ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2012.070.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 70 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 55 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
ROZHODNUTÍ
8.3.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 70/1 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 28. února 2012,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu skla
(oznámeno pod číslem C(2012) 865)
(Text s významem pro EHP)
(2012/134/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice. |
(2) |
V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice. |
(3) |
„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. |
(4) |
V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola 2 uvedené směrnice. |
(5) |
Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU. |
(6) |
Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky. |
(7) |
Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT. |
(8) |
V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo. |
(9) |
Rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), bylo zřízeno fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí. |
(10) |
V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 13. září 2011 obdržela stanovisko (3) uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčních dokumentů o BAT pro výrobu skla a zveřejnila je. |
(11) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Závěry o BAT pro výrobu skla jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 28. února 2012.
Za Komisi
Janez POTOČNIK
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.
(3) http://circa.europa.eu/Public/irc/env/ied/library?l=/ied_art_13_forum/opinions_article
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU SKLA
ROZSAH PŮSOBNOSTI
DEFINICE
OBECNÉ ÚVAHY
Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší
Přepočet na referenční obsah kyslíku
Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise
Definice některých látek znečišťujících ovzduší
Doby pro zprůměrování u vypouštění odpadních vod
1.1. |
Obecné závěry o BAT pro výrobu skla |
1.1.1. |
Systémy environmentálního řízení |
1.1.2. |
Energetická účinnost |
1.1.3. |
Skladování materiálu a manipulace s ním |
1.1.4. |
Obecné primární techniky |
1.1.5. |
Emise do vod ze sklářských výrobních procesů |
1.1.6. |
Odpad ze sklářských výrobních procesů |
1.1.7. |
Hluk ze sklářských výrobních procesů |
1.2. |
Závěry o BAT pro výrobu obalového skla |
1.2.1. |
Emise prachu z tavicích pecí |
1.2.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí |
1.2.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí |
1.2.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí |
1.2.5. |
Emise kovů z tavicích pecí |
1.2.6. |
Emise z navazujících procesů |
1.3. |
Závěry o BAT pro výrobu plochého skla |
1.3.1. |
Emise prachu z tavicích pecí |
1.3.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí |
1.3.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí |
1.3.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí |
1.3.5. |
Emise kovů z tavicích pecí |
1.3.6. |
Emise z navazujících procesů |
1.4. |
Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken |
1.4.1. |
Emise prachu z tavicích pecí |
1.4.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí |
1.4.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí |
1.4.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí |
1.4.5. |
Emise kovů z tavicích pecí |
1.4.6. |
Emise z navazujících procesů |
1.5. |
Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla |
1.5.1. |
Emise prachu z tavicích pecí |
1.5.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí |
1.5.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí |
1.5.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí |
1.5.5. |
Emise kovů z tavicích pecí |
1.5.6. |
Emise z navazujících procesů |
1.6. |
Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla |
1.6.1. |
Emise prachu z tavicích pecí |
1.6.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí |
1.6.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí |
1.6.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí |
1.6.5. |
Emise kovů z tavicích pecí |
1.6.6. |
Emise z navazujících procesů |
1.7. |
Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny |
1.7.1. |
Emise prachu z tavicích pecí |
1.7.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí |
1.7.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí |
1.7.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí |
1.7.5. |
Emise sirovodíku (H2S) z tavicích pecí na výrobu kamenné vlny |
1.7.6. |
Emise kovů z tavicích pecí |
1.7.7. |
Emise z navazujících procesů |
1.8. |
Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vlny |
1.8.1. |
Emise prachu z tavení a navazujících procesů |
1.8.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavení a navazujících procesů |
1.8.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavení a navazujících procesů |
1.8.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí |
1.8.5. |
Emise kovů z tavicích pecí a navazujících procesů |
1.8.6. |
Emise těkavých organických sloučenin z navazujících procesů |
1.9. |
Závěry o BAT pro výrobu frit |
1.9.1. |
Emise prachu z tavicích pecí |
1.9.2. |
Emise oxidů dusíku (NOX) z tavicích pecí |
1.9.3. |
Emise oxidů síry (SOX) z tavicích pecí |
1.9.4. |
Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z tavicích pecí |
1.9.5. |
Emise kovů z tavicích pecí |
1.9.6. |
Emise z navazujících procesů |
Slovníček pojmů:
1.10. |
Popis technik |
1.10.1. |
Emise prachu |
1.10.2. |
Emise NOX |
1.10.3. |
Emise SOX |
1.10.4. |
Emise HCl a HF |
1.10.5. |
Emise kovů |
1.10.6. |
Kombinované plynné emise (např. SOX, HCl, HF, sloučeniny boru) |
1.10.7. |
Kombinované emise (pevné + plynné) |
1.10.8. |
Emise z řezání, broušení a leštění |
1.10.9. |
Emise H2S a těkavých organických sloučenin |
ROZSAH PŮSOBNOSTI
Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají průmyslové činnosti uvedené v příloze I ke směrnici 2010/75/EU, konkrétně:
— |
|
— |
|
Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností:
— |
výroba vodního skla, kterou řeší referenční dokument Velkoobjemové anorganické látky – pevné látky a jiné (LVIC-S) |
— |
výroba polykrystalické vlny |
— |
výroba zrcadel, kterou řeší referenční dokument Povrchová úprava za použití organických rozpouštědel (STS) |
Pro činnosti upravené těmito závěry o BAT mají dále význam tyto referenční dokumenty:
Referenční dokumenty |
Činnost |
Emise ze skladování (EFS) |
Skladování surovin a nakládání s nimi |
Energetická účinnost (ENE) |
Celková energetická účinnost |
Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM) |
Ekonomické a mezisložkové vlivy technik |
Obecné principy monitorování (MON) |
Monitorování emisí a spotřeby |
Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou normativní ani vyčerpávající. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
DEFINICE
Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:
Užitý termín |
Definice |
Nové zařízení |
Zařízení zřízené v daném místě po vydání těchto závěrů o BAT nebo úplné nahrazení zařízení na stávajících základech v daném místě po vydání těchto závěrů o BAT. |
Stávající zařízení |
Zařízení, které není zařízením novým |
Nová pec |
Pec zřízená v místě zařízení po vydání těchto závěrů o BAT nebo úplná přestavba pece po vydání těchto závěrů o BAT. |
Běžná přestavba pece |
Přestavba mezi kampaněmi bez výrazné změny požadavků na pec nebo technologie, při níž se zásadním způsobem neupravuje rám pece a její rozměry zůstávají v zásadě beze změny. Provádí se oprava žáruvzdorného materiálu pece, případně regenerátorů úplnou nebo částečnou výměnou materiálu. |
Celková přestavba pece |
Přestavba zahrnující zásadní změny požadavků na pec nebo technologie a zásadní úpravu nebo výměnu pece a souvisejícího zařízení |
OBECNÉ ÚVAHY
Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší
Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) platí v případě emisí do ovzduší uvedených v těchto závěrech o BAT za referenčních podmínek uvedených v tabulce 1: suchý plyn, teplota 273,15 K, tlak 101,3 kPa.
Jednorázová měření |
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrnou hodnotu ze tří místních měření, z nichž každé trvá alespoň 30 minut; u regenerativních pecí by měření mělo trvat alespoň po dobu dvou reverzací mezi komorami regenerátoru. |
Kontinuální měření |
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami představují průměrné denní hodnoty. |
Tabulka 1
Referenční podmínky pro úrovně emisí do ovzduší spojené s nejlepšími dostupnými technikami
Činnosti |
Jednotka |
Referenční podmínky |
|
Tavicí činnosti |
Konvenční tavicí pec s nepřetržitým provozem |
mg/Nm3 |
8 % objemových kyslíku |
Konvenční tavicí pec s přerušovaným provozem |
mg/Nm3 |
13 % objemových kyslíku |
|
Kyslíko-palivové pece |
kg/t utavené skloviny |
Vyjádření úrovně emisí v mg/Nm3 vzhledem k referenčnímu obsahu kyslíku není relevantní. |
|
Elektrické pece |
mg/Nm3 nebo kg/t utavené skloviny |
Vyjádření úrovně emisí v mg/Nm3 vzhledem k referenčnímu obsahu kyslíku není relevantní. |
|
Pece na tavení frity |
mg/Nm3 nebo kg/t roztavené frity |
Koncentrace se vztahují k 15 % objemovým kyslíku. Pokud je k vytápění užívána směs plynu a vzduchu, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené jako koncentrace emisí (mg/Nm3). Pokud je užíván pouze kyslíko-palivový otop, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené jako měrné hmotnostní emise (kg/t roztavené frity). Pokud je k vytápění užívána směs paliva a vzduchu obohacená kyslíkem, použijí se úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vyjádřené buď jako koncentrace emisí (mg/Nm3), nebo měrné hmotnostní emise (kg/t roztavené frity). |
|
Všechny typy pecí |
kg/t utavené skloviny |
Měrné hmotnostní emise se vztahují na jednu tunu utavené skloviny. |
|
Netavicí činnosti zahrnující navazující činnosti |
Všechny procesy |
mg/Nm3 |
Bez úprav zohledňujících kyslík |
Všechny procesy |
kg/t skla |
Měrné hmotnostní emise se vztahují na jednu tunu vyrobeného skla. |
Přepočet na referenční obsah kyslíku
Níže je uveden vzorec pro výpočet koncentrace emisí při referenčním množství kyslíku (viz tabulka. 1).
kde:
ER (mg/Nm3) |
: |
koncentrace emisí upravená na referenční množství kyslíku OR |
OR (obj. %) |
: |
referenční množství kyslíku |
EM (mg/Nm3) |
: |
koncentrace emisí ve vztahu k měřenému množství kyslíku OM |
OM (obj. %) |
: |
měřené množství kyslíku |
Přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v oddílech 1.2 až 1.9 jako měrné hmotnostní emise (kg/t utavené skloviny) vycházejí z níže uvedených výpočtů s výjimkou kyslíko-palivových pecí a omezeného počtu případů tavení v elektrických pecích, kde byly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v kg/t utavené skloviny odvozeny z konkrétních hlášených údajů.
Níže je uveden postup pro přepočet z koncentrace na měrné hmotnostní emise.
Měrné hmotnostní emise (kg/t utavené skloviny) = přepočítací koeficient × koncentrace emisí (mg/Nm3),
kde: přepočítací koeficient = (Q/P) × 10–6
a |
|
Objem odpadního plynu (Q) je dán měrnou spotřebou energie, druhem paliva a oxidačním činidlem (vzduch, vzduch obohacený kyslíkem nebo kyslík, jehož čistota závisí na výrobním procesu). Spotřeba energie je komplexní funkcí (převážně) druhu pece, druhu skla a procentního podílu skleněných střepů.
Vztah mezi koncentrací a měrným hmotnostním tokem však může ovlivnit řada činitelů, například:
— |
druh pece (teplota předehřívání vzduchu, tavicí technologie) |
— |
druh vyráběného skla (energetické nároky na tavení) |
— |
skladba zdrojů energie (fosilní paliva/elektrický příhřev) |
— |
druh fosilního paliva (topný olej, plyn) |
— |
druh oxidačního činidla (kyslík, vzduch, vzduch obohacený kyslíkem) |
— |
procentní podíl skleněných střepů |
— |
složení kmene |
— |
stáří pece |
— |
rozměry pece |
Při přepočtu úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami na měrné hmotnostní emise byly použity přepočítací koeficienty uvedené v tabulce 2.
Přepočítací koeficienty byly stanoveny podle energeticky účinných pecí a vztahují se pouze na plně vzducho-palivové pece.
Tabulka 2
Přehled koeficientů pro přepočet mg/Nm3 na kg/t utavené skloviny podle energeticky účinných vzducho-palivových pecí
Odvětví |
Koeficienty pro přepočet mg/Nm3 na kg/t utavené skloviny |
|
Ploché sklo |
2,5 × 10–3 |
|
Obalové sklo |
Obecný případ |
1,5 × 10–3 |
Zvláštní případy (1) |
Studie pro jednotlivé případy (často 3,0 × 10–3) |
|
Nekonečná skleněná vlákna |
4,5 × 10–3 |
|
Užitkové sklo |
Sodnovápenaté |
2,5 × 10–3 |
Zvláštní případy (2) |
Studie pro jednotlivé případy (mezi 2,5 a > 10 × 10–3; často 3,0 × 10–3) |
|
Minerální vlna |
Skelná vata |
2 × 10–3 |
Kamenná vlna – kupolové pece |
2,5 × 10–3 |
|
Speciální sklo |
Obrazovkové sklo (stínítkové) |
3 × 10–3 |
Obrazovkové sklo (kónické) |
2,5 × 10–3 |
|
Borokřemičité (trubkové) |
4 × 10–3 |
|
Sklokeramika |
6,5 × 10–3 |
|
Osvětlovací sklo (sodnovápenaté) |
2,5 × 10–3 |
|
Frity |
Studie pro jednotlivé případy (mezi 5–7,5 × 10–3) |
DEFINICE NĚKTERÝCH LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ
Pro účely těchto závěrů o BAT a úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, které jsou uvedeny v oddílech 1.2 až 1.9, se použijí tyto definice:
NOX vyjádřené jako NO2 |
Celkové množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2 |
SOX vyjádřené jako SO2 |
Celkové množství oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřené jako SO2 |
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
Všechny plynné chloridy vyjádřené jako HCl |
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
Všechny plynné fluoridy vyjádřené jako HF |
DOBY PRO ZPRŮMĚROVÁNÍ U VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami vycházejí v případě emisí odpadních vod uvedených v těchto závěrech o BAT z průměrné hodnoty složeného vzorku odebíraného po dobu 2 nebo 24 hodin.
1.1. Obecné závěry o BAT pro výrobu skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení.
Kromě obecných nejlepších dostupných technik uvedených v tomto oddíle platí i zvláštní nejlepší dostupné techniky pro konkrétní procesy, které jsou shrnuty v oddílech 1.2–1.9.
1.1.1.
1. Nejlepší dostupnou technikou je postupovat podle systému environmentálního řízení, který obsahuje všechny tyto prvky:
i. |
zapojení vedoucích pracovníků včetně nejvyššího vedení; |
ii. |
vedením stanovená politika v oblasti životního prostředí, jejíž součástí je neustálé zdokonalování zařízení; |
iii. |
plánování a zavádění nezbytných postupů a cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi; |
iv. |
zavádění postupů se zvláštním zaměřením na:
|
v. |
kontrolu výsledků a přijímání nápravných opatření se zvláštním důrazem na:
|
vi. |
přezkum systému environmentálního řízení vedením, pokud jde o jeho vhodnost, dostatečnost a efektivitu; |
vii. |
sledování vývoje ekologičtějších technologií; |
viii. |
zohlednění dopadů konečného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového zařízení a po celou dobu jeho provozu; |
ix. |
pravidelné uplatňování odvětvových referenčních hodnot. |
Použití
Rozsah (např. míra podrobností) a povaha systému environmentálního řízení jsou obecně dány povahou, strukturou, rozsahem a složitostí zařízení a rozsahem jeho dopadů na životní prostředí.
1.1.2.
2. Nejlepší dostupnou technikou je snižování měrné spotřeby energie pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
Použitelné u nových zařízení U stávajících zařízení je k realizaci zapotřebí celková přestavba pece. |
||
|
Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí |
||
|
Nelze použít u nekonečných skleněných vláken, vysokoteplotní izolační vlny a frit. |
||
|
Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí Použitelnost a ekonomická realizovatelnost této techniky je dána celkovou účinností, které lze dosáhnout, včetně efektivního využívání vytvořené páry. |
||
|
Použitelné u vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí Použitelnost se obvykle omezuje na složení kmene s více než 50 % podílem skleněných střepů. |
1.1.3.
3. Nejlepší dostupnou technikou je zabránit emisím, nebo pokud to není možné, alespoň snížit emise prachu ze skladování pevných materiálů a manipulace s nimi používáním jedné nebo několika z následujících technik:
I. |
Skladování surovin
|
II. |
Manipulace se surovinami
|
4. Nejlepší dostupnou technikou je zabránit emisím, nebo pokud to není možné, alespoň snížit emise plynů ze skladování těkavých surovin a manipulace s nimi používáním jedné nebo několika z následujících technik:
i. |
Používání nátěru s nízkou pohltivostí slunečního záření na nádrže ke skladování volně ložených surovin, u nichž dochází ke změnám teploty působením slunečního záření. |
ii. |
Regulace teploty při skladování těkavých surovin |
iii. |
Izolace nádrží určených ke skladování těkavých surovin |
iv. |
Řízení zásob |
v. |
Používání nádrží s plovoucí střechou ke skladování velkého množství těkavých ropných produktů |
vi. |
Používání přepravních systémů s vracením výparů k přepravě těkavých tekutin (např. z cisteren do skladovacích nádrží) |
vii. |
Používání nádrží s pryžovým vakem ke skladování kapalných surovin |
viii. |
Používání tlakových/vakuových ventilů konstruovaných na kolísání tlaku |
ix. |
Úprava uvolňovaných látek (např. adsorpce, absorpce, kondenzace) při skladování nebezpečných materiálů |
x. |
Používání plnění pod hladinu při skladování pěnivých kapalin |
1.1.4.
5. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat spotřebu energie a emise do ovzduší kontinuálním monitorováním provozních parametrů a plánovanou údržbou tavicí pece.
Technika |
Použití |
Technika sestává z řady monitorovacích a údržbových úkonů, které lze provádět jednotlivě nebo je kombinovat podle druhu pece, aby se minimalizovaly účinky stárnutí pece, a mezi něž patří např. utěsňování pece a hořákových tvarovek, maximální izolace, regulace podmínek pro stabilizovaný plamen, regulace poměru palivo/vzduch apod. |
Použitelné u regenerativních, rekuperačních a kyslíko-palivových pecí. U jiných druhů pecí je použitelnost pro konkrétní zařízení třeba posoudit individuálně. |
6. Nejlepší dostupnou technikou je pečlivý výběr a řízení všech látek a surovin, které se do tavicí pece dostávají, v zájmu snížení emisí do ovzduší nebo jejich předcházení, a to používáním jedné nebo několika z následujících technik.
Technika |
Použití |
||
|
Použitelné v rámci omezení daných druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin a paliv |
||
|
|||
|
7. Nejlepší dostupnou technikou je provádět pravidelně monitorování emisí a/nebo jiných relevantních provozních parametrů, např.:
Technika |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
|||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
8. Nejlepší dostupnou technikou ke snižování emisí nebo jejich předcházení je, aby systémy na čištění odpadních plynů pracovaly za běžných provozních podmínek při optimální kapacitě a dostupnosti.
Použití
Pro zvláštní provozní podmínky lze určit zvláštní postupy, a to především:
i. |
při spouštění a odstavování/ukončování provozu |
ii. |
při jiných zvláštních úkonech, které by mohly ovlivnit správné fungování systémů (např. pravidelná a mimořádná údržba a čištění pece a/nebo systému na čištění odpadních plynů nebo zásadní změna výroby) |
iii. |
v případě nedostatečného proudění odpadních plynů nebo teploty, které brání využití celé kapacity systému. |
9. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise oxidu uhelnatého (CO) z tavicí pece při používání primárních technik nebo chemické redukce s použitím paliva ke snižování emisí NOX
Technika |
Použití |
Primární techniky ke snižování emisí NOX jsou založeny na úpravách spalování (např. snížení poměru palivo/vzduch, hořáky pro postupné spalování s nízkými emisemi NOX apod.) Chemická redukce s použitím paliva spočívá v přidávání uhlovodíkového paliva k odpadním plynům za účelem snížení emisí NOX vzniklých v peci. Zvyšování emisí CO v důsledku použití těchto technik lze snížit důsledným řízením provozních parametrů. |
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí |
Tabulka 3
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise oxidu uhelnatého z tavicích pecí
Parametr |
Úroveò emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
Oxid uhelnatý vyjádřený jako CO |
< 100 mg/Nm3 |
10. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise amoniaku (NH 3) při používání technik selektivní katalytické redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytické redukce (SNCR) k účinnému snižování emisí NOX.
Technika |
Použití |
Technika spočívá v navozování a udržování vhodných provozních podmínek pro systémy čištění odpadních plynů selektivní katalytickou nebo nekatalytickou redukcí za účelem snižování emisí nezreagovaného amoniaku. |
Použitelné u tavicích pecí vybavených selektivní katalytickou nebo nekatalytickou redukcí |
Tabulka 4
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise amoniaku při použití technik selektivní katalytické nebo nekatalytické redukce
Parametr |
Úrovnì emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (3) |
Amoniak, vyjádřený jako NH3 |
< 5–30 mg/Nm3 |
11. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise boru z tavicí pece, pokud jsou do kmene přidávány sloučeniny boru, a to pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (4) |
Použití |
||
|
Použitelnost pro stávající zařízení může být limitována technickým omezením vyplývajícím z umístění a vlastností stávajícího filtračního systému. |
||
|
Použitelnost může být omezena nižší účinností odstraňování jiných plynných znečišťujících látek (SOX, HCl, HF) způsobenou ukládáním sloučenin boru na povrchu suchého zásaditého činidla. |
||
|
Použitelnost u stávajících zařízení může být omezena potřebou zvláštního čištění odpadních vod. |
Monitorování
Monitorování emisí boru by mělo být prováděno podle zvláštní metodiky umožňující měření pevných i plynných forem a zjištění účinnosti odstraňování těchto druhů z kouřových plynů.
1.1.5.
