20.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/1

(1)

Dne 16. července 1999 zmocnila Rada Komisi, aby v rámci Rady Evropy jednala jménem Evropského společenství o úmluvě o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem.

(2)

Evropská úmluva o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem (dále jen „úmluva“) byla přijata Radou Evropy dne 24. ledna 2001.

(3)

Úmluva zavádí téměř stejný regulativní rámec jako směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/84/ES ze dne 20. listopadu 1998 o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem (1).

(4)

Úmluva vstoupila v platnost dne 1. července 2003 a je otevřena k podpisu Unii a jejím členským státům.

(5)

Podpis úmluvy by přispěl k širšímu uplatňování ustanovení podobných ustanovením směrnice 98/84/ES mimo území Unie a k zavedení práva služeb s podmíněným přístupem, které by se uplatňovalo na celém evropském kontinentu.

(6)

Přijetím směrnice 98/84/ES provedla Unie své pravomoci v oblastech, na které se vztahuje úmluva, s výjimkou článku 6 a článku 8 úmluvy, pokud se článek 8 týká opatření podle článku 6. Úmluva by proto měla být podepsána jak Evropskou unií, tak jejími členskými státy.

(7)

Úmluva by měla být podepsána jménem Unie s výhradou jejího uzavření,

20.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/6

(1)

Nařízením (EU) č. 627/2011 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který dne 16. srpna 2010 (dále jen „podnět“) podal Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé duté profily z nerezavějící oceli (dále jen „výbor na obranu“) jménem dvou skupin výrobců v Unii (dále jen „žadatelé“) představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli v Unii.

(3)

Připomíná se, že (jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) se šetření dumpingu a újmy týkalo období od 1. července 2009 do 30. června 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních opatření (dále jen „zveřejnění prozatímních zjištění“), předložila řada zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemná podání. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení. Komise nadále shromažďovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění.

(5)

Co se týká tří žádostí o individuální zjišťování, s konečnou platností bylo rozhodnuto, že individuální zjišťování nelze přiznat, jelikož by při šetření znamenalo příliš velké zatížení a znemožnilo by dokončit šetření včas. Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise vybrala reprezentativní vzorek představující 25 % celkového dovozu zaznamenaného v databázi Eurostatu během období šetření a více než 38 % celkového objemu spolupracujících vývozců v období šetření. Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dva ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku představují velké skupiny. Velikost skupin představovala při tomto šetření obzvláštní zátěž, a to s ohledem na úsilí vynaložené při šetření i analýzu. Za této situace nebylo možno žádostem dalších vyvážejících výrobců o individuální zjišťování vyhovět.

(6)

Připomíná se, že (jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) dotčeným výrobkem jsou bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli (jiné než s připojeným příslušenstvím, vhodné pro vedení plynů nebo kapalin, pro použití v civilních letadlech) pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 7304 11 00, 7304 22 00, 7304 24 00, ex 7304 41 00, 7304 49 10, ex 7304 49 93, ex 7304 49 95, ex 7304 49 99 a ex 7304 90 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(7)

Jelikož s ohledem na dotčený výrobek nebyly po zveřejnění prozatímních zjištění předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 15. až 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(8)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

Po zveřejnění prozatímních zjištění zpochybnily některé strany zjištění týkající se rozhodnutí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, jak bylo uvedeno v 21. až 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Jedna strana uvedla, že Komise nezveřejnila rozdíl v cenách surovin mezi trhem EU a trhem ČLR. V tomto ohledu je nutno uvést, že zveřejněná zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství stejně jako prozatímní nařízení uvádějí rozdíl mezi nominálními cenami surovin v EU, USA a nominálními cenami surovin v ČLR. Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tento rozdíl činí průměrně a v závislosti na kvalitě oceli přibližně 30 %. Pokud jde o zdroje informací, které tvořily základ pro toto srovnání, Komise použila údaje, jež byly k dispozici od spolupracujících výrobců v Unii a vyvážejících výrobců v ČLR. Tyto údaje byly podrobeny křížové kontrole s některými veřejně dostupnými zdroji (3).

(11)

Dále se uvádělo, že Komise nesrovnala ceny železné rudy dovážené do ČLR a mezinárodní tržní ceny. Podle souvisejícího tvrzení nebyly poskytnuty žádné údaje o dopadu cen železné rudy na náklady na suroviny (předvalky, ingoty, tyče kruhového průřezu) pořizované výrobci dotčeného výrobku. Odkaz na železnou rudu v 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl učiněn v souvislosti s konkurenční výhodou s cílem analyzovat možné vysvětlení nízkých cen předvalků, ingotů a tyčí kruhového průřezu v ČLR. Železná ruda a rovněž nikl a chrom jsou hlavními nákladovými činiteli při výrobě předvalků, ingotů a tyčí kruhového průřezu z nerezavějící oceli. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že ceny železné rudy, niklu a chromu obvykle vycházejí z mezinárodních tržních cen, může být jejich dopad na rozdíl v cenách předvalků, ingotů a tyčí kruhového průřezu pocházejících z EU a ČLR a následně na bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli pouze omezený. Zjištění, která vedla k odmítnutí prvního kritéria v souvislosti se žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství, nebyla proto založena na cenách železné rudy, nýbrž na rozdílu v cenách surovin, tj. předvalků, ingotů a tyčí kruhového průřezu, jež se přímo používají při výrobě dotčeného výrobku; tento cenový rozdíl spolu se zjištěným zásahem státu (vývozní daň a žádné vrácení DPH) vedl k závěru, že nebylo prokázáno splnění prvního kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.

(12)

Jedna strana několikrát zopakovala stejné tvrzení týkající se procesních aspektů rozhodnutí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. Toto tvrzení se týkalo konzultací s poradním výborem členských států, konkrétně informací předaných tomuto výboru v průběhu tohoto šetření. Záležitost byla objasněna ve dvou dopisech, jež byly této straně zaslány, a byla předmětem řady výměn s úředníkem pro slyšení. V této souvislosti je třeba uvést, že podle čl. 19 odst. 5 základního nařízení se vyměňované informace týkající se konzultací s poradním výborem členských států nesdělují, nestanoví-li základní nařízení jinak. Platné předpisy proto neumožňují povolit stranám přístup k informacím vyměňovaným mezi Komisí a členskými státy.

