ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2011.343.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 343

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
23. prosince 2011


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1375/2011 ze dne 22. prosince 2011, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011

10

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1376/2011 ze dne 20. prosince 2011 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Mongeta del Ganxet (CHOP))

14

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1377/2011 ze dne 20. prosince 2011 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Salva Cremasco (CHOP))

16

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1378/2011 ze dne 20. prosince 2011 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Rheinisches Apfelkraut (CHZO))

18

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1379/2011 ze dne 20. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 382/2008, (EU) č. 1178/2010 a (EU) č. 90/2011, pokud jde o kódy KN a kódy produktů z nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady v odvětvích hovězího a telecího masa, vajec a drůbežího masa

20

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1380/2011 ze dne 21. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o zvláštní podmínky pro chovné a užitkové ptáky nadřádu běžci ( 1 )

25

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1381/2011 ze dne 22. prosince 2011, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje účinná látka chlorpikrin a mění rozhodnutí 2008/934/ES ( 1 )

26

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1382/2011 ze dne 22. prosince 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

28

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1383/2011 ze dne 22. prosince 2011, kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. ledna 2012

30

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1384/2011 ze dne 22. prosince 2011 o stanovení minimální celní sazby pro třetí dílčí nabídkové řízení v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2011

33

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady 2011/871/SZBP ze dne 19. prosince 2011 o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (ATHENA)

35

 

*

Rozhodnutí Rady 2011/872/SZBP ze dne 22. prosince 2011, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2011/430/SZBP

54

 

 

2011/873/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 14. prosince 2011 o stanovení množství a přidělení kvót na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 pro látky regulované nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (oznámeno pod číslem K(2011) 9196)

57

 

 

2011/874/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 15. prosince 2011, kterým se stanoví seznam třetích zemí a území, z nichž je povolen dovoz psů, koček a fretek a neobchodní přesuny více než pěti psů, koček a fretek do Unie, a vzorová osvědčení pro dovoz a neobchodní přesuny uvedených zvířat do Unie (oznámeno pod číslem K(2011) 9232)  ( 1 )

65

 

 

2011/875/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 16. prosince 2011 o vynětí některých finančních služeb v poštovním odvětví v Maďarsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (oznámeno pod číslem K(2011) 9197)  ( 1 )

77

 

 

2011/876/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2011, kterým se některé strany osvobozují od rozšíření antidumpingového cla z jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky uloženého nařízením Rady (EHS) č. 2474/93, na některé součásti jízdních kol a kterým se zrušují pozastavení a osvobození od platby antidumpingového cla rozšířeného na některé součásti jízdních kol pocházející z Čínské lidové republiky, jež bylo některým stranám přiznáno nařízením Komise (ES) č. 88/97 (oznámeno pod číslem K(2011) 9473)

86

 

 

2011/877/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2007/74/ES (oznámeno pod číslem K(2011) 9523)

91

 

 

2011/878/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011, kterým se potvrzuje předběžný výpočet průměrných specifických emisí CO2 a cílů pro specifické emise pro výrobce osobních automobilů za kalendářní rok 2010 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ( 1 )

97

 

 

2011/879/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2011, kterým se mění přílohy II a IV směrnice Rady 2009/158/ES o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (oznámeno pod číslem K(2011) 9518)  ( 1 )

105

 

 

2011/880/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2011, kterým se mění příloha I prováděcího rozhodnutí 2011/402/EU o mimořádných opatřeních vztahujících se na semena pískavice a na určitá semena a zrna dovezená z Egypta (oznámeno pod číslem K(2011) 9524)  ( 1 )

117

 

 

2011/881/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2011 o přijetí rozhodnutí o financování, které podpoří dobrovolné dozorové studie zaměřené na úbytky včelstev (oznámeno pod číslem K(2011) 9597)

119

 

 

2011/882/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2011, kterým se povoluje uvedení na trh nové žvýkačkové báze jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (oznámeno pod číslem K(2011) 9680)

121

 

 

2011/883/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2011, kterým se stanoví seznam inspektorů Unie podle čl. 79 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (oznámeno pod číslem K(2011) 9701)

123

 

 

2011/884/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 2011 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovolené geneticky modifikované rýže v produktech z rýže pocházejících z Číny a o zrušení rozhodnutí 2008/289/ES ( 1 )

140

 

 

Opravy

 

*

Oprava rozhodnutí Komise 2008/312/Euratom ze dne 5. března 2008, kterým se zavádí standardní dokument pro dozor nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a její kontrolu podle směrnice Rady 2006/117/Euratom (Úř. věst. L 107 ze dne 17.4.2008)

149

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/98/EU

ze dne 13. prosince 2011

o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem postupného vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) opatření, která mají být přijata v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí.

(2)

Evropská rada na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 uznala nutnost harmonizace vnitrostátních právních předpisů upravujících podmínky přijímání a pobytu státních příslušníků třetích zemí. V této souvislosti zejména prohlásila, že Evropská unie by měla zajistit spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států, a že důraznější politika integrace by měla směřovat k tomu, aby jim byla přiznána práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi občanů Unie. V souladu s tím Evropská rada požádala Radu, aby přijala právní nástroje na základě návrhů Komise. Nezbytnost dosažení cílů vytyčených v Tampere byla znovu potvrzena Stockholmským programem přijatým Evropskou radou na jednání konaném ve dnech 10. a 11. prosince 2009.

(3)

Ustanovení o jednotném postupu pro vyřizování žádostí ústící v kombinovaný doklad, který bude v rámci jediného správního aktu zahrnovat jak povolení k pobytu, tak pracovní povolení, by měla přispět ke zjednodušení a harmonizaci pravidel, která se v současnosti používají v členských státech. Toto procesní zjednodušení již bylo několika členskými státy zavedeno, přičemž s sebou přineslo účinnější postup jak pro migranty, tak pro jejich zaměstnavatele, a umožnilo snáze kontrolovat oprávněnost jejich pobytu a legálnost jejich zaměstnání.

(4)

Aby umožnily první vstup na své území, měly by mít členské státy možnost vydat jednotné povolení, nebo pokud takové povolení vydávají pouze po vstupu na své území, vízum. Členské státy by měly tato jednotná povolení nebo víza vydávat včas.

(5)

Je třeba stanovit procesní pravidla pro postup posuzování žádostí o jednotné povolení. Tento postup by měl být s ohledem na běžné pracovní vytížení správních orgánů členských států účinný a snadno zvládnutelný, transparentní a spravedlivý, aby dotyčným osobám nabízel odpovídající právní jistotu.

(6)

Ustanoveními této směrnice by neměla být dotčena pravomoc členských států regulovat přijímání státních příslušníků třetích zemí, včetně objemu vstupů státních příslušníků třetích zemí přicházejících za účelem výkonu zaměstnání.

(7)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na vyslané státní příslušníky třetích zemí. To by nemělo bránit státním příslušníkům třetích zemí, kteří oprávněně pobývají a legálně pracují v některém členském státě a byli vysláni do jiného členského státu, aby po dobu svého vyslání nadále požívali rovného zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu původu, pokud jde o ty podmínky zaměstnání, které nejsou ovlivněny uplatňováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (4).

(8)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří nabyli právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v souladu se směrnicí Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (5), jelikož mají výhodnější právní postavení a zvláštní druh povolení k pobytu „dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU“.

(9)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati na území členského státu za účelem výkonu sezónní práce, vzhledem k jejich dočasnému postavení.

(10)

Povinností členských států určit, zda má žádost podávat státní příslušník třetí země, nebo jeho zaměstnavatel, by neměla být dotčena případná ujednání požadující zapojení obou těchto stran do příslušného řízení. Členské státy by měly rozhodnout, zda má být žádost o jednotné povolení podána v cílovém členském státě, nebo ze třetí země. V případech, kdy státnímu příslušníkovi třetí země není povoleno podat žádost ze třetí země, by členské státy měly zajistit, aby žádost mohl podat zaměstnavatel v cílovém členském státě.

(11)

Ustanovení této směrnice o jednotném postupu vyřizování žádostí a o jednotném povolení by se neměla týkat jednotných nebo dlouhodobých víz.

(12)

Určením příslušného orgánu podle této směrnice by neměly být dotčeny pravomoci ani úloha jiných orgánů a případně sociálních partnerů, pokud jde o posuzování žádosti a rozhodnutí o ní.

(13)

Lhůta pro přijetí rozhodnutí o žádosti by neměla zahrnovat dobu nezbytnou pro uznání odborné kvalifikace nebo dobu nezbytnou pro vydání víza. Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní postupy uznávání diplomů.

(14)

Jednotné povolení by mělo být navrženo v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (6), které umožňuje členským státům uvádět doplňující informace, zejména zda je dotyčné osobě povolen výkon práce. Členský stát by měl uvést, mimo jiné za účelem lepší kontroly migrace, nejenom v jednotném povolení, ale také ve všech vydaných povoleních k pobytu informace, které se týkají povolení k výkonu práce, bez ohledu na druh povolení nebo právní titul pobytu, na základě kterého byl státní příslušník třetí země přijat na území členského státu a byl mu poskytnut přístup na trh práce dotčeného členského státu.

(15)

Ustanovení této směrnice o povoleních k pobytu vydaných za jiným účelem, než je výkon práce, by se měla týkat pouze podoby těchto povolení a neměla by jimi být dotčena unijní nebo vnitrostátní pravidla pro postupy pro přijímání a postupy pro vydávání těchto povolení.

(16)

Ustanovení této směrnice o jednotném povolení a o povolení k pobytu vydaném za jiným účelem, než je výkon práce, by neměla bránit členským státům ve vydávání dalšího dokumentu v papírové podobě, jenž by umožňoval poskytnutí přesnějších informací o pracovním poměru, neboť pro takové informace není v povolení k pobytu dostatek prostoru. Takového dokumentu lze využít pro předcházení vykořisťování státních příslušníků třetích zemí a pro boj proti nelegálnímu zaměstnávání, avšak pro členské státy by mělo být jeho použití dobrovolné, přičemž daný dokument by neměl nahrazovat pracovní povolení, neboť by tak docházelo k narušení koncepce jednotného povolení. Uvedené informace lze rovněž uchovávat v elektronické podobě za využití technických možností podle článku 4 a podle bodu 16 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 1030/2002.

(17)

Podmínky a kritéria, na základě kterých může být žádost o vydání, změnu či obnovení jednotného povolení zamítnuta, nebo na jejichž základě může být jednotné povolení odňato, by měly být objektivní a měly by být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, a to včetně podmínky dodržovat zásadu upřednostňování pracovníků Unie, jak vyplývá zejména z příslušných ustanovení aktů o přistoupení z roku 2003 a z roku 2005. Rozhodnutí o zamítnutí nebo odnětí jednotného povolení by měla být řádně odůvodněna.

(18)

Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného cestovního dokladu a jednotného povolení vydaného členským státem, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, by měli být oprávněni vstoupit a volně se pohybovat na území členských států, jež uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, po dobu nejvýše tří měsíců během jakéhokoli šestiměsíčního období v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (7) a článkem 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Schengenská úmluva) (8).

(19)

Chybí-li horizontální právní předpisy Unie, práva státních příslušníků třetích zemí se liší podle toho, ve kterém členském státě vykonávají práci a jaká je jejich státní příslušnost. S cílem dále rozvíjet soudržnou přistěhovaleckou politiku, snížit rozdíl v právech, která mají občané Unie a státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pracují v členském státě, a doplnit stávající acquis v oblasti přistěhovalectví, by měl být stanoven soubor práv, zejména s cílem vymezit oblasti, ve kterých je zajištěna rovnost zacházení s uvedenými pracovníky ze třetích zemí, kteří zatím nejsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, ve srovnání s vlastními státními příslušníky členského státu. Cílem takových ustanovení je zavést minimální rovné podmínky v rámci Unie a uznat, že tito státní příslušníci třetích zemí přispívají hospodářství Unie svou prací a daňovými odvody; kromě toho mají uvedená ustanovení sloužit jako ochrana, díky níž bude omezena nekalá soutěž mezi vlastními státními příslušníky členského státu a státními příslušníky třetích zemí v důsledku možného vykořisťování státních příslušníků třetích zemí. Pracovník ze třetí země by měl být v této směrnici vymezen, aniž je dotčen výklad pojmu pracovního poměru v jiných ustanoveních práva Unie, jako státní příslušník třetí země, který byl přijat na území některého členského státu, oprávněně pobývá na jeho území a je v daném členském státě oprávněn pracovat v rámci placeného poměru v souladu s vnitrostátním právem nebo s vnitrostátní praxí.

(20)

Všichni státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně pobývají a pracují ve členských státech, by měli bez ohledu na původní účel nebo důvod přijetí požívat přinejmenším společného souboru práv vycházejícího z rovného zacházení ve srovnání se státními příslušníky hostitelského členského státu. Právo na rovné zacházení v oblastech vymezených touto směrnicí by mělo být přiznáno nejen těm státním příslušníkům třetích zemí, kteří byli přijati v členském státě za účelem výkonu práce, nýbrž i těm, kteří byli přijati z jiných důvodů a byl jim poskytnut přístup na trh práce tohoto členského státu v souladu s jinými ustanoveními unijního nebo vnitrostátního práva, včetně rodinných příslušníků pracovníků ze třetích zemí, kteří byli přijati členskými státem v souladu se směrnicí Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (9), státních příslušníků třetích zemí, kteří byli přijati členským státem v souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (10), a vědeckých pracovníků, kteří byli přijati v souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (11).

(21)

Právo na rovné zacházení ve vymezených oblastech by mělo být úzce spojeno s oprávněným pobytem státního příslušníka třetí země a přístupem na trh práce v členském státě, které jsou zakotveny v jednotném povolení, jež zahrnuje oprávnění pobývat a vykonávat práci, a v povolení k pobytu vydaném pro jiné účely, jež bude obsahovat informace o povolení k výkonu práce.

(22)

Pracovní podmínky podle této směrnice by měly zahrnovat přinejmenším mzdu a výpověď, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti, pracovní dobu a dovolenou, a to při zohlednění platných kolektivních smluv.

(23)

Členský stát by měl uznat odbornou kvalifikaci státního příslušníka třetí země získanou v jiném členském státě stejným způsobem jakou občanů Unie a měl by zohlednit kvalifikace získané ve třetí zemi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (12). Právem na rovné zacházení, jež je přiznáno pracovníkům ze třetích zemí, pokud jde o uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o odborné kvalifikaci v souladu s odpovídajícími vnitrostátními postupy, by neměla být dotčena pravomoc členských států přijímat tyto pracovníky ze třetích zemí na svůj trh práce.

(24)

Pracovníci ze třetích zemí by měli mít právo na rovné zacházení, pokud jde o sociální zabezpečení. Oblasti sociálního zabezpečení jsou vymezeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (13). Ustanovení o rovném zacházení uvedená v této směrnici, pokud jde o dávky sociálního zabezpečení, by se měla vztahovat rovněž na pracovníky přijaté do členského státu přímo ze třetí země. Tato směrnice by však neměla přiznávat pracovníkům ze třetích zemí více práv, než která jsou již stanovena ve stávajících právních předpisech Unie v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí v situacích s přeshraničním prvkem. Tato směrnice by dále neměla přiznávat práva týkající se situací, které jsou mimo oblast působnosti práva Unie, například ve vztahu k rodinným příslušníkům pobývajícím ve třetí zemi. Tato směrnice by měla poskytovat práva pouze těm rodinným příslušníkům, kteří se připojí k pracovníkům ze třetí země, aby pobývali v některém členském státě na základě sloučení rodiny, nebo těm, kteří již v daném členském státě oprávněně pobývají.

(25)

Členské státy by měly zajistit rovné zacházení alespoň příslušníkům třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni nebo kteří jsou po minimální době zaměstnání registrováni jako nezaměstnaní. Jakýmkoli omezením rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení podle této směrnice by neměla být dotčena práva přiznaná v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (14).

(26)

Právo Unie neomezuje pravomoc členských států uspořádat svůj systém sociálního zabezpečení. Pokud neexistuje harmonizace na úrovni Unie, každý členský stát stanoví podmínky, za nichž jsou dávky sociálního zabezpečení poskytovány, jakož i výši těchto dávek a dobu jejich poskytování. Při výkonu této pravomoci by však členské státy měly jednat v souladu s právem Unie.

(27)

Rovné zacházení s pracovníky ze třetích zemí by se nemělo vztahovat na opatření v oblasti odborné přípravy, která jsou financována v rámci systémů sociální pomoci.

(28)

Tato směrnice by měla být používána, aniž jsou dotčena příznivější ustanovení obsažená v právu Unie a v příslušných mezinárodních nástrojích.

(29)

Členské státy by měly uvést v účinnost ustanovení této směrnice bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, postižení, věku nebo sexuální orientace, zejména v souladu se směrnicí Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (15), a směrnicí Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (16).

(30)

Jelikož cílů této směrnice, totiž stanovení jednotného postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a společného souboru práv pro pracovníky ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(31)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie v souladu s čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU.

(32)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(33)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

(34)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Tato směrnice stanoví:

a)

jednotný postup pro vyřizování žádostí o vydání jednotného povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí za účelem výkonu práce na území některého členského státu, s cílem zjednodušit postupy pro jejich přijímání a usnadnit kontrolu jejich právního postavení, a

b)

společný soubor práv pro pracovníky ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě, založený na zásadě rovného zacházení ve srovnání se státními příslušníky daného členského státu, bez ohledu na původní důvod jejich přijetí na území tohoto členského státu.

2.   Touto směrnicí nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o přijímání státních příslušníků třetích zemí na jejich trhy práce.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

b)

„pracovníkem ze třetí země“ státní příslušník třetí země, který byl přijat na území členského státu a který oprávněně pobývá na jeho území a je v daném členském státě oprávněn pracovat v rámci placeného poměru v souladu s vnitrostátním právem nebo s vnitrostátní praxí;

c)

„jednotným povolením“ povolení k pobytu vydané orgány členského státu, které umožňuje státnímu příslušníkovi třetí země oprávněně pobývat na jeho území za účelem výkonu práce;

d)

„jednotným postupem vyřizování žádostí“ jakýkoliv postup, který na základě jediné žádosti o povolení pobývat a vykonávat práci na území členského státu podané státním příslušníkem třetí země nebo jeho zaměstnavatelem vede k rozhodnutí o této žádosti o jednotné povolení.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na:

a)

státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o pobyt v členském státě za účelem výkonu práce;

b)

státní příslušníky třetích zemí, kteří byli členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za jiným účelem, než je výkon práce, kteří jsou oprávněni k výkonu práce a kteří jsou držiteli povolení k pobytu v souladu s nařízením (ES) č. 1030/2002, a

c)

státní příslušníky třetích zemí, kteří byli členským státem přijati v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem za účelem výkonu práce.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí:

a)

kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie, kteří vykonali nebo vykonávají právo volného pohybu v rámci Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (17);

b)

kteří spolu se svými rodinnými příslušníky, a bez ohledu na svou státní příslušnost, požívají práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Unie podle dohod mezi Unií a jejími členskými státy nebo dohod mezi Unií a třetími zeměmi;

c)

kteří jsou vysláni, a to po dobu, po kterou jsou vysláni;

d)

kteří požádali o přijetí nebo byli přijati na území členského státu jako osoby převedené v rámci společnosti;

e)

kteří požádali o přijetí nebo byli přijati na území členského státu jako sezónní pracovníci nebo jako au pair;

f)

kteří jsou oprávněni pobývat v členském státě na základě dočasné ochrany nebo kteří zažádali o povolení k pobytu v tomto členském státě z tohoto důvodu a vyčkávají rozhodnutí o svém právním postavení;

g)

kterým byla přiznána mezinárodní ochrana podle směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (18), nebo kteří o mezinárodní ochranu podle uvedené směrnice požádali a o jejichž žádosti nebylo dosud s konečnou platností rozhodnuto;

h)

kterým byla přiznána ochrana v souladu s vnitrostátním právem, mezinárodními závazky nebo praxí členského státu nebo kteří o ochranu v souladu s vnitrostátním právem, mezinárodními závazky nebo praxí členského státu požádali a o jejichž žádosti nebylo s konečnou platností rozhodnuto;

i)

kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty v souladu se směrnicí 2003/109/ES;

j)

jejichž navrácení bylo odloženo z faktických nebo právních důvodů;

k)

kteří zažádali o přijetí nebo kteří byli přijati na území členského státu jako osoby samostatně výdělečně činné;

l)

kteří zažádali o přijetí nebo byli přijati jako námořníci za účelem zaměstnání či práce v jakékoli funkci na palubě lodi registrované v členském státě nebo plující pod vlajkou členského státu.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že se kapitola II nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni pracovat na území členského státu po dobu nepřesahující šest měsíců nebo kteří byli přijati do členského státu za účelem studia.

4.   Kapitola II se nepoužije na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni k výkonu práce na základě víza.

KAPITOLA II

JEDNOTNÝ POSTUP VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ A JEDNOTNÉ POVOLENÍ

Článek 4

Jednotný postup vyřizování žádostí

1.   Žádost o vydání, změnu či obnovení jednotného povolení se podává v rámci jednotného postupu vyřizování žádostí. Členské státy určí, zda má žádost o jednotné povolení podat státní příslušník třetí země, nebo jeho zaměstnavatel. Členské státy se rovněž mohou rozhodnout přijímat žádosti od obou. Má-li žádost podat státní příslušník třetí země, umožní mu členské státy podat žádost ze třetí země nebo, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, na území členského státu, na němž státní příslušník třetí země oprávněně pobývá.

2.   Členské státy žádost posoudí žádost podanou podle odstavce 1 a přijmou rozhodnutí o vydání, změně či obnovení jednotného povolení, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu. Rozhodnutí o vydání, změně či obnovení jednotného povolení představuje jediný správní akt zahrnující povolení k pobytu i pracovní povolení.

3.   Jednotným postupem vyřizování žádostí není dotčen postup pro udělování víz, který může být vyžadován pro první vstup.

4.   V případě splnění stanovených podmínek vydají členské státy jednotné povolení státním příslušníkům třetích zemí, kteří požádají o přijetí, a již přijatým státním příslušníkům třetích zemí, kteří požádají o obnovení či změnu svých povolení k pobytu poté, co vstoupí v platnost vnitrostátní prováděcí právní předpisy.

Článek 5

Příslušný orgán

1.   Členské státy určí orgán příslušný k přijímání žádostí a vydávání jednotného povolení.

2.   Příslušný orgán rozhoduje o celé žádosti co nejdříve, v každém případě nejpozději do čtyř měsíců ode dne jejího podání.

Za mimořádných okolností souvisejících s obtížností posouzení žádosti může být lhůta uvedená v prvním pododstavci prodloužena.

Pro případ, kdy rozhodnutí není učiněno ve lhůtě stanovené v tomto odstavci, jsou stanoveny právní důsledky vnitrostátními právními předpisy.

3.   Příslušný orgán rozhodnutí písemně oznámí žadateli v souladu s oznamovacími postupy stanovenými příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

4.   V případě, že informace nebo dokumenty připojené k žádosti nejsou podle kritérií stanovených ve vnitrostátním právu úplné, příslušný orgán písemně vyrozumí žadatele o tom, že jsou požadovány dodatečné informace nebo dokumenty, přičemž stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich předložení. Lhůta uvedená v odstavci 2 se pozastaví do doby, než příslušný orgán nebo jiné dotčené orgány obdrží požadované dodatečné informace. Pokud dodatečné informace nebo dokumenty nejsou v této lhůtě poskytnuty, může příslušný orgán žádost zamítnout.

Článek 6

Jednotné povolení

1.   Členské státy při vydávání jednotného povolení použijí jednotný vzor stanovený nařízením (ES) č. 1030/2002 a uvedou informace týkající se pracovního povolení v souladu s písm. a) bodem 7.5-9 přílohy uvedeného nařízení.

Členské státy mohou uvést další informace o pracovním poměru státního příslušníka třetí země (například jméno a adresu zaměstnavatele, místo výkonu zaměstnání, pracovní náplň, pracovní dobu, odměnu) v papírové podobě nebo tyto údaje uložit v elektronické podobě podle článku 4 nařízení (ES) č. 1030/2002 a podle písm. a) bodu 16 přílohy uvedeného nařízení.

2.   Členské státy při vydávání jednotného povolení nevydávají žádná dodatečná povolení za účelem prokázání povolení přístupu na trh práce.

Článek 7

Povolení k pobytu vydaná za jiným účelem, než je výkon práce

1.   Při vydávání povolení k pobytu v souladu s nařízením (ES) č. 1030/2002 členské státy uvedou informace týkající se pracovního povolení bez ohledu na druh povolení.

Členské státy mohou uvést další informace o pracovním poměru státního příslušníka třetí země (například jméno a adresu zaměstnavatele, místo výkonu zaměstnání, pracovní náplň, pracovní dobu, odměnu) v papírové podobě nebo tyto údaje uložit v elektronické podobě podle článku 4 nařízení (ES) č. 1030/2002 a podle písm. a) bodu 16 přílohy I uvedeného nařízení.

2.   Při vydávání povolení k pobytu podle nařízení (ES) č. 1030/2002 členské státy nevydávají dodatečná povolení prokazující povolení přístupu na trh práce.

Článek 8

Procesní záruky

1.   V písemném oznámení rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání, změnu nebo obnovení jednotného povolení nebo rozhodnutí, kterým se jednotné povolení odnímá na základě požadavků stanovených unijním nebo vnitrostátním právem, je uvedeno odůvodnění.

2.   Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání, změnu nebo obnovení či o odnětí jednotného povolení je možné podat opravný prostředek v dotčeném členském státě v souladu s vnitrostátním právem. V písemném oznámení podle odstavce 1 je uveden soud nebo správní orgán, u kterého může dotčená osoba podat opravný prostředek, a lhůta pro toto podání.

3.   Žádost může být považována za nepřípustnou z důvodu stanovení objemu vstupů přijímaných státních příslušníků třetích zemí přicházejících za účelem výkonu zaměstnání, a nemusí být z tohoto důvodu zpracována.

Článek 9

Přístup k informacím

Členské státy poskytnou na žádost státnímu příslušníkovi třetí země a budoucímu zaměstnavateli dostatečné informace o dokumentech nezbytných k podání úplné žádosti.

Článek 10

Poplatky

Členské státy případně mohou od žadatelů požadovat zaplacení poplatků za vyřizování žádostí v souladu s touto směrnicí. Výše těchto poplatků je přiměřená a může vycházet ze skutečně poskytnutých služeb v rámci vyřizování žádostí a vydávání povolení.

Článek 11

Práva na základě jednotného povolení

V případě, kdy je podle vnitrostátního práva vydáno jednotné povolení, je jeho držitel po dobu jeho platnosti oprávněn přinejmenším:

a)

ke vstupu a pobytu na území členského státu, který jednotné povolení vydal, pokud držitel splňuje všechny požadavky pro přijetí v souladu s vnitrostátním právem;

b)

k volnému přístupu na celé území členského státu, který jednotné povolení vydal, v rámci omezení stanovených vnitrostátním právem;

c)

k výkonu konkrétního zaměstnání, k němuž je oprávněn podle jednotného povolení v souladu s vnitrostátním právem;

d)

k tomu, aby byl poučen o svých právech souvisejících s povolením, která jsou přiznána na základě této směrnice nebo vnitrostátního práva.

KAPITOLA III

PRÁVO NA ROVNÉ ZACHÁZENÍ

Článek 12

Právo na rovné zacházení

1.   Pracovníci ze třetích zemí, kteří jsou uvedeni v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) mají právo na rovné zacházení ve srovnání se státními příslušníky členského státu, ve kterém pobývají, pokud jde o:

a)

pracovní podmínky, včetně odměňování, propouštění a zdraví a bezpečnosti na pracovišti;

b)

svobodu sdružování a spolčování a členství v organizaci zastupující pracovníky nebo zaměstnavatele nebo v jakékoli organizaci, jejíž členové náleží k určité profesní skupině, včetně využívání výhod poskytovaných takovými organizacemi, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;

c)

vzdělávání a odbornou přípravu;

d)

uznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy;

e)

oblasti sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 883/2004;

f)

daňové výhody, je-li pracovník pro daňové účely považován za rezidenta příslušného členského státu;

g)

přístup ke zboží a službám a dodávky zboží a služeb určených veřejnosti, včetně postupů pro získání bydlení, stanovených vnitrostátním právem, aniž by byla dotčena smluvní svoboda v souladu s unijním a vnitrostátním právem;

h)

poradenské služby poskytované úřady práce.

2.   Členské státy mohou rovné zacházení omezit takto:

a)

pokud jde o odst. 1 písm. c):

i)

omezením jeho uplatnění na ty pracovníky ze třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni nebo kteří byli zaměstnáni a jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní,

ii)

vyloučením těch pracovníků ze třetích zemí, kteří byli na jejich území přijati v souladu se směrnicí 2004/114/ES,

iii)

vyloučením grantů a půjček na studium a obživu či jiných grantů a půjček,

iv)

stanovením zvláštních podmínek v souladu s vnitrostátním právem, zahrnujících vysokou úroveň znalostí jazyka a zaplacení školného, jedná-li se o přístup k vysokoškolskému a pomaturitnímu vzdělání a k odborné přípravě bez přímé spojitosti s výkonem konkrétního zaměstnání;

b)

omezením práv poskytnutých pracovníkům ze třetích zemí podle odst. 1 písm. e), aniž by však tato práva byla omezena u pracovníků ze třetích zemí, kteří jsou již zaměstnáni nebo kteří byli zaměstnáni po dobu nejméně šesti měsíců a kteří jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní.

Členské státy mohou navíc rozhodnout, že se odst. 1 písm. e), pokud jde o rodinné dávky, nepoužije na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni pracovat na území členského státu po dobu nejvýše šesti měsíců, státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati za účelem studia, nebo na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oprávněni k výkonu práce na základě víza;

c)

pokud jde o daňové výhody podle odst. 1 písm. f), omezením jeho působnosti na případy, kdy se bydliště nebo obvyklé místo pobytu rodinných příslušníků pracovníka ze třetí země, pro které uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění, nachází na území dotčeného členského státu;

d)

pokud jde o odst. 1 písm. g):

i)

omezením jeho uplatnění na ty pracovníky ze třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni,

ii)

omezením přístupu k bydlení.

3.   Právem na rovné zacházení stanoveným v odstavci 1 není dotčeno právo členského státu odejmout povolení k pobytu vydané podle této směrnice, povolení k pobytu vydané za jiným účelem, než je výkon práce, nebo jakékoli jiné povolení pracovat v členském státě, nebo odmítnout jejich obnovení.

4.   Pracovníci ze třetích zemí stěhující se do třetí země nebo jejich pozůstalí, kteří pobývají ve třetí zemi a jejichž práva jsou odvozena od dotyčných pracovníků, obdrží v souvislosti se stářím, invaliditou nebo úmrtím zákonný důchod vyplývající z předcházejícího zaměstnání dotyčného pracovníka, na nějž vznikl nárok v souladu s právními předpisy uvedenými v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004, a to za stejných podmínek a podle stejné výměry jako státní příslušníci dotčených členských států, kteří se odstěhují do třetí země.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Příznivější ustanovení

1.   Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčena příznivější ustanovení:

a)

unijního práva včetně dvoustranných a mnohostranných dohod mezi Unií nebo Unií a jejími členskými státy na jedné straně a jednou nebo několika třetími zeměmi na straně druhé, a

b)

dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi jedním nebo několika členskými státy a jednou nebo několika třetími zeměmi.

2.   Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo zachovat ustanovení, která jsou příznivější pro osoby, na něž se vztahuje.

Článek 14

Informování veřejnosti

Každý členský zpřístupní široké veřejnosti pravidelně aktualizovaný soubor informací o podmínkách přijetí státních příslušníků třetích zemí na jeho území za účelem výkonu práce a o podmínkách pobytu na jeho území za tímto účelem.

