ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2011.090.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 90

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
6. dubna 2011


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

 

2011/213/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 9. března 2011 o uzavření Dohody o vědecko-technické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska

1

Dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska

2

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 327/2011 ze dne 30. března 2011, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW ( 1 )

8

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 328/2011 ze dne 5. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti ( 1 )

22

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 329/2011 ze dne 5. dubna 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

25

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2011/214/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 1. dubna 2011, kterým se mění přílohy II až IV směrnice Rady 2009/158/ES o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (oznámeno pod číslem K(2011) 2068)  ( 1 )

27

 

 

2011/215/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2011, kterým se provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o překládku dovážených zásilek produktů určených k dovozu do Unie nebo třetích zemí na prvním dosaženém stanovišti hraniční kontroly (oznámeno pod číslem K(2011) 2067)  ( 1 )

50

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

 

2011/216/EU

 

*

Rozhodnutí Společného výboru pro zemědělství zřízeného Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty č. 1/2011 ze dne 31. března 2011 o změně přílohy 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty

53

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

6.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 90/1


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 9. března 2011

o uzavření Dohody o vědecko-technické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska

(2011/213/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 186 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise sjednala jménem Evropského společenství dohodu o vědecko-technické spolupráci s vládou Japonska (dále jen „dohoda“).

(2)

Dohodu podepsali zástupci stran dne 30. listopadu 2009 v Bruselu s výhradou pozdějšího uzavření.

(3)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a je jeho nástupkyní.

(4)

Dohoda by měla být uzavřena jménem Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska se schvaluje jménem Unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Komise přijme postoj, který má Unie zaujmout ve smíšeném výboru zřízeném čl. 6 odst. 1 dohody ke změnám dohody podle čl. 13 odst. 5 dohody.

Článek 3

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 13 odst. 1 dohody a dále oznámí vládě Japonska toto:

„V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem 1. prosince 2009 Evropská unie nahradila Evropské společenství a je jeho nástupkyní a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy na „Evropské společenství“ ve znění dohody se proto na příslušných místech považují za odkazy na „Evropskou unii“.“

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 9. března 2011.

Za Radu

předseda

CSÉFALVAY Z.


DOHODA

o vědecko-technické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, dále jen „Společenství“,

a

VLÁDA JAPONSKA,

PŘEJÍCE SI dále podporovat úzké a přátelské vztahy, které existují mezi Japonskem a Společenstvím, a uvědomujíce si rychlý rozvoj vědeckých poznatků a jejich pozitivní přispění k podpoře dvoustranné a mezinárodní spolupráce;

PŘEJÍCE SI rozšířit rozsah vědecko-technické spolupráce v řadě oblastí společného zájmu uzavřením produktivního partnerství pro mírové účely a vzájemný prospěch;

JSOUCE PŘESVĚDČENY, že taková spolupráce a uplatňování jejích výsledků přispěje k hospodářskému a sociálnímu rozvoji Japonska a Společenství;

VEDENY PŘÁNÍM vytvořit formální rámec pro provádění veškerých činností spolupráce, které posílí spolupráci v oblasti vědy a techniky mezi stranami;

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

1.   Smluvní strany budou podporovat, rozvíjet a usnadňovat spolupráci podle této dohody v oblasti vědy a techniky pro mírové účely.

2.   Spolupráce podle této dohody se uskutečňují na základě těchto zásad:

a)

vzájemného a spravedlivého přínosu a výhod;

b)

vzájemného přístupu hostujících výzkumných pracovníků k programům a projektům v oblasti výzkumu a vývoje a k zařízením;

c)

včasné výměny informací, které se mohou týkat činností spolupráce v rámci této dohody;

d)

podpory společnosti založené na znalostech v zájmu hospodářského a sociálního rozvoje Japonska a Společenství.

