ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2011.275.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 275

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
20. října 2011


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1043/2011 ze dne 19. října 2011 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1044/2011 ze dne 19. října 2011 o zápisu názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit Kabanosy (ZTS)

16

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1045/2011 ze dne 19. října 2011, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje účinná látka asulam a mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES ( 1 )

23

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1046/2011 ze dne 19. října 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

25

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1047/2011 ze dne 19. října 2011 o vydávání licencí na dovoz česneku v podobdobí od 1. prosince 2011 do 29. února 2012

27

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2011/695/EU

 

*

Rozhodnutí předsedy Evropské komise ze dne 13. října 2011 o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže ( 1 )

29

 

 

DOPORUČENÍ

 

 

2011/696/EU

 

*

Doporučení Komise ze dne 18. října 2011 o definici nanomateriálu ( 1 )

38

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

20.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1043/2011

ze dne 19. října 2011

o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1   Zahájení

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 26. ledna 2011 informovala o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu kyseliny šťavelové pocházející z Indie a z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) nebo („dotčené země“) do Unie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 13. prosince 2010 podala Evropská rada chemického průmyslu (dále jen „CEFIC“) jménem společnosti Oxaquim S.A. (dále jen „žadatel“), která představuje významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby kyseliny šťavelové v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

1.2   Strany dotčené řízením

(3)

Komise oficiálně informovala o zahájení řízení žadatele, jiné známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce a představitele dotčených zemí, dovozce, uživatele a sdružení, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v dotčených zemích se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro zjištění dumpingu a újmy předpokládal výběr vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v dotčených zemích požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010, jak je stanoveno v oznámení o zahájení řízení. Na dotazník pro účely výběru vzorku odpověděly čtyři indické společnosti, z nichž jedna nevykázala žádný prodej do Unie, a tři skupiny společností z ČLR. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících společností nebo skupin společností nebyl výběr vzorků v případě Indie ani ČLR považován za nutný a všechny strany byly informovány o tom, že vzorky nebudou vybrány.

(5)

Následně jedna skupina společností z ČLR v rané fázi od další spolupráce při šetření odstoupila. Jedna z indických společností odmítla umožnit Komisi přístup do svého výrobního zařízení za účelem inspekce na místě. V důsledku toho byla tato společnost na základě čl. 18 odst. 1 základního nařízení považována za nespolupracující a byla informována o možných důsledcích tohoto přístupu.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcům a orgánům ČLR ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Jedna čínská skupina společností požádala o zacházení jako v tržním hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení nebo případně, pokud by nebylo přiznáno, o individuální zacházení, zatímco jiná skupina společností požádala pouze o individuální zacházení.

(7)

Všem stranám, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, byly rozeslány dotazníky. Na dotazník odpověděly tři společnosti v Indii, dvě skupiny společností v ČLR a žadatel. Druhý výrobce v Unii nespolupracoval. Na dotazník rovněž odpověděli tři uživatelé a osm dovozců, přičemž inspekce byla provedena u všech uživatelů a čtyř dovozců.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách těchto společností:

a)

Výrobci v Unii

Oxaquim S.A. (Španělsko)

b)

Uživatelé

OMG Kokkola (Finsko)

P.A.G. Srl (Itálie)

třetí uživatel požádal o zachování anonymity

c)

Dovozci

Brenntag BV (Nizozemsko)

Brenntag Sp.z.o.o. (Polsko)

Norkem Limited (Spojené království)

Geratech Marketing (Belgie)

d)

Vyvážející výrobci v Indii

Punjab Chemicals and Crop Protection Limited

Star Oxochem Pvt. Ltd

e)

Vyvážející výrobci v ČLR

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd; Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd a Qingdao Fengyuan Unite International Trade Co., Ltd. (dále jen „skupina Shandong Fengyuan“)

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd; Shanxi Reliance Chemicals Co., Ltd a Tianjin Chengyi International Trading Co., Ltd. (dále jen „skupina Shanxi Reliance“)

1.3   Období šetření

(9)

Šetření dumpingu a újmy se týká období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1   Dotčený výrobek

(10)

Dotčený výrobek je kyselina šťavelová ve formě dihydrátu (č. CUS 0028635-1 a č. CAS 6153-56-6) nebo v bezvodé formě (č. CUS 0021238-4 a č. CAS. 144-62-7), též jako vodný roztok, v současnosti kódu KN ex 2917 11 00, pocházející z Indie a z ČLR. Existují dva druhy kyseliny šťavelové: nerafinovaná kyselina šťavelová a rafinovaná kyselina šťavelová. Rafinovaná kyselina šťavelová, která se vyrábí v ČLR, a nikoli v Indii, se vyrábí procesem čištění nerafinované kyseliny šťavelové, při němž se odstraní železo, chloridy, stopy kovů a další nečistoty.

(11)

Kyselina šťavelová má široké použití, např. jako redukční a bělicí činidlo při farmaceutické syntéze a při výrobě chemických látek.

2.2.   Obdobný výrobek

(12)

Šetření ukázalo, že kyselina šťavelová vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Unie v Unii, kyselina šťavelová vyráběná a prodávaná na domácím trhu v Indii a v ČLR a kyselina šťavelová dovážená do Unie z Indie a z ČLR má v zásadě stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní konečné použití.

(13)

Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1   Indie

3.1.1   Předběžná poznámka

(14)

Během inspekce na místě v Indii jedna společnost neposkytla požadované informace buď včas, nebo v požadovaném formátu. V důsledku toho Komise nemohla ověřit informace poskytnuté jako reakci na antidumpingový dotazník. Tato společnost byla písemně informována o možnosti, že nebude považována za spolupracující společnost a že může dojít k tomu, že budou učiněny závěry na základě skutečností, které jsou k dispozici. Ve své odpovědi se společnost odvolala na polehčující okolnosti, které však nebyly takového rázu, aby vedly k jinému závěru. V důsledku toho byl na tuto společnost použit článek 18 a byla provedena zjištění na základě dostupných skutečností. V souladu s těmito skutečnostmi se má za to, že při současném šetření s Komisí spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce z Indie.

3.1.2   Běžná hodnota

(15)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem na domácím trhu nezávislým odběratelům reprezentativní. Vzhledem k tomu, že tento prodej představoval více než 5 % objemu prodeje dotčeného výrobku do Unie, dospělo se k závěru, že celkový prodej obdobného výrobku byl reprezentativní.

(16)

Komise následně přezkoumala, zda lze prodej tohoto vyvážejícího výrobce na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje na domácím trhu nezávislým odběratelům na celkovém prodeji obdobného výrobku.

(17)

V případě, že ziskový prodej činí nejméně 80 % veškerého prodeje, vypočte se běžná hodnota na základě veškerého prodeje včetně nerentabilních transakcí. Pokud však ziskový prodej činí méně než 80 %, ale více než 20 % celkového objemu prodeje a jestliže vážené průměrné celkové náklady jsou vyšší než vážená průměrná cena, vypočte se běžná hodnota pouze na základě ziskového prodeje. Prodej je považován za ziskový v případě, že jednotková cena je rovna výrobním nákladům nebo je převyšuje.

(18)

Komise vypracovala analýzu prodeje na domácím trhu, z níž vyplynulo, že 41 % veškerého prodeje dotčeného výrobku bylo ziskových a že vážené průměrné celkové náklady jsou vyšší než vážená průměrná cena. Proto se běžná hodnota vypočte jako vážená průměrná cena pouze ziskových prodejů.

3.1.3   Vývozní cena

(19)

Vyvážející výrobce v Indii vyvážel dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Proto byly podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení vývozní ceny stanoveny na základě cen, které byly při vývozu do Unie těmito nezávislými odběrateli za dotčený výrobek skutečně zaplaceny, nebo cen, které je třeba zaplatit.

3.1.4   Srovnání

(20)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byla podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedena náležitá úprava o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(21)

V souladu s tím byly provedeny úpravy nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, balení, úvěry a provize.

3.1.5   Dumpingové rozpětí

(22)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro spolupracujícího indického výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(23)

Na tomto základě pro společnost Punjab Chemicals and Crop Protection Limited (dále jen „PCCPL“) vyplynulo prozatímní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, ve výši 22,8 %.

(24)

Aby bylo možno vypočítat celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Indii, byla stanovena úroveň spolupráce na základě srovnání objemu vývozu do Evropské unie, který uvedl spolupracující vyvážející výrobce, se statistikami Eurostatu. Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s Indií byla nízká, tj. 38 %, považuje se za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny ostatní vývozce v Indii na základě nejvíce dumpingové transakce spolupracujícího výrobce.

(25)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 43,6 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

3.2   Čínská lidová republika

3.2.1   Zacházení jako v tržním hospodářství / individuální zacházení

(26)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota dovozu z ČLR určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních signálů bez zásadních zásahů státu a náklady odrážejí tržní hodnotu,

společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech,

nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství,

právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručují právní jistotu a stabilitu a

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(27)

Jedna skupina společností v ČLR požádala o zacházení jako v tržním hospodářství a předložila formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství za všechny tři společnosti, které se podílejí na výrobě a uvádění dotčeného výrobku na trh. Komise poskytnuté informace následně ověřila v prostorách dotyčných společností.

(28)

Ze šetření týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství vyplynulo, že jedna společnost nesplňuje požadavky kritérií 1 až 3. Za prvé se nepodařilo prokázat, že její náklady odrážejí tržní hodnoty v důsledku významného finančního zásahu státu, který ovlivnil strukturu nákladů společnosti, v podobě např. daňových prázdnin a bezúročných půjček. Za druhé šetření týkající se zacházení jako v tržním hospodářství zjistilo řadu závažných nedostatků a chyb v účetnictví a rovněž skutečnost, že účetnictví nebylo prověřeno auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy (dále jen „IAS“). Za třetí byla zjištěna významná zkreslení přetrvávající z původního systému netržního hospodářství týkající se práv společnosti k užívání pozemků. Společnost obdržela osvědčení o právech k užívání pozemků, aniž by splnila smluvní podmínky nebo za ně zaplatila v plné výši.

(29)

Další společnost ve skupině neprokázala splnění kritéria 2, neboť neměla nezávisle auditované účetnictví.

(30)

Komise sdělila skupině dotčených společností a žadateli výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství a poskytla jim možnost vyjádřit připomínky. Tato zjištění byla poskytnuta rovněž orgánům ČLR. Komise žádné připomínky neobdržela.

(31)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn závěr, že dvě ze společností ve skupině nesplnily kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství. V souladu s důsledným postupem Unie, která zkoumá, zda podmínky pro přiznání statusu zacházení jako v tržním hospodářství splňuje skupina společností ve spojení jako celek, bylo skupině jako celku přiznání tohoto statusu odmítnuto.

(32)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, obě spolupracující čínské skupiny společností požádaly o individuální zacházení. Jelikož bylo zjištěno, že obě skupiny splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, bylo předběžně rozhodnuto, že jim bude individuální zacházení přiznáno.

3.2.2   Srovnatelná země

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě domácích cen nebo početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(34)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty Indii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Komise žádné připomínky neobdržela. Komise považuje Indii za vhodnou srovnatelnou zemi, protože jediná další vyrábějící země mimo EU, kterou je Japonsko, má monopolní trh uzavřený pro hospodářskou soutěž a vyrábí kyselinu šťavelovou pomocí unikátní metody, která není s ČLR srovnatelná. Naproti tomu indičtí výrobci používají výrobní metodu srovnatelnou s ČLR a jsou vystaveni hospodářské soutěži na domácím trhu.

3.2.3   Běžná hodnota

(35)

Čínské společnosti vyrábějí a vyvážejí do Unie dva druhy kyseliny šťavelové: nerafinovanou kyselinu šťavelovou a rafinovanou kyselinu šťavelovou. Rafinovaná kyselina šťavelová, která se ve srovnatelné zemi nevyrábí, je vyráběna procesem čištění nerafinované kyseliny šťavelové, při němž se odstraní železo, chloridy, stopy kovů a další nečistoty. Dodatečné náklady na výrobu rafinované kyseliny šťavelové lze odhadnout na 12 % oproti výrobě nerafinované kyseliny šťavelové. V souladu s tím považovala Komise za vhodné stanovit běžnou hodnotu pro oba typy kyseliny šťavelové.

(36)

Běžná hodnota nerafinované kyseliny šťavelové byla stanovena na základě běžné hodnoty stanovené pro Indii v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Běžná hodnota byla v souladu s 18. bodem odůvodnění stanovena pouze na základě ziskového prodeje. Pokud jde o rafinovanou kyselinu šťavelovou, která se nevyrábí ve srovnatelné zemi, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení vypočtena na základě výrobních nákladů nerafinované kyseliny šťavelové ve srovnatelné zemi. Výrobní náklady jsou upraveny navýšením o 12 % s cílem zohlednit další výrobní náklady (viz 35. bod odůvodnění), prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(37)

Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly analogicky k čl. 2 odst. 6 základního nařízení stanoveny připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a zisku u domácího prodeje nerafinované kyseliny šťavelové spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve srovnatelné zemi.

3.2.4   Vývozní cena

(38)

Vzhledem k tomu, že oběma skupinám bylo přiznáno individuální zacházení, zakládá se vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na ceně, kterou skutečně zaplatí první nezávislý odběratel v Unii nebo kterou je třeba zaplatit.

(39)

Oba vyvážející výrobci v ČLR vyváželi kyselinu šťavelovou do Unie prostřednictvím obchodníků ve spojení, kteří k ceně placené výrobcům přidali přirážku. Tato přirážka je zohledněna při porovnání vývozní ceny s určenou běžnou hodnotou (viz 42. bod odůvodnění).

3.2.5   Srovnání

(40)

Pokud jde o nerafinovanou kyselinu šťavelovou, byla vývozní cena na úrovni ceny ze závodu porovnána s běžnou hodnotou stanovenou pro srovnatelnou zemi.

(41)

Vývozní cena rafinované kyseliny šťavelové na úrovni ceny ze závodu byla porovnána s početně určenou běžnou hodnotou (viz 36. bod odůvodnění výše).

(42)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty nebo početně určené běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly. Byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) o rozdíly v provizích přijatých obchodníky ve spojení.

(43)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise zjistila, že obchodníky ve spojení, přes něž vyvážející výrobci v ČLR vyváželi kyselinu šťavelovou do EU, nelze považovat za interní obchodní oddělení, protože sami rovněž obchodují s kyselinou šťavelovou a s dalšími chemickými výrobky pocházejícími od dodavatelů, kteří s nimi nejsou ve spojení, pro účely vývozu a/nebo pro účely prodeje na domácím trhu. Proto byl učiněn závěr, že funkce těchto obchodníků jsou obdobné jako funkce zástupců pracujících na základě provize. V souladu s uvedenou skutečností byla přirážka k ceně připočítaná obchodníky odečtena s cílem zajistit spravedlivé porovnání vývozní ceny a běžné hodnoty. Tato úprava byla vypočtena na základě zisku obchodníka v EU, který není ve spojení, a prodejních, správních a režijních nákladů příslušného čínského obchodníka.

(44)

Byly rovněž provedeny další vhodné úpravy s ohledem na nepřímé daně, dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením a úvěry ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

3.2.6   Dumpingová rozpětí

(45)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých typů výrobků s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku do Unie účtovanou jednotlivými společnostmi, jak je uvedeno výše.

(46)

Na základě toho prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd a Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd

37,7 %

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd

14,6 %

(47)

Aby bylo možno vypočítat celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR, byla stanovena úroveň spolupráce na základě srovnání objemu vývozu do Unie, který uvedli spolupracující vyvážející výrobci, se statistikami Eurostatu.

(48)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s ČLR byla nízká, tj. přibližně 46 %, považuje se za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny ostatní vývozce v ČLR na základě nejvíce dumpingové transakce spolupracujících vývozců.

