11.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/1

(1)

V květnu 2005 uložila Rada po kombinovaném přezkumu opatření před pozbytím platnosti a prozatímním přezkumu (dále jen „kombinovaný přezkum“) nařízením (ES) č. 713/2005 (2) konečné vyrovnávací clo z dovozu určitých širokospektrých antibiotik, jmenovitě trihydrátu amoxicilinu, trihydrátu ampicilinu a cefalexinu, které nejsou v odměřených dávkách nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 2941 10 00 a ex 2941 90 00, pocházejících z Indie. Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 17,3 % do 32 %. Původní opatření byla uložena nařízením Rady (ES) č. 2164/98 (3).

(2)

Po provedení částečného prozatímního přezkumu změnila Rada nařízením (ES) č. 1176/2008 (4) sazbu vyrovnávacího cla použitelnou na jednoho indického vývozce.

(3)

Na základě zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (5) konečných opatření obdržela Komise od dvou výrobců v Unii žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti nařízení (ES) č. 713/2005 podle čl. 18 odst. 2 základního nařízení. Uvedení dva výrobci jsou společnost DSM a společnost Sandoz (dále jen „žadatelé“), které představují podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých širokospektrých antibiotik v Unii.

(4)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení subvencování a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 10 odst. 9 a čl. 22 odst. 1 základního nařízení upozornila Komise indickou vládu, že obdržela náležitě doloženou žádost o přezkum. Indická vláda byla přizvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci s ohledem na obsah žádosti a dospět k oboustranně přijatelnému řešení. Indická vláda odpověděla na tuto výzvu velmi pozdě, a proto k žádným takovým konzultacím nedošlo.

(6)

Po konzultaci s poradním výborem byl vyvozen závěr, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a Komise dne 12. května 2010 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(7)

Šetření ohledně přetrvávání nebo obnovení subvencování proběhlo v období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a rovněž indickou vládu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců dotčeného výrobku v Indii, kteří byli uvedeni v žádosti, se v souladu s článkem 27 základního nařízení považovalo za vhodné zvážit, zda by se měl provést výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 27 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásili se pouze tři vyvážející výrobci. Proto se výběr vzorku nepoužil.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi obdržela od tří výrobců v Unii, tří vyvážejících výrobců a od indické vlády. Žádný jiný výrobce neodpověděl na dotazník ani neposkytl žádné informace. Během výběru vzorků se nepřihlásil žádný dovozce a žádný jiný dovozce nedodal Komisi informace ani se nepřihlásil v průběhu šetření.

(12)

Jeden výrobce tvrdil, že při posouzení situace výrobního odvětví Unie by se mělo rovněž přihlédnout k údajům od jiného údajného výrobce v Unii. Jelikož však bylo zjištěno, že uvedená společnost nevyráběla šetřený výrobek, byla tato žádost zamítnuta.

(13)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(14)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je totožný s výrobkem, jehož se týkalo nařízení (ES) č. 713/2005, tedy trihydrát amoxicilinu, trihydrát ampicilinu a cefalexin, které nejsou v odměřených dávkách nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej, v současnosti kódů KN ex 2941 10 00 a ex 2941 90 00, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Stejně jako v případě předchozího přezkumného šetření potvrdilo i toto šetření, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícími výrobci na domácím trhu v Indii, stejně jako výrobky vyráběné a prodávané výrobci v Unii na trhu Unie mají tytéž základní fyzické a technické vlastnosti a tatáž použití, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(16)

Jak bylo uvedeno v 11. bodě odůvodnění, přihlásili se tři vyvážející výrobci, kteří vyplnili dotazník. Pouze dva z těchto tří vyvážejících výrobců však uvedli, že během období přezkumného šetření prodávali dotčený výrobek do Unie.

(17)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(18)

Režimy uvedené výše v písmenech a) až f) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Pro období přezkumného šetření, které se vztahuje na tento případ, jsou relevantní dva dokumenty o politice zahraničního obchodu, a sice FTP 04-09 a FTP 09-14. Druhý dokument vstoupil v platnost v srpnu 2009. Indická vláda kromě toho stanoví postupy pro dokumenty FTP 04-09 a FTP 09-14 v Příručce postupů, svazku I („Handbook of Procedures, Volume I“, dále jen „HOP I 04-09“ a „HOP I 09-14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(19)

Program uvedený v písmeni g) vychází z § 21 a § 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(20)

Režim uvedený v písmeni h) vychází ze zákona o daních z příjmu z roku 1961, který je každoročně pozměňován finančním zákonem.

(21)

Program uvedený v písmeni i) je spravován vládou státu Paňdžáb a vychází z kodexu průmyslové politiky a pobídek vlády státu Paňdžáb.

(22)

Program uvedený v písmeni j) je spravován vládou státu Gudžarát a vychází z politiky státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek.

(23)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentů FTP 04-09 a FTP 09-14 a v odstavcích 4.1 až 4.30 A příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(24)

Režim předběžných povolení sestává z šesti podprogramů, jak je podrobněji popsáno v 25. bodě odůvodnění. Tyto podprogramy se mimo jiné liší v rozsahu způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ k pomocným výrobcům, jsou způsobilí pro režim předběžných povolení na fyzický vývoz a pro režim předběžných povolení na roční potřebu. Pro režim předběžných povolení na dodávky meziproduktů jsou způsobilí vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 FTP 04-09 a FTP 09-14, např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz, jsou způsobilí pro režim předběžných povolení na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podprogramů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(25)

Předběžná povolení mohou být vydávána na:

(26)

Během období přezkumného šetření získal jeden ze dvou spolupracujících vývozců úlevy spadající pod režim předběžných povolení. Podprogram, který tato společnost využila, byl podprogram uvedený v bodě i) fyzický vývoz. Není proto nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podprogramů.

(27)

Dovážený vstupní materiál je nepřenosný a musí být použit k výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání předběžného povolení. Po kombinovaném přezkumu byla tato lhůta prodloužena na 36 měsíců (24 měsíců s možností dvojího prodloužení, vždy o šest měsíců).

(28)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést registr skutečné spotřeby („pravdivou a řádnou evidenci“) bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů v případě každého předběžného povolení ve stanoveném formátu (odstavce 4.26 a 4.30 a dodatek 23 HOP I 04-09 a HOP I 09-14). Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(29)

Pokud jde o režim předběžných povolení využívaný během období šetření pro fyzický vývoz, jsou dovozní množství a vývozní povinnost pevně stanoveny co do množství a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v předběžném povolení. Kromě toho musí být v době dovozu a vývozu odpovídající transakce zaznamenány v předběžném povolení vládními úředníky. Objem dovozu povolený v rámci tohoto režimu je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů. Standardní normy vstupů a výstupů existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou vydávány indickou vládou. Po kombinovaném přezkumu byly standardní normy vstupů a výstupů sníženy a během období přezkumného šetření byly v případě surovinových vstupů a v závislosti na výrobku a cestě o 2,3 % až 16,1 % nižší než během kombinovaného přezkumu.

(30)

I přes toto snížení standardních norem vstupů a výstupů bylo zjištěno, že u jednoho z dotčených druhů výrobků byla stále skutečná spotřeba nižší než standardní normy vstupů a výstupů. Kromě toho bylo zjištěno, že společnost nevedla povinný registr spotřeby uvedený v 28. bodě odůvodnění („dodatek 23“), což mohl ověřit externí účetní. Přestože tato společnost nedodržela uvedený požadavek, využívala výhod režimu předběžných povolení, které proto vzhledem k zjištěnému nadhodnocení standardních norem vstupů a výstupů přesahovaly právní ustanovení.

(31)

Indická vláda a jeden vyvážející výrobce předložili připomínky k režimu předběžných povolení.

(32)

Indická vláda tvrdila, že režim předběžných povolení funguje jako povolený systém vracení nebo vracení u náhradních vstupů, pro který existuje ověřovací systém v souladu s ustanoveními příloh I, II a III základního nařízení, přičemž účelem tohoto ověřovacího systému je monitorování spojitosti mezi bezcelně dováženými vstupy a výslednými výrobky určenými na vývoz. Indická vláda dále tvrdila, že podle základního nařízení lze napadnout pouze prominutí nebo vrácení dovozních poplatků uložených navíc mimo dovozní poplatky uložené na dovážené vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Pokud jde o ověřovací systém, indická vláda trvá na tom, že byl zaveden přiměřený ověřovací systém. V této souvislosti odkazuje na řadu ověřovacích prvků, které měla indická vláda pro takové ověřování k dispozici, včetně standardních norem vstupů a výstupů, informací o množství z dovozních a vývozních dokumentů a ověření náhrad po uskutečnění dovozu a vývozu. Indická vláda také upozornila na to, že tento režim v případě existence nevyužitého materiálu předepisuje zaplacení celého cla i s úroky.

(33)

Vyvážející výrobce, který využil režimu předběžných povolení pro své prodeje v Unii, neměl žádné připomínky ke zjištěním týkajícím se popisu a praktického provádění, jak bylo shrnuto v oddílech a) až c), ale napadl řadu údajů uvedených ve výpočtu výše subvence. Výpočet byl tedy zkontrolován, nebylo třeba provést žádné opravy a tato otázka byla dotčené společnosti objasněna.

(34)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřenému vývozci.

(35)

Navíc režim předběžných povolení na fyzický vývoz jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto programu.

(36)

Tento přezkum před pozbytím platnosti proto potvrdil, že hlavní podprogram využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Přestože ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení) existuje, indická vláda jej neuplatňovala účinně. Standardní normy vstupů a výstupů jako takové nelze považovat za systém ověřování skutečné spotřeby, jelikož bylo zjištěno, že jsou příliš velkorysé a že výhody, které byly získány navíc, nebyly indickou vládou požadovány zpět. Mimoto se neprováděla účinná kontrola ze strany indické vlády na základě náležitě vedeného registru skutečné spotřeby. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli za normálních okolností by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení). Kromě toho bylo potvrzeno, že zapojení autorizovaných účetních znalců do ověřovacího procesu, které je ze zákona povinné, není v praxi zaručeno.

(37)

Režim předběžných povolení pro fyzický vývoz je proto napadnutelný.

(38)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V této souvislosti a vzhledem k tvrzení indické vlády uvedenému v 32. bodě odůvodnění je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí „nadměrného“ vrácení cla. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné vrácení cla za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěno, že neproběhl vhodný monitorovací proces, výše uvedenou výjimku pro programy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(39)

Výše subvence pro vývozce, který využil režimu předběžných povolení, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci podprogramu pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvence odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(40)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření pro jediného spolupracujícího výrobce činí 12,3 %.