Článek 2

1.   Spolupráce podle této dohody zahrnuje přímé i nepřímé formy spolupráce.

2.   Pro účely této dohody:

a)

se „smluvní stranami“ rozumí vláda Japonska a Společenství;

b)

se „přímými formami spolupráce“ spolupráce mezi smluvními stranami nebo jejich agenturami;

c)

se „nepřímými formami spolupráce“ rozumí spolupráce mezi osobami z Japonska a Společenství vykonávaná v rámci programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje;

d)

se „programy a projekty v oblasti výzkumu a vývoje“ rozumí rámcový program Společenství pro výzkum a technologický rozvoj nebo programy a projekty v oblasti výzkumu a vývoje se systémem konkurenčního financování prováděné vládou Japonska, jejími agenturami nebo veřejnými institucemi;

e)

se „osobami“ rozumí:

i)

ve vztahu k Japonsku státní příslušníci Japonska nebo právnické osoby zřízené podle právních předpisů Japonska a

ii)

ve vztahu ke Společenství všichni státní příslušníci členských států Společenství nebo veškeré právnické osoby zřízené podle vnitrostátních právních předpisů členských států Společenství nebo podle práva Společenství;

f)

se „agenturami“ rozumí:

i)

ve vztahu k Japonsku vládní agentury Japonska a

ii)

ve vztahu ke Společenství Evropská komise;

g)

se „veřejnými institucemi“ rozumí veřejné instituce, jejichž rozpočty a provozní plány jsou schvalovány příslušnými ministry japonské vlády a jejichž programy a projekty v oblasti výzkumu a vývoje se systémem konkurenčního financování jsou s jejich souhlasem zařazeny do programů a projektů pro nepřímé formy spolupráce;

h)

mají „práva k duševnímu vlastnictví“ stejný význam jako „duševní vlastnictví“ podle článku 2 Úmluvy o založení Světové organizace duševního vlastnictví podepsané ve Stockholmu dne 14. července 1967.

Článek 3

1.   Přímé formy spolupráce mohou zahrnovat:

a)

zasedání různého charakteru, například zasedání odborníků, za účelem projednání a výměny informací o vědecko-technických aspektech všeobecných nebo specifických otázek a za účelem určení programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje, které mohou být prováděny společně k vzájemnému prospěchu;

b)

výměnu informací o činnostech, politikách, postupech, právních předpisech v oblasti výzkumu a vývoje;

c)

návštěvy a výměny vědců, technického personálu nebo jiných odborníků na všeobecné či specifické otázky;

d)

provádění jiných přímých forem spolupráce, které může určit, navrhnout a o nichž může rozhodnout smíšený výbor pro vědecko-technickou spolupráci uvedený v článku 6 této dohody.

2.   Za účelem rozvoje nepřímých forem spolupráce se může kterákoli osoba z jedné ze stran zúčastnit programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje prováděných druhou stranou, jejími agenturami nebo veřejnými institucemi v souladu s právními předpisy druhé strany a s výhradou příloh I a II této dohody.

Článek 4

Na podrobnostech a postupech každé formy spolupráce v rámci této dohody se mohou dohodnout smluvní strany, jejich agentury nebo veřejné instituce podílející se na příslušné formy spolupráce.

Článek 5

Pokud jde o přímé formy spolupráce podle této dohody, každá smluvní strana nebo její agentury popřípadě mohou se souhlasem druhé smluvní strany nebo jejích agentur umožnit účast výzkumných pracovníků a organizací ze všech oblastí výzkumu, včetně soukromého sektoru.

Článek 6

1.   Za účelem účinného provádění této dohody zřídí smluvní strany smíšený výbor pro vědecko-technickou spolupráci (dále jen „smíšený výbor“). Smíšenému výboru předsedají úředníci ministerstva zahraničí Japonska a Evropské komise.

2.   Smíšený výbor má za úkol:

a)

zajišťovat výměnu informací a názorů v otázkách vědecko-technické politiky;

b)

určovat a navrhovat formy spolupráce podle této dohody a rozhodovat o nich;

c)

přezkoumávat a projednávat výsledky spolupráce v rámci této dohody;

d)

vydávat stranám doporučení a podněty s ohledem na provádění této dohody;

e)

pravidelně přezkoumávat vzájemný přístup k programům a projektům v oblasti výzkumu a vývoje a ujednání ohledně hostujících výzkumných pracovníků a přezkoumávat konkrétní opatření ke zlepšení