(13)

Tatáž strana předložila určitá tvrzení týkající se především otázky narušení na trhu surovin. Uvádělo se, že na předvalky z nerezavějící oceli nakupované na domácím trhu ČLR připadala během období šetření pouze část nákupů surovin. V tomto ohledu se především podotýká, že čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení nestanoví žádnou prahovou hodnotu, pokud jde o podíl nakoupených surovin, který musí být dotčen narušením. V čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení je stanoveno, že se náklady nejdůležitějších vstupů v zásadě zakládají na tržní hodnotě. Co je však důležitější, Komise objasnila, že se narušení na trhu surovin v ČLR týkala hlavních surovin používaných při výrobě bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli, a nikoli pouze předvalků. Hlavními surovinami používanými při výrobě bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli jsou předvalky, ingoty a tyče kruhového průřezu z nerezavějící oceli, které představují více než 50 % nákladů na výrobu dotčeného výrobku. Tyto suroviny spadají společně do kódu HS 7218 10 (ingoty a jiné primární formy nerezavějící oceli). Na všechny tyto suroviny se vztahuje 15 % vývozní daň a při vývozu se nevrací 17 % DPH. V této souvislosti vedla zjištěná narušení k závěru, že žádný z vyvážejících výrobců ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, nesplňuje první kritérium používané při posuzování zacházení jako v tržním hospodářství.

U dotyčné společnosti připadala na suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku a nakoupené na domácím trhu ČLR významná část – přibližně 30 % nákupů. Mimoto je nutno podotknout, že další velká část byla dovážena od společností ve spojení. Zaměříme-li se konkrétně na nákupy od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, pak nákupy na domácím trhu činí dokonce 56 %. Na rozdíl od tvrzení této strany proto nedošlo k nesprávnému uvedení skutečností, pokud jde o dotyčné rozhodnutí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, a to ani při komunikaci s touto stranou, ani v procesu konzultací s poradním výborem, který byl informován o všech předložených tvrzeních. Toto tvrzení je proto třeba odmítnout.

(14)

Jedna společnost uvedla, že by rozhodnutí o nepřiznání zacházení jako v tržním hospodářství mělo být individuální a specifické pro každou společnost, zatímco v daném případě rozšířily orgány obecná zjištění na úrovni země na jednotlivé výrobce. Toto tvrzení nelze přijmout; analýza provedená orgány byla provedena individuálně pro každého výrobce zařazeného do vzorku. Je pravdou, že orgány dospěly ke stejnému závěru u tří výrobců zařazených do vzorku, to je však zapříčiněno skutečností, že do rozhodovacího procesu každého výrobce zasahoval stát, jak je objasněno v prozatímním nařízení.

(15)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se potvrzuje zjištění, že všechny žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství je nutno zamítnout, jak je stanoveno v 21. až 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Jedna strana uvedla, že jako srovnatelná země měly být použity Spojené státy americké. V této souvislosti je třeba zmínit, že důvody rozhodnutí nepoužít jako srovnatelnou zemi USA byly důkladně projednány v 46. až 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že dotyčná strana své tvrzení neodůvodnila a nepředložila žádné další argumenty, jež by mohly změnit zjištění týkající se USA jako možné srovnatelné země, je nutno toto tvrzení odmítnout.

(17)

Současně je třeba zdůraznit, že Komise nadále usilovala o navázání spolupráce ze strany vhodné srovnatelné země. Kromě úsilí uvedeného v 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení kontaktovala Komise výrobce v Brazílii, Kanadě, Malajsii, Mexiku, Jižní Africe, Jižní Koreji, na Tchaj-wanu a Ukrajině. Celkem bylo kontaktováno 46 společností, spolupráci se však nepodařilo navázat.

(18)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se potvrzuje prozatímní závěr, že by běžná hodnota měla být založena na cenách skutečně zaplacených nebo cenách, které je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, které byly v případě nutnosti náležitě opraveny o přiměřené ziskové rozpětí, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Jak je podrobně uvedeno v 49. až 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, běžná hodnota je založena na cenách skutečně zaplacených nebo cenách, které je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, které byly v případě nutnosti náležitě opraveny o přiměřené ziskové rozpětí, to pro nejpodobnější typy výrobků se stejným průměrem, jakostní třídou oceli a druhem výroby (např. tažení za studena nebo za tepla).

(20)

Připomínky stran týkající se cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii a rovněž připomínky týkající se úprav (jako je obchodní úroveň a jakost), jsou projednány níže v 45. a 46. bodě odůvodnění.

(21)

Jedna společnost tvrdila, že by běžnou hodnotu bylo možno zjistit početně na základě cen dutých prvků z nerezavějící oceli při dovozu z EU do USA nebo do EU výrobci v Unii. Toto tvrzení nebylo blíže doloženo. Společnost nepředložila žádná tvrzení ohledně toho, proč by toto početní zjištění bylo při stanovení běžné hodnoty vhodnější než způsob použitý v prozatímním nařízení. Nebylo zejména odůvodněno, proč by bylo vhodnější určit běžnou hodnotu početně na základě cen dutých prvků než na základě cen výrobního odvětví Unie za obdobný výrobek.

(22)

Nebylo rovněž doloženo, proč by se měl uvážit vývoz EU do USA. Tato alternativa se nejeví jako vhodná zejména s ohledem na skutečnost, že všichni spolupracující výrobci v USA spoléhají na dovoz od svých mateřských společností v EU, jak již bylo zmíněno v 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vysoké náklady na zpracování v USA, jak je uvedeno v 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení (což je právě důvod, proč se USA nepovažovaly za vhodnou srovnatelnou zemi), znamenají, že navrhovaná metoda není vhodná.

(23)

Pokud jde o vývoz z USA do EU, tato otázka byla výslovně projednána v 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Usuzovalo se, že by ceny vývozu z USA byly poznamenány vysokými výrobními náklady a skutečností, že objem tohoto vývozu je velmi omezený.