Článek 15

Podávání zpráv

1.   Komise pravidelně a poprvé do 25. prosince 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy a navrhne změny, jež považuje za nezbytné.

2.   V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany (19) členské státy každoročně a poprvé do 25. prosince 2014 poskytnou Komisi statistiky o počtech státních příslušníků třetích zemí, kterým bylo v předchozím kalendářním roce uděleno jednotné povolení.

Článek 16

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 25. prosince 2014. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 13. prosince 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

M. SZPUNAR


(1)  Úř. věst. C 27, 3.2.2009, s. 114.

(2)  Úř. věst. C 257, 9.10.2008, s. 20.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. března 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 24. listopadu 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.

(6)  Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

(9)  Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12.

(10)  Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12.

(11)  Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15.

(12)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(13)  Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 344, 29.12.2010, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(16)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(17)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(18)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.

(19)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1375/2011

ze dne 22. prosince 2011,

kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 18. července 2011 přijala Rada prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 (2) tím, že stanoví aktualizovaný seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001.

(2)

Všem osobám, skupinám a subjektům, u nichž to bylo prakticky možné, poskytla Rada odůvodnění, proč byly zařazeny na seznam uvedený v prováděcím nařízení (EU) č. 687/2011.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala Rada osoby, skupiny a subjekty uvedené na seznamu v prováděcím nařízení (EU) č. 687/2011, že se rozhodla je na seznamu ponechat. Rada dotyčné osoby, skupiny a subjekty rovněž informovala o možnosti požádat Radu o odůvodnění svého zařazení na seznam v případě, že jim toto odůvodnění ještě nebylo sděleno. V případě některých osob a skupin bylo zpřístupněno pozměněné odůvodnění.

(4)

Rada provedla v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 celkový přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se uvedené nařízení vztahuje. Rada přitom vzala v úvahu připomínky, jež jí dotčené osoby, skupiny a subjekty předložily.

(5)

Rada dospěla k závěru, že osoby, skupiny a subjekty uvedené v příloze tohoto nařízení byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (4), že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatření stanovených v nařízení (ES) č. 2580/2001.

(6)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011 by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Seznam uvedený v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Prováděcí nařízení (EU) č. 687/2011 se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2011.

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ


(1)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(2)  Úř. věst. L 188, 19.7.2011, s. 2.

(3)  Úř. věst. C 212, 19.7.2011, s. 20.

(4)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.


PŘÍLOHA

Seznam osob, skupin a subjektů podle článku 1

1.   OSOBY

1.

ABDOLLAHI, Hamed (také znám jako Mustafa Abdullahi), narozen dne 11.8.1960 v Íránu, cestovní pas č. D9004878

2.

ABOU, Rabah Naami (také znám jako Naami Hamza; Mihoubi Faycal; Fellah Ahmed; Dafri Rčmi Lahdi), narozen dne 1.2.1966 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

3.

ABOUD, Maisi (také znám jako „švýcarský Abderrahmán“), narozen dne 17.10.1964 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

4.

AL-NASSER, Abdelkarim Hussein Mohamed, narozen v Al Ihsa v Saúdské Arábii; státní příslušník Saudské Arábie

5.

AL YACOUB, Ibrahim Salih Mohammed, narozen dne 16.10.1966 v Tarutu v Saúdské Arábii; státní příslušník Saudské Arábie

6.

ARBABSIAR, Manssor (také znám jako Mansour Arbabsiar), narozen dne 6. nebo 15.3.1955 v Íránu, státní příslušník Íránu a USA, cestovní pas č. C2002515 (Írán), cestovní pas č. 477845448 (USA), průkaz č. 07442833, platnost do 15.3.2016 (řidičský průkaz USA)

7.

ARIOUA, Kamel (také znám jako Lamine Kamel), narozen dne 18.8.1969 v Constantine (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

8.

ASLI, Mohamed (také znám jako Dahmane Mohamed), narozen dne 13.5.1975 v Ain Taya (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

9.

ASLI, Rabah, narozen dne 13.5. 1975 v Ain Taya (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

10.

BOUYERI, Mohammed (také znám jako Abu Zubair; Sobiar; Abu Zoubair), narozen dne 8.3.1978 v Amsterdamu (Nizozemsko) – člen skupiny „Hofstadgroep“

11.

DARIB, Noureddine (také znám jako Carreto; Zitoun Mourad), narozen dne 1.2.1972 v Alžírsku – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

12.

DJABALI, Abderrahmane (také znám jako Touil), narozen dne 1.6.1970 v Alžírsku – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

13.

FAHAS, Sofiane Yacine, narozen dne 10.9.1971 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

14.

IZZ-AL-DIN, Hasan (také znám jako GARBAYA, AHMED; SA-ID; SALWWAN, Samir), Libanon, narozen v roce 1963 v Libanonu, státní příslušník Libanonu

15.

MOHAMMED, Khalid Shaikh (také znám jako ALI, Salem; BIN KHALID, Fahd bin Adballah; HENIN, Ashraf Refaat Nabith; WADOOD, Khalid Adbul), narozen dne 14.4.1965 nebo 1.3.1964 v Pákistánu; cestovní pas č. 488555

16.

MOKTARI, Fateh (také znám jako Ferdi Omar), narozen dne 26.12.1974 v Hussein Dey (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

17.

NOUARA, Farid, narozen dne 25.11.1973 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

18.

RESSOUS, Hoari (také znám jako Hallasa Farid), narozen dne 11.9.1968 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

19.

SEDKAOUI, Noureddine (také znám jako Nounou), narozen dne 23.6.1963 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

20.

SELMANI, Abdelghani (také znám jako Gano), narozen dne 14.6.1974 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

21.

SENOUCI, Sofiane, narozen dne 15.4.1971 v Hussein Dey (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

22.

SHAHLAI, Abdul Reza (také znám jako Abdol Reza Shala'i, Abd-al Reza Shalai, Abdorreza Shahlai, Abdolreza Shahla'i, Abdul-Reza Shahlaee, Hajj Yusef, Haji Yusif, Hajji Yasir, Hajji Yusif, Yusuf Abu-al-Karkh), narozen kolem roku 1957 v Íránu, adresy: 1) Kermanshah, Írán, 2) vojenská základna Mehran, provincie Ilam, Írán

23.

SHAKURI, Ali Gholam, narozen kolem roku 1965 v Teheránu, Írán

24.

SOLEIMANI, Qasem (také znám jako Ghasem Soleymani, Qasmi Sulayman, Qasem Soleymani, Qasem Solaimani, Qasem Salimani, Qasem Solemani, Qasem Sulaimani, Qasem Sulemani), narozen dne 11.3.1957 v Íránu, státní příslušník Íránu, (íránský diplomatický) cestovní pas č. 008827, vydaný v roce 1999, hodnost: generálmajor

25.

TINGUALI, Mohammed (také znám jako Mouh di Kouba), narozen dne 21.4.1964 v Blidě (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

26.

WALTERS, Jason Theodore James (také znám jako Abdullah; David), narozen dne 6.3.1985 v Amersfoortu (Nizozemsko), (nizozemský) pas č. NE8146378 – člen skupiny „Hofstadgroep“

2.   SKUPINY A SUBJEKTY

1.

„Abú Nidal Organisation“ – „ANO“ (také známa jako „Revoluční rada Fatáhu“, „Arabské revoluční brigády“, „Černé září“ a „Revoluční organizace socialistických muslimů“)

2.

„Brigáda mučedníků al-Aksá“

3.

„Al-Aksá e.V.“

4.

„Al-Takfir“ a „al-Hidžra“

5.

„Babbar Khalsa“

6.

„Komunistická strana Filipín“ včetně „New Peoples Army“ – „NPA“ („Nové lidové armády“), Filipíny

7.

„Gama'a al-Islamiyya“ (také známa jako „Al-Gama'a al-Islamiyya“) („Islámská skupina“ – „IG“)

8.

„Ýslami Büyük Dođu Akýncýlar Cephesi” -„IBDA-C“ („Fronta islámských bojovníků Velkého východu“)

9.

„Hamás“ (včetně „Hamás-Izz al-Din al-Qassem“)

10.

„Hizb al-Mudžáhidín“ – „HM“

11.

„Hofstadgroep“

12.

„Nadace Svaté země pro obnovu a rozvoj“

13.

„International Sikh Youth Federation“ – „ISYF“ („Mezinárodní federace sikhské mládeže“)

14.

„Khalisan Zindabad Force“ – „KZF“

15.

„Kurdská strana pracujících“ – „PKK“ (také známa jako „KADEK“; „KONGRA-GEL“)

16.

„Tygři osvobození tamilského Ílamu“ – „LTTE“

17.

„Ejército de Liberación Nacional“ („Národně osvobozenecká armáda“)

18.

„Palestinský islámský džihád“ – „PIJ“

19.

„Popular Front for the Liberation of Palestine“ – „PFLP“ („Lidová fronta za osvobození Palestiny“)

20.

„Popular Front for the Liberation of Palestine – General Command“ („Vrchní velitelství Lidové fronty za osvobození Palestiny“) (také známo jako „PFLP-General Command“ – „PFLP-GC“)

21.

„Fuerzas armadas revolucionarias de Columbia“ – „FARC“ („Revoluční ozbrojené síly Kolumbie“)

22.

„Devrimci Halk Kurtuluș Partisi-Cephesi“ – „DHKP/C“ („Revoluční lidově osvobozenecká armáda/fronta/strana“) (také známa jako „Devrimci Sol“ („Revoluční levice“), „Dev Sol“)

23.

„Sendero Luminoso“ – „SL“ („Světlá stezka“)

24.

„Stichting Al Aqsa“ (také známá jako „Stichting Al Aqsa Nederland“, nebo jako „Al Aqsa Nederland“)

25.

„Teyrbazen Azadiya Kurdistan“– „TAK“ (také známa jako „Kurdistan Freedom Falcons“ („Sokoli za osvobození Kurdistánu“) nebo jako „Kurdistan Freedom Hawks“ („Jestřábi za osvobození Kurdistánu“))


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/14


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1376/2011

ze dne 20. prosince 2011

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Mongeta del Ganxet (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Mongeta del Ganxet“ do rejstříku předložená Španělskem byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. prosince 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 124, 27.4.2011, s. 16.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.6   Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

ŠPANĚLSKO

Mongeta del Ganxet (CHOP)


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1377/2011

ze dne 20. prosince 2011

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Salva Cremasco (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Salva Cremasco“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. prosince 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 124, 27.4.2011, s. 20.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.3   Sýry

ITÁLIE

Salva Cremasco (CHOP)


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1378/2011

ze dne 20. prosince 2011

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Rheinisches Apfelkraut (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Rheinisches Apfelkraut“ předložená Německem byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. prosince 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 129, 30.4.2011, s. 23.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.6   Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

NĚMECKO

Rheinisches Apfelkraut (CHZO)


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/20


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1379/2011

ze dne 20. prosince 2011,

kterým se mění nařízení (ES) č. 382/2008, (EU) č. 1178/2010 a (EU) č. 90/2011, pokud jde o kódy KN a kódy produktů z nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady v odvětvích hovězího a telecího masa, vajec a drůbežího masa

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 134, čl. 161 odst. 3, článek 170 a čl. 192 odst. 2 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 382/2008 (2), (EU) č. 1178/2010 (3) a (EU) č. 90/2011 (4) stanoví pravidla pro režim vývozních licencí, pokud jde o vývozní náhrady v odvětví hovězího a telecího masa, vajec a drůbežího masa. V těchto nařízeních jsou uvedeny kódy KN a kódy produktů z nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady, aby bylo možno určit produkty, u nichž je či není nutno při žádosti o vývozní náhradu předkládat dovozní licenci.

(2)

Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (5) byla naposledy změněna nařízením Komise (EU) č. 1006/2011 (6).

(3)

Nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 ze dne 17. prosince 1987, kterým se zavádí nomenklatura zemědělských produktů pro vývozní náhrady (7), bylo změněno prováděcím nařízením (EU) č. 1334/2011 (8).

(4)

Proto je třeba kódy KN a kódy produktů používané v nařízeních (ES) č. 382/2008, (EU) č. 1178/2010 a (EU) č. 90/2011 uvést do souladu s těmi, které se používají v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87 ve znění nařízení (EU) č. 1006/2011 a v nařízení (EHS) č. 3846/87 ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1334/2011.

(5)

Nařízení (ES) č. 382/2008 rovněž používá kódy KN v rámci dovozních licencí. Z důvodu jednotnosti je vhodné změnit i tyto kódy.

(6)

Nařízení (ES) č. 382/2008, (EU) č. 1178/2010 a (EU) č. 90/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 382/2008 se mění takto:

1)

V čl. 2 odst. 2 se slova „kódů KN 0102 90 05 až 0102 90 49“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 29 10 až 0102 29 49, ex 0102 39 10 o hmotnosti nepřesahující 300 kg a ex 0102 90 91 o hmotnosti nepřesahující 300 kg“.

2)

Článek 10 se mění takto:

a)

v odst. 1 písm. a) se slova „kódu KN 0102 10“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 21, 0102 31 00 a 0102 90 20“ a slova „kódů KN 0102 90 a ex 1602“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 29, 0102 39 10, 0102 90 91 a ex 1602“;

b)

v odst. 2 písm. a) se slova „kódu KN 0102 10“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 21, 0102 31 00 a 0102 90 20“;

c)

v odstavci 3 se slova „kódu KN 0102 10“ nahrazují slovy „kódů KN 0102 21, 0102 31 00 a 0102 90 20“.

3)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

4)

V příloze V se první skupina kategorií produktů nahrazuje tímto:

„Kategorie produktu

Kód KN

110.

0102 29 10, ex 0102 39 10 o hmotnosti nepřesahující 80 kg a ex 0102 90 91 o hmotnosti nepřesahující 80 kg,

120.

0102 29 21 a 0102 29 29, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 80 kg, avšak nepřesahující 160 kg, a ex 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 80 kg, avšak nepřesahující 160 kg,

130.

0102 29 41 a 0102 29 49, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 160 kg, avšak nepřesahující 300 kg, a ex 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 160 kg, avšak nepřesahující 300 kg,

140.

0102 29 51 až 0102 29 99, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 300 kg a ex 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 300 kg“.

5)

V příloze VI se první skupina kategorií produktů nahrazuje tímto:

„Kategorie

Kód produktu

011.

0102 21 10 9140, 0102 21 30 9140, 0102 31 00 9100, 0102 90 20 9100, 0102 31 00 9200 a 0102 90 20 9200

021.

0102 21 10 9150, 0102 21 30 9150, 0102 21 90 9120, 0102 31 00 9150, 0102 31 00 9250, 0102 31 00 9300, 0102 90 20 9150, 0102 90 20 9250 a 0102 90 20 9300

031.

0102 29 91 9000, 0102 39 10 9350 a 0102 90 91 9350

041.

0102 29 41 9100, 0102 29 51 9000, 0102 29 59 9000, 0102 29 61 9000, 0102 29 69 9000, 0102 29 99 9000, 0102 39 10 9100, 0102 39 10 9150, 0102 39 10 9200, 0102 39 10 9250, 0102 39 10 9400, 0102 90 91 9100, 0102 90 91 9150, 0102 90 91 9200, 0102 90 91 9250, 0102 90 91 9300 a 0102 90 91 9400“.

Článek 2

Nařízení (EU) č. 1178/2010 se mění takto:

1)

V článku 1 se slova „kódů KN 0407 00 11 a 0407 00 19“ nahrazují slovy „kódů KN 0407 11 00, 0407 19 11 a 0407 19 19“.

2)

V čl. 8 odst. 1 se slova „kódů KN 0407 00 11 a 0407 00 19“ nahrazují slovy „kódů KN 0407 11 00, 0407 19 11 a 0407 19 19“.

3)

Příloha I se nahrazuje zněním přílohy II tohoto nařízení.

Článek 3

Nařízení (EU) č. 90/2011 se mění takto:

1)

V článku 1 se slova „kódů KN 0105 11, 0105 12 a 0105 19“ nahrazují slovy „kódů KN 0105 11, 0105 12 00, 0105 13 00, 0105 14 00 a 0105 15 00“.

2)

V čl. 8 odst. 1 se slova „kódů KN 0105 11, 0105 12 a 0105 19“ nahrazují slovy „kódů KN 0105 11, 0105 12 00, 0105 13 00, 0105 14 00 a 0105 15 00“.

3)

Příloha I se nahrazuje zněním přílohy III tohoto nařízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. prosince 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 115, 29.4.2008, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 328, 14.12.2010, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 282, 28.10.2011, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 336, 20.12.2011, s. 35.


PŘÍLOHA I

Příloha nařízení (ES) č. 382/2008 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

Seznam uvedený v čl. 5 odst. 1

0102 29 10, ex 0102 39 10 o hmotnosti nepřesahující 80 kg a ex 0102 90 91 o hmotnosti nepřesahující 80 kg,

0102 29 21, 0102 29 29, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 80 kg, avšak nepřesahující 160 kg, a 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 80 kg, avšak nepřesahující 160 kg,

0102 29 41 až 0102 29 49, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 160 kg, avšak nepřesahující 300 kg, a ex 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 160 kg, avšak nepřesahující 300 kg,

0102 29 51 až 0102 29 99, ex 0102 39 10 o hmotnosti přesahující 300 kg a ex 0102 90 91 o hmotnosti přesahující 300 kg,

0201 10 00, 0201 20 20,

0201 20 30,

0201 20 50,

0201 20 90,

0201 30 00, 0206 10 95,

0202 10 00, 0202 20 10,

0202 20 30,

0202 20 50,

0202 20 90,

0202 30 10,

0202 30 50,

0202 30 90,

0206 29 91,

0210 20 10,

0210 20 90, 0210 99 51, 0210 99 90,

1602 50 10, 1602 90 61,

1602 50 31,

1602 50 95,

1602 90 69“


PŘÍLOHA II

Příloha I nařízení (EU) č. 1178/2010 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

Kód produktu z nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady (1)

Kategorie

Výše jistoty

(v eurech na 100 kg čisté hmotnosti)

040719119000

1

040711009000

040719199000

2

040721009000

040729109000

040790109000

3

3 (2)

2 (3)

040811809100

4

10

040819819100

040819899100

5

5

040891809100

6

15

040899809100

7

4


(1)  Nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1), část 8.

(2)  Pro místa určení uvedená v příloze V.

(3)  Jiná místa určení.“


PŘÍLOHA III

Příloha I nařízení (EU) č. 90/2011 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

Kód produktu z nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady (1)

Kategorie

Výše jistoty

(v eurech na 100 kg čisté hmotnosti)

010511119000

010511199000

010511919000

010511999000

1

010512009000

010514009000

2

020712109900

3

6 (2)

020712909990

6 (3)

020712909190

6 (4)

020725109000

020725909000

5

3

020714209900

020714609900

020714709190

020714709290

6a (4)

2

020714209900

020714609900

020714709190

020714709290

6b (5)

2

020727109990

7

3

020727609000

020727709000

8

3


(1)  Nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1), část 7.

(2)  Pro místa určení uvedená v příloze VII.

(3)  Jiná místa určení než podle příloh VII a VIII.

(4)  Místa určení uvedená v příloze VIII.

(5)  Jiná místa určení než podle přílohy VIII.“


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/25


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1380/2011

ze dne 21. prosince 2011,

kterým se mění nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o zvláštní podmínky pro chovné a užitkové ptáky nadřádu běžci

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (1), a zejména na čl. 25 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha VIII nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (2), stanoví zvláštní podmínky pro dovoz chovné a užitkové drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci a pro dovoz násadových vajec a jednodenních kuřat jiných než ptáci nadřádu běžci.

(2)

V části II bodě 2 uvedené přílohy je stanoveno, že nejsou-li jednodenní kuřata odchována v členském státě, který násadová vejce dovezl, musí být přepravena přímo do konečného místa určení a tam držena po dobu nejméně tří týdnů ode dne vylíhnutí. Tento požadavek je vyjádřen v části I příslušného vzoru veterinárního osvědčení pro jednodenní kuřata uvedeného v příloze IV směrnice 2009/158/ES.

(3)

Příloha IX nařízení (ES) č. 798/2008 stanoví zvláštní podmínky pro dovoz chovných a užitkových ptáků nadřádu běžci, jejich násadová vejce a jednodenní kuřata. V současnosti nejsou mezi těmito zvláštními podmínkami pro ptáky nadřádu běžci zahrnuta podobná ustanovení, která jsou pro drůbež stanovena v příloze VIII části II bodě 2 uvedeného nařízení.

(4)

Na základě zkušeností získaných s použitím uvedeného ustanovení u drůbeže se ukázalo, že by bylo vhodné působnost tohoto ustanovení rozšířit rovněž na jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci.

(5)

Nařízení (ES) č. 798/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze IX části II nařízení (ES) č. 798/2008 se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Ptáci nadřádu běžci, kteří se vylíhli z dovezených násadových vajec, musí být po dobu nejméně tří týdnů ode dne vylíhnutí drženi v líhni nebo po dobu nejméně tří týdnů v zařízení/zařízeních, kam byli po vylíhnutí odesláni.

Nejsou-li jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci odchována v členském státě, který násadová vejce dovezl, musí být přepravena přímo do konečného místa určení (jak je stanoveno v bodech I.10 a I.11 vzoru 2 veterinárního osvědčení uvedeného v příloze IV směrnice Rady 2009/158/ES (3)) a tam držena po dobu nejméně tří týdnů ode dne vylíhnutí.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. února 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74.

(2)  Úř. věst. L 226, 23.8.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74.“


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/26


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1381/2011

ze dne 22. prosince 2011,

kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje účinná látka chlorpikrin a mění rozhodnutí 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 a čl. 78 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, u nichž bylo zjištěno, že žádost je úplná, v souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (3). Chlorpikrin je účinnou látkou, u níž bylo zjištěno, že žádost je v souladu s uvedeným nařízením úplná.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (4) a (ES) č. 1490/2002 (5) stanoví prováděcí pravidla pro druhou a třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznamy účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Na těchto seznamech byl uveden chlorpikrin.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1095/2007 ze dne 20. září 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1490/2002, kterým se stanoví další prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS, a nařízení (ES) č. 2229/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS (6), oznamovatel během dvou měsíců od vstupu nařízení (ES) č. 1095/2007 v platnost stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Následně bylo přijato rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (7), které se týkalo nezařazení chlorpikrinu.

(4)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost, ve které požádal o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Žádost byla předložena Itálii, která byla nařízením (ES) č. 1490/2002 jmenována členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(6)

Itálie posoudila dodatečné údaje předložené žadatelem a připravila dodatečnou zprávu. Tuto zprávu postoupila Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi dne 11. března 2010. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad Komisi dne 23. února 2011 svůj závěr týkající se posouzení rizika chlorpikrinu (8). Návrh zprávy o posouzení, dodatečná zpráva a závěr úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 11. října 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání chlorpikrinu.

(7)

Během hodnocení této účinné látky vyšly najevo určité obavy. Tyto obavy se týkaly zejména následujících skutečností. Existuje nepřijatelné riziko pro obsluhu. Nebylo možné provést spolehlivé posouzení expozice podzemních vod, protože chyběly údaje o metabolitu dichlornitromethanu a o nečistotách účinné látky v podobě, v jaké se vyrábí. Nebyly k dispozici dostatečné údaje k tomu, aby bylo možno vyslovit závěr o rizicích pro organismy žijící v sedimentech, včely, žížaly a necílové rostliny. Bylo zjištěno vysoké riziko pro vodní organismy, ptáky a savce. Nebylo možné provést spolehlivé hodnocení expozice povrchových vod a sedimentu, protože chyběly údaje pro chlorpikrin a metabolit dichlornitromethan. Nemohlo být provedeno spolehlivé hodnocení expozičních koncentrací fosgenu v ovzduší. Byl identifikován vysoký potenciál k dálkovému přenosu atmosférou.

(8)

Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky k závěru úřadu. Komise dále v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 vyzvala žadatele, aby předložil připomínky k návrhu zprávy o přezkoumání. Žadatel předložil své připomínky, které byly důkladně prozkoumány.

(9)

Navzdory argumentům předloženým žadatelem však nebylo možné vyvrátit obavy uvedené v 7. bodě odůvodnění. Nebylo proto prokázáno, že lze při navrhovaných podmínkách použití očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující chlorpikrin obecně splňují požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto chlorpikrin neměl být schválen.

(11)

S cílem poskytnout členským státům dostatečnou dobu k odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující chlorpikrin by měla být stanovena odchylka od nařízení (ES) č. 1490/2002.

(12)

U přípravků na ochranu rostlin obsahujících chlorpikrin, u kterých členské státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 udělují odkladnou lhůtu, by tato lhůta měla uplynout nejpozději jeden rok po odnětí příslušného povolení.

(13)

Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti pro chlorpikrin podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(14)

V zájmu jasnosti by měl být záznam pro chlorpikrin v příloze rozhodnutí 2008/934/ES zrušen.

(15)

Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nevydal stanovisko. Bylo považováno za nezbytné přijmout prováděcí předpis a předseda předložil návrh prováděcího předpisu odvolacímu výboru k dalšímu projednání. Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem odvolacího výboru,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Neschválení účinné látky

Účinná látka chlorpikrin se neschvaluje.

Článek 2

Přechodná opatření

Odchylně od čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 1490/2002 členské státy zajistí, aby povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících chlorpikrin byla odňata do 23. června 2012..

Článek 3

Odkladná lhůta

Jakákoli odkladná lhůta udělená členskými státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být co nejkratší a uplyne nejpozději dvanáct měsíců po odnětí příslušného povolení.

Článek 4

Změny rozhodnutí 2008/934/ES

V příloze rozhodnutí 2008/934/ES se zrušuje záznam pro „chlorpikrin“.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(5)  Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 246, 21.9.2007, s. 19.

(7)  Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(8)  Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance chloropicrin. EFSA Journal 2011;9(3):2084. [58 s.]. doi:10.2903/j.efsa.2011.2084. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal.htm.


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/28


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1382/2011

ze dne 22. prosince 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že:

prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 23. prosince 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

64,0

MA

68,8

TN

96,0

TR

107,7

ZZ

84,1

0707 00 05

EG

170,1

JO

182,1

TR

120,6

ZZ

157,6

0709 90 70

MA

37,6

TR

133,4

ZZ

85,5

0805 10 20

AR

37,9

BR

41,5

CL

30,5

MA

49,0

TR

76,8

ZA

41,5

ZZ

46,2

0805 20 10

MA

80,1

TR

79,7

ZZ

79,9

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

IL

76,8

MA

72,3

TR

99,1

ZZ

82,7

0805 50 10

AR

46,9

MA

50,0

TR

52,1

ZZ

49,7

0808 10 80

CA

112,8

CN

99,1

US

113,0

ZA

122,9

ZZ

112,0

0808 20 50

CN

102,1

ZZ

102,1


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/30


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1383/2011

ze dne 22. prosince 2011,

kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. ledna 2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (dále jen „jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 642/2010 ze dne 20. července 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro dané produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. ledna 2012 až do vstupu v platnost nového stanovení.

(5)

Protože je nutné zajistit, aby se toto opatření používalo co nejrychleji poté, kdy budou dostupné aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 1. ledna 2012 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 187, 21.7.2010, s. 5.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 1. ledna 2012

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 19 00

1001 11 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

0,00

ex 1001 91 20

PŠENICE obecná, osivo

0,00

ex 1001 99 00

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 10 00

1002 90 00

ŽITO

0,00

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

0,00

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo (2)

0,00

1007 10 90

1007 90 00

zrna ČIROKU, jiná než hybridní osivo

0,00


(1)  Dovozci mohou být podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 642/2010 cla snížena o:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři (za Gibraltarským průlivem) nebo v Černém moři, pokud je zboží do Unie dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova, pokud je zboží do Unie dopravováno přes Atlantický oceán.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 3 nařízení (EU) č. 642/2010.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

15.12.2011-21.12.2011

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké kvality (3)

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

246,86

180,19

Cena FOB USA

309,62

299,62

279,62

Prémie – Záliv

13,88

Prémie – Velká jezera

35,46

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

19,73 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

50,92 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/33


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1384/2011

ze dne 22. prosince 2011

o stanovení minimální celní sazby pro třetí dílčí nabídkové řízení v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 187 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1239/2011 (2) bylo zahájeno stálé nabídkové řízení na dovoz cukru kódu KN 1701 se sníženou celní sazbou na hospodářský rok 2011/12.

(2)

V souladu s článkem 6 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2011 Komise s ohledem na nabídky obdržené v rámci dílčího nabídkového řízení rozhodne o stanovení či nestanovení minimální celní sazby pro osmimístný kód KN.

(3)

Na základě nabídek obdržených v rámci třetího dílčího nabídkového řízení by měla být stanovena minimální celní sazba pro některé osmimístné kódy týkající se cukru kódu KN 1701 a neměla by být stanovena žádná minimální celní sazba pro ostatní osmimístné kódy týkající se cukru kódu KN 1701.

(4)

Aby dostal trh rychlý signál a aby bylo zaručeno účinné řízení opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(5)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V případě třetího dílčího nabídkového řízení v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2011, pro něž lhůta pro podávání nabídek uplynula dne 21. prosince 2011, byla nebo nebyla minimální celní sazba stanovena v souladu s přílohou tohoto nařízení pro osmimístné kódy týkající se cukru kódu KN 1701.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 318, 1.12.2011, s. 4.


PŘÍLOHA

Minimální celní sazby

(v EUR/t)

Osmimístný kód KN

Minimální celní sazba

1

2

1701 11 10

269,16

1701 11 90

1701 12 10

X

1701 12 90

X

1701 91 00

X

1701 99 10

1701 99 90

X

(—)

žádná minimální celní sazba nebyla stanovena (všechny nabídky byly zamítnuty)

(X)

žádné nabídky


ROZHODNUTÍ

23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/35


ROZHODNUTÍ RADY 2011/871/SZBP

ze dne 19. prosince 2011

o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (ATHENA)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 26 odst. 2 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada se na zasedání v Helsinkách ve dnech 10. a 11. prosince 1999 usnesla zejména na tom, že v rámci dobrovolné spolupráce na operacích vedených Evropskou unií musí být členské státy schopny do roku 2003 během 60 dnů rozmístit a po dobu alespoň jednoho roku zabezpečit přítomnost 50 až 60 tisíc příslušníků ozbrojených sil způsobilých plnit v plném rozsahu petersberské úkoly.

(2)

Dne 17. června 2002 Rada schválila podmínky financování operací na řešení krizí vedených Evropskou unií v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(3)

Rada v závěrech ze dne 14. května 2003 potvrdila, že je třeba mít schopnost rychlé reakce, zejména jedná-li se o humanitární a záchranné akce.

(4)

Evropská rada na zasedání v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 přivítala závěry zasedání Rady ze dne 19. května 2003, které potvrdily zejména potřebu toho, aby byla Evropská unie schopna rychlé vojenské reakce.

(5)

Rada dne 22. září 2003 rozhodla, že Evropská unie by měla získat nezbytnou pružnost pro řízení financování společných nákladů na vojenské operace bez ohledu na jejich rozsah, složitost nebo naléhavost, a to především tak, že do 1. března 2004 zavede stálý mechanismus financování, čímž převezme odpovědnost za financování společných nákladů na všechny budoucí vojenské operace EU.

(6)

Dne 23. února 2004 přijala Rada rozhodnutí 2004/197/SZBP o vytvoření mechanismu pro správu financování společných nákladů operací Evropské unie v souvislosti s vojenstvím nebo obranou (1). Toto rozhodnutí bylo následně několikrát změněno a nahrazeno, naposledy rozhodnutím 2008/975/SZBP (2).

