ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2011.271.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 271

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
18. října 2011


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1027/2011 ze dne 13. října 2011, kterým se stanoví zákaz rybolovu marlína bělavého v Atlantském oceánu plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

1

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1028/2011 ze dne 13. října 2011, kterým se zakazuje rybolov pilonošů rodu Berix ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

3

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1029/2011 ze dne 13. října 2011, kterým se stanoví zákaz rybolovu ďasovitých v oblastech VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe plavidly plujícími pod vlajkou Belgie

5

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1030/2011 ze dne 13. října 2011, kterým se zakazuje rybolov mníkovce velkookého ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí VIII a IX plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

7

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1031/2011 ze dne 13. října 2011, kterým se zakazuje rybolov tkaničnice tmavé ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí VIII, IX a X plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

9

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1032/2011 ze dne 13. října 2011, kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky bezvousé v oblasti VIII plavidly plujícími pod vlajkou Belgie

11

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 1033/2011 ze dne 13. října 2011, kterým se stanoví zákaz rybolovu pakambaly v oblastech VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe plavidly plujícími pod vlajkou Belgie

13

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 ze dne 17. října 2011 o dohledu nad provozní bezpečností uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb a o změně nařízení (EU) č. 691/2010 ( 1 )

15

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 ze dne 17. října 2011, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb a mění nařízení (ES) č. 482/2008 a (EU) č. 691/2010 ( 1 )

23

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1036/2011 ze dne 17. října 2011, kterým se pro účetní období 2012 Evropského zemědělského záručního fondu stanovují úrokové sazby používané pro výpočet nákladů na financování intervenčních opatření ve formě nákupu, skladování a odbytu zásob

42

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1037/2011 ze dne 17. října 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

44

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1038/2011 ze dne 17. října 2011, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená prováděcím nařízením (EU) č. 971/2011 na hospodářský rok 2011/12

46

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady 2011/691/SZBP ze dne 17. října 2011 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu

48

 

 

2011/692/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 14. října 2011 o žádosti Spojeného království o přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (oznámeno pod číslem K(2011) 7228)

49

 

 

IV   Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

 

 

2011/693/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2005 o plánu restrukturalizace španělského uhelného průmyslu a státní podpoře na léta 2003–2005, které na roky 2003 a 2004 provedlo Španělsko (oznámeno pod číslem K(2005) 5410)  ( 1 )

50

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1027/2011

ze dne 13. října 2011,

kterým se stanoví zákaz rybolovu marlína bělavého v Atlantském oceánu plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 57/2011 ze dne 18. ledna 2011, kterým se pro rok 2011 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platná ve vodách EU a pro plavidla EU v některých vodách mimo EU (2), stanoví kvóty na rok 2011.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2011.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2011 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 24, 27.1.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Č.

50/T&Q

Členský stát

Portugalsko

Populace

WHM/ATLANT

Druh

Marlín bělavý (Tetrapturus albidus)

Oblast

Atlantský oceán

Datum

5.9.2011


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1028/2011

ze dne 13. října 2011,

kterým se zakazuje rybolov pilonošů rodu Berix ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 1225/2010 ze dne 13. prosince 2010, kterým se pro roky 2011 a 2012 stanoví rybolovná práva na některé populace ryb hlubinných druhů pro plavidla EU (2), stanoví kvóty na roky 2011 a 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2011.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2011 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 1.


PŘÍLOHA

Č.

51/DSS

Členský stát

Portugalsko

Populace

ALF/3X14-

Druh

Pilonoši (Beryx spp.)

Oblast

Vody EU a mezinárodní vody oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV

Datum

5.9.2011


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1029/2011

ze dne 13. října 2011,

kterým se stanoví zákaz rybolovu ďasovitých v oblastech VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe plavidly plujícími pod vlajkou Belgie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 57/2011 ze dne 18. ledna 2011, kterým se pro rok 2011 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platná ve vodách EU a pro plavidla EU v některých vodách mimo EU (2), stanoví kvóty na rok 2011.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2011.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2011 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 24, 27.1.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Č.

40/T&Q

Členský stát

Belgie

Populace

ANF/8ABDE.

Druh

Ďasovití (Lophiidae)

Oblast

VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe

Datum

13.8.2011


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1030/2011

ze dne 13. října 2011,

kterým se zakazuje rybolov mníkovce velkookého ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí VIII a IX plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 1225/2010 ze dne 13. prosince 2010, kterým se pro roky 2011 a 2012 stanoví rybolovná práva na některé populace ryb hlubinných druhů pro plavidla EU (2), stanoví kvóty na roky 2011 a 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2011.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2011 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 1.


PŘÍLOHA

Č.

53/DSS

Členský stát

Španělsko

Populace

GFB/89-

Druh

Mníkovec velkooký (Phycis blennoides)

Oblast

Vody EU a mezinárodní vody oblastí VIII a IX

Datum

25.6.2011


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1031/2011

ze dne 13. října 2011,

kterým se zakazuje rybolov tkaničnice tmavé ve vodách EU a v mezinárodních vodách oblastí VIII, IX a X plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 1225/2010 ze dne 13. prosince 2010, kterým se pro roky 2011 a 2012 stanoví rybolovná práva na některé populace ryb hlubinných druhů pro plavidla EU (2), stanoví kvóty na roky 2011 a 2012.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2011.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2011 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 1.


PŘÍLOHA

Č.

52/DSS

Členský stát

Španělsko

Populace

BSF/8910-

Druh

Tkaničnice tmavá (Aphanopus carbo)

Oblast

Vody EU a mezinárodní vody oblastí VIII, IX a X

Datum

12.7.2011


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1032/2011

ze dne 13. října 2011,

kterým se stanoví zákaz rybolovu tresky bezvousé v oblasti VIII plavidly plujícími pod vlajkou Belgie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 57/2011 ze dne 18. ledna 2011, kterým se pro rok 2011 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platná ve vodách EU a pro plavidla EU v některých vodách mimo EU (2), stanoví kvóty na rok 2011.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2011.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2011 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 24, 27.1.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Č.

41/T&Q

Členský stát

Belgie

Populace

WHG/08

Druh

Treska bezvousá (Merlangius merlangus)

Oblast

VIII

Datum

13.8.2011


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/13


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1033/2011

ze dne 13. října 2011,

kterým se stanoví zákaz rybolovu pakambaly v oblastech VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe plavidly plujícími pod vlajkou Belgie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) č. 57/2011 ze dne 18. ledna 2011, kterým se pro rok 2011 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platná ve vodách EU a pro plavidla EU v některých vodách mimo EU (2), stanoví kvóty na rok 2011.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2011.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2011 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

Lowri EVANS

generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 24, 27.1.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Č.

46/T&Q

Členský stát

Belgie

Populace

LEZ/8ABDE.

Druh

Pakambala (Lepidorhombus spp.)

Oblast

VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe

Datum

13.8.2011


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/15


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1034/2011

ze dne 17. října 2011

o dohledu nad provozní bezpečností uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb a o změně nařízení (EU) č. 691/2010

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) (2), a zejména na článek 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (3), a zejména na článek 8b uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení (ES) č. 216/2008 má Komise za pomoci Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) přijmout příslušná prováděcí pravidla, která stanoví řadu předpisů o provozní bezpečnosti týkajících se zavedení efektivní funkce dohledu nad bezpečností uspořádání letového provozu (ATM). Podle článku 8b nařízení č. 216/2008 mají být tato prováděcí pravidla vytvořena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (4). Toto nařízení vychází z nařízení Komise (ES) č. 1315/2007 ze dne 8. listopadu 2007 o dohledu nad bezpečností řízení letového provozu a změně nařízení (ES) č. 2096/2005 (5).

(2)

Je potřeba přesněji vymezit úlohu a funkce příslušných úřadů na základě ustanovení nařízení (ES) č. 216/2008, nařízení (ES) č. 549/2004, nařízení (ES) č. 550/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (6). Tato nařízení zahrnují požadavky týkající se provozní bezpečnosti letových navigačních služeb. Zatímco poskytovatelé nesou odpovědnost za bezpečné poskytování letových navigačních služeb, členské státy by prostřednictvím příslušných úřadů měly zajistit účinný dohled.

(3)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 216/2008.

(4)

Příslušné úřady by měly v souladu s tímto nařízením provádět regulační audity a hodnocení provozní bezpečnosti, které jsou součástí řádných inspekcí a hodnocení stanovených v nařízení (ES) č. 216/2008 a nařízení (ES) č. 550/2004.

(5)

Příslušné úřady by měly zvážit využití přístupu dohledu nad provozní bezpečností uplatněného v tomto nařízení i v jiných oblastech dohledu za účelem poskytnutí účinného a jednotného dozoru.

(6)

Funkční systémy, které umožňují uspořádání letového provozu, jsou využívány v rámci všech letových navigačních služeb i při uspořádání toku letového provozu (ATFM) a uspořádání vzdušného prostoru (ASM). Proto by jakékoli změny těchto funkčních systémů měly podléhat dohledu nad provozní bezpečností.

(7)

Příslušné úřady by měly přijmout veškerá nezbytná opatření v případě, že systém či část systému nesplňuje příslušné požadavky. V této souvislosti, a zejména v případě, kdy má být vydán příkaz k zajištění provozní bezpečnosti, by měl příslušný úřad zvážit vydání pokynů oznámeným subjektům, které se podílejí na vydávání prohlášení podle článku 5 nebo článku 6 nařízení (ES) č. 552/2004, aby vedly konkrétní šetření s ohledem na daný technický systém.

(8)

Každoroční podávání zpráv o dohledu nad provozní bezpečností příslušnými úřady by mělo přispět k transparentnosti a posílení účasti na dohledu nad provozní bezpečností. Tyto zprávy by měly být určeny Komisi, agentuře a členským státům, které tyto příslušné úřady jmenují či ustanoví. Dále by měly být tyto výroční zprávy o dohledu nad provozní bezpečností využívány v rámci regionální spolupráce, při standardizačních kontrolách podle nařízení (ES) č. 216/2008 a při mezinárodním monitorování dohledu nad provozní bezpečností. Do zpráv o příslušných opatřeních by měly být zahrnuty informace týkající se monitorování výkonnosti v oblasti provozní bezpečnosti, dodržování platných předpisů o provozní bezpečnosti organizacemi, nad nimiž je prováděn dohled, programu regulatorních auditů provozní bezpečnosti, hodnocení argumentů provozní bezpečnosti, změn funkčních systémů zaváděných organizacemi v souladu s postupy schválenými příslušným úřadem a příkazů k zajištění provozní bezpečnosti vydaných tímto úřadem.

(9)

Podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008 a čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 550/2004 by příslušné úřady měly navázat úzkou spolupráci, aby zajistily přiměřený dozor nad poskytovateli letových navigačních služeb, kteří poskytují služby v rámci vzdušného prostoru spadajícího pod pravomoc jiného členského státu než členského státu, který vydal osvědčení. Podle článku 15 nařízení (ES) č. 216/2008 by si příslušné úřady měly vyměňovat zejména vhodné informace o dohledu nad provozní bezpečností, pokud jde o jednotlivé organizace.

(10)

Agentura by měla dále vyhodnotit ustanovení tohoto nařízení, a to zejména ustanovení týkající se dohledu nad změnami v provozní bezpečnosti, a vydat stanovisko s ohledem na přizpůsobení takovýchto změn celkovému systémovému přístupu se zřetelem k začlenění těchto ustanovení do budoucí společné regulační struktury v oblasti provozní bezpečnosti civilního letectví a ke zkušenostem zúčastněných stran a příslušných úřadů. Cílem tohoto stanoviska agentury by mělo být také usnadnění provádění státního programu provozní bezpečnosti Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v rámci Unie a jako součást tohoto celkového systémového přístupu.

(11)

Bezpečné provádění některých funkcí sítě zřízených podle nařízení (ES) č. 551/2004 vyžaduje, aby subjekt, který se na nich podílí, podléhal určitým požadavkům na provozní bezpečnost. Tyto požadavky, jejichž cílem je zajistit, aby takový subjekt nebo organizace pracovaly bezpečným způsobem, jsou stanoveny v Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010 (7). Jedná se o organizační požadavky na provozní bezpečnost, které se velmi podobají obecným požadavkům stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 (8), avšak které jsou přizpůsobeny odpovědnosti v oblasti provozní bezpečnosti funkcí sítě. S cílem podpořit celkový systémový přístup k regulaci provozní bezpečnosti v oblasti civilního letectví je třeba, aby provádění těchto požadavků podléhalo dohledu, stejně jako podléhají dohledu poskytovatelé letových navigačních služeb.

(12)

Skupina na vysoké úrovni pro budoucí regulační rámec evropské letecké dopravy zdůraznila ve svém doporučení z července 2007 potřebu oddělit regulační dohled od poskytování služeb nebo funkcí. V souladu s touto zásadou stanoví článek 6 nařízení (ES) č. 551/2004, že subjekt jmenovaný vykonáváním funkcí sítě musí podléhat příslušným opatřením zajišťujícím dohled. Vzhledem k tomu, že agentura již vykonává funkci nezávislý dohled nad provozní bezpečností celoevropských poskytovatelů ATM/ANS v souladu s článkem 22a nařízení (ES) č. 216/2008, bylo by plně v souladu s evropskou politikou provozní bezpečnosti letectví, kdyby jí byla svěřena podpora Komise při výkonu stejných úkolů týkajících se evropských funkcí sítě.

(13)

Nařízení (ES) č. 1315/2007 by proto mělo být zrušeno.

(14)

Nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005 (9), by mělo být změněno s cílem přizpůsobit je tomuto nařízení.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se stanoví požadavky vztahující se na výkon funkce dohledu nad provozní bezpečností příslušnými úřady, pokud jde o letové navigační služby, uspořádání toku letového provozu (ATFM) a uspořádání vzdušného prostoru (ASM) pro všeobecný letový provoz a další funkce sítě.

2.   Toto nařízení se vztahuje na činnosti příslušných úřadů a kvalifikovaných subjektů, které jednají jejich jménem, pokud jde o dohled nad provozní bezpečností letových navigačních služeb, ATFM, ASM a dalších funkcí sítě.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a v článku 3 nařízení (ES) č. 216/2008. Definice „osvědčení“ v čl. 2 bodu 15 nařízení (ES) č. 549/2004 se však nepoužije.

Rovněž se použijí tyto definice:

1)

„nápravným opatřením“ se rozumí opatření k odstranění příčiny zjištěné neshody;

2)

„funkčním systémem“ se rozumí kombinace systémů, postupů a lidských zdrojů uspořádaných tak, aby vykonávaly v rámci ATM určitou funkci;

3)

„manažerem struktury vzdušného prostoru“ se rozumí nezávislý a odborně příslušný subjekt pověřený podle čl. 6 odst. 2 nebo odst. 6 nařízení (ES) č. 551/2004 za účelem plnění povinností stanovených v uvedeném článku a v tomto nařízení;

4)

„funkcemi sítě“ se rozumí zvláštní funkce uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 551/2004;

5)

„organizací“ se rozumí buď poskytovatel letových navigačních služeb, nebo subjekt poskytující ATFM či ASM nebo další funkce sítě;

6)

„procesem“ se rozumí soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy;

7)

„argumentem provozní bezpečnosti“ se rozumí prokázání a důkaz, že navrhovaná změna funkčního systému může být zavedena na základě cílů nebo norem stanovených stávajícím regulativním rámcem v souladu s regulatorními požadavky na provozní bezpečnost;

8)

„příkazem k zajištění provozní bezpečnosti“ se rozumí dokument vydaný či přijatý příslušným úřadem, kterým se nařizuje provést ve funkčním systému opatření k obnovení provozní bezpečnosti v případě, že se prokáže, že by jinak mohla být snížena provozní bezpečnost letectví;

9)

„cílem provozní bezpečnosti“ se rozumí kvalitativní nebo kvantitativní údaj, který stanovuje nejvyšší frekvenci nebo pravděpodobnost, s níž lze očekávat výskyt rizika;

10)

„regulatorním auditem provozní bezpečnosti“ se rozumí systematické a nezávislé zkoumání prováděné příslušným úřadem nebo z jeho pověření, aby se určilo, zda celá opatření nebo jejich části související s provozní bezpečností, pokud jde o procesy a jejich výsledky, výrobky či služby, splňují požadavky na opatření související s provozní bezpečností a zda jsou účinně zaváděna a jsou vhodná k dosažení očekávaných výsledků;

11)

„regulatorními požadavky na provozní bezpečnost“ se rozumí požadavky stanovené Evropskou unií nebo vnitrostátními předpisy pro poskytování letových navigačních služeb nebo funkcí ATFM a ASM nebo jiných funkcí sítě, pokud jde o technickou a provozní způsobilost a vhodnost poskytovat tyto služby a funkce, řízení jejich provozní bezpečnosti, ale i systémy, jejich části a postupy s nimi spojené;

12)

„požadavkem na provozní bezpečnost“ se rozumí prostředek pro omezení rizik, určený strategií omezování rizik, který dosahuje určitého cíle provozní bezpečnosti, včetně požadavků organizačních, provozních, procedurálních, funkčních, výkonnostních a požadavků na vzájemnou operační součinnost (interoperabilitu) nebo parametrů prostředí;

13)

„ověřováním“ se rozumí potvrzení prostřednictvím předložení objektivních důkazů, že specifikované požadavky byly splněny;

14)

„celoevropskými ATM/ANS“ se rozumí činnost, která je navržena a zřízena pro uživatele ve většině členských států nebo ve všech členských státech a která může rovněž překračovat vzdušný prostor území, na které se vztahuje Smlouva.

Článek 3

Příslušné úřady pro dohled

Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčeno vzájemné uznávání osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb podle čl. 7 odst. 8 nařízení (ES) č. 550/2004 a článek 11 nařízení (ES) č. 216/2008, se příslušnými úřady pro dohled rozumí:

a)

v případě organizací, jejichž hlavní místo činnosti a případně též sídlo se nachází v členském státě, na jehož území poskytují letové navigační služby, vnitrostátní dozorový orgán jmenovaný nebo zřízený tímto členským státem;

b)

v případě organizací, u kterých byla odpovědnost za dohled nad provozní bezpečností podle dohod uzavřených mezi členskými státy v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 550/2004 udělena odlišně od písmene a), příslušné úřady jmenované podle těchto dohod, přičemž tyto dohody musí být v souladu s požadavky čl. 2 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 550/2004;

c)

v případě organizací poskytujících ATM či letové navigační služby ve vzdušném prostoru území, na něž se vztahuje Smlouva a jejichž hlavní místo činnosti a případně též sídlo se nachází mimo území podléhajícího ustanovením Smlouvy, Evropská agentura pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“);

d)

v případě organizací poskytujících celoevropské ATM/ANS a v případě veškerých ostatních funkcí sítě ve vzdušném prostoru území, na které se vztahuje Smlouva, agentura.

Článek 4

Funkce dohledu nad provozní bezpečností

1.   Příslušné úřady vykonávají dohled nad provozní bezpečností jako součást dozoru nad plněním požadavků platných pro letové navigační služby i pro ATFM, ASM a další funkce sítě za účelem sledování bezpečného poskytování těchto činností a ověření, zda jsou dodržovány příslušné regulatorní požadavky na provozní bezpečnost a všechna opatření k jejich zavedení.

2.   Při uzavírání dohody o dozoru nad organizacemi působícími ve funkčních blocích vzdušného prostoru, které zahrnují vzdušný prostor, jenž spadá do pravomoci více než jednoho členského státu, nebo v případě přeshraničního poskytování služeb dotyčné členské státy určí a udělí odpovědnost za dohled nad provozní bezpečností, aby bylo zajištěno, že:

a)

je jednoznačně stanovena odpovědnost za splnění každého ustanovení tohoto nařízení;

b)

členské státy mají přehled o mechanismech výkonu dohledu nad provozní bezpečností a o jejich výsledcích;

c)

je zajištěna výměna příslušných informací mezi úřadem/úřady pro dohled a úřadem pro vydávání osvědčení.

Členské státy pravidelně přezkoumávají dohodu a její praktické provádění, a to zejména s ohledem na dosahovanou výkonnost v oblasti provozní bezpečnosti.

3.   Při uzavírání dohod o dozoru nad organizacemi působícími ve funkčních blocích vzdušného prostoru nebo v přeshraničních činnostech, ve kterých je agentura příslušným úřadem pro alespoň jednu z organizací v souladu s čl. 3 písm. b), dotčené členské státy spolupracují s agenturou, aby se zajistilo splnění odst. 2 písm. a), b) a c).

Článek 5

Sledování výkonnosti v oblasti provozní bezpečnosti

1.   Příslušné úřady pravidelně sledují a hodnotí dosahované úrovně provozní bezpečnosti, aby zjistily, zda splňují regulatorní požadavky na provozní bezpečnost platné pro bloky vzdušného prostoru, které spadají do jejich pravomoci.

2.   Příslušné úřady využijí výsledků sledování provozní bezpečnosti zejména pro určování oblastí, ve kterých je nezbytnou prioritou ověřování dodržování regulatorních požadavků na provozní bezpečnost.

Článek 6

Ověřování dodržování regulatorních požadavků na provozní bezpečnost

1.   Příslušné úřady stanoví proces s cílem ověřit:

a)

dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost před vydáním či obnovením platnosti osvědčení nezbytného pro poskytování letových navigačních služeb, včetně podmínek souvisejících s provozní bezpečností, které jsou s ním spojeny;

b)

plnění veškerých povinností souvisejících s provozní bezpečností uvedených v ustanovujícím aktu vydaném v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 550/2004;

c)

trvalé dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost organizacemi;

d)

provádění cílů provozní bezpečnosti, požadavků na provozní bezpečnost a dalších podmínek souvisejících s provozní bezpečností uvedených v:

i)

prohlášeních o ověřování systémů, včetně všech příslušných prohlášení o shodě či vhodnosti pro použití částí systémů, vydaných v souladu s nařízením (ES) č. 552/2004,

ii)

postupech pro posouzení a omezování rizik stanovených na základě regulatorních požadavků na provozní bezpečnost platných pro letové navigační služby, ATFM, ASM a manažera struktury vzdušného prostoru;

e)

provádění příkazů k zajištění provozní bezpečnosti.

2.   Proces uvedený v odstavci 1:

a)

je založen na dokumentovaných postupech;

b)

je podložen dokumentací zvláště určenou jako návod pro personál provádějící dohled nad provozní bezpečností se zřetelem k výkonu jeho funkce;

c)

poskytuje dotyčné organizaci informace o výsledcích činností dohledu nad provozní bezpečností;

d)

je založen na regulatorních auditech provozní bezpečnosti a hodnoceních prováděných v souladu s články 7, 9 a 10;

e)

poskytuje příslušným úřadům důkazy potřebné pro další postup, včetně opatření stanovených v článku 9 nařízení (ES) č. 549/2004, v čl. 7 odst. 7 nařízení (ES) č. 550/2004 a v článcích 10, 25 a 68 nařízení (ES) č. 216/2008, v situacích, kdy regulatorní požadavky na provozní bezpečnost nejsou dodržovány.