(49)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 52,2 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

4.   ÚJMA

4.1   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(50)

Podnět podala Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC) jménem společnosti Oxaquim S.A. (dále jen „žadatel“), výrobce kyseliny šťavelové v Unii představujícího významný podíl celkové výroby v Unii v období šetření. Druhý výrobce v Unii, společnost Clariant, neměl námitky proti zahájení šetření, ale rozhodl se, že nebude spolupracovat. V současné době není v Unii žádný jiný výrobce dotčeného výrobku. Na základě výše uvedených skutečností představují tito dva výrobci - Oxaquim S.A. a Clariant - výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, což představuje 100 % výroby v Unii. Nadále budou nazýváni jen „výrobním odvětvím Unie“.

(51)

Pro stanovení celkové výroby v Unii byly použity všechny dostupné informace týkající se obou výrobců, společnosti Oxaquim S.A. a společnosti Clariant, včetně informací obsažených v podnětu a údajů shromážděných od žadatele před zahájením šetření a po jeho zahájení. Na tomto základě byla celková výroba v Unii stanovena v rozmezí 11 000 až 15 000 tun v posuzovaném období.

4.2   Určení příslušného trhu Unie

(52)

Bylo zjištěno, že jeden z výrobců v Unii používá část své produkce kyseliny šťavelové jako meziprodukt pro výrobu šťavelanů (tetra-oxalátu, acetoselly a kalium-hydrogen-oxalátu). Tato kyselina šťavelová byla jednoduše převedena (bez faktury) v rámci jedné společnosti. Toto využití kyseliny šťavelové pro vlastní spotřebu nevstoupilo na volný trh, a nebylo tedy vystaveno přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku. Bylo naopak zjištěno, že výrobky určené pro prodej na volném trhu přímo konkurují dovozu dotčeného výrobku.

(53)

S cílem zajistit co nejúplnější pohled na situaci v daném výrobním odvětví Unie byly získány a analyzovány údaje pro veškerou činnost týkající se kyseliny šťavelové a následně bylo stanoveno, zda byla produkce určena pro interní použití, nebo pro použití na volném trhu.

(54)

U následujících ekonomických ukazatelů týkajících se daného výrobního odvětví Unie bylo zjištěno, že analýza a vyhodnocení se musí zaměřit na situaci panující na volném trhu: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu, ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok.

(55)

U jiných ekonomických ukazatelů však bylo na základě šetření zjištěno, že by mohly být přiměřeně přezkoumány pouze s odkazem na celou činnost. Výroba (pro vlastní spotřebu i pro volný trh), kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se skutečně odvíjejí od celé činnosti, ať už se jedná o výrobu pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu.

4.3   Spotřeba v Unii

(56)

Vzhledem k tomu, že kyselina šťavelová je zahrnuta do kódu KN, kam patří i jiné výrobky, nebylo možné stanovit objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Z tohoto důvodu byla spotřeba stanovena na základě údajů o objemu dovozu poskytnutých žadatelem, porovnání s ověřenými údaji poskytnutými vyvážejícími výrobci z dotčených zemí a celkového objemu prodeje na trhu Unie v daném výrobním odvětví Unie.

(57)

S ohledem na nízký počet dodavatelů a na nutnost chránit důvěrné obchodní informace v souladu s článkem 19 základního nařízení byl vývoj spotřeby v průběhu posuzovaného období uveden v indexované podobě.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Celková spotřeba

100

124

61

95

(58)

V roce 2008 došlo k výraznému zvýšení celkové spotřeby v Unii o 24 %, zatímco během následujícího roku se spotřeba snížila o 50 % a v období šetření opět vzrostla. Během posuzovaného období spotřeba na trhu EU poklesla celkem o 5 %.

5.   DOVOZ Z DOTČENÝCH ZEMÍ

5.1   Souhrnné posouzení účinků dotčeného dovozu

(59)

Komise zkoumala, zda by měl být dovoz kyseliny šťavelové z ČLR a Indie posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(60)

S ohledem na účinky dovozu pocházejícího z ČLR a Indie šetření prokázalo, že dumpingová rozpětí nejsou nepatrná ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení a že objem dumpingového dovozu z každé z obou dotčených zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(61)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z ČLR a z Indie na jedné straně a mezi dumpingovým dovozem z ČLR a z Indie a obdobným výrobkem na straně druhé, šetření ukázalo, že byly obdobné. Přesněji řečeno dovážené výrobky se prodávají prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím odběratelů, a tudíž si konkurují navzájem a konkurují i kyselině šťavelové vyráběné v Unii.

(62)

S ohledem na výše uvedené se má předběžně za to, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna a že dovoz z ČLR a Indie by měl být posuzován souhrnně.

5.2   Objem dumpingového dovozu z dotčených zemí a jejich podíl na trhu

(63)

Šetření ukázalo, že dovoz kyseliny šťavelové z ČLR a z Indie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Dovoz z ČLR a z Indie

Objem dovozu (mt)

2007

2008

2009

ČLR a Indie

7 629

11 763

4 707

7 969

(Index 2007 = 100)

100

154

62

104

Podíl na trhu

 

 

 

 

(Index 2007 = 100)

100

125

101

110

Zdroj: Informace získané od žadatele a z odpovědí na dotazník

(64)

Objem dovozu z dotčených zemí se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 4 %, zatímco celková spotřeba na trhu EU ve stejném období poklesla o 5 % (viz tabulka 1 výše). Jak je uvedeno v tabulce výše, došlo také k významnému nárůstu podílu na trhu, který v letech 2007 až 2008 činil 25 % a v posuzovaném období 10 %.

5.3   Cena dumpingového dovozu a cenové podbízení

(65)

Průměrné ceny dovozu z dotčených zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Cena dovozu z ČLR a z Indie

Dovozní ceny (EUR/MT)

2007

2008

2009

ČLR a Indie

470

641

474

545

(Index 2007 = 100)

100

136

101

116

(66)

Dovozní ceny se v letech 2007 až 2008 zvýšily o 36 % a v roce 2009 opět poklesly na obdobnou úroveň jako v roce 2007. V období šetření ceny opět stouply téměř o 15 %. Během posuzovaného období vzrostly ceny o 16 %. Je však pozoruhodné, že se dovozní ceny mezi rokem 2008 a obdobím šetření snížily o 20 %, a to navzdory zvýšení cen hlavních vstupů (zdrojů uhlíku a energie) v tomto období.

(67)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu, tj. bez nákladů na dopravu v Unii, po odečtení slev a rabatů, porovnány s příslušnými váženými průměrnými cenami spolupracujících vývozců z ČLR a Indie poskytnutými prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, tj. po odečtení slev a v případě potřeby upravenými na cenu CIF na hranice Unie řádně upravenou o náklady na celní odbavení a náklady vynaložené po dovozu.

(68)

Srovnání ukázalo, že v období šetření docházelo u dotčeného dumpingového výrobku pocházejícího z ČLR a Indie prodávaného v Unii k cenovému podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie, které se pohybovalo mezi 16,9 % a 34,6 %. Tato úroveň podbízení v kombinaci s negativním vývojem cen na trhu proto vedla k zásadnímu poklesu cen.

6.   HOSPODÁŘSKÁ SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE

6.1   Předběžné poznámky

(69)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů vztahujících se ke stavu výrobního odvětví Unie od roku 2007 do konce období šetření.

(70)

Makroekonomické ukazatele (výroba, kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, mzdy a velikost dumpingového rozpětí) byly posouzeny na úrovni výrobního odvětví Unie, přičemž mikroekonomické ukazatele (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost získat kapitál a investice a výrobní náklady) vychází z informací získaných z řádně ověřených dotazníků předložených jediným spolupracujícím výrobcem v Unii.

(71)

S ohledem na skutečnost, že údaje pro analýzu újmy byly čerpány převážně pouze z jednoho zdroje, bylo nutno uvést údaje týkající se výrobního odvětví Unie v indexované podobě za účelem ochrany důvěrných informací podle článku 19 základního nařízení.

6.2   Údaje týkající se výrobního odvětví Unie (makroekonomické ukazatele)

6.2.1   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

Tabulka 4

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

(Index 2007 = 100)

2007

2008

2009

Celková výroba

100

101

89

106

Celková výrobní kapacita

100

100

77

77

Celkové využití kapacity

100

101

116

138

(72)

Výše uvedená tabulka obsahuje údaje o výrobě, výrobní kapacitě a využití kapacity výrobního odvětví Unie a za roky 2007 a 2008 i údaje o jednom dalším výrobci v Unii, který výrobu kyseliny šťavelové ukončil v roce 2008.

(73)

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, produkce výrobního odvětví Unie byla v letech 2007 a 2008 poměrně stabilní, avšak v roce 2009 zaznamenala prudký pokles. V průběhu období šetření došlo k nárůstu objemu výroby. Celkově výroba v průběhu posuzovaného období vzrostla o 6 %.

(74)

Vzhledem k uzavření výrobního závodu jednoho dalšího výrobce v Unii v roce 2008 došlo v roce 2008 k prudkému poklesu výrobní kapacity výrobního odvětví Unie o 23 %.

(75)

Kombinace těchto dvou faktorů, tj. nárůstu objemu výroby a snížení výrobní kapacity v důsledku uzavření výrobní jednotky třetího výrobce v Unii od roku 2008, vedly k výraznému zvýšení využití kapacity během posuzovaného období o 38 %.

6.2.2   Objem prodeje a podíl na trhu

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(Index 2007 = 100)

2007

2008

2009

Prodej celkem

100

97

61

86

Podíl na trhu (%)

100

79

99

91

(76)

Objem prodeje v letech 2007 a 2008 zahrnuje i prodej výrobce v Unii, který v roce 2008 zastavil výrobu.

(77)

Zatímco spotřeba v Unii se během sledovaného období snížila o 5 % (viz 58. bod odůvodnění), objem prodeje dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie se ve stejném období snížil o 14 %, což se promítlo ve ztrátě podílu na trhu ve výši 9 procentních bodů.

(78)

Vzhledem k vývoji během posuzovaného období byl pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie o 14 % mnohem výraznější než pokles spotřeby Unie, který činil 5 %. Proto se během téhož období podíl výrobního odvětví Unie na trhu rovněž výrazně snížil, a to o 9 %.

6.2.3   Zaměstnanost, produktivita a mzdy

Tabulka 6

Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(Index 2007 = 100)

2007

2008

2009

Počet zaměstnanců celkem

100

119

108

96

Produktivita celkem (jednotka/zaměstnanec)

100

85

83

111

Mzdy za rok celkem

100

121

110

99

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance

100

119

118

104

(79)

Počet zaměstnanců se během posuzovaného období snížil o 4 %. Je třeba poznamenat, že výroba kyseliny šťavelové není náročná na pracovní sílu.

(80)

Během posuzovaného období se celková produktivita na jednoho zaměstnance v souvislosti s nárůstem výroby zvýšila o 11 %, zatímco počet zaměstnanců se snížil.

(81)

Mzdy za celé posuzované období poklesly o 1 %. Po počátečním nárůstu mezd o 21 % v letech 2007 až 2008 docházelo až do období šetření k jejich průběžnému snižování.

6.2.4   Velikost skutečného dumpingového rozpětí

(82)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Veškerá zjištěná rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu navíc nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

6.3   Údaje týkající se spolupracujícího výrobce v Unii (mikroekonomické ukazatele)

6.3.1   Obecná poznámka

(83)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (prodejních cen a výrobních nákladů, zásob, ziskovosti, peněžního toku, návratnosti investic a schopnosti získat kapitál a investice) byla provedena pouze na úrovni žadatele vzhledem k tomu, že od druhého výrobce v EU se nepodařilo získat žádné údaje, jak je popsáno v 70. bodě odůvodnění.

6.3.2   Průměrné jednotkové ceny spolupracujícího výrobce v Unii a výrobní náklady

Tabulka 7

Prodejní ceny

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Průměrná jednotková prodejní cena

100

143

136

131

Zdroj: odpověď na dotazník

(84)

Průměrné prodejní ceny ze závodu výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, se za posuzované období zvýšily o 31 %.

Tabulka 8

Výrobní náklady

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Průměrné výrobní náklady na tunu

100

103

102

98

Zdroj: odpověď na dotazník

(85)

Šetření ukázalo, že průměrné výrobní náklady spolupracujícího výrobce v Unii jsou již po řadu let relativně stabilní vzhledem k neustálému zkvalitňování výrobního procesu, což bylo možné pouze prostřednictvím značných investic (viz tabulky 9 a 11).

6.3.3   Zásoby

(86)

S ohledem na povahu dotčeného výrobku nejsou vytvářeny žádné zásoby. Dotčený výrobek rychle vysychá a následně se spéká, a výrobci proto vyrábějí zboží pouze pro okamžitou přepravu.

6.3.4   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

Tabulka 9

Ziskovost

Index 2007 = –100

2007

2008

2009

Ziskovost (v EU)

– 100

4

–2

3

Zdroj: odpověď na dotazník

(87)

Ziskovost obdobného výrobku byla stanovena tak, že čistý zisk žadatele před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen procentním podílem z obratu z tohoto prodeje.

(88)

Po dramatické ztrátě v roce 2007 vygeneroval žadatel v roce 2008 nepříliš vysoký zisk a v roce 2009 opět vykázal ztrátu. V období šetření vygeneroval žadatel nepříliš vysoký zisk v důsledku snížení některých prvků výrobních nákladů, jak je uvedeno v tabulce 8.

Tabulka 10

Peněžní tok

Index 2007 = –100

2007

2008

2009

Peněžní tok

– 100

3 054

1 994

868

Zdroj: odpověď na dotazník

(89)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. V důsledku toho byl peněžní tok v roce 2007 záporný a i přes určité zlepšení v roce 2008 došlo mezi rokem 2008 a obdobím šetření k jeho poklesu, a tudíž k oslabení finanční situace spolupracujícího výrobce v Unii.

Tabulka 11

Investice

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Investice celkem

100

111

185

277

Zdroj: odpověď na dotazník

(90)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že žadatel zvýšil své investice do dotčeného výrobku navzdory jeho nízké rentabilitě. Tyto investice se týkaly zejména zavádění nových výrobních prostředků a procesů za účelem zvýšení efektivity. Ze zvýšení investic vyplývá, že výrobní odvětví se nesetkalo s obtížemi při získávání kapitálu, což je důkazem pokračující životaschopnosti tohoto výrobního odvětví.

(91)

Během posuzovaného období vzrostl objem investic o 177 %.

(92)

Zvýšením investic do zkvalitnění výrobních procesů prokázalo toto kapitálově náročné výrobní odvětví svou schopnost získávat kapitál; tuto schopnost nicméně omezuje klesající odbyt a stále se zvyšující obtíže při vytváření peněžního toku.

Tabulka 12

Návratnost investic

Index 2007 = –100

2007

2008

2009

Návratnost investic

– 100

13

–14

–51

Zdroj: odpověď na dotazník

(93)

Navzdory zvýšení investic nedosáhla návratnost investic dotčeného výrobku očekávaného výnosu. Přestože v roce 2008 došlo k určitému zlepšení, měla návratnost investic v průběhu posuzovaného období i nadále zápornou hodnotu.

(94)

Z tohoto důvodu je růst daného výrobního odvětví omezený a je zřetelně nepřiměřený investicím, které se uskutečnily v posledních letech.

7.   ZÁVĚR O ÚJMĚ

(95)

Z šetření vyplynulo, že některé ukazatele újmy vykazují pozitivní trend - objem výroby se zvýšil o 6 %, využití kapacity vzrostlo o 38 % a investice vzrostly o 177 %, což umožnilo společnosti dosáhnout relativního zisku (nevelký zisk v období šetření v porovnání s významnou ztrátou v roce 2007). Jak je uvedeno výše, řada ukazatelů týkajících se hospodářské situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období podstatně zhoršila.

