ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2012.059.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 59

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 55
1. března 2012


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 173/2012 ze dne 29. února 2012, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, pokud jde o vyjasnění a zjednodušení některých specifických opatření na ochranu civilního letectví ( 1 )

1

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 174/2012 ze dne 29. února 2012 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

9

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 175/2012 ze dne 29. února 2012, kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. března 2012

11

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2012/131/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 13. července 2011 o poplatcích ve prospěch organizace InterDev (oznámeno pod číslem C(2011) 4923)

14

 

 

2012/132/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 15. února 2012 o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Itálii, Německu a Nizozemsku v roce 2011 (oznámeno pod číslem C(2012) 776)

34

 

 

2012/133/EU

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 27. února 2012, kterým se zrušuje rozhodnutí ECB/2010/3 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených řeckou vládou (ECB/2012/2)

36

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

1.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 59/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 173/2012

ze dne 29. února 2012,

kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, pokud jde o vyjasnění a zjednodušení některých specifických opatření na ochranu civilního letectví

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ze zkušeností s prováděním nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (2), vyplynulo, že je zapotřebí provést malé změny ve způsobech provádění některých společných základních norem.

(2)

To se týká objasnění nebo zjednodušení některých specifických opatření letecké bezpečnosti s cílem zlepšit právní srozumitelnost, standardizovat společný výklad právních předpisů a dále zajistit co nejlepší provádění společných základních norem letecké bezpečnosti.

(3)

Změny se týkají provádění omezeného počtu opatření souvisejících s kontrolou vstupu, dozorem a hlídkami, detekčními kontrolami cestujících a zapsaných zavazadel, bezpečnostními kontrolami nákladu, pošty, palubních zásob a letištních dodávek, odbornou přípravou osob a bezpečnostním vybavením.

(4)

Nařízení (EU) č. 185/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranu civilního letectví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EU) č. 185/2010 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. února 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.

(2)  Úř. věst. L 55, 5.3.2010, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha nařízení (EU) č. 185/2010 se mění takto:

1.

Bod 1.1.3.4 se nahrazuje tímto:

„1.1.3.4

Pokud mohli mít do kritických částí přístup osoby nebo cestující a členové posádky letadla, kteří přilétají z jiných třetích zemí, než jsou země uvedené v doplňku 4-B, a kteří nebyli podrobeni detekční kontrole, je nutno provést co nejdříve bezpečnostní prohlídku těch částí, které mohly být kontaminovány, s cílem přiměřeně zajistit, že tyto části neobsahují zakázané předměty.

Má se za to, že letadla, která jsou podrobena bezpečnostní prohlídce, splňují ustanovení odstavce 1.

Odstavec 1 se nepoužije, pokud do kritických částí měly přístup osoby, na něž se vztahuje bod 1.3.2 a bod 4.1.1.7.

Pokud jde o cestující a členy posádky letadla přilétající z jiných třetích zemí, než jsou země uvedené v doplňku 4-B, vztahuje se odstavec 1 pouze na ty kritické části, jež jsou používány pro zapsaná zavazadla, která byla podrobena detekční kontrole, a/nebo odletové cestující, kteří byli podrobeni detekční kontrole a neodlétají stejným letadlem jako uvedení cestující a členové posádky.“

2.

V bodu 1.2.2.2 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Přístup lze případně udělit i po pozitivní identifikaci na základě ověření biometrických údajů.“

3.

V bodu 1.2.2.4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Použije-li se biometrická identifikace, ověření musí zajistit, že osoba usilující o přístup do vyhrazených bezpečnostních prostorů je držitelem jednoho z oprávnění uvedených v bodě 1.2.2.2 a že toto oprávnění je platné a nebylo zablokováno.“

4.

Doplňuje se nový bod 1.2.6.9, který zní:

„1.2.6.9

Vozidla, která se používají pouze v neveřejném prostoru letiště a nemají povolení k provozu na veřejných komunikacích, mohou být z uplatňování bodů 1.2.6.2 až 1.2.6.8 vyňata za předpokladu, že jsou zvnějšku jasně označena jako provozní vozidla používaná na daném letišti.“

5.

V bodu 1.2.7.1 písm. c) se na konci doplňuje toto znění:

„a

d)

vzdálenosti mezi terminálem nebo přístupovým bodem a letadlem, jímž členové posádky letadla přiletěli nebo odletí.“

6.

Bod 1.5.2 se nahrazuje tímto:

„1.5.2

Četnost a způsoby zajištění dozoru a hlídek vycházejí z posouzení rizik a musí být schváleny příslušným orgánem. Přitom se přihlédne k:

a)

velikosti letiště, včetně počtu a povahy činností; a

b)

dispozičnímu plánu letiště, zejména vzájemné vazbě prostor vymezených na letišti; a

c)

možnostem a omezením způsobů zajištění dozoru a hlídek.

Části posouzení rizik týkající se četnosti a způsobu zajištění dozoru a hlídek jsou na žádost zpřístupněny písemně za účelem sledování dodržování předpisů.“

7.

Bod 4.1.3.4 se mění takto:

a)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

byly získány v neveřejném prostoru letiště za místem, kde se kontrolují palubní vstupenky, z obchodů, na které se vztahují schválené bezpečnostní postupy v rámci bezpečnostního programu letiště, pod podmínkou, že tekutina, aerosol a gel se nachází v bezpečnostním balení, které je zjevně neporušené a které obsahuje dostatečný a viditelný důkaz o zakoupení v neveřejném prostoru tohoto letiště v průběhu předchozích 24 hodin; nebo“;

b)

písmena e) a f) se nahrazují tímto:

„e)

byly získány na jiném letišti Unie, pod podmínkou, že tekutina, aerosol a gel se nachází v bezpečnostním balení, které je zjevně neporušené a které obsahuje dostatečný a viditelný důkaz o zakoupení v neveřejném prostoru tohoto letiště v průběhu předchozích 24 hodin; nebo

f)

byly získány na palubě letadla leteckého dopravce EU, pod podmínkou, že tekutina, aerosol a gel se nachází v bezpečnostním balení, které je zjevně neporušené a které obsahuje dostatečný a viditelný důkaz o zakoupení na palubě tohoto letadla v průběhu předchozích 24 hodin; nebo“

8.

Bod 5.3.3.2 se nahrazuje tímto:

„5.3.3.2

Zapsané zavazadlo, které se stane nedoprovázeným zavazadlem kvůli jiným činitelům, než jsou činitele uvedené v bodě 5.3.2, je z letadla odstraněno a před opětovným naložením znovu podrobeno detekční kontrole.“

9.

Bod 6.0.2 se nahrazuje tímto:

„6.0.2.

Za zakázané předměty v zásilkách nákladu a pošty se považují:

zkompletovaná výbušná a zápalná zařízení, která nejsou přepravována v souladu s platnými bezpečnostními předpisy.“

10.

Bod 6.0.3 se zrušuje.

11.

Bod 6.3.2.6 se nahrazuje tímto:

„6.3.2.6

Tyto doklady jsou k dispozici ke kontrole příslušnému orgánu v kterémkoli okamžiku před naložením zásilky do letadla a poté po dobu trvání letu nebo po dobu 24 hodin, podle toho, který časový úsek je delší, a jsou v nich uvedeny tyto údaje:

a)

jedinečný alfanumerický identifikátor schváleného agenta přidělený příslušným orgánem;

b)

jedinečný identifikátor zásilky, například číslo leteckého nákladního listu vydaného tranzitním dopravcem nebo leteckého manifestu;

c)

obsah zásilky, kromě zásilek uvedených v bodu 6.2.3 písm. d) a e) rozhodnutí Komise K(2010) 774 v konečném znění ze dne 13. dubna 2010 (1);

d)

bezpečnostní status zásilky s údajem:

„SPX“ označujícím zásilku bezpečnou pro letadla určená pro přepravu cestujících, letadla určená pouze pro přepravu nákladu a letadla určená pouze pro přepravu pošty nebo

„SCO“ označujícím zásilku bezpečnou jen pro letadla určená pouze pro přepravu nákladu a letadla určená pouze pro přepravu pošty nebo

„SHR“ označujícím zásilku bezpečnou pro letadla určená pro přepravu cestujících, letadla určená pouze pro přepravu nákladu a letadla určená pouze pro přepravu pošty v souladu s požadavky pro vysoké riziko;

e)

důvod vydání bezpečnostního statusu s údajem:

„KC“ označujícím zásilku obdrženou od známého odesílatele nebo

„AC“ označujícím zásilku obdrženou od stálého odesílatele nebo

použitý prostředek nebo metodu detekční kontroly nebo

důvody pro osvobození zásilky od detekční kontroly;

f)

jméno osoby, která vydala bezpečnostní status, nebo rovnocennou identifikaci, datum a čas vydání;

g)

jedinečný identifikátor, který přidělil příslušný orgán, schváleného agenta, který uznal bezpečnostní status udělený zásilce jiným schváleným agentem.

12.

Bod 6.3.2.7 se nahrazuje tímto:

„6.3.2.7

V případě konsolidace zásilek jsou požadavky uvedené v bodech 6.3.2.5 a 6.3.2.6 považovány za splněné, pokud:

a)

schválený agent provádějící konsolidaci uchová informace požadované podle bodu 6.3.2.6 písm. a) až g) pro každou jednotlivou zásilku po dobu trvání letu/letů nebo po dobu 24 hodin, podle toho, který časový úsek je delší, a

b)

dokumentace přiložená ke konsolidaci obsahuje alfanumerický identifikátor schváleného agenta, který provedl konsolidaci, jedinečný identifikátor konsolidace a její bezpečnostní status.

Písmeno a) se nevyžaduje pro konsolidace, které jsou vždy podrobeny detekční kontrole nebo jsou od detekční kontroly osvobozeny v souladu s bodem 6.2.3 písm. d) a písm. e) rozhodnutí K(2010) 774, pokud schválený agent konsolidaci přidělí jedinečný identifikátor a uvede bezpečnostní status a jediný důvod, proč byl tento bezpečnostní status vydán.“

13.

Bod 6.6.1.1 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a)

musí být zásilky zabaleny nebo zapečetěny schváleným agentem, známým odesílatelem nebo stálým odesílatelem tak, aby bylo zajištěno, že jakákoli nedovolená manipulace by byla patrná; pokud to není možné, je třeba přijmout alternativní ochranná opatření, která zajistí neporušenost zásilky; a“

14.

Na konci bodu 6.8.2.3 se přidává následující znění:

„Do července 2014 může dopravce ACC3 či letecký dopravce přilétající z třetí země uvedené v dodatku 6Fii pro náklad či poštu směřující do EU vydat prohlášení o bezpečnostním statutu v souladu s bodem 6.3.2.6 písm. d); od července 2014 mohou v tomto ohledu prohlášení o bezpečnostním statutu vydat rovněž schválení agenti uvedení v bodu 6.8.3.“

15.

V doplňku 6-A se sedmá odrážka nahrazuje tímto:

„—

(název společnosti) zajistí, aby všichni příslušní pracovníci absolvovali odbornou přípravu v souladu s kapitolou 11 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010 a aby si byli vědomi svých povinností v oblasti bezpečnosti na základě bezpečnostního programu společnosti; a“

16.

Druhá věta pod nadpisem „Zakázané předměty“ v doplňku 6-D se zrušuje.

17.

Doplněk 6-E se nahrazuje tímto:

DOPLNĚK 6-E

PROHLÁŠENÍ DOPRAVCE

V souladu s nařízením (ES) č. 300/2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a jeho prováděcími předpisy

potvrzuji, že při vyzvedávání, přepravě, skladování a doručování leteckého nákladu / letecké pošty, u nichž byly provedeny bezpečnostní kontroly (jménem název schváleného agenta / leteckého dopravce provádějícího bezpečnostní kontroly nákladu či pošty / známého odesílatele / stálého odesílatele), budou dodrženy tyto bezpečnostní postupy:

všichni pracovníci, kteří se podílejí na přepravě tohoto leteckého nákladu / letecké pošty, absolvovali obecnou odbornou přípravu ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti v souladu s bodem 11.2.7 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010,

bude ověřena bezúhonnost přijímaných pracovníků, kteří budou mít přístup k tomuto leteckému nákladu / letecké poště. Toto ověření zahrnuje alespoň kontrolu totožnosti (pokud možno prostřednictvím průkazu totožnosti, řidičského průkazu nebo cestovního dokladu s fotografií držitele) a kontrolu životopisu a/nebo poskytnutých doporučení,

nákladové prostory vozidel musí být zapečetěny nebo uzamčeny. Vozidla s boční shrnovací plachtou jsou zabezpečena pomocí celních šňůr. Ložný prostor plošinových nákladních vozidel je během přepravy leteckého nákladu pod dozorem,

bezprostředně před nakládkou je ložný prostor prohledán a až do ukončení nakládky je zajišťována neporušenost prostoru,

každý řidič má u sebe průkaz totožnosti, cestovní doklad, řidičský průkaz nebo jiný doklad obsahující fotografii dotyčné osoby, který byl vydán nebo uznán vnitrostátními orgány,

řidiči nesmí mezi vyzvednutím a doručením dělat neplánované zastávky. Pokud je taková zastávka nevyhnutelná, řidič po návratu zkontroluje bezpečnost nákladu a neporušenost zámků a/nebo pečetí. Pokud řidič zjistí jakýkoli důkaz o neoprávněném zásahu, informuje svého nadřízeného a letecký náklad / letecká pošta nebudou doručeny bez oznámení při doručení,

zajištění přepravy nebude zadáno subdodavatelsky třetí straně, nemá-li tato třetí strana rovněž uzavřenou dohodu o přepravě s (stejný název schváleného agenta / známého odesílatele / stálého odesílatele nebo příslušného orgánu, který schválil nebo osvědčil dopravce, jak byl uveden výše), a

žádné jiné služby (např. skladování) nebudou zadány subdodavatelsky třetí straně, která není schváleným agentem nebo subjektem, který byl osvědčen nebo schválen příslušným orgánem a je uveden v seznamu pro poskytování těchto služeb.

Přijímám plnou odpovědnost za toto prohlášení.

Název:

Funkce ve společnosti:

Název a adresa společnosti:

Datum:

Podpis:“

18.

Doplňuje se nový bod 8.0.4, který zní:

„8.0.4

Seznam zakázaných předmětů v palubních zásobách je shodný se seznamem v doplňku 4-C.“

19.

Bod 8.1.4.2 se nahrazuje tímto:

„8.1.4.2

Za účelem jmenování známým dodavatelem předloží subjekt „Prohlášení o závazcích – známý dodavatel palubních zásob“ uvedené v doplňku 8-B každé společnosti, jíž dodává zásoby. Toto prohlášení podepíše právní zástupce.

Podepsané prohlášení uchovává společnost, které známý dodavatel dodává zásoby, jako prostředek ověření.“

20.

Bod 8.1.5 se nahrazuje tímto:

„8.1.5   Bezpečnostní kontroly prováděné leteckým dopravcem, schváleným dodavatelem nebo známým dodavatelem

8.1.5.1

Letecký dopravce, schválený dodavatel a známý dodavatel palubních zásob:

a)

jmenuje osobu odpovědnou za bezpečnost ve společnosti a

b)

zajistí, aby osoby, které mají přístup k palubním zásobám, absolvovaly obecnou odbornou přípravu ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti v souladu s bodem 11.2.7 předtím, než je jim umožněn přístup k těmto zásobám; a

c)

zabrání neoprávněnému přístupu do svých prostor a k palubním zásobám; a

d)

přiměřeně zajistí, aby v palubních zásobách nebyly ukryty žádné zakázané předměty; a

e)

na všechna vozidla a/nebo kontejnery, které přepravují palubní zásoby, přiloží pečetě, na nichž by nedovolená manipulace byla patrná, nebo je fyzicky zabezpečí.

Písmeno e) se nevztahuje na přepravu v neveřejném prostoru letiště.

8.1.5.2

Pokud známý dodavatel používá pro přepravu zásob jinou společnost, která není známým dodavatelem pro leteckého dopravce či schváleným dodavatelem, známý dodavatel zajistí, že jsou dodržovány všechny bezpečnostní kontroly uvedené v bodě 8.1.5.1.

8.1.5.3

Na bezpečnostní kontroly, které má provádět letecký dopravce a schválený dodavatel, se vztahují rovněž dodatečná ustanovení obsažená ve zvláštním rozhodnutí Komise.“

21.

V doplňku 8-A se sedmá odrážka nahrazuje tímto:

„—

(název společnosti) zajistí, aby všichni příslušní pracovníci absolvovali odbornou přípravu v souladu s kapitolou 11 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010 a byli si vědomi svých povinností v oblasti bezpečnosti na základě bezpečnostního programu společnosti; a“

22.

