ISSN 1977-0626 doi:10.3000/19770626.L_2011.330.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 330 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 54 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
|
||
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
2011/831/EU |
|
|
* |
||
|
|
2011/832/EU |
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 7. prosince 2011 o příručce pro společnou registraci organizací z EU, registraci organizací ze třetích zemí a globální registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (oznámeno pod číslem K(2011) 8896) ( 1 ) |
|
|
|
2011/833/EU |
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise |
|
|
|
2011/834/EU |
|
|
* |
||
|
|
2011/835/EU |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1295/2011
ze dne 13. prosince 2011,
kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření vůči Guinejské republice
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 215 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/706/SZBP ze dne 27. října 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/638/SZBP o omezujících opatřeních vůči Guinejské republice (1),
s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 (2) zavedlo v souladu se společným postojem 2009/788/SZBP (3) (který později nahradilo rozhodnutí 2010/638/SZBP (4)) některá zvláštní omezující opatření vůči Guinejské republice v reakci na násilný zákrok bezpečnostních sil proti politickým demonstrantům, k němuž došlo dne 28. září 2009 v Conakry. |
(2) |
Rozhodnutí 2010/638/SZBP bylo změněno rozhodnutím 2011/706/SZBP za účelem mimo jiné změny rozsahu opatření souvisejících s vojenským vybavením a vybavením, které může být použito k vnitřním represím. |
(3) |
Některé aspekty uvedených opatření spadají do oblasti působnosti Smlouvy, a k jejich provádění je tedy nezbytné regulační opatření na úrovni Unie, zejména proto, aby bylo možné zajistit jejich jednotné uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech. |
(4) |
Nařízení (EU) č. 1284/2009 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V nařízení (EU) č. 1284/2009 se v článku 4 odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Odchylně od článků 2 a 3 mohou příslušné orgány členských států uvedené na internetových stránkách v příloze III v řádně odůvodněných případech povolit:
a) |
prodej, dodávky, převod nebo vývoz vybavení, které může být použito k vnitřním represím, určeného výhradně pro humanitární nebo ochranné účely nebo pro programy budování institucí prováděné Organizací spojených národů (OSN) a Evropskou unií nebo pro operace Evropské unie a OSN pro řešení krizí; |
b) |
prodej, dodávky, převod nebo vývoz nesmrtonosného vybavení, které může být použito k vnitřním represím, určeného výhradně k tomu, aby policii a četnictvu Guinejské republiky umožnilo používat pouze vhodnou a přiměřenou sílu při udržování veřejného pořádku; |
c) |
poskytnutí financování, finanční pomoci, technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb souvisejících s vybavením nebo programy a operacemi uvedenými v písmenech a) a b); |
d) |
poskytnutí financování, finanční pomoci, technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb souvisejících s nesmrtonosným vojenským vybavením určeným výhradně pro humanitární nebo ochranné účely, pro programy budování institucí prováděné OSN a Evropskou unií nebo pro operace Evropské unie a OSN pro řešení krizí; |
e) |
poskytnutí financování, finanční pomoci, technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb souvisejících s nesmrtonosným vojenským vybavením určeným výhradně k tomu, aby policii a četnictvu Guinejské republiky umožnilo používat pouze vhodnou a přiměřenou sílu při udržování veřejného pořádku; |
f) |
poskytnutí financování, finanční pomoci, technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a jiných služeb souvisejících s nebojovými vozidly vyrobenými za použití materiálů, jež poskytují balistickou ochranu, nebo těmito materiály vybavenými, která jsou určena výhradně k ochraně zaměstnanců Evropské unie a jejích členských států v Guinejské republice.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. prosince 2011.
Za Radu
předseda
M. CICHOCKI
(1) Úř. věst. L 281, 28.10.2011, s. 28.
(2) Úř. věst. L 346, 23.12.2009, s. 26.
(3) Úř. věst. L 281, 28.10.2009, s. 7.
(4) Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 10.
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/3 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1296/2011
ze dne 9. prosince 2011,
kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Riso di Baraggia Biellese e Vercellese (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 prověřila Komise žádost Itálie o schválení změn specifikace chráněného označení původu „Riso di Baraggia Biellese e Vercellese“, zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 982/2007 (2). |
(2) |
Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla předložena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba změny schválit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny ve specifikaci zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu uvedeného v příloze tohoto nařízení se schvalují.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Dacian CIOLOȘ
člen Komise
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. L 217, 22.8.2007, s. 22.
(3) Úř. věst. C 56, 22.2.2011, s. 18.
PŘÍLOHA
Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:
Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované
ITÁLIE
Riso di Baraggia Biellese e Vercellese (CHOP)
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/5 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1297/2011
ze dne 9. prosince 2011
o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Seggiano (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 5 třetí a čtvrtý pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Žádost o zapsání názvu „Seggiano“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Spojené království podalo v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 510/2006 proti zápisu námitku. Tato námitka byla shledána přípustnou podle čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení. |
(3) |
Spojené království v námitce uvedlo, že zápis dotčeného názvu by byl v rozporu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006 a ohrozil by existenci ochranných známek zapsaných na jeho území. |
(4) |
Dopisem ze dne 18. listopadu 2010 vyzvala Komise dotčené členské státy k hledání vzájemné dohody v souladu s jejich vnitrostátními postupy. |
(5) |
Jelikož Itálie a Spojené království dosáhly ve stanovené lhůtě dohody s menšími změnami specifikace a beze změny jednotného dokumentu zveřejněného v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006, název „Seggiano“ musí být zapsán do „Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Označení uvedené v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Dacian CIOLOȘ
člen Komise
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. C 77, 26.3.2010, s. 6.
PŘÍLOHA
Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I smlouvy:
Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarín, olej atd.)
ITÁLIE
Seggiano (CHOP)
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/7 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1298/2011
ze dne 9. prosince 2011,
kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Pélardon (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 přezkoumala Komise žádost Francie o schválení změn specifikace chráněného označení původu „Pélardon“ zapsaného podle nařízení Komise č. 2400/1996 (2) ve znění nařízení (ES) č. 2372/2001 (3). |
(2) |
Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4). Jelikož nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být tato změna schválena, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny ve specifikaci zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu uvedeného v příloze tohoto nařízení se schvalují.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Dacian CIOLOȘ
člen Komise
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. L 327, 18.12.1996, s. 12.
(3) Úř. věst. L 320, 5.12.2001, s. 9.
(4) Úř. věst. C 35, 4.2.2011, s. 13.
PŘÍLOHA
Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:
Třída 1.3 Sýry
FRANCIE
Pélardon (CHOP)
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/9 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1299/2011
ze dne 9. prosince 2011,
kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Azeites do Ribatejo (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem a vzhledem k čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 přezkoumala Komise žádost Portugalska o schválení změn specifikace chráněného označení původu „Azeites do Ribatejo“, zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2). |
(2) |
Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla předložena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba změny schválit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny ve specifikaci zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu uvedeného v příloze tohoto nařízení se schvalují.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Dacian CIOLOȘ
člen Komise
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1.
(3) Úř. věst. C 56, 22.2.2010, s. 13.
PŘÍLOHA
Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:
Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)
PORTUGALSKO
Azeites do Ribatejo (CHOP)
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/11 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1300/2011
ze dne 9. prosince 2011
o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Magyar szürkemarha hús (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Žádost o zápis názvu „Magyar szürkemarha hús“ předložená Maďarskem byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán do rejstříku, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Dacian CIOLOȘ
člen Komise
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. C 83, 17.3.2011, s. 14.
PŘÍLOHA
Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:
Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)
MAĎARSKO
Magyar szürkemarha hús (CHZO)
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/13 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1301/2011
ze dne 9. prosince 2011,
kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Vitellone bianco dell’Appennino centrale (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 prověřila Komise žádost Itálie o schválení změn ve specifikaci chráněného zeměpisného označení „Vitellone bianco dell’Appennino centrale“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2) ve znění nařízení (ES) č. 134/98 (3). |
(2) |
Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla předložena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba změny schválit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny ve specifikaci zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu uvedeného v příloze tohoto nařízení se schvalují.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Dacian CIOLOȘ
člen Komise
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1.
(3) Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 6.
(4) Úř. věst. C 82, 16.3.2011, s. 7.
PŘÍLOHA
Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I smlouvy:
Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)
ITÁLIE
Vitellone bianco dell’Appennino centrale (CHZO)
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/15 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1302/2011
ze dne 9. prosince 2011
o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení. |
(2) |
Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím. |
(3) |
Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky. |
(4) |
Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2). |
(5) |
Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.
Článek 2
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
PŘÍLOHA
Popis zboží |
Zařazení (kód KN) |
Odůvodnění |
(1) |
(2) |
(3) |
Plastová láhev z polyethylenu se zátkou a dnem kulatého tvaru. Výrobek je asi 20 cm vysoký a má objem 0,5 litru. Výrobek je určen k umístění do držáků na lahve jízdních kol a používá se k přepravě nápojů. (viz fotografie) (1) |
3923 30 10 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 3923, 3923 30 a 3923 30 10. Jelikož výrobkem je plastová láhev se zátkou bez dalších částí jako např. odnímatelných hrnečků na pití a používá se k přepravě nápojů k osvěžení, nelze jej považovat za stolní a kuchyňské nádobí nebo ostatní předměty pro domácnost zařazené do čísla 3924. Zařazení do čísla 3924 je proto vyloučeno. Jedná se o výrobek pro přepravu nebo balení zboží, a je třeba jej tedy zařadit do čísla 3923 (viz vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 3923, první odstavec, bod a)). |
(1) Fotografie slouží pouze pro informaci.
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/17 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1303/2011
ze dne 9. prosince 2011
o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení. |
(2) |
Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím. |
(3) |
Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky. |
(4) |
Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2). |
(5) |
Protože Výbor pro celní kodex nevydal stanovisko ve lhůtě stanovené svým předsedou, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.
Článek 2
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
PŘÍLOHA
Popis zboží |
Zařazení (kód KN) |
Odůvodnění |
||||||||||||||||||||||||||
(1) |
(2) |
(3) |
||||||||||||||||||||||||||
Gel proti bolesti, který obsahuje tyto složky:
Množství složek nejsou uvedená na obalu výrobku. Na obalu je uvedeno, že výrobek se používá pro dočasnou úlevu od mírných bolestí svalů a kloubů souvisejících s arthritidou, s bolestí zad, namožením a podvrtnutím. |
3824 90 97 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, na doplňkové poznámce 1 ke kapitole 30 a na znění kódů KN 3824, 3824 90 a 3824 90 97. Výrobek neslouží k léčebným účelům, neboť se jím neošetřuje ani neléčí choroba, ani účelům profylaktickým, neboť nemá preventivní ani ochranný účinek proti chorobě. Výrobek navíc nesplňuje požadavky doplňkové poznámky 1 ke kapitole 30. Zařazení jako lék pod číslo 3004 je tudíž vyloučeno. Výrobek nelze považovat za kosmetický přípravek ani líčidlo, neboť se nepoužívá pro péči o pokožku. Přestože na místě aplikace produktu se pokožka ochlazuje, produkt pokožku žádným způsobem neošetřuje. Zařazení do čísla 3304 je tudíž vyloučeno. Výrobek je tudíž třeba zařadit do kódu KN 3824 90 97 jako ostatní chemické výrobky nebo přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví, jinde neuvedené ani nezahrnuté. |
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/19 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1304/2011
ze dne 13. prosince 2011
o zrušení dočasného pozastavení bezcelního režimu na rok 2012 pro dovoz některého zboží pocházejícího z Norska a vzniklého zpracováním zemědělských produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1216/2009, do Evropské unie
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/859/ES ze dne 25. října 2004 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Norským královstvím o Protokolu 2 ke dvoustranné dohodě o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (2), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Protokol 2 ke dvoustranné dohodě o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (3) a protokol 3 k Dohodě o EHP (4) určují právní úpravu obchodování s některými zemědělskými a zpracovanými zemědělskými produkty mezi smluvními stranami. |
(2) |
Protokol 3 k Dohodě o EHP, ve znění rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 138/2004 (5), stanoví nulové clo použitelné na některé vody s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizované, kódu KN 2202 10 00, a na některé ostatní nealkoholické nápoje obsahující cukr, kódu KN ex 2202 90 10. |
(3) |
Nulové clo pro dotčené vody a ostatní nápoje bylo pro Norsko dočasně pozastaveno dohodou ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Norským královstvím o Protokolu 2 ke dvoustranné dohodě o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (6) (dále jen „dohoda“) schválenou rozhodnutím 2004/859/ES. Podle bodu IV dohodnutého zápisu dohody je bezcelní dovoz zboží kódů KN 2202 10 00 a ex 2202 90 10 pocházejícího z Norska povolen pouze v rámci limitů celní kvóty s nulovou celní sazbou, přičemž clo se platí za vývoz mimo přidělenou celní kvótu. |
(4) |
Podle bodu IV třetí odrážky poslední věty dohodnutého zápisu dohody by dotčeným produktům měl být povolen neomezený bezcelní přístup do Evropské unie, pokud celní kvóta nebyla vyčerpána do 31. října předchozího roku. Podle údajů poskytnutých Komisi nebyla celní kvóta, jež byla na rok 2011 pro dotčené vody a nápoje otevřena nařízením Komise (EU) č. 1248/2010 (7), ke dni 31. října 2011 vyčerpána. Proto by měl být dotčeným produktům povolen neomezený bezcelní přístup do Evropské unie v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012. |
(5) |
Je proto třeba zrušit dočasné pozastavení bezcelního režimu uplatňované podle Protokolu 2. |
(6) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro horizontální otázky týkající se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Pro období od 1. ledna do 31. prosince 2012 se zrušuje dočasné pozastavení bezcelního režimu uplatňované podle Protokolu 2 ke dvoustranné dohodě o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím na zboží kódů KN 2202 10 00 (voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná) a ex 2202 90 10 (ostatní nealkoholické nápoje obsahující cukr (sacharosu nebo invertní cukr)).