(96)

Po uzavření výrobního zařízení jednoho výrobce v Unii se objem prodeje snížil o 14 %. Bylo nutno snížit zaměstnanost o 4 % a výrobní kapacita se snížila o 23 %. Zatímco spotřeba se snížila pouze o 5 %, podíl na trhu klesl téměř o 9 %. Z tohoto důvodu byla ziskovost nízká a negativně ovlivnila návratnost investic a peněžní tok, a to zejména mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Úroveň ziskovosti se v dotčeném období zvýšila, ale přesto byla v období šetření i nadále velmi nízká a nedostačuje k udržení výroby ve střednědobém horizontu.

(97)

Navzdory celkovému nárůstu výroby ztratilo výrobní odvětví Unie významnou část podílu na trhu. Dumpingové dovozy z dotčených zemí přitom zároveň zaznamenaly značný nárůst.

(98)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo v průběhu období šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

8.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

8.1   Úvod

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Dále byly kromě dumpingového dovozu posouzeny i jiné známé činitele, které mohly poškodit výrobní odvětví Unie, s cílem zajistit, aby případná újma způsobená těmito činiteli nebyla přičítána dumpingovému dovozu.

8.2   Účinek dumpingového dovozu

(100)

Spotřeba kyseliny šťavelové v Unii se v posuzovaném období snížila o 5 %, zatímco dumpingový dovoz z dotčených zemí se v tomto období zvýšil o více než 4 %. K nejvyššímu nárůstu objemu dumpingového dovozu došlo mezi lety 2007 a 2008, kdy zvýšení činilo 54 %. Podíl dovozu z dotčených zemí na trhu se mezi lety 2007 a 2008 zvýšil o 25 %, což korespondovalo s poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu v uvedeném období o 21 %.

(101)

Zatímco průměrné dovozní ceny se během posuzovaného období zvýšily o 16 %, dovozní ceny byly v období šetření v průměru o 21,9 % nižší než ceny spolupracujícího výrobce v Unii, což vyvíjelo cenový tlak na výrobní odvětví Unie a bránilo spolupracujícímu výrobci v Unii zvýšit ceny na ziskovější úroveň.

(102)

Je třeba připomenout, že výrobní odvětví Unie čelilo výraznému poklesu objemu prodeje (– 14 %). Tento pokles prodeje byl však mnohem výraznější než pokles poptávky a vedl k 9 % ztrátě podílu na trhu. Tržní podíl dotčených zemí ve stejném období vzrostl o 10 %. Z toho vyplývá, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu se do značné míry zmenšil ve prospěch dumpingového dovozu z dotčených zemí.

(103)

Proto se má za to, že setrvalý tlak levného dumpingového dovozu z dotčených zemí na trh Unie neumožnil Unii přizpůsobit prodejní ceny nárůstu cen surovin a energie. To vedlo ke ztrátě podílu na trhu a k setrvale nepříznivé situaci výrobního odvětví Unie v oblasti ziskovosti.

(104)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl vyvozen předběžný závěr, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z dotčených zemí měl značný negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

8.3   Vliv dalších činitelů

(105)

Dalšími činiteli zkoumanými v rámci příčinných souvislostí byl vývoj poptávky na trhu Unie, ceny surovin, vývozní činnost výrobního odvětví Unie, dovoz dotčeného výrobku z jiných zemí, využití kyseliny šťavelové pro vlastní potřebu výrobního odvětví a vliv hospodářské krize.

8.3.1   Vývoj poptávky na trhu Unie

(106)

Jak je uvedeno v tabulce 1, spotřeba kyseliny šťavelové v Unii se v roce 2008 nejprve zvýšila o 24 %, během následujícího roku se snížila o 39 % a v období šetření opět vzrostla. Celkově se spotřeba na trhu EU během posuzovaného období snížila o 5 %. Během téhož období došlo ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(107)

Přestože šetření odhalilo, že dovoz z dotčených zemí byl ovlivněn také poklesem poptávky na trhu Unie v roce 2009, je pozoruhodné, že v posuzovaném období se vývozcům v dotčených zemích podařilo zvýšit objem prodeje a podíl na trhu prostřednictvím cenového tlaku na trh v důsledku dumpingového dovozu.

(108)

Vzhledem k tomu se má předběžně za to, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo způsobeno především nárůstem objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí a cenovým podbízením vývozců v dotčených zemích, a nikoli snižováním spotřeby. Přestože snížení poptávky přispělo ke vzniku újmy, nemohlo narušit příčinnou souvislost mezi vzniklou podstatnou újmou a zvýšením dumpingového dovozu.

8.3.2   Ceny hlavní suroviny

(109)

Jak ukazuje tabulka 8, zůstaly průměrné výrobní náklady relativně stabilní navzdory prudkému nárůstu nákladů na hlavní surovinu (cukr). Šetření skutečně prokázalo, že výrobní náklady spolupracujícího výrobce v Unii nesledovaly stejný trend jako vývoj cen jedné z hlavních surovin pro výrobu kyseliny šťavelové. Prudký nárůst průměrné ceny cukru o 50 % ve sledovaném období byl zmírněn investicemi spolupracujícího výrobce v Unii, které měly vést ke zkvalitnění jeho výrobních procesů. Celkovým čistým efektem tedy byl pokles výrobních nákladů o 12 %. Jednotková prodejní cena se však během posuzovaného období zvýšila o 31 %, jak vyplývá z tabulky 7. Bylo zjištěno, že vývozci v dotčených zemích podléhají stejným hospodářským podmínkám v oblasti vývoje cen surovin vzhledem k tomu, že jednotkové dovozní ceny sledovaly stejný trend jako jednotkové prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii, i když v menším měřítku.

(110)

Při neexistenci dumpingu působícího újmu by bylo možné očekávat pravidelné úpravy cen tak, aby odrážely vývoj jednotlivých složek výrobních nákladů. K tomuto vývoji však nedošlo. Spolupracující výrobce v Unii nebyl schopen dosáhnout dostatečných ziskových rozpětí, která jsou u takto kapitálově náročného výrobce nezbytná, a došlo rovněž k poklesu jeho peněžního toku.

(111)

Vzhledem k tomu se má předběžně za to, že dumpingový dovoz z dotčených zemí, jehož ceny byly podstatně nižší než ceny spolupracujícího výrobce v Unii, snížil ceny na trhu Unie a zabránil spolupracujícímu výrobci v Unii zvýšit prodejní ceny tak, aby pokryly jeho náklady nebo mu umožnily dosáhnout přiměřené úrovně ziskovosti.

(112)

Vzhledem k tomu, že ceny surovin ovlivňovaly i vývozce v dotčených zemích, byl vyvozen předběžný závěr, že zvýšení cen surovin nemohlo mít vliv na podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie v posuzovaném období utrpělo.

8.3.3   Vývozní činnost výrobního odvětví Unie

Tabulka 13

Objem vývozu a jednotkové ceny

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Vývoz v tunách

100

80

140

152

Průměrná vývozní cena

100

104

103

91

Zdroj: odpověď na dotazník

(113)

Byla zkoumána rovněž vývozní činnost jako jeden ze známých činitelů, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(114)

Z této analýzy vyplynulo, že vývoz stranám, které nejsou ve spojení, ze strany spolupracujícího výrobce v Unii představoval významnou část celkových tržeb (kolem 30 %). Během posuzovaného období se objem vývozu spolupracujícího výrobce v Unii zvýšil o 52 %, zatímco jednotková cena prodeje na vývoz výrazně poklesla na rozdíl od prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii v rámci Unie, která se naopak výrazně zvýšila. Šetření ukázalo, že vývoz hrál důležitou roli při udržování využití kapacity na vysoké úrovni umožňující krytí fixních nákladů a nákladů na investice do strojního zařízení. Přestože byly ceny prodeje na vývoz nižší než ceny na trhu Unie, byly tyto nízké ceny důsledkem konkurence levné kyseliny šťavelové na vývozních trzích, kterou dodávali vývozci z dotčených zemí. Šetření prokázalo, že tento vývoz umožnil spolupracujícímu výrobci v Unii zmírnit újmu na trhu EU, a proto nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

8.3.4   Dovoz z jiných třetích zemí

(115)

Vzhledem k neexistenci dovozu z jiných než dotčených zemí neměl tento prvek žádný vliv na trh EU.

8.3.5   Využití pro vlastní potřebu

(116)

Jak je uvedeno v 52.–55. bodě odůvodnění, je využití pro vlastní potřebu omezeno na převody pro vlastní potřebu v rámci jednoho z výrobců v Unii, kde se kyselina šťavelová v rámci společnosti přetváří na šťavelany. Zisky z prodeje šťavelanů jsou značné a tomuto výrobci vlastně umožnily pokračovat v činnosti navzdory ztrátám souvisejícím s prodejem kyseliny šťavelové. Tento prvek proto nepřispívá k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

8.3.6   Hospodářská krize

(117)

V roce 2009 se v důsledku hospodářské krize snížila spotřeba kyseliny šťavelové v Unii ve srovnání s rokem 2008 na polovinu, což přispělo k poklesu objemu prodeje (–40 %) a hodnoty (– 45 %) ve výrobním odvětví EU. Snížení cen v tomto období přibližně o 5 % však umožnilo tomuto odvětví získat podíl na trhu (11 %), a tak minimalizovat negativní dopady krize. Odvětví v roce 2009 dosáhlo prakticky téměř nulového zisku.

(118)

Přestože není vyloučeno, že hospodářská krize v letech 2008–2009 mohla přispět ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, celkově nelze její dopad považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou toto výrobní odvětví Unie utrpělo.

8.4   Závěr o příčinné souvislosti

(119)

Výše uvedená analýza prokázala, že u dotčených zemí došlo v posuzovaném období ke zvýšení objemu prodeje a podílu na trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz byl prováděn za dumpingové ceny, které v průběhu období šetření byly výrazně nižší, tj. téměř o 22 %, než ceny dotčeného výrobku účtované výrobním odvětvím Unie na trhu Unie.

(120)

Tohoto zvýšení objemu levného dumpingového dovozu z dotčených zemí a jejich podílu na trhu bylo dosaženo i přes celkový pokles poptávky na trhu Unie v posuzovaném období. Rostoucí podíl dovozu na trhu se shodoval s negativním vývojem podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve stejném období. Zároveň byl konstatován negativní vývoj hlavních ukazatelů hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno výše.

(121)

Pokles spotřeby na trhu Unie v roce 2009 negativně ovlivnil výkonnost výrobního odvětví Unie. Celkově však nelze dopad tohoto faktoru ani ostatních faktorů považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a nepříznivým stavem výrobního odvětví Unie.

(122)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působícího újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

9.   ZÁJEM UNIE

9.1   Předběžná poznámka

(123)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

9.2   Zájem výrobního odvětví Unie

(124)

Výrobní odvětví Unie představují dva výrobci s továrnami v různých členských státech Unie, kteří v souvislosti s výrobou a prodejem obdobného výrobku přímo zaměstnávají 30–50 osob.

(125)

Jeden z těchto dvou výrobců v Unii nevznesl námitky proti zahájení šetření, ale neposkytl žádné další informace a při šetření nespolupracoval.

(126)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Je třeba připomenout, že nejpodstatnější ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období negativní trend. Vážné dopady se projevily zejména u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic. Pokud by nebyla přijata žádná opatření, má se za to, že by oživení v odvětví kyseliny šťavelové nestačilo ke zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie, naopak by mohlo docházet k dalšímu zhoršování.

(127)

Očekává se, že uložení opatření obnoví účinné a spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie a umožní výrobnímu odvětví Unie upravit ceny kyseliny šťavelové tak, aby odrážely výrobní náklady. Lze očekávat, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, který během sledovaného období ztratilo, což bude mít další pozitivní dopad na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

(128)

Byl tudíž učiněn závěr, že uložení prozatímních antidumpingových opatření pro dovoz kyseliny šťavelové pocházející z ČLR a Indie by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

9.3   Zájem dovozců

(129)

Vyplněné dotazníky poskytlo osm dovozců, kteří nejsou ve spojení. Tři z těchto dovozců dováželi jen malý objem dotčeného výrobku a byli schopni přenést zvýšení ceny na své klienty. Někteří z nich uvedli, že by v případě uložení antidumpingových cel uvažovali o vyloučení tohoto výrobku ze svého sortimentu.

(130)

Čtvrtý dovozce uvedl, že jeho klienti by mohli využít režimu aktivního zušlechťovacího styku pro všechny své konečné výrobky, při jejichž výrobním procesu je užívána kyselina šťavelová a které jsou předmětem zpětného vývozu mimo EU. V souladu s touto skutečností by dopad uložení antidumpingových opatření na tohoto dovozce nebyl významný.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že uložení opatření by celkově nemělo mít na dovozce významný dopad. Obecně platí, že zisková rozpětí u kyseliny šťavelové pro dovozce jsou značně vysoká a dovozci předpokládají, že budou schopni zvýšení cen přenést na své zákazníky.

9.4   Zájem uživatelů

(132)

V období šetření činil podíl spolupracujících uživatelů 22 % spotřeby kyseliny šťavelové v Unii. Ze šetření vyplynulo, že rozdíl mezi využitím nerafinovanérafinované kyseliny šťavelové je relevantní pro analýzu zájmů EU s ohledem na uživatele. Spolupracující výrobní odvětví Unie vyrábí nerafinovanou kyselinu šťavelovou, zatímco druhý nespolupracující výrobce v EU vyrábí rafinovanou kyselinu šťavelovou, která se používá hlavně ve farmaceutickém a potravinářském odvětví a v odvětví extrakce jemných kovových prášků.

(133)

Uživatelé nerafinované kyseliny šťavelové uvedli, že uložení opatření by vedlo ke zvýšení cen ve spolupracujícím výrobním odvětví Unie, které je jediným dodavatelem v rámci EU. Na druhou stranu uživatelé rovněž uvedli, že úplná závislost na dovozu ze zahraničí by nebyla žádoucí.

(134)

Pro uživatele vyrábějící čisticí a bělicí přípravky představuje kyselina šťavelová pouze malou část vstupů a pravděpodobně by pro ně bylo reálné přenést zvýšení cen v důsledku antidumpingových cel na zákazníky nebo změnit složení svých výrobků, u kterých lze místo kyseliny šťavelové použít náhradních výrobků.

(135)

Pro uživatele vyrábějící lešticí přípravky představuje kyselina šťavelová hlavní podíl vstupních nákladů a je pro ně nezastupitelná. Vzhledem ke konkurenci výrobců ze zemí mimo EU není pravděpodobné, že by uživatelé byli schopni přenést zvýšení cen v plném rozsahu na zákazníky. Tito výrobci však vyvážejí 95 % výrobků mimo země EU a mohli by vyžadovat vrácení cel v rámci aktivního zušlechťovacího styku.

(136)

Pro uživatele, kteří používají kyselinu šťavelovou k jiným účelům, jako je například recyklace odpadních kovů, představuje kyselina šťavelová významnou součást celkových výrobních nákladů na konečný výrobek, pro jehož výrobu se kyselina šťavelová používá. Trh konečného výrobku je velmi nestabilní. Kyselina šťavelová je ve výrobním procesu nenahraditelná. Hlavní zpracovatel odpadu v Unii v současné době kupuje veškerou kyselinu šťavelovou od výrobců z Unie. Uložení antidumpingových cel umožní výrobnímu odvětví určovat, do jaké míry a zda vůbec zvýší ceny tak, aby mělo z uložení cla prospěch. Z tohoto důvodu není možno jednoznačně stanovit dopad uložení opatření na tohoto uživatele. Avšak vzhledem k tomu, že tento uživatel v současné době generuje jen nízké zisky z prodeje konečného výrobku, bude mít jakékoli zvýšení ceny negativní dopad v případě, že společnost nebude schopna přenést zvýšení cen na spotřebitele.