(41)

Podrobný popis režimu DEPB je uveden v odstavci 4.3 FTP 04-09 a FTP 09-14 a v kapitole 4 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(42)

Pro tento program je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(43)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPBS byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů (viz 29. bod odůvodnění) a daňového zatížení předpokládaného dovozního podílu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno či nikoli. Sazby DEPB pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření v rámci tohoto šetření činily 8 % pro trihydrát amoxicilinu a 7 % pro trihydrát ampicilinu a cefalexin, a proto jsou ve všech případech vyšší než během kombinovaného přezkumu.

(44)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat úřadům v Indii prohlášení, že probíhá vývoz v režimu DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během odeslání vývozní přepravní doklad. Ten obsahuje mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPB, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci. V tomto okamžiku zná vývozce výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB. Příslušná sazba režimu DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace. Neexistuje tudíž možnost zpětné úpravy výše výhody.

(45)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPB při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží, s výjimkou investičního majetku. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry v rámci režimu DEPB jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 24 měsíců od data vydání.

(46)

Žádost o úvěry v rámci režimu DEPB se vyplňují elektronicky a mohou se vztahovat na neomezený počet vývozních transakcí. Pro podávání žádostí o úvěry v rámci režimu DEPB v podstatě neexistují jasně dané lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podávání uvedené v odstavci 4.47 příručky HOP I 04-09 a HOP I 09-14. Jak je dále stanoveno v odstavci 9.3 příručky HOP I 04-09 a HOP I 09-14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout a přitom uložit drobnou pokutu (např. 10 % nároku).

(47)

Bylo zjištěno, že jeden spolupracující vyvážející výrobce v Indii tento režim během období přezkumného šetření využíval.

(48)

Indická vláda tvrdila, že „výhodu vzniklou příjemci“ lze změřit a napadnutelnost subvence lze určit pouze tehdy, pokud jsou licence DEPB prodávány na trhu, jelikož výhodu poskytují pouze tehdy, když jsou prodávány na trhu. Jinými slovy, úvěry v rámci režimu DEPB nejsou napadnutelné, pokud jsou použity pro platbu cla za dovezené zboží, které se použije jako vstup pro výrobu zboží určeného na vývoz.

(49)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci režimu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a sníží tak příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho úvěr v rámci režimu DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu nejen tehdy, když se licence prodává na trhu, jak tvrdila indická vláda, ale i tehdy, když je použit jako platba cla z dováženého zboží.

(50)

Režim DEPB je kromě toho právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(51)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu výrobku určeného na vývoz, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok na výhody režimu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce jednoduše vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu DEPB.

(52)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto programu. V tomto okamžiku se indická vláda musí vzdát cla, což představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(53)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je považováno za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z režimu DEPB odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních transakcí provedených podle tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(54)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence.

(55)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(56)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření 6,9 %.

(57)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 FTP 04-09 a FTP 09-14 a v kapitole 5 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(58)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(59)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti dovoleno dovážet investiční majetek (nový i použitý investiční majetek až 10 let starý) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem vydává indická vláda po požádání a zaplacení poplatku licenci EPCG. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na veškerý investiční majetek dovezený v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezený investiční majetek využit k výrobě určitého množství zboží na vývoz v průběhu určitého období. Podle FTP 09-14 může být investiční majetek dovážen v rámci EPCG při sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.

(60)

Držitel licence EPCG může také pořídit investiční majetek z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce investičního majetku využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto investičního majetku. Případně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky investičního majetku držiteli licence EPCG.

(61)

Bylo zjištěno, že oba spolupracující vyvážející výrobci tento režim během období přezkumného šetření využívali.

(62)

Po poskytnutí informací zpochybnila indická vláda napadnutelnost EPCG. Zejména tvrdila, že subvence v rámci režimu EPCG týkající se nákupu investičního majetku, u nějž byla vývozní povinnost splněna již před začátkem období přezkumného šetření, by již neměla být považována za závislou na vývozní výkonnosti. Jeden vyvážející výrobce, u nějž bylo zjištěno, že využil subvence v rámci režimu EPCG, tvrdil, že k těmto subvencím se nemělo přihlížet, jelikož nebyly použity k nákupu investičního majetku použitého k výrobě dotčeného výrobku.

(63)

Režim EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto poskytuje snížení cla vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(64)

Tvrzení, že subvence v rámci režimu EPCG týkající se nákupu investičního majetku, u nějž byla vývozní povinnost splněna již před začátkem období přezkumného šetření, by již neměla být považována za závislou na vývozní výkonnosti, bylo třeba odmítnout. Nezpochybňuje se, že režim EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence EPCG nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Doba, kdy byla vývozní povinnost skutečně splněna, je v tomto ohledu irelevantní. Pokud jde o otázku, zda byl investiční majetek použit k výrobě dotčeného výrobku či nikoli, podle kapitoly 5.2 FTP 09-14 je v rámci režimu EPCG povoleno dovážet investiční majetek pro předvýrobní, výrobní a povýrobní činnosti (včetně výrobků ve zcela rozebraném stavu (CKD)/v polosmontované formě (SKD) a počítačového softwaru). Proto je zřejmé, že i na zboží, které nebylo použito k výrobě dotčeného výrobku, se mohou vztahovat výhody z režimu EPCG. Kromě toho bylo zjištěno, že vývozní povinnost v rámci režimu EPCG byla splněna s použitím vývozu dotčeného výrobku. Toto tvrzení se tedy zamítá.

(65)

Režim EPCG nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Investiční majetek není zahrnut do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebován ve výrobě výrobků určených na vývoz.

(66)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého investičního majetku na dobu odpovídající běžné době amortizace takového investičního majetku v dotčeném výrobním odvětví. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba pro úvěry v místní měně v Indii během období přezkumného šetření.

(67)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat během období přezkumného šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(68)

Sazba subvence pro spolupracující vyvážející výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,1 %–0,5 %.

(69)

Podrobný popis režimu FMS je uveden v odstavcích 3.9.1 až 3.9.2.2 FTP 04-09 a v odstavcích 3.14.1 až 3.14.3 FTP 09-14 a v odstavcích 3.20 až 3.20.3 HOP I 04-09 a v odstavcích 3.8 až 3.8.2 HOP I 09-14.

(70)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(71)

Vývoz všech výrobků v rámci tohoto režimu do zemí uvedených v dodatku 37 C) HOP I 04-09 a HOP I 09-14 má nárok na úvěry na clo rovnající se 2,5 % hodnoty FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto programu. Na určitý typ vývozních činností, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento program nevztahuje. Nevztahuje se ani na určité typy výrobků, např. na diamanty, vzácné kovy, rudy, obilí, cukr a ropné produkty.

(72)

Úvěry na clo v rámci FMS jsou volně převoditelné a platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání příslušného osvědčení o nároku na úvěr. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu nebo zboží včetně investičního majetku.

(73)

Osvědčení o nároku na úvěr se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz realizuje, po uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních dokumentů (např. příkazu k vývozu, faktur, přepravních dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže indická vláda poskytnutí úvěrů na clo nikterak ovlivnit.

(74)

Po poskytnutí informací indická vláda tvrdila, že dokud osvědčení o nároku na úvěr není prodáno na trhu, nepředstavuje pro příjemce žádný prospěch, a proto není napadnutelné. Tvrdila, že úvěry na clo v rámci FMS nejsou napadnutelné, pokud jsou použity pro platbu cla za dovezené zboží, které se použije jako vstup pro výrobu zboží určeného na vývoz. Spolupracující vyvážející výrobce, který využil výhod v rámci FMS, tvrdil, že tento režim se z geografického hlediska týká pouze jiných zemí, a proto jej Unie nemůže napadnout.

(75)

FMS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr na clo v rámci FMS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit k vyrovnání dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho bez ohledu na to, zda se osvědčení o nároku na úvěr použije k vyrovnání dovozního cla, nebo je prodáno na trhu, úvěr na clo v rámci FMS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(76)

Kromě toho FMS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Skutečnost, že se FMS nevztahuje na země Unie, není v rozporu ani s praktickým prováděním tohoto režimu, ani se způsobem, jakým jsou využívány výhody FMS, jak je uvedeno v 72. až 74. bodě odůvodnění. Toto tvrzení tedy bylo nutné odmítnout.

(77)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Neexistuje systém nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu výrobku určeného na vývoz, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce má nárok na výhody FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce jednoduše vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají nárok na výhodu z FMS. Kromě toho může vývozce využít úvěry na clo v rámci FMS k dovozu investičního majetku, ačkoliv investiční majetek nespadá do působnosti povolených systémů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno při výrobě vyvážených výrobků.

(78)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření byla zaúčtována spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který tento program využívá, na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(79)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento režim během období přezkumného šetření u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který tento program využívá, činí < 0,1 %.

(80)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci v průběhu období přezkumného šetření režim povolení bezcelního dovozu nevyužívali. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(81)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci v průběhu období přezkumného šetření tyto programy nevyužívali. Proto nebylo nutné tyto programy v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(82)

Podrobnosti tohoto programu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp). BC 07/04.02.02/2009-10 (vývozní úvěr v cizí měně a rupiích a služby pro vývozce) ICB, který je určen všem komerčním bankám v Indii.

(83)

Pro tento program jsou způsobilí vyrábějící vývozci a obchodující vývozci.

(84)

Podle tohoto programu nastavuje ICB povinně maximální úrokové sazby použitelné pro vývozní úvěry, jak v indických rupiích, tak v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci. PVÚ se skládá ze dvou podprogramů, programu vývozních úvěrů před odesláním („balicí úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a program vývozních úvěrů po odeslání, který zajišťuje provozní úvěry za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch financování vývozu.

(85)

Na základě rámcového oběžníku ICB mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (hotovostní úvěry), které jsou stanoveny čistě za tržních podmínek. Rozdíl v sazbách se může pro společnosti s dobrým úvěrovým hodnocením snížit. Společnosti s vysokým hodnocením mohou ve skutečnosti získat vývozní úvěry a hotovostní úvěry za stejných podmínek.

(86)

Preferenční úrokové sazby úvěru PVÚ stanovené rámcovým oběžníkem ICB uvedeným v 85. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady stanovenými čistě tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je ve skutečnosti vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky ICB spočívající ve stanovení maximální úvěrové sazby pro každou komerční banku individuálně. Kromě toho by komerční banky nemusely poskytovat půjčovatelům vývozního financování výhodnější úrokové sazby pro vývozní úvěry v cizí měně.

(87)

Bez ohledu na skutečnost, že jsou preferenční úvěry v rámci programu vývozních úvěrů poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V této souvislosti je třeba poznamenat, že ani čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení, ani DSVO nevyžaduje pro zjištění subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. odškodnění komerčních bank ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. ICB je veřejnoprávním subjektem, a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 2 písm. b) základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. ICB dává pokyny soukromým subjektům ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu vi) druhé odrážky základního nařízení, protože komerční banky jsou vázány uvedenými podmínkami, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcovém oběžníku ICB a ustanoveními ICB, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch financování vývozu. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(88)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období přezkumného šetření a úrokovou sazbou, která by byla splatná za běžné komerční úvěry využité jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který tento program využívá. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat během období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(89)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období přezkumného šetření u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který tento program využívá, byla zanedbatelná.