(24)

Tatáž společnost navrhla určit běžnou hodnotu početně na základě skutečných cen dutých prvků z nerezavějící oceli při dovozu výrobci v Unii. Výrobce v Unii, který do EU dováží duté prvky z Indie a který byl zmíněn v podnětu, však při tomto šetření nespolupracoval. Stejně tak nespolupracoval ani žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří dovážejí duté prvky z jakékoli země mimo EU. Navrhovanou metodiku proto nelze použít.

(25)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se potvrzuje stanovení běžné hodnoty, jak je uvedeno v 49. až 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Jedna strana zopakovala své tvrzení, že by se v zájmu zajištění spravedlivého srovnání mělo za datum prodeje považovat spíše datum objednávky než datum vystavení faktury. Toto tvrzení bylo předloženo s odkazem na čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení. Jak již bylo dotyčné straně vysvětleno během slyšení u úředníka pro slyšení, které se konalo dne 11. března 2011, dotyčné ustanovení se vztahuje výhradně na měnové přepočty, tj. použitelné směnné kurzy v případě, je-li za účelem srovnání cen nutný přepočet měn. Odkaz na data objednávek se proto týká měnových přepočtů v rámci spravedlivého srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty a nesouvisí s obratem a objemem vývozu do EU během období šetření.

(27)

Ve všech případech byl dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele v Unii, a vývozní cena byla proto stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo vývozních cen, které je třeba zaplatit. Potvrzuje se proto 52. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Jak je uvedeno výše ve 20. bodě odůvodnění, připomínky stran týkající se skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii a rovněž připomínky týkající se úprav (jako je obchodní úroveň a jakost) jsou podrobněji projednány níže v 45. a 46. bodě odůvodnění.

(29)

Jedna strana zpochybnila způsob srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty na základě tří konkrétních parametrů (průměr, jakostní třída oceli a druh výroby (např. tažení za studena nebo za tepla)). Tato strana uvedla, že srovnání mělo být provedeno na podrobnější úrovni, tj. s přihlédnutím rovněž k dalším parametrům, zejména tloušťce stěny, délce a zkouškám.

(30)

Útvary Komise skutečně shromáždily informace týkající se řady parametrů, včetně délky, tloušťky stěny a zkoušek.

(31)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení se dumpingové rozpětí obvykle zjišťuje na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem cen ze všech srovnatelných vývozních obchodů. Ustanovení čl. 2 odst. 11 základního nařízení vyžaduje, aby byly výpočty dumpingu založeny na „všech srovnatelných vývozních obchodech“, pokud „ustanovení upravující spravedlivé srovnání nestanoví jinak“. Společnost poukázala na tzv. kontrolní číslo výrobku a parametry, které jsou v něm obsaženy. V tomto ohledu je nutno podotknout, že kontrolní číslo výrobku je nástroj, který se při šetření používá za účelem strukturování a uspořádání značného množství velmi podrobných údajů poskytnutých společnostmi. Jedná se o pomůcku k provedení podrobnější analýzy různých vlastností výrobků v rámci dané kategorie dotčeného výrobku a obdobného výrobku. V zájmu spravedlivého srovnání bylo toto srovnání založeno na nejvhodnějších vlastnostech.

(32)

Na základě tvrzení společnosti Komise v dopise objasnila, že tloušťka stěny trubky souvisí úměrně s její hmotností, a srovnání se na ni tudíž vztahovalo nepřímo. Ostatní vlastnosti, jako zkoušky, mají na srovnání menší dopad. Téměř všechny dotčené výrobky jsou například podrobeny běžným zkušebním aplikacím.

(33)

Je nutno zdůraznit, že v rozporu s tvrzeními této strany Komise neopomenula žádné údaje. Není však neobvyklé, že určité parametry použité v kontrolním čísle výrobku mají menší váhu a že některé parametry tvoří více než jiné lepší základ pro spravedlivé srovnání. Při srovnání na základě fyzických rozdílů nebo z jakýchkoli jiných důvodů nebyly opominuty žádné trubky, ani nebyly vytvořeny nové typy výrobků. Naopak, do srovnání byl zahrnut veškerý prodej bez ohledu na průměr nebo délku trubky.

(34)

Společnost dále uvedla, že přístup, který Komise použila, jí znemožnil požádat o úpravy s ohledem na fyzické vlastnosti. Toto tvrzení se opět zakládalo na skutečnosti, že Komise provedla srovnání na základě tří parametrů, a nikoli více parametrů, jak již bylo projednáno výše v 31. bodě odůvodnění a v následujících bodech odůvodnění.

(35)

Co se týká procesního aspektu srovnání, který taktéž nadnesla stejná strana, je nutno podotknout, že společnost měla plně možnost vyjádřit se k výpočtům, jež byly provedeny v jejím případě. Úplné údaje o těchto výpočtech byly zveřejněny ke dni vyhlášení prozatímního nařízení. Společnost se k otázce parametrů použitých při srovnání vyjádřila v dopise ze dne 11. července 2011, v němž požádala o další objasnění. Útvary Komise odpověděly dne 19. července 2011. Společnost poté zopakovala svá tvrzení v dopise ze dne 29. července 2011. Společnost nesouhlasila se základem pro srovnání a opakovaně tvrdila, že parametry jako tloušťka stěny, délka nebo zkoušky mají dopad na ceny. Jak bylo uvedeno výše, Komise uznává, že tyto parametry mají určitý dopad na ceny. Pokládalo se však za vhodnější, aby byly výpočty založeny na 3 nejdůležitějších parametrech, jelikož to vede k nejvyšší úrovni shody a současně umožňuje nalézt odpovídající prodej pro všechny srovnatelné vývozní obchody.

(36)

Společnost tvrdila, že jí bylo znemožněno požádat o úpravu. Toto tvrzení je nutno odmítnout. Možnost podat žádosti existovala v průběhu celého řízení, v neposlední řadě v době zveřejnění prozatímních zjištění, kdy se společnost dozvěděla o všech podrobnostech výpočtů.

(37)

Jedna strana uvedla, že použití výrobních nákladů u menších průměrů na větší průměry neodráží skutečné náklady, jelikož u větších průměrů jsou náklady mnohem vyšší. Tato strana však nepředložila žádnou alternativu, ani své tvrzení nedoložila. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla předložena žádná alternativní metoda, považovala se použitá metoda za nejpřiměřenější.