2. Pravidla původu vzájemně uplatňovaná na zboží podle odstavce 1 jsou shodná s pravidly stanovenými v Protokolu 3 ke dvoustranné dohodě o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 1. ledna 2012.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. prosince 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 10.
(2) Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 70.
(3) Úř. věst. L 171, 27.6.1973, s. 2.
(4) Úř. věst. L 22, 24.1.2002, s. 37.
(5) Úř. věst. L 342, 18.11.2004, s. 30.
(6) Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 72.
(7) Úř. věst. L 341, 23.12.2010, s. 1.
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/21 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1305/2011
ze dne 13. prosince 2011
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k tomu, že:
prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 14. prosince 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. prosince 2011.
Za Komisi, jménem předsedy,
José Manuel SILVA RODRÍGUEZ
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
AL |
58,0 |
MA |
72,2 |
|
TN |
80,5 |
|
TR |
94,4 |
|
ZZ |
76,3 |
|
0707 00 05 |
EG |
170,1 |
TR |
111,9 |
|
ZZ |
141,0 |
|
0709 90 70 |
MA |
41,1 |
TR |
146,0 |
|
ZZ |
93,6 |
|
0805 10 20 |
AR |
40,2 |
BR |
41,5 |
|
CL |
30,5 |
|
MA |
56,3 |
|
TR |
58,8 |
|
ZA |
54,0 |
|
ZZ |
46,9 |
|
0805 20 10 |
MA |
65,1 |
ZZ |
65,1 |
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
IL |
84,5 |
TR |
80,1 |
|
ZZ |
82,3 |
|
0805 50 10 |
TR |
55,7 |
ZZ |
55,7 |
|
0808 10 80 |
CA |
109,9 |
CL |
90,0 |
|
US |
118,0 |
|
ZA |
80,2 |
|
ZZ |
99,5 |
|
0808 20 50 |
CN |
60,4 |
ZZ |
60,4 |
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/23 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 1. prosince 2011
o praktických a procesních opatřeních pro účely jmenování Radou čtyř členů evropského panelu odborníků pro opatření Evropské unie pro označení „Evropské dědictví“
(2011/831/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „Evropské dědictví“ (1), a zejména na článek 8 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V článku 8 rozhodnutí č. 1194/2011/EU se stanoví, že se zřizuje evropský panel nezávislých odborníků (dále jen „evropský panel“), uvedený panel má třináct členů jmenovaných evropskými orgány a institucemi, přičemž čtyři z nich jmenuje na tříleté období Rada. |
(2) |
Každý orgán a každá instituce usiluje o to, aby se jimi jmenovaní členové evropského panelu svými odbornostmi co nejvíce vzájemně doplňovali. |
(3) |
Členské státy, jejichž státní příslušník nebo státní příslušníci jsou ke dni výzvy k předkládání kandidatur členy evropského panelu a byli jmenováni jiným orgánem nebo institucí než Radou, se vyzývají, aby při rozhodování o své účasti v tomto procesu zohlednily geografickou rovnováhu a vyvážené zastoupení žen a mužů v evropském panelu. |
(4) |
Je vhodné, aby Rada rozhodla o praktických a procesních opatřeních pro jmenování svých čtyř členů evropského panelu. |
(5) |
Tato opatření by měla být spravedlivá, snadno proveditelná, nediskriminační, transparentní a měla by zajistit, že budou jmenovaní členové evropského panelu řádně plnit své povinnosti. |
(6) |
Tato opatření by měla být v případě potřeby upravena podle výsledků hodnocení opatření v oblasti označení „Evropské dědictví“ stanoveného v článku 18 rozhodnutí č. 1194/2011/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rada rozhodne o jmenování čtyř členů evropského panelu v souladu s praktickými a procesními opatřeními stanovenými v článku 2.
Článek 2
1. Členské státy jsou vyzývány, aby předkládaly návrhy na jmenování členů evropského panelu. Účast členských států v tomto procesu je dobrovolná. Každý členský stát má právo navrhnout pouze jednoho kandidáta. Za účelem zajištění vyváženého geografického zastoupení budou členské státy, jejichž odborníci byli jmenováni na předchozí období Radou, z účasti vyloučeny.
2. Kandidatury se předkládají písemně a musí z nich být patrné, že daný kandidát je nezávislým odborníkem se značnými zkušenostmi a odbornými znalostmi v oblastech souvisejících s cíli opatření a že je v evropském panelu odhodlán pracovat v souladu s požadavky stanovenými v části 1 přílohy. Předložená kandidatura musí obsahovat řádně podepsané prohlášení uvedené v části 2 přílohy.
3. V návrhu je u každého kandidáta uvedena jedna z těchto hlavních kategorií odborných znalostí:
— |
evropské dějiny a kultura, |
— |
vzdělávání a mládež, |
— |
správa v oblasti kultury, včetně rozměru dědictví, |
— |
komunikace a cestovní ruch. |
4. Z navrhovaných kandidátů, které potvrdí příslušný přípravný orgán Rady, se bude losovat tak, a by z každé ze čtyř kategorií uvedených v odstavci 3 byl zvolen jeden kandidát. První jméno vylosované z každé kategorie se považuje za vybrané. Tento výběr posléze schválí Rada.
5. Nebudou-li v jedné kategorii nebo ve více kategoriích žádní kandidáti, vylosuje se jeden nebo více dodatečných kandidátů z těch kategorií, v nichž je nejvíce kandidátů. Pokud je v určité kategorii pouze jeden kandidát, považuje se tento kandidát za zvoleného bez losování.
6. Pokud některý z členů evropského panelu není schopen vykonávat svůj mandát, členský stát, který tohoto člena jmenoval, jmenuje co nejdříve náhradníka. Toto jmenování musí splňovat požadavky stanovené v části 1 a 2 přílohy je platné po dobu zbývající funkčního období dotyčného člena.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 1. prosince 2011.
Za Radu
předseda
W. KOSINIAK-KAMYSZ
(1) Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
SEZNAM POŽADAVKŮ, KTERÉ MUSÍ KANDIDÁTI SPLŇOVAT
ČÁST 1
SOUČÁSTI KAŽDÉ PÍSEMNÉ KANDIDATURY:
— |
popis kandidátova vzdělání, praxe a dosažených vynikajících výsledků vztahujících se k cílům opatření a kritériím, jež mají pamětihodnosti splňovat, |
— |
zvolení konkrétní kategorie odborných znalostí a vysvětlení této volby. |
ČÁST 2
SOUČÁSTÍ KAŽDÉ KANDIDATURY JE TOTO PÍSEMNÉ PROHLÁŠENÍ:
„Jsem si vědom(a):
— |
povinností, které s sebou tato pozice přináší, a jsem schopen/schopna práci v evropském panelu ročně věnovat příslušný počet pracovních dnů, |
— |
skutečnosti, že členství v evropském panelu není čestná funkce, že budu za tuto práci dostávat od Komise honorář a uhradí mi cestovné a náklady na ubytování, |
— |
skutečnosti, že příslušné povinnosti vyžadují nezávislost a že budu muset každý rok podepsat prohlášení, v němž potvrdím, že u mě nedochází k žádnému existujícímu nebo možnému střetu zájmů, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 5 rozhodnutí č. 1194/2011/EU.“ |
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/25 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 7. prosince 2011
o příručce pro společnou registraci organizací z EU, registraci organizací ze třetích zemí a globální registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)
(oznámeno pod číslem K(2011) 8896)
(Text s významem pro EHP)
(2011/832/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (1), a zejména na článek 3 a čl. 46 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 1221/2009 stanovuje, že je možné, aby se organizace s více místy v jednom nebo více členských státech nebo třetích zemích registrovaly v systému EMAS. |
(2) |
Společnosti a další organizace, jejichž místa se nacházejí v různých členských státech nebo třetích zemích, by měly dostat další informace a pokyny týkající se toho, jak se mohou registrovat v systému EMAS. |
(3) |
Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 49 nařízení (ES) č. 1221/2009, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pro účely čl. 46 odst. 4 a za účelem poskytnutí dalších vysvětlujících informací k článku 3 nařízení (ES) č. 1221/2009 přijímá Komise tuto příručku pro společnou registraci organizací z EU, registraci organizací ze třetích zemí a globální registraci v systému EMAS.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 7. prosince 2011.
Za Komisi
Janez POTOČNIK
člen Komise
(1) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.
PŘÍLOHA
Příručka pro společnou registraci organizací z EU, registraci organizací ze třetích zemí a globální registraci v systému EMAS (nařízení (ES) č. 1221/2009)
1. ÚVOD
Účelem tohoto dokumentu je poskytnout pokyny ohledně toho, jak evropský systém pro environmentální řízení podniků a auditu (EMAS) funguje u organizací, které mají pobočky a místa nacházející se v několika členských státech EU a/nebo ve třetích zemích, a dát přesné pokyny členským státům, ověřovatelům a organizacím, kteří jej mohou použít pro účely registrace. Tato příručka následuje čl. 46 odst. 4 nařízení o systému EMAS (1), který uvádí, že „Komise ve spolupráci s fórem příslušných orgánů vytvoří příručku pro registraci organizací mimo Společenství“, a čl. 16 odst. 3, který uvádí, že „fórum příslušných orgánů vypracuje pokyny pro sladění postupů týkajících se registrace organizací podle tohoto nařízení, včetně prodloužení, pozastavení a zrušení registrace organizací v rejstříku v rámci Společenství i mimo něj“.
Když byl systém EMAS v roce 1993 zaveden, byl navržen tak, aby zahrnoval jednotlivá místa organizací z průmyslových a výrobních odvětví. Po první revizi v roce 2001 byl systém EMAS II otevřen všem organizacím s více místy (nacházejícími se v jednom členském státu EU a EHP jako předtím). Systém EMAS III se otevřel ještě více a nyní se vztahuje na organizace v rámci EU i mimo ni.
Otevření systému EMAS třetím zemím poskytuje organizacím ze všech odvětví nástroj k dosažení vysokých úrovní vlivu jejich činností na životní prostředí, které mohou být veřejně uznány zúčastněnými stranami Evropského společenství.
Členské státy se mohou rozhodnout ohledně toho, zda jejich příslušný vnitrostátní orgán či orgány zajistí registraci organizací ze třetích zemí v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení o systému EMAS.
Registrace
Kvůli vzájemnému vztahu mezi registrací organizací s více místy v rámci EU a registrací organizací mimo EU existuje několik různých situací, které mohou v praxi nastat. Tento dokument poskytuje obecné pokyny pro případy, které příslušné orgány, environmentální ověřovatelé a organizace, které žádají o registraci v systému EMAS, musejí zvládnout. Rozebírají se tu tyto tři určité typy situací:
— |
situace 1: Registrace organizací s místy ve více než jednom členském státu EU (společná registrace organizací z EU), |
— |
situace 2: Registrace jediné nebo společné organizace s místy ve třetích zemích (registrace organizací ze třetích zemí) a |
— |
situace 3: Registrace organizací s místy jak v členských státech EU, tak ve třetích zemích (globální registrace). |
U všech tří postupů může organizace zažádat o jedinou společnou registraci všech nebo některých jejích míst. Výběr míst, která budou zahrnuta do registrace, závisí na žádající organizaci.
Poznámka:
Tato příručka se nezabývá jednoduchým případem vnitrostátní společné registrace organizace z EU.
Tato příručka se zabývá např. těmito záležitostmi:
— |
určením příslušného orgánu, |
— |
udělením akreditace nebo licence environmentálních ověřovatelů působících mimo EU, |
— |
koordinací mezi členskými státy u těchto postupů, |
— |
dodržováním právních předpisů ve třetích zemích, |
— |
prodloužením, zrušením a pozastavením společných registrací. |
Požadavky u všech tří situací jsou často velmi podobné; nicméně využívání odkazů mezi kapitolami se omezuje na naprosté minimum, aby se zlepšila srozumitelnost textu. Mohou se proto vyskytnout opakování.