(90)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci během období přezkumného šetření režim osvobození od daně z příjmu nevyužívali. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(91)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci v průběhu období přezkumného šetření program státu Paňdžáb týkající se průmyslových pobídek nevyužívali. Proto nebylo nutné tento program v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(92)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci v průběhu období přezkumného šetření program státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek nevyužívali. Proto nebylo nutné tento program v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(93)

Výše napadnutelných subvencí určená v souladu s ustanoveními základního nařízení vyjádřená valoricky se u šetřených vyvážejících výrobců pohybovala v rozmezí 7,5 % až 12,4 %. Tato výše subvencí je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(94)

Má se tudíž za to, že podle článku 18 základního nařízení byly v období přezkumného šetření nadále poskytovány subvence.

(95)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že subvence přetrvají nebo se obnoví, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(96)

V této souvislosti je třeba připomenout, že spolupracovali pouze dva známí vyvážející výrobci dotčeného výrobku. Na základě dostupných statistických informací Indie a Unie nelze stanovit podíl těchto vývozců na celkovém prodeji indických vyvážejících výrobců dotčeného výrobku v Unii. Uvedené statistické údaje však naznačují, že existují další výrobci, kteří možná prodávají dotčený výrobek do Unie.

(97)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření spolupracující vyvážející výrobci nadále získávali výhody z napadnutelného subvencování ze strany indické vlády. Výše analyzované subvenční režimy poskytují opakované výhody a nic nenasvědčuje tomu, že by tyto režimy měly být v dohledné budoucnosti ukončeny nebo upraveny nebo že by spolupracující vyvážející výrobci přestali čerpat výhody v rámci těchto režimů.

(98)

Nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly, že ostatní vyvážející výrobci dále nevyužívají výše analyzované subvenční režimy. Byl proto učiněn závěr, že subvencování na úrovni celé země pokračuje.

(99)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním byl učiněn závěr, že subvencování pokračovalo i v období přezkumného šetření a že je pravděpodobné, že bude pokračovat i v budoucnu.

(100)

Během období přezkumného šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii tito výrobci v Unii: Sandoz, DSM, Deretil, ACS Dobfar SpA a Antibioticos S.A. Žadatelé požadovali přezkum platných antisubvenčních opatření před pozbytím platnosti. K zjištění celkové výroby v Unii byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v žádosti a údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a poté. Na tomto základě činila odhadovaná celková výroba v Unii během období přezkumného šetření 7 093 tun.

(101)

Výrobci v Unii představující celkovou výrobu v Unii proto představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení, a jsou proto dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“. Jelikož obdobný výrobek vyráběný třemi výrobci v Unii, kteří poskytli odpovědi na dotazník během období přezkumného šetření, představuje až 95 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii, považují se údaje o těchto výrobcích za reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie.

(102)

Za účelem analýzy objemu dovozu a cenových trendů byly použity statistiky Eurostatu pro kódy TARIC 2941101010, 2941102010 a 2941900030 za rok 2007 a 2008 a kódy TARIC 2941100010 a 2941900030 za rok 2009 a dále, platné během posuzovaného období.

(103)

S přihlédnutím k počtu výrobců v Unii a ke skutečnosti, že jeden výrobce v Unii vyráběl obdobný výrobek na základě dohody o poplatcích s jiným výrobcem, jsou informace o výrobním odvětví Unie v případě nutnosti uvedeny pouze ve formě indexů nebo rozpětí, aby byla chráněna důvěrnost údajů.

(104)

Výrobní odvětví Unie prodává obdobný výrobek odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a ten je dále prodáván/převáděn společnostem ve spojení pro další následné zpracování.

(105)

Prodeje nezávislým subjektům byly považovány za „volný trh“. Prodeje/převody subjektům ve spojení byly považovány za „vlastní spotřebu“.

(106)

Při výpočtu zřejmé spotřeby dotčeného výrobku a obdobného výrobku v Unii Komise sečetla:

(107)

Je třeba uvést, že aby se zabránilo dvojímu započtení objemů prodeje, byly z tohoto výpočtu vyloučeny prodeje, ke kterým došlo na základě dohody o poplatcích mezi dvěma výrobci v Unii.

(108)

Na základě výše uvedených skutečností se spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku v Unii během posuzovaného období postupně zvýšila o 28 %.

(109)

Podle údajů Eurostatu se objem dovozu dotčeného výrobku z Indie pro volný oběh v posuzovaném období snížil o 96 %. K významnému snížení o 51 procentních bodů došlo v roce 2008 a následovalo další snížení o 43 procentních bodů v roce 2009 a o dva procentní body v období přezkumného šetření.

(110)

Mírně odlišný trend bylo možné pozorovat u dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, který je osvobozen od vyrovnávacího cla a základního cla. Po počátečním poklesu v letech 2007 až 2008 o 92 % vzrostl objem dovozu v roce 2009 a v období přezkumného šetření zůstal relativně stabilní.

(111)

Průměrná dovozní cena dotčeného výrobku z Indie pro volný oběh vzrostla v letech 2007 až 2009 o 34 %, poté v období přezkumného šetření prudce poklesla a dosáhla úrovně o 26 % nižší než v roce 2007. Rovněž ceny dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku měly sestupný trend a poklesly v posuzovaném období o 16 %. Rozdílné cenové trendy mezi těmito dvěma režimy lze vysvětlit odlišným typem dotčeného výrobku, který byl hlavně dovážen, tj. cefalexin, který je ve srovnání s ostatními typy dražší.

(112)

Podíl dovozu z Indie pro volný oběh na trhu nebo dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku byl v posuzovaném období velmi malý a v obou případech se ještě snížil.

(113)

Jeden výrobce v Unii uvedl, že odhad indického dovozu na základě údajů z Eurostatu byl proveden chybně, jelikož indické vývozní statistiky vykazují větší objem vývozu, než je objem uváděný Eurostatem. V této souvislosti je třeba poznamenat, že běžnou praxí Komise je používat Eurostat jako základ pro statistiky dovozu. Dále je nutné uvést, že indické vývozní statistiky neudávají konečné místo určení vývozu ani skutečnost, zda se vývoz skutečně dostal do Unie. Toto tvrzení tedy bylo nutné odmítnout.

(114)

Vzhledem k extrémně malému objemu dovozu z Indie, který byl uváděn do volného oběhu na trh Unie, nelze vyvodit žádný smysluplný závěr ohledně cenového podbízení. Pokud jde o dovoz v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, zjištěné rozpětí cenového podbízení bylo negativní. Objem tohoto dovozu však činil méně než deset tun a týkal se pouze jednoho typu výrobku (cefalexin), který je zároveň nejdražším a nejméně zastoupeným typem výrobku na trhu. Proto byl vyvozen závěr, že transakční údaje týkající se dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku nejsou reprezentativní pro účely rozumného výpočtu cenového podbízení a nejsou vhodné pro další analýzu.

(115)

Jeden výrobce v Unii uvedl, že oddělená analýza těchto dvou kategorií dovozu, tj. dovozu pro volný oběh a dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, nebyla v souladu s přístupem použitým během předchozího přezkumného šetření, a proto byla v rozporu s běžnou praxí Komise.

(116)

K tomu je třeba poznamenat, že podle závěru ve 115. bodě odůvodnění nebyla množství dovezená jak v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, tak pro volný oběh dostatečná k tomu, aby bylo možné vyvodit smysluplný závěr. Vzhledem k malému množství celkového objemu se tento závěr použije obdobně i na uvedený objem.

(117)

Dovoz přezkoumávaného výrobku z jiných zemí než z Indie vzrostl během posuzovaného období o 62 % a jeho podíl na trhu se zvýšil o více než 10 procentních bodů z 37,6 % na 47,7 %, což se shodovalo se zvýšenou spotřebou na trhu Unie. Mezi dovážejícími zeměmi jsou největšími dodavateli na trhu Unie Singapur, Čína a Omán.

(118)

Průměrné dovozní ceny ze třetích zemí se v posuzovaném období výrazně snížily, a sice o 43 %. Přestože ceny hlavních vyvážejících zemí (Singapur, Čína a Omán) představovaly v období přezkumného šetření cenové podbízení vůči cenám Unie asi o 20 % pro každý výrobek a objem dovozu lze považovat za významný, tento dovoz za nízké ceny zjevně neměl vliv na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(119)

Jeden výrobce v Unii tvrdil, že při analýze trendu průměrné dovozní ceny mělo být přihlédnuto k různým druhům výrobků. V této souvislosti je třeba poznamenat, že podle standardní praxe je nutné provádět analýzu mimo jiné cenových trendů na základě dotčeného výrobku bez ohledu na podíl každého druhu výrobku. Dále je třeba uvést, že v tomto případě nebyl vyvozen žádný závěr z trendu dovozních cen ze třetích zemí v posuzovaném období. Výše uvedené tvrzení bylo proto nutné odmítnout.

(120)

Všichni výrobci v Unii tvrdili, že mimo jiné u dovozu z Číny a Ománu se jedná o trihydrát amoxicilinu pro veterinární použití a že k tomu mělo být přihlédnuto při analýze výše uvedených cen. V této souvislosti je třeba poznamenat, že pod výrobek, který je předmětem přezkumu, spadají antibiotika pro lidskou i veterinární spotřebu. Kromě toho informace poskytnuté na podporu tohoto tvrzení nebyly podložené. Výše uvedené tvrzení bylo proto nutné odmítnout.

(121)

Jeden výrobce v Unii zpochybnil základ použitý pro srovnání cen trihydrátu amoxicilinu a trihydrátu ampicilinu v období přezkumného šetření vzhledem k tomu, že údaje z Eurostatu nerozlišují mezi těmito dvěma druhy. Jelikož bylo v této souvislosti zjištěno, že ceny výrobního odvětví Unie u těchto dvou druhů výrobků jsou podobné, bylo přiměřené provést souhrnné srovnání cen.

(122)

Pokud jde o dovoz ze Singapuru, všichni výrobci v Unii tvrdili, že k němu docházelo za transferové ceny mezi stranami ve spojení. Za těchto okolností by zahrnutí tohoto dovozu narušilo průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí. Je třeba poznamenat, že kdyby byl tento dovoz vyňat ze srovnání cen, výše uvedené zjištění ohledně rozpětí cenového podbízení by se nijak významně nezměnilo a závěr v tom smyslu, že tento dovoz za nízké ceny neměl vliv na ziskovost výrobního odvětví Unie, by zůstal platný.

