadem a dopadem na životní prostředí

ii.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

K použití může být nutná modernizace systému na zachycování prachu, aby se zaručila koncentrace prachu nižší než 10–15 mg/Nm3, a instalace odsiřovacího systému na odstraňování emisí SOX.

S ohledem na optimální interval provozních teplot se použitelnost omezuje na využívání elektrostatických odlučovačů. S tkaninovými filtry se technika většinou nepoužívá, protože by vzhledem k nízké provozní teplotě v rozmezí 180–200 °C bylo nutné ohřívání odpadních plynů.

K zavedení této techniky může být nutné mít k dispozici velký prostor.

Tabulka 15

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (40)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (41)

NOX vyjádřené jako NO2

Úprava spalování

Souhrn opatření FENIX (42)

700–800

1,75 – 2,0

Kyslíko-palivová tavba (43)

Nelze použít.

< 1,25–2,0

Sekundární techniky (44)

400–700

1,0 – 1,75

26.   Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami. Pokud se uplatňují sekundární techniky, platí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v tabulce 15.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se při výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní do kmene přidávají dusičnany, jsou uvedeny v tabulce 16.

Technika (45)

Použití

Primární techniky

 

Minimalizace obsahu dusičnanů ve složení kmene

 

Dusičnany se používají na speciální výrobky (např. barevné sklo).

 

K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý.

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí.


Tabulka 16

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla, pokud se k výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní používají dusičnany

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (46)

NOX vyjádřené jako NO2

Primární techniky

< 1 200

< 3

1.3.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

27.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (47)

Použití

i.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku.

Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů).

iii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.


Tabulka 17

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla

Parametr

Palivo

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (48)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (49)

SOx vyjádřené jako SO2

Zemní plyn

< 300–500

< 0,75–1,25

Topný olej (50)  (51)

500–1 300

1,25–3,25

1.3.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

28.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (52)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 18

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví plochého skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (53)

Chlorovodík, vyjádřený jako HCl (54)

< 10–25

< 0,025 – 0,0625

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 1–4

< 0,0025 – 0,010

1.3.5.   Emise kovů z tavicích pecí

29.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (55)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Používání filtračního systému

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Používání suchého nebo polosuchého čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 19

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví plochého skla, s výjimkou skla barveného selenem

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (56)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (57)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1

< 0,5–2,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–5

< 2,5–12,5 × 10–3

30.   Pokud se k barvení skla používají sloučeniny selenu, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise selenu z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (58)

Použití

i.

Minimalizace odpařování selenu z kmene výběrem surovin s vyšší účinností zadržování ve skle a nižší těkavostí

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Používání filtračního systému

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Používání suchého nebo polosuchého čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 20

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece při výrobě barevného skla v odvětví plochého skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (59)  (60)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (61)

Sloučeniny selenu, vyjádřené jako Se

1–3

< 2,5–7,5 × 10–3

1.3.6.   Emise z navazujících procesů

31.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí do ovzduší z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (62)

Použití

i.

Minimalizace úniku materiálu používaného k povrchovým úpravám plochého skla zajištěním kvalitního těsnění aplikačního systému

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Minimalizace úniků SO2 z tunelové chladicí pece pomocí optimálního provozu řídícího systému

iii.

Kombinace emisí SO2 z chladicí pece s odpadními plyny z tavicí pece, pokud je to technicky proveditelné a pokud je používán systém sekundární úpravy (filtr a zařízení na suché nebo polosuché čištění)

iv.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění nebo suchého čištění a filtrace

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

Výběr techniky a její účinnost závisí na složení odpadních plynů v místě vstupu.


Tabulka 21

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví plochého skla, pokud se emise upravují odděleně.

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

< 15–20

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 10

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 1–5

SOX vyjádřené jako SO2

< 200

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 1

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 5

1.4.   Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu nekonečných skleněných vláken.

1.4.1.   Emise prachu z tavicích pecí

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v tomto oddíle se vztahují ke všem materiálům, které jsou v místě měření v pevném skupenství, včetně pevných sloučenin boru. Sloučeniny boru, které jsou v bodě měření plynné, zahrnuty nejsou.

32.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (63)

Použití

i.

Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin

Primární technikou ke snížení emisí prachu, které vznikají především v důsledku těkavosti, je příprava takového složení kmene, které neobsahuje sloučeniny boru nebo jich obsahuje malé množství. Bor je hlavní složkou částic unikajících z tavicí pece.

Použití techniky je omezeno otázkami práv duševního vlastnictví, protože složení kmene bez boru nebo s nízkým obsahem boru jsou chráněna patentem.

ii.

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití u nových zařízení, kde při výběru umístění a vlastností filtru neexistují žádná omezení.

iii.

Systém mokrého čištění

Použití u stávajících zařízení může být omezeno technickými aspekty, např. potřebou zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 22

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (64)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (65)

Prach

< 10–20

< 0,045 – 0,09

1.4.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

33.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (66)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí v rámci omezení daných energetickou účinností pece a vyšší spotřebou paliva Většina pecí je již rekuperačního typu.

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 23

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

 

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny

NOX vyjádřené jako NO2

Úprava spalování

< 600–1 000

< 2,7–4,5 (67)

Kyslíko-palivová tavba (68)

Nelze použít.

< 0,5–1,5

1.4.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

34.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (69)

Použití

i.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného skleněného výrobku.

Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů), které je třeba zlikvidovat.

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

Vysoká koncentrace sloučenin boru v kouřových plynech může snižovat účinnost činidla užívaného v systémech na suché nebo polosuché čištěné ke snižování emisí.

iv.

Používání mokrého čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 24

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Palivo

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (70)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (71)

SOx vyjádřené jako SO2

Zemní plyn (72)

< 200–800

< 0,9–3,6

Topný olej (73)  (74)

< 500–1 000

< 2,25–4,5

1.4.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

35.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (75)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu fluoru ve složení kmene

Minimalizace emisí fluoru z tavicího procesu lze dosáhnout takto:

minimalizací/snížením množství sloučenin fluoru (např. fluoritu) přidávaných do kmene na minimum úměrně kvalitě výsledného výrobku. Sloučeniny fluoru se využívají k optimalizaci tavicího procesu, usnadňují tvorbu vláken a minimalizují lámání vláken.

nahrazování sloučenin fluoru jinými materiály (např. sírany)

Nahrazování sloučenin fluoru jinými materiály je omezeno požadavky na kvalitu výrobku.

iii.

suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

iv.

mokré čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 25

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (76)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 10

< 0,05

Fluorovodík vyjádřený jako HF (77)

< 5–15

< 0,02– 0,07

1.4.5.   Emise kovů z tavicích pecí

36.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (78)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin.

ii.

Používání suchého nebo polosuchého čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Mokré čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 26

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (79)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (80)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1

< 0,9–4,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–3

< 4,5–13,5 × 10–3

1.4.6.   Emise z navazujících procesů

37.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (81)

Použití

i.

Systémy mokrého čištění

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné k úpravě odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) nebo sekundárních procesů, při nichž se používá pojivo, které se musí vytvrzovat nebo vysoušet.

ii.

Mokrý elektrostatický odlučovač

iii.

Filtrační systém (tkaninový filtr)

Tato technika je všeobecně použitelná k úpravě odpadních plynů vznikajících při řezání a frézování výrobků.


Tabulka 27

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví nekonečných skleněných vláken, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Emise z tváření a povrchových úprav

Prach

< 5–20

Formaldehyd

< 10

Amoniak

< 30

Celkové těkavé organické sloučeniny vyjádřené jako C

< 20

Emise z řezání a frézování

Prach

< 5–20

1.5.   Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu užitkového skla.

1.5.1.   Emise prachu z tavicích pecí

38.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (82)

Použití

i.

Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin

Složení kmene může obsahovat silně těkavé složky (např. bor, fluoridy), což výrazně přispívá ke tvoření emisí prachu z tavicí pece.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných druhem vyráběného skla a dostupností náhradních surovin.

ii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.

iv.

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

v.

Systém mokrého čištění

Použití se omezuje na konkrétní případy, především u elektrických tavicích pecí, kde je objem kouřových plynů a emisí prachu většinou malý a souvisí s unášením částic kmene.


Tabulka 28

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví užitkového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (83)

Prach

< 10–20 (84)

< 0,03– 0,06

< 1–10 (85)

< 0,003– 0,03

1.5.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

39.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (86)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních)

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Speciální konstrukce pece

Použitelnost se omezuje na složení kmene s vysokým podílem externích skleněných střepů (> 70 %).

Použití vyžaduje celkovou přestavbu tavicí pece.

Zvláštní omezení může způsobovat tvar pece (úzká a dlouhá).

iii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iv.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 29

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví užitkového skla

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (87)

NOx vyjádřené jako NO2

Úprava spalování

Speciální konstrukce pece

< 500–1 000

< 1,25–2,5

Elektrická tavba

< 100

< 0,3

Kyslíko-palivová tavba (88)

Nelze použít.

< 0,5–1,5

40.   Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou uvedeny v tabulce 29.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany, jsou uvedeny v tabulce 30.

Technika (89)

Použití

Primární techniky

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Dusičnany se používají u vysoce kvalitních výrobků, kdy se vyrábí vysoce čiré nebo speciální sklo. K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý.

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí.


Tabulka 30

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případech, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany

Parametr

Typ pece

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny

NOX vyjádřené jako NO2

Konvenční vzducho-palivové pece

< 500–1 500

< 1,25 – 3,75 (90)

Elektrická tavba

< 300–500

< 8–10

1.5.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

41.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (91)

Použití

i.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku.

Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů).

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 31

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví užitkového skla

Parametr

Palivo/tavicí technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (92)

SOx vyjádřené jako SO2

Zemní plyn

< 200–300

< 0,5– 0,75

Topný olej (93)

< 1 000

< 2,5

Elektrická tavba

< 100

< 0,25

1.5.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

42.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (94)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Použitelnost může být omezena složením kmene pro druh skla vyráběný v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu fluoru ve složení kmene a optimalizace látkové bilance fluoru

Minimalizace emisí fluoru z tavicího procesu lze dosáhnout minimalizací/snížením množství sloučenin fluorů (např. fluoritu) přidávaných do kmene na minimum úměrně kvalitě výsledného výrobku. Sloučeniny fluoru se do kmene přidávají pro dosažení neprůhledného nebo zakaleného vzhledu skla.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

iv.

Mokré čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.

Použitelnost této techniky mohou omezovat vysoké náklady a aspekty spojené s čištěním odpadních vod včetně omezení souvisejících s recyklací kalu nebo pevných usazenin z čištění vod.


Tabulka 32

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví užitkového skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (95)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl (96)  (97)

< 10–20

< 0,03–0,06

Fluorovodík vyjádřený jako HF (98)

< 1–5

< 0,003–0,015

1.5.5.   Emise kovů z tavicích pecí

43.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (99)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu kovových sloučenin přidávaných do kmene vhodným výběrem surovin, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla nebo pokud je třeba dosáhnout u skla zvláštních vlastností

U výroby křišťálového a olovnatého křišťálového skla je minimalizace obsahu kovových sloučenin omezena na hodnoty uvedené ve směrnici 69/493/EHS, která obsahuje klasifikaci chemického složení výsledných skleněných výrobků.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 33

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví užitkového skla, s výjimkou skla odbarvovaného selenem

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (100)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (101)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1

< 0,6–3 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–5

< 3–15 × 10–3

44.   Pokud se k odbarvování skla používají sloučeniny selenu, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise selenu z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (102)

Použití

i.

Minimalizace obsahu selenu přidávaného do kmene vhodným výběrem surovin

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 34

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při odbarvování skla používají sloučeniny selenu

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (103)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (104)

Sloučeniny selenu vyjádřené jako Se

< 1

< 3 × 10–3

45.   Pokud se k výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise olova z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (105)

Použití

i.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

ii.

Tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Elektrostatický odlučovač

iv.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 35

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise olova z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (106)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (107)

Sloučeniny olova vyjádřené jako Pb

< 0,5–1

< 1–3 × 10–3

1.5.6.   Emise z navazujících procesů

46.   U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí prachu a kovů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (108)

Použití

i.

Provádění prašných úkonů (např. řezání, broušení, leštění) pod kapalinou

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání systému tkaninových filtrů


Tabulka 36

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z prašných navazujících procesů v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

< 1–10

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) (109)

< 1

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) (109)

< 1–5

Sloučeniny olova vyjádřené jako Pb (110)

< 1–1,5

47.   U leštění kyselinou je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí HF pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (111)

Použití

i.

Minimalizace úniku lešticího materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění


Tabulka 37

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 5

1.6.   Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu speciálního skla.

1.6.1.   Emise prachu z tavicích pecí

48.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (112)

Použití

i.

Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin

Složení kmene může obsahovat silně těkavé složky (např. bor, fluoridy), které jsou hlavní složkou prachu z tavicí pece.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu vyráběného skla.

ii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iii.

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 38

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (113)

Prach

< 10–20

< 0,03–0,13

< 1–10 (114)

< 0,003–0,065

1.6.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

49.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

I.

primární techniky, např.:

Technika (115)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních)

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.

II.

sekundární techniky, např.:

Technika (116)

Použití

i.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

K použití může být nutná modernizace systému na zachycování prachu, aby se zaručila koncentrace prachu nižší než 10–15 mg/Nm3, a instalace odsiřovacího systému na odstraňování emisí SOX.

S ohledem na optimální interval provozních teplot se použitelnost omezuje na využívání elektrostatických odlučovačů. S tkaninovými filtry se technika většinou nepoužívá, protože by vzhledem k nízké provozní teplotě v rozmezí 180–200 °C bylo nutné ohřívání odpadních plynů.

K zavedení této techniky může být nutné mít k dispozici velký prostor.

ii.

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Velmi omezená použitelnost u konvenčních regenerativních pecí, u nichž je těžké dostat se do správného teplotního intervalu nebo není možné řádně promísit kouřové plyny s činidlem

Lze ji použít u nových regenerativních pecí vybavených dělenými regenerátory, teplotní interval se však obtížně udržuje kvůli reverzaci mezi komorami, která způsobuje cyklické změny teploty.

Tabulka 39

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (117)

NOX vyjádřené jako NO2

Úprava spalování

600–800

1,5 – 3,2

Elektrická tavba

< 100

< 0,25 – 0,4

Kyslíko-palivová tavba (118)  (119)

Nelze použít.

< 1–3

Sekundární techniky

< 500

< 1–3

50.   Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci buď s primárními, nebo se sekundárními technikami.

Technika (120)

Použití

Primární techniky

Minimalizace obsahu dusičnanů ve složení kmene

Dusičnany se používají u vysoce kvalitních výrobků, kde je třeba dosáhnout zvláštních vlastností skla. K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý.

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí.


Tabulka 40

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (121)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (122)

NOX vyjádřené jako NO2

Minimalizace obsahu dusičnanů přidávaných do kmene v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami

< 500–1 000

< 1–6

1.6.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

51.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (123)

Použití

i.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného skleněného výrobku.

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 41

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Palivo/tavba technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (124)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (125)

SOX vyjádřené jako SO2

Zemní plyn,

elektrická tavba (126)

< 30–200

< 0,08–0,5

Topný olej (127)

500–800

1,25–2

1.6.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

52.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (128)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Použitelnost může být omezena složením kmene pro druh skla vyráběný v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu fluoru a/nebo chloru v kmeni a optimalizace látkové bilance fluoru a/nebo chloru

Sloučeniny fluoru se používají k dosažení konkrétních vlastností u speciálního skla (tj. neprůhledné osvětlovací sklo, optické sklo),

Sloučeniny chloru se mohou požívat jako čeřidla při výrobě borokřemičitého skla.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 42

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (129)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl (130)

< 10–20

< 0,03 – 0,05

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 1–5

< 0,003 – 0,04 (131)

1.6.5.   Emise kovů z tavicích pecí

53.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (132)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu kovových sloučenin přidávaných do kmene vhodným výběrem surovin, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla nebo pokud je třeba dosáhnout u skla zvláštních vlastností

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 43

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví speciálního skla

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (133)  (134)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (135)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,1–1

< 0,3–3 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–5

< 3–15 × 10–3

1.6.6.   Emise z navazujících procesů

54.   U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí prachu a kovů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (136)

Použití

i.

Provádění prašných úkonů (např. řezání, broušení, leštění) pod kapalinou

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání systému tkaninových filtrů


Tabulka 44

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu a kovů z navazujících procesů v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

1–10

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) (137)

< 1

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) (137)

< 1–5

55.   U leštění kyselinou je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí HF pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (138)

Popis

i.

Minimalizace úniku lešticího materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání sekundární techniky, např. mokrého čištění


Tabulka 45

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 5

1.7.   Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu minerální vlny.

1.7.1.   Emise prachu z tavicích pecí

56.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.

Technika (139)

Použití

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.

Elektrostatické odlučovače nelze použít u kupolových pecí na výrobu kamenné vlny vzhledem k riziku výbuchu způsobeného vznícením oxidu uhelnatého, který v peci vzniká.


Tabulka 46

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (140)

Prach

< 10–20

< 0,02– 0,050

1.7.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

57.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (141)

Použití

i.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních)

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

ii.

Elektrická tavba

Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně).

Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu.

K zavedení je nutná celková přestavba pece.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 47

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Produkt

Tavicí technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (142)

NOX vyjádřené jako NO2

Skelná vata

Vzducho-palivové a elektrické pece

< 200–500

< 0,4–1,0

Kyslíko-palivová tavba (143)

Nelze použít.

< 0,5

Kamenná vlna

Všechny typy pecí

< 400–500

< 1,0–1,25

58.   Pokud se při výrobě skelné vaty do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (144)

Použití

i.

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Pokud kmen obsahuje vyšší podíl externích skleněných střepů, přidávají se do něj dusičnany jako oxidační činidlo ke kompenzaci přítomnosti organických látek ve střepech.

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku.

ii.

Elektrická tavba

Tato technika je všeobecně použitelná.

K zavedení elektrické tavby je nutná celková přestavba pece.

iii.

Kyslíko-palivová tavba

Tato technika je všeobecně použitelná.

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 48

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí při výrobě skelné vaty, pokud se do kmene přidávají dusičnany

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (145)

NOX vyjádřené jako NO2

Minimalizace obsahu dusičnanů přidávaných do kmene v kombinaci s primárními technikami

< 500–700

< 1,0–1,4 (146)

1.7.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

59.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (147)

Použití

i.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Při výrobě skelné vaty je tato technika všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin s nízkým obsahem síry, především externích skleněných střepů. Vysoký podíl externích skleněných střepů v kmeni omezuje možnost optimalizovat bilanci síry vzhledem k proměnlivému obsahu síry.

Při výrobě kamenné vlny může být při optimalizaci bilance síry nutný kompromis mezi odstraňováním emisí SOX z kouřových plynů a snižováním množství pevných odpadů vznikajících při úpravě kouřových plynů (prach z filtrů) a/nebo při zvlákňování, které mohou být recyklovány přidáváním do kmene (cementové brikety), nebo je může být nutné likvidovat.

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56).

iv.

Používání mokrého čištění

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod.


Tabulka 49

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Produkt/podmínky

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (148)

SOX vyjádřené jako SO2

Skelná vata

Plynové a elektrické pece (149)

< 50–150

< 0,1– 0,3

Kamenná vlna

Plynové a elektrické pece

< 350

< 0,9

Kupolové pece bez briket nebo recyklace kalu (150)

< 400

< 1,0

Kupolové pece s použitím briket nebo recyklace kalu (151)

< 1 400

< 3,5

1.7.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

60.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (152)

Popis

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56).