V zájmu důvěryhodnosti systému EMAS je důležité, aby se nařízení používalo stejným způsobem v rámci EU i mimo ni. Za tímto účelem je třeba brát ohled na rozdíly a obtíže při provádění některých specifických prvků systému EMAS, např. dodržování právních předpisů. Příslušné orgány v členských státech, které zajišťují registraci organizací ze třetích zemí, přijmou zvláštní postupy, aby zajistily, že systém EMAS vede k rovnocenným systémům jak uvnitř, tak mimo EU. Historické, hospodářské a kulturní vztahy mezi členskými státy EU a třetími zeměmi mohou napomáhat provádění systému EMAS u registrací organizací ze třetích zemí a globálních registrací a mohou být využity jako prostředek k usnadnění šíření systému EMAS po celém světě.
2. TERMINOLOGIE
Pro účely této příručky se bude používat tato terminologie:
|
Sídlo organizace znamená řídící subjekt na vrcholu organizace s více místy, který řídí a koordinuje hlavní funkce organizace, např. strategické plánování, komunikaci, daně, právní záležitosti, uvádění na trh, finance a další. |
|
Správní ústředí znamená místo jiné než sídlo organizace s více místy speciálně určené pro účely registrace podle nařízení o systému EMAS, kde se zajišťuje kontrola a koordinace systému environmentálního řízení. |
|
Hlavní příslušný orgán znamená příslušný orgán zodpovědný za postup společné registrace organizací z EU, registrace organizací ze třetích zemí a globální registrace. |
Poznámka:
Určením (hlavního) příslušného orgánu se zabývá čl. 3 odst. 3 nařízení o systému EMAS.
Stanovení hlavního příslušného orgánu se podle „situací“ popsaných výše může takto lišit:
— |
V případě situace 1 (společná registrace organizací z EU) je hlavním příslušným orgánem příslušný orgán z členského státu, ve kterém se nachází sídlo nebo správní ústředí žádající organizace. |
— |
V případě registrace organizací ze třetích zemí a globální registrace jím je příslušný orgán z členského státu, který zajišťuje registraci organizací ze zemí mimo Společenství a kde je akreditován ověřovatel. Jinými slovy, za prvé musí členský stát zajišťovat registraci organizací ze třetích zemí a za druhé musí být k dispozici ověřovatelé, kteří jsou akreditováni nebo licencováni pro ověřování ve třetích zemích, kde se nacházejí místa zahrnutá do postupu registrace. |
3. SPOLEČNÁ REGISTRACE ORGANIZACÍ Z EU – REGISTRACE ORGANIZACÍ S VÍCE MÍSTY V NĚKOLIKA ČLENSKÝCH STÁTECH
3.1. Příslušné právní předpisy a dodržování právních předpisů v členských státech EU
3.1.1 |
Organizace musí vždy splňovat právní požadavky EU a vnitrostátní právní požadavky, které se použijí pro místa zahrnutá do registrace v systému EMAS. |
3.1.2 |
Podle přílohy IV bodu B písm. g) nařízení o systému EMAS obsahuje environmentální prohlášení organizací odkaz na příslušné požadavky vyplývající z právních předpisů týkajících se životního prostředí. |
3.1.3 |
Za účelem poskytnutí „materiálů nebo dokumentů, které prokazují dodržování právních předpisů“ podle čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS může organizace poskytnout prohlášení od příslušných donucovacích orgánů, která zaručují, že neexistují důkazy o nedodržování příslušných požadavků a/nebo že se společnost neúčastní řízení k zajištění dodržování práv, soudního řízení nebo řízení o stížnosti. Ověřovatelé – jako součást postupu ověřování – zkontrolují všechny environmentální licence nebo povolení, která se použijí pro organizaci, nebo jakýkoli další druh důkazu v souladu s právním systémem, který funguje v členském státě, kde se dané místo nachází. |
3.2. Úkoly příslušných orgánů
3.2.1. |
V případě společné registrace organizací z EU je pro stanovení hlavního příslušného orgánu rozhodující poloha sídla nebo správního ústředí organizace (v tomto pořadí). |
3.2.2. |
V případě společné registrace organizací z EU spolupracuje hlavní příslušný orgán výhradně se všemi příslušnými orgány v členských státech, kde se nacházejí místa zahrnutá do postupu společné registrace. |
3.2.3. |
Hlavní příslušný orgán je zodpovědný za registraci a bude koordinovat postup s dalšími dotčenými příslušnými orgány. Hlavní příslušný orgán neprovede registraci, pozastavení, zrušení nebo prodloužení registrace organizace, pokud příslušný orgán z jiného členského státu, kde se nacházejí místa organizace zahrnutá do registrace, nesouhlasí s registrací, pozastavením, zrušením nebo prodloužením registrace (viz oddíly 3.4 a 3.6 této příručky). Jak je uvedeno v oddíle 3.4.6, hlavní příslušný orgán se rovněž může rozhodnout pokračovat v postupu společné registrace v menším rozsahu (např. bez sporného místa). |
3.2.4. |
Příslušné orgány by měly koordinovat své aktivity s akreditačními a licenčními orgány ve svých členských státech, aby zajistily, že jak příslušný orgán, tak akreditační a licenční orgán jsou schopny vykonávat své úkoly koordinovaně. |
3.2.5. |
Obecné zásady a specifické postupy koordinace mezi příslušnými orgány stanoví a schválí fórum příslušných orgánů do šesti měsíců po přijetí této příručky. Poté budou předloženy k přijetí v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 48 odst. 2 a čl. 49 odst. 3 nařízení o systému EMAS. |
3.2.6. |
Fórum příslušných orgánů vytvoří standardizované formuláře ve všech úředních jazycích Evropské unie pro provádění „postupů koordinace“ uvedených výše. Aby se umožnila účinná komunikace a omezilo se na minimum nedorozumění plynoucí z jazykových obtíží, budou standardizované formuláře sestávat převážně z kolonek na zaškrtávání a pouze velmi omezeného počtu políček pro „komentář“, která mohou obsahovat volný text. Měly by se uchovávat písemné důkazy o této komunikaci prostřednictvím běžné pošty, e-mailů nebo faxů pro případ sporů mezi příslušnými orgány. Výše uvedené formuláře by v podobě aktualizovatelné přílohy měly zahrnovat seznam platných poplatků týkajících se všech členských států. |
3.3. Úkoly akreditovaných nebo licencovaných ověřovatelů
3.3.1 |
Obecná pravidla pro environmentální ověřovatele systému EMAS, jejich akreditace nebo licence a pro proces ověřování stanoví kapitoly V a VI nařízení o systému EMAS. |
3.3.2 |
Ověřování systému environmentálního řízení a schvalování environmentálního prohlášení systému EMAS musí provést environmentální ověřovatel systému EMAS, který je akreditován nebo licencován pro příslušný rozsah v souladu s kódy NACE (2). |
3.3.3 |
V případě registrace organizace s více místy a činnostmi musí akreditace ověřovatele či ověřovatelů zahrnovat všechny kódy NACE míst a činností organizace. Pokud není ověřovatel akreditován nebo licencován pro všechny příslušné kódy NACE, zapojí se ve vhodných případech další akreditovaní environmentální ověřovatelé skrze spolupráci na případu. Je na organizaci, která usiluje o registraci, aby se rozhodla, zda s ohledem na článek 4 nařízení o systému EMAS chce zapojit několik akreditovaných ověřovatelů. Vedle důvodů, jako je nedostatek ověřovatelů akreditovaných pro příslušné kódy NACE, mohou mít organizace k využití několika ověřovatelů i jiné důvody (např. místní zkušenosti, jazykové znalosti nebo přání kombinovat ověřování systému EMAS s certifikací podle jiných norem). Všichni spolupracující ověřovatelé musí podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 nařízení o systému EMAS a environmentální prohlášení systému EMAS. Každý zúčastněný ověřovatel je zodpovědný za výsledek části či částí ověřování, které vyplývají z jeho vlastní oblasti odborných znalostí (většinou související s konkrétními kódy NACE). Praxe, kdy všichni ověřovatelé musí podepsat stejné prohlášení, umožňuje hlavnímu příslušnému orgánu zjistit všechny zúčastněné ověřovatele. Hlavní příslušný orgán může následně prostřednictvím spolupracujících příslušných orgánů (které by následně měly koordinovat svou činnost s akreditačními a licenčními orgány) ověřit, zda všichni zúčastnění ověřovatelé dodrželi povinnost předchozího oznámení uvedenou v čl. 23 odst. 2 nařízení o systému EMAS. Rovněž to hlavnímu příslušnému orgánu umožňuje ověřit, zda kódy NACE zúčastněných ověřovatelů zahrnují kódy dotyčné organizace. |
3.3.4 |
Ověřovatelé akreditovaní nebo licencovaní v jednom členském státě smějí pracovat v dalších členských státech. Ověřovatelé zašlou nejméně čtyři týdny před zahájením své činnosti oznámení akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu, který se nachází v členském státě či členských státech, kde mají v úmyslu pracovat. |
3.3.5 |
Akreditační nebo licenční orgán, který provádí dohled nad ověřovatelem či ověřovateli pracujícími v jeho členském státě, zasílá pro případ problémů nebo negativních výsledků zprávu o dohledu příslušnému orgánu daného členského státu. Tento příslušný orgán poté zprávu o dohledu předá hlavnímu příslušnému orgánu zodpovědnému za společnou registraci organizací z EU. |
3.3.6 |
Jestliže ověřovatel při ověřování pro první registraci zjistí situaci, kdy dochází k nedodržení právních požadavků, nepodepíše prohlášení podle čl. 25 odst. 9 nařízení o systému EMAS a environmentální prohlášení systému EMAS. |
3.3.7 |
Pokud ověřovatel v období platnosti registrace nebo při jejím prodloužení zjistí nedodržení právních předpisů, může (hlavnímu) příslušnému orgánu oznámit, že dotyčná organizace již nesplňuje požadavky systému EMAS. Při prodloužení registrace v systému EMAS může pouze podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 a aktualizované environmentální prohlášení systému EMAS, pokud organizace prokáže, že přijala opatření (tj. ve spolupráci s donucovacími orgány), která zajistí opětovné dodržování právních předpisů. Pokud organizace nezajistí dostatečná opatření k vyřešení problému s dodržováním předpisů, ověřovatel neschválí aktualizované prohlášení a nepodepíše prohlášení a environmentální prohlášení systému EMAS. Jinými slovy, environmentální ověřovatel systému EMAS podepíše prohlášení a schválí environmentální prohlášení systému EMAS pouze v případě úplného dodržování předpisů. |
3.4. Proces registrace
3.4.1 |
Obecná pravidla pro registraci jsou stanovena v kapitolách II, III a IV nařízení o systému EMAS. |
3.4.2 |
Organizace by hned v počáteční fázi měla komunikovat s ověřovatelem/ověřovateli a hlavním příslušným orgánem, aby si vyjasnila jazykové otázky, pokud jde o dokumenty potřebné k registraci, s ohledem na požadavky čl. 5 odst. 3 a přílohy IV bodu D nařízení o systému EMAS. |
3.4.3 |
Hlavní příslušný orgán zkontroluje informace obsažené v žádosti a komunikuje o nich s ostatními zúčastněnými příslušnými orgány. To znamená, že zúčastněné příslušné orgány informují hlavní příslušný orgán o platnosti informací zahrnutých vnitrostátních míst. |
3.4.4 |
Zúčastněné příslušné orgány prostřednictvím akreditačních a licenčních orgánů pro své vlastní členské státy zkontrolují, zda ověřovatel či ověřovatelé účastnící se postupu registrace jsou akreditováni nebo licencováni pro všechny kódy NACE týkající se procesu dané registrace. Z toho plyne, že příslušný orgán zkontroluje, zda ověřovatel/é zaslali řádně a včas (nejméně čtyři týdny před zahájením každého ověřování v členském státě) oznámení v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení o systému EMAS. Příslušný orgán proto musí v každém případě prostřednictvím jednoduché zprávy sdělit akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu svého členského státu, že na základě ověřování/schvalování ověřovatelů z dalších členských států existují místa k registraci. Pokud akreditační a licenční orgán neschválí způsobilost ověřovatele, akreditační nebo licenční orgán může ověřovateli nařídit, aby příslušné požadavky splnil, nebo o problému informovat příslušný orgán. Bez této minimální komunikace mezi příslušnými orgány a akreditačními a licenčními orgány, stejně jako mezi příslušnými orgány a hlavním příslušným orgánem, by činnosti dohledu mohly být narušeny. |
3.4.5 |
Všechny příslušné orgány účastnící se procesu registrace použijí pro místa, která se nacházejí v jejich členském státě, své vnitrostátní postupy pro kontrolu dodržování požadavků nařízení o systému EMAS. O svém rozhodnutí (může být registrován/nemůže být registrován) budou informovat hlavní příslušný orgán. V případě nesouhlasného rozhodnutí příslušný orgán informuje formou prohlášení hlavní příslušný orgán o svých důvodech. Jelikož je toto prohlášení závazné, může se hlavní příslušný orgán rozhodnout buď zastavit postup společné registrace, dokud nebudou splněny požadavky nařízení (v takovém případě nezíská registraci v systému EMAS žádné z daných míst), nebo informovat organizaci o tom, že může pokračovat v postupu společné registrace bez sporných míst. |