(7)

Evropská unie je schopna provádět operace rychlé vojenské reakce v souladu s koncepcí definovanou Vojenským výborem EU. V souladu s touto koncepcí je Evropská unie schopna rozmístit bojové skupiny.

(8)

Systém počátečního financování je určen především a zejména pro operace rychlé reakce.

(9)

Cvičení na politické a vojenské strategické úrovni velení a kontrolní struktury a postupy pro vojenské operace EU v rámci cvičení prováděných na velitelství EU, schválené Politickým a bezpečnostním výborem, přispívají k posilování celkové operační připravenosti Unie.

(10)

O skutečnosti, zda má určitá operace souvislost s vojenstvím nebo obranou ve smyslu čl. 41 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), rozhoduje Rada v jednotlivých případech.

(11)

Podle čl. 41 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy nejsou členské státy, jejichž zástupci v Radě učinili formální prohlášení podle čl. 31 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy, povinny přispívat na financování dané operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

(12)

V souladu s článkem 5 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu. Dánsko se neúčastní tohoto rozhodnutí, a na financování mechanismu tudíž nepřispívá.

(13)

Podle článku 44 rozhodnutí 2008/975/SZBP provedla Rada přezkum uvedeného rozhodnutí a shodla se na tom, že jej pozmění.

(14)

V zájmu jednoznačnosti je zapotřebí zrušit rozhodnutí 2008/975/SZBP a nahradit jej novým rozhodnutím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumějí:

a)

„zúčastněnými členskými státy“ členské státy Evropské unie s výjimkou Dánska;

b)

„přispívajícími státy“ členské státy, které v souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU přispívají na financování dané vojenské operace, a třetí státy, které přispívají na financování společných nákladů na tuto operaci podle dohod, které uzavřely s Evropskou unií;

c)

„operacemi“ operace EU v souvislosti s vojenstvím nebo obranou;

d)

„vojenskými podpůrnými akcemi“ operace EU nebo jejich části na podporu některého třetího státu nebo mezinárodní organizace, o nichž rozhodla Rada a které mají souvislost s vojenstvím nebo obranou, avšak nepodléhají pravomoci velitelství Evropské unie.

KAPITOLA 1

MECHANISMUS

Článek 2

Vytvoření mechanismu

1.   Zřizuje se mechanismus pro správu financování společných nákladů na operace.

2.   Mechanismus se nazývá ATHENA.

3.   ATHENA jedná jménem zúčastněných členských států nebo, v případě zvláštních operací, jménem přispívajících států.

Článek 3

Způsobilost k právům a právním úkonům

K výkonu správy financování vojenských nebo obranných operací EU je ATHENA vybavena nezbytnou způsobilostí k právům a právním úkonům, zejména k vlastnictví bankovního účtu, k získávání, držbě nebo prodeji majetku, k uzavírání smluv a správních ujednání a k vystupování před soudem. ATHENA je nezisková.

Článek 4

Koordinace se třetími stranami

V rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů a v souladu s cíli a politikami Evropské unie koordinuje ATHENA svou činnost s členskými státy, orgány a institucemi Unie a mezinárodními organizacemi.

KAPITOLA 2

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Článek 5

Řídící orgány a pracovníci

1.   Z pověření zvláštního výboru řídí ATHENU

a)

správce;

b)

velitel každé operace ve vztahu k operaci, které velí (dále jen „velitel operace“);

c)

účetní.

2.   ATHENA využívá v nejširším možném rozsahu stávajících správních struktur Unie. ATHENA využívá služeb pracovníků uvolněných v případě potřeby orgány Unie nebo pracovníků vyslaných členskými státy.

3.   Generální tajemník Rady může správci a účetnímu, případně i na návrh zúčastněného členského státu, poskytnout pracovníky potřebné k výkonu jejich funkcí.

4.   Orgány a pracovníci ATHENY zahajují činnost podle operativních potřeb.

Článek 6

Zvláštní výbor

1.   Zřizuje se zvláštní výbor složený z jednoho zástupce z každého zúčastněného členského státu.

Zástupci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a Komise se vyzvou k účasti na schůzích zvláštního výboru, bez možnosti hlasování.

2.   ATHENA je řízena z pověření zvláštního výboru.

3.   Projednává-li zvláštní výbor financování společných nákladů určité operace,

a)

je zvláštní výbor složen z jednoho zástupce každého přispívajícího členského státu;

b)

zástupci přispívajících třetích států se účastní jednání zvláštního výboru. Nehlasují však, ani nejsou hlasování přítomni;

c)

velitel operace nebo jeho zástupce se účastní jednání zvláštního výboru bez hlasovacího práva.

4.   Předsednictví Rady svolává schůze zvláštního výboru a předsedá jim. Správce zajišťuje sekretariát zvláštního výboru. Vypracovává zápis o výsledcích jednání výboru. Správce nehlasuje.

5.   Účetní se podle potřeby účastní jednání zvláštního výboru bez hlasovacího práva.

6.   Předsednictví svolá zvláštní výbor do patnácti dnů, požádá-li o to zúčastněný členský stát, správce nebo velitel operace.

7.   Správce náležitě informuje zvláštní výbor o každém nároku nebo sporu, který se týká ATHENY.

8.   Zvláštní výbor se usnáší jednomyslným hlasováním svých členů s ohledem na své složení stanovené v odstavcích 1 a 3. Jeho rozhodnutí jsou závazná.

9.   Zvláštní výbor schvaluje všechny rozpočty s ohledem na příslušné referenční částky a obecně vykonává pravomoci stanovené tímto rozhodnutím.

10.   Správce, velitel operace a účetní informují zvláštní výbor podle tohoto rozhodnutí.

11.   Akty schválené zvláštním výborem podle tohoto rozhodnutí podepisuje při jejich schvalování předseda zvláštního výboru a správce.

Článek 7

Správce

1.   Poté, co generální tajemník Rady informuje zvláštní výbor, jmenuje správce a nejméně jednoho jeho zástupce na dobu tří let.

2.   Správce vykonává své úkoly jménem ATHENY.

3.   Správce:

a)

sestavuje a předkládá zvláštnímu výboru veškeré návrhy rozpočtu. Oddíl výdajů na operaci je v návrhu rozpočtu vypracován podle návrhu velitele operace;

b)

přijímá rozpočty po jejich schválení zvláštním výborem;

c)

je schvalující osobou odpovědnou za příjmy, za společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi a za společné operativní náklady vzniklé mimo aktivní fázi operace;

d)

co se týče příjmů, provádí finanční ujednání se třetími stranami o financování společných nákladů na vojenské operace EU;

e)

založí jménem ATHENY jeden nebo více bankovních účtů.

4.   Správce zabezpečuje dodržování pravidel stanovených tímto rozhodnutím a uplatňování rozhodnutí zvláštního výboru.

5.   Správce je oprávněn přijímat opatření, která považuje za nezbytná k plnění výdajů financovaných prostřednictvím ATHENY. Uvědomí o nich zvláštní výbor.

6.   Správce koordinuje práci spojenou s finančními otázkami vojenských operací EU. Je v těchto otázkách kontaktní osobou pro vnitrostátní správní orgány a případně mezinárodní organizace.

7.   Správce je odpovědný zvláštnímu výboru.

Článek 8

Velitel operace

1.   Velitel operace vykonává jménem ATHENY své úkoly spojené s financováním společných nákladů na operaci, které velí.

2.   Velitel operace v souvislosti s operací, které velí,

a)

zasílá správci své návrhy oddílu „výdaje – společné operativní náklady“ v návrzích rozpočtu;

b)

jako schvalující osoba plní rozpočtové prostředky týkající se společných operačních nákladů a výdajů podle článku 28; vykonává svou pravomoc nad všemi osobami, které se podílejí na plnění těchto rozpočtových prostředků, včetně předběžného financování; je oprávněn jménem ATHENY zadávat zakázky a uzavírat smlouvy; jménem ATHENY také zakládá bankovní účet pro operaci, které velí.

3.   Velitel operace je oprávněn přijímat opatření, která považuje za nezbytná, k plnění výdajů na operaci pod jeho velením financovaných prostřednictvím ATHENY. Uvědomí o nich správce a zvláštní výbor.

4.   S výjimkou řádně odůvodněných případů schválených zvláštním výborem na návrh správce používá velitel operace účetnictví a systém správy majetku stanovený ATHENOU. Domnívá-li se správce, že takové okolnosti nastaly, informuje předem zvláštní výbor.

Článek 9

Účetní

1.   Generální tajemník Rady jmenuje účetního a alespoň jednoho zástupce účetního na dobu tří let.

2.   Účetní plní své povinnosti jménem ATHENY.

3.   Účetní je pověřen

a)

řádným prováděním plateb, vybíráním příjmů a zpětným získáváním stanovených pohledávek;

b)

přípravou finannčních výkazů ATHENY za každý rok a účetní závěrky každé operace po jejím skončení;

c)

pomocí správci při předkládání roční účetní závěrky nebo účetní závěrky operace zvláštnímu výboru ke schválení;

d)

vedením účetnictví pro ATHENU;

e)

stanovením účetních pravidel a postupů a účetní osnovy;

f)

stanovením a potvrzením platnosti účetních systémů pro příjmy a případně potvrzením platnosti systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů;

g)

uchováváním účetních dokladů;

h)

správou pokladny společně se správcem.

4.   Správce a velitel operace poskytují účetnímu veškeré informace nezbytné k vedení účtů, které odrážejí přesný stav aktiv ATHENY, a k plnění rozpočtu, který ATHENA spravuje. Ručí za jejich spolehlivost.

5.   Účetní je odpovědný zvláštnímu výboru.

Článek 10

Obecná ustanovení použitelná na správce, účetního a pracovníky ATHENY

1.   Výkon funkce správce nebo zástupce správce je neslučitelný s výkonem funkce účetního nebo zástupce účetního.

2.   Zástupce správce jedná z pověření správce. Zástupce účetního jedná z pověření účetního.

3.   Zástupce správce jedná jménem správce v době jeho nepřítomnosti. Zástupce účetního jedná jménem účetního v době jeho nepřítomnosti.

4.   Úředníci a jiní pracovníci Evropské unie podléhají při plnění úkolů jménem ATHENY nadále pravidlům a předpisům, které se na ně vztahují.

5.   Na pracovníky uvolněné členskými státy pro potřeby ATHENY se vztahují stejná pravidla, jaká jsou stanovena v rozhodnutí Rady o pravidlech pro přidělování národních odborníků, a ujednání mezi vnitrostátním správním orgánem a orgánem Unie nebo ATHENOU.

6.   Pracovníci ATHENY musí před svým jmenováním obdržet po náležitém prověření oprávnění k přístupu k utajovaným materiálům uloženým v Radě nejméně do úrovně „Secret UE“, nebo rovnocenné oprávnění od členského státu.

7.   Správce může sjednávat a uzavírat s členskými státy nebo s orgány Unie ujednání o předchozím určení pracovníků, kteří jsou v případě potřeby okamžitě k dispozici ATHENĚ.

KAPITOLA 3

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ A RÁMCOVÉ SMLOUVY

Článek 11

Správní ujednání a rámcové smlouvy

1.   S členskými státy nebo orgány a institucemi Unie, třetím státem nebo mezinárodní organizací mohou být sjednána správní ujednání za účelem usnadnění zadávání zakázek nebo finančních hledisek vzájemné podpory při operacích co nejefektivnějším způsobem z hlediska nákladů.

2.   Tato ujednání se předkládají:

a)

ke konzultaci zvláštnímu výboru, pokud jsou uzavřena s členskými sáty, orgány nebo institucemi Unie;

b)

ke schválení zvláštnímu výboru, pokud jsou uzavřena s třetími státy nebo mezinárodními organizacemi.

3.   Tato ujednání podepisuje správce nebo případně velitel operace jménem ATHENY a příslušné správní orgány stran uvedených v odstavci 1.

4.   Rámcové smlouvy mohou být uzavřeny v zájmu usnadnění co nejefektivnějšího zadávání zakázek. Dříve než tyto smlouvy podepíše správce, jsou předloženy ke schválení zvláštnímu výboru a jsou dány k dispozici členskými státům a velitelům operací pro případ, že by je chtěly využít. Tímto ustanovením nebude žádnému členskému státu uložena jakákoli povinnost, aby na základě rámcové smlouvy využíval produkty či služby nebo na tyto produkty či služby zadával zakázky.

Článek 12

Správní ujednání stálá a ad hoc o způsobech platby příspěvků třetích států

1.   V rámci dohod mezi Evropskou unií a třetími státy, které Rada označila za možné přispěvatele na operace Evropské unie nebo za přispěvatele na určitou operaci Evropské unie, sjedná správce s těmito třetími státy správní ujednání stálá nebo ad hoc. Tato ujednání mají formu výměny dopisů mezi ATHENOU a příslušnými správními orgány dotyčných třetích států, jimiž se stanoví způsoby usnadnění rychlé platby příspěvků.

2.   Až do uzavření dohod podle odstavce 1 může správce přijímat nezbytná opatření k usnadnění plateb ze strany přispívajících třetích států.

3.   Správce uvědomí zvláštní výbor o zamýšlených ujednáních podle odstavce 1 předtím, než je jménem ATHENY podepíše.

4.   Po zahájení vojenské operace Unie provádí správce pro přípěvky ve výši určené Radou ujednání se třetími státy přispívajícími na tuto operaci.

KAPITOLA 4

BANKOVNÍ ÚČTY

Článek 13

Založení a účel

1.   Veškeré bankovní účty jsou založeny u prvotřídního finančního ústavu se sídlem v členském státě a jedná se o běžné nebo krátkodobé účty v eurech. V řádně odůvodněných případech mohou být účty po schválení správcem založeny u finančních ústavů se sídlem mimo území členských států.

2.   V řádně odůvodněných případech mohou být založeny účty i v jiné měně než v eurech.

3.   Na tyto bankovní účty se zasílají příspěvky přispívajících států. Používají se k úhradě nákladů spravovaných ATHENOU a k vyplácení záloh veliteli operace na nezbytné výdaje za společné náklady na vojenskou operaci.

Článek 14

Správa finančních prostředků

1.   Každou platbu z účtu ATHENY musí podepsat společně správce nebo zástupce správce na jedné straně a účetní nebo zástupce účetního na straně druhé.

2.   Žádný bankovní účet nesmí být přečerpán.

KAPITOLA 5

SPOLEČNÉ NÁKLADY

Článek 15

Definice společných nákladů a období způsobilosti

1.   Společné náklady uvedené v příloze I nese ATHENA nezávisle na době jejich vzniku. Jsou-li společné náklady zaneseny do článku rozpočtu týkajícího se operace, k níž se uvedené náklady nejvíce vztahují, považují se za operativní náklady na tuto operaci. Jinak se považují za společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.

2.   Kromě toho nese ATHENA společné operativní náklady podle přílohy II během období počínajícího dnem, kdy je pro danou operaci schválena koncepce řešení krize, a končícího dnem jmenování velitele operace. Za určitých okolností může zvláštní výbor po konzultaci s Politickým a bezpečnostním výborem upravit dobu, během níž ATHENA nese tyto náklady.

3.   Během aktivní fáze operace, tj. ode dne jmenování velitele operace do ukončení činnosti operačního velitelství, nese ATHENA tyto společné operativní náklady:

a)

společné náklady uvedené v části A přílohy III;

b)

společné náklady uvedené v části B přílohy III, rozhodne-li o tom Rada;

c)

společné náklady uvedené v části C přílohy III na žádost velitele operace a po schválení zvláštním výborem.

4.   Během aktivní fáze vojenské podpůrné akce stanovené Radou nese ATHENA jako společné operativní náklady společné náklady definované Radou v jednotlivých případech podle přílohy III.

5.   Společné operativní náklady na operaci zahrnují také výdaje nezbytné k vypořádání operace podle přílohy IV.

Operace je vypořádána tehdy, bylo-li nalezeno konečné uplatnění pro zařízení a infrastrukturu pořízené v rámci společného financování operace a byla-li schválena účetní závěrka operace.

6.   Výdaje na náklady vzniklé nezávisle na provádění operace, které by v každém případě nesl jeden nebo více přispívajících států, orgán Unie nebo mezinárodní organizace, nemohou být společným nákladem.

7.   Zvláštní výbor může v jednotlivých případech rozhodnout, že s ohledem na určité okolnosti se některé doplňkové náklady jiné než náklady podle části B přílohy III- považují za společné náklady na danou operaci během její aktivní fáze.

8.   V případě, že zvláštní výbor nedosáhne jednomyslnosti, může tuto věc na podnět předsednictví předložit Radě.

Článek 16

Cvičení

1.   Společné náklady na cvičení Evropské unie jsou financovány prostřednictvím ATHENY podle podobných pravidel a postupů, jaké se používají pro operace, na které přispívají všechny zúčastněné členské státy.

2.   Společné náklady na cvičení se skládají jednak z doplňkových nákladů na přemístitelná nebo stálá velitelství a jednak z doplňkových nákladů vzniklých Evropské unii tím, že využije společná aktiva a kapacity NATO poskytnuté pro účely cvičení.

3.   Společné náklady na cvičení nezahrnují náklady spojené

a)

s pořízením investičního majetku, včetně nákladů spojených s budovami, infrastrukturou a vybavením;

b)

s plánovací a přípravnou fází cvičení, pokud nejsou schváleny zvláštním výborem;

c)

s dopravou, provozem kasáren a ubytováním příslušníků ozbrojených sil.

Článek 17

Referenční částka

Každé rozhodnutí Rady, kterým Rada rozhodne zahájit nebo prodloužit vojenskou operaci EU, obsahuje referenční částku pro společné náklady na tuto operaci. Správce propočítá částku považovanou za nezbytnou ke krytí společných nákladů na operaci pro plánované období především za podpory vojenského štábu Unie a velitele operace, je-li ve funkci. Správce navrhne tuto částku prostřednictvím předsednictví útvarům Rady odpovědným za posouzení návrhu rozhodnutí. Členové zvláštního výboru se vyzvou k jednáním tohoto orgánu ohledně příslušné referenční částky.

KAPITOLA 6

ROZPOČET

Článek 18

Rozpočtové zásady

1.   Rozpočet, sestavený v eurech, je aktem, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje týkající se společných nákladů spravovaných mechanismem ATHENA.

2.   Veškeré výdaje se váží k určité operaci, s případnou výjimkou nákladů uvedených v příloze I.

3.   Rozpočtové prostředky se schvalují na rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince téhož kalendářního roku.

4.   Rozpočtové příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5.   Všechny příjmy a výdaje týkající se společných nákladů musí být provedeny přiřazením k určitému okruhu rozpočtu v mezích prostředků, které jsou v rozpočtu zaneseny, s výjimkou případů podle čl. 32 odst. 5.

Článek 19

Roční rozpočet

1.   Správce sestavuje každý rok návrh rozpočtu na následující rozpočtový rok a v případě jednotlivých operacích ve spolupráci s veliteli dotyčných operací.

2.   Návrh rozpočtu obsahuje

a)

prostředky považované za nezbytné ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi;

b)

prostředky považované za nezbytné ke krytí společných operativních nákladů na probíhající nebo plánované operace, včetně případné náhrady společných nákladů, které byly předběžně financovány státem nebo třetí stranou;

c)

prozatímní prostředky uvedené v článku 26;

d)

odhad příjmů potřebných k pokrytí výdajů.

3.   Prostředky na závazky a prostředky na platby se člení do hlav a kapitol sdružujících výdaje do skupin podle typu nebo účelu, a podle potřeby se dále člení do článků. Návrh rozpočtu obsahuje podrobný komentář k jednotlivým kapitolám nebo článkům. Každé operaci je věnována jedna zvláštní hlava. Zvláštní hlava věnovaná obecné části rozpočtu obsahuje společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi.

4.   Každá hlava může zahrnovat kapitolu nazvanou „prozatímní prostředky“. Tyto prostředky se zanesou do rozpočtu, existuje-li nejistota založená na vážných důvodech o výši potřebných prostředků nebo rámci pro plnění zanesených prostředků.

5.   Příjmy se skládají:

a)

z příspěvků zúčastněných a přispívajících členských států a případně přispívajících třetích států;

b)

z různých příjmů rozčleněných do hlav, které zahrnují výnosy z úroků, příjmy z prodeje a skutečného rozpočtového výnosu v předchozím rozpočtovém roce poté, co jej stanoví zvláštní výbor.

6.   Správce předkládá návrh rozpočtu zvláštnímu výboru nejpozději do 31. října. Zvláštní výbor schválí návrh rozpočtu do 31. prosince. Správce přijme schválený rozpočet a oznámí jej zúčastněným členským státům a přispívajícím třetím státům.

Článek 20

Opravné rozpočty

1.   Za nevyhnutelných, výjimečných nebo nepředvídaných okolností, včetně případů, kdy je operace zahájena během rozpočtového roku, předloží správce návrh opravného rozpočtu. Návrh opravného rozpočtu se sestavuje, předkládá, schvaluje, přijímá a oznamuje stejným postupem jako roční rozpočet. Zvláštní výbor jej projedná s ohledem na jeho naléhavost.

2.   Vyplývá-li tento návrh opravného rozpočtu ze zahájení nové operace nebo ze změn v rozpočtu probíhající operace, správce informuje zvláštní výbor o celkových nákladech předpokládaných pro tuto operaci. Pokud tyto náklady podstatně překročí příslušnou referenční částku, může zvláštní výbor požádat o jejich schválení Radu.

3.   Návrh opravného rozpočtu vyplývající ze zahájení nové operace se předkládá zvláštnímu výboru během období čtyř měsíců po schválení referenční částky, pokud zvláštní výbor nerozhodne o delší lhůtě.

Článek 21

Převody

1.   Správce může na návrh velitele operace provádět podle potřeby převody prostředků. Správce o svém záměru uvědomí zvláštní výbor nejméně jeden týden předem, pokud to naléhavost situace dovolí. Předchozí schválení zvláštního výboru je však nezbytné, pokud

a)

se zamýšleným převodem změní celková výše prostředků stanovených pro operaci

nebo

b)

zamýšlené převody mezi kapitolami během rozpočtového roku překračují 10 % prostředků rozpočtové kapitoly, z níž se prostředky čerpají, jak vyplývá z přijatého rozpočtu na rozpočtový rok ke dni podání návrhu na daný převod.

2.   Velitel operace může v případech, které považuje za nezbytné pro řádné vedení operace, provádět do tří měsíců od zahájení operace převody prostředků na operaci mezi jednotlivými články a mezi kapitolami rozpočtového oddílu „společné operativní náklady“. Uvědomí o nich správce a zvláštní výbor.

Článek 22

Přenesení prostředků

1.   Prostředky určené ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, které nebyly využity, se na konci rozpočtového roku zruší, není-li stanoveno v odstavci 2 jinak.

2.   Prostředky určené ke krytí nákladů na skladování materiálu a vybavení, které jsou ve správě ATHENY, mohou být jednou přeneseny do následujícího rozpočtového roku, byl-li odpovídající závazek přijat do 31. prosince stávajícího rozpočtového roku. Prostředky určené ke krytí společných operativních nákladů mohou být přeneseny, jsou-li nezbytné pro účely operace, která nebyla zcela vypořádána.

3.   Správce předloží do 15. února zvláštnímu výboru návrhy na přenesení prostředků z předchozího rozpočtového roku, které nebyly přiděleny na závazky. Tyto návrhy jsou považovány za schválené, nerozhodne-li zvláštní výbor do 15. března jinak.

4.   Prostředky přidělené z předcházejícího rozpočtového roku se přenášejí a zvláštní výbor je o tom informován správcem do 15. února.

Článek 23

Plnění rozpočtu předem

Jakmile je roční rozpočet schválen, mohou být prostředky použity na závazky a platby do té míry, do jaké je to nutné z operativního hlediska.

KAPITOLA 7

PŘÍSPĚVKY A NÁHRADY

Článek 24

Určení příspěvků

1.   Prostředky na platby určené ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, které nejsou hrazeny z různých příjmů, jsou hrazeny z příspěvků zúčastněných členských států.

2.   Prostředky na platby určené ke krytí společných operativních nákladů na operaci jsou hrazeny z příspěvků přispívajících států.

3.   Výše příspěvků na operaci, které hradí přispívající členské státy, se shoduje s částkou prostředků na platby uvedených v rozpočtu a určených ke krytí společných operativních nákladů na tuto operaci po odečtení částky příspěvků přispívajících třetích států na tuto operaci podle článku 12.

4.   Rozpis příspěvků jednotlivých členských států, od nichž se příspěvek požaduje, se stanoví podle klíče hrubého národního produktu v souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU a s rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (3) nebo případně jiným rozhodnutím Rady, které je nahradí.

5.   Údaje nezbytné pro výpočet výše příspěvků jsou obsaženy ve sloupci „vlastní zdroje HND“ tabulky v „Přehledu financování souhrnného rozpočtu podle druhu vlastních zdrojů a podle členského státu“ připojené k poslednímu přijatému rozpočtu Unie. Výše příspěvku každého členského státu, od kterého se příspěvek vyžaduje, je úměrná podílu hrubého národního důchodu (HND) tohoto členského státu na souhrnném HND členských států, které jsou povinny poskytovat příspěvek.

Článek 25

Rozvrh platby příspěvků

1.   Stanovila-li Rada referenční částku pro vojenskou operaci EU, poskytnou přispívající členské státy příspěvky ve výši 30 % referenční částky, pokud Rada nerozhodne o odlišné procentní sazbě. Správce požádá o příspěvky podle operačních potřeb pro příslušnou operaci až do dohodnuté úrovně.

2.   Zvláštní výbor může na návrh správce rozhodnout, že se před přijetím opravného rozpočtu na operaci vyžádá uhrazení dodatečných příspěvků. Zvláštní výbor může rozhodnout, že věc předloží příslušným přípravným útvarům v Radě.

3.   Byl-li pro určitou operaci stanoven opravný rozpočet, doplatí členské státy podle článku 24 zbývající dlužnou částku příspěvků na uvedenou operaci. Pokud je však operace plánována na dobu delší než šest měsíců v rámci rozpočtového roku, uhradí se zbývající částka příspěvků ve dvou splátkách. V tom případě se první splátka uhradí do 60 dnů od zahájení operace; druhá splátka se uhradí nejpozději ve lhůtě, kterou s ohledem na operativní potřeby stanoví zvláštní výbor na návrh správce. Zvláštní výbor se může od ustanovení tohoto odstavce odchýlit.

4.   Správce rozešle vnitrostátním správním orgánům, jejichž adresa mu byla sdělena, dopisy s odpovídající výzvou k úhradě příspěvků, jakmile:

a)

je návrh rozpočtu na rozpočtový rok schválen zvláštním výborem podle článku 19. První výzva k úhradě příspěvků se týká operačních potřeb na dobu osmi měsíců. Druhá výzva k úhradě příspěvků se týká zbývajícího zůstatku příspěvků k úhradě, přičemž se zohlední zůstatek rozpočtového výnosu z předchozího roku, pokud zvláštní výbor po obdržení auditního stanoviska rozhodne, že se tento zůstatek zanese do stávajícího rozpočtu;

b)

je stanovena referenční částka podle čl. 25 odst. 1 nebo

c)

je schválen opravný rozpočet podle článku 20.

5.   Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto rozhodnutí, jsou příspěvky hrazeny do 30 dnů od odeslání příslušné výzvy k úhradě příspěvků, s výjimkou první výzvy k úhradě příspěvků do rozpočtu nového rozpočtového období, kdy je stanovena lhůta 40 dnů od odeslání příslušné výzvy k úhradě příspěvků.

6.   Všechny přispívající státy hradí bankovní poplatky spojené s platbou svého příspěvku.

7.   Správce potvrzuje přijetí příspěvků.

Článek 26

Počáteční financování výdajů

1.   V případě operace rychlé reakce EU jsou příspěvky přispívajících členských států splatné ve výši referenční částky. Aniž je dotčen čl. 25 odst. 3, provádějí se platby níže uvedeným způsobem.

2.   Pro účely počátečního financování operací rychlé vojenské reakce EU zúčastněné členské státy:

a)

buď uhradí příspěvky do ATHENY předem, nebo

b)

rozhodne-li Rada o provedení operace rychlé vojenské reakce EU, na jejíž financování tyto státy přispívají, uhradí své příspěvky na společné náklady dané operace ve výši referenční částky do pěti dnů po odeslání výzvy, nerozhodne-li Rada jinak.

3.   Za tímto účelem zřídí zvláštní výbor složený z jednoho zástupce z každého členského státu, jež platí příspěvky předem, ve zvláštní rozpočtové kapitole prozatímní prostředky. Tyto prozatímní prostředky se naplní z příspěvků uhrazených členskými státy, jež platí příspěvky předem, do 90 dnů po odeslání výzvy k úhradě příspěvků.

4.   Veškeré prozatímní prostředky uvedené v odstavci 3, které se používají na operaci, se musí doplnit do 90 dnů po odeslání výzvy.

5.   Aniž je dotčen odstavec 1, může jakýkoli členský stát, jež platí příspěvky předem, za určitých okolností oprávnit správce, aby použil předem uhrazený příspěvek na úhradu příspěvku na operaci, jíž se dotyčný členský stát účastní a jež není operací rychlé reakce. Předem uhrazený příspěvek doplní dotyčný členský stát do 90 dnů po odeslání výzvy.

6.   Pokud jsou na operaci jinou než operaci rychlé reakce požadovány finanční prostředky před přijetím dostačujících příspěvků na tuto operaci:

a)

mohou být příspěvky placené předem členskými státy, které přispívají na financování této operace, po schválení členskými státy, jež platí příspěvky předem, použity do výše 75 % částky těchto příspěvků na úhradu příspěvků, které mají být na tuto operaci použity. Předem uhrazené příspěvky doplní členské státy, jež platí příspěvky předem, do 90 dnů po odeslání výzvy;

b)

v případě uvedeném v písmenu a) tohoto odstavce jsou příspěvky na operaci podle čl. 25 odst. 1 hrazené členskými státy, které nezaplatily předem, zaplaceny po schválení dotyčnými členskými státy do pěti dnů poté, co správce odešle výzvu k úhradě příspěvků.

7.   Bez ohledu na čl. 32 odst. 3 může velitel operace částky, jež mu byly dány k dispozici, učinit předmětem závazku a vyplatit.

8.   Každý členský stát může změnit své rozhodnutí oznámením správci nejméně tři měsíce předem.

9.   Úroky z počátečního financování budou každoročně rozděleny mezi členské státy, jež platí příspěvky předem, a přidány k jejich prozatímním prostředkům. Dané částky budou oznámeny dotčeným členským státům v rámci procesu každoročního schvalování rozpočtu.

Článek 27

Náhrada předběžného financování

1.   Členský stát, třetí stát nebo případně mezinárodní organizace pověřený Radou k předběžnému financování části společných nákladů na operaci může získat náhradu od ATHENY na základě žádosti doplněné o nezbytné podklady a doručené správci nejpozději dva měsíce od skončení uvedené operace.

2.   Žádosti o náhradu smí být vyhověno, pouze je-li schválena velitelem operace – vykonává-li dosud svou funkci – a správcem.

3.   Je-li žádost o náhradu, kterou podá přispívající stát, schválena, může být náhrada odečtena od příští úhrady příspěvků, ke které správce uvedený stát vyzve.

4.   Není-li očekávána žádná výzva k úhradě příspěvků nebo překračuje-li schválená žádost o náhradu výši předpokládaného příspěvku, provede správce do 30 dnů výplatu částky určené k náhradě s ohledem na hotovostní tok ATHENY a na prostředky nezbytné ke krytí společných nákladů dané operace.