Článek 7

Regulatorní audity provozní bezpečnosti

1.   Příslušné úřady nebo kvalifikované subjekty pověřené těmito úřady provádí regulatorní audity provozní bezpečnosti.

2.   Regulatorní audity provozní bezpečnosti uvedené v odstavci 1:

a)

poskytují příslušným úřadům důkazy o dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost a opatření k provádění tím, že zhodnotí potřebu zlepšení nebo nápravného opatření;

b)

jsou nezávislé na činnostech vnitřního auditu prováděných dotyčnou organizací jako součást jejích systémů řízení provozní bezpečnosti nebo kvality;

c)

jsou prováděny auditory oprávněnými v souladu s požadavky uvedenými v článku 12;

d)

vztahují se na opatření k provádění jako celek nebo na jejich části a na procesy, výrobky či služby;

e)

určují, zda:

i)

opatření k provádění jsou v souladu s regulatorními požadavky na provozní bezpečnost,

ii)

provedené činnosti jsou v souladu s opatřeními k provádění,

iii)

výsledky uskutečněných činností se shodují s výsledky očekávanými na základě opatření k provádění;

f)

vedou k nápravě jakýchkoli zjištěných neshod v souladu s článkem 8.

3.   Příslušné úřady v rámci programu inspekcí stanoveného v článku 8 prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011 sestaví a minimálně jednou za rok aktualizují program regulatorních auditů provozní bezpečnosti tak, aby:

a)

se tento program vztahoval na všechny oblasti, které se mohou týkat provozní bezpečnosti, se zaměřením na oblasti, ve kterých byly zjištěny problémy;

b)

se tento program týkal všech organizací, služeb a funkcí sítě působících pod dohledem příslušných úřadů;

c)

se zajistilo provádění auditů způsobem odpovídajícím úrovni rizika, které je spojeno s činnostmi organizací;

d)

se zajistilo provádění dostatečného počtu auditů po dobu dvou let k ověření dodržování příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost všemi organizacemi ve všech relevantních oblastech funkčního systému;

e)

se zajistila následná činnost provedení nápravných opatření.

4.   Příslušné úřady mohou podle potřeby rozhodnout o změně rozsahu naplánovaných auditů a o provedení dalších auditů.

5.   Příslušné úřady rozhodnou o tom, která opatření, prvky, služby, funkce, výrobky, fyzická místa a činnosti mají být předmětem auditu v určeném časovém rámci.

6.   Pozorování z auditů a zjištěné neshody se dokumentují. Zjištěné neshody jsou podloženy důkazy a identifikovány z hlediska příslušných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost a souvisejících opatření k provádění, vůči nimž byl audit proveden.

7.   Vyhotoví se zpráva z auditu, včetně podrobností o nesouladu.

Článek 8

Nápravná opatření

1.   Příslušné úřady informují o zjištěních z auditu auditované organizace a zároveň vyžádají nápravná opatření k vyřešení zjištěných neshod, aniž je dotčeno jakékoli další opatření vyžadované platnými regulatorními požadavky na provozní bezpečnost.

2.   Auditované organizace určí nápravná opatření, jež uznají za vhodná pro odstranění nesouladu, a časový rámec pro jejich realizaci.

3.   Příslušné úřady posoudí nápravná opatření a způsob realizace stanovený auditovanými organizacemi a schválí je, pokud závěrem posouzení je, že jsou vhodná k odstranění nesouladu.

4.   Auditované organizace zahájí nápravná opatření schválená příslušnými úřady. Tato nápravná opatření a následný proces se ukončí ve lhůtě schválené příslušnými úřady.

Článek 9

Dohled nad provozní bezpečností změn funkčních systémů

1.   Při rozhodování o zavádění změn svých funkčních systémů týkajících se provozní bezpečnosti využívají organizace pouze postupů schválených dotčeným příslušným úřadem. V případě poskytovatelů letových provozních služeb a poskytovatelů komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb dotčený příslušný úřad schválí tyto postupy v rámci prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011.

2.   Organizace uvědomí dotčený příslušný úřad o všech plánovaných změnách týkajících se provozní bezpečnosti. Příslušné úřady pro tyto účely zavedou vhodné správní postupy v souladu s vnitrostátním právem.

3.   Pokud se nepoužije článek 10, mohou organizace zavést oznámené změny na základě postupů stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 10

Postupy hodnocení navrhovaných změn

1.   Příslušné úřady hodnotí argumenty provozní bezpečnosti spojené s novými funkčními systémy nebo změnami stávajících funkčních systémů navrhovanými organizací, pokud:

a)

je při posuzování závažnosti prováděném v souladu s bodem 3.2.4 přílohy II prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011 stanovena kategorie závažnosti 1 nebo kategorie závažnosti 2, pokud jde o možné následky zjištěných nebezpečí, nebo

b)

zavedení těchto změn vyžaduje nové letecké normy.

Pokud příslušný úřady stanoví, že je třeba provést hodnocení v jiných situacích než těch, které jsou uvedeny v písmenech a) a b), oznámí organizaci, že provedou hodnocení provozní bezpečnosti oznámené změny.

2.   Hodnocení se provádí způsobem odpovídajícím úrovni rizika, které představuje nový funkční systém nebo navrhované změny stávajících funkčních systémů.

Hodnocení:

a)

se provedou s použitím dokumentovaných postupů;

b)

jsou podložena dokumentací zvláště určenou jako návod pro personál provádějící dohled nad provozní bezpečností se zřetelem k výkonu jeho funkce;

c)

zváží cíle provozní bezpečnosti, požadavky na provozní bezpečnost a další podmínky provozní bezpečnosti související se zvažovanou změnou, které byly stanoveny v:

i)

prohlášeních o ověřování systémů uvedených v článku 6 nařízení (ES) č. 552/2004,

ii)

prohlášeních o shodě nebo vhodnosti pro použití částí systémů uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 552/2004 nebo

iii)

dokumentaci posouzení a omezování rizik, jež byla vyhotovena na základě platných regulatorních požadavků na provozní bezpečnost;

d)

případně stanoví další podmínky provozní bezpečnosti související se zaváděním změny;

e)

posoudí přijatelnost předložených argumentů provozní bezpečnosti, přičemž se zohlední:

i)

identifikace nebezpečí,

ii)

důslednost v přiřazování kategorií závažnosti,

iii)

platnost cílů provozní bezpečnosti,

iv)

platnost, účinnost a proveditelnost požadavků na provozní bezpečnost a ostatních určených podmínek provozní bezpečnosti,

v)

důkaz o tom, že cíle provozní bezpečnosti, bezpečnostní požadavky na provozní bezpečnost a ostatní podmínky provozní bezpečnosti jsou soustavně plněny,

vi)

důkaz o tom, že proces použitý k vytvoření argumentů bezpečnosti splňuje regulatorní požadavky na provozní bezpečnost;

f)

ověří postupy používané organizacemi k vytvoření argumentů provozní bezpečnosti v souvislosti se zaváděním nového funkčního systému či zvažovanými změnami stávajících funkčních systémů;

g)

zjistí, zda je nezbytné ověřit soustavné dodržování předpisů;

h)

zahrnují veškerou nezbytnou součinnost s úřady odpovědnými za dohled nad provozní bezpečností letové způsobilosti a letového provozu;

i)

obsahují oznámení o schválení zvažovaných změn s případnými podmínkami, či o jejich neschválení podložené odůvodněním.

3.   Zavedení změn, které jsou předmětem daného hodnocení, do praxe musí být schváleno příslušnými úřady.

Článek 11

Kvalifikované subjekty

1.   V případě, že se příslušný úřad rozhodne přenést na kvalifikovaný subjekt pravomoc k provádění regulatorních auditů provozní bezpečnosti či hodnocení v souladu s tímto nařízením, zajistí, aby kritéria používaná pro výběr subjektu ze subjektů kvalifikovaných podle článku 3 nařízení (ES) č. 550/2004 a článku 13 nařízení (ES) č. 216/2008 zahrnovala následující skutečnosti:

a)

kvalifikovaný subjekt má předchozí zkušenost s hodnocením provozní bezpečnosti u subjektů v letectví;

b)

kvalifikovaný subjekt se zároveň neúčastní vnitřních činností v systémech řízení provozní bezpečnosti nebo kvality dotyčné organizace;

c)

veškerý personál, který se účastní provádění regulatorních auditů provozní bezpečnosti či hodnocení, je dostatečně vyškolen a kvalifikován a splňuje kvalifikační kritéria stanovená v čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Kvalifikovaný subjekt vyjádří souhlas s tím, že může být předmětem auditu prováděného příslušným úřadem nebo jakoukoliv organizací tímto úřadem pověřenou.

3.   Příslušné úřady vedou záznam o kvalifikovaných subjektech pověřených tím, aby jejich jménem prováděly regulatorní audity provozní bezpečnosti či hodnocení. V těchto záznamech je dokumentováno plnění požadavků uvedených v odstavci 1.

Článek 12

Způsobilost pro vykonávání dohledu nad provozní bezpečností

1.   Členské státy a Komise zajistí, aby příslušné úřady měly způsobilost nezbytnou k zajištění dohledu nad provozní bezpečností nad organizacemi působícími pod jejich dohledem, včetně dostatečných finančních zdrojů pro provedení opatření stanovených v tomto nařízení.

2.   Příslušné úřady vyhotoví a každé dva roky aktualizují posouzení lidských zdrojů potřebných pro výkon funkcí dohledu nad provozní bezpečností, založené na analýze procesů požadovaných tímto nařízením a jejich uplatňování.

3.   Příslušné úřady zajistí, aby všechny osoby, které se podílejí na činnostech dohledu nad provozní bezpečností, byly způsobilé vykonávat požadovanou funkci. V tomto ohledu příslušné úřady:

a)

definují a dokumentují vzdělání, výcvik, technické a provozní znalosti, zkušenosti a kvalifikace týkající se povinností v každé funkci účastnící se dohledu nad provozní bezpečností v rámci jejich struktury;

b)

zajistí zvláštní školení pro osoby, které se podílejí na činnostech spočívajících v zajišťování dohledu nad provozní bezpečností v rámci jejich struktury;

c)

zajistí, aby personál určený k provádění regulatorních auditů provozní bezpečnosti, včetně auditujícího personálu z kvalifikovaných subjektů, splňoval specifická kvalifikační kritéria definovaná příslušným úřadem. Tato kritéria musí zahrnovat:

i)

znalosti a pochopení požadavků souvisejících s letovými navigačními službami, ATFM, ASM a dalšími funkcemi sítě, vůči nimž mohou být provedeny,

ii)

používání metod hodnocení,

iii)

schopnosti vyžadované pro vedení auditu,

iv)

prokázání způsobilosti auditorů hodnocením nebo jiným přijatelným způsobem.

Článek 13

Příkazy k zajištění provozní bezpečnosti

1.   Příslušné úřady vydají příkaz k zajištění provozní bezpečnosti, pokud ve funkčním systému zjistily nebezpečný stav, jenž vyžaduje okamžité přijetí opatření.

2.   Příkazy k zajištění provozní bezpečnosti jsou předán dotčeným organizacím a obsahují přinejmenším tyto informace:

a)

identifikaci nebezpečného stavu;

b)

identifikaci dotčeného funkčního systému;

c)

požadovaná opatření a jejich zdůvodnění;

d)

termín, dokdy mají požadovaná opatření zajistit soulad s daným příkazem k zajištění provozní bezpečnosti;

e)

datum jeho vstupu v platnost.

3.   Příslušné úřady předají kopii příkazu k zajištění provozní bezpečnosti agentuře a dalším příslušným úřadům, a to zejména těm, které se účastní dohledu nad provozní bezpečností dotčeného funkčního systému, a též Komisi.

4.   Příslušné úřady ověří plnění platných příkazů k zajištění provozní bezpečnosti.

Článek 14

Záznamy o dohledu nad provozní bezpečností

Příslušné úřady vedou příslušné záznamy vztahující se k procesu dohledu nad provozní bezpečností, včetně zpráv ze všech regulatorních auditů provozní bezpečnosti a ostatních záznamů vztahujících se k provozní bezpečnosti, které se týkají osvědčení, určení, dohledu nad provozní bezpečností změn, příkazů k zajištění provozní bezpečnosti a využití kvalifikovaných subjektů, a udržují k nim přístup.

Článek 15

Hlášení o dohledu nad provozní bezpečností

1.   Příslušné úřady každoročně vyhotoví zprávu o dohledu nad provozní bezpečností o opatřeních přijatých na základě tohoto nařízení. Výroční zpráva o dohledu nad provozní bezpečností rovněž obsahuje informace týkající se následujících skutečností:

a)

organizační struktury a postupů příslušného úřadu;

b)

vzdušného prostoru spadajícího pod pravomoc členského státu, který zřídil či jmenoval příslušný úřad a organizace podléhající dohledu tohoto příslušného úřadu;

c)

kvalifikovaných subjektů pověřených prováděním regulatorních auditů provozní bezpečnosti;

d)

stávající výše prostředků tohoto příslušného úřadu;

e)

veškerých problémů týkajících se provozní bezpečnosti identifikovaných v rámci procesů dohledu nad provozní bezpečností řízených příslušným úřadem.

2.   Členské státy využijí zpráv vyhotovených jejich příslušnými úřady při předkládání svých výročních zpráv pro Komisi, jak je stanoveno v článku 12 nařízení (ES) č. 549/2004.

Výroční zprávy o dohledu nad provozní bezpečností se zpřístupní dotčeným členským státům v případě funkčních bloků vzdušného prostoru, agentuře a v rámci programů či činností prováděných na základě uzavřených mezinárodních dohod, jejichž cílem je sledovat či auditovat provádění dohledu nad provozní bezpečností letových navigačních služeb, ATFM, ASM a ostatních funkcí sítě.

Článek 16

Výměna informací mezi příslušnými úřady

Příslušné úřady naváží úzkou spolupráci v souladu s články 10 a 15 nařízení (ES) č. 216/2008 a čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 550/2004 a uskutečňují výměnu veškerých vhodných informací k zajištění dohledu nad provozní bezpečností nad všemi organizacemi poskytujícími přeshraniční služby či vykonávající funkce přeshraničního charakteru.

Článek 17

Přechodná ustanovení

1.   Činnosti zahájené na základě nařízení Komise (ES) č. 1315/2007 před vstupem tohoto nařízení v platnost jsou prováděny v souladu s tímto nařízení.

2.   Úřad členského státu, který nese odpovědnost za dohled nad provozní bezpečností organizací, pro něž je v souladu s článkem 3 příslušným úřadem agentura, přenese 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost funkci dohledu nad provozní bezpečností těchto organizací na agenturu, s výjimkou dohledu nad provozní bezpečností manažera struktury vzdušného prostoru, kde se případné přenesení na Komisi podporovanou agenturou uskuteční v den vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 18

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1315/2007 se zrušuje.

Článek 19

Změny nařízení Komise (EU) č. 691/2010

Bod 1.1 písm. e) přílohy IV nařízení (EU) č. 691/2010 se nahrazuje tímto:

„e)

zprávy o bezpečnosti Národní bezpečnostní asociace (NSA – „National Safety Association“) uvedené v článku 7, 8 a 14 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 (10) a také zprávy NSA o řešení zjištěných bezpečnostních nedostatků, které jsou předmětem plánů nápravných opatření;

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(3)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 291, 9.11.2007, s. 16.

(6)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(7)  Úř. věst. L 185, 15.7.2011, s. 1.

(8)  Viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9)  Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 271, 18.10.2011, s. 15.“


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/23


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1035/2011

ze dne 17. října 2011,

kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb a mění nařízení (ES) č. 482/2008 a (EU) č. 691/2010

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) (1), a zejména na články 4, 6 a 7 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (2), a zejména na čl. 8b odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení (ES) č. 216/2008 má Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) přijmout prováděcí pravidla pro poskytování služeb uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb (ANS) v celé Unii. Podle čl. 8b odst. 6 uvedeného nařízení (ES) č. 216/2008 mají být tato prováděcí pravidla přijata regulativním postupem podle čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (3).

(2)

Poskytování letových navigačních služeb v Unii by mělo podléhat osvědčení, které je vydáváno členskými státy nebo agenturou. Poskytovatelům letových navigačních služeb, kteří splňují společné požadavky, by mělo být uděleno osvědčení v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 550/2004 a čl. 8b odst. 2 nařízení (ES) č. 216/2008.

(3)

Uplatňováním společných požadavků stanovených podle článku 6 nařízení (ES) č. 550/2004 a článku 8b nařízení (ES) č. 216/2008 by neměla být dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a požadavky členských států, které se vztahují k veřejnému pořádku, veřejné bezpečnosti a záležitostem obrany, jak je uvedeno v článku 13 nařízení (ES) č. 549/2004. Společné požadavky by se podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 216/2008 neměly vztahovat na vojenské činnosti a výcvik.

(4)

Při vymezování společných požadavků pro poskytování letových navigačních služeb by mělo být řádně zohledněno právní postavení poskytovatelů letových navigačních služeb v členských státech. Pokud navíc organizace vykonává i jiné činnosti než poskytování letových navigačních služeb, pak by se společné požadavky neměly vztahovat na tyto jiné činnosti nebo na zdroje vyčleněné na činnosti mimo oblast poskytování letových navigačních služeb, pokud není stanoveno jinak.

(5)

Uplatňování společných požadavků na poskytovatele letových navigačních služeb by mělo být přiměřené rizikům spojeným se specifickými znaky jednotlivých činností, jako je počet a/nebo povaha a vlastnosti realizovaných pohybů. Pokud se někteří poskytovatelé letových navigačních služeb rozhodnou, že nevyužijí příležitosti poskytování přeshraničních služeb v rámci jednotného evropského nebe, příslušný úřad by měl být oprávněn těmto poskytovatelům umožnit dodržet přiměřeným způsobem určité všeobecné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb a určité specifické požadavky pro poskytování letových provozních služeb. V důsledku toho by měly podmínky připojené k osvědčení odrážet povahu a rozsah odchylky.

(6)

Aby bylo zajištěno správné fungování programu osvědčování, členské státy by měly v rámci svých výročních zpráv poskytnout Komisi a agentuře všechny relevantní informace o odchylkách udělených jejich příslušným úřadem.

(7)

Na různé typy činností letových navigačních služeb se nemusejí vztahovat stejné požadavky. Proto je nezbytné přizpůsobit společné požadavky zvláštním vlastnostem jednotlivých typů činností.

(8)

Důkazní břemeno dodržování požadavků by měli nést poskytovatelé letových navigačních služeb po dobu platnosti osvědčení a pro všechny služby, na které se vztahuje.

(9)

Pro zajištění účinného uplatňování společných požadavků by měl být vytvořen systém pravidelného dozoru a inspekce dodržování těchto společných požadavků a podmínek stanovených v osvědčení. Příslušný úřad by měl před vydáním osvědčení přezkoumat vhodnost poskytovatele a každoročně posuzovat soustavné dodržování požadavků poskytovateli letových navigačních služeb, kterým vydal osvědčení. Proto by měl vytvořit a každoročně aktualizovat předběžný program inspekcí založený na posouzení rizik a zahrnující všechny poskytovatele, kterým udělil oprávnění. Program by měl umožňovat inspekci všech příslušných částí poskytovatelů letových navigačních služeb ve vhodném časovém rámci. Při posuzování, zda určení poskytovatelé letových provozních služeb a meteorologických služeb dodržují požadavky, by měl příslušný úřad být oprávněn kontrolovat příslušné požadavky vyplývající z mezinárodních závazků dotyčného členského státu.

(10)

Vzájemná hodnocení vnitrostátních dozorových orgánů by mohla podporovat společný přístup k dozoru nad poskytovateli letových navigačních služeb v celé Unii. Komise by mohla ve spolupráci s členskými státy a agenturou zajistit tato vzájemná hodnocení, která by měla být koordinována s činnostmi prováděnými v rámci článků 24 a 54 nařízení (ES) č. 216/2008 a dalších mezinárodních programů pro sledování a dohled. Tím by se zabránilo duplicitě činností. Aby byla při vzájemném hodnocení umožněna výměna zkušeností a osvědčených postupů, měli by odborníci být nejlépe z příslušného úřadu.

(11)

Organizace Eurocontrol vytvořila regulatorní požadavky na provozní bezpečnost (ESARR), které mají pro bezpečné poskytování letových provozních služeb zcela zásadní význam. V souladu s nařízením (ES) č. 550/2004 by Komise měla určit a jako součást nařízení Unie přijmout příslušná ustanovení požadavků ESARR. Požadavky ESARR zahrnuté v nařízení Komise (ES) č. 2096/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (4) tvoří základ těchto prováděcích pravidel.

(12)

V souvislosti s přijímáním nařízení (ES) č. 2096/2005 Komise dospěla k závěru, že není vhodné opakovat ustanovení požadavků ESARR 2 o hlášení a vyhodnocování událostí v ATM související s provozní bezpečností, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES (5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví (6). Měla by však být zavedena nová ustanovení o událostech souvisejících s provozní bezpečností, která by od příslušného úřadu vymezeného tímto nařízením vyžadovala, aby kontroloval, zda poskytovatelé letových provozních služeb, jakož i poskytovatelé komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb splňují ujednání, která jsou vyžadována pro hlášení a vyhodnocování takových událostí.

(13)

Je nutno zejména uznat, že zaprvé řízení provozní bezpečnosti je tou funkcí letových navigačních služeb, která zajišťuje, že všechna rizika provozní bezpečnosti jsou určena, vyhodnocena a uspokojivě zmírněna, a že zadruhé formální a systematický přístup k řízení provozní bezpečnosti a systémům řízení směřující k celkovému systémovému přístupu viditelným a sledovatelným způsobem co nejvíce zvýší výhody pro provozní bezpečnost. Agentura by dále měla vyhodnotit požadavky na provozní bezpečnost tohoto nařízení a začlenit je do společné předpisové struktury v oblasti provozní bezpečnosti civilního letectví.

(14)

Dokud agentura nevypracuje prováděcí opatření, která zajistí provedení příslušných standardů Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) do prováděcích opatření Unie, přijatelných způsobů prokazování shody, certifikačních specifikací a poradenského materiálu, měli by poskytovatelé letových navigačních služeb provozovat svou činnost v souladu s příslušnými standardy ICAO. S cílem usnadnit přeshraniční poskytování letových navigačních služeb a do doby, než agentura dokončí práci na příslušných opatřeních na provádění standardů ICAO, by měly členské státy, Komise a agentura případně v úzké spolupráci s organizací Eurocontrol usilovat o minimalizaci rozdílů oznámených členskými státy v používání standardů ICAO v oblasti letových navigačních služeb, aby byl vytvořen společný soubor standardů platných ve všech členských státech v rámci jednotného evropského nebe.