(137)

„Rafinovaná“ kyselina šťavelová se mimo jiné používá při výrobě prášku z některých kovů. Kyselina šťavelová představuje značnou část celkových výrobních nákladů. V tomto procesu nelze kyselinu šťavelovou nahradit. Zisky v tomto odvětví však mohou být velmi vysoké. Vzhledem k tomu, že v tomto odvětví jsou běžné roční smlouvy, nebude snadné přenést zvýšení cen na zákazníka v krátkodobém horizontu. Nicméně vzhledem k tomu, že nejnižší navrhovaná celní sazba činí 14,6 % a že je dosahováno vysokých zisků, bylo by možné absorbovat v krátkodobém měřítku jakékoli zvýšení cen.

(138)

Dle tvrzení jednoho uživatele nestačí výroba rafinované kyseliny šťavelové pokrýt poptávku. V tomto ohledu bylo zjištěno, že deficit mezi výrobou a spotřebou rafinované kyseliny šťavelové v Evropské unii činil zhruba 1 000 až 2 000 tun za rok. Vzhledem k tomu, že se většina konečných výrobků, při jejichž výrobním procesu se užívá rafinovaná kyselina šťavelová, vyváží, mohou uživatelé v každém případě působit v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, pokud si to přejí.

9.5   Závěr týkající se zájmu Unie

(139)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že celkově neexistují podle dostupných informací o zájmu Unie žádné přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z ČLR a Indie.

10.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

10.1   Úroveň pro odstranění újmy

(140)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie vyplývající z dumpingového dovozu.

(141)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, která je působena výrobnímu odvětví Unie.

(142)

Při výpočtu výše cla nezbytné k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se počítalo s tím, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by mohlo výrobní odvětví tohoto druhu přiměřeně dosáhnout v běžných podmínkách hospodářské soutěže, tzn. bez dumpingového dovozu, z prodeje obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by mohlo být dosaženo bez dumpingového dovozu, činí 8 % z obratu a že toto ziskové rozpětí lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(143)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Tato cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného 8 % ziskového rozpětí k výrobním nákladům.

(144)

Potřebné zvýšení ceny se pak stanovilo na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR a Indii podle typu výrobku, náležitě upravené s ohledem na dovozní náklady a clo, s cenou těchto typů výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie, která výrobnímu odvětví Unie nezpůsobí újmu, na trhu Unie během období šetření. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF porovnávaných typů.

10.2   Prozatímní opatření

(145)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření na dovoz pocházející z ČLR a Indie, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(146)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z ČLR a Indie a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobků vyrobených jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(147)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně v názvu subjektu nebo po založení nových výrobních či prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(148)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se zbytková celní sazba neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření nezaznamenali žádný vývoz do Evropské unie.

(149)

Stanovené dumpingové rozpětí a rozpětí újmy jsou následující:

Země

Společnost

Dumpingové rozpětí

%

Rozpětí újmy

%

Indie

Punjab Chemicals and Crop Protection Limited (PCCPL)

22,8

40,8

Všechny ostatní společnosti

43,6

50,7

ČLR

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd a Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd

37,7

54,5

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd

14,6

22,1

Všechny ostatní společnosti

52,2

66,3

11.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(150)

Všichni vyvážející výrobci kyseliny šťavelové v ČLR, kteří se dosud nepřihlásili, neboť se domnívali, že nesplňují kritéria zacházení v tržním hospodářství ani kritéria individuálního zacházení, avšak kteří se domnívají, že by měla být stanovena samostatná celní sazba, jsou vyzýváni, aby se přihlásili Evropské komisi do deseti dnů ode dne následujícího po vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(151)

V zájmu řádné správy je třeba stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení.

(152)

Zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uvážena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu kyseliny šťavelové ve formě dihydrátu (č. CUS 0028635-1 a č. CAS 6153-56-6) nebo v bezvodé formě (č. CUS 0021238-4 a č. CAS 144-62-7), též jako vodný roztok, v současnosti kódu KN ex 2917 11 00 (kód TARIC 2917110091), pocházející z Čínské lidové republiky a Indie.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Země

Společnost

Prozatímní clo

%

Doplňkový kód TARIC

Indie

Punjab Chemicals and Crop Protection Limited

22,8

B230

Všechny ostatní společnosti

43,6

B999

ČLR

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd; Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd.

37,7

B231

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd

14,6

B232

Všechny ostatní společnosti

52,2

B999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii je podmíněno složením jistiny odpovídající výši prozatímního cla.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Aniž je dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 1225/2009, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 se mohou dotčené strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 24, 26.1.2011, s. 8.

(3)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgie.

(4)  V takové situaci bude Komise shromažďovat informace s ohledem na úvahy, které vyjádřil odvolací orgán Světové obchodní organizace ve své zprávě DS 397 (EK – spojovací prostředky), a zejména s ohledem na body 371–384 této zprávy (viz www.wto.org). Shromažďování informací Komisí však nemá vliv na to, zda a jakým způsobem bude Evropská unie v tomto šetření interpretovat úvahy odvolacího orgánu.


20.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1044/2011

ze dne 19. října 2011

o zápisu názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit „Kabanosy“ (ZTS)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (1), a zejména na čl. 9 odst. 5 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006 byla žádost Polska o zápis názvu „kabanosy“, doručená dne 22. ledna 2007, zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Česká republika, Německo a Rakousko vznesly v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 509/2006 proti zápisu námitku. Tyto námitky byly na základě čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) uvedeného nařízení shledány přípustnými.

(3)

Dopisy ze dne 26. ledna 2010 vyzvala Komise dotyčné členské státy, aby přistoupily k příslušným vzájemným konzultacím.

(4)

Během stanoveného časového rámce bylo dosaženo dohod mezi Rakouskem a Polskem a mezi Českou republikou a Polskem, nebylo však dosaženo dohody mezi Německem a Polskem. Komise musí tudíž přijmout rozhodnutí postupem podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006.

(5)

Prohlášení o námitkách se týkala nedodržení podmínek stanovených v článku 2 a článku 4 nařízení (ES) č. 509/2006.

(6)

Pokud jde o údajný nesoulad s článkem 2 nařízení (ES) č. 509/2006 ohledně zvláštní povahy výrobku „kabanosy“, nebyla zjištěna zjevná chyba. Svými vlastnostmi vymezenými ve specifikaci (znaky masa, chuť a jedinečný tvar) se výrobek „kabanosy“ jasně odlišuje od ostatních podobných výrobků stejné kategorie, a je tudíž v souladu s definicí zvláštní povahy v čl. 2 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Ve specifikaci je výrobek „kabanosy“ popsán jako dlouhé a tenké tyčinkovité klobásky, na jedné straně přetočené a na povrchu rovnoměrně vrásčité a přeložené napůl, což by se mělo považovat za skutečný fyzický znak výrobku, a tudíž nikoli za způsob obchodní úpravy výrobku. A konečně vnitrostátní normalizace výrobku „kabanosy“ nebrání zapsání názvu, neboť norma byla stanovena s cílem vymezit specifičnost výrobku, a proto spadá do působnosti odchylky podle čl. 2 odst. 2 třetího pododstavce uvedeného nařízení.

(7)

Pokud jde o námitky založené na nedodržení podmínek podle článku 4 nařízení (ES) č. 509/2006, ani zde nebyla zjištěna zjevná chyba. Název výrobku „kabanosy“ se nevztahuje pouze na požadavky obecné povahy používané pro soubor výrobků ani není zavádějící. Netýká se jej tudíž ustanovení čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce uvedeného nařízení. Zvláštní povaha není navíc dána proveniencí ani zeměpisným původem výrobku. Ve specifikaci výrobku se naopak stanoví kritérium kvality pro populaci prasat, což má dopad na kvalitu konečného výrobku, a tudíž nepochybně i na zvláštní povahu výrobku „kabanosy“. Hlavní prvky tradiční povahy výrobku „kabanosy“ spočívají v používání tradičních surovin a tradičních metod výroby, takže tyto prvky jsou v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení.

(8)

Pokud jde o existenci několika jiných jazykových nebo pravopisných variant názvu, v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 509/2006 se usiluje pouze o zápis názvu výrobku „kabanosy“.

(9)

Nebylo požádáno o ochranu uvedenou v čl. 13 odst. 2 uvedeného nařízení. Zápis bez výhrady názvu však umožňuje, aby se zapsané jméno nadále používalo na označeních výrobků neodpovídajících zapsané specifikaci, pokud se přitom neobjeví údaj „zaručená tradiční specialita“, jeho zkratka „ZTS“ nebo související logo EU. I po zápisu názvu „kabanosy“ bude tedy možné vyrábět a uvádět na trh výrobky podobné výrobku „kabanosy“ pod názvem „kabanosy“, ovšem bez odkazu na zápis EU. Zápisem výrobku „kabanosy“ jako zaručené tradiční speciality není tedy nikterak dotčeno právo jiných výrobců používat pro své výrobky podobný, nebo dokonce stejný název.

(10)

Aby se respektovalo poctivé a tradiční používání jména a vyloučilo se reálné nebezpečí záměny, mělo by označení „kabanosy“ obsahovat informace pro spotřebitele o tom, že výrobek byl vyroben v souladu s polskou tradicí, a to v jazycích zemí, v nichž se výrobek uvádí na trh.

(11)

S ohledem na výše uvedené by se název „kabanosy“ měl zapsat do rejstříku zaručených tradičních specialit a měla by se odpovídajícím způsobem aktualizovat specifikace produktu.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro zaručené tradiční speciality,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze I tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku zaručených tradičních specialit.

Článek 2

Úplné znění specifikace produktu je uvedeno v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 156, 9.9.2009, s. 27.


PŘÍLOHA I

Produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy o ES:

Třída 1.2 —   Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

POLSKO

„kabanosy“ (ZTS)


PŘÍLOHA II

ŽÁDOST O ZÁPIS ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 509/2006

„KABANOSY“

č. ES: PL-TSG-0007-0050-22.01.2007

1.   Název a adresa skupiny žadatelů

Název:

Związek „Polskie Mięso“

Adresa:

ul. Chałubińskiego 8, 00-613 Warszawa

Tel.:

+48 228302657

Fax:

+48 228301648

Email:

info@polskie-mieso.pl.

2.   Členský stát nebo třetí země

Polsko

3.   Specifikace produktu

3.1   Název, který má být zapsán (názvy, které mají být zapsány) (článek 2 nařízení (ES) č. 1216/2007)

„kabanosy“

Na označení musí figurovat poznámka „Vyrobeno v souladu s polskou tradicí“ přeložená do jazyka země, kde je výrobek uváděn na trh.

3.2   Jedná se o název, který

je zvláštní sám o sobě

Image

vyjadřuje zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny

Název „kabanosy“ vyjadřuje zvláštní povahu produktu. Na území Polska a Litvy se v 19. století výrazem „kaban“ či zdrobnělinou „kabanek“ označovalo mladé prase, jež bylo v té době vydatně vykrmováno zejména bramborami, přičemž maso z něj získávané se obvykle nazývalo „kabanina“. Název „kabanos“ je odvozen od názvu používaného k označení specifického druhu prasete.

3.3   Žádáte o výhradu názvu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006

Zápis s výhradou názvu

Image

Zápis bez výhrady názvu

3.4   Druh produktu

Třída 1.2. –

Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.5   Popis zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1 (čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1216/2007)

„Kabanosy“ jsou dlouhé a tenké suché klobásky, na jedné straně přetočené a na povrchu rovnoměrně vrásčité. Klobásky jsou přeloženy napůl a v záhybu jsou patrné stopy po zavěšení.

Barva „kabanosů“ na povrchu je tmavě červená s višňovým odstínem. Na šikmém řezu jsou patrné tmavě červené kousky masa a světle krémové kousky tuku.

Hmatový vjem určuje hladký, suchý a rovnoměrně vrásčitý povrch.

„Kabanosy“ se vyznačují výraznou chutí pečeného a nasoleného vepřového masa i jemnou chutí po kmínu, pepři a uzení.

Chemické složení:

obsah bílkovin – nejméně 15,0 %

obsah vody – nejvýše 60,0 %

obsah tuku – nejvýše 35,0 %

obsah soli – nejvýše 3,5 %

obsah dusičnanů (III) a dusičnanů (V) v přepočtu na NaNO2 – nejvýše 0,0125 %

Takto nastavené hodnoty v rámci chemického složení zajišťují tradiční kvalitu výrobku. Výtěžnost hotového výrobku v poměru k použitým masným surovinám musí být nižší než 68 %.

3.6   Popis metody produkce zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1 (čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1216/2007)

Složení

 

Maso (100 kg suroviny)

vepřové maso tř. I s obsahem tuku do 15 % – 30 kg

vepřové maso tř. IIA s obsahem tuku do 20 % – 40 kg

vepřové maso tř. IIB – šlachovité maso s obsahem tuku do 40 % – 30 kg

 

Přísady (na 100 kg masa)

černý pepř - 0,15 kg

muškátový oříšek - 0,05 kg

kmín - 0,07 kg

cukr - 0,20 kg

 

Ostatní

solicí směs (na základě směsi jedlé soli NaCl a dusitanu sodného NaNO2) – cca 2 kg

Potrava prasat v rámci produkce vepřového masa určeného k výrobě „kabanosů“

Potrava prasat souvisí se sádelnomasným výkrmem. Cílem je vyprodukovat prasata o hmotnosti těla do 120 kg, jež se vyznačují obsahem vnitrosvalového tuku vyšším než 3 %.

Vykrmují se pomalu rostoucí plemena, díky čemuž se při odpovídajícím výkrmu podaří docílit požadovaného obsahu vnitrosvalového tuku. Plemena k výkrmu nemají gen RN- a četnost výskytu genu RYR 1T u prasat dosahuje 20 %.

Výkrm se provádí ve třech fázích: 1. fáze do cca 60 kg, 2. fáze do cca 90 kg a 3. fáze do 120 kg.

K výkrmu zvířat do hmotnosti těla 90 kg se používají dva druhy směsí. Směsi (dávky) obsahují:

—   energetické složky: obilný šrot – pšeničný, ječmenný, žitný, ovesný, pšenično-žitný nebo kukuřičný; kukuřičný šrot a šrot z nahých odrůd ovsa tvoří nejvýše 30 % směsi;

—   bílkovinné složky: šrot z lupiny, bobů a hrachu, sójový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, řepková semínka, krmné kvasnice či sušená zelená píce

Směsi (dávky) pro zvířata s hmotností 90–120 kg obsahují:

—   energetické složky: pšeničný, ječmenný, žitný a pšenično-žitný šrot. Směsi nesmějí obsahovat kukuřičný šrot ani šrot z nahých odrůd ovsa.

—   bílkovinné složky: šroty z luštěnin (lupiny, boby, hrách), sójový extrahovaný šrot, řepková semínka, řepkový extrahovaný šrot a sušená zelená píce.

Po celý průběh výkrmu nesmějí směsi a dávky obsahovat: rostlinné oleje, krmiva zvířecího původu - mléko v prášku, sušenou syrovátku, rybí moučku.

Množství metabolické energie ve směsích ve všech fázích výkrmu činí 12 až 13 MJ EM/kg směsi. Obsah bílkovin ve směsích činí v 1. fázi výkrmu přibližně 16–18 %, ve 2. fázi výkrmu 15–16 % a ve 3. fázi výkrmu zhruba 14 %.

Dávky pro krmná prasata musí tvořit pouze jadrné směsi nebo jadrné směsi a objemová krmiva – brambory a zelená píce.

Fáze výroby „kabanosů“

Fáze 1

Úvodní nařezání všech masných surovin na stejné, zhruba 5cm kousky masa.

Fáze 2

Tradiční nasolování (suché) pod dobu přibližně 48 hodin za použití solicí směsi.

Fáze 3

Rozmělnění masa tř. I na zhruba 10mm kousky, rozmělnění masa tř. IIA a tř. IIB na 8mm kousky.

Fáze 4

Promíchání všech masných surovin a přidání koření a přísad: černý pepř, muškátový oříšek, kmín a cukr.

Fáze 5

Plnění do tenkých ovčích střívek o průměru 20–22 mm a přetáčení na jedné straně do klobásových nožiček dlouhých zhruba 25 cm.