(38)

Jedna společnost uvedla, že počet úprav (úpravy s ohledem na skutečnost, že Komise použila tři parametry, a nikoli více parametrů, a úpravy o jakost a obchodní úroveň) naznačuje, že výrobky výrobců v Unii jsou těžko srovnatelné s dováženými výrobky z ČLR. V této souvislosti se podotýká, že skutečnost, že orgány provádějí úpravy, je nedílnou součástí jakéhokoli výpočtu dumpingu. Tyto úpravy se předpokládají v základním nařízení, a jako takové proto nezpochybňují srovnatelnost mezi dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem. Vysoký poměr shody ve skutečnosti potvrzuje, že dotčený výrobek a obdobný výrobek jsou zcela srovnatelné.

(39)

S ohledem na výše uvedená tvrzení se potvrzují zjištění uvedená v 53. a 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Jedna strana uvedla, že kvůli vysokému kolísání cen niklu mělo být dumpingové rozpětí vypočítáno na čtvrtletním základě. V tomto ohledu se podotýká, že v daném případě není srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou srovnáním cen a nákladů, nýbrž pouze srovnáním váženého průměru prodejních cen (běžná hodnota byla stanovena na základě prodejních cen výrobního odvětví EU). Růst cen niklu byl mimoto odrazem růstu světových tržních cen, a nejednalo se proto o ojedinělý jev v ČLR. Tento růst cen ovlivnil nejvýše tři měsíce období šetření, zatímco prodej dotčeného výrobku se uskutečňoval v celém období šetření. Změny cen surovin je mimoto nutno považovat za běžnou součást obchodních operací. Rostoucí ceny niklu by měly ovlivnit výrobce v Unii i v ČLR stejně, jelikož cena niklu je stanovena na Londýnské burze kovů. Případné rozdíly by byly zapříčiněny narušením cen surovin v ČLR, a neměly by být proto při výpočtu brány v potaz. Tvrzení bylo proto nutno odmítnout, a srovnání bylo založeno na ročních průměrných vývozních cenách ČLR a ročních průměrných cenách EU s náležitou úpravou o přiměřené ziskové rozpětí. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(41)

Jeden výrobce v ČLR předložil odůvodněné tvrzení, že výpočet úprav ve výpočtu jeho individuálního dumpingu nebyl správný. Komise toto tvrzení uznala a provedla nový výpočet, který vedl k dumpingovému rozpětí ve výši 83,7 %. Kromě této změny se potvrzují zjištění uvedená v 55. až 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Revidovaná dumpingová rozpětí činí:

(42)

Pokud jde o vymezení výrobního odvětví Unie a reprezentativnost vzorku výrobců v Unii, po zveřejnění prozatímních zjištění nebyla obdržena žádná tvrzení. Potvrzuje se proto 62. a 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

S ohledem na spotřebu v Unii nebyla obdržena žádná tvrzení. Potvrzuje se proto 64. až 66. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Co se týká prozatímních zjištění ohledně objemu, podílu na trhu a vývoje ceny dumpingového dovozu, zúčastněné strany nepředložily žádná tvrzení. Potvrzuje se proto 67. až 69. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Pokud jde o výpočet cenového podbízení ze strany dovozu z ČLR, vyžádali si vyvážející výrobci v ČLR i výrobní odvětví Unie další informace o způsobu stanovení určitých úprav (jako jsou náklady vynaložené po dovozu, obchodní úroveň a jakost), které byly použity při výpočtu. Komise těmto žádostem vyhověla a zveřejnila údaje o způsobu stanovení těchto úprav, přičemž bylo současně zajištěno dodržení pravidel týkajících se zachování důvěrnosti.

(46)

Na základě připomínek jednoho výrobce v ČLR byla provedena menší oprava ve výpočtu cenového podbízení, jelikož v prozatímním výpočtu zahrnovala úprava o obchodní úroveň rovněž část nákladů vynaložených po dovozu, jež byly současně předmětem zvláštní úpravy o všechny náklady vynaložené po dovozu. Tato oprava měla za následek změnu rozpětí cenového podbízení a úrovně pro odstranění újmy o méně než jeden procentní bod (pokud jde o revizi úrovně pro odstranění újmy, viz níže 82. a 83. bod odůvodnění) v porovnání s prozatímní fází.

(47)

Kromě výše uvedených změn se při neexistenci jakýchkoli jiných připomínek potvrzuje 70. a 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Po zveřejnění prozatímních zjištění někteří vyvážející výrobci v ČLR tvrdili, že by z analýzy újmy měly být vyloučeny určité ukazatele. Zejména uváděli, že výroba a využití kapacity klesalo stejným tempem jako spotřeba v Unii, a tvrdili, že z tohoto důvodu by se tyto ukazatele neměly v analýze týkající se podstatné újmy brát v úvahu. Obdobné tvrzení bylo předloženo s ohledem na pokles prodeje Unie, k němuž údajně rovněž docházelo tempem srovnatelným se snižováním spotřeby.

(49)

V této souvislosti se za prvé poznamenává, že podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení by v analýze újmy měly být přezkoumány „všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví“. Pokud jde o možné účinky jiných činitelů, které mohly vedle dumpingového dovozu přispět k újmě, těmito účinky se zabývá kapitola F. Příčinná souvislost, zejména bod týkající se účinků případných jiných činitelů (viz níže 59. až 69. bod odůvodnění).

(50)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzuje se 72. až 89. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzuje se 90. až 92. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(52)

Některé strany zopakovaly svá tvrzení, která byla předložena v prozatímní fázi, že významnou část podstatné újmy, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, je nutno přičíst jiným činitelům než dumpingovému dovozu.

(53)

V této souvislosti někteří vyvážející výrobci v ČLR po zveřejnění prozatímních zjištění zejména uváděli, že značná část úbytku objemu prodeje a podílu na trhu byla zapříčiněna spíše klesající poptávkou v důsledku hospodářské krize než dumpingovým dovozem z ČLR. Tito vyvážející výrobci dále tvrdili, že srovnatelné snížení cen dovozu z ČLR a výrobního odvětví Unie v posuzovaném období (o 9 %, resp. 8 %) rovněž naznačuje, že klesající ceny výrobního odvětví Unie byly zapříčiněny pouze klesající tržní poptávkou, a nikoli účinkem dumpingového dovozu.