DOPLNĚK 8-B se nahrazuje tímto:

DOPLNĚK 8-B

PROHLÁŠENÍ O ZÁVAZCÍCH

ZNÁMÝ DODAVATEL PALUBNÍCH ZÁSOB

V souladu s nařízením (ES) č. 300/2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a jeho prováděcími předpisy

Prohlašuji, že

(název společnosti)

a)

jmenuje osobu odpovědnou za bezpečnost ve společnosti; a

b)

zajistí, aby osoby, které mají přístup k palubním zásobám, absolvovaly obecnou odbornou přípravu ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti v souladu s bodem 11.2.7 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010 předtím, než je jim umožněn přístup k těmto zásobám; a

c)

zabrání neoprávněnému přístupu do svých prostor a k palubním zásobám; a

d)

přiměřeně zajistí, aby v palubních zásobách nebyly ukryty žádné zakázané předměty; a

e)

na všechna vozidla a/nebo kontejnery, které přepravují palubní zásoby, přiloží pečetě, na nichž by nedovolená manipulace byla patrná, nebo je fyzicky zabezpečí (tento bod se nepoužije při přepravě v neveřejném prostoru letiště).

Použije-li se pro přepravu zásob jiná společnost, která není známým dodavatelem pro leteckého dopravce nebo schváleným dodavatelem, (název společnosti) zajistí, že jsou dodržovány všechny výše uvedené bezpečnostní kontroly.

v zájmu zajištění dodržování právních předpisů [název společnosti] dle požadavků plně spolupracuje během všech kontrol a poskytne přístup ke všem dokumentům podle požadavků kontrolorů,

(název společnosti) informuje (leteckého dopravce nebo schváleného dodavatele, jemuž dodává palubní zásoby) o případném závažném porušení bezpečnosti a o podezřelých okolnostech, které se mohou týkat palubních zásob, zejména o případném pokusu ukrýt v palubních zásobách zakázané předměty,

(název společnosti) zajistí, aby všichni příslušní pracovníci absolvovali odbornou přípravu v souladu s kapitolou 11 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010 a byli si vědomi svých povinností v oblasti bezpečnosti; a

(název společnosti) vyrozumí (leteckého dopravce nebo schváleného dodavatele, jemuž dodává palubní zásoby), pokud:

a)

ukončí činnost nebo

b)

již není schopen splnit požadavky příslušných právních předpisů EU.

Přijímám plnou odpovědnost za toto prohlášení.

Zákonný zástupce

Název:

Datum:

Podpis:“

23.

Doplňuje se nový bod 9.0.4, který zní:

„9.0.4

Seznam zakázaných předmětů v letištních dodávkách je shodný se seznamem v doplňku 4-C.“

24.

Bod 9.1.1.1 se nahrazuje tímto:

„9.1.1.1

Letištní dodávky musí být před přemístěním do vyhrazených bezpečnostních prostorů podrobeny detekční kontrole, s výjimkou případů, kdy

a)

u dodávek byly provedeny požadované bezpečnostní kontroly provozovatelem letiště, který dodává tyto dodávky na své vlastní letiště, a dodávky byly chráněny před neoprávněnou manipulací od okamžiku provedení těchto kontrol až do dodání do vyhrazeného bezpečnostního prostoru; nebo

b)

u dodávek byly provedeny požadované bezpečnostní kontroly známým dodavatelem a dodávky byly chráněny před neoprávněnou manipulací od okamžiku provedení těchto kontrol až do jejich dodání do vyhrazeného bezpečnostního prostoru.“

25.

Bod 9.1.3.2 se nahrazuje tímto:

„9.1.3.2

Za účelem jmenování známým dodavatelem předloží subjekt provozovateli letiště „Prohlášení o závazcích – známý dodavatel letištních dodávek“ uvedené v doplňku 9-A. Toto prohlášení podepíše právní zástupce.

Podepsané prohlášení uchovává provozovatel letiště jako prostředek ověření.“

26.

Bod 9.1.4 se nahrazuje tímto:

„9.1.4   Bezpečnostní kontroly prováděné známým dodavatelem či provozovatelem letiště

Známý dodavatel letištních dodávek nebo provozovatel letiště dodávající letištní dodávky do vyhrazeného bezpečnostního prostoru:

a)

jmenuje osobu odpovědnou za bezpečnost ve společnosti a

b)

zajistí, aby osoby, které mají přístup k letištním dodávkám, absolvovaly obecnou odbornou přípravu ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti v souladu s bodem 11.2.7 předtím, než je jim umožněn přístup k těmto dodávkám; a

c)

zabrání neoprávněnému přístupu do svých prostor a k letištním dodávkám a

d)

přiměřeně zajistí, aby v letištních dodávkách nebyly ukryty žádné zakázané předměty; a

e)

na všechna vozidla a/nebo kontejnery, které přepravují letištní dodávky, přiloží pečetě, na nichž by nedovolená manipulace byla patrná, nebo je fyzicky zabezpečí.

Písmeno e) se nevztahuje na přepravu v neveřejném prostoru letiště.

Pokud známý dodavatel používá pro přepravu dodávek na letiště jinou společnost, která pro provozovatele letiště není známým dodavatelem, známý dodavatel zajistí, že jsou dodržovány všechny bezpečnostní kontroly uvedené v tomto bodě.“

27.

Doplněk 9-A se nahrazuje tímto:

DOPLNĚK 9-A

PROHLÁŠENÍ O ZÁVAZCÍCH

ZNÁMÝ DODAVATEL LETIŠTNÍCH DODÁVEK

V souladu s nařízením (ES) č. 300/2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a jeho prováděcími předpisy

Prohlašuji, že

(název společnosti)

a)

jmenuje osobu odpovědnou za bezpečnost ve společnosti a

b)

zajistí, aby osoby, které mají přístup k letištním dodávkám, absolvovaly obecnou odbornou přípravu ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti v souladu s bodem 11.2.7 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010 předtím, než je jim umožněn přístup k těmto dodávkám; a

c)

zabrání neoprávněnému přístupu do svých prostor a k letištním dodávkám a

d)

přiměřeně zajistí, aby v letištních dodávkách nebyly ukryty žádné zakázané předměty; a

e)

na všechna vozidla a/nebo kontejnery, které přepravují letištní dodávky, přiloží pečetě, na nichž by nedovolená manipulace byla patrná, nebo je fyzicky zabezpečí (tento bod se nepoužije při přepravě v neveřejném prostoru letiště).

Použije-li se pro přepravu dodávek jiná společnost, která pro provozovatele letiště není známým dodavatelem, (název společnosti) zajistí, že jsou dodržovány všechny výše uvedené bezpečnostní kontroly.

v zájmu zajištění dodržování právních předpisů (název společnosti) dle požadavků plně spolupracuje během všech kontrol a poskytne přístup ke všem dokumentům podle požadavků kontrolorů,

(název společnosti) informuje (provozovatele letiště) o všech závažných porušeních bezpečnosti a o podezřelých okolnostech, které se mohou týkat letištních dodávek, zejména o případném pokusu ukrýt v letištních dodávkách zakázané předměty,

(název společnosti) zajistí, aby všichni příslušní pracovníci absolvovali odbornou přípravu v souladu s kapitolou 11 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010 a byli si vědomi svých povinností v oblasti bezpečnosti; a

(název společnosti) informuje (provozovatele letiště), pokud:

a)

ukončí činnost nebo

b)

již není schopen splnit požadavky příslušných právních předpisů EU.

Přijímám plnou odpovědnost za toto prohlášení.

Zákonný zástupce

Jméno:

Datum:

Podpis:“

28.

Doplňuje se nový bod 11.2.7, který zní:

„11.2.7   Odborná příprava osob, u nichž se vyžaduje všeobecné povědomí o bezpečnosti

Obecná odborná příprava ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti vede k těmto schopnostem:

a)

znalosti předchozích protiprávních činů v oblasti civilního letectví, teroristických útoků a současných hrozeb;

b)

povědomí o příslušných právních požadavcích;

c)

znalosti cílů a organizace ochrany civilního letectví v jejich pracovním prostředí, včetně povinností a odpovědností osob provádějících bezpečnostní kontroly;

d)

znalosti postupů ohlašování a

e)

schopnosti náležitě reagovat na události související s bezpečností.

Každá osoba, která absolvuje obecnou odbornou přípravu ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti, musí před nástupem do služby prokázat, že rozumí všem tématům uvedeným v tomto bodu.“

29.

Bod 11.4.2 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a)

schopností nabytých v průběhu počáteční základní odborné přípravy, zvláštní odborné přípravy a odborné přípravy ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti, a to nejméně každých 5 let nebo v případě, že dotyčné schopnosti nebyly uplatňovány po dobu delší než 6 měsíců, před návratem k plnění povinností v oblasti bezpečnosti; a“

30.

Bod 12.7.2.2 se nahrazuje tímto:

„12.7.2.2

Všechna zařízení pro detekční kontrolu tekutin, aerosolů a gelů musí splňovat standard 1.

Platnost standardu 1 skončí dne 29. dubna 2016.“


(1)  Nebylo zveřejněno.“


1.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 59/9


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 174/2012

ze dne 29. února 2012

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. února 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

60,4

JO

77,3

MA

79,1

TN

97,3

TR

127,1

ZZ

88,2

0707 00 05

JO

134,1

TR

112,5

ZZ

123,3

0709 91 00

EG

88,4

MA

82,2

ZZ

85,3

0709 93 10

MA

60,5

TR

100,2

ZZ

80,4

0805 10 20

EG

53,0

IL

73,9

MA

49,6

TN

52,0

TR

74,6

ZZ

60,6

0805 50 10

EG

42,9

TR

51,7

ZZ

47,3

0808 10 80

CA

122,9

CL

98,4

CN

86,4

MK

28,7

US

147,6

ZZ

96,8

0808 30 90

AR

84,7

CL

114,0

CN

66,8

US

99,0

ZA

106,0

ZZ

94,1


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


1.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 59/11


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 175/2012

ze dne 29. února 2012,

kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. března 2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (dále jen „jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 642/2010 ze dne 20. července 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro dané produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. března 2012 až do vstupu v platnost nového stanovení.

(5)

Protože je nutné zajistit, aby se toto opatření používalo co nejrychleji poté, kdy budou dostupné aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 1. března 2012 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. února 2012.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 187, 21.7.2010, s. 5.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 1. března 2012

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 19 00

1001 11 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

0,00

ex 1001 91 20

PŠENICE obecná, osivo

0,00

ex 1001 99 00

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 10 00

1002 90 00

ŽITO

0,00

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

0,00

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo (2)

0,00

1007 10 90

1007 90 00

zrna ČIROKU, jiná než hybridní osivo

0,00


(1)  Dovozci mohou být podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 642/2010 cla snížena o:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři (za Gibraltarským průlivem) nebo v Černém moři, pokud je zboží do Unie dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova, pokud je zboží do Unie dopravováno přes Atlantický oceán.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 3 nařízení (EU) č. 642/2010.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

15.2.2012-28.2.2012

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké kvality (3)

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

237,97

189,88

Cena FOB USA

302,13

292,13

272,13

Prémie – Záliv

85,15

18,51

Prémie – Velká jezera

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

15,68 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

— EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).


ROZHODNUTÍ

1.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 59/14


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. července 2011

o poplatcích ve prospěch organizace InterDev

(oznámeno pod číslem C(2011) 4923)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(2012/131/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy (1),

poté, co v souladu s čl. 108 odst. 2 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek a vzhledem k těmto připomínkám,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   POSTUP

(1)

Poté, co obdržela informace týkající se předmětného opatření, se Komise dopisem ze dne 2. října 2001 obrátila na francouzské orgány s dotazy ohledně tohoto opatření. Stálé zastoupení Francouzské republiky při Evropské unii odpovědělo Komisi dopisem ze dne 9. listopadu 2001.

(2)

Jelikož toto opatření začalo být uskutečňováno bez předchozího schválení Komise, bylo zaevidováno v registru neoznámených podpor pod číslem NN 39/03.

(3)

Komise zahájila řízení ohledně předmětné podpory podle čl. 108 odst. 2 SFEU dopisem č. K(2003) 2057 v konečném znění ze dne 9. července 2003.

(4)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala ostatní členské státy a zúčastněné třetí strany k podání připomínek k dotčeným podporám. Komise neobdržela žádné připomínky třetích stran. Francouzské orgány zaslaly své komentáře dopisy ze dne 8. a 10. října 2003, 13. září a 29. listopadu 2005.

(5)

Dne 25. února 2011 byla Francii zaslána žádost o doplňující informace a dne 29. března 2011 proběhlo jednání.

(6)

Francouzské orgány odpověděly dopisem ze dne 24. května 2011.

II.   POPIS DOTČENÉ PODPORY

1.   POPLATKY VE PROSPĚCH ORGANIZACE INTERBEV

1.1   MEZIODVĚTVOVÉ ORGANIZACE (INTERPROFESSIONS – „IPO“) A SYSTÉM DOBROVOLNÝCH POPLATKŮ ZMĚNĚNÝCH NA POVINNÉ

(7)

Meziodvětvové organizace („IPO“) jsou seskupení, v jejichž rámci jsou sdruženy podle odvětví různé nejreprezentativnější profesní skupiny zemědělské produkce a případně zpracování, uvádění do oběhu a distribuce, která byla uznána příslušným správním orgánem jako meziodvětvová organizace. Jejich existenci, úkoly a fungování regulují články L.631-1 a následující zemědělského zákoníku. Aby podobné seskupení bylo uznáno, musí příslušné orgány ověřit, zda jsou splněna různá kritéria, a to zejména že jeho stanovy jsou v souladu s právními předpisy (článek L.632-1 zemědělského zákoníku) a že organizace, jež tvoří dotčenou IPO, jsou reprezentativní.

(8)

IPO mají za cíl vyvíjet činnost v zájmu všech článků daného odvětví a za tímto účelem mohou uzavírat dohody. Tyto dohody a výběr dobrovolných poplatků za účelem financování činnosti stanovené v těchto dohodách se potom mohou stát na základě meziministerské vyhlášky povinnými („být rozšířeny na“) pro všechny subjekty daného odvětví bez ohledu na to, zda jsou či ne členy určité profesní organizace, jež je členem IPO, pokud jsou v souladu s cíli uvedenými na seznamu stanoveném právním předpisem. Tyto dohody jsou hlavně zaměřeny na lepší znalost trhu, lepší vztahy mezi subjekty z oboru, lepší kvalitu a propagaci produktů. Zemědělský zákoník povoluje rozšíření dohod, pouze pokud tyto dohody mají za cíl „společný zájem“ založený na opatřeních „v souladu s obecným zájmem a slučitelných s pravidly společné zemědělské politiky“ (viz článek L.632-3 zemědělského zákoníku).

(9)

Způsoby výběru a rozdělení dobrovolných poplatků, které se stanou povinnými, jsou stanoveny jednotlivě každou dohodou IPO.

1.2   ÚLOHA STÁTU

(10)

Ačkoliv jsou IPO soukromoprávními právnickými osobami a jejich financování je zajišťováno příspěvky dotčeného odvětví, fungování systému povinných dobrovolných poplatků vyžaduje zásah státu, a to zejména následujícími způsoby:

a)

před každou žádostí o rozšíření musí být IPO předem uznána orgány veřejné moci a musí se podřídit cílům vnitrostátní a společné zemědělské politiky (viz body odůvodnění 7 a 8);

b)

po svém uznání mohou IPO požádat stát, aby meziministerskou vyhláškou o rozšíření učinil jejich dohody povinné. Každý hospodářský subjekt v oblasti dané produkce se tak stane osobou povinnou k povinnému dobrovolnému poplatku placenému reprezentativní IPO (viz bod odůvodnění 8);

c)

podle článku L.632-8-1 zemědělského zákoníku se příslušným orgánům zasílají zprávy o činnosti každé IPO a výsledky provádění každé rozšířené dohody.

2.   CÍL PODPORY

(11)

Cílem předmětné podpory je podporovat činnosti v oblasti výzkumu, vývoje, technické pomoci a propagace (reklamy) ve prospěch odvětví chovatelství.

2.1   POPLATKY ZAVEDENÉ ORGANIZACÍ INTERBEV

(12)

Toto rozhodnutí se týká dvou druhů meziodvětvových poplatků, které orgány veřejné moci učinily povinnými. Na jedné straně se jedná o poplatek z hovězího a skopového masa a vnitřností určených k lidské spotřebě a z živých kusů hovězího dobytka a ovcí odesílaných do zemí EU nebo vyvážených („poplatek z masa“) a na druhé straně o poplatek ve prospěch Fonds National de l’Élevage (Národní chovatelský fond) („poplatek FNE“).

(13)

Meziodvětvové dohody, kterými se zavádějí poplatky ve prospěch organizace Interbev a které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, jsou následující:

Poplatky z masa

Poplatky ve prospěch Fond National de l’Elevage – FNE (Národní chovatelský fond)

Dohody IPO

Vyhláška o rozšíření

Dohoda IPO

Vyhláška o rozšíření

25.7.1995

18.12.1995

15.6.1994

18.12.1995

12.6.2001

19.9.2001

19.4.2001

(14)

Národní meziodvětvové sdružení dobytka a masa (Association nationale Interprofessionnelle du Bétail et des Viandes – Interbev) je francouzská meziodvětvová organizace pro odvětví dobytka a masa. Byla založena dne 9. října 1979 z podnětu reprezentativních organizací oboru dobytka a masa odvětví skotu, ovcí a koní a je uznána na základě vyhlášky ze dne 18. listopadu 1980 (3). Jejím úkolem je hájit a zhodnocovat společné zájmy chovatelů a obchodních, řemeslných a průmyslových činností oboru. Interbev byla uznána v roce 1980 za meziodvětvovou organizaci odvětví dobytka a masa. Tvoří ji třináct vnitrostátních profesních organizací zastupujících různé obory hospodářského odvětví dobytka a masa: chovatele, obchodníky s živými kusy, jatka, velkoobchodníky, průmyslové subjekty, distributory.