3.4.6 |
Po rozhodnutí o registraci informuje hlavní příslušný orgán všechny zúčastněné vnitrostátní příslušné orgány, které budou dále informovat své příslušné donucovací orgány. Poznámka: Evropská komise nabádá zúčastněné příslušné orgány k výměně kontaktních informací jejich příslušných donucovacích orgánů, aby se usnadnila výměna informací mezi příslušnými orgány a donucovacími orgány o tom, že donucovací orgány nemají informace o žádných situacích, kdy dochází k porušení příslušných požadavků. |
3.4.7 |
Sledování dodržování právních předpisů na vnitrostátní úrovni zajišťují v průběhu procesu ověřování vnitrostátní donucovací orgány a ověřovatelé. Pokud tyto orgány zjistí situaci, kdy jsou porušeny příslušné požadavky, musí o tom informovat příslušný vnitrostátní orgán, který následně informuje hlavní příslušný orgán. |
3.4.8 |
Pokud příslušný orgán v členském státě, kde se nachází místo organizace, která žádá o příslušnou společnou registraci, objeví důkaz o porušení příslušných právních požadavků, stížnosti nebo jakékoli jiné závažné informace týkající se splnění požadavků pro registraci, prodloužení, pozastavení a zrušení registrace organizace, předá bez prodlení hlavnímu příslušnému orgánu zprávu o dohledu, kde je problém stručně popsán. |
3.4.9 |
Některé členské státy mají podle svých vnitrostátních právních předpisů povinnost vybírat poplatky. Proto nemůže hlavní příslušný orgán rozhodovat o poplatcích, které jsou stanoveny na základě právních předpisů jiných členských států. Úloha hlavního příslušného orgánu, pokud jde o poplatky, bude sestávat výhradně z informování organizace o celkové částce a jednotlivých poplatcích, které je třeba uhradit vnitrostátním příslušným orgánům účastnícím se postupu registrace. Hlavní příslušný orgán bude rovněž informovat organizaci o tom, že všechny zúčastněné příslušné orgány vybírají poplatky plynoucí z registrování vnitrostátních míst zahrnutých do postupu společné registrace přímo od příslušných vnitrostátních míst žádající organizace. Veškeré zúčastněné příslušné orgány informují podle čl. 5 odst. 2 písm. d) nařízení o systému EMAS hlavní příslušný orgán o tom, že poplatky byly před registrací skutečně zaplaceny. Poznámka: Evropská komise důrazně nabádá všechny členské státy, aby se pokusily nalézt možnosti snížení příslušných poplatků pro organizace, které žádají o společnou registraci. U případů společné registrace ponese správní náklady srovnatelné s náklady při běžné registraci jen hlavní příslušný orgán, zatímco zúčastněné příslušné orgány budou zatíženy méně, a ponesou tak nižší náklady. Nižší poplatky zvýší přitažlivost systému EMAS a společné registrace. |
3.4.10 |
Všechny zúčastněné příslušné orgány by měly poplatky plynoucí z registrování vnitrostátních míst zahrnutých do postupu společné registrace vybírat přímo od příslušných vnitrostátních míst žádající organizace. |
3.5. Již registrované organizace
3.5.1 |
Pokud se již registrovaná organizace rozhodne žádat o společnou registraci organizací z EU, hlavní příslušný orgán může na žádost dané organizace rozšířit rozsah stávající registrace, přičemž zachová stávající číslo ve vnitrostátním rejstříku. Registrace organizace by měla být rovněž zaznamenána s novým registračním číslem ve vnitrostátním rejstříku. V takových případech všechny ostatní zúčastněné příslušné orgány z členských států, kde má organizace již registrovaná místa, zajistí, že v jejich příslušných rejstřících budou stávající registrace zaregistrovány pod novým registračním číslem. |
3.6. Zrušení a pozastavení registrací
3.6.1 |
Pro tento konkrétní postup se použijí obecná pravidla pro pozastavení a zrušení registrací stanovená v článku 15 nařízení o systému EMAS. |
3.6.2 |
Jakákoli stížnost týkající se registrované organizace se oznámí hlavnímu příslušnému orgánu. |
3.6.3 |
Každý příslušný orgán je zodpovědný za postupy související s místy organizace v příslušném členském státě. Pokud nastane případ, že musí být registrace organizace v rejstříku systému EMAS pozastavena nebo zrušena, spolupracující příslušný orgán informuje prostřednictvím prohlášení o svém stanovisku hlavní příslušný orgán. To znamená, že vnitrostátní příslušné orgány pouze vydávají prohlášení o svých příslušných vnitrostátních místech. Pokud jedno z těchto prohlášení potvrdí, že vnitrostátní místo nemůže být registrováno, hlavní příslušný orgán zahájí postup zrušení nebo pozastavení registrace, přičemž dodržuje požadavky článku 15 nařízení o systému EMAS. Dříve než hlavní příslušný orgán učiní jakékoli konečné rozhodnutí o zrušení nebo pozastavení registrace organizaci, měl by informovat ostatní zúčastněné spolupracující příslušné orgány, aby znaly důvody pro pozastavení/zrušení registrace jedním nebo více příslušnými orgány. Hlavní příslušný orgán by měl rovněž informovat sídlo organizace nebo správní ústředí organizace o učiněném rozhodnutí a důvodech navrhovaného zrušení nebo pozastavení registrace. Hlavní příslušný orgán následně poskytne organizaci příležitost rozhodnout, zda bude v rejstříku systému EMAS zrušena registrace celé organizaci nebo zda budou z rozsahu společné registrace odstraněna sporná místa. |
3.6.4 |
Spory mezi jednotlivými vnitrostátními příslušnými orgány zapojenými do postupu společné registrace se řeší v rámci fóra příslušných orgánů. Spory mezi hlavním příslušným orgánem a organizací se budou řešit podle vnitrostátních právních předpisů země, ve které se nachází hlavní příslušný orgán. Spory mezi organizací a jednotlivými příslušnými orgány, např. o situaci dodržování právních předpisů jednotlivými vnitrostátními místy zahrnutými do postupu společné registrace, se budou řešit podle příslušných vnitrostátních předpisů dotyčného členského státu. Spory se budou řešit v souladu s požadavky článku 15 nařízení o systému EMAS. |
3.6.5 |
Pokud nelze dosáhnout dohody mezi zúčastněnými příslušnými orgány v rámci fóra příslušných orgánů, lze později v postupu registrace pokračovat bez sporných míst. |
3.7. Jazykové záležitosti
3.7.1 |
Environmentální prohlášení systému EMAS a další příslušné dokumenty se předkládají v úředním jazyce (v jednom z úředních jazyků) členského státu, ve kterém se nachází hlavní příslušný orgán (čl. 5 odst. 3). Pokud organizace navíc předloží společné environmentální prohlášení s informacemi o jednotlivých místech, budou tyto informace navíc v úředním jazyce (v jednom z úředních jazyků) členských států, ve kterých se místa nacházejí. |
4. REGISTRACE ORGANIZACÍ ZE TŘETÍCH ZEMÍ – REGISTRACE ORGANIZACÍ S JEDNÍM NEBO VÍCE MÍSTY VE TŘETÍCH ZEMÍCH (SITUACE 2)
Registrace organizací ze třetích zemí v systému EMAS znamená registraci v systému EMAS organizace, která působí v jedné nebo více třetích zemích. Podle nařízení o systému EMAS členské státy mohou rozhodovat o tom, zda jejich vnitrostátní příslušný orgán či orgány zajistí registraci organizací ze třetích zemí v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení o systému EMAS.
4.1. Příslušné právní předpisy a dodržování právních předpisů ve třetích zemích
4.1.1 |
Organizace musí vždy splňovat příslušné vnitrostátní právní požadavky třetích zemí, ve kterých se místa zahrnutá do registrace v systému EMAS nacházejí. |
4.1.2 |
Aby se zajistilo, že si systém EMAS zachová svou vysokou úroveň náročnosti a důvěryhodnosti, je žádoucí, aby vliv činností organizací na životní prostředí ve třetích zemích dosahoval úrovně co nejbližší úrovni, jejíž splnění se požaduje u organizací z EU na základě příslušných evropských a vnitrostátních právních předpisů. Proto je žádoucí, aby organizace mimo Společenství vedle odkazů na příslušné vnitrostátní právní předpisy týkající se životního prostředí poskytly v environmentálním prohlášení také odkazy na právní požadavky týkající se životního prostředí, které se použijí pro obdobné organizace v členském státě, kde má organizace v úmyslu žádat o registraci (čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS). Požadavky týkající se životního prostředí na daném seznamu by se měly použít jako reference při stanovování případných vyšších dodatečných výkonnostních cílů, ale nejsou závazné pro posouzení dodržování právních předpisů organizací. |
4.1.3 |
Podle přílohy IV bodu B písm. g) nařízení o systému EMAS obsahuje environmentální prohlášení organizací odkaz na příslušné vnitrostátní právní požadavky týkající se životního prostředí. |
4.1.4 |
U míst, která se nacházejí ve třetích zemích, by dokumenty uvedené v čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS měly nejlépe sestávat z:
|
4.2. Udělování akreditací a licencí systému EMAS ve třetích zemích
4.2.1 |
Členské státy rozhodnou, zda budou zajišťovat registraci organizací ze třetích zemí či nikoliv, v souladu se svými prostředky a provozními postupy. V tomto případě členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní akreditační orgány nebo licenční orgány zajistily udělování akreditací nebo licencí environmentálním ověřovatelům pro registraci v systému EMAS pro třetí země. Pouze členské státy, které přijmou zásadu „registrace organizací ze třetích zemí“, jsou oprávněny registrovat organizace, které působí ve třetích zemích. |
4.2.2 |
Pokud se členský stát rozhodne zajistit registraci organizace ze třetí země podle čl. 3 odst. 3 nařízení o systému EMAS, možnost získání registrace od tohoto určitého členského státu bude v praxi záviset na dostupnosti akreditovaných ověřovatelů. Potenciální ověřovatel by měl být akreditovaný v tom konkrétním členském státě, který zajišťuje registraci organizací ze třetích zemí pro danou konkrétní třetí zemi a pro jedno či více příslušných konkrétních hospodářských odvětví (určených na základě kódů NACE) v daném postupu registrace. Vysvětlující poznámka: To znamená, že ověřovatel, který vykoná ověřování v dané třetí zemi, musí být pro tuto konkrétní třetí zemi akreditován akreditačním a licenčním orgánem členského státu, který zajišťuje registrace organizací ze třetích zemí a kde má organizace v úmyslu se registrovat. |
4.2.3 |
Akreditace nebo licence, kterou ověřovatelé mohou získat pro třetí země, musí uvádět, pro které třetí země platí, aby přidělené registrace byly v souladu s ustanoveními čl. 22 odst. 2 nařízení o systému EMAS. Je na členských státech, aby rozhodly, zda chtějí vydat samostatná osvědčení pro každou třetí zemi či souhrnné akreditační osvědčení s přiloženým geografickým dodatkem, ve kterém jsou uvedeny země, ve kterých jsou ověřovací orgány akreditované a ve kterých mohou působit. Vysvětlující poznámka: S ohledem na „dodatečné požadavky na environmentální ověřovatele působící v třetích zemích“ v článku 22 je zřejmé, že udělování akreditací/licencí pro třetí země může být jen dodatečným udělením akreditace/licence k základní akreditaci/licenci pro Evropu. Z toho vyplývá, že akreditace/licence pro třetí zemi se uděluje jako dodatečný požadavek k obecnému udělení akreditace/licence v určitém rozsahu a jejím požadavkům. Udělování akreditace/licence pro třetí země bude v důsledku toho muset zahrnovat udělení akreditace/licence pro jeden z členských států, a to v určitém rozsahu. Jakmile je ověřovatel akreditován nebo licencován v jednom členském státě, může vykonávat činnosti týkající se ověřování v dalších členských státech v souladu s článkem 24 uvedeného nařízení. |
4.3. Úkoly příslušného orgánu
4.3.1 |
Členský stát, který má více než jeden příslušný orgán, by měl určit, kterému příslušnému orgánu se mohou zasílat žádosti o registraci organizací ze třetích zemí, jímž by měl být orgán určený podle oddílu 5.3.1. |
4.3.2 |
Žádost o registraci organizací ze třetích zemí od organizací s místy, která se nacházejí výlučně ve třetích zemích, se podává kterémukoli příslušnému orgánu, který byl k tomuto účelu určen v těch členských státech, kde jsou splněny tyto podmínky:
|
4.3.3 |
Příslušné orgány by měly koordinovat své činnosti s akreditačními a licenčními orgány ve svých členských státech, aby zajistily, že kdykoli členské státy zajišťují registraci organizací ze třetích zemí, bude jak příslušný orgán, tak akreditační nebo licenční orgán schopen vykonávat své úkoly koordinovaně. |