12. Nejlepší dostupnou technikou je snižování spotřeby vody pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika |
Použití |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Recirkulaci vody používané k praní plynů lze použít u většiny pracích systémů; může však být zapotřebí pravidelného vypouštění a výměny pracího média. |
||||||
|
Použitelnost této techniky může být omezená vzhledem k požadavkům souvisejícím s řízením bezpečnosti výrobního procesu. Konkrétně:
|
13. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat zatížení vypouštěných odpadních vod emisemi používáním jednoho nebo několika z následujících systémů čištění odpadních vod:
Technika |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Použitelnost se omezuje na odvětví, kde se ve výrobním procesu využívají organické látky (např. odvětví nekonečných skleněných vláken a minerální vlny). |
||
|
Použitelné u zařízení, kde je nutné další snižování množství znečišťujících látek |
||
|
Použitelnost se většinou omezuje na odvětví frit (možné opětovné využití při výrobě keramiky). |
Tabulka 5
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro vypouštění odpadních vod z výroby skla do povrchových vod
Parametr (5) |
Jednotka |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (6) (směsný vzorek) |
pH |
— |
6,5–9 |
Celkové množství rozpuštěných pevných látek |
mg/l |
< 30 |
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) |
mg/l |
< 5–130 (7) |
Sírany, vyjádřené jako SO4 2– |
mg/l |
< 1 000 |
Fluoridy, vyjádřené jako F– |
mg/l |
< 6 (8) |
Celkové uhlovodíky |
mg/l |
< 15 (9) |
Olovo, vyjádřené jako Pb |
mg/l |
< 0,05 – 0,3 (10) |
Antimon, vyjádřený jako Sb |
mg/l |
< 0,5 |
Arzen, vyjádřený jako As |
mg/l |
< 0,3 |
Barium, vyjádřené jako Ba |
mg/l |
< 3,0 |
Zinek, vyjádřený jako Zn |
mg/l |
< 0,5 |
Měď, vyjádřená jako Cu |
mg/l |
< 0,3 |
Chrom, vyjádřený jako Cr |
mg/l |
< 0,3 |
Kadmium, vyjádřené jako Cd |
mg/l |
< 0,05 |
Cín, vyjádřený jako Sn |
mg/l |
< 0,5 |
Nikl, vyjádřený jako Ni |
mg/l |
< 0,5 |
Amoniak, vyjádřený jako NH4 |
mg/l |
< 10 |
Bor, vyjádřený jako B |
mg/l |
< 1–3 |
Fenol |
mg/l |
< 1 |
1.1.6.
14. Nejlepší dostupnou technikou je snižování produkce pevného odpadu určeného k odstranění pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika |
Použití |
||||||||||
|
Použitelnost může být omezená vzhledem k nárokům na kvalitu výsledného skleněného výrobku. |
||||||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||||||
|
Většinou nelze použít u nekonečných skleněných vláken, vysokoteplotní izolační vlny a frit |
||||||||||
|
Použitelnost mohou omezovat různé faktory:
|
||||||||||
|
Všeobecně použitelné v odvětví výroby užitkového skla (kal z broušení olovnatého křišťálového skla) a obalového skla (jemné skleněné částice smíšené s olejem) Omezená použitelnost v jiných odvětvích sklářské výroby z důvodu nepředvídatelného složení, kontaminace, malého objemu a ekonomické proveditelnosti. |
||||||||||
|
Použitelnost je limitovaná vzhledem k omezením ze strany výrobců žáruvzdorných materiálů a potenciálních uživatelů. |
||||||||||
|
Použitelnost briket z odpadu s cementovým pojivem se omezuje na odvětví výroby kamenné vlny. Měl by se hledat kompromis mezi emisemi do ovzduší a vznikem pevného odpadu. |
1.1.7.
15. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí hluku pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
i. |
Vypracování posouzení hluku v životním prostředí a vytvoření plánu snižování hluku vhodného pro místní prostředí |
ii. |
Uzavření hlučného vybavení/provozu do samostatné konstrukce/jednotky |
iii. |
Používání valů na odstínění zdroje hluku |
iv. |
Provádění hlučných venkovních činností přes den |
v. |
Používání protihlukových stěn nebo přírodních zábran (stromy, keře) mezi zařízením a chráněnou oblastí v závislosti na místních podmínkách |
1.2. Závěry o BAT pro výrobu obalového skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu obalového skla.
1.2.1.
16. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním systému na čištění kouřových plynů, např. elektrostatického odlučovače nebo tkaninového filtru.
Technika (11) |
Použití |
Systémy na čištění kouřových plynů využívají koncové techniky založené na filtraci všech materiálů, které jsou v místě měření v pevném skupenství. |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 6
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví obalového skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (12) |
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,015– 0,06 |
1.2.2.
17. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
I. |
primární techniky, např.:
|
II. |
sekundární techniky, např.:
|
Tabulka 7
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví obalového skla
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (15) |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
500–800 |
0,75–1,2 |
|
Elektrická tavba |
< 100 |
< 0,3 |
|
Kyslíko-palivová tavba (18) |
Nelze použít. |
< 0,5–0,8 |
|
Sekundární techniky |
< 500 |
< 0,75 |
18. Pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo je z důvodu zajištění kvality výsledného výrobku nutné vytvořit v peci zvláštní spalovací podmínky, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou uvedeny v tabulce 7.
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se do kmene přidávají dusičnany u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně, je uvedena v tabulce 8.
Technika (19) |
Použití |
||
Primární techniky
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí. |
Tabulka 8
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicí pece v odvětví obalového skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany a/nebo pokud se používají zvláštní podmínky oxidačního spalování u pecí s krátkými kampaněmi nebo s kapacitou < 100 t denně
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (20) |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Primární techniky |
< 1 000 |
< 3 |
1.2.3.
19. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (21) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku. Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů). Efektivní snižování emisí SOX závisí na zadržování sloučenin síry ve skle, které se může výrazně lišit podle druhu skla. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
Tabulka 9
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví obalového skla
Parametr |
Palivo |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (22) (23) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (24) |
||
SOX vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn |
< 200–500 |
< 0,3– 0,75 |
Topný olej (25) |
< 500–1 200 |
< 0,75 – 1,8 |
1.2.4.
20. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise HCl a HF z tavicí pece (případně v kombinaci s kouřovými plyny z povrchových úprav na horkém konci) používáním jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (26) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 10
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví obalového skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (27) |
|
Chlorovodík, vyjádřený jako HCl (28) |
< 10–20 |
< 0,02 – 0,03 |
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 1–5 |
< 0,001 – 0,008 |
1.2.5.
21. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (29) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
|||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 11
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví obalového skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (30) (31) (32) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (33) |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 (34) |
< 0,3 – 1,5 × 10–3 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–5 |
< 1,5–7,5 × 10–3 |
1.2.6.
22. Pokud se k povrchových úpravám na horkém konci používají cínové, organocínové nebo titanové sloučeniny, je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí používáním jedné nebo několika z následujících technik:
Technika |
Použití |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||
|
Kombinace s kouřovými plyny z tavicí pece je všeobecně použitelná. Kombinování se spalovacím vzduchem může podléhat technickým omezením vzhledem k možnému vlivu na chemii skla a na materiály použité v regenerátoru. |
||||||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
Tabulka 12
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z povrchových úprav na horkém konci v odvětví obalového skla, pokud se kouřové plyny z navazujících procesů upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Prach |
< 10 |
Sloučeniny titanu vyjádřené jako Ti |
< 5 |
Sloučeniny cínu včetně organocínových, vyjádřené jako Sn |
< 5 |
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 30 |
23. Pokud se k povrchovým úpravám používá SO3, je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí SOX pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (36) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 13
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z navazujících procesů využívajících SO3 k povrchovým úpravám v odvětví obalového skla, pokud se emise upravují samostatně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
SOx vyjádřené jako SO2 |
< 100–200 |
1.3. Závěry o BAT pro výrobu plochého skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu plochého skla.
1.3.1.
24. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.
Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.
Tabulka 14
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví plochého skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (37) |
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,025 – 0,05 |
1.3.2.
25. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
I. |
primární techniky, např.:
|
II. |
sekundární techniky, např.:
|
Tabulka 15
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (40) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (41) |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Úprava spalování Souhrn opatření FENIX (42) |
700–800 |
1,75 – 2,0 |
Kyslíko-palivová tavba (43) |
Nelze použít. |
< 1,25–2,0 |
|
Sekundární techniky (44) |
400–700 |
1,0 – 1,75 |
26. Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami. Pokud se uplatňují sekundární techniky, platí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v tabulce 15.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se při výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní do kmene přidávají dusičnany, jsou uvedeny v tabulce 16.
Technika (45) |
Použití |
||||||
Primární techniky
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí. |
Tabulka 16
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla, pokud se k výrobě speciálního skla v omezeném počtu krátkých kampaní používají dusičnany
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (46) |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Primární techniky |
< 1 200 |
< 3 |
1.3.3.
27. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (47) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku. Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů). |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
Tabulka 17
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví plochého skla
Parametr |
Palivo |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (48) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (49) |
||
SOx vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn |
< 300–500 |
< 0,75–1,25 |
500–1 300 |
1,25–3,25 |
1.3.4.
28. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (52) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 18
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví plochého skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (53) |
|
Chlorovodík, vyjádřený jako HCl (54) |
< 10–25 |
< 0,025 – 0,0625 |
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 1–4 |
< 0,0025 – 0,010 |
1.3.5.
29. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (55) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Tabulka 19
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví plochého skla, s výjimkou skla barveného selenem
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (56) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (57) |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 |
< 0,5–2,5 × 10–3 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–5 |
< 2,5–12,5 × 10–3 |
30. Pokud se k barvení skla používají sloučeniny selenu, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise selenu z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (58) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Tabulka 20
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece při výrobě barevného skla v odvětví plochého skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (59) (60) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (61) |
|
Sloučeniny selenu, vyjádřené jako Se |
1–3 |
< 2,5–7,5 × 10–3 |
1.3.6.
31. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí do ovzduší z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (62) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
|||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. Výběr techniky a její účinnost závisí na složení odpadních plynů v místě vstupu. |
Tabulka 21
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví plochého skla, pokud se emise upravují odděleně.
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Prach |
< 15–20 |
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 10 |
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 1–5 |
SOX vyjádřené jako SO2 |
< 200 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 1 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 5 |
1.4. Závěry o BAT pro výrobu nekonečných skleněných vláken
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu nekonečných skleněných vláken.
1.4.1.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami uvedené v tomto oddíle se vztahují ke všem materiálům, které jsou v místě měření v pevném skupenství, včetně pevných sloučenin boru. Sloučeniny boru, které jsou v bodě měření plynné, zahrnuty nejsou.
32. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (63) |
Použití |
||
|
Použití techniky je omezeno otázkami práv duševního vlastnictví, protože složení kmene bez boru nebo s nízkým obsahem boru jsou chráněna patentem. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití u nových zařízení, kde při výběru umístění a vlastností filtru neexistují žádná omezení. |
||
|
Použití u stávajících zařízení může být omezeno technickými aspekty, např. potřebou zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 22
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (64) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (65) |
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,045 – 0,09 |
1.4.2.
33. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (66) |
Použití |
||||||
i. Úprava spalování |
|||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí v rámci omezení daných energetickou účinností pece a vyšší spotřebou paliva Většina pecí je již rekuperačního typu. |
||||||
|
Postupné zavádění paliva lze použít u většiny vzducho-palivových a kyslíko-palivových pecí. Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti. |
||||||
|
Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||||||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 23
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny |
|
NOX vyjádřené jako NO2 |
Úprava spalování |
< 600–1 000 |
< 2,7–4,5 (67) |
Kyslíko-palivová tavba (68) |
Nelze použít. |
< 0,5–1,5 |
1.4.3.
34. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (69) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného skleněného výrobku. Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů), které je třeba zlikvidovat. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Vysoká koncentrace sloučenin boru v kouřových plynech může snižovat účinnost činidla užívaného v systémech na suché nebo polosuché čištěné ke snižování emisí. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 24
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken
Parametr |
Palivo |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (70) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (71) |
||
SOx vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn (72) |
< 200–800 |
< 0,9–3,6 |
< 500–1 000 |
< 2,25–4,5 |
1.4.4.
35. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (75) |
Použití |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin. |
||||||
|
Nahrazování sloučenin fluoru jinými materiály je omezeno požadavky na kvalitu výrobku. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 25
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví nekonečných skleněných vláken
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (76) |
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 10 |
< 0,05 |
Fluorovodík vyjádřený jako HF (77) |
< 5–15 |
< 0,02– 0,07 |
1.4.5.
36. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (78) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 26
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví nekonečných skleněných vláken
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (79) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (80) |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 |
< 0,9–4,5 × 10–3 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–3 |
< 4,5–13,5 × 10–3 |
1.4.6.
37. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (81) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné k úpravě odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) nebo sekundárních procesů, při nichž se používá pojivo, které se musí vytvrzovat nebo vysoušet. |
||
|
|||
|
Tato technika je všeobecně použitelná k úpravě odpadních plynů vznikajících při řezání a frézování výrobků. |
Tabulka 27
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví nekonečných skleněných vláken, pokud se emise upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Emise z tváření a povrchových úprav |
|
Prach |
< 5–20 |
Formaldehyd |
< 10 |
Amoniak |
< 30 |
Celkové těkavé organické sloučeniny vyjádřené jako C |
< 20 |
Emise z řezání a frézování |
|
Prach |
< 5–20 |
1.5. Závěry o BAT pro výrobu užitkového skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu užitkového skla.
1.5.1.
38. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (82) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných druhem vyráběného skla a dostupností náhradních surovin. |
||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Použití se omezuje na konkrétní případy, především u elektrických tavicích pecí, kde je objem kouřových plynů a emisí prachu většinou malý a souvisí s unášením částic kmene. |
Tabulka 28
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví užitkového skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (83) |
|
Prach |
< 10–20 (84) |
< 0,03– 0,06 |
< 1–10 (85) |
< 0,003– 0,03 |
1.5.2.
39. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (86) |
Použití |
||||||
i. Úprava spalování |
|||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních) |
||||||
|
Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí. Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti. |
||||||
|
Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece. Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||||||
|
Použitelnost se omezuje na složení kmene s vysokým podílem externích skleněných střepů (> 70 %). Použití vyžaduje celkovou přestavbu tavicí pece. Zvláštní omezení může způsobovat tvar pece (úzká a dlouhá). |
||||||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||||||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 29
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví užitkového skla
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (87) |
||
NOx vyjádřené jako NO2 |
Úprava spalování Speciální konstrukce pece |
< 500–1 000 |
< 1,25–2,5 |
Elektrická tavba |
< 100 |
< 0,3 |
|
Kyslíko-palivová tavba (88) |
Nelze použít. |
< 0,5–1,5 |
40. Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami jsou uvedeny v tabulce 29.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro případy, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany, jsou uvedeny v tabulce 30.
Technika (89) |
Použití |
||
Primární techniky |
|||
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí. |
Tabulka 30
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případech, kdy se při výrobě speciálních druhů sodnovápenatého skla (čiré/ultra čiré sklo nebo barevné sklo s použitím selenu) a jiného speciálního skla (např. borokřemičitého, sklokeramiky, opálového, křišťálového nebo olovnatého křišťálového) v omezeném počtu krátkých kampaní nebo v pecích o kapacitě < 100 t denně do kmene přidávají dusičnany
Parametr |
Typ pece |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Konvenční vzducho-palivové pece |
< 500–1 500 |
< 1,25 – 3,75 (90) |
Elektrická tavba |
< 300–500 |
< 8–10 |
1.5.3.
41. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (91) |
Použití |
||
|
Minimalizace obsahu síry ve složení kmene je většinou použitelná v rámci omezení daných nároky na kvalitu výsledného výrobku. Optimalizace bilance síry vyžaduje kompromis mezi odstraňováním emisí SOX a snižováním množství pevných odpadů (prach z filtrů). |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 31
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví užitkového skla
Parametr |
Palivo/tavicí technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (92) |
||
SOx vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn |
< 200–300 |
< 0,5– 0,75 |
Topný olej (93) |
< 1 000 |
< 2,5 |
|
Elektrická tavba |
< 100 |
< 0,25 |
1.5.4.
42. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (94) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena složením kmene pro druh skla vyráběný v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. Použitelnost této techniky mohou omezovat vysoké náklady a aspekty spojené s čištěním odpadních vod včetně omezení souvisejících s recyklací kalu nebo pevných usazenin z čištění vod. |
Tabulka 32
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví užitkového skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (95) |
|
< 10–20 |
< 0,03–0,06 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF (98) |
< 1–5 |
< 0,003–0,015 |
1.5.5.
43. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (99) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
U výroby křišťálového a olovnatého křišťálového skla je minimalizace obsahu kovových sloučenin omezena na hodnoty uvedené ve směrnici 69/493/EHS, která obsahuje klasifikaci chemického složení výsledných skleněných výrobků. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 33
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicí pece v odvětví užitkového skla, s výjimkou skla odbarvovaného selenem
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (100) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (101) |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 |
< 0,6–3 × 10–3 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–5 |
< 3–15 × 10–3 |
44. Pokud se k odbarvování skla používají sloučeniny selenu, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise selenu z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (102) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 34
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise selenu z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při odbarvování skla používají sloučeniny selenu
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (103) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (104) |
|
Sloučeniny selenu vyjádřené jako Se |
< 1 |
< 3 × 10–3 |
45. Pokud se k výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova, je nejlepší dostupnou technikou snižovat emise olova z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (105) |
Použití |
||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
|||
|
Tabulka 35
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise olova z tavicí pece v odvětví užitkového skla v případě, že se při výrobě olovnatého křišťálového skla používají sloučeniny olova
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (106) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (107) |
|
Sloučeniny olova vyjádřené jako Pb |
< 0,5–1 |
< 1–3 × 10–3 |
1.5.6.
46. U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí prachu a kovů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (108) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 36
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z prašných navazujících procesů v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Prach |
< 1–10 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) (109) |
< 1 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) (109) |
< 1–5 |
Sloučeniny olova vyjádřené jako Pb (110) |
< 1–1,5 |
47. U leštění kyselinou je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí HF pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (111) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 37
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví užitkového skla, pokud se emise upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 5 |
1.6. Závěry o BAT pro výrobu speciálního skla
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu speciálního skla.
1.6.1.
48. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (112) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu vyráběného skla. |
||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 38
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (113) |
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,03–0,13 |
< 1–10 (114) |
< 0,003–0,065 |
1.6.2.
49. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
I. |
primární techniky, např.:
|
II. |
sekundární techniky, např.:
|
Tabulka 39
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (117) |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Úprava spalování |
600–800 |
1,5 – 3,2 |
Elektrická tavba |
< 100 |
< 0,25 – 0,4 |
|
Nelze použít. |
< 1–3 |
||
Sekundární techniky |
< 500 |
< 1–3 |
50. Pokud se do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX minimalizací používání těchto surovin v kombinaci buď s primárními, nebo se sekundárními technikami.
Technika (120) |
Použití |
||
Primární techniky |
|||
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady a/nebo větším dopadem náhradních látek na životní prostředí. |
Tabulka 40
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla, pokud se do kmene přidávají dusičnany
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (121) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (122) |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Minimalizace obsahu dusičnanů přidávaných do kmene v kombinaci s primárními nebo sekundárními technikami |
< 500–1 000 |
< 1–6 |
1.6.3.
51. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (123) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného skleněného výrobku. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 41
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
Parametr |
Palivo/tavba technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (124) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (125) |
||
SOX vyjádřené jako SO2 |
Zemní plyn, elektrická tavba (126) |
< 30–200 |
< 0,08–0,5 |
Topný olej (127) |
500–800 |
1,25–2 |
1.6.4.
52. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (128) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena složením kmene pro druh skla vyráběný v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 42
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (129) |
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl (130) |
< 10–20 |
< 0,03 – 0,05 |
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 1–5 |
< 0,003 – 0,04 (131) |
1.6.5.
53. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (132) |
Použití |
||
|
Použitelnost může být omezena druhem skla vyráběného v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 43
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví speciálního skla
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (133) (134) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (135) |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,1–1 |
< 0,3–3 × 10–3 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–5 |
< 3–15 × 10–3 |
1.6.6.
54. U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí prachu a kovů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (136) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 44
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu a kovů z navazujících procesů v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Prach |
1–10 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) (137) |
< 1 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) (137) |
< 1–5 |
55. U leštění kyselinou je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí HF pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (138) |
Popis |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 45
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HF z leštění kyselinou v odvětví speciálního skla, pokud se emise upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 5 |
1.7. Závěry o BAT pro výrobu minerální vlny
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu minerální vlny.
1.7.1.
56. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.
Technika (139) |
Použití |
Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr |
Tato technika je všeobecně použitelná. Elektrostatické odlučovače nelze použít u kupolových pecí na výrobu kamenné vlny vzhledem k riziku výbuchu způsobeného vznícením oxidu uhelnatého, který v peci vzniká. |
Tabulka 46
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (140) |
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,02– 0,050 |
1.7.2.
57. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (141) |
Použití |
||||||
i. Úprava spalování |
|||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelné pouze za konkrétních podmínek v konkrétních zařízeních vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva (tj. používání rekuperačních pecí místo regenerativních) |
||||||
|
Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí. Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti. |
||||||
|
Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Dosažené přínosy pro životní prostředí jsou většinou menší při použití u plynových pecí s příčnými plameny z důvodu technických omezení a menší flexibility pece. Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||||||
|
Nelze použít u velkoobjemové výroby skla (> 300 t denně). Nelze použít při výrobě vyžadující velkou variabilitu tavicího výkonu. K zavedení je nutná celková přestavba pece. |
||||||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 47
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
Parametr |
Produkt |
Tavicí technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (142) |
|||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Skelná vata |
Vzducho-palivové a elektrické pece |
< 200–500 |
< 0,4–1,0 |
Kyslíko-palivová tavba (143) |
Nelze použít. |
< 0,5 |
||
Kamenná vlna |
Všechny typy pecí |
< 400–500 |
< 1,0–1,25 |
58. Pokud se při výrobě skelné vaty do kmene přidávají dusičnany, nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (144) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných požadavky na kvalitu výsledného výrobku. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. K zavedení elektrické tavby je nutná celková přestavba pece. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 48
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí při výrobě skelné vaty, pokud se do kmene přidávají dusičnany
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (145) |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Minimalizace obsahu dusičnanů přidávaných do kmene v kombinaci s primárními technikami |
< 500–700 |
< 1,0–1,4 (146) |
1.7.3.
59. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (147) |
Použití |
||
|
Při výrobě skelné vaty je tato technika všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin s nízkým obsahem síry, především externích skleněných střepů. Vysoký podíl externích skleněných střepů v kmeni omezuje možnost optimalizovat bilanci síry vzhledem k proměnlivému obsahu síry. Při výrobě kamenné vlny může být při optimalizaci bilance síry nutný kompromis mezi odstraňováním emisí SOX z kouřových plynů a snižováním množství pevných odpadů vznikajících při úpravě kouřových plynů (prach z filtrů) a/nebo při zvlákňování, které mohou být recyklovány přidáváním do kmene (cementové brikety), nebo je může být nutné likvidovat. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||
|
U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56). |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci technických omezení, např. potřeby zvláštní čistírny odpadních vod. |
Tabulka 49
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
Parametr |
Produkt/podmínky |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (148) |
||
SOX vyjádřené jako SO2 |
Skelná vata |
||
Plynové a elektrické pece (149) |
< 50–150 |
< 0,1– 0,3 |
|
Kamenná vlna |
|||
Plynové a elektrické pece |
< 350 |
< 0,9 |
|
Kupolové pece bez briket nebo recyklace kalu (150) |
< 400 |
< 1,0 |
|
Kupolové pece s použitím briket nebo recyklace kalu (151) |
< 1 400 |
< 3,5 |
1.7.4.
60. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (152) |
Popis |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin. |
||
|
U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56). |
Tabulka 50
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
Parametr |
Produkt |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (153) |
||
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
Skelná vata |
< 5–10 |
< 0,01– 0,02 |
Kamenná vlna |
< 10–30 |
< 0,025– 0,075 |
|
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
Všechny produkty |
< 1–5 |
< 0,002– 0,013 (154) |
1.7.5.
61. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí H2S z tavicí pece pomocí spalovacího zařízení na odpadních plyny, kde dochází k oxidaci sirovodíku na SO2.
Technika (155) |
Použití |
Spalovací zařízení na odpadní plyny |
Tato technika je všeobecně použitelná u kupolových pecí na výrobu kamenné vlny. |
Tabulka 51
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise H2S z tavicí pece při výrobě kamenné vlny
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (156) |
|
Sirovodík vyjádřený jako H2S |
< 2 |
< 0,005 |
1.7.6.
62. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (157) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin. Přidávání manganu jako oxidačního činidla do kmene při výrobě skelné vaty závisí na množství a kvalitě externích skleněných střepů obsažených v kmeni a v závislosti na tom ho lze minimalizovat. |
||
|
U kupolových pecí na výrobu kamenné vlny nelze použít elektrostatické odlučovače (viz nejlepší dostupná technika č. 56). |
Tabulka 52
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví minerální vlny
Parametr |
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (158) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (159) |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 0,2–1 (160) |
< 0,4–2,5 × 10–3 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 1–2 (160) |
< 2–5 × 10–3 |
1.7.7.
63. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (161) |
Použití |
||
|
Tato technika je v odvětví minerální vlny všeobecně použitelná, zvláště při výrobě skelné vaty k čištění emisí z tváření (povrchové úpravy vláken). Omezená použitelnost při výrobě kamenné vlny vzhledem k možnému nepříznivému vlivu na jiné používané techniky snižování emisí. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná k čištění odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) nebo u kombinovaných odpadních plynů (tváření a tvrzení). |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná k čištění odpadních plynů z tvářecích procesů (povrchové úpravy vláken) a z vytvrzovacích pecí nebo u kombinovaných odpadních plynů (tváření a tvrzení). |
||
|
Použitelnost se omezuje především na odpadní plyny z tváření a/nebo z vytvrzovacích pecí při výrobě kamenné vlny. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná k úpravě odpadních plynů z vytvrzovacích pecí, především při výrobě kamenné vlny. Její používání u kombinovaných odpadních plynů (z tváření a tvrzení) není ekonomicky únosné vzhledem k velkému objemu, nízké koncentraci a nízké teplotě odpadních plynů. |
Tabulka 53
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví minerální vlny, pokud se emise upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t hotový výrobek |
|
Tváření – kombinované emise z tváření a tvrzení – kombinované emise z tváření, tvrzení a chlazení |
||
Celkové částice |
< 20–50 |
— |
Fenol |
< 5–10 |
— |
Formaldehyd |
< 2–5 |
— |
Amoniak |
30–60 |
— |
Aminy |
< 3 |
— |
Celkové těkavé organické sloučeniny |
10–30 |
— |
Celkové částice |
< 5–30 |
< 0,2 |
Fenol |
< 2–5 |
< 0,03 |
Formaldehyd |
< 2–5 |
< 0,03 |
Amoniak |
< 20–60 |
< 0,4 |
Aminy |
< 2 |
< 0,01 |
Celkové těkavé organické sloučeniny |
< 10 |
< 0,065 |
NOX vyjádřené jako NO2 |
< 100–200 |
< 1 |
1.8. Závěry o BAT pro výrobu vysokoteplotní izolační vlny
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu vysokoteplotní izolační vlny.
1.8.1.
64. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece pomocí filtračního systému.
Technika (164) |
Použití |
Filtrační systém je většinou tvořen tkaninovým filtrem. |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 54
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
||
Prach |
Čištění kouřových plynů pomocí filtračních systémů |
< 5–20 (165) |
65. U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (166) |
Použití |
||||||||||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||||||||||
|
|||||||||||
|
Tabulka 55
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro prašné navazující procesy v odvětví vysokoteplotní izolační vlny, pokud se emise upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Prach (167) |
1–5 |
1.8.2.
66. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise NOX z pece na vypalování maziva regulací a/nebo úpravami spalování.
Technika |
Použití |
||||||
Regulace a/nebo úprava spalování Techniky snižující vznik tepelných emisí NOX zahrnují regulaci hlavních parametrů spalování:
Vhodná regulace spalování spočívá v navození podmínek, které jsou nejméně příznivé pro vznik NOX. |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 56
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Regulace a/nebo úprava spalování |
100–200 |
1.8.3.
67. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicích pecí a navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (168) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
Tabulka 57
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí a z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
||
SOx vyjádřené jako SO2 |
Primární techniky |
< 50 |
1.8.4.
68. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise HCl a HF z tavicí pece výběrem surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene.
Technika (169) |
Použití |
Výběr surovin s nízkým obsahem chlóru a fluoru do složení kmene |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 58
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 10 |
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 5 |
1.8.5.
69. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece a/nebo z navazujících procesů pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (170) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 59
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí a/nebo z navazujících procesů v odvětví vysokoteplotní izolační vlny
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (171) |
mg/Nm3 |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 1 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 5 |
1.8.6.
70. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (172) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Použitelnost těchto technik může omezovat jejich ekonomická únosnost vzhledem k malému objemu odpadních plynů a nízké koncentraci těkavých organických sloučenin. |
||
|
Tabulka 60
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise těkavých organických sloučenin z pecí na vypalování maziva v odvětví vysokoteplotní izolační vlny, pokud jsou emise upravovány odděleně
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
||
Těkavé organické sloučeniny |
Primární a/nebo sekundární techniky |
10–20 |
1.9. Závěry o BAT pro výrobu frit
Pokud není uvedeno jinak, lze závěry o BAT popsané v tomto oddíle uplatnit na všechna zařízení na výrobu frit.
1.9.1.
71. Nejlepší dostupnou technikou je snižovat emise prachu z odpadních plynů z tavicí pece používáním elektrostatického odlučovače nebo systému tkaninových filtrů.
Technika (173) |
Použití |
Filtrační systém: elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr |
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 61
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise prachu z tavicích pecí v odvětví frit
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (174) |
|
Prach |
< 10–20 |
< 0,05–0,15 |
1.9.2.
72. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí NOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (175) |
Použití |
||||||
|
Nahrazování dusičnanů přidávaných do kmene může být omezeno vysokými náklady, větším dopadem náhradních látek na životní prostředí a/nebo požadavky na kvalitu výsledného výrobku. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||||||
iii. Úprava spalování |
|||||||
|
Použitelné u konvenčních vzducho-palivových pecí Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelné pouze za specifických podmínek v konkrétním zařízení vzhledem k nižší účinnosti pece a vyšší spotřebě paliva |
||||||
|
Postupné zavádění paliva lze použít u většiny konvenčních vzducho-palivových pecí. Postupné zavádění vzduchu má velice omezené použití vzhledem k jeho technické složitosti. |
||||||
|
Použitelnost této techniky se omezuje na speciální hořáky s automatickou recirkulací odpadních plynů. |
||||||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. Plného účinku se dosáhne při běžné nebo celkové přestavbě pece v kombinaci s optimální konstrukcí a geometrií pece. |
||||||
|
Použitelnost limitují omezení spojená s dostupností různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
||||||
|
Maximálního přínosu pro životní prostředí se dosáhne při použití při celkové přestavbě pece. |
Tabulka 62
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise NOX z tavicích pecí v odvětví frit
Parametr |
Nejlepší dostupná technika |
Provozní podmínky |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (176) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (177) |
|||
NOX vyjádřené jako NO2 |
Primární techniky |
Kyslíko-palivová tavba bez dusičnanů (178) |
Nelze použít. |
< 2,5–5 |
Kyslíko-palivová tavba s použitím dusičnanů |
Nelze použít. |
5–10 |
||
Vzducho-palivové spalování a vzducho-palivové spalování obohacené kyslíkem bez dusičnanů |
500–1 000 |
2,5–7,5 |
||
Vzducho-palivové spalování a vzducho-palivové spalování obohacené kyslíkem s použitím dusičnanů |
< 1 600 |
< 12 |
1.9.3.
73. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí SOX z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (179) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných dostupností surovin. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
||
|
Použitelnost mohou limitovat omezení spojená s dostupností paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. |
Tabulka 63
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise SOX z tavicích pecí v odvětví frit
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (180) |
|
SOX vyjádřené jako SO2 |
< 50–200 |
< 0,25–1,5 |
1.9.4.
74. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí HCl a HF z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (181) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných složením směsi a dostupností surovin. |
||
|
Minimalizace obsahu sloučenin fluoru nebo jejich nahrazování jinými materiály je omezeno požadavky na kvalitu výrobku. |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná. |
Tabulka 64
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise HCl a HF z tavicích pecí v odvětví frit
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (182) |
|
Chlorovodík vyjádřený jako HCl |
< 10 |
< 0,05 |
Fluorovodík vyjádřený jako HF |
< 5 |
< 0,03 |
1.9.5.
75. Nejlepší dostupnou technikou je snižování emisí kovů z tavicí pece pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (183) |
Použití |
||
|
Tato technika je všeobecně použitelná v rámci omezení daných druhem frit vyráběných v zařízení a dostupností surovin. |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
Tabulka 65
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise kovů z tavicích pecí v odvětví frit
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (184) |
|
mg/Nm3 |
kg/t utavené skloviny (185) |
|
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 1 |
< 7,5 × 10–3 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 5 |
< 37 × 10–3 |
1.9.6.
76. U prašných navazujících procesů je nejlepší dostupnou technikou snižování emisí pomocí jedné nebo několika z následujících technik:
Technika (186) |
Použití |
||
|
Tyto techniky jsou všeobecně použitelné. |
||
|
|||
|
Tabulka 66
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z navazujících procesů v odvětví frit, pokud se emise upravují odděleně
Parametr |
Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami |
mg/Nm3 |
|
Prach |
5–10 |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI) |
< 1 (187) |
Σ (As, Co, Ni, Cd, Se, CrVI, Sb, Pb, CrIII, Cu, Mn, V, Sn) |
< 5 (187) |
Slovníček pojmů:
1.10. Popis technik
1.10.1.
Technika |
Popis |
Elektrostatický odlučovač |
Elektrostatické odlučovače fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách. |
Tkaninový filtr |
Tkaninové filtry se vyrábějí z propustného tkaného nebo netkaného textilního materiálu, který při průchodu plynů zachycuje částice. Používání tkaninového filtru vyžaduje vhodný výběr textilního materiálu pro dané vlastnosti odpadních plynů a maximální provozní teplotu. |
Snižování obsahu těkavých složek úpravou surovin |
Složení kmene může obsahovat vysoce těkavé složky (např. sloučeniny boru), jejichž obsah lze v zájmu snížení emisí prachu způsobených převážně těkáním minimalizovat nebo je lze nahradit. |
Elektrická tavba |
Technika spočívá v používání pece, kde energie vzniká odporovým ohřevem. V pecích se studenou horní stavbou (kde jsou elektrody většinou umístěny ve spodní části pece) pokrývá povrch skloviny vrstva kmene, což výrazně snižuje těkání složek kmene (např. sloučenin olova). |
1.10.2.
Technika |
Popis |
||||||||
Úprava spalování |
|||||||||
|
Tato technika vychází hlavně z následujících prvků:
|
||||||||
|
Používání rekuperačních pecí namísto regenerativních vede k předehřívání vzduchu na nižší teplotu a tak i k nižší teplotě plamene To je však spojeno s nižší účinností pece (nižší měrný výkon), nižší účinností paliva a vyšší spotřebou paliva, což může vést k vyšším emisím (kg/t skla). |
||||||||
|
— Postupné zavádění vzduchu– zahrnuje podstechiometrické (nedokonalé) spalování a dodávání zbývajícího vzduchu nebo kyslíku do pece, aby spalování bylo úplné. — Postupné zavádění paliva– v hrdle hořáku vzniká plamen o slabých impulsech (10 % celkové energie), kořen primárního plamene pokrývá sekundární plamen a snižuje teplotu jeho jádra. |
||||||||
|
Spočívá v opětovném vhánění odpadních plynů z pece do plamene, aby se snížil obsah kyslíku a tím i teplota plamene. Využívání speciálních hořáků je založeno na vnitřní recirkulaci spalin, které ochlazují kořen plamene a snižují obsah kyslíku v nejteplejší části plamene. |
||||||||
|
Tato technika je založena na principu snížení maximální teploty plamene, čímž se spalování zpomalí, ale je úplné a zvýší se přenos tepla (vyšší emisivita plamene). Může být spojena s úpravou konstrukce spalovací komory pece. |
||||||||
|
Pece na topný olej většinou vykazují nižší emise NOX než pece plynové, protože mají lepší emisivitu tepla a nižší teplotu plamene. |
||||||||
Speciální konstrukce pece |
Pec rekuperačního typu, v níž se spojují různé funkce umožňující nižší tepotu plamene. Hlavní rysy:
|
||||||||
Elektrická tavba |
Technika spočívá v používání pece, kde energie vzniká odporovým ohřevem. Hlavní rysy:
|
||||||||
Kyslíko-palivová tavba |
Tato technika spočívá v nahrazení spalovacího vzduchu kyslíkem (> 90 % čistota), čímž se eliminuje/sníží tvorba termických NOX z dusíku vstupujícího do pece. Obsah zbytkového dusíku v peci závisí na čistotě dodávaného kyslíku, na kvalitě paliva (% N2 v zemním plynu) a na případném přívodu vzduchu. |
||||||||
Chemická redukce s použitím paliva |
Tato technika spočívá ve vstřikování fosilního paliva do odpadního plynu, čímž řadou reakcí dochází k redukci NOX na N2. Při procesu 3R se palivo (zemní plyn nebo olej) vstřikuje ke stupu do regenerátoru. Tato technologie je určena pro regenerativní pece. |
||||||||
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Tato technika je založena na redukci NOX na dusík v katalytickém loži reakcí s amoniakem (většinou vodným roztokem) při optimální provozní teplotě přibližně 300–450 °C. Lze použít jednu nebo dvě vrstvy katalyzátoru. Větší redukce NOX se dosáhne při použití většího množství katalyzátoru (dvě vrstvy). |
||||||||
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Tato technika je založena na redukci NOX na dusík reakcí s amoniakem nebo močovinou při vysoké teplotě. Provozní teplotu je nutné udržovat v rozmezí 900 až 1 050 °C. |
||||||||
Minimalizace dusičnanů přidávaných do kmene |
Minimalizací obsahu dusičnanů se snižují emise NOX vznikající při rozpadu těchto surovin, pokud se používají jako oxidační činidlo při výrobě vysoce kvalitních výrobků, kdy je nutné, aby sklo bylo vysoce čiré, nebo pokud je u dalších druhů skla třeba dosáhnout požadovaných vlastností. Lze použít tyto možnosti:
|
1.10.3.
Technika |
Popis |
Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem |
Do toku odpadních plynů se zavede a rozptýlí zásadité činidlo v prášku nebo suspenzi/roztoku. Z této látky reakcí s plynnými druhy síry vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač). Účinnost odstraňování emisí čisticím systémem se většinou zvyšuje při použití reakční věže. |
Minimalizace obsahu síry ve složení kmene a optimalizace bilance síry |
Minimalizací obsahu síry ve složení kmene se snižují emise SOX vznikající při rozpadu surovin obsahujících síru (obecně síranů) používaných jako čeřidla. Efektivní snižování emisí SOX závisí na zadržování sloučenin síry ve skle, které se může výrazně lišit podle druhu skla a optimalizace bilance síry. |
Používání paliv s nízkým obsahem síry |
Používáním zemního plynu nebo topného oleje s nízkým obsahem síry se snižují emise SOX vznikající oxidací síry obsažené v palivu při spalování. |
1.10.4.
Technika |
Popis |
Výběr surovin s nízkým obsahem chloru a fluoru do složení kmene |
Tato technika spočívá v pečlivém výběru surovin, které mohou obsahovat chloridy a fluoridy jako nečistoty (např. syntetická soda, dolomit, externí skleněné střepy. recyklovaný prach z filtrů), aby se již u zdroje snížily emise vznikající při rozpadu těchto surovin během tavení. |
Minimalizace obsahu fluoru a/nebo chloru v kmeni a optimalizace látkové bilance fluoru a/nebo chloru |
Minimalizace emisí fluoru a/nebo chloru z tavicího procesu lze dosáhnout minimalizací/snížením množství těchto látek přidávaných do kmene na minimum úměrně kvalitě výsledného výrobku. Sloučeniny fluoru (např. fluorit, kryolit, fluorokřemičitan) se používají k dosažení konkrétních vlastností u speciálního skla (např. neprůhledné sklo, optické sklo). Sloučeniny chloru lze používat jako čeřidla. |
Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem |
Do toku odpadních plynů se zavede a rozptýlí zásadité činidlo v prášku nebo suspenzi/roztoku. Z této látky reakcí s plynnými chloridy a fluoridy vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr). |
1.10.5.
Technika |
Popis |
||||
Výběr surovin s nízkým obsahem kovů do složení kmene |
Tato technika spočívá v pečlivém výběru materiálů do kmene, přičemž tyto materiály mohou obsahovat kovy jako nečistoty (např. externí střepy); tím se již u zdroje sníží emise kovů vznikající rozpadem těchto materiálů. |
||||
Minimalizace sloučenin kovů přidávaných do kmene, pokud je nutné barvení nebo odbarvování skla v rámci požadavků na kvalitu spotřebního skla |
Minimalizace emisí kovů z tavicího procesu lze dosáhnout takto:
|
||||
Minimalizace obsahu selenu přidávaného do kmene vhodným výběrem surovin |
Minimalizace emisí selenu z tavicího procesu lze dosáhnout takto:
|
||||
Používání filtračního systému |
Odprašovací systémy (tkaninový filtr a elektrostatický odlučovač) mohou snížit emise prachu i kovů, protože emise kovů do ovzduší vznikající při tavení skla mají většinou podobu částic. U některých kovů, které tvoří vysoce těkavé sloučeniny (např. selen) se však účinnost odstraňování může značně lišit podle teploty, za níž filtrace probíhá. |
||||
Suché nebo polosuché čištění plynů v kombinaci s filtračním systémem |
Emise plynných kovů lze výrazně snížit používáním techniky suchého nebo polosuchého čištění se zásaditým činidlem. Z činidla reakcí s plynnými druhy vznikne pevná látka, kterou je třeba odstranit filtrací (tkaninový filtr nebo elektrostatický odlučovač). |
1.10.6.
Praní plynů |
Při praní plynů se plynné sloučeniny rozpouštějí ve vhodné kapalině (vodě nebo zásaditém roztoku). Po průchodu pračkou se kouřové plyny nasycují vodou a před jejich vypuštěním je nutné oddělení kapiček. Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky se zachycují usazováním nebo filtrací. |
1.10.7.
Technika |
Popis |
||||
Praní plynů |
Při praní plynů (pomocí vhodné kapaliny – vody nebo zásaditého roztoku) lze zároveň odstraňovat pevné a plynné sloučeniny. Konstrukční kritéria pro odstraňování částic a plynu se liší, konstrukce zařízení je tedy často kompromisem mezi těmito dvěma možnostmi. Výslednou kapalinu je třeba vyčistit v čističce odpadních vod a nerozpustné látky (pevné emise a produkty chemických reakcí) se zachycují usazováním nebo filtrací. V odvětví minerální vlny a nekonečných skleněných vláken se nejčastěji používají tyto systémy:
|
||||
Mokrý elektrostatický odlučovač |
Tato technika spočívá v používání elektrostatického odlučovače, z nějž se materiál zachycený na deskových elektrodách odstraňuje oplachem vhodnou kapalinou, většinou vodou. Obvykle je součástí odlučovače i mechanismus na odstraňování kapek vody před vypuštěním odpadního plynu (odlučovač kapek nebo suchý poslední úsek) |
1.10.8.