(15)

Různá vnitrostátní ujednání týkající se odpovědnosti by neměla poskytovatelům letových navigačních služeb bránit v uzavírání dohod o přeshraničním poskytování služeb, pokud poskytovatelé letových navigačních služeb přijali opatření na krytí ztrát v důsledku náhrady škody na základě odpovědnosti podle platného práva. Používaný postup by se měl řídit požadavky vnitrostátního práva. Členské státy, které umožňují poskytování letových navigačních služeb v celém vzdušném prostoru, který spadá pod jejich pravomoc, nebo v jeho části bez osvědčení v souladu s nařízením (ES) č. 550/2004, by měly krýt odpovědnost těchto poskytovatelů letových navigačních služeb.

(16)

Agentura by dále měla vyhodnotit ustanovení tohoto nařízení, a to zejména ustanovení týkající se posouzení provozní bezpečnosti změn v poskytování letových navigačních služeb organizací, která je držitelem osvědčení, a inženýrskými a technickými pracovníky, a vydat stanovisko s ohledem na jejich přizpůsobení celkovému systémovému přístupu se zřetelem k začlenění těchto ustanovení do budoucí společné regulační struktury v oblasti provozní bezpečnosti civilního letectví a ke zkušenostem, jež zúčastněné strany a příslušné úřady získaly v oblasti dohledu nad provozní bezpečností.

(17)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) (7) vyžaduje, aby byly vytvořeny zvláštní funkce, tzv. funkce sítě, které umožní optimálně využívat vzdušný prostor a omezené zdroje a zároveň uživatelům umožní maximální přístup ke vzdušnému prostoru a užívání upřednostňovaných tratí. Jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 551/2004, obsahuje nařízení Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010 (8) práva, povinnosti a odpovědnost subjektu poskytujícího tyto funkce.

(18)

Aby byly některé funkce sítě provedeny bezpečně, podléhá tento subjekt určitým požadavkům. Cílem těchto požadavků obsažených v příloze VI nařízení (EU) č. 677/2011 je zajistit, aby subjekt nebo organizace fungovala bezpečným způsobem. Jedná se o organizační požadavky na provozní bezpečnost, které jsou velmi podobné všeobecným požadavkům pro poskytování letových navigačních služeb stanoveným v příloze I tohoto nařízení, avšak upravené pro povinnosti v oblasti provozní bezpečnosti funkcí sítě.

(19)

Nařízení (ES) č. 2096/2005 by proto mělo být zrušeno.

(20)

Nařízení Komise (ES) č. 482/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví systém zajištění bezpečnosti softwaru, který má být zaveden poskytovateli letových navigačních služeb, a kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 2096/2005 (9), a nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (10), by měla být změněna s cílem přizpůsobit je tomuto nařízení.

(21)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného článkem 5 nařízení (ES) č. 549/2004,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb.

Pokud příloha I a II nestanoví jinak, tyto společné požadavky se však nevztahují na:

a)

činnosti jiné než poskytování letových navigačních služeb poskytovatelem;

b)

zdroje vyčleněné na činnosti mimo poskytování letových navigačních služeb.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a článku 3 nařízení (ES) č. 216/2008. Definice „osvědčení“ uvedená v čl. 2 odst. 15 nařízení (ES) č. 549/2004 se však nepoužije.

Rovněž se použijí tyto definice:

1.

„leteckými pracemi“ se rozumí provoz letadla, při kterém se letadlo používá pro specializované služby, jako je zemědělství, výstavba, fotografování, průzkum, pozorování a hlídkování, pátrání a záchrana nebo letecká reklama;

2.

„obchodní leteckou dopravou“ se rozumí jakýkoli provoz letadla, který zahrnuje přepravu cestujících, nákladu nebo pošty za úplatu nebo v nájmu;

3.

„funkčním systémem“ se rozumí kombinace systémů, postupů a lidských zdrojů, které jsou uspořádány tak, aby plnily určitou funkci v rámci ATM;

4.

„všeobecným letectvím“ se rozumí veškerý provoz civilního letadla, jiný než letecké práce nebo obchodní letecká doprava;

5.

„vnitrostátním dozorovým orgánem“ se rozumí orgán nebo orgány určené nebo zřizované členskými státy jako jejich vnitrostátní dozorový orgán podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004;

6.

„nebezpečím“ se rozumí jakýkoliv stav, incident nebo okolnost, která by mohla vyvolat nehodu;

7.

„organizací“ se rozumí subjekt poskytující letové navigační služby;

8.

„provozní organizací“ se rozumí organizace odpovědná za poskytování inženýrských a technických služeb podporujících letový provoz, komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb;

9.

„rizikem“ se rozumí kombinace celkové pravděpodobnosti nebo frekvence výskytu škodlivého účinku vyvolaného nebezpečím a závažnost tohoto účinku;

10.

„zajištěním provozní bezpečnosti“ se rozumí veškeré plánované a systematické činnosti nezbytné k vytvoření přiměřené jistoty, že výrobek, služba, organizace nebo funkční systém dosahuje přijatelné nebo přípustné provozní bezpečnosti;

11.

„cílem provozní bezpečnosti“ se rozumí kvalitativní nebo kvantitativní výrok, který určuje nejvyšší frekvence nebo pravděpodobnost, s níž se podle očekávání může vyskytnout nebezpečí;

12.

„požadavkem na provozní bezpečnost“ se rozumí prostředek pro zmírnění rizika, určený strategií zmírňování rizik, který splňuje určitý cíl provozní bezpečnosti, včetně organizačních, provozních, procedurálních, funkčních a výkonnostních požadavků, požadavků interoperability nebo charakteristik prostředí;

13.

„službami“ se rozumí jedna letová navigační služba nebo soubor takových služeb;

14.

„celoevropskou letovou navigační službou“ se rozumí letová navigační služba, která je navržena a zřízena pro uživatele ve většině členských států nebo ve všech členských státech a která může rovněž překračovat vzdušný prostor území, na které se vztahuje Smlouva;

15.

„poskytovatelem letových navigačních služeb“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt, který poskytuje letové navigační služby pro všeobecný letový provoz, včetně organizace, která požádala o osvědčení k provozování takových služeb.

Článek 3

Příslušný úřad pro vydávání osvědčení

1.   Pro účely tohoto nařízení je příslušným úřadem pro vydávání osvědčení poskytovatele letových navigačních služeb:

a)

organizacím, jejichž hlavní místo činnosti a případně též sídlo se nachází v členském státě, vnitrostátní dozorový orgán jmenovaný nebo zřízený tímto členským státem;

b)

organizacím, jež poskytují letové navigační služby ve vzdušném prostoru území, na něž se vztahuje Smlouva, a jejichž hlavní místo činnosti a případně též sídlo se nachází mimo území, na které se vztahují ustanovení Smlouvy, agentura;

c)

organizacím, jež poskytují celoevropské letové navigační služby ve vzdušném prostoru území, na než se vztahuje Smlouva, agentura.

2.   Příslušný úřad pro dohled nad provozní bezpečností je úřad určených v souladu s článkem 3 nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 (11).

Článek 4

Udělování osvědčení

1.   Pro získání osvědčení nezbytného k poskytování letových navigačních služeb a aniž je dotčen čl. 7 odst. 5 nařízení (ES) č. 550/2004, je nezbytné, aby organizace dodržovaly:

a)

všeobecné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb stanovené v příloze I;

b)

dodatečné specifické požadavky stanovené v přílohách II až V podle typu služby, kterou poskytují.

2.   Před vydáním osvědčení dotyčnému poskytovateli služeb příslušný úřad ověří, zda organizace splňuje společné požadavky.

3.   Organizace splní společné požadavky nejpozději v den, kdy je vydáno osvědčení:

a)

podle článku 7 nařízení (ES) č. 550/2004;

b)

podle čl. 8b odst. 2 a čl. 22a písm. b) a c) nařízení (ES) č. 216/2008.

Článek 5

Odchylky

1.   Odchylně od ustanovení čl. 4 odst. 1 se mohou někteří poskytovatelé letových navigačních služeb rozhodnout, že nevyužijí příležitost poskytovat přeshraniční služby, a mohou se zříci práva na vzájemné uznávání v jednotném evropském nebi.

Za těchto okolností mohou požádat o osvědčení, které je omezeno na vzdušný prostor, který spadá pod pravomoc členského státu podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 550/2004.

2.   Žádost uvedenou v odstavci 1 může podat poskytovatel letových provozních služeb, který poskytuje služby nebo je plánuje poskytovat pouze v jedné nebo více následujících kategoriích:

a)

letecké práce;

b)

všeobecné letectví;

c)

obchodní letecká doprava omezená na letadla s maximální vzletovou hmotností menší než 10 tun nebo s méně než 20 sedadly pro cestující;

d)

obchodní letecká doprava s méně než 10 000 pohyby za rok, bez ohledu na maximální vzletovou hmotnost a počet sedadel pro cestující, přičemž se „pohyby“ vypočítají jako součet vzletů a přistání vypočtený jako průměr za předchozí tři roky.

Takovou žádost může podat poskytovatel letových navigačních služeb jiný než poskytovatel letových provozních služeb s hrubým ročním obratem 1 000 000 EUR nebo méně souvisejícím se službami, které poskytuje nebo plánuje poskytovat.

Pokud není poskytovatel letových navigačních služeb z objektivních praktických důvodů schopen doložit, že uvedená kritéria způsobilosti splňuje, může příslušný úřad přijmout obdobné číselné údaje nebo předpovědi ve vztahu k maximálním omezením určeným v prvním a druhém pododstavci.

Při podávání takové žádosti poskytovatel letových navigačních služeb současně předloží příslušnému úřadu příslušné doklady týkající se kritérií způsobilosti.

3.   Příslušný úřad může udělit specifické odchylky žadatelům, kteří splňují kritéria způsobilosti v odstavci 1, přiměřeně k jejich přínosu k ATM ve vzdušném prostoru, který spadá pod pravomoc dotyčného členského státu.

Tyto odchylky se mohou vztahovat pouze na požadavky stanovené v příloze I.

Žádná odchylka však nebude povolena od těchto požadavků:

a)

Technická a provozní způsobilost a schopnost (v části 1);

b)

Řízení bezpečnosti (v bodu 3.1);

c)

Lidské zdroje (v části 5);

d)

Otevřené a transparentní poskytování služeb (v bodu 8.1).

4.   Kromě odchylek podle odstavce 3 může příslušný úřad udělit odchylky žadatelům, kteří poskytují letištní letové informační služby pravidelným provozováním ne více než jednoho pracoviště na každém letišti. Učiní tak přiměřeně k přínosu žadatelů k ATM ve vzdušném prostoru, který spadá pod pravomoc dotyčného členského státu.

Uvedené odchylky se mohou vztahovat pouze na tyto požadavky přílohy II části 3:

a)

odpovědnost za řízení provozní bezpečnosti, jakož i vnější služby a dodávky (v bodu 3.1.2 písm. b) a e));

b)

hodnocení provozní bezpečnosti (v bodu 3.1.3 písm. a));

c)

požadavky na provozní bezpečnost pro posouzení a zmírnění rizika s ohledem na změny (v bodu 3.2).

5.   Žádné odchylky nebudou povoleny od požadavků v přílohách III, IV nebo V.

6.   V souladu s přílohou II nařízení (ES) č. 550/2004 příslušný úřad vykonává tyto činnosti:

a)

v podmínkách připojených k osvědčení určuje povahu a rozsah odchylky tím, že uvádí její právní základ;

b)

pokud je to považováno za nezbytné pro účely dohledu, časově omezuje platnost osvědčení;

c)

sleduje, zda jsou poskytovatelé letových navigačních služeb stále způsobilí pro tuto odchylku.

Článek 6

Prokázání plnění požadavků

1.   Organizace poskytnou na žádost příslušného orgánu všechny příslušné doklady, které prokazují, že splňují platné společné požadavky. Organizace mohou v plné míře využít stávající údaje.

2.   Organizace, která je držitelem osvědčení, oznámí příslušnému úřadu plánované změny při poskytování letových navigačních služeb, které by případně mohly ovlivnit plnění platných společných požadavků nebo podmínek připojených k osvědčení.

3.   Pokud organizace, která je držitelem osvědčení, již nesplňuje platné společné požadavky nebo případně podmínky připojené k osvědčení, požádá příslušný úřad do jednoho měsíce ode dne zjištění neplnění organizaci, aby provedla nápravné opatření.

Toto rozhodnutí příslušné organizaci bezodkladně oznámí.

Než příslušný úřad oznámí své schválení příslušné organizaci, zkontroluje, zda bylo provedeno nápravné opatření.

Pokud má příslušný úřad za to, že nápravné opatření nebylo řádně provedeno v rámci časového plánu dohodnutého s organizací, přijme podle čl. 7 odst. 7 nařízení (ES) č. 550/2004 a článku 10, čl. 22a písm. d), článku 25 a 68 nařízení (ES) č. 216/2008 vhodná donucovací opatření, přičemž zohlední potřebu zajištění pokračování letových navigačních služeb.

Článek 7

Usnadnění kontroly plnění požadavků

Organizace usnadňují inspekce a hodnocení prováděné příslušným úřadem nebo kvalifikovaným subjektem jednajícím jménem uvedeného úřadu, včetně kontrol na místě a kontrol bez předchozího oznámení.

Oprávněné osoby jsou zmocněny podniknout tyto kroky:

a)

zkoumat příslušné záznamy, údaje, postupy a jiný materiál související s poskytováním letových navigačních služeb;

b)

pořizovat kopie těchto záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c)

požadovat na místě ústní vysvětlení;

d)

vstupovat do příslušných objektů, na pozemky nebo do dopravních prostředků.

Tyto inspekce a hodnocení musí příslušný úřad nebo kvalifikovaný subjekt jednající jménem uvedeného úřadu provádět v souladu s právními ustanoveními členského státu, ve kterém mají být prováděny.

Článek 8

Soustavné dodržování požadavků

Příslušný úřad každoročně na základě důkazů, které má k dispozici, sleduje soustavné dodržování požadavků organizacemi, jimž vydal osvědčení.

K tomuto účelu příslušný úřad sestaví a každoročně aktualizuje předběžný program inspekcí zahrnující všechny poskytovatele, kterým vydal osvědčení, a vytvořený na základě posouzení rizik spojených s různými činnostmi, z nichž se skládají letové navigační služby. Před sestavením tohoto programu příslušný úřad konzultuje dotčené organizace a případně i další dotčené příslušné úřady.

V programu se uvede plánovaný interval inspekcí různých míst.

Článek 9

Předpisy o provozní bezpečnosti pro inženýrské a technické pracovníky

S ohledem na poskytování letových provozních, komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb příslušný úřad nebo jakýkoli jiný úřad, který byl určen členským státem, aby plnil tento úkol:

a)

vydává příslušná pravidla o provozní bezpečnosti pro inženýrské a technické pracovníky, kteří plní úkoly související s provozní bezpečností;

b)

zajišťuje přiměřený a vhodný dohled nad inženýrskými a technickými pracovníky, kteří byli jakoukoli provozní organizací pověřeni prováděním úkolů souvisejících s provozní bezpečností;

c)

na základě dostatečných důvodů a po patřičném prozkoumání podniká kroky týkající se provozní organizace a/nebo jejích technických a inženýrských pracovníků, kteří nesplňují požadavky přílohy II bodu 3.3;

d)

ověřuje, zda existují vhodné metody pro zajištění toho, aby třetí strany pověřené úkoly souvisejícími s provozní bezpečností splňovaly požadavky přílohy II bodu 3.3.

Článek 10

Postup vzájemného hodnocení

1.   Komise může v úzké spolupráci s členskými státy a agenturou zajišťovat vzájemné hodnocení vnitrostátních dozorových orgánů v souladu s odstavci 2 až 6.

2.   Vzájemné hodnocení provádí tým vnitrostátních odborníků a případně pozorovatelé z agentury.

Tým je složen z odborníků z nejméně tří členských států a agentury.

Odborníci se neúčastní vzájemného hodnocení v členských státech, ve kterých jsou zaměstnáni.

Komise zřizuje a udržuje skupinu vnitrostátních odborníků určených členskými státy, která zahrnuje všechny oblasti společných požadavků, jak jsou uvedeny v článku 6 nařízení (ES) č. 550/2004.

3.   Nejméně tři měsíce před vzájemným hodnocením Komise informuje členský stát a dotčený vnitrostátní dozorový orgán o tomto hodnocení, datu, na které je plánováno, a o totožnosti odborníků, kteří se jej účastní.

Tým odborníků může provést hodnocení poté, co členský stát, jehož vnitrostátní dozorový orgán je podroben hodnocení, tento tým schválí.

4.   V období do tří měsíců ode dne hodnocení hodnotící tým sestaví na základě dohody zprávu, která může obsahovat doporučení.

Za účelem projednání zprávy Komise uspořádá setkání s agenturou, odborníky a vnitrostátním dozorovým orgánem.

5.   Komise předá zprávu dotčenému členskému státu.

Dotčený členský stát může do tří měsíců od obdržení zprávy předložit své připomínky.

Je-li to vhodné, připomínky obsahují opatření, která členský stát v daném časovém rozmezí přijal nebo hodlá přijmout v reakci na posouzení.

Pokud není s dotčeným členským státem dohodnuto jinak, zpráva a následná opatření se nezveřejňují.

6.   Komise každoročně informuje členské státy prostřednictvím Výboru pro jednotné nebe o hlavních nálezech těchto hodnocení.

Článek 11

Přechodná ustanovení

1.   Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost držiteli osvědčení vydaného podle nařízení (ES) č. 2096/2005, se považují za držitele osvědčení vydaného v souladu s tímto nařízením.

2.   Žadatelé o osvědčení poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří svou žádost podali přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, a toto osvědčení jim k uvedenému dni nebylo vydáno, prokazují před vydáním osvědčení, že dodržují ustanovení tohoto nařízení.

3.   Pokud organizace, pro kterou bude podle článku 3 příslušným úřadem agentura, požádaly vnitrostátní dozorový orgán členského státu o vydání osvědčení přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, dokončí uvedený vnitrostátní dozorový orgán postup vydávání osvědčení v koordinaci s agenturou a při vydání osvědčení předá agentuře dokumentaci.

Článek 12

Zrušení

Nařízení (ES) č. 2096/2005 se zrušuje.

Článek 13

Změny nařízení (ES) č. 482/2008

Nařízení (EC) č. 482/2008 se mění takto:

1.

v čl. 4 odst. 5 se odkaz na „nařízení (ES) č. 2096/2005“ nahrazuje odkazem na „nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 (12).

2.

článek 6 se zrušuje;

3.

v příloze I bodech 1 a 2 se odkazy na „nařízení (ES) č. 2096/2005“ nahrazují odkazem na „nařízení (EU) č. 1035/2011“.

Článek 14

Změna nařízení (EU) č. 691/2010

Článek 25 nařízení (EU) č. 691/2010 se zrušuje.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 335, 21.12.2005, s. 13.

(5)  Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 35.

(6)  Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 23.

(7)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(8)  Úř. věst. L 185, 15.7.2011, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 141, 31.5.2008, s. 5.

(10)  Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 1.

(11)  Viz strana 15 v tomto čísle Úředního věstníku.

(12)  Úř. věst. L L 271, 18.10.2011, s. 23“;


PŘÍLOHA I

Všeobecné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb

1.   TECHNICKÁ A PROVOZNÍ ZPŮSOBILOST A SCHOPNOST

Poskytovatelé letových navigačních služeb jsou schopni poskytovat služby bezpečným, účinným, soustavným a udržitelným způsobem, který je v souladu s přiměřenou úrovní celkové poptávky po daném vzdušném prostoru. Za tímto účelem udržují přiměřené technické a provozní kapacity a odborné znalosti.

2.   ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A ŘÍZENÍ

2.1   Organizační struktura

Poskytovatelé letových navigačních služeb zřizují a řídí svou organizaci podle struktury, která podporuje bezpečné, účinné a soustavné poskytování letových navigačních služeb.

Organizační struktura vymezí:

a)

pravomoc, povinnosti a odpovědnosti jmenovaných představitelů, zejména členů řízení s funkcemi v oblasti provozní bezpečnosti, kvality, ochrany, financí a lidských zdrojů;

b)

vztahy a hierarchická propojení mezi různými částmi a procesy organizace.

2.2   Řízení organizace

2.2.1   Obchodní plán

Poskytovatelé letových navigačních služeb vytvářejí obchodní plán zahrnující období nejméně pěti let. Tento obchodní plán:

a)

stanovuje celkové záměry a cíle poskytovatele letových navigačních služeb a jeho strategii pro jejich dosažení v souladu s jakýmkoli dlouhodobějším plánem poskytovatele a s příslušnými požadavky Unie souvisejícími s vývojem infrastruktury nebo jiné technologie;

b)

obsahuje příslušné výkonnostní cíle z hlediska provozní bezpečnosti, kapacity, životního prostředí a případně efektivity nákladů.

Informace uvedené v písmenech a) a b) musí být v souladu s vnitrostátním plánem výkonnosti nebo plánem výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru uvedeným v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, a pokud jde o údaje o provozní bezpečnosti, musí být v souladu se státním programem provozní bezpečnosti uvedeným ve standardu 2.27.1 přílohy 11 Úmluvy o mezinárodní civilním letectví, změna 47B ze dne 20. července 2009.

Poskytovatelé letových navigačních služeb předkládají zdůvodnění provozní bezpečnosti a obchodní zdůvodnění hlavních investičních projektů, popřípadě včetně odhadovaného dopadu na příslušné výkonnostní cíle uvedené v písmenu b), a investic vyplývajících z právních požadavků spojených s prováděním projektu pro výzkum ATM jednotného evropského nebe (SESAR).

2.2.2   Roční plán

Poskytovatelé letových navigačních služeb vytvářejí roční plán zahrnující nadcházející rok, ve kterém jsou dále upřesněny rysy obchodního plánu a popsány jeho veškeré změny.

Roční plán zahrnuje následující ustanovení o úrovni a kvalitě služby, jako např. očekávané úrovni týkající se kapacity, provozní bezpečnosti, životního prostředí a případně efektivity nákladů:

a)

informace o zavádění nové infrastruktury nebo jiném vývoji a prohlášení o tom, jak bude přispívat ke zlepšení výkonnosti poskytovatele letových navigačních služeb, včetně úrovně a kvality služeb;

b)

výkonnostní ukazatele odpovídající vnitrostátnímu plánu výkonnosti nebo plánu výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru uvedenému v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, na základě kterých lze přiměřeně posuzovat úroveň výkonnosti a kvalitu služby;

c)

informace o předpokládaných opatřeních ke zmírnění rizika provozní bezpečnosti určeného v plánu provozní bezpečnosti poskytovatele letových navigačních služeb, včetně ukazatelů provozní bezpečnosti za účelem sledování rizika provozní bezpečnosti a případně odhadovaných nákladů na opatření k jeho zmírnění;

d)

očekávané krátkodobé finanční postavení poskytovatele letových navigačních služeb, jakož i veškeré změny obchodního plánu nebo dopady na obchodní plán.