(54)

Za prvé je třeba podotknout, že se v 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uznává, že hospodářský pokles a výsledné zmenšení poptávky měly nepříznivý dopad na stav výrobního odvětví Unie a že jako takové mohly přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. To však nezmenšuje účinek levného dumpingového dovozu z ČLR působícího újmu, který v posuzovaném období značně zvýšil svůj podíl na trhu Unie.

(55)

Jak je objasněno v 104. a 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, účinek dumpingového dovozu způsoboval v době klesající poptávky ještě větší újmu než v letech rychlého růstu. Zdá se, že během celého posuzovaného období byly ceny dovozu z ČLR trvale nižší než ceny Unie. V období šetření bylo cenové podbízení v rozmezí od 21 % do 32 % a podíl dovozu z ČLR na trhu Unie činil více než 18 %, a to v důsledku značného přírůstku v posuzovaném období o 7,9 procentního bodu. Zatímco dovoz z ČLR vyvíjel zjevný cenový tlak, který výrobnímu odvětví Unie bránil ve stanovení cen pokrývajících náklady (neřkuli ziskových cen), vyšší objem a podíl tohoto dovozu na trhu současně výrobnímu odvětví Unie znemožnil rovněž dosáhnout vyšších objemů výroby, využití kapacity a prodeje, zejména s ohledem na výrobky komoditního typu, které se prodávají především prostřednictvím distributorů.

(56)

Za druhé, vyvození závěrů pouze na základě vybraných ukazatelů újmy, jako je objem prodeje a podíl na trhu či pouze prodejní ceny, by v tomto případě narušilo analýzu. Úbytek objemu prodeje a podílu na trhu byl například spojen mimo jiné s vážným zhoršením ziskovosti a byl do značné míry zapříčiněn cenovým tlakem ze strany dumpingového dovozu. Co se týká konkrétně otázky podílu na trhu, během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o podíl na trhu ve výši 3,6 procentního bodu ve prospěch dovozu z ČLR. Vzhledem k míře cenového podbízení a růstu dovozu z ČLR v relativním i absolutním vyjádření nelze v žádném případě dospět k závěru, že snížení cen výrobců v Unii nesouviselo s úrovní cen dumpingového dovozu.

(57)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje zjištěná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou v důsledku společné existence značného objemu a cenového tlaku vyvíjeného dovozem z ČLR na výrobní odvětví Unie.

(58)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzuje se 94. až 96. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Co se týká účinku dovozu z ostatních třetích zemí do Unie, někteří vyvážející výrobci v ČLR tvrdili, že by se úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 1,0 procentního bodu z celkem 3,6 procentního bodu měl přičíst dovozu z Japonska a Indie. Ve skutečnosti však dovoz z ČLR získal podíl na trhu na úkor dovozu z ostatních zemí i na úkor výrobního odvětví Unie. Nárůst podílu dovozu z ČLR na trhu o 7,9 procentního bodu lze rozdělit na úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 3,6 procentního bodu a úbytek podílu ostatního dovozu na trhu o 4,3 procentního bodu.

(60)

Titíž vyvážející výrobci v ČLR uvedli, že se významně snížily rovněž průměrné ceny dovozu z některých vybraných ostatních třetích zemí, zejména Ukrajiny, Indie a USA, což mohlo výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V této souvislosti se však podotýká, že v průběhu posuzovaného období se průměrná cena dovozu ze všech zemí kromě ČLR ve skutečnosti celkově zvýšila o 34 %. Jak již bylo uvedeno ve 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, průměrná cena dovozu z USA podstatně překračovala ceny na trhu Unie. Jak bylo zdůrazněno ve stejném bodě odůvodnění, podíl dovozu z Ukrajiny na trhu se zmenšil, zatímco podíly amerického a indického dovozu na trhu byly v podstatě stálé. Na základě údajů Eurostatu o tomto dovozu však nelze dospět k závěru, že dovoz z ostatních třetích zemí hrál v zhoršení stavu výrobního odvětví Unie důležitou úlohu, a narušil tak zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou.

(61)

Jelikož s ohledem na zjištění uvedená v 97. až 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nebyly předloženy žádné další připomínky, jsou tato zjištění potvrzena.

(62)

Pokud jde o účinek hospodářského poklesu, důvody, proč nelze hospodářský pokles považovat za prvek narušující příčinnou souvislost, byly analyzovány výše v 52. až 58. bodě odůvodnění. Jelikož žádná z předložených připomínek nenaznačovala opak, jsou zachována zjištění uvedená v 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Co se týká vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, jelikož nebyly předloženy žádné připomínky ohledně zjištění uvedených v 107. a 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou tato zjištění potvrzena.

(64)

Řada vyvážejících výrobců v ČLR uvedla, že důležitou úlohu v zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie hrál spíše 18 % nárůst jednotkových výrobních nákladů popsaný v 109. bodě odůvodnění prozatímního nařízení než dumpingový dovoz, a požadovala podrobnější analýzu účinku tohoto zvýšení jednotkových nákladů.

(65)

Komise tuto záležitost ověřila a zjistila, že zvýšení jednotkových výrobních nákladů lze přičíst vyšším nákladům na výrobu v důsledku vyšších cen surovin a vyšším fixním nákladům, jako jsou přímé mzdové náklady, odpisy, výrobní režijní náklady a prodejní, správní a režijní náklady, a rovněž rychlému poklesu výroby.

(66)

Vzhledem ke skutečnosti, že se na výkyvy v nákladech na suroviny do značné míry vztahoval mechanismus výrobního odvětví Unie pro stanovování cen (tzv. mechanismus „přirážky za slévání“ spojuje u nejdůležitějších surovin, jako je nikl, molybden a chrom, ceny přímo s cenovými nabídkami), jejich dopad na ziskovost není pravděpodobně významný. Na úroveň ziskovosti však měly přímý dopad ostatní prvky související s nedostatečnými objemy výroby a prodeje. Jelikož by v případě neexistence dumpingového dovozu byly objemy výroby a prodeje výrobního odvětví Unie podstatně vyšší, nelze vyvodit závěr, že důležitým faktorem vedoucím k újmě je spíše zvýšení jednotkových výrobních nákladů než dumpingový dovoz, jelikož toto zvýšení je neoddělitelně spojeno s větším objemem dumpingového dovozu.