Technika |
Popis |
Provádění prašných úkonů (např. řezání, broušení, leštění) pod kapalinou |
K řezání, broušení a leštění a k předcházení emisím prachu se jako chladicí kapalina většinou používá voda. Může být nutné používat odsávací systém vybavený odlučovačem kapek. |
Používání systému tkaninových filtrů |
Používání tkaninových filtrů je vhodné ke snižování emisí prachu i kovů, protože emise kovů z navazujících procesů se převážně vyskytují v podobě částic. |
Minimalizace úniku lešticího materiálu zajištěním dobrého utěsnění aplikačního systému |
Leštění kyselinou se provádí ponoření skleněného výrobku do lešticí lázně tvořené kyselinou fluorovodíkovou a kyselinou sírovou. 'Uvolňování výparů lze minimalizovat vhodnou konstrukcí a údržbou aplikačního systému, aby se zbránilo úniku. |
Používání sekundární techniky, např. praní plynů |
K čištění odpadních plynů se používá praní vodou vzhledem ke kyselé povaze emisí a vysoké rozpustnosti odstraňovaných plynných znečišťujících látek. |
1.10.9.
Spalování odpadních plynů |
Tato technika spočívá v používání hořáku pro dodatečné spalování, který zajišťuje oxidaci sirovodíku (vznikajícího v silně redukčních podmínkách tavicí pece) na oxid siřičitý a oxidu uhelnatého na oxid uhličitý. Těkavé organické sloučeniny se spalují, čímž dochází k jejich oxidaci na oxid uhličitý, vodu a další spaliny (např. NOX, SOX) |
(1) Zvláštní případy jsou případy méně příznivé (tj. speciální malé pece vyrábějící většinou méně než 100 tun denně s procentním podílem skleněných střepů nižším než 30 %). Do této kategorie spadá pouze 1 až 2 % výroby obalového skla.
(2) Zvláštní případy jsou případy méně příznivé nebo případy výroby jiného než sodnovápenatého skla: borokřemičitého skla, sklokeramiky, křišťálového skla a méně často také olovnatého křišťálového skla.
(3) Vyšší úrovně souvisejí s vyšší koncentrací NOX na vstupu, vyšší mírou redukce a stárnutím katalyzátoru.
(4) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.1, 1.10.4 a 1.10.6.
(5) Význam znečišťujících látek uvedených v tabulce závisí na odvětví sklářského průmyslu a na různých činnostech prováděných v zařízení.
(6) Úrovně se vztahují ke směsnému vzorku odebíranému po dobu 2 nebo 24 hodin.
(7) Pro nekonečná skleněné vlákna je úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 200 mg/l.
(8) Úroveň se vztahuje k vyčištěné vodě pocházející z činností zahrnujících leštění kyselinou.
(9) Celkové uhlovodíky se obecně skládají z minerálních olejů.
(10) Vyšší úroveň z daného rozmezí se vztahuje k navazujícím procesům při výrobě olovnatého křišťálového skla.
(11) Popis filtračních systémů (tj. elektrostatický odlučovač, tkaninový filtr) je uveden v oddíle 1.10.1.
(12) K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 1,5 × 10–3a 3 × 10–3.
(13) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(14) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(15) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro obecné případy (1,5 × 10–3), s výjimkou elektrické tavby (zvláštní případy: 3 × 10–3).
(16) Nižší hodnota se vztahuje k používání speciálních konstrukcí pece tam, kde je to možné.
(17) Tyto hodnoty by měly být revidovány v případě běžné nebo celkové přestavby tavicí pece.
(18) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(19) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(20) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro zvláštní případy (3 × 10–3).
(21) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(22) U zvláštních druhů barevného skla (např. zelené sklo vyráběné redukčním procesem) může být z důvodu nejistoty ohledně dosažitelné úrovně emisí nutné zjišťovat bilanci síry. Hodnot uvedených v tabulce může být obtížné dosáhnout v kombinaci s recyklací prachu z filtrů a mírou recyklace externích skleněných střepů.
(23) Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX větší prioritu než snížení produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany.
(24) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro obecné případy (1,5 × 10–3).
(25) Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(26) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(27) Byl použit přepočítací koeficient pro obecné případy uvedený v tabulce 2 (1,5 × 10–3).
(28) Vyšší úrovně jsou spojeny se současným čištěním kouřových plynů z povrchových úprav na horkém konci.
(29) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(30) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(31) Nižší hodnoty představují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami v případech, kdy sloučeniny kovů nejsou záměrně přidávány do kmene.
(32) Vyšší hodnoty jsou spojeny s používáním kovů k barvení nebo odbarvování skla či v případech, kdy se společně s emisemi z tavicích pecí čistí kouřové plyny z povrchových úprav na horkém konci.
(33) Byl použit přepočítací koeficient pro obecné případy uvedený v tabulce 2 (1,5 × 10–3).
(34) Ve zvláštních případech, kdy se vyrábí vysoce kvalitní olovnaté sklo vyžadující vyšší množství selenu k odbarvování (v závislosti na surovině), jsou uvedeny vyšší hodnoty až 3 mg/Nm3.
(35) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.7.
(36) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.
(37) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(38) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(39) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(40) Vyšší úrovně emisí se očekávají v případě, že se příležitostně k výrobě speciálního skla použijí dusičnany.
(41) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(42) Nižší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují k používání opatření FENIX.
(43) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(44) Vyšší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují ke stávajícím zařízením před běžnou nebo úplnou přestavbou tavicí pece. Nižší hodnoty se vztahují k novějším/modernizovaným zařízením.
(45) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.
(46) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro zvláštní případy (2,5 × 10–3).
(47) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(48) Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany.
(49) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(50) Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(51) U velkých pecí na ploché sklo může být z důvodu nejistoty ohledně dosažitelné úrovně emisí nutné zjišťovat bilanci síry. Hodnot uvedených v tabulce může být obtížné dosáhnout v kombinaci s recyklací prachu z filtrů.
(52) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(53) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(54) Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k recyklaci prachu z filtrů přidáváním do kmene.
(55) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(56) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(57) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(58) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(59) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(60) Nižší hodnota odpovídá podmínkám, kdy má snižování emisí Se vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů. V tomto případě se uplatňuje vysoký stechiometrický poměr (činidlo/znečišťující látka) a vzniká značné množství pevného odpadu.
(61) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (2,5 × 10–3).
(62) Popis systémů sekundární úpravy je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.
(63) Popis systémů sekundární úpravy je uveden v oddílech 1.10.1 a 1.10.7.
(64) Při použití primárních technik byly u kmene bez obsahu boru hlášeny hodnoty < 30 mg/Nm3 (< 0,14 kg/t utavené skloviny).
(65) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(66) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(67) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(68) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(69) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.
(70) Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k přidávání síranů do kmene k čeření skla.
(71) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(72) U kyslíko-palivových pecí se při mokrém čištění uvádí úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 0,1 kg/t utavené skloviny pro emise SOX, vyjádřených jako SO2.
(73) Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(74) Nižší hodnoty se vztahují k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX vyšší prioritu než snižování produkce pevného odpadu tvořeného prachem z filtrů bohatým na sírany. Nižší hodnoty se v tomto případě vztahují k používání tkaninového filtru.
(75) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.6.
(76) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(77) Vyšší hodnoty v rozmezí se vztahují k přidávání sloučenin fluoru do kmene.
(78) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.5 a 1.10.6.
(79) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(80) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 (4,5 × 10–3).
(81) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.7 a 1.10.8.
(82) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.5 a 1.10.7.
(83) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(84) U pecí na výrobu sodnovápenatého skla s kapacitou < 80 t denně jsou hlášeny úvahy, zda je dosažení úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami ekonomicky únosné.
(85) Tato úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami se vztahuje na složení kmene s obsahem složek splňujících kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné látky podle nařízení (ES) 1272/2008.
(86) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(87) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 pro úpravy spalování a zvláštní konstrukce pece a přepočítací koeficient 3 × 10–3 pro elektrickou tavbu (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(88) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(89) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.
(90) Byl použit přepočítací koeficient uvedený v tabulce 2 pro sodnovápenaté sklo (2,5 × 10–3).
(91) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(92) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(93) Úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(94) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.4 a 1.10.6.
(95) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(96) Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby.
(97) V případech, kdy se jako čeřidla používají KCl nebo NaCl, je úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami < 30 mg/Nm3 nebo < 0,09 kg/t utavené skloviny.
(98) Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby. Vyšší hodnoty se vztahují k výrobě opálového skla, recyklaci prachu z filtrů nebo k případům, kdy je do kmene přidáván velký podíl externích skleněných střepů.
(99) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(100) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(101) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(102) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(103) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(104) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(105) Popis techniky je uveden v oddílech 1.10.1 a 1.10.5.
(106) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(107) Byl použit přepočítací koeficient 3 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient pro konkrétní druh výroby.
(108) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.8.
(109) Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.
(110) Hodnoty se vztahují k navazujícím úkonům při zpracování olovnatého křišťálového skla.
(111) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.
(112) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.
(113) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2,5 × 10–3 a 6,5 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech je však nutné použít zvláštní koeficient podle druhu vyráběného skla (viz tabulka 2).
(114) Tyto úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami se vztahují na složení kmene s obsahem složek splňujících kritéria pro klasifikaci jako nebezpečné látky podle nařízení (ES) 1272/2008.
(115) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(116) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(117) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2.5 × 10–3 a 4 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech je však nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby (viz tabulka 2).
(118) Vyšší hodnoty se vztahují ke speciální výrobě trubiček z borokřemičitého skla pro farmaceutické účely.
(119) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(120) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.
(121) Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby.
(122) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2.5 × 10–3 a 6,5 × 10–3, přičemž hodnoty byly stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.
(123) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(124) V rozmezích jsou zohledněny proměnlivé bilance síry spojené s druhem vyráběného skla.
(125) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.
(126) Nižší hodnoty se vztahují k použití elektrické tavby a složení kmene bez obsahu síranů.
(127) Související úrovně emisí se vztahují k používání topného oleje s 1 % obsahem síry v kombinaci se sekundárními technikami.
(128) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(129) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2), přičemž některé hodnoty jsou stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.
(130) Vyšší hodnoty se vztahují k používání kmene s obsahem chloru.
(131) Horní hodnota rozmezí byla odvozena z konkrétních vykazovaných údajů.
(132) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(133) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(134) Nižší hodnoty představují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami v případech, kdy sloučeniny kovů nejsou záměrně přidávány do kmene.
(135) Byl použit přepočítací koeficient 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2); některé hodnoty uvedené v tabulce jsou přibližné. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu výroby.
(136) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.8.
(137) Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.
(138) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.6.
(139) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.
(140) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2,5 × 10–3 a 6,5 × 10–3 (viz tabulka 2), které pokrývají výrobu skelné i kamenné vlny.
(141) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(142) Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).
(143) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(144) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.2.
(145) Byl použit přepočítací koeficient 2 × 10–3 (viz tabulka 2).
(146) Nižší hodnoty v uvedeném rozmezí se vztahují k používání kyslíko-palivové tavby.
(147) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.3 a 1.10.6.
(148) Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).
(149) Nižší hodnoty rozmezí se vztahují k použití elektrické tavby. Vyšší hodnoty se vztahují k vyšší míře recyklace skleněných střepů.
(150) Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami se vztahuje k podmínkám, kdy má snižování emisí SOX větší prioritu než snížení tvorby pevného odpadu.
(151) Pokud má snižování objemu odpadu vyšší prioritu než snižování emisí SOX, lze očekávat vyšší emise. Úroveň, jíž lze dosáhnout, by měla vycházet z bilance síry.
(152) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(153) Byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 pro skelnou vatu a 2,5 × 10–3 pro kamennou vlnu (viz tabulka 2).
(154) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 a 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).
(155) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.9.
(156) Byl použit přepočítací koeficient pro výrobu kamenné vlny 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).
(157) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(158) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(159) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 2 × 10–3 a 2,5 × 10–3 (viz tabulka 2).
(160) Vyšší hodnoty se vztahují k používání kupolových pecí na výrobu kamenná vlny.
(161) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.7 a 1.10.9.
(162) Na úrovně emisí vyjádřené v kg/t hotového výrobku nemá vliv tloušťka vyráběného koberce minerální vlny ani extrémní koncentrace nebo rozředění kouřových plynů. Byl použit přepočítací koeficient 6,5 × 10–3.
(163) Pokud se vyrábí minerální vlna o vysoké hustotě nebo vysokém obsahu pojiva, mohou být úrovně emisí spojené s technikami uvedenými jako nejlepší dostupné výrazně vyšší než úrovně zde uvedené. Pokud tyto druhy výrobků představují většinu objemu výroby v daném zařízení, měly by být zváženy jiné techniky.
(164) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.
(165) Hodnoty se vztahují k používání systému tkaninových filtrů.
(166) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.
(167) Nižší hodnota v rozmezí se vztahuje k emisím z hlinitokřemičitanové skelné vaty/žáruvzdorných keramických vláken.
(168) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.3.
(169) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.4.
(170) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.5.
(171) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(172) Popis technik je uveden v oddílech 1.10.6 a 1.10.9.
(173) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.1.
(174) K určení dolní a horní hodnoty rozmezí úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3 (viz tabulka 2). V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování.
(175) Popis techniky je uveden v oddíle 1.10.2.
(176) V rozmezích je zohledněna kombinace kouřových plynů z pecí využívajících různé techniky tavby a vyrábějících různé druhy frit, s obsahem dusičnanů v kmeni nebo bez něj, které lze odvádět do jednoho komína, což znemožňuje charakterizaci jednotlivých použitých tavicích technik a různých výrobků.
(177) K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3. V jednotlivých případech však může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).
(178) Úroveň, jaké lze dosáhnout, závisí na kvalitě dostupného zemního plynu a kyslíku (obsah dusíku).
(179) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.3.
(180) K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byly použity přepočítací koeficienty 5 × 10–3 a 7,5 × 10–3, hodnoty uvedené v tabulce však mohou být přibližné. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).
(181) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.4.
(182) K určení nižší a vyšší hodnoty v rámci rozmezí byl použit přepočítací koeficient 5 × 10–3, přičemž některé hodnoty jsou stanoveny aproximací. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).
(183) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.5.
(184) Úrovně se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v kouřových plynech v pevném i plynném skupenství.
(185) Byl použit přepočítací koeficient 7,5 × 10–3. V jednotlivých případech může být nutné použít zvláštní koeficient podle druhu spalování (viz tabulka 2).
(186) Popis technik je uveden v oddíle 1.10.1.
(187) Hodnoty se vztahují k celkovému množství kovů přítomných v odpadních plynech.
8.3.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 70/63 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 28. února 2012,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu železa a oceli
(oznámeno pod číslem C(2012) 903)
(Text s významem pro EHP)
(2012/135/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžadují, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice. |
(2) |
V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a také nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice. |
(3) |
„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. |
(4) |
V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola 2 uvedené směrnice. |
(5) |
Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžadují, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice. |
(6) |
Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky. |
(7) |
Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT. |
(8) |
V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo. |
(9) |
Rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), bylo zřízeno fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí. |
(10) |
V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 13. září 2011 obdržela stanovisko (3) uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčních dokumentů o BAT pro výrobu železa a oceli a zveřejnila je. |
(11) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Závěry o BAT pro výrobu železa a oceli jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 28. února 2012.
Za Komisi
Janez POTOČNIK
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.
(3) http://circa.europa.eu/Public/irc/env/ied/library?l=/ied_art_13_forum/opinions_article
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU ŽELEZA A OCELI
ROZSAH
OBECNÉ INFORMACE
DEFINICE
1.1 |
Obecné závěry o BAT |
1.1.1 |
Systémy environmentálního řízení |
1.1.2 |
Energetické hospodářství |
1.1.3 |
Materiálové hospodářství |
1.1.4 |
Hospodaření s výrobními zbytky, jako jsou např. vedlejší produkty a odpad |
1.1.5 |
Fugitivní emise při skladování materiálu, manipulaci se surovinami a (mezi)produkty a při jejich dopravě |
1.1.6 |
Vodní hospodářství a nakládání s odpadními vodami |
1.1.7 |
Monitorování |
1.1.8 |
Vyřazení z provozu |
1.1.9 |
Hluk |
1.2 |
Závěry o BAT pro aglomerační zařízení |
1.3 |
Závěry o BAT pro peletizační zařízení |
1.4 |
Závěry o BAT pro koksovny |
1.5 |
Závěry o BAT pro vysoké pece |
1.6 |
Závěry o BAT pro kyslíkovou výrobu oceli a její odlévání |
1.7 |
Závěry o BAT pro výrobu oceli v elektrických obloukových pecích a její odlévání |
ROZSAH
Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají následujících činností uvedených v příloze I směrnice 2010/75/EU, a to:
— činnost 1.3: výroba koksu
— činnost 2.1: pražení a spékání železné rudy (včetně sirníkové rudy)
— činnost 2.2: výroba surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení) včetně plynulého odlévání s kapacitou překračující 2,5 t za hodinu.
Závěry o BAT se týkají především těchto procesů:
— |
nakládka a vykládka sypkých surovin a manipulace s nimi |
— |
míchání a směšování surovin |
— |
spékání a peletizace železné rudy |
— |
výroba koksu z koksovatelného uhlí |
— |
výroba tekutého surového železa ve vysoké peci, včetně zpracování strusky |
— |
výroba a rafinace oceli zásaditým kyslíkovým procesem včetně předchozího odsíření v pánvi, následné pánvové metalurgie a zpracování strusky |
— |
výroba oceli v elektrické obloukové peci, včetně následné pánvové metalurgie a zpracování strusky |
— |
plynulé odlévání (tenká brama/tenký pás a přímé odlévání plechů (ve tvaru blízkém hotovým výrobkům) |
Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností:
— |
výroba vápna v pecích, na niž se vztahuje referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro odvětví výroby cementu, vápna a oxidu hořečnatého (CLM) |
— |
zpracování prachů pro využití při výrobě neželezných kovů (např. prach z elektrických obloukových pecí) a výroba feroslitin, na které se vztahuje dokument BREF pro odvětví hutnictví neželezných kovů (NFM) |
— |
zařízení na výrobu kyseliny sírové v koksovnách, na které se vztahuje dokument BREF pro výrobu velkoobjemových anorganických chemikálií – čpavku, kyselin a hnojiv (LVIC-AAF BREF). |
Přehled dalších referenčních dokumentů k činnostem, na něž se vztahují tyto závěry o BAT:
Referenční dokumenty |
Činnost |
BREF pro velká spalovací zařízení (LCP) |
Spalovací zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a více |
BREF pro hutnictví železných kovů (FMP) |
Navazující procesy jako válcování, moření, povrchová úprava, apod. |
Plynulé odlévání tenkých bram/tenkých pásů a přímé odlévání plechů (ve tvaru blízkém hotovým výrobkům) |
|
BREF pro emise ze skladování (EFS) |
Skladování a manipulace |
BREF pro průmyslové chladicí soustavy (ICS) |
Chladicí soustavy |
Hlavní zásady monitoringu (MON) |
Monitoring emisí a spotřeby |
BREF o energetické účinnosti (ENE) |
Celková energetická účinnost |
Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM) |
Ekonomické a mezisložkové vlivy technik |
Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou ani normativní, ani vyčerpávající. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
OBECNÉ INFORMACE
Úrovně vlivu na životní prostředí související s BAT jsou vyjádřeny jako rozmezí, nikoli jako jednotlivé hodnoty. Rozmezí může odrážet rozdíly v rámci daného typu zařízení (tj. rozdíly ve třídě/čistotě a kvalitě konečného výrobku, rozdíly v návrhu, konstrukci, velikosti a kapacitě zařízení), které vedou k různým úrovním vlivu na životní prostředí dosaženým s použitím nejlepších dostupných technik.
VYJÁDŘENÍ ÚROVNĚ EMISÍ V SOUVISLOSTI S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT-AEL)
V těchto závěrech o BAT jsou hodnoty BAT-AEL pro emise do ovzduší vyjádřeny jako:
— |
množství emitovaných látek na jednotku objemu odpadního plynu za standardních podmínek (273,15 K, 101,3 kPa), a to po odečtení obsahu vodní páry, vyjádřeno v jednotkách g/Nm3, mg/Nm3, μg/Nm3 nebo ng/Nm3; nebo |
— |
množství emitovaných látek na jednotku hmotnosti výrobků vyrobených nebo zpracovaných (činitelé spotřeby nebo emisí), vyjádřené v jednotkách kg/t, g/t, mg/t nebo μg/t. |
a hodnoty BAT-AEL pro emise do vody jsou vyjádřeny jako:
— |
množství emitovaných látek na jednotku objemu odpadních vod, vyjádřené v jednotkách g/l, mg/l nebo μg/l. |
DEFINICE
Pro účely těchto závěrů o BAT se:
— |
„novým zařízením“ rozumí zařízení instalované na místě stávajícího zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo úplná výměna zařízení na základech stávajícího zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT |
— |
„stávajícím zařízením“ rozumí zařízení, které není novým zařízením |
— |
„NOX“ se rozumí souhrnná hodnota oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřená jako NO2 |
— |
„SOX“ se rozumí souhrnná hodnota oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřená jako SO2 |
— |
„HCl“ se rozumí všechny plynné chloridy vyjádřené jako HCl |
— |
„HF“ se rozumí všechny plynné fluoridy vyjádřené jako HF. |
1.1 Obecné závěry o BAT
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT obsažené v této části mají obecnou platnost.
Kromě obecných BAT uvedených v této části platí také BAT pro konkrétní procesy, obsažené v bodech 1.2 – 1.7.