(123)

U následujících ekonomických ukazatelů vztahujících se k výrobnímu odvětví Unie bylo zjištěno, že smysluplná analýza a hodnocení se musí zaměřit na situaci na volném trhu: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu a ziskovost. Pokud to bylo možné a odůvodněné, byly tyto zjištěné údaje následně porovnány s údaji pro závislý trh, aby se získal celý obrázek situace ve výrobním odvětví Unie.

(124)

U ostatních ekonomických ukazatelů bylo však na základě šetření zjištěno, že mohly být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti. Ve skutečnosti výroba (jak u závislého, tak u volného trhu), kapacita, využití kapacity, zásoby, investice, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál závisejí na celé činnosti, ať už je výroba závislá nebo prodávaná na volném trhu.

(125)

Po obdržení připomínek od jednoho výrobce v Unii po poskytnutí konečných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo navrženo zastavit šetření, byly některé ekonomické ukazatele v následujících bodech odůvodnění opraveny. Tyto změny nebyly takové povahy, aby se změnil závěr ohledně situace výrobního odvětví Unie.

(126)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie byla v letech 2007 až 2008 stabilní a poté se zvýšila o 4 % v letech 2008 až 2009 a o další tři procentní body v období přezkumného šetření.

(127)

Objem produkce však nesledoval tento nárůst, protože jeden výrobce v Unii měl nepředvídatelné technické problémy v roce 2008, kdy objem výroby poklesl o 5 % a do začátku období přezkumného šetření se postupně vyrovnal.

(128)

V důsledku tohoto nárůstu výrobní kapacity v kombinaci s lehkým poklesem výroby klesalo vytížení kapacity postupně během posuzovaného období a v období přezkumného šetření dosáhlo úrovně, která byla o 9 % nižší než v roce 2007.

(129)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, byl v období přezkumného šetření o něco nižší než v roce 2007, v roce 2009 poklesl o 7 % a během období přezkumného šetření vzrostl o šest procentních bodů.

(130)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období vzrostla o 4 %. Ceny se nejprve prudce zvýšily o 21 % v roce 2008, poté v roce 2009 o 17 procentních bodů poklesly a během období přezkumného šetření zůstaly stabilní.

(131)

Jeden výrobce v Unii tvrdil, že dopad cen dovozu z Indie na výrobní odvětví Unie nebyl posouzen správně. V této souvislosti je nejprve třeba poznamenat, že nebylo zjištěno žádné cenové podbízení, jak je uvedeno ve 115. bodě odůvodnění. Kromě toho, jak je uvedeno v předcházejícím bodě odůvodnění, ceny výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vzrostly o 4 %. Za těchto okolností se má za to, že dovoz z Indie neměl žádný nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(132)

Snížení objemu prodeje na trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení, se odrazilo na podílu na trhu, který se ve srovnání s rokem 2007 během období přezkumného šetření o 22 procentních bodů snížil.

(133)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, se během posuzovaného období i přes vzrůstající poptávku snižoval, ale objem závislého prodeje vzrostl o 28 %.

(134)

Podíl závislého prodeje výrobního odvětví Unie na trhu se v roce 2008 zvýšil o 9 procentních bodů a poté se postupně snižoval až na úroveň z roku 2007.

(135)

Podíl výrobního odvětví Unie jako celku na trhu byl vypočítán součtem objemu volného a závislého trhu v Unii. Přestože se tento objem během posuzovaného období zvýšil o 14 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 10 procentních bodů, jelikož spotřeba na trhu během téhož období vzrostla o 28 %. To znamená, že výrobní odvětví Unie nemělo z nárůstu spotřeby žádný prospěch.

(136)

Stav zásob se v době od roku 2007 do konce období přezkumného šetření snížil o 54 %, což lze vysvětlit zejména nárůstem závislé poptávky.

(137)

Ziskovost prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, na trhu Unie se během období přezkumného šetření výrazně zvýšila, a sice o 153 procentních bodů. Tento vývoj lze vysvětlit průměrným nárůstem cen o 2 % a snížením výrobních nákladů. Ve srovnání se ziskovým rozpětím, jehož bylo dosaženo během období přezkumného šetření v souvislosti s posledním šetřením před pozbytím platnosti, vzrostl zisk o více než 400 procentních bodů.

(138)

Je třeba uvést, že s výjimkou roku 2007 se úroveň ziskovosti výrobního odvětví Unie pohybovala v posuzovaném období nad cílovým ziskovým rozpětím stanoveným v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, tj. 10 % (dále jen „cílový zisk“).

(139)

Dva výrobci v Unii tvrdili, že ziskovost nebyla posouzena správně, jelikož zisk, kterého dosáhli subdodavatelé, byl odečten od jejich nákladů. V této souvislosti je běžnou praxí odečítat zisk dosažený stranami ve spojení, které se podílejí na produkci surovin. Proto bylo nutné tento argument odmítnout.

(140)

Ziskovost závislého prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během období přezkumného šetření zvýšila, a sice o 51 %. Tento vývoj lze vysvětlit zejména průměrným nárůstem cen o 10 %. Jelikož je však tento trend založen na transferových cenách, nelze z výše uvedených skutečností vyvodit žádný smysluplný závěr.

(141)

Investice se během posuzovaného období zvýšily. Tyto investice souvisely s nárůstem výrobní kapacity s cílem pomoci závislému i volnému trhu.

(142)

Z šetření rovněž vyplynulo, že návratnost investic, tj. čistý zisk před zdaněním z prodeje výrobku vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty stálých aktiv přiřazených k tomuto výrobku, se v průběhu posuzovaného období snížila.

(143)

Peněžní tok se v posuzovaném období zvýšil o 7 %, jelikož pokles ziskovosti mohl být vyrovnán poklesem stavu zásob v druhé polovině posuzovaného období.

(144)

Zaměstnanost se během posuzovaného období zvýšila o 9 % v souladu s investicemi do výrobní kapacity, ale průměrné mzdy vzrostly pouze o 6 %. Produktivita se snížila celkem o 11 % v důsledku neočekávaných technických problémů, se kterými se potýkal jeden výrobce v Unii.

(145)

Vzhledem k objemu subvencovaných dovozů z Indie nelze dopad stávající výše subvencí považovat za významný.

(146)

Situace výrobního odvětví Unie se od posledního přezkumného šetření a v posuzovaném období značně zlepšila. Proto lze učinit závěr, že výrobnímu odvětví Unie se podařilo plně překonat účinky dřívějšího subvencování.

(147)

V době mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření byl objem subvencovaného dovozu dotčeného výrobku zanedbatelný. S výjimkou určitých ukazatelů újmy, jako je podíl na trhu, objem produkce a návratnost investic, se většina ukazatelů újmy, včetně ziskovosti (+ 153 %), prodejní ceny (+ 4 %), objemu prodeje (+ 14 %), zaměstnanosti (+ 10 %) a investic (+ 29 %), během posuzovaného období vyvíjela pozitivně. Úroveň ziskovosti dosažená na trhu Unie se s výjimkou roku 2007 pohybovala nad cílovým ziskovým rozpětím stanoveným v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, tj. 10 %. Pozitivní trend, který vykazovala velká většina ukazatelů, je zejména důsledkem spolehlivosti výrobního odvětví Unie a dlouhodobých vztahů se zákazníky, které si v minulých letech vybudovalo, ale také úrovně cen, které dokázalo dosáhnout na trhu.

(148)

Jeden výrobce v Unii tvrdil, že při analýze cenových trendů a trendů v oblasti zisku by se mělo přihlížet k nedostatku surovin v letech 2007 a 2008. Tento nedostatek prý vedl k výjimečnému nárůstu cen a zisku v roce 2008 a do určité míry i v roce 2009. V této souvislosti je třeba uvést, že (jak je vidět v tabulkách 5.5.2.1 a 5.5.4.1) tato výjimečná úroveň cen a ziskovosti se týká pouze roku 2008. Úrovně ziskovosti, jichž bylo dosaženo v roce 2009 a v období přezkumného šetření, zjevně již nebyly ovlivněny nedostatkem surovin. Závěr uvedený ve 139. bodě odůvodnění v tom smyslu, že zisky během celého posuzovaného období se pohybovaly nad cílovým ziskem, tedy zůstává platný.

(149)

Pokud jde o závislé prodeje, možnost výrobního odvětví Unie prodávat část své výroby na závislé trhy zjistila vysokou míru využití kapacity a umožnila výrobnímu odvětví Unie rozmělnit fixní náklady a z hlediska nákladů tak zůstat konkurenceschopným.

(150)

Závěrem se vzhledem k příznivému vývoji ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie usuzuje, že výrobnímu odvětví Unie během období přezkumného šetření nevznikla podstatná újma.

(151)

Vzhledem k malému objemu dotčeného výrobku, který byl v posuzovaném období dovezen do Unie, neměl subvencovaný dovoz negativní vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie. Jak již bylo uvedeno výše, byl učiněn závěr, že výrobnímu odvětví nebyla v období přezkumného šetření způsobena podstatná újma.

(152)

Je třeba připomenout, že výrobnímu odvětví Unie nebyla v posuzovaném období způsobena podstatná újma, jelikož většina ukazatelů újmy v této době vykazovala pozitivní trend. V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo proto zkoumáno, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(153)

Šetření ukázalo, že využití kapacity u tří spolupracujících indických vyvážejících výrobců dosáhlo v období přezkumného šetření velmi vysoké míry. Proto se zdá, že volná kapacita, která by mohla být při neexistenci opatření směrována na trh Unie, je omezená.

(154)

Po poskytnutí informací tvrdili někteří výrobci v Unii, že volná kapacita v Indii je velká a že vytížení kapacity spolupracujících indických vyvážejících výrobců nebylo reprezentativní pro indické výrobní odvětví jako celek. Jeden výrobce v Unii dokonce tvrdil, že volná kapacita sedmi předních indických vývozců představuje objem vysoce převyšující spotřebu na volném trhu Unie.

(155)

V této souvislosti je nejprve třeba zdůraznit, že vytížení kapacity tří spolupracujících vyvážejících výrobců byl výpočet váženého průměru, který byl založený na ověřených údajích a týkal se konkrétně dotčeného výrobku. Kromě toho se u dotčených tří spolupracujících vyvážejících výrobců jedná o velké výrobce, kteří patří mezi sedm indických vývozců, které uvedený výrobce v Unii označuje za „přední“. Naopak údaje předložené výrobci v Unii týkající se volné kapacity těchto sedmi indických výrobců byly založeny zejména na „znalosti trhu“ a nemohly být podloženy žádnými spolehlivými konkrétními důkazy, přestože to bylo výslovně požadováno. K těmto informacím tedy nemohlo být přihlédnuto a bylo potvrzeno, že na základě ověřených údajů v dokumentaci je volná kapacita indických výrobců zjevně omezená.