(15)

Její hlavní dva úkoly spočívají ve vypracování meziodvětvových dohod a ve společné komunikaci. K tomu se dále připojují výzkumné programy v odvětví masa. Meziodvětvové dohody podepsané v rámci organizace stanoví pravidla, jimiž se řídí činnost oboru. Tyto dohody mohou být předloženy orgánům veřejné moci v rámci řízení o rozšíření. Po vyhlášení rozšíření společnou vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva hospodářství se opatření stanovená meziodvětvovou dohodou stávají povinnými pro všechny subjekty oboru.

2.2   POPLATEK Z MASA

(16)

Meziodvětvovou dohodou ze dne 25. července 1995, jež byla předmětem rozšíření na základě vyhlášky ze dne 18. prosince 1995 (4), zavedla organizace Interbev poplatek z masa a vnitřností určených k lidské spotřeby a pocházejících z hovězího dobytka a ovcí a ze živých kusů hovězího dobytka a ovcí odesílaných do zemí EU nebo vyvážených.

(17)

Poplatek se týkal tří kategorií masa a/nebo zvířat a byl stanoven následovně:

a)

poplatek z masa a vnitřností určených k lidské spotřebě u zvířat poražených ve Francii: stanoven na 0,084 francouzských franků („FRF“) (5) za kilogram jatečně upraveného těla a hrazený právnickou nebo fyzickou osobou, jež byla majitelem nebo spolumajitelem zvířete v okamžiku jeho porážky;

b)

poplatek z masa dopraveného nebo dovezeného za účelem jeho spotřeby ve Francii: stanoven na 0,042 FRF/kg a hrazený právnickou nebo fyzickou osobou, jež byla prvním majitelem nebo spolumajitelem masa na vnitrostátním území;

c)

poplatek z živých kusů hovězího dobytka nebo ovcí odesílaných do jiné země EU nebo vyvážených: stanoven na 7 FRF/kus a hrazený právnickou nebo fyzickou osobou, jež byla posledním majitelem nebo spolumajitelem zvířat na vnitrostátním území.

(18)

Meziodvětvová dohoda ze dne 25. července 1995 byla nahrazena jinou meziodvětvovou dohodou ze dne 12. června 2001, jež byla rozšířena vyhláškou ze dne 19. září 2001 (6). Článek 1 vyhlášky stanoví, že se dohoda rozšiřuje na období, jež končí tři roky po dni zveřejnění uvedené vyhlášky, což znamená dne 30. září 2004.

(19)

Meziodvětvová dohoda ze dne 12. června 2001 stanovila pokračování předchozího stavu, pokud jde o dotčené kategorie masa a/nebo zvířat, a to se zvýšením poplatku: 0,1574 FRF (0,024 EUR) u masa a vnitřností určených k lidské spotřebě ze zvířat poražených ve Francii, 0,0656 FRF (0,010 EUR) u masa dopraveného nebo dovezeného za účelem jeho spotřeby ve Francii a 11,15 FRF (1,7 EUR) u živých kusů hovězího dobytka nebo ovcí odesílaných do jiné země EU nebo vyvážených.

(20)

Dohoda ze dne 12. června 2001 zavedla také možnost částečného vrácení poplatku z masa v okamžiku jeho odeslání do jiné země EU nebo jeho vyvezení do třetích zemí. Výše vracení byla 0,0656 FRF/kg (0,010 EUR).

(21)

Rozšíření, k nimž došlo v roce 1995 a 2001, vyloučila ze systému poplatek z masa dopraveného nebo dovezeného za účelem jeho spotřeby ve Francii. Tyto produkty tak nepodléhají povinnému poplatku z masa.

2.3   POPLATEK FNE

(22)

Meziodvětvovou dohodou ze dne 15. června 1994, jež byla rozšířena vyhláškou ze dne 18. prosince 1995 (7) a vyhláškou ze dne 19. září 2001 (8), zavedla organizace Interbev poplatek ve prospěch Fonds national de l’élevage (Národního chovatelského fondu). Poslední vyhláška stanoví, že se dohoda rozšiřuje na období, jež končí tři roky po dni zveřejnění uvedené vyhlášky, což znamená dne 30. září 2004.

(23)

Tento profesní fond, který spravuje Confédération Nationale de l’Élevage (Národní konfederace chovatelství – CNE), byl vytvořen, aby plnil následující dva hlavní cíle: na jedné straně podněcoval k restrukturalizaci organizací služeb a přispíval k jejich přizpůsobení budoucím potřebám chovatelů, kteří jsou stále méně početní a čelí politikám Společenství v oblasti zvládání výroby, a na druhé straně přispíval k udržitelnosti společných prostředků v oblasti genetického vývoje a aplikovaného výzkumu, které budou v budoucnu představovat klíčový faktor konkurenceschopnosti chovatelství.

(24)

Poplatek určený na financování tohoto fondu se vybírá od právnických nebo fyzických osob, které jsou majiteli nebo spolumajiteli hovězího dobytka nebo ovcí poražených ve Francii. Podle posledních údajů sdělených francouzskými orgány byl tento poplatek stanoven na 0,02 FRF (0,003 EUR) za kilo čistého poraženého masa (nebo 7 FRF za kus u dospělých kusů hovězího dobytka, 2,40 FRF za kus u telat a 0,36 FRF za kus u ovcí, což činí 1,05, 0,36 a 0,054 EUR).

(25)

Podle francouzských orgánů byly příjmy z tohoto poplatku použity na genetická vylepšování, systém genetických informací, biotechnologii a hospodářské studie.

2.4   ČINNOSTI FINANCOVANÉ Z TĚCHTO POPLATKŮ

(26)

Příjmy organizace Interbev pocházející z poplatků z masa byly použity na tři druhy činností, a to zejména:

a)

komunikaci a propagaci ve prospěch odvětví;

b)

technickou pomoc;

c)

výzkum a pokusy.

(27)

Pokud jde o komunikaci a propagaci, jedná se zejména o financování kampaní na různá témata ve spojení s kvalitními masnými výrobky nebo obecnějších kampaní v televizi a rozhlase ve prospěch hovězího masa, jakož i opatření v oblasti vztahů s veřejností. Financují se také propagační opatření na vnějších trzích, jakož i účast na profesních a propagačních veletrzích.

(28)

Činnosti v oblasti technické pomoci jsou spojeny zejména s osvědčováním a kvalifikací chovů, a to hlavně s cílem odstranit překážky, jimž čelí subjekty zapojené do těchto postupů. Interbev vypracovává také kolektivní specifikace pro jednotlivé obory a podílí se na šíření a zavádění kodexu osvědčených postupů v chovatelství a osvědčených pracovních postupů při produkci masa a podílí se konečně na vyjasňování transakcí po celém řetězci.

(29)

Činnosti v oblasti výzkumu a pokusů odpovídají činnostem, jež jsou nejvíce přizpůsobeny potřebám odvětví v tom smyslu, že se zabývají zejména bezpečností potravin, řízením kvality a dobrými životními podmínkami zvířat.

(30)

Prostředky organizace Interbev pocházející z poplatků FNE se používají na následující činnosti:

a)

společné činnosti v oblasti genetického vylepšování;

b)

informatizovaný systém správy informačních systémů chovů;

c)

práce v oblasti aplikovaného výzkumu;

d)

hospodářské studie;

e)

různé činnosti.

3.   DOBA TRVÁNÍ DOTČENÉHO OPATŘENÍ

(31)

Toto rozhodnutí se týká období od roku 1996 do roku 2004, kdy skončila platnost poslední meziodvětvové dohody, jež je předmětem tohoto řízení.

4.   PŘÍJEMCI

(32)

Příjemci dotčeného opatření podpory jsou chovatelé hovězího dobytka a ovcí.

(33)

Hlavními konečnými adresáty dotčeného opatření podpory jsou producenti, zpracovatelé a distributoři zemědělských produktů. Počítá se s tím, že některé činnosti mohou vykonávat pro tyto subjekty soukromé podniky.

(34)

Toto rozhodnutí nepředjímá stanovisko Komise, pokud jde o slučitelnost výběrového řízení poskytovatelů služeb pověřených prováděním činností organizace Interbev s pravidly zadávání veřejných zakázek.

5.   DŮVODY, KTERÉ VEDLY K ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ  (9)

(35)

Pokud jde nejprve o povahu poplatků v tomto konkrétním případě, Komise zaznamenala, že francouzská vláda je v rámci postupu rozšíření meziodvětvových dohod učinila povinnými. Rozšíření dohod proběhlo přijetím vyhlášky zveřejněné v Úředním věstníku Francouzské republiky. Z toho plyne, že bylo zapotřebí aktu orgánu veřejné moci, aby byly tyto poplatky plně účinné. Na základě této skutečnosti Komise ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení soudila, že se v tomto konkrétním případě jedná o parafiskální zdanění, tzn. o veřejné prostředky, a že tyto podpory jsou protiprávní, protože nebyly oznámeny.

(36)

Podle bodu 194 pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (10) (dále jen „zemědělské pokyny“) musí být každá protiprávní podpora posuzována podle pravidel a pokynů platných v okamžiku jejího poskytnutí. Zemědělské pokyny platí od 1. ledna 2007. Předchozí pokyny, to znamená pokyny Společenství týkající se státních podpor v odvětví zemědělství (2000–2006), platily od 1. ledna 2000 (11). Každou podporu poskytnutou po tomto dnu je proto nutno posuzovat podle pokynů z roku 2000. A naopak každou podporu poskytnutou před tímto dnem je nutno posuzovat podle ustanovení a postupů platných před 1. lednem 2000. Dotčené podpory byly poskytovány od roku 1996.

(37)

Jelikož se jedná o státní podpory financované pomocí parafiskálního poplatku, Komise musela přezkoumat jak opatření financovaná podporami, tak financování samotných podpor.

5.1   PODPORY

5.1.1    Propagační činnosti

(38)

Komise připomněla, že slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2002 je nutno ověřovat podle rámce pro státní podpory v oblasti propagace zemědělských produktů a některých produktů neuvedených v příloze II Smlouvy o založení EHS (12) a že slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu je nutno ověřovat podle pokynů Společenství ke státním podporám v oblasti propagace produktů uvedených v příloze i Smlouvy o ES a některých produktů neuvedených v příloze I (13). Oba dokumenty v podstatě sdílejí stejné zásady a stanoví zejména negativní a pozitivní kritéria, jež je nutno dodržet. Pokud jde o strop podpor, musí být tyto činnosti financovány odvětvím v minimální výši 50 % nákladů. V tomto konkrétním případě byla opatření plně financována parafiskálními poplatky, a finanční úsilí subjektů z oboru tak dosahuje této úrovně. Ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení tak Komise soudila, že platné podmínky byly splněny.

5.1.2    Činnosti v oblasti technické pomoci

(39)

Komise připomněla, že slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2000 je nutno ověřovat podle postupů Komise vycházejících z návrhu vhodných opatření týkajících se podpor poskytnutých státem v odvětví chovatelství a produktů chovatelství (14) a že slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu je nutno ověřovat podle zemědělských pokynů. Postupy Komise použitelné před rokem 2000 a zemědělské pokyny v podstatě sdílejí stejné zásady. Pro tento typ podpor jsou tak povoleny podpory poskytnuté ve výši 100 % způsobilých nákladů. Podpory kromě toho musí být přístupné všem subjektům z oboru, které by případně mohly projevit zájem. Ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení tak Komise soudila, že platné podmínky byly splněny.

5.1.3    Činnosti v oblasti výzkumu a pokusů

(40)

Komise připomněla, že slučitelnost těchto podpor je nutno ověřovat podle rámce Společenství pro poskytování státních podpor na výzkum a vývoj (15) a sdělení Komise týkající se změny tohoto rámce (16). S vnitřním trhem je tak slučitelná míra podpory, jež může dosáhnout výše 100 %, pokud jsou splněny následující čtyři podmínky: podpora představuje pro odvětví obecný zájem; informace je uveřejněna v příslušném tisku; výsledky prací jsou poskytnuty na rovném základě jak z hlediska nákladů, tak z hlediska času; podpora splňuje mezinárodní obchodní kritéria odsouhlasená EU. Ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení tak Komise soudila, že platné podmínky byly splněny.

5.1.4    Činnosti financované z poplatku FNE

(41)

Komise si kladla otázky o přesné povaze činností financovaných z poplatku FNE, jejichž předmětem bylo podněcovat k restrukturalizaci organizací služeb a přispívat k jejich přizpůsobení budoucím potřebám chovatelů a k udržitelnosti společných prostředků v oblasti genetického vývoje a aplikovaného výzkumu. Podle francouzských orgánů byly příjmy z tohoto poplatku údajně použity na genetická vylepšování, systém genetických informací, biotechnologii a hospodářské studie. Tyto dílčí informace byly nedostatečné k tomu, aby Komisi umožnily konstatovat slučitelnost těchto činností s případně použitelnými ustanoveními Společenství. Ve fázi zahájení vyšetřovacího řízení tak Komise nebyla schopna dospět k závěru, že činnosti financované z poplatku FNE byly slučitelné se Smlouvou o ES (17).

5.2   FINANCOVÁNÍ PODPOR

5.2.1    Poplatek z masa

(42)

Od 1. ledna 1996 podléhají tomuto poplatku mimo jiné živé kusy hovězího dobytka a ovcí odesílané do jiných členských států a také produkty z hovězího a skopového masa odesílané do jiných členských států, ačkoliv pro tyto produkty bylo v roce 2001 zavedeno částečné vracení tohoto poplatku. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) (18) je nutno určitou daň považovat za porušení zákazu diskriminace stanoveného v článku 110 SFEU, pokud výhody z přidělení příjmu ze zdanění využívají obzvláště ty ze zdaněných vnitrostátních produktů, které jsou zpracovávány nebo uváděny do oběhu na vnitrostátním trhu, a tyto výhody částečně vyrovnávají náklady, jež jsou s nimi spojeny, a tak znevýhodňují vyvážené vnitrostátní produkty.

(43)

Ve fázi vyšetřovacího řízení se Komise domnívala, že příjmy z poplatku z produktů a živých zvířat odesílaných do jiných členských států, jenž byly určeny na financování činností prováděných organizací Interbev v oblasti propagace, technické pomoci, výzkumu a pokusů, mohou představovat financování podpory neslučitelné s vnitřním trhem z hlediska Smlouvy, a to zejména jejího článku 107, a že tak státní podpory financované tímto způsobem nebyly zřejmě slučitelné s uvedenou Smlouvou. Poplatek totiž mohl znevýhodňovat produkci těchto zvířat za účelem jejich vývozu do jiných členských států, protože přidělení prostředků mohlo svou povahou zvýhodňovat vnitrostátní produkci uváděnou do oběhu ve Francii na úkor vyvážené vnitrostátní produkce a protože výše poplatku nezohledňovala různou míru zisku dosahovanou u vnitrostátních produktů podle toho, zda jsou uváděny do oběhu ve Francii nebo mimo ni.

5.2.2    Poplatek FNE

(44)

Na základě informací dostupných v okamžiku zahájení vyšetřovacího řízení neměla Komise ve fázi vyšetřovacího řízení k dispozici prvky, které by ukazovaly na to, že tomuto poplatku podléhala dovážená zvířata nebo zvířata odesílaná do jiných členských států.

6.   SLUČITELNOST POVINNÝCH DOBROVOLNÝCH POPLATKŮ SE SYSTÉMEM SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHŮ

(45)

Pokud jde o otázku slučitelnosti povinných dobrovolných poplatků se systémem společné organizace trhů (dále jen „SOT“) v souvislosti s rozsudkem ze dne 22. května 2003 ve věci Freskot (19), Komise se domnívala, že v tomto konkrétním případě povinné dobrovolné příspěvky zřejmě nezasahují přímo nebo nepřímo do cen dotčených konečných produktů, protože vybírání poplatků nemá vliv na cenu produktů, které jsou určovány volným trhem. Zatížení uzenářských výrobků a chovaných zvířat je tak zrušeno výhodou představovanou financovanými činnostmi. Je proto možno soudit, že účinky výběru poplatků na ceny jsou omezené nebo neexistují.

III.   KOMENTÁŘE FRANCIE

(46)

Dopisy ze dne 8. a 10. října 2003 předložily francouzské orgány své připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU ohledně dotčeného opatření podpory.

(47)

Dopisy ze dne 13. září a 29. listopadu 2005 předložily francouzské orgány další připomínky jako odpověď na žádosti o dodatečně informace, jež jim zaslala Komise.

(48)

Po žádosti o dodatečné informace zaslané Komisí dne 25. února 2011 a jednání, jež proběhlo dne 29. března 2011, francouzské orgány předložily další připomínky dopisem ze dne 24. května 2011.