5.   Náhrada je splatná v souladu s tímto rozhodnutím, i v případě, že operace je zrušena.

6.   Náhrada zahrnuje úroky z částky, jež byla dána k dispozici prostřednictvím předběžného financování.

Článek 28

Výdaje spravované ATHENOU, které nejsou zahrnuty do společných nákladů

1.   Zvláštní výbor může na návrh správce, za pomoci velitele operace, nebo na návrh členského státu rozhodnout, že správa některých výdajů spojených s operací (dále jen „náklady nesené státy“) by měla být svěřena ATHENĚ, přestože za ně nadále odpovídají jednotlivé členské státy.

2.   Zvláštní výbor může rozhodnutím zmocnit velitele operace k uzavírání smluv jménem členských států, které se operace účastní, a případně třetích stran, k zajištění uvedených služeb a dodávek, které jsou financovány jako náklady nesené státy.

3.   Zvláštní výbor může rozhodnutím stanovit způsoby předběžného financování, pokud jde o náklady nesené státy.

4.   ATHENA vede účetní záznamy o nákladech nesených státy, které jí byly svěřeny a jež vynaložily jednotlivé členské státy a případně třetí strany. Každý měsíc zasílá všem členským státům, a případně uvedeným třetím stranám, výkaz výdajů, za které členský stát či třetí strana odpovídá a které vznikly jí nebo jejím pracovníkům během předchozího měsíce, a vyžádá si nezbytné finanční prostředky k úhradě těchto výdajů. Členské státy, a případně uvedené třetí strany, zaplatí ATHENĚ požadované finanční prostředky do 30 dnů od odeslání výzvy k úhradě.

Článek 29

Úroky z prodlení

1.   Neplní-li stát své finanční závazky, použijí se obdobně pravidla Unie o úrocích z prodlení pro platby příspěvků do rozpočtu E|U stanovená článkem 71 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4).

2.   Není-li platba opožděna o více než deset dnů, úroky z prodlení se neúčtují. Je-li platba opožděna o více než deset dnů, účtují se úroky z prodlení za celou dobu prodlení.

KAPITOLA 8

PLNĚNÍ VÝDAJŮ

Článek 30

Zásady

1.   Prostředky ve správě ATHENY se používají podle zásad řádného finančního řízení, tj. hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

2.   Schvalující osoby odpovídají za plnění příjmů a výdajů ATHENY v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajištění jejich legality a správnosti. K plnění výdajů přijímají schvalující osoby rozpočtové i právní závazky, potvrzují výdaje, schvalují platby a provádějí předběžné úkony nezbytné pro plnění prostředků. Schvalující osoba může pověřit plněním svých povinností jiné osoby rozhodnutím uvádějícím:

a)

pověřené osoby na vhodné úrovni;

b)

rozsah přenesených pravomocí a

c)

rozsah, ve kterém může pověřená osoba své pravomoci dále přenést.

3.   Zajišťuje se plnění prostředků podle zásady oddělení funkcí schvalující osoby a účetního. Funkce schvalující osoby a účetního jsou vzájemně neslučitelné. Každá platba z prostředků spravovaných ATHENOU musí být podepsána společně schvalující osobou a účetním.

4.   Aniž je dotčeno toto rozhodnutí, je-li plnění společných výdajů svěřeno členskému státu, orgánu Unie nebo případně mezinárodní organizaci, používají uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro plnění vlastních výdajů. Plní-li správce výdaje přímo, dodržuje pravidla pro plnění oddílu „Rada“ souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5.   Správce však může předložit prostřednictvím předsednictví Radě nebo zvláštnímu výboru návrhy pravidel pro plnění společných výdajů.

6.   Zvláštní výbor může schválit pravidla pro plnění společných výdajů, která se odchylují od odstavce 4.

Článek 31

Společné náklady vzniklé při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi nebo společné náklady přímo nesouvisející s konkrétní operací

Správce vykonává úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, jakož i společných nákladů, které není možné přímo spojit s konkrétní operací.

Článek 32

Společné operativní náklady

1.   Velitel operace plní úkoly schvalující osoby pro výdaje na úhradu společných operativních nákladů na operaci pod svým velením. Správce však plní úkoly schvalující osoby pro výdaje ke krytí společných operativních nákladů, které vznikají během přípravné fáze určité operace a které provádí přímo ATHENA, nebo které se vztahují k operaci po skončení její aktivní fáze.

2.   Správce převede veliteli operace na jeho žádost částky nezbytné k plnění výdajů na operaci z bankovního účtu ATHENY na bankovní účet určený velitelem operace a otevřený jménem ATHENY.

3.   Odchylně od čl. 18 odst. 5 vzniká stanovením referenční částky správci a veliteli operace, každému v rámci jeho pravomocí, právo přijímat závazky a platit výdaje na danou operaci až do výše procentní sazby referenční částky schválené podle čl. 25 odst. 1, pokud Rada nerozhodne o vyšší úrovni závazků.

Zvláštní výbor může na návrh správce nebo velitele operace a s ohledem na operační nutnost a naléhavost rozhodnout o závazcích a případně platbách dodatečných výdajů. Zvláštní výbor může rozhodnout o předložení věci prostřednictvím předsednictví příslušným přípravným útvarům v Radě, pokud nebudou operační okolnosti vyžadovat jiné řešení. Tato odchylná úprava se nepoužije ode dne přijetí rozpočtu pro danou operaci.

4.   Před přijetím rozpočtu pro operaci podávají správce a velitel operace nebo jeho zástupce, každý v rámci své působnosti, zvláštnímu výboru každý měsíc zprávy o výdajích způsobilých jako společné náklady na danou operaci. Zvláštní výbor může na návrh správce, velitele operace nebo členského státu vydat směrnice o plnění výdajů během tohoto období.

5.   Odchylně od čl. 18 odst. 5 je velitel operace oprávněn v případě bezprostředního ohrožení života pracovníků podílejících se na vojenské operaci EU plnit nezbytné výdaje na záchranu životů uvedených pracovníků nad rámec prostředků zanesených v rozpočtu. Uvědomí o tom co nejdříve správce a zvláštní výbor. V tom případě navrhne správce ve spolupráci s velitelem operace převody nezbytné ke krytí těchto neočekávaných výdajů. Není-li možné zajistit dostatečné finanční prostředky na uvedené výdaje převodem, předloží správce opravný rozpočet.

KAPITOLA 9

KONEČNÉ UPLATNĚNÍ SPOLEČNĚ FINANCOVANÉHO VYBAVENÍ A INFRASTRUKTURY

Článek 33

Vybavení a infrastruktura

1.   Velitel operace navrhne s ohledem na vypořádání operace, které velel, konečné uplatnění pro vybavení a infrastrukturu společně financované pro účely této operace. Zvláštnímu výboru podle potřeby navrhne odpovídající odpisovou sazbu.

2.   Po skončení aktivní fáze operace spravuje správce zbývající vybavení a infrastrukturu za účelem případného nalezení jejich konečného uplatnění. Zvláštnímu výboru podle potřeby navrhne odpovídající odpisovou sazbu.

3.   Odpisovou sazbu pro vybavení, infrastrukturu a další prostředky schválí zvláštní výbor co nejdříve.

4.   Konečné uplatnění pro společně financované vybavení a infrastrukturu schválí zvláštní výbor s ohledem na operativní potřeby a finanční kritéria. Konečné uplatnění může mít tuto podobu:

a)

v případě infrastruktury prodej nebo převod prostřednictvím ATHENY hostitelské zemi, členskému státu nebo třetí straně;

b)

v případě vybavení prodej prostřednictvím ATHENY členskému státu, hostitelské zemi nebo třetí straně, anebo uskladnění a údržba ATHENOU, členským státem nebo třetí stranou za účelem použití v další operaci.

5.   Při prodeji se vybavení a infrastruktura prodávají za svou tržní hodnotu, nebo nelze-li ji stanovit, za spravedlivou a rozumnou cenu zohledňující specifické místní podmínky.

6.   Prodej hostitelské zemi nebo třetí straně či převedení na ně musí být v souladu s příslušnými platnými bezpečnostními pravidly.

7.   Je-li rozhodnuto, že si ATHENA ponechá vybavení společně financované pro účely určité operace, mohou přispívající členské státy požadovat od ostatních zúčastněných členských států finanční vyrovnání. Zvláštní výbor složený ze zástupců všech zúčastněných členských států přijme na návrh správce vhodná rozhodnutí.

KAPITOLA 10

ÚČETNICTVÍ A INVENTÁRNÍ SOUPIS

Článek 34

Účtování společných operativních nákladů

Velitel operace vede účetní záznamy o převodech prostředků, které přijal od ATHENY, o výdajích, ke kterým přijal závazky, a o platbách, které provedl, a příjmech, které obdržel, jakož i inventární soupis movitého majetku financovaného z rozpočtu ATHENY a používaného pro operaci pod jeho velením.

Článek 35

Konsolidovaná účetní závěrka

1.   Účetní vede účetní záznamy o vyžádaných příspěvcích a uskutečněných převodech. Sestavuje také účetní závěrku společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi a operativních výdajů a příjmů, které jsou plněny na přímou odpovědnost správce.

2.   Účetní sestavuje konsolidovanou účetní závěrku příjmů a výdajů ATHENY. Každý velitel operace zasílá účetnímu účty výdajů, ke kterým přijal závazky, a plateb, které provedl, jakož i příjmů, které obdržel.

KAPITOLA 11

AUDIT A PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ

Článek 36

Pravidelné zprávy pro zvláštní výbor

Každé tři měsíce předloží správce zvláštnímu výboru zprávu o plnění příjmů a výdajů od počátku rozpočtového roku. Za tímto účelem podá každý velitel operace správci zprávu o výdajích na společné operativní náklady na operaci pod svým velením.

Článek 37

Podmínky provádění kontrol

1.   Osoby pověřené auditem příjmů a výdajů ATHENY musí před zahájením činnosti získat náležité prověření opravňující je k přístupu k utajovaným materiálům uloženým v Radě nejméně do úrovně „Secret UE“, nebo případně rovnocenné prověření od členského státu nebo NATO. Tyto osoby dbají na dodržování důvěrnosti informací a ochranu údajů, které se při výkonu svých auditorských úkolů dozvědí, v souladu s pravidly pro tyto informace a údaje.

2.   Osoby pověřené auditem příjmů a výdajů ATHENY mají neprodleně a bez předchozího ohlášení přístup k dokumentům a k obsahu všech nosičů údajů, které se uvedených příjmů a výdajů týkají, a do prostor, v nichž jsou uvedené dokumenty a nosiče údajů uloženy. Mohou si pořizovat jejich kopie. Osoby podílející se na plnění příjmů a výdajů ATHENY poskytují správci a osobám pověřeným auditem uvedených příjmů a výdajů nezbytnou pomoc při plnění jejich úkolů.

Článek 38

Externí audit účetnictví

1.   Bylo-li plnění výdajů ATHENY svěřeno členskému státu, orgánu Unie nebo mezinárodní organizaci, uplatňuje uvedený stát, orgán nebo organizace pravidla platná pro kontrolu vlastních výdajů.

2.   Správce nebo osoby jím jmenované mohou však kdykoli provést kontrolu společných nákladů ATHENY vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi nebo společných operativních nákladů na operaci. Kromě toho může zvláštní výbor jmenovat kdykoli na návrh správce nebo členského státu externí auditory, jejichž úkoly a podmínky zaměstnání sám stanoví.

3.   Za účelem vnějšího auditu se zřizuje šestičlenný sbor auditorů. Zvláštní výbor jmenuje z řad kandidátů navržených členskými státy členy na období tří let, které lze jednou prodloužit. Zvláštní výbor může funkční období členů prodloužit až o šest měsíců.

Kandidáti musí být členy nejvyšší vnitrostátní auditní instituce v členském státě nebo být touto institucí doporučeni a musí poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti. Musí být k dispozici podle potřeby tak, aby mohli plnit úkoly jménem ATHENY. Při plnění těchto úkolů:

a)

jsou členové sboru nadále placeni z prostředků své původní instituce; ATHENA nese náklady na služební cestu v souladu s pravidly platnými pro úředníky Evropské unie na odpovídajícím platovém stupni;

b)

členové sboru nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od nikoho jiného než od zvláštního výboru; v rámci svého auditního mandátu jsou sbor auditorů a jeho členové zcela nezávislí a výhradně odpovědní za provedení vnější kontroly účetnictví;

c)

členové sboru podávají zprávu o plnění svých úkolů pouze zvláštnímu výboru;

d)

členové sboru ověřují během finančního roku, jakož i ex post, prostřednictvím kontrol na místě a kontrol účetních dokladů, zda jsou výdaje financované nebo v počáteční fázi financované ATHENOU plněny v souladu s platnými právními předpisy a zásadami řádného finančního řízení, tj. hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, a zda jsou vnitřní kontroly přiměřené.

Sbor auditorů volí každým rokem svého předsedu z řad svých členů nebo může prodloužit funkční období dosavadního předsedy. Přijímá pravidla pro audit prováděný svými členy v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními standardy. Sbor auditorů schvaluje auditorské zprávy vypracované svými členy před jejich předáním správci a zvláštnímu výboru.

4.   Zvláštní výbor může případ od případu a v reakci na konkrétní potřeby rozhodnout o použití jiných externích subjektů.

5.   Náklady na audit prováděný auditory jménem ATHENY se považují za společné náklady, které hradí ATHENA.

Článek 39

Interní audit účetnictví

1.   Na návrh správce a poté, co informoval zvláštní výbor, jmenuje generální tajemník Rady interního auditora ATHENY a nejméně jednoho zástupce interního auditora na období tří let, které lze jednou prodloužit; interní auditoři musí mít nezbytnou odbornou kvalifikaci a poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti. Interní auditor nemůže být ani schvalující osobou, ani účetním; nemůže se podílet na přípravě finančních výkazů.

2.   Interní auditor podává správci zprávy o otázkách týkajících se rizik tak, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídicích a kontrolních systémů a doporučení pro zlepšení vnitřní kontroly operací a na podporu řádného finančního řízení. Odpovídá zejména za posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních řídicích systémů a výkonu útvarů při provádění politik a plnění cílů s ohledem na rizika s nimi spojená.

3.   Interní auditor vykonává své povinnosti v rámci všech útvarů podílejících se na vybírání příjmů ATHENY nebo na plnění výdajů financovaných ATHENOU.

4.   Interní auditor provede během daného rozpočtového roku podle potřeby jeden nebo více auditů. O svých závěrech a doporučeních podá zprávu správci a informuje o nich velitele operace. Velitel operace a správce zajistí, aby na základě doporučení vyplývajících z auditu byla přijata následná opatření.

5.   Správce každoročně podá zvláštnímu výboru zprávu o vykonané práci v oblasti interního auditu, v níž je uveden počet a druh provedených interních auditů, zjištěné výsledky, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

6.   Každý velitel operace dále umožní internímu auditorovi neomezený přístup k operaci, jíž velí. Interní auditor ověřuje řádné fungování finančních a rozpočtových systémů a postupů a zajišťuje fungování důkladných a účinných systémů vnitřní kontroly.

7.   Výsledky činnosti a zprávy interního auditora jsou spolu se všemi souvisejícími podklady poskytnuty k dispozici sboru auditorů.

Článek 40

Výroční předávání účtů a účetní závěrka

1.   Každý velitel operace poskytne účetnímu ATHENY do 31. března po skončení rozpočtového roku nebo do čtyř měsíců po skončení operace, které velí, podle toho, která událost nastane dříve, nezbytné informace s cílem sestavit roční účetní závěrku týkající se společných nákladů, roční účetní závěrku týkající se výdajů předběžně financovaných a uhrazených podle článku 28 a roční zprávu o činnosti.

2.   Správce sestaví za pomoci účetního a každého velitele operace do 15. května následujícího po skončení rozpočtového roku finanční výkazy a výroční zprávu o činnosti a předloží je zvláštnímu výboru a sboru auditorů.

3.   Do osmi týdnů po předání finančních výkazů poskytne zvláštnímu výboru sbor auditorů výrok k auditu a správce, kterému je nápomocen účetní a všichni velitelé operací, mu poskytne auditované finanční výkazy ATHENY.

4.   Do 30. září následujícího po skončení rozpočtového roku poskytne sbor auditorů zvláštnímu výboru zprávu o auditu a zvláštní výbor posoudí zprávu o auditu, výrok k auditu a finanční výkazy s cílem udělit správci, účetnímu a každému veliteli operace absolutorium.

5.   Účetní a každý velitel operace uchovávají, každý na své úrovni, všechny účty a inventární soupisy po dobu pěti let ode dne udělení absolutoria. Po skončení operace zajistí velitel operace předání všech účtů a inventárních soupisů účetnímu.

6.   Zvláštní výbor rozhodne zanést prostřednictvím opravného rozpočtu zůstatek skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, za který byly účty schváleny, jako příjem nebo výdaj do rozpočtu na následující rozpočtový rok. Zvláštní výbor může nicméně rozhodnout zanést prostřednictvím opravného rozpočtu zůstatek výše uvedeného rozpočtového výnosu poté, co obdrží výrok k auditu od sboru auditorů.

7.   Část zůstatku skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, která vznikla použitím prostředků vyčleněných ke krytí společných nákladů vzniklých při přípravě operací nebo následně v souvislosti s nimi, je započtena proti příštím příspěvkům zúčastněných členských států.

8.   Část zůstatku skutečného rozpočtového výnosu za rozpočtový rok, která vznikla použitím prostředků vyčleněných ke krytí společných operativních nákladů na danou operaci, je započtena proti příštím příspěvkům členských států, které na uvedenou operaci přispěly.

9.   Nemůže-li být náhrada provedena odečtením od příspěvků placených ATHENĚ, vrátí se zůstatek skutečného rozpočtového výnosu dotyčným členským státům v souladu s klíčem HND příslušného roku provedení náhrady.

10.   Každý členský stát účastnící se operace může správci každý rok do 31. března, případně prostřednictvím velitele operace, poskytnout údaje o doplňkových nákladech, jež mu vznikly v souvislosti s operací během předchozího rozpočtového roku. Údaje se rozepíší tak, aby byly patrné hlavní výdajové položky. Správce tyto údaje uspořádá, aby zvláštní výbor získal přehled o doplňkových nákladech operace.

Článek 41

Uzavření účtů za operaci

1.   Po skončení operace může zvláštní výbor na návrh správce nebo členského státu rozhodnout, že správce za pomoci účetního a velitele operace předloží zvláštnímu výboru finanční výkazy za tuto operaci, a to alespoň ke dni skončení operace, a je-li to možné, až ke dni vypořádání operace. Lhůta uložená správci nesmí být kratší než čtyři měsíce ode dne skončení operace.

2.   Není-li možné ve stanovené lhůtě zahrnout do finančních výkazů příjmy a výdaje spojené s konečným vypořádáním této operace, uvedou se tyto příjmy a výdaje ve finančních výkazech pro ATHENU a zvláštní výbor je posoudí v souvislosti s postupem uvedeným v článku 40.

3.   Zvláštní výbor na základě výroku sboru auditorů schválí finanční výkazy pro danou operaci, které mu byly předloženy. Za tuto operaci udělí správci, účetnímu a každému veliteli operace absolutorium.

4.   Nemůže-li být náhrada provedena odečtením od příspěvků placených ATHENĚ, vrátí se zůstatek skutečného rozpočtového výnosu dotyčným členským státům v souladu s klíčem HND příslušného roku provedení náhrady.

KAPITOLA 12

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Odpovědnost

1.   Podmínky disciplinární nebo trestní odpovědnosti velitele operace, správce a ostatních pracovníků, zejména pracovníků orgánů Unie nebo členských států, se v případě pochybení nebo nedbalosti při plnění rozpočtu řídí služebním řádem nebo režimem použitelným na tyto pracovníky. ATHENA je kromě toho oprávněna zahájit z vlastního podnětu nebo na žádost přispívajícího státu proti uvedeným pracovníkům občanské soudní řízení.

2.   Unie ani generální tajemník Rady nesmějí být za žádných okolností přispívajícím státem činěni odpovědnými za důsledky plnění svých povinností prostřednictvím správce, účetního nebo pověřených pracovníků.

3.   Smluvní odpovědnost, která může vyplývat ze smluv uzavřených v souvislosti s plněním rozpočtu, nesou přispívající státy prostřednictvím ATHENY. Smluvní odpovědnost se řídí právem rozhodným pro dotčené smlouvy.

4.   V případě mimosmluvní odpovědnosti hradí každou škodu způsobenou operačním velením, velením ozbrojených sil nebo velením operačních složek v rámci krizové struktury, jejichž složení schvaluje velitel operace, nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností přispívající stát prostřednictvím ATHENY v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států a se statutem příslušníků ozbrojených sil platným v prostoru operace.

5.   Přispívající stát nesmí za žádných okolností činit Unii ani členské státy odpovědnými za smlouvy uzavírané v rámci plnění rozpočtu ani za škody způsobené jednotkami a útvary krizové struktury, jejichž složení schvaluje velitel operace, nebo jejich pracovníky při plnění jejich povinností.

Článek 43

Přezkum a revize

V případě potřeby se na žádost členského státu nebo po každé operaci provede přezkum tohoto rozhodnutí nebo jeho části, včetně příloh. Revize se provede alespoň jednou za tři roky. V průběhu přezkumu či revize se lze obrátit na všechny odborníky, kteří by mohli přispět k dané činnosti, zejména na řídící orgány ATHENY.

Článek 44

Závěrečná ustanovení

Rozhodnutí 2008/975/SZBP se zrušuje.

Článek 45

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 19. prosince 2011.

Za Radu

předseda

M. KOROLEC


(1)  Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 68.

(2)  Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 96.

(3)  Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

(4)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.


PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ NÁKLADY, KTERÉ NESE ATHENA BEZ OHLEDU NA DOBU JEJICH VZNIKU

V případech, kdy nelze následující společné náklady přiřadit přímo ke stanovené operaci, může zvláštní výbor rozhodnout o zanesení odpovídajících rozpočtových prostředků do obecného oddílu ročního rozpočtu. Uvedené prostředky by měly být v co největším rozsahu zaneseny do článků vykazujících rozpočtu týkajících se operace, s níž nejvíce souvisejí.

1.

Náklady spojené s misí vzniklé veliteli operace a jeho pracovníkům v souvislosti s předložením účtů za operaci zvláštnímu výboru.

2.

Výplaty odškodného a náklady vyplývající z nároků a žalob hrazené prostřednictvím ATHENY.

3.

Náklady na základě rozhodnutí o uskladnění materiálu, který byl společně pořízen pro účely operace (jsou-li tyto náklady přiřazeny k obecné části ročního rozpočtu, uvede se souvislost se stanovenou operací).

Obecná část ročního rozpočtu kromě toho zahrnuje v případě potřeby rozpočtové prostředky na krytí těchto společných nákladů operací, na jejichž financování přispívají zúčastněné členské státy:

1.

Bankovní náklady

2.

Náklady na provádění auditu

3.

Společné náklady související s přípravnou fází operace, vymezené v příloze II

4.

Náklady spojené s vývojem a údržbou účetního systému ATHENY a jejího systému správy majetku.


PŘÍLOHA II

SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S PŘÍPRAVNOU FÁZÍ OPERACE, KTERÉ NESE ATHENA

Doplňkové náklady nezbytné pro průzkumné mise a přípravu vojenského a civilního personálu (zejména u zjišťovacích misí a průzkumu) s ohledem na určitou vojenskou operaci EU: doprava, ubytování,využití prostředků sdělovací techniky, najmutí místního civilního personálu pro provedení mise (tlumočníků, řidičů atd.).

Lékařské služby: náklady na pohotovostní záchranné evakuace (Medevac) osob, které se účastní průzkumných misí a příprav vojenského a civilního personálu s ohledem na určitou vojenskou operaci EU, nemůže-li být lékařské ošetření poskytnuto přímo v prostoru operace.


PŘÍLOHA III

ČÁST A

SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S AKTIVNÍ FÁZÍ OPERACÍ, KTERÉ VŽDY NESE ATHENA

Při každé vojenské operaci EU nese ATHENA tyto nezbytné doplňkové náklady na operaci jako společné operativní náklady.

1.   Doplňkové náklady na (mobilní nebo stálá) velitelství operací vedených Evropskou unií

1.1

Definice velitelství, jejichž doplňkové náklady jsou financovány společně:

a)   velitelství: velitelství; velitelské a podpůrné složky schválené v operačním plánu (OPLAN);

b)   operační velitelství: stálé velitelství velitele operace mimo oblast operace, odpovědné za nábor, rozmístění, zabezpečení a obnovu ozbrojených sil Evropské unie;

definice společných nákladů na operaci použitelných na operační velitelství se použije také pro generální sekretariát Rady, Evropskou službu pro vnější činnost a ATHENU, pokud vykonávají činnost přímo spojenou s danou operací;

c)   velitelství ozbrojených sil: velitelství ozbrojených sil Evropské unie umístěné v oblasti operace;

d)   velitelství operačních složek: dislokované ústředí velitele operačních složek Evropské unie (tj. velitelů vzdušných, pozemních, námořních nebo zvláštních sil, jejichž jmenování může být nezbytné podle druhu operace).

1.2

Definice společně financovaných doplňkových nákladů:

a)   náklady na dopravu: doprava do prostoru a z prostoru operace za účelem rozmístění, zabezpečení a obnovy velitelství ozbrojených sil a velitelství operačních složek;

b)   cestování a ubytování: cestovní náklady a náklady na ubytování související s misí vzniklé operačnímu velitelství pro oficiální služební cesty nezbytné pro operaci; cestovní náklady a náklady na ubytování vzniklé personálu z nasazených velitelství, cestujícímu v rámci oficiálních služebních cest do Bruselu nebo na jednání související operací;

c)   doprava/cestování (kromě denních diet) velitelství v operačním prostoru: výdaje související s dopravou vozidly a jinými dopravními prostředky a náklady na přepravu, včetně cestovného pro vnitrostátní posily a návštěvníky; doplňkové náklady na palivo nad rámec obvyklých nákladů u standardních operací; pronájem dalších vozidel; náklady na pojištění právní odpovědnosti, které některé země ukládají mezinárodním organizacím provádějícím operace na jejich území;

d)   správa: dodatečné vybavení kanceláří a ubytoven, smluvní a zásobovací služby, náklady na údržbu budov velitelství;

e)   civilní personál najatý přímo v rámci způsobilého velitelství pro potřeby operace: civilní personál pracující v unii, mezinárodní personál a personál v prostoru operace najatý v rozsahu nutném pro provedení operace, který překračuje obvyklé operační požadavky (včetně náhrad za práci přesčas);

f)   komunikace mezi způsobilými velitelstvími a mezi způsobilými velitelstvími a jim přímo podřízenými silami: investiční výdaje na nákup a používání dodatečného vybavení sdělovací techniky a informačních technologií a náklady na poskytované služby (pronájem a údržba modemů, telefonních linek, satelitních telefonů, šifrovacích faxů, zabezpečených spojení, poskytovatelů internetu, datových spojení, místních sítí);

g)   kasárna a ubytování/infrastruktura: výdaje na pořízení, pronájem nebo úpravu nezbytných prostor pro velitelství v prostoru operace (pronájem budov, úkrytů, stanů), podle potřeby;

h)   informování veřejnosti: náklady spojené s informačními kampaněmi a s informováním sdělovacích prostředků v operačním velitelství a ve velitelství ozbrojených sil v souladu s informační strategií vypracovanou operačním velitelstvím;

i)   reprezentační fondy: náklady na reprezentaci; náklady na úrovni velitelství, které jsou nezbytné pro vedení operace.

2.   Doplňkové náklady spojené s poskytováním podpory ozbrojeným silám jako celku

Níže stanovené náklady jsou náklady vzniklé v důsledku rozmístění ozbrojených sil v prostoru operace:

a)   práce týkající se rozmístění/infrastruktury: výdaje naprosto nezbytné pro síly jako celek ke splnění jejich poslání (společně užívané letiště, železnice, přístavy, hlavní logistické komunikace, včetně míst výstupu a předsunutých shromažďovacích prostor; průzkum, čerpání, úprava, rozvod a odvod vody, dodávky elektřiny a vody, zemní práce a statická ochrana sil, skladovací zařízení, zejména pro palivo a střelivo, logistické shromažďovací prostory; technická podpora pro společně financovanou infrastrukturu);

b)   identifikační označení: zvláštní identifikační označení, průkazy totožnosti „Evropské unie“, odznaky, medaile, vlajky v barvách Evropské unie nebo jiné identifikační označení ozbrojených sil nebo velitelství (vyjma oděvy, pokrývky hlavy nebo uniformy);

c)   lékařské služby a lékařská zařízení: pohotovostní záchranná evakuace (Medevac). Zřízení role 2 a 3 v prostoru operace na úrovni operačních služeb a složek, jako jsou letiště a přístavy pro vylodění, jak je stanoveno v operačním plánu (OPLAN);

d)   získávání informací: Družicové snímky pro účely zpravodajství stanovené v operačním plánu (OPLAN), pokud jejich financování nelze zajistit z fondů, které jsou k dispozici v rámci rozpočtu satelitního střediska Evropské unie (SATCEN).

3.   Doplňkové náklady vzniklé Unii využitím společných prostředků a kapacit NATO poskytnutých pro účely operace pod vedením Evropské unie.

Náklady, které vzniknou Evropské unii na některou z jejích vojenských operací, uplatní-li dohody mezi Evropskou unií a NATO o uvolnění, kontrole a navrácení nebo odvolání společných prostředků a kapacit NATO poskytnutých pro účely operace vedené Evropskou unií. Náhrady, které Evropské unii poskytuje NATO.

4.   Doplňkové náklady vzniklé Unii za zboží, služby nebo práce uvedené na seznamu společných nákladů a poskytnuté v rámci operace vedené EU členským státem, orgánem Unie, třetím státem nebo mezinárodní organizací podle ujednání uvedeného v článku 11. Náhrady poskytnuté státem, orgánem Unie nebo mezinárodní organizací na základě takového ujednání.

ČÁST B

SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S AKTIVNÍ FÁZÍ OPERACE, KTERÉ NESE ATHENA, POKUD TAK RADA ROZHODNE

Náklady na dopravu: doprava do prostoru a z prostoru operace za účelem rozmístění, podpory a obnovy ozbrojených sil.

Velitelství mnohonárodních sil: mnohonárodní velitelství sil EU nasazených v oblasti operace.

ČÁST C

SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY NESENÉ ATHENOU NA ŽÁDOST VELITELE OPERACE A PO SCHVÁLENÍ ZVLÁŠTNÍM VÝBOREM

a)   kasárna a ubytování/infrastruktura: výdaje na pořízení, pronájem nebo úpravy prostor v prostoru operace (budov, úkrytů, stanů) podle potřeby ozbrojených sil rozmístěných v rámci operace;

b)   nezbytné dodatečné vybavení: pronájem nebo nákup nepředpokládaného zvláštního vybavení, které se během operace ukáže jako nezbytné pro její další průběh, za předpokladu, že zakoupené vybavení nebude po skončení mise navráceno;

c)   lékařské služby a lékařská zařízení: zřízení role 2 na úrovni operačních služeb a složek v prostoru operace v jiných případech než podle části A;

d)   získávání informací: získávání informací (družicové snímky; zpravodajství, průzkum a sledování (ISR) v prostoru operace, včetně sledování vzduch-země (AGSR); zpravodajství lidských zdrojů);

e)   jiné kritické schopnosti v prostoru operace: odminování, pokud je to pro operaci nezbytné, ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN); skladování a ničení zbraní a střeliva shromážděných v oblasti operace.


PŘÍLOHA IV

SPOLEČNÉ OPERATIVNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S VYPOŘÁDÁNÍM OPERACE, KTERÉ NESE ATHENA

Náklady na nalezení konečného uplatnění pro infrastrukturu a vybavení pořízených ze společných prostředků pro účely operace.