(156)

Na základě údajů z indických oficiálních statistik bylo zjištěno, že ceny prodeje na vývoz na deset hlavních indických vývozních trhů byly v průměru asi o 20 % nižší než ceny prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie během období přezkumného šetření. Tyto indické vývozní ceny byly v souladu s cenami ostatních hlavních aktérů na trhu Unie, jak bylo uvedeno ve 119. bodě odůvodnění. Bylo zjištěno, že uvedený dovoz za nízké ceny z těchto jiných zemí během posuzovaného období neměl negativní účinky na výkonnost výrobního odvětví Unie. Za těchto okolností se dospělo k závěru, že pokud opatření pozbudou platnosti, indické vývozní ceny pravděpodobně nebudou mít nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie, jelikož mu již konkurují jiné vyvážející země, které mají tutéž cenovou politiku, aniž by utrpělo jakoukoli podstatnou újmu.

(157)

Dva výrobci v Unii také namítli, že pokud opatření pozbudou platnosti, indičtí výrobci přesměrují svůj vývoz, který v současnosti prodávají na jiných trzích, do Unie, jelikož trh Unie je atraktivní z hlediska cen. Nejprve je třeba poznamenat, že kdyby indičtí výrobci chtěli přesměrovat svůj vývoz do Unie, čelili by konkurenci ze strany jiných třetích zemí, které již do Unie vyvážejí významná množství. Kromě toho, jak je uvedeno ve 119. bodě odůvodnění, byl učiněn závěr, že dovoz ze třetích zemí za ceny podobné indickým vývozním cenám na jiných trzích neměl vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie. Proto se má za to, že pokud vzroste objem indického vývozu do Unie za ceny podobné cenám na jiných vývozních trzích, neutrpí výrobní odvětví Unie žádnou podstatnou újmu.

(158)

Dva výrobci v Unii rovněž tvrdili, že skutečnost, že v USA platí zákaz dovozu pro některé indické výrobní závody produkující antibiotika, povede k přesměrování dalšího množství na trh Unie. V této souvislosti však nadále platí závěry uvedené v předešlém bodě odůvodnění týkající se možného přesměrování vývozu.

(159)

Zatímco závislý trh tvořil v posuzovaném období 50–60 % volných a závislých trhů výrobního odvětví Unie, spotřeba na závislém trhu výrobního odvětví Unie v tomtéž období vzrostla o více než 20 %. S ohledem na charakter a velikost tohoto trhu se předpokládá, že pokud opatření pozbudou platnosti, nebude mít pravděpodobný nárůst indického vývozu vliv na závislý trh, a proto bude pro výrobní odvětví Unie nadále zajišťovat vysokou míru využití kapacity a úspor z rozsahu.

(160)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že pokud opatření pozbudou platnosti, subvencovaný dovoz z Indie pravděpodobně nezpůsobí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, jelikož většina ukazatelů újmy vykazovala v posuzovaném období pozitivní vývoj, a to i přes narůstající a nezanedbatelný dovoz z jiných zemí, jehož ceny byly podobné jako u indického vývozu do jiných zemí. Proto byl učiněn závěr, že pokud opatření pozbudou platnosti, obnovení podstatné újmy je nepravděpodobné.

(161)

Jeden výrobce v Unii tvrdil, že měla být provedena zkušební analýza zájmu Unie. Jelikož se však dospělo k závěru, že obnovení újmy není pravděpodobné, analýza zájmu Unie nemá žádný smysl. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(162)

Vzhledem k závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování uvedeným ve 100. bodě odůvodnění a vzhledem k dopadu, který by mohlo mít na budoucí obchodní toky, bude Komise monitorovat objem dovozu dotčeného výrobku. Kdyby došlo k nějaké významné změně v tomto objemu, Komise zváží, zda je třeba přijmout opatření a případně jaké.

(163)

Monitorování se omezí na dobu dvou let po vyhlášení tohoto nařízení.

(164)

Vzhledem k výsledkům tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné zrušit vyrovnávací clo na dovoz určitých širokospektrých antibiotik pocházejících z Indie.

(165)

Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě Komise zamýšlí zastavit šetření, a bylo jim umožněno vyjádřit své připomínky. Předložené připomínky byly projednány v příslušných oddílech výše a nebyly takové povahy, aby změnily výše uvedené závěry,

11.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/19

(1)

Dne 2. března 2011 přijala Rada nařízení (EU) č. 204/2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi.

(2)

Vzhledem k závažnosti situace v Libyi a v souladu s prováděcím rozhodnutím Rady 2011/500/SZBP ze dne 10. srpna 2011, kterým se provádí rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (2), by měly být na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze III nařízení (EU) č. 204/2011 zařazeny dva další subjekty,

11.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/21

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 216/2008 je stanovit a udržovat vysokou a jednotnou úroveň bezpečnosti civilního letectví v Evropě. Uvedené nařízení stanoví způsoby dosažení tohoto cíle a jiné cíle v oblasti bezpečnosti civilního letectví.

(2)

Provádění nařízení (ES) č. 216/2008, jakož i nového balíčku právních předpisů jednotného evropského nebe II (2) vyžaduje stanovení podrobnějších prováděcích pravidel týkajících se zejména udělování průkazů způsobilosti řídícím letového provozu za účelem zachování vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Evropě, zajištění nejvyšší úrovně norem odpovědnosti a odborné způsobilosti, zlepšení dostupnosti řídících letového provozu a podpory vzájemného uznávání průkazů způsobilosti, a to při splnění cíle celkového zlepšení bezpečnosti letového provozu a odborné způsobilosti zaměstnanců.

(3)

Řídící letového provozu, jakož i osoby a organizace podílející se na jejich výcviku, zkouškách, přezkušování nebo lékařských prohlídkách musí splňovat příslušné hlavní požadavky stanovené v příloze Vb nařízení (ES) č. 216/2008. Podle uvedeného nařízení by řídící letového provozu, jakož i osoby a organizace podílející se na jejich výcviku měli osvědčení nebo průkazy způsobilosti získat až poté, co se prokáže, že tyto hlavní požadavky splnili.

(4)

Ukázalo se, že průkaz způsobilosti zavedený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 2006 o licenci řídícího letového provozu Společenství (3) je účinným nástrojem pro uznání zvláštní úlohy, kterou řídící letového provozu sehrávají při zajišťování bezpečnosti řízení letového provozu. Zavedení norem odborné způsobilosti v Unii snížilo nejednotnost v této oblasti a zvýšilo účinnost organizace práce při stále vyšší míře regionální spolupráce mezi poskytovateli letových navigačních služeb. Zachování a prohloubení společného systému udělování průkazů způsobilosti pro řídící letového provozu v Unii proto představuje nezbytnou součást evropského systému řízení letového provozu.

(5)

Směrnice 2006/23/ES byla zrušena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1108/2009 (4). Ustanovení směrnice 2006/23/ES se však nadále uplatňují až do data použití opatření uvedených v čl. 8c odst. 10 nařízení (ES) č. 216/2008. Toto nařízení uvedená opatření stanoví.

(6)

Ustanovení tohoto nařízení odrážejí současný vývoj včetně osvědčených postupů a vědeckého a technického pokroku v oblasti výcviku řídících letového provozu. Byla vytvořena na základě směrnice 2006/23/ES a členským státům ukládají společné provedení norem a doporučených postupů stanovených Úmluvou o mezinárodním civilním letectví, podepsanou dne 7. prosince 1944 v Chicagu, a bezpečnostními předpisy přijatými Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), zřízenou mezinárodní úmluvou ze dne 13. prosince 1960.

(7)

S cílem zajistit jednotné uplatňování společných požadavků pro udělování průkazů způsobilosti a osvědčení zdravotní způsobilosti řídících letového provozu by se příslušné úřady členských států měly řídit společnými postupy a Evropská agentura pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) by případně měla posuzovat soulad s těmito požadavky. Agentura by měla vypracovat specifikace pro vydávání osvědčení, přijatelné prostředky prokazování souladu a pokyny umožňující zajistit potřebnou jednotu předpisů.

(8)

Zvláštní povaha letového provozu v Unii vyžaduje zavedení a účinné uplatňování společných norem odborné způsobilosti řídících letového provozu zaměstnaných poskytovateli letových navigačních služeb, kteří poskytují služby v oblasti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb (ATM/ANS) veřejnosti.

(9)

Členské státy by však měly v rámci možností zajistit, aby služby poskytované nebo zpřístupňované veřejnosti vojenským personálem zaručovaly úroveň bezpečnosti odpovídající přinejmenším úrovni požadované hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb základního nařízení. Členské státy se proto mohou rovněž rozhodnout uplatňovat toto nařízení na svůj vojenský personál poskytující služby veřejnosti podle čl. 1 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení.

(10)

Úřady, které vykonávají dohled a ověřování souladu, by měly být dostatečně nezávislé na poskytovatelích letových navigačních služeb a na organizacích zajišťujících výcvik. Tyto úřady si musí zachovat schopnost účinně plnit své úkoly. Příslušným úřadem určeným pro účely tohoto nařízení může být stejný orgán nebo orgány, které jsou jmenovány nebo zřízeny v souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (5), ve znění nařízení (ES) č. 1070/2009. Agentura by měla pro účely tohoto nařízení působit jako příslušný úřad, který vydává a obnovuje osvědčení organizacím zajišťujícím výcvik řídících letového provozu se sídlem mimo území členských států, případně jejich personálu.

(11)

Poskytování letových navigačních služeb vyžaduje vysoce odborný personál, jehož odbornou způsobilost lze prokázat několika způsoby. V případě řízení letového provozu je vhodným prostředkem zachování společného systému udělování průkazů způsobilosti pro řídící letového provozu v Unii, které je třeba považovat za druh diplomu pro každého jednotlivého řídícího letového provozu. Kvalifikace uvedená na průkazu způsobilosti by měla udávat typ letové provozní služby, k jejímuž poskytování je řídící letového provozu způsobilý. Doložky připojené k průkazu způsobilosti zároveň uvádějí jak zvláštní dovednosti řídícího letového provozu, tak oprávnění příslušných úřadů poskytovat služby v konkrétním sektoru či skupině sektorů. Proto musí být úřady schopny hodnotit při vydávání průkazů způsobilosti nebo při prodlužování platnosti doložek odbornou způsobilost řídících letového provozu. V případě pochybností o odborné způsobilosti by příslušné úřady rovněž měly mít pravomoc pozastavit platnost průkazů způsobilosti, kvalifikací nebo doložek.

(12)

Jelikož toto nařízení uznává potřebu výrazněji posílit kulturu bezpečnosti zejména prostřednictvím spolehlivého hlášení incidentů a „spravedlivého posouzení“, které umožní se z těchto incidentů poučit, nemělo by činit automatickou spojitost mezi incidentem a pozastavením platnosti průkazu způsobilosti, kvalifikace nebo doložky. Odebrání průkazu způsobilosti by mělo být považováno za poslední možnost v krajních případech.