1.1.1
1. BAT představuje důsledné provádění systému environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující funkce:
I. |
závazek vedení včetně pracovníků ve vyšších řídicích pozicích; |
II. |
definice environmentální politiky, která zahrnuje neustálé zdokonalování stávajícího zařízení ze strany vedení; |
III. |
plánování a stanovení potřebných postupů, cílů a úkolů v souvislosti s finančním plánováním a investicemi; |
IV. |
zavádění postupů se zvláštním důrazem na:
|
V. |
kontrola výkonu a provádění nápravných opatření se zvláštním důrazem na:
|
VI. |
přezkoumání EMS a jeho další vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti pracovníky ve vyšších řídicích pozicích; |
VII. |
sledování rozvoje čistějších technologií; |
VIII. |
zvažování ekologických dopadů případného vyřazení stávajícího zařízení z provozu ve fázi projektování nového zařízení a po celou dobu jeho životnosti; |
IX. |
pravidelné porovnávání postupů a výrobků v rámci odvětví (benchmarking). |
Použitelnost
Rozsah (např. míra podrobností) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se budou obecně vztahovat k povaze, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.
1.1.2
2. BAT má snížit spotřebu tepelné energie kombinací následujících technik:
I. |
zdokonalené a optimalizované systémy zajišťující plynulou a stabilní výrobu, s technologickými parametry blízkými nastaveným hodnotám s využitím
|
II. |
zpětné získávání přebytečného tepla z výrobních procesů, zejména z chladicích prostor |
III. |
optimalizované parní a tepelné hospodářství |
IV. |
maximální opětovné využití citelného tepla integrovaného do výrobního procesu. |
V souvislosti s hospodařením s energií odkazujeme na dokument BREF pro energetickou účinnost (ENE).
Popis BAT I.i
Následující body jsou důležité pro integrované hutní podniky v zájmu zvýšení celkové energetické účinnosti:
— |
optimalizace energetické spotřeby |
— |
online monitorování nejdůležitějších energetických toků a spalovacích procesů na místě, včetně monitorování všech zařízení pro spalování přebytečného plynu s cílem zabránit energetickým ztrátám a zároveň umožnit okamžitou údržbu a dosažení nepřerušovaného výrobního procesu |
— |
podávání zpráv a analýza nástrojů pro kontrolu průměrné energetické spotřeby jednotlivých procesů |
— |
vymezení konkrétních úrovní spotřeby energie pro příslušné procesy a jejich dlouhodobé porovnávání |
— |
provádění energetických auditů, jak je stanoveno v dokumentu BREF pro energetickou účinnost, např. zjištění možností nákladově efektivních úspor energie. |
Popis BAT II – IV
Technologie integrované do procesu používané k dosažení vyšší energetické účinnosti při výrobě oceli pomocí zdokonalené rekuperace tepla zahrnují:
— |
kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie se zpětným získáváním odpadního tepla ve výměnících tepla a rozvod do jiných částí ocelárny nebo do sítě dálkového vytápění |
— |
instalaci parních kotlů nebo obdobných systémů ve velkých ohřívacích pecích (pece mohou pokrýt část poptávky po páře) |
— |
předehřívání spalovacího vzduchu v pecích a jiných spalovacích systémech za účelem úspory paliva a s ohledem na nepříznivé účinky, např. zvýšení obsahu oxidů dusíku v odpadním plynu |
— |
izolaci parního a horkovodního potrubí |
— |
zpětné získávání tepla z výrobků, např. aglomerátu |
— |
použití tepelných čerpadel i solárních panelů, pokud je nutno ocel chladit |
— |
použití spalinových kotlů u vysokoteplotních pecí |
— |
odpařování kyslíku a kompresorové chlazení pro výměnu energie ve standardních výměnících tepla |
— |
použití sazebnových rekuperačních turbín na přeměnu kinetické energie plynu vznikajícího ve vysoké peci na elektrickou energii. |
Použitelnost BAT II – IV
Kombinované výroby tepla a elektřiny se využívá ve všech železárnách a ocelárnách v blízkosti městské zástavby s odpovídající poptávkou po dodávkách tepla. Měrná spotřeba energie závisí na rozsahu výrobního procesu, kvalitě výrobku a typu zařízení (např. objem vakuového zpracování v kyslíkovém konvertoru, žíhací teplota, tloušťka výrobků, apod.).
3. BAT má snížit primární spotřebu elektrické energie optimalizací energetických toků a optimálním využitím procesních plynů, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn a konvertorový plyn.
Popis
Technologie integrované do procesu ke zvýšení energetické účinnosti v integrovaném hutním podniku optimalizací využití plynů získaných při zpracování zahrnují:
— |
použití zásobníků plynu pro všechny plyny, které vznikají jako vedlejší produkt, nebo jiných vhodných zásobníků pro krátkodobé uskladnění a tlakových zařízení |
— |
zvýšení tlaku v plynové síti, pokud dochází k energetickým ztrátám v zařízeních pro spalování přebytečného plynu – aby bylo možno využít větší množství procesních plynů a následně tak zvýšit míru využití |
— |
obohacování plynu o plyny získané při zpracování a různé výhřevnosti pro různé spotřebitele |
— |
vytápění spalovacích pecí plyny získanými při zpracování |
— |
použití řídicího systému s počítačovým řízením výhřevnosti |
— |
záznam a využití teploty koksu a spalin |
— |
dostatečné dimenzování kapacity zařízení pro využívání energie z procesních plynů, zejména s ohledem na jejich proměnlivost. |
Použitelnost
Měrná spotřeba energie závisí na rozsahu výrobního procesu, kvalitě výrobku a typu zařízení (např. objem vakuového zpracování u kyslíkových procesů tavení, žíhací teplota, tloušťka produktů, atd.).
4. BAT představuje využití odsířeného a odprášeného přebytečného koksárenského plynu a odprášeného vysokopecního plynu a konvertorového plynu (ve směsi nebo samostatně) v kotlích nebo v zařízeních s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie na výrobu páry, elektrické energie a/nebo tepla s využitím přebytečného odpadního tepla pro vnitřní a vnější tepelné sítě, pokud je poptávka od třetí strany.
Použitelnost
Spolupráce a dohoda s třetí stranou nemusí být určovány rozhodnutím provozovatele, a proto nemusí být v rozsahu povolení.
5. BAT znamená minimalizaci spotřeby elektrické energie pomocí jedné z uvedených technik nebo jejich kombinace:
I. |
systémy řízení energie |
II. |
mlecí, čerpací, ventilační a dopravní zařízení a jiná elektrická zařízení s vysokou energetickou účinností. |
Použitelnost
Kmitočtově řízená čerpadla nelze použít tam, kde má spolehlivost čerpadel zásadní význam pro bezpečnost výrobního procesu.
1.1.3
6. BAT představuje optimalizaci řízení a kontroly vnitřních materiálových toků s cílem předcházet znečištění, zabránit zhoršení životního prostředí, zajistit odpovídající vstupní kvalitu, umožnit opětovné využití a recyklaci a zlepšit účinnost procesu a optimalizovat výtěžnost kovu.
Popis
Vhodné skladování vstupního materiálu a výrobních zbytků a správná manipulace s nimi mohou přispět k minimalizaci emisí polétavého prachu ze skladovacích prostor a dopravníkových pásů i míst překládky a zabránit znečištění půdy a podzemních i povrchových vod. (viz také BAT 11).
Odpovídající řízení integrovaných hutních podniků a nakládání s výrobními zbytky, včetně odpadů, z jiných zařízení a odvětví umožňuje jejich maximální vnitřní a/nebo vnější využití jako surovin (viz také BAT 8, 9 a 10).
Materiálové hospodářství zahrnuje řízenou likvidaci malé části z celkového množství výrobních zbytků z integrovaného hutního podniku, které nemají hospodářské využití.
7. Pro dosažení nízké úrovně emisí u příslušných škodlivin znamená BAT výběr vhodných vlastností šrotu a jiných surovin. Pokud jde o šrot, představuje BAT provádění příslušné vizuální kontroly znečišťujících látek, které mohou obsahovat těžké kovy, především rtuť, nebo mohou vést ke vzniku polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD, PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB).
Pro lepší využití šrotu lze použít následující techniky, a to samostatně nebo v kombinaci:
— |
určení kritérií přijatelnosti v objednávkách šrotu odpovídajících výrobnímu profilu |
— |
dobrá znalost složení šrotu na základě podrobného sledování původu šrotu; ve výjimečných případech může být složení šrotu určeno pomocí zkoušky tavby |
— |
vhodná zařízení pro příjem a kontrolu dodávek |
— |
postupy pro vyloučení šrotu, který není vhodný pro použití v daném zařízení |
— |
skladování šrotu podle různých kritérií (např. velikost, slitiny, stupeň čistoty); skladování šrotu, z něhož se mohou do půdy uvolňovat znečišťující látky, na nepropustném povrchu s instalovaným odvodňovacím a sběrným systémem; využití zastřešení, které snižuje nutnost ukládat šrot zmíněným způsobem |
— |
třídění šrotu pro různé tavby na základě znalosti jeho složení s cílem použít pro vyráběné značky oceli nejvhodnější šrot (to je v některých případech nezbytné, aby se zamezilo výskytu nežádoucích prvků, a v jiných případech aby se využilo legujících prvků, které šrot obsahuje a které jsou pro vyráběné značky oceli potřebné) |
— |
rychlé navrácení veškerého vlastního šrotu na šrotiště k recyklaci |
— |
připravený provozní plán a plán řízení |
— |
třídění šrotu s cílem co nejvíce snížit riziko výskytu nebezpečných a nekovových nečistot, zejména polychlorovaných bifenylů (PCB) a olejů nebo tuku. To běžně provádí dodavatel šrotu, ale z bezpečnostních důvodů všechny dodávky šrotu v zapečetěných kontejnerech kontroluje provozovatel. Zároveň lze tedy kontrolovat, pokud je to proveditelné, přítomnost znečišťujících látek. Může být nutné také vyhodnocovat i malá množství plastů (např. součástky potažené plastem). |
— |
kontrola radioaktivity podle rámcových doporučení expertní skupiny Hospodářské komise OSN pro Evropu (UNECE) |
— |
povinné odstranění součástek, které obsahují rtuť, z vozidel s ukončenou životností a z vyřazených elektrických a elektronických zařízení (WEEE) pomocí zařízení na zpracování šrotu je možno zlepšit následovně:
|
Použitelnost
Výběr a třídění šrotu nemusí být určovány pouze rozhodnutím provozovatele.
1.1.4
8. BAT pro tuhé výrobní zbytky znamená použití integrovaných a provozních technologií pro minimalizaci odpadu vnitřním využitím nebo uplatněním speciálních recyklačních procesů (interně nebo externě).
Popis
Techniky pro recyklaci zbytků s vysokým obsahem železa zahrnují speciální recyklační technologie, jako je např. šachtová pec OxyCup®, proces DK, tavicí a redukční procesy nebo peletizace a briketování zastudena, a rovněž technologie pro výrobní zbytky uvedené v bodech 9.2 – 9.7.
Použitelnost
Vzhledem k tomu, že uvedené procesy může provádět třetí strana, vlastní recyklace nemusí být určována rozhodnutím provozovatele železárny a ocelárny, a proto nemusí být v rozsahu povolení.
9. BAT představuje zajištění co nejširšího vnějšího použití či recyklace tuhých zbytků, které podle BAT 8 nelze použít ani recyklovat, pokud je to možné a v souladu s předpisy o odpadech. BAT je řízené hospodaření s výrobními zbytky, kterým nelze zabránit a které nelze recyklovat.
10. BAT je využití nejlepších provozních postupů a postupů údržby pro shromažďování, skladování a přepravu všech tuhých zbytků a manipulaci s nimi a pro zakrytí míst překládky, aby nedošlo k úniku emisí do ovzduší a vod.
1.1.5
11. BAT vede k předcházení vzniku fugitivních emisí při skladování materiálu, manipulaci a dopravě nebo ke snížení jejich množství pomocí některé z níže uvedených technik či jejich kombinace.
Pokud jsou použity techniky ke snižování prachových emisí, BAT optimalizuje účinnost jejich zachycování a následné čištění pomocí vhodných postupů, jako jsou např. postupy uvedené níže. Důraz se klade na odlučování prachových emisí co nejblíže u zdroje.
I. |
Mezi obecná opatření patří:
|
II. |
Postupy zamezující uvolňování prachu při manipulaci se sypkými surovinami a při jejich přepravě zahrnují:
|
III. |
Postupy pro dodávku a skladování materiálů a rekultivační práce zahrnují:
|
IV. |
Pokud jsou suroviny a palivo dodávány po moři a hrozila by velká prašnost, lze použít některé následující techniky:
|
V. |
Postupy při vykládkách vlaků a nákladních vozů:
|
VI. |
Postupy u materiálů vysoce citlivých na okolní proudění vzduchu, které může způsobit značné víření prachu:
|
VII. |
Techniky manipulace se struskou a jejího zpracování zahrnují:
|
VIII. |
Postupy pro manipulaci se šrotem:
|
IX. |
Postupy, které lze použít při přepravě materiálu:
|
1.1.6
12. BAT pro nakládání s odpadními vodami znamená předcházení vzniku, jímání a oddělování odpadních vod podle jednotlivých druhů, a zároveň co největší interní recyklaci a výběr odpovídající úpravy pro každý koncový tok. Patří sem techniky využívající např. zachycování, filtraci nebo usazování oleje. V této souvislosti je možno využít následující postupy, pokud jsou splněny uvedené předpoklady:
— |
nepoužívat pro výrobní linky pitnou vodu |
— |
zvýšit počet a/nebo kapacitu vodních oběhových systémů při stavbě nových zařízení nebo modernizaci či renovaci stávajících zařízení |
— |
centralizovat rozvod příchozí čerstvé vody |
— |
využívání vody v kaskádách, dokud jejich jednotlivé parametry nedosáhnou svých zákonem daných nebo technických limitů |
— |
používání vody v jiných zařízeních, ovšem pouze jsou-li ovlivněny jen jednotlivé parametry vody a další využití je možné |
— |
uchovávat upravené a neupravené odpadní vody odděleně; toto opatření umožňuje likvidovat odpadní vody různými způsoby za rozumnou cenu |
— |
využití dešťové vody vždy, když je to možné. |
Použitelnost
Hospodaření s vodou v integrovaném hutním podniku bude v první řadě omezeno dostupností a kvalitou čerstvé vody a zákonnými požadavky v daném místě. Použitelnost může být omezena uspořádáním vodních okruhů ve stávajících zařízeních.
1.1.7
13. BAT představuje měření či vyhodnocování všech důležitých parametrů potřebných pro řízení procesů z velínů pomocí moderních počítačových systémů s cílem průběžně přizpůsobit a optimalizovat výrobní procesy online a zajistit stabilní a plynulé zpracování, a zvýšit tak energetickou účinnost, dosáhnout co největší výtěžnosti a zlepšit postupy údržby.
14. BAT je měření emisí znečišťujících látek ve spalinách z hlavních zdrojů ze všech procesů, zahrnutých v bodech 1.2 – 1.7, pokud jsou uvedeny BAT-AEL, a v plynových elektrárnách železáren a oceláren.
BAT se používá pro průběžné měření přinejmenším pro:
— |
primární emise prachu, oxidů dusíku (NOX) a oxidu siřičitého (SO2) ze spékacích pásů |
— |
emise oxidů dusíku (NOX) a oxidů siřičitého (SO2) z vytvrzovacích pásů peletizačních zařízení |
— |
emise prachu z odléváren vysokých pecí |
— |
druhotné emise prachu z kyslíkových konvertorů |
— |
emise oxidů dusíku (NOX) z elektráren |
— |
emise prachu z velkých elektrických obloukových pecí. |
U ostatních emisí je třeba na základě BAT zvážit použití kontinuálního monitorování emisí v závislosti na hmotnostním toku a charakteristikách emisí.
15. U významných zdrojů emisí, které nejsou uvedeny v BAT 14, představuje BAT měření emisí znečišťujících látek ze všech postupů zahrnutých v bodech 1.2 – 1.7 a z plynových elektráren v železárnách a ocelárnách, stejně jako všech důležitých složek plynů získaných při zpracování a znečišťujících látek, a to periodicky a jednorázově. Patří sem nespojité monitorování plynů získaných při zpracování, emisí ve spalinách, polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzinofuranů (PCDD, PCDF) a monitorování vypouštěných odpadních vod, nikoli však fugitivních emisí (viz BAT 16).
Popis (platný pro BAT 14 a 15)
Monitorování procesních plynů poskytuje informace o jejich složení a nepřímých emisích vznikajících při jejich spalování, jako jsou emise prachu, těžkých kovů a SO2.
Pro získání reprezentativních hodnot emisí ve spalinách je možno provádět pravidelně opakovaná nespojitá měření významných směrovaných zdrojů emisí po dostatečně dlouhou dobu.
Pro monitorování vypouštěných odpadních vod existuje řada standardizovaných postupů pro odběr vzorků a rozbor vody a odpadních vod, mezi něž patří metody:
— |
náhodného vzorku, což je jednotlivý vzorek odebraný z toku odpadních vod |
— |
směsného vzorku, což je vzorek odebíraný průběžně v daném období nebo vzorek tvořený několika vzorky odebíranými průběžně nebo nespojitě v daném období a následně smíchanými |
— |
kvalifikovaného náhodného vzorku představujícího směsný vzorek alespoň pěti náhodných vzorků odebraných maximálně v průběhu dvou hodin v intervalech minimálně dvou minut a smíchaných dohromady. |
Monitorování je třeba provádět v souladu s příslušnými normami EN nebo ISO. Pokud nejsou normy EN nebo ISO k dispozici, je třeba použít vnitrostátní nebo jiné mezinárodní normy, které zajišťují údaje srovnatelné odborné kvality.
16. BAT je určení řádové hodnoty fugitivních emisí z příslušných zdrojů níže uvedenými metodami. Pokud je to možné, vždy mají přednost metody přímého měření před nepřímými metodami či hodnocením na základě výpočtů s emisními faktory.
— |
Metody přímého měření, pokud se emise měří na vlastním zdroji. V tomto případě lze koncentrace a hmotnostní toky měřit nebo stanovit. |
— |
Metody nepřímého měření, pokud se stanovení emisí provádí v určité vzdálenosti od zdroje; přímé měření koncentrace a hmotnostního toku není možné. |
— |
Výpočet s emisními faktory. |
Popis
Přímé nebo kvazi-přímé měření
Příkladem přímého měření jsou měření v aerodynamických tunelech, s odtahem nebo jinými způsoby, jakým je např. měření kvazi-emisí na střeše průmyslového zařízení. Ve druhém případě se měří rychlost proudění a plocha větracího otvoru ve střeše a průtok se vypočítá. Příčný profil měřicí desky střešního větracího otvoru je rozdělen na úseky o stejné ploše povrchu (měření mřížkou).
Nepřímé měření
Příklady nepřímého měření zahrnují použití značkovacích plynů, metody modelování zpětného rozptylu (RDM) a metodu výpočtu hmotnostní bilance využívající detekci světla a měření vzdálenosti (LIDAR).
Výpočet emisí s emisními faktory
Pokyny s využitím emisních faktorů pro výpočet fugitivních emisí vznikajících při skladování sypkých materiálů a při manipulaci s těmito materiály a pro rozptyl prachu ze silničních komunikací vlivem dopravy jsou uvedeny v metodikách:
— |
VDI 3790 Část 3 |
— |
US EPA AP 42 |
1.1.8
17. BAT zabraňuje znečištění po vyřazení z provozu pomocí potřebných níže uvedených postupů.
Začlenění úvah o vyřazení zařízení s ukončenou životností z provozu již ve fázi projektování:
I. |
zvážení ekologických dopadů případného vyřazení stávajícího zařízení z provozu ve fázi projektování nového zařízení, neboť předem promyšlené vyřazení z provozu je jednodušší, čistší a levnější |
II. |
vyřazení z provozu představuje pro životní prostředí riziko znečištění půdy (a podzemních vod) a vytváří velké množství tuhého odpadu; preventivní postupy jsou specifické pro daný proces, ale obecné úvahy se mohou týkat:
|
1.1.9
18. BAT snižuje hlukové emise z významných zdrojů ve výrobních procesech železáren a oceláren pomocí jednoho nebo více z následujících postupů v závislosti na místních podmínkách a v souladu s nimi:
— |
uplatňování strategie zaměřené na snižování hluku |
— |
zakrytí hlučných provozů/jednotek |
— |
izolace tlumící vibrace provozů/jednotek |
— |
vnitřní a vnější obložení z materiálu tlumícího otřesy |
— |
zvukové izolování budov určených pro hlučné provozy a obsahujících zařízení na přeměnu materiálu |
— |
vybudování protihlukových ochranných stěn, např. výstavba budov a přirozených bariér, jako jsou rostoucí stromy a keře mezi chráněným územím a hlučnou činností |
— |
výstupní tlumiče na výfukových komínech |
— |
izolování potrubí a koncových ventilátorů umístěné ve zvukotěsných budovách |
— |
zavírání dveří a oken krytých prostor. |
1.2 Závěry o BAT pro aglomerační zařízení
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT obsažené v této části platí pro všechna aglomerační zařízení.
Emise do ovzduší
19. BAT pro míchání a směšování předchází fugitivním emisím nebo je snižuje, a to shlukování jemných materiálů úpravou obsahu vlhkosti (viz také BAT 11).
20. BAT pro primární emise z aglomeračních zařízení snižuje prachové emise z odpadního plynu ze spékacího pásu pomocí tkaninového filtru.
BAT pro primární emise pro stávající zařízení snižuje prachové emise z odpadního plynu ze spékacího pásu pomocí moderních elektrostatických odlučovačů, když není možné použít tkaninové filtry.
Úroveň emisí prachu spojená s BAT je < 1 – 15 mg/ Nm3 pro tkaninový filtr a < 20 – 40 mg/ Nm3 pro moderní elektrostatický odlučovač (jehož provedení a fungování by mělo umožnit dosažení těchto hodnot); obě hodnoty jsou stanoveny jako střední denní hodnota.
Popis
Tkaninové filtry používané v aglomeračních zařízeních se obvykle používají za elektrostatickým odlučovačem nebo cyklonem, ale mohou fungovat také jako samostatné zařízení.