2.2.3   Část plánů, která se týká výkonnosti

Poskytovatel letových navigačních služeb poskytne Komisi na její žádost obsah té části obchodního a ročního plánu, která se týká výkonnosti, na základě podmínek stanovených příslušným úřadem v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

3.   ŘÍZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI A KVALITY

3.1   Řízení provozní bezpečnosti

Poskytovatelé letových navigačních služeb zajišťují provozní bezpečnost veškerých svých služeb. K tomuto účelu zřizují formální kontakty se všemi dotčenými subjekty, které mohou přímo ovlivňovat provozní bezpečnost jejich služeb.

Poskytovatelé zřídí postupy pro řízení provozní bezpečnosti při zavádění nových funkčních systémů nebo při změně stávajících funkčních systémů.

3.2   Systém řízení kvality

Poskytovatelé letových navigačních služeb musí mít zaveden systém řízení kvality, jenž zahrnuje všechny letové navigační služby, které poskytují, podle následujících zásad.

Systém řízení kvality:

a)

vymezí politiku kvality tak, aby co možná nejvíce vyhovovala potřebám různých uživatelů;

b)

zřídí program zajištění kvality, který obsahuje postupy umožňující ověření toho, zda se všechny operace provádějí v souladu s platnými požadavky, normami a postupy;

c)

poskytuje důkazy o fungování systému řízení kvality prostřednictvím příruček a dokladů o sledování;

d)

ustanoví zástupce vedení pro sledování dodržování a přiměřenosti postupů pro zajištění bezpečného a efektivního provozu;

e)

provádí hodnocení zavedeného systému řízení kvality a případně činí nápravná opatření.

Za dostatečný doklad o dodržování požadavků je považováno osvědčení EN ISO 9001 vydané řádně akreditovanou organizací a zahrnující letové navigační služby poskytovatele. Poskytovatel letových navigačních služeb souhlasí s předáním dokumentace související s osvědčením příslušnému úřadu na žádost tohoto úřadu.

Poskytovatelé letových navigačních služeb mohou sloučit systémy řízení provozní bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy a kvality s jejich systémy řízení.

3.3   Provozní příručky

Poskytovatelé letových navigačních služeb poskytují a udržují aktualizované provozní příručky související s poskytováním svých služeb, které používají a jimiž se řídí provozní pracovníci.

Poskytovatelé zajistí, aby:

a)

provozní příručky obsahovaly pokyny a informace, které provozní pracovníci potřebují k plnění svých povinností;

b)

dotyční pracovníci měli k příslušným částem provozních příruček přístup;

c)

provozní pracovníci byli neprodleně informováni o změnách provozních příruček vztahujících se k jejich povinnostem, jakož i o jejich vstupu v platnost.

4.   OCHRANA PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

Poskytovatelé letových navigačních služeb zřídí systém řízení ochrany před protiprávními činy pro zajištění:

a)

ochrany svých zařízení a pracovníků před protiprávními činy narušujícími poskytování letových navigačních služeb;

b)

ochrany provozních údajů, které přijímají nebo zpracovávají nebo jinak používají, aby k nim měly přístup pouze oprávněné osoby.

Systém řízení ochrany před protiprávními činy vymezí:

a)

postupy související s posuzováním a zmírňováním rizika v oblasti ochrany před protiprávními činy, sledováním a zlepšováním ochrany před protiprávními činy, hodnocením v oblasti ochrany před protiprávními činy a šířením poznatků;

b)

prostředky určené k zjišťování narušení ochrany před protiprávními činy a k upozornění pracovníků prostřednictvím vhodných výstrah před protiprávními činy;

c)

prostředky pro zvládání účinků narušení ochrany před protiprávními činy a pro určení nápravných opatření a postupů k jejich zmírňování, které zabraňují jejich opětovnému výskytu.

Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí v případě potřeby bezpečnostní prověrku svých pracovníků a jednají v koordinaci s příslušnými civilními a vojenskými úřady, aby zajistili ochranu svých zařízení, pracovníků a údajů.

Systémy řízení provozní bezpečnosti, kvality a ochrany před protiprávními činy mohou být navrženy a provozovány jako integrovaný systém řízení.

5.   LIDSKÉ ZDROJE

Poskytovatelé letových navigačních služeb zaměstnávají kvalifikované pracovníky, aby zajistili, že jsou jejich služby poskytovány bezpečně, účinně, nepřetržitě a udržitelným způsobem. V této souvislosti stanoví politiku pro nábor a odbornou přípravu pracovníků.

6.   FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ

6.1   Hospodářská a finanční kapacita

Poskytovatelé letových navigačních služeb musí být schopni plnit finanční závazky, jako jsou pevné a variabilní provozní náklady nebo náklady kapitálových investic. Používají příslušný systém nákladového účetnictví. Prokazují tyto své schopnosti prostřednictvím ročního plánu zmíněného v bodu 2.2.2, jakož i prostřednictvím rozvah a účtů, jak umožňuje jejich právní postavení.

6.2   Finanční audit

V souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 550/2004 poskytovatelé letových navigačních služeb prokáží, že se pravidelně podrobují nezávislému auditu.

7.   ODPOVĚDNOST A POJISTNÉ KRYTÍ

Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí ujednání pro krytí své odpovědnosti vyplývající z platných právních předpisů.

Použitý způsob poskytování krytí odpovídá příslušné potenciální ztrátě a škodě s ohledem na právní postavení organizace a na úroveň krytí komerčního pojištění, které je k dispozici.

Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří využívají služeb jiného poskytovatele letových navigačních služeb, zajistí, aby dohody zahrnovaly rozdělení odpovědnosti mezi poskytovateli.

8.   KVALITA SLUŽEB

8.1   Otevřené a transparentní poskytování letových navigačních služeb

Poskytovatelé letových navigačních služeb poskytují letové navigační služby otevřeným a transparentním způsobem. Zveřejňují podmínky přístupu ke svým službám a pravidelně provádějí formální konzultační proces s uživateli letových navigačních služeb, jednotlivě nebo společně, a nejméně jednou ročně.

V souladu s platnými právními předpisy Unie poskytovatelé letových navigačních služeb nediskriminují na základě národnosti ani totožnosti uživatele nebo třídy uživatelů.

8.2   Plány pro mimořádné situace

Poskytovatelé letových navigačních služeb musí mít zavedeny plány pro mimořádné situace pro všechny letové navigační služby, které poskytují, pro případ incidentů, které povedou k podstatnému zhoršení nebo přerušení jejich provozu.

9.   POŽADAVKY NA PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Poskytovatelé letových navigačních služeb musí být schopni podat příslušnému úřadu výroční zprávu o svých činnostech.

Aniž je dotčen článek 12 nařízení (ES) č. 550/2004, tato výroční zpráva zahrnuje jejich finanční výsledky, jakož i provozní výkon a všechny další významné činnosti a vývoj, zejména v oblasti provozní bezpečnosti.

Výroční zpráva obsahuje přinejmenším:

a)

posouzení úrovně výkonnosti poskytovaných letových navigačních služeb;

b)

výkon poskytovatele letových navigačních služeb ve srovnání s výkonnostními cíli uvedenými v obchodním plánu zmíněném v bodu 2.2.1, uvedení skutečného výkonu v soulad s ročním plánem pomocí výkonnostních ukazatelů uvedených v ročním plánu;

c)

vysvětlení odchylek od cílů a stanovení opatření k překlenutí rozdílu během referenčního období uvedeného v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004;

d)

vývoj provozu a infrastruktury;

e)

finanční výsledky, pokud nejsou zveřejňovány samostatně podle čl. 12. odst. 1 nařízení (ES) č. 550/2004;

f)

informace o formálním konzultačním procesu s uživateli služeb poskytovatele;

g)

informace o politice lidských zdrojů.

Poskytovatelé letových navigačních služeb poskytnou obsah výroční zprávy Komisi a agentuře na její žádost a veřejnosti na základě podmínek, které stanoví příslušný úřad v souladu s vnitrostátními právními předpisy.


PŘÍLOHA II

Specifické požadavky pro poskytování letových provozních služeb

1.   VLASTNICTVÍ

Poskytovatelé letových provozních služeb oznámí příslušným úřadům uvedeným v čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 550/2004 následující informace:

a)

své právní postavení, strukturu vlastnictví a veškerá ujednání, která mají výrazný dopad na kontrolu nad jejich aktivy;

b)

jakékoli propojení s organizacemi, které nejsou zapojeny do poskytování letových navigačních služeb, včetně obchodních činností, kterých se poskytovatelé účastní přímo nebo prostřednictvím příbuzných podniků a které představují více než 1 % jejich očekávaného příjmu; kromě toho poskytovatelé oznámí jakoukoli změnu jakékoli jednotlivé držby akcií, která představuje nejméně 10 % z jejich celkové držby akcií.

Poskytovatelé letových provozních služeb přijmou všechna nezbytná opatření, aby nedocházelo k žádnému střetu zájmů, který by mohl ohrozit nestranné a objektivní poskytování jejich služeb.

2.   OTEVŘENÉ A TRANSPARENTNÍ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

Kromě ustanovení přílohy I bodu 8.1 a pokud se členský stát rozhodne organizovat poskytování specifických letových provozních služeb v konkurenčním prostředí, může členský stát přijmout všechna vhodná opatření pro zajištění toho, aby se poskytovatelé těchto specifických letových provozních služeb nepodíleli na jednání, jehož předmětem nebo následkem je zamezit, omezit nebo narušit hospodářskou soutěž, ani na jednání, které je podle platných vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Unie zneužitím dominantního postavení.

3.   PROVOZNÍ BEZPEČNOST SLUŽEB

3.1   Systém řízení provozní bezpečnosti (SMS)

3.1.1   Všeobecné požadavky na provozní bezpečnost

Poskytovatelé letových provozních služeb musí mít zaveden jako nedílnou součást řízení svých služeb systém řízení provozní bezpečnosti, který:

a)

zajišťuje formalizovaný, explicitní a aktivní přístup k systematickému řízení provozní bezpečnosti tím, že při poskytování služeb plní své povinnosti v oblasti provozní bezpečnosti, používá se pro všechny služby poskytovatelů a podpůrná opatření, jejichž řízení zajišťuje, a zahrnuje, jakožto svůj základ, prohlášení o bezpečnostní politice, které určuje základní přístup organizace k řízení provozní bezpečnosti (řízení provozní bezpečnosti);

b)

zajišťuje, aby každá osoba zabývající se aspekty provozní bezpečnosti poskytování letových provozních služeb byla osobně odpovědná za své jednání, aby byli manažeři odpovědní za činnost svých příslušných oddělení nebo útvarů v oblasti provozní bezpečnosti a aby vrcholné vedení poskytovatele neslo celkovou odpovědnost za provozní bezpečnost (odpovědnost za provozní bezpečnost);

c)

zajišťuje, aby byla dosahování uspokojivé provozní bezpečnosti v letových provozních službách udělena nejvyšší priorita (priorita provozní bezpečnosti);

d)

zajišťuje, aby při poskytování letových provozních služeb bylo hlavním cílem provozní bezpečnosti v nejvyšší rozumné míře minimalizovat přispění k riziku letecké nehody (cíl provozní bezpečnosti).

3.1.2   Požadavky pro dosažení provozní bezpečnosti

V rámci činnosti systému řízení provozní bezpečnosti poskytovatelé letových provozních služeb:

a)

zajišťují, aby pracovníci byli přiměřeně vyškoleni a způsobilí pro práci, která je od nich vyžadována, kromě toho, že vlastní řádnou licenci, je-li vyžadována, a splňují platné požadavky zdravotní způsobilosti (způsobilost);

b)

zajišťují, aby byla funkce řízení provozní bezpečnosti ztotožněna s odpovědností organizace za vývoj a údržbu systému řízení provozní bezpečnosti; zajišťují, aby byl tento bod odpovědnosti nezávislý na liniovém řízení, a odpovědný přímo nejvyšší úrovni organizace, avšak v případě malých organizací, kde sloučení odpovědnosti může zabránit dostatečné nezávislosti v tomto ohledu, lze ujednání o zajištění provozní bezpečnosti doplnit dodatečnými nezávislými prostředky; a zajišťují, aby se vrcholné vedení organizace poskytovatele služby aktivně podílelo na zajišťování řízení provozní bezpečnosti (odpovědnost za řízení provozní bezpečnosti);

c)

zajišťují, aby byly odvozeny a udržovány kvantitativní úrovně provozní bezpečnosti pro všechny funkční systémy, je-li to možné (kvantitativní úrovně provozní bezpečnosti);

d)

zajišťují, aby byl systém řízení provozní bezpečnosti systematicky dokumentován takovým způsobem, který poskytuje jasné spojení s bezpečnostní politikou organizace (dokumentace systému řízení provozní bezpečnosti);

e)

zajišťují přiměřené prokázání provozní bezpečnosti externě poskytovaných služeb a dodávek, s ohledem na jejich bezpečnostní význam v rámci poskytování svých služeb (externí služby a dodávky);

f)

zajišťují, aby bylo posuzování a zmírňování rizika prováděno do vhodné úrovně, aby byla věnována patřičná pozornost všem hlediskům poskytování ATM (posouzení a zmírnění rizika). Co se týče změn funkčního systému ATM, použije se bod 3.2;

g)

zajišťují, aby provozní a technické události ATM, které jsou pokládány za události s významnými dopady na provozní bezpečnost, byly okamžitě vyšetřeny a aby byla přijata všechna nezbytná nápravná opatření (události související s provozní bezpečností). Poskytovatelé rovněž prokáží, že provedli požadavky ohledně hlášení a hodnocení událostí souvisejících s provozní bezpečností v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie.

3.1.3   Požadavky pro zajištění provozní bezpečnosti

V rámci činnosti systému řízení provozní bezpečnosti poskytovatelé letových provozních služeb zajistí, aby:

a)

byla pravidelně prováděna hodnocení provozní bezpečnosti s doporučením potřebných zlepšení, poskytování pomoci manažerům v činnostech souvisejících s provozní bezpečností v rámci jejich oblastí a pro ověření, zda jsou dodržovány příslušné části systému řízení provozní bezpečnosti (hodnocení provozní bezpečnosti);

b)

byly zavedeny metody pro zjištění změn funkčních systémů nebo operací, které mohou naznačovat, že se některý prvek blíží bodu, kdy již nelze splňovat přijatelné normy provozní bezpečnosti, a byla přijata nápravná opatření (sledování provozní bezpečnosti);

c)

záznamy o provozní bezpečnosti byly udržovány v celém provozu systému řízení provozní bezpečnosti jako základ pro poskytování zajištění provozní bezpečnosti pro všechny, kdo jsou spojeni s poskytovanými službami, odpovídají za ně nebo jsou na nich závislí, a pro příslušný úřad (záznamy o provozní bezpečnosti).

3.1.4   Požadavky pro podporu provozní bezpečnosti

V rámci činnosti systému řízení provozní bezpečnosti poskytovatelé letových provozních služeb zajistí, aby:

a)

si všichni pracovníci uvědomovali potenciální bezpečnostní rizika spojená s jejich povinnostmi (povědomí o provozní bezpečnosti);

b)

byly poznatky vyplývající ze šetření událostí souvisejících s provozní bezpečností a jiných činností z oblasti provozní bezpečnosti šířeny v rámci organizace na úrovni vedení a na provozní úrovni (šíření poznatků);

c)

byli všichni pracovníci vyzýváni k navrhování řešení zjištěných rizik a aby byly provedeny změny ke zlepšení provozní bezpečnosti tam, kde jsou zjevně potřebné (zlepšení provozní bezpečnosti).

3.2   Požadavky na provozní bezpečnost pro posuzování a zmírňování rizika s ohledem na změny

3.2.1   Oddíl 1

V rámci činností systému řízení provozní bezpečnosti poskytovatelé letových provozních služeb zajistí, aby bylo systematicky prováděno rozpoznávání rizik, jejich posuzování a zmírňování, co se týče jakýchkoli změn částí funkčního systému ATM a podpůrných opatření, která řídí, a to způsobem zaměřeným na:

a)

celkový životní cyklus součásti zvažovaného funkčního systému ATM, od počátečního plánování a vymezování až po činnosti po zavedení, údržbu a vyřazení z provozu;

b)

složky nacházející se ve vzduchu, na zemi, a popřípadě vesmírné složky funkčního systému ATM, prostřednictvím spolupráce s odpovědnými stranami;

c)

zařízení, postupy a lidské zdroje funkčního systému ATM, vzájemnou interakci mezi těmito prvky a interakci mezi zvažovanou součástí a zbytkem funkčního systému ATM.

3.2.2   Oddíl 2

Postupy rozpoznání, posouzení a zmírnění rizika zahrnují:

a)

stanovení rozsahu, hranic a rozhraní zvažované součásti, jakož i identifikace funkcí, které má tato součást plnit, a provozní prostředí, ve kterém má pracovat;

b)

stanovení cílů provozní bezpečnosti, které mají být kladeny na součást, obsahujících:

i)

rozpoznání věrohodných rizik a závad souvisejících s ATM, společně se souhrnnými účinky,

ii)

posouzení jejich případných účinků na provozní bezpečnost letadel, jakož i posouzení závažnosti těchto účinků pomocí schématu pro klasifikaci závažnosti stanoveného v oddílu 4,

iii)

stanovení jejich přípustnosti, co se týče nejvyšší pravděpodobnosti výskytu nebezpečí, na základě závažnosti a maximální pravděpodobnosti účinků nebezpečí, způsobem, který je v souladu s oddílem 4;

c)

případné odvození strategie pro zmírnění rizika, která:

i)

určuje obranná opatření, která mají být provedena na ochranu před nebezpečími přinášejícími rizika,

ii)

případně zahrnuje vývoj požadavků na provozní bezpečnost, které mají potenciální dopad na zvažovanou součást nebo jiné části funkčního systému ATM nebo provozní prostředí,

iii)

představuje ujištění o proveditelnosti a účinnosti;

d)

ověření, zda byly splněny všechny stanovené cíle provozní bezpečnosti:

i)

před provedením změny,

ii)

v průběhu fáze přechodu do běžného provozu,

iii)

v průběhu provozní životnosti,

iv)

v průběhu přechodné fáze do vyřazení z provozu.

3.2.3   Oddíl 3

Výsledky, související odůvodnění a důkazy postupů posuzování a zmírňování rizika, včetně jeho rozpoznání se shrnují a dokládají způsobem, který zajišťuje, že:

a)

jsou uvedeny úplné argumenty dokládající, že zvažovaná součást jakož i celkový funkční systém ATM jsou a zůstanou přípustně bezpečné, jelikož splňují přidělené cíle a požadavky provozní bezpečnosti. To bude případně zahrnovat specifikace veškerých technik predikce, sledování nebo průzkumu;

b)

všechny požadavky na provozní bezpečnost související s provedením změny lze dohledat až k zamýšleným operacím/funkcím.

3.2.4.   Oddíl 4

Rozpoznání a posouzení závažnosti

Provádí se systematické rozpoznávání rizika. Závažnost účinků rizika v daném provozním prostředí se stanovuje pomocí schématu pro klasifikaci stanoveného v následující tabulce, přičemž klasifikace závažnosti je založena na konkrétním argumentu prokazujícím pravděpodobný účinek rizika v nejhorším případě.

Třída závažnosti

Vliv na provoz

1

(Nejzávažnější)

Nehoda, podle definice v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 (1)

2

Vážný incident, definovaný v článku 2 nařízení (EU) č. 996/2010

3

Velký incident související s provozem letadla, při kterém by mohla být ohrožena bezpečnost letadla, neboť téměř došlo ke srážce letadla s jiným letadlem, se zemí nebo s překážkami.

4

Významný incident, jehož okolnosti naznačují, že mohlo dojít k nehodě, k vážnému nebo velkému incidentu, kdyby nebylo riziko zvládnuto v rámci bezpečnostních rezerv nebo pokud by bylo v blízkosti jiné letadlo.

5

(Nejméně závažná)

Žádný bezprostřední vliv na provozní bezpečnost

Aby bylo možné vyvodit vliv nebezpečí na provoz a stanovit jeho závažnost, bude systematický přístup/postup zahrnovat účinky nebezpečí na různé prvky funkčního systému ATM, jako je posádka letadla, řídící letového provozu, funkční schopnosti letadla a funkční schopnosti pozemní části funkčního systému ATM a schopnost poskytovat bezpečné letové provozní služby.

Schéma pro klasifikaci rizik

Cíle provozní bezpečnosti založené na riziku se stanovují s ohledem na maximální pravděpodobnost výskytu nebezpečí, odvozenou jak od závažnosti jejího účinku, tak i od maximální pravděpodobnosti účinku nebezpečí.

Jako nezbytný doplněk k prokázání, že jsou splněny stanovené kvantitativní cíle, se používají další hlediska řízení provozní bezpečnosti, aby bylo možné zvýšit provozní bezpečnost systému ATM, kdykoli je to vhodné.

3.2.5   Oddíl 5

Systém zajištění bezpečnosti softwaru

V rámci provozu systému řízení provozní bezpečnosti zavede poskytovatel letových provozních služeb systém zajištění bezpečnosti softwaru v souladu s nařízením (ES) č. 482/2008.

3.3   Požadavky na provozní bezpečnost pro inženýrské a technické pracovníky, kteří provádějí úkoly související s provozní bezpečností

Poskytovatelé letových provozních služeb zajistí, aby techničtí a inženýrští pracovníci včetně pracovníků subdodavatelských provozních organizací, které provozují a udržují zařízení pro ATM schválené pro provoz, měli a udržovali dostatečné znalosti a povědomí o službách, které podporují, o skutečných a potenciálních účincích své práce na provozní bezpečnost těchto služeb a o příslušných platných pracovních omezeních.

S ohledem na pracovníky zabývající se úkoly souvisejícími s provozní bezpečností, včetně pracovníků subdodavatelských provozujících organizací, poskytovatelé letových provozních služeb dokládají přiměřenost způsobilosti pracovníků, zavedená opatření pro rozdělování služeb pro zajištění dostatečné kapacity a nepřetržitosti služby, programy a politiku kvalifikace pracovníků, politiku odborné přípravy pracovníků, plány odborné přípravy a také opatření pro dozor nad nekvalifikovanými pracovníky. Poskytovatelé zavádí postupy pro případy, kdy existují pochybnosti o tělesném a duševním stavu pracovníků.

Poskytovatelé letových provozních služeb uchovávají evidenci informací o počtech, stavu a rozmístění pracovníků zabývajících se úkoly spojenými s provozní bezpečností.

V uvedené evidenci musí být:

a)

identifikováni vedoucí pracovníci, kteří odpovídají za funkce spojené s provozní bezpečností;

b)

zaznamenány příslušné kvalifikace technických a provozních pracovníků v návaznosti na požadavky ohledně dovedností a způsobilosti;

c)

určeno umístění a povinnosti, které jsou přiděleny technickým a provozním pracovníkům, včetně metodiky rozdělování služeb.