Fáze 6

Uložení na 2 hodiny při teplotě nepřesahující 30 °C. Úvodní sušení povrchu, „rozložení“ jednotlivých složek uvnitř klobásy.

Fáze 7

Sušení povrchu a tradiční uzení teplým kouřem (přibližně 150 minut) a pečení do dosažení teploty uvnitř klobásy nejméně 70 °C.

Fáze 8

Ponechání ve vyhaslé udírně přibližně 1 hodinu, poté ochlazování vzduchem a chlazení až na teplotu nižší než 10 °C.

Fáze 9

Sušení po dobu 3–5 dní při teplotě 14–18 °C a vlhkosti 80 % až do dosažení požadované výtěžnosti (nejvýše 68 %).

3.7   Zvláštní povaha zemědělského produktu nebo potraviny (čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1216/2007)

Zvláštní povaha „kabanosů“ vyplývá z několika vlastností typických pro tento produkt:

křehkost, šťavnatost a specifičnost masa,

vynikající chuť a vůně,

jednotný, charakteristický tvar.

Křehkost, šťavnatost a specifičnost masa

Hlavní složkou „kabanosů“, jež má vliv na jejich zvláštní povahu, je vepřové maso z pomalu rostoucích plemen prasat, jež jsou vykrmována do 120 kg hmotnosti těla a mají genetické vlastnosti popsané v bodě 3.6. Dodržením těchto požadavků se získá obsah vnitrosvalového tuku větší než 3 %, což masu zajistí odpovídající chuťové a technologické hodnoty, jež jsou pro výrobu „kabanosů“ nezbytné. Použitím této suroviny a dodržením tradičního způsobu výroby se zvláštním ohledem na jednotlivé fáze, tj. kutrování, nasolování a uzení, je zajištěna vynikající křehkost a šťavnatost „kabanosů“. Charakteristickou vlastností „kabanosů“ je rovněž výrazně slyšitelné křupnutí při jejich lámání. Tento efekt je způsoben křehkostí masa a odpovídající přípravou „kabanosů“, zejména sušením a uzením.

Výjimečná chuť a vůně

Vlastností, jíž se „kabanosy“ liší od jiných klobás, je jejich chuť a vůně. Tyto vlastnosti se v procesu výroby získávají díky použití a odpovídajícímu množství příslušného koření a přísad, tj. černého pepře, muškátového oříšku, kmínu a cukru, a díky uzení, kterým se chuťové hodnoty produktu dále umocňují.

Jednotný, charakteristický tvar

Zvláštní povaha „kabanosů“ souvisí především s jejich jedinečným tvarem. „Kabanosy“ jsou dlouhé a tenké suché klobásky, na jedné straně přetočené a na povrchu rovnoměrně vrásčité.

3.8   Tradiční povaha zemědělského produktu nebo potraviny (čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1216/2007)

Tradiční způsob výroby a složení

„Kabanosy“, čili tenké sušené a uzené vepřové klobásky v ovčím střívku, byly všeobecně rozšířenou potravinou na polském území již ve 20. a 30. letech 20. století. Vyráběly se v malých lokálních uzenářstvích či řeznictvích pod jedním názvem, ale v různých regionálních variantách. Lišily se hlavně použitým kořením, ale i kvalitou samotných klobás. Díky knihám o vaření a výživě z té doby, jako např. Wyrób wędlin i innych przetworów mięsnych sposobem domowym („Domácí výroba uzenin a jiných masných produktů“, Varšava 1937) od M. Karczewské, se rozšířila receptura a ustálená technologie výroby „kabanosů“, což přispělo k posílení jejich značky a zvýšení kvality. Předností těchto klobás byly chuťové vlastnosti a prodloužená trvanlivost, které se dosahovalo konzervačními postupy, jako jsou uzení a sušení.

Po roce 1945 byly v zájmu zlepšování kvality produktu přijaty standardizované výrobní normy. V roce 1948 se nařízením ministrů výživy a průmyslu a obchodu ze dne 15. 9. 1948 (Sb. č. 44, bod 334, 1948) „kabanosy“ oficiálně staly obchodním artiklem, posléze byly standardizovány technologicko-výrobní otázky na základě normy č. RN54/MPMIM1-Mięs-56 ze dne 30. prosince 1954. V roce 1964 byla stanovena jednotná receptura, jež vychází z historických tradic a jež byla vydána jako norma centrály masného průmyslu ve Varšavě – Vnitřní předpisy č. 21 – Kabanosy – receptura.

„Kabanosy“ získaly v době Polské lidové republiky (1945–1989) velkou popularitu. Kupovali je všichni. Nechyběly na svátečním stole, skvěle se hodily jako svačina na cestu, jako dárek či pochutina k vodce. Staly se také – vedle šunky a slaniny – polskou vývozní specialitou.

Tradiční surovina – vepřové maso

„Kabanosy“ se vyrábějí z masa speciálně vykrmovaných prasat, dříve nazývaných „kabany“. Výraz „kaban“ se objevuje v eposu „Pan Tadeáš“ (1834) polského národního básníka Adama Mickiewicze. Původně výraz označoval kance, prase i koně, avšak v 19. století se již všeobecně používal pro označení dobře krmeného, tlustého mladého prasete, o čemž svědčí Encyklopedyja Powszechna („Všeobecná encyklopedie“, sv. 13, Varšava 1863). Prase bylo speciálně vykrmováno s cílem získat jemné a prvotřídní maso s vysokým podílem obsaženého vnitrosvalového tuku, díky čemuž se produkty vyznačují výraznou, specifickou chutí, šťavnatostí a křehkostí. Od slova „kaban“ bylo odvozen stejně populární výraz „kabanina“, který v souladu s definicí Slovníku polského jazyka (Vilnius, 1861) označuje zpravidla vepřové maso.

Maso prasat chovaných za účelem výroby „kabanosů“ se musí vyznačovat obsahem vnitrosvalového tuku vyšším než 3 %, takzvanou mramorovostí, díky níž má produkt požadovanou křehkost, šťavnatost a výbornou chuť. Použití takového masa má jednoznačně vliv na kvalitu konečného produktu a na jeho zvláštní povahu a je v souladu s tradičním způsobem výroby.

3.9   Minimální požadavky a postupy pro kontrolu zvláštní povahy (článek 4 nařízení (ES) č. 1216/2007)

S ohledem na zvláštní povahu „kabanosů“ je třeba kontrolovat zejména:

(1)

kvalitu suroviny používané k produkci (vepřové maso, koření), včetně

kontroly technologických vlastností masa,

druhu výkrmu,

délky nasolení,

koření a přísad použitých k výrobě „kabanosů“ a jejich množství;

(2)

uzení „kabanosů“

Během kontroly je třeba dohlédnout na:

dodržení teploty tradičního uzení teplým kouřem a teploty, na kterou se maso zahřívá,

dodržení délky a teploty opakovaného uzení studeným kouřem,

používání bukových pilin při uzení studeným kouřem;

(3)

kvalitu hotového výrobku:

obsah bílkovin,

obsah vody,

obsah tuku,

obsah chloridu sodného,

obsah dusičnanů (III) a dusičnanů (V),

chuť a vůni;

(4)

tvar produktu.

Frekvence kontrol

Kontrolu výše uvedených fází je třeba provádět jednou za dva měsíce. Pokud budou všechny fáze probíhat podle pravidel, je možné frekvenci omezit na dvě kontroly ročně.

Pokud se vyskytnou v jedné fázi nesrovnalosti, je třeba kontrolu této fáze provádět častěji (jednou za dva měsíce). Ostatní fáze mohou být nadále kontrolovány jednou za půl roku.

4.   Orgány nebo subjekty ověřující soulad se specifikací produktu

4.1   Název a adresa

Název:

Główny Inspektorat Jakości Handlowej Artykułów Rolno-Spożywczych

Adresa:

ul. Wspólna 30, 00-930 Warsaw, Poland

Tel.:

+48 226232901

Fax:

+48 226232099

Email:

Image

veřejný

 soukromý

4.2   Zvláštní úkoly orgánu nebo subjektu

Výše uvedený kontrolní orgán je příslušný pro kontrolu celé specifikace.


20.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/23


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1045/2011

ze dne 19. října 2011,

kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje účinná látka asulam a mění rozhodnutí Komise 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 a čl. 78 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, u nichž bylo zjištěno, že žádost je úplná, v souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (3). Asulam je účinnou látkou, u níž bylo zjištěno, že žádost je v souladu s uvedeným nařízením úplná.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (4) a (ES) č. 1490/2002 (5) stanoví prováděcí pravidla pro druhou a třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS a zřizují seznamy účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Na těchto seznamech byl uveden asulam.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1095/2007 ze dne 20. září 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1490/2002, kterým se stanoví další prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS, a nařízení (ES) č. 2229/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS (6), oznamovatel během dvou měsíců od vstupu nařízení (ES) č. 1095/2007 v platnost stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Následně bylo přijato rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (7), které se týkalo nezařazení asulamu.

(4)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Žádost byla předložena Spojenému království, které bylo nařízením (ES) č. 1490/2002 jmenováno členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(6)

Spojené království posoudilo dodatečné údaje předložené žadatelem a připravilo dodatečnou zprávu. Postoupilo tuto zprávu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi dne 6. listopadu 2009. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad Komisi dne 23. září 2010 svůj závěr týkající se posouzení rizika asulamu (8). Návrh zprávy o hodnocení, dodatečná zpráva a závěr úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 14. července 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání asulamu.

(7)

V průběhu hodnocení této účinné látky vyšly najevo určité obavy, které se týkaly zejména následujících skutečností. Nebylo možné provést spolehlivé hodnocení expozice spotřebitelů, neboť chyběly údaje o přítomnosti a toxicitě metabolitu sulfanilamidu a rovněž o přítomnosti dalších potenciálně významných metabolitů, které nebyly analyzovány v dostupných zkouškách reziduí a ve studiích zpracování. Navíc nebyly k dispozici žádné údaje o toxikologickém významu nečistot ve specifikaci technické účinné látky. Dále bylo zjištěno vysoké riziko pro ptáky.

(8)

Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky k závěru úřadu. Komise dále v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 vyzvala žadatele, aby předložil připomínky k návrhu zprávy o přezkoumání. Žadatel předložil své připomínky, které byly důkladně prozkoumány.

(9)

Navzdory argumentům předloženým žadatelem však nebylo možné vyvrátit obavy uvedené v 7. bodě odůvodnění. Nebylo proto prokázáno, že lze při navrhovaných podmínkách použití očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující asulam obecně splňují požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto asulam neměl být schválen.

(11)

U přípravků na ochranu rostlin obsahujících asulam, u kterých členské státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 udělují odkladnou lhůtu, taková doba odkladu uplyne nejpozději dne 31. prosince 2012, jak je stanoveno v čl. 3 druhém pododstavci rozhodnutí 2008/934/ES.

(12)

Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti pro asulam podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(13)

V zájmu jasnosti by měla být položka pro asulam v příloze rozhodnutí 2008/934/ES zrušena.

(14)

Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nevydal stanovisko. Bylo usouzeno, že je třeba přijmout prováděcí akt, a předseda předložil návrh prováděcího aktu odvolacímu výboru k dalšímu projednání. Odvolací výbor nevydal stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Neschválení účinné látky

Účinná látka asulam se neschvaluje.

Článek 2

Přechodná opatření

Členské státy zajistí, aby povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících asulam byla odňata do 31. prosince 2011.

Článek 3

Odkladná lhůta

Jakákoli odkladná lhůta udělená členskými státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být co nejkratší a uplyne nejpozději dne 31. prosince 2012.

Článek 4

Změny rozhodnutí 2008/934/ES

V příloze rozhodnutí 2008/934/ES se ruší položka pro „asulam“.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(5)  Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 246, 21.9.2007, s. 19.

(7)  Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(8)  Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance asulam. EFSA Journal 2010; 8(12):1822. [71 s.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1822. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal.htm.


20.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/25


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1046/2011

ze dne 19. října 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že:

prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. října 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

EC

31,1

MA

43,8

MK

53,3

ZA

35,6

ZZ

41,0

0707 00 05

TR

142,5

ZZ

142,5

0709 90 70

EC

33,4

TR

133,8

ZZ

83,6

0805 50 10

AR

54,2

CL

60,5

TR

65,3

UY

56,8

ZA

75,9

ZZ

62,5

0806 10 10

BR

217,2

CL

71,4

MK

110,6

TR

122,0

ZA

64,2

ZZ

117,1

0808 10 80

AR

61,9

BR

62,6

CA

105,4

CL

99,9

CN

58,0

NZ

119,3

US

82,9

ZA

94,8

ZZ

85,6

0808 20 50

AR

50,6

CN

63,2

TR

129,3

ZZ

81,0


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


20.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/27


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1047/2011

ze dne 19. října 2011

o vydávání licencí na dovoz česneku v podobdobí od 1. prosince 2011 do 29. února 2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 341/2007 (3) stanoví otevření a správu celních kvót a zavedení režimu dovozních licencí a osvědčení o původu pro česnek a jiné zemědělské produkty dovážené ze třetích zemí.

(2)

Množství, na která byly podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 341/2007 podány žádosti o licence „A“ tradičními a novými dovozci během prvních sedmi dnů měsíce října 2011, překračují množství dostupná pro dovoz výrobků pocházejících z Číny a ze všech třetích zemí kromě Číny a Argentiny.

(3)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 je tudíž nezbytné stanovit, do jaké míry bude možné vyhovět žádostem o licence „A“ zaslaným Komisi do 14. dne měsíce října 2011 podle článku 12 nařízení (ES) č. 341/2007.

(4)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Žádostem o dovozní licence „A“ podaným podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 341/2007 během prvních sedmi dnů měsíce října 2011 a zaslaným Komisi nejpozději 14. dne měsíce října 2011 se vyhovuje do výše procentních sazeb požadovaných množství, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 90, 30.3.2007, s. 12.


PŘÍLOHA

Původ

Pořadové číslo

Přídělový koeficient

Argentina

Tradiční dovozci

09.4104

84,959795 %

Noví dovozci

09.4099

1,064155 %

Čína

Tradiční dovozci

09.4105

43,180341 %

Noví dovozci

09.4100

0,381865 %

Ostatní třetí země

Tradiční dovozci

09.4106

100 %

Noví dovozci

09.4102

1,910605 %


ROZHODNUTÍ

20.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/29


ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY EVROPSKÉ KOMISE

ze dne 13. října 2011

o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže

(Text s významem pro EHP)

(2011/695/EU)

PŘEDSEDA EVROPSKÉ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,

s ohledem na jednací řád Komise (1), a zejména na článek 22 uvedeného řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rámci systému pro prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže vytvořeném podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) Komise zkoumá a rozhoduje o případech správním rozhodnutím, jež podléhá soudnímu přezkoumání ze strany Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“).

(2)

Komise je povinna provádět svá řízení ve věcech hospodářské soutěže spravedlivě, nestranně a objektivně a musí zajistit dodržování procesních práv dotyčných stran, jak jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (2), nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (3), nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (4) a v nařízení Komise (ES) č. 802/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (5), jakož i v judikatuře Soudního dvora. Zejména právo dotyčných stran být vyslechnuty před přijetím jim určeného individuálního rozhodnutí, které by se jich mohlo nepříznivě dotknout, je základním právem práva Evropské unie uznaným Listinou základních práv, a zejména článkem 41 této listiny (6).

(3)

V zájmu zajištění účinného uplatňování procesních práv dotyčných stran, jiných zúčastněných stran ve smyslu čl. 11 písm. b) nařízení (ES) č. 802/2004 (jiné zúčastněné strany), stěžovatelů ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (stěžovatelé) a osoby jiné než osoby uvedené v článcích 5 a 11 (ES) č. 773/2004 a třetí osoby ve smyslu článku 11 nařízení (ES) č. 802/2004 („třetí osoby“) účastnících se řízení ve věcech hospodářské soutěže by odpovědnost za dohled nad dodržováním těchto práv měla být svěřena nezávislé osobě, která má zkušenosti v oblasti hospodářské soutěže a jejíž bezúhonnost přispívá k objektivitě, průhlednosti a účinnosti těchto řízení.