Tabulka 50

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Produkt

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (153)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

Skelná vata

< 5–10

< 0,01– 0,02

Kamenná vlna

< 10–30

< 0,025– 0,075

Fluorovodík vyjádřený jako HF

Všechny produkty

< 1–5

< 0,002– 0,013 (154)

1.7.5.   Emise sirovodíku (H2S) z tavicích pecí na výrobu kamenné vlny

61.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí H2S z tavicí pece pomocí spalovacího zařízení na odpadních plyny, kde dochází k oxidaci sirovodíku na SO2.

Technika (155)

Použití

Spalovací zařízení na odpadní plyny

Tato technika je všeobecně použitelná u kupolových pecí na výrobu kamenné vlny.


Tabulka 51

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise H2S z tavicí pece při výrobě kamenné vlny

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (156)

Sirovodík vyjádřený jako H2S

< 2

< 0,005

1.7.6.   Emise kovů z tavicích pecí

62.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (157)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin.

Přidávání manganu jako oxidačního činidla do kmene při výrobě skelné vaty závisí na množství a kvalitě externích skleněných střepů obsažených v kmeni a v závislosti na tom ho lze minimalizovat.

ii.

Používání filtračního systému

U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56).


Tabulka 52

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví minerální vlny

Parametr

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (158)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (159)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 0,2–1 (160)

< 0,4–2,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 1–2 (160)

< 2–5 × 10–3

1.7.7.   Emise z navazujících procesů

63.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (161)

Použití

i.

Proudové odlučovače a cyklony

Tato technika je založena na odstraňování částic a kapek z odpadních plynů narážením částic a odstraňování plynných látek částečnou absorpcí vodou. V proudových odlučovačích se většinou využívá užitková voda. Recyklovaná užitková voda se před opětovným použitím filtruje.

Tato technika je v odvětví minerální vlny všeobecně použitelná, zvláště při výrobě skelné vaty k čištění emisí z tváření (povrchové úpravy vláken).

Omezená použitelnost při výrobě kamenné vlny vzhledem k možnému nepříznivému vlivu na jiné používané techniky snižování emisí.

ii.

Pračky plynů

Tato technika je všeobecně použitelná k čištění odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) nebo u kombinovaných odpadních plynů (tváření a tvrzení).

iii.

Mokré elektrostatické odlučovače

Tato technika je všeobecně použitelná k čištění odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) a z vytvrzovacích pecí nebo u kombinovaných odpadních plynů (tváření a tvrzení).

iv.

Filtry z kamenné vlny

Filtr sestává z ocelové nebo betonové konstrukce, na niž se upevňují pláty kamenné vlny, které slouží jako filtrační médium. Filtrační médium je třeba pravidelně čistit nebo měnit. Tento filtr je vhodný pro odpadní plyny s vysokým obsahem vlhkosti a přilnavých částic.

Použitelnost se omezuje především na odpadní plyny z tváření a/nebo z vytvrzovacích pecí při výrobě kamenné vlny.

v.

Spalování odpadních plynů

Tato technika je všeobecně použitelná k úpravě odpadních plynů z vytvrzovacích pecí, především při výrobě kamenné vlny.

Její používání u kombinovaných odpadních plynů (z tváření a tvrzení) není ekonomicky únosné vzhledem k velkému objemu, nízké koncentraci a nízké teplotě odpadních plynů.


Tabulka 53

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví minerální vlny, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t hotový výrobek

Tváření – kombinované emise z tváření a tvrzení – kombinované emise z tváření, tvrzení a chlazení

Celkové částice

< 20–50

Fenol

< 5–10

Formaldehyd

< 2–5

Amoniak

30–60

Aminy

< 3

Celkové těkavé organické sloučeniny

10–30

Emise z vytvrzovacích pecí  (162)  (163)

Celkové částice

< 5–30

< 0,2

Fenol

< 2–5

< 0,03

Formaldehyd

< 2–5

< 0,03

Amoniak

< 20–60

< 0,4

Aminy

< 2

< 0,01

Celkové těkavé organické sloučeniny

< 10

< 0,065

NOX vyjádřené jako NO2

< 100–200

< 1

1.8.   Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vlny

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu vysokoteplotní izolační vlny.

1.8.1.   Emise prachu z tavení a navazujících procesů

64.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí filtračního systému.

Technika (164)

Použití

Filtrační systém je většinou tvořen tkaninovým filtrem.

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 54

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

Čištění kouřových plynů pomocí filtračních systémů

< 5–20 (165)

65.   U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (166)

Použití

i.

Minimalizace úniku produktu kvalitním utěsněním výrobní linky, pokud je to technicky možné.

K potenciálním zdrojům emisí prachu patří:

tvorba vláken a ukládání

tvorba koberce (zpevňování)

spalování maziva

řezání, ořezávání a balení hotového výrobku

Kvalitní konstrukce, těsnění a údržba systémů navazujícího zpracovávání je zásadní pro minimalizaci úniku materiálu do ovzduší.

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Řezání, ořezávání a balení ve vakuu s použitím účinného odsávacího systému ve spojení s tkaninovým filtrem

Vyvíjení podtlaku v pracovním místě (např. řezací stroj nebo kartonová krabice na balení) za účelem odsávání uvolněných částic a vláken a jejich odvádění ke tkaninovému filtru

iii.

Používání systému tkaninových filtrů (166)

Odpadní plyny z navazujících procesů (např. tvorba vláken, tvorba koberce, vypalování maziva) se odvádějí do čisticího systému sestávajícího z tkaninového filtru.


Tabulka 55

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro prašné navazující procesy v odvětví vysokoteplotní izolační vlny, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach (167)

1–5

1.8.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavení a navazujících procesů

66.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise NOX z pece na vypalování maziva regulací a/nebo úpravami spalování.

Technika

Použití

Regulace a/nebo úprava spalování

Techniky snižující vznik tepelných emisí NOX zahrnují regulaci hlavních parametrů spalování:

poměr palivo/vzduch (obsah kyslíku v reakční zóně)

teplota plamene

čas pobytu ve vysokoteplotní zóně

Vhodná regulace spalování spočívá v navození podmínek, které jsou nejméně příznivé pro vznik NOX.

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 56

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

NOX vyjádřené jako NO2

Regulace a/nebo úprava spalování

100–200

1.8.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavení a navazujících procesů

67.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicích pecí a navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (168)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem síry do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin.

ii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.


Tabulka 57

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí a z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

SOx vyjádřené jako SO2

Primární techniky

< 50

1.8.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

68.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise HCl a HF z tavicí pece výběrem surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene.

Technika (169)

Použití

Výběr surovin s nízkým obsahem chlóru a fluoru do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 58

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 10

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 5

1.8.5.   Emise kovů z tavicích pecí a navazujících procesů

69.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece a/nebo z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (170)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Používání filtračního systému


Tabulka 59

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí a/nebo z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vlny

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (171)

mg/Nm3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 1

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 5

1.8.6.   Emise těkavých organických sloučenin z navazujících procesů

70.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (172)

Použití

i.

Regulace spalování včetně monitorování souvisejících emisí CO

Tato technika spočívá v regulaci parametrů spalování (např. obsah kyslíku v reakční zóně, teplota plamene), aby se zajistilo úplné spalování organických složek (tj. polyethylenglykolu) v odpadních plynech. Monitorování emisí oxidu uhelnatého umožňuje kontrolu přítomnosti nespálených organických látek.

Tato technika je všeobecně použitelná.

ii.

Spalování odpadních plynů

Použitelnost těchto technik může omezovat jejich ekonomická únosnost vzhledem k malému objemu odpadních plynů a nízké koncentraci těkavých organických sloučenin.

iii.

Pračky plynů


Tabulka 60

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vlny, pokud jsou emise upravovány odděleně

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Těkavé organické sloučeniny

Primární a/nebo sekundární techniky

10–20

1.9.   Závěry o BAT pro výrobu frit

Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu frit.

1.9.1.   Emise prachu z tavicích pecí

71.   Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.

Technika (173)

Použití

Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 61

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (174)

Prach

< 10–20

< 0,05–0,15

1.9.2.   Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí

72.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (175)

Použití

i.

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Při výrobě frit se dusičnany do kmene přidávají u mnoha výrobků k zajištění požadovaných vlastností.

Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady, větším dopadem náhradních látek na životní prostředí a/nebo požadavky na kvalitu výsledného výrobku.

ii.

Snížení přístupu nežádoucího vzduchu do pece

Tato technika spočívá v bránění vstupu vzduchu do pece utěsněním hořákových tvarovek, podavače kmene a dalších otvorů tavicí pece.

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.   

Úprava spalování

a)

Snížení poměru palivo/vzduch

Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

b)

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Použitelné pouze za specifických podmínek v konkrétním zařízení vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva

c)

Postupné spalování:

Postupné zavádění vzduchu

Postupné zavádění paliva

Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí.

Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti.

d)

Recirkulace kouřových plynů

Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů.

e)

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je všeobecně použitelná.

Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece.

f)

Výběr paliva

Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.

iv.

Kyslíko-palivová tavba

Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece.


Tabulka 62

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Nejlepší dostupná technika

Provozní podmínky

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (176)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (177)

NOX vyjádřené jako NO2

Primární techniky

Kyslíko-palivová tavba bez dusičnanů (178)

Nelze použít.

< 2,5–5

Kyslíko-palivová tavba s použitím dusičnanů

Nelze použít.

5–10

Vzducho-palivové spalování a vzducho-palivové spalování obohacené kyslíkem bez dusičnanů

500–1 000

2,5–7,5

Vzducho-palivové spalování a vzducho-palivové spalování obohacené kyslíkem s použitím dusičnanů

< 1 600

< 12

1.9.3.   Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí

73.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (179)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem síry do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin.

ii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.

iii.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu.


Tabulka 63

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (180)

SOX vyjádřené jako SO2

< 50–200

< 0,25–1,5

1.9.4.   Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí

74.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (181)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace obsahu sloučenin fluoru ve složení kmene, pokud se používá k zajištění kvality výsledného výrobku

Sloučeniny fluoru se používají k dosažení konkrétních vlastností u frit (např. odolnost vůči teplotě a chemickým látkám).

Minimalizace obsahu sloučenin fluoru nebo jejich nahrazování jinými materiály je omezeno požadavky na kvalitu výrobku.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Tato technika je všeobecně použitelná.


Tabulka 64

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (182)

Chlorovodík vyjádřený jako HCl

< 10

< 0,05

Fluorovodík vyjádřený jako HF

< 5

< 0,03

1.9.5.   Emise kovů z tavicích pecí

75.   Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (183)

Použití

i.

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných druhem frit vyráběných v zařízení a dostupností surovin.

ii.

Minimalizace přidávání kovových sloučenin do kmene, pokud je nutné fritu barvit nebo jí dodávat specifické vlastnosti

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

iii.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem


Tabulka 65

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví frit

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (184)

mg/Nm3

kg/t utavené skloviny (185)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 1

< 7,5 × 10–3

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 5

< 37 × 10–3

1.9.6.   Emise z navazujících procesů

76.   U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí pomocí jedné nebo několika z následujících technik:

Technika (186)

Použití

i.

Používání technik mletí za mokra

Technika spočívá v drcení frity na požadovanou velikost částic s dostatečným množstvím tekutiny, aby vznikla suspenze. Tento proces většinou probíhá v mlecím zařízení s korundovými koulemi a vodou.

Tyto techniky jsou všeobecně použitelné.

ii.

Mletí a balení produktů za sucha s použitím účinného odsávacího systému ve spojení s tkaninovým filtrem

U mlecího zařízení nebo pracovního místa, kde probíhá balení, se využívá podtlak, který emise prachu odvádí ke tkaninovému filtru.

iii.

Používání filtračního systému


Tabulka 66

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví frit, pokud se emise upravují odděleně

Parametr

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami

mg/Nm3

Prach

5–10

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI)

< 1 (187)

Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn)

< 5 (187)

Slovníček pojmů:

1.10.   Popis technik

1.10.1.   Emise prachu

Technika

Popis

Elektrostatický odlučovač

Elektrostatické odlučovače fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách.

Tkaninový filtr

Tkaninové filtry se vyrábějí z propustného tkaného nebo netkaného textilního materiálu, který při průchodu plynů zachycuje částice.

Používání tkaninového filtru vyžaduje vhodný výběr textilního materiálu pro dané vlastnosti odpadních plynů a maximální provozní teplotu.

Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin

Složení kmene může obsahovat vysoce těkavé složky (např. sloučeniny boru), jejichž obsah lze v zájmu snížení emisí prachu způsobených převážně těkáním minimalizovat nebo je lze nahradit.

Elektrická tavba

Technika spočívá v používání pece, kde energie vzniká odporovým ohřevem.

V pecích se studenou horní stavbou (kde jsou elektrody většinou umístěny ve spodní části pece) pokrývá povrch skloviny vrstva kmene, což výrazně snižuje těkání složek kmene (např. sloučenin olova).

1.10.2.   Emise NOX

Technika

Popis

Úprava spalování

i.

Snížení poměru palivo/vzduch

Tato technika vychází hlavně z následujících prvků:

minimalizace vnikání vzduchu do pece

pečlivá regulace vzduchu používaného ke spalování

úprava konstrukce spalovací komory pece

ii.

Snížení teploty spalovacího vzduchu

Používání rekuperačních pecí namísto regenerativních vede k předehřívání vzduchu na nižší teplotu a tak i k nižší teplotě plamene To je však spojeno s nižší účinností pece (nižší měrný výkon), nižší účinností paliva a vyšší spotřebou paliva, což může vést k vyšším emisím (kg/t skla).

iii.

Postupné spalování

—   Postupné zavádění vzduchu– zahrnuje podstechiometrické (nedokonalé) spalování a dodávání zbývajícího vzduchu nebo kyslíku do pece, aby spalování bylo úplné.

—   Postupné zavádění paliva– v hrdle hořáku vzniká plamen o slabých impulsech (10 % celkové energie), kořen primárního plamene pokrývá sekundární plamen a snižuje teplotu jeho jádra.

iv.

Recirkulace kouřových plynů

Spočívá v opětovném vhánění odpadních plynů z pece do plamene, aby se snížil obsah kyslíku a tím i teplota plamene.

Využívání speciálních hořáků je založeno na vnitřní recirkulaci spalin, které ochlazují kořen plamene a snižují obsah kyslíku v nejteplejší části plamene.

v.

Hořáky s nízkými emisemi NOX

Tato technika je založena na principu snížení maximální teploty plamene, čímž se spalování zpomalí, ale je úplné a zvýší se přenos tepla (vyšší emisivita plamene). Může být spojena s úpravou konstrukce spalovací komory pece.

vi.

Výběr paliva

Pece na topný olej většinou vykazují nižší emise NOX než pece plynové, protože mají lepší emisivitu tepla a nižší teplotu plamene.

Speciální konstrukce pece

Pec rekuperačního typu, v níž se spojují různé funkce umožňující nižší tepotu plamene. Hlavní rysy:

zvláštní typ hořáků (počet a umístění)

upravená geometrie pece (výška a velikost)

dvoufázové předehřívání surovin, kdy odpadní plyny procházejí přes suroviny na vstupu do pece a za rekuperátorem, který předehřívá spalovací vzduch, je umístěno zařízení na předehřívání externích skleněných střepů

Elektrická tavba

Technika spočívá v používání pece, kde energie vzniká odporovým ohřevem. Hlavní rysy:

elektrody jsou většinou umístěny ve spodní části pece (studená horní stavba)

do kmene pro pece se studenou horní stavbou se často musí přidávat dusičnany, aby se vytvořily potřebné oxidační podmínky pro stabilní, bezpečný a účinný výrobní proces

Kyslíko-palivová tavba

Tato technika spočívá v nahrazení spalovacího vzduchu kyslíkem (> 90 % čistota), čímž se eliminuje/sníží tvorba termických NOX z dusíku vstupujícího do pece. Obsah zbytkového dusíku v peci závisí na čistotě dodávaného kyslíku, na kvalitě paliva (% N2 v zemním plynu) a na případném přívodu vzduchu.

Chemická redukce s použitím paliva

Tato technika spočívá ve vstřikování fosilního paliva do odpadního plynu, čímž řadou reakcí dochází k redukci NOX na N2. Při procesu 3R se palivo (zemní plyn nebo olej) vstřikuje ke stupu do regenerátoru. Tato technologie je určena pro regenerativní pece.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

Tato technika je založena na redukci NOX na dusík v katalytickém loži reakcí s amoniakem (většinou vodným roztokem) při optimální provozní teplotě přibližně 300–450 °C.

Lze použít jednu nebo dvě vrstvy katalyzátoru. Větší redukce NOX se dosáhne při použití většího množství katalyzátoru (dvě vrstvy).

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Tato technika je založena na redukci NOX na dusík reakcí s amoniakem nebo močovinou při vysoké teplotě.

Provozní teplotu je nutné udržovat v rozmezí 900 až 1 050 °C.

Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene

Minimalizací obsahu dusičnanů se snižují emise NOX vznikající při rozpadu těchto surovin, pokud se používají jako oxidační činidlo při výrobě vysoce kvalitních výrobků, kdy je nutné, aby sklo bylo vysoce čiré, nebo pokud je u dalších druhů skla třeba dosáhnout požadovaných vlastností. Lze použít tyto možnosti:

snížit obsah dusičnanů ve složení směsi na minimum úměrně danému výrobku a požadavkům na tavbu;

nahradit dusičnany jiným materiálem. K efektivním náhradním materiálům patří sírany, oxidy arzenu nebo oxid ceričitý;

upravit proces (např. zvláštní podmínky oxidačního spalování)

1.10.3.   Emise SOX

Technika

Popis

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Do toku odpadních plynů se zavede a rozptýlí zásadité činidlo v prášku nebo suspenzi/roztoku. Z této látky reakcí s plynnými druhy síry vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač). Účinnost odstraňování emisí čisticím systémem se většinou zvyšuje při použití reakční věže.

Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry

Minimalizací obsahu síry ve složení kmene se snižují emise SOX vznikající při rozpadu surovin obsahujících síru (obecně síranů) používaných jako čeřidla.

Efektivní snižování emisí SOX závisí na zadržování sloučenin síry ve skle, které se může výrazně lišit podle druhu skla a optimalizace bilance síry.

Používání paliv s nízkým obsahem síry

Používáním zemního plynu nebo topného oleje s nízkým obsahem síry se snižují emise SOX vznikající oxidací síry obsažené v palivu při spalování.

1.10.4.   Emise HCl a HF

Technika

Popis

Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene

Tato technika spočívá v pečlivém výběru surovin, které mohou obsahovat chloridy a fluoridy jako nečistoty (např. syntetická soda, dolomit, externí skleněné střepy. recyklovaný prach z filtrů), aby se již u zdroje snížily emise vznikající při rozpadu těchto surovin během tavení.

Minimalizace obsahu fluoru a/nebo chloru v kmeni a optimalizace látkové bilance fluoru a/nebo chloru

Minimalizace emisí fluoru a/nebo chloru z tavicího procesu lze dosáhnout minimalizací/snížením množství těchto látek přidávaných do kmene na minimum úměrně kvalitě výsledného výrobku. Sloučeniny fluoru (např. fluorit, kryolit, fluorokřemičitan) se používají k dosažení konkrétních vlastností u speciálního skla (např. neprůhledné sklo, optické sklo). Sloučeniny chloru lze používat jako čeřidla.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Do toku odpadních plynů se zavede a rozptýlí zásadité činidlo v prášku nebo suspenzi/roztoku. Z této látky reakcí s plynnými chloridy a fluoridy vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr).