4.4. Úkoly akreditovaných a licencovaných ověřovatelů
4.4.1 |
Obecná pravidla pro environmentální ověřovatele systému EMAS, jejich akreditace nebo licence a proces ověřování stanoví kapitoly V a VI nařízení o systému EMAS. |
4.4.2 |
Ty členské státy, které umožňují registraci organizací ze třetích zemí, musí zavést zvláštní systém udělování akreditací nebo licencí ověřovatelům pro třetí země. Akreditace a licence se ověřovatelům budou udělovat postupně pro každou zemi jako doplněk obecné akreditace nebo licence v souladu se specifikacemi popsanými v tomto oddíle. |
4.4.3 |
Ověřovatel či ověřovatelé musí být akreditováni nebo licencováni pro všechny kódy NACE činností organizace související s místy organizace, která mají být zahrnuta do postupu registrace. Kvůli potenciálně široké škále činností mají organizace podle svého uvážení možnost využít několika akreditovaných ověřovatelů. Mohlo by totiž být obtížné, ba dokonce nemožné určit pro všechny činnosti velkých organizací jediného ověřovatele. Pokud ověřovatel není sám akreditován nebo licencován pro příslušné kódy NACE, zapojí se do spolupráce na daném případu další vhodní environmentální ověřovatelé. Je na organizaci, která usiluje o registraci, aby s ohledem na článek 4 nařízení o systému EMAS rozhodla, zda chce zapojit několik akreditovaných nebo licencovaných ověřovatelů. Vedle důvodů, jako je nedostatek ověřovatelů akreditovaných pro příslušné kódy NACE, mohou mít organizace k využití několika ověřovatelů také další důvody (např. místní zkušenosti, jazykové znalosti nebo přání kombinovat ověřování systému EMAS s certifikací podle jiných norem). |
4.4.4 |
Všichni spolupracující ověřovatelé musí podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 a environmentální prohlášení systému EMAS. Každý zúčastněný ověřovatel je zodpovědný za výsledek části či částí ověřování, které vyplývají z jeho vlastní oblasti odborných znalostí (většinou související s konkrétními kódy NACE). Praxe, kdy všichni ověřovatelé musí podepsat stejné prohlášení, umožňuje příslušnému orgánu zjistit všechny zúčastněné ověřovatele. Příslušný orgán může následně prostřednictvím akreditačních a licenčních orgánů ověřit, zda všichni zúčastnění ověřovatelé dodrželi povinnost předchozího oznámení uvedenou v čl. 23 odst. 2 nařízení o systému EMAS. Rovněž to příslušnému orgánu umožňuje ověřit, zda kódy NACE zúčastněných ověřovatelů zahrnují kódy dotyčné organizace. |
4.4.5 |
Ověřovatelé, kteří chtějí působit v třetích zemích, musí získat zvláštní akreditaci nebo licenci pro dotyčnou konkrétní zemi jako doplněk obecné akreditace nebo licence v souladu se specifikacemi stanovenými v nařízení o systému EMAS. To znamená, že musejí mít:
|
4.4.6 |
Ověřovatelé – jako součást postupu ověřování – zkontrolují veškeré environmentální licence nebo povolení, která se na organizaci vztahují, nebo jakýkoli další druh důkazu v souladu s právním systémem, který funguje v zemích zahrnutých do žádosti. |
4.4.7 |
Ve třetích zemích ověřovatel vedle svých běžných povinností vykonává zejména hloubkovou kontrolu dodržování právních předpisů organizací a jejími místy zahrnutými do procesu registrace. Zejména s ohledem na obsah čl. 13 odst. 2 písm. c) nařízení o systému EMAS ověřovatelé takto zkontrolují, že neexistuje důkaz o nedodržení právních předpisů týkajících se životního prostředí. Ověřovatelé by měli používat zjištění donucovacích orgánů, a měli by tak kontaktovat tyto úřady, aby získali podrobné informace o dodržování právních předpisů. Ověřovatel se musí přesvědčit o správnosti obdržených průkazných materiálů, například prostřednictvím písemné zprávy od příslušného donucovacího orgánu. Pokud není zjištěn žádný důkaz o porušení příslušných požadavků, uvede se tato skutečnost v ověřovatelově environmentálním prohlášení o ověřování a schvalování (příloha VII nařízení o systému EMAS). Toto prohlášení musí ověřovatel podepsat. Ověřovatel má povinnost prostřednictvím běžných technik auditu, které se provedou v souladu s nařízením o systému EMAS, zkontrolovat, zda jsou splněny požadavky nařízení o systému EMAS. Aby se zajistila stejná úroveň kvality registrace míst ve třetích zemích ve srovnání s obdobnými místy v EU, může ověřovatel zvážit provedení vyhodnocení posouzení rizik. |
4.4.8 |
V souladu s čl. 13 odst. 2 písm. d) nařízení o systému EMAS by ověřovatel měl zkontrolovat, zda zainteresované strany nepodaly žádné závažné stížnosti nebo zda byly stížnosti kladně vyřešeny. |
4.4.9 |
Ty členské státy, které zajišťují registraci organizací ze třetích zemí, zváží zavedení opatření na posílení procesu akreditace, aby se zajistilo, že ověřovatelé akreditovaní pro určité třetí země mají dostatečné znalosti, aby mohli zkontrolovat, zda organizace ve třetí zemi dodržuje příslušné vnitrostátní právní předpisy. |
4.4.10 |
Členské státy, které zajišťují registraci organizací ve třetích zemích, mohou zvážit zavedení volitelných zvláštních ustanovení na posílení kontroly dodržování právních předpisů a zajištění procesu registrace, aby byl podobný jako v EU. Členské státy mohou zejména zvážit možnost uzavření dohod (dvoustranná dohoda, memorandum o porozumění atd.). Takovéto dohody by mohly obsahovat postup, jakým komunikovat o dodržování právních předpisů mezi příslušným donucovacím orgánem ve třetí zemi a členským státem, stejně jako postup, jak informovat příslušný orgán členského státu o porušeních příslušných právních požadavků mezi první registrací nebo prodloužením a dalším prodloužením. |
4.4.11 |
Alespoň šest týdnů před ověřováním nebo schvalováním ve třetí zemi oznámí environmentální ověřovatel podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci a čas a místo ověřování nebo schvalování akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu členského státu, ve kterém má dotyčná organizace v úmyslu žádat o registraci nebo je registrovaná. Informován může být také příslušný orgán členského státu, ve kterém má být registrace míst provedena. |
4.4.12 |
Pokud ověřovatel při registraci zjistí situaci, kdy byly porušeny příslušné požadavky, nepodepíše environmentální prohlášení systému EMAS a prohlášení podle čl. 25 odst. 9 uvedeného nařízení. |
4.4.13 |
Pokud ověřovatel v období platnosti registrací nebo při jejím prodloužení zjistí případ nedodržení příslušných požadavků, může příslušnému orgánu oznámit, že dotyčná organizace již nesplňuje požadavky systému EMAS. Při prodloužení registrace může pouze podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 a aktualizované environmentální prohlášení systému EMAS, pokud organizace prokáže, že přijala dostatečná opatření (tj. ve spolupráci s donucovacími orgány), která zajistí opětovné dodržování právních předpisů. Pokud organizace nemůže ověřovateli prokázat, že přijala dostatečná opatření za účelem nastolení opětovného dodržování právních předpisů, ověřovatel neschválí aktualizované prohlášení a nepodepíše prohlášení a environmentální prohlášení systému EMAS. |
4.5. Proces registrace
4.5.1 |
Organizace by hned v počáteční fázi měla komunikovat s ověřovatelem či ověřovateli a příslušným orgánem, aby si vyjasnila jazykové otázky, pokud jde o dokumenty potřebné k registraci, s ohledem na požadavky čl. 5 odst. 3 a přílohy IV bodu D nařízení o systému EMAS. |
4.5.2 |
Než je žádost o registraci zaslána příslušnému orgánu, organizace ověřovateli poskytne materiály nebo dokumenty, které prokazují, že neexistuje důkaz o porušení příslušných právních požadavků týkajících se životního prostředí podle oddílu 4.1.4 této příručky. |
4.5.3 |
Po splnění požadavků systému EMAS, zvláště těch pro proces registrace uvedených v příloze II uvedeného nařízení, a po schválení environmentálního prohlášení systému EMAS akreditovaným nebo licencovaným ověřovatelem zašle organizace žádost a související dokumenty včetně příloh VI a VII k registraci příslušnému orgánu. |
4.5.4 |
Příslušný orgán zkontroluje informace obsažené v žádosti, přičemž za tímto účelem komunikuje s vnitrostátním akreditačním nebo licenčním orgánem. |
4.5.5 |
Akreditační a licenční orgán posoudí způsobilost environmentálního ověřovatele na základě prvků stanovených v článcích 20, 21 a 22 nařízení o systému EMAS. Pokud není ověřovatelova způsobilost schválena, akreditační a licenční orgán může ověřovateli nařídit, aby požadavky splnil, a o problému informovat příslušný orgán. Naopak příslušný orgán musí v každém případě prostřednictvím jednoduché zprávy akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu sdělit, že žádost o registraci byla obdržena a že existují místa k registraci ve třetích zemích. Po obdržení takovéto zprávy by akreditační a licenční orgán měl příslušnému orgánu sdělit svá zjištění ohledně zúčastněného ověřovatele či ověřovatelů. To usnadňuje závěrečnou kontrolu příslušným orgánem, zda ověřovatel či ověřovatelé účastnící se postupu registrace jsou akreditováni nebo licencováni pro všechny kódy NACE týkající se daného procesu registrace. Bez této minimální komunikace mezi příslušným orgánem a akreditačním a licenčním orgánem by činnosti dohledu mohly být narušeny. |
4.5.6 |
Příslušný orgán zodpovědný za registraci bude koordinovat kontrolu dodržování právních předpisů založenou na informacích, které organizace poskytla ověřovateli. Pouze v případě, že členský stát zavedl zvláštní dohody se třetími zeměmi, které obsahují ustanovení, která členskému státu umožňují kontaktovat donucovací orgány ve třetích zemích, může kontrolovat dodržování právních předpisů u donucovacích orgánů ve třetích zemích přímo. Pokud tomu tak není, příslušný orgán se musí spolehnout na ověřovatele a/nebo organizaci, že obdrží materiály nebo dokumenty, které prokazují, že organizace dodržuje příslušné právní požadavky. |
4.6. Zrušení a pozastavení registrací
4.6.1 |
Příslušný orgán se řídí obecnými pravidly stanovenými v nařízení o systému EMAS týkajícími se zrušení a pozastavení registrací. |
4.6.2 |
Jakákoli stížnost týkající se registrované organizace se oznámí příslušnému orgánu. |
4.6.3 |
Organizace ze třetích zemí, které usilují o registraci v systému EMAS a snaží se zahájit postup registrace, musejí přistoupit na to, že příslušný orgán může požádat ověřovatele, aby ověřil možné příčiny zrušení nebo pozastavení registrace, což se může odehrát ve třetí zemi, kde se místa nacházejí, před učiněním jakéhokoli rozhodnutí. Organizace s ověřovatelem nebo příslušným orgánem spolupracuje a zodpovídá jim veškeré otázky týkající se možných důvodů pro pozastavení a zrušení registrace. Organizace musí být rovněž ochotná nést náklady za práci ověřovatele při vyjasňování situace. |
4.6.4 |
Dohody podepsané mezi členským státem zodpovědným za registraci a třetí zemí by mohly obsahovat zvláštní ustanovení, která zajišťují právní sledování a aktivní informování příslušného orgánu o porušeních od donucovacích orgánů ve třetích zemích. |
4.6.5 |
Ve všech situacích, dokonce i když takové dohody existují, je ověřovatel zodpovědný za kontrolu dodržování právních předpisů. Možné stížnosti a nesoulady, které mohou mít za následek zrušení nebo pozastavení registrace, musí být zahrnuty do kontrol dodržování příslušných požadavků. |
4.6.6 |
Nevládních organizací, které působí ve třetí zemi, by bylo možné využít ke konzultaci a jako zdroj informací. V každém případě ověřovatel informuje příslušný orgán o veškerých závažných informacích, které během procesu ověřování získá. |
4.7. Jazykové záležitosti
4.7.1 |
Environmentální prohlášení systému EMAS a další příslušné dokumenty se k registraci předkládají v úředním jazyce (v jednom z úředních jazyků) členského státu, ve kterém se nachází příslušný orgán (čl. 5 odst. 3). Pokud organizace předloží společné environmentální prohlášení s informacemi o jednotlivých místech, která se nacházejí v různých třetích zemích, měly by tyto informace být navíc v úředním jazyce (jednom z úředních jazyků) těch třetích zemí, ve kterých se místa nacházejí. |
5. GLOBÁLNÍ REGISTRACE – ORGANIZACE S VÍCE MÍSTY V ČLENSKÝCH STÁTECH A VE TŘETÍCH ZEMÍCH (SITUACE 3)
Globální registrace v systému EMAS znamená registraci organizace s více místy v EU i mimo ni, která žádá o jedinou registraci všech míst nebo části z nich v členském státě, který zajišťuje registraci organizací ze třetích zemí.