(13)

Pro posílení důvěry členských států v systémy vydávání průkazů způsobilosti řídících letového provozu ostatních států jsou nezbytná společná pravidla pro získání a zachování průkazů způsobilosti. S cílem zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti je proto důležité zavést jednotné požadavky na výcvik, kvalifikaci, odbornou způsobilost a přístup k povolání řídícího letového provozu. To by mělo vést k zajištění bezpečných a vysoce kvalitních služeb řízení letového provozu a přispět k uznávání průkazů způsobilosti v celé Unii, a tím ke zvýšení volného pohybu a k lepší dostupnosti řídících letového provozu.

(14)

Toto nařízení by nemělo vést k obcházení stávajících vnitrostátních předpisů, jimiž se řídí práva a povinnosti vztahující se na pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a uchazečem o místo řídícího letového provozu.

(15)

Aby bylo možné porovnávat v rámci celé Unie odborné dovednosti, je třeba je jasným a obecně přijatelným způsobem definovat. To napomůže zajištění bezpečnosti nejen ve vzdušném prostoru řízeném jedním poskytovatelem letových navigačních služeb, ale především na pomezí mezi různými poskytovateli služeb.

(16)

Při mnoha incidentech a nehodách sehrává významnou roli komunikace. Toto nařízení proto stanoví podrobné požadavky na jazykové znalosti řídících letového provozu. Tyto požadavky vycházejí z požadavků přijatých Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a poskytují prostředky k prosazování těchto mezinárodně přijatých norem. V oblasti jazykových požadavků je třeba dodržovat zásady nediskriminace, transparentnosti a proporcionality, aby se podpořil volný pohyb a současně zajistila bezpečnost.

(17)

Cíle vstupního výcviku jsou popsány ve specifikaci organizace Eurocontrol pro společnou hlavní náplň vstupního výcviku řídících letového provozu („Specification for the ATCO Common Core Content Initial Training“) vypracované na žádost členů této organizace a jsou považovány za vhodné normy. V případě místního výcviku je třeba nahradit nedostatek obecně přijatelných norem souborem opatření, včetně schvalování zkoušejících a hodnotitelů odborné způsobilosti, která by měla zajistit vysokou úroveň odborné způsobilosti. Tato opatření nabývají na důležitosti, neboť místní výcvik je velmi nákladný a rozhodující z hlediska bezpečnosti. ICAO vypracovala normy i v oblastech, pro které neexistují společné evropské požadavky na výcvik. V případě, že nejsou evropské požadavky na výcvik stanoveny, mohou členské státy využít norem ICAO.

(18)

Na žádost členských států organizace Eurocontrol byly vypracovány požadavky na zdravotní způsobilost, které se považují za vhodné normy pro účely zajištění souladu s tímto nařízením. Zejména vydávání osvědčení zdravotní způsobilosti by mělo být v souladu s požadavky na osvědčení zdravotní způsobilosti řídících letového provozu pro evropskou třídu 3 („Requirements for European Class 3 Medical Certification of Air Traffic Controllers“), stanovenými organizací Eurocontrol.

(19)

Udělování osvědčení organizacím zajišťujícím výcvik by se mělo z bezpečnostního hlediska považovat za jeden z rozhodujících činitelů přispívajících ke kvalitě výcviku řídících letového provozu. Je proto nezbytné stanovit požadavky na organizace zajišťující výcvik. Výcvik je třeba považovat za službu podobnou letovým navigačním službám, na něž se rovněž vztahuje postup udělování průkazu způsobilosti. Toto nařízení by mělo umožnit udělovat osvědčení výcviku podle typu výcviku, podle skupiny výcvikových služeb nebo podle skupiny výcvikových a letových navigačních služeb, a to s plným ohledem na zvláštní povahu výcviku.

(20)

Tato směrnice potvrzuje ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie v oblasti vzájemného uznávání diplomů a volného pohybu pracovníků. Zásada proporcionality, rozumného odůvodnění pro uložení kompenzačních opatření a zajištění vhodných odvolacích postupů tvoří hlavní zásady, které se musí v oblasti uspořádání letového provozu začít uplatňovat viditelnějším způsobem. Členské státy by měly být oprávněny odmítnout uznat průkazy způsobilosti, jež nebyly vydány v souladu s tímto nařízením. Vzhledem k tomu, že cílem tohoto nařízení je zajistit vzájemné uznávání průkazů způsobilosti, neupravuje podmínky týkající se přístupu k zaměstnání.

(21)

V povolání řídícího letového provozu dochází k technickým inovacím, které vyžadují, aby si řídící letového provozu pravidelně prohlubovali své dovednosti. Potřebné úpravy tohoto nařízení na základě technického vývoje a vědeckého pokroku by měly být prováděny v souladu s příslušným postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES (6).

(22)

Toto nařízení může mít vliv na každodenní pracovní postupy řídících letového provozu. O všech opatřeních se závažnými sociálními důsledky by měli být vhodným způsobem informováni sociální partneři a tato opatření by s nimi měla být konzultována. Sociální partneři byli proto konzultováni v rámci zrychleného postupu agentury. Ohledně dalších prováděcích opatření přijatých Komisí by měl být vhodným způsobem konzultován výbor pro kolektivní vyjednávání, zřízený rozhodnutím Komise 98/500/ES ze dne 20. května 1998 o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávání k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni (7).

(23)

Obecné podmínky pro získání průkazu způsobilosti týkající se věku, požadavků na zdravotní způsobilost a požadavků na vzdělání a vstupní výcvik by neměly mít dopad na držitele stávajících průkazů způsobilosti. Na průkazy způsobilosti a osvědčení zdravotní způsobilosti vydané členskými státy v souladu se směrnicí 2006/23/ES by se mělo nahlížet tak, že byly vydány v souladu s tímto nařízením, aby bylo zaručeno nepřerušené trvání stávajících práv vyplývajících z průkazů způsobilosti a hladký přechod pro všechny držitele průkazů způsobilosti a pro příslušné úřady.

(24)

Měly by být stanoveny odchylky s cílem umožnit nepřerušené uplatňování rozdílných vnitrostátních postupů v oblastech, ve kterých během zrychleného postupu uplatňovaného na prováděcí opatření první fáze dosud nebyla vytvořena společná pravidla.

(25)

Agentura by měla vyhodnotit evropský systém udělování průkazů způsobilosti řídících letového provozu a další zlepšení potřebná pro postupné dosažení „přístupu celistvého leteckého systému“ a zajištění plného souladu s hlavními požadavky uvedenými v příloze Vb nařízení (ES) č. 216/2008 s cílem předložit stanovisko Komisi, včetně případných změn tohoto nařízení.

(26)

Toto stanovisko by se rovněž mělo zabývat těmi oblastmi, ve kterých nebylo v první fázi v rámci zrychleného postupu možné stanovit společná pravidla namísto rozdílných pravidel vnitrostátních a ve kterých proto bylo navrženo případně zachovat přechodnou použitelnost vnitrostátních právních předpisů členských států.

(27)

Opatření stanovená tímto nařízením se zakládají na stanovisku agentury v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. b) a čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008.

(28)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 65 nařízení (ES) č. 216/2008,

a)

řídící letového provozu-žáky,

b)

řídící letového provozu vykonávající své úkoly v rámci oblasti působnosti nařízení (ES) č. 216/2008 a

c)

osoby a organizace podílející se na udělování průkazů způsobilosti, výcviku, zkouškách, přezkušování nebo lékařských prohlídkách uchazečů v souladu s tímto nařízením.

1.

„službou řízení letového provozu“ služba poskytovaná za účelem zabránění střetu mezi letadly a na provozní ploše mezi letadlem a překážkami a za účelem urychlení a zachování řádného toku letového provozu;

2.

„poskytovatelem letových navigačních služeb“ veřejný nebo soukromý subjekt poskytující letové navigační služby pro všeobecný letový provoz;

3.

„všeobecným letovým provozem“ všechny pohyby civilních letadel a všechny pohyby státních letadel (včetně vojenských, celních a policejních letadel), pokud jsou tyto postupy prováděny v souladu s postupy ICAO;

4.

„průkazem způsobilosti“ osvědčení, bez ohledu na jeho název, vydané a schválené v souladu s tímto nařízením, které dává svému oprávněnému držiteli právo poskytovat služby řízení letového provozu v souladu s kvalifikacemi a doložkami v něm uvedenými;

5.

„kvalifikací“ oprávnění zapsané v průkazu způsobilosti nebo připojené k průkazu způsobilosti, jehož je součástí, ve kterém jsou uvedeny zvláštní podmínky, práva nebo omezení, jež jsou s tímto průkazem způsobilosti spojeny;

6.

„doložkou ke kvalifikaci“ oprávnění zapsané v průkazu způsobilosti, jehož je součástí, ve kterém jsou uvedeny zvláštní podmínky, práva nebo omezení, jež jsou s příslušnou kvalifikací spojeny;

7.

„místní doložkou“ oprávnění zapsané v průkazu způsobilosti, jehož je součástí, ve kterém je uveden letištní kód ICAO a sektory a/nebo pracoviště, kde je držitel průkazu způsobilosti způsobilý pracovat;

8.

„jazykovou doložkou“ oprávnění zapsané v průkazu způsobilosti, jehož je součástí, ve kterém jsou uvedeny jazykové znalosti držitele;

9.

„doložkou instruktora“ oprávnění zapsané v průkazu způsobilosti, jehož je součástí, ve kterém je uvedena odborná způsobilost držitele udělovat pokyny při provozním výcviku;

10.

„letištním kódem ICAO“ kód složený ze skupiny čtyř písmen sestavený podle pravidel předepsaných ICAO v její příručce DOC 7910 a přiřazený místu s leteckou pevnou stanicí;

11.

„sektorem“ část řízené oblasti a/nebo část letové informační oblasti/horního vzdušného prostoru;

12.

„výcvikem“ souhrn teoretických kurzů, praktických cvičení včetně simulace a provozního výcviku, potřebný k získání a zachování dovednosti poskytovat bezpečné a vysoce kvalitní služby řízení letového provozu; výcvik zahrnuje:

13.

„organizací zajišťující výcvik“ organizace, jež získala osvědčení příslušného úřadu k poskytování jednoho nebo několika druhů výcviku;

14.

„místním systémem odborné způsobilosti“ schválený systém stanovující způsob, jakým stanoviště udržuje odbornou způsobilost svých držitelů průkazů způsobilosti;

15.