Doplňkové náklady na sestavení účetní závěrky za operaci. Způsobilé společné náklady se stanoví v souladu s přílohou III s ohledem na to, že pracovníci potřební k sestavení účetní závěrky patří k velitelství pro uvedenou operaci i poté, co ukončilo svou činnost.


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/54


ROZHODNUTÍ RADY 2011/872/SZBP

ze dne 22. prosince 2011,

kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2011/430/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 27. prosince 2001 přijala Rada společný postoj 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (1).

(2)

Dne 18. července 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/430/SZBP, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP (2).

(3)

V souladu s čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931/SZBP je nutné provést úplný přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje rozhodnutí 2011/430/SZBP.

(4)

Toto rozhodnutí obsahuje výsledky přezkumu, který Rada provedla, pokud jde o osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP.

(5)

Rada dospěla k závěru, že osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP, že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatřeních stanovených v uvedeném společném postoji.

(6)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a rozhodnutí 2011/430/SZBP by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, je obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí 2011/430/SZBP se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. prosince 2011.

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ


(1)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.

(2)  Úř. věst. L 188, 19.7.2011, s. 47.


PŘÍLOHA

Seznam osob, skupin a subjektů podle článku 1

1.   OSOBY

1.

ABDOLLAHI, Hamed (také znám jako Mustafa Abdullahi), narozen dne 11.8.1960 v Íránu, cestovní pas č. D9004878

2.

ABOU, Rabah Naami (také znám jako Naami Hamza; Mihoubi Faycal; Fellah Ahmed; Dafri Rčmi Lahdi), narozen dne 1.2.1966 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

3.

ABOUD, Maisi (také znám jako „švýcarský Abderrahmán“), narozen dne 17.10.1964 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

4.

AL-NASSER, Abdelkarim Hussein Mohamed, narozen v Al Ihsa v Saúdské Arábii; státní příslušník Saudské Arábie

5.

AL YACOUB, Ibrahim Salih Mohammed, narozen dne 16.10.1966 v Tarutu v Saúdské Arábii; státní příslušník Saudské Arábie

6.

ARBABSIAR, Manssor (také znám jako Mansour Arbabsiar), narozen dne 6. nebo 15.3.1955 v Íránu, státní příslušník Íránu a USA, cestovní pas č. C2002515 (Írán), cestovní pas č. 477845448 (USA), průkaz č. 07442833, platnost do 15.3.2016 (řidičský průkaz USA)

7.

ARIOUA, Kamel (také znám jako Lamine Kamel), narozen dne 18.8.1969 v Constantine (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

8.

ASLI, Mohamed (také znám jako Dahmane Mohamed), narozen dne 13.5.1975 v Ain Taya (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

9.

ASLI, Rabah, narozen dne 13.5. 1975 v Ain Taya (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

10.

BOUYERI, Mohammed (také znám jako Abu Zubair; Sobiar; Abu Zoubair), narozen dne 8.3.1978 v Amsterdamu (Nizozemsko) – člen skupiny „Hofstadgroep“

11.

DARIB, Noureddine (také znám jako Carreto; Zitoun Mourad), narozen dne 1.2.1972 v Alžírsku – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

12.

DJABALI, Abderrahmane (také znám jako Touil), narozen dne 1.6.1970 v Alžírsku – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

13.

FAHAS, Sofiane Yacine, narozen dne 10.9.1971 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

14.

IZZ-AL-DIN, Hasan (také znám jako GARBAYA, AHMED; SA-ID; SALWWAN, Samir), Libanon, narozen v roce 1963 v Libanonu, státní příslušník Libanonu

15.

MOHAMMED, Khalid Shaikh (také znám jako ALI, Salem; BIN KHALID, Fahd bin Adballah; HENIN, Ashraf Refaat Nabith; WADOOD, Khalid Adbul), narozen dne 14.4.1965 nebo 1.3.1964 v Pákistánu; cestovní pas č. 488555

16.

MOKTARI, Fateh (také znám jako Ferdi Omar), narozen dne 26.12.1974 v Hussein Dey (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

17.

NOUARA, Farid, narozen dne 25.11.1973 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

18.

RESSOUS, Hoari (také znám jako Hallasa Farid), narozen dne 11.9.1968 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

19.

SEDKAOUI, Noureddine (také znám jako Nounou), narozen dne 23.6.1963 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

20.

SELMANI, Abdelghani (také znám jako Gano), narozen dne 14.6.1974 v Alžíru (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

21.

SENOUCI, Sofiane, narozen dne 15.4.1971 v Hussein Dey (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

22.

SHAHLAI, Abdul Reza (také znám jako Abdol Reza Shala'i, Abd-al Reza Shalai, Abdorreza Shahlai, Abdolreza Shahla'i, Abdul-Reza Shahlaee, Hajj Yusef, Haji Yusif, Hajji Yasir, Hajji Yusif, Yusuf Abu-al-Karkh), narozen kolem roku 1957 v Íránu, adresy: 1) Kermanshah, Írán, 2) vojenská základna Mehran, provincie Ilam, Írán

23.

SHAKURI, Ali Gholam, narozen kolem roku 1965 v Teheránu, Írán

24.

SOLEIMANI, Qasem (také znám jako Ghasem Soleymani, Qasmi Sulayman, Qasem Soleymani, Qasem Solaimani, Qasem Salimani, Qasem Solemani, Qasem Sulaimani, Qasem Sulemani), narozen dne 11.3.1957 v Íránu, státní příslušník Íránu, (íránský diplomatický) cestovní pas č. 008827, vydaný v roce 1999, hodnost: generálmajor

25.

TINGUALI, Mohammed (také znám jako Mouh di Kouba), narozen dne 21.4.1964 v Blidě (Alžírsko) – člen „al-Takfir“ a „al-Hidžra“

26.

WALTERS, Jason Theodore James (také znám jako Abdullah; David), narozen dne 6.3.1985 v Amersfoortu (Nizozemsko), (nizozemský) pas č. NE8146378 – člen skupiny „Hofstadgroep“

2.   SKUPINY A SUBJEKTY

1.

„Abú Nidal Organisation“ – „ANO“ (také známa jako „Revoluční rada Fatáhu“, „Arabské revoluční brigády“, „Černé září“ a „Revoluční organizace socialistických muslimů“)

2.

„Brigáda mučedníků al-Aksá“

3.

„Al-Aksá e.V.“

4.

„Al-Takfir“ a „al-Hidžra“

5.

„Babbar Khalsa“

6.

„Komunistická strana Filipín“ včetně „New Peoples Army“ – „NPA“ („Nové lidové armády“), Filipíny

7.

„Gama'a al-Islamiyya“ (také známa jako „Al-Gama'a al-Islamiyya“) („Islámská skupina“ – „IG“)

8.

„Ýslami Büyük Dođu Akýncýlar Cephesi” -„IBDA-C“ („Fronta islámských bojovníků Velkého východu“)

9.

„Hamás“ (včetně „Hamás-Izz al-Din al-Qassem“)

10.

„Hizb al-Mudžáhidín“ – „HM“

11.

„Hofstadgroep“

12.

„Nadace Svaté země pro obnovu a rozvoj“

13.

„International Sikh Youth Federation“ – „ISYF“ („Mezinárodní federace sikhské mládeže“)

14.

„Khalisan Zindabad Force“ – „KZF“

15.

„Kurdská strana pracujících“ – „PKK“ (také známa jako „KADEK“; „KONGRA-GEL“)

16.

„Tygři osvobození tamilského Ílamu“ – „LTTE“

17.

„Ejército de Liberación Nacional“ („Národně osvobozenecká armáda“)

18.

„Palestinský islámský džihád“ – „PIJ“

19.

„Popular Front for the Liberation of Palestine“ – „PFLP“ („Lidová fronta za osvobození Palestiny“)

20.

„Popular Front for the Liberation of Palestine – General Command“ („Vrchní velitelství Lidové fronty za osvobození Palestiny“) (také známo jako „PFLP-General Command“ – „PFLP-GC“)

21.

„Fuerzas armadas revolucionarias de Columbia“ – „FARC“ („Revoluční ozbrojené síly Kolumbie“)

22.

„Devrimci Halk Kurtuluș Partisi-Cephesi“ – „DHKP/C“ („Revoluční lidově osvobozenecká armáda/fronta/strana“) (také známa jako „Devrimci Sol“ („Revoluční levice“), „Dev Sol“)

23.

„Sendero Luminoso“ – „SL“ („Světlá stezka“)

24.

„Stichting Al Aqsa“ (také známá jako „Stichting Al Aqsa Nederland“, nebo jako „Al Aqsa Nederland“)

25.

„Teyrbazen Azadiya Kurdistan“– „TAK“ (také známa jako „Kurdistan Freedom Falcons“ („Sokoli za osvobození Kurdistánu“) nebo jako „Kurdistan Freedom Hawks“ („Jestřábi za osvobození Kurdistánu“))


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/57


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 14. prosince 2011

o stanovení množství a přidělení kvót na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 pro látky regulované nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

(oznámeno pod číslem K(2011) 9196)

(Pouze anglické, francouzské, italské, německé, nizozemské, polské, portugalské, řecké a španělské znění je závazné)

(2011/873/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), a zejména na čl. 10 odst. 2 a článek 16 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Propuštění dovezených regulovaných látek do oběhu v Unii podléhá množstevním limitům, jak je stanoveno v článku 16 nařízení (ES) č. 1005/2009.

(2)

Komise musí dále stanovit množství regulovaných látek jiných než hydrochlorfluoruhlovodíků, která lze použít pro základní laboratorní a analytická použití, a podniky, které mohou dané látky používat.

(3)

Stanovením přidělených kvót pro základní laboratorní a analytické použití podle nařízení Komise (EU) č. 537/2011 ze dne 1. června 2011 o mechanismu pro přidělování množství regulovaných látek povolených pro laboratorní a analytická použití v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (2), se má zajistit dodržování množstevních limitů stanovených v čl. 10 odst. 6. Jelikož tyto množstevní limity zahrnují množství hydrochlorfluoruhlovodíků povolená pro laboratorní a analytická použití, mělo by se toto rozhodnutí vztahovat i na výrobu a dovoz hydrochlorfluoruhlovodíků zahrnutých do tohoto přiděleného množství.

(4)

Komise zveřejnila oznámení podnikům, které mají v roce 2012 v úmyslu dovážet do Evropské unie regulované látky, které poškozují ozonovou vrstvu, nebo je z ní vyvážet, a podnikům, které mají v úmyslu požádat na rok 2012 o kvóty na tyto látky určené k laboratorním a analytickým použitím (2011/C 75/05) (3), a na základě toho obdržela prohlášení o zamýšlených dovozech na rok 2012.

(5)

Množstevní limity a kvóty by měly být určeny pro období od 1. ledna do 31. prosince 2012, což odpovídá cyklu podávání zpráv podle Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Množství pro propuštění do volného oběhu

1.   Množství regulovaných látek ve skupině I (chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115) a ve skupině II (jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 11 185 000 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

2.   Množství regulovaných látek ve skupině III (halony), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 15 761 510 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

3.   Množství regulovaných látek ve skupině IV (tetrachlormethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 8 800 220 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

4.   Množství regulovaných látek ve skupině V (1,1,1-trichlorethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 1 000 015 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

5.   Množství regulovaných látek ve skupině VI (methylbromid), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 889 320 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

6.   Množství regulovaných látek ve skupině VII (hydrobromfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 1 065,8 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

7.   Množství regulovaných látek ve skupině VIII (hydrochlorfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 4 581 681,8 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

8.   Množství regulovaných látek ve skupině IX (bromchlormethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1005/2009 a které může být propuštěno do volného oběhu v Unii v roce 2012 ze zdrojů mimo Unii, činí 294 012 kg potenciálu poškozování ozonové vrstvy.

Článek 2

Přidělení kvót pro propuštění do volného oběhu

1.   Kvóty na chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115 a jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy I na účely uvedené v téže příloze.

2.   Kvóty na halony na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy II na účely uvedené v téže příloze.

3.   Kvóty na tetrachlormethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy III na účely uvedené v téže příloze.

4.   Kvóty na 1,1,1-trichlorethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy IV na účely uvedené v téže příloze.

5.   Kvóty na methylbromid na období od 1. ledna do 31. prosince se přidělují podnikům podle přílohy V na účely uvedené v téže příloze.

6.   Kvóty na hydrobromfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince se přidělují podnikům podle přílohy VI na účely uvedené v téže příloze.

7.   Kvóty na hydrochlorfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy VII na účely uvedené v téže příloze.

8.   Kvóty na bromchlormethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se přidělují podnikům podle přílohy VIII na účely uvedené v téže příloze.

9.   Individuální dovozní kvóty pro podniky jsou stanoveny v příloze IX.

Článek 3

Kvóty pro laboratorní a analytická použití

Kvóty pro dovoz a výrobu regulovaných látek pro laboratorní a analytická použití na rok 2012 se přidělují podnikům uvedeným v příloze X.

Maximální množství přidělená těmto podnikům, která lze v roce 2012 vyrobit nebo dovézt pro laboratorní a analytická použití, jsou stanovena v příloze XI.

Článek 4

Doba platnosti

Toto rozhodnutí se použije od 1. ledna 2012 a jeho použitelnost skončí dnem 31. prosince 2012.

Článek 5

Určení

Toto rozhodnutí je určeno těmto podnikům:

 

ABCR Dr. Braunagel GmbH & Co. (DE)

Im Schlehert 10

76187 Karlsruhe

Německo

 

Aesica Queenborough Ltd.

North S.eet

Queenborough

Kent, ME11 5EL

Spojené království

 

Airbus Operations S.A.S.

Route de Bayonne 316

31300 Toulouse

Francie

 

Albany Molecular Research (UK) Ltd

Mostyn Road

Holywell

Flintshire, CH8 9DN

Spojené království

 

Albemarle Europe SPRL

Parc Scientifique Einstein

Rue du Bosquet 9

1348 Louvain-la-Neuve

Belgie

 

ALFA Agricultural Supplies SA

73, Ethnikis Antistasseos Str,

152 31 Chalandri,

Athens

Řecko

 

Arkema France S.A.

420, rue d’Estienne D’Orves

92705 Colombes Cedex

Francie

 

Arkema Quimica S.A.

Avenida de Burgos 12

28036 Madrid

Španělsko

 

Ateliers Bigata SAS

10, rue Jean Baptiste Perrin,

33320 Eysines Cedex

Francie

 

BASF Agri Production SAS

32 rue de Verdun

76410 Saint-Aubin lès Elbeuf

Francie

 

Bayer Crop Science AG

Gebäude A729

41538 Dormagen

Německo

 

Dow Deutschland Anlagengesellschaft mbH

Bützflether Sand

21683 Stade

Německo

 

DuPont de Nemours (Nederland) BV

Baanhoekweg 22

3313 LA Dordrecht

Nizozemsko

 

Dyneon GmbH

Werk Gendorf

Industrieperkstrasse 1

84508 Burgkirchen

Německo

 

Eras Labo

222 D1090

38330 Saint Nazaire les Eymes

Francie

 

Eusebi Impianti Srl

Via Mario Natalucci 6

60131 Ancona

Itálie

 

Eusebi Service Srl

Via Vincenzo Pirani 4

60131 Ancona

Itálie

 

Fire Fighting Enterprises Ltd.

9 Hunting Gate,

Hitchin SG4 0TJ

Spojené království

 

Fujifilm Electronic Materials (Europe) NV

Keetberglaan 1 A

Haven 1061

2070 Zwijndrecht

Belgie

 

Halon & Refrigerants Services Ltd.

J.Reid Trading Estate

Factory Road, Sandycroft

Deeside, Flintshire CH5 2QJ

Spojené království

 

Harp International Ltd

Gellihirion Industrial Estate

Rhondda, Cynon Taff

Pontypridd CF37 5SX

Spojené království

 

Honeywell Fluorine Products Europe B.V.

Laarderhoogtweg 18

1101 EA Amsterdam

Nizozemsko

 

Honeywell Specialty Chemicals GmbH

Wunstorfer Strasse 40

Postfach 100262

30918 Seelze

Německo

 

Hovione Farmaciencia SA

Sete Casas

2674-506 Loures

Portugalsko

 

ICL-IP Europe B.V.

Fosfaatweeg 48

1013 BM Amsterdam

Nizozemsko

 

Laboratorios Miret SA

Geminis 4,

08228 Terrassa, Barcelona

Španělsko

 

LGC Standards GmbH

Mercatorstr. 51

46485 Wesel

Německo

 

LPG Tecnicas en Extincion de Incendios SL

C/Mestre Joan Corrales 107-109

08950 Esplugas de Llobregat, Barcelona

Španělsko

 

Mebrom NV

Assenedestraat 4

9940 Rieme Ertvelde

Belgie

 

Merck KgaA

Frankfurter Strasse 250

64271 Darmstadt

Německo

 

Mexichem UK Ltd.

PO Box 13

The Heath

Runcorn Cheshire WA7 4QX

Spojené království

 

Ministry of Defence

Defence Fuel Lubricants and Chemicals

P.O. Box 10.000

1780 CA Den Helder

Nizozemsko

 

Panreac Quimica S.L.U.

Pol. Ind. Pla de la Bruguera, C/Garraf 2

08211 Castellar del Vallès-Barcelona

Španělsko

 

Poż-Pliszka Sp. z o.o.

ul.Szczecińska 45

80-392 Gdańsk

Polsko

 

R.P. Chem s.r.l.

Via San Michele 47

31062 Casale sul Sile (TV)

Itálie

 

Safety Hi-Tech S.r.l.

Via Cavour 96

67051 Avezzano (AQ)

Itálie

 

Savi Technologie Sp. z o.o.

Ul. Wolnosci 20

Psary

51-180 Wroclaw

Polsko

 

Sicor Srl

Via Terazzano 77

20017 Rho

Itálie

 

Sigma Aldrich Chemie GmbH

Riedstrasse 2

89555 Steinheim

Německo

 

Sigma Aldrich Chimie SARL

80, rue de Luzais

L’isle d’abeau Chesnes

38297 St Quentin Fallavier

Francie

 

Sigma Aldrich Company Ltd

The Old Brickyard, New Road

Gillingham SP8 4XT

Spojené království

 

Solvay Fluor GmbH

Hans-Böckler-Allee 20

30173 Hannover

Německo

 

Solvay Fluores France

25 rue de Clichy

75442 Paris

Francie

 

Solvay Specialty Polymers France SAS

Avenue de la Republique

39501 Tavaux Cedex

Francie

 

Solvay Solexis S.p.A.

Viale Lombardia 20

20021 Bollate (MI)

Itálie

 

Sterling S.r.l.

Via della Carboneria 30

06073 Solomeo di Corciano (PG)

Itálie

 

Syngenta Crop Protection

Surrey Research Park

30 Priestly Road

Guildford Surrey GU2 7YH

Spojené království

 

Tazzetti S.p.A.

Corso Europa n. 600/a

10070 Volpiano (TO)

Itálie

 

TEGA Technische Gase und Gastechnik GmbH

Werner-von-Siemens-Strasse 18

97076 Würzburg

Německo

 

Thomas Swan & Co Ltd.

Rotary Way

Consett

County Durham DH8 7ND

Spojené království

 

Total Feuerschutz GmbH

Industriestr 13

68526 Ladenburg

Německo

V Bruselu dne 14. prosince 2011.

Za Komisi

Connie HEDEGAARD

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 147, 2.6.2011, s. 4.

(3)  Úř. věst. C 75, 9.3.2011, s. 4.


PŘÍLOHA I

SKUPINY I A II

Dovozní kvóty na chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115 a jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009 k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

Podnik

Honeywell Fluorine Products Europe (NL)

Mexichem UK (UK)

Solvay Solexis (IT)

Syngenta Crop Protection (UK)

Tazzetti (IT)

TEGA Technische Gase und Gastechnik (DE)


PŘÍLOHA II

SKUPINA III

Dovozní kvóty na halony přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009 k použití jako vstupní suroviny nebo pro kritická použití na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

Podnik

Ateliers Bigata (FR)

BASF Agri Product (FR)

ERAS Labo (FR)

Eusebi Impianti (IT)

Eusebi Service (IT)

Fire Fighting Enterprises Ltd (UK)

Halon & Refrigerant Services (UK)

LPG Tecnicas en Extincion de Incendios (ES)

Poz-Pliszka (PL)

Safety Hi-Tech (IT)

Savi Technologie (PL)

Total Feuerschutz (DE)


PŘÍLOHA III

SKUPINA IV

Dovozní kvóty na tetrachlormethan přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009 k použití jako vstupní surovina na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

Podnik

Dow Deutschland (DE)

Mexichem UK (UK)

Solvay Fluores France (FR)


PŘÍLOHA IV

SKUPINA V

Dovozní kvóty na 1,1,1-trichlorethan přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009 k použití jako vstupní surovina na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

Podnik

Arkema (FR)

Fujifilm Electronic Materials Europe (BE)


PŘÍLOHA V

SKUPINA VI

Dovozní kvóty na methylbromid přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009 k použití jako vstupní surovina na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

Podnik

Albemarle Europe (BE)

ALFA Agricultural Supplies (EL)

ICL-IP Europe (NL)

Mebrom (BE)

Sigma Aldrich Chemie (DE)


PŘÍLOHA VI

SKUPINA VII

Dovozní kvóty na hydrobromfluoruhlovodíky přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009 k použití jako vstupní suroviny na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

Podnik

ABCR Dr. Braunagel (DE)

Albany Molecular Research (UK)

Hovione Farmaciencia (PT)

R.P. Chem (IT)

Sicor Srl (IT)

Sterling (IT)


PŘÍLOHA VII

SKUPINA VIII

Dovozní kvóty na hydrochlorfluoruhlovodíky přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009 k použití jako vstupní suroviny nebo technologická činidla na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

Podnik

Aesica Queenborough (UK)

Arkema France (FR)

Arkema Quimica (ES)

Bayer CropScience (DE)

DuPont de Nemours (NL)

Dyneon (DE)

Honeywell Fluorine Products Europe (NL)

Mexichem UK (UK)

Solvay Fluor (DE)

Solvay Specialty Polymers France SAS (FR)

Solvay Solexis (IT)

Tazzetti (IT)


PŘÍLOHA VIII

SKUPINA IX

Dovozní kvóty na bromchlormethan přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009 k použití jako vstupní surovina na období od 1. ledna do 31. prosince 2012.

Podnik

Albemarle Europe (BE)

ICL-IP Europe (NL)

Laboratorios Miret (ES)

Sigma Aldrich Chemie (DE)

Thomas Swan & Co (UK)


PŘÍLOHA IX

(z obchodního hlediska citlivé – důvěrné – nezveřejní se)


PŘÍLOHA X

Podniky oprávněné k výrobě nebo dovozu pro laboratorní a analytická použití

Kvóty pro regulované látky, které lze použít pro laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto podnikům:

Podnik

Airbus Operations (FR)

Arkema France S.A. (FR)

Harp International Ltd (UK)

Honeywell Fluorine Products Europe BV (NL)

Honeywell Specialty Chemicals GmbH (DE)

LGC Standards GmbH (DE)

Mebrom NV (BE)

Merck KGaA (DE)

Mexichem UK Ltd (UK)

Ministry of Defence (NL)

Panreac Quimica SLU (ES)

Sigma Aldrich Chemie (DE)

Sigma Aldrich Chimie SARL (FR)

Sigma Aldrich Company Ltd (UK)

Tazzetti SpA. (IT)


PŘÍLOHA XI

(z obchodního hlediska citlivé – důvěrné – nezveřejní se)


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/65


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 15. prosince 2011,

kterým se stanoví seznam třetích zemí a území, z nichž je povolen dovoz psů, koček a fretek a neobchodní přesuny více než pěti psů, koček a fretek do Unie, a vzorová osvědčení pro dovoz a neobchodní přesuny uvedených zvířat do Unie

(oznámeno pod číslem K(2011) 9232)

(Text s významem pro EHP)

(2011/874/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (1), a zejména na čl. 17 odst. 2 úvodní větu a písm. b) a čl. 17 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS (2), a zejména na čl. 8 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 998/2003 stanoví veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu do Unie. Psi, kočky a fretky náležejí mezi zvířata v zájmovém chovu, na která se vztahuje uvedené nařízení.

(2)

Směrnice 92/65/EHS stanoví veterinární předpisy, kterými se řídí obchod se psy, kočkami a fretkami v Unii a jejich dovoz do Unie. Směrnice stanoví, že podmínky dovozu uvedených zvířat musí být alespoň rovnocenné podmínkám stanoveným v nařízení (ES) č. 998/2003.

(3)

Veterinární předpisy, kterými se řídí takový dovoz a neobchodní přesuny, se liší v závislosti na stavu vztekliny ve třetí zemi původu a na členském státě určení.

(4)

Nařízení (ES) č. 998/2003 stanoví, že se na psy, kočky a fretky vstupující na území jiných členských států, než je Irsko, Malta, Švédsko a Spojené království, ze třetích zemí uvedených v oddíle 2 části B nebo v části C přílohy II uvedeného nařízení vztahuje povinnost podstoupit očkování proti vzteklině, přičemž vstupují-li uvedená zvířata z jiných třetích zemí, vztahuje se na ně rovněž povinnost předvstupního vyšetření krve na přítomnost vztekliny.

(5)

Nařízení (ES) č. 998/2003 stanoví, že do 31. prosince 2011 musí být psi, kočky a fretky při vstupu na území Irska, Malty, Švédska a Spojeného království ze třetích zemí uvedených v oddíle 2 časti B nebo v části C přílohy II uvedeného nařízení očkováni a vztahuje se na ně povinnost předvstupního vyšetření krve na přítomnost vztekliny v souladu s vnitrostátními právními předpisy, přičemž zvířata dovážená z jiných třetích zemí musí být po příjezdu v souladu s vnitrostátními právními předpisy umístěna do karantény.

(6)

Nařízení (ES) č. 998/2003 rovněž stanoví, že do 31. prosince 2011 mohou Finsko, Irsko, Malta, Švédsko a Spojené království, pokud jde o echinokokózu, a Irsko, Malta a Spojené království, pokud jde o klíšťata, podmínit vstup psů, koček a fretek na své území splněním určitých doplňkových vnitrostátních pravidel.

(7)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1152/2011 ze dne 14. července 2011, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, pokud jde o preventivní zdravotní opatření pro tlumení infekce Echinococcus multilocularis u psů (3), bylo přijato v zájmu zajištění nepřerušené veterinární ochrany Irska, Malty, Finska a Spojeného království před parazitem Echinococcus multilocularis. Použije se ode dne 1. ledna 2012.

(8)

Rozhodnutí Komise 2004/595/ES ze dne 29. července 2004 o zavedení vzorového zdravotního osvědčení pro import psů, koček a fretek do Společenství za účelem obchodu (4) stanoví, že je povolen dovoz těchto zvířat ze třetích zemí uvedených v oddíle 2 části B nebo v části C přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003 nebo v příloze II nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (5). Rozhodnutí 2004/595/ES rovněž stanoví, že uvedená zvířata musí být vybavena osvědčením, které je v souladu se vzorem stanoveným v příloze uvedeného rozhodnutí.

(9)

Vzor stanovený v příloze rozhodnutí 2004/595/ES je individuálním osvědčením, které se vydává pro vstup jednotlivých psů, koček nebo fretek pocházejících ze třetí země uvedené v oddíle 2 části B nebo v části C přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003 do členských států.

(10)

I když je uvedené osvědčení s výjimkou Irska, Švédska a Spojeného království dostačující pro vstup zvířat pocházejících ze třetích zemí, které jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) č. 206/2010, do členských států, není uznáváno pro zvířata směřující do Irska, Švédska a Spojeného království, kde jsou v souladu s vnitrostátními předpisy umísťována po příjezdu do karantény.

(11)

Vzhledem k problémům, které měli určití dovozci při použití individuálního vzoru osvědčení stanoveného v rozhodnutí 2004/595/ES, je nezbytné uvedený vzor osvědčení nahradit osvědčením, které se může vztahovat na zásilku obsahující více než jedno zvíře.

(12)

Podle článku 12 nařízení (ES) č. 998/2003 a nařízení Komise (EU) č. 388/2010 ze dne 6. května 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, pokud jde o nejvyšší počet některých druhů zvířat v zájmovém chovu, která mohou být určena k neobchodním přesunům (6), musí být neobchodní přesuny více než pěti psů, koček nebo fretek ze třetí země do Unie v souladu s veterinárními předpisy a kontrolami stanovenými ve směrnici 92/65/ES.

(13)

S ohledem na skutečnost, že rizika, která představuje dovoz psů, koček a fretek, se neodlišují od rizik, která představují neobchodní přesuny více než pěti uvedených zvířat do Unie, je vhodné stanovit společné veterinární osvědčení pro dovoz uvedených zvířat do Unie a pro neobchodní přesuny více než pěti těchto zvířat ze třetích zemí uvedených v oddíle 2 části B nebo v části C přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003 nebo v příloze II nařízení (EU) č. 206/2010.

(14)

V zájmu jednotnosti a zjednodušení právních předpisů Unie by vzorová veterinární osvědčení pro dovoz psů, koček a fretek do Unie měla zohledňovat požadavky rozhodnutí Komise 2007/240/ES (7), které stanoví, že různá veterinární osvědčení a osvědčení o zdravotní nezávadnosti požadovaná pro dovoz živých zvířat do Unie mají vycházet z jednotných vzorů veterinárních osvědčení uvedených v příloze I uvedeného rozhodnutí.

(15)

Rozhodnutí Komise 2004/824/ES ze dne 1. prosince 2004, kterým se zavádí vzorové veterinární osvědčení pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek z třetích zemí do Společenství (8), stanoví vzor osvědčení pro neobchodní přesuny těchto zvířat ze třetích zemí na území členského státu jiného než Irsko, Švédsko a Spojené království. Uvedené vzorové osvědčení lze rovněž použít pro vstup do těchto tří členských států, pocházejí-li tato zvířata ze zemí uvedených v oddíle 2 části B nebo v části C přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003. Kromě toho se toto osvědčení vydává individuálně za účelem vstupu jednotlivých psů, koček nebo fretek do členského státu.

(16)

Podle čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 998/2003 musí být zvířata v zájmovém chovu při vstupu do členského státu, který následuje po dočasném přesunu z členského státu do třetí země nebo území, provázena pasem vystaveným podle vzoru, který je uveden v rozhodnutí Komise 2003/803/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterým se stanoví vzorový pas pro přesuny psů, koček a fretek uvnitř Společenství (9).

(17)

Podle čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 998/2003 podléhají zvířata v zájmovém chovu, která pocházejí ze zemí a území uvedených v oddíle 2 části B přílohy II uvedeného nařízení, u kterých bylo zjištěno, že tyto země a území používají pravidla přinejmenším rovnocenná pravidlům Unie pro přesuny z třetích zemí, pravidlům stanoveným pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek mezi členskými státy.

(18)

Je vhodné, aby se toto rozhodnutí použilo, aniž by tím bylo dotčeno rozhodnutí Komise 2004/839/ES ze dne 3. prosince 2004, kterým se stanoví podmínky pro neobchodní přesun štěňat a koťat ze třetích zemí do Společenství (10), které členským státům umožňuje, aby povolily přesun psů a koček mladších než tři měsíce neočkovaných proti vzteklině na svá území z třetích zemí uvedených v oddíle 2 části B nebo v části C přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003 za podmínek rovnocenných podmínkám stanoveným v čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

(19)

V zájmu usnadnění dostupnosti vícejazyčných osvědčení by mělo veterinární osvědčení pro neobchodní přesuny pěti nebo méně psů, koček nebo fretek do Unie vycházet z obvyklých vzorů stanovených v rozhodnutí 2007/240/ES.