Registrace organizace s více místy v členských státech a třetích zemích je složitý postup, který představuje kombinaci dvou již popsaných postupů: společné registrace organizací z EU a registrace organizací z třetích zemí. Tento oddíl vysvětluje aspekty, které se liší od toho, co bylo popsáno v oddílech 3 a 4 této příručky.
5.1. Příslušné právní předpisy a dodržování právních předpisů v členských státech a třetích zemích
5.1.1 |
Organizace musí vždy splňovat právní požadavky EU a vnitrostátní právní požadavky, které se použijí pro místa zahrnutá do registrace v systému EMAS. |
5.1.2 |
Aby se zajistilo, že si systém EMAS zachová svou vysokou úroveň náročnosti a důvěryhodnosti, je žádoucí, aby vliv činností organizace na životní prostředí organizace ze třetí země dosahoval úrovně co nejbližší úrovni, jejíž splnění se požaduje u organizací v EU na základě příslušných evropských a vnitrostátních právních předpisů. Proto je žádoucí, aby organizace mimo Společenství vedle odkazů na příslušné vnitrostátní právní předpisy týkající se životního prostředí poskytly v environmentálním prohlášení také odkazy na právní požadavky týkající se životního prostředí, které se použijí pro obdobné organizace v členském státě, kde má organizace v úmyslu žádat o registraci (čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS). Požadavky týkající se životního prostředí na daném seznamu by se měly použít jako reference při stanovování případných vyšších dodatečných výkonnostních cílů, ale nejsou významné pro posouzení dodržování právních předpisů organizací. |
5.1.3 |
U míst, která se nacházejí ve třetích zemích, by měly písemné důkazy uvedené v čl. 4 odst. 4 nařízení o systému EMAS sestávat z:
|
5.2. Udělování akreditací a licencí
5.2.1 |
Použijí se ustanovení popsaná v oddíle 4.2 o udělování akreditací a licencí systému EMAS organizacím ze třetích zemí. |
5.3. Úkoly příslušných orgánů
5.3.1 |
Členský stát, který má více než jeden příslušný orgán, by měl určit, ke kterému příslušnému orgánu se mohou podávat žádosti o globální registraci; měl by to být orgán určený podle oddílu 4.3.1. |
5.3.2 |
Žádost o globální registraci, tj. od organizací s místy v členských státech EU i ve třetích zemích, se podává kterémukoli příslušnému orgánu určenému pro tento účel v jednom z členských států, kde jsou splněny tyto podmínky:
|
5.3.3 |
Určení členského státu, ve kterém se bude nacházet příslušný orgán zodpovědný za tento postup, se stanoví na základě podmínek v uvedeném pořadí:
|
5.3.4 |
Pokud žádost zahrnuje více než jeden členský stát, musí se dodržovat postup koordinace mezi zapojenými příslušnými orgány, jak je stanoveno v oddíle 3.2. Tento příslušný orgán poté bude jednat jako hlavní příslušný orgán podle aspektů postupu společné registrace v EU. |
5.4. Úkoly akreditovaných nebo licencovaných ověřovatelů
5.4.1 |
Obecná pravidla pro environmentální ověřovatele systému EMAS, jejich akreditace nebo licence a pro proces ověřování jsou stanoveny v kapitolách V a VI nařízení o systému EMAS. |
5.4.2 |
Ty členské státy, které umožňují registraci organizací ze třetích zemí, musí zavést zvláštní systém udělování akreditací nebo licencí ověřovatelům pro třetí země. Akreditace a licence se ověřovatelům budou udělovat postupně pro každou zemi jako doplněk obecné akreditace nebo licence v souladu se specifikacemi popsanými v tomto oddíle. |
5.4.3 |
V případě globální registrace organizace s více místy a činnostmi musí akreditace ověřovatele či ověřovatelů zahrnovat všechny kódy NACE míst a činností organizace. U míst ve třetích zemích musí mít ověřovatelé akreditaci nebo licenci pro všechny třetí země a všechny kódy NACE všech míst zahrnutých do globální registrace v členském státě, kde má organizace v úmyslu žádat o registraci. Kvůli potenciálně široké škále činností mají organizace podle svého uvážení možnost využít několika akreditovaných ověřovatelů. Mohlo by totiž být obtížné, ba dokonce nemožné určit pro všechny činnosti velkých organizací jediného ověřovatele. Pokud ověřovatel není sám akreditován nebo licencován pro příslušné kódy NACE, zapojí se do spolupráce na daném případu další vhodní environmentální ověřovatelé. Je na organizaci, která usiluje o registraci, aby s ohledem na článek 4 nařízení o systému EMAS rozhodla, zda chce zapojit několik akreditovaných nebo licencovaných ověřovatelů. Vedle důvodů, jako je nedostatek ověřovatelů akreditovaných pro příslušné kódy NACE, mohou mít organizace k využití několika ověřovatelů také další důvody (např. místní zkušenosti, jazykové znalosti nebo přání kombinovat ověřování systému EMAS s certifikací podle jiných norem). |
5.4.4 |
Všichni spolupracující ověřovatelé musí podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 nařízení o systému EMAS a environmentální prohlášení systému EMAS. Každý zúčastněný ověřovatel je zodpovědný za výsledek části či částí ověřování, které vyplývají z jeho vlastní oblasti odborných znalostí (většinou související s konkrétními kódy NACE). Praxe, kdy všichni ověřovatelé musí podepsat stejné prohlášení, umožňuje hlavnímu příslušnému orgánu zjistit všechny zúčastněné ověřovatele. Hlavní příslušný orgán může následně prostřednictvím spolupracujících příslušných orgánů (které by následně měly koordinovat svou činnost s akreditačními a licenčními orgány) ověřit, zda všichni zúčastnění ověřovatelé dodrželi povinnost předchozího oznámení uvedenou v čl. 23 odst. 2 nařízení o systému EMAS. Rovněž to hlavnímu příslušnému orgánu umožňuje ověřit, zda kódy NACE zúčastněných ověřovatelů zahrnují kódy dotyčné organizace. |
5.4.5 |
Ověřovatelé, kteří chtějí působit v třetích zemích, musí získat zvláštní akreditaci nebo licenci pro dotyčnou konkrétní zemi jako doplněk obecné akreditace nebo licence v souladu se specifikacemi stanovenými v nařízení o systému EMAS. To znamená, že musejí mít:
|
5.4.6 |
Ověřovatelé – jako součást postupu ověřování – zkontrolují veškeré environmentální licence nebo povolení, která se použijí pro organizaci, nebo jakýkoli další druh důkazu v souladu s právním systémem, který funguje v zemích zahrnutých do žádosti. |
5.4.7 |
Ve třetích zemích ověřovatel vedle svých běžných povinností vykonává zejména hloubkovou kontrolu dodržování právních předpisů organizací a jejími místy zahrnutými do procesu registrace. Zejména s ohledem na obsah čl. 13 odst. 2 písm. c) nařízení o systému EMAS ověřovatelé takto zkontrolují, že neexistuje důkaz o nedodržení právních předpisů týkajících se životního prostředí. Ověřovatelé by měli používat zjištění donucovacích orgánů, a měli by tak kontaktovat tyto úřady, aby získali podrobné informace o dodržování právních předpisů. Ověřovatel se musí přesvědčit o správnosti obdržených průkazných materiálů, například prostřednictvím písemné zprávy od příslušného donucovacího orgánu. Pokud není zjištěn žádný důkaz o porušení příslušných požadavků, uvede se tato skutečnost v ověřovatelově environmentálním prohlášení o ověřování a schvalování (příloha VII nařízení o systému EMAS). Toto prohlášení musí ověřovatel podepsat. Ověřovatel má povinnost prostřednictvím běžných technik auditu zkontrolovat, zda jsou splněny požadavky nařízení o systému EMAS. Aby se zajistila stejná úroveň kvality registrace míst ve třetích zemích ve srovnání s obdobnými místy v EU, může ověřovatel zvážit provedení vyhodnocení posouzení rizik. |
5.4.8 |
V souladu s čl. 13 odst. 2 písm. d) nařízení o systému EMAS by ověřovatel měl zkontrolovat, zda zainteresované strany nepodaly žádné závažné stížnosti nebo zda byly stížnosti kladně vyřešeny. |
5.4.9 |
Ty členské státy, které zajišťují registraci organizací ze třetích zemí (a tím pádem i globální registraci), zváží zavedení opatření na posílení procesu akreditace, aby se zajistilo, že ověřovatelé akreditovaní pro určité třetí země mají dostatečné znalosti, aby mohli zkontrolovat, zda organizace ve třetí zemi dodržuje příslušné vnitrostátní právní předpisy |
5.4.10 |
Členské státy, které zajišťují globální registraci, mohou zvážit zavedení volitelných zvláštních ustanovení na posílení kontroly dodržování právních předpisů a zajištění procesu registrace, aby byl podobný jako v EU. Členské státy mohou zejména zvážit možnost uzavření dohod (dvoustranná dohoda, memorandum o porozumění atd.). Takovéto dohody by mohly obsahovat postup, jakým komunikovat o dodržování právních předpisů mezi příslušným donucovacím orgánem ve třetí zemi a členským státem, stejně jako postup, jak informovat příslušný orgán členského státu o porušeních příslušných právních požadavků mezi první registrací nebo prodloužením a dalším prodloužením. |
5.4.11 |
Alespoň šest týdnů před ověřováním nebo schvalováním ve třetí zemi oznámí environmentální ověřovatel podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci a čas a místo ověřování nebo schvalování akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu členského státu, ve kterém má dotyčná organizace v úmyslu žádat o registraci nebo je registrovaná. Dále musí ověřovatel/é oznámit podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci všem akreditačním nebo licenčním orgánům těch členských států, v nichž se zahrnutá místa nacházejí. |
5.4.12 |
Pokud ověřovatel při registraci zjistí situaci, kdy byly porušeny příslušné požadavky, nepodepíše environmentální prohlášení systému EMAS a prohlášení podle čl. 25 odst. 9 uvedeného nařízení |
5.4.13 |
Pokud ověřovatel v období platnosti registrací nebo při jejím prodloužení zjistí případ nedodržení příslušných požadavků, může příslušnému orgánu oznámit, že dotyčná organizace již nesplňuje požadavky systému EMAS. Při prodloužení registrace může pouze podepsat prohlášení podle čl. 25 odst. 9 a aktualizované environmentální prohlášení systému EMAS, pokud organizace prokáže, že přijala dostatečná opatření (tj. ve spolupráci s donucovacími orgány), která zajistí opětovné dodržování právních předpisů. Pokud organizace nemůže ověřovateli prokázat, že přijala dostatečná opatření za účelem nastolení opětovného dodržování právních předpisů, ověřovatel neschválí aktualizované prohlášení a nepodepíše prohlášení a environmentální prohlášení systému EMAS. |
5.5. Proces registrace
5.5.1 |
Organizace by hned v počáteční fázi měla komunikovat s ověřovatelem/ověřovateli a příslušným orgánem, aby si vyjasnila jazykové otázky, pokud jde o dokumenty potřebné k registraci, s ohledem na požadavky čl. 5 odst. 3 a přílohy IV bodu D nařízení o systému EMAS. |
5.5.2 |
Dotyčná organizace poskytne podle oddílu 5.1.3 průkazné materiály o tom, že dodržuje právní předpisy. |
5.5.3 |
Po splnění požadavků systému EMAS, zvláště těch pro proces registrace uvedených v příloze II uvedeného nařízení, a po schválení environmentálního prohlášení systému EMAS akreditovaným nebo licencovaným ověřovatelem zašle organizace žádost a související dokumenty včetně příloh VI a VII k registraci (hlavnímu) příslušnému orgánu. |
5.5.4 |
Příslušný orgán zodpovědný za registraci zkontroluje informace obsažené v žádosti a za tímto účelem komunikuje s vnitrostátním akreditačním nebo licenčním orgánem a případně s ostatními zúčastněnými příslušnými orgány. Pokud je třeba, může být do této komunikace zapojen rovněž ověřovatel zodpovědný za ověřování. Možnými alternativami jsou běžná pošta, e-mail nebo faxy, ale měly by být vedeny písemné doklady o této komunikaci. |
5.5.5 |
Akreditační a licenční orgány ve všech dotčených členských státech posoudí způsobilost environmentálního ověřovatele na základě prvků stanovených v článcích 20, 21 a 22 nařízení o systému EMAS. Pokud není ověřovatelova způsobilost schválena, akreditační a licenční orgán může ověřovateli nařídit, aby požadavky splnil, a o problému informovat příslušný orgán. Naopak příslušný orgán musí v každém případě prostřednictvím jednoduché zprávy akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu sdělit, že žádost o registraci byla obdržena a že existují místa k registraci. Po obdržení takovéto zprávy by akreditační a licenční orgán měl příslušnému orgánu sdělit svá zjištění ohledně zúčastněného ověřovatele či ověřovatelů. To usnadňuje závěrečnou kontrolu příslušnými orgány a hlavním příslušným orgánem, zda ověřovatel či ověřovatelé účastnící se postupu registrace jsou akreditováni nebo licencováni pro všechny kódy NACE týkající se daného procesu registrace. Bez této minimální komunikace mezi příslušnými orgány a akreditačními a licenčními orgány by činnosti dohledu mohly být narušeny. |