Použitelnost
Požadavky, jako je prostor pro zařízení navazující na elektrostatický odlučovač, mohou být pro stávající zařízení důležité. Zvláštní pozornost je třeba věnovat stáří a výkonnosti stávajících elektrostatických odlučovačů.
Popis
Moderní elektrostatické odlučovače charakterizuje některá z následujících vlastností nebo jejich kombinace:
— |
dobré řízení procesu |
— |
dodatečná elektrická pole |
— |
přizpůsobená síla elektrického pole |
— |
přizpůsobený obsah vlhkosti |
— |
úprava pomocí přísad |
— |
vyšší nebo proměnlivá pulzní napětí |
— |
rychle reagující napětí |
— |
vysoce energetické pulzní vrstvení |
— |
pohyblivé elektrody |
— |
zvětšení vzdálenosti mezi deskami elektrod nebo další charakteristiky, které zvyšují účinnost odstraňování emisí. |
21. BAT pro primární emise ze spékacích pásů předchází vzniku rtuťových emisí nebo snížení jejich množství, a to použitím surovin s nízkým obsahem rtuti (viz BAT 7) nebo zpracování odpadních plynů společně se vstřikováním aktivního uhlíku nebo aktivního hnědouhelného koksu.
Úroveň emisí spojená s BAT je < 0,03 – 0,05 mg/ Nm3 jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorku (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
22. BAT pro primární emise ze spékacích pásů znamená snížení obsahu emisí oxidů síry (SOX) pomocí jednoho z následujících postupů nebo jejich kombinace:
I. |
snížení množství příchozí síry použitím koksového hrášku s nízkým obsahem síry |
II. |
snížení množství příchozí síry minimalizací spotřeby koksového hrášku |
III. |
snížení množství příchozí síry použitím železné rudy s nízkým obsahem síry |
IV. |
vstříknutí odpovídajících adsorpčních činidel do potrubí odpadního plynu ze spékacího pásu před odprášením tkaninovým filtrem (viz BAT 20) |
V. |
mokré odsíření nebo proces regenerace aktivního uhlíku (RAC) (zvláštní pozornost zaměřit zejména na předpoklady pro použití). |
Úroveň emisí spojená s BAT pro oxidy síry (SOX) s využitím BAT I – IV je < 350 – 500 mg/Nm3, stanovená jako průměrná denní hodnota oxidu siřičitého (SO2); nižší hodnota souvisí s BAT IV.
Úroveň emisí spojená s BAT pro oxidy síry (SOX) s využitím BAT V je < 100 mg/Nm3, stanovená jako střední denní hodnota oxidu siřičitého (SO2).
Popis procesu RAC uvedeného v BAT V
Technologie suchého odsiřování jsou založeny na principu adsorpce SO2 na aktivním uhlí. Proces regenerace aktivovaného uhlíku nasyceného SO2 se označuje jako regenerace aktivního uhlí (RAC). V tomto případě je možno použít kvalitní drahý druh aktivního uhlí a jako vedlejší produkt vzniká kyselina sírová (H2SO4). Lože se regeneruje vodou nebo tepelně. V některých případech se pro „jemné dočištění“ za stávající odsiřovací jednotkou používá aktivovaný uhlík na bázi hnědého uhlí. V tomto případě se aktivní uhlí nasycené SO2 obvykle spaluje za řízených podmínek.
Systém RAC může být vytvořen jako jednostupňový nebo dvoustupňový proces.
V jednostupňovém procesu jsou odpadní plyny vedeny přes lože s aktivním uhlím, které absorbuje škodliviny. Kromě toho dochází k odstranění NOX, když se do proudu plynu před katalyzátorovým ložem vstřikuje čpavek (NH3).
Ve dvoustupňovém procesu jsou odpadní plyny vedeny přes dvě lože s aktivním uhlím. Pro snížení emisí NOX se před lože vstřikuje čpavek.
Použitelnost postupů uvedených v BAT V
Mokré odsíření: Důležitý význam mohou mít prostorové nároky, které mohou omezit použitelnost. Je třeba vzít v úvahu vysoké investice a provozní náklady a výrazné mezisložkové vlivy, jako jsou vznik a odstraňování kalů a další opatření na úpravu odpadní vody. Tato technologie není v současné době v Evropě používána, ale mohla by být možnou volbou v případě, kdy normy kvality životního prostředí pravděpodobně nebudou při použití jiných postupů dodrženy.
RAC: Ještě před technologií RAC je třeba instalovat odlučovače prachu pro snížení vstupní koncentrace prachu. Obecně platí, že požadavky na umístění zařízení a prostor hrají při úvahách o použití této techniky významnou roli, ale především v případě místa, kde je více než jeden spékací pás.
Je třeba vzít v úvahu vysoké investice a provozní náklady, zejména budou-li použity kvalitní a drahé druhy aktivního uhlí, a vzhledem k nutnosti instalovat zařízení na výrobu kyseliny sírové. Tato technologie není v současné době v Evropě používána, ale mohla by být možnou volbou v nových zařízeních zaměřených současně na SOX, NOX, prach a PCDD/PCDF nebo v případě, že normy kvality životního prostředí nebudou při použití jiných postupů pravděpodobně dodrženy.
23. BAT pro primární emise ze spékacích pásů snižuje celkového množství emisí oxidů dusíku (NOX) pomocí jednoho z následujících postupů nebo jejich kombinace:
I. |
opatření integrovaná do výrobního procesu, která mohou zahrnovat:
|
II. |
koncové technologie k ošetření výstupních proudů, které mohou zahrnovat
|
Úroveň emisí spojená s BAT pro oxidy dusíku (NOX) s využitím opatření integrovaných do procesu je < 500 mg/ Nm3 a je vyjádřena jako střední denní hodnota oxidu dusičitého (NO2) a.
Úroveň emisí spojená s BAT pro oxidy dusíku (NOX) s využitím RAC je < 250 mg/ Nm3 a s využitím SCR je < 120 mg/Nm3 a je vyjádřena jako střední denní hodnoty oxidu dusičitého (NO2), přičemž platí pro obsah kyslíku 15 %.
Popis recirkulace odpadního plynu podle BAT I.i
Při částečné recyklaci odpadních plynů jsou některé části aglomeračních spalin recirkulovány do procesu spékání. Částečná recyklace odpadních plynů z celého pásu byla původně vyvinuta ke snížení toku odpadních plynů, a tím i množství emisí hlavních škodlivin. To může dále vést ke snížení spotřeby energie. Proces recirkulace spalin vyžaduje zvláštní úsilí, aby neměl negativní dopad na kvalitu aglomerátu a produktivitu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oxidu uhelnatému (CO) v recirkulovaném odpadním plynu, aby nedošlo k otravě zaměstnanců oxidem uhelnatým. Byly vyvinuty různé procesy, jako např.:
— |
částečná recyklace odpadních plynů z celého pásu |
— |
recyklace odpadních plynů z koncové části spékacího pásu spojená s výměnou tepla
|
Použitelnost BAT I.i
Použitelnost této techniky je dána místem. Je třeba zvážit doprovodná opatření, která mají vyloučit negativní dopad na kvalitu aglomerátu (mechanická pevnost zastudena) a výkonnost pásu. V závislosti na místních podmínkách mohou být poměrně nevýznamná a snadno proveditelná, anebo naopak mohou být zásadnějšího rázu a mohou být nákladná a mohou se obtížně zavádět. V každém případě je třeba po zavedení této techniky přezkoumat provozní podmínky pásu.
Ve stávajících zařízeních zřejmě nebude možné instalovat částečnou recyklaci odpadních plynů vzhledem k prostorovým omezením.
Při zjišťování použitelnosti této techniky je důležité zvážit následující aspekty:
— |
počáteční uspořádání pásu (např. dvojitý nebo jednoduchý trakt vzduchové komory, prostor pro nové zařízení a v případě potřeby prodloužení dopravníkového pásu) |
— |
původní provedení stávajícího zařízení (např. ventilátory, čištění spalin a třídění aglomerátu a chladicí zařízení). |
— |
výchozí provozní podmínky (např. suroviny, výška vrstvy, sací tlak, procento nehašeného vápna ve směsi, měrný průtok, procento vracené zpět na vstup do procesu) |
— |
stávající výkonnost z hlediska produktivity a spotřeby tuhého paliva |
— |
index zásaditosti aglomerátu a složení zavážky vysoké pece (např. procento aglomerátu vůči peletám v zavážce, obsah železa v těchto složkách). |
Použitelnost dalších primárních opatření podle BAT I.ii
Použití antracitu závisí na dostupnosti antracitu s nižším obsahem dusíku v porovnání s koksovým hráškem.
Popis a použitelnost procesu RAC podle BAT II.i viz BAT 22.
Použitelnost procesu SCR podle BAT II.ii
Selektivní katalytickou redukci SCR je možno použít v systémech s vysokou prašností i v systémech s nízkou prašností, a také v systémech s čistým plynem. Dosud byly v aglomeračních zařízeních používány pouze systémy s čistým plynem (po odprášení a odsíření). Je velmi důležité, aby plyn obsahoval málo prachu (< 40 mg prachu/Nm3) a těžkých kovů, protože ty mohou způsobit, že povrch katalyzátoru se stane neúčinným. Navíc může být požadováno odsíření před katalyzátorem. Dalším předpokladem je minimální teplota výfukových plynů okolo 300 °C. K tomu je zapotřebí energie.
Vysoké investice a provozní náklady, nutnost regenerace katalyzátoru, spotřeba čpavku, včetně úniků, jímání výbušného dusičnanu amonného (NH4NO3), vznik korozivního SO3 a další energie potřebná k ohřevu, což může omezit možnosti využití citelného tepla z procesu spékání – to vše může omezit použitelnost. Tato technologie může být volbou v případě, kdy normy kvality životního prostředí pravděpodobně nebudou při použití jiných postupů dodrženy.
24. BAT pro primární emise ze spékacích pásů představuje předcházení vzniku emisí polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) a/nebo snížení jejich množství s využitím některého z následujících postupů nebo jejich kombinace:
I. |
vyloučení surovin s obsahem polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) nebo jejich prekurzorů (viz BAT 7) v co největší míře |
II. |
zamezení vzniku polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) přidáním sloučenin dusíku |
III. |
recirkulace odpadních plynů (popis a použitelnost viz BAT 23). |
25. BAT pro primární emise ze spékacích pásů představuje snížení emisí polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) vstřikováním odpovídajících adsorpčních činidel do potrubí odpadního plynu spékacího pásu před odprášením v tkanivém filtru nebo pomocí moderních elektrostatických odlučovačů, pokud tkaninové filtry není možno použít (viz BAT 20).
Úroveň emisí spojená s BAT pro polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany (PCDD/PCDF) je < 0,05 – 0,2 ng I-TEQ/Nm3 u tkaninového filtru a < 0,2 – 0,4 ng-I-TEQ/Nm3 u moderního elektrostatického odlučovače; v obou případech je hodnota určena odběrem náhodného vzorku za dobu 6-8 hodin za ustálených podmínek.
26. BAT pro sekundární emise vznikající při vyprazdňování spékacího pásu, při drcení, chlazení a třídění aglomerátu a na přesypech dopravníku představuje předcházení vzniku emisí a/nebo dosažení účinného odsávání a následné snížení prachových emisí pomocí kombinace následujících postupů:
I. |
zakrytí a/nebo uzavření |
II. |
elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr. |
Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 10 mg/Nm3 u tkaninového filtru a < 30 mg/Nm3 u elektrostatického odlučovače; oba limity jsou určeny jako střední denní hodnota.
Voda a odpadní vody
27. BAT znamená minimalizaci spotřeby vody v aglomeračních zařízeních recyklací chladicí vody v co největší míře, pokud nejsou používány průtočné chladicí systémy.
28. BAT znamená čištění odpadních vod ze aglomeračních zařízení, kde se používá oplachová voda nebo kde je využíván systém mokrého zpracování odpadního plynu, s výjimkou chladicí vody před vypouštěním, a to pomocí kombinace následujících postupů:
I. |
odlučování těžkých kovů. |
II. |
neutralizace |
III. |
písková filtrace. |
Úrovně emisí spojené s BAT, stanovené na základě způsobilého náhodného vzorku (qualified random sample) nebo na směsném vzorku odebraném za dobu 24 hodin:
— |
nerozpuštěné látky |
< 30 mg/l |
— |
chemická spotřeba kyslíku (COD (1)) |
< 100 mg/l |
— |
těžké kovy |
< 0,1 mg/l |
(směs arzenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), mědi (Cu), rtuti Hg), niklu (Ni), olova (Pb) a zinku(Zn). |
Výrobní zbytky
29. BAT předchází vzniku odpadů v aglomeračních zařízeních pomocí jednoho z následujících postupů nebo jejich kombinace (viz BAT 8):
I. |
výběrová recyklace výrobních zbytků zpět do aglomeračního procesu přímo na místě vyloučením jemných prachových částic obsahujících těžké kovy, zásady nebo chloridy (např. prach z posledního pole elektrostatických odlučovačů) |
II. |
vnější recyklace, pokud není možné provádět recyklaci na místě. |
BAT je řízené nakládání s výrobními zbytky z aglomeračního zařízení, kterým nelze zabránit a které nelze recyklovat.
30. BAT je recyklace výrobních zbytků, které mohou obsahovat olej, jako jsou např. kaly, prach a okuje obsahující železo a uhlík ze spékacího pásu a z dalších procesů v integrovaném hutním podniku, a jejich vracení v co největší míře zpět do spékacího pásu s ohledem na příslušný obsah oleje.
31. BAT snižuje obsah uhlovodíků v dávkovači aglomerátu vhodným výběrem a předúpravou recyklovaných zbytků z výrobního procesu.
Ve všech případech by obsah oleje v recyklovaných zbytcích z výrobního procesu měl být < 0,5 % a obsah v dávkovači aglomerátu < 0,1 %.
Popis
Obsah uhlovodíků je možno snížit na minimum, a to zejména omezením množství příchozího oleje. Olej se dostává do dávkovače aglomerátu hlavně přidáním okují. Obsah oleje v okujích se může značně lišit podle jejich původu.
Mezi postupy, kterými se snižuje množství oleje přicházejícího s prachem a okujemi na minimum, patří:
— |
omezení vstupu oleje segregací a poté výběrem pouze prachu a okují s nízkým obsahem oleje |
— |
udržování pořádku ve válcovnách, což může obsah znečišťujícího oleje v okujích značně snížit |
— |
odstraňování oleje z okují:
|
Energie
32. BAT snižuje spotřebu tepelné energie v aglomeračních zařízeních pomocí některého z následujících postupů nebo jejich kombinace:
I. |
regenerace citelného tepla z odpadních plynů z chlazeného aglomerátu |
II. |
regenerace citelného tepla, pokud je to možné, z odpadních plynů z aglomeračního pásu |
III. |
co největší recirkulace odpadních plynů s cílem využít citelné teplo (popis a použitelnost viz BAT 23) |
Popis
V aglomeračních strojích vznikají dva druhy odpadních energií, které lze případně opětovně využít:
— |
citelné teplo z odpadních plynů získaných z aglomeračních pásů |
— |
citelné teplo z chladicího vzduchu z chladiče aglomerátu. |
Částečná recirkulace odpadních plynů je zvláštním případem zpětného získávání tepla z odpadních plynů z aglomeračních strojů a je popsána v BAT 23. Citelné teplo je přenášeno přímo zpět do aglomeračního lože horkými recirkulovanými plyny. V době vzniku textu (2010) je toto jediný praktický způsob zpětné regenerace tepla z odpadních plynů.
Citelné teplo v horkém vzduchu z chladiče aglomerátu je možno regenerovat jedním nebo více z následujících způsobů:
— |
výroba páry v kotli na odpadní teplo pro využití v železárenských a ocelárenských provozech |
— |
výroba teplé vody pro dálkové vytápění |
— |
předehřívání spalovacího vzduchu v zapalovací hlavě aglomeračního zařízení |
— |
předehřívání směsi surovin pro výrobu aglomerátu |
— |
využití plynů z chladiče aglomerátu v systému recirkulace odpadních plynů. |
Použitelnost
V některých zařízeních vzhledem ke stávajícímu uspořádání jsou náklady na rekuperaci tepla z aglomeračních odpadních plynů nebo odpadního plynu z chlazeného aglomerátu velmi vysoké.
Zpětné získávání tepla z odpadních plynů ve výměníku tepla by vedlo k nepřijatelné kondenzaci a k problémům s korozí.
1.3 Závěry o BAT pro peletizační zařízení
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT obsažené v této části platí pro všechna peletizační zařízení.
Emise do ovzduší
33. BAT snižuje emise prachu v odpadních plynech, uvolňujících se při
— |
předzpracování surovin, sušení, mletí, vlhčení, míchání a peletizaci; |
— |
z vytvrzovacího pásu; a |
— |
při třídění pelet a manipulaci s nimi |
použitím jednoho z následujících postupů nebo jejich kombinace:
I. |
elektrostatický odlučovač |
II. |
tkaninový filtr |
III. |
mokrá pračka |
Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 20 mg/Nm3 pro drcení, mletí a sušení a < 10 – 15 mg/Nm3 pro všechny ostatní kroky výrobního procesu nebo v případech, kdy jsou všechny odpadní plyny zpracovávány společně; všechny údaje jsou stanoveny jako denní střední hodnoty.
34. BAT snižuje oxidy síry (SOX) a emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF) z odpadních plynů z vytvrzovacího pásu pomocí některé z následujících technik:
I. |
mokrá pračka |
II. |
polosuchá absorpce s následným odprášením |
Úrovně emisí spojené s BAT a stanovené jako střední denní hodnoty pro níže uvedené sloučeniny:
— |
oxidy síry (SOX) vyjádřené v množství oxidu siřičitého (SO2) |
< 30 – 50 mg/Nm3 |
— |
fluorovodík (HF) |
< 1 – 3 mg/Nm3 |
— |
chlorovodík (HCl) |
< 1 – 3 mg/Nm3. |
35. BAT snižuje emise NOX uvolňující se při sušení a mletí, a z odpadních plynů z vytvrzovacího pásu s využitím technologií integrovaných do výrobního procesu.
Popis
Návrh zařízení na základě přizpůsobených řešení je třeba optimalizovat pro emise oxidů dusíku (NOX) ze všech spalovacích sekcí. Omezení tvorby vysokoteplotních NOX lze dosáhnout snížením (špičkové) teploty v hořácích a snížením nadměrného obsahu kyslíku ve spalovacím vzduchu. Emise s nižším obsahem NOX mohou kromě toho vznikat při kombinaci nižší spotřeby energie a paliva s nízkým obsahem dusíku (uhlí a olej).
36. BAT pro stávající zařízení snižuje emise NOX, uvolňujících se při sušení a mletí, a z odpadních plynů z vytvrzovacího pásu, a to pomocí jednoho z následujících postupů:
I. |
selektivní katalytická redukce (SCR) jako koncová technologie k ošetření výstupních proudů |
II. |
jakákoli jiná technologie s účinností snížení obsahu NOX nejméně 80 %. |
Použitelnost
U stávajících zařízení jak s rovným roštem, tak se systémem roštových pecí je náročné dosáhnout potřebných provozních podmínek vhodných pro reaktor SCR. Vzhledem k vysokým nákladům by tyto koncové technologie měly přicházet v úvahu pouze v případech, kdy normy kvality životního prostředí nelze pravděpodobně jinak dodržet.
37. BAT pro nová zařízení snižuje emise NOX z úseku sušení a mletí a z odpadních plynů z vytvrzovacího pásu využitím selektivní katalytické redukce (SCR) jako koncové techniky.
Voda a odpadní vody
38. BAT pro peletizační zařízení minimalizuje spotřebu vody a vypouštěné vody z praní, mokrého proplachování a chlazení a v co největší míře ji opět využívá.
39. BAT pro peletizační zařízení představuje úpravu odpadní vody před vypuštěním s využitím kombinace následujících postupů:
I. |
neutralizace |
II. |
flokulace |
III. |
usazování |
IV. |
písková filtrace. |
V. |
odlučování těžkých kovů. |
Úrovně emisí spojené s BAT, stanovené na základě způsobilého náhodného vzorku nebo na směsném vzorku odebraném za dobu 24 hodin:
— |
nerozpuštění látky |
< 50 mg/l |
— |
chemická spotřeba kyslíku (COD (2)) |
< 160 mg/l |
— |
Kjeldahlův dusík |
< 45 mg/l |
— |
těžké kovy |
< 0,55 mg/l |
(směs arzenu (As), kadmia (Cd), chrómu (Cr), mědi (Cu), rtuti (Hg), niklu (Ni), olova (Pb), zinku (Zn). |
Výrobní zbytky
40. BAT omezuje vznik odpadu z peletizačních zařízení účinnou recyklací na místě nebo opětovným použitím výrobních zbytků (tj. malých ekologických a tepelně zpracovaných pelet)
BAT je řízené nakládání s výrobními zbytky z procesu peletizace, tj. s kaly, které vznikají při čištění odpadních vod a nelze jim zabránit, ani je recyklovat.
Energie
41. BAT snižuje/minimalizuje spotřebu tepelné energie v peletizačních zařízeních pomocí jedné z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
opětovné použití citelného tepla v procesu, pokud možno z různých sekcí vytvrzovacího pásu |
II. |
použití přebytečného tepla z vnitřních nebo vnějších tepelných sítí, pokud existuje poptávka od třetí strany. |
Popis
Horký vzduch z úseku primárního chlazení může být použit jako sekundární spalovací vzduch ve spalovací sekci. A naopak teplo ze sekce spalování je možno použít v sekci sušení vytvrzovacího pásu. Teplo ze sekce sekundárního chlazení lze použít v sekci sušení.