1.10.5.   Emise kovů

Technika

Popis

Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene

Tato technika spočívá v pečlivém výběru materiálů do kmene, přičemž tyto materiály mohou obsahovat kovy jako nečistoty (např. externí střepy); tím se již u zdroje sníží emise kovů vznikající rozpadem těchto materiálů.

Minimalizace sloučenin kovů přidávaných do kmene, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla v rámci požadavků na kvalitu spotřebního skla

Minimalizace emisí kovů z tavicího procesu lze dosáhnout takto:

minimalizací obsahu kovových sloučenin ve složení kmene (např. železa, chromu, kobaltu, mědi, sloučenin manganu) při výrobě barevného skla;

minimalizací množství sloučenin selenu a oxidu ceričitého používaných jako odbarvovací činidla při výrobě čirého skla

Minimalizace obsahu selenu přidávaného do kmene vhodným výběrem surovin

Minimalizace emisí selenu z tavicího procesu lze dosáhnout takto:

minimalizací/snížením množství selenu ve složení kmene na minimum úměrně nárokům na výrobek;

výběrem surovin s obsahem selenu s nízkou těkavostí, aby se snížilo těkání během tavení

Používání filtračního systému

Odprašovací systémy (tkaninový filtr a elektrostatický odlučovač) mohou snížit emise prachu i kovů, protože emise kovů do ovzduší vznikající při tavení skla mají většinou podobu částic. U některých kovů, které tvoří vysoce těkavé sloučeniny (např. selen) se však účinnost odstraňování může značně lišit podle teploty, za níž filtrace probíhá.

Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem

Emise plynných kovů lze výrazně snížit používáním techniky suchého nebo polosuchého čištění se zásaditým činidlem. Z činidla reakcí s plynnými druhy vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač).

1.10.6.   Kombinované plynné emise (např. SOX, HCl, HF, sloučeniny boru)

Praní plynů

Při praní plynů se plynné sloučeniny rozpouštějí ve vhodné kapalině (vodě nebo zásaditém roztoku). Po průchodu pračkou se kouřové plyny nasycují vodou a před jejich vypuštěním je nutné oddělení kapiček. Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky se zachycují usazováním nebo filtrací.

1.10.7.   Kombinované emise (pevné + plynné)

Technika

Popis

Praní plynů

Při praní plynů (pomocí vhodné kapaliny – vody nebo zásaditého roztoku) lze zároveň odstraňovat pevné a plynné sloučeniny. Konstrukční kritéria pro odstraňování částic a plynu se liší, konstrukce zařízení je tedy často kompromisem mezi těmito dvěma možnostmi.

Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky (pevné emise a produkty chemických reakcí) se zachycují usazováním nebo filtrací.

V odvětví minerální vlny a nekonečných skleněných vláken se nejčastěji používají tyto systémy:

pračky s pevným ložem s předřazenými proudovými odlučovači

Venturiho pračky

Mokrý elektrostatický odlučovač

Tato technika spočívá v používání elektrostatického odlučovače, z nějž se materiál zachycený na deskových elektrodách odstraňuje oplachem vhodnou kapalinou, většinou vodou. Obvykle je součástí odlučovače i mechanismus na odstraňování kapek vody před vypuštěním odpadního plynu (odlučovač kapek nebo suchý poslední úsek)

1.10.8.   Emise z řezání, broušení a leštění

Technika

Popis

Provádění prašných úkonů (např. řezání, broušení, leštění) pod kapalinou

K řezání, broušení a leštění a k předcházení emisím prachu se jako chladicí kapalina většinou používá voda. Může být nutné používat odsávací systém vybavený odlučovačem kapek.

Používání systému tkaninových filtrů

Používání tkaninových filtrů je vhodné ke snižování emisí prachu i kovů, protože emise kovů z navazujících procesů se převážně vyskytují v podobě částic.

Minimalizace úniku lešticího materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému

Leštění kyselinou se provádí ponoření skleněného výrobku do lešticí lázně tvořené kyselinou fluorovodíkovou a kyselinou sírovou. 'Uvolňování výparů lze minimalizovat vhodnou konstrukcí a údržbou aplikačního systému, aby se zbránilo úniku.

Používání sekundární techniky, např. praní plynů

K čištění odpadních plynů se používá praní vodou vzhledem ke kyselé povaze emisí a vysoké rozpustnosti odstraňovaných plynných znečišťujících látek.

1.10.9.   Emise H2S a těkavých organických sloučenin

Spalování odpadních plynů

Tato technika spočívá v používání hořáku pro dodatečné spalování, který zajišťuje oxidaci sirovodíku (vznikajícího v silně redukčních podmínkách tavicí pece) na oxid siřičitý a oxidu uhelnatého na oxid uhličitý.

Těkavé organické sloučeniny se spalují, čímž dochází k jejich oxidaci na oxid uhličitý, vodu a další spaliny (např. NOX, SOX)


(1)  Zvláštní případy jsou případy méně příznivé (tj. speciální malé pece vyrábějící většinou méně než 100 tun denně s procentním podílem skleněných střepů nižším než 30 %). Do této kategorie spadá pouze 1 až 2 % výroby obalového skla.

(2)  Zvláštní případy jsou případy méně příznivé nebo případy výroby jiného než sodnovápenatého skla: borokřemičitého skla, sklokeramiky, křišťálového skla a méně často také olovnatého křišťálového skla.

(3)  Vyšší úrovně souvisejí s vyšší koncentrací NOX na vstupu, vyšší mírou redukce a stárnutím katalyzátoru.

(4)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.1, 1.10.4 a 1.10.6.

(5)  Význam znečišťujících látek uvedených v tabulce závisí na odvětví sklářského průmyslu a na různých činnostech prováděných v zařízení.

(6)  Úrovně se vztahují ke směsnému vzorku odebíranému po dobu 2 nebo 24 hodin.

(7)  Pro nekonečná skleněné vlákna je úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 200 mg/l.

(8)  Úroveň se vztahuje k vyčištěné vodě pocházející z činností zahrnujících leštění kyselinou.

(9)  Celkové uhlovodíky se obecně skládají z minerálních olejů.

(10)  Vyšší úroveň z daného rozmezí se vztahuje k navazujícím procesům při výrobě olovnatého křišťálového skla.

(11)  Popis filtračních systémů (tj. elektrostatický odlučovač, tkaninový filtr) je uveden v oddíle 1.10.1.

(12)  K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 1,5 × 10–3a 3 × 10–3.

(13)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(14)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(15)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro obecné případy (1,5 × 10–3), s výjimkou elektrické tavby (zvláštní případy: 3 × 10–3).

(16)  Nižší hodnota se vztahuje k používání speciálních konstrukcí pece tam, kde je to možné.

(17)  Tyto hodnoty by měly být revidovány v případě běžné nebo celkové přestavby tavicí pece.

(18)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(19)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(20)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro zvláštní případy (3 × 10–3).

(21)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(22)  U zvláštních druhů barevného skla (např. zelené sklo vyráběné redukčním procesem) může být z důvodu nejistoty ohledně dosažitelné úrovně emisí nutné zjišťovat bilanci síry. Hodnot uvedených v tabulce může být obtížné dosáhnout v kombinaci s recyklací prachu z filtrů a mírou recyklace externích skleněných střepů.

(23)  Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX větší prioritu než snížení produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany.

(24)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro obecné případy (1,5 × 10–3).

(25)  Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(26)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(27)  Byl použit přepočítací koeficient pro obecné případy uvedený v tabulce 2 (1,5 × 10–3).

(28)  Vyšší úrovně jsou spojeny se současným čištěním kouřových plynů z povrchových úprav na horkém konci.

(29)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(30)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(31)  Nižší hodnoty představují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami v případech, kdy sloučeniny kovů nejsou záměrně přidávány do kmene.

(32)  Vyšší hodnoty jsou spojeny s používáním kovů k barvení nebo odbarvování skla či v případech, kdy se společně s emisemi z tavicích pecí čistí kouřové plyny z povrchových úprav na horkém konci.

(33)  Byl použit přepočítací koeficient pro obecné případy uvedený v tabulce 2 (1,5 × 10–3).

(34)  Ve zvláštních případech, kdy se vyrábí vysoce kvalitní olovnaté sklo vyžadující vyšší množství selenu k odbarvování (v závislosti na surovině), jsou uvedeny vyšší hodnoty až 3 mg/Nm3.

(35)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.7.

(36)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.

(37)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(38)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(39)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(40)  Vyšší úrovně emisí se očekávají v případě, že se příležitostně k výrobě speciálního skla použijí dusičnany.

(41)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(42)  Nižší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují k používání opatření FENIX.

(43)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(44)  Vyšší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují ke stávajícím zařízením před běžnou nebo úplnou přestavbou tavicí pece. Nižší hodnoty se vztahují k novějším/modernizovaným zařízením.

(45)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.

(46)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro zvláštní případy (2,5 × 10–3).

(47)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(48)  Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany.

(49)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(50)  Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(51)  U velkých pecí na ploché sklo může být z důvodu nejistoty ohledně dosažitelné úrovně emisí nutné zjišťovat bilanci síry. Hodnot uvedených v tabulce může být obtížné dosáhnout v kombinaci s recyklací prachu z filtrů.

(52)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(53)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(54)  Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k recyklaci prachu z filtrů přidáváním do kmene.

(55)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(56)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(57)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(58)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(59)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(60)  Nižší hodnota odpovídá podmínkám, kdy má snižování emisí Se vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů. V tomto případě se uplatňuje vysoký stechiometrický poměr (činidlo/znečišťující látka) a vzniká značné množství pevného odpadu.

(61)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).

(62)  Popis systémů sekundární úpravy je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.

(63)  Popis systémů sekundární úpravy je uveden v oddílech 1.10.1 a 1.10.7.

(64)  Při použití primárních technik byly u kmene bez obsahu boru hlášeny hodnoty < 30 mg/Nm3 (< 0,14 kg/t utavené skloviny).

(65)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(66)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(67)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(68)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(69)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.

(70)  Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k přidávání síranů do kmene k čeření skla.

(71)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(72)  U kyslíko-palivových pecí se při mokrém čištění uvádí úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 0,1 kg/t utavené skloviny pro emise SOX, vyjádřených jako SO2.

(73)  Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(74)  Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany. Nižší hodnoty se v tomto případě vztahují k používání tkaninového filtru.

(75)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.6.

(76)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(77)  Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k přidávání sloučenin fluoru do kmene.

(78)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.5 a 1.10.6.

(79)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(80)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).

(81)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.7 a 1.10.8.

(82)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.5 a 1.10.7.

(83)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(84)  U pecí na výrobu sodnovápenatého skla s kapacitou < 80 t denně jsou hlášeny úvahy, zda je dosažení úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami ekonomicky únosné.

(85)  Tato úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami se vztahuje na složení kmene s obsahem složek splňujících kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné látky podle nařízení (ES) 1272/2008.

(86)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(87)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 pro úpravy spalování a zvláštní konstrukce pece a přepočítací koeficient 3 × 10–3 pro elektrickou tavbu (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(88)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(89)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.

(90)  Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro sodnovápenaté sklo (2,5 × 10–3).

(91)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(92)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(93)  Úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(94)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.6.

(95)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(96)  Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby.

(97)  V případech, kdy se jako čeřidla používají KCl nebo NaCl, je úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 30 mg/Nm3 nebo < 0,09 kg/t utavené skloviny.

(98)  Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby. Vyšší hodnoty se vztahují k výrobě opálového skla, recyklaci prachu z filtrů nebo k případům, kdy je do kmene přidáván velký podíl externích skleněných střepů.

(99)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(100)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(101)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(102)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(103)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(104)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(105)  Popis techniky je uveden v oddílech 1.10.1 a 1.10.5.

(106)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(107)  Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.

(108)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.8.

(109)  Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.

(110)  Hodnoty se vztahují k navazujícím úkonům při zpracování olovnatého křišťálového skla.

(111)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.

(112)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.

(113)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2,5 × 10–3 a 6,5 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech je však nutné použít zvláštní koeficient podle druhu vyráběného skla (viz tabulka 2).

(114)  Tyto úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami se vztahují na složení kmene s obsahem složek splňujících kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné látky podle nařízení (ES) 1272/2008.

(115)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(116)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(117)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2.5 × 10–3 a 4 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech je však nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby (viz tabulka 2).

(118)  Vyšší hodnoty se vztahují ke speciální výrobě trubiček z borokřemičitého skla pro farmaceutické účely.

(119)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(120)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.

(121)  Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby.

(122)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2.5 × 10–3 a 6,5 × 10–3, přičemž hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.

(123)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(124)  V rozmezích jsou zohledněny proměnlivé bilance síry spojené s druhem vyráběného skla.

(125)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.

(126)  Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby a složení kmene bez obsahu síranů.

(127)  Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.

(128)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(129)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty jsou stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.

(130)  Vyšší hodnoty se vztahují k používání kmene s obsahem chloru.

(131)  Horní hodnota rozmezí byla odvozena z konkrétních vykazovaných údajů.

(132)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(133)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(134)  Nižší hodnoty představují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami v případech, kdy sloučeniny kovů nejsou záměrně přidávány do kmene.

(135)  Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2); některé hodnoty uvedené v tabulce jsou přibližné. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.

(136)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.8.

(137)  Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.

(138)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.

(139)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.

(140)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2,5 × 10–3 a 6,5 × 10–3 (viz tabulka 2), které pokrývají výrobu skelné i kamenné vlny.

(141)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(142)  Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).

(143)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(144)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.

(145)  Byl použit přepočítací koeficient 2 × 10–3 (viz tabulka 2).

(146)  Nižší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují k používání kyslíko-palivové tavby.

(147)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.

(148)  Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).

(149)  Nižší hodnoty rozmezí se vztahují k použití elektrické tavby. Vyšší hodnoty se vztahují k vyšší míře recyklace skleněných střepů.

(150)  Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami se vztahuje k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX větší prioritu než snížení tvorby pevného odpadu.

(151)  Pokud má snižování objemu odpadu vyšší prioritu než snižování emisí SOX, lze očekávat vyšší emise. Úroveň, jíž lze dosáhnout, by měla vycházet z bilance síry.

(152)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(153)  Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).

(154)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 a 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).

(155)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.9.

(156)  Byl použit přepočítací koeficient pro výrobu kamenné vlny 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).

(157)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(158)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(159)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 a 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).

(160)  Vyšší hodnoty se vztahují k používání kupolových pecí na výrobu kamenná vlny.

(161)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.7 a 1.10.9.

(162)  Na úrovně emisí vyjádřené v kg/t hotového výrobku nemá vliv tloušťka vyráběného koberce minerální vlny ani extrémní koncentrace nebo rozředění kouřových plynů. Byl použit přepočítací koeficient 6,5 × 10–3.

(163)  Pokud se vyrábí minerální vlna o vysoké hustotě nebo vysokém obsahu pojiva, mohou být úrovně emisí spojené s technikami uvedenými jako nejlepší dostupné výrazně vyšší než úrovně zde uvedené. Pokud tyto druhy výrobků představují většinu objemu výroby v daném zařízení, měly by být zváženy jiné techniky.

(164)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.

(165)  Hodnoty se vztahují k používání systému tkaninových filtrů.

(166)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.

(167)  Nižší hodnota v rozmezí se vztahuje k emisím z hlinitokřemičitanové skelné vaty/žáruvzdorných keramických vláken.

(168)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.3.

(169)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.4.

(170)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.5.

(171)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(172)  Popis technik je uveden v oddílech 1.10.6 a 1.10.9.

(173)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.

(174)  K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování.

(175)  Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.

(176)  V rozmezích je zohledněna kombinace kouřových plynů z pecí využívajících různé techniky tavby a vyrábějících různé druhy frit, s obsahem dusičnanů v kmeni nebo bez něj, které lze odvádět do jednoho komína, což znemožňuje charakterizaci jednotlivých použitých tavicích technik a různých výrobků.

(177)  K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3. V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).

(178)  Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).

(179)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.

(180)  K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3, hodnoty uvedené v tabulce však mohou být přibližné. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).

(181)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.

(182)  K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byl použit přepočítací koeficient 5 × 10–3, přičemž některé hodnoty jsou stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).

(183)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.

(184)  Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.

(185)  Byl použit přepočítací koeficient 7,5 × 10–3. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).

(186)  Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.

(187)  Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.


8.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/63


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. února 2012,

kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu železa a oceli

(oznámeno pod číslem C(2012) 903)

(Text s významem pro EHP)

(2012/135/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžadují, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a také nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice.

(3)

„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.

(4)

V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola 2 uvedené směrnice.

(5)

Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžadují, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice.

(6)

Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky.

(7)

Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT.

(8)

V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo.

(9)

Rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), bylo zřízeno fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 13. září 2011 obdržela stanovisko (3) uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčních dokumentů o BAT pro výrobu železa a oceli a zveřejnila je.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Závěry o BAT pro výrobu železa a oceli jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 28. února 2012.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(2)  Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.

(3)  http://circa.europa.eu/Public/irc/env/ied/library?l=/ied_art_13_forum/opinions_article


PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU ŽELEZA A OCELI

ROZSAH

OBECNÉ INFORMACE

DEFINICE

1.1

Obecné závěry o BAT

1.1.1

Systémy environmentálního řízení

1.1.2

Energetické hospodářství

1.1.3

Materiálové hospodářství

1.1.4

Hospodaření s výrobními zbytky, jako jsou např. vedlejší produkty a odpad

1.1.5

Fugitivní emise při skladování materiálu, manipulaci se surovinami a (mezi)produkty a při jejich dopravě

1.1.6

Vodní hospodářství a nakládání s odpadními vodami

1.1.7

Monitorování

1.1.8

Vyřazení z provozu

1.1.9

Hluk

1.2

Závěry o BAT pro aglomerační zařízení

1.3

Závěry o BAT pro peletizační zařízení

1.4

Závěry o BAT pro koksovny

1.5

Závěry o BAT pro vysoké pece

1.6

Závěry o BAT pro kyslíkovou výrobu oceli a její odlévání

1.7

Závěry o BAT pro výrobu oceli v elektrických obloukových pecích a její odlévání

ROZSAH

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají následujících činností uvedených v příloze I směrnice 2010/75/EU, a to:

—   činnost 1.3: výroba koksu

—   činnost 2.1: pražení a spékání železné rudy (včetně sirníkové rudy)

—   činnost 2.2: výroba surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení) včetně plynulého odlévání s kapacitou překračující 2,5 t za hodinu.

Závěry o BAT se týkají především těchto procesů:

nakládka a vykládka sypkých surovin a manipulace s nimi

míchání a směšování surovin

spékání a peletizace železné rudy

výroba koksu z koksovatelného uhlí

výroba tekutého surového železa ve vysoké peci, včetně zpracování strusky

výroba a rafinace oceli zásaditým kyslíkovým procesem včetně předchozího odsíření v pánvi, následné pánvové metalurgie a zpracování strusky

výroba oceli v elektrické obloukové peci, včetně následné pánvové metalurgie a zpracování strusky

plynulé odlévání (tenká brama/tenký pás a přímé odlévání plechů (ve tvaru blízkém hotovým výrobkům)

Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností:

výroba vápna v pecích, na niž se vztahuje referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro odvětví výroby cementu, vápna a oxidu hořečnatého (CLM)

zpracování prachů pro využití při výrobě neželezných kovů (např. prach z elektrických obloukových pecí) a výroba feroslitin, na které se vztahuje dokument BREF pro odvětví hutnictví neželezných kovů (NFM)

zařízení na výrobu kyseliny sírové v koksovnách, na které se vztahuje dokument BREF pro výrobu velkoobjemových anorganických chemikálií – čpavku, kyselin a hnojiv (LVIC-AAF BREF).