„místním plánem výcviku“ schválený plán s podrobným uvedením postupů a harmonogramu, které umožňují uplatňování postupů stanoviště na místní oblast pod dohledem instruktora pro provozní výcvik.

a)

úřad jmenovaný nebo zřízený členským státem, v němž má žadatel hlavní místo své činnosti či případně své sídlo, není-li ve dvoustranných nebo vícestranných dohodách mezi členskými státy nebo příslušnými úřady stanoveno jinak;

b)

agentura v případě, že má žadatel hlavní místo své činnosti či případně své sídlo mimo území členských států.

a)

průkaz způsobilosti, kvalifikaci nebo doložku lze pozastavit v případě pochybností o odborné způsobilosti řídícího letového provozu nebo při jeho pochybení;

b)

průkaz způsobilosti lze odebrat v případě hrubé nedbalosti nebo zneužití.

a)

dosáhnout věku alespoň 18 let;

b)

být přinejmenším držiteli diplomu umožňujícího vstup na vysokou školu nebo rovnocenného diplomu, nebo mít jakékoli jiné středoškolské vzdělání, které jim umožní dokončit výcvik řídícího letového provozu;

c)

mít úspěšně dokončený schválený vstupní výcvik odpovídající kvalifikaci či případně doložce ke kvalifikaci, jak je stanoveno v části A přílohy II;

d)

být držiteli osvědčení zdravotní způsobilosti;

e)

prokázat přiměřenou úroveň jazykových znalostí v souladu s požadavky uvedenými v článku 13.

a)

dosáhnout věku alespoň 21 let. Členské státy však mohou v řádně odůvodněných případech stanovit nižší věkovou hranici;

b)

být držiteli průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka;

c)

mít dokončený schválený místní plán výcviku a úspěšně absolvovat příslušné zkoušky nebo posouzení v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy II;

d)

být držiteli platného osvědčení zdravotní způsobilosti;

e)

prokázat přiměřenou úroveň jazykových znalostí v souladu s požadavky uvedenými v článku 13.

a)

kvalifikace letištního řízení vizuálního (ADV), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn poskytovat službu řízení letového provozu pro letištní provoz na letišti, které nemá vydané postupy pro přiblížení či odlety za použití navigačních přístrojů;

b)

kvalifikace letištního řízení přístrojového (ADI), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn poskytovat službu řízení letového provozu pro letištní provoz na letišti, které má vydané postupy pro přiblížení či odlety za použití navigačních přístrojů, a která je doplněna alespoň o jednu z doložek ke kvalifikaci uvedených v čl. 11 odst. 1;

c)

kvalifikace přibližovacího řízení procedurálního (APP), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn poskytovat službu řízení letového provozu pro přistávající, odlétající či přelétající letadlo bez použití přehledového zařízení;

d)

kvalifikace přibližovacího řízení přehledového (APS), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn poskytovat službu řízení letového provozu pro přistávající, odlétající či přelétající letadlo za pomoci přehledového zařízení, a která je doplněna alespoň o jednu z doložek ke kvalifikaci uvedených v čl. 11 odst. 2;

e)

kvalifikace oblastního řízení procedurálního (ACP), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn poskytovat službu řízení letového provozu pro letadlo bez použití přehledového zařízení;

f)

kvalifikace oblastního řízení přehledového (ACS), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn poskytovat službu řízení letového provozu pro letadlo za pomoci přehledového zařízení, a která je doplněna alespoň o jednu z doložek ke kvalifikaci uvedených v čl. 11 odst. 3.

a)

doložka řízení z řídící věže (TWR), která označuje, že držitel je oprávněn poskytovat služby řízení tam, kde je letištní řízení poskytováno z jednoho pracoviště;

b)

doložka řízení pozemního pohybu (GMC), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn řídit pozemní pohyb;

c)

doložka přehledového systému pozemního pohybu (GMS), udělovaná k doložce řízení pozemního pohybu nebo doložce řízení z řídící věže, která označuje, že držitel je oprávněn řídit pozemní pohyb za pomoci systémů pohybu na letištní ploše;

d)

doložka řízení za letu (AIR), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn provádět řízení za letu;

e)

doložka radarového letištního řízení (RAD), udělovaná k doložce řízení za letu nebo doložce řízení z řídící věže, která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn poskytovat letištní řízení za pomoci přehledového radaru.

a)

radarová doložka (RAD), která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn poskytovat přibližovací službu řízení za použití primárního a/nebo sekundárního radaru;

b)

doložka přesného přibližovacího radaru (PAR), udělovaná k radarové doložce, která označuje, že držitel průkazu způsobilosti je oprávněn provádět přesná přiblížení řízená ze země za použití přesného přibližovacího radaru letadlům ve fázi konečného přiblížení na přistávací dráhu;

c)

doložka přiblížení přehledovým radarem (SRA), udělovaná k radarové doložce, která označuje, že její držitel je oprávněn provádět nepřesná přiblížení řízená ze země za použití přehledového zařízení letadlům ve fázi konečného přiblížení na přistávací dráhu;

d)

doložka automatického závislého přehledového systému (ADS), která označuje, že její držitel je oprávněn provádět přibližovací službu řízení za použití automatického závislého přehledového systému;

e)

doložka terminálního řízení (TCL), udělovaná k radarové doložce nebo k doložce automatického závislého přehledového systému, která označuje, že její držitel je oprávněn poskytovat služby řízení letového provozu za použití jakéhokoli přehledového zařízení letadlům pohybujícím se ve stanovené koncové oblasti a/nebo v přilehlých sektorech.

a)

radarová doložka (RAD), která označuje, že její držitel je oprávněn poskytovat oblastní služby řízení za použití přehledového radaru;

b)

doložka automatického závislého přehledového systému (ADS), která označuje, že její držitel je oprávněn poskytovat oblastní služby řízení za použití automatického závislého přehledového systému;

c)

doložka terminálního řízení (TCL), udělovaná k radarové doložce nebo k doložce automatického závislého přehledového systému, která označuje, že její držitel je oprávněn poskytovat služby řízení letového provozu za použití jakéhokoli přehledového zařízení letadlům pohybujícím se ve stanovené koncové oblasti a/nebo v přilehlých sektorech;

d)

doložka oceánského řízení (OCN), která označuje, že její držitel je oprávněn poskytovat služby řízení letového provozu letadlům pohybujícím se v oceánské řízené oblasti.

a)

žadatel vykonává práva vyplývající z průkazu způsobilosti během posledních dvanácti měsíců po minimální počet hodin, který je uveden ve schváleném místním systému odborné způsobilosti;

b)

žadatelova odborná způsobilost byla posouzena v souladu s částí C přílohy II a

c)

žadatel je držitelem platného osvědčení zdravotní způsobilosti.

a)

efektivně komunikovat pouze hlasem (telefon/radiotelefon) i při osobním styku;

b)

přesně a jasně komunikovat o běžných, konkrétních a pracovních tématech;

c)

používat vhodnou komunikační strategii pro výměnu zpráv a pro rozpoznání a odstraňování nedorozumění v obecném nebo pracovním kontextu;

d)

úspěšně a poměrně snadno řešit jazykové problémy vznikající při komplikacích nebo neočekávaném vývoji událostí, k nimž dochází v běžných pracovních situacích nebo v rámci komunikačního úkolu, s nímž jsou jinak obeznámeni, a

e)

používat dialekt či akcent srozumitelný letecké veřejnosti.

a)

tří let, pokud byla prokázána provozní úroveň (úroveň 4) v souladu s přílohou III, nebo

b)

šesti let, pokud byla prokázána rozšířená úroveň (úroveň 5) v souladu s přílohou III.

a)

být držitelem průkazu způsobilosti řídícího letového provozu;

b)

vykonávat práva vyplývající z průkazu způsobilosti řídícího letového provozu nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně předcházejícího nebo po takovou delší dobu, již stranoví příslušný úřad s ohledem na kvalifikace a doložky, pro které je výcvik poskytován, a

c)

úspěšně dokončit schválený kurz instruktorů pro provozní výcvik, během něhož byly prostřednictvím odpovídajících zkoušek posouzeny požadované znalosti a pedagogické dovednosti.

a)

24 měsíců pro řídící letového provozu do věku 40 let;

b)

12 měsíců po dosažení věku 40 let.

a)

nesmějí vykonávat práva vyplývající z jejich průkazu způsobilosti, kdykoliv jsou si vědomi snížení své zdravotní způsobilosti, které by jim mohlo znemožnit bezpečný výkon práv vyplývajících z průkazu způsobilosti;

b)

musí oznámit příslušným poskytovatelům letových navigačních služeb, že začínají pociťovat snížení své zdravotní způsobilosti nebo že se nacházejí pod vlivem psychoaktivní látky nebo léků, které by jim mohly znemožnit bezpečný výkon práv vyplývajících z průkazu způsobilosti.

a)

mají účinný systém řízení a dostatečný personál s odpovídající odbornou způsobilostí a zkušenostmi pro poskytování výcviku podle tohoto nařízení;

b)

jasně vymezují odpovědnost za bezpečnost napříč celou schválenou organizací zajišťující výcvik, včetně přímé odpovědnosti za bezpečnost na straně vedoucích osob;

c)

mají k dispozici nezbytná zařízení, vybavení a prostory vhodné pro daný druh nabízeného výcviku;

d)

předloží doklad o systému řízení jakosti v rámci zavedeného systému řízení pro sledování souladu se systémy a postupy a přiměřenosti systémů a postupů, které zajišťují, aby poskytované služby výcviku splňovaly požadavky stanovené v tomto nařízení;

e)

mají zaveden systém uchovávání záznamů, který umožňuje odpovídající archivaci a spolehlivou sledovatelnost příslušných činností;

f)

prokáží, že mají k dispozici dostatečné finanční prostředky pro vedení výcviku podle tohoto nařízení a že činnosti jsou dostatečně pojištěny v souvislosti s povahou poskytovaného výcviku.

a)

vydávání a odebírání průkazů způsobilosti, kvalifikací a doložek, k nimž byl dokončen příslušný výcvik a vyhodnocení v rámci působnosti příslušného úřadu;

b)

prodloužení platnosti, obnovení a pozastavení kvalifikací a doložek, pokud jsou práva, která z nich vyplývají, vykonávána v rámci působnosti příslušného úřadu;

c)

udělování osvědčení organizacím zajišťujícím výcvik;

d)

schvalování výcvikových kurzů, místních plánů výcviku a místních systémů odborné způsobilosti;

e)

schvalování zkoušejících nebo hodnotitelů odborné způsobilosti;

f)

sledování a kontrola výcvikových systémů;

g)

vytvoření příslušných odvolacích a oznamovacích mechanismů;

h)

schvalování požadavků na absolvování rozšířené úrovně (úroveň 5) jazykových znalostí v souladu s čl. 13 odst. 5;

i)

schvalování postupů týkajících se snížené zdravotní způsobilosti v souladu s čl. 17 odst. 3.