Přebytečné teplo ze sekce chlazení se využívá v sušicích komorách sušicí a mlecí jednotky. Horký vzduch je přepravován izolovaným potrubím, tzv. potrubím pro recirkulaci horkého vzduchu.
Použitelnost
Opětovné využití citelného tepla je integrováno do procesu jako součást peletizačních zařízení. Tzv. potrubí pro recirkulaci horkého vzduchu lze použít ve stávajících zařízeních v obdobném provedení a s dostatečnou dodávkou citelného tepla.
Spolupráce a dohoda s třetí stranou nemusí být určovány rozhodnutím provozovatele, a proto nemusí být v rozsahu povolení.
1.4 Závěry o BAT pro koksovny
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT obsažené v této části platí pro všechny koksovny.
Emise do ovzduší
42. BAT pro stroje na mletí uhlí (příprava uhlí včetně drcení, mletí, práškování a třídění) znamená předcházení vzniku prachových emisí nebo snížení jejich množství pomocí některého z následujících postupů nebo jejich kombinace:
I. |
zakrytí budovy a/nebo zařízení (drtič, mlýn pro jemné mletí, síta) a |
II. |
účinné odvádění emisí a následné použití systémů suchého odprašování. |
Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 10 – 20 mg/Nm3, stanovená jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
43. BAT pro skladování práškového uhlí a manipulaci s ním předchází vzniku fugitivních emisí nebo snížení jejich množství pomocí některého z následujících postupů nebo jejich kombinace:
I. |
skladování práškového materiálu v zásobnících a skladech |
II. |
použití uzavřených nebo zakrytých dopravníků |
III. |
snížení výsypné výšky na minimum v závislosti na velikosti a konstrukci zařízení |
IV. |
snížení emisí uvolňujících se při plnění uhelné věže a ze zavážecího vozidla |
V. |
použití účinného odsávání a následné odprášení |
Při použití BAT V je úroveň prachových emisí spojená s BAT < 10 – 20 mg/Nm3, stanovená jako průměr za dobu odběru (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
44. BAT znamená plnění koksárenských komor pomocí systémů plnění se sníženou tvorbou emisí
Popis
Z celkového pohledu se dává přednost „bezdýmému“ nebo sekvenčnímu plnění s dvojitým stoupacím potrubím nebo převáděcím potrubím, protože zpracování všech plynů a prachu je součástí úpravy koksárenského plynu.
Pokud však jsou plyny odsávány a upravovány mimo koksovnu, je upřednostňován způsob, kdy odsávané plyny procházejí úpravou na stacionárním zařízení. Úprava by měla spočívat v účinném odsávání emisí a následném spalováním, které snižuje množství organických sloučenin, a v použití tkaninového filtru zachycujícího prachové částice.
Úroveň emisí spojená s BAT pro prach ze systémů zavážení uhlím s úpravou na stacionárním zařízení odsátých plynů je < 5 g/t koksu, což odpovídá < 50 mg/Nm3 a je stanovena jako průměr za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
Trvání viditelných emisí ze zavážky ve spojení s BAT je < 30 vteřin na zavážku, stanovených jako měsíční průměr s využitím metody sledování popsané v BAT 46.
45. BAT pro koksování je odsávání koksárenského plynu během koksování, a to v co největší míře
46. BAT pro koksovny snižuje emise dosažením plynulé nenarušované výroby koksu s využitím následujících technik:
I. |
rozsáhlá údržba komor pecí, pecních dveří a rámových těsnění, stoupacího potrubí, zavážecích otvorů a dalších zařízení (zaměstnanci speciálně vyškolení v detekci a údržbě by měli provádět systematický program) |
II. |
vyloučení velkého kolísání teploty |
III. |
komplexní dohled a monitorování koksárenské pece |
IV. |
čištění dveří, rámových těsnění, zavážecích otvorů, vík a stoupacích potrubí po manipulaci (použitelné v nových a v některých případech i ve stávajících zařízeních) |
V. |
udržení volného toku plynu v koksárenských pecích |
VI. |
přiměřená regulace tlaku během koksování a použití dveří s pružinovým závěsem a pružným těsněním (spring-loaded flexible sealing doors) nebo dveří typu „knife-edged“ (v případě pecí o výšce ≤ 5 m a v dobrém provozním stavu) |
VII. |
použití vodního těsnění stoupacího potrubí pro snížení viditelných emisí z celého zařízení, které umožňuje přechod z koksárenské baterie do sběrného potrubí, do ohebných hadic (tzv. husích krků) a do převáděcího potrubí |
VIII. |
zatmelení vík plnicího otvoru jílovitou suspenzí (nebo jiným vhodným těsnicím materiálem) pro snížení úniku viditelných emisí ze všech otvorů |
IX. |
zajištění úplného koksování (zamezit vytlačení nezralého koksu) použitím odpovídajících technik |
X. |
instalace větších koksárenských komor (použitelné u nových zařízení a v některých případech při úplné výměně zařízení na starých základech) |
XI. |
pokud je to možné, použít regulaci kolísavého tlaku do koksárenských komor během koksování (použitelné u nových zařízení a případná možnost u stávajících zařízení; instalaci této technologie ve stávajících zařízeních je třeba pečlivě zvážit a vždy záleží na konkrétní situaci jednotlivých zařízení). |
Procento viditelných emisí ze všech dveří spojených s BAT je < 5 – 10 %.
Procento viditelných emisí pro všechny druhy zdrojů spojených s BAT VII a BAT VIII je < 1 %.
Procentní hodnoty souvisí s četností výskytu úniků v porovnání s celkovým počtem dveří, stoupacích potrubí nebo vík plnicích otvorů (měsíční průměr s použitím metody monitorování uvedené dále.
Pro odhad fugitivních emisí z koksoven se používají následující různé metody:
— |
metoda EPA 303 |
— |
metodika DMT (Deutsche Montan Technologie GmbH) |
— |
metodika vypracovaná společností BCRA (Britská asociace pro výzkum karbonizace) |
— |
metodika používaná v Nizozemsku, založená na počítání viditelných průsaků ze stoupacího potrubí a zavážecích otvorů, bez zahrnutí viditelných emisí vznikajících při běžném provozu (zavážení uhlím, vytlačování koksu). |
47. BAT pro zařízení na úpravu plynu minimalizuje emise těkavých plynů pomocí následujících postupů:
I. |
snížení počtu přírub na minimum použitím svařovaných potrubních spojů, pokud je to možné |
II. |
použití vhodného těsnění přírub a ventilů |
III. |
použití plynotěsných čerpadel (např. magnetická čerpadla) |
IV. |
vyloučení emisí z tlakových ventilů v zásobních nádržích, a to:
|
Použitelnost
Tyto techniky lze použít u nových i stávajících zařízení. V nových zařízeních by mohlo být snazší dosáhnout plynotěsného provedení než ve stávajících zařízeních.
48. BAT snižuje obsah síry v koksárenském plynu s využitím jedné z následujících technik:
I. |
odsíření v absorpčních systémech |
II. |
mokré oxidační odsíření. |
Zbytkové koncentrace sirovodíku (H2S) spojené s BAT, stanovené jako průměrné denní hodnoty, jsou < 300 – 1 000 mg/Nm3 při využití BAT I (vyšší hodnoty jsou spojeny s vyšší teplotou okolního prostředí a nižší hodnoty jsou spojeny s nižší teplotou okolí) a < 10 mg/Nm3 v případě použití BAT II.
49. BAT pro vytápění koksárenské pece snižuje emise pomocí následujících postupů:
I. |
zamezení úniku mezi komorou pece a topnou komorou pravidelným chodem koksárenské pece |
II. |
oprava úniku mezi komorou pece a topnou komorou (možné pouze u stávajících zařízení) |
III. |
zahrnutí postupů s nízkým obsahem oxidů dusíku (NOX) do konstrukce nových baterií, jakými jsou postupné spalování a použití tenčích cihel a žáruvzdorných materiálů s lepší tepelnou vodivostí (použitelné pouze u nových zařízení) |
IV. |
použití odsířených procesních plynů z koksárenského plynu. |
Úrovně emisí spojené s BAT, stanovené jako střední denní hodnoty a vztahující se k obsahu kyslíku 5 %:
— |
oxidy síry (SOX) vyjádřené v množství oxidu siřičitého (SO2) < 200 – 500 mg/Nm3 |
— |
prach < 1 – 20 mg/ Nm3 (3) |
— |
oxidy dusíku (NOX), vyjádřené objemem oxidu dusičitého (NO2) < 350 – 500 mg/ Nm3 pro nová nebo výrazně renovovaná zařízení (mladší než 10 let) a 500 – 650 mg/ Nm3 pro starší zařízení s dobře udržovanými bateriemi a zahrnujícími techniky s nízkým obsahem oxidů dusíku (NOX). |
50. BAT pro vytlačování koksu snižuje prachové emise pomocí následujících postupů:
I. |
odsávání integrovaným strojem na přepravu koksu s krytem |
II. |
pozemní úprava odsátého plynu s využitím tkaninových filtrů nebo jiných systémů na snížení emisí |
III. |
využití stacionárního nebo mobilního hasicího vozu na koks. |
Úroveň emisí spojená s BAT pro prach vznikající při vytlačování koksu je < 10 mg/N m3 v případě tkaninových filtrů a < 20 mg/Nm3 v ostatních případech a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
Použitelnost
U stávajících zařízení může nedostatek prostoru omezit použitelnost.
51. BAT pro hašení koksu snižuje emise prachu pomocí některé z následujících technik:
I. |
použití suchého chlazení koksu (CDQ) s regenerací citelného tepla a odstraňování prachu při zavážení, manipulaci a třídění pomocí tkaninového filtru |
II. |
použití konvenčního mokrého chlazení minimalizujícího emise |
III. |
použití stabilizačního chlazení koksu (CSQ). |
Úrovně prachových emisí spojené s BAT, stanovené jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků:
— |
< 20 mg/ Nm3 v případě suchého chlazení koksu |
— |
< 25 g/t koksu v případě konvenčního mokrého chlazení minimalizující množství emisí (4) |
— |
< 10 g/t koksu v případě stabilizačního chlazení koksu (5). |
Popis BAT I
K zajištění plynulého chodu zařízení pro suché chlazení koksu jsou dvě možnosti. V prvním případě se jednotka pro suché chlazení koksu skládá ze dvou až čtyř komor. Jedna jednotka je vždy záložní. Mokré chlazení proto není nutné, ale jednotka pro suché chlazení koksu vyžaduje vyšší kapacitu oproti koksárenskému zařízení, což je spojeno s vysokými náklady. Ve druhém případě je nutno mít dodatečný systém mokrého chlazení.
V případě změny zařízení pro mokré chlazení na zařízení pro suché chlazení je možné pro tento účel zachovat dosavadní systém mokrého chlazení. Uvedená jednotka pro suché chlazení koksu nemá přebytečnou výrobní kapacitu oproti koksárenskému zařízení.
Použitelnost BAT II
Stávající chladicí věže mohou být vybaveny zábranami pro snížení emisí. Výška věže musí být minimálně 30 m, aby byly zajištěny dostatečné tahové podmínky.
Použitelnost BAT III
Vzhledem k tomu, že tento systém je větší, než je nezbytně nutné pro konvenční chlazení, může nedostatek místa v závodě představovat omezení.
52. BAT pro třídění koksu a manipulaci s ním představuje předcházení vzniku prachových emisí nebo snížení jejich množství použitím kombinace následujících technik:
I. |
použití krytů budov nebo zařízení |
II. |
účinné odsávání a následné suché odprášení. |
Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 10 mg/ Nm3, stanovená jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
Voda a odpadní vody
53. BAT představuje minimalizaci a opětovné použití hasicí vody v co největší míře.
54. BAT znamená vyloučení opětovného použití užitkové vody s významnou zátěží organickými látkami (jako je surová koksárenská odpadní voda, odpadní vody s vysokým obsahem uhlovodíků, atd.) jako hasicí vody.
55. BAT je předúprava odpadní vody z procesu koksování a čištění koksárenského plynu před vypuštěním do čistírny odpadních vod, a to pomocí jedné z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
účinné odstranění dehtových a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) flokulací a následnou flotací, usazováním a filtrací jednotlivě nebo v kombinaci |
II. |
účinné odstranění čpavku pomocí zásaditých látek a páry. |
56. BAT pro předupravené odpadní vody z procesu koksování a čištění koksárenského plynu je použití biologického čištění odpadních vod s integrovanými stupni denitrifikace a nitrifikace.
Úrovně emisí spojené s BAT, vycházející ze způsobilého náhodného vzorku nebo směsného vzorku odebraného za dobu 24 hodin a vztahující se pouze k jednotlivým čistírnám koksárenských odpadních vod:
|
< 220 mg/l |
||
|
< 20 mg/l |
||
|
< 0,1 mg/l |
||
|
< 4 mg/l |
||
|
< 0,1 mg/l |
||
|
< 0,05 mg/l |
||
|
< 0,5 mg/l |
||
|
< 15 – 50 mg/l. |
Pokud jde o směr čpavku a dusíku (NH4 +-N), dusičnanového dusíku (NO3 --N) a dusitanového dusíku (NO2 --N), hodnoty < 35 mg/l jsou obvykle spojeny s použitím moderních biologických čistíren odpadních vod s predenitrifikací či nitrifikací a postdenitrifikací.
Výrobní zbytky
57. BAT znamená recyklaci výrobních zbytků, jako je dehet z uhelné vody a odpad z destilace a přebytečné aktivované kaly, z čistírny odpadních vod zpět do dávkovače uhlí koksárenského zařízení.
Energie
58. BAT znamená použití odsátého koksárenského plynu jako paliva nebo redukčního činidla nebo k výrobě chemikálií.
1.5 Závěry o BAT pro vysoké pece
Pokud není stanoveno jinak, závěry o BAT uvedené v této části platí pro všechny vysoké pece.
Emise do ovzduší
59. BAT pro vypuzený vzduch při plnění ze zásobníkových bunkrů jednotky pro vstřikování práškového uhlí je zachycování prachových emisí a následné odprášení.
Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 20 mg/ Nm3, stanovená jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
60. BAT pro přípravu vsázky (míchání, směšování) a dopravu snižuje emise prachu na minimum a, pokud možno, odvádí emise spolu s následným odprášením pomocí elektrostatického odlučovače nebo tkaninového filtru.
61. BAT pro licí halu (odpichové otvory, licí žlaby, místa pro plnění vozů pro přepravu surového železa, shrnovače strusky) představuje předcházení vzniku fugitivních emisí nebo snížení jejich množství pomocí následujících technik:
I. |
zakrytí licích žlabů |
II. |
optimalizace záchytné účinnosti pro fugitivní emise a kouř s následným čištěním odpadních plynů pomocí elektrostatického odlučovače nebo tkaninového filtru |
III. |
odstranění výparů dusíkem při odpichu, pokud je to možné a pokud není instalován žádný sběrný a odprašovací systém pro emise vznikající při odpichu. |
Při použití BAT II je úroveň prachových emisí spojená s BAT < 1 – 15 mg/Nm3, stanoveno jako střední denní hodnota.
62. BAT znamená použití bezdehtových vyzdívek licích žlabů.
63. BAT snižuje množství uvolňovaného vysokopecního plynu při zavážce na minimum pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
bezzvonová sazebna s primárním a sekundárním vyrovnáváním |
II. |
plynový nebo ventilační systém s rekuperací |
III. |
použití vysokopecního plynu k natlakování horních zásobníků. |
Použitelnost BAT II
Použitelné pro nová zařízení. Pro stávající zařízení použitelné pouze v případě, pokud je pec vybavena bezzvonovým zavážecím systémem. Nehodí se pro zařízení, kde se k natlakování horních zásobníků používají jiné než vysokopecní plyny (např. dusík).
64. BAT je omezení prachových emisí z vysokopecních plynů pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
použití zařízení pro primární suché odprašování
|
II. |
následné snížení emisí prachu, např.:
|
Zbytková koncentrace prachu spojená s BAT pro vyčištěný vysokopecní plyn je < 10 mg/N m3 a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
65. BAT pro horkovzdušné sušárny snižuje emise pomocí odsířeného a odprášeného přebytečného koksárenského plynu, odprášeného vysokopecního plynu, odprášeného konvertorového plynu a zemního plynu, jednotlivě nebo v kombinaci.
Úrovně emisí spojených s BAT, stanovené jako střední denní hodnoty ve vztahu k obsahu kyslíku 3 %:
— |
oxidy síry (SOx), vyjádřené objemem oxidu siřičitého (SO2) < 200 mg/N m3 |
— |
prach < 10 mg/N m3 |
— |
oxidy dusíku (NOx), vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2) < 100 mg/N m3. |
Voda a odpadní vody
66. BAT pro spotřebu vody a odpadní vodu ze zpracování vysokopecního plynu znamená snížení množství prací vody na minimum a její opětovné použití, např. pro granulaci strusky, v případě potřeby po úpravě pomocí štěrkového filtru.
67. BAT pro čištění odpadních vod z čištění vysokopecního plynu znamená použití procesu flokulace a usazování a v případě potřeby snížení množství snadno uvolnitelného kyanidu.
Úrovně emisí spojené s BAT, stanovené na základě způsobilého náhodného vzorku nebo na směsném vzorku odebraném za dobu 24 hodin:
— |
nerozpuštěné látky |
< 30 mg/l |
— |
železo |
< 5 mg/l |
— |
olovo |
< 0,5 mg/l |
— |
zinek |
< 2 mg/l |
— |
kyanid (CN-), snadno uvolnitelný (9) |
< 0,4 mg/l. |
Výrobní zbytky
68. BAT předchází vzniku odpadů z vysokých pecí pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
odpovídající shromažďování a skladování pro usnadnění konkrétního zpracování |
II. |
recyklace hrubého prachu vznikajícího při čištění vysokopecního plynu a prachu vířeného při odprašování v licích halách, a to přímo na místě, s ohledem na vliv emisí ze zařízení, kde recyklace probíhá. |
III. |
hydrocyklonace kalů na místě s následnou recyklací hrubé frakce (v případě použití mokrého odprašování a pokud rozložení obsaženého zinku v zrnech různé velikosti umožňuje rozumné oddělení) |
IV. |
zpracování strusky, především granulací (umožňují-li to tržní podmínky), pro vnější použití strusky (např. při výrobě cementu nebo při stavbě silnic). |
BAT je kontrolované nakládání se zbytky z vysokopecní výroby, které nelze vyloučit ani recyklovat.
69. BAT pro minimalizaci emisí při zpracování strusky je kondenzace výparů, pokud je třeba omezit zápach.
Řízení zdrojů
70. BAT pro řízení zdrojů vysokých pecí omezuje spotřebu koksu přímým vstřikováním redukčních činidel, jako je práškové uhlí, olej, těžký olej, dehet, zbytky olejů, koksárenský plyn, zemní plyn a odpady, např. kovové zbytky, použité oleje a emulze, zbytky olejů, tuky a odpadní plasty, a to jednotlivě nebo v kombinaci.
Použitelnost
Vstřikování uhlí: Metoda je použitelná pro všechny vysoké pece vybavené vstřikováním práškového uhlí a technologií obohacování kyslíkem.
Vstřikování plynu: Vstřikování koksárenského plynu výfučnami velmi závisí na dostupnosti plynu, kterého lze účinně využít i jinde v integrovaném hutním podniku.
Vstřikování plastů: Je třeba vzít v úvahu, že tato technologie je velmi závislá na místních podmínkách a podmínkách trhu. Plasty mohou obsahovat chlor a těžké kovy, jako je rtuť, kadmium, olovo a zinek. V závislosti na složení použitého odpadu (např. lehká frakce z drcení), může stoupnout obsah rtuti, chrómu, mědi, niklu a molybdenu ve vysokopecním plynu.
Přímé vstřikování použitých olejů, tuků a emulzí jako redukčních činidel a tuhého železného odpadu: Nepřetržitý provoz tohoto systému závisí na logistické koncepci dodávek a skladování zbytků. Pro úspěšný provoz je zvlášť důležitá také uplatňovaná dopravní technologie.
Energie
71. BAT znamená udržování plynulého, nepřetržitého provozu vysoké pece v ustáleném stavu s cílem minimalizovat uvolňování emisí a snížit pravděpodobnost, že zavážka poklesne.
72. BAT představuje používání odsátého vysokopecního plynu jako paliva.
73. BAT je zpětné využití energie tlaku vysokopecního plynu na sazebně v případě dostatečného tlaku plynu na sazebně a nízké koncentrace zásaditých látek.
Použitelnost
Využití tlaku plynu na sazebně je možno provádět v nových zařízeních a za určitých podmínek i ve stávajících zařízeních, i když s většími obtížemi a s dodatečnými náklady. Důležité pro použití této techniky je dostatečný tlak plynu na sazebně, přesahující 1,5 baru.
U nových zařízení je možno turbínu na kychtový plyn a zařízení na čištění vysokopecního plynu vzájemně přizpůsobit a dosáhnout tak vysoké účinnosti praní i zpětného získání energie.
74. BAT je předehřívání topných plynů ohřívačů větru nebo spalovacího vzduchu s využitím odpadních plynů ohřívačů větru a optimalizace spalovacího procesu ohřívačů větru.
Popis
Pro optimalizaci energetické účinnosti ohřívačů větru lze použít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:
— |
využití počítačově řízeného provozu ohřívačů větru |
— |
předehřívání paliva nebo spalovacího vzduchu ve spojení s izolací potrubí na studený vítr a odtahu spalin |
— |
použití vhodnějších hořáků pro dokonalejší spalování |
— |
rychlé měření kyslíku a následná úprava podmínek spalování. |
Použitelnost
Použití předehřevu paliva závisí na účinnosti ohřívačů větru, neboť tím je dána teplota odpadních plynů (např. při teplotě odpadních plynů pod 250 °C nemusí být rekuperace tepla technicky, ani ekonomicky schůdným řešením).