Přehled dalších referenčních dokumentů k činnostem, na něž se vztahují tyto závěry o BAT:

Referenční dokumenty

Činnost

BREF pro velká spalovací zařízení (LCP)

Spalovací zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a více

BREF pro hutnictví železných kovů (FMP)

Navazující procesy jako válcování, moření, povrchová úprava, apod.

Plynulé odlévání tenkých bram/tenkých pásů a přímé odlévání plechů (ve tvaru blízkém hotovým výrobkům)

BREF pro emise ze skladování (EFS)

Skladování a manipulace

BREF pro průmyslové chladicí soustavy (ICS)

Chladicí soustavy

Hlavní zásady monitoringu (MON)

Monitoring emisí a spotřeby

BREF o energetické účinnosti (ENE)

Celková energetická účinnost

Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM)

Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou ani normativní, ani vyčerpávající. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

OBECNÉ INFORMACE

Úrovně vlivu na životní prostředí související s BAT jsou vyjádřeny jako rozmezí, nikoli jako jednotlivé hodnoty. Rozmezí může odrážet rozdíly v rámci daného typu zařízení (tj. rozdíly ve třídě/čistotě a kvalitě konečného výrobku, rozdíly v návrhu, konstrukci, velikosti a kapacitě zařízení), které vedou k různým úrovním vlivu na životní prostředí dosaženým s použitím nejlepších dostupných technik.

VYJÁDŘENÍ ÚROVNĚ EMISÍ V SOUVISLOSTI S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT-AEL)

V těchto závěrech o BAT jsou hodnoty BAT-AEL pro emise do ovzduší vyjádřeny jako:

množství emitovaných látek na jednotku objemu odpadního plynu za standardních podmínek (273,15 K, 101,3 kPa), a to po odečtení obsahu vodní páry, vyjádřeno v jednotkách g/Nm3, mg/Nm3, μg/Nm3 nebo ng/Nm3; nebo

množství emitovaných látek na jednotku hmotnosti výrobků vyrobených nebo zpracovaných (činitelé spotřeby nebo emisí), vyjádřené v jednotkách kg/t, g/t, mg/t nebo μg/t.

a hodnoty BAT-AEL pro emise do vody jsou vyjádřeny jako:

množství emitovaných látek na jednotku objemu odpadních vod, vyjádřené v jednotkách g/l, mg/l nebo μg/l.

DEFINICE

Pro účely těchto závěrů o BAT se:

„novým zařízením“ rozumí zařízení instalované na místě stávajícího zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo úplná výměna zařízení na základech stávajícího zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT

„stávajícím zařízením“ rozumí zařízení, které není novým zařízením

„NOX“ se rozumí souhrnná hodnota oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřená jako NO2

„SOX“ se rozumí souhrnná hodnota oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřená jako SO2

„HCl“ se rozumí všechny plynné chloridy vyjádřené jako HCl

„HF“ se rozumí všechny plynné fluoridy vyjádřené jako HF.

1.1   Obecné závěry o BAT

Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT obsažené v této části mají obecnou platnost.

Kromě obecných BAT uvedených v této části platí také BAT pro konkrétní procesy, obsažené v bodech 1.2 – 1.7.

1.1.1   Systémy environmentálního řízení

1.   BAT představuje důsledné provádění systému environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující funkce:

I.

závazek vedení včetně pracovníků ve vyšších řídicích pozicích;

II.

definice environmentální politiky, která zahrnuje neustálé zdokonalování stávajícího zařízení ze strany vedení;

III.

plánování a stanovení potřebných postupů, cílů a úkolů v souvislosti s finančním plánováním a investicemi;

IV.

zavádění postupů se zvláštním důrazem na:

i.

strukturu a odpovědnost

ii.

odbornou přípravu, informovanost a kvalifikaci

iii.

komunikaci

iv.

zapojení zaměstnanců

v.

dokumentaci

vi.

účinné řízení procesů

vii.

programy údržby

viii.

havarijní připravenost a reakce

ix.

zajištění souladu s environmentálními právními předpisy;

V.

kontrola výkonu a provádění nápravných opatření se zvláštním důrazem na:

i.

monitorování a měření (viz také referenční dokument o obecných principech monitorování)

ii.

nápravná a preventivní opatření

iii.

vedení záznamů

iv.

nezávislý (pokud možno) vnitřní a vnější audit s cílem zjistit, zda EMS odpovídá plánovaným opatřením a zda je řádně prováděn a dodržován;

VI.

přezkoumání EMS a jeho další vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti pracovníky ve vyšších řídicích pozicích;

VII.

sledování rozvoje čistějších technologií;

VIII.

zvažování ekologických dopadů případného vyřazení stávajícího zařízení z provozu ve fázi projektování nového zařízení a po celou dobu jeho životnosti;

IX.

pravidelné porovnávání postupů a výrobků v rámci odvětví (benchmarking).

Použitelnost

Rozsah (např. míra podrobností) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se budou obecně vztahovat k povaze, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.

1.1.2   Energetické hospodářství

2.   BAT má snížit spotřebu tepelné energie kombinací následujících technik:

I.

zdokonalené a optimalizované systémy zajišťující plynulou a stabilní výrobu, s technologickými parametry blízkými nastaveným hodnotám s využitím

i.

optimalizace řízení procesu, včetně počítačových automatických řídicích systémů

ii.

moderních gravimetrických dávkovacích systémů pro pevná paliva

iii.

maximálního předehřevu s ohledem na stávající uspořádání průmyslového procesu.

II.

zpětné získávání přebytečného tepla z výrobních procesů, zejména z chladicích prostor

III.

optimalizované parní a tepelné hospodářství

IV.

maximální opětovné využití citelného tepla integrovaného do výrobního procesu.

V souvislosti s hospodařením s energií odkazujeme na dokument BREF pro energetickou účinnost (ENE).

Popis BAT I.i

Následující body jsou důležité pro integrované hutní podniky v zájmu zvýšení celkové energetické účinnosti:

optimalizace energetické spotřeby

online monitorování nejdůležitějších energetických toků a spalovacích procesů na místě, včetně monitorování všech zařízení pro spalování přebytečného plynu s cílem zabránit energetickým ztrátám a zároveň umožnit okamžitou údržbu a dosažení nepřerušovaného výrobního procesu

podávání zpráv a analýza nástrojů pro kontrolu průměrné energetické spotřeby jednotlivých procesů

vymezení konkrétních úrovní spotřeby energie pro příslušné procesy a jejich dlouhodobé porovnávání

provádění energetických auditů, jak je stanoveno v dokumentu BREF pro energetickou účinnost, např. zjištění možností nákladově efektivních úspor energie.

Popis BAT II – IV

Technologie integrované do procesu používané k dosažení vyšší energetické účinnosti při výrobě oceli pomocí zdokonalené rekuperace tepla zahrnují:

kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie se zpětným získáváním odpadního tepla ve výměnících tepla a rozvod do jiných částí ocelárny nebo do sítě dálkového vytápění

instalaci parních kotlů nebo obdobných systémů ve velkých ohřívacích pecích (pece mohou pokrýt část poptávky po páře)

předehřívání spalovacího vzduchu v pecích a jiných spalovacích systémech za účelem úspory paliva a s ohledem na nepříznivé účinky, např. zvýšení obsahu oxidů dusíku v odpadním plynu

izolaci parního a horkovodního potrubí

zpětné získávání tepla z výrobků, např. aglomerátu

použití tepelných čerpadel i solárních panelů, pokud je nutno ocel chladit

použití spalinových kotlů u vysokoteplotních pecí

odpařování kyslíku a kompresorové chlazení pro výměnu energie ve standardních výměnících tepla

použití sazebnových rekuperačních turbín na přeměnu kinetické energie plynu vznikajícího ve vysoké peci na elektrickou energii.

Použitelnost BAT II – IV

Kombinované výroby tepla a elektřiny se využívá ve všech železárnách a ocelárnách v blízkosti městské zástavby s odpovídající poptávkou po dodávkách tepla. Měrná spotřeba energie závisí na rozsahu výrobního procesu, kvalitě výrobku a typu zařízení (např. objem vakuového zpracování v kyslíkovém konvertoru, žíhací teplota, tloušťka výrobků, apod.).

3.   BAT má snížit primární spotřebu elektrické energie optimalizací energetických toků a optimálním využitím procesních plynů, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn a konvertorový plyn.

Popis

Technologie integrované do procesu ke zvýšení energetické účinnosti v integrovaném hutním podniku optimalizací využití plynů získaných při zpracování zahrnují:

použití zásobníků plynu pro všechny plyny, které vznikají jako vedlejší produkt, nebo jiných vhodných zásobníků pro krátkodobé uskladnění a tlakových zařízení

zvýšení tlaku v plynové síti, pokud dochází k energetickým ztrátám v zařízeních pro spalování přebytečného plynu – aby bylo možno využít větší množství procesních plynů a následně tak zvýšit míru využití

obohacování plynu o plyny získané při zpracování a různé výhřevnosti pro různé spotřebitele

vytápění spalovacích pecí plyny získanými při zpracování

použití řídicího systému s počítačovým řízením výhřevnosti

záznam a využití teploty koksu a spalin

dostatečné dimenzování kapacity zařízení pro využívání energie z procesních plynů, zejména s ohledem na jejich proměnlivost.

Použitelnost

Měrná spotřeba energie závisí na rozsahu výrobního procesu, kvalitě výrobku a typu zařízení (např. objem vakuového zpracování u kyslíkových procesů tavení, žíhací teplota, tloušťka produktů, atd.).

4.   BAT představuje využití odsířeného a odprášeného přebytečného koksárenského plynu a odprášeného vysokopecního plynu a konvertorového plynu (ve směsi nebo samostatně) v kotlích nebo v zařízeních s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie na výrobu páry, elektrické energie a/nebo tepla s využitím přebytečného odpadního tepla pro vnitřní a vnější tepelné sítě, pokud je poptávka od třetí strany.

Použitelnost

Spolupráce a dohoda s třetí stranou nemusí být určovány rozhodnutím provozovatele, a proto nemusí být v rozsahu povolení.

5.   BAT znamená minimalizaci spotřeby elektrické energie pomocí jedné z uvedených technik nebo jejich kombinace:

I.

systémy řízení energie

II.

mlecí, čerpací, ventilační a dopravní zařízení a jiná elektrická zařízení s vysokou energetickou účinností.

Použitelnost

Kmitočtově řízená čerpadla nelze použít tam, kde má spolehlivost čerpadel zásadní význam pro bezpečnost výrobního procesu.

1.1.3   Materiálové hospodářství

6.   BAT představuje optimalizaci řízení a kontroly vnitřních materiálových toků s cílem předcházet znečištění, zabránit zhoršení životního prostředí, zajistit odpovídající vstupní kvalitu, umožnit opětovné využití a recyklaci a zlepšit účinnost procesu a optimalizovat výtěžnost kovu.

Popis

Vhodné skladování vstupního materiálu a výrobních zbytků a správná manipulace s nimi mohou přispět k minimalizaci emisí polétavého prachu ze skladovacích prostor a dopravníkových pásů i míst překládky a zabránit znečištění půdy a podzemních i povrchových vod. (viz také BAT 11).

Odpovídající řízení integrovaných hutních podniků a nakládání s výrobními zbytky, včetně odpadů, z jiných zařízení a odvětví umožňuje jejich maximální vnitřní a/nebo vnější využití jako surovin (viz také BAT 8, 9 a 10).

Materiálové hospodářství zahrnuje řízenou likvidaci malé části z celkového množství výrobních zbytků z integrovaného hutního podniku, které nemají hospodářské využití.

7.   Pro dosažení nízké úrovně emisí u příslušných škodlivin znamená BAT výběr vhodných vlastností šrotu a jiných surovin. Pokud jde o šrot, představuje BAT provádění příslušné vizuální kontroly znečišťujících látek, které mohou obsahovat těžké kovy, především rtuť, nebo mohou vést ke vzniku polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD, PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB).

Pro lepší využití šrotu lze použít následující techniky, a to samostatně nebo v kombinaci:

určení kritérií přijatelnosti v objednávkách šrotu odpovídajících výrobnímu profilu

dobrá znalost složení šrotu na základě podrobného sledování původu šrotu; ve výjimečných případech může být složení šrotu určeno pomocí zkoušky tavby

vhodná zařízení pro příjem a kontrolu dodávek

postupy pro vyloučení šrotu, který není vhodný pro použití v daném zařízení

skladování šrotu podle různých kritérií (např. velikost, slitiny, stupeň čistoty); skladování šrotu, z něhož se mohou do půdy uvolňovat znečišťující látky, na nepropustném povrchu s instalovaným odvodňovacím a sběrným systémem; využití zastřešení, které snižuje nutnost ukládat šrot zmíněným způsobem

třídění šrotu pro různé tavby na základě znalosti jeho složení s cílem použít pro vyráběné značky oceli nejvhodnější šrot (to je v některých případech nezbytné, aby se zamezilo výskytu nežádoucích prvků, a v jiných případech aby se využilo legujících prvků, které šrot obsahuje a které jsou pro vyráběné značky oceli potřebné)

rychlé navrácení veškerého vlastního šrotu na šrotiště k recyklaci

připravený provozní plán a plán řízení

třídění šrotu s cílem co nejvíce snížit riziko výskytu nebezpečných a nekovových nečistot, zejména polychlorovaných bifenylů (PCB) a olejů nebo tuku. To běžně provádí dodavatel šrotu, ale z bezpečnostních důvodů všechny dodávky šrotu v zapečetěných kontejnerech kontroluje provozovatel. Zároveň lze tedy kontrolovat, pokud je to proveditelné, přítomnost znečišťujících látek. Může být nutné také vyhodnocovat i malá množství plastů (např. součástky potažené plastem).

kontrola radioaktivity podle rámcových doporučení expertní skupiny Hospodářské komise OSN pro Evropu (UNECE)

povinné odstranění součástek, které obsahují rtuť, z vozidel s ukončenou životností a z vyřazených elektrických a elektronických zařízení (WEEE) pomocí zařízení na zpracování šrotu je možno zlepšit následovně:

zakotvit nepřítomnost rtuti v kupních smlouvách na dodávky šrotu

odmítnout šrot, který obsahuje viditelné elektronické součástky a montážní celky.

Použitelnost

Výběr a třídění šrotu nemusí být určovány pouze rozhodnutím provozovatele.

1.1.4   Hospodaření s výrobními zbytky, jako jsou např. vedlejší produkty a odpad

8.   BAT pro tuhé výrobní zbytky znamená použití integrovaných a provozních technologií pro minimalizaci odpadu vnitřním využitím nebo uplatněním speciálních recyklačních procesů (interně nebo externě).

Popis

Techniky pro recyklaci zbytků s vysokým obsahem železa zahrnují speciální recyklační technologie, jako je např. šachtová pec OxyCup®, proces DK, tavicí a redukční procesy nebo peletizace a briketování zastudena, a rovněž technologie pro výrobní zbytky uvedené v bodech 9.2 – 9.7.

Použitelnost

Vzhledem k tomu, že uvedené procesy může provádět třetí strana, vlastní recyklace nemusí být určována rozhodnutím provozovatele železárny a ocelárny, a proto nemusí být v rozsahu povolení.

9.   BAT představuje zajištění co nejširšího vnějšího použití či recyklace tuhých zbytků, které podle BAT 8 nelze použít ani recyklovat, pokud je to možné a v souladu s předpisy o odpadech. BAT je řízené hospodaření s výrobními zbytky, kterým nelze zabránit a které nelze recyklovat.

10.   BAT je využití nejlepších provozních postupů a postupů údržby pro shromažďování, skladování a přepravu všech tuhých zbytků a manipulaci s nimi a pro zakrytí míst překládky, aby nedošlo k úniku emisí do ovzduší a vod.

1.1.5   Fugitivní emise při skladování materiálu, manipulaci se surovinami a (mezi)produkty a při jejich dopravě

11.   BAT vede k předcházení vzniku fugitivních emisí při skladování materiálu, manipulaci a dopravě nebo ke snížení jejich množství pomocí některé z níže uvedených technik či jejich kombinace.

Pokud jsou použity techniky ke snižování prachových emisí, BAT optimalizuje účinnost jejich zachycování a následné čištění pomocí vhodných postupů, jako jsou např. postupy uvedené níže. Důraz se klade na odlučování prachových emisí co nejblíže u zdroje.

I.

Mezi obecná opatření patří:

stanovení příslušného akčního plánu pro rozptýlený prach v rámci EMS v ocelárnách;

zvážení dočasného zastavení některých provozů, pokud jsou označeny jako zdroj polétavého prachu PM10 způsobujícího vysoké koncentrace hodnot v okolním prostředí; k tomu bude třeba mít k dispozici vhodná monitorovací zařízení PM10 s možností monitorování směru a síly větru, která umožní zaměřit a určit hlavní zdroje jemného prachu.

II.

Postupy zamezující uvolňování prachu při manipulaci se sypkými surovinami a při jejich přepravě zahrnují:

orientace dlouhých hromad ve směru převládajících větrů

instalace větrných zábran nebo využití přírodního terénu jako ochrany

kontrola obsahu vlhkosti dodaného materiálu

důraz na postupy, které zamezují zbytečné manipulaci s materiály a dlouhému otevření propadel

vhodné zábrany na dopravnících, násypkách apod.

použití vodních rozprašovačů na snížení prašnosti, případně s přísadami, jako je latex

přísné normy pro údržbu zařízení

vysoká úroveň udržování pořádku, především čištění a zvlhčování silnic

použití mobilních a stacionárních odsávacích zařízení

snižování prašnosti nebo odsávání prachu a používání čisticího zařízení s tkaninovými filtry pro omezení významných zdrojů prachu

používání zametacích vozů se sníženými emisemi na běžné čištění silnic s tvrdým povrchem.

III.

Postupy pro dodávku a skladování materiálů a rekultivační práce zahrnují:

úplné uzavření výsypek v budovách vybavených odsáváním a filtrací vzduchu v případě prašných materiálů, nebo vybavení výsypek protiprachovými zábranami a napojení vykládacích roštů na systém odsávání prachu a čištění

omezení výsypné výšky pokud možno maximálně na 0,5 m

využívání vodních rozstřikovačů na snížení prašnosti (přednostně s použitím recyklované vody)

v případě potřeby instalace skladovacích zásobníků s filtračními jednotkami pro omezování prašnosti

použití zcela uzavřených zařízení pro vypouštění ze zásobníků

v případě potřeby skladování šrotu v krytých prostorách s pevným povrchem, aby se snížilo riziko zamoření půdy (využívání dodávek přesně v danou dobu, aby skladovací prostory, a tudíž i množství emisí byly co nejmenší)

co největší omezení narušování hromad

omezení výšky a kontrola celkového tvaru hromad

skladování v budovách nebo v kontejnerech, nikoli na venkovních hromadách, pokud je rozsah skladování přiměřený

vytváření větrolamů s využitím přírodního terénu, půdních náspů či výsadbou dlouhých travin a stálezelených stromů na volných prostranstvích, které zachycují a pohlcují prach, aniž by je to dlouhodobě poškozovalo

hydroosev skládek odpadů a struskových hald

ekologizace místa pokrytím nevyužívaných ploch ornicí a vysazením trávy, keřů a jiné pokryvné vegetace

zvlhčování povrchu s využitím odolných látek, které na sebe vážou prach

zakrytí povrchu plachtami nebo pokrytí hromad (např. latexem)

skladování s využitím zadržovacích stěn, které omezují nechráněnou plochu

v případě potřeby přijetí opatření zahrnujícího využití plochy s nepropustným betonovým povrchem s drenáží.

IV.