(67)

Někteří vyvážející výrobci v ČLR rovněž uvedli, že významným činitelem, který vedl k zjištěné újmě, mohla být skutečnost, že výrobní odvětví Unie neprovedlo navzdory klesající spotřebě restrukturalizaci.

(68)

V tomto ohledu se za prvé uvádí, že se výrobní odvětví Unie muselo vypořádat nejen s účinkem klesající spotřeby, nýbrž i s dopady dumpingového dovozu v době klesající spotřeby. Šetřením však bylo prokázáno, že výrobní odvětví Unie i) zachovalo svou výrobní kapacitu v očekávání dočasné povahy krize a nadcházejícího zotavení a nemohlo se od něj očekávat, že svou kapacitu přizpůsobí kvůli rostoucímu objemu dovozu z ČLR s mimořádně nízkými, dumpingovými cenami, ii) trvale rozvíjelo svou sortimentní skladbu se zaměřením na specializované výrobky s vyšší hodnotou, u nichž je konkurence ČLR méně výrazná, a iii) v posuzovaném období snížilo počet svých pracovníků o 8 % a průměrné mzdové náklady na zaměstnance o 2 % (pokud by se toto snížení posuzovalo pouze v období krize, tj. mezi rokem 2008 a obdobím šetření, představovalo by 19, resp. 11 procentních bodů). Všechny tyto údaje prokazují, že výrobní odvětví Unie bylo při přijímání opatření velmi aktivní ve snaze reagovat na nepříznivé účinky vyplývající ze způsobené újmy. Ukázalo se však, že výše uvedené kroky v době slabé poptávky nepostačovaly k vyrovnání účinků dumpingového dovozu způsobujících újmu.

(69)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzuje se 109. a 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Žádné z tvrzení, která předložily zúčastněné strany, neprokazuje, že dopad jiných činitelů kromě dumpingového dovozu z ČLR je takový, aby narušil zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(71)

Potvrzují se proto závěry ohledně příčinné souvislosti uvedené v prozatímním nařízení, jež byly shrnuty v 111. až 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

S ohledem na připomínky stran pokračovala Komise v analýze týkající se zájmu Unie.

(73)

Pokud jde o zájem výrobního odvětví Unie, nebyly obdrženy žádné další připomínky ani informace. Potvrzují se proto zjištění uvedená v 116. až 120. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(74)

Jelikož v tomto ohledu nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 121. až 123. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(75)

Po uložení prozatímních nařízení předložila jedna uživatelská společnost, která nespolupracovala, připomínky týkající se zájmu Unie. Tento uživatel zejména tvrdil, že dopad antidumpingových opatření na společnost bude značný. Uvedl, že duté profily z nerezavějící oceli jsou rozhodující součástí řady navazujících výrobků, včetně výrobků vyráběných tímto uživatelem (např. tepelné výměníky), a že existují rovněž další obavy ohledně bezpečnosti dodávek vzhledem k prodlevám, které tato společnost zažila u určitých dodávek výrobců v Unii.

(76)

Avšak vzhledem ke skutečnosti, že tento uživatel pořizuje v Číně pouze 5 % trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli, jeví se možný dopad na tuto společnost jako omezený, a to z hlediska nákladů i bezpečnosti dodávek.

(77)

Co se týká zejména údajného dopadu na náklady, společnost toto tvrzení nedoložila žádnými skutečnými údaji. Mimoto se připomíná, že (jak je uvedeno v 124. a 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) se dopad na náklady jediného plně spolupracujícího uživatele považoval za nevýznamný, a to s ohledem na celou společnost i její divizi používající duté profily z nerezavějící oceli.

(78)

Pokud jde o otázku bezpečnosti dodávek, kterou tento uživatel nadnesl, je třeba připomenout, že kromě Číny existuje velký počet třetích zemí, které do Unie nadále dovážejí duté profily z nerezavějící oceli. Jelikož výrobní odvětví Unie je mimoto i nadále nejdůležitějším dodavatelem výrobku, je jeho další existence zásadní i pro uživatelské výrobní odvětví.

(79)

Ačkoliv se v prozatímní fázi usuzovalo, že antidumpingová opatření mohou mít závažnější dopad na uživatele, kteří používají větší množství dutých profilů z nerezavějící oceli, jež jsou dováženy z ČLR, při výrobě navazujících výrobků (viz 126. bod odůvodnění prozatímního nařízení), lze vzhledem k neexistenci jakýchkoli doložených tvrzení nebo jakýchkoli nových informací po zveřejnění prozatímních zjištění vyvodit závěr, že se zdá, že důležité přínosy plynoucí pro výrobní odvětví Unie z uložení antidumpingových opatření vyrovnají očekávané negativní dopady na tyto uživatele. Potvrzují se proto zjištění ohledně zájmu uživatelů uvedená v 124. až 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Na základě výše uvedených skutečností se s konečnou platností vyvozuje závěr, že celkově neexistují přesvědčivé důvody pro neuložení konečných antidumpingových cel z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR. Potvrzují se proto závěry uvedené v 131. a 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(81)

Žadatelé tvrdili, že 5 % cílový zisk stanovený v prozatímní fázi je příliš nízký, a zopakovali svůj názor, že opodstatněný je zisk ve výši 12 %, a to vzhledem ke skutečnosti, že dotyčné výrobní odvětví vyžaduje značný kapitál a jsou zapotřebí neustálá technická zlepšení a inovace, a tudíž značné investice. Žadatelé uvedli, že by tato úroveň ziskovosti byla zapotřebí k zajištění dostatečné návratnosti kapitálu a umožnění těchto investic. Výše uvedené tvrzení však nebylo přesvědčivě doloženo skutečnými číselnými údaji. Vyvozuje se proto závěr, že by mělo být zachováno 5 % ziskové rozpětí stanovené v prozatímní fázi.

(82)

Pokud jde o stanovení úrovně k odstranění újmy, jak již bylo uvedeno výše v 45. bodě odůvodnění, byla i při výpočtu úrovně pro odstranění újmy provedena malá oprava s ohledem na úpravu o obchodní úroveň, která ovlivnila výpočet cenového podbízení.