(49)

Francouzské orgány berou na vědomí, že se Komise domnívá, že lze prostředky pocházející z takovýchto meziodvětvových poplatků, které se staly povinnými, přirovnat k parafiskálním poplatkům, které by mohly vést k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Francouzské orgány berou také na vědomí, že opatření měla být oznámena. Poté podávají následující sdělení:

1.   ROZSAH PŘEZKUMU KOMISE PODLE FRANCOUZSKÝCH ORGÁNŮ

(50)

Pokud jde o poplatky vybírané podle meziodvětvových dohod ze dne 15. června 1994 ve prospěch fondu chovatelství a ze dne 18. prosince 1995 ve prospěch organizace Interbev, francouzské orgány měly za to, že Komise zahájila jejich přezkum dopisy ze dne 16. ledna 1995 (podpora NN 34/95) a ze dne 18. března 1996 a uzavřela jej dopisem (SG (96) D/6396) ze dne 15. července 1996, přičemž dospěla k závěru, že „předmětná opatření spadají výlučně do oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 2328/91 a musí být předmětem přezkumu podle tohoto nařízení. Čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení přitom vylučuje použití článků 92 a 93 Smlouvy“.

(51)

Jako odpověď Komisi, která zdůraznila, že se v té době nevyjádřila k ostatním činnostem prováděným organizací Interbev (protože věc NN 34/95 se týkala pouze investic do restrukturace chovu skotu bez tržní produkce mléka), francouzské orgány tvrdily, že se k tomu vyjádřily v odpovědi na dopis Komise ze dne 18. března 1996 těmito slovy: „národní fond chovatelství je skutečně určen k tomu, aby vylepšoval výběr v chovatelství a podporoval výzkum, a to zejména v oblasti genetiky. […]“ (dopis ze dne 13. září 2005).

(52)

Francouzské orgány se domnívají, že Komise byla plně informována o existenci činností v oblasti komunikace, propagace, výzkumu a pokusů financovaných organizací Interbev a že v rámci této věci mohla zaslat francouzským orgánům žádosti o dodatečné informace. Jelikož Komise na toto sdělení nereagovala, francouzské orgány dospěly k závěru, že sdělené informace Komisi uspokojují.

(53)

V pozdější odpovědi Komisi, která připomněla zaslání žádosti o dodatečné informace (30. května 1996) následkem výše uvedeného dopisu, francouzské orgány na jedné straně tvrdily, že nikdy žádosti o dodatečné informace neobdržely, a na druhé straně, že se domnívaly, že nečinnost Komise mezi 30. květnem 1996 a 2. říjnem 2001 představovala nevyslovený souhlas se slučitelností činností, o nichž věděla.

(54)

Francouzské orgány navíc tvrdí, že Komise byla informována o činnostech v oblasti komunikace prováděných organizací Interbev v rámci věci C–18/95, která se týkala opatření ve prospěch odvětví chovu ovcí.

(55)

Jelikož Komise od té doby nepokračovala v přezkumu těchto dohod, francouzské orgány se domnívají, že oprávněně usoudily, že Komise nemá námitky proti jejich provádění.

(56)

Za těchto podmínek se francouzské orgány domnívaly, že toto řízení se týká pouze meziodvětvové dohody ze dne 12. června 2001.

(57)

Dopisem ze dne 24. května 2011 a během jednání, jež se konalo dne 29. března 2011, francouzské orgány nakonec Komisi předaly údaje za celé dotčené období.

2.   DŮVODY OPRAVŇUJÍCÍ PODLE FRANCOUZSKÝCH ORGÁNŮ NEOZNÁMENÍ PODPORY

(58)

Pokud jde o činnosti prováděné díky příjmům z poplatků vybíraných na základě nových meziodvětvových dohod z 12. června 2001 ve prospěch organizace Interbev a FNE, francouzským orgánům se nejevilo jako nutné je oznamovat, protože jsou financovány výlučně ze soukromých prostředků vybíraných v dotčeném odvětví.

3.   ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ ORGANIZACÍ INTERBEV

(59)

Pokud jde o činnosti prováděné organizací Interbev, francouzské orgány berou na vědomí, že je Komise po analýze informací, které jí byly předány dopisem ze dne 9. listopadu 2001, považuje za slučitelné s pokyny Společenství týkajícími se státních podpor v odvětví zemědělství (2000–2006) a s pokyny Společenství týkajícími se státní podpory na propagaci zemědělských produktů a některých produktů neuvedených v příloze I. Potvrzují, že během období dotčeného tímto rozhodnutím, Interbev financovala tyto činnosti v oblasti propagace, technické pomoci, výzkumu a pokusů za stejných podmínek jako činnosti dříve popsané v dopisu ze dne 9. listopadu 2001.

4.   ČINNOSTI V OBLASTI VÝZKUMU A TECHNICKÉ POMOCI PROVÁDĚNÉ PROSTŘEDNICTVÍM FNE

(60)

Pokud jde o FNE, francouzské orgány poskytly v odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení (dne 8. a 10. října 2003) následující vysvětlení.

(61)

U činností prováděných díky prostředkům FNE se jedná o činnosti v oblasti technické pomoci a aplikovaného výzkumu. Francouzské orgány potvrdily, že tyto činnosti byly koncipovány při dodržení bodů 14 a 17 pokynů Společenství týkajících se státních podpor v oblasti zemědělství (2000–2006).

(62)

Nejprve je upřesněno, že prostředky shromážděné FNE sloužily k následujícím činnostem:

a)

společné činnosti v oblasti genetického vylepšování;

b)

informatizovanému systému správy informačních systémů chovů;

c)

pracím v oblasti aplikovaného výzkumu;

d)

hospodářským studiím;

e)

různým činnostem.

4.1   OBLAST GENETIKY

(63)

V oblasti genetiky se účast FNE přísně omezuje na provázení některých společných činností prováděných v rámci vnitrostátního opatření na genetické vylepšování (Dispositif National d’Amélioration Génétique) a definovaných Národní komisí pro genetické vylepšování (Commission Nationale d’Amélioration Génétique – CNAG), jež sdružuje zástupce státu, oboru, výzkumu a školství.

(64)

Financování poskytovaná FNE jsou hlavně věnována na provázení činností oboru genetiky Institutu chovatelství, jehož úkolem je zejména: podpora organizacím v terénu, které přispívají ke genetickému pokroku u přežvýkavců; vypracování, údržba a vývoj specifikací, kterými se stanoví postupy v terénu; kontrola postupů zhodnocení a evidování údajů nutných pro genetické posouzení reprodukčních zvířat ve společných informačních systémech; přizpůsobení postupů indexace ve spolupráci s ústavem INRA; zavedení postupů výměny informací na mezinárodní úrovni a šíření úředních rejstříků ve Francii.

4.2   OBNOVA A ROZVOJ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ODVĚTVÍ CHOVATELSTVÍ

(65)

V rámci své činnosti v oblasti obnovy a rozvoje informačních systémů v odvětví chovatelství se FNE podílí na obnově systému genetických informací (système d’information génétique – SIG). Tato obnova byla zahájena v roce 1995 a prosadila se při modernizaci společného informačního systému zavedeného před více než 20 lety a jeho sjednocení za účelem účinnější správy genetických údajů a zároveň umožnila zahrnutí nových funkcí nutných pro indexaci a snížení nákladů.

(66)

FNE se mimo to podílel na studii právní, technické a hospodářské proveditelnosti projektu profesionálního informačního systému v odvětví chovatelství (SPIE), jehož cílem je zajistit odvětvové a meziodvětvové zhodnocení úředních identifikačních údajů a dalších údajů, které lze zajistit.

4.3   ZÁSAHY V OBLASTI APLIKOVANÉHO VÝZKUMU

(67)

FNE podporuje několik programů aplikovaného výzkumu a má v úmyslu pokračovat ve své účasti na studiích věnovaných otázkám, jež pro odvětví chovatelství představují předmět obecného zájmu, jako je např. podpora programu aplikovaného výzkumu a přenosu biotechnologií reprodukce (přenos embryí, zjišťování pohlaví, oplodnění in vitro, klonování). Tyto práce se týkají nových postupů vycházejících z embryologie, které jsou mimořádně zajímavé z hlediska budoucího používání molekulárních indikátorů a výběru pomocí indikátorů. Program vedl ke konkrétním výsledkům, a to značnému zlepšení úspěšnosti klasického přenosu embryí, vypracování a optimalizaci francouzské metody zjišťování pohlaví u embryí, vypracování metody punkcí vaječných buněk v růstové fázi a zlepšení techniky oplodnění in vitro.

(68)

FNE se také podílel na pilotním výzkumném programu v oblasti homologní rekombinace. Tento projekt, který vedl ústav INRA, se týkal kontrolované modifikace genomu zvířat za použití metody transgeneze a byl zaměřen na zavedení transgenu na určité místo v DNA. Toto cílené zavedení genu má umožnit nahrazení jednoho genu druhým bez použití geneticky modifikovaných organizmů.

(69)

FNE se vedle toho podílel na programu IDEA, pokud jde o identifikaci skotu a ovcí. Přispěl rovněž na financování vnitrostátních programů vybraných v rámci programu Společenství IDEA věnovaného zlepšení spolehlivosti identifikace zvířat za použití nových postupů při využití elektroniky.

4.4   PRÁCE V OBLASTI HOSPODÁŘSKÝCH STUDIÍ

(70)

FNE se podílel na financování hospodářských studií, které potřebovaly chovatelské organizace, aby mohly zejména reagovat na otázky vyvolané jednotlivými reformami SZP, rozšířením Evropy, krizemi posledních let a vývojem na mezinárodním poli.

(71)

Všechny tyto studie byly vypracovány pod vedením tzv. „Hospodářské skupiny pro dobytek“ („Groupe Économique du Bétail“ – GEB) řízené Chovatelským ústavem (Institut de l’Élevage), který zaručuje propojení různých prací požadovaných oborem a jejich komplementaritu s jinými stávajícími studiemi.

(72)

Prováděné práce mají za konkrétní výsledek monitorování hospodářské situace v odvětvích mléka a masa ve Francii a v Evropě, vypracování měsíčních hospodářských podkladů, v nichž jsou do hloubky analyzovány aspekty hospodářství v oblasti živočišné produkce ve Francii, v Evropě a ve světě, a specificky zaměřené činnosti jako monitorování cen, výrobních nákladů a jednání na úrovni Společenství a Mezinárodní obchodní organizace.

(73)

Hospodářské monitorovací středisko vytvořené v rámci GEB shromažďuje konkrétní znalosti o fungování podniků, jimiž disponuje chovatelská síť, a zajišťuje součinnost mezi přístupy na mikroúrovni a makroúrovni.

4.5   RŮZNÉ ČINNOSTI

(74)

FNE jednorázově podporuje zahájení nových stmelujících programů určených ke snadnějšímu přizpůsobení chovatelství novým vývojům v sociální a hospodářské oblasti, jako je zavedení kodexu správných chovatelských postupů, který se prosazuje jako nejvýznamnější společný postup tohoto typu v Evropě, a zahájení projektu komunikace o povolání chovatele následkem druhé krize BSE s cílem obnovit vzájemné pochopení mezi chovateli a občany.

4.6   RÁMEC SPOLEČENSTVÍ

(75)

Francouzské orgány zdůraznily, že všechny financované činnosti mají pro všechny chovatele skotu a ovcí skutečně povahu obecného zájmu a že se nikdy nejedná o činnosti, jež by přinášely prospěch pouze jednotlivým subjektům nebo zvláštním skupinám subjektů.

(76)

U těchto prací a výzkumu finanční účast FNE nejčastěji nepřesahuje 50 % nákladů. U některých jednorázových projektů může být sice vyšší než 50 %, ale míra podpory nikdy nepřesahuje 100 %.

4.6.1    Technická pomoc

(77)

Hospodářské studie jsou financovány za dodržení na jedné straně stropu ve výši 100 000 EUR na chovatele a období tří let a na druhé straně pravidla přístupu všech chovatelů k jejich výsledkům.

4.6.2    Aplikovaný výzkum

(78)

Francouzské orgány potvrdily, že údaje z každé hospodářské studie stejně jako údaje shromážděné na konci každého výzkumného programu, jakmile jsou konečné, jsou šířeny v širokém měřítku. Výsledky všech prací podporovaných fondem jsou systematicky zveřejňovány a šířeny, aby jich chovatelé a jejich organizace v terénu mohly využívat a mít k nim přístup bez diskriminace.

(79)

Používají se dva hlavní kanály šíření: profesní chovatelské organizace a ústav chovatelství, a to prostřednictvím technických a hospodářských publikací široce šířených mezi chovateli a praktickými odbornými pracovníky.

(80)

Vzhledem k povaze obecného zájmu prací se nepočítá s žádným výdělečným využitím výsledků. Skutečnými příjemci činností jsou skutečně všichni chovatelé skotu a ovcí, mezi kterými jsou šířeny teoretické a praktické výsledky prací.

(81)

Financované studie neposkytují producentům a zpracovatelům žádné přímé platby.

5.   POPLATKY Z DOVÁŽENÝCH ZVÍŘAT A MASA

5.1   POPLATKY ORGANIZACI INTERBEV

(82)

Pokud jde o zdanění masa dovezeného do Francie z chovů jiných členských států nebo třetích zemí, Komise byla schopna na základě informací, které francouzské orgány postupně předkládaly, dojít ke zjištění, že meziministerské vyhlášky z roku 1995 a 2001 o rozšíření meziodvětvových dohod vždy z oblasti působení vyjímaly poplatky z dováženého masa.

5.2   POPLATKY FNE

(83)

Komise dále zjistila skutečnost, že poplatek vybíraný ve prospěch FNE mohl být uplatněn na zvířata chovaná mimo vnitrostátní území, ale dovezená do Francie za účelem jejich porážky.

(84)

V dopise ze dne 6. října 2003 francouzské orgány vzaly na vědomí důležitost této námitky, pokud jde o zásady právních předpisů Společenství. Zavázaly se proto ke změně znění dohody tak, aby se vyloučil jakýkoliv poplatek u zvířat chovaných mimo vnitrostátní území, ale dovezených do Francie za účelem jejich porážky. Francouzské orgány vyjádřily svůj záměr doručit Komisi nové znění, jakmile bude nová dohoda dokončena a podepsána.

(85)

Dodaly k tomu, že dovoz živých zvířat je ve skutečnosti okrajovou záležitostí a nepředstavuje riziko narušení hospodářské soutěže. Podle celních orgánů představoval dovoz „velkých vykrmených kusů hovězího dobytka“ v roce 200 124 933 kusů a 22 250 kusů v roce 2002. Jelikož vnitrostátní porážky dosahují řádově 4 milionů kusů, dovoz živých zvířat tak přestavuje pouze 0,58 % všech poražených kusů. Více než 70 % tohoto dovozu navíc představují drahá zvířata s vysokou zmasilostí určená zvláštní skupině spotřebitelů na severu Francie. Vzhledem k průměrným dovozním cenám těchto zvířat (podle celní správy: 1,50 EUR/kg živé hmotnosti, tzn. 2,5 EUR za kilogram čisté hmotnosti) by poplatek FNE vybíraný z těchto zvířat musel představovat řádově tisícinu hodnoty zvířete.

(86)

Podle francouzských orgánů byly vybrané povinné dobrovolné poplatky na jedné straně minimální, protože neplacení poplatku z dovezených zvířat bylo časté a nakonec se stalo systematické, a na druhé straně byla výše dotčených povinných dobrovolných poplatků v poměru k hodnotě zvířat tak nízká, že nemohla vést k narušení hospodářské soutěže. V dopise ze dne 24. května 2011 francouzské orgány předložily vytištěné příklady výpočtu poplatků a prohlášení podniků, které prokazují, že v některých případech mohlo docházet k vracení, aniž by toto bylo povinné.

(87)

Dopisy ze dne 13. září 2005 a 24. května 2011 francouzské orgány potvrdily, že se poplatek FNE týká od roku 2003 pouze zvířat chovaných a poražených ve Francii (20).

6.   POPLATKY ZE ZVÍŘAT A MASA ODESLANÝCH DO JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

6.1   POPLATKY ORGANIZACI INTERBEV

(88)

Pokud jde o poplatek vybíraný u masa odesílaného do jiných členských států, Komise zmínila riziko diskriminace spojené se systémem poplatků, který by nezohledňoval odeslání některých produktů podléhajících poplatku mimo vnitrostátní území, a vyjádřila obavu, že podobné opatření upřednostňuje vnitrostátní produkci uváděnou do oběhu ve Francii.

(89)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 16 a následujících, maso odesílané do jiných členských států podléhalo povinnému dobrovolnému poplatku ve výši 0,0126 EUR/kg a ve výši 0,024 EUR/kg od meziodvětvové dohody ze dne 12. června 2001. Od zmíněné dohody se k tomu počítalo se systémem vracení ve výši 0,010 EUR/kg.

(90)

Pokud jde o povinné dobrovolné poplatky, jimž podléhala zvířata odesílaná do jiných členských států, francouzské orgány v dopise ze dne 24. května 2011 podaly vysvětlení, aby prokázaly, že tyto povinné dobrovolné poplatky byly přiměřené přínosu plynoucímu z činností financovaných těmito poplatky.

(91)

Francouzské orgány vysvětlily, že odesílání živých zvířat se týkalo odstávčat skotu. Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 17 a následujících, tato zvířata podléhala povinnému dobrovolnému poplatku počítaného z kusu a ne z kilogramu masa.