4.   PRACOVNÍ METODY A PROVOZNÍ POSTUPY

Poskytovatelé letových provozních služeb musí být schopni prokázat, že jejich pracovní metody a provozní postupy splňují standardy uvedené v následujících přílohách k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví do té míry, do jaké souvisejí s poskytováním letových provozních služeb v dotyčném vzdušném prostoru:

a)

Příloha 2 Pravidla létání, 10. vydání, červenec 2005, včetně všech změn až po č. 42;

b)

Příloha 10 O civilní letecké telekomunikační službě, Svazek II – spojovací postupy, včetně těch, které mají status PANS (postupy pro letové navigační služby), 6. vydání, říjen 2001, včetně všech změn až po č. 85;

c)

Příloha 11 Letové provozní služby, 13. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 47-B.


(1)  Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 35.


PŘÍLOHA III

Specifické požadavky pro poskytování meteorologických služeb

1.   TECHNICKÁ A PROVOZNÍ ZPŮSOBILOST A SCHOPNOST

Poskytovatelé meteorologických služeb musí zajistit, aby meteorologické informace nezbytné pro výkon odpovídajících funkcí a ve formě vhodné pro uživatele byly k dispozici pro:

a)

provozovatele a členy letových posádek pro předletové a letové plánování;

b)

poskytovatele letových provozních služeb a letových informačních služeb;

c)

jednotky pátrací a záchranné služby;

d)

letiště.

Poskytovatelé meteorologických služeb musí ověřit úroveň dosažitelné přesnosti informací distribuovaných pro provoz, včetně zdroje těchto informací, a současně musí zajistit, aby byly tyto informace distribuovány dostatečně včas a aby byly podle potřeby aktualizovány.

2.   PRACOVNÍ METODY A PROVOZNÍ POSTUPY

Poskytovatelé meteorologických služeb musí být schopni prokázat, že jejich pracovní metody a provozní postupy splňují standardy uvedené v následujících přílohách k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví do té míry, do jaké souvisejí s poskytováním meteorologických služeb v dotyčném vzdušném prostoru:

a)

Příloha 3 Meteorologie, 17. vydání, červenec 2010, včetně všech změn až po č. 75;

b)

Příloha 11 Letové provozní služby, 13. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 47-B;

c)

Příloha 14 Letiště v následujících verzích:

i)

Svazek I o navrhování a provozování letišť, 5. vydání, červenec 2009, včetně všech změn až po č. 10-B,

ii)

Svazek II Heliporty, 3. vydání, červenec 2009, včetně všech změn až po č. 4.


PŘÍLOHA IV

Specifické požadavky pro poskytování leteckých informačních služeb

1.   TECHNICKÁ A PROVOZNÍ ZPŮSOBILOST A SCHOPNOST

Poskytovatelé leteckých informačních služeb musí zajistit, aby informace a údaje byly k dispozici v podobě vhodné pro:

a)

letové provozní pracovníky, včetně letové posádky, jakož i pro letové plánování, systémy řízení letů a letové simulátory;

b)

poskytovatele letových provozních služeb, kteří odpovídají za letové informační služby, letištní letové informační služby a poskytování předletových informací.

Poskytovatelé leteckých informačních služeb musí zajistit neporušenost údajů a ověřit úroveň přesnosti informací distribuovaných pro provoz, včetně zdroje těchto informací, předtím, než jsou tyto informace distribuovány.

2.   PRACOVNÍ METODY A PROVOZNÍ POSTUPY

Poskytovatelé leteckých informačních služeb musí být schopni prokázat, že jejich pracovní metody a provozní postupy splňují standardy uvedené:

a)

nařízení Komise (EU) č. 73/2010 (1);

b)

v následujících přílohách k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví do té míry, do jaké souvisejí s poskytováním leteckých informačních služeb v dotyčném vzdušném prostoru:

i)

Příloha 3 Meteorologie, 17. vydání, červenec 2010, včetně všech změn až po č. 75,

ii)

Příloha 4 Letecké mapy, 11. vydání, červenec 2009, včetně všech změn až po č. 56,

iii)

aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 73/2010, příloha 15 o letecké informační službě, 13. vydání, červenec 2010, včetně všech změn až po č. 36.


(1)  Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 6.


PŘÍLOHA V

Specifické požadavky pro poskytování komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb

1.   TECHNICKÁ A PROVOZNÍ ZPŮSOBILOST A SCHOPNOST

Poskytovatelé komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb musí zajistit dostupnost, nepřetržitost, přesnost a neporušenost svých služeb.

Poskytovatelé komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb musí ověřit kvalitativní úroveň služeb, které poskytují, a musí prokázat, že je jejich zařízení pravidelně udržováno a v případě potřeby kalibrováno.

2.   PROVOZNÍ BEZPEČNOST SLUŽEB

Poskytovatelé komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb musí splňovat požadavky přílohy II, části 3 o bezpečnosti služeb.

3.   PRACOVNÍ METODY A PROVOZNÍ POSTUPY

Poskytovatelé komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb musí být schopni prokázat, že jejich pracovní metody a provozní postupy splňují standardy uvedené v příloze 10 o civilní letecké telekomunikační službě k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví v následujících verzích do té míry, do jaké souvisejí s poskytováním komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb v dotyčném vzdušném prostoru:

a)

svazek I – Radionavigační prostředky, 6. vydání, červenec 2006, včetně všech změn až po č. 85;

b)

svazek II – Spojovací postupy, včetně těch, které mají status PANS (postupy pro letové navigační služby), 6. vydání, říjen 2001, včetně všech změn až po č. 85;

c)

svazek III – Komunikační systémy, 2. vydání, červenec 2007, včetně všech změn až po č. 85;

d)

svazek IV – Přehledový radar a protisrážkový systém, 4. vydání, červenec 2007, včetně všech změn až po č. 85;

e)

svazek V – Použití leteckých rádiových kmitočtů, 2. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 85.


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/42


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1036/2011

ze dne 17. října 2011,

kterým se pro účetní období 2012 Evropského zemědělského záručního fondu stanovují úrokové sazby používané pro výpočet nákladů na financování intervenčních opatření ve formě nákupu, skladování a odbytu zásob

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 884/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (2), se výdaje na finanční náklady vynaložené členskými státy při mobilizaci finančních prostředků na nákup produktů určí způsobem stanoveným v příloze IV uvedeného nařízení.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 884/2006 přílohy IV bodu I odst. 1 prvního pododstavce se provádí výpočet těchto finančních nákladů na začátku každého účetního období na základě jednotné úrokové sazby stanovené pro Unii Komisí. Tato úroková sazba odpovídá průměru termínované, tříměsíční a dvanáctiměsíční sazby EURIBOR zjištěné v průběhu šesti měsíců, které předcházely sdělení členských států podle prvního pododstavce bodu I odst. 2 uvedené přílohy IV, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vyvážením. Tuto sazbu je třeba stanovit na počátku každého účetního období Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF).

(3)

Pokud je úroková sazba sdělená některým členským státem nižší než jednotná úroková sazba stanovaná pro Unii, je pro tento členský stát přesto stanovena úroková sazba na úrovni nahlášené úrokové sazby v souladu s nařízením (ES) č. 884/2006 přílohou IV bodem I odst. 2 druhým pododstavcem.

(4)

Pokud však členský stát nezašle toto sdělení v požadované formě a lhůtě v souladu s nařízením (ES) č. 884/2006 přílohou IV bodem I odst. 2 prvním pododstavcem, považuje se v souladu s přílohou IV bodem I odst. 2 třetím pododstavcem úroková míra tohoto členského státu za nulovou. Pokud členský stát oznámí, že nenesl žádné úrokové náklady, protože během referenčního období zemědělské produkty v rámci veřejné intervence neskladoval, vztahuje se na tento členský stát jednotná úroková sazba stanovená Komisí. Dánsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Portugalsko a Slovinsko oznámily, že nenesly žádné úrokové náklady, protože během referenčního období neskladovaly zemědělské produkty v rámci veřejné intervence.

(5)

Vzhledem ke sdělením členských států Komisi je třeba s přihlédnutím k těmto skutečnostem stanovit úrokové míry, které se použijí pro účetní období 2012 EZZF.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro výdaje na finanční náklady vynaložené členskými státy při mobilizaci prostředků na nákup intervenčních produktů během účetního období 2012 z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) se úrokové sazby, stanovené v příloze IV nařízení (ES) č. 884/2006 v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, stanoví na:

a)

0,0 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Kypr, Estonsko a Lotyšsko;

b)

0,5 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Finsko;

c)

0,6 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Spojené království;

d)

0,9 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Německo;

e)

1,0 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Irsko;

f)

1,2 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Belgii;

g)

1,3 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Rakousko;

h)

1,4 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Českou republiku;

i)

1,8 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Švédsko;

j)

1,9 % pro zvláštní úrokovou sazbu pro Unii, použitelnou pro ostatní členské státy Unii.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35.


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/44


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1037/2011

ze dne 17. října 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že:

prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. října 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

EC

31,1

MA

42,0

MK

55,2

ZA

35,6

ZZ

41,0

0707 00 05

TR

132,0

ZZ

132,0

0709 90 70

EC

33,4

TR

116,3

ZZ

74,9

0805 50 10

AR

65,1

BR

38,2

CL

60,5

TR

65,3

UY

56,8

ZA

76,2

ZZ

60,4

0806 10 10

BR

182,7

CL

79,6

TR

119,8

ZA

64,2

ZZ

111,6

0808 10 80

AR

61,9

BR

62,6

CA

105,2

CL

69,3

CN

66,1

NZ

115,4

US

96,0

ZA

101,5

ZZ

84,8

0808 20 50

AR

50,6

CL

85,4

CN

104,3

TR

133,7

ZZ

93,5


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/46


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1038/2011

ze dne 17. října 2011,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená prováděcím nařízením (EU) č. 971/2011 na hospodářský rok 2011/12

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2011/12 byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 971/2011 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1004/2011 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené prováděcím nařízením (EU) č. 971/2011 na hospodářský rok 2011/12 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. října 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 254, 30.9.2011, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 267, 12.10.2011, s. 9.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 18. října 2011

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

49,78

0,00

1701 11 90 (1)

49,78

0,00

1701 12 10 (1)

49,78

0,00

1701 12 90 (1)

49,78

0,00

1701 91 00 (2)

51,45

2,03

1701 99 10 (2)

51,45

0,00

1701 99 90 (2)

51,45

0,00

1702 90 95 (3)

0,51

0,21


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


ROZHODNUTÍ

18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/48


ROZHODNUTÍ RADY 2011/691/SZBP

ze dne 17. října 2011

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu (1)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 28, čl. 31 odst. 2 a článek 33 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 4. února 2008 přijala Rada společnou akci 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) (2) a společnou akci 2008/123/SZBP (3) o jmenování pana Pietera FEITHA zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) v Kosovu.

(2)

Dne 5. května 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/270/SZBP (4) o jmenování pana Fernanda GENTILINIHO zvláštním zástupcem EU v Kosovu do 31. července 2011.

(3)

Dne 28. července 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/478/SZBP (5) o prodloužení mandátu zvláštního zástupce EU do 30. září 2011.

(4)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen do 31. ledna 2012.

(5)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2011/270/SZBP se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) v Kosovu na období od 1. května 2011 do 31. ledna 2012 je jmenován pan Fernando GENTILINI. Na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) může být mandát zvláštního zástupce EU ukončen dříve, rozhodne-li tak Rada.“

2)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. května 2011 do 30. září 2011 činí 690 000 EUR.

Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. října 2011 do 31. ledna 2012 činí 770 000 EUR.“

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 1. října 2011.

V Bruselu dne 17. října 2011.

Za Radu

předseda

M. DOWGIELEWICZ


(1)  Ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999).

(2)  Úř. věst. L 42, 16.2.2008, s. 92.

(3)  Úř. věst. L 42, 16.2.2008, s. 88.

(4)  Úř. věst. L 119, 7.5.2011, s. 12.

(5)  Úř. věst. L 197, 29.7.2011, s. 12.


18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/49


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 14. října 2011

o žádosti Spojeného království o přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV

(oznámeno pod číslem K(2011) 7228)

(Pouze anglické znění je závazné)

(2011/692/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 331 odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský parlament a Rada přijaly dne 5. dubna 2011 směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (1).

(2)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Spojené království neúčastnilo přijímání této směrnice, a proto pro něj není závazná ani použitelná.

(3)

V souladu s článkem 4 uvedeného protokolu, Spojené království oznámilo Komisi dopisem ze dne 14. července 2011 svůj záměr tuto směrnici přijmout,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Směrnice 2011/36/EU se použije pro Spojené království.

Článek 2

Směrnice 2011/36/EU vstupuje pro Spojené království v platnost dnem oznámení tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 14. října 2011.

Za Komisi

Cecilia MALMSTRÖM

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.


IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

18.10.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/50


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 21. prosince 2005

o plánu restrukturalizace španělského uhelného průmyslu a státní podpoře na léta 2003–2005, které na roky 2003 a 2004 provedlo Španělsko

(oznámeno pod číslem K(2005) 5410)

(Pouze španělské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2011/693/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek v souladu s výše uvedeným ustanovením (1), a s ohledem na jejich připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 19. prosince 2002 Španělsko v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy oznámilo Komisi plán restrukturalizace španělského uhelného průmyslu podle podmínek nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (2).

(2)

Dopisy ze dne 19. února 2003 a ze dne 31. července 2003 si Komise vyžádala doplňující informace. Španělsko tyto doplňující informace předložilo dopisy ze dne 18. dubna 2003 a ze dne 3. října 2003.

(3)

Dopisem ze dne 16. června 2003 Španělsko předložilo ministerské opatření ECO 768/2003 ze dne 17. března 2003 o poskytnutí finanční podpory uhelným podnikům na rok 2003.

(4)

Dopisem ze dne 8. srpna 2003 pak Španělsko podle podmínek uvedených v nařízení (ES) č. 1407/2002 oznámilo výši podpor, které měly být uhelným podnikům poskytnuty v roce 2003.

(5)

Dopisy ze dne 18. srpna 2003 a 18. září 2003 Španělsko Komisi zaslalo informace o výrobních nákladech výrobních jednotek, jak stanoví rozhodnutí Komise 2002/871/ES ze dne 17. října 2002, kterým se zavádí společný rámec pro sdělování údajů potřebných pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (3).

(6)

Dopisem ze dne 10. února 2004 Španělsko předložilo ministerské opatření o poskytnutí finanční podpory uhelným podnikům na rok 2004.

(7)

Po prostudování informací poskytnutých španělskými orgány Komise dopisem ze dne 30. března 2004 sdělila Španělsku své rozhodnutí zahájit postup stanovený v čl. 88 odst. 2 Smlouvy. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(8)

Dopisy ze dne 30. června 2004 a 16. července 2004 Španělsko poskytlo doplňující informace o plánu restrukturalizace.

(9)

Dopisem ze dne 19. února 2005 Španělsko předložilo ministerské opatření o poskytnutí finanční podpory uhelným podnikům na rok 2005.

(10)

Komise si dopisem ze dne 7. září 2005 vyžádala doplňující informace. Španělsko na žádost odpovědělo dopisem ze dne 20. října 2005, v němž tyto doplňující informace o plánu restrukturalizace poskytlo.

(11)

Komise je povinna přijmout na základě informací předložených Španělskem rozhodnutí o plánu restrukturalizace španělského uhelného průmyslu, a pokud k tomuto plánu vysloví kladné stanovisko, rozhodne i o podporách na roky 2003, 2004 a 2005.

(12)

Na plán restrukturalizace a finanční opatření se vztahuje nařízení (ES) č. 1407/2002. Podle čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení musí Komise o plánu restrukturalizace přijmout rozhodnutí, aby se určilo, zda je v souladu s podmínkami a kritérii stanovenými v článcích 4 až 8 a zda odpovídá cílům tohoto nařízení. Pokud Komise k plánu vysloví kladné stanovisko, je navíc v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení povinna ověřit i to, zda jsou s předmětným plánem restrukturalizace v souladu opatření oznámená na období let 2003–2005 a zda je podpora celkově slučitelná s řádným fungováním společného trhu.

2.   PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

(13)

Rozhodnutím Komise 98/637/ESUO ze dne 3. června 1998 o poskytnutí podpor uhelnému průmyslu Španělskem v roce 1998 (5) byl schválen plán restrukturalizace španělského uhelného průmyslu na období 1998–2002. Tento plán vycházel z Plánu restrukturalizace uhelného průmyslu a alternativního vývoje těžebních oblastí na léta 1998–2005, který byl podepsán dne 15. července 1997. Plán byl výsledkem dohody mezi španělskými orgány a zúčastněnými stranami v uhelnému průmyslu a obsahoval podmínky pro podniky přijímající podporu. Komise posoudila u plánu restrukturalizace na období 1998–2002 jeho shodu s obecnými a zvláštními cíli rozhodnutí Komise č. 3632/93/ESUO ze dne 28. prosince 1993, kterým se stanoví pravidla Společenství týkající se státní podpory uhelnému průmyslu (6), a vyslovila k němu kladné stanovisko.

(14)

Vzhledem k tomu, že španělská vláda hodlala poskytnout podporu uhelnému průmyslu po uplynutí platnosti Smlouvy o ESUO dne 23. července 2002, španělské orgány ve shodě s nařízením (ES) č. 1407/2002 (zejména s čl. 9 odst. 10 tohoto nařízení) dne 19. prosince 2002 oznámily Komisi předběžný plán přístupu k uhelným rezervám a uzavření výrobních jednotek na období 2003–2005.

(15)

Do tohoto plánu restrukturalizace se promítá záměr španělských orgánů pokračovat v podpoře uhelného průmyslu v období 2003–2005, a to podporou produkce i podporou určenou k pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace. Tento návrh pro období do roku 2005 předpokládá, že úsilí vynaložené podniky a pracovníky na restrukturalizaci tohoto odvětví během období 1998–2002 bude pokračovat v rámci španělského plánu restrukturalizace uhelného průmyslu na období 1998–2005 při zohlednění cílů nařízení (ES) č. 1407/2002 (tj. půjde o menší objem produkce s menší podporou a nižšími stavy pracovních sil tak, aby bylo možné snížit výrobní náklady).

(16)

Španělské orgány uvedly, že jedním z kritérií, jež je třeba vzít v úvahu při rozhodování o tom, které výrobní jednotky udržovat na minimální úrovni těžby v rámci zaručení přístupu k uhelným rezervám, musí být sociální situace. Dalšími kritérii měly být existence trhu s uhlím a uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí – na základě těchto kritérií měly být určeny elektrárny, jež by mohly pokračovat v provozu.

(17)

Kromě toho byly španělské orgány názoru, že celkové snížení podpory navržené v jejich plánu na léta 2003–2005 povede k tomu, že podniky budou dobrovolně požadovat snižování kapacit. Možné poskytování podpory na uzavření výrobních jednotek by automaticky znamenalo snížení výrobní kapacity, a do konce roku 2005 by se tak mělo dosáhnout plánovaného cíle kolem 12 milionů tun. Španělské orgány Komisi zaručily, že podpora na uzavření výrobních jednotek podle podmínek uvedených v článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002 bude využita výhradně na pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s uzavíráním výrobních jednotek.

(18)

Hospodářství a zaměstnanost v hornických oblastech je stále hluboko pod úrovní, kterou měly před restrukturalizací uhelného průmyslu. Z tohoto důvodu španělské orgány uvedly, že potřebují více času na provádění politik ekonomické podpory a náhrady za zaměstnání v těžebním průmyslu. Procesy restrukturalizace uhelného průmyslu není možné urychlit nad rámec toho, co navrhují zmíněné plány. Španělské orgány argumentují, že proces restrukturalizace probíhá teprve pět let, tedy mnohem kratší dobu než v ostatních zemích se značně rozvinutým uhelným průmyslem.

(19)

Španělské orgány využily možnosti, kterou nabízí ustanovení čl. 9 odst. 8 nařízení (ES) č. 1407/2002, podle něhož členské státy mohou u řádně zdůvodněných případů oznámit Komisi nejpozději do června 2004 totožnost jednotlivých výrobních jednotek zahrnutých do plánů uvedených v odstavcích 4 a 6 daného článku.

(20)

Na základě rozhodnutí 2002/871/ES španělské orgány Komisi též informovaly o výrobních nákladech výrobních jednotek v referenčním roce 2001/2002 a v letech 2003–2005.

(21)

Podle podmínek definice „výrobní jednotky“ uvedené v článku 2 rozhodnutí 2002/871/ES každý uhelný podnik, s výjimkou podniku Hunosa, definoval své podzemní uhelné dílo s příslušnou infrastrukturou jako jedinou „hlubinnou výrobní jednotku“ a všechna svá povrchová uhelná díla s příslušnou infrastrukturou jako jedinou „povrchovou výrobní jednotku“.

Oznámené výrobní jednotky a výroba v referenčním roce 2001/2002 jsou následující:

Výrobní jednotka

H: hlubinná

P: povrchová

Výrobní kapacita v referenčním roce

(v tunách měrného paliva, tmp)

Alto Bierzo, S.A.

H

104 405

Antracitas de Arlanza, S.L.

H

10 360

Antracitas de Guillón, S.A.

H

57 100

Antracitas La Granja, S.A.

H

51 550

P

8 930

Antracitas de Tineo, S.A.

H

50 100

Campomanes Hermanos, S.A.

H

43 320

CARBONAR, S.A.

H

320 000

Carbones de Arlanza, S.A.

H

25 332

Carbones de Linares, S.L.

H

12 817

Carbones del Puerto. S.A.

H

3 400

Carbones El Túnel, S.L.

H

17 420

Carbones de Pedraforca, S.A.

H

75 110

Carbones San Isidro y María, S.L.

H

31 920

Compañía General Minera de Teruel, S.A.

H

21 000

P

71 000

Coto Minero del Narcea, S.A.

Monasterio

H

9 000

Brañas

H

69 000

Coto Minero Jove, S.A.

H

82 334

E.N. Carbonífera del Sur, S.A.

Pozo María

H

18 210

Peñarroya

P

381 240

Emma, Puerto Llano

P

464 040

ENDESA, S.A. (TERUEL)

Andorra

H

55 070

Andorra

P

354 310

González y Díez, S.A.

Tineo

H

113 098

Buseiro

P

16 605

Hijos de Baldomero García, S.A.

H

60 340

Hullas de Coto Cortes, S.A.

H

282 120

P

48 340

Hullera Vasco-Leonesa, S.A.

H

713 533

P

320 882

INCOMISA, S.A.

H

9 370

La Carbonífera del Ebro, S.A.

H

38 426

MALABA, S.A.

H

26 310

Mina Adelina, S.A.

H

8 200

Mina Escobal, S.L.

H

3 079

Mina La Sierra, S.A.

H

5 560

Mina Los Compadres, S.L.

H

5 610

Minas de Navaleo, S.L.

H

19 636

Minas de Valdeloso, S.L.

H

9 870

Minas del Principado, S.A.

H

16 903

MINEX, S.A.

H

59 520

Minera del Bajo Segre, S.A.

H

25 164

Minero Siderurgia de Ponferrrada S.A.

H

643 000

P

154 000

Muñoz Solé Hermanos, S.A.