(83)

Výše uvedená změna měla za následek menší revizi úrovně pro odstranění újmy. Úroveň pro odstranění újmy je proto v rozmezí od 48,3 % do 71,9 %, jak je uvedeno v následující tabulce:

(84)

Jeden vyvážející výrobce v ČLR uvedl, že by kvůli újmě způsobené hospodářskou krizí mělo rozpětí újmy vycházet z cenového podbízení místo z prodeje pod cenou, a tvrdil, že tento způsob byl použit v řadě antidumpingových řízení (4). Ve všech šetřeních uváděných vyvážejícím výrobcem však existovaly zvláštní důvody týkající se výrobního odvětví nebo odvětví hospodářství (například hrozba vytvoření monopolu, významné zvýšení kapacity výrobního odvětví Unie na vyspělém trhu, dlouhodobá neexistence zisku výrobního odvětví v celosvětovém měřítku), které podporovaly mimořádné použití této zvláštní metody. V tomto šetření tomu tak není, jelikož hospodářská krize ovlivnila světovou ekonomiku jako takovou, a nelze ji proto považovat za specifickou pro odvětví vyrábějící bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli.

(85)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení mělo být na dotčený výrobek uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni nižší z hodnot odpovídajících zjištěnému dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by konečná opatření měla vycházet z úrovní pro odstranění újmy, jelikož úrovně pro odstranění újmy jsou nižší než zjištěná dumpingová rozpětí.

(86)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cla, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, stanoveny takto:

(87)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného na „všechny ostatní společnosti“) se tedy vztahují výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(88)

Aby se co nejvíce omezilo riziko obcházení opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách a v zájmu zajištění řádného používání antidumpingových cel, považovalo se v tomto případě za nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze II tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(89)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(90)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (5) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, například spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem pozměněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(91)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vůči zveřejnění těchto konečných zjištění vznést námitky.

(92)

Připomínky zúčastněných stran byly náležitě zváženy. Žádná z připomínek nebyla takového charakteru, aby mohla změnit zjištění šetření.

(93)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se celostátní výše cla vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(94)

V zájmu zajištění rovného zacházení mezi novými vývozci a spolupracujícími společnostmi nezařazenými do vzorku uvedenými v příloze I tohoto nařízení by mělo být přijato ustanovení zajišťující, že se na nové vývozce bude vztahovat vážený průměr cla uloženého spolupracujícím společnostem nezařazeným do vzorku, jelikož noví vývozci by jinak neměli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 4 neplatí v případě, byl-li použit výběr vzorku.

(95)

Vzhledem k velikosti zjištěného dumpingového rozpětí a na základě úrovně újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie (konečné clo uložené tímto nařízením bylo stanoveno na vyšší úrovni než prozatímní clo uložené prozatímním nařízením) se považovalo za nezbytné, aby se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením vybraly s konečnou platností,

—

v období šetření (od 1. července 2009 do 30. června 2010) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1,

—

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v ČLR, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

—

po skončení období šetření, na jehož základě byla uložena opatření, vyvezl dotčený výrobek do Unie nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie,

20.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/20

(1)

Provozovatelům letadel zapsaných v rejstříku členského státu nebo třetí země a provozovaných provozovatelem Unie a provozovatelům letadel používaných provozovatelem třetí země v rámci Unie by měly být uloženy bezpečnostní požadavky.

(2)

Po řadě srážek ve vzduchu, při nichž došlo ke ztrátě bezpečných odstupů, včetně leteckých nehod v Yaizu (Japonsko) v roce 2001 a v Überlingenu (Německo) v roce 2002, by měl být stávající software palubního protisrážkového systému aktualizován. Studie dospěly k závěru, že pravděpodobnost srážky ve vzduchu se současným softwarem palubního protisrážkového systému je 2,7 × 10-8 za letovou hodinu. Má se tudíž za to, že systém ACAS II verze 7.0 představuje nepřijatelné bezpečnostní riziko.

(3)

Je nezbytné zavést novou verzi softwaru palubního protisrážkového systému (ACAS II), aby se zabránilo srážkám ve vzduchu u všech letadel pohybujících se ve vzdušném prostoru, na nějž se vztahuje nařízení (ES) č. 216/2008.

(4)

S cílem zajistit co nejvyšší normy bezpečnosti by měl být do letadel, na něž se nevztahuje požadavek na povinné vybavení, avšak která byla vybavena systémem ACAS II před vstupem tohoto nařízení v platnost, zastavěn systém ACAS II s poslední verzí protisrážkového softwaru.

(5)

Aby byly využity bezpečnostní výhody, jež jsou s novou verzí softwaru spojeny, musí jím být všechna letadla vybavena co možná nejdříve. Vzhledem k dostupnosti nového vybavení je však třeba poskytnout leteckému odvětví reálnou dobu na to, aby se tomuto novému nařízení přizpůsobilo.

(6)

Agentura připravila návrh prováděcích pravidel a předložila je jako stanovisko Komisi v souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru Evropské agentury pro bezpečnost letectví, zřízeného článkem 65 nařízení (ES) č. 216/2008,

a)

provozovatelé letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 216/2008, kteří provozují lety směrem na území Unie, na tomto území a směrem z něj, a

b)

provozovatelé letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 216/2008, kteří provozují lety ve vzdušném prostoru nad územím, na něž se vztahuje Smlouva, a v kterémkoliv jiném vzdušném prostoru, v němž členské státy uplatňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 (2).

1)

„palubním protisrážkovým systémem (ACAS)“ palubní systém založený na signálech odpovídače sekundárního přehledového radaru (SSR), který pracuje nezávisle na pozemním zařízení a poskytuje pilotovi upozornění na možné nebezpečí srážky letadel, která jsou vybavena odpovídačem SSR;

2)

„palubním protisrážkovým systémem II (ACAS II)“ palubní protisrážkový systém, který kromě upozornění na provoz poskytuje rady k vyhnutí ve vertikální rovině;

3)

„radou k vyhnutí (RA)“ informace poskytnutá letové posádce, jíž se doporučuje manévr, který má zajistit rozstup od všech narušitelů, nebo omezení manévru, které má zachovat stávající rozstup;

4)

„upozorněním na provoz (TA)“ informace upozorňující letovou posádku na možnou hrozbu způsobenou blízkostí jiného letadla.