(92)

Francouzské orgány předložily výpočet umožňující posoudit rovnocennost mezi hmotností za kus a za kilogram. Meziodvětvová dohoda ze dne 25. července 1995 totiž uváděla, že povinný dobrovolný poplatek je u porážky ve výši 0,084 FRF za kilogram jatečně upraveného těla a u odeslání živých zvířat ve výši 7 FRF za kus dospělého dobytka (článek 4). Ovšem odstávče váží řádově 250 až 280 kg živé hmotnosti, což se přemění na průměrnou hmotnost masa (poměr 65 %) ve výši 163 kg. Poplatek ve výši 7 FRF za kus tak odpovídal poplatku ve výši 0,042 FRF za kilogram, což představuje polovinu poplatku z masa.

(93)

Meziodvětvová dohoda ze dne 12. června 2001 převzala tento systém při dodržení stejné rovnocennosti. Částky (vyjádřené v EUR) byly následující: povinný dobrovolný poplatek u porážky ve výši 0,024 EUR za kilogram jatečně upraveného těla (článek 2) a povinný dobrovolný poplatek při odeslání živých zvířat ve výši 1,7 EUR za kus dospělého skotu (článek 4). Poplatek ve výši 1,7 EUR za kus dospělého skotu tak odpovídal poplatku ve výši 0,0104 EUR za kilogram, což představuje polovinu poplatku z masa.

(94)

Francouzské orgány se domnívají, že celkové příjmy (38 136 670 EUR) z povinného dobrovolného poplatku vybíraného u produktů odesílaných do jiných členských států (živá zvířata a maso) představovaly 15 % celkových příjmů ze všech povinných dobrovolných příspěvků vybíraných organizací Interbev v období 1995 až 2004 (tzn. 252 855 282 EUR). Za použití komplexního přístupu k období 1995–2004 se francouzské orgány domnívají, že uvedené příjmy jsou správně nastaveny úměrně k činnostem, z nichž měly údajně prospěch produkty odeslané do jiných členských států.

(95)

Francouzské orgány dále uvádějí, že zvířata a maso odeslaná mimo Francii měla na jedné straně prospěch z činností prováděných mimo vnitrostátní území v celkové výši 21 490 848 EUR a na druhé straně z činností, jež byly přínosné pro všechna zvířata a produkty bez ohledu na jejich místo určení. Francouzské orgány se domnívají, že u všech těchto činností prospěšných pro všechna zvířata a produkty, které představují celkovou částku 91 231 075 EUR, lze oprávněně odhadovat, že pouze 28 280 000 EUR bylo použito na financování činností prováděných mimo vnitrostátní území.

(96)

U činností, které se týkaly konkrétně vyvážených zvířat a produktů, se jednalo zejména o propagační akce (např. mezinárodní veletrhy, oborové informační akce a akce v oblasti vztahů s veřejností, zelený týden v Berlíně, kurzy školení v bourání organizované v zahraničí). U činností, které se týkaly všech zvířat a produktů bez ohledu na to, zda se jejich trh nachází ve Francii nebo mimo ni, se jednalo zejména o reklamní akce jako kampaně o „kvalitním evropském hovězím mase“, vnitřnostech, „plemenech chovaných na maso“ a určitý počet výzkumných činností věnovaných bezpečnosti potravin, dobrým životním podmínkám zvířat, řízení kvality, charakterizaci produktu, postupům při osvědčování a zpětné vysledovatelnosti u hovězího masa, jejichž výsledky byly široce šířeny jak ve Francii, tak mimo ni.

(97)

Francouzské orgány soudí, že produkty odesílané mimo Francii měly prospěch z činností prováděných meziodvětvovou organizací v celkové výši 49 770 000 EUR. Tuto částku je nutno srovnat s povinnými dobrovolnými poplatky, které se u nich musely uhradit, to znamená 38 136 670 EUR. Podíl povinných dobrovolných poplatků z francouzské produkce vyvezené v období 1995–2004 byl vyrovnaný v poměru k přínosu, který měla tato produkce z činností financovaných organizací Interbev.

6.2   POPLATKY FNE

(98)

V dopise ze dne 13. září 2005 francouzské orgány potvrdily, že odesílané produkty nepodléhaly jako takové poplatku FNE.

IV.   POSOUZENÍ PODPORY

(99)

Články 107 a 108 SFEU se vztahují na všechny zemědělské produkty uvedené v její příloze I a podléhající jedné ze společných organizací trhu (všechny zemědělské produkty, kromě koňského masa, medu, kávy, líhu zemědělského původu, octu vyrobeného z lihu a korku) podle různých předpisů, kterými se řídí příslušné společné organizace trhu.

1.   EXISTENCE PODPORY VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SFEU

(100)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.

(101)

Ve zvažované době byly články 107 až 109 SFEU použitelné na odvětví hovězího masa na základě článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 (21) o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem. Před přijetím tohoto nařízení byly použitelné na stejné odvětví na základě článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 805/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu s hovězím masem (22). Na odvětví skopového a kozího masa byly použitelné na základě článku 23 nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (23). Před přijetím tohoto nařízení byly použitelné na stejné odvětví na základě článku 22 nařízení Rady (ES) č. 2467/98 ze dne 3. listopadu 1998 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (24) a před jeho přijetím na základě článku 27 nařízení Rady (EHS) č. 3013/89 ze dne 25. září 1989 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (25).

(102)

V současné době jsou články 107 až 109 použitelné na obě odvětví uvedená v bodě odůvodnění 32 a následujících tohoto rozhodnutí na základě článku 180 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (26)  (27).

1.1   EXISTENCE SELEKTIVNÍ VÝHODY

(103)

Podle Soudního dvora se za podpory považují zásahy, které mohou v jakékoli formě přímo nebo nepřímo zvýhodňovat podniky nebo které musejí být považovány za hospodářské zvýhodnění, které by podnik-příjemce za obvyklých tržních podmínek nezískal (28). V tomto konkrétním případě poskytnutá podpora zvýhodnila některé podniky činné v odvětví chovu skotu a ovcí, a to prováděním činností, jež mohly přinést prospěch producentům nebo odvětvím oborů zastupovaných organizací Interbev.

(104)

Kromě toho jsou, stále podle ustálené judikatury Soudního dvora, považovány za podpory zásahy, které v různých formách snižují výdaje běžně zatěžující rozpočet podniku a které, aniž by byly dotacemi v přesném slova smyslu, jsou ve skutečnosti stejné povahy a mají stejné dopady (29).

(105)

Pokud jde o existenci zvýhodnění, je nutno jej prokázat na úrovni možných příjemců činností ve prospěch odvětví masa a také na úrovni dotčených meziodvětvových poplatků a jejich financování. V tomto konkrétním případě poskytnutá podpora zvýhodnila některé podniky činné v odvětví chovu skotu nebo ovcí, a to prováděním činností, jež mohly přinést prospěch producentům odvětví.

1.2   PODPORA POSKYTNUTÁ STÁTEM NEBO ZE STÁTNÍCH PROSTŘEDKŮ

(106)

Podle ustálené judikatury Soudního dvora je pro to, aby bylo možno označit výhodu za státní podporu, zaprvé nutno, aby byla poskytnuta přímo nebo nepřímo ze státních prostředků, a zadruhé, aby byla přičitatelná státu (30).

(107)

Pokud jde o povahu poplatků v tomto konkrétním případě (povinné dobrovolné poplatky), Komise soudí, že se jedná o parafiskální poplatky, tzn. o veřejné prostředky. Komise založila své posouzení na následujících úvahách.

(108)

Nejprve je nutno zdůraznit, že podle ustálené judikatury a zejména bodu odůvodnění 139 rozsudku ve věci Salvat  (31) není rozlišení mezi soukromým a veřejným subjektem „rozhodujícím prvkem pro uplatnění Smlouvy na státní podpory“. Rozsudek ve věci Ladbroke  (32) navíc jasně potvrzuje, že čl. 107 odst. 1 SFEU „zahrnuje veškeré finanční prostředky, které může veřejný sektor ve skutečnosti použít k podpoře podniků, aniž by bylo rozhodné, zda tyto prostředky trvale patří k majetku veřejného sektoru. V důsledku toho, i když částky (…) nejsou trvale ve vlastnictví státní pokladny, skutečnost, že zůstávají neustále pod veřejnou kontrolou, a tudíž jsou k dispozici příslušným státním orgánům, je postačující k tomu, aby byly kvalifikovány jako státní prostředky a dotčené opatření spadalo do pole působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy“.

(109)

Na základě této judikatury Komise soudí, že skutečnost, že dotčené povinné dobrovolné poplatky spočívají v příspěvcích soukromého sektoru a že nejsou státu trvale k dispozici, nestačí, aby bylo možno dojít závěru, že nespadají do pole působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU. Komise musí v tomto ohledu také přezkoumat míru kontroly vykonávané státem ohledně příjmů z dotčených povinných dobrovolných příspěvků a jeho možnosti směrovat použití prostředků na financování opatření podpory.

(110)

Ve zkoumaném případě Komise zaznamenává, že schválení vládou v podobě uznání přiznané organizaci Interbev je předběžnou podmínkou k zavedení povinných dobrovolných poplatků. I když je organizace Interbev soukromoprávním subjektem, znamená to, že její schopnost zavést ve svém odvětví činnosti povinné dobrovolné poplatky je podřízena souhlasu státu s jejím fungováním a jejími cíli (viz bod odůvodnění 14 tohoto rozhodnutí).

(111)

Zemědělský zákoník také stanoví, že poplatky se stávají povinnými pro všechny členy dotčeného oboru, jakmile je jejich platnost rozšířena meziministerskou vyhláškou (viz bod odůvodnění 10 tohoto rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že tento typ poplatků vyžaduje, aby mohl plně projevit svůj účinek, akt orgánu veřejné moci (33).

(112)

Na základě těchto skutečností Komise zjišťuje, že zkoumané povinné dobrovolné poplatky lze považovat za poplatky pod kontrolou státu a představující státní prostředky.

(113)

Zadruhé, využití příjmů z povinných dobrovolných příspěvků je určeno cíli a rámcem fungování meziodvětví v podobě stanovené v zemědělském zákoníku (viz body odůvodnění 7 až 10). Stát tím má možnost směrovat použití příjmů z povinných dobrovolných poplatků na financování opatření podpory prováděných organizací Interbev. Výhody poskytované organizací Interbev tak lze považovat za přičitatelné státu.

(114)

Kromě toho je nutno připomenout, že Soudní dvůr ve věci C-345/02 Pearle  (34) určil určité ukazatele, které umožňují stanovit či ne, zda je nutno považovat či ne parafiskální poplatky za státní prostředky přičitatelné státu, pokud jsou vybírány v hlavní míře meziodvětvovou organizací ve prospěch svých členů.

(115)

Podle zkoušky navržené Soudním dvorem v této věci se povinné poplatky shromažďované zprostředkujícím subjektem, který zastupuje podniky určitých hospodářských odvětví, nepovažují za státní prostředky, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

dotčené opatření je zavedeno profesním orgánem, který zastupuje podniky a zaměstnance odvětví a neslouží jako nástroj k provádění politik stanovených státem;

b)

cíle dotčeného opatření jsou v plné míře financovány z příspěvků podniků daného odvětví;

c)

o způsobu financování a míře/výši příspěvků rozhodují v profesním orgánu daného odvětví zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců bez jakéhokoliv zasahování státu;

d)

poplatky jsou povinně používány k financování opatření bez možnosti zásahu státu.

(116)

Je zřejmé, že dotčené opatření nesplňuje všechny podmínky rozsudku ve věci Pearle. Zaprvé, existence, úkoly a fungování organizace Interbev jsou regulovány vnitrostátními právními předpisy (viz body odůvodnění 10 a 14) a její financování z povinných dobrovolných příspěvků vyžaduje zásah státu (viz bod odůvodnění 10). Článek 632-2-1 zemědělského zákoníku navíc stanoví, že meziodvětvové organizace přispívají k provádění vnitrostátních hospodářských politik a politik Evropské unie a mohou být upřednostňovány při přidělování veřejných podpor. Interbev lze proto považovat za nástroj k provádění politiky podporované státem a provádějící činnosti v obecném zájmu meziodvětvové organizace (viz body odůvodnění 40, 61 a následující). K tomu stanovy organizace Interbev uvádějí, že rozpočty meziodvětvové organizace mohou přijímat přímou dotaci od státu. Pokud jde potom o obecný zájem financovaných výzkumných činností (viz bod odůvodnění 10), nelze s jistotou zjistit, že v tomto konkrétním případě jsou příjemci podpor vždy subjekty povinné k poplatkům.

(117)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám dospívá Komise k závěru, že dotčená opatření jsou přičitatelná státu a jsou financována ze státních prostředků.

1.3   OVLIVNĚNÍ OBCHODU A NARUŠENÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

(118)

Aby podpory spadaly do pole působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, musí kromě toho ovlivňovat hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Toto kritérium předpokládá, že příjemci podpor vykonávají hospodářskou činnost.

(119)

Za účelem zjištění, zda tato podpora spadá do pole působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, je nutno závěrem určit, jestli tato podpora může ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušit hospodářskou soutěž.

(120)

Soudní dvůr rozhodl, že obchod mezi členskými státy je nutno považovat za ovlivněný výhodou (35), pokud tato výhoda poskytnutá členským státem posílí postavení určité kategorie podniků v obchodě mezi členskými státy vůči jiným konkurenčním podnikům, což stačí na prokázání existence narušení hospodářské soutěže.

(121)

Skutečnost, že mezi členskými státy existuje v odvětví masa obchod, je dostatečně prokázána existencí společné organizace trhu v tomto odvětví (36). Například obchod v rámci Společenství s masnými produkty ve Francii představoval přibližně 15 % všech obchodů Unie s těmito produkty (37).

(122)

Poskytnuté podpory tak mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy tím, že upřednostňují vnitrostátní výrobu na úkor výroby ostatních členských států. V době skutkového stavu, jehož se týká toto rozhodnutí, bylo odvětví masa mimořádně otevřené hospodářské soutěži na úrovni Společenství, a tím velmi citlivé na každé opatření ve prospěch výroby jednoho nebo jiného členského státu.

1.4   ZÁVĚR OHLEDNĚ POVAHY „PODPORY“ VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SFEU

(123)

Na základě předchozích úvah Komise soudí, že opatření zavedená v tomto konkrétním případě ve prospěch příjemců jim poskytují zvýhodnění, jehož nemohou využít ostatní subjekty, a narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, protože mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(124)

Z těchto důvodů dochází Komise k závěru, že dotčené opatření spadá pod čl. 107 odst. 1 SFEU a představuje státní podporu.

2.   PŘEZKUM SLUČITELNOSTI PODPOR

2.1   ROZSAH PŮSOBNOSTI ROZHODNUTÍ

(125)

Jak je vysvětleno výše (viz bod odůvodnění 56), francouzské orgány se domnívají, že předmětné rozhodnutí by se mělo týkat pouze meziodvětvové dohody ze dne 12. června 2001.

(126)

V rámci podpory NN 34/95 neměla Komise informace o poplatcích FNE nebo o systému financování podpor spadajících do této záležitosti (38). Její stanovisko se kromě toho týkalo pouze podpor na investice ve prospěch některých chovatelů, a to zejména pokud jde o první nabytí zvířat. Komise také nezaujala stanovisko vůči systému povinných dobrovolných poplatků nebo vůči podporám na genetické vylepšení, systém genetických informací, biotechnologii či hospodářské studie, nebo vůči činnostem v oblasti propagace, technické pomoci, výzkumu a pokusů, jež byly financovány z poplatků organizaci Interbev a nebyly předmětem oznámení ve smyslu čl. 108 odst. 3 SFEU.

(127)

Francie se o těchto činnostech zmínila v rámci záležitosti NN 49/96 v dopise ze dne 29. dubna 1996, a to pouze o činnostech spadajících pod FNE.

(128)

V odpovědi na tento dopis si Komise přesto dopisem ze dne 30. května 1996 (VI/021559) vyžádala doplňující informace, aby pochopila povahu a rozsah finančních nástrojů usnadňujících restrukturalizaci chovatelských subjektů, které byly zapojeny do identifikace a výběru zvířat a činností v oblasti rozvoje. Komise také požádala o vyplnění popisujícího přehledu. Francouzské orgány ovšem na tento dopis nereagovaly a Komise se nikdy nevyslovila ke slučitelnosti dotčených činností s vnitřním trhem. Dopisem ze dne 9. července 2003 (39) Komise zahájila řízení ohledně předmětné podpory podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

(129)

Meziodvětvové dohody ze dne 15. června 1994 ve prospěch fondu chovatelství a ze dne 18. prosince 1995 ve prospěch organizace Interbev a státní podpory financované těmito dohodami by se proto měly nadále přezkoumávat podle pravidel o státních podporách, protože je Komise neschválila.

(130)

Toto rozhodnutí se proto týká také dohod ze dne 15. června 1994 ve prospěch FNE a ze dne 18. prosince 1995 ve prospěch organizace Interbev. Při analýze těchto dohod se Komise nevyslovila k činnostem financovaným uvedenými meziodvětvovými poplatky.

(131)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 57, francouzské orgány s tímto výkladem implicitně souhlasily.