(4)

Komise v roce 1982 pro tyto účely zřídila funkci úředníka pro slyšení, provedla její revizi v rozhodnutí Komise 94/810/ESUO, ES ze dne 12. prosince 1994 o mandátu úředníků pro slyšení v řízeních před Komisí ve věcech hospodářské soutěže (7) a v rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (8). V současnosti je nezbytné vyjasnit a dále posílit úlohu úředníka pro slyšení a přizpůsobit mandát úředníka pro slyšení s ohledem na vývoj, k němuž došlo v právních předpisech Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(5)

Funkce úředníka pro slyšení byla obecně vnímána jako důležitý příspěvek k řízením před Komisí ve věcech hospodářské soutěže z důvodu nezávislosti a odbornosti, jež úředník pro slyšení do těchto řízení vnesl. Aby se zajistila trvalá nezávislost úředníka pro slyšení na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž, měl by být ze správních důvodů přiřazen ke členu Komise se zvláštní odpovědností za hospodářskou soutěž.

(6)

Úředník pro slyšení by měl být jmenován podle pravidel stanovených ve služebním řádu úředníků a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Podle těchto pravidel lze uvažovat i o kandidátech, kteří nejsou úředníky Komise. Jmenování, odvolávání a přeložení úředníků pro slyšení by mělo být zajištěno transparentním způsobem.

(7)

Komise může jmenovat jednoho či více úředníků pro slyšení a měla by jim zajistit jejich podpůrný tým. Pokud úředník pro slyšení při výkonu svých funkcí zjistí střet zájmů, měl by se v daném případě zdržet konání. Pokud úředník pro slyšení nemůže konat, měl by jeho úlohu převzít jiný úředník pro slyšení.

(8)

Úředník pro slyšení by měl postupovat jako nezávislý rozhodčí, jenž usiluje o vyřešení problémů ovlivňujících účinný výkon procesních práv dotyčných stran, jiných zúčastněných stran, stěžovatelů či zúčastněných třetích osob v případě, že tyto problémy nelze vyřešit předchozími kontakty se službami Komise, které jsou odpovědné za vedení řízení ve věcech hospodářské soutěže, jež tato procesní práva musí dodržovat.

(9)

Mandát úředníka pro slyšení v řízení ve věcech hospodářské soutěže by měl být stanoven takovým způsobem, aby byl v průběhu celého řízení zaručen účinný výkon procesních práv v průběhu celého řízení před Komisí podle článků 101 a 102 Smlouvy a nařízení (ES) č. 139/2004, zvláště práva na slyšení.

(10)

V zájmu posílení této úlohy by úředníku pro slyšení měla být přidělena funkce zaručující účinný výkon procesních práv podniků a sdružení podniků v souvislosti s vyšetřovacími pravomocemi Komise podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003, jakož i podle článku 14 nařízení (ES) č. 139/2004, jež zmocňuje Komisi k ukládání pokut podnikům a sdružením podniků. Úředníku pro slyšení by měly být přiděleny rovněž zvláštní funkce během této vyšetřovací fáze v souvislosti s žádostmi o zachování profesního tajemství, s právem odmítnout výpověď, s lhůtami pro odpověď na rozhodnutí vyžadující informace podle čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003, jakož i s ohledem na právo podniků a sdružení podniků, na které se vztahují vyšetřovací opatření Komise podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003, obdržet informace o svém procesním postavení, zejména o tom, zda se jich vyšetřování týká, a pokud se jich vyšetřování týká, o předmětu a účelu tohoto vyšetřování. Při posuzování požadavků činěných ve spojitosti s právem odmítnout výpověď může úředník pro slyšení zvážit, zda podniky nevznášejí jasně nepodložené žádosti o ochranu pouze z taktických důvodů oddalování.

(11)

Úředník pro slyšení by měl být schopen usnadnit vyřešení otázky, zda se na určitý dokument vztahuje profesní tajemství. Pokud podnik či sdružení podniků, jež žádost o zachování profesního tajemství podalo, souhlasí, bude úředníku pro slyšení za tímto účelem dovoleno prověřit dotyčný dokument a učinit vhodné doporučení s odkazem na použitelnou judikaturu Soudního dvora.

(12)

K odpovědnosti úředníka pro slyšení by mělo náležet rozhodnutí, zda třetí osoba prokazuje dostatečný zájem o slyšení. U sdružení spotřebitelů, která žádají o slyšení, by se měl obecně předpokládat dostatečný zájem, jestliže se řízení týká výrobků nebo služeb užívaných konečnými spotřebiteli nebo výrobků nebo služeb, které představují přímé vstupy pro tyto výrobky nebo služby.

(13)

Úředník pro slyšení by měl rozhodnout, zda připustit stěžovatele nebo třetí zúčastněné osoby k ústnímu slyšení, a to na základě zvážení jejich možného příspěvku k objasnění důležitých skutečností případu.

(14)

Právo dotyčných stran na slyšení před vynesením konečného rozhodnutí, které se jich nepříznivě dotkne, je jim zaručeno jejich právem na písemnou odpověď na předběžné stanovisko Komise, jak je stanoveno v prohlášení o námitkách, a jejich právem přednést své důvody při ústním slyšení, pokud o to požádají. V zájmu účinného výkonu těchto práv mají strany, kterým bylo prohlášení o námitkách určeno, právo na přístup k vyšetřovacímu spisu Komise.

(15)

V zájmu zaručení účinného výkonu práv na obhajobu stran, jimž bylo určeno prohlášení o námitkách, by k odpovědnosti úředníka pro slyšení mělo náležet zajistit vyřešení sporů týkajících se přístupu ke spisu či ochrany obchodních tajemství a dalších důvěrných informací mezi těmito stranami a generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž. Ve výjimečných případech může úředník pro slyšení přerušit lhůtu, ve které by měl určitý adresát prohlášení o námitkách na toto prohlášení odpovědět, až do vyřešení sporu o přístup ke spisu, pokud by adresát nebyl s to odpovědět v dané lhůtě a její prodloužení by v daném okamžiku nepředstavovalo odpovídající řešení.

(16)

V zájmu zaručení účinného výkonu procesních práv při současném respektování zájmů důvěrnosti by úředník pro slyšení měl být případně schopen nařídit zvláštní opatření upravující přístup ke spisu Komise. Úředník pro slyšení by měl mít zejména pravomoc rozhodnout, že části spisu budou straně požadující přístup zpřístupněny omezeným způsobem, například tím, že omezí množství či kategorie osob disponujících přístupem a použití zpřístupněných informací.

(17)

Úředník pro slyšení by měl být odpovědný za rozhodování o žádostech o prodloužení lhůt stanovených pro odpověď na prohlášení o námitkách, dodatečné prohlášení o námitkách či dopis o skutečnostech nebo lhůtu, během níž jiné zúčastněné strany, stěžovatelé nebo třetí zúčastněné osoby mohou vznášet připomínky v případě neshody mezi některou z těchto osob a generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž.

(18)

Úředník pro slyšení by měl podporovat efektivitu ústního slyšení mezi jiným pomocí všech vhodných přípravných opatření, včetně včasného rozeslání předběžného seznamu účastníků a předběžného programu.

(19)

Ústní slyšení umožňuje stranám, jimž Komise zaslala prohlášení o námitkách, a jiným zúčastněným stranám další výkon jejich práva na slyšení tím, že ústně přednesou své důvody před Komisí, která by měla být zastoupena generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž, jakož i jinými službami, jež přispívají k další přípravě rozhodnutí, jež má Komise přijmout. Ústní slyšení by mělo poskytnout další příležitost zajistit, že dojde k co největšímu objasnění všech relevantních skutečností – ať jsou, nebo nejsou pro dotyčné strany příznivé, včetně skutkových okolností souvisejících se závažností a trváním údajného protiprávního jednání. Ústní slyšení by mělo stranám rovněž umožnit přednést jejich důvody týkající se skutečností, jež mohou být důležité v souvislosti s možným uložení pokut.

(20)

Za účelem zlepšení efektivity ústního slyšení může úředník pro slyšení povolit stranám, jimž bylo určeno prohlášení o námitkách, jiným zúčastněným stranám, stěžovatelům, dalším osobám pozvaným ke slyšení, službám Komise a orgánům členských států klást během slyšení otázky. Ústní slyšení by nemělo být veřejné, aby se zaručilo, že se všichni účastníci mohou vyjadřovat svobodně. Informace sdělené během ústního slyšení by se proto měly použít výhradně k účelu soudních a/nebo správních řízení, kterými se provádí články 101 a 102 Smlouvy. V případě oprávněnosti ochrany obchodního tajemství či jiných důvěrných informací by úředník pro slyšení měl mít možnost vyslechnout osoby na uzavřeném zasedání.

(21)

Strany řízení, jež nabídnou závazky podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003, jakož i strany, jež se účastní postupu při narovnání v případech kartelů podle článku 10a nařízení (ES) č. 773/2004, by měly mít možnost obrátit se na úředníka pro slyšení v souvislosti s účinným výkonem svých procesních práv.

(22)

Úředník pro slyšení by měl informovat o dodržování účinného výkonu procesních práv během celého řízení ve věcech hospodářské soutěže. Úředník pro slyšení by měl kromě toho a vedle své zpravodajské funkce být schopen vznášet připomínky k dalšímu postupu a objektivitě řízení, a tím přispívat k zajištění toho, aby řízení ve věcech hospodářské soutěže byla uzavřena na základě věcného posouzení všech relevantních skutečností.

(23)

Při sdělování informací o fyzických osobách by úředník pro slyšení měl věnovat zvláště pozornost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9).

(24)

Rozhodnutí 2001/462/ES, ESUO by mělo být zrušeno,

ROZHODL TAKTO:

KAPITOLA 1

ÚLOHA, JMENOVÁNÍ A POVINNOSTI ÚŘEDNÍKA PRO SLYŠENÍ

Článek 1

Úředník pro slyšení

1.   U řízení ve věcech hospodářské soutěže je jmenován jeden či více úředníků pro slyšení, jejichž pravomoci a funkce jsou stanoveny v tomto rozhodnutí.

2.   Úředník pro slyšení zaručí účinný výkon procesních práv během celého řízení před Komisí ve věcech hospodářské soutěže pro provádění článků 101 a 102 Smlouvy a podle nařízení (ES) č. 139/2004 (dále jen „řízení ve věcech hospodářské soutěže“).

Článek 2

Jmenování, odvolání a zastupování

1.   Úředníka pro slyšení jmenuje Komise. Toto jmenování se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Každé přerušení, odvolání nebo přeložení úředníka pro slyšení je předmětem odůvodněného rozhodnutí Komise. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Úředník pro slyšení se přiřazuje z administrativních důvodů ke členu Komise se zvláštní odpovědností za otázky hospodářské soutěže (dále jen „příslušný člen Komise“).

3.   Pokud není úředník pro slyšení schopen konat, převezme jeho úlohu jiný úředník pro slyšení. Pokud žádný úředník pro slyšení není schopen konat, jmenuje příslušný člen Komise po konzultaci úředníka pro slyšení případně jiného příslušného úředníka Komise, který se neúčastní v daném případě, aby vykonával povinnosti úředníka pro slyšení.

4.   V případě skutečného či možného střetu zájmů se úředník pro slyšení zdrží konání v daném případě. Odstavec 3 se použije.

Článek 3

Způsob fungování

1.   Při výkonu svých funkcí koná úředník pro slyšení nezávisle.

2.   Při výkonu svých funkcí dbá úředník pro slyšení na nutnost účinného uplatňování pravidel hospodářské soutěže v souladu s platnými právními předpisy Unie a zásadami stanovenými Soudním dvorem.

3.   Při výkonu svých funkcí má úředník pro slyšení přístup k jakýmkoli spisům souvisejícím s řízením před Komisí ve věcech hospodářské soutěže podle článků 101 a 102 Smlouvy a podle nařízení (ES) č. 139/2004.

4.   Úředník pro slyšení je informován ředitelem, který na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž odpovídá za vyšetřování případu (dále jen „odpovědný ředitel“), o vývoji řízení.

5.   Úředník pro slyšení může příslušnému členu Komise předkládat své připomínky k jakékoli otázce vyplývající z jakéhokoli řízení Komise ve věcech hospodářské soutěže.

6.   Pokud úředník pro slyšení předloží příslušnému členu Komise odůvodněná doporučení nebo učiní rozhodnutí stanovená v tomto rozhodnutí, poskytne úředník pro slyšení kopii těchto dokumentů odpovědnému řediteli a právní službě Komise.

7.   S každým problémem týkajícím se účinného výkonu procesních práv dotyčných stran, jiných zúčastněných stran ve smyslu čl. 11 písm. b) nařízení (ES) č. 802/2004 (dále jen „jiné zúčastněné strany“), stěžovatelů ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (dále jen „stěžovatel“) a zúčastněných třetích osob ve smyslu článku 5 tohoto rozhodnutí, jež se účastní v těchto řízeních, se tyto osoby obrátí nejprve na Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Pokud nedojde k vyřešení daného problému, je možné jej předložit úředníku pro slyšení k nezávislému přezkumu. Žádosti týkající se opatření, na něž se vztahuje lhůta, musí být vzneseny včas v původní lhůtě.

KAPITOLA 2

VYŠETŘOVÁNÍ

Článek 4

Procesní práva během vyšetřovací fáze

1.   Úředník pro slyšení zaručí účinný výkon procesních práv, jež vznikají v souvislosti s výkonem vyšetřovacích pravomocí Komise podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003 a v řízeních, která mohou vyústit v uložení pokut podle článku 14 nařízení (ES) č. 139/2004.

2.   S výhradou čl. 3 odst. 7 má úředník pro slyšení tyto funkce:

a)

Podniky či sdružení podniků mohou požádat úředníka o slyšení o prozkoumání žádostí, aby dokument, který si Komise vyžádala při výkonu pravomocí jí svěřených podle článků 18, 20 nebo 21 nařízení (ES) č. 1/2003, při inspekcích podle článku 13 nařízení (ES) č. 139/2004 nebo v rámci vyšetřovacích opatření v řízeních, jež mohou vyústit v uložení pokut podle článku 14 nařízení (ES) č. 139/2004, a který byl Komisi odepřen, byl chráněn profesním tajemstvím ve smyslu judikatury Soudního dvora. Úředník pro slyšení může záležitost přezkoumat, pouze pokud mu podnik či sdružení podniků, jež předkládá žádost, dovolí nahlédnout do informací, u nichž požaduje ochranu profesního tajemství, jakož i do souvisejících dokumentů, jež úředník pro slyšení považuje ke svému přezkumu za nezbytné. Aniž by odhalil obsah potencionálně důvěrného dokumentu, sdělí úředník pro slyšení odpovědnému řediteli a dotyčnému podniku či sdružení podniků svůj předběžný názor a může podniknout vhodné kroky vedoucí ke vzájemně přijatelnému řešení. Pokud se nedospěje k žádnému řešení, může úředník pro slyšení zformulovat odůvodněné doporučení příslušnému členu Komise, aniž by odhalil potencionálně důvěrný obsah dokumentu. Strana, jež žádost předložila, obdrží kopii tohoto doporučení.

b)

Pokud adresát žádosti o informace podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 odmítne odpovědět na dotaz obsažený v takové žádosti a odvolá se přitom na právo odmítnout výpověď stanovené judikaturou Soudního dvora, je možné se po přijetí žádosti ve stanovené lhůtě obrátit v této věci na úředníka pro slyšení. Ve vhodných případech a s ohledem na nutnost vyhnout se zbytečnému prodlužování řízení může úředník pro slyšení učinit odůvodněné doporučení týkající se uplatnitelnosti práva odmítnout výpověď a informovat odpovědného ředitele o svých závěrech, jež je třeba zohlednit v případě každého následného rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003. Adresát žádosti obdrží kopii odůvodněného doporučení.

c)

Pokud adresát rozhodnutí, kterým jsou požadovány informace podle čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003, má zato, že lhůta stanovená pro jeho odpověď je příliš krátká, může se včas před vypršením původně stanovené lhůty obrátit na úředníka pro slyšení. S přihlédnutím k délce a složitosti žádosti o informace a nárokům vyšetřování rozhodne úředník pro slyšení o případném prodloužení lhůty.

d)

Podniky či sdružení podniků, na něž se vztahují vyšetřovací opatření Komise podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003, mají právo na informace o svém procesním postavení, zejména o tom, zda se jich vyšetřování týká, a pokud se jich vyšetřování týká, o předmětu a účelu tohoto vyšetřování. Pokud se takový podnik či sdružení podniků domnívá, že je generální ředitelství pro hospodářskou soutěž o jeho procesním postavení patřičně neinformovalo, mohou se obrátit na úředníka pro slyšení, aby záležitost vyřešil. Úředník pro slyšení rozhodne, že generální ředitelství pro hospodářskou soutěž podniku či sdružení podniků, jež podaly žádost, sdělí jeho procesní postavení. Toto rozhodnutí se sdělí podniku či sdružení podniků, jež žádost podalo.