H

23 141

Promotora de Minas del Carbón

P

50 580

S.A. Catalano-Aragonesa

H

324 550

P

504 800

Unión Minera del Norte, S.A. (UMINSA)

H

736 430

P

86 850

Unión Minera Ebro-Segre, S.A. (UMESA)

H

14 090

Viloria Hermanos, SA.

H

73 964

P

29 844

Virgilio Riesco S.A.

H

24 680

Mina La Camocha

H

 

HUNOSA – Aller

H

314 000

HUNOSA – Figaredo

H

89 000

HUNOSA – San Nicolás

H

110 000

HUNOSA – Montsacro

H

107 000

HUNOSA – Carrio

H

105 000

HUNOSA – Sotón

H

86 000

HUNOSA – María Luisa

H

172 000

HUNOSA – Candil

H

94 000

HUNOSA – Pumarabule

H

73 000

Celkem (Tmp)

 

8 023 203

(22)

Dopisem ze dne 3. října 2003 španělské orgány oznámily Komisi, že v roce 2005 budou uzavřeny hlubinné výrobní jednotky Endesa, Encasur a Antracitas de Guillón S.A. a že podnik Promotora de Minas de Carbón S.A. uzavře svou povrchovou výrobní jednotku.

2.1   Snížení provozní podpory

(23)

Pro důlní podniky se na léta 2003, 2004 a 2005 navrhovalo snížení podpory na pokrytí očekávaných provozních schodků o 4 % ročně, s výjimkou podniku Hunosa, pro který mělo být průměrné snížení 5,75 % ročně.

2.2   Výrobní kapacita

(24)

Pokud jde o výrobní kapacitu, španělská vláda navrhla, že v roce 2005 poskytne podporu na těžbu uhlí v přibližném objemu 12 milionů tun. V roce 2002 se produkce blížila 13,4 milionu tun.

2.3   Rozpočet

(25)

Celková výše provozních podpor a oznámených technických a sociálních nákladů je následující:

(v EUR)

Rok

Provozní podpora (7)

Technické náklady (8)

Sociální náklady (9)

2003

568 647 000

81 299 000

469 072 000

2004

539 854 000

82 987 000

490 112 000

2005

513 046 000

96 739 000

484 866 000

(26)

Pokud jde o období 2006–2007, španělské orgány oznámily, že v dané chvíli není možné stanovit pro toto období konkrétní cíle. Navrhují proto pokračovat ve snižování podpory o 4 % ročně. Po schválení plánu přístupu k uhelným rezervám budou Komisi oznámeny konkrétní podmínky rozdělování podpory a distribuce těžby (v tunách).

2.4   Plán týkající se uhelného podniku Hunosa

(27)

Španělské orgány oznámily podrobné informace o plánu pro společnost Hunosa, která je důlním podnikem ve veřejném vlastnictví. Na období 2002–2005 se předpokládá pokles kapacity z 1,8 milionu tun v roce 2001 na 1,34 milionu tun v roce 2005. Podpora na pokrytí provozních schodků klesne z 321 091 000 EUR v roce 2001 na 239 281 000 EUR v roce 2005.

(28)

Hlavním cílem plánu pro podnik Hunosa na období 2002–2005 bylo předně tento podnik restrukturalizovat a snížit ztráty tak, aby opatření k omezení činnosti podle národního plánu těžby a právních předpisů Společenství náležitě přihlížela k hospodářskému a sociálnímu významu asturské centrální uhelné pánve. Dalším cílem bylo položit základ budoucímu rozvoji oblasti, ve které se nachází asturská centrální uhelná pánev, a sice vytvořením podmínek pro nová pracovní místa, jež by nahradila pracovní místa v uhelném průmyslu. Plán Hunosy také počítal se snížením provozní ztráty podniku o více než 30 %, se snížením stavu pracovních sil o 33,6 % a se zvýšením produktivity o 21,4 %.

(29)

Plán podniku Hunosa předpokládal zavedení souboru opatření ke snížení produkce. V prvé řadě se přistoupilo k uzavření dvou z devíti existujících výrobních jednotek. Uzavřena byla i mokrá úpravna uhlí. Uzavření těchto tří provozů představovalo snížení výrobní kapacity o 25 %. Za druhé byly podniknuty kroky k maximálnímu zvýšení produktivity, které se zaměřovaly na výběr ložisek, úroveň modernizace a praní uhlí. Úsilí se soustředilo na doly s nejvyšší produktivitou, nejnižšími celkovými náklady a nejvyšší jakostí. Část produkce měla být v zásadě vyhrazena pro nedalekou elektrárnu a Hunosa měla ročně dodávat uhlí kryjící spotřebu 100 dní. Za třetí si toto plánované omezení činnosti vynutilo snížení počtu zaměstnanců. V důsledku přijatých opatření se v průběhu plánu měla rovněž snížit těžba o 26,1 % z 1,8 milionu tun v roce 2001 na 1,34 milionu tun v roce 2005.

(30)

Plán podniku Hunosa předpokládal pro období 2002–2005 přijetí 550 nových pracovníků. Španělské orgány se zaručily, že pokud bude toto přijímání nutné, noví pracovníci budou vybíráni z řad těch, kdo ztratili práci v jiných, dříve uzavřených důlních podnicích, s výjimkou dvou velmi konkrétních případů, kterými budou: přijímání specialistů a přijímání přímých potomků bývalých pracovníků Hunosy, kteří zemřeli v důsledku pracovního úrazu.

(31)

Španělské orgány sdělily, že náklady na tunu měrného paliva (tmp) ve výrobních jednotkách podniku Hunosa, které během restrukturalizačního období navrhují ponechat v provozu, jsou následující:

Výrobní jednotka

Průměrné náklady (EUR/tmp)

Snížení (%)

Rok 2001

Rok 2005

Aller

271

237

12,5

San Nicolás

429

317

26,1

Montsacro

342

251

26,6

Carrio

261

223

14,5

Sotón

376

304

19,1

Mo Luisa

371

331

10,8

Candil

411

340

17,3

Průměr

344

278

19,2

(32)

Španělské orgány uvedly, že toto snížení výrobních nákladů, vyčíslené přibližně na 20 % v období 2002–2005, naznačuje možnosti snižování výrobních nákladů Hunosy a že tento trend by mohl být v budoucnu posílen. Podle španělských orgánů toto snížení výrobních nákladů znamená také 25 % snížení podpory, jež je podniku poskytována, a i tento trend by mohl do budoucna nabývat na významu.

(33)

Ve shodě s cíli stanovenými v plánu se navrhuje přijmout soubor opatření na podporu vybudování hospodářské struktury, která bude v zeměpisné oblasti, kde Hunosa působí, alternativou k těžbě uhlí. V této souvislosti byl přijat závazek mezi španělskými orgány a odbory, který má rozličnými opatřeními přijatými podle plánu podpořit, aby bylo v asturské centrální uhelné pánvi mezi lety 2002–2005 vytvořeno 650 pracovních míst.

(34)

Co se týče podpory na pokrytí závazků vzniklých v minulosti a výjimečných nákladů procesu restrukturalizace, které doprovázejí uplatňování technických opatření týkajících se koncentrace a volby ložisek a s tím spojené změny kapacity, španělské orgány vysvětlily, že je třeba přijmout určitá sociální opatření, a to zejména pro financování programu předčasného odchodu do důchodu. Podpora, jež bude pokrývat tato opatření i další navrhované kroky, se bude postupně snižovat.

(35)

Následující tabulka ukazuje snižování stavu pracovních sil a celkovou výši podpor, které mají být poskytnuty podle plánu pro podnik Hunosa, jak to navrhuje plán restrukturalizace.

Rok

Stav pracovních sil na konci roku

Podpora na omezení činnosti (10)

(v EUR)

Podpora na pokrytí výjimečných nákladů (11)

(v EUR)

2003

4 902

271 593 000

302 557 000

2004

4 437

254 682 000

298 983 000

2005

4 079

239 281 000

286 203 000

(36)

Dopisem ze dne 22. dubna 2003 španělské orgány oznámily Komisi, že záměrem plánu podniku Hunosa je mimo jiné udržování minimální těžby uhlí (jako preventivní opatření) k zaručení přístupu k uhelným rezervám.

(37)

Španělské orgány ve svém dopise zdůvodnily, že minimální těžba Hunosy dosáhne v roce 2005 výše 1,34 milionu tun, aby bylo možné pokrýt 30 % spotřeby (100 dní) elektráren v okolí jejích dolů, a navrhly použít stejné kritérium i po roce 2005. Španělské orgány se rovněž domnívaly, že udržování strategické těžby v okolí elektráren je přednostním cílem plánu přístupu k uhelným rezervám.

2.5   Doba trvání programu

(38)

Podpora se bude poskytovat v období 2003–2005.

2.6   Forma podpory

(39)

Podpora se bude poskytovat formou dotací.

2.7   Příjemci

(40)

Výrobní jednotky španělských uhelných podniků uvedené v 21. bodě.

2.8   Právní základ

(41)

Orden ministerial ECO/2731/2003, Orden ministerial ECO/768/2003, Orden ministerial ECO/180/2004 a Orden ministerial ITC/626/2005.

2.9   Stav energetiky a životního prostředí ve Španělsku

(42)

Podle předběžného odhadu výroby elektřiny vypracovaného Španělskem na období 2000–2011 se podíl uhlí na výrobě elektřiny sníží z 35,9 % v roce 2000 na 15 % v roce 2011. Objem elektrické energie vyrobené ze zemního plynu se během téhož období zvýší z 9,7 % na 33,1 % a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů pak vzroste z 16,9 % na 28,4 %. Z výroby elektřiny pochází pouze 28 % celkových emisí CO2. Španělsko považuje za nelogické uvádět do souvislosti podporu poskytovanou vnitrostátní produkci uhlí s otázkou emisí CO2. Podle něho by měla být spíše brána v úvahu korelace mezi emisemi a výrobou elektřiny. Elektrárny budou v provozu, dokud to bude technicky a ekonomicky možné, bez ohledu na to, zda používají uhlí z domácí výroby nebo uhlí dovezené.

2.10   Důvody pro zahájení řízení

(43)

Dne 30. března 2004 Komise zahájila formální vyšetřovací řízení. Pochybovala o tom, zda je oznámený plán v souladu s podmínkami a kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 1407/2002, i o tom, do jaké míry je v souladu s jeho cíli. Podle Komise nebyl plán dostatečně podrobně vysvětlen. Ve svém dopise ze dne 30. března 2004 proto požádala španělské orgány, aby:

a)

oznámily odhad celkové těžby uhlí za těžební rok a předpokládanou výši podpory na omezení činnosti za těžební rok, jak to vyžaduje čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 1407/2002;

b)

vyjasnily, jaká jsou výběrová kritéria, která musí splnit výrobní jednotky, mají-li být zahrnuty do plánu přístupu k uhelným rezervám, a aby oznámily odhad celkové těžby uhlí za těžební rok a odhadovanou výši podpory na přístup k uhelným rezervám, jak to vyžaduje čl. 9 odst. 6 nařízení (ES) č. 1407/2002;

c)

objasnily, zda výše podpory na omezení činnosti za těžební rok, jak to vyžaduje čl. 9 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1407/2002, má být přinejmenším podporou, kterou Španělsko zamýšlelo poskytnout podnikům/výrobním jednotkám uvedeným v 18. bodě rozhodnutí Komise 2002/826/ESUO ze dne 2. července 2002 o finanční podpoře Španělska ve prospěch uhelného průmyslu v roce 2001 a v období od 1. ledna 2002 do 23. července 2002 (12);

d)

poskytly všechny dostupné informace o použití kritéria postupného snižování podpor a aby uvedly, zda zohlednily faktory konkurenceschopnosti, jako je vývoj výrobních nákladů, a zda by se zařazení výrobní jednotky do plánu zrušení výrobních jednotek považovalo za důvod pro větší míru snižování podpory;

e)

objasnily, zda budou do 31. prosince 2005 uzavřeny výrobní jednotky o kapacitě 1,66 milionu tun;

f)

objasnily, zda hlubinné výrobní jednotky Antracitas de Guillón, Endesa a Encasur obdržely v roce 2003 provozní podporu; aby oznámily, zda provozní podpora přijatá těmito výrobními jednotkami od roku 1998 do roku 2002 na pokrytí výjimečných nákladů v souladu s článkem 5 rozhodnutí č. 3632/93/ESUO tyto náklady nepřesahuje; a aby vyjasnily, zda by v případě, že by podpora náklady překročila, Španělsko požadovalo navrácení rozdílu;

g)

oznámily celkovou částku podpory poskytnuté Hunose v letech 2003, 2004 a 2005 při zohlednění snížení výrobních nákladů oznámeného tímto podnikem;

h)

uvedly maximální počet pracovních míst v podniku Hunosa, který je nutný u pracovníků se specializovaným technickým vzděláním;

i)

podrobně vyložily provedené úpravy ministerského opatření ECO/2731/2003, aby existovala záruka ohledně správného uplatňování článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002, a dále aby potvrdily, že pro podporu budou způsobilé výrobní jednotky oznámené v souladu s rozhodnutím 2002/871/ES.

3.   PŘIPOMÍNKY ŠPANĚLSKA

(44)

Po zahájení řízení obdržela Komise následující připomínky španělských orgánů. Třetí strany připomínky nepředložily.

3.1   Podpora na omezení činnosti (článek 4 nařízení (ES) č. 1407/2002) a podpora na přístup k uhelným rezervám (čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení)

(45)

Španělské orgány předložily zprávy o podpoře uhrazené v roce 2003 a 2004 a předběžný odhad plateb na rok 2005, ve kterých je podpora rozdělena podle toho, zda byla poskytnuta podle článku 4 nebo 5 nařízení (ES) č. 1407/2002. Podpora, která byla podniku Hunosa poskytnuta nebo která mu teprve poskytnuta být měla, je rozdělena podle toho, jestli je financována ze souhrnného státního rozpočtu nebo ze SEPI (13).

3.1.1   Výroba v období 2003–2005

(46)

Trend výroby vzešlý ze zavírání výrobních kapacit, ke kterému se toto odvětví zavázalo, je následující:

(Jednotka: kolotána)

 

2001

2002

2003

2004

2005

Výroba

13 993

13 372

12 576

12 400

12 000

3.1.2   Kritéria

(47)

Španělské orgány nahlásily kritéria, která byla uplatněna pro třídění výrobních jednotek jako příjemců podpory v souladu s článkem 4 nebo čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1407/2002. Jako hlavní kritérium byly zvoleny náklady na výrobu jedné tuny měrného paliva. Dalšími kritérii pak byly:

a)

existence trhu, resp. dostupnost fungující elektrárny v okruhu 100 km;

b)

platební schopnost podniku, který výrobní jednotku vlastní; v tomto ohledu by měla být minimální úměra mezi vlastními zdroji podniku a celkovými pasivy.

(48)

Konečně je třeba zvážit sociální a regionální situaci v oblasti, kde se výrobní jednotka nachází. Podle španělské vlády je nutno toto sociální a regionální kritérium zachovat jakožto nepřehlédnutelný faktor. Španělská vláda by nicméně byla připravena zvážit veškeré podmínky, které by útvary Komise mohly navrhnout.

(49)

Definice „výrobní jednotky“ byla zkontrolována u podniků, které mají největší výrobní kapacitu, a které by tudíž mohly mít více než jednu výrobní jednotku. Až doposud byl rozbor podpory prováděn na úrovni podniků a podzemní uhelná díla byla počítána společně s povrchovými uhelnými díly (výjimkou byl případ Hunosa).

3.1.3   Podpora na omezení činnosti

(50)

Španělské orgány uvedly, že – jak je vidět ve zprávě – všechny podniky, jež byly v roce 2002 zařazeny mezi příjemce podpory v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 3632/93/ESUO, jsou nyní zařazeny mezi podniky přijímající podporu v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1407/2002.

3.1.4   Postupné snižování podpory

(51)

Španělské orgány uvedly, že do konce roku 2005 má být snížení podpory globální a ve výši 4 % za rok.

3.2   Podpora na pokrytí výjimečných nákladů

(52)

Španělské orgány též informovaly Komisi, že opatření ECO/2731/2003 bylo pozměněno tak, aby bylo uvedeno do souladu s požadavky článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002. Toto opatření se bude vztahovat pouze na výrobní jednotky, které budou uzavřeny do 31. prosince 2005, a nebude jej možno vztahovat na programy uzavření s lhůtou přesahující toto datum. Jako maximální podpora určená na pokrytí typů nákladů obsažených v příloze nařízení (ES) č. 1407/2002 byla navíc stanovena odškodnění ve výši 13 EUR na každých 1 000 tepelných jednotek ve smlouvách na uhlí zrušených v důsledku uzavření výrobní jednotky, která palivo dodávala. Proplácet se budou pouze řádně odůvodněné skutečné náklady uzavření.

3.3   Předchozí rozhodnutí Komise

3.3.1   Uzavření do 31. prosince 2005

(53)

Španělská vláda hodlá dodržet 18. bod odůvodnění rozhodnutí 2002/826/ESUO tím, že v podnicích uvedených v tomto bodu definitivně uzavře výrobní kapacitu o objemu 1,66 milionu tun do 31. prosince 2005. Některé z těchto podniků již začaly snižovat výrobní kapacitu v roce 2002.

3.3.2   Výrobní jednotky, které přijaly podporu na pokrytí výjimečných nákladů spojených s uzavřením

(54)

Jak je uvedeno ve zprávách o podpoře za rok 2003, 2004 a 2005, podpora poskytnutá v roce 2003 podnikům Antracitas de Guillón, Encasur, Endesa a PMC (před uzavřením v roce 2004) a podpora naplánovaná na roky 2004 a 2005 je podporou na omezení činnosti. Podpora poskytnutá za účelem krytí výjimečných nákladů spojených s uzavřením v letech 1998 až 2002 podnikům Endesa a Encasur byla v té době zdůvodněna jakožto příspěvek na pokrytí rozdílů v platbách mezi běžným předčasným starobním důchodem a 100 % vyplacenými těmito podniky. Španělské orgány předložily zavazující dopisy, které potvrzují uzavření určených výrobních jednotek ke konci roku 2005.

3.4   Plán podniku Hunosa

3.4.1   Připomínky k restrukturalizačním snahám podniku Hunosa

(55)

Španělské orgány uvedly podrobnosti o rozsáhlé restrukturalizaci uskutečněné v posledních letech a o míře plnění plánu na léta 2002–2005. Plán zahrnuje uzavření dvou dolů, což znamená snížení objemu těžby o 700 000 tun.

3.4.2   Podpora podniku Hunosa v letech 2003–2005

(56)

Španělské orgány uvedly, že objem podpory při restrukturalizaci bude striktně udržován v rozsahu mezí nákladů vzešlých z externalizace sociálních povinností, a poskytly příslušný výklad.

(57)

Zjevný rozpor mezi významnou snahou o snížení nákladů a méně významným snižováním podpory produkce v zásadě vzešel ze změn příjmů, do nichž se promítly mezinárodní ceny dovezeného uhlí a kurz amerického dolaru vůči euru. Španělské orgány poskytly podrobné údaje o výpočtech příjmů a vyložily, proč jsou příjmy obecně nižší než mezinárodní cena dovezeného uhlí.

(58)

Španělské orgány předložily také podrobné vysvětlení podpory na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace.

3.4.3   Informace o náboru nových odborných pracovníků

(59)

Španělské orgány zdůraznily, že najímání pracovních sil přísně podléhá potřebám obsadit pracovní místa zásadní důležitosti, a to zejména z bezpečnostních důvodů. Je však třeba poznamenat, že v prvních dvou letech plánu se doposud žádný nový nábor neuskutečnil. Jako preventivní opatření španělské orgány nicméně stanovily, že předpokládaný počet přijatých pracovníků by nepřesáhl 100.

4.   POSOUZENÍ PODPORY

4.1   Použití čl. 87 odst. 1 Smlouvy

(60)

Při rozhodování, zda opatření programu představují podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, musí být určeno, zda je podpora poskytována členským státem nebo ze státních prostředků, zda zvýhodňuje určité podniky, zda narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a zda může ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(61)

První podmínka článku 87 souvisí s tím, zda byla podpora poskytnuta státem nebo ze státních prostředků. V tomto konkrétním případě je existence státních prostředků doložena skutečností, že opatření je financováno z veřejného státního rozpočtu a do menší míry ze SEPI, společnosti ve veřejném vlastnictví plně ovládané státem.

(62)

Druhá podmínka čl. 87 odst. 1 se týká možnosti, že opatření bude zvýhodňovat konkrétní podniky. V prvé řadě je třeba určit, zda podniky, které jsou příjemci podpory, budou hospodářsky zvýhodněny, a zadruhé, zda je tento prospěch poskytnut konkrétnímu typu podniku. Podpora zjevně poskytuje hospodářský prospěch uhelným podnikům, neboť tato podpora obsahuje přímou dotaci na pokrytí běžných výdajů, které by jinak tyto podniky musely hradit samy. Tyto výdaje jsou dány rozdílem mezi předvídatelnými výrobními náklady a předvídatelným příjmem a náklady spojenými s restrukturalizací a uhelné podniky mají prospěch z toho, že se jim za tyto náklady částečně poskytuje náhrada. Dotčená opatření se kromě toho zaměřují výhradně na uhelné podniky ve Španělsku, čímž tyto podniky upřednostňují oproti jejich konkurentům, tj. jsou selektivní.

(63)

Podle třetí a čtvrté podmínky čl. 87 odst. 1 podpora nesmí narušit nebo hrozit narušením hospodářské soutěže či ovlivnit nebo mít tendenci ovlivnit obchod mezi členskými státy. V daném případě však hrozí, že opatření hospodářskou soutěž naruší, neboť posilují finanční situaci a zvětšují prostor pro činnost příjemců podpory ve srovnání s jejich konkurenty, kteří podporu nedostávají. Dokonce i když je obchod s uhlím mezi členskými státy značně omezen a dotčené podniky neexportují, mají podniky z jiných členských států méně prostoru pro vývoz svých produktů na španělský trh.

(64)

Z tohoto důvodu se na dotčená opatření vztahuje čl. 87 odst. 1 Smlouvy a lze je považovat za slučitelná se společným trhem pouze v případě, že vyhovují některé z výjimek stanovených Smlouvou.

4.2   Uplatňování nařízení (ES) č. 1407/2002

(65)

S ohledem na to, že 23. července 2002 vypršela platnost Smlouvy o ESUO i platnost rozhodnutí č. 3632/1993/ESUO, a s ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. e) Smlouvy je nutné posoudit slučitelnost oznámených opatření na základě nařízení (ES) č. 1407/2002.

(66)

Nařízením (ES) č. 1407/2002 se stanoví pravidla pro poskytování státní podpory s cílem přispět k restrukturalizaci uhelného průmyslu. Tato pravidla berou v úvahu sociální a regionální hlediska restrukturalizace tohoto odvětví stejně tak jako potřebu udržet minimální množství produkce uhlí zajišťující přístup k uhelným rezervám. Proces restrukturalizace uhelného průmyslu musí pokračovat s ohledem na konkurenční nerovnováhu mezi uhlím pocházejícím ze Společenství a uhlím dováženým.