11.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/39

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, u nichž bylo v souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 (3) zjištěno, že žádost je úplná. Fluchinkonazol je účinnou látkou, u níž bylo zjištěno, že žádost je v souladu s uvedeným nařízením úplná.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (4) a (ES) č. 1490/2002 (5) stanoví prováděcí pravidla pro druhou a třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Na tomto seznamu byl uveden fluchinkonazol.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1095/2007 ze dne 20. září 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1490/2002, kterým se stanoví další prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS, a nařízení (ES) č. 2229/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS (6) oznamovatel během dvou měsíců od vstupu uvedeného nařízení v platnost stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Následně bylo přijato rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (7), které se týkalo nezařazení fluchinkonazolu.

(4)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení (ES) č. 33/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I.

(5)

Žádost byla předložena Irsku, které bylo nařízením (ES) č. 1490/2002 jmenováno členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(6)

Irsko posoudilo dodatečné údaje předložené žadatelem a připravilo dodatečnou zprávu. Postoupilo tuto zprávu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi dne 13. dubna 2010. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad Komisi dne 25. února 2011 svůj závěr týkající se fluchinkonazolu Komisi (8). Návrh zprávy o hodnocení, dodatečná zpráva a závěr úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 17. června 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání fluchinkonazolu.

(7)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující fluchinkonazol mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. V souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009 je proto vhodné fluchinkonazol schválit.

(8)

V souladu s čl. 13. odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s čl. 6 uvedeného nařízení a ve světle nejnovějších vědeckotechnických poznatků je však nezbytné zahrnout některé podmínky a omezení.

(9)

Aniž je dotčen závěr, že fluchinkonazol by měl být schválen, je obzvláště vhodné požadovat další potvrzující informace.

(10)

Před schválením by měla uběhnout rozumná lhůta, která by umožnila členským státům a zúčastněným stranám připravit se na splnění nových požadavků vyplývajících ze schválení.

(11)

Aniž jsou v důsledku schválení dotčeny povinnosti určené v nařízení (ES) č. 1107/2009, a s ohledem na zvláštní situaci, ke které došlo v důsledku přechodu od směrnice 91/414/EHS k nařízení (ES) č. 1107/2009, by však mělo platit dále uvedené. Členským státům by po schválení mělo být poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících fluchinkonazol. Členské státy by případně měly stávající povolení změnit, nahradit nebo odejmout. Odchylně od výše uvedené lhůty by pro předložení a zhodnocení aktualizace úplné dokumentace podle přílohy III, jak je stanoveno ve směrnici 91/414/EHS, mělo být pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé navrhované použití v souladu s jednotnými zásadami poskytnuto delší období.

(12)

Zkušenosti se zařazováním účinných látek posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (9), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I uvedené směrnice nebo nařízení schvalující účinné látky, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(13)

V souladu s čl. 13 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (ES) č. 1107/2009 by příloha nařízení (EU) č. 540/2011 (10) měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

Rozhodnutí 2008/934/ES stanoví nezařazení fluchinkonazolu a odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující uvedenou látku do 31. prosince 2011. V příloze uvedeného rozhodnutí je nutné zrušit řádek týkající se fluchinkonazolu. Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

pokud přípravek obsahuje fluchinkonazol jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. prosince 2015, nebo

b)

pokud přípravek obsahuje fluchinkonazol jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. prosince 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušném aktu nebo aktech, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS nebo jimiž se příslušná látka nebo látky schvalují, podle toho, co nastane později.

11.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/44

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, u nichž bylo v souladu s článkem 16 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 (3) zjištěno, že žádost je úplná. Triazoxid je účinná látka, u níž bylo v souladu s uvedeným nařízením zjištěno, že žádost je úplná.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (4) a (ES) č. 1490/2002 (5) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Zmíněný seznam zahrnuje triazoxid. Rozhodnutím Komise 2009/860/ES (6) bylo rozhodnuto o nezařazení triazoxidu do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(3)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS předložil původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) novou žádost o uplatnění zkráceného postupu, jak je stanoveno články 14 až 19 nařízení (ES) č. 33/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I.

(4)

Žádost byla předložena Spojenému království, které bylo nařízením (ES) č. 1490/2002 jmenováno členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2009/860/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Spojené království zhodnotilo nové informace a údaje předložené žadatelem a připravilo dodatečnou zprávu. Dne 10. června 2010 uvedenou zprávu předalo Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(6)

Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise úřad a členské státy dodatečnou zprávu přezkoumaly. Svůj závěr týkající se triazoxidu (7) pak úřad dne 15. února 2011 předložil Komisi. Návrh zprávy o hodnocení byl spolu s dodatečnou zprávou a závěrem úřadu přezkoumán členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončen dne 17. června 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání triazoxidu.

(7)

Dodatečná zpráva členského státu zpravodaje a nový závěr úřadu se soustředí na obavy, které vedly k nezařazení. Jednalo se především o obavy, že není možné provést spolehlivé posouzení rizika pro spotřebitele, neboť nejsou k dispozici údaje, které by umožňovaly stanovit povahu reziduí v rostlinných komoditách a možný přenos reziduí do produktů živočišného původu.

(8)

Nové informace předložené žadatelem ukazují, že expozici spotřebitelů lze považovat za přijatelnou.

(9)

Proto dodatečné informace poskytnuté žadatelem umožňují odstranit konkrétní obavy, které vedly k nezařazení. Žádné další otevřené vědecké otázky nebyly vzneseny.

(10)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že u přípravků na ochranu rostlin obsahujících triazoxid lze očekávat, že budou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je proto vhodné schválit triazoxid v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009.

(11)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení.

(12)

Aniž je dotčen závěr, že by triazoxid měl být schválen, je obzvláště vhodné požadovat další potvrzující informace.

(13)

V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (8), měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

11.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/48

11.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/50

(1)

Dne 11. srpna 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/450/SZBP (1) o jmenování paní Rosalind MARSDENOVÉ zvláštní zástupkyní Evropské unie pro Súdán na období od 1. září 2010 do 31. srpna 2011.

(2)

Dne 9. července 2011 vyhlásila nezávislost Jihosúdánská republika, a mandát zvláštní zástupkyně EU se tak vztahuje na dvě nezávislé země.

(3)

Paní Rosalind MARSENOVÁ by měla být jmenována zvláštní zástupkyní Evropské unie pro Súdánskou republiku a Jihosúdánskou republiku na období od 9. července 2011 do 30. června 2012. Rozhodnutí 2010/450/SZBP by proto mělo být změněno a jeho platnost prodloužena.

(4)

Zvláštní zástupkyně EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

1)

Název rozhodnutí se nahrazuje tímto:

2)

Články 1,2 a 3 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Zvláštní zástupkyně Evropské unie

Paní Rosalind MARSDENOVÁ je jmenována zvláštní zástupkyní EU pro Súdanskou republiku (dále jen „Súdán“) a Jihosúdánskou republiku (dále jen „Jižní Súdán“) na období od 9. července 2011 do 30. června 2012. Na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoká představitelka“) může být mandát zvláštní zástupkyně EU ukončen dříve, pokud tak rozhodne Rada.

Článek 2

Cíle politiky

Mandát zvláštní zástupkyně EU vychází z cílů politiky Evropské unie (dále jen „EU“ nebo „Unie“) ve vztahu k Súdánu a Jižnímu Súdánu a je založen na spolupráci se súdánskými subjekty, Africkou unií (AU), Organizací spojených národů (OSN) a dalšími vnitrostátními, regionálními a mezinárodními zúčastněnými stranami s cílem dosáhnout pokojného soužití Súdánu a Jižního Súdánu po uplynutí doby platnosti souhrnné mírové dohody a vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu dne 9. července 2011. Cíli politiky Unie je mimo jiné aktivně přispívat k vyřešení veškerých zbývajících otázek souvisejících se souhrnnou mírovou dohodou i otázek, které budou následovat, a pomáhat zúčastněným stranám při provádění dohod, podporovat snahy o stabilizaci nestabilní hraniční oblasti mezi severem a jihem, napomáhat budování institucí a podporovat stabilitu, bezpečnost a rozvoj v Jižním Súdánu, přispět k politickému řešení konfliktu v Dárfúru, podporovat demokratickou správu věcí veřejných, odpovědnost a dodržování lidských práv, včetně spolupráce s Mezinárodním trestním soudem, nadále se angažovat ve východním Súdánu a zlepšit přístup humanitární pomoci v celém Súdánu i Jižním Súdánu.

Kromě toho vychází mandát zvláštní zástupkyně EU z cíle politiky Unie přispět ke zmírnění a odstranění hrozeb, které pro stabilitu Jižního Súdánu a širšího regionu představuje Armáda božího odporu (LRA).

Článek 3

Mandát

1.   K dosažení cílů politiky se zvláštní zástupkyni Unie uděluje mandát:

2.   Za účelem plnění mandátu zvláštní zástupkyně Unie mimo jiné:

3)

V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Zvláštní zástupkyně EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ).“

4)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční referenční částka činící 1 820 000 EUR se navyšuje o 955 000 EUR, aby pokryla výdaje související s mandátem zvláštní zástupkyně EU v období od 1. září 2010 do 30. června 2012.“

5)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Sestavení a složení týmu

1.   V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupkyně EU za sestavení svého týmu. Tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupkyně EU neprodleně informuje o složení svého týmu Radu a Komisi.

2.   Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštní zástupkyni EU. Plat personálu vyslaného členským státem nebo orgánem Unie ke zvláštní zástupkyni EU hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. Zvláštní zástupkyni EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3.   Veškerý vyslaný personál je nadále administrativně podřízen vysílajícímu členskému státu, orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštní zástupkyně EU.

4.   Úřady zvláštní zástupkyně EU jsou i nadále v Bruselu, Chartúmu a Džubě a tvoří je politický poradce a nezbytný personál pro administrativní a logistickou podporu.“

6)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupkyně EU a členové jejího týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2011/292/EU ze dne 31. března 2011 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (2).

7)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupkyně Unie v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v zeměpisné oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření pro zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je jí přímo podřízen, zejména tím, že

8)

V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Zvláštní zástupkyně Unie pravidelně informuje Politický a bezpečnostní výbor o situaci v Dárfúru i o situaci v Súdánu a Jižním Súdánu.“

9)

V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Na místě jsou udržovány úzké vztahy s vedoucími delegací Unie, mimo jiné v Chartúmu, Džubě, Addis Abebě a New Yorku, a s vedoucími misí členských států. Všichni se vynasnaží být zvláštní zástupkyni EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupkyně EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.“

10)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v oblasti podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupkyně Unie předloží Radě, vysoké představitelce a Komisi do konce ledna roku 2012 zprávu o pokroku a na konci svého mandátu souhrnnou zprávu o provádění mandátu.“

11.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/53

(1)

Dne 28. února 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/137/SZBP o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi.

(2)

Vzhledem k závažnosti situace v Libyi by měly být na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze IV rozhodnutí 2011/137/SZBP zařazeny dva další subjekty,