Pokud jsou suroviny a palivo dodávány po moři a hrozila by velká prašnost, lze použít některé následující techniky:

použití samovykládacích kontejnerů či uzavřených kontinuálních vykladačů provozovateli. V opačném případě je třeba co nejvíce snížit množství prachu vířeného lodními vykladači s manipulačními rameny, a to kombinací přiměřené vlhkosti materiálu, co největšího snížení výsypné výšky a použití vodních rozstřikovačů nebo jemné vodní mlhy při ústí lodních výsypek

vyloučení mořské vody při ostřikování rud nebo struskotvorných přísad, neboť způsobuje zanášení elektrostatických odlučovačů aglomeračního zařízení solí. Další přísun chlóru může také vést k nárůstu emisí (např. polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF)) a bránit recirkulaci filtrového prachu

skladování prachového uhlíku, vápna a karbidu vápníku v uzavřených silech a jejich pneumatická přeprava či skladování a přemísťování v uzavřených pytlích.

V.

Postupy při vykládkách vlaků a nákladních vozů:

použití vykládacího zařízení v celkově uzavřeném provedení, pokud je to vzhledem k tvorbě prachových emisí nutné.

VI.

Postupy u materiálů vysoce citlivých na okolní proudění vzduchu, které může způsobit značné víření prachu:

využití míst překládky, vibračních třídičů, drtičů, výsypek apod., které mohou být zcela uzavřeny a vybaveny odsáváním do zařízení s tkaninovými filtry

využívání centrálních nebo lokálních systémů odsávání, nikoli odstraňování vysypaného materiálu mytím, neboť účinky jsou omezeny na jedno médium a recyklace vysypaného materiálu je jednodušší.

VII.

Techniky manipulace se struskou a jejího zpracování zahrnují:

průběžné udržování vlhkosti struskového granulátu na hromadách vzhledem k manipulaci a zpracování, neboť suché vysokopecní a ocelárenské strusky mohou způsobovat prašnost

využití uzavřeného zařízení na drcení strusky vybaveného účinným odsáváním a tkaninovými filtry ke snížení prachových emisí.

VIII.

Postupy pro manipulaci se šrotem:

zajištění zastřešeného úložiště šrotu a/nebo skladování na betonovém podkladu, aby se v co největší míře omezilo víření prachu způsobované jedoucími vozidly

IX.

Postupy, které lze použít při přepravě materiálu:

co největší omezení počtu míst s přístupem z veřejných komunikací

používání zařízení pro čištění kol, aby se bahno a prach nepřenášely na veřejné komunikace

použití tvrdých povrchů na dopravních komunikacích (beton nebo asfalt), které minimalizují vytváření mračen prachu při přepravě materiálů a čištění silnic

omezení pohybu vozidel jen na vyhrazené trasy prostřednictvím plotů, příkopů nebo náspů z recyklované strusky

zvlhčování prašných cest skrápěním vodou, např. při manipulaci se struskou

nepřeplňování nákladních vozidel, aby nedocházelo k vysypávání nákladu

používání nákladních vozidel s plachtou na přikrytí přepravovaného materiálu

co největší snížení počtu překládek

používání krytých nebo uzavřených dopravních pásů

používání trubkových dopravníků, kde je to možné, neboť minimalizují ztráty materiálu při změnách směru prováděných obvykle přesypáním materiálu z jednoho pásu na druhý

osvědčené postupy přemisťování roztaveného kovu a manipulace s pánvemi

odprašování přesypů dopravníků

1.1.6   Vodní hospodářství a nakládání s odpadními vodami

12.   BAT pro nakládání s odpadními vodami znamená předcházení vzniku, jímání a oddělování odpadních vod podle jednotlivých druhů, a zároveň co největší interní recyklaci a výběr odpovídající úpravy pro každý koncový tok. Patří sem techniky využívající např. zachycování, filtraci nebo usazování oleje. V této souvislosti je možno využít následující postupy, pokud jsou splněny uvedené předpoklady:

nepoužívat pro výrobní linky pitnou vodu

zvýšit počet a/nebo kapacitu vodních oběhových systémů při stavbě nových zařízení nebo modernizaci či renovaci stávajících zařízení

centralizovat rozvod příchozí čerstvé vody

využívání vody v kaskádách, dokud jejich jednotlivé parametry nedosáhnou svých zákonem daných nebo technických limitů

používání vody v jiných zařízeních, ovšem pouze jsou-li ovlivněny jen jednotlivé parametry vody a další využití je možné

uchovávat upravené a neupravené odpadní vody odděleně; toto opatření umožňuje likvidovat odpadní vody různými způsoby za rozumnou cenu

využití dešťové vody vždy, když je to možné.

Použitelnost

Hospodaření s vodou v integrovaném hutním podniku bude v první řadě omezeno dostupností a kvalitou čerstvé vody a zákonnými požadavky v daném místě. Použitelnost může být omezena uspořádáním vodních okruhů ve stávajících zařízeních.

1.1.7   Monitorování

13.   BAT představuje měření či vyhodnocování všech důležitých parametrů potřebných pro řízení procesů z velínů pomocí moderních počítačových systémů s cílem průběžně přizpůsobit a optimalizovat výrobní procesy online a zajistit stabilní a plynulé zpracování, a zvýšit tak energetickou účinnost, dosáhnout co největší výtěžnosti a zlepšit postupy údržby.

14.   BAT je měření emisí znečišťujících látek ve spalinách z hlavních zdrojů ze všech procesů, zahrnutých v bodech 1.2 – 1.7, pokud jsou uvedeny BAT-AEL, a v plynových elektrárnách železáren a oceláren.

BAT se používá pro průběžné měření přinejmenším pro:

primární emise prachu, oxidů dusíku (NOX) a oxidu siřičitého (SO2) ze spékacích pásů

emise oxidů dusíku (NOX) a oxidů siřičitého (SO2) z vytvrzovacích pásů peletizačních zařízení

emise prachu z odléváren vysokých pecí

druhotné emise prachu z kyslíkových konvertorů

emise oxidů dusíku (NOX) z elektráren

emise prachu z velkých elektrických obloukových pecí.

U ostatních emisí je třeba na základě BAT zvážit použití kontinuálního monitorování emisí v závislosti na hmotnostním toku a charakteristikách emisí.

15.   U významných zdrojů emisí, které nejsou uvedeny v BAT 14, představuje BAT měření emisí znečišťujících látek ze všech postupů zahrnutých v bodech 1.2 – 1.7 a z plynových elektráren v železárnách a ocelárnách, stejně jako všech důležitých složek plynů získaných při zpracování a znečišťujících látek, a to periodicky a jednorázově. Patří sem nespojité monitorování plynů získaných při zpracování, emisí ve spalinách, polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzinofuranů (PCDD, PCDF) a monitorování vypouštěných odpadních vod, nikoli však fugitivních emisí (viz BAT 16).

Popis (platný pro BAT 14 a 15)

Monitorování procesních plynů poskytuje informace o jejich složení a nepřímých emisích vznikajících při jejich spalování, jako jsou emise prachu, těžkých kovů a SO2.

Pro získání reprezentativních hodnot emisí ve spalinách je možno provádět pravidelně opakovaná nespojitá měření významných směrovaných zdrojů emisí po dostatečně dlouhou dobu.

Pro monitorování vypouštěných odpadních vod existuje řada standardizovaných postupů pro odběr vzorků a rozbor vody a odpadních vod, mezi něž patří metody:

náhodného vzorku, což je jednotlivý vzorek odebraný z toku odpadních vod

směsného vzorku, což je vzorek odebíraný průběžně v daném období nebo vzorek tvořený několika vzorky odebíranými průběžně nebo nespojitě v daném období a následně smíchanými

kvalifikovaného náhodného vzorku představujícího směsný vzorek alespoň pěti náhodných vzorků odebraných maximálně v průběhu dvou hodin v intervalech minimálně dvou minut a smíchaných dohromady.

Monitorování je třeba provádět v souladu s příslušnými normami EN nebo ISO. Pokud nejsou normy EN nebo ISO k dispozici, je třeba použít vnitrostátní nebo jiné mezinárodní normy, které zajišťují údaje srovnatelné odborné kvality.

16.   BAT je určení řádové hodnoty fugitivních emisí z příslušných zdrojů níže uvedenými metodami. Pokud je to možné, vždy mají přednost metody přímého měření před nepřímými metodami či hodnocením na základě výpočtů s emisními faktory.

Metody přímého měření, pokud se emise měří na vlastním zdroji. V tomto případě lze koncentrace a hmotnostní toky měřit nebo stanovit.

Metody nepřímého měření, pokud se stanovení emisí provádí v určité vzdálenosti od zdroje; přímé měření koncentrace a hmotnostního toku není možné.

Výpočet s emisními faktory.

Popis

Přímé nebo kvazi-přímé měření

Příkladem přímého měření jsou měření v aerodynamických tunelech, s odtahem nebo jinými způsoby, jakým je např. měření kvazi-emisí na střeše průmyslového zařízení. Ve druhém případě se měří rychlost proudění a plocha větracího otvoru ve střeše a průtok se vypočítá. Příčný profil měřicí desky střešního větracího otvoru je rozdělen na úseky o stejné ploše povrchu (měření mřížkou).

Nepřímé měření

Příklady nepřímého měření zahrnují použití značkovacích plynů, metody modelování zpětného rozptylu (RDM) a metodu výpočtu hmotnostní bilance využívající detekci světla a měření vzdálenosti (LIDAR).

Výpočet emisí s emisními faktory

Pokyny s využitím emisních faktorů pro výpočet fugitivních emisí vznikajících při skladování sypkých materiálů a při manipulaci s těmito materiály a pro rozptyl prachu ze silničních komunikací vlivem dopravy jsou uvedeny v metodikách:

VDI 3790 Část 3

US EPA AP 42

1.1.8   Vyřazení z provozu

17.   BAT zabraňuje znečištění po vyřazení z provozu pomocí potřebných níže uvedených postupů.

Začlenění úvah o vyřazení zařízení s ukončenou životností z provozu již ve fázi projektování:

I.

zvážení ekologických dopadů případného vyřazení stávajícího zařízení z provozu ve fázi projektování nového zařízení, neboť předem promyšlené vyřazení z provozu je jednodušší, čistší a levnější

II.

vyřazení z provozu představuje pro životní prostředí riziko znečištění půdy (a podzemních vod) a vytváří velké množství tuhého odpadu; preventivní postupy jsou specifické pro daný proces, ale obecné úvahy se mohou týkat:

i

nepoužívání podzemních konstrukcí

ii.

zahrnutí vlastností, které usnadňují demontáž

iii.

výběru povrchových úprav, které lze snadno dekontaminovat

iv.

využití konfigurace zařízení, které snižuje množství zachycených chemických látek na minimum a usnadňuje jejich odvádění a čištění

v.

navrhování flexibilních samostatných jednotek, které umožňují postupné uzavírání

vi

používání biologicky rozložitelných a recyklovatelných materiálů, kde je to možné.

1.1.9   Hluk

18.   BAT snižuje hlukové emise z významných zdrojů ve výrobních procesech železáren a oceláren pomocí jednoho nebo více z následujících postupů v závislosti na místních podmínkách a v souladu s nimi:

uplatňování strategie zaměřené na snižování hluku

zakrytí hlučných provozů/jednotek

izolace tlumící vibrace provozů/jednotek

vnitřní a vnější obložení z materiálu tlumícího otřesy

zvukové izolování budov určených pro hlučné provozy a obsahujících zařízení na přeměnu materiálu

vybudování protihlukových ochranných stěn, např. výstavba budov a přirozených bariér, jako jsou rostoucí stromy a keře mezi chráněným územím a hlučnou činností

výstupní tlumiče na výfukových komínech

izolování potrubí a koncových ventilátorů umístěné ve zvukotěsných budovách

zavírání dveří a oken krytých prostor.

1.2   Závěry o BAT pro aglomerační zařízení

Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT obsažené v této části platí pro všechna aglomerační zařízení.

Emise do ovzduší

19.   BAT pro míchání a směšování předchází fugitivním emisím nebo je snižuje, a to shlukování jemných materiálů úpravou obsahu vlhkosti (viz také BAT 11).

20.   BAT pro primární emise z aglomeračních zařízení snižuje prachové emise z odpadního plynu ze spékacího pásu pomocí tkaninového filtru.

BAT pro primární emise pro stávající zařízení snižuje prachové emise z odpadního plynu ze spékacího pásu pomocí moderních elektrostatických odlučovačů, když není možné použít tkaninové filtry.

Úroveň emisí prachu spojená s BAT je < 1 – 15 mg/ Nm3 pro tkaninový filtr a < 20 – 40 mg/ Nm3 pro moderní elektrostatický odlučovač (jehož provedení a fungování by mělo umožnit dosažení těchto hodnot); obě hodnoty jsou stanoveny jako střední denní hodnota.

Tkaninový filtr

Popis

Tkaninové filtry používané v aglomeračních zařízeních se obvykle používají za elektrostatickým odlučovačem nebo cyklonem, ale mohou fungovat také jako samostatné zařízení.

Použitelnost

Požadavky, jako je prostor pro zařízení navazující na elektrostatický odlučovač, mohou být pro stávající zařízení důležité. Zvláštní pozornost je třeba věnovat stáří a výkonnosti stávajících elektrostatických odlučovačů.

Moderní elektrostatický odlučovač

Popis

Moderní elektrostatické odlučovače charakterizuje některá z následujících vlastností nebo jejich kombinace:

dobré řízení procesu

dodatečná elektrická pole

přizpůsobená síla elektrického pole

přizpůsobený obsah vlhkosti

úprava pomocí přísad

vyšší nebo proměnlivá pulzní napětí

rychle reagující napětí

vysoce energetické pulzní vrstvení

pohyblivé elektrody

zvětšení vzdálenosti mezi deskami elektrod nebo další charakteristiky, které zvyšují účinnost odstraňování emisí.

21.   BAT pro primární emise ze spékacích pásů předchází vzniku rtuťových emisí nebo snížení jejich množství, a to použitím surovin s nízkým obsahem rtuti (viz BAT 7) nebo zpracování odpadních plynů společně se vstřikováním aktivního uhlíku nebo aktivního hnědouhelného koksu.

Úroveň emisí spojená s BAT je < 0,03 – 0,05 mg/ Nm3 jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorku (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

22.   BAT pro primární emise ze spékacích pásů znamená snížení obsahu emisí oxidů síry (SOX) pomocí jednoho z následujících postupů nebo jejich kombinace:

I.

snížení množství příchozí síry použitím koksového hrášku s nízkým obsahem síry

II.

snížení množství příchozí síry minimalizací spotřeby koksového hrášku

III.

snížení množství příchozí síry použitím železné rudy s nízkým obsahem síry

IV.

vstříknutí odpovídajících adsorpčních činidel do potrubí odpadního plynu ze spékacího pásu před odprášením tkaninovým filtrem (viz BAT 20)

V.

mokré odsíření nebo proces regenerace aktivního uhlíku (RAC) (zvláštní pozornost zaměřit zejména na předpoklady pro použití).

Úroveň emisí spojená s BAT pro oxidy síry (SOX) s využitím BAT I – IV je < 350 – 500 mg/Nm3, stanovená jako průměrná denní hodnota oxidu siřičitého (SO2); nižší hodnota souvisí s BAT IV.

Úroveň emisí spojená s BAT pro oxidy síry (SOX) s využitím BAT V je < 100 mg/Nm3, stanovená jako střední denní hodnota oxidu siřičitého (SO2).

Popis procesu RAC uvedeného v BAT V

Technologie suchého odsiřování jsou založeny na principu adsorpce SO2 na aktivním uhlí. Proces regenerace aktivovaného uhlíku nasyceného SO2 se označuje jako regenerace aktivního uhlí (RAC). V tomto případě je možno použít kvalitní drahý druh aktivního uhlí a jako vedlejší produkt vzniká kyselina sírová (H2SO4). Lože se regeneruje vodou nebo tepelně. V některých případech se pro „jemné dočištění“ za stávající odsiřovací jednotkou používá aktivovaný uhlík na bázi hnědého uhlí. V tomto případě se aktivní uhlí nasycené SO2 obvykle spaluje za řízených podmínek.

Systém RAC může být vytvořen jako jednostupňový nebo dvoustupňový proces.

V jednostupňovém procesu jsou odpadní plyny vedeny přes lože s aktivním uhlím, které absorbuje škodliviny. Kromě toho dochází k odstranění NOX, když se do proudu plynu před katalyzátorovým ložem vstřikuje čpavek (NH3).

Ve dvoustupňovém procesu jsou odpadní plyny vedeny přes dvě lože s aktivním uhlím. Pro snížení emisí NOX se před lože vstřikuje čpavek.

Použitelnost postupů uvedených v BAT V

Mokré odsíření: Důležitý význam mohou mít prostorové nároky, které mohou omezit použitelnost. Je třeba vzít v úvahu vysoké investice a provozní náklady a výrazné mezisložkové vlivy, jako jsou vznik a odstraňování kalů a další opatření na úpravu odpadní vody. Tato technologie není v současné době v Evropě používána, ale mohla by být možnou volbou v případě, kdy normy kvality životního prostředí pravděpodobně nebudou při použití jiných postupů dodrženy.

RAC: Ještě před technologií RAC je třeba instalovat odlučovače prachu pro snížení vstupní koncentrace prachu. Obecně platí, že požadavky na umístění zařízení a prostor hrají při úvahách o použití této techniky významnou roli, ale především v případě místa, kde je více než jeden spékací pás.

Je třeba vzít v úvahu vysoké investice a provozní náklady, zejména budou-li použity kvalitní a drahé druhy aktivního uhlí, a vzhledem k nutnosti instalovat zařízení na výrobu kyseliny sírové. Tato technologie není v současné době v Evropě používána, ale mohla by být možnou volbou v nových zařízeních zaměřených současně na SOX, NOX, prach a PCDD/PCDF nebo v případě, že normy kvality životního prostředí nebudou při použití jiných postupů pravděpodobně dodrženy.

23.   BAT pro primární emise ze spékacích pásů snižuje celkového množství emisí oxidů dusíku (NOX) pomocí jednoho z následujících postupů nebo jejich kombinace:

I.

opatření integrovaná do výrobního procesu, která mohou zahrnovat:

i.

recirkulaci odpadního plynu

ii.

další primární opatření, např. použití antracitu nebo zapalovacích hořáků s nízkými emisemi NOX

II.

koncové technologie k ošetření výstupních proudů, které mohou zahrnovat

i.

proces regenerace aktivovaného uhlíku (RAC)

ii.

selektivní katalytickou redukci (SCR).

Úroveň emisí spojená s BAT pro oxidy dusíku (NOX) s využitím opatření integrovaných do procesu je < 500 mg/ Nm3 a je vyjádřena jako střední denní hodnota oxidu dusičitého (NO2) a.

Úroveň emisí spojená s BAT pro oxidy dusíku (NOX) s využitím RAC je < 250 mg/ Nm3 a s využitím SCR je < 120 mg/Nm3 a je vyjádřena jako střední denní hodnoty oxidu dusičitého (NO2), přičemž platí pro obsah kyslíku 15 %.