(67)

Podle zásady proporcionality se těžba subvencovaného uhlí musí omezit na míru nezbytně nutnou k efektivnímu přispívání k cíli zabezpečení dodávek energie. Komise v této souvislosti rovněž odkazuje na své sdělení „Udržitelný rozvoj v Evropě pro lepší svět: Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj“, známé též jako göteborská strategie udržitelného rozvoje, jejímž cílem je „omezit změny klimatu a zvýšit využívání čistších forem energie“ (14).

(68)

Ve shodě s článkem 4 nařízení (ES) č. 1407/2002 členské státy mohou poskytovat podporu na omezení činnosti. Jednou z podmínek, které musí být splněny, je, že provoz dotyčných výrobních jednotek musí být zahrnut do plánu na uzavření podniku.

(69)

Členské státy také mohou ve shodě s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1407/2002 poskytovat určitému podniku podporu produkce určenou výslovně některým výrobním jednotkám nebo skupině výrobních jednotek. Jednou z nutných podmínek je, že provoz dotyčných výrobních jednotek nebo skupiny výrobních jednotek téhož podniku musí být součástí plánu přístupu k uhelným rezervám.

(70)

Ve shodě s článkem 7 nařízení (ES) č. 1407/2002 mohou členské státy poskytovat podporu podnikům na pokrytí výjimečných nákladů, které vznikají nebo vznikly racionalizací nebo restrukturalizací uhelného průmyslu a které nesouvisí se současnou těžbou, jestliže její výše nepřesahuje zmíněné náklady. Kategorie nákladů vzniklých racionalizací a restrukturalizací uhelného průmyslu jsou vymezeny v příloze uvedeného nařízení.

(71)

V dopise ze dne 30. března 2004 Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda je oznámený plán restrukturalizace v souladu s podmínkami a kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 1407/2002 a zda také splňuje jeho cíle. Komise konstatovala, že potřebuje podrobnější plán. V návaznosti na tento dopis Španělsko při několika příležitostech poskytlo o plánu restrukturalizace podrobné informace. Na základě těchto nových informací Komise zhodnotí plán restrukturalizace a podporu, která byla na jeho základě poskytnuta v letech 2003, 2004 a 2005.

4.3   Dodržování předchozích rozhodnutí Komise

(72)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 konstatovala, že španělské orgány neuvedly jasně, že se budou dodržovat podmínky stanovené v předchozích rozhodnutích Komise založených na Smlouvě o ESUO, zejména pak rozhodnutí 2002/826/ESUO. V tomto rozhodnutí byla povolena podpora za podmínky, že dotčené výrobní jednotky budou zahrnuty do plánu na uzavření podniku a že do roku 2005 sníží výrobní kapacitu o 1,66 milionu tun. Tyto podmínky musí Španělsko dodržovat. Skutečnost, že platnost Smlouvy o ESUO již skončila a v platnost vstoupilo nařízení (ES) č. 1407/2002, totiž nijak nezpochybňuje závazky vzniklé v minulosti. Těm je třeba plně dostát, a Komise tudíž musí u podmínek stanovených v rozhodnutích přijatých na základě Smlouvy o ESUO zaručit jejich plnění.

(73)

Předcházející plán uzavírání podniků/omezování činnosti založený na rozhodnutí č. 3632/93/ESUO byl schválen rozhodnutím 2002/826/ESUO. Španělské orgány v dopisech adresovaných Komisi opakovaně akceptovaly skutečnost, že závazky z minulosti se musí plně respektovat, a výslovně potvrdily, že rozhodnutí o uzavření výrobních jednotek uvedených v 18. bodě rozhodnutí 2002/826/ESUO budou provedena ve shodě s platnými pravidly. To znamená, že nejpozději do roku 2005 budou uzavřeny výrobní kapacity o objemu 1,66 milionu tun. Na základě informací poskytnutých španělskými orgány si Komise mohla ověřit, že tohoto snížení výrobní kapacity se vskutku dosáhlo.

(74)

Komise je názoru, že výrobní jednotky, které snížily svou výrobní kapacitu, jsou tytéž jednotky, které již byly zahrnuty do plánu uzavírání podniků/omezování činnosti na základě rozhodnutí č. 3632/93/ESUO. Jedná se o výrobní jednotky uvedené v 18. bodě rozhodnutí 2002/826/ESUO.

(75)

Podle předcházejícího španělského plánu pro uzavírání podniků/omezování činnosti měly být výrobní jednotky Antracitas de Guillón a hlubinné výrobní jednotky Endesa a Encasur uzavřeny do konce roku 2002. Ukázalo se však, že v roce 2003 a částečně ještě v roce 2004 byly tyto výrobní jednotky stále v provozu.

(76)

Na opakované žádosti Komise byly hlubinné jednotky Endesa a Encasur a výrobní jednotka Antracitas de Guillón uzavřeny. K 31. březnu 2004 byla rovněž uzavřena povrchová výrobní jednotka Promotora de Minas de Carbón. Komise obdržela zavazující dopisy, které potvrzují uzavření výrobních jednotek, jež tyto podniky určily k uzavření v roce 2005.

(77)

Na základě informací sdělených Španělskem si Komise ověřila, že podpora poskytnutá těmto podnikům v souladu s článkem 5 rozhodnutí č. 3632/93/ESUO na pokrytí výjimečných nákladů spojených s uzavřením těchto výrobních jednotek tyto náklady nepřekročila.

(78)

Vzhledem k tomu, že výrobní jednotky uvedené v 18. bodě rozhodnutí 2002/826/ESUO skutečně dosáhly požadovaného snížení výrobní kapacity a výrobní jednotky, které se podle stejného rozhodnutí měly uzavřít, nakonec vskutku uzavřeny byly, došla Komise k závěru, že Španělsko předcházející rozhodnutí Komise dodrželo.

4.4   Podpora na omezení činnosti (článek 4 nařízení (ES) č. 1407/2002) a podpora na přístup k uhelným rezervám (čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení)

(79)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 uvedla, že španělské orgány oznámily celkovou výši provozní podpory, která má být poskytnuta. Španělské orgány však neoznámily celkovou výši podpory na omezení činnosti, jak je zmíněna v článku 4 nařízení (ES) č. 1407/2002, ani celkovou výši podpory pro přístup k uhelným rezervám ve smyslu čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení. Španělské orgány také neobjasnily kritéria, která musí výrobní jednotky splnit k tomu, aby mohly o takovou podporu žádat.

(80)

Další pochybnost Komise se týkala skutečnosti, že španělské orgány neurčily celkovou výrobní kapacitu, která by měla být uzavřena do 31. prosince 2005 nebo do 31. prosince 2007 v důsledku plánu uzavření, jenž je uveden v čl. 4 písm. a) a v čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 1407/2002 jako jedna z podmínek, které musí být splněny, aby vznikl nárok na podporu určenou k omezení činnosti. Plánovaná podpora se může poskytnout pouze, pokud je oznámen celkový rozsah snížení výrobní kapacity.

(81)

Co se týče výrobní kapacity a minimální úrovně těžby nezbytné k zaručení přístupu k uhelným rezervám, Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 adresovaném Španělsku uvedla, že odůvodnění se podle jejího názoru neslučuje s cílem článku 1 nařízení (ES) č. 1407/2002. Plán přístupu k uhelným rezervám a podpora přístupu k uhelným rezervám by měly být odůvodněny potřebou udržet minimální množství produkce uhlí zajišťující přístup k uhelným rezervám. Sociální a regionální aspekty restrukturalizace odvětví mohou být využity pouze jako odůvodnění plánu uzavření a podpory na omezení činnosti.

(82)

Španělské orgány poskytly údaje o nákladech výrobních jednotek. U každého podniku (s výjimkou podniku Hunosa) Španělsko definovalo podzemní uhelné dílo s příslušnou infrastrukturou jako jedinou hlubinnou výrobní jednotku a podobně postupovalo u povrchových uhelných děl. Použití nařízení (ES) č. 1407/2002 spočívá na pojmu „výrobní jednotka“. Dne 30. března 2004 Komise vyjádřila pochybnosti, zda jsou tyto údaje dostatečně podrobné z pohledu podmínek stanovených v článku 9 nařízení (ES) č. 1407/2002.

4.4.1   Rozdíl mezi podporou na omezení činnosti a podporou na přístup k uhelným rezervám

(83)

Po zahájení řízení Španělsko rozdělilo podporu podle toho, zda byla poskytnuta podle článku 4 nebo čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1407/2002. Podpora podle článku 4 byla během období 2003–2005 udělena následujícím výrobním jednotkám: Antracitas de Guillón S.A., Coto Minera Jove S.A., hlubinná výrobní jednotka Endesa, hlubinná výrobní jednotka Encasur, González y Díez S.A., Industria y Comercial Minera S.A. (INCOMISA), Mina Escobal S.L., Mina la Camocha, Minas de Valdeloso S.L., Promotora de Minas de Carbón S.A. a Virgilio Riesco S.A. Výrobní jednotka Mina Escobal S.L. byla uzavřena v roce 2004 a výrobní jednotka Promotora de Minas de Carbón S.A. pak v roce 2005. Další výrobní jednotky, které obdržely podporu na omezení činnosti, jsou dvě výrobní jednotky uhelné společnosti ve veřejném vlastnictví Hunosa, které byly uzavřeny, tj. Pumarabule a Figaredo. Jiné výrobní jednotky obdržely podporu na přístup k uhelným rezervám. Tyto výrobní jednotky jsou uvedeny v bodě 21.

(84)

Na základě nově obdržených informací Komise tudíž dochází k závěru, že španělské orgány podporu výroby řádně rozdělily na podporu na omezení činnosti a podporu na přístup k uhelným rezervám. Španělské orgány kromě toho potvrdily, že bude splněna podmínka uvedená v čl. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 1407/2002, a sice že výrobní jednotky, které obdrží podporu na omezení činnosti, musí být nejpozději do roku 2007 uzavřeny.

4.4.2   Používaná kritéria

(85)

Na základě oznámení učiněného španělskými orgány bere Komise na vědomí, že hlavním kritériem, podle kterého se bude určovat způsobilost k podpoře výroby, budou náklady na výrobu jedné tuny měrného paliva. Toto kritérium je ve shodě s článkem 5 nařízení (ES) č. 1407/2002, neboť jej lze považovat za jasný ukazatel toho, že podpora se bude poskytovat jednotkám, které mají nejlepší hospodářské vyhlídky.

(86)

Jako další kritéria používají španělské orgány kritérium existence trhu (v okruhu 100 km by měla být fungující elektrárna) a platební schopnost podniku, který výrobní jednotku vlastní. V tomto ohledu by měla být minimální úměra mezi vlastními zdroji podniku a celkovými pasivy. Posledně jmenované kritérium bude přispívat k tomu, aby se podpora poskytovala jednotkám s nejlepšími hospodářskými vyhlídkami. Předchozí kritérium se musí používat jako kritérium výhradně doplňkové. Kvůli zabezpečení dodávek energie a také z finančních důvodů (neboť existuje souvislost s dopravními náklady) se může zohlednit i lokalita, ale ta nemůže být jediným zvažovaným faktorem. Celkově se Komise domnívá, že kritéria použitá španělskými orgány jsou ve shodě s nařízením (ES) č. 1407/2002.

(87)

Na základě informací poskytnutých španělskými orgány Komise ověřila definici „výrobní jednotky“, jak se používá v plánu restrukturalizace. V minulosti Španělsko provádělo rozbor podpory na úrovni podniků, přičemž podzemní uhelná díla se počítala společně s povrchovými uhelnými díly. Tuto metodu rozboru Španělsko změnilo a začalo podporu ověřovat podle výrobních jednotek tak, jak je definováno v nařízení (ES) č. 1407/2002. Španělsko navíc poskytlo Komisi informace požadované rozhodnutím 2002/871/ES. Komise se tudíž domnívá, že definice „výrobní jednotky“, jak ji používá Španělsko v plánu restrukturalizace, je ve shodě s výše uvedeným nařízením.

(88)

Komise bere na vědomí skutečnost, že plán restrukturalizace přinese výrobní kapacitu o objemu 12 milionů tun. Z hlediska celkové energetické situace ve Španělsku, zejména záměru španělských orgánů snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny z 35,9 % na 15 % v roce 2011, se snížení kapacity na 12 milionů tun zdá být vhodným opatřením, které dosažení tohoto cíle napomůže. Tuto výši výrobní kapacity, které se má dosáhnout do konce roku 2005, lze tudíž považovat za strategickou rezervu ve shodě s nařízením (ES) č. 1407/2002. Výrobní jednotky, které spadají pod tu část plánu restrukturalizace, která se týká přístupu k uhelným rezervám, tak mají mít nárok na podporu přístupu k uhelným rezervám, pokud jsou splněny podmínky v článcích 4 a 5 uvedeného nařízení.

(89)

Mimoto je splněno hlavní kritérium a základní prvek nařízení, že podpora se musí postupně snižovat. Podpora poskytovaná podle článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 1407/2002 se snižovala o 4 % ročně. Komise má za to, že toto snížení je přijatelné. Komise přihlédla k oznámení španělských orgánů, že ve snižování podpory o 4 % ročně by se mělo pokračovat i v letech 2006 a 2007.

(90)

Ve světle výše uvedeného se Komise domnívá, že španělské orgány dostatečně objasnily kritéria, jež musí výrobní jednotky splňovat, aby měly nárok buď na podporu na snížení činnosti, nebo na podporu přístupu k uhelným rezervám. Tato kritéria jsou ve shodě s nařízením (ES) č. 1407/2002, zejména pak s ustanovením čl. 4 písm. a) a čl. 9 odst. 6 písm. a).

(91)

V tomto ohledu Komise připomíná španělským orgánům, že při rozhodování o strategické rezervě, která by se měla zachovat, se nemůže zohledňovat sociální a regionální situace. Sociální a regionální podmínky je možno zohlednit pouze při používání podmínek spojených s poskytováním podpory na omezení činnosti a podpory na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace.

4.4.3   Výpočet příjmů

(92)

Španělské orgány poskytly podrobné údaje o cenách uhlí. V doplňujících informacích poskytnutých španělskou vládou bylo vyloženo, že státní podpora vyplacená španělskou vládou se de facto rovná rozdílu mezi výrobními náklady a průměrnou prodejní cenou španělského uhlí, která je nižší než průměrná cena uhlí dováženého ze třetích zemí. Nižší cena je zapříčiněna nižší jakostí španělského uhlí a v menší míře také skutečností, že ceny se stanovují v dlouhodobých smlouvách, zatímco cena dováženého uhlí je spotová tržní cena uhlí v daném dni.

(93)

Španělské orgány vysvětlily, že v praxi je dopad výkyvů mezinárodní ceny na ceny vnitrostátního uhlí opožděný přibližně o tři čtvrtě roku. Navíc kvalita domácího uhlí je výrazně horší, než je tomu u uhlí prodávaného na mezinárodním trhu, a i jeho cena je tudíž mnohem nižší. Cena uhlí se liší v závislosti na elektrárně, která jej kupuje, neboť uhlí těžené v různých jednotkách se liší co do jakosti. Například spalné teplo uhlí se může pohybovat od 7 % do 35 % v závislosti na dolu, z něhož pochází.

(94)

Španělské uhlí má obecně nízkou jakost kvůli vysokému obsahu popela a vody, kvůli nízkému obsahu prchavé hořlaviny, nebo kvůli kombinaci obou faktorů. Ve světě není žádný trh pro uhlí nízké jakosti, neboť všechny země, jež takové uhlí těží, jej využívají přímo v blízkosti dolů. Využívání tohoto typu uhlí v elektrárnách znamená pro jejich majitele vyšší investice a náklady na údržbu – tyto elektrárny totiž musí mít instalované speciální hořáky, jejichž údržba i používání je dražší, a také jejich výkon je nižší, než je tomu u elektráren spalujících normální uhlí.

(95)

Španělské orgány uvedly, že není ekonomicky životaschopné zlepšovat jakost uhlí do té míry, aby bylo srovnatelné s uhlím dováženým, neboť výrobní proces by byl mnohem dražší a méně konkurenceschopný.

(96)

Od roku 1998 se prodejní cena uhlí určuje na přímých jednáních mezi výrobními jednotkami, jež uhlí produkují, a elektrárnami, jež jej spotřebovávají, aniž by do toho jakkoli zasahovala státní správa (ta může zasahovat pouze v případě vážných sporů). Španělské orgány předložily smlouvy mezi některými elektrárenskými podniky vlastnícími uhelné elektrárny, aby doložily cenu zaplacenou těžebním podnikům. Pro výpočet ceny uhlí se používá vzorec, který měří jakost uhlí mimo jiné pomocí ukazatelů obsahu prchavých hořlavin, popele, vlhkosti a síry a také spalného tepla.

(97)

Ceny uhlí ve Španělsku se zakládají na dlouhodobých smlouvách mezi uhelnými podniky a jejich zákazníky. Smlouvy používané v současnosti platí do 31. prosince 2005. Ceny vycházejí z následujících parametrů:

cena CIF (15) v amerických dolarech za každé období dovozu uhlí ze třetích zemí do EU, vyjádřené v USD/tmp a vyhlášené Unií,

kurz amerického dolaru vůči euru za stejné období za účelem převedení ceny CIF v amerických dolarech do ekvivalentu v eurech; kurz amerického dolaru vůči euru vzrostl z 0,8955 v roce 2001 na 1,25 v roce 2005,

cena v elektrárně se určuje tak, že se od výsledné ceny v eurech odečtou náklady za přepravu z přístavu do elektrárny, neboť cena CIF je cena, která se platí za doručení do přístavů,

konečně, používá se jakostní korekce, která je definována níže.

(98)

Španělsko počítá průměrné dovozní ceny černého uhlí do Španělska. Výpočet těchto průměrných dovozních cen vychází ze statistických dat sebraných od podniků dovážejících uhlí do Španělska a podniků vyvážejících uhlí ze třetích zemí.

(99)

Má-li tento systém řádně fungovat, je zásadně důležité, aby vypočtené ceny černého uhlí přesně odrážely cenu uhlí na světových trzích. Aby se to ověřilo, Komise tuto cenu porovnala s tržními cenami koksárenského uhlí podle MCIS, což je standardní referenční index spotových tržních cen uhlí.

(100)

Španělské orgány zdůvodnily rozdíl mezi tržními cenami koksárenského uhlí podle MCIS a jimi vypočtenými průměrnými cenami poukazem na to, že ceny koksárenského uhlí podle MCIS se zakládají výhradně na smlouvách uzavřených v daný den na spotovém trhu, zatímco ceny vypočtené španělskými orgány se zakládají na smlouvách v daný den platných, včetně dlouhodobých smluv. Výsledkem je, že v obdobích růstu spotových tržních cen bývá španělská cena nižší než cena spotová a v obdobích jejich poklesu pak zase bývá vyšší. Dlouhodobý průměr obou indexů je přibližně stejný: pro léta 1996 až 2004 byla průměrná tržní cena koksárenského uhlí podle MCIS 43,3 EUR/tmp. Komise se tedy domnívá, že španělský výpočet ceny černého uhlí skutečně přesně odráží cenu koksárenského uhlí na světových trzích.

(101)

Na základě výše uvedených parametrů byla v roce 2001 průměrná cena 45,85 EUR a výhled na rok 2005 byl 36 EUR. Příjmy v roce 2001 byly výjimečně vysoké, zejména vlivem hrubého vyúčtování některých výjimečných příjmů v tomto roce. V důsledku toho nevedlo snížení výrobních nákladů o 20 % ke stejně velkému snížení celkové částky podpory produkce na období 2003–2005.

(102)

Celková výše podpory se stanoví poté, co každá výrobní jednotka předloží svou zprávu z auditu obsahující údaje o výrobních nákladech a příjmech. Pokud se potom na konci těžebního roku ukáže, že rozdíl mezi výrobními náklady a příjmy byl menší, než se předpokládalo, celková částka podpory se sníží a nadbytečná podpora se musí vrátit.

(103)

Komise se na základě výše uvedeného domnívá, že Španělsko vyložilo dostatečně podrobně, jak byly příjmy uhelných podniků vypočítány. Poskytnuté informace Komisi přesvědčily, že při výpočtu příjmů byly použity správné ceny uhlí. Na základě poskytnutých informací, zejména smluv mezi elektrárnami a těžebními podniky, dochází Komise k závěru, že ustanovení čl. 4 písm. b) a čl. 4 písm. c) nařízení (ES) č. 1407/2002 byla dodržena v tom smyslu, že podpora produkce nepřekročila rozdíl mezi výrobními náklady a příjmy za příslušné těžební roky a výše podpory nezpůsobí snížení cen uhlí ze Společenství pod úroveň cen uhlí podobné kvality ze třetích zemí. Komise bude pečlivě sledovat, aby se v nových smlouvách, které mají být ujednány mezi elektrárnami a uhelnými podniky ode dne 1. ledna 2006, při výpočtu náležitě zohledňovala cena uhlí na světových trzích (v současné době vysoká). Konečně Komise konstatuje, že splněny byly též podmínky stanovené v čl. 4 písm. d) a čl. 4 písm. e) zmíněného nařízení.

4.5   Podpora na pokrytí výjimečných nákladů (článek 7 nařízení (ES) č. 1407/2002)

(104)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 uvádí, že španělské orgány nevyjasnily kritéria, jež mají být použita při přidělování podpory na základě článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002 na pokrytí výjimečných nákladů, které nesouvisejí se současnou těžbou (závazků vzniklých v minulosti). Dopisem ze dne 3. října 2003 Španělsko oznámilo Komisi, že tyto podpory budou poskytnuty výhradně výrobním jednotkám, které se v období 2003–2005 uzavřou, a že výše podpory nepřesáhne náklady. Ministerské opatření ECO/2731/2003 ze dne 24. září 2003 však tyto podmínky výslovně neobsahuje. Do ministerského opatření ECO/2731/2003 totiž nebyly zapracovány dostatečné záruky, které by zajistily, že podpora na pokrytí nákladů spojených s uzavřením výrobních jednotek tyto náklady nepřekročí a že příslušné výrobní jednotky budou uzavřeny do 31. prosince 2005. Komise vyjádřila názor, že kritéria stanovená Španělskem pro výpočet podpory na pokrytí nákladů spojených s uzavřením těchto výrobních jednotek, založená na snížení dodávek uhlí nasmlouvaných s elektrárnami a na podpoře ve výši 13 EUR na každé snížení o tisíc tepelných jednotek, není dostatečnou zárukou toho, že budou podmínky článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002 splněny. Komise též uvedla, že výše podpory podle tohoto článku se jeví jako velmi vysoká a vzniká otázka, zda navrhovaná podpora není v tomto ohledu příliš vysoká v poměru k intenzitě restrukturalizačních procesů.