20.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/23

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2257/94 ze dne 16. září 1994, kterým se stanoví normy jakosti pro banány (2), nařízení Komise (ES) č. 2898/95 ze dne 15. prosince 1995 o kontrole dodržování norem jakosti pro banány (3) a nařízení Komise (ES) č. 239/2007 ze dne 6. března 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 404/93, pokud jde o požadavky na komunikaci v odvětví banánů (4) byla podstatně změněna (5). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená nařízení kodifikována jejich sloučením do jediného textu.

(2)

Nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví obchodní normy pro banány. Cílem těchto norem je zajistit, aby byly na trh dodávány produkty vyrovnané a vyhovující jakosti, zejména v případě banánů sklizených v Unii, u kterých je třeba zaměřit se na zlepšení jakosti.

(3)

Z důvodu velkého množství odrůd uváděných na trh v Unii a z důvodu obchodní praxe je třeba stanovit minimální normy pro zelené nezralé banány, aniž je dotčeno pozdější zavedení norem použitelných na různém stupni obchodu. S ohledem na vlastnosti fíkových banánů a způsob jejich uvádění na trh se na tyto banány nemohou vztahovat normy Unie.

(4)

S přihlédnutím ke sledovaným cílům je vhodné povolit, aby členské státy produkující banány používaly na svém území vnitrostátní normy pro vlastní produkci, avšak pouze na stupních nezahrnujících nezralé zelené banány a pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s normami Unie a nebrání volnému oběhu banánů na trhu v Unii.

(5)

Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že z důvodů nepříznivých klimatických podmínek pro pěstování banánů na Madeiře, na Azorech, v Algarve, na Krétě, v Lakonii a na Kypru zde banány nedosahují minimální požadované délky. V těchto případech by mělo být povoleno, aby tyto banány byly uváděny na trh, avšak pouze jako banány druhé jakosti.

(6)

Měla by být přijata opatření k zajištění jednotného používání pravidel pro obchodní normy pro banány a zejména co se týče kontrol shody.

(7)

S řádným přihlédnutím k povaze produktu podléhajícího rychlé zkáze a k tržním zvyklostem a kontrolním postupům používaným při uvádění na trh, by mělo být stanoveno, že kontroly shody budou prováděny v zásadě ve stadiu, ke kterému se normy vztahují.

(8)

Produkt, který v tomto stadiu úspěšně prošel kontrolami, je považován za produkt, který splnil normy. Ohodnocení by mělo být bez újmy k jakýmkoli neoznámeným kontrolám prováděným následně až do stádia dozrávacího skladiště.

(9)

Kontrola shody by neměla být systematická, nýbrž náhodná, ohodnocením celkového vzorku vybraného náhodně ze zásilky vybrané ke kontrole příslušným subjektem a považovaného pro danou zásilku za reprezentativní. Pro tento účel by se měla použít vhodná ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (6).

(10)

V obchodě s banány vládne silná konkurence. Sami dotyční obchodníci zavedli přísné kontroly. Kontroly by tedy neměly být v stanoveném stadiu prováděny u obchodníků, kteří nabídnou vhodné záruky co se týče zaměstnanců a překladištních zařízení a kteří mohou zaručit, že banány, které uvádějí na trh v Unii splňují normy Unie. Tato osvobození by měla být poskytována členským státem na území, na kterém by se kontrola v zásadě měla provádět. Tato osvobození by měla být odňata, pokud nejsou splněny normy a podmínky, které se k nim vztahují.

(11)

Aby mohly být provedeny kontroly, měli by obchodníci předložit příslušným subjektům informace.

(12)

Osvědčení o shodě vystavované po dokončení kontrol by nemělo pro banány až do konečného stádia uvádění na trh tvořit doprovodný doklad, ale doklad dokazující shodu banánů s normami Unie až do stádia dozrávacího skladu, v souladu s rozsahem normy, který bude předkládán na žádost příslušných orgánů. Mělo by být zdůrazněno, že banány, které nesplňují normy stanovené v tomto nařízení nesmí být uvedeny na trh pro spotřebu v čerstvém stavu v Unii.

(13)

Aby bylo možno sledovat fungování trhu s banány, musí Komise dostávat informace o produkci a uvádění banánů vypěstovaných v Unii na trh. Měla by být stanovena pravidla týkající se oznamování těchto informací členskými státy.

(14)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

která nenarušují obchod s banány pocházejících ze třetích zemí nebo jiných regionů Unie a splňují obchodní normy uvedené v článku 1; a

b)

která nejsou v rozporu s obchodními normami uvedenými v článku 1.

a)

mají kontrolory, kteří podstoupili školící kurz uznaný příslušnými vnitrostátními orgány;

b)

mají vybavení a zařízení nezbytné pro provádění ověřování a analýz potřebných pro kontroly; a

c)

mají odpovídající zařízení pro sdělování informací.

a)

mají zaměstnance se zkušenostmi s obchodními normami a s kontrolou překladišť;

b)

zaznamenávají operace, které provádějí; a

c)

skýtají záruky, že jakost banánů, které uvádějí na trh, je v souladu s obchodními normami uvedenými v článku 1.

a)

množství banánů vypěstovaných v Unii a uvedených na trh:

b)

průměrné prodejní ceny na místních trzích zelených banánů vypěstovaných v Unii, které jsou uvedeny na trh v jejich produkčním regionu;

c)

průměrné prodejní ceny zelených banánů ve stadiu dodávky do prvního přístavu vykládky (zboží nevyložené) u banánů vypěstovaných v Unii, které jsou uvedeny na trh v Unii mimo jejich produkční region;

d)

odhad údajů uvedených v písmenech a), b) a c) pro dvě následující sledovaná období.

a)

Kanárské ostrovy;

b)

Guadeloupe;

c)

Martinik;

d)

Madeira, Azory a Algarve;

e)

Kréta a Lakónie;

f)

Kypr.

a)

leden až duben včetně;

b)

květen až srpen včetně;

c)

září až prosinec včetně.

20.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 336/35

(1)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

(2)

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.