5.5.6 |
Příslušný orgán zodpovědný za registraci bude koordinovat kontrolu dodržování právních předpisů založenou na informacích, které organizace poskytla ověřovateli. Pouze v případě, že členský stát zavedl zvláštní dohody se třetími zeměmi, které obsahují ustanovení, která členskému státu umožňují kontaktovat donucovací orgány ve třetích zemích, může kontrolovat dodržování právních předpisů u donucovacích orgánů ve třetích zemích přímo. Pokud tomu tak není, příslušný orgán se musí spolehnout na ověřovatele a/nebo organizaci, že obdrží materiály nebo dokumenty, které prokazují, že organizace dodržuje příslušné právní požadavky. |
5.5.7 |
Hlavní příslušný orgán po rozhodnutí o registraci případně informuje všechny zúčastněné vnitrostátní příslušné orgány a ty budou informovat své příslušné donucovací orgány. |
5.5.8 |
V případě, že je do postupu registrace zapojeno několik příslušných orgánů, použijí se podmínky týkající se poplatků podle oddílu 3.4. |
5.6. Zrušení nebo pozastavení registrací
5.6.1 |
Příslušný orgán se řídí obecnými pravidly stanovenými v nařízení o systému EMAS týkajícími se zrušení a pozastavení registrací. |
5.6.2 |
Jakákoli stížnost týkající se registrované organizace se oznámí příslušnému orgánu. |
5.6.3 |
Organizace ze třetích zemí, které usilují o registraci v systému EMAS a snaží se zahájit postup registrace, musejí přistoupit na to, že příslušný orgán může požádat ověřovatele, aby ověřil možné příčiny zrušení nebo pozastavení registrace, což se může odehrát ve třetí zemi, kde se místa nacházejí, před učiněním jakéhokoli rozhodnutí. Organizace s ověřovatelem nebo příslušným orgánem spolupracuje a zodpovídá jim veškeré otázky týkající se možných důvodů pro pozastavení a zrušení registrace. Organizace musí být rovněž ochotná nést náklady za práci ověřovatele při vyjasňování situace. |
5.6.4 |
Ve všech situacích, dokonce i když takové dohody existují, je ověřovatel zodpovědný za kontrolu dodržování právních předpisů. Možné stížnosti a nesoulady, které mohou mít za následek zrušení nebo pozastavení registrace, musí být zahrnuty do kontrol dodržování příslušných požadavků. |
5.6.5 |
Nevládních organizací, které působí ve třetí zemi, by bylo možné využít ke konzultaci a jako zdroj informací. V každém případě ověřovatel informuje příslušný orgán o veškerých závažných informacích, které během procesu ověřování získá. |
5.7. Jazykové záležitosti
5.7.1 |
Environmentální prohlášení systému EMAS a další příslušné dokumenty se k registraci předkládají v úředním jazyce (v jednom z úředních jazyků) členského státu, ve kterém se nachází hlavní příslušný orgán (čl. 5 odst. 3). Pokud organizace předloží společné environmentální prohlášení s informacemi o jednotlivých místech, jsou informace o místech v EU navíc v úředním jazyce (jednom z úředních jazyků) těch členských států, ve kterých se místa nacházejí, a informace o místech ve třetích zemích by měly nejlépe být v úředním jazyce (jednom z úředních jazyků) příslušných třetích zemí. |
(1) Nařízení (ES) č. 1221/2009.
(2) Jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/39 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 12. prosince 2011
o opakovaném použití dokumentů Komise
(2011/833/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 249 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropa 2020 stanoví vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Jedním z prioritních témat v této souvislosti je „Inteligentní růst: rozvoj ekonomiky založené na znalostech a inovacích“. |
(2) |
Nové informační a komunikační technologie vytvořily nebývalé možnosti pro shromažďování a kombinování obsahu z různých zdrojů. |
(3) |
Informace veřejného sektoru jsou důležitým zdrojem potenciálního růstu inovativních online služeb podpořeného produkty a služby s přidanou hodnotou. Vlády mohou stimulovat trhy s obsahem tím, že transparentním, účinným a nediskriminačním způsobem zpřístupní informace veřejného sektoru. Proto Digitální agenda pro Evropu (1) označila opakované použití informací veřejného sektoru za jednu z hlavních oblastí, v níž je třeba jednat. |
(4) |
Komise a ostatní orgány jsou samy držiteli mnoha dokumentů různých druhů, které by mohly být opakovaně použity v informačních produktech a službách s přidanou hodnotou a mohly by společnostem i občanům poskytnout užitečný zdroj obsahu. |
(5) |
Právo na přístup k dokumentům Komise upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (2). |
(6) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (3) stanoví minimální pravidla pro opakované použití informací veřejného sektoru v Evropské unii. Ve svých bodech odůvodnění podněcuje členské státy, aby šly za hranice těchto minimálních pravidel a přijaly politiku zpřístupnění údajů, jež by umožnila široké používání dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru. |
(7) |
Komise dala v tomto ohledu veřejným správám příklad, protože zpřístupnila bezplatně na internetu statistiky, publikace a kompletní korpus právních předpisů Unie. Je to dobrý základ dalšího pokroku při zajišťování dostupnosti a opakované použitelnosti údajů, která mají orgány v držení. |
(8) |
Rozhodnutí Komise 2006/291/ES, Euratom ze dne 7. dubna 2006 o opakovaném použití informací Komise (4) stanoví podmínky opakovaného použití dokumentů Komise. |
(9) |
Aby se stal režim opakovaného použití dokumentů Komise účinnější, měla by být pravidla opakovaného použití těchto dokumentů upravena za účelem rozšíření jejich opakovaného použití. |
(10) |
Měl by být vytvořen datový portál sloužící jako jednotné místo přístupu k dokumentům, které lze opakovaně použít. Kromě toho je mezi dokumenty dostupné pro opakované použití vhodné zařadit i informace o výzkumu vytvářené Společným výzkumným střediskem. Mělo by se přijmout ustanovení k zohlednění přechodu ke strojově čitelným formátům. Důležité zlepšení oproti směrnici 2006/291/ES, Euratom představují otevřené licence nebo jednoduchá prohlášení o opakovaném použití, na jejichž základě se dokumenty Komise stávají obecně dostupné pro opakované použití a není nutno podávat jednotlivé žádosti. |
(11) |
Rozhodnutí 2006/291/ES, Euratom by proto mělo být nahrazeno tímto rozhodnutím. |
(12) |
Otevřená politika opakovaného použití uplatňovaná Komisí podpoří nové ekonomické činnosti, povede k širšímu používání a většímu rozšíření informací Unie, posílí obraz otevřenosti a transparentnosti orgánů a zabrání zbytečné administrativní zátěži uživatelů i útvarů Komise. V roce 2012 plánuje Komise přezkoumat spolu s ostatními orgány a hlavními agenturami Unie, do jaké míry by mohly přijmout svá vlastní pravidla opakovaného použití. |
(13) |
Toto rozhodnutí by mělo být provedeno a používáno v plném souladu se zásadami ochrany osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5). |
(14) |
Toto rozhodnutí by se nemělo vztahovat na dokumenty, u nichž Komise nemůže povolit opakované použití, např. s ohledem na práva duševního vlastnictví třetí strany nebo v případech, kdy byly dokumenty přijaty od jiných orgánů, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Předmět
Toto rozhodnutí stanoví podmínky opakovaného použití dokumentů, které má v držení Komise nebo jejím jménem Úřad pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“), s cílem usnadnit širší opakované používání informací, zlepšit obraz otevřenosti Komise a zabránit zbytečné administrativní zátěži jak na straně uživatelů, tak na straně útvarů Komise.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto rozhodnutí se použije na veřejné dokumenty, které byly vypracovány Komisí nebo jejím jménem veřejnými a soukromými subjekty a které:
a) |
byly zveřejněny Komisí nebo jejím jménem Úřadem pro publikace, a to prostřednictvím publikací, webových stránek nebo jiných prostředků pro rozšiřování; nebo |
b) |
nebyly zveřejněny z ekonomických či jiných praktických důvodů, například studie, zprávy a jiné údaje. |
2. Toto rozhodnutí se nepoužije na:
a) |
software nebo dokumenty, na které se vztahují práva průmyslového vlastnictví, například patenty, ochranné známky, zapsané průmyslové vzory, loga a názvy; |
b) |
dokumenty, u nichž Komise nemůže s ohledem na práva duševního vlastnictví třetích stran povolit opakované použití; |
c) |
dokumenty, které jsou podle pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 1049/2001 vyloučeny z přístupu nebo k nimž může strana získat přístup pouze na základě zvláštních pravidel upravujících zvýhodněný přístup; |
d) |
důvěrné údaje definované v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (6); |
e) |
dokumenty, které vznikají v rámci probíhajících výzkumných projektů vedených pracovníky Komise a které se nezveřejňují ani nejsou dostupné v uveřejněné databázi a jejichž opakované použití by narušilo validaci předběžných výsledků výzkumu nebo by tvořilo důvod pro odmítnutí zápisu práv průmyslového vlastnictví ve prospěch Komise. |
3. Tímto rozhodnutím není nijak dotčeno nařízení (ES) č. 1049/2001.
4. Žádným ustanovením tohoto rozhodnutí se nepovoluje opakované použití dokumentů za účelem klamání nebo podvodu. Komise přijme náležitá opatření na ochranu zájmů a veřejné image EU v souladu s platnými pravidly.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:
1. |
„dokumentem“ se rozumí:
|
2. |
„opakovaným použitím“ se rozumí použití dokumentů fyzickými nebo právnickými osobami pro komerční nebo nekomerční účely jiné, než je původní účel, pro který byly dokumenty vytvořeny. Výměna dokumentů mezi Komisí a ostatními subjekty veřejného sektoru, které tyto dokumenty používají výhradně pro účely plnění svých veřejných úkolů, není opakovaným použitím; |
3. |
„osobními údaji“ se rozumí údaje definované v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 45/2001; |
4. |
„licencí“ se rozumí udělení povolení k opakovanému použití dokumentů za stanovených podmínek. „Otevřenou licencí“ se rozumí licence, na jejímž základě je opakované použití dokumentů povoleno pro všechna užití stanovená v jednostranném prohlášení držitele práv; |
5. |
„strojově čitelným“ se rozumí, že digitální dokumenty jsou dostatečně strukturovány pro softwarové aplikace umožňující spolehlivě rozpoznat jednotlivá uvedená fakta a jejich vnitřní strukturu; |
6. |
„strukturovanými daty“ se rozumí data uspořádaná tak, aby bylo možno spolehlivě rozpoznat jednotlivá uvedená fakta a všechny jejich části, např. v databázích a elektronických tabulkách; |
7. |
„portálem“ se rozumí jednotné místo přístupu k údajům z různých webových zdrojů. Zdroje vytvářejí data i související metadata. Metadata potřebná k indexování portál automaticky shromažďuje a jsou integrována v rozsahu, který je nezbytný pro podporu obecných funkcí, jako je vyhledávání a propojování. Portál může data z přispívajících zdrojů rovněž ukládat do vyrovnávací paměti, aby zvýšil výkon nebo poskytl doplňkové funkce. |
Článek 4
Obecná zásada
Všechny dokumenty jsou dostupné k opakovanému použití:
a) |
pro komerční nebo nekomerční účely za podmínek stanovených v článku 6; |
b) |
bezplatně podle ustanovení článku 9; |
c) |
aniž by bylo třeba podat jednotlivou žádost, pokud článek 7 nestanoví jinak. |
Při provádění tohoto rozhodnutí se plně respektují pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a zejména nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 5
Datový portál
Komise vytvoří datový portál jako jednotné místo přístupu ke svým strukturovaným datům, aby usnadnila propojování a opakované použití pro komerční a nekomerční účely.