Popis recirkulace odpadního plynu podle BAT I.i

Při částečné recyklaci odpadních plynů jsou některé části aglomeračních spalin recirkulovány do procesu spékání. Částečná recyklace odpadních plynů z celého pásu byla původně vyvinuta ke snížení toku odpadních plynů, a tím i množství emisí hlavních škodlivin. To může dále vést ke snížení spotřeby energie. Proces recirkulace spalin vyžaduje zvláštní úsilí, aby neměl negativní dopad na kvalitu aglomerátu a produktivitu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oxidu uhelnatému (CO) v recirkulovaném odpadním plynu, aby nedošlo k otravě zaměstnanců oxidem uhelnatým. Byly vyvinuty různé procesy, jako např.:

částečná recyklace odpadních plynů z celého pásu

recyklace odpadních plynů z koncové části spékacího pásu spojená s výměnou tepla

recyklace odpadních plynů z části koncového spékacího pásu a využití odpadních plynů z chladiče aglomerátu

recyklace části odpadních plynů do jiných částí spékacího pásu.

Použitelnost BAT I.i

Použitelnost této techniky je dána místem. Je třeba zvážit doprovodná opatření, která mají vyloučit negativní dopad na kvalitu aglomerátu (mechanická pevnost zastudena) a výkonnost pásu. V závislosti na místních podmínkách mohou být poměrně nevýznamná a snadno proveditelná, anebo naopak mohou být zásadnějšího rázu a mohou být nákladná a mohou se obtížně zavádět. V každém případě je třeba po zavedení této techniky přezkoumat provozní podmínky pásu.

Ve stávajících zařízeních zřejmě nebude možné instalovat částečnou recyklaci odpadních plynů vzhledem k prostorovým omezením.

Při zjišťování použitelnosti této techniky je důležité zvážit následující aspekty:

počáteční uspořádání pásu (např. dvojitý nebo jednoduchý trakt vzduchové komory, prostor pro nové zařízení a v případě potřeby prodloužení dopravníkového pásu)

původní provedení stávajícího zařízení (např. ventilátory, čištění spalin a třídění aglomerátu a chladicí zařízení).

výchozí provozní podmínky (např. suroviny, výška vrstvy, sací tlak, procento nehašeného vápna ve směsi, měrný průtok, procento vracené zpět na vstup do procesu)

stávající výkonnost z hlediska produktivity a spotřeby tuhého paliva

index zásaditosti aglomerátu a složení zavážky vysoké pece (např. procento aglomerátu vůči peletám v zavážce, obsah železa v těchto složkách).

Použitelnost dalších primárních opatření podle BAT I.ii

Použití antracitu závisí na dostupnosti antracitu s nižším obsahem dusíku v porovnání s koksovým hráškem.

Popis a použitelnost procesu RAC podle BAT II.i viz BAT 22.

Použitelnost procesu SCR podle BAT II.ii

Selektivní katalytickou redukci SCR je možno použít v systémech s vysokou prašností i v systémech s nízkou prašností, a také v systémech s čistým plynem. Dosud byly v aglomeračních zařízeních používány pouze systémy s čistým plynem (po odprášení a odsíření). Je velmi důležité, aby plyn obsahoval málo prachu (< 40 mg prachu/Nm3) a těžkých kovů, protože ty mohou způsobit, že povrch katalyzátoru se stane neúčinným. Navíc může být požadováno odsíření před katalyzátorem. Dalším předpokladem je minimální teplota výfukových plynů okolo 300 °C. K tomu je zapotřebí energie.

Vysoké investice a provozní náklady, nutnost regenerace katalyzátoru, spotřeba čpavku, včetně úniků, jímání výbušného dusičnanu amonného (NH4NO3), vznik korozivního SO3 a další energie potřebná k ohřevu, což může omezit možnosti využití citelného tepla z procesu spékání – to vše může omezit použitelnost. Tato technologie může být volbou v případě, kdy normy kvality životního prostředí pravděpodobně nebudou při použití jiných postupů dodrženy.

24.   BAT pro primární emise ze spékacích pásů představuje předcházení vzniku emisí polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) a/nebo snížení jejich množství s využitím některého z následujících postupů nebo jejich kombinace:

I.

vyloučení surovin s obsahem polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) nebo jejich prekurzorů (viz BAT 7) v co největší míře

II.

zamezení vzniku polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) přidáním sloučenin dusíku

III.

recirkulace odpadních plynů (popis a použitelnost viz BAT 23).

25.   BAT pro primární emise ze spékacích pásů představuje snížení emisí polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) vstřikováním odpovídajících adsorpčních činidel do potrubí odpadního plynu spékacího pásu před odprášením v tkanivém filtru nebo pomocí moderních elektrostatických odlučovačů, pokud tkaninové filtry není možno použít (viz BAT 20).

Úroveň emisí spojená s BAT pro polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany (PCDD/PCDF) je < 0,05 – 0,2 ng I-TEQ/Nm3 u tkaninového filtru a < 0,2 – 0,4 ng-I-TEQ/Nm3 u moderního elektrostatického odlučovače; v obou případech je hodnota určena odběrem náhodného vzorku za dobu 6-8 hodin za ustálených podmínek.

26.   BAT pro sekundární emise vznikající při vyprazdňování spékacího pásu, při drcení, chlazení a třídění aglomerátu a na přesypech dopravníku představuje předcházení vzniku emisí a/nebo dosažení účinného odsávání a následné snížení prachových emisí pomocí kombinace následujících postupů:

I.

zakrytí a/nebo uzavření

II.

elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr.

Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 10 mg/Nm3 u tkaninového filtru a < 30 mg/Nm3 u elektrostatického odlučovače; oba limity jsou určeny jako střední denní hodnota.

Voda a odpadní vody

27.   BAT znamená minimalizaci spotřeby vody v aglomeračních zařízeních recyklací chladicí vody v co největší míře, pokud nejsou používány průtočné chladicí systémy.

28.   BAT znamená čištění odpadních vod ze aglomeračních zařízení, kde se používá oplachová voda nebo kde je využíván systém mokrého zpracování odpadního plynu, s výjimkou chladicí vody před vypouštěním, a to pomocí kombinace následujících postupů:

I.

odlučování těžkých kovů.

II.

neutralizace

III.

písková filtrace.

Úrovně emisí spojené s BAT, stanovené na základě způsobilého náhodného vzorku (qualified random sample) nebo na směsném vzorku odebraném za dobu 24 hodin:

nerozpuštěné látky

< 30 mg/l

chemická spotřeba kyslíku (COD (1))

< 100 mg/l

těžké kovy

< 0,1 mg/l

(směs arzenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), mědi (Cu), rtuti Hg), niklu (Ni), olova (Pb) a zinku(Zn).

Výrobní zbytky

29.   BAT předchází vzniku odpadů v aglomeračních zařízeních pomocí jednoho z následujících postupů nebo jejich kombinace (viz BAT 8):

I.

výběrová recyklace výrobních zbytků zpět do aglomeračního procesu přímo na místě vyloučením jemných prachových částic obsahujících těžké kovy, zásady nebo chloridy (např. prach z posledního pole elektrostatických odlučovačů)

II.

vnější recyklace, pokud není možné provádět recyklaci na místě.

BAT je řízené nakládání s výrobními zbytky z aglomeračního zařízení, kterým nelze zabránit a které nelze recyklovat.

30.   BAT je recyklace výrobních zbytků, které mohou obsahovat olej, jako jsou např. kaly, prach a okuje obsahující železo a uhlík ze spékacího pásu a z dalších procesů v integrovaném hutním podniku, a jejich vracení v co největší míře zpět do spékacího pásu s ohledem na příslušný obsah oleje.

31.   BAT snižuje obsah uhlovodíků v dávkovači aglomerátu vhodným výběrem a předúpravou recyklovaných zbytků z výrobního procesu.

Ve všech případech by obsah oleje v recyklovaných zbytcích z výrobního procesu měl být < 0,5 % a obsah v dávkovači aglomerátu < 0,1 %.

Popis

Obsah uhlovodíků je možno snížit na minimum, a to zejména omezením množství příchozího oleje. Olej se dostává do dávkovače aglomerátu hlavně přidáním okují. Obsah oleje v okujích se může značně lišit podle jejich původu.

Mezi postupy, kterými se snižuje množství oleje přicházejícího s prachem a okujemi na minimum, patří:

omezení vstupu oleje segregací a poté výběrem pouze prachu a okují s nízkým obsahem oleje

udržování pořádku ve válcovnách, což může obsah znečišťujícího oleje v okujích značně snížit

odstraňování oleje z okují:

zahříváním okují na teplotu přibližně 800 °C dochází k vypařování olejových uhlovodíků a zůstávají čisté okuje; odtěkané uhlovodíky lze spalovat

odstranění oleje z okují pomocí rozpouštědla.

Energie

32.   BAT snižuje spotřebu tepelné energie v aglomeračních zařízeních pomocí některého z následujících postupů nebo jejich kombinace:

I.

regenerace citelného tepla z odpadních plynů z chlazeného aglomerátu

II.

regenerace citelného tepla, pokud je to možné, z odpadních plynů z aglomeračního pásu

III.

co největší recirkulace odpadních plynů s cílem využít citelné teplo (popis a použitelnost viz BAT 23)

Popis

V aglomeračních strojích vznikají dva druhy odpadních energií, které lze případně opětovně využít:

citelné teplo z odpadních plynů získaných z aglomeračních pásů

citelné teplo z chladicího vzduchu z chladiče aglomerátu.

Částečná recirkulace odpadních plynů je zvláštním případem zpětného získávání tepla z odpadních plynů z aglomeračních strojů a je popsána v BAT 23. Citelné teplo je přenášeno přímo zpět do aglomeračního lože horkými recirkulovanými plyny. V době vzniku textu (2010) je toto jediný praktický způsob zpětné regenerace tepla z odpadních plynů.

Citelné teplo v horkém vzduchu z chladiče aglomerátu je možno regenerovat jedním nebo více z následujících způsobů:

výroba páry v kotli na odpadní teplo pro využití v železárenských a ocelárenských provozech

výroba teplé vody pro dálkové vytápění

předehřívání spalovacího vzduchu v zapalovací hlavě aglomeračního zařízení

předehřívání směsi surovin pro výrobu aglomerátu

využití plynů z chladiče aglomerátu v systému recirkulace odpadních plynů.

Použitelnost

V některých zařízeních vzhledem ke stávajícímu uspořádání jsou náklady na rekuperaci tepla z aglomeračních odpadních plynů nebo odpadního plynu z chlazeného aglomerátu velmi vysoké.

Zpětné získávání tepla z odpadních plynů ve výměníku tepla by vedlo k nepřijatelné kondenzaci a k problémům s korozí.

1.3   Závěry o BAT pro peletizační zařízení

Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT obsažené v této části platí pro všechna peletizační zařízení.

Emise do ovzduší

33.   BAT snižuje emise prachu v odpadních plynech, uvolňujících se při

předzpracování surovin, sušení, mletí, vlhčení, míchání a peletizaci;

z vytvrzovacího pásu; a

při třídění pelet a manipulaci s nimi

použitím jednoho z následujících postupů nebo jejich kombinace:

I.

elektrostatický odlučovač

II.

tkaninový filtr

III.

mokrá pračka

Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 20 mg/Nm3 pro drcení, mletí a sušení a < 10 – 15 mg/Nm3 pro všechny ostatní kroky výrobního procesu nebo v případech, kdy jsou všechny odpadní plyny zpracovávány společně; všechny údaje jsou stanoveny jako denní střední hodnoty.

34.   BAT snižuje oxidy síry (SOX) a emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z odpadních plynů z vytvrzovacího pásu pomocí některé z následujících technik:

I.

mokrá pračka

II.

polosuchá absorpce s následným odprášením

Úrovně emisí spojené s BAT a stanovené jako střední denní hodnoty pro níže uvedené sloučeniny:

oxidy síry (SOX) vyjádřené v množství oxidu siřičitého (SO2)

< 30 – 50 mg/Nm3

fluorovodík (HF)

< 1 – 3 mg/Nm3

chlorovodík (HCl)

< 1 – 3 mg/Nm3.

35.   BAT snižuje emise NOX uvolňující se při sušení a mletí, a z odpadních plynů z vytvrzovacího pásu s využitím technologií integrovaných do výrobního procesu.

Popis

Návrh zařízení na základě přizpůsobených řešení je třeba optimalizovat pro emise oxidů dusíku (NOX) ze všech spalovacích sekcí. Omezení tvorby vysokoteplotních NOX lze dosáhnout snížením (špičkové) teploty v hořácích a snížením nadměrného obsahu kyslíku ve spalovacím vzduchu. Emise s nižším obsahem NOX mohou kromě toho vznikat při kombinaci nižší spotřeby energie a paliva s nízkým obsahem dusíku (uhlí a olej).

36.   BAT pro stávající zařízení snižuje emise NOX, uvolňujících se při sušení a mletí, a z odpadních plynů z vytvrzovacího pásu, a to pomocí jednoho z následujících postupů:

I.

selektivní katalytická redukce (SCR) jako koncová technologie k ošetření výstupních proudů

II.

jakákoli jiná technologie s účinností snížení obsahu NOX nejméně 80 %.

Použitelnost

U stávajících zařízení jak s rovným roštem, tak se systémem roštových pecí je náročné dosáhnout potřebných provozních podmínek vhodných pro reaktor SCR. Vzhledem k vysokým nákladům by tyto koncové technologie měly přicházet v úvahu pouze v případech, kdy normy kvality životního prostředí nelze pravděpodobně jinak dodržet.

37.   BAT pro nová zařízení snižuje emise NOX z úseku sušení a mletí a z odpadních plynů z vytvrzovacího pásu využitím selektivní katalytické redukce (SCR) jako koncové techniky.

Voda a odpadní vody

38.   BAT pro peletizační zařízení minimalizuje spotřebu vody a vypouštěné vody z praní, mokrého proplachování a chlazení a v co největší míře ji opět využívá.

39.   BAT pro peletizační zařízení představuje úpravu odpadní vody před vypuštěním s využitím kombinace následujících postupů:

I.

neutralizace

II.

flokulace

III.

usazování

IV.

písková filtrace.

V.

odlučování těžkých kovů.

Úrovně emisí spojené s BAT, stanovené na základě způsobilého náhodného vzorku nebo na směsném vzorku odebraném za dobu 24 hodin:

nerozpuštění látky

< 50 mg/l

chemická spotřeba kyslíku (COD (2))

< 160 mg/l

Kjeldahlův dusík

< 45 mg/l

těžké kovy

< 0,55 mg/l

(směs arzenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), mědi (Cu), rtuti (Hg), niklu (Ni), olova (Pb), zinku (Zn).

Výrobní zbytky

40.   BAT omezuje vznik odpadu z peletizačních zařízení účinnou recyklací na místě nebo opětovným použitím výrobních zbytků (tj. malých ekologických a tepelně zpracovaných pelet)

BAT je řízené nakládání s výrobními zbytky z procesu peletizace, tj. s kaly, které vznikají při čištění odpadních vod a nelze jim zabránit, ani je recyklovat.

Energie

41.   BAT snižuje/minimalizuje spotřebu tepelné energie v peletizačních zařízeních pomocí jedné z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

opětovné použití citelného tepla v procesu, pokud možno z různých sekcí vytvrzovacího pásu

II.

použití přebytečného tepla z vnitřních nebo vnějších tepelných sítí, pokud existuje poptávka od třetí strany.

Popis

Horký vzduch z úseku primárního chlazení může být použit jako sekundární spalovací vzduch ve spalovací sekci. A naopak teplo ze sekce spalování je možno použít v sekci sušení vytvrzovacího pásu. Teplo ze sekce sekundárního chlazení lze použít v sekci sušení.

Přebytečné teplo ze sekce chlazení se využívá v sušicích komorách sušicí a mlecí jednotky. Horký vzduch je přepravován izolovaným potrubím, tzv. potrubím pro recirkulaci horkého vzduchu.

Použitelnost

Opětovné využití citelného tepla je integrováno do procesu jako součást peletizačních zařízení. Tzv. potrubí pro recirkulaci horkého vzduchu lze použít ve stávajících zařízeních v obdobném provedení a s dostatečnou dodávkou citelného tepla.

Spolupráce a dohoda s třetí stranou nemusí být určovány rozhodnutím provozovatele, a proto nemusí být v rozsahu povolení.

1.4   Závěry o BAT pro koksovny

Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT obsažené v této části platí pro všechny koksovny.

Emise do ovzduší

42.   BAT pro stroje na mletí uhlí (příprava uhlí včetně drcení, mletí, práškování a třídění) znamená předcházení vzniku prachových emisí nebo snížení jejich množství pomocí některého z následujících postupů nebo jejich kombinace:

I.

zakrytí budovy a/nebo zařízení (drtič, mlýn pro jemné mletí, síta) a

II.

účinné odvádění emisí a následné použití systémů suchého odprašování.

Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 10 – 20 mg/Nm3, stanovená jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

43.   BAT pro skladování práškového uhlí a manipulaci s ním předchází vzniku fugitivních emisí nebo snížení jejich množství pomocí některého z následujících postupů nebo jejich kombinace:

I.

skladování práškového materiálu v zásobnících a skladech

II.

použití uzavřených nebo zakrytých dopravníků

III.

snížení výsypné výšky na minimum v závislosti na velikosti a konstrukci zařízení

IV.

snížení emisí uvolňujících se při plnění uhelné věže a ze zavážecího vozidla

V.

použití účinného odsávání a následné odprášení

Při použití BAT V je úroveň prachových emisí spojená s BAT < 10 – 20 mg/Nm3, stanovená jako průměr za dobu odběru (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

44.   BAT znamená plnění koksárenských komor pomocí systémů plnění se sníženou tvorbou emisí

Popis

Z celkového pohledu se dává přednost „bezdýmému“ nebo sekvenčnímu plnění s dvojitým stoupacím potrubím nebo převáděcím potrubím, protože zpracování všech plynů a prachu je součástí úpravy koksárenského plynu.

Pokud však jsou plyny odsávány a upravovány mimo koksovnu, je upřednostňován způsob, kdy odsávané plyny procházejí úpravou na stacionárním zařízení. Úprava by měla spočívat v účinném odsávání emisí a následném spalováním, které snižuje množství organických sloučenin, a v použití tkaninového filtru zachycujícího prachové částice.

Úroveň emisí spojená s BAT pro prach ze systémů zavážení uhlím s úpravou na stacionárním zařízení odsátých plynů je < 5 g/t koksu, což odpovídá < 50 mg/Nm3 a je stanovena jako průměr za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

Trvání viditelných emisí ze zavážky ve spojení s BAT je < 30 vteřin na zavážku, stanovených jako měsíční průměr s využitím metody sledování popsané v BAT 46.

45.   BAT pro koksování je odsávání koksárenského plynu během koksování, a to v co největší míře

46.   BAT pro koksovny snižuje emise dosažením plynulé nenarušované výroby koksu s využitím následujících technik:

I.

rozsáhlá údržba komor pecí, pecních dveří a rámových těsnění, stoupacího potrubí, zavážecích otvorů a dalších zařízení (zaměstnanci speciálně vyškolení v detekci a údržbě by měli provádět systematický program)

II.

vyloučení velkého kolísání teploty

III.

komplexní dohled a monitorování koksárenské pece

IV.

čištění dveří, rámových těsnění, zavážecích otvorů, vík a stoupacích potrubí po manipulaci (použitelné v nových a v některých případech i ve stávajících zařízeních)

V.

udržení volného toku plynu v koksárenských pecích

VI.

přiměřená regulace tlaku během koksování a použití dveří s pružinovým závěsem a pružným těsněním (spring-loaded flexible sealing doors) nebo dveří typu „knife-edged“ (v případě pecí o výšce ≤ 5 m a v dobrém provozním stavu)

VII.

použití vodního těsnění stoupacího potrubí pro snížení viditelných emisí z celého zařízení, které umožňuje přechod z koksárenské baterie do sběrného potrubí, do ohebných hadic (tzv. husích krků) a do převáděcího potrubí

VIII.

zatmelení vík plnicího otvoru jílovitou suspenzí (nebo jiným vhodným těsnicím materiálem) pro snížení úniku viditelných emisí ze všech otvorů

IX.

zajištění úplného koksování (zamezit vytlačení nezralého koksu) použitím odpovídajících technik

X.

instalace větších koksárenských komor (použitelné u nových zařízení a v některých případech při úplné výměně zařízení na starých základech)

XI.

pokud je to možné, použít regulaci kolísavého tlaku do koksárenských komor během koksování (použitelné u nových zařízení a případná možnost u stávajících zařízení; instalaci této technologie ve stávajících zařízeních je třeba pečlivě zvážit a vždy záleží na konkrétní situaci jednotlivých zařízení).