KAPITOLA 3

ŽÁDOSTI O SLYŠENÍ

Článek 5

Třetí zúčastněné osoby

1.   Žádosti o slyšení jiných osob než osob uvedených v článcích 5 a 11 (ES) č. 773/2004 a třetích osob ve smyslu článku 11 nařízení (ES) č. 802/2004 („třetí osoby“) se podávají v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 a článkem 16 nařízení (ES) č. 802/2004. Žádosti se podávají písemnou formou a obsahují vysvětlení žadatelova zájmu na výsledku řízení.

2.   Po konzultaci odpovědného ředitele úředník pro slyšení rozhodne, zda mají být slyšeny třetí strany. Při posuzování, zda třetí osoba prokázala dostatečný zájem, dbá úředník pro slyšení na to, zda a v jaké míře je žadatel dostatečně dotčen postupem, který je předmětem řízení ve věcech hospodářské soutěže, nebo zda žadatel splňuje požadavky čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004.

3.   Pokud úředník pro slyšení dospěl k názoru, že žadatel neprojevil dostatečný zájem o slyšení, sdělí žadateli písemně důvody svého názoru. Stanoví se lhůta, během které žadatel může písemně vyjádřit své názory. Pokud žadatel vyjádří písemně své názory ve lhůtě stanovené úředníkem pro slyšení a předložené písemné vyjádření nebude mít za následek odlišné posouzení, uvede se nález v odůvodněném rozhodnutí, které se žadateli oznámí.

4.   Úředník pro slyšení informuje strany řízení ve věcech hospodářské soutěže o identitě zúčastněných třetích osob, jež projevily zájem o slyšení, od okamžiku zahájení řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 nebo podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 139/2004 s výjimkou případů, v nichž by takový krok způsobil osobě nebo podniku značnou újmu.

Článek 6

Právo na ústní slyšení; účast stěžovatelů a třetích osob na ústním slyšení

1.   Na žádost stran, jimž Komise zaslala prohlášení o námitkách, nebo jiných zúčastněných stran provede úředník pro slyšení ústní slyšení tak, aby tyto strany mohly dále rozvinout své písemné připomínky.

2.   Úředník pro slyšení může případně a po konzultaci odpovědného ředitele rozhodnout, že stěžovatelům a třetím zúčastněným osobám ve smyslu článku 5 dá příležitost k vyjádření jejich stanoviska při ústním slyšení stran, pro něž bylo vydáno prohlášení o námitkách, za podmínky, že o to požádají ve svých písemných připomínkách. Úředník pro slyšení může také přizvat zástupce orgánů pro hospodářskou soutěž z třetích zemí, aby se zúčastnili ústního slyšení jako pozorovatelé v souladu s dohodami uzavřenými mezi Unií a třetími zeměmi.

KAPITOLA 4

PŘÍSTUP KE SPISU, DŮVĚRNOST A OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ

Článek 7

Přístup ke spisu a přístup k dokumentům a informacím

1.   Pokud strana, jež uplatnila své právo na přístup ke spisu, má důvod se domnívat, že Komise má ve svém držení dokumenty, které jí nebyly zpřístupněné, a že uvedené dokumenty jsou nezbytné pro řádný výkon práva na slyšení, může úředníku pro slyšení podat odůvodněnou žádost o přístup k těmto dokumentům, s výhradou čl. 3 odst. 7.

2.   S výhradou čl. 3 odst. 7 mohou jiné zúčastněné strany, stěžovatelé a třetí zúčastněné osoby ve smyslu článku 5 podat odůvodněnou žádost úředníku pro slyšení za těchto okolností:

a)

Jiné zúčastněné strany, jež mají důvod se domnívat, že nebyly informovány o námitkách určených oznamujícím stranám v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 802/2004.

b)

Stěžovatel, jemuž Komise oznámila svůj záměr zamítnout stížnost podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004, a který má důvod se domnívat, že Komise má ve svém držení dokumenty, které mu nebyly zpřístupněné, a že uvedené dokumenty jsou nezbytné pro řádný výkon jeho práv v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004.

c)

Stěžovatel, který má za to, že neobdržel kopii nedůvěrného znění prohlášení o námitkách v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 nebo že kopie nedůvěrného znění prohlášení o námitkách nebyla vytvořena způsobem, který umožňuje účinný výkon jeho práv, s výjimkou případů, na které se vztahuje postup při narovnání.

d)

Třetí zúčastněná osoba ve smyslu článku 5 tohoto rozhodnutí, jež má důvod se domnívat, že nebyla informována o povaze a předmětu řízení v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 a čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 802/2004. Totéž platí pro stěžovatele v případě, na který se vztahuje postup při narovnání, jenž má důvod se domnívat, že nebyl informován o povaze a předmětu řízení v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004.

3.   Úředník pro slyšení přijme odůvodněné rozhodnutí ohledně jemu adresované žádosti podle odstavce 1 nebo 2 a toto rozhodnutí sdělí osobě, která žádost podala, a každé další osobě, jíž se řízení týká.

Článek 8

Obchodní tajemství a jiné důvěrné informace

1.   Pokud má Komise v úmyslu zveřejnit informace, jež mohou představovat obchodní tajemství, nebo jiné důvěrné informace týkající se jakéhokoli podniku či osoby, musí prostřednictvím Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž tento podnik či osoby písemně informovat o svém úmyslu a jeho důvodech. Bude stanovena lhůta, v níž dotyčný podnik či osoba mohou předložit jakékoli písemné připomínky.

2.   Pokud dotyčný podnik či osoba nesouhlasí se zveřejněním informací, může se v této věci obrátit na úředníka pro slyšení. Pokud úředník pro slyšení shledá, že informace zveřejněna být může, neboť nepředstavuje obchodní tajemství či jinou důvěrnou informaci, nebo protože existuje převládající zájem na jejím zveřejnění, uvede toto zjištění v odůvodněném rozhodnutí, jež oznámí dotyčnému podniku či osobě. V rozhodnutí se stanoví den, po němž bude informace zveřejněna. Tento den nesmí být stanoven na dříve než jeden týden ode dne oznámení.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně i na sdělení informací jejich zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   V zájmu vyvážení účinného výkonu práv stran na obhajobu s oprávněným zájmem na důvěrnosti může úředník pro slyšení případně rozhodnout, že části spisu, které jsou nezbytné pro výkon práv stran na obhajobu, budou zpřístupněny straně dožadující se přístupu omezeným způsobem, jehož podrobnosti určí úředník pro slyšení.

KAPITOLA 5

PRODLOUŽENÍ LHŮT

Článek 9

Žádosti o prodloužení lhůt

1.   Pokud se adresát prohlášení o námitkách domnívá, že lhůta stanovená pro jeho odpověď na prohlášení o námitkách je příliš krátká, může požádat o prodloužení této lhůty prostřednictvím odůvodněné žádosti adresované odpovědnému řediteli. Tato žádost musí být podána včas před uplynutím původní lhůty v řízeních podle článků 101 a 102 Smlouvy a nejméně pět dní před uplynutím původní lhůty v řízeních podle nařízení (ES) č. 139/2004. Pokud dané žádosti není vyhověno nebo adresát prohlášení o námitkách, který podal žádost, nesouhlasí s délkou poskytnutého prodloužení, může se před uplynutím původní lhůty v této věci obrátit na úředníka pro slyšení s žádostí o přezkum. Po konzultaci odpovědného ředitele rozhodne úředník pro slyšení, zda prodloužení lhůty je nezbytné pro to, aby adresát prohlášení o námitkách mohl účinně vykonávat své právo na slyšení, přičemž také zohlední nutnost vyhnout se zbytečnému prodlužování řízení. V řízeních podle článků 101 a 102 Smlouvy zohlední úředník pro slyšení mimo jiné toto:

a)

rozsah a náročnost spisu;

b)

zda měl adresát prohlášení o námitkách, který podal žádost, předem přístup k informacím;

c)

každou další objektivní překážku, s níž se může setkat adresát prohlášení o námitkách, který podal žádost, při vznášení svých připomínek.

Pro účely posuzování prvního pododstavce písm. a) může být vzato v úvahu množství protiprávního jednání, údajné trvání protiprávního jednání, rozsah a počet dokumentů a rozsah a složitost odborných studií.

2.   Pokud se jiné zúčastněné strany, stěžovatel či třetí zúčastněná osoba ve smyslu článku 5 domnívá, že lhůta pro vyjádření svých názorů je příliš krátká, může usilovat o prodloužení této lhůty prostřednictvím odůvodněné žádosti adresované včas před uplynutím původní lhůty odpovědnému řediteli. Pokud žádosti není vyhověno, nebo jiná zúčastněná strana, stěžovatel nebo třetí zúčastněná osoba s tímto rozhodnutím nesouhlasí, může se v této věci obrátit na úředníka pro slyšení se žádostí o přezkum. Po konzultaci odpovědného ředitele rozhodne úředník pro slyšení, zda poskytne prodloužení lhůty.

KAPITOLA 6

ÚSTNÍ SLYŠENÍ

Článek 10

Organizace a fungování

1.   Úředník pro slyšení organizuje a vede slyšení upravená v ustanoveních provádějících články 101 a 102 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

2.   Ústní slyšení jsou vedena úředníkem pro slyšení zcela nezávisle.

3.   Úředník pro slyšení zajišťuje řádné provádění slyšení a přispívá k objektivitě samotného slyšení a jakéhokoli následně přijatého rozhodnutí.

4.   Úředník pro slyšení zajistí, aby ústní slyšení poskytlo adresátům prohlášení o námitkách, jiným zúčastněným stranám, jakož i stěžovatelům a třetím zúčastněným osobám ve smyslu článku 5, jež byly připuštěny k ústnímu slyšení, dostatečnou příležitost k rozvinutí jejich názorů k předběžným zjištěním Komise.

Článek 11

Příprava ústního slyšení

1.   Úředník pro slyšení zodpovídá za přípravu ústního slyšení a za tímto účelem podnikne veškerá nezbytná opatření. V zájmu zajištění řádné přípravy ústního slyšení může úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele osobám pozvaným ke slyšení předem rozeslat seznam otázek, k nimž se mohou vyjádřit. Úředník pro slyšení může osobám pozvaným ke slyšení rovněž naznačit hlavní oblasti diskuze se zvláštním ohledem na skutečnosti a otázky, na které si adresát prohlášení o námitkách, který požádal o ústní slyšení, přeje upozornit.

2.   Za tímto účelem a v zájmu přípravy samotného slyšení se úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele může setkat s osobami pozvanými ke slyšení a popřípadě se službami Komise.

3.   Úředník pro slyšení může také předem požádat o písemné oznámení klíčového obsahu zamýšlených prohlášení osob pozvaných ke slyšení.

4.   Úředník pro slyšení může všem osobám pozvaným ke slyšení stanovit lhůtu k předložení seznamu účastníků, kteří se zúčastní jejich jménem. Úředník pro slyšení zpřístupní tento seznam všem osobám pozvaným k ústnímu slyšení včas přede dnem konání slyšení.

Článek 12

Harmonogram a postup

1.   Po konzultaci odpovědného ředitele stanoví úředník pro slyšení den, trvání a místo slyšení. Pokud je požadováno odročení, rozhodne úředník pro slyšení, zda je povolí, nebo ne.

2.   Úředník pro slyšení rozhodne, zda by měly být během slyšení připuštěny nové dokumenty a které osoby by měly být slyšeny jménem určité strany.

3.   Úředník pro slyšení může stranám, jimž bylo určeno prohlášení o námitkách, jiným zúčastněným stranám, stěžovatelům, jiným osobám pozvaným ke slyšení, službám Komise a orgánům členských států povolit, aby během slyšení kladly otázky. V případě, že výjimečně zůstane určitá otázka při ústním slyšení zcela nebo částečně nezodpovězena, může úředník pro slyšení povolit její zodpovězení písemnou formou ve stanovené lhůtě. Tuto písemnou odpověď obdrží všichni účastníci ústního slyšení, pokud úředník pro slyšení nerozhodne jinak v zájmu ochrany práva na obhajobu určitého adresáta prohlášení o námitkách nebo obchodního tajemství nebo jiné důvěrné informace jakékoli osoby.

4.   V případech, ve kterých si to vyžaduje nutnost zajistit právo na slyšení, může úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele poskytnout dotyčným stranám, jiným zúčastněným stranám, stěžovatelům nebo třetím zúčastněným osobám ve smyslu článku 5 příležitost předložit další písemné připomínky po ukončení ústního slyšení. Úředník pro slyšení stanoví den, do kterého mohou být podání předkládána. Komise není povinna brát v úvahu písemné připomínky obdržené po tomto dni.

Článek 13

Ochrana obchodních tajemství a důvěrnost při ústním slyšení

Za normálních okolností probíhá slyšení každé osoby za přítomnosti všech dalších osob pozvaných k účasti na ústním slyšení. S ohledem na oprávněný zájem dotyčných osob chránit svá obchodní tajemství a jiné důvěrné informace se úředník pro slyšení může také rozhodnout provést slyšení jednotlivých osob odděleně na uzavřeném zasedání.

KAPITOLA 7

PROZATÍMNÍ ZPRÁVA A PRÁVO VZNÉST PŘIPOMÍNKY

Článek 14

Prozatímní zpráva a připomínky

1.   Úředník pro slyšení podá o slyšení a o závěrech, které ze slyšení vyvozuje, s ohledem na dodržování účinného výkonu procesních práv prozatímní zprávu příslušnému členu Komise. Připomínky v této zprávě se týkají procesních otázek, včetně:

a)

zpřístupnění dokumentů a přístupu ke spisu;

b)

lhůty pro odpověď na prohlášení o námitkách;

c)

dodržování práva na slyšení;

d)

řádného provádění ústního slyšení.

Kopie zprávy se předává generálnímu řediteli pro otázky hospodářské soutěže, odpovědnému řediteli a dalším příslušným službám Komise.

2.   Kromě zprávy uvedené v odstavci 1 a mimo ni může úředník pro slyšení uvádět poznámky k dalšímu pokroku a nestrannosti řízení. Úředník pro slyšení tím usiluje zejména o zajištění toho, aby při přípravě návrhu rozhodnutí Komise byla věnována řádná pozornost všem významným skutečnostem, ať již příznivým nebo nepříznivým pro dotyčné strany, včetně skutkových okolností vztahujících se k závažnosti a trvání jakéhokoli protiprávního jednání. Tyto připomínky se mimo jiné mohou týkat nutnosti dalších informací, stažení určitých námitek, formulace dalších námitek nebo návrhů na další vyšetřovací opatření podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003.