(105)

Na základě nově obdržených informací Komise uvádí, že ministerské opatření ECO/2731/2003 bylo pozměněno tak, aby bylo uvedeno do souladu s požadavky článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002. Nyní se opatření vztahuje pouze na výrobní jednotky, které budou uzavřeny do 31. prosince 2005. Pokud se jedná o odškodnění ve výši 13 EUR na 1 000 tepelných jednotek pro smlouvy na uhlí zrušené v důsledku uzavření výrobních jednotek, opatření vyjasnilo, že tato částka je částkou maximální a že budou proplaceny pouze řádně odůvodněné skutečné náklady uzavření. V této souvislosti španělské orgány uvedly, že za rok 2004 poskytly podpory méně. Podpora skutečně poskytnutá v roce 2004 na pokrytí výjimečných nákladů totiž dosáhla částky 518 986 EUR namísto předpokládaných 555 227 EUR.

(106)

Komise je názoru, že Španělsko poskytlo dostatečné vysvětlení výjimečných nákladů spojených s procesem restrukturalizace, které mají být pokryty. Španělsko upřesnilo částky, které mají být poskytnuty na příslušné kategorie uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1407/2002. Komise tudíž mohla ověřit, že částky, které jsou převážně spojeny s programy předčasného odchodu do důchodu, nepřesahují náklady, a že tedy podpora na pokrytí výjimečných nákladů spojených s restrukturalizací může být schválena. V souvislosti s omezením stavu pracovních sil, snižováním těžebních kapacit a klesajícím trendem podpory produkce Komisi přesvědčily informace poskytnuté španělskými orgány, že totiž náklady, které mají být pokryty, nejsou příliš vysoké v poměru k intenzitě restrukturalizačních procesů. V následující kapitole bude samostatně posouzena podpora na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace poskytnutá uhelné společnosti Hunosa, podniku ve veřejném vlastnictví.

4.6   Plán podniku Hunosa

(107)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 zdůraznila, že podnik Hunosa je zahrnut do plánu na uzavření, který se opírá o rozhodnutí č. 3632/93/ESUO. Ze sociálních a regionálních důvodů však mělo k uzavření dojít až po roce 2002. Výrobní náklady tohoto podniku jsou velmi vysoké ve srovnání s výrobními náklady jiných podniků, které se ve Společenství zabývají těžbou uhlí. Komise uvedla, že snižování výroby a stavu pracovních sil je pod evropským průměrem. Plán předpokládá uzavření dvou výrobních jednotek z devíti. Španělsko ve svém dopise ze dne 3. října 2003 oznámilo další snížení výrobních nákladů o 20 %, které v roce 2005 povede ke snížení podpory o 25 %. Snížení výrobních nákladů, jak bylo Španělskem oznámeno v dopise ze dne 3. října 2003, by tak mělo vést k dalšímu snížení podpory podniku Hunosa, které by v roce 2005 mělo představovat 179 460 750 EUR.

(108)

Komise ve svém dopise ze dne 30. března 2004 usoudila, že návrh podniku Hunosa rezervovat 30 % spotřeby uhlí (což odpovídá přibližně 100 dnům spotřeby) pro elektrárny v regionu by se mohl považovat za neslučitelný se společným trhem.

4.6.1   Proces restrukturalizace podniku Hunosa

(109)

Španělské orgány potvrdily svůj záměr pokračovat v procesu restrukturalizace podniku Hunosa v souladu s nařízením (ES) č. 1407/2002 za účelem významného snížení výše podpory, významného snížení výrobní kapacity a tomu odpovídajícího snížení stavu pracovních sil. Tato restrukturalizační opatření se musí posuzovat v souvislosti se sociálním a regionálním významem podniku Hunosa pro autonomní oblast Asturské knížectví.

(110)

Španělské orgány poskytly Komisi podrobné informace o restrukturalizačním procesu podniku Hunosa, o vývoji příjmů a výdajů, o výhledech a o výši podpory, která má být poskytnuta.

(111)

Plán zahrnuje následující prvky:

snížení stavu pracovních sil o 33,6 %,

snížení výrobní kapacity o 25 % a uzavření dvou výrobních jednotek (Pumarabule a Figaredo), což znamená snížení o 700 000 tun,

uzavření mokré úpravny uhlí,

zvýšení produktivity o 21,4 %,

snížení výroby o 26,1 %,

snížení výrobních nákladů o 20 %,

snížení celkové podpory o 25 % během období 2003–2005 oproti snížení o 12 % ve čtyřech předchozích letech.

(112)

Od roku 1986, kdy Španělsko přistoupilo ke Společenství, jsou o restrukturalizačním procesu následující údaje:

snížení stavu pracovních sil v podnicích Hunosa a Minas de Figaredo o 71,9 % z 21 911 pracovníků v roce 1986 na 6 151 v roce 2001,

snížení výrobní kapacity podzemních dolů o 47,3 %,

snížení výroby o 53,3 %,

snížení celkové částky podpory produkce o 40 % od roku 1992 podle současných podmínek a o 56 % v pevné hodnotě.

(113)

Během období 1998–2004 byla podpora podniku Hunosa snížena o 32 % za upravených podmínek, což je ve španělském těžebním průmyslu nadprůměrné, neboť celkové snížení zde dosáhlo 25,7 %. Od roku 1992 se celkové částky podpory podniku Hunosa snížily o 54 % za upravených podmínek a o 69 % v pevné hodnotě.

(114)

Krom toho se jeví, že španělské orgány pokračovaly v restrukturalizačním procesu podniku Hunosa nad rámec plánu restrukturalizace na léta 2003–2005. Za rok 2003 dosáhla výše skutečně poskytnuté podpory produkce 264 480 000 EUR, zatímco výhled byl 271 593 000 EUR, což znamená další snížení o 2,6 %. Podpora na pokrytí výjimečných nákladů spojených s restrukturalizací pak dosáhla 240 689 000 EUR, zatímco výhled byl 302 557 000 EUR, což znamená snížení o 20,4 %.

(115)

V roce 2004 výroba poklesla na 1 070 000 tun, což představuje oproti plánu další snížení o 20 %. Počet pracovníků se do konce roku 2004 snížil na 4 137. Celková výše podpory produkce skutečně poskytnuté v roce 2004 byla 247 483 EUR, namísto předpokládaných 254 682 EUR, což představuje další snížení o 2,8 %.

(116)

Na konci roku 2005 se očekává stav 3 500 zaměstnanců, což znamená snížení o 14 %, a tedy překročení plánu.

(117)

Výrobní náklady podniku Hunosa jsou velmi vysoké zejména kvůli fyzickým vlastnostem jeho dolů. Hustota uhlí je velmi nízká, takže je nutno těžit na velké rozloze, a to vyžaduje infrastrukturu na vysoké úrovni. Hustota je nejen nízká, nýbrž i kolísá, což ztěžuje použití mechanizace. K optimalizaci výrobních nákladů kromě toho nepřispívá ani proces restrukturalizace, zejména významné snížení stavu pracovních sil a odchod velkého počtu pracovníků do předčasného důchodu. Podniku Hunosa se nicméně podařilo snížit výrobní náklady tím, že zlepšil řízení a soustředil výrobu do jednotek, kde je možno k těžbě nejsnadněji a nejméně nákladně použít mechanizaci a techniku. Díky využívání dalších nástrojů, pokračující mechanizaci, zavádění informačních technologií a modernizaci zařízení a výrobního procesu se povedlo zvýšit i produktivitu. Tento přístup povede v budoucnu k dalšímu snižování výrobních nákladů.

(118)

Komise však uvádí, že snížení výrobních nákladů o 20 % v období 2001–2005 nevedlo ke 20 % snížení podpory produkce. Podle španělských orgánů je tomu tak v důsledku rozdílů v příjmech mezi rokem 2001 a 2005. V roce 2001 byl průměrný příjem mnohem vyšší než průměrný příjem v roce 2005, který činil 37 EUR/tmp.

(119)

K těmto příjmům podniku Hunosa španělské orgány poskytly podrobné vysvětlení. Cena je stanovena v dlouhodobých smlouvách, které jsou na liberalizovaném trhu do značné míry svobodně ujednány mezi Hunosou a jejími zákazníky.

(120)

Na základě nově obdržených informací se Komise domnívá, že zjevný rozpor mezi významnou snahou o snížení nákladů a méně významným snižováním podpory produkce v zásadě vzešel ze změn příjmů, které se odvíjejí od mezinárodních cen dováženého uhlí a kurzu amerického dolaru vůči euru. Jak bylo vyloženo v oddíle 4.4.3 o výpočtu příjmů, příjmy za období 2003–2005 byly nižší v porovnání s příjmy v roce 2001. Na základě informací k tomu poskytnutých španělskými orgány, zejména smluv mezi podnikem Hunosa a pěti uhelnými elektrárnami, které tento podnik zásobuje, si Komise mohla ověřit, že při výpočtu příjmů podniku Hunosa byla použita správná čísla.

4.6.2   Podpora poskytnutá podniku Hunosa na omezení činnosti

(121)

Podpora na omezení činnosti poskytnutá v minulosti se týkala výrobních jednotek podniku Hunosa, které již byly uzavřeny. Komise se v tomto ohledu domnívá, že předchozí rozhodnutí Komise byla respektována i v případě podniku Hunosa.

4.6.3   Podpora poskytnutá podniku Hunosa na přístup k uhelným rezervám

(122)

Plán podniku Hunosa předpokládá uzavření dolů Pumarabule a Figaredo, což znamená nezvratné snížení kapacity o 700 000 tun. Komise se domnívá, že ostatní výrobní plány jsou zahrnuty do plánu přístupu k uhelným rezervám. Španělské orgány nicméně uvedly, že v období po roce 2005 může dojít ke změnám. Komise může tento pohled přijmout, neboť se v něm ponechává určitý prostor pro další snižování celkové výše podpory, která má být poskytnuta v letech následujících po roce 2005.

(123)

Za účelem vysvětlení, proč výroba podniku Hunosa tvoří součást plánu přístupu k uhelným rezervám, poukázaly španělské orgány na přístupnost rezerv z technického hlediska, na poptávku elektráren v okolí, na kvalitu uhlí a na potřeby elektráren vybavených technickým zařízením uzpůsobeným jakosti zde těženého uhlí. Komise poznamenává, že Španělsko upustilo od kritéria zásobovat nejbližší elektrárnu uhlím v množství uspokojujícím 100 dnů spotřeby. Španělské orgány vysvětlily, že šlo pouze o hypotetický příklad a že se o této možnosti nikdy neuvažovalo jako o kritériu. Skutečnost, že se jedná o příklad, však nic nemění na tom, že španělské orgány přijaly rozhodnutí, podle kterého by rezervy podniku Hunosa měly pokrývat určité procento poptávky elektráren v dané oblasti. Vzhledem k pružnosti tohoto kritéria se Komise domnívá, že od španělských orgánů se dá očekávat, že neporuší volný pohyb zboží.

(124)

S přihlédnutím k argumentaci španělských orgánů se Komise domnívá, že těžba ve výši přibližně 1 milionu tun v roce 2005 se může považovat za součást strategické těžební rezervy, kterou by si chtěly španělské orgány udržet. Komise se španělským rozborem souhlasí v tom, že plán podniku Hunosa na období 2003–2005 představuje přechodný, avšak nevyhnutelný prostředek, který v pozdějším stadiu usnadní určení výrobních jednotek, jež budou zahrnuty do nového plánu přístupu k uhelným rezervám na období 2006–2010. Vzhledem k významnému snížení těžby i významnému omezení výše podpory je plán v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 1407/2002 a představuje dobrý základ pro pokračování v procesu restrukturalizace. Pokud jsou rezervy podniku Hunosa potřeba k tomu, aby se v roce 2005 dosáhlo celkové výše těžby 12 milionů tun uhlí, Komise může přijmout skutečnost, že rezervy Hunosy jsou v období 2003–2005 součástí plánu přístupu k uhelným rezervám. Komise však španělským orgánům připomíná, že plán přístupu k uhelným rezervám a zejména postavení, které v něm vzhledem ke svým vysokým výrobním nákladům zaujímá podnik Hunosa, budou muset být na období 2006–2010 revidovány. Těžba podniku Hunosa a případné dotace se budou muset v tomto období podstatně snížit.

4.6.4   Podpora na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace podniku Hunosa

(125)

Španělské orgány poskytly podrobné informace o podpoře na pokrytí výjimečných nákladů procesu restrukturalizace, na něž se vztahuje článek 7 nařízení (ES) č. 1407/2002, a rozdělily náklady na technické a sociální:

EUR (1000)

 

2003

2004

2005

Bezpečnostní práce, náklady na sanaci bývalých uhelných dolů

11 684

11 984

13 766

Související výjimečné odpisy

9 514

10 902

22 905

Celkové technické náklady

21 198

22 886

36 638

Náklady na předčasné odchody do důchodu

277 969

273 019

247 300

Odškodnění

3 005

2 705

2 404

Dodávky uhlí

385

373

361

Celkové sociální náklady

281 359

276 097

250 065

Celkem

302 557

298 983

286 203

(126)

Pro období 2002–2005 podnik Hunosa předpokládá, že do předčasného důchodu odejde 2 622 pracovníků, což si vyžádá náklady přibližně 417 000 EUR na každého. Tyto náklady se však mohou lišit, jak se ukázalo v roce 2003. Skutečně poskytnutá podpora totiž byla o 20 % nižší než podpora předpokládaná.

(127)

Ve shodě s článkem 1 nařízení (ES) č. 1407/2002 Komise zohlednila skutečnost, že v dotčené zóně zajišťuje podnik Hunosa 20 % přímé zaměstnanosti a že je toto zaměstnání těžké nahradit, neboť nových pracovních míst již bylo od roku 1986 vytvořeno 18 000. Hunosa je pro autonomní oblast Asturské knížectví ekonomicky a sociálně velice důležitá. Komise si je vědoma, že Španělsko potřebuje v tomto regionu určitý čas na rozvinutí alternativních hospodářských činností.

(128)

Komise na základě informací poskytnutých španělskými orgány usoudila, že tato podpora splňuje podmínky článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002. Podpora zahrnuje opatření uvedená v příloze tohoto nařízení a nepřesahuje náklady.

4.6.5   Přijímání nových zaměstnanců

(129)

Podle informací poskytnutých Španělskem se v období 2003–2005 k žádnému novému náboru pracovníků nepřistoupilo. Komise je s tímto přístupem spokojena a připomíná španělským orgánům, že toto je důležitý prvek při posuzování slučitelnosti restrukturalizačních opatření jak v současné době, tak v budoucnosti.

4.6.6   Závěr k plánu restrukturalizace podniku Hunosa

(130)

Komise se domnívá, že Hunosa vynaložila na restrukturalizaci značné úsilí a že v tuto chvíli by vzhledem k jejímu sociálnímu a regionálnímu významu nebylo rozumné požadovat zavádění žádných přísnějších opatření. Komise tudíž dospěla k závěru, že plán restrukturalizace podniku Hunosa je v souladu s nařízením (ES) č. 1407/2002 i s jeho cílem. Podpora byla poskytována se záměrem přispět k procesu restrukturalizace a zohledňovala sociální a regionální význam podniku Hunosa v autonomní oblasti Asturské knížectví. Španělské orgány rozptýlily pochybnosti, které Komise vyjádřila při zahájení řízení, zejména ohledně výpočtu výše poskytované podpory a volby používaných kritérií, když poskytly dodatečné podrobnější informace a přijaly další restrukturalizační opatření, která přesahují rámec původně oznámeného plánu restrukturalizace. Komise nicméně španělským orgánům připomíná, že postavení podniku Hunosa by mělo být přehodnoceno s ohledem na nová restrukturalizační opatření a na plán přístupu k uhelným rezervám na období 2006–2010 a že je třeba přijmout další restrukturalizační opatření.

4.7   Obecné zhodnocení plánu restrukturalizace na období 2003–2005

(131)

Plán restrukturalizace obsahuje prvky plánu přístupu k uhelným rezervám uvedeného v čl. 9 odst. 6 nařízení (ES) č. 1407/2002 a prvky plánu na uzavření výrobních jednotek uvedeného v čl. 9 odst. 4. V souladu s čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení tudíž Komise může o navrhovaných plánech rozhodnout kladně. Zároveň na základě čl. 10 odst. 2 nařízení může Komise přijmout rozhodnutí o výši ročních podpor, které španělské orgány uhelnému průmyslu poskytly v letech 2003, 2004 a 2005 nebo které mu teprve poskytnout hodlají. Při rozhodování o souladu podpory přitom musí vzít Komise v úvahu podmínky a kritéria stanovená v článcích 4 až 8, jakož i dodržení cílů uvedeného nařízení.

(132)

Komise se domnívá, že podle restrukturalizačních opatření oznámených Španělskem povede snížení státní podpory k dalšímu trvalému snižování těžby uhlí. Ve shodě s článkem 6 nařízení (ES) č. 1407/2002 sleduje celkový objem podpory klesající trend a v žádném z roků následujících po roce 2003 nepřekračuje částku schválenou Komisí pro rok 2001. Co se týče přístupu k uhelným rezervám podle čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení, Španělsko navrhuje, aby byl v roce 2005 zajištěn přístup k uhelným rezervám o celkové kapacitě 12 milionů tmp. Za účelem dosažení tohoto cíle byla výrobní kapacita snížena o 1,6 milionu tun.

(133)

Průměrné výrobní náklady ve španělském uhelném průmyslu jsou i přes mírný pokles stále velmi vysoké. Přestože ceny na světových trzích stouply, nepříznivé ekonomické postavení španělského uhlí ve srovnání s uhlím dováženým se během příštích let významně nezmění.

(134)

Komise usoudila, že dodané údaje a obecná koncepce na léta 2006 a 2007 představují dobrý orientační plán, který zohledňuje všechny nutné podmínky. Španělsko zaručilo, že bude v těchto letech nadále snižovat těžbu i celkovou výši podpory, a to stejným tempem jako v letech 2003–2005. Komise proto akceptuje současnou úroveň a relevanci informací, jež jí k rokům 2006 a 2007 Španělsko poskytlo. Podrobnější údaje o celkovém objemu podpory poskytnuté podle článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 1407/2002 na období 2006 až 2007 dodá Španělsko později spolu s restrukturalizačními opatřeními na období do roku 2010. Komise považuje toto načasování za opodstatněné vzhledem k sociálním a regionálním důsledkům, které přinese uzavření výrobních jednotek, a s přihlédnutím k výslovnému prohlášení Španělska, že splní podmínku, podle níž musí mít podpora sestupnou tendenci i po roce 2005. Tento poslední prvek je pro zhodnocení Komisí zásadní, neboť účelem rámce vymezeného uvedeným nařízením je zaručit podstatné snížení státní podpory poskytované uhelnému průmyslu.

(135)

Španělsko se rozhodlo i nadále používat stejný systém poskytování podpory jako v minulosti. Restrukturalizační opatření na jedné straně přispívají k zajištění dodávek energie a na druhé straně umožňují pokračovat v procesu restrukturalizace. Oznámená výše podpory je nutná, protože zaručuje přístup k uhelným rezervám i omezení těžební činnosti, což je považováno za zásadní. Vzhledem k tomu, že těžba uhlí není konkurenceschopná, musela by být ve Španělsku bez podpory zastavena.

(136)

Komise se domnívá, že předpokládaný objem výrobní kapacity ve výši 12 milionů tmp v roce 2005 pro zajištění dodávek energie ve Španělsku je z hlediska politiky zabezpečování dodávek i celkové energetické politiky země odůvodněný. V tomto hodnocení Komise přihlédla ke skutečnosti, že během období do roku 2010 Španělsko zvýší ve svém energetickém systému podíl obnovitelných energií.

(137)

Oznámená restrukturalizační opatření budou mít významné důsledky pro trh práce. Proto Komise ve svém hodnocení plánu přihlédla k potřebě co nejvíce minimalizovat sociální a regionální dopad restrukturalizace španělského uhelného průmyslu.

(138)

Komise na základě oznámení došla k názoru, že plánování uhelného průmyslu ve Španělsku sleduje následující cíle: postupné snižování potřebné finanční podpory, omezování těžby a snižování výrobních nákladů, zajišťování včasných a přiměřeně kvalitních dodávek zákazníkům, sociálně přijatelné snižování stavu pracovních sil a zohlednění regionálního dopadu opatření.

(139)

Komise tudíž dospěla k závěru, že španělský plán restrukturalizace pro období 2003–2005 je dostatečně podrobný a zároveň z hlediska potřebných podmínek poslouží pro orientaci na léta 2006 a 2007. Plán restrukturalizace navíc poskytuje dobrý přehled o roli uhlí v energetické politice a v politice ochrany životního prostředí v kontextu zásobování primární energií do roku 2010.

(140)

Vzhledem k výše uvedenému a také k tomu, že byla přijata opatření, která přesahují rámec původně oznámeného plánu restrukturalizace, Komise shledala, že plán předložený Španělskem je slučitelný s cíli a kritérii nařízení (ES) č. 1407/2002, zejména pak s kritérii stanovenými v čl. 9 odst. 4 a čl. 9 odst. 6 tohoto nařízení. Pokud podpora na léta 2003, 2004 a 2005 byla nebo bude poskytnuta na základě plánu restrukturalizace a ve shodě s ním, Komise na základě čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení uzavírá, že je poskytnutí této podpory ve shodě s nařízením.

5.   ZÁVĚR

(141)

Komise je názoru, že Španělsko protiprávně poskytlo státní podporu uhelnému průmyslu na léta 2003 a 2004, čímž porušilo ustanovení čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Po analýze opatření a informací dodaných Španělskem na základě článku 10 nařízení (ES) č. 1407/2002 však Komise dospěla k závěru, že plán restrukturalizace španělského uhelného průmyslu na období 2003–2005 i státní podpora na léta 2003–2005, která z tohoto plánu vychází, jsou slučitelné se společným trhem. Španělsko je proto oprávněno podporu vyplatit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Plán restrukturalizace španělského uhelného průmyslu i státní podpora na léta 2003–2005, které provedlo Španělsko pro roky 2003 a 2004, jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES. Španělsko je proto oprávněno podporu vyplatit.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Španělskému království.

V Bruselu dne 21. prosince 2005.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise


(1)  Úř. věst. C 182, 15.7.2004, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(3)  Úř. věst. L 300, 5.11.2002, s. 42.

(4)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

(5)  Úř. věst. L 303, 13.11.1998, s. 57.

(6)  Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 12.

(7)  Ustanovení článku 4 a čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1407/2002.

(8)  Ustanovení článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002.

(9)  Ustanovení článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002.

(10)  Ustanovení článku 4 nařízení (ES) č. 1407/2002.

(11)  Ustanovení článku 7 nařízení (ES) č. 1407/2002.

(12)  Úř. věst. L 296, 30.10.2002, s. 73.

(13)  Sociedad Estatal de Economía y Hacienda, založená v roce 1996 pod gescí ministerstva financí.

(14)  KOM(2001) 264 v konečném znění, s. 11.

(15)  Cena, pojištění a doprava.