Procento viditelných emisí ze všech dveří spojených s BAT je < 5 – 10 %.

Procento viditelných emisí pro všechny druhy zdrojů spojených s BAT VII a BAT VIII je < 1 %.

Procentní hodnoty souvisí s četností výskytu úniků v porovnání s celkovým počtem dveří, stoupacích potrubí nebo vík plnicích otvorů (měsíční průměr s použitím metody monitorování uvedené dále.

Pro odhad fugitivních emisí z koksoven se používají následující různé metody:

metoda EPA 303

metodika DMT (Deutsche Montan Technologie GmbH)

metodika vypracovaná společností BCRA (Britská asociace pro výzkum karbonizace)

metodika používaná v Nizozemsku, založená na počítání viditelných průsaků ze stoupacího potrubí a zavážecích otvorů, bez zahrnutí viditelných emisí vznikajících při běžném provozu (zavážení uhlím, vytlačování koksu).

47.   BAT pro zařízení na úpravu plynu minimalizuje emise těkavých plynů pomocí následujících postupů:

I.

snížení počtu přírub na minimum použitím svařovaných potrubních spojů, pokud je to možné

II.

použití vhodného těsnění přírub a ventilů

III.

použití plynotěsných čerpadel (např. magnetická čerpadla)

IV.

vyloučení emisí z tlakových ventilů v zásobních nádržích, a to:

napojením výfuku ventilu na sběrné potrubí koksárenského plynu nebo

jímáním plynů a následným spalováním.

Použitelnost

Tyto techniky lze použít u nových i stávajících zařízení. V nových zařízeních by mohlo být snazší dosáhnout plynotěsného provedení než ve stávajících zařízeních.

48.   BAT snižuje obsah síry v koksárenském plynu s využitím jedné z následujících technik:

I.

odsíření v absorpčních systémech

II.

mokré oxidační odsíření.

Zbytkové koncentrace sirovodíku (H2S) spojené s BAT, stanovené jako průměrné denní hodnoty, jsou < 300 – 1 000 mg/Nm3 při využití BAT I (vyšší hodnoty jsou spojeny s vyšší teplotou okolního prostředí a nižší hodnoty jsou spojeny s nižší teplotou okolí) a < 10 mg/Nm3 v případě použití BAT II.

49.   BAT pro vytápění koksárenské pece snižuje emise pomocí následujících postupů:

I.

zamezení úniku mezi komorou pece a topnou komorou pravidelným chodem koksárenské pece

II.

oprava úniku mezi komorou pece a topnou komorou (možné pouze u stávajících zařízení)

III.

zahrnutí postupů s nízkým obsahem oxidů dusíku (NOX) do konstrukce nových baterií, jakými jsou postupné spalování a použití tenčích cihel a žáruvzdorných materiálů s lepší tepelnou vodivostí (použitelné pouze u nových zařízení)

IV.

použití odsířených procesních plynů z koksárenského plynu.

Úrovně emisí spojené s BAT, stanovené jako střední denní hodnoty a vztahující se k obsahu kyslíku 5 %:

oxidy síry (SOX) vyjádřené v množství oxidu siřičitého (SO2) < 200 – 500 mg/Nm3

prach < 1 – 20 mg/ Nm3  (3)

oxidy dusíku (NOX), vyjádřené objemem oxidu dusičitého (NO2) < 350 – 500 mg/ Nm3 pro nová nebo výrazně renovovaná zařízení (mladší než 10 let) a 500 – 650 mg/ Nm3 pro starší zařízení s dobře udržovanými bateriemi a zahrnujícími techniky s nízkým obsahem oxidů dusíku (NOX).

50.   BAT pro vytlačování koksu snižuje prachové emise pomocí následujících postupů:

I.

odsávání integrovaným strojem na přepravu koksu s krytem

II.

pozemní úprava odsátého plynu s využitím tkaninových filtrů nebo jiných systémů na snížení emisí

III.

využití stacionárního nebo mobilního hasicího vozu na koks.

Úroveň emisí spojená s BAT pro prach vznikající při vytlačování koksu je < 10 mg/N m3 v případě tkaninových filtrů a < 20 mg/Nm3 v ostatních případech a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

Použitelnost

U stávajících zařízení může nedostatek prostoru omezit použitelnost.

51.   BAT pro hašení koksu snižuje emise prachu pomocí některé z následujících technik:

I.

použití suchého chlazení koksu (CDQ) s regenerací citelného tepla a odstraňování prachu při zavážení, manipulaci a třídění pomocí tkaninového filtru

II.

použití konvenčního mokrého chlazení minimalizujícího emise

III.

použití stabilizačního chlazení koksu (CSQ).

Úrovně prachových emisí spojené s BAT, stanovené jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků:

< 20 mg/ Nm3 v případě suchého chlazení koksu

< 25 g/t koksu v případě konvenčního mokrého chlazení minimalizující množství emisí (4)

< 10 g/t koksu v případě stabilizačního chlazení koksu (5).

Popis BAT I

K zajištění plynulého chodu zařízení pro suché chlazení koksu jsou dvě možnosti. V prvním případě se jednotka pro suché chlazení koksu skládá ze dvou až čtyř komor. Jedna jednotka je vždy záložní. Mokré chlazení proto není nutné, ale jednotka pro suché chlazení koksu vyžaduje vyšší kapacitu oproti koksárenskému zařízení, což je spojeno s vysokými náklady. Ve druhém případě je nutno mít dodatečný systém mokrého chlazení.

V případě změny zařízení pro mokré chlazení na zařízení pro suché chlazení je možné pro tento účel zachovat dosavadní systém mokrého chlazení. Uvedená jednotka pro suché chlazení koksu nemá přebytečnou výrobní kapacitu oproti koksárenskému zařízení.

Použitelnost BAT II

Stávající chladicí věže mohou být vybaveny zábranami pro snížení emisí. Výška věže musí být minimálně 30 m, aby byly zajištěny dostatečné tahové podmínky.

Použitelnost BAT III

Vzhledem k tomu, že tento systém je větší, než je nezbytně nutné pro konvenční chlazení, může nedostatek místa v závodě představovat omezení.

52.   BAT pro třídění koksu a manipulaci s ním představuje předcházení vzniku prachových emisí nebo snížení jejich množství použitím kombinace následujících technik:

I.

použití krytů budov nebo zařízení

II.

účinné odsávání a následné suché odprášení.

Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 10 mg/ Nm3, stanovená jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

Voda a odpadní vody

53.   BAT představuje minimalizaci a opětovné použití hasicí vody v co největší míře.

54.   BAT znamená vyloučení opětovného použití užitkové vody s významnou zátěží organickými látkami (jako je surová koksárenská odpadní voda, odpadní vody s vysokým obsahem uhlovodíků, atd.) jako hasicí vody.

55.   BAT je předúprava odpadní vody z procesu koksování a čištění koksárenského plynu před vypuštěním do čistírny odpadních vod, a to pomocí jedné z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

účinné odstranění dehtových a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) flokulací a následnou flotací, usazováním a filtrací jednotlivě nebo v kombinaci

II.

účinné odstranění čpavku pomocí zásaditých látek a páry.

56.   BAT pro předupravené odpadní vody z procesu koksování a čištění koksárenského plynu je použití biologického čištění odpadních vod s integrovanými stupni denitrifikace a nitrifikace.

Úrovně emisí spojené s BAT, vycházející ze způsobilého náhodného vzorku nebo směsného vzorku odebraného za dobu 24 hodin a vztahující se pouze k jednotlivým čistírnám koksárenských odpadních vod:

chemická spotřeba kyslíku (COD (6))

< 220 mg/l

biologická spotřeba kyslíku za 5 dní (BOD5)

< 20 mg/l

sulfidy, snadno uvolnitelné (7)

< 0,1 mg/l

thiokyanát (SCN-)

< 4 mg/l

kyanid (CN-), snadno uvolnitelný (8)

< 0,1 mg/l

polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH)

(směs fluorantenu, benzo[b]fluorantenu, benzo[k]fluorantenu, benzo[a]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu a benzo[g,h,i]perylenu)

< 0,05 mg/l

fenoly

< 0,5 mg/l

směs amonného dusíku (NH4 +-N),

dusičnanový dusík (NO3 --N) a dusitanový dusík (NO2 --N)

< 15 – 50 mg/l.

Pokud jde o směr čpavku a dusíku (NH4 +-N), dusičnanového dusíku (NO3 --N) a dusitanového dusíku (NO2 --N), hodnoty < 35 mg/l jsou obvykle spojeny s použitím moderních biologických čistíren odpadních vod s predenitrifikací či nitrifikací a postdenitrifikací.

Výrobní zbytky

57.   BAT znamená recyklaci výrobních zbytků, jako je dehet z uhelné vody a odpad z destilace a přebytečné aktivované kaly, z čistírny odpadních vod zpět do dávkovače uhlí koksárenského zařízení.

Energie

58.   BAT znamená použití odsátého koksárenského plynu jako paliva nebo redukčního činidla nebo k výrobě chemikálií.

1.5   Závěry o BAT pro vysoké pece

Pokud není stanoveno jinak, závěry o BAT uvedené v této části platí pro všechny vysoké pece.

Emise do ovzduší

59.   BAT pro vypuzený vzduch při plnění ze zásobníkových bunkrů jednotky pro vstřikování práškového uhlí je zachycování prachových emisí a následné odprášení.

Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 20 mg/ Nm3, stanovená jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

60.   BAT pro přípravu vsázky (míchání, směšování) a dopravu snižuje emise prachu na minimum a, pokud možno, odvádí emise spolu s následným odprášením pomocí elektrostatického odlučovače nebo tkaninového filtru.

61.   BAT pro licí halu (odpichové otvory, licí žlaby, místa pro plnění vozů pro přepravu surového železa, shrnovače strusky) představuje předcházení vzniku fugitivních emisí nebo snížení jejich množství pomocí následujících technik:

I.

zakrytí licích žlabů

II.

optimalizace záchytné účinnosti pro fugitivní emise a kouř s následným čištěním odpadních plynů pomocí elektrostatického odlučovače nebo tkaninového filtru

III.

odstranění výparů dusíkem při odpichu, pokud je to možné a pokud není instalován žádný sběrný a odprašovací systém pro emise vznikající při odpichu.

Při použití BAT II je úroveň prachových emisí spojená s BAT < 1 – 15 mg/Nm3, stanoveno jako střední denní hodnota.

62.   BAT znamená použití bezdehtových vyzdívek licích žlabů.

63.   BAT snižuje množství uvolňovaného vysokopecního plynu při zavážce na minimum pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

bezzvonová sazebna s primárním a sekundárním vyrovnáváním

II.

plynový nebo ventilační systém s rekuperací

III.

použití vysokopecního plynu k natlakování horních zásobníků.

Použitelnost BAT II

Použitelné pro nová zařízení. Pro stávající zařízení použitelné pouze v případě, pokud je pec vybavena bezzvonovým zavážecím systémem. Nehodí se pro zařízení, kde se k natlakování horních zásobníků používají jiné než vysokopecní plyny (např. dusík).

64.   BAT je omezení prachových emisí z vysokopecních plynů pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

použití zařízení pro primární suché odprašování

i.

deflektory

ii.

lapače prachu

iii.

cyklony

iv.

elektrostatické odlučovače.

II.

následné snížení emisí prachu, např.:

i

pračky se změnou směru proudění

ii.

Venturiho pračky

iii.

pračky s kruhovou mezerou

iv.

mokré elektrostatické odlučovače

v.

dezintegrátory.

Zbytková koncentrace prachu spojená s BAT pro vyčištěný vysokopecní plyn je < 10 mg/N m3 a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

65.   BAT pro horkovzdušné sušárny snižuje emise pomocí odsířeného a odprášeného přebytečného koksárenského plynu, odprášeného vysokopecního plynu, odprášeného konvertorového plynu a zemního plynu, jednotlivě nebo v kombinaci.

Úrovně emisí spojených s BAT, stanovené jako střední denní hodnoty ve vztahu k obsahu kyslíku 3 %:

oxidy síry (SOx), vyjádřené objemem oxidu siřičitého (SO2) < 200 mg/N m3

prach < 10 mg/N m3

oxidy dusíku (NOx), vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2) < 100 mg/N m3.

Voda a odpadní vody

66.   BAT pro spotřebu vody a odpadní vodu ze zpracování vysokopecního plynu znamená snížení množství prací vody na minimum a její opětovné použití, např. pro granulaci strusky, v případě potřeby po úpravě pomocí štěrkového filtru.

67.   BAT pro čištění odpadních vod z čištění vysokopecního plynu znamená použití procesu flokulace a usazování a v případě potřeby snížení množství snadno uvolnitelného kyanidu.

Úrovně emisí spojené s BAT, stanovené na základě způsobilého náhodného vzorku nebo na směsném vzorku odebraném za dobu 24 hodin:

nerozpuštěné látky

< 30 mg/l

železo

< 5 mg/l

olovo

< 0,5 mg/l

zinek

< 2 mg/l

kyanid (CN-), snadno uvolnitelný (9)

< 0,4 mg/l.

Výrobní zbytky

68.   BAT předchází vzniku odpadů z vysokých pecí pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

odpovídající shromažďování a skladování pro usnadnění konkrétního zpracování

II.

recyklace hrubého prachu vznikajícího při čištění vysokopecního plynu a prachu vířeného při odprašování v licích halách, a to přímo na místě, s ohledem na vliv emisí ze zařízení, kde recyklace probíhá.

III.

hydrocyklonace kalů na místě s následnou recyklací hrubé frakce (v případě použití mokrého odprašování a pokud rozložení obsaženého zinku v zrnech různé velikosti umožňuje rozumné oddělení)

IV.

zpracování strusky, především granulací (umožňují-li to tržní podmínky), pro vnější použití strusky (např. při výrobě cementu nebo při stavbě silnic).

BAT je kontrolované nakládání se zbytky z vysokopecní výroby, které nelze vyloučit ani recyklovat.

69.   BAT pro minimalizaci emisí při zpracování strusky je kondenzace výparů, pokud je třeba omezit zápach.

Řízení zdrojů

70.   BAT pro řízení zdrojů vysokých pecí omezuje spotřebu koksu přímým vstřikováním redukčních činidel, jako je práškové uhlí, olej, těžký olej, dehet, zbytky olejů, koksárenský plyn, zemní plyn a odpady, např. kovové zbytky, použité oleje a emulze, zbytky olejů, tuky a odpadní plasty, a to jednotlivě nebo v kombinaci.

Použitelnost

Vstřikování uhlí: Metoda je použitelná pro všechny vysoké pece vybavené vstřikováním práškového uhlí a technologií obohacování kyslíkem.

Vstřikování plynu: Vstřikování koksárenského plynu výfučnami velmi závisí na dostupnosti plynu, kterého lze účinně využít i jinde v integrovaném hutním podniku.

Vstřikování plastů: Je třeba vzít v úvahu, že tato technologie je velmi závislá na místních podmínkách a podmínkách trhu. Plasty mohou obsahovat chlor a těžké kovy, jako je rtuť, kadmium, olovo a zinek. V závislosti na složení použitého odpadu (např. lehká frakce z drcení), může stoupnout obsah rtuti, chrómu, mědi, niklu a molybdenu ve vysokopecním plynu.

Přímé vstřikování použitých olejů, tuků a emulzí jako redukčních činidel a tuhého železného odpadu: Nepřetržitý provoz tohoto systému závisí na logistické koncepci dodávek a skladování zbytků. Pro úspěšný provoz je zvlášť důležitá také uplatňovaná dopravní technologie.

Energie

71.   BAT znamená udržování plynulého, nepřetržitého provozu vysoké pece v ustáleném stavu s cílem minimalizovat uvolňování emisí a snížit pravděpodobnost, že zavážka poklesne.

72.   BAT představuje používání odsátého vysokopecního plynu jako paliva.

73.   BAT je zpětné využití energie tlaku vysokopecního plynu na sazebně v případě dostatečného tlaku plynu na sazebně a nízké koncentrace zásaditých látek.

Použitelnost

Využití tlaku plynu na sazebně je možno provádět v nových zařízeních a za určitých podmínek i ve stávajících zařízeních, i když s většími obtížemi a s dodatečnými náklady. Důležité pro použití této techniky je dostatečný tlak plynu na sazebně, přesahující 1,5 baru.

U nových zařízení je možno turbínu na kychtový plyn a zařízení na čištění vysokopecního plynu vzájemně přizpůsobit a dosáhnout tak vysoké účinnosti praní i zpětného získání energie.

74.   BAT je předehřívání topných plynů ohřívačů větru nebo spalovacího vzduchu s využitím odpadních plynů ohřívačů větru a optimalizace spalovacího procesu ohřívačů větru.

Popis

Pro optimalizaci energetické účinnosti ohřívačů větru lze použít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:

využití počítačově řízeného provozu ohřívačů větru

předehřívání paliva nebo spalovacího vzduchu ve spojení s izolací potrubí na studený vítr a odtahu spalin

použití vhodnějších hořáků pro dokonalejší spalování

rychlé měření kyslíku a následná úprava podmínek spalování.

Použitelnost

Použití předehřevu paliva závisí na účinnosti ohřívačů větru, neboť tím je dána teplota odpadních plynů (např. při teplotě odpadních plynů pod 250 °C nemusí být rekuperace tepla technicky, ani ekonomicky schůdným řešením).

Zavedení počítačového řízení může vyžadovat výstavbu čtvrtého ohřívače větru v případě vysokých pecí se třemi ohřívači větru (pokud možno) s cílem co nejvíce zvýšit přínosy.

1.6   Závěry o BAT pro kyslíkovou výrobu oceli a její odlévání

Pokud není stanoveno jinak, závěry o BAT uvedené v této části platí pro veškerou výrobu oceli zásaditým kyslíkovým procesem a její odlévání.

Emise do ovzduší

75.   BAT pro regeneraci plynu z kyslíkového konvertoru potlačeným spalováním znamená odvádění konvertorového plynu během vhánění kyslíku v co největší míře a jeho čištění s využitím kombinací následujících technik:

I

použití procesu potlačeného spalování

II.

primární odprášení pro odstranění hrubého prachu technikou suchého oddělování (např. deflektor, cyklon) nebo mokrými odlučovači

III.

snižování emisí prachu pomocí:

i.

suchého odprášení (např. elektrostatický odlučovač) u nových i stávajících zařízení

ii.

mokrého odprášení (např. mokrý elektrostatický odlučovač nebo pračka) u stávajících zařízení.

Zbytkové koncentrace prachu spojené s BAT, po stabilizaci konvertorového plynu:

10 – 30 mg/N m3 pro BAT III.i

< 50 mg/Nm3 pro BAT III.ii.

76.   BAT pro regeneraci konvertorového plynu během vhánění kyslíku v případě úplného spalování snižuje prachové emise jednou z uvedených technik:

I.

suché odprášení (např. elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr) u nových i stávajících zařízení

II.

mokré odprášení (např. mokrý elektrostatický odlučovač nebo pračka) u stávajících zařízení.