2.2   POUŽITÍ ČL. 107 ODST. 3 SFEU

(132)

Článek 107 SFEU uvádí výjimky z obecné zásady neslučitelnosti státních podpor se SFEU, ačkoliv některé z nich nejsou prokazatelně použitelné, a to zejména výjimky podle jeho odstavce 2. Ostatně se na ně neodvolávaly ani francouzské orgány.

(133)

Pokud jde o odchylky stanovené v čl. 107 odst. 3, je nutno během posuzování každého regionálního nebo odvětvového programu podpor a v případě každého jednotlivého provádění režimu podpor použít jejich přesný výklad. Mohou být především poskytnuty pouze v případě, kdy Komise může stanovit, že podpora je nutná k uskutečnění jednoho z dotčených cílů. Přiznat tyto odchylky podporám, které nezahrnují podobnou protihodnotu, by znamenalo umožnit nepříznivé ovlivnění obchodu mezi členskými státy a narušení hospodářské soutěže bez odůvodnění z hlediska zájmu Společenství a současně neoprávněně zvýhodnit subjekty určitých členských států.

(134)

Komise se domnívá, že dotčené podpory nejsou určeny k tomu, aby napomáhaly hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a). Nejsou také určeny k tomu, aby napomohly uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo aby napravily vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b). Tyto podpory nejsou určené ani k tomu, aby propagovaly kulturu a zachování kulturního dědictví ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. d).

(135)

Čl. 107 odst. 3 písm. c) ale stanoví, že za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Aby podpory mohly využít odchylky stanovené ve výše citovaném článku, musí přispívat k rozvoji dotyčného odvětví.

2.3   URČENÍ POKYNŮ POUŽITELNÝCH NA NEOZNÁMENÁ OPATŘENÍ

(136)

Podle bodu 194 pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a sdělení Komise o stanovení pravidel pro hodnocení protiprávně poskytnuté státní podpory (40) je nutno posuzovat každou protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (41) podle pravidel a pokynů platných v okamžiku, kdy byla podpora poskytnuta (42).

(137)

Zvláštní pokyny pro odvětví zemědělství platí od 1. ledna 2000. Každou podporu poskytnutou po tomto dnu je proto nutno posuzovat podle pokynů použitelných na zvažované období. Mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006 platily pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětví zemědělství. Od 1. ledna 2007 platí pokyny Společenství ke státním podporám v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013.

(138)

Naopak každou podporu poskytnutou před tímto dnem je nutno posuzovat podle ustanovení a postupů platných před 1. lednem 2000.

2.4   SLUČITELNOST POVINNÝCH DOBROVOLNÝCH POPLATKŮ SE SYSTÉMEM SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU

(139)

Pokud jde o otázku slučitelnosti povinných dobrovolných poplatků se systémem společné organizace trhů v souvislostech s rozsudkem ze dne 22. května 2003 ve věci Freskot (43), Komise se domnívá, že v tomto konkrétním případě povinné dobrovolné poplatky zřejmě nezasahují přímo nebo nepřímo do cen dotčených konečných produktů, protože vybírání poplatků nemá vliv na cenu produktů, které jsou určovány volným trhem. Zatížení uzenářských výrobků a chovaných zvířat je tak zrušeno výhodou představovanou financovanými činnostmi. Je proto možno soudit, že účinky výběru poplatků na ceny jsou velmi omezené.

(140)

Na základě poskytnutých informací nevyvolává financování tohoto režimu žádné námitky.

2.5   ANALÝZA ČINNOSTÍ NA ZÁKLADĚ POUŽITELNÝCH USTANOVENÍ

2.5.1    Činnosti prováděné pomocí poplatků z masa

2.5.1.1   Propagace

(141)

Pokud jde o podpory na propagaci, je nutno ověřovat slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2002 podle rámce pro státní podpory v oblasti propagace zemědělských produktů a určitých produktů neuvedených v příloze II Smlouvy o založení EHS (44) a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle pokynů Společenství ke státním podporám v oblasti propagace produktů uvedených v příloze i Smlouvy o ES a některých produktů neuvedených v příloze I (45).

(142)

Rámec z roku 1987 a pokyny z roku 2002 sdílejí v podstatě stejné zásady. Stanoví negativní a pozitivní kritéria, která musí splňovat všechny režimy vnitrostátních podpor. Nesmí se tak jednat o reklamní činnosti v rozporu s článkem 34 SFEU a odvozenými právními předpisy Společenství, ani o činnosti zaměřené podle daných podniků. Na základě informací zaslaných francouzskými orgány je možno dojít k závěru, že tato opatření budou mít cíle slučitelné s několika pozitivními kritérii stanovenými výše uvedeným rámcem a pokyny, protože některé z nich budou spadat do rámce cíle odstraňování přebytkových zemědělských produktů a jiné do rámce cíle rozvoje vysoce kvalitních produktů a zdravých potravin.

(143)

Francouzské orgány kromě toho vysvětlily, že sdělení předávaná reklamními činnostmi nebudou mít za cíl zrazovat spotřebitele od nákupu produktů z jiných členských států nebo je pomlouvat a nebude z nich mít prospěch určitá značka určitého podniku nebo jednotlivého producenta.

(144)

Pokud jde o strop podpor, reklamní činnosti mohou být financovány ze státních prostředků do výše 50 % a zůstatek musí být poskytnut odvětvovými a meziodvětvovými organizacemi buď v podobě dobrovolných příspěvků nebo shromažďováním parafiskálních poplatků či povinných příspěvků. V tomto konkrétním případě jsou opatření financována v plné míře z parafiskálních poplatků a finanční přispění subjektů z oboru dosahuje v těchto kampaních výše 50 % jejich nákladů.

(145)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování propagačních činností splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

2.5.1.2   Technická pomoc

(146)

Slučitelnost podpor na technickou pomoc poskytnutých před 1. lednem 2000 je nutno analyzovat podle praxe Komise vycházející z návrhu vhodných opatření týkajících se podpor poskytnutých státem v odvětví chovatelství a produktů chovatelství (46) a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle zemědělských pokynů (47).

(147)

Postupy Komise použitelné před rokem 2000 a zemědělské pokyny v podstatě sdílejí stejné zásady. Povoleny jsou tak podpory poskytnuté ve výši 100 % způsobilých výdajů, které se týkají zejména technické pomoci poskytováním informací a pomoci v oblasti účetnictví, činností v oblasti popularizace nových technik a v oblasti vzdělávání zemědělských pracovníků.

(148)

Přijetím pokynů z roku 2000 byla přidána nová podmínka v tom smyslu, že podpory musí být dostupné všem způsobilým osobám, které vyvíjejí činnost v dotčené oblasti za objektivně stanovených podmínek, a že celková výše poskytnuté podpory nesmí přesáhnout částku 100 000 EUR na příjemce a období tří let nebo, v případě malých a středních podniků, 50 % způsobilých výdajů, přičemž se použije nejvyšší částka. Francouzské orgány vysvětlily, že kritérium přístupu k uskutečněným pracím všech subjektů z oboru, které by případně mohly projevit zájem, je splněno v plné míře. Na základě informací předaných francouzskými orgány Komise soudí, že kritérium stropu podpory je splněno, a to zejména vzhledem k velmi vysokému počtu příjemců.

(149)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování činností v oblasti technické pomoci splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

2.5.1.3   Výzkum a pokusy

(150)

Pokud jde o činnosti v oblasti výzkumu a pokusů, je nutno slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2000 ověřovat podle rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje a sdělení Komise o změně uvedeného rámce a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle zemědělských pokynů, které ve svém bodě 17 na uvedený rámec odkazují.

(151)

Rámec Společenství upřesňuje, že s vnitřním trhem je slučitelná míra podpory, jež může dosáhnout až 100 %, a to i v případě, že výzkum a vývoj provádějí podniky, pokud jsou v každém případě splněny následující čtyři podmínky:

a)

podpora představuje pro dotčené konkrétní odvětví obecný zájem, aniž by vyvolala nepatřičné narušení hospodářské soutěže v jiných odvětvích;

b)

informace musí být zveřejněna ve vhodných novinách s alespoň jedním celostátním vydáním a distribucí neomezenou na členy určité organizace, aby se zaručilo, že každý subjekt, který by případně mohl projevit zájem o tuto činnost, mohl být snadno informován o tom, že je nebo bylo její provádění zahájeno a že výsledky jsou nebo budou na požádání poskytnuty všem stranám, které projeví zájem. Tato informace nebude zveřejněna až po dni, kdy by mohla být poskytnuta jakákoliv informace členům určité organizace;

c)

výsledky prací budou poskytnuty k využití všem dotčeným stranám, včetně příjemce podpory, na rovném základě jak z hlediska nákladů, tak z hlediska času;

d)

podpora splňuje podmínky stanovené v příloze II „Domácí podpory: základ pro osvobození od závazku snížení“ dohody o zemědělství uzavřené během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (48).

(152)

Francouzské orgány v tomto ohledu vysvětlily, že činnosti prováděné organizací Interbev v oblasti výzkumu a technických pokusů jsou uskutečňovány ve prospěch všech členů odvětví. Sdružení k tomu šíří získané znalosti a technická doporučení organizováním školení a šířením dokumentace, návodů, shrnutí, informačních brožurek a na elektronických nosičích. Každý chovatel, jatka, řezník, zpracovatel nebo prodejce v odvětví skotu a ovcí může být informován o výsledcích a mít přístup ke shrnutím výzkumných prací, a to bez diskriminace, ve stejný okamžik jako každý ostatní a na pouhou žádost. Francouzské orgány ujišťují, že dotčené činnosti neposkytují producentům nebo zpracovatelům žádné přímé platby a splňují mezinárodní obchodní kritéria odsouhlasená Evropskou unií.

(153)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování činností v oblasti výzkumu a pokusů splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

2.5.2    Činnosti prováděné FNE

2.5.2.1   Technická pomoc

(154)

Pokud jde o podpory na technickou pomoc, slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2000 je nutno ověřovat podle praxe Komise vycházející z návrhu vhodných opatření týkajících se podpor poskytnutých členskými státy v odvětví chovatelství a produktů chovatelství (49) a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle zemědělských pokynů (50).

(155)

Postupy Komise použitelné před rokem 2000 a zemědělské pokyny v podstatě sdílejí stejné zásady. Povoleny jsou tak podpory poskytnuté ve výši 100 % způsobilých výdajů, které se týkají zejména technické pomoci poskytováním informací a pomoci v oblasti účetnictví, činností v oblasti popularizace nových technik a v oblasti vzdělávání zemědělských pracovníků.

(156)

Přijetím pokynů z roku 2000 byla přidána nová podmínka v tom smyslu, že podpory musí být dostupné všem způsobilým osobám, které vyvíjejí činnost v dotčené oblasti za objektivně stanovených podmínek, a že celková výše poskytnuté podpory nesmí přesáhnout částku 100 000 EUR na příjemce a období tří let nebo, v případě malých a středních podniků, 50 % způsobilých výdajů, přičemž se použije nejvyšší částka.

(157)

Francouzské orgány zdůraznily, že všechny financované činnosti mají pro všechny chovatele skotu a ovcí skutečně povahu obecného zájmu a že se nikdy nejedná o činnosti, jež by přinášely prospěch pouze jednotlivým subjektům nebo zvláštním skupinám subjektů.

(158)

U těchto prací a výzkumu finanční účast FNE nejčastěji nepřesahuje 50 % nákladů. U některých jednorázových projektů může být sice vyšší než 50 %, ale míra podpory nikdy nepřesahuje 100 %.

(159)

Hospodářské studie jsou financovány za dodržení na jedné straně stropu ve výši 100 000 EUR na chovatele a období tří let a na druhé straně pravidla přístupu všech chovatelů k jejich výsledkům.

(160)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování činností v oblasti technické pomoci splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

2.5.2.2   Výzkum a pokusy

(161)

Pokud jde o činnosti v oblasti výzkumu a pokusů, je nutno slučitelnost podpor poskytnutých před 1. lednem 2000 ověřovat podle rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje a sdělení Komise o změně uvedeného rámce a slučitelnost podpor poskytnutých po tomto dnu podle zemědělských pokynů, které ve svém bodě 17 na uvedený rámec odkazují.

(162)

Rámec Společenství upřesňuje, že s vnitřním trhem je slučitelná míra podpory, jež může dosáhnout až 100 %, a to i v případě, že výzkum a vývoj provádějí podniky, pokud jsou v každém případě splněny následující čtyři podmínky:

a)

podpora představuje pro dotčené konkrétní odvětví obecný zájem, aniž by vyvolala nepatřičné narušení hospodářské soutěže v jiných odvětvích;

b)

informace musí být zveřejněna ve vhodných novinách s alespoň jedním celostátním vydáním a distribucí neomezenou na členy určité organizace, aby se zaručilo, že každý subjekt, který by případně mohl projevit zájem o tuto činnost, mohl být snadno informován o tom, že je nebo bylo její provádění zahájeno a že výsledky jsou nebo budou na požádání poskytnuty všem stranám, které projeví zájem. Tato informace nebude zveřejněna až po dni, kdy by mohla být poskytnuta jakákoliv informace členům určité organizace;

c)

výsledky prací budou poskytnuty k využití všem dotčeným stranám, včetně příjemce podpory, na rovném základě jak z hlediska nákladů, tak z hlediska času;

d)

podpora splňuje podmínky stanovené v příloze II „Domácí podpory: základ pro osvobození od závazku snížení“ dohody o zemědělství uzavřené během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

(163)

V tomto konkrétním případě jsou údaje z každé hospodářské studie stejně jako údaje shromážděné na konci každého výzkumného programu, jakmile jsou konečné, šířeny v širokém měřítku. Výsledky všech prací podporovaných fondem jsou systematicky zveřejňovány a šířeny, aby jich chovatelé a jejich organizace v terénu mohly využívat a mít k nim přístup bez diskriminace.

(164)

Používají se dva hlavní kanály šíření: profesní chovatelské organizace a ústav chovatelství, a to prostřednictvím technických a hospodářských publikací široce šířených mezi chovateli a praktickými odbornými pracovníky.

(165)

Vzhledem k povaze obecného zájmu prací se nepočítá s žádným výdělečným využitím výsledků. Otázka ceny postoupení práva na využití nebo podmínek přístupu k právu na využití je tím bezpředmětná. Skutečnými příjemci činností jsou skutečně všichni chovatelé skotu a ovcí, mezi kterými jsou šířeny teoretické a praktické výsledky prací.

(166)

Financované studie neposkytují producentům a zpracovatelům žádné přímé platby. Splňují obecná a zvláštní kritéria uvedená v příloze II „Domácí podpory: základ pro osvobození od závazku snížení“ dohody o zemědělství uzavřené v Marakéši během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

(167)

Komise soudí, že veřejné podpory vyplacené na financování činností v oblasti výzkumu a pokusů splnily v tomto konkrétním případě kritéria stanovená právními předpisy Společenství platnými v této oblasti.

2.6   FINANCOVÁNÍ PODPORY

(168)

Jelikož je státní podpora financována parafiskálním poplatkem (povinnými dobrovolnými poplatky), musí Komise přezkoumat jak financovaná opatření, tzn. podporu, tak způsob, jakým jsou tato opatření financována. Pokud je podle Soudního dvora (51) způsob financování podpory, a to zejména pokud se jedná o povinné poplatky, nedílnou součástí opatření podpory, musí Komise vzít v úvahu při přezkumu podpory tento způsob financování.

(169)

Při stanovení, zda způsob financování je nedílnou součástí opatření podpory, je nutno vzít na zřetel několik prvků: výnos z poplatku musí být vyhrazen na financování podpory a musí být nezbytně přidělen na financování podpory (52), poplatek musí být přidělen na opatření podpory při dodržení dotčených vnitrostátních předpisů (53) a výše poplatku musí mít přímý vliv na výši státní podpory (54).

(170)

Při uplatnění těchto kritérií na dotčená opatření zaznamenává Komise následující skutečnosti. Zaprvé, právní základ dotčených opatření, tzn. meziodvětvové dohody rozšířené vyhláškou, stanoví povinné poplatky. To znamená, že každý poplatek je proveden výlučně ve prospěch dotčeného fondu, aniž by byl přidělen do obecného rozpočtu organizace Interbev nebo státu. Poplatek je tedy nutno považovat za poplatek vyhrazený na financování podpory a přidělený na financování podpory na základě platných vnitrostátních předpisů. Zadruhé, opatření podpory jsou financována výlučně z odvětvových poplatků. Organizace Interbev nevyužívá žádných jiných zdrojů financování, aby doplnila financování plánovaných činností. Lze proto dojít k závěru, že výše poplatku má přímý vliv na výši státní podpory.

(171)

Na základě těchto prvků dochází Komise k závěru, že způsob financování podpory, tzn. v tomto konkrétním případě povinné dobrovolné příspěvky, je nedílnou součástí opatření podpory, a musí proto být při přezkumu slučitelnosti podpory zohledněn. Jelikož tento způsob financování může být v rozporu s článkem 110 SFEU, Komise nemůže prohlásit režim podpory za slučitelný, pokud zjistí existenci diskriminace mezi dováženými a vnitrostátními produkty (55) nebo mezi vyváženými a vnitrostátními produkty (56).

(172)

V tomto konkrétním případě byl poplatek vybírán u vnitrostátní produkce a také u vyvážených zvířat a masa (v rámci povinných dobrovolných poplatků z masa) a dovážených zvířat a masa (v rámci povinných dobrovolných poplatků vybíraných FNE).