Útvary Komise určí a postupně zpřístupní vhodné údaje, které vlastní. Datový portál může poskytovat přístup k údajům z ostatních orgánů, institucí, úřadů a agentur Unie, a to na jejich žádost.
Článek 6
Podmínky opakovaného použití dokumentů
1. Dokumenty se zpřístupní pro opakované použití bez požádání, není-li stanoveno jinak, a bez omezení nebo případně na základě otevřené licence nebo prohlášení, v němž jsou stanoveny podmínky a práva uživatelů.
2. Uvedené podmínky, které zbytečně neomezují možnosti opakovaného použití, mohou zahrnovat:
a) |
povinnost uživatele uvádět zdroj dokumentů; |
b) |
povinnost nezkreslovat původní význam nebo sdělení dokumentů; |
c) |
vyloučení odpovědnosti Komise za jakékoli následky plynoucí z opakovaného použití. |
Je-li nezbytné použít na zvláštní skupinu dokumentů jiné podmínky, bude konzultována meziútvarová skupina uvedená v článku 12.
Článek 7
Jednotlivé žádosti o opakované použití dokumentů
1. Je-li nezbytná jednotlivá žádost o opakované použití, útvary Komise to v příslušném dokumentu či poznámce s odkazem na něj jasně uvedou a udají adresu, na kterou je třeba žádost zaslat.
2. Jednotlivé žádosti o opakované použití neprodleně vyřizuje příslušný útvar Komise. Žadateli se zašle potvrzení o přijetí. Do 15 pracovních dnů od zaevidování žádosti útvar Komise nebo Úřad pro publikace buď povolí opakované použití požadovaného dokumentu a případně poskytne jeho kopii, nebo v písemné odpovědi informuje o úplném nebo částečném zamítnutí žádosti s uvedením důvodů.
3. Týká-li se žádost o opakované použití velmi rozsáhlého dokumentu, velkého počtu dokumentů nebo je-li třeba ji přeložit, může být lhůta uvedená v odstavci 2 prodloužena o 15 pracovních dnů za předpokladu, že je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou uvedeny podrobné důvody prodloužení.
4. V případě zamítnutí žádosti o opakované použití dokumentu útvar Komise nebo Úřad pro publikace žadatele vyrozumí o právu podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie nebo podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených v článcích 263 a 228 Smlouvy o fungování Evropské unie.
5. Je-li zamítnutí založeno na čl. 2 odst. 2 písm. b) tohoto rozhodnutí, uvede se v odpovědi žadateli odkaz na fyzickou nebo právnickou osobu, která je držitelem práv, je-li známa, případně na poskytovatele licence, od něhož Komise dotyčný materiál získala, je-li znám.
Článek 8
Formát dokumentů dostupných k opakovanému použití
1. Dokumenty se poskytují ve všech existujících formátech nebo jazykových zněních, a pokud je to možné a vhodné, ve strojově čitelném formátu.
2. Z uvedeného však nevyplývá povinnost vytvářet, upravovat nebo aktualizovat dokumenty, aby bylo vyhověno žádosti, ani povinnost poskytovat výtahy z dokumentů, pokud by to znamenalo nepřiměřené úsilí překračující rámec jednoduché operace.
3. Toto rozhodnutí neukládá Komisi žádnou povinnost překládat požadované dokumenty do jakýchkoli jiných úředních jazyků, než v jakých jsou již dostupné v okamžiku podání žádosti.
4. Komise a Úřad pro publikace nejsou povinny pokračovat ve vytváření určitých druhů dokumentů nebo je uchovávat v daném formátu s ohledem na opakované použití těchto dokumentů fyzickou nebo právnickou osobou.
Článek 9
Pravidla vybírání poplatků
1. Opakované použití dokumentů je v zásadě bezplatné.
2. Ve výjimečných případech lze požadovat náhradu mezních nákladů na reprodukci a šíření dokumentů.
3. Rozhodne-li se Komise upravit dokument, aby vyhověla zvláštní žádosti, lze po žadateli požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s úpravou. Při posuzování, zda je třeba požadovat náhradu takových nákladů, se zohlední úsilí nutné pro úpravu, jakož i potenciální výhody, které mohou Unii z opakovaného použití plynout, například pokud jde o šíření informací o fungování Unie nebo o zlepšení veřejné image dotyčného orgánu.
Článek 10
Transparentnost
1. Veškeré podmínky a standardní poplatky vztahující se na dokumenty, které lze opakovaně použít, jsou stanoveny předem a zveřejněny, pokud je to možné a vhodné, v elektronické formě.
2. Vyhledávání dokumentů je usnadněno praktickými opatřeními, například seznamy fondů hlavních dokumentů, které lze opakovaně použít.
Článek 11
Nediskriminace a výhradní práva
1. Veškeré podmínky opakovaného použití dokumentů jsou nediskriminační pro srovnatelné kategorie opakovaného použití.
2. Opakované použití dokumentů je přístupné všem potenciálním účastníkům trhu. Výhradní práva nesmějí být poskytována.
3. Je-li však výhradní právo nezbytné pro poskytování služby ve veřejném zájmu, platnost důvodů udělení takového výhradního práva se pravidelně přezkoumává, a v každém případě se přezkoumá po uplynutí tří let. Veškeré výhradní dohody jsou transparentní a zveřejňují se.
4. Výhradní práva lze na omezenou dobu udělit vydavatelům vědeckých a odborných časopisů v případě článků, které jsou založeny na práci úředníků Komise.
Článek 12
Meziútvarová skupina
1. Zřizuje se meziútvarová skupina, které předsedá generální ředitel odpovědný za toto rozhodnutí nebo jeho zástupce. Skupina se skládá ze zástupců generálních ředitelství a útvarů. Jedná o otázkách společného zájmu a každých 12 měsíců vypracuje zprávu o provádění rozhodnutí.
2. Na projekt zavedení datového portálu bude dohlížet řídící výbor, kterému bude předsedat Úřad pro publikace a který bude tvořit Generální sekretariát, Generální ředitelství pro komunikaci, Generální ředitelství pro informační společnost a média, Generální ředitelství pro informatiku a několik generálních ředitelství zastupujících poskytovatele údajů. Později mohou být k účasti ve výboru přizvány další orgány.
3. Podmínky otevřené licence uvedené v článku 6 dojednají generální ředitelé odpovědní za toto rozhodnutí a za správní provádění rozhodnutí týkajících se práv duševního vlastnictví v Komisi po konzultaci s meziútvarovou skupinou uvedenou v odstavci 1.
Článek 13
Přezkum
Toto rozhodnutí se přezkoumá tři roky po vstupu v platnost.
Článek 14
Zrušení
Rozhodnutí 2006/291/ES, Euratom se zrušuje.
V Bruselu dne 12. prosince 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) KOM(2010) 245.
(2) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
(3) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.
(4) Úř. věst. L 107, 20.4.2006, s. 38.
(5) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(6) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/43 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 13. prosince 2011,
kterým se zastavuje antisubvenční řízení týkající se dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie
(2011/834/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení,
po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
(1) |
Dne 3. ledna 2011 Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět ohledně údajného subvencování některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie (dále jen „dotčené země“), které působí újmu výrobnímu odvětví Unie. |
(2) |
Podnět podle článku 10 základního nařízení podal výbor výrobců polyethylentereftalátů v Evropě (Committee of Polyethylene Terephthalate (PET) Manufacturers in Europe (CPME)) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých PET v Unii. |
(3) |
Uvedený podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci subvence a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečné odůvodnění pro zahájení antisubvenčního řízení. |
(4) |
Před zahájením řízení a v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení Komise uvědomila vlády Ománu a Saúdské Arábie, že obdržela podnět s náležitými podklady, v němž se tvrdí, že subvencovaný dovoz některých PET pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Vlády Ománu a Saúdské Arábie byly jednotlivě vyzvány ke konzultacím, aby se vyjasnila situace ohledně obsahu podnětu a aby bylo dosaženo řešení na základě vzájemné dohody. Vzájemné dohody nebylo během konzultací dosaženo. |
(5) |
Po konzultaci s poradním výborem tedy Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (2) dne 16. února 2011 zahájila antisubvenční řízení týkající se dovozu některých PET pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie do Evropské unie. |
(6) |
Ve stejný den zahájila Komise antidumpingové řízení týkající se dovozu některých PET pocházejících z dotčených zemí do Unie (3). |
(7) |
Komise zaslala dotazníky výrobnímu odvětví Unie, vývozcům/výrobcům v dotčených zemích, dovozcům, všem sdružením, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům dotčených zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. |
(8) |
Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. |
B. STAŽENÍ PODNĚTU A ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ
(9) |
Dopisem Komisi ze dne 12. října 2011 výbor CPME formálně stáhl svůj podnět. |
(10) |
Podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie. |
(11) |
V tomto ohledu je třeba uvést, že Komise neshledala žádné důvody, které by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie, ani žádný takový důvod neuvedly zúčastněné strany. Proto Komise dospěla k závěru, že by stávající řízení mělo být zastaveno. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost vyjádřit své stanovisko. |
(12) |
Některé zúčastněné strany vyjádřily podporu zastavení řízení. Jiné zúčastněné strany, i když podporovaly zastavení řízení, požádaly o zveřejnění zjištění šetření. |
(13) |
V této souvislosti se podotýká, že Komise nedospěla k závěru o svých zjištěních, a proto není schopna poskytnout údaje shromážděné před stažením podnětu. |
(14) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zastavení tohoto řízení. |
(15) |
Komise proto dospěla k závěru, že antisubvenční řízení týkající se dovozu některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie do Unie by mělo být zastaveno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Antisubvenční řízení týkající se dovozu některých polyethylentereftalátů s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 3907 60 20, pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie, se tímto zastavuje.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 13. prosince 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.
(2) Úř. věst. C 49, 16.2.2011, s. 21.
(3) Úř. věst. C 49, 16.2.2011, s. 16.
14.12.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 330/45 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 13. prosince 2011,
kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie
(2011/835/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,
po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
(1) |
Dne 3. ledna 2011 Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět ohledně údajného dumpingu některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie (dále jen „dotčené země“), který působí újmu výrobnímu odvětví Unie. |
(2) |
Podnět podal výbor výrobců polyethylentereftalátů v Evropě (Committee of Polyethylene Terephthalate (PET) Manufacturers in Europe (CPME)) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých PET v Unii podle článku 5 základního nařízení. |
(3) |
Uvedený podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci dumpingu a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečný důvod pro zahájení antidumpingového řízení. |
(4) |
Po konzultaci s poradním výborem tedy Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (2) dne 16. února 2011 zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozu některých PET pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie do Unie. |
(5) |
Ve stejný den zahájila Komise antisubvenční řízení týkající se dovozu některých PET pocházejících z dotčených zemí (3) do Unie. |
(6) |
Komise zaslala dotazníky výrobnímu odvětví Unie, vývozcům/výrobcům v dotčených zemích, dovozcům, všem sdružením, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům dotčených zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. |
(7) |
Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. |
B. STAŽENÍ PODNĚTU A ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ
(8) |
Dopisem Komisi ze dne 12. října 2011 výbor CPME formálně stáhl svůj podnět. |
(9) |
Podle čl. 9 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie. |
(10) |
V tomto ohledu je třeba uvést, že Komise neshledala žádné důvody, které by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie, ani žádný takový důvod neuvedly zúčastněné strany. Proto Komise dospěla k závěru, že by stávající řízení mělo být zastaveno. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost vyjádřit své stanovisko. |
(11) |
Některé zúčastněné strany vyjádřily podporu zastavení řízení. Jiné zúčastněné strany, i když podporovaly zastavení řízení, požádaly o zveřejnění zjištění šetření. |
(12) |
V této souvislosti se podotýká, že Komise nedospěla k závěru o svých zjištěních, a proto není schopna poskytnout údaje shromážděné před stažením podnětu. |
(13) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zastavení tohoto řízení. |
(14) |
Komise proto dospěla k závěru, že antidumpingové řízení týkající se dovozu některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie do Unie by mělo být zastaveno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Antidumpingové řízení týkající se dovozu některých polyethylentereftalátů s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 3907 60 20, pocházejících z Ománu a Saúdské Arábie se tímto zastavuje.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 13. prosince 2011.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Úř. věst. C 49, 16.2.2011, s. 16.
(3) Úř. věst. C 49, 16.2.2011, s. 21.