Úrovně prachových emisí spojených s BAT, stanovené jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny):

10 – 30 mg/Nm3 pro BAT I

< 50 mg/N m3 pro BAT II.

77.   BAT minimalizuje prachové emise z otvoru kyslíkové trysky pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

zakrytí otvoru trysky při vhánění kyslíku

II.

vstříknutí netečného plynu nebo páry do otvoru trysky pro omezení rozptýlení prachu

III.

použití jiných těsnění v alternativním provedení ve spojení se zařízením na čištění trysky.

78.   BAT pro sekundární odprašování, včetně emisí z následujících procesů:

přelévání tekutého surového železa z vozu pro přepravu tekutého surového železa (nebo mísiče surového železa) do sázecí pánve

předúprava tekutého surového železa (tj. předehřívání nádob, odsíření, odfosfoření, odstruskování, doprava tekutého surového železa a vážení)

procesy v souvislosti s výrobou oceli v kyslíkovém konvertoru, jako je předehřívání pánví, výhoz při vhánění kyslíku, sázení tekutého surového železa a šrotu, odpich tekuté oceli a strusky z kyslíkového konvertoru a

sekundární metalurgie a plynulé odlévání,

minimalizuje prachové emise využitím technologií integrovaných do procesů, např. obecných technik k zamezení rozptýlení či únikům emisí nebo k jejich kontrole, a využitím vhodných krytů a vík s účinným odsáváním a následným čištěním odpadních plynů pomocí tkaninového filtru nebo elektrostatického odlučovače.

Celková průměrná účinnost zachycování prachu spojená s BAT je > 90 %.

Úroveň prachových emisí spojená s BAT, stanovená jako střední denní hodnota, pro všechny odprášené odpadní plyny je < 1 – 15 mg/Nm3 v případě tkaninových filtrů a < 20 mg/ Nm3 v případě elektrostatických odlučovačů.

Pokud jsou emise z procesu předúpravy tekutého surového železa a ze sekundární metalurgie zpracovávány odděleně, úroveň prachových emisí spojená s BAT, stanovená jako střední denní hodnota, je < 1 – 10 mg/Nm3 pro tkaninové filtry a < 20 mg/Nm3 pro elektrostatické odlučovače.

Popis

Obecné techniky k zamezení a únikům emisí z příslušných sekundárních zdrojů procesu kyslíkového konvertoru zahrnují:

nezávislé zachycování a využívání odprašovacího zařízení pro všechny podprocesy v provozu kyslíkového konvertoru

správné řízení odsiřovacího zařízení s cílem zamezit úniku emisí do ovzduší

úplné uzavření odsiřovacího zařízení

ponechání víka na pánvi, když se pánev na dopravu tekutého surového železa nepoužívá, a pravidelné čištění pánví na dopravu tekutého surového železa a odstraňování usazenin nebo případně použití systému střešního odsávání

ponechání pánve na dopravu tekutého surového železa před konvertorem přibližně po dobu dvou minut poté, co se surové železo nalije do konvertoru, pokud není použit systém střešního odsávání

počítačové řízení a optimalizace procesu výroby oceli, např. aby nedošlo k výhozu z konvertoru nebo byl omezen (tj. když struska napění natolik, že vytéká z konvertoru)

omezení výhozu při odpichu omezením prvků, které způsobují výhoz, a použití činidel bránících výhozu

uzavření dveří v prostoru konvertoru při dmýchání kyslíku

nepřetržité kamerové sledování viditelných emisí na střeše

použití systému střešního odsávání.

Použitelnost

U stávajících zařízení může jejich provedení omezovat možnosti řádného odsávání.

79.   BAT pro zpracování strusky na místě snižuje prachové emise pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

účinné odsávání prachových emisí z drtiče strusky a třídicích zařízení s následným čištěním odsávaných plynů, pokud to připadá v úvahu

II.

doprava nezpracované strusky lžícovými nakladači

III.

odsávání nebo skrápění přesypů dopravníků na rozdrcený materiál

IV.

skrápění strusky uložené na haldách

V.

použití vodní mlhy při nakládání rozdrcené strusky.

Úroveň prachových emisí spojená s BAT v případě použití BAT I je < 10 – 20 mg/Nm3 a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorku (nesouvislé měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).

Voda a odpadní vody

80.   BAT má zabránit spotřebě vody a emisím odpadní vody z primárního odprášení konvertorového plynu nebo je snížit použitím jednoho z následujících postupů stanovených v BAT 75 a BAT 76:

suché odprášení konvertorového plynu;

minimalizace spotřeby prací vody a její maximální opětovné využití (např. pro granulaci strusky) v případě, že je použito mokré odprášení.

81.   BAT má minimalizovat vypouštění odpadních vod při plynulém odlévání pomocí kombinace těchto technik:

I.

odstranění tuhých látek flokulací, usazováním a/nebo filtrací

II.

odstranění oleje ve stíraných lapačích nebo v jiném účinném zařízení

III.

recirkulace chladicí vody a vody z vakuového generátoru v co největší míře:

Úroveň emisí spojená s BAT, stanovená na základě způsobilého náhodného vzorku nebo směsného vzorku odebíraného v průběhu 24 hodin, pro odpadní vody ze zařízení pro plynulé odlévání:

nerozpuštěné látky

< 20 mg/l

železo

< 5 mg/l

zinek

< 2 mg/l

nikl

< 0,5 mg/l

chróm celkem

< 0,5 mg/l

uhlovodíky celkem

< 5 mg/l.

Výrobní zbytky

82.   BAT předchází vzniku odpadů využitím některé z následujících technik nebo jejich kombinace (viz BAT 8):

I.

odpovídající shromažďování a skladování pro usnadnění konkrétního zpracování

II.

recyklace prováděná na místě, a to prachu z procesu čištění konvertorového plynu, prachu ze sekundárního odprášení a okují z plynulého odlévání, zpět do procesů výroby oceli s náležitým ohledem na vliv emisí ze zařízení, kde recyklace probíhá

III.

recyklace strusky z kyslíkového konvertoru a jemných frakcí konvertorové strusky prováděná na místě v různých zařízeních

IV.

zpracování strusky, pokud podmínky trhu umožňují vnější použití strusky (např. jako plnivo do materiálů nebo pro stavby)

V.

použití filtrových prachů a kalů pro externí regeneraci železa a neželezných kovů, jako je např. zinek v průmyslu neželezných kovů

VI.

použití usazovací nádrže pro kaly s následnou recyklací hrubé frakce v aglomerační či vysoké peci nebo v průmyslu výroby cementu, pokud rozložení velikostí zrn umožňuje rozumné oddělení.

Použitelnost BAT V

Briketování prachu zatepla a recyklace se získáním pelet s vysokou koncentrací zinku pro vnější opětovné použití je možno použít, pokud se čištění konvertorového plynu provádí suchým elektrostatickým odlučováním. V systémech mokrého odprašování není možno briketování k regeneraci zinku použít vzhledem k nestálé sedimentaci v usazovací nádrži způsobené tvorbou vodíku (kovový zinek reaguje s vodou). Z těchto bezpečnostních důvodů by obsah zinku v kalech měl být omezen na 8 – 10 %.

BAT je řízené nakládání se zbytky z konvertorového procesu, které nelze vyloučit ani recyklovat.

Energie

83.   BAT spočívá v jímání, čištění a stabilizaci konvertorového plynu pro následné použití jako paliva.

Použitelnost

V některých případech může být z hlediska ekonomického nebo vzhledem k příslušnému hospodaření s energií nemožné provádět regeneraci konvertorového plynu potlačeným spalováním. V těchto případech může být spalování konvertorového plynu současně využito k výrobě páry. Druh spalování (úplné nebo potlačené spalování) závisí na místním energetickém hospodářství.

84.   BAT omezuje spotřebu energie využitím systémů se zakrytými pánvemi.

Použitelnost

Víka mohou být velmi těžká, neboť jsou vyrobena ze žáruvzdorných cihel, a nosnost jeřábu a konstrukce celé budovy může proto omezovat použitelnost ve stávajících provozech. Existují různé technické návrhy na provedení systému v konkrétních podmínkách ocelárny.

85.   BAT představuje optimalizaci výrobního procesu a snížení spotřeby energie využitím přímého odpichu po dmýchání kyslíku.

Popis

Provedení odpichu bez čekání na chemický rozbor odebraných vzorků (tzv. přímý odpich) zpravidla vyžaduje drahé přístrojové vybavení, např. systémy čidel využívající ponorné měřicí tyče nebo systémy DROP IN. Alternativně byla vyvinuta nová technologie pro provádění přímého odpichu, aniž by uvedených zařízení bylo zapotřebí. Tato technologie vyžaduje mnoho zkušeností a vývojové práce. V praxi je uhlík přímo sfoukán na 0,04 % a současně klesá teplota lázně na přijatelně nízké cílové hodnoty. Před odpichem se měří teplota a aktivita kyslíku pro rozhodnutí o dalším postupu.

Použitelnost

Je nezbytné mít k dispozici vhodný analyzátor tekutého surového železa a zařízení na zastavení výtoku strusky a používat pánvovou pec usnadňující zavedení této techniky.

86.   BAT snižuje spotřebu energie s využitím plynulého odlévání pásu do téměř hotového stavu, pokud to kvalita a sortiment vyráběné oceli odůvodňuje.

Popis

Odlévání pásu do téměř hotového stavu znamená plynulé odlévání oceli na pásy o tloušťce menší než 15 mm. Proces lití je spojen s přímým válcováním zatepla, chlazením a navíjením pásů bez meziohřevu v peci používané pro běžné techniky odlévání, např. plynulé odlévání bram a tenkých bram. Odlévání pásů proto představuje techniku pro výrobu plochých ocelových pásů různých šířek a tloušťce menší než 2 mm.

Použitelnost

Použitelnost závisí na vyráběných jakostech oceli (např. tlusté plechy nelze tímto procesem vyrobit) a na sortimentu produkce jednotlivých oceláren. Ve stávajících zařízeních může být použitelnost omezena uspořádáním a prostorem, který je k dispozici, např. dovybavení zařízením pro plynulé odlévání pásů vyžaduje délku přibližně 100 m.

1.7   Závěry o BAT pro výrobu oceli v elektrických obloukových pecích a její odlévání

Pokud není stanoveno jinak, závěry o BAT uvedené v této části platí pro veškerou výrobu oceli v elektrických obloukových pecích a její odlévání.

Emise do ovzduší

87.   BAT pro výrobu v elektrických obloukových pecích (EAF) předchází rtuťovým emisím vyloučením surovin a pomocných látek, které obsahují rtuť (viz BAT 6 a 7), v co největší míře.

88.   BAT pro primární a sekundární odprášení elektrické obloukové pece (včetně předehřevu šrotu, sázení, tavení, odpichu, pánvové pece a sekundární metalurgie) spočívá v dosažení účinného odsávání ze všech zdrojů emisí pomocí některé z níže uvedených technik a následným odprášením v tkaninovém filtru:

I.

kombinace přímého odsávání odpadního plynu (4. nebo 2. otvor) a zakrývání

II.

přímé odsávání plynu a systémy uzavření pece

III.

přímé odsávání plynu a odsávání celé budovy (nízkokapacitní elektrické obloukové pece nemusí vyžadovat přímé odsávání plynu k dosažení stejné účinnosti odsávání).

Celková průměrná účinnost jímání spojená s BAT je > 98 %.

Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 5 mg/Nm3 a je stanovena jako střední denní hodnota.

Úroveň emisí spojená s BAT pro rtuť je < 0,05 mg/Nm3 a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorku (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně čtyř hodin).

89.   BAT pro primární a sekundární odprášení elektrické obloukové pece (včetně předehřevu šrotu, sázení, tavení, odpichu, pánvové pece a sekundární metalurgie) předchází vzniku emisí polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) co nejširším vyloučením surovin, které obsahují PCDD/F a PCB nebo jejich prekurzorů (viz BAT 6 a 7), nebo jejich výskyt snižuje, a to s využitím některé z následujících technik nebo jejich kombinace v souvislosti s příslušným systémem odstraňování prachu:

I.

odpovídající dodatečné spalování

II.

odpovídající rychlé ochlazení

III.

vstříknutí příslušných adsorpčních činidel do potrubí před odprášením.

Úroveň emisí spojená s BAT pro polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany (PCDD/PCDF) je < 0,1 ng I-TEQ/Nm3 a je stanovena na základě náhodného odběru vzorku za dobu 6 – 8 hodin při ustálených podmínkách. V některých případech může být úrovně emisí spojené s BAT dosaženo pouze pomocí primárního opatření.

Použitelnost BAT I

U stávajících zařízení je třeba pro odhad použitelnosti vzít v úvahu podmínky, jako je dostupný prostor, potrubní systém odpadního plynu atd.

90.   BAT pro zpracování strusky na místě snižuje prachové emise pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

účinné odsávání prachových emisí z drtiče strusky a třídicích zařízení s následným čištěním odsávaných plynů, pokud to připadá v úvahu

II.

doprava nezpracované strusky lžícovými nakladači

III.

odsávání nebo skrápění přesypů dopravníků na rozdrcený materiál

IV.

skrápění strusky uložené na haldách

V.

použití vodní mlhy při nakládání rozdrcené strusky.

V případě použití BAT I je úroveň prachových emisí spojená s BAT < 10 – 20 mg/Nm3 a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky nejméně za dobu půl hodiny).

Voda a odpadní vody

91.   BAT minimalizuje spotřebu vody z procesu v elektrické obloukové peci maximálním využitím uzavřeného systému chladicí vody pro chlazení pecních zařízení, pokud nejsou používány průtočné chladicí systémy.

92.   BAT snižuje vypouštění odpadních vod při plynulém odlévání na minimum pomocí kombinace těchto technik:

I.

odstranění tuhých látek flokulací, usazováním a/nebo filtrací

II.

odstranění oleje ve stíraných lapačích nebo jiném účinném zařízení

III.

recirkulace chladicí vody a vody z vakuového generátoru v co největší míře:

Úrovně emisí spojené s BAT pro odpadní vody ze zařízení plynulého odlévání, stanovené na základě způsobilého náhodného vzorku nebo směsného vzorku získaného za 24 hodin:

nerozpuštěné látky

< 20 mg/l

železo

< 5 mg/l

zinek

< 2 mg/l

nikl

< 0,5 mg/l

chróm celkem

< 0,5 mg/l

uhlovodíky celkem

< 5 mg/l

Výrobní zbytky

93.   BAT předchází vzniku odpadu pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:

I.

odpovídající shromažďování a skladování pro usnadnění konkrétního zpracování

II.

regenerace a recyklace žáruvzdorných materiálů z různých procesů prováděná přímo na místě a vnitřní využití, tj. jako náhrada dolomitu, magnezitu a vápna

III.

využití odprašků pro externí regeneraci neželezných kovů, jako je zinek v průmyslu neželezných kovů, pokud možno, po obohacení filtrových prachů recirkulací do elektrické obloukové pece

IV.

oddělení okují z plynulého odlévání v procesu čištění vody a regenerace s následnou recirkulací, např. v aglomeračních či vysokých pecích nebo v průmyslu výroby cementu

V.

vnější použití žáruvzdorných materiálů a strusky z procesu elektrické obloukové pece jako sekundární suroviny, pokud to podmínky trhu umožňují.

BAT znamená kontrolované řízení výrobních zbytků z elektrické obloukové pece, které není možno vyloučit ani recyklovat.

Použitelnost

Vnější použití nebo recyklace výrobních zbytků, jak je uvedeno v BAT III – V, závisí na spolupráci a dohodě s třetí stranou, které nesmějí být určovány rozhodnutím provozovatele, a nepodléhají proto souhlasu.

Energie

94.   BAT snižuje spotřebu energie s využitím plynulého odlévání pásu do téměř hotového stavu, pokud to kvalita a sortiment vyráběné oceli odůvodňuje.

Popis

Odlévání pásu do téměř hotového stavu znamená plynulé odlévání oceli na pásy o tloušťce menší než 15 mm. Proces lití je spojen s přímým válcováním zatepla, chlazením a navíjením pásů bez meziohřevu v peci používané pro běžné techniky odlévání, např. plynulé odlévání bram a tenkých bram. Odlévání pásů proto představuje techniku pro výrobu plochých ocelových pásů různých šířek a tloušťce menší než 2 mm.

Použitelnost

Použitelnost závisí na vyráběných jakostech oceli (např. tlusté plechy nelze tímto procesem vyrobit) a na sortimentu produkce jednotlivých oceláren. Ve stávajících zařízeních může být použitelnost omezena uspořádáním a prostorem, který je k dispozici, např. dovybavení zařízením pro plynulé odlévání pásů vyžaduje délku přibližně 100 m.

Hluk

95.   BAT snižuje emise hluku ze zařízení a procesů elektrické obloukové pece vytvářejících vysoké zvukové energie, a to pomocí kombinace následujících konstrukčních a provozních technik v závislosti na místních podmínkách a v souladu s nimi (kromě použití technik uvedených v BAT 18):

I.

postavit budovu elektrické obloukové pece tak, aby pohlcovala hluk z mechanických otřesů vyvolaných provozem pece

II.

postavit a instalovat jeřáby určené k přepravě sázecích košů pro zamezení mechanických otřesů

III.

specifické použití akustické izolace uvnitř zdí a střechy, která zabraňuje přenosu hluku přenášeného vzduchem vycházejícího z budovy elektrické obloukové pece

IV.

oddělení pece a vnější zdi za účelem snížení hluku přenášeného konstrukcí budovy elektrické obloukové pece

V.

umístění procesů, které jsou zdrojem vysoké zvukové energie (tj. elektrická oblouková pec a oduhličovací agregáty), dovnitř hlavní budovy.


(1)  V některých případech se místo COD měří TOC (obsah organického uhlíku – za účelem vyloučení chloridu rtuťnatého HgCl2 používaného při analýze COD). Pro každé aglomerační zařízení je třeba stanovit korelaci mezi COD a TOC. Poměr COD a TOC může kolísat přibližně mezi hodnotami dvě a čtyři.

(2)  V některých případech se místo COD měří TOC (obsah organického uhlíku – za účelem vyloučení chloridu rtuťnatého HgCl2 používaného při analýze COD). Pro každé aglomerační zařízení je třeba stanovit korelaci mezi COD a TOC. Poměr COD a TOC může kolísat přibližně mezi hodnotami dvě a čtyři.

(3)  Dolní hranice rozmezí byla definována na základě výkonu jednoho konkrétního zařízení dosaženého za skutečných provozních podmínek pomocí BAT s nejlepším environmentálním profilem.

(4)  Tato úroveň je založena na použití neizokinetické Mohrhauerovy metody (původní metoda VDI 2303)

(5)  Tato úroveň je založena na použití izokinetické metody odběru vzorků podle VDI 2066

(6)  V některých případech se místo COD měří TOC (obsah organického uhlíku – za účelem vyloučení chloridu rtuťnatého HgCl2 používaného při analýze COD). Pro každé koksárenské zařízení je třeba stanovit korelaci mezi COD a TOC. Poměr COD a TOC může kolísat přibližně mezi hodnotami dvě a čtyři.

(7)  Tato úroveň je založena na použití DIN 38405 D 27 nebo jiné vnitrostátní nebo mezinárodní normy, která poskytuje údaje stejné odborné kvality.

(8)  Tato úroveň je založena na použití DIN 38405 D 13-2 nebo jiné vnitrostátní nebo mezinárodní normy, která poskytuje údaje stejné odborné kvality.

(9)  Tato úroveň je založena na použití DIN 38405 D 13-2 nebo jiné vnitrostátní nebo mezinárodní normy, která poskytuje údaje stejné odborné kvality.