(20)

Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty (11) stanoví pravidla, která musí být dodržena při vydávání osvědčení požadovaných veterinárními právními předpisy, aby se zabránilo vydávání osvědčení se zavádějícími nebo podvodnými údaji. Je vhodné zajistit, aby úřední veterinární lékaři třetích zemí uplatňovali pravidla a zásady, která jsou přinejmenším rovnocenná pravidlům a zásadám stanoveným v uvedené směrnici.

(21)

Je vhodné zavést přechodné období, které by členským státům umožnilo přijmout nezbytná opatření pro splnění požadavků stanovených v tomto rozhodnutí.

(22)

Rozhodnutí 2004/595/ES a 2004/824/ES by měla být zrušena.

(23)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví:

a)

seznam třetích zemí a území, ze kterých je povolen dovoz psů, koček a fretek a neobchodní přesuny více než pěti psů, koček nebo fretek do Unie v souladu se směrnicí 92/65/EHS, a veterinární osvědčení pro takový dovoz a neobchodní přesuny;

b)

veterinární osvědčení pro neobchodní přesuny nejvíce pěti psů, koček nebo fretek do Unie v souladu s nařízením (ES) č. 998/2003.

2.   Toto rozhodnutí se použije, aniž je dotčeno rozhodnutí 2004/839/ES.

Článek 2

Třetí země a území, ze kterých je povolen dovoz psů, koček a fretek a neobchodní přesuny více než pěti psů, koček nebo fretek do Unie, a veterinární osvědčení pro takový dovoz a neobchodní přesuny

1.   Členské státy povolí dovoz zásilek psů, koček a fretek a neobchodní přesuny více než pěti psů, koček nebo fretek do Unie, pokud jsou třetí země nebo území, z nichž uvedená zvířata pocházejí, a jakékoli třetí země nebo území jejich tranzitu uvedené:

a)

buď v oddíle 2 části B nebo v části C přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003 nebo

b)

v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010.

2.   Psi, kočky a fretky uvedení v odstavci 1:

a)

musí být provázeni veterinárním osvědčením, které je vyhotoveno podle vzoru uvedeného v příloze I a úřední veterinární lékař jej vyplnil s řádným přihlédnutím k pokynům uvedeným v části II tohoto osvědčení;

b)

musí splňovat požadavky veterinárního osvědčení stanoveného v příloze I pro třetí země nebo území, z nichž pocházejí, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.

Článek 3

Veterinární osvědčení pro neobchodní přesuny nejvíce pěti psů, koček nebo fretek do Unie

1.   Členské státy povolí neobchodní přesuny nejvíce pěti psů, koček nebo fretek na svá území v případě jejich příchodu z třetích zemí nebo území nebo tranzitu přes ně, které:

a)

jsou buď uvedené v oddíle 2 části B nebo v části C přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003 nebo

b)

nejsou uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 998/2003.

2.   Psi, kočky a fretky uvedení v odstavci 1:

a)

musí být provázeni veterinárním osvědčením, které je vyhotoveno podle vzoru uvedeného v příloze II a úřední veterinární lékař jej vydal s řádným přihlédnutím k pokynům uvedeným v části II tohoto osvědčení;

b)

musí splňovat požadavky veterinárního osvědčení stanoveného v příloze II pro třetí země nebo území, z nichž pocházejí, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.

Článek 4

Přechodná ustanovení

Na přechodné období do 30. června 2012 povolí členské státy dovoz a neobchodní přesuny psů, koček a fretek do Unie, jsou-li tato zvířata provázena veterinárním osvědčením vydaným nejpozději do 29. února 2012 v souladu se vzorovými osvědčeními uvedenými v příloze rozhodnutí 2004/595/ES a 2004/824/ES.

Článek 5

Zrušení předpisů

Zrušují se rozhodnutí 2004/595/ES a 2004/824/ES.

Článek 6

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2012.

Článek 7

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 15. prosince 2011.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54.

(2)  Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 296, 15.11.2011, s. 6.

(4)  Úř. věst. L 266, 13.8.2004, s. 11.

(5)  Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 114, 7.5.2010, s. 3.

(7)  Úř. věst. L 104, 21.4.2007, s. 37.

(8)  Úř. věst. L 358, 3.12.2004, s. 12.

(9)  Úř. věst. L 312, 27.11.2003, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 361, 8.12.2004, s. 40.

(11)  Úř. věst. L 13, 16.1.1997, s. 28.


PŘÍLOHA I

Image

Image

Image

Image


PŘÍLOHA II

Image

Image

Image

Image


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/77


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 16. prosince 2011

o vynětí některých finančních služeb v poštovním odvětví v Maďarsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

(oznámeno pod číslem K(2011) 9197)

(Pouze maďarské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2011/875/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), a zejména na čl. 30 odst. 5 a 6 uvedené směrnice,

s ohledem na žádost předloženou prostřednictvím pošty společností Magyar Posta obdrženou dne 24. června 2011,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

(1)

Dne 24. června 2011 obdržela Komise žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17/ES, která jí byla zaslána poštou. Dne 8. srpna 2011 požádala Komise prostřednictvím e-mailu žadatele a maďarský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o doplňující informace. Odpovědi byly obdrženy 2. září a 15. září 2011. Žádost předložená společností Magyar Posta (dále jen „Posta“) se týká různých finančních služeb, které společnost Posta poskytuje, a tvoří ji dvě části, konkrétně platební služby a služby prováděné v zastoupení jiných finančních institucí. Každá z těchto částí se týká různých finančních služeb, které byly podle vymezení společnosti Posta seskupeny do těchto okruhů:

Platební služby:

1.

Stávající vlastní služby:

1.1

služby umožňující vložení hotovosti na platební účet (inkasní platby a expresní platby);

1.2

služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu (doručení hotovosti a výplata důchodů);

1.3

služby spojené s převodem peněz (tuzemská peněžní poukázka, mezinárodní peněžní poukázka a peněžní poukázka prostřednictvím služby Western Union prováděné v zastoupení jiných institucí).

2.

Služby v oblasti bankovních účtů a související platební služby, které by měly být dle návrhu poskytovány v budoucnosti:

2.1

služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i operace nutné pro vedení platebního účtu;

2.2

služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i operace nutné pro vedení platebního účtu;

2.3

provádění platebních transakcí mezi platebními účty;

2.4

vydání platebních nástrojů nahrazujících platební kartu.

Služby prováděné v zastoupení jiných institucí:

3.1

zprostředkování běžných účtů a souvisejících produktů a služeb (služby v oblasti soukromých a firemních bankovních účtů nabízené v zastoupení úvěrových institucí, včetně přijímání a předávání příkazů k úhradě, ke zpracování a zprostředkování vkladových účtů a termínovaných vkladů, které se váží k bankovnímu účtu);

3.2

zprostředkování úvěrů prováděné v zastoupení úvěrových institucí;

3.3

zprostředkování a přijímání platebních karet prováděné v zastoupení úvěrových institucí (kreditní karty, debetní karty, přijímání bankovních karet a platební terminály u obchodníků);

3.4

zprostředkování investic a spoření pro zvláštní účely v zastoupení jiných institucí

a)

prodej finančních nástrojů (státní dluhopisy, investiční fondy a další cenné papíry);

b)

zprostředkování spořících produktů pro domácnosti;

3.5

zprostředkování pojistných produktů (životní pojištění a neživotní pojištění).

(2)

Podle žádosti (2) sestává síť společnosti Posta z více než 2 600 stálých poštovních provozoven. Veškeré služby uvedené v žádosti však neposkytují všechny provozovny (3). V současné době působí na území Maďarska celkem 4 605 poboček úvěrových institucí. Podle společnosti Giro Zrt. je největší institucí OTP Bank s 809 pobočkami, po ní následují K&H Bank Zrt. (377 poboček), CIB Bank Zrt. (218 poboček), Reiffeisen Bank Zrt. (180 poboček) a Erste Bank Hungary Nyrt. (145 poboček). Každá z osmi největších bank v odvětví úvěrových institucí má více než 100 poboček, navíc zde působí i 22 malých a středně velkých bank, 10 poboček úvěrových institucí a 138 úvěrových institucí, které jsou sdruženy s jednou větší úvěrovou institucí provozující síť 20 až 40 poboček. V mezinárodním srovnání podle údajů z modré knihy ECB z roku 2007 (4) se tak Maďarsko dostává na střední příčky v počtu poboček na obyvatele.

II.   PRÁVNÍ RÁMEC

(3)

Je třeba připomenout, že podle čl. 6 odst. 2 písm. c) směrnice 2004/17/ES se uvedená směrnice vztahuje na poskytování finančních služeb vymezených ve čtvrté odrážce uvedeného písmene c) pouze v případě, že jsou tyto služby poskytovány subjekty, které poskytují rovněž poštovní služby ve smyslu písmene b) uvedeného ustanovení. Společnost Posta je jediným zadavatelem v Maďarsku, který nabízí služby dotčené tímto rozhodnutím.

(4)

Článek 30 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu jedné z činností, na něž se uvedená směrnice vztahuje, se touto směrnicí neřídí, pokud je v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s přihlédnutím ke zvláštním rysům dotčeného odvětví. Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Společenství o otevření daného odvětví nebo jeho části. Nejsou-li v příloze XI směrnice žádné příslušné právní předpisy Společenství uvedeny, jako v případě služeb dotčených tímto rozhodnutím, pak čl. 30 odst. 3 druhý pododstavec vyžaduje, že „musí být prokázáno, že přístup na trh je volný fakticky i právně“.

(5)

Pokud jde o finanční služby, je třeba připomenout, že na úrovni Evropské unie byl přijat rozsáhlý korpus právních předpisů zaměřený na liberalizaci zavádění a poskytování služeb v tomto odvětví (5). Pokud jde o platební služby, podotýká se, že Maďarsko zcela a včas provedlo směrnici 2007/64/ES o platebních službách, a to zákonem č. LXXXV z roku 2009 o provozování obchodních a platebních služeb.

(6)

Maďarsko provedlo právní předpisy Evropské unie ohledně liberalizace pohybu kapitálu a volného poskytování služeb i právní předpisy ohledně liberalizace finančních trhů. Maďarsko navíc splnilo požadavky stanovené akčním plánem pro finanční služby. Maďarský trh úvěrových institucí a platebních služeb je náležitě regulován. Podle zákona č. CXII z roku 1996 o úvěrových institucích a finančních podnicích (bankovní zákon) podléhají finanční služby a doplňkové činnosti povolení. Podle zákona č. CXXXVII z roku 2007 o investičních podnicích a obchodnících s komoditami a o regulaci jejich činností mohou investiční služby provádět pouze investiční podniky a úvěrové instituce. Zákon č. LX z roku 2003 o pojišťovnách a pojišťovnictví stanoví, že činnosti pojišťovnictví mohou vykonávat pouze pojišťovny. Provozování finančních služeb, které jsou předmětem této žádosti, společností Posta bylo povoleno maďarským orgánem pro finanční dohled. Každá instituce, která je schopna dostát ustanovením, která se týkají obezřetné činnosti a účinného dohledu, může získat povolení k provádění těchto služeb. Provozování finančních služeb nebo činností doplňujících finanční služby, jakož i investičních služeb a pojistných služeb, je otevřeno rovněž nerezidentním společnostem prostřednictvím jejich poboček, disponují-li povolením příslušného orgánu dozoru v zemi usazení. Požadavek na zřízení pobočky v Maďarsku se nevztahuje na finanční instituce se sídlem v některém z členských států EHP, protože tyto instituce mohou poskytovat své služby přeshraničně.

(7)

S náležitým přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným v 5. a 6. bodě odůvodnění výše lze předpokládat, že podmínku volného přístupu stanovenou v čl. 30 odst. 3 je možné považovat za splněnou.

(8)

Přímé vystavení hospodářské soutěži na konkrétním trhu by mělo být posouzeno na základě různých kritérií, z nichž žádné není samo o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, podíl hlavních účastníků na daném trhu představuje kritérium, které by mělo být vzato v úvahu. Dalším zvažovaným kritériem může být stupeň koncentrace na těchto trzích anebo přelévání klientů. Jelikož podmínky se u různých činností, jichž se toto rozhodnutí týká, liší, zkoumání situace v oblasti hospodářské soutěže by mělo vzít v úvahu odlišnou situaci na jednotlivých trzích.

(9)

Ačkoliv v určitých případech by bylo možné předpokládat užší nebo širší definice trhů, přesnou definici relevantního trhu lze pro účely tohoto rozhodnutí ponechat otevřenou, pokud jde o řadu služeb uvedených v žádosti předložené společností Posta, neboť výsledek analýzy zůstává stejný bez ohledu na to, zda je založen na úzké nebo širší definici.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže.

III.   POSOUZENÍ

(11)

V žádosti jsou uvedeny dvě odlišné kategorie platebních služeb, konkrétně a) stávající služby a b) služby, jejichž zavedení je plánováno na rok 2012. Pro účely posouzení, které se vztahuje k tomuto rozhodnutí, budou vzaty v úvahu pouze stávající služby, neexistují totiž žádné závažné důkazy o účincích plánovaných služeb v případě jejich zavedení.

(12)

Stávající platební služby prováděné společností Posta jsou služby umožňující vložení hotovosti na platební účet a služby umožňující výběry hotovosti z bankovního účtu, v jejichž případě společnost Posta jedná jako zprostředkovatel, a služby spojené s převodem peněz (vlastní služby tuzemských a mezinárodních peněžních poukázek, jakož i zprostředkované služby peněžních poukázek prostřednictvím služby Western Union).

(13)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda služby nabízené společností Posta jsou vystaveny takové úrovni hospodářské soutěže (na trzích, na které je volný přístup), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2004/17/ES bude zadávání veřejných zakázek společnosti Posta pro výkon dotčených činností probíhat průhledným a nediskriminačním způsobem na základě kritérií, která umožní určit ekonomicky nejvýhodnější řešení. Za tímto účelem je tedy nezbytné zkoumat, zda banky a další finanční instituce mají možnost vyvolat konkurenční tlak na společnost Posta.

(14)

Hlavními konkurenty společnosti Posta na trhu platebních služeb jsou banky a jiné finanční instituce, na něž se směrnice 2004/17/ES nevztahuje, protože nejsou smluvními subjekty ve smyslu směrnice anebo neposkytují finanční služby společně s poštovními službami.

(15)

Platební metody nabízené bankami jsou celkově atraktivnější než metody v papírové nebo hotovostní formě a jsou všeobecně dostupné. Podle společnosti GfK Hungaria (6) oproti minulému roku vzrostl počet uživatelů služeb internetového bankovnictví do konce roku 2010 o 200 000 a dosáhl 1 milionů uživatelů, přičemž se tempo růstu zvyšuje. Podle stejného zdroje se současně snižuje počet těch, kteří dávají přednost osobnímu bankovnictví, jedna čtvrtina všech klientů už nevyřizuje své bankovní záležitosti na pobočkách banky.

(16)

Trh produktů vymezený žadatelem je trhem platebních služeb poskytovaných úvěrovými institucemi nebo jinými poskytovateli platebních služeb, ačkoli se příslušný zeměpisný trh považuje za celostátní. Maďarský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (GVH) uvedl, že i přesto, že nemá k dispozici veškeré informace a údaje, aby mohl náležitě a přesně definovat trh produktů, příslušné vymezení trhu produktů předložené žadatelem „je pravděpodobně přijatelné“. Pokud jde o dotčený zeměpisný trh, v rámci téhož prohlášení zmíněného výše GVH uvedl, že „si není vědom žádných důkazů, na jejichž základě by zeměpisným trhem nemělo být celé území Maďarska“.

(17)

Pro účely tohoto rozhodnutí nebude trh platebních služeb dále dělen na trhy soukromých a firemních produktů, neboť výsledek analýzy zůstává stejný bez ohledu na to, zda je založen na úzké nebo širší definici.

(18)

Maďarské orgány pro hospodářskou soutěž s odvoláním na stupeň koncentrace na platebním trhu uvádí, že podle všeho „má 5 až 6 větších bank spolu se společností Magyar Posta velmi silně kumulovaný podíl na trhu, pokud jde o služby malých plateb, a možná zaujímají většinu trhu. Velkoobchodní trh by nejspíše mohl být méně koncentrovaný, a to díky přítomnosti několika dalších finančních institucí“.

(19)

Tyto služby umožňují klientům provádět platby za zakoupené služby a zboží. Využívají je soukromé osoby pro plnění platební povinnosti a slouží především k provádění plateb za veřejné služby, telekomunikace, finanční služby, pojištění, donášku do domu, odvod daní atd.

(20)

Hlavním faktorem pro přesné určení relevantního trhu produktů je stanovení rozsahu náhradních produktů, které přestavují alternativní prostředky, jichž by klient využil při plnění platební povinnosti. Žadatel se tudíž domnívá, že relevantní trh produktů zahrnuje hotovostní vklady na bankovní účty prováděné v bankách nebo prostřednictvím ATM (7), platby kartou a převody mezi bankovními účty (jednoduché převody a trvalé příkazy).

(21)

Pokud jde o změnu platebních metod, maďarský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (GVH) potvrdil, že „většina poskytovatelů veřejných a jiných služeb obvykle nabízí svým zákazníkům různé platební metody, mezi nimiž lze snadno přecházet. Rovněž jsou zřejmé tendence přesvědčovat klienty, aby místo papírové a hotovostní formy používali elektronické platební metody.“ V této souvislosti je třeba zmínit nárůst v používání internetového bankovnictví. Jak je však uvedeno v 9. bodě odůvodnění výše, přesnou definici lze pro účely tohoto rozhodnutí ponechat otevřenou.

(22)

Podíl společnosti Posta na trhu služeb umožňujících vkládání hotovosti na platební účet vyčíslený procentem z celého vymezeného trhu představoval (8) 3,91 % v roce 2007, 3,88 % v roce 2008 a 4,14 % v roce 2009. V souvislosti s objemem i hodnotou je třeba zmínit, že v porovnání s předchozími dvěma roky počet transakcí společnosti Posta i jejich hodnota v roce 2009 poklesly (9).

(23)

Pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by měly být tyto faktory považovány za známku přímého vystavení činnosti společnosti Posta hospodářské soutěži.

(24)

Služby umožňující výběry hotovosti se vyznačují tím, že majitel účtu schvaluje platbu ze svého platebního účtu na příkaz třetí strany. Do rámce těchto služeb v současnosti patří doručení hotovosti a výplata důchodů. Hlavními směnečnými dlužníky jsou ministerstvo financí a městské samosprávy, které využívají tento režim k výplatě rodinných přídavků, sociálních dávek, dávek v nezaměstnanosti atd. U plateb prováděných státem má příjemce možnost nechat si částky připisovat na bankovní účet nebo zasílat poštovní poukázkou. Při výplatě důchodů mají příjemci rovněž možnost nechat si část částky připsat na svůj účet a zbylou část obdržet v hotovosti. Také je možné kdykoli změnit doručení hotovosti na bankovní převod, a to jednoduchou žádostí podanou Ústřední správě národního důchodového pojištění.

(25)

Maďarský stát prostřednictvím národní banky provádí politiku, která se zaměřuje na snižování objemu hotovostních transakcí a podporuje rozvoj elektronických platebních metod a související infrastruktury. Firemní subjekty musí uskutečňovat platby prostřednictvím platebních účtů a státním zaměstnancům jsou mzdy vypláceny na bankovní účty. Podle nedávné studie (10), kterou provedla Maďarská národní banka, v současné době více než polovinu důchodů vyplácí stát jinými prostředky než peněžní poukázkou, a podle žádosti (11) počet i celkový objem důchodů vyplácených prostřednictvím společnosti Posta v posledních letech stále klesají.

(26)

Z výše uvedených důvodů se platební převod mezi platebními účty (jednoduchý převod a hromadné převody), výběry hotovosti bankovní kartou z bankomatů a na terminálech POS (12) a výběry hotovosti z bankomatů považují za relevantní trh produktů pro služby umožňující výběry z platebního účtu.

(27)

Pokud jde o výše uvedené služby, lze pro účely plateb prováděných ve prospěch osob s bankovním účtem považovat platby mezi platebními účty (jednoduché transakce a hromadné transakce, kdy platby odcházejí z jednoho účtu několika osobám) za náhradní produkty. Rovněž v tomto případě lze přesnou definici pro účely tohoto rozhodnutí ponechat otevřenou.

(28)

Podíl společnosti Posta na trhu služeb umožňujících výběry hotovosti z platebního účtu vyjádřený procentem z celkové náhradní služby představoval (13) 2,44 % v roce 2007, 2,49 % v roce 2008 a 2,61 % v roce 2009. V souvislosti s objemem a hodnotou je třeba zmínit, že počet transakcí společnosti Posta a jejich celková hodnota měly v posledních třech letech, za něž jsou údaje k dispozici, tedy v roce 2007, 2008 a 2009, sestupnou tendenci (14).

(29)

Pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by měly být tyto faktory považovány za známku přímého vystavení činnosti společnosti Posta hospodářské soutěži.

(30)

Služba spojená s převodem peněz, kterou poskytuje společnost Posta, je obecně využívána k provádění plateb mezi soukromými osobami. Tyto služby zahrnují tuzemské peněžní poukázky a mezinárodní peněžní poukázky, které společnost Posta poskytuje samostatně, a tuzemský i mezinárodní převod peněz prostřednictvím služby Western Union, který nabízí metodu převodu peněz v reálném čase.

(31)

Pokud jde o tuzemské převody prováděné samostatně společností Posta i v zastoupení společnosti Western Union, žadatel se domnívá, že transakce mezi platebními účty se podobají převodům peněz, má-li příjemce platební účet. Trh plateb prováděných v Maďarsku mezi platebními účty je možné považovat za relevantní trh produktů pro tuzemské převody peněz, ačkoli lze přesnou definici ponechat otevřenou.

(32)

Odpovídajícím způsobem vypočítané podíly společnosti Posta na trhu představovaly v letech 2007, 2008 a 2009 méně než 1 %.

(33)

V případě mezinárodních převodů peněz se činnosti prováděné společnostmi Posta a Western Union považovaly za téměř podobné. Platby prostřednictvím platebních účtů se navíc považují za nahraditelné prostředky, žadatel proto považuje přeshraniční platby mezi platebními účty za relevantní trh produktů. Přesnou definici relevantního trhu však lze ponechat otevřenou.

(34)

Na tomto základě vypočtený podíl společnosti Posta na trhu představoval v letech 2007, 2008 a 2009 0,5 %.

(35)

Pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by měly být tyto faktory považovány za známku přímého vystavení činnosti společnosti Posta hospodářské soutěži.

(36)

Žádost o udělení výjimky se rovněž vztahuje k určitým činnostem společnosti Posta, které jsou prováděny v zastoupení jiných institucí, ve spojení s některými finančními službami, v jejich případě jedná společnost Posta jako zprostředkovatel.

(37)

Žádost o udělení výjimky se vztahuje na zprostředkování běžných účtů a souvisejících produktů a služeb, konkrétně na služby v oblasti soukromých a firemních bankovních účtů nabízené v zastoupení úvěrových společností, včetně přijímání a předávání příkazů k úhradě ke zpracování, a zprostředkování vkladových účtů a termínovaných vkladů, které se váží k bankovnímu účtu.

(38)

Finanční produkty a služby nabízené společností Posta v roli zprostředkovatele poskytují banky Erste Bank a OTP Bank. Společnost Posta také nabízí své vlastní vkladové produkty.

(39)

Předchozí praxe Komise (15) rozlišuje mezi retailovým bankovnictvím a firemním bankovnictvím. Do definice retailového bankovnictví spadají veškeré bankovní služby pro soukromé osoby a velmi malé podniky, zatímco firemní bankovnictví obvykle představuje bankovní služby pro velké firemní klienty a malé a střední podniky. V předchozích rozhodnutích (16), která souvisí s retailovým bankovnictvím, ponechala Komise otevřené, zda jednotlivé produkty retailového bankovnictví představují samostatné trhy produktů, nebo zda produkty retailového bankovnictví mohou tvořit část jediného relevantního trhu produktů.

(40)

Relevantní trh produktů je nutné rozlišovat podle úrovně v distribučním řetězci (předcházející, tj. poskytování běžných účtů a souvisejících produktů a služeb, nebo navazující, tj. zprostředkování běžných účtů a souvisejících produktů a služeb). Pro činnost zprostředkování soukromých platebních účtů se může za relevantní trh produktů považovat trh v oblasti zprostředkování soukromých běžných účtů a vkladových produktů. Pro činnost zprostředkování firemních platebních účtů se může za relevantní trh produktů považovat trh v oblasti zprostředkování firemních běžných účtů a vkladových produktů. Podle 9. bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí však není nutné relevantní trh definovat.

(41)

Žadatel vymezuje zeměpisný trh na celé území Maďarska. Maďarský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (GVH) potvrdil, že „pro účely tohoto případu všechny finanční instituce, které v Maďarsku působí, provádějí své činnosti celostátně; žádný aspekt poskytování finančních služeb nejeví známky regionální odchylky“. Předchozí praxe Komise (17) navíc v souvislosti s finančními trhy považovala relevantní zeměpisný trh za trh s celostátní působností, a to kvůli různým podmínkám hospodářské soutěže v jednotlivých členských státech a významu sítě poboček.

(42)

Podíly společnosti Posta na trhu, vypočtené se zřetelem na výše uvedené, představovaly v případě soukromých běžných účtů a vkladů 1,45 % v roce 2007, 1,38 % v roce 2008 a 1,51 % v roce 2009, zatímco podíly společnosti Posta na trhu firemních běžných účtů a vkladů byly v letech 2007, 2008 a 2009 nepatrné (0 %). Tyto údaje ukazují, že podíly na trhu v oblasti zprostředkování těchto finančních služeb jsou též malé.

(43)

Zbývající část daného trhu je rozdělena mezi ostatní banky a finanční instituce, na které se nevztahuje směrnice 2004/17/ES.

(44)

Ve svém šetření z roku 2009, které se týkalo soukromého bankovnictví (18), došel maďarský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (GVH) k závěru, že v Maďarsku neexistují žádné větší překážky pro změnu běžného účtu, navíc bylo zjištěno, že míra změny běžného účtu je v porovnání s ostatními členskými státy EU jedna z nejvyšších.

(45)

Výhody rozsáhlé sítě společnosti Posta jsou vyvažovány rostoucím významem internetového bankovnictví.

(46)

Podle průzkumu (19) faktorů, které ovlivňují klienta při výběru banky, bylo zjištěno, že nejdůležitějšími faktory jsou spolehlivost a důvěra, blízkost a přístupnost (včetně dostupných prostředků pro výběr hotovosti) a kvalita služby. Tyto závěry rovněž potvrdily výsledky průzkumu (20) v oblasti finančních služeb a služeb běžných účtů. Podle tohoto zdroje jsou nejdůležitějším aspektem při výběru banky náklady a její pověst, zatímco snadný přístup (tj. rozsáhlá síť) se jeví méně důležitým. Dále se za důležité považuje také spektrum bankovních služeb, konkrétně dostupnost široké škály bankovních služeb, a vysoká kvalita služby. S přihlédnutím k výše uvedenému a přesto, že společnost Posta disponuje rozsáhlou sítí, existují i další kritéria, která klienti označili za podstatná (pověst banky, bankovní služby, kvalita služby) a která jsou při výběru banky v protiváze. Klienti, kteří potřebují široké spektrum služeb, by tedy váhali s výběrem poštovního běžného účtu, který nenabízí spektrum služeb, na něž jsou zvyklí, nebo s přechodem na takový účet.

(47)

Pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by měly být tyto faktory považovány za známku přímého vystavení činnosti společnosti Posta hospodářské soutěži.

(48)

Tato činnost představuje zprostředkování úvěrů poskytovaných třetími stranami, kdy společnost Posta jedná jako zprostředkovatel vícečetných zvláštních služeb. Společnost Posta nabízí soukromým klientům úvěrové produkty (bez jakýchkoli bankovních záruk, a to ani ve formě movitého ani nemovitého majetku) Erste Bank, segmentu firemních klientů pak společnost Posta nabízí produkty Magyar Fejlesztesi Bank a jedná tedy jako zprostředkovatel vícečetných zvláštních služeb.

(49)

Dotčené služby lze dále dělit podle mnoha různých faktorů, např. podle toho, za jakými účely si klienti úvěry berou, nebo podle typického klienta (spotřebitelé, malé a střední podniky, větší společnosti nebo veřejná správa). Zprostředkování soukromých úvěrů a zprostředkování firemních úvěrů lze tedy považovat za samostatné trhy produktů.

(50)

Trh produktů v oblasti zprostředkování soukromých úvěrů žadatel definuje jako trh s neomezenými hypotečními úvěry a osobními úvěry v maďarských forintech (HUF) i v cizích měnách. To není v rozporu s předchozí praxí Komise (21), kdy Komise ponechala otevřené, zda jednotlivé produkty retailového bankovnictví přestavují samostatné relevantní trhy produktů, nebo zda produkty retailového bankovnictví mohou tvořit část jediného relevantního trhu produktů.

(51)

Ve firemním sektoru nabízí společnost Posta pouze jeden typ firemního úvěrového produktu. Tento produkt obvykle nabízí jiné finanční instituce (tj. úvěrní družstva). Společnost Posta tyto produkty nenabízí prostřednictvím celé své sítě, ale jen na 45 vyhrazených místech. Žadatel se domnívá, že relevantní trh produktů ve firemním sektoru zahrnuje půjčky malým a středním podnikům nabízené úvěrovými institucemi. Jak je však uvedeno v 9. bodě odůvodnění, přesnou definici trhu lze pro účely tohoto rozhodnutí ponechat otevřenou.

(52)

Zeměpisný trh tvoří celé území Maďarska, a to prakticky ze stejných důvodů, které uvádí 41. bod odůvodnění.

(53)

Podíly společnosti Posta na definovaném trhu soukromých úvěrů představovaly v letech 2007, 2008 a 2009 méně než 0,5 %, zatímco podíly společnosti Posta na trhu firemních úvěrů byly ve stejném období nepatrné (0 %). Dostupné údaje ukazují, že podíly společnosti Posta na těchto úzce vymezených trzích jsou tak malé, že při širším vymezení trhů by byly podíly společnosti Posta na trhu ještě menší.

(54)

Zbývající část trhu je rozdělena mezi ostatní banky a finanční instituce, na které se nevztahuje směrnice o veřejných službách. Kumulované tržní podíly prvních tří konkurentů (22) na trhu soukromých půjček tvořily 52,54 % v roce 2007, 51,39 % v roce 2008 a 54,27 % v roce 2009 a na trhu firemních úvěrů 42,69 % v roce 2007, 47,36 % v roce 2008 a 48,07 % v roce 2009.

(55)

Pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by měly být výše zmíněné faktory považovány za známku přímého vystavení činnosti společnosti Posta hospodářské soutěži.

(56)

Společnost Posta nabízí kreditní karty vydané Erste Bank Zrt. Tento produkt je běžnou kreditní kartou, pokud jde o podmínky a nabízené služby.

(57)

V případě debetních karet jedná společnost Posta jako zprostředkovatel a nabízí drobným i firemním klientům bankovní karty vázané k běžným účtům. Společnost Posta jedná jako zprostředkovatel vícečetných zvláštních služeb, samotnou službu poskytuje Erste Bank Hungary Nyrt. Nabízené platební karty jsou běžnými debetními kartami.

(58)

Pokud jde o přijímání platebních karet, jsou poštovní provozovny vybaveny terminály POS, které umožňují výběry hotovosti prostřednictvím bankovních karet. Žadatel tvrdí, že z hlediska klientů lze stejnou službu (vyzvednutí hotovosti) získat výběrem prostřednictvím bankovního úředníka nebo na jiném terminálu POS provozovaném třetí stranou jinde než na poštovní provozovně, a že jsou tyto produkty tudíž zaměnitelné.