Generální ředitel pro hospodářskou soutěž, odpovědný ředitel a právní služba obdrží informace o těchto připomínkách.

KAPITOLA 8

ZÁVAZKY A NAROVNÁNÍ

Článek 15

Závazky a narovnání

1.   Strany řízení, jež nabídnou Komisi závazky takové povahy, že reagují na její výhrady vyjádřené v jejím předběžném posouzení podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003, se v zájmu zajištění účinného výkonu svých procesních práv mohou obrátit na úředníka pro slyšení v kterékoli fázi řízení podle článku 9.

2.   Účastníci řízení v případech kartelů, kteří vstupují do jednání o narovnání podle článku 10a nařízení (ES) č. 773/2004, se mohou obrátit na úředníka pro slyšení v kterékoli fázi postupu při narovnání v zájmu zajištění účinného výkonu svých procesních práv.

KAPITOLA 9

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Článek 16

Obsah a předání před přijetím rozhodnutí

1.   Na základě návrhu rozhodnutí, který je třeba v příslušném případě předložit poradnímu výboru, připraví úředník pro slyšení závěrečnou písemnou zprávu o dodržování práva na účinný výkon procesních práv uvedených v čl. 14 odst. 1 v kterékoli fázi řízení. V této zprávě rovněž zváží, zda se návrh rozhodnutí zabývá pouze těmi námitkami, u nichž byla stranám poskytnuta příležitost vyjádřit své názory.

2.   Závěrečná zpráva se předloží příslušnému členu Komise, generálnímu řediteli pro hospodářskou soutěž, odpovědnému řediteli a dalším příslušným službám Komise. Zpráva se sdělí příslušným orgánům členských států a podle ustanovení o spolupráci stanovených v protokolu 23 a protokolu 24 k Dohodě o EHP také Kontrolnímu úřadu ESVO.

Článek 17

Předložení Komisi a zveřejnění

1.   Aby se zajistilo, že při přijímání rozhodnutí v jednotlivém případě je Komise plně informována o všech důležitých informacích, které se týkají průběhu řízení a dodržování práva na účinný výkon procesních práv během celého řízení, předloží se závěrečná zpráva úředníka pro slyšení Komisi spolu s návrhem rozhodnutí, jenž jí byl předložen.

2.   Úředník pro slyšení může závěrečnou zprávu upravit ve světle jakýchkoli pozměňovacích návrhů k návrhu rozhodnutí před jeho přijetím Komisí.

3.   Společně s rozhodnutím sdělí Komise adresátům rozhodnutí závěrečnou zprávu úředníka pro slyšení. Komise zveřejní závěrečnou zprávu úředníka pro slyšení v Úředním věstníku Evropské unie společně s rozhodnutím, přičemž dbá na oprávněný zájem podniků na ochraně obchodních tajemství.

KAPITOLA 10

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Zrušení a přechodné ustanovení

1.   Rozhodnutí 2001/462/ES, ESUO se zrušuje.

2.   Procesní kroky již učiněné podle rozhodnutí 2001/462/ES, ESUO jsou nadále účinné. Ve vztahu k vyšetřovacím opatřením, která byla přijata před vstupem v platnost tohoto rozhodnutí, může úředník pro slyšení odmítnout výkon svých pravomocí podle článku 4.

V případech, u kterých došlo k zahájení řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 nebo podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 139/2004 před vstupem v platnost tohoto rozhodnutí, se prozatímní zpráva podle článku 14 tohoto rozhodnutí a závěrečná zpráva podle článku 16 netýká vyšetřovací fáze, nerozhodne-li úředník pro slyšení jinak.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 308, 8.12.2000, s. 26.

(2)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18.

(5)  Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 330, 21.12.1994, s. 67.

(8)  Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21.

(9)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.


DOPORUČENÍ

20.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/38


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 18. října 2011

o definici nanomateriálu

(Text s významem pro EHP)

(2011/696/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sdělení Komise ze dne 7. června 2005„Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu 2005–2009“ (1) definuje řadu jasně vyjádřených a provázaných kroků k okamžitému přijetí bezpečného, integrovaného a odpovědného přístupu k nanovědám a nanotechnologiím.

(2)

V souladu se závazky stanovenými v akčním plánu Komise pečlivě přezkoumala příslušné právní předpisy Unie za účelem určení použitelnosti stávajících předpisů na možná rizika spojená s nanomateriály. Výsledek přezkumu byl obsažen ve sdělení komise ze dne 17. června 2008„Regulační aspekty nanomateriálů“ (2). Sdělení dospělo k závěru, že pojem „nanomateriály“ není v právních předpisech Unie konkrétně uveden, ale že stávající právní předpisy v zásadě pokrývají možná zdravotní rizika, bezpečnostní rizika a rizika pro životní prostředí vztahující se k nanomateriálům.

(3)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 24. dubna 2009 o regulačních aspektech nanomateriálů (3) vyzval mimo jiné k zavedení komplexní, vědecky podložené definice nanomateriálů v právních předpisech Evropské unie.

(4)

Definice v tomto doporučení by měla být používána jako podklad pro určení toho, zda lze určitý materiál považovat za „nanomateriál“ pro účely právních předpisů a politik v Evropské unii. Definice pojmu „nanomateriál“ v právních předpisech Unie by měla být založena pouze na velikosti částic, z nichž je materiál tvořen, bez ohledu na nebezpečí či riziko. Tato definice, založená pouze na velikosti materiálu, se vztahuje na přírodní materiály, materiály vzniklé jako vedlejší produkt a materiály vyrobené.

(5)

Definice pojmu „nanomateriál“ by měla být založena na dostupných vědeckých poznatcích.

(6)

Měření velikosti a velikostního rozdělení v nanomateriálech je v mnoha případech náročné a různé metody měření nemusí poskytnout srovnatelné výsledky. Je potřeba vyvinout harmonizované metody měření s cílem zajistit, aby používání definice vedlo ke shodným výsledkům napříč materiály a v čase. Než budou harmonizované metody měření k dispozici, měly by být používány nejlepší dostupné alternativní metody.

(7)

Referenční zpráva Společného výzkumného střediska Evropské komise „Úvahy o definici nanomateriálů pro regulační účely“ (4) navrhuje, že by se definice nanomateriálů měla zabývat nanomateriály ve formě částic, měla by být široce použitelná v právních předpisech Unie a být v souladu s jinými světovými přístupy. Jedinou definující vlastností by měla být velikost, což vyžaduje jasnou definici hranic velikosti v řádu nanometrů.

(8)

Komise pověřila Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (dále jen „SCENIHR“), aby poskytl vědecký vstup ohledně prvků, které je potřeba zvážit při přípravě definice pojmu „nanomateriál“ pro regulační účely. Stanovisko „Vědecký základ pro definici pojmu nanomateriál“ bylo předmětem veřejné konzultace v roce 2010. Ve svém stanovisku z 8. prosince 2010 (5) SCENIHR dospěl k názoru, že velikost je všeobecně použitelná u nanomateriálů a je nejvhodnějším měřítkem a že by definovaný rozsah velikosti umožnil jednotný výklad. Spodní hranice byla navržena na 1 nm. Vrchní hranice 100 nm je běžně používána na základě všeobecné shody, ale neexistují žádné vědecké důkazy, které by potvrdily náležitost této hodnoty. Použití jednotné horní hranice by mohlo být pro klasifikaci nanomateriálů příliš omezující a vhodnější by mohl být diferencovaný přístup. Pro účely právních předpisů by mělo být rovněž přihlédnuto k velikostnímu rozdělení částic při využití průměrné velikosti a směrodatné odchylky velikosti, aby byla definice přesnější. Velikostní rozdělení pro daný materiál by mělo být uvedeno jako velikostní rozdělení založené na početní koncentraci (tj. počet objektů v rámci daného rozpětí velikosti, dělený celkovým počtem objektů), a ne na hmotnostním zlomku velikosti částic v řádu nanometrů v nanomateriálu, jelikož malý hmotnostní zlomek může obsahovat největší počet částic. SCENIHR stanovil určité konkrétní případy, kdy lze použití definice usnadnit využitím měrného povrchu na jednotku objemu jako náhrady k určení toho, zda materiál spadá do definovaného rozpětí velikosti pro nanomateriály.

(9)

Mezinárodní organizace pro normalizaci definuje pojem „nanomateriál“ jako „materiál s jakýmikoliv vnějšími rozměry velikosti v řádu nanometrů nebo s vnitřní strukturou nebo povrchovou strukturou v řádu nanometrů“. Pojem „velikost v řádu nanometrů“ je definován jako velikostní rozpětí od přibližně 1 nm do 100 nm (6).

(10)

Velikostní rozdělení by mělo pokrýt skutečnost, že se nanomateriály obvykle skládají z mnoha částic přítomných v různých velikostech v konkrétním rozdělení. Bez stanovení velikostního rozdělení by bylo obtížné určit, zda daný materiál odpovídá definici, když některé částice jsou pod 100 nm, zatímco jiné ne. Tento přístup je v souladu se stanoviskem SCENIHR, které uvádí, že by rozdělení částic určitého materiálu mělo být stanoveno jako rozdělení založené na početní koncentraci (tj. počtu částic).

(11)

Neexistuje nesporný vědecký základ navrhující konkrétní hodnotu pro velikostní rozdělení, pod níž se neočekává, že materiály obsahující částice v rozpětí velikosti 1 nm – 100 nm budou vykazovat vlastnosti specifické pro nanomateriály. Vědecké doporučení spočívalo ve využití statistického přístupu založeného na směrodatné odchylce s prahovou hodnotou 0,15 %. S ohledem na velmi rozšířený výskyt materiálů, na které by se takový práh vztahoval, a potřebu upravit rozsah působnosti definice pro použití v právních předpisech by měl být práh vyšší. Nanomateriál, jak ho definuje toto doporučení, by se měl skládat z 50 % nebo více částic o velikosti mezi 1 nm – 100 nm. V souladu s doporučením SCENIHR může i malé množství částic v rozmezí mezi 1 nm – 100 nm v některých případech opravňovat cílené hodnocení. Bylo by však zavádějící kategorizovat takové materiály jako nanomateriály. Nicméně mohou se vyskytnout zvláštní legislativní případy, kdy si obavy týkající se životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo konkurenceschopnosti vyžádají použití prahu pod 50 %.

(12)

Aglomerované či agregované částice mohou vykazovat stejné vlastnosti jako částice, které k sobě nejsou nijak vázány. Kromě toho mohou nastat případy, kdy jsou během životního cyklu nanomateriálu částice uvolněné z aglomerátů či agregátů. Definice v tomto doporučení by proto měla zahrnout částice v aglomerátech nebo agregátech, jsou-li částice, ze kterých je materiál tvořen, v rozpětí velikosti 1 nm – 100 nm.

(13)

V současnosti je možné měřit specifický povrch na jednotku objemu u suchých pevných materiálů nebo prášků metodou adsorpce dusíku („metoda BET“). V těchto případech lze specifický povrch zástupně použít pro stanovení případného nanomateriálu. Nové vědecké poznatky mohou rozšířit možnost využití této a jiných metod na další druhy materiálů v budoucnosti. Může se objevit nesrovnalost mezi měřením specifického povrchu a velikostním rozdělením mezi jednotlivými materiály. Z tohoto důvodu by mělo být stanoveno, že výsledky velikostního rozdělení by měly mít přednost a nemělo by být možné použít specifický povrch k dokázání skutečnosti, že materiál není nanomateriálem.

(14)

Technologický rozvoj a vědecký pokrok pokračují velkou rychlostí. Definice včetně deskriptorů by proto měla být podrobena přezkumu do prosince 2014, aby se zajistilo, že bude odpovídat potřebám. Přezkum by měl především zhodnotit, zda by měla být hranice 50 % velikostního rozdělení zvýšena nebo snížena a zda by měly být zahrnuty materiály s vnitřní strukturou nebo povrchovou strukturou ve velikosti v řádu nanometrů, jako např. složené nanokomponentní nanomateriály včetně nanoporézních a nanokompozitních materiálů používaných v některých odvětvích.

(15)

V případech, kdy je to proveditelné a spolehlivé, by měly být navrženy pokyny a standardizované metody měření, jakož i vědomosti o typických koncentracích nanočástic v reprezentativních souborech materiálů s cílem usnadnit použití definice v konkrétních legislativních souvislostech.

(16)

Definice uvedená v tomto doporučení by neměla předem posuzovat či odrážet rozsah použití jakéhokoliv právního předpisu Evropské unie nebo jakýchkoliv ustanovení, které by potenciálně zaváděly doplňkové požadavky na tyto materiály, včetně těch, které se týkají řízení rizik. V některých případech může být nezbytné vyloučit určité materiály z rozsahu působnosti konkrétního právního předpisu nebo ustanovení právních předpisů, přestože spadají pod definici. Může být rovněž nutné zahrnout další materiály, jako například některé materiály o velikosti menší než 1 nm nebo větší než 100 nm, do rozsahu působnosti konkrétního právního předpisu nebo ustanovení právních předpisů týkajících se nanomateriálů.

(17)

S ohledem na zvláštní okolnosti převažující ve farmaceutickém odvětví a na již využívané specializované nanostrukturované systémy by definice v tomto doporučení neměla ovlivnit používání pojmu „nano“ při definování určitých farmaceutických výrobků a zdravotnických prostředků,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ

1.

Členské státy, agentury Evropské unie a hospodářské subjekty se vyzývají, aby používaly následující definici pojmu „nanomateriál“ při přijímání a provádění právních předpisů, politik a výzkumných programů, které se týkají výrobků nanotechnologií.

2.

„Nanomateriálem“ se rozumí přírodní materiál, materiál vzniklý jako vedlejší produkt nebo materiál vyrobený obsahující částice v nesloučeném stavu nebo jako agregát či aglomerát, ve kterém je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikosti 1 nm – 100 nm.

Ve zvláštních případech a opravňují-li k tomu obavy týkající se životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo konkurenceschopnosti, může být hranice 50 % ve velikostním rozdělení nahrazena hranicí mezi 1 a 50 %.

3.

Odchylně od bodu 2 by měly být fullereny, grafenové vločky a jednostěnné uhlíkové nanotrubice s jedním nebo více rozměry pod 1 nm považovány za nanomateriály.

4.

Pro účely bodu 2 se „částice“, „aglomerát“ a „agregát“ definují takto:

a)

„částicí“ se rozumí malá část hmoty s definovanými fyzikálními hranicemi;

b)

„aglomerátem“ se rozumí shluk slabě vázaných částic nebo agregátů, jejichž výsledný vnější povrch je podobný součtu povrchů jednotlivých složek;

c)

„agregátem“ se rozumí částice složená z pevně vázaných nebo sloučených částic.

5.

Je-li to technicky proveditelné a požadované v konkrétních právních předpisech, může být soulad s definicí v bodě 2 stanoven na základě specifického povrchu na jednotku objemu. Materiál by měl být považován za spadající pod definici v bodě 2, je-li specifický povrch na jednotku objemu větší než 60 m2/cm3. Nicméně materiál, který je na základě velikostního rozdělení nanomateriálem, by měl být považován za odpovídající definici v bodě 2, i když má tento materiál specifický povrch menší než 60 m2/cm3.

6.

Do prosince 2014 bude definice uvedená v bodech 1 až 5 přezkoumána ve světle zkušeností a vědeckého a technologického rozvoje. Přezkum by se měl zaměřit především na to, zda by měla být hranice 50 % u velikostního rozdělení zvýšena či snížena.

7.

Toto doporučení je určeno členským státům, agenturám Evropské unie a hospodářským subjektům.

V Bruselu dne 18. října 2011.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise


(1)  KOM(2005) 243 v konečném znění

(2)  KOM(2008) 366 v konečném znění

(3)  P6_TA(2009) 0328

(4)  EUR 24403 EN, červen 2010

(5)  http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/emerging/docs/scenihr_o_032.pdf

(6)  http://cdb.iso.org