(173)

Přezkum Komise se týká některých aspektů poplatků z masa a poplatku FNE, protože uvedené poplatky by mohly ovlivnit obchod uvnitř Společenství.

2.6.1    Poplatky z masa (poplatky organizaci Interbev)

2.6.1.1   Dovážené maso

(174)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 82, v období od roku 1996 do roku 2004 nestanovily francouzské právní předpisy poplatek z dováženého masa jako povinný. Nespadá proto do pole působnosti tohoto rozhodnutí, protože jako takový nepředstavuje státní podporu. Chybí totiž jeho závaznost jako jeden z rozhodujících prvků uvedených v bodě odůvodnění 10. Na základě výše uvedeného proto opatření financovaná poplatkem z dovážených produktů nepředstavují státní podporu, a nejsou tak předmětem tohoto rozhodnutí.

2.6.1.2   Vyvážené produkty

(175)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění 16 a následujících (57), od 1. ledna 1996 podléhají poplatku produkty odesílané do jiných členských států, přičemž bylo v roce 2001 zavedeno částečné vracení tohoto poplatku. Z hlediska judikatury Soudního dvora by tento poplatek mohl vyvolat diskriminaci vývozců, pokud jim činnosti financované poplatkem nejsou určeny a nevyrovnávají náklady, které mají (58). Je proto nutno prokázat, že přidělení příjmů z tohoto poplatku neupřednostňovalo vnitrostátní produkci uváděnou do oběhu ve Francii na úkor vnitrostátní produkce vyvážené.

(176)

U činností, které se týkaly konkrétně vyvážených zvířat a produktů, se jednalo zejména o propagační akce (např. mezinárodní veletrhy, oborové informační akce a akce v oblasti vztahů s veřejností, zelený týden v Berlíně, kurzy školení v bourání organizované v zahraničí).

(177)

U činností, které se týkaly všech zvířat a produktů bez ohledu na to, zda se jejich trh nachází ve Francii nebo mimo ni, se jednalo zejména o reklamní akce jako kampaně o „kvalitním evropském hovězím mase“, vnitřnostech, „plemenech chovaných na maso“ a určitý počet výzkumných činností věnovaných bezpečnosti potravin, dobrým životním podmínkám zvířat, řízení kvality, charakterizaci produktu, postupům při osvědčování a zpětné vysledovatelnosti u hovězího masa, jejichž výsledky byly široce šířeny jak ve Francii, tak mimo ni.

i)   Maso a zvířata odesílaná do jiných členských států

(178)

Podle francouzských orgánů nepředstavovaly činnosti, z nichž měly užitek, výlučně nebo společně s vnitrostátními produkty, produkty a zvířata odesílaná do jiných členských států, všechny činnosti financované povinnými dobrovolnými poplatky.

(179)

Je nutno určit rok po roce a celkově, zda produkty odesílané do jiných členských států měly užitek z činností meziodvětvové organizace.

(180)

Následující tabulka uvádí rozdělení příjmů v EUR z povinných dobrovolných poplatků mezi různé činnosti organizace Interbev rok po roce a podíl činností určených pro vyvážené maso a zvířata výlučně nebo společně s vnitrostátními produkty a zvířaty.

Rok

Činnosti ve prospěch všech produktů

Činnosti pouze ve prospěch produktů ve Francii

Činnosti pouze ve prospěch vyvážených produktů

Celkem činností za rok

Podíl (v %) na všech financovaných činnostech

(zaokrouhleno)

1996

5 517 088,95

13 308 769,70

2 101 111,35

20 926 970,00

36

1997

9 244 861,43

8 723 278,25

2 104 379,32

20 072 518,99

56

1998

8 995 703,14

11 214 605,23

927 146,63

21 137 455,00

46

1999

9 780 064,41

10 308 559,00

1 058 778,36

21 447 401,76

50

2000

8 245 970,18

10 126 453,50

991 754,32

19 264 178,00

47

2001

9 447 359,23

15 115 169,26

1 720 267,50

26 282 796,00

42

2002

10 553 240,96

24 553 282,92

4 326 569,12

39 433 093,00

37

2003

12 626 096,22

21 010 195,68

3 761 566,70

37 398 458,60

43

2004

11 288 281,00

20 527 149,24

4 045 129,24

35 860 559,48

42

(181)

Z tabulky vyplývá, že za celé zvažované období využívaly vyvážené produkty v průměru 44 % všech činností financovaných z povinných dobrovolných poplatků. Je nutno upřesnit, že francouzské orgány uvedly, že celkové příjmy z poplatků vybraných u vyvážených produktů dosáhly za stejné období výše 15 % (59). Francouzské orgány dále uvedly, že uvedených 15 % představuje průměrnou hodnotu, a předložily číselné údaje za každý rok, z nichž vyplývá, že celková částka poplatků vybraných u vyvážených produktů nikdy nepřesáhla 18 %.

ii)   Slučitelnost s článkem 110 SFEU

(182)

Vzhledem k důsledkům rozsudku Soudního dvora ve věci Nygard  (60) a skutečnosti, že opatření financovaná poplatkem představují státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU a že poplatek nemá diskriminační povahu, jež by byla v rozporu s článkem 110 SFEU, protože byl uplatněn také na vyvážené produkty a zvířata, které úměrně využívaly výhod, jež z něj plynuly, Komise soudí, že příjmy z poplatku z vyvážených produktů určené na financování činností organizace Interbev představují financování podpory, jež je z hlediska pravidel SFEU, a zejména jejího článku 107, slučitelné, a že tak státní podpory financované tímto způsobem jsou slučitelné s touto Smlouvou.

2.6.2    Poplatky FNE

2.6.2.1   Dovážená zvířata

(183)

Podle francouzských orgánů mohl být až do roku 2003 uplatňován poplatek vybíraný ve prospěch FNE také na zvířata chovaná mimo francouzské vnitrostátní území a dovážená do Francie za účelem jejich porážky.

(184)

Po pochybách vyjádřených Komisí francouzské orgány tvrdily, že znění meziodvětvové dohody změnily tak, aby se vyloučil jakýkoliv poplatek ze zvířat dovezených nebo dopravených do Francie. Podle francouzských orgánů platí tyto poplatky pouze pro zvířata chovaná a poražená ve Francii.

(185)

Změny této meziodvětvové dohody nebyly Komisi předloženy. Předán byl pouze pokyn ze dne 2. února 2005 (viz bod odůvodnění 87), který upřesňuje, že poplatky ve prospěch FNE platí pouze pro maso pocházející ze všech porážek zvířat chovaných ve Francii, které byly provedeny na jejím evropském území.

(186)

V období mezi 1. lednem 1996 a 30. zářím 2004 tak bylo poplatkem zatíženo také maso zvířat poražených ve Francii ale chovaných mimo vnitrostátní území.

(187)

Francouzské orgány nebyly schopny prokázat, že z činností financovaných těmito poplatky měli prospěch chovatelé, kteří vyvíjí svou činnost mimo vnitrostátní území. Subjekty povinné k povinnému dobrovolnému poplatku, které své produkty vyvážely, neměly nárok na žádné zpětné vracení nebo slevu, ačkoliv nebyly příjemci veškerého přínosu dotčených činností. Pokud jde o činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a technické pomoci, mohou těchto činností v zásadě využívat pouze vnitrostátní produkty (maso z hovězího dobytka chovaného a poraženého ve Francii).

(188)

Skutečnost, že dovoz živých zvířat byl v té době okrajovou záležitostí (61) a že dovozci živých zvířat měli v praxi možnost, pokud chtěli, nahlásit celkovou hmotnost dovážených zvířat za účelem jejího odečtení ze základu poplatku a požádat o vrácení, nemá přímý vliv na věcné posouzení prováděné Komisí. Do pole působnosti článku 110 SFEU navíc spadá i ta nejmenší diskriminace.

(189)

Vzhledem k důsledkům rozsudku Soudního dvora ve věci Nygard  (62) a skutečnosti, že opatření financovaná poplatkem představují státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU a že poplatek má diskriminační povahu, jež je v rozporu s článkem 110 SFEU, protože byl uplatněn také na produkty pocházející z jiných členských států, které ale plně nevyužívaly výhod, jež z něj plynuly, Komise soudí, že příjmy z poplatku ze zvířat dovážených z jiných členských států určené na financování činností FNE představují financování podpory, jež je z hlediska Smlouvy, a zejména jejího článku 107, neslučitelné s vnitřním trhem, a že tak státní podpory financované tímto způsobem jsou neslučitelné s touto Smlouvou.

2.6.2.2   Vyvážená zvířata

(190)

Jelikož poplatky FNE platí pro zvířata chovaná nebo poražená ve Francii, Komise může dojít k závěru, že odesílané produkty nejsou poplatkem ve prospěch FNE jako takové zatíženy, a že jsou tak vyloučeny z pole působnosti tohoto rozhodnutí.

3.   PROTIPRÁVNOST PODPOR

(191)

Jak je již uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, Komise zdůrazňuje, že ji Francie neinformovala v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU o vyhláškách o rozšíření, jimiž se dobrovolné poplatky staly povinnými, a o činnostech, jež tyto poplatky financují, před tím, než je začala provádět (viz bod odůvodnění 2 tohoto rozhodnutí).

(192)

Čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 přesně definuje protiprávní podporu jako novou podporu uskutečňovanou v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU. Článek 2 tohoto nařízení potom stanoví povinnost státní podporu oznámit.

(193)

Pokud jde o povahu zde dotčených poplatků, Komise zaznamenává, že tyto poplatky vyžadují akt orgánu veřejné moci k tomu, aby mohly plně projevit svůj účinek. Komise proto soudí, že se v tomto konkrétním případě jedná o parafiskální poplatky, to znamená o veřejné prostředky.

(194)

Jelikož se u povinných dobrovolných poplatků jedná o veřejné prostředky (jak je uvedeno v bodě odůvodnění 106 a následujících), které jsou nedílnou součástí podpory (bod odůvodnění 171 a následující) a které jsou používány na financování výhod ve prospěch podniků odvětví masa, představuje jejich oznámení Komisi povinnost vyplývající z čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(195)

Jak je uvedeno v bodech odůvodnění 123 a 124, vzhledem ke skutečnosti, že opatření prováděná Francií obsahují prvky státní podpory, jedná se o nové podpory, které nebyly Komisi oznámeny a které jsou z toho důvodu ve smyslu Smlouvy protiprávní.

(196)

Podle sdělení Komise o stanovení pravidel pro hodnocení protiprávně poskytnuté státní podpory (63) musí být každá protiprávní podpora ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 posuzována podle pravidel a pokynů platných v okamžiku jejího poskytnutí.

V.   ZÁVĚR

(197)

Na základě předchozího Komise soudí, že financování tohoto režimu povinnými dobrovolnými poplatky nevyvolává námitky, protože se tyto poplatky uplatňují na vnitrostátní produkty a na vyvážené produkty a zvířata (v tomto konkrétním případě se jedná o „poplatky z masa“ vybírané v období mezi rokem 1996 a rokem 2004).

(198)

Jakmile jsou tyto poplatky vybírány také z dovážených zvířat (v tomto konkrétním případě se jedná o poplatky ze zvířat ve prospěch FNE vybírané v období mezi rokem 1996 a rokem 2004), z výše uvedeného vyplývá, že je systém povinných dobrovolných poplatků neslučitelný s vnitřním trhem kvůli porušení článku 110 SFEU, protože Francie nedokázala prokázat, že dovážené produkty využívaly podpor ve stejné míře jako vnitrostátní produkty.

(199)

Zde dotčené podpory navíc nebyly oznámeny Komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU, a představují proto protiprávní podpory ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999.

(200)

Komise vyjadřuje politování nad tím, že Francouzská republika provedla tyto podpory v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU.

(201)

Pokud jde o podpory, s jejichž prováděním se začalo před tím, než Komise vydala konečné rozhodnutí, je nutno připomenout, že vzhledem k závazné povaze procedurálních pravidel uvedených v čl. 108 odst. 3 SFEU, jimž Soudní dvůr přiznal v několika rozsudcích (64) přímý účinek, nelze protiprávnost zvažované podpory napravit se zpětným účinkem (65).

(202)

Soudní dvůr připomenul, že v případě, kdy bylo opatření podpory, jehož způsob financování je nedílnou součástí této podpory, zavedeno při porušení povinnosti jeho oznámení, musí v zásadě vnitrostátní soudy nařídit zpětné proplacení daní nebo poplatků, které byly zvlášť vybrány za účelem financování této podpory. Soud připomíná, že vnitrostátním soudům přináleží ochrana práv jednotlivců před případným porušením ze strany vnitrostátních orgánů zákazu provádění podpor, který je uveden v čl. 108 odst. 3 poslední věta SFEU a který má přímý účinek. U takového porušení, na které se odvolají jednotlivci, jenž ho mohou využít, a které konstatují vnitrostátní soudy, musí soudy vyvodit v souladu s vnitrostátním právním řádem veškeré důsledky, pokud jde jak o platnost aktů souvisejících se zavedením dotčených opatření podpory, tak o vrácení poskytnuté finanční pomoci (66).

(203)

V tomto konkrétním případě považuje Komise za vhodné přijmout podmínečné rozhodnutí při využití možnosti, již nabízí čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999, podle nějž může Komise připojit ke svému rozhodnutí podmínky, za kterých může podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, a stanovit povinnosti pro umožnění kontroly plnění rozhodnutí.

(204)

Za účelem napravení porušení článku 110 SFEU, a tím zpětného odstranění diskriminace, musí Francie přistoupit k vrácení té části poplatku, kterou byly zatíženy dovážené produkty (poplatky ze zvířat ve prospěch FNE vybírané v období od roku 1996 do roku 2004), a to poměrně k výhodám podpor, z nichž tyto produkty neměly žádný užitek. Náprava tohoto porušení by učinila dotčené podpory slučitelnými s článkem 107 SFEU.

(205)

Komise stanoví podmínky, jimiž se uvedené navrácení musí řídit. Francie tak musí vrátit subjektům povinným k poplatku tu část poplatku, kterou byly zatíženy výše uvedené dovážené produkty mezi dnem zavedení poplatku a dnem 30. září 2004, a to za plného dodržení následujících podmínek:

a)

pokud subjekty povinné k poplatku a odpovědné za jeho placení mohou předložit důkaz o tom, že povinné dobrovolné poplatky byly uloženy na dovážené produkty, mohou požadovat vrácení části poplatku úměrné výnosu poplatku určeného na financování služeb, jichž využívaly výlučně vnitrostátní produkty, a to ve lhůtě stanovené v souladu s vnitrostátním právním řádem, která nesmí být v žádném případě kratší než šest měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí;

b)

Francie stanoví míru případné diskriminace, kterou jsou zatíženy dovážené produkty. Za tímto účelem ověří Francie během referenčního období peněžní rovnocennost mezi částkami celkově vybranými jako zvažovaný poplatek za vnitrostátní produkty a výhodami, které se na tyto produkty výlučně vztahují;

c)

navrácení musí být provedeno v maximální lhůtě šesti měsíců od podání žádosti;

d)

navrácené částky musí být od data, kdy byly vybrány, až do data skutečného navrácení aktualizovány s ohledem na úroky. Tyto úroky jsou počítány na základě referenční sazby Komise stanovené metodou určení referenčních úrokových a diskontních sazeb;

e)

francouzské orgány přijmou všechny přiměřené důkazy ze strany poplatníků, jimiž budou dokázány částky, které uhradili v rámci poplatku, jímž byly zatíženy produkty pocházející z jiných členských států;

f)

právo na refundaci nesmí podléhat dalším podmínkám, zejména podmínce nepřevedení poplatku;

g)

v případě, kdy poplatník poplatek ještě nezaplatil, francouzské orgány se formálně zřeknou požadavku na zaplacení úměrné části poplatku uvaleného na produkty dovážené z jiných členských států, u které je prokázáno, že slouží k financování té části podpory, jež je určena výlučně pro vnitrostátní produkty. Zřeknou se rovněž případných souvisejících úroků z prodlení;

h)

v případě, že o to Komise požádá, zavazuje se Francie předložit komplexní zprávu, kterou prokáže řádné provedení opatření k refundaci;

i)

pokud byl v jiném členském státě zaveden poplatek na stejné produkty, které byly zatíženy poplatkem ve Francii, francouzské orgány se zavazují navrátit poplatníkům část poplatku, která zatížila produkty pocházející z tohoto členského státu;

j)

Francie se zavazuje seznámit s tímto rozhodnutím všechny potenciální poplatníky dotčeného poplatku,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Státní podpory na propagaci, reklamu, technickou pomoc, výzkum a vývoj prováděné Francií protiprávně při porušení čl. 108 odst. 3 SFEU a financované parafiskálním poplatkem (povinným dobrovolným poplatkem z masa a živých zvířat odesílaných do ostatních členských států v období mezi rokem 1996 a rokem 2004 a z živých zvířat dovezených mezi rokem 1996 a rokem 2004) představují státní podpory slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, pokud jde o období mezi dnem zavedení poplatku a 30. zářím 2004, za podmínky, že Francie dodrží podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Francie musí vrátit subjektům povinným k poplatku tu část poplatku, kterou byly zatíženy dovážené produkty mezi dnem zavedení poplatku a dnem 30. září 2004, a to za plného dodržení následujících podmínek:

a)

pokud poplatníci odpovědní za placení poplatku mohou předložit důkaz o tom, že povinné dobrovolné poplatky byly uloženy na dovážené produkty, mohou požadovat vrácení části poplatku úměrné výnosu poplatku určeného na financování služeb, jichž využívaly výlučně vnitrostátní produkty, a to ve lhůtě stanovené v souladu s vnitrostátním právním řádem, která nesmí být v žádném případě kratší než šest měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí;

b)

Francie stanoví míru případné diskriminace, kterou jsou zatíženy dovážené produkty. Za tímto účelem ověří Francie během referenčního období peněžní rovnocennost mezi částkami celkově vybranými jako zvažovaný poplatek za vnitrostátní produkty a výhodami, které se na tyto produkty výlučně vztahují;

c)

navrácení musí být provedeno v maximální lhůtě šesti měsíců od podání žádosti;

d)

navrácené částky musí být od data, kdy byly vybrány, až do data skutečného navrácení aktualizovány s ohledem na úroky. Tyto úroky jsou počítány na základě referenční sazby Komise stanovené metodou určení referenčních úrokových a diskontních sazeb;

e)

francouzské orgány přijmou všechny přiměřené důkazy ze strany poplatníků, jimiž budou dokázány částky, které uhradili v rámci poplatku, jímž byly zatíženy produkty pocházející z jiných členských států;

f)

právo na refundaci nesmí podléhat dalším podmínkám, zejména podmínce nepřevedení poplatku;

g)

v případě, kdy poplatník poplatek ještě nezaplatil, francouzské orgány se formálně zřeknou požadavku na zaplacení úměrné části poplatku uvaleného na produkty dovážené z jiných členských států, u které je prokázáno, že slouží k financování té části podpory, jež je určena výlučně pro vnitrostátní produkty. Zřeknou se rovněž případných souvisejících úroků z prodlení;

h)

v případě, že o to Komise požádá, zavazuje se Francie předložit komplexní zprávu, kterou prokáže řádné provedení opatření k refundaci;

i)

pokud byl v jiném členském státě zaveden poplatek na stejné produkty, které byly zatíženy poplatkem ve Francii, francouzské orgány se zavazují navrátit poplatníkům část poplatku, která zatížila produkty pocházející z tohoto členského státu;

j)

Francie se zavazuje seznámit s tímto rozhodnutím všechny potenciální poplatníky dotčeného poplatku.