(59)

Komise v minulosti rozlišovala (23) ve vztahu k platebním kartám mezi dvěma hlavními činnostmi: první je vydávání karet jednotlivcům a společnostem a druhou je „získávání“ obchodníků pro přijímání platebních karet. Pokud jde o vydávání platebních karet, Komise se i v předchozích rozhodnutích (24) zabývala možností rozlišovat mezi různými typy karet, nakonec ale ponechala přesnou definici otevřenou.

(60)

Pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, budou zohledněny tři trhy produktů, konkrétně trh kreditních karet, trh debetních karet a přijímání platebních karet.

(61)

Pokud jde o trh přijímání platebních karet, není trh produktů definovaný žadatelem tím trhem, který byl obecně vymezen předchozími rozhodnutími Komise uvedenými v 59. bodě odůvodnění. „Původní“ trh přijímání platebních karet tvoří obchodníci, kteří přijímají platby kartou. Další možný trh přijímání karet tvoří banky, které takovýmto obchodníkům služby pro přijímání karet nabízejí. Jak ale v případě společnosti Posta potvrdil maďarský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (GVH) (25), s přihlédnutím k tomu, že zařízení POS fungují jako bankomaty dvou bank, za které společnost Posta jedná jako zprostředkovatel, „společnost Magyar Posta pravděpodobně postupovala správně, když předložila údaje o koncentraci vycházející z koncentrace podle počtu bankomatů v provozu“.

(62)

Pokud jde o zeměpisný trh, vyplývá z předchozích věcí Komise (26), že trh platebních karet má nadále celostátní působnost, přestože se připouští, že může existovat prostor pro jeho budoucí rozšíření. V tomto případě se za zeměpisný trh považuje celé území Maďarska.

(63)

V období 2007–2009 tvořil podle žadatele podíl společnosti Posta na trhu kreditních karet méně než 1 %, na trhu debetních karet méně než 3 % a na trhu přijímání platebních karet méně než 6 %.

(64)

Podle maďarského Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (27) z nedávné studie, kterou tento orgán provedl společně s Maďarskou národní bankou, vyplývá, že z celkového počtu 24 bank, které vydávají debetní karty, činí podíl 5 největších bank na trhu v oblasti vydávání debetních karet asi 82 %. Stejný zdroj uvádí, že trh vydávání kreditních karet je méně koncentrovaný, z 18 bank, které vydávají kreditní karty, má největších 7 bank kumulovaný 68 % podíl na trhu. Podle žadatele je stupeň koncentrace stejně vysoký i v sektoru přijímání kreditních karet, tři čtvrtiny z celkového počtu bankomatů provozují čtyři banky.

(65)

S ohledem na malé podíly společnosti Posta na trhu a přítomnost jiných bank a finančních institucí, která na činnost společnosti Posta vytváří konkurenční tlak, můžeme dospět k závěru, že pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by měly být tyto faktory považovány za známku přímého vystavení činnosti společnosti Posta hospodářské soutěži.

(66)

Do této kategorie služeb patří prodej finančních nástrojů a uvádění zvláštních investičních produktů na trh. Nabízenými finančními nástroji jsou státní dluhopisy, investiční fondy Erste Befektetesi Zrt., jiné cenné papíry a zvláštní spoření pro domácnosti v zastoupení Fundamenta Lakaskassza Zrt. a OTP Lakastakarekpenztar Zrt., které společnost Posta nabízí jako zprostředkovatel.

(67)

V předchozích případech ponechala Komise otevřenou otázku, zda tyto jednotlivé služby mohou tvořit samostatné trhy produktů (28). Bez ohledu na vymezení dotyčného alternativního trhu bude definice v tomto případě ponechána otevřená, protože v souvislosti se službami, které společnost Posta poskytuje jako zprostředkovatel, není důvod k obavám z ohrožení hospodářské soutěže.

(68)

Pokud jde o zeměpisnou působnost, Komise se domnívala (29), že většina tržních segmentů má mezinárodní působnost, některé segmenty však byly analyzovány z celostátního hlediska (30). Přesná definice zeměpisného trhu bude ponechána otevřená, pro účely tohoto případu bude za zeměpisný trh považováno území Maďarska.

(69)

V období 2007–2009 byl podíl společnosti Posta na trhu státních dluhopisů nižší než 4 %, na trhu investičních jednotek 3–9 %, na trhu dluhopisů méně než 2 % a na trhu spoření pro domácnosti méně než 4 %.

(70)

Pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by měly být tyto faktory považovány za známku přímého vystavení činnosti společnosti Posta na investičním trhu hospodářské soutěži.

(71)

Pošta nabízí životní pojištění v zastoupení Magyar Posta Eletbiztosito Zrt. a neživotní pojištění v zastoupení Magyar Posta Biztosito Zrt.

(72)

Ve svých předchozích rozhodnutích (31) Komise rozlišovala tři obecné kategorie pojištění, konkrétně životní pojištění, neživotní pojištění a zajištění. Dále bylo zjištěno, že z hlediska žadatele lze životní a neživotní pojištění ještě rozdělit na trhy jednotlivých produktů podle různých typů krytých rizik. Pokud jde o životní pojištění, rozlišovala Komise v předchozích rozhodnutích tyto segmenty: životní pojištění jednotlivců, životní pojištění skupin a jednorázové životní pojištění, nebo případně ochranu jednotlivců, ochranu skupin, osobní penze, skupinové penze, úspory a investice (32). Pokud jde o neživotní pojištění, rozlišovala Komise v předchozích rozhodnutích mj. pojištění motorových vozidel, pojištění proti požáru, dopravní pojištění, pojištění zdraví, pojištění majetku, pojištění obecné občanskoprávní odpovědnosti, úrazové pojištění, pojištění právní ochrany, pojištění pracovních úrazů a pojištění úvěru (33). Důvody na straně poskytovatelů však mohly vést k rozšíření trhů produktů. Pro účely tohoto rozhodnutí lze přesnou definici trhu produktů ponechat otevřenou.

(73)

Komise v minulosti rovněž analyzovala distribuci pojistných produktů a potvrdila, že relevantní trh pro distribuci neživotního i životního pojištění by tvořily všechny vnější (tj. třetí strany nebo nevlastněné) distribuční kanály, např. obchodníci s cennými papíry, zástupci a další zprostředkovatelé (34). Pro účely tohoto rozhodnutí lze však přesnou definic trhu produktů ponechat otevřenou.

(74)

Pokud jde o zeměpisný trh, vymezila Komise ve svých předchozích rozhodnutích (35) trhy životního pojištění jako celostátní, a to na základě celostátních distribučních kanálů, zavedené struktury trhu, finančních omezení a různých regulačních rámců. Stejný přístup se použije v tomto případě, za zeměpisný trh bude považováno celé území Maďarska.

(75)

V období 2007–2009 odpovídal podíl společnosti Posta na trhu produktů životního pojištění méně než 5 % (36) a na trhu produktů neživotního pojištění méně než 1 % (37). Tyto údaje ukazují, že podíly na trhu v oblasti zprostředkování pojištění jsou též malé.

(76)

Kumulovaný tržní podíl tři největších konkurentů činil ve stejném období na trhu produktů životního pojištění 52,29 %, 51,08 % a 50,1 %, na trhu produktů neživotního pojištění pak 54,84 %, 52,56 % a 51,66 %.

(77)

Pro účely tohoto rozhodnutí, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže, by měly být tyto faktory považovány za známku přímého vystavení činnosti společnosti Posta na trhu pojištění hospodářské soutěži.

IV.   ZÁVĚRY

(78)

Vzhledem k faktorům zkoumaným v 11. až 77. bodě odůvodnění lze mít za to, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES je v Maďarsku splněna, pokud jde o tyto činnosti:

a)

služby umožňující vložení hotovosti na platební účet;

b)

služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu;

c)

služby spojené s převodem peněz;

d)

zprostředkování běžných účtů a souvisejících produktů a služeb;

e)

zprostředkování úvěrů;

f)

zprostředkování a přijímání platebních karet vydaných úvěrovými institucemi;

g)

zprostředkování investic a spoření pro zvláštní účely v zastoupení jiných institucí;

h)

zprostředkování pojistných produktů.

(79)

Jelikož podmínka neomezeného přístupu na trh je také splněna, směrnice 2004/17/ES by se neměla použít v případě, kdy zadavatelé zadávají zakázky určené pro umožnění služeb uvedených v 78. bodě odůvodnění, které mají být poskytovány v Maďarsku, ani v případě, jsou-li pořádány veřejné soutěže s ohledem na výkon této činnosti v Maďarsku.

(80)

Finanční služby prováděné společností Posta jsou pomocnými službami v rámci poštovních služeb podle čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/17/ES. Tato žádost o udělení výjimky se nevztahuje na poštovní služby prováděné společností Posta, pro tyto činnosti se tedy nadále používá směrnice 2004/17/ES. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že zakázky zahrnující více činností se řídí ustanoveními článku 9 směrnice 2004/17/ES. To znamená, že zadává-li zadavatel „smíšenou“ zakázku, tedy zakázku určenou k vykonávání jak činností vyňatých z oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES, tak činností, které vyňaty nejsou, je třeba dbát na to, pro které činnosti je zakázka především zamýšlena. V případě smíšené zakázky, jejímž hlavním účelem je podpora poštovních činností, se uplatňují ustanovení směrnice 2004/17/ES. Není-li objektivně možné určit, pro kterou činnost je zakázka především zamýšlena, zadává se v souladu s pravidly uvedenými v čl. 9 odst. 2 a 3 směrnice 2004/17/ES.

(81)

Toto rozhodnutí je založeno na právním a skutkovém stavu z července až října 2011, jak se jeví na základě informací předložených společností Magyar Posta a maďarským Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže Rozhodnutí lze revidovat, pokud by v případě zásadních změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES.

(82)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Směrnice 2004/17/ES se nevztahuje na zakázky zadané zadavateli, které mají v Maďarsku umožnit vykonávání níže uvedených služeb:

a)

služby umožňující vložení hotovosti na platební účet;

b)

služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu;

c)

služby spojené s převodem peněz;

d)

zprostředkování běžných účtů a souvisejících produktů a služeb;

e)

zprostředkování úvěrů;

f)

zprostředkování a přijímání platebních karet vydaných úvěrovými institucemi;

g)

zprostředkování investic a spoření pro zvláštní účely v zastoupení jiných institucí;

h)

zprostředkování pojistných produktů.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Maďarské republice v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 16. prosince 2011.

Za Komisi

Michel BARNIER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Viz žádost, s. 11.

(3)  Např.: V oblasti platebních služeb poskytuje službu mezinárodních poštovních peněžních poukázek pouze 328 poštovních provozoven a službu převodu peněz prostřednictvím služby Western Union zprostředkovaně 1 024 poštovních provozoven. V oblasti služeb poskytovaných v zastoupení jiných institucí je zprostředkování kreditní karty Posta a zprostředkování investičních dluhopisů a některých pojistných produktů nabízeno pouze na 343 místech, produkty běžných účtů OTP Bank pro soukromé klienty nabízí 244 poštovních provozoven a firemní úvěry jsou nabízeny pouze na 45 místech.

(4)  Evropská centrální banka, „Platební systémy a systémy pro vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii: země mimo eurozónu – Maďarsko“, srpen 2007.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.

(6)  GfK Hungaria: „Internetové bankovnictví se nadále prosazuje“, 3. listopadu 2010, http://www.gfk.com/imperia/md/content/gfk_hungaria/pdf/press_h/2010/press_2010_11_03_h.pdf.

(7)  ATM – bankomat (z angl. Autmated Teller Machine)

(8)  Podíly na relevantním trhu byly vyčísleny na základě vztahu k celkové hodnotě transakcí. Viz žádost, s. 34.

(9)  Viz žádost, s. 32.

(10)  Maďarská národní banka: „Nic není zadarmo: průzkum sociálních nákladů hlavních platebních nástrojů v Maďarsku“, Dr. Aniko Turjan, EVA Diveki, EVA Keszy-Harmath, Gergely Koczan, Kristof Takacs, občasník č. 93, 2011.

(11)  Viz zpráva, s. 35 a 36.

(12)  POS – platební terminál u obchodníka (z angl. Point of Sale)

(13)  Podíly na relevantním trhu byly vyčísleny na základě vztahu k celkové hodnotě transakcí. Viz žádost, s. 36.

(14)  Viz žádost, s. 35 a 36.

(15)  Věc č. COMP/M.5384 – BNP PARIBAS/FORTIS, s. 3.

(16)  Věc č. COMP/M.4844 – Fortis/ABN AMRO Assets.

(17)  Věci č. COMP/M. 2225 – FORTIS/ASR, s. 3, COMP/M.5075 – Vienna Insurance Group/Erste Bank Versicherungssparte a COMP/M.5384 – BNP PARIBAS/FORTIS, s. 15.

(18)  Změna v případě některých finančních produktů pro drobné klienty a malé podniky – odvětvové šetření – konečná zpráva, 5. února 2009, GVH – maďarský Úřad pro hospodářskou soutěž. Úřad GVH prováděl tuto studii týkající se změn banky v období 2002–2006.

(19)  Změna v případě některých finančních produktů pro drobné klienty a malé podniky – odvětvové šetření – konečná zpráva, 5. února 2009, GVH – maďarský Úřad pro hospodářskou soutěž, a související výchozí studie „Informace a zkušenosti související se změnou banky“, souhrnná analýza zákaznického trhu, Millward Brown, září 2006.

(20)  Ipsos: Finanční služby, služby běžného účtu, shrnutí průzkumu mezi drobnými klienty, leden 2009.

(21)  Věc č. COMP/M.4844 – Fortis/ABN AMRO Assets.

(22)  Podle doplňujících informací, které žadatel uvedl ve svém dopise ze dne 2. září 2011.

(23)  Věc č. COMP/M.5241 – American Express/Fortis/Alpha Card.

(24)  Věci č. COMP/M. 3894 – Unicredito/HVB, COMP/M.2567 – Nordbanken/Postgirot, COMP/M. 3740 – Barclays Bank/Foerenngssparbanken/JV, COMP/M. 4844 – Fortis/ABN AMRO Aseests, COMP/M. 5241 – American Express/Fortis/Alpha Card.

(25)  Odpověď GVH ze dne 15. září 2011 na dopis Komise s žádostí o informace ze dne 8. srpna 2011.

(26)  Věci č. COMP/M. 3740 – Barclays Bank/Foereningssparbanken/JV a COMP/M. 2567 – Nordbanken/Postgirot.

(27)  Odpověď GVH ze dne 15. září 2011 na dopis Komise s žádostí o informace ze dne 8. srpna 2011.

(28)  Věci č. COMP/M.3894 – Unicredito/HVB, COMP/M.5384 – BNP Paribas/FORTIS.

(29)  Věci č. COMP/M. 2225 – Fortis/ASR, COMP/M.1172 – Fortis AG/Generale Bank.

(30)  Věc č. COMP/M. 4155 – BNP Paribas/BNL.

(31)  Věci č. COMP/M. 4284 – AXA/Winterthur, COMP/M. 5384 – BNP Paribas/FORTIS.

(32)  Věci č. COMP/4047 – Aviva/Ark life, COMP/M.4284 – Axa/Winterthur, COMP/M.4701 – Generali/PPF Insurance Business.

(33)  Věci č. COMP/M.4284 – Axa/Winterthur, COMP/M.4701 – Generali/PPF Insurance Business, COMP/M.2676 – Sampo/Vama/IF Holding/JV.

(34)  Věci č. COMP/M.4284 – AXA/Winterthur, COMP/M.4844 – Fortis/ABN AMRO Assests.

(35)  Věc č. COMP/M. 5075 – Vienna Insurance Group/Erste Bank Versicherungssparte; COMP/M.4844 – Fortis/ABN AMRO Assets.

(36)  Podíl na trhu vypočtený podle příjmů z pojistného.

(37)  Idem 36.


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/86


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2011,

kterým se některé strany osvobozují od rozšíření antidumpingového cla z jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky uloženého nařízením Rady (EHS) č. 2474/93, na některé součásti jízdních kol a kterým se zrušují pozastavení a osvobození od platby antidumpingového cla rozšířeného na některé součásti jízdních kol pocházející z Čínské lidové republiky, jež bylo některým stranám přiznáno nařízením Komise (ES) č. 88/97

(oznámeno pod číslem K(2011) 9473)

(2011/876/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 71/97 (2) (dále jen „rozšiřující nařízení“), kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (EHS) č. 2474/93 (3) z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na dovozy některých součástí jízdních kol z Čínské lidové republiky a kterým se vybírá rozšířené clo z těchto dovozů, které jsou evidovány podle nařízení Komise (ES) č. 703/96 (4),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 88/97 (5) (dále jen „nařízení o osvobození“) o povolování osvobození dovozu některých součástí jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky od rozšíření antidumpingového cla uloženého nařízením (EHS) č. 2474/93, stanoveného nařízením (ES) č. 71/97, a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Poté, co nařízení o osvobození vstoupilo v platnost, řada podniků montujících jízdní kola požádala podle článku 3 uvedeného nařízení o osvobození od antidumpingového cla, které bylo nařízením (ES) č. 71/97 rozšířeno na dovozy některých součástí jízdních kol z Čínské lidové republiky (dále jen „rozšířené antidumpingové clo“). Komise postupně zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie seznamy podniků montujících jízdní kola (6), jimž byly podle čl. 5 odst. 1 nařízení o osvobození pozastaveny platby rozšířeného antidumpingového cla z dovozu základních součástí jízdních kol navržených v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu.

(2)

Po posledním zveřejnění seznamu šetřených stran (7) bylo zvoleno hlavní období šetření. Toto období trvalo od 1. ledna 2011 do 31. července 2011. Rovněž byly požadovány dodatečné informace z let 2009 a 2010. Všem šetřeným stranám byl rozeslán dotazník s žádostí o informace o montážních operacích prováděných v průběhu příslušného období.

(3)

Komise byla dále informována o likvidaci jedné společnosti, která byla osvobozena od rozšířeného antidumpingového cla ze součástí jízdních kol. Kromě toho jedna společnost informovala Komisi, že ukončila provádění montážních operací.

A.   ŽÁDOSTI O OSVOBOZENÍ, NA NĚŽ BYLO V MINULOSTI PŘIZNÁNO POZASTAVENÍ

A.1.   Přípustné žádosti o osvobození

(4)

Komise obdržela od stran uvedených v tabulce 1 níže všechny informace nezbytné k určení, zda jsou jejich žádosti přípustné. Těmto stranám již bylo přiznáno pozastavení s účinkem ode dne, kdy Komise obdržela první úplnou žádost. Na základě těchto informací Komise shledala, že žádosti podané stranami uvedenými v tabulce 1 níže jsou podle čl. 4 odst. 1 nařízení o osvobození přípustné.

Tabulka 1

Název

Adresa

Země

Doplňkový kód TARIC

Blue Factory Team S.L.

CL Torres y Villaroel 6, Elche Parque Industrial, 03320 Alicante

Španělsko

A984

CODE X Sp. z o.o.

Olszanka 109, 33-386 Podegrodzie

Polsko

A966

JETLANE SAS (původně JET’LEAN SAS)

4, boulevard de Mons, 59650 Villeneuve-d’Ascq

Francie

A968

Kwasny & Diekhöner GmbH

Herforder Strasse 331, 33609 Bielefeld

Německo

A993

Maxtec Ltd.

1 Golyamokonarsko shose S., 4204 Tsaratsovo, Plovdiv

Bulharsko

A991

Metelli di Staffoni Mario & C.S.A.S.

Via Trento 68, 25030 Trenzano (BS)

Itálie

A979

Müller GmbH

Riedlerweg 7, 8054 Graz

Rakousko

A978 (původně A977)

Unicykel AB

Aröds Industrieväg 14, 422 43 Hisings Backa

Švédsko

A967

(5)

Během šetření se zjistilo, že u všech žadatelů hodnota součástí pocházejících z ČLR používaných při jejich montážních operacích byla nižší než 60 % celkové hodnoty součástí používaných při těchto operacích. V důsledku toho nespadají do oblasti působnosti čl. 13 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Z uvedeného důvodu a v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení o osvobození by strany uvedené v tabulce 1 výše měly být osvobozeny od rozšířeného antidumpingového cla.

(7)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení o osvobození by mělo osvobození stran uvedených v tabulce 1 výše od rozšířeného antidumpingového cla nabýt účinku dnem přijetí jejich žádosti. Jejich celní dluh, pokud jde o rozšířené antidumpingové clo, má být kromě toho považován za zaniklý ode dne přijetí žádostí o osvobození.

(8)

Společnost Code X Sp. z o.o. během šetření změnila svou adresu. Společnost získala pozastavení na adrese ul. Krolewska 16, 00-103 Warszawa, Polsko. Během doby pozastavení změnila svou adresu na Olszanka 109, 33-386 Podegrodzie, Polsko. Tato změna adresy nemá vliv na původní žádost o pozastavení nebo rozhodnutí o osvobození.

(9)

Společnost JETLANE SAS během šetření změnila svůj název. Společnosti bylo původně uděleno pozastavení pod názvem JET’LEAN SAS. Během doby pozastavení společnost změnila svůj název na JETLANE SAS. Tato změna názvu nemá vliv na původní žádost o pozastavení nebo rozhodnutí o osvobození.

(10)

Doplňkový kód TARIC A977 původně přidělený společnosti Müller GmbH byl chybně přidělen dvakrát, a musel být tudíž odejmut. Dne 3. června 2010 společnost získala doplňkový kód TARIC A978. Tato změna kódu nemá vliv na původní žádost o pozastavení nebo rozhodnutí o osvobození.

A.2.   Zamítnuté žádosti o osvobození

(11)

Strana uvedená v tabulce 2 níže rovněž podala žádost o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla.

Tabulka 2

Název

Adresa

Země

Doplňkový kód TARIC

Bikeworks AC GmbH

Ernst-Abbe-Strasse 28, 52249 Eschweiler

Německo

A980

(12)

Dotyčná strana montovala jízdní kola jako subdodavatel, a nikoli vlastním jménem. Společnost neuskutečňovala žádné nákupy součástí a nemohlo být u ní posouzeno, zda byly montážní operace v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 1 nařízení o osvobození.

(13)

Z těchto důvodů musí Komise v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení o osvobození její žádost zamítnout. V důsledku toho musí být pozastavení platby rozšířeného antidumpingového cla podle článku 5 nařízení o osvobození zrušeno a rozšířené antidumpingové clo musí být vybráno ode dne přijetí žádosti o osvobození, kterou dotyčná strana podala, tj. od data nabytí účinku pozastavení.

A.3   Zrušení

(14)

Pro strany uvedené v tabulce 3 má být osvobození zrušeno.

Tabulka 3

Název

Adresa

Země

Doplňkový kód TARIC

Bicicletas de Alava SL

C/Arcacha 1, 01006 Vitoria

Španělsko

8963

Fundador-Sociedade Importadora de Sangalhos, Lda.

Apartado, 26, P-3781-908 Sangalhos

Portugalsko

8244

(15)

Tyto strany byly osvobozeny od rozšířeného antidumpingového cla na dovoz součástí jízdních kol. Jedna společnost nyní informovala útvary Komise, že ukončila montážní operace. V návaznosti na šetření byly útvary Komise informovány soudem v Portugalsku, že druhá smluvní strana byla zlikvidována. Pro obě strany by výjimka měla být zrušena.

B.   ŽÁDOSTI O OSVOBOZENÍ, NA NĚŽ NEBYLO V MINULOSTI PŘIZNÁNO POZASTAVENÍ

B.1   Nepřípustné žádosti o osvobození

(16)

Strany uvedené v tabulce 4 rovněž podaly žádosti o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla.

Tabulka 4

Název

Adresa

Země

Apollo Electric Bikes B.V.

Leemstraat 6, 4705 RH Roosendaal

Nizozemsko

IN CYCLES, Montagem e Comércio de Bicicletas Lda.

Zona Industrial de Oiă, Lote A e B, Apartado 175, 3770-059 Oiă

Portugalsko

Kleinebenne GmbH

Hansastrasse 22, 33818 Leopoldshöhe

Německo

MOBIKY-TECH

675, Promenade des Ports, 50000 Saint-Lô

Francie

MOVITEC SRL

Jud. Brasov, Aeroportului Street 2, 507075 Ghimbav

Rumunsko

Sun Baby Jacek Gabrus

Ul. Jana Styki 12, 64-920 Pila

Polsko

TORPADO S.R.L.

Viale Enzo Ferrari 11, 30014 Cavarzere (VE)

Itálie

(17)

Jedna z těchto stran je podnikem montujícím elektrická jízdní kola, jehož dovoz není předmětem antidumpingového cla ze součástí jízdních kol podle nařízení (ES) č. 71/97. Tato strana není způsobilá pro osvobození. U některých stran dodávky součástí jízdních kol pro výrobu, na něž se vztahují opatření podle nařízení č. 71/97, nedosahují limitu 300 jednotek měsíčně, jak je uvedeno v čl. 14 písm. c) nařízení o osvobození. Proto tyto strany nesplnily podmínky čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o osvobození a osvobození nemohlo být uděleno. Některé další strany zatím nezahájily výrobu jízdních kol, a tudíž jim nemohlo být uděleno pozastavení.

(18)

Všechny společnosti uvedené v tabulkách 1–4 výše byly vyrozuměny a byla jim dána možnost vyjádřit své připomínky. Žádné vyjádření nebylo takové povahy, aby ovlivnilo závěry stanovené v tomto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Strany uvedené v tabulce 1 níže se osvobozují od rozšíření konečného antidumpingového cla na jízdní kola pocházející z Čínské lidové republiky uloženého nařízením (EHS) č. 2474/93 naposledy pozměněného a zachovaného nařízením (ES) č. 1095/2005, na dovoz některých součástí jízdních kol pocházející z Čínské lidové republiky podle nařízení (ES) č. 71/97.

Toto osvobození nabývá pro jednotlivé strany účinku dnem uvedeným ve sloupci s názvem „Datum nabytí účinku“.

Tabulka 1

Seznam stran, jimž se osvobození přiznává

Název

Adresa

Země

Osvobození podle nařízení (ES) č. 88/97

Datum nabytí účinku

Doplňkový kód TARIC

Blue Factory Team S.L.

CL Torres y Villaroel 6, Elche Parque Industrial, 03320 Alicante

Španělsko

Článek 7

16.7.2010

A984

CODE X Sp. z o.o.

Olszanka 109, 33-386 Podegrodzie (původně ul. Krolewska 16, 00-103 Warszawa)

Polsko

Článek 7

22.1.2010

A966

JETLANE SAS (původně JET’LEAN SAS)

4, boulevard de Mons, 59650 Villeneuve-d’Ascq

Francie

Článek 7

18.2.2010

A968

Kwasny & Diekhöner GmbH

Herforder Strasse 331, 33609 Bielefeld

Německo

Článek 7

5.7.2011

A993

Maxtec Ltd.

1 Golyamokonarsko shose S., 4204 Tsaratsovo, Plovdiv

Bulharsko

Článek 7

15.10.2010

A991

Metelli di Staffoni Mario & C.S.A.S.

Via Trento 68, 25030 Trenzano (BS)

Itálie

Článek 7

13.4.2010

A979

Müller GmbH

Riedlerweg 7, 8054 Graz

Rakousko

Článek 7

30.3.2010

A978 (původně A977)

Unicykel AB

Aröds Industrieväg 14, 422 43 Hisings Backa

Švédsko

Článek 7

11.1.2010

A967

Článek 2

Žádost o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podaná podle článku 3 nařízení (ES) č. 88/97 stranou uvedenou v tabulce 2 níže se zamítá.

Pozastavení platby rozšířeného antidumpingového cla podle článku 5 nařízení (ES) č. 88/97 se pro dotčenou stranu zrušuje ke dni uvedenému ve sloupci s názvem „Datum nabytí účinku“.

Tabulka 2

Seznam stran, pro něž se pozastavení zrušuje

Název

Adresa

Země

Pozastavení podle nařízení (ES) č. 88/97

Datum nabytí účinku

Doplňkový kód TARIC

Bikeworks AC GmbH

Ernst-Abbe-Strasse 28, 52249 Eschweiler

Německo

Článek 5

11.6.2010

A980

Článek 3

Osvobození stran uvedených v tabulce 3 níže od platby rozšířeného antidumpingového cla podle článku 7 nařízení (ES) č. 88/97 budou zrušena podle článku 10 nařízení o osvobození.

Osvobození od platby rozšířeného antidumpingového cla se pro dotčené strany zrušuje ke dni uvedenému ve sloupci s názvem „Datum nabytí účinku“.

Tabulka 3

Seznam stran, pro něž se osvobození zrušuje

Název

Adresa

Země

Osvobození podle nařízení (ES) č. 88/97

Datum nabytí účinku

Doplňkový kód TARIC

Bicicletas de Alava SL

C/Arcacha 1, 01006 Vitoria

Španělsko

Článek 7

1 den po zveřejnění tohoto rozhodnutí

8963

Fundador-Sociedade Importadora de Sangalhos, Lda.

Apartado, 26, P-3781-908 Sangalhos

Portugalsko

Článek 7

1 den po zveřejnění tohoto rozhodnutí

8244

Článek 4

Žádosti o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podané stranami uvedenými v tabulce 4 níže se zamítají.

Tabulka 4

Seznam stran, jejichž žádost o osvobození se zamítá

Název

Adresa

Země

Apollo Electric Bikes B.V.

Leemstraat 6, 4705 RH Roosendaal

Nizozemsko

IN CYCLES, Montagem e Comércio de Bicicletas Lda.

Zona Industrial de Oiă, Lote A e B, Apartado 175, 3770-059 Oiă

Portugalsko

Kleinebenne GmbH

Hansastrasse 22, 33818 Leopoldshöhe

Německo

MOBIKY-TECH

675, Promenade des Ports, 50000 Saint-Lô

Francie

MOVITEC SRL

Jud. Brasov, Aeroportului Street 2, 507075 Ghimbav

Rumunsko

Sun Baby Jacek Gabrus

Ul. Jana Styki 12, 64-920 Pila

Polsko

TORPADO S.R.L.

Viale Enzo Ferrari 11, 30014 Cavarzere (VE)

Itálie

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům a stranám uvedeným v článcích 1, 2, 3 a 4. Zároveň je zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. prosince 2011.

Za Komisi

Karel DE GUCHT

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 16, 18.1.1997, s. 55.

(3)  Úř. věst. L 228, 9.9.1993, s. 1. Nařízení zachované nařízením (ES) č. 1524/2000 (Úř. věst. L 175, 14.7.2000, s. 39) a pozměněné nařízením (ES) č. 1095/2005 (Úř. věst. L 183, 14.7.2005, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 98, 19.4.1996, s. 3.

(5)  Úř. věst. L 17, 21.1.1997, s. 17.

(6)  Úř. věst. C 45, 13.2.1997, s. 3. Úř. věst. C 112, 10.4.1997, s. 9. Úř. věst. C 220, 19.7.1997, s. 6. Úř. věst. C 378, 13.12.1997, s. 2. Úř. věst. C 217, 11.7.1998, s. 9. Úř. věst. C 37, 11.2.1999, s. 3. Úř. věst. C 186, 2.7.1999, s. 6. Úř. věst. C 216, 28.7.2000, s. 8. Úř. věst. C 170, 14.6.2001, s. 5. Úř. věst. C 103, 30.4.2002, s. 2. Úř. věst. C 35, 14.2.2003, s. 3. Úř. věst. C 43, 22.2.2003, s. 5. Úř. věst. C 54, 2.3.2004, s. 2. Úř. věst. C 299, 4.12.2004, s. 4. Úř. věst. L 17, 21.1.2006, s. 16 a Úř. věst. L 313, 14.11.2006, s. 5. Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 73. Úř. věst. C 310, 5.12.2008, s. 19. Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 62. Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 106. Úř. věst. L 136, 24.5.2011, s. 99.