Zavedení počítačového řízení může vyžadovat výstavbu čtvrtého ohřívače větru v případě vysokých pecí se třemi ohřívači větru (pokud možno) s cílem co nejvíce zvýšit přínosy.
1.6 Závěry o BAT pro kyslíkovou výrobu oceli a její odlévání
Pokud není stanoveno jinak, závěry o BAT uvedené v této části platí pro veškerou výrobu oceli zásaditým kyslíkovým procesem a její odlévání.
Emise do ovzduší
75. BAT pro regeneraci plynu z kyslíkového konvertoru potlačeným spalováním znamená odvádění konvertorového plynu během vhánění kyslíku v co největší míře a jeho čištění s využitím kombinací následujících technik:
I |
použití procesu potlačeného spalování |
II. |
primární odprášení pro odstranění hrubého prachu technikou suchého oddělování (např. deflektor, cyklon) nebo mokrými odlučovači |
III. |
snižování emisí prachu pomocí:
|
Zbytkové koncentrace prachu spojené s BAT, po stabilizaci konvertorového plynu:
— |
10 – 30 mg/N m3 pro BAT III.i |
— |
< 50 mg/Nm3 pro BAT III.ii. |
76. BAT pro regeneraci konvertorového plynu během vhánění kyslíku v případě úplného spalování snižuje prachové emise jednou z uvedených technik:
I. |
suché odprášení (např. elektrostatický odlučovač nebo tkaninový filtr) u nových i stávajících zařízení |
II. |
mokré odprášení (např. mokrý elektrostatický odlučovač nebo pračka) u stávajících zařízení. |
Úrovně prachových emisí spojených s BAT, stanovené jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny):
— |
10 – 30 mg/Nm3 pro BAT I |
— |
< 50 mg/N m3 pro BAT II. |
77. BAT minimalizuje prachové emise z otvoru kyslíkové trysky pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
zakrytí otvoru trysky při vhánění kyslíku |
II. |
vstříknutí netečného plynu nebo páry do otvoru trysky pro omezení rozptýlení prachu |
III. |
použití jiných těsnění v alternativním provedení ve spojení se zařízením na čištění trysky. |
78. BAT pro sekundární odprašování, včetně emisí z následujících procesů:
— |
přelévání tekutého surového železa z vozu pro přepravu tekutého surového železa (nebo mísiče surového železa) do sázecí pánve |
— |
předúprava tekutého surového železa (tj. předehřívání nádob, odsíření, odfosfoření, odstruskování, doprava tekutého surového železa a vážení) |
— |
procesy v souvislosti s výrobou oceli v kyslíkovém konvertoru, jako je předehřívání pánví, výhoz při vhánění kyslíku, sázení tekutého surového železa a šrotu, odpich tekuté oceli a strusky z kyslíkového konvertoru a |
— |
sekundární metalurgie a plynulé odlévání, |
minimalizuje prachové emise využitím technologií integrovaných do procesů, např. obecných technik k zamezení rozptýlení či únikům emisí nebo k jejich kontrole, a využitím vhodných krytů a vík s účinným odsáváním a následným čištěním odpadních plynů pomocí tkaninového filtru nebo elektrostatického odlučovače.
Celková průměrná účinnost zachycování prachu spojená s BAT je > 90 %.
Úroveň prachových emisí spojená s BAT, stanovená jako střední denní hodnota, pro všechny odprášené odpadní plyny je < 1 – 15 mg/Nm3 v případě tkaninových filtrů a < 20 mg/ Nm3 v případě elektrostatických odlučovačů.
Pokud jsou emise z procesu předúpravy tekutého surového železa a ze sekundární metalurgie zpracovávány odděleně, úroveň prachových emisí spojená s BAT, stanovená jako střední denní hodnota, je < 1 – 10 mg/Nm3 pro tkaninové filtry a < 20 mg/Nm3 pro elektrostatické odlučovače.
Popis
Obecné techniky k zamezení a únikům emisí z příslušných sekundárních zdrojů procesu kyslíkového konvertoru zahrnují:
— |
nezávislé zachycování a využívání odprašovacího zařízení pro všechny podprocesy v provozu kyslíkového konvertoru |
— |
správné řízení odsiřovacího zařízení s cílem zamezit úniku emisí do ovzduší |
— |
úplné uzavření odsiřovacího zařízení |
— |
ponechání víka na pánvi, když se pánev na dopravu tekutého surového železa nepoužívá, a pravidelné čištění pánví na dopravu tekutého surového železa a odstraňování usazenin nebo případně použití systému střešního odsávání |
— |
ponechání pánve na dopravu tekutého surového železa před konvertorem přibližně po dobu dvou minut poté, co se surové železo nalije do konvertoru, pokud není použit systém střešního odsávání |
— |
počítačové řízení a optimalizace procesu výroby oceli, např. aby nedošlo k výhozu z konvertoru nebo byl omezen (tj. když struska napění natolik, že vytéká z konvertoru) |
— |
omezení výhozu při odpichu omezením prvků, které způsobují výhoz, a použití činidel bránících výhozu |
— |
uzavření dveří v prostoru konvertoru při dmýchání kyslíku |
— |
nepřetržité kamerové sledování viditelných emisí na střeše |
— |
použití systému střešního odsávání. |
Použitelnost
U stávajících zařízení může jejich provedení omezovat možnosti řádného odsávání.
79. BAT pro zpracování strusky na místě snižuje prachové emise pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
účinné odsávání prachových emisí z drtiče strusky a třídicích zařízení s následným čištěním odsávaných plynů, pokud to připadá v úvahu |
II. |
doprava nezpracované strusky lžícovými nakladači |
III. |
odsávání nebo skrápění přesypů dopravníků na rozdrcený materiál |
IV. |
skrápění strusky uložené na haldách |
V. |
použití vodní mlhy při nakládání rozdrcené strusky. |
Úroveň prachových emisí spojená s BAT v případě použití BAT I je < 10 – 20 mg/Nm3 a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorku (nesouvislé měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně půl hodiny).
Voda a odpadní vody
80. BAT má zabránit spotřebě vody a emisím odpadní vody z primárního odprášení konvertorového plynu nebo je snížit použitím jednoho z následujících postupů stanovených v BAT 75 a BAT 76:
— |
suché odprášení konvertorového plynu; |
— |
minimalizace spotřeby prací vody a její maximální opětovné využití (např. pro granulaci strusky) v případě, že je použito mokré odprášení. |
81. BAT má minimalizovat vypouštění odpadních vod při plynulém odlévání pomocí kombinace těchto technik:
I. |
odstranění tuhých látek flokulací, usazováním a/nebo filtrací |
II. |
odstranění oleje ve stíraných lapačích nebo v jiném účinném zařízení |
III. |
recirkulace chladicí vody a vody z vakuového generátoru v co největší míře: |
Úroveň emisí spojená s BAT, stanovená na základě způsobilého náhodného vzorku nebo směsného vzorku odebíraného v průběhu 24 hodin, pro odpadní vody ze zařízení pro plynulé odlévání:
— |
nerozpuštěné látky |
< 20 mg/l |
— |
železo |
< 5 mg/l |
— |
zinek |
< 2 mg/l |
— |
nikl |
< 0,5 mg/l |
— |
chróm celkem |
< 0,5 mg/l |
— |
uhlovodíky celkem |
< 5 mg/l. |
Výrobní zbytky
82. BAT předchází vzniku odpadů využitím některé z následujících technik nebo jejich kombinace (viz BAT 8):
I. |
odpovídající shromažďování a skladování pro usnadnění konkrétního zpracování |
II. |
recyklace prováděná na místě, a to prachu z procesu čištění konvertorového plynu, prachu ze sekundárního odprášení a okují z plynulého odlévání, zpět do procesů výroby oceli s náležitým ohledem na vliv emisí ze zařízení, kde recyklace probíhá |
III. |
recyklace strusky z kyslíkového konvertoru a jemných frakcí konvertorové strusky prováděná na místě v různých zařízeních |
IV. |
zpracování strusky, pokud podmínky trhu umožňují vnější použití strusky (např. jako plnivo do materiálů nebo pro stavby) |
V. |
použití filtrových prachů a kalů pro externí regeneraci železa a neželezných kovů, jako je např. zinek v průmyslu neželezných kovů |
VI. |
použití usazovací nádrže pro kaly s následnou recyklací hrubé frakce v aglomerační či vysoké peci nebo v průmyslu výroby cementu, pokud rozložení velikostí zrn umožňuje rozumné oddělení. |
Použitelnost BAT V
Briketování prachu zatepla a recyklace se získáním pelet s vysokou koncentrací zinku pro vnější opětovné použití je možno použít, pokud se čištění konvertorového plynu provádí suchým elektrostatickým odlučováním. V systémech mokrého odprašování není možno briketování k regeneraci zinku použít vzhledem k nestálé sedimentaci v usazovací nádrži způsobené tvorbou vodíku (kovový zinek reaguje s vodou). Z těchto bezpečnostních důvodů by obsah zinku v kalech měl být omezen na 8 – 10 %.
BAT je řízené nakládání se zbytky z konvertorového procesu, které nelze vyloučit ani recyklovat.
Energie
83. BAT spočívá v jímání, čištění a stabilizaci konvertorového plynu pro následné použití jako paliva.
Použitelnost
V některých případech může být z hlediska ekonomického nebo vzhledem k příslušnému hospodaření s energií nemožné provádět regeneraci konvertorového plynu potlačeným spalováním. V těchto případech může být spalování konvertorového plynu současně využito k výrobě páry. Druh spalování (úplné nebo potlačené spalování) závisí na místním energetickém hospodářství.
84. BAT omezuje spotřebu energie využitím systémů se zakrytými pánvemi.
Použitelnost
Víka mohou být velmi těžká, neboť jsou vyrobena ze žáruvzdorných cihel, a nosnost jeřábu a konstrukce celé budovy může proto omezovat použitelnost ve stávajících provozech. Existují různé technické návrhy na provedení systému v konkrétních podmínkách ocelárny.
85. BAT představuje optimalizaci výrobního procesu a snížení spotřeby energie využitím přímého odpichu po dmýchání kyslíku.
Popis
Provedení odpichu bez čekání na chemický rozbor odebraných vzorků (tzv. přímý odpich) zpravidla vyžaduje drahé přístrojové vybavení, např. systémy čidel využívající ponorné měřicí tyče nebo systémy DROP IN. Alternativně byla vyvinuta nová technologie pro provádění přímého odpichu, aniž by uvedených zařízení bylo zapotřebí. Tato technologie vyžaduje mnoho zkušeností a vývojové práce. V praxi je uhlík přímo sfoukán na 0,04 % a současně klesá teplota lázně na přijatelně nízké cílové hodnoty. Před odpichem se měří teplota a aktivita kyslíku pro rozhodnutí o dalším postupu.
Použitelnost
Je nezbytné mít k dispozici vhodný analyzátor tekutého surového železa a zařízení na zastavení výtoku strusky a používat pánvovou pec usnadňující zavedení této techniky.
86. BAT snižuje spotřebu energie s využitím plynulého odlévání pásu do téměř hotového stavu, pokud to kvalita a sortiment vyráběné oceli odůvodňuje.
Popis
Odlévání pásu do téměř hotového stavu znamená plynulé odlévání oceli na pásy o tloušťce menší než 15 mm. Proces lití je spojen s přímým válcováním zatepla, chlazením a navíjením pásů bez meziohřevu v peci používané pro běžné techniky odlévání, např. plynulé odlévání bram a tenkých bram. Odlévání pásů proto představuje techniku pro výrobu plochých ocelových pásů různých šířek a tloušťce menší než 2 mm.
Použitelnost
Použitelnost závisí na vyráběných jakostech oceli (např. tlusté plechy nelze tímto procesem vyrobit) a na sortimentu produkce jednotlivých oceláren. Ve stávajících zařízeních může být použitelnost omezena uspořádáním a prostorem, který je k dispozici, např. dovybavení zařízením pro plynulé odlévání pásů vyžaduje délku přibližně 100 m.
1.7 Závěry o BAT pro výrobu oceli v elektrických obloukových pecích a její odlévání
Pokud není stanoveno jinak, závěry o BAT uvedené v této části platí pro veškerou výrobu oceli v elektrických obloukových pecích a její odlévání.
Emise do ovzduší
87. BAT pro výrobu v elektrických obloukových pecích (EAF) předchází rtuťovým emisím vyloučením surovin a pomocných látek, které obsahují rtuť (viz BAT 6 a 7), v co největší míře.
88. BAT pro primární a sekundární odprášení elektrické obloukové pece (včetně předehřevu šrotu, sázení, tavení, odpichu, pánvové pece a sekundární metalurgie) spočívá v dosažení účinného odsávání ze všech zdrojů emisí pomocí některé z níže uvedených technik a následným odprášením v tkaninovém filtru:
I. |
kombinace přímého odsávání odpadního plynu (4. nebo 2. otvor) a zakrývání |
II. |
přímé odsávání plynu a systémy uzavření pece |
III. |
přímé odsávání plynu a odsávání celé budovy (nízkokapacitní elektrické obloukové pece nemusí vyžadovat přímé odsávání plynu k dosažení stejné účinnosti odsávání). |
Celková průměrná účinnost jímání spojená s BAT je > 98 %.
Úroveň prachových emisí spojená s BAT je < 5 mg/Nm3 a je stanovena jako střední denní hodnota.
Úroveň emisí spojená s BAT pro rtuť je < 0,05 mg/Nm3 a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorku (nespojité měření, jednotlivé vzorky za dobu nejméně čtyř hodin).
89. BAT pro primární a sekundární odprášení elektrické obloukové pece (včetně předehřevu šrotu, sázení, tavení, odpichu, pánvové pece a sekundární metalurgie) předchází vzniku emisí polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů (PCDD/PCDF) a polychlorovaných bifenylů (PCB) co nejširším vyloučením surovin, které obsahují PCDD/F a PCB nebo jejich prekurzorů (viz BAT 6 a 7), nebo jejich výskyt snižuje, a to s využitím některé z následujících technik nebo jejich kombinace v souvislosti s příslušným systémem odstraňování prachu:
I. |
odpovídající dodatečné spalování |
II. |
odpovídající rychlé ochlazení |
III. |
vstříknutí příslušných adsorpčních činidel do potrubí před odprášením. |
Úroveň emisí spojená s BAT pro polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany (PCDD/PCDF) je < 0,1 ng I-TEQ/Nm3 a je stanovena na základě náhodného odběru vzorku za dobu 6 – 8 hodin při ustálených podmínkách. V některých případech může být úrovně emisí spojené s BAT dosaženo pouze pomocí primárního opatření.
Použitelnost BAT I
U stávajících zařízení je třeba pro odhad použitelnosti vzít v úvahu podmínky, jako je dostupný prostor, potrubní systém odpadního plynu atd.
90. BAT pro zpracování strusky na místě snižuje prachové emise pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
účinné odsávání prachových emisí z drtiče strusky a třídicích zařízení s následným čištěním odsávaných plynů, pokud to připadá v úvahu |
II. |
doprava nezpracované strusky lžícovými nakladači |
III. |
odsávání nebo skrápění přesypů dopravníků na rozdrcený materiál |
IV. |
skrápění strusky uložené na haldách |
V. |
použití vodní mlhy při nakládání rozdrcené strusky. |
V případě použití BAT I je úroveň prachových emisí spojená s BAT < 10 – 20 mg/Nm3 a je stanovena jako průměrná hodnota za dobu odběru vzorků (nespojité měření, jednotlivé vzorky nejméně za dobu půl hodiny).
Voda a odpadní vody
91. BAT minimalizuje spotřebu vody z procesu v elektrické obloukové peci maximálním využitím uzavřeného systému chladicí vody pro chlazení pecních zařízení, pokud nejsou používány průtočné chladicí systémy.
92. BAT snižuje vypouštění odpadních vod při plynulém odlévání na minimum pomocí kombinace těchto technik:
I. |
odstranění tuhých látek flokulací, usazováním a/nebo filtrací |
II. |
odstranění oleje ve stíraných lapačích nebo jiném účinném zařízení |
III. |
recirkulace chladicí vody a vody z vakuového generátoru v co největší míře: |
Úrovně emisí spojené s BAT pro odpadní vody ze zařízení plynulého odlévání, stanovené na základě způsobilého náhodného vzorku nebo směsného vzorku získaného za 24 hodin:
— |
nerozpuštěné látky |
< 20 mg/l |
— |
železo |
< 5 mg/l |
— |
zinek |
< 2 mg/l |
— |
nikl |
< 0,5 mg/l |
— |
chróm celkem |
< 0,5 mg/l |
— |
uhlovodíky celkem |
< 5 mg/l |
Výrobní zbytky
93. BAT předchází vzniku odpadu pomocí některé z následujících technik nebo jejich kombinace:
I. |
odpovídající shromažďování a skladování pro usnadnění konkrétního zpracování |
II. |
regenerace a recyklace žáruvzdorných materiálů z různých procesů prováděná přímo na místě a vnitřní využití, tj. jako náhrada dolomitu, magnezitu a vápna |
III. |
využití odprašků pro externí regeneraci neželezných kovů, jako je zinek v průmyslu neželezných kovů, pokud možno, po obohacení filtrových prachů recirkulací do elektrické obloukové pece |
IV. |
oddělení okují z plynulého odlévání v procesu čištění vody a regenerace s následnou recirkulací, např. v aglomeračních či vysokých pecích nebo v průmyslu výroby cementu |
V. |
vnější použití žáruvzdorných materiálů a strusky z procesu elektrické obloukové pece jako sekundární suroviny, pokud to podmínky trhu umožňují. |
BAT znamená kontrolované řízení výrobních zbytků z elektrické obloukové pece, které není možno vyloučit ani recyklovat.
Použitelnost
Vnější použití nebo recyklace výrobních zbytků, jak je uvedeno v BAT III – V, závisí na spolupráci a dohodě s třetí stranou, které nesmějí být určovány rozhodnutím provozovatele, a nepodléhají proto souhlasu.
Energie
94. BAT snižuje spotřebu energie s využitím plynulého odlévání pásu do téměř hotového stavu, pokud to kvalita a sortiment vyráběné oceli odůvodňuje.
Popis
Odlévání pásu do téměř hotového stavu znamená plynulé odlévání oceli na pásy o tloušťce menší než 15 mm. Proces lití je spojen s přímým válcováním zatepla, chlazením a navíjením pásů bez meziohřevu v peci používané pro běžné techniky odlévání, např. plynulé odlévání bram a tenkých bram. Odlévání pásů proto představuje techniku pro výrobu plochých ocelových pásů různých šířek a tloušťce menší než 2 mm.
Použitelnost
Použitelnost závisí na vyráběných jakostech oceli (např. tlusté plechy nelze tímto procesem vyrobit) a na sortimentu produkce jednotlivých oceláren. Ve stávajících zařízeních může být použitelnost omezena uspořádáním a prostorem, který je k dispozici, např. dovybavení zařízením pro plynulé odlévání pásů vyžaduje délku přibližně 100 m.
Hluk
95. BAT snižuje emise hluku ze zařízení a procesů elektrické obloukové pece vytvářejících vysoké zvukové energie, a to pomocí kombinace následujících konstrukčních a provozních technik v závislosti na místních podmínkách a v souladu s nimi (kromě použití technik uvedených v BAT 18):
I. |
postavit budovu elektrické obloukové pece tak, aby pohlcovala hluk z mechanických otřesů vyvolaných provozem pece |
II. |
postavit a instalovat jeřáby určené k přepravě sázecích košů pro zamezení mechanických otřesů |
III. |
specifické použití akustické izolace uvnitř zdí a střechy, která zabraňuje přenosu hluku přenášeného vzduchem vycházejícího z budovy elektrické obloukové pece |
IV. |
oddělení pece a vnější zdi za účelem snížení hluku přenášeného konstrukcí budovy elektrické obloukové pece |
V. |
umístění procesů, které jsou zdrojem vysoké zvukové energie (tj. elektrická oblouková pec a oduhličovací agregáty), dovnitř hlavní budovy. |
(1) V některých případech se místo COD měří TOC (obsah organického uhlíku – za účelem vyloučení chloridu rtuťnatého HgCl2 používaného při analýze COD). Pro každé aglomerační zařízení je třeba stanovit korelaci mezi COD a TOC. Poměr COD a TOC může kolísat přibližně mezi hodnotami dvě a čtyři.
(2) V některých případech se místo COD měří TOC (obsah organického uhlíku – za účelem vyloučení chloridu rtuťnatého HgCl2 používaného při analýze COD). Pro každé aglomerační zařízení je třeba stanovit korelaci mezi COD a TOC. Poměr COD a TOC může kolísat přibližně mezi hodnotami dvě a čtyři.
(3) Dolní hranice rozmezí byla definována na základě výkonu jednoho konkrétního zařízení dosaženého za skutečných provozních podmínek pomocí BAT s nejlepším environmentálním profilem.
(4) Tato úroveň je založena na použití neizokinetické Mohrhauerovy metody (původní metoda VDI 2303)
(5) Tato úroveň je založena na použití izokinetické metody odběru vzorků podle VDI 2066
(6) V některých případech se místo COD měří TOC (obsah organického uhlíku – za účelem vyloučení chloridu rtuťnatého HgCl2 používaného při analýze COD). Pro každé koksárenské zařízení je třeba stanovit korelaci mezi COD a TOC. Poměr COD a TOC může kolísat přibližně mezi hodnotami dvě a čtyři.
(7) Tato úroveň je založena na použití DIN 38405 D 27 nebo jiné vnitrostátní nebo mezinárodní normy, která poskytuje údaje stejné odborné kvality.
(8) Tato úroveň je založena na použití DIN 38405 D 13-2 nebo jiné vnitrostátní nebo mezinárodní normy, která poskytuje údaje stejné odborné kvality.
(9) Tato úroveň je založena na použití DIN 38405 D 13-2 nebo jiné vnitrostátní nebo mezinárodní normy, která poskytuje údaje stejné odborné kvality.