Článek 2

Francie bude informovat Komisi do dvou měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí o opatřeních, která provedla, aby vyhověla tomuto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 13. července 2011.

Za Komisi

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  S účinkem od 1. prosince 2009 se články 87 a 88 Smlouvy o ES staly články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V obou případech jsou ustanovení ve své podstatě identická. Pro účely tohoto rozhodnutí je v případě potřeby nutné odkazy na články 107 a 108 SFEU chápat jako odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.

(2)  Rozhodnutí Komise K(2003) 2057 v konečném znění ze dne 9. července 2003 (Úř. věst. C 189, 9.8.2003, s. 21).

(3)  Informace získané z internetových stránek www.interbev.asso.fr.

(4)  Úřední věstník Francouzské republiky č. 299 ze dne 27. prosince 1995.

(5)  1 FRF = 0,15 EUR.

(6)  Úřední věstník Francouzské republiky č. 227 ze dne 30. září 2001.

(7)  Úřední věstník Francouzské republiky č. 299 ze dne 24. prosince 1995.

(8)  Úřední věstník Francouzské republiky č. 227 ze dne 30. září 2001.

(9)  Pro úplný přehled rozhodnutí viz rozhodnutí Komise K(2003) 2057 ze dne 9. července 2003 uvedené v poznámce pod čarou 2.

(10)  Úř. věst. C 319, 27.12.2006, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 28, 1.2.2000, s. 2.

(12)  Úř. věst. C 302, 12.11.1987, s. 6.

(13)  Úř. věst. C 252, 12.9.2001, s. 5.

(14)  Dopis Komise členským státům č. S/75/29416 ze dne 19. září 1975.

(15)  Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

(16)  Úř. věst. C 48, 13.2.1998, s. 2.

(17)  Jak je uvedeno v oddílu III („Komentáře Francie“), Francie zaslala informace po zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(18)  Rozsudek ze dne 23. dubna 2002 ve věci C-234/99, Nygård, Sb. rozh. 2002, s. I-3657.

(19)  Sb. rozh. 2003, s. I-5263.

(20)  Oběžník ze dne 2. února 2005: „Připomíná se zejména, že vybírání poplatků ve prospěch Interbev a Fondu chovatelství se týká porážek zvířat chovaných a poražených ve Francii. Zvířata narozená a chovaná v zahraniční jsou proto od poplatku při jejich porážce ve Francii osvobozena […]“.

(21)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21.

(22)  Úř. věst. L 148, 28.6.1968, s. 24.

(23)  Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3.

(24)  Úř. věst. L 312, 20.11.1998, s. 1.

(25)  Úř. věst. L 289, 7.10.1989, s. 1.

(26)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(27)  Odchylně (bez důsledků pro toto rozhodnutí) od nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006 a (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).

(28)  Rozsudek ze dne 24. července 2003, věc C-280/00, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg, Sb. rozh. 2003, s. I-7747; a rozsudek ze dne 27. listopadu 2003, spojené věci C-34/01, C-35/01, C-36/01, C-37/01 a C-38/01 Enirisorse, Sb. rozh. 2003, s. I-14243.

(29)  Rozsudek ze dne 22. května 2003, věc C-355/00, Fresko, Sb. rozh. 2003, s. I-5263.

(30)  Věc C-303/88, Itálie v. Komise, Sb. rozh. 1991, s. I-1433, bod odůvodnění 11, věc C-482/99 Francie v. Komise, Sb. rozh. 2002, s. i 4397, bod odůvodnění 24 a věc C-126/01 GEMO, Sb. rozh. 2003, s. I-13769, bod odůvodnění 24.

(31)  Rozsudek ze dne 20. září 2007, věc T-136/05, Salvat a další v. Komise, (T-136/05, Sb. rozh. 2007, s. II-4063).

(32)  Rozsudek ze dne 16. května 2000, věc C-83/98 P, Francie v. Ladbroke Racing Ltd a Komise, Sb. rozh., s. I-3271, bod odůvodnění 50.

(33)  Rozsudek ze dne 20. září 2007, věc Salvat a další v. Komise, uvedený výše v poznámce pod čarou 31.

(34)  Rozsudek ze dne 15. července 2004, věc C-345/02, Pearle a další, Sb. rozh. 2004, s. I-7139.

(35)  Rozsudek ze dne 17. září 1980, věc C-730/79, Philip Morris v. Komise, Sb. rozh. 1980, s. 2671.

(36)  Agriculture in the European Union, Statistical and economic information 2002. Generální ředitelství pro zemědělství, Evropská komise.

(37)  Zdroj: Eurostat.

(38)  Rozsudek ze dne 21. října 2003, spojené věci C-261/01 a C-262/01, Van Calster a Cleeren, Sb. rozh. 2003, s. I-12249, body odůvodnění 51 a 52: „51. […], členský stát je povinen […] oznámit nejen návrh podpory jako takové, ale rovněž způsob financování podpory v rozsahu, v němž tento způsob financování tvoří nedílnou součást navrhovaného opatření. 52. Vzhledem k tomu, že se povinnost oznámení vztahuje rovněž na způsob financování podpory, musí být důsledky, jež vyplývají z nedodržení čl. 93 odst. 3 poslední věty Smlouvy ze strany vnitrostátních orgánů, vztaženy i na tento aspekt podpory“.

(39)  Úř. věst. C 149, 9.8.2003, s. 21.

(40)  Sdělení Komise K(2002) 458 ze dne 25. února 2002.

(41)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(42)  Výtah ze sdělení Komise: „[Komise] bude vždy posuzovat slučitelnost těchto podpor se společným trhem podle věcných kritérií stanovených v každém nástroji platném v den jejich poskytnutí“.

(43)  Sb. rozh. 2003, s. I-5263.

(44)  Viz poznámka pod čarou 12.

(45)  Viz poznámka pod čarou 13.

(46)  Viz poznámka pod čarou 14.

(47)  Viz poznámka pod čarou 11.

(48)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

(49)  Dopis Komise členským státům č. S/75/29416 ze dne 19. září 1975.

(50)  Viz poznámka pod čarou 11.

(51)  Rozsudek ze dne 21. října 2008, Van Calster, věci C-261/01 a C-262/01, Sb. rozh. 2003, s. I-12249, bod odůvodnění 49.

(52)  Rozsudek ze dne 13. ledna 2005, Streekgewest Westelijk Noord-Brabant, věc C-174/02, Sb. rozh. 2005, s. I-85, bod odůvodnění 26; rozsudek ze dne 7. září 2006, Laboratoires Boiron, věc C-526/04, Sb. rozh. 2006, s. I-7529, bod odůvodnění 44.

(53)  Rozsudek ze dne 13. ledna 2005, Streekgewest Westelijk Noord-Brabant, věc C-174/02, Sb. rozh. 2005, s. I-85, bod odůvodnění 26; rozsudek ze dne 27. října 2005, Nazairdis, věci C-266/04 až C-270/04, C-276/04 a C-321/04 až C-325/04, Sb. rozh. 2005, s. I-9481, body odůvodnění 46–49.

(54)  Rozsudek ze dne 13. ledna 2005, Streekgewest Westelijk Noord-Brabant, C-174/02, Sb. rozh. 2005, s. I-85, bod odůvodnění 28; rozsudek ze dne 15. června 2006, Air Liquide, spojené věci C-393/04 a C 41/05, Sb. rozh. 2006, s. I-5293, bod odůvodnění 46.

(55)  Rozsudek ze dne 21. října 2003, Van Calster, spojené věci C-261/01 a C-262/01, Sb. rozh. 2003, s. I-12249, bod odůvodnění 48.

(56)  Rozsudek ze dne 23. dubna 2002, Nygard, věc C-234/99, Sb. rozh. 2002, s. I-3657.

(57)  Viz také 88. bod odůvodnění a následující.

(58)  Věc C-234/99 uvedená v poznámce pod čarou 56.

(59)  Viz 94. bod odůvodnění a následující.

(60)  Věc C-234/99 uvedená v poznámce pod čarou 56.

(61)  Podle číselných údajů sdělených francouzskými orgány (celní správou) představoval dovoz „velkých vykrmených kusů hovězího dobytka“24 933 kusů v roce 2001 a 22 250 kusů v roce 2002. Jelikož vnitrostátní porážky dosahují řádově 4 miliony kusů, dovoz živých zvířat tak přestavuje pouze 0,58 % všech poražených kusů.

(62)  Věc C-234/99 uvedená v poznámce pod čarou 56.

(63)  Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.

(64)  Rozsudky Soudního dvora ze dne 19. června 1973 ve věci 77/72, Capolongo, Sb. rozh. 1973, s. 611; ze dne 11. prosince 1973 ve věci 120/73, Lorenz, Sb. rozh. 1973, s. 1471; ze dne 22. března 1977 ve věci 78/76, Steinicke a Weinlig, Sb. rozh. 1977, s. 595.

(65)  Rozsudky Soudního dvora ze dne 21. listopadu 1991 ve věci C-354/90, Fédération nationale du commerce extérieur des produits alimentaires a další v. Franice, Sb. rozh. 1991, s I-5505; a ze dne 21. října 2003, Van Calster, spojené věci C-261/01 a C-262/01, Sb. rozh. 2003, s. I-12249.

(66)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2003, spojené věci C-261/01 a C-262/01, Van Calster a další, Sb. rozh. 2003, s. I-12249.


1.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 59/34


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 15. února 2012

o finančním příspěvku Unie na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Itálii, Německu a Nizozemsku v roce 2011

(oznámeno pod číslem C(2012) 776)

(Pouze italské, německé a nizozemské znění je závazné)

(2012/132/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na článek 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Influenza ptáků je infekční virová nákaza drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí s vážným dopadem na výnosnost drůbežářského odvětví, což způsobuje narušení obchodu uvnitř Unie a vývozu do třetích zemí.

(2)

V případě ohniska influenzy ptáků existuje riziko, že se původce nákazy rozšíří do dalších drůbežářských hospodářství v rámci daného členského státu a prostřednictvím obchodu s živou drůbeží nebo produkty z ní také do jiných členských států a třetích zemí.

(3)

Směrnice Rady 2005/94/ES (2) zavádějící opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků stanoví opatření, která musí členské státy v případě ohniska nákazy neprodleně provést, aby se zabránilo dalšímu šíření viru.

(4)

Rozhodnutí 2009/470/ES stanoví způsoby finančního přispívání Unie na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. Podle čl. 4 odst. 2 uvedeného rozhodnutí obdrží členské státy finanční příspěvek na náklady spojené s některými opatřeními přijatými pro eradikaci influenzy ptáků.

(5)

V čl. 4 odst. 3 první a druhé odrážce rozhodnutí 2009/470/ES jsou stanovena pravidla týkající se procentního podílu nákladů vynaložených členským státem, který lze pokrýt z finančního příspěvku Unie.

(6)

Výplata finančního příspěvku Unie na nouzová opatření pro eradikaci influenzy ptáků se řídí pravidly stanovenými v nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (3).

(7)

V roce 2011 se v Itálii, Německu a Nizozemsku vyskytla ohniska influenzy ptáků. Itálie, Německo a Nizozemsko přijaly v souladu se směrnicí 2005/94/ES opatření pro tlumení těchto ohnisek.

(8)

Italské, německé a nizozemské orgány prostřednictvím zpráv předložených v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a prostřednictvím průběžného předávání informací o vývoji nákazové situace prokázaly, že účinně provedly opatření pro tlumení stanovená ve směrnici 2005/94/ES.

(9)

Orgány Itálie, Německa a Nizozemska proto splnily své technické a správní povinnosti s ohledem na opatření stanovená v čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 2009/470/ES a v článku 6 nařízení (ES) č. 349/2005.

(10)

V této fázi nelze přesnou výši finančního příspěvku Unie stanovit, neboť poskytnuté informace o nákladech na kompenzace a provozních nákladech uvádějí pouze odhady.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Finanční příspěvek Unie určený Itálii, Německu a Nizozemsku

1.   Itálii, Německu a Nizozemsku může být poskytnut finanční příspěvek Unie na náklady vynaložené těmito členskými státy při přijímání opatření podle čl. 4 odst. 2 a 3 rozhodnutí 2009/470/ES za účelem tlumení influenzy ptáků v Itálii, Německu a Nizozemsku v roce 2011.

2.   Výše finančního příspěvku uvedeného v odstavci 1 bude stanovena v pozdějším rozhodnutí přijatém postupem stanoveným v čl. 40 odst. 2 rozhodnutí 2009/470/ES.

Článek 2

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Italské republice, Spolkové republice Německo a Nizozemskému království.

V Bruselu dne 15. února 2012.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.

(2)  Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(3)  Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 12.


1.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 59/36


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 27. února 2012,

kterým se zrušuje rozhodnutí ECB/2010/3 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených řeckou vládou

(ECB/2012/2)

(2012/133/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 12.1 a čl. 34.1 druhou odrážku ve spojení s čl. 3.1 první odrážkou a článkem 18.2 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 18.1 statutu ESCB mohou Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry jsou dostatečně zajištěny. Kritéria, podle kterých se určuje způsobilost zajištění pro účely operací měnové politiky Eurosystému, jsou stanovena v příloze I obecných zásad ECB/2011/14 ze dne 20. září 2011 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (1) (dále jen „obecná dokumentace“).

(2)

Podle oddílu 1.6 obecné dokumentace může Rada guvernérů ECB kdykoli měnit nástroje, podmínky, kritéria a postupy provádění operací měnové politiky Eurosystému. Podle oddílu 6.3.1 obecné dokumentace si Eurosystém vyhrazuje právo určit, zda emise, emitent, dlužník nebo ručitel splňují jeho požadavky na vysoké úvěrové standardy na základě jakýchkoli informací, které považuje za relevantní.

(3)

Rozhodnutí ECB/2010/3 ze dne 6. května 2010 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených řeckou vládou (2) bylo výjimečným opatřením, kterým byla dočasně pozastavena účinnost minimálních požadavků Eurosystému na práh úvěrové kvality ve vztahu k obchodovatelným dluhovým nástrojům vydaným řeckou vládou nebo vydaným subjekty usazenými v Řecku a plně zaručeným řeckou vládou.

(4)

Řecká republika se v souvislosti se zapojením soukromého sektoru rozhodla nabídnout držitelům obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných řeckou vládou výměnu těchto dluhových nástrojů.

(5)

Uvedené rozhodnutí Řecké republiky má další nepříznivý vliv na dostatečnost obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných řeckou vládou nebo vydaných subjekty usazenými v Řecku a plně zaručených řeckou vládou jako zajištění při operacích Eurosystému.

(6)

Rozhodnutí ECB/2010/3 by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zrušení rozhodnutí ECB/2010/3

Rozhodnutí ECB/2010/3 se zrušuje.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 28. února 2012.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 27. února 2012.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 331, 14.12.2011, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 117, 11.5.2010, s. 102.