(7)  Úř. věst. L 136, 24.5.2011, s. 99.


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/91


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2011,

kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2007/74/ES

(oznámeno pod číslem K(2011) 9523)

(2011/877/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise na základě směrnice 2004/8/ES rozhodnutím 2007/74/ES (2) stanovila harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělené výroby elektřiny a tepla skládající se z matricových hodnot odlišených podle zohledňovaných faktorů, včetně roku výstavby a druhů paliva.

(2)

Komise má přezkoumat harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla poprvé 21. února 2011 a následně každé čtyři roky, aby byl zohledněn technologický vývoj a změny distribuce zdrojů energie.

(3)

Komise přezkoumala harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla, přičemž vzala v úvahu údaje z provozního použití za reálných podmínek, které poskytly členské státy. Vývoj nejlepší dostupné a ekonomicky odůvodněné technologie, k němuž došlo během období 2006–2011, jež bylo zahrnuto v přezkumu, ukazuje, že pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny by rozlišení podle roku výstavby kogenerační jednotky zavedené rozhodnutím 2007/74/ES u elektráren vybudovaných počínaje 1. lednem 2006 nemělo být zachováno. U kogeneračních jednotek vybudovaných v roce 2005 nebo dříve by se však měly i nadále uplatňovat referenční hodnoty odrážející rok výstavby, aby se zohlednil vývoj zaznamenaný u nejlepší dostupné a ekonomicky odůvodněné technologie. Na základě nedávných zkušeností a rozborů dále přezkum potvrdil, že by se nadále měly uplatňovat korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami. Mimoto by se i nadále měly uplatňovat korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty, jelikož síťové ztráty se v posledních letech nezměnily. Dále by se korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty měly rovněž uplatňovat na elektrárny využívající dřevěná paliva a bioplyn.

(4)

Z přezkumu nevzešly důkazy o tom, že by se energetická účinnost kotlů ve zkoumaném období změnila, a harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla by proto neměly souviset s rokem výstavby. Nebyly potřebné žádné korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami, jelikož termodynamika při výrobě elektřiny z paliv není významně závislá na teplotě okolního prostředí. Navíc nebyly zapotřebí žádné korekční faktory pro tepelné síťové ztráty, protože teplo se vždy využívá v blízkosti místa produkce.

(5)

Je zapotřebí stabilních podmínek pro investice do kombinované výroby tepla a elektřiny a trvalá důvěra investorů. Z této perspektivy je rovněž vhodné prodloužit současné harmonizované referenční hodnoty pro elektřinu a teplo na období 2012–2015.

(6)

Údaje z provozního využití za reálných podmínek nevykazují statisticky významné zlepšení skutečného výkonu nejmodernějších elektráren během zkoumaného období. Referenční hodnoty stanovené rozhodnutím 2007/74/ES na období 2006–2011 by proto měly být zachovány i v období 2012–2015.

(7)

Přezkum potvrdil platnost stávajících korekčních faktorů spojených s klimatickými podmínkami a s vyhnutelnými síťovými ztrátami.

(8)

Použití jediného souboru referenčních hodnot pro celé období a opuštění korekčních faktorů pro klimatické podmínky a síťové ztráty bylo rovněž potvrzeno pro výrobu tepla.

(9)

S ohledem na hlavní cíl směrnice 2004/8/ES, kterým je podpora kombinované výroby tepla a elektřiny za účelem úspory energie, by se mělo stimulovat zdokonalování starších kogeneračních jednotek, aby se zlepšila jejich energetická účinnost. Z těchto důvodů by se referenční hodnoty účinnosti pro elektřinu použitelné na kogenerační jednotku měly od jedenáctého roku od její výstavby zpřísnit.

(10)

Tento přístup je v souladu s požadavkem, aby byly harmonizované referenční hodnoty účinnosti založeny na zásadách uvedených v příloze III písm. f) směrnice 2004/8/ES.

(11)

Je třeba stanovit revidované harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla. Rozhodnutí 2007/74/ES by proto mělo být zrušeno.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Stanovení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělené výroby elektřiny a tepla se stanoví v příloze I a v příloze II.

Článek 2

Použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti

1.   Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty účinnosti uvedené v příloze I v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti se budou používat v období deseti let od roku výstavby kogenerační jednotky.

2.   Od jedenáctého roku od výstavby kogenerační jednotky použijí členské státy harmonizované referenční hodnoty účinnosti, které se podle odstavce 1 použijí na kogenerační jednotku, která je stará deset let. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti se budou používat po dobu jednoho roku.

3.   Pro účely tohoto článku se rokem výstavby kogenerační jednotky rozumí kalendářní rok první výroby elektřiny.

Článek 3

Korekční faktory pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny

1.   Členské státy použijí korekční faktory uvedené v příloze III písm. a) s cílem upravit harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I na průměrnou klimatickou situaci v každém členském státě.

Jestliže na území členského státu ukazují oficiální meteorologické údaje rozdíly mezi ročními teplotami prostředí 5 °C a více, může tento členský stát poté, co tuto skutečnost oznámí Komisi, pro účely prvního pododstavce za použití způsobu stanoveného v příloze III písm. b) použít několik klimatických pásem.

2.   Členské státy použijí korekční faktory uvedené v příloze IV s cílem upravit harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I pro vyhnutelné síťové ztráty.

3.   V případě, že členské státy použijí korekční faktory stanovené v příloze III písm. a) i korekční faktory stanovené v příloze IV, musí přílohu III písm. a) použít přednostně před přílohou IV.

Článek 4

Zdokonalování kogenerační jednotky

Pokud je stávající kogenerační jednotka zdokonalena a investiční náklady na zdokonalení přesáhnou 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou kogenerační jednotku, považuje se pro účely článku 2 kalendářní rok první výroby elektřiny ve zdokonalené kogenerační jednotce za rok její výstavby.

Článek 5

Palivová směs

Pokud je kogenerační jednotka provozována s více než jedním palivem, použijí se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu úměrně k váženému průměru energetického vstupu různých paliv.

Článek 6

Zrušení

Rozhodnutí 2007/74/ES se zrušuje.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 19. prosince 2011.

Za Komisi

Günther OETTINGER

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.

(2)  Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 183.


PŘÍLOHA I

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (odkaz v článku 1)

V níže uvedené tabulce se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny zakládají na čisté výhřevnosti a standardních podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 barů, relativní vlhkost 60 %).

 

Rok výstavby:

Druh paliva:

2001 a dříve

2002

2003

2004

2005

2006–2011

2012–2015

Pevné

Černé uhlí/koks

42,7

43,1

43,5

43,8

44,0

44,2

44,2

Lignit/lignitové brikety

40,3

40,7

41,1

41,4

41,6

41,8

41,8

Rašelina/rašelinové brikety

38,1

38,4

38,6

38,8

38,9

39,0

39,0

Dřevěná paliva

30,4

31,1

31,7

32,2

32,6

33,0

33,0

Zemědělská biomasa

23,1

23,5

24,0

24,4

24,7

25,0

25,0

Biologicky rozložitelný (komunální) odpad

23,1

23,5

24,0

24,4

24,7

25,0

25,0

Neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad

23,1

23,5

24,0

24,4

24,7

25,0

25,0

Ropná břidlice

38,9

38,9

38,9

38,9

38,9

39,0

39,0

Kapalné

Olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG

42,7

43,1

43,5

43,8

44,0

44,2

44,2

Biopaliva

42,7

43,1

43,5

43,8

44,0

44,2

44,2

Biologicky rozložitelný odpad

23,1

23,5

24,0

24,4

24,7

25,0

25,0

Neobnovitelný odpad

23,1

23,5

24,0

24,4

24,7

25,0

25,0

Plynné

Zemní plyn

51,7

51,9

52,1

52,3

52,4

52,5

52,5

Plyn z rafinace/vodík

42,7

43,1

43,5

43,8

44,0

44,2

44,2

Bioplyn

40,1

40,6

41,0

41,4

41,7

42,0

42,0

Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, jiné odpadní plyny, teplo z využitého odpadu

35

35

35

35

35

35

35


PŘÍLOHA II

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla (odkaz v článku 1)

V níže uvedené tabulce se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla zakládají na čisté výhřevnosti a standardních podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 barů, relativní vlhkost 60 %).

 

Druh paliva

Pára/horká voda

Přímé využití výfukových plynů (1)

Pevné

Černé uhlí/koks

88

80

Lignit/lignitové brikety

86

78

Rašelina/rašelinové brikety

86

78

Dřevěná paliva

86

78

Zemědělská biomasa

80

72

Biologicky rozložitelný (komunální) odpad

80

72

Neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad

80

72

Ropná břidlice

86

78

Kapalné

Olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG

89

81

Biopaliva

89

81

Biologicky rozložitelný odpad

80

72

Neobnovitelný odpad

80

72

Plynné

Zemní plyn

90

82

Plyn z rafinace/vodík

89

81

Bioplyn

70

62

Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, jiné odpadní plyny, teplo z využitého odpadu

80

72


(1)  Hodnoty pro přímé teplo se použijí při teplotě 250 °C a vyšší.


PŘÍLOHA III

Korekční faktory týkající se průměrných klimatických podmínek a metody pro určení klimatických pásem pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (podle čl. 3 odst. 1)

a)   Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami

Korekce teploty prostředí je založena na rozdílu mezi průměrnou roční teplotou v členském státě a standardními podmínkami ISO (15 °C).

Korekce je následující:

i)

0,1 %-bodu ztráty účinnosti na každý stupeň nad 15 °C;

ii)

0,1 %-bodu nárůstu účinnosti na každý stupeň pod 15 °C.

Příklad:

Pokud je průměrná roční teplota v členském státě 10 °C, referenční hodnota kogenerační jednotky v tomto členském státě musí vzrůst o 0,5 %-bodu.

b)   Metoda pro určení klimatických pásem

Hranici každého klimatického pásma budou tvořit izotermy (v celých stupních Celsia) průměrné roční teploty prostředí s minimálním rozdílem alespoň 4 °C. Teplotní rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami prostředí použitými v přilehlých klimatických pásmech bude alespoň 4 °C.

Příklad:

V členském státě je průměrná roční teplota prostředí v místě A 12 °C a v místě B 6 °C. Rozdíl je více než 5 °C. Členský stát má nyní možnost zavést dvě klimatická pásma oddělená izotermou 9 °C, a tak stanovit jedno klimatické pásmo mezi izotermami 9 °C a 13 °C s průměrnou roční teplotou prostředí 11 °C a druhé klimatické pásmo mezi izotermami 5 °C a 9 °C s průměrnou roční teplotou prostředí 7 °C.


PŘÍLOHA IV

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (podle čl. 3 odst. 2)

Napětí

Pro elektřinu exportovanou do sítě

Pro elektřinu spotřebovanou na místě

> 200 kV

1

0,985

100–200 kV

0,985

0,965

50–100 kV

0,965

0,945

0,4–50 kV

0,945

0,925

< 0,4 kV

0,925

0,860

Příklad:

100 kWel kogenerační jednotka s vratným motorem poháněným zemním plynem vyrábí elektřinu 380 V. Z této elektřiny se 85 % využívá na vlastní spotřebu a 15 % se dodává do sítě. Elektrárna byla postavena v roce 1999. Roční teplota prostředí je 15 °C (takže není potřeba korekce na základě klimatických podmínek).

V souladu s článkem 2 tohoto rozhodnutí se na kogenerační jednotky starší deseti let použijí referenční hodnoty jednotek starých deset let. Podle přílohy I tohoto rozhodnutí je pro kogenerační jednotku na zemní plyn, která byla vybudována v roce 1999 a nebyla zdokonalena, v roce 2011 harmonizovanou referenční hodnotou účinnosti referenční hodnota na rok 2001, tj. 51,7 %. Po korekci za ztrátu v síti by výsledná referenční hodnota účinnosti pro samostatnou výrobu elektřiny v této kogenerační jednotce byla (na základě váženého průměru faktorů v této příloze):

Ref Εη = 51,7 % * (0,860 * 85 % + 0,925 * 15 %) = 45,0 %


23.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 343/97


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 20. prosince 2011,

kterým se potvrzuje předběžný výpočet průměrných specifických emisí CO2 a cílů pro specifické emise pro výrobce osobních automobilů za kalendářní rok 2010 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009

(Text s významem pro EHP)

(2011/878/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (1), a zejména na čl. 8 odst. 5 druhý pododstavec a čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 443/2009 je Komise povinna každý rok potvrdit průměrné specifické emise CO2 a cíl pro specifické emise pro každého výrobce osobních automobilů v Unii, jakož i pro každé sdružení výrobců vytvořené v souladu s čl. 7 odst. 7 uvedeného nařízení. Na základě tohoto potvrzení Komise určí, zda výrobci a sdružení splnili požadavky článku 4 uvedeného nařízení. Jestliže je zřejmé, že výrobce nebo sdružení nesplnili svůj cíl pro specifické emise, je Komise podle čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení povinna uložit poplatky za překročení emisí prostřednictvím individuálních rozhodnutí určených dotčeným výrobcům nebo správcům sdružení.

(2)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 443/2009 jsou cíle pro výrobce a sdružení závazné s účinkem od roku 2012. Pro kalendářní roky 2010 a 2011 by však Komise měla vypočítat orientační cíle a podle čl. 8 odst. 6 uvedeného nařízení výrobcům nebo sdružením, jejichž průměrné specifické emise překračují jejich orientační cíle, tuto skutečnost oznámit. Jelikož tyto cíle pro roky 2010 a 2011 budou výrobcům sloužit jako ukazatel úsilí nutného pro dosažení závazného cíle v roce 2012, je vhodné určit průměrné specifické emise výrobců za roky 2010 a 2011 v souladu s požadavky uvedenými v článku 4 druhém odstavci uvedeného nařízení a vzít při tom u každého výrobce v úvahu pouze 65 % vozidel s nejnižšími emisemi.

(3)

Údaje, které se použijí pro výpočet průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise, jsou uvedeny v příloze II části C nařízení (ES) č. 443/2009 a vycházejí z počtu registrací nových osobních automobilů v členských státech během předchozího kalendářního roku. Údaje se získávají z prohlášení o shodě vydaných výrobci nebo z dokumentů obsahujících rovnocenné informace v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1014/2010 ze dne 10. listopadu 2010 o sledování a hlášení údajů o registraci nových osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (2).

(4)

Údaje za rok 2010 byly Komisi většinou členských států předány ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 443/2009, tedy do 28. února 2011. Úplné soubory údajů za všechny členské státy však byly Komisi definitivně dány k dispozici teprve do poloviny dubna a následně byly předběžně ověřeny.

(5)

V případech, kdy bylo na základě počátečního ověření jasné, že některé údaje chybějí nebo jsou zjevně nesprávné, se Komise obrátila na dotčené členské státy a údaje příslušným způsobem upravila nebo doplnila, jestliže s tím tyto členské státy souhlasily. Pokud se s některým členským státem nebylo možné dohodnout, předběžné údaje tohoto členského státu upraveny nebyly.

(6)

Dne 29. června 2011 Komise v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 443/2009 předběžné údaje zveřejnila a oznámila 89 výrobcům předběžné výpočty jejich průměrných specifických emisí v roce 2010 a jejich cílů pro specifické emise. Výrobci byli požádáni, aby tyto údaje ověřili a oznámili Komisi případné chyby ve lhůtě tří měsíců od obdržení oznámení v souladu s čl. 8 odst. 5 prvním pododstavcem uvedeného nařízení.

(7)

Dne 12. srpna byly na internetových stránkách Komise zveřejněny pokyny k oznámení o chybách v údajích o emisích CO2 z automobilů. Tyto pokyny obsahují formát pro oznámení a je v nich uvedeno, které informace od výrobců Komise potřebuje, aby mohla tyto chyby zohlednit.

(8)

V tříměsíční lhůtě předložilo oznámení o chybách patnáct výrobců. Jeden výrobce úplné oznámení předložil po uplynutí lhůty. Sedm výrobců z uvedených patnácti předložilo oznámení obsahující podrobné informace o chybách a odůvodnění navrhovaných oprav. Zbývajících osm výrobců předložilo souhrnná oznámení, která jen zčásti odpovídala doporučením Komise k formátu a obsahu oznámení. Vedle výrobců, kteří předložili oznámení o chybách, informovalo osm výrobců Komisi, že soubory údajů obsahují chyby, aniž by poskytli jakékoli další informace nebo důkazy o povaze nebo důvodech těchto chyb.

(9)

V případě 73 výrobců, kteří neoznámili žádné chyby v souborech údajů nebo Komisi pouze informovali o chybách v souborech údajů, aniž by předložili nezbytné důkazy, by předběžné údaje a předběžné výpočty průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise měly být potvrzeny bez úprav.

(10)

Pokud výrobci předložili nezbytné informace a důkazy o existenci chyb v souborech údajů, měla by Komise příslušná oznámení zohlednit a ve vhodných případech změnit předběžné výpočty průměrných specifických emisí a cílů.

(11)

Za počet registrací ohlášený Komisi jsou odpovědné výlučně registrační orgány členských států. Jelikož údaje výrobců o prodeji nemusí přesně odpovídat počtu registrací v daném členském státě za dané období, pro účely výpočtu průměrných specifických emisí nelze zohlednit chyby v počtu registrací. Proto by měly být vzaty v úvahu pouze chyby týkající se obsahu souborů údajů o registrovaných vozidlech. V některých případech však výrobci oznámili, že by určité registrace měly být přiřazeny jinému výrobci. Tato nová přiřazení by se měla promítnout do konečných potvrzených souborů údajů.

(12)

Z úplných oznámení vyplývá, že část souborů údajů mohli výrobci označit za správnou a že navrhli opravy těch částí souborů údajů, které bylo možné ověřit. Nicméně 4 až 15 procent souborů údajů sestává z registrací neidentifikovatelných vozidel, u kterých výrobce nemůže ověřit hodnoty jako emise CO2 či hmotnost. To je obvykle způsobeno skutečností, že chybějí informace potřebné pro identifikaci jednotlivých vozidel výrobcem, přesněji identifikační kód sestávající z typu, varianty a verze dotčených vozidel. V malém počtu případů bylo možné registrace přiřadit výrobcům, ale klíčové údaje o emisích CO2 a hmotnosti nebyly k dispozici.

(13)

Komise ověřila opravy navrhované výrobci a podpůrné důkazy. V případech, kdy byly záznamy opraveny buď doplněním chybějící hodnoty, nebo nahrazením nesprávné hodnoty u registrací, které může výrobce ověřit, a opravené hodnoty jsou v souladu s hodnotami vyplývajícími ze zdrojů referenčních údajů, jako jsou údaje z dokumentace schválení typu, jsou takové opravy opodstatněné. Avšak pokud výrobce sice oznámil chyby, ale nenavrhl opravy, přestože tyto chyby mohly být ověřeny a opraveny, a dostatečně nedoložil, že příslušné opravy nelze provést ve tříměsíční lhůtě pro ověření, dané chyby by pro účely konečného výpočtu neměly být zohledněny.

(14)

Pokud jde o registrace, které lze přiřadit výrobcům, ale výrobci je nemohou ověřit, měly by se hodnoty emisí CO2 a hmotnosti uvedené v těchto registracích přesto použít pro výpočet průměrných emisí CO2 a cíle pro specifické mise. Je ovšem nutné vzít v úvahu skutečnost, že výrobci tyto hodnoty nemohou ověřit, a zajistit, aby jejich zahrnutí nemělo záporný dopad na konečné hodnoty stanovené pro dotčené výrobce. V souladu s tím by mělo být u tohoto výpočtu použito chybové rozpětí odpovídající individuální situaci výrobce, popsané a odůvodněné v oznámení o chybách. Přesněji řečeno by se chybové rozpětí mělo vypočítat pro průměrné specifické emise a pro průměrnou hmotnost, protože tyto dva parametry určují vzdálenost každého výrobce od cíle pro specifické emise, tj. jak blízko je výrobce k dosažení svého cíle pro specifické emise.

(15)

Chybové rozpětí by se mělo určit jako rozdíl mezi vzdálenostmi od cíle pro specifické emise, vyjádřenými jako cíle pro specifické emise minus průměrné emise, vypočtenými se zahrnutím a bez zahrnutí registrací, které výrobci nemohou ověřit. Bez ohledu na to, zda je tento rozdíl kladný, nebo záporný, by chybové rozpětí mělo vždy snižovat vzdálenost daného výrobce od cíle.

(16)

Registrace, u kterých vedle identifikačního kódu chybí také hodnoty emisí CO2 nebo hmotnosti, by se pro účely konečného výpočtu průměrných emisí neměly zohlednit.

(17)

Jelikož v roce 2010 proběhlo první ověření údajů podle nařízení (ES) č. 443/2009, je vhodné vzít pro účely plného zohlednění chyb výjimečně v potaz i oznámení, která neobsahují všechny informace požadované Komisí. Chybová rozpětí, která se použijí pro konečné výpočty uvedené v těchto oznámeních, by se však měla vypočítat na základě vlastního posouzení Komise, pokud jde o počet registrací, jež příslušní výrobci nemohou ověřit. Je rovněž vhodné, aby bylo pro účely potvrzení údajů za rok 2010 výjimečně vzato v úvahu oznámení o chybách, které bylo předloženo krátce po uplynutí lhůty.

(18)

Průměrné specifické emise CO2 z nových osobních automobilů registrovaných v roce 2010, cíle pro specifické emise a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami by proto měly být potvrzeny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro každého výrobce osobních automobilů a každé sdružení výrobců se pro kalendářní rok 2010 potvrzují tyto hodnoty, uvedené v příloze:

a)

cíl pro specifické emise;

b)

průměrné specifické emise CO2, případně upravené o příslušné chybové rozpětí;

c)

rozdíl mezi hodnotami uvedenými v písmenech a) a b);

d)

průměrné specifické emise CO2 pro všechny nové osobní automobily;

e)

průměrná hmotnost všech nových osobních automobilů v Unii.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 20. prosince 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 15.


PŘÍLOHA

Tabulka 1

Hodnoty týkající se výkonnosti výrobců potvrzené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 443/2009

A

B

C

D

E

F

G

H

I

Název výrobce

Sdružení a výjimky

Počet registrací

Prům. emise CO2 (65 %) opravené

Cíl pro specifické emise

Vzdálenost od cíle

Vzdálenost od cíle upravená

Průměrná hmotnost

Prům. emise CO2 (100 %)

ALPINA Burkard Bovensiepen GmbH + Co. KG

 

173

187,795

147,429

40,366

40,366

1 753,38

210,341

Artega Automobil GmbH & Co. KG

 

2

220,000

132,194

87,806

87,806

1 420,00

220,000

Aston Martin Lagonda Ltd

D

1 415

333,482

320,000

13,482

12,657

1 860,72

348,372

Audi AG

 

589 855

133,883

140,365

–6,482

–6,557

1 598,80

151,832

Automobiles Citroën

 

815 936

118,764

127,361

–8,597

–8,597

1 314,26

131,418

Automobiles Peugeot

 

974 248

119,208

127,704

–8,496

–8,496

1 321,76

131,021

Autovaz

 

3 911

212,171

126,410

85,761

85,761

1 293,44

219,516

Bayerische Motoren Werke AG

 

640 021

129,253

137,409

–8,156

–8,210

1 534,13

146,355

Bentley Motors Ltd

 

1 187

391,423

181,363

210,060

210,060

2 495,92

395,925

BMW M GmbH

 

77 120

133,513

142,836

–9,323

–13,535

1 652,88

156,242

Bugatti Automobiles S.A.S

 

8

584,600

159,225

425,375

425,375

2 011,50

589,250

Caterham Cars Limited

D

135

166,920

210,000

–43,080

–43,080

712,15

179,826

Chevrolet Italia

 

25 442

113,042

116,356

–3,314

–3,359

1 073,45

117,607

Chrysler Group LLC

 

31 121

192,081

157,480

34,601

34,601

1 973,32

215,200

CNG Technik

P1

583

225,000

134,782

90,218

89,953

1 476,64

226,252

Automobile Dacia SA

 

251 938

133,865

123,831

10,034

9,631

1 237,01

144,989

Daihatsu Motor Co. Ltd.

 

18 972

128,351

117,975

10,376

10,376

1 108,86

145,374

Daimler AG, Stuttgart

P2

646 067

137,762

137,323

0,439

0,349

1 532,24

160,166

Dr Motor Company S. r. l.

 

4 943

122,413

120,642

1,771

1,771

1 167,22

138,566

Ferrari

D

2 361

300,718

303,000

–2,282

–2,282

1 751,12

322,468

FIAT Group Automobiles S.p.A.

 

975 822

115,285

119,240

–3,955

–3,955

1 136,56

125,013

Ford-Werke GmbH

P1

1 076 887

121,128

126,226

–5,098

–5,605

1 289,42

136,552

Fuji Heavy Industries Ltd.

ND

30 655

165,182

164,616

0,566

0,520

1 608,03

179,332

Geely Europe Ltd

 

918

115,916

140,077

–24,161

–24,161

1 592,50

131,466

General Motors Company

 

1 490

270,134

151,750

118,384

113,988

1 847,93

296,400

GM Daewoo Auto u. Tech. Comp.

 

146 117

125,759

124,606

1,153

1,138

1 253,96

143,544

GM Italia S.r.l.

 

37 670

119,750

125,467

–5,717

–5,717

1 272,82

124,405

Great Wall Motor Company Limited

D

344

222,000

195,000

27,000

27,000

1 919,52

224,314

Gumpert Sportwagenmanufaktur GmbH

 

2

310,000

132,879

177,121

177,121

1 435,00

310,000

Honda Automobile China CO

P3

20 876

125,023

119,099

5,924

5,911

1 133,46

126,094

Honda Automobile Thailand CO

P3

1 444

142,000

120,816

21,184

21,184

1 171,03

142,615

Honda Motor CO

P3

102 890

124,841

128,710

–3,869

–4,083

1 343,77

143,823

Honda of the UK Manufacturing

P3

47 840

145,932

133,391

12,541

12,234

1 446,21

162,280

Honda Turkiye AS

P3

1 587

155,953

125,560

30,393

30,393

1 274,84

156,624

Hyundai Motor Europe GmBH

 

325 603

120,858

126,725

–5,867

–5,867

1 300,33

134,244

Iveco S.p.A

 

49

213,548

180,265

33,283

33,283

2 471,90

216,694

Jaguar Cars Ltd

D

23 740

178,656

178,025

0,631

0,631

1 900,33

199,016

Kia Motors Europe GmbH

 

253 706

126,251

131,248

–4,997

–4,997

1 399,30

143,272

KTM-Sportmotorcycle AG

D

57

173,432

200,000

–26,568

–26,568

882,89

179,000

Automobili Lamborghini S.p.A

 

265

323,977

141,293

182,684

182,506

1 619,11

357,362

Land Rover

D

65 534

209,295

178,025

31,270

31,270

2 351,43

231,494

Lotus Cars Limited

D

825

189,108

280,000

–90,892

–90,892

1 159,21

196,596

The London Taxi Company

 

1 662

225,087

154,227

70,860

70,860

1 902,13

227,739

Magyar Suzuki Corporation Ltd.

 

87 204

130,004

121,130

8,874

8,843

1 177,91

136,665

Mahindra Europe S.r.l.

 

48

246,839

160,042

86,797

86,797

2 029,38

251,500

Maruti Suzuki India Ltd.

 

19 577

103,000

109,908

–6,908

–6,908

932,36

104,287

Maserati S.p.A.

 

1 626

353,473

159,119

194,354

194,354

2 009,18

362,557

Mazda Motor Corporation

 

170 007

133,729

128,523

5,206

4,831

1 339,67

149,458

Mercedes-AMG GmbH, Affalterbach

P2

1 503

308,000

144,857

163,143

163,138

1 697,10

308,000

MG Motor UK Limited

D

264

184,871

184,000

0,871

0,871

1 180,16

184,717

Micro-Vett SpA

 

4

0,000

133,507

– 133,507

– 133,507

1 448,75

0,000

Mitsubishi Motors Corporation (MMC)

P4

72 594

145,036

138,601

6,435

6,377

1 560,20

165,144

Mitsubishi Motor R&D Europe GmbH

P4

16 530

119,878

114,793

5,085

5,084

1 039,25

127,284

Morgan Motor Co. Ltd.

D

415

164,342

180,000

–15,658

–15,658

1 113,67

189,278

Nissan International SA

 

389 818

132,131

128,875

3,256

3,256

1 347,39

147,197

O.M.C.I. S.r.l.

 

46

156,862

120,759

36,103

36,103

1 169,78

167,848

Adam Opel AG

 

935 499

126,920

130,483

–3,563

–3,767

1 382,56

139,529

OSV - Opel Special Vehicles GmbH

 

67

135,512

140,208

–4,696

–4,696

1 595,36

136,836

Perodua Manufacturing Sdn Bhd

 

690

136,480

113,634

22,846

22,846

1 013,88

140,230

Pgo Ingenierie

 

29

185,000

115,657

69,343

69,343

1 058,14

189,828

Dr.Ing.h.c.F. Porsche AG

 

34 512

220,872

152,089

68,783

68,783

1 855,34

238,859

Potenza Sports Cars

 

31

178,000

99,975

78,025

78,025

715,00

178,000

Proton Cars United Kingdom Ltd.

D

792

143,315

185,000

–41,685

–41,685

1 394,89

153,557

Quattro GmbH

 

2 596

279,097

154,102

124,995

124,766

1 899,39

299,034

Renault

 

1 125 141

120,700

127,045

–6,345

–6,378

1 307,33

133,824

Rolls-Royce Motors Cars LTD

 

413

315,616

181,297

134,319

133,038

2 494,48

332,063

Saab Automobile AB

 

19 979

156,561

143,922

12,639

12,639

1 676,64

175,341

Santana Motor S.A.

 

382

168,351

135,765

32,586

32,586

1 498,15

204,921

SEAT

 

288 629

120,162

125,722

–5,560

–5,647

1 278,38

131,162

Secma

 

26

155,000

97,370

57,630

57,630

658,00

155,000

Shijiazhuang Shuanghuan Automobile Company

 

44

266,357

152,951

113,406

113,406

1 874,20

267,682

ŠKODA AUTO a. s.

 

420 718

127,869

127,225

0,644

0,571

1 311,28

139,193

Sovab

 

94

227,066

166,119

60,947

60,947

2 162,34

230,138

Ssangyong Motor Company

D

4 785

203,851

180,000

23,851

23,851

2 023,10

215,728

Suzuki Motor Corporation

 

85 177

124,055

121,050

3,005

2,981

1 176,15

144,109

Tata Motors Limited

D

3 582

137,754

178,025

–40,271

–40,271

1 293,00

151,987

Tesla Motors Ltd

 

40

0,000

128,309

– 128,309

– 128,309

1 335,00

0,000

Think

 

144

0,000

120,248

– 120,248

– 120,248

1 158,61

0,000

Toyota Motor Europe NV/SA

 

564 633

112,241

128,349

–16,108

–16,273

1 335,87

129,056

Volkswagen AG

 

1 469 419

125,987

130,715

–4,728

–4,763

1 387,65

140,352

Volvo Car Corporation

 

204 926

134,492

143,273

–8,781

–8,781

1 662,43

156,948

Westfield Sports Cars

 

3

178,000

99,975

78,025

78,025

715,00

178,000

Wiesmann GmbH

D

8

253,000

274,000

–21,000

–21,000

1 409,88

257,250

Vysvětlivky k tabulce 1:

Sloupec B

Písmeno „D“ znamená, že byla udělena výjimka pro malovýrobce v souladu s prováděcím rozhodnutím Komise K(2011) 8334 v konečném znění.

Písmena „ND“ znamenají, že byla udělena výjimka pro specializovaného výrobce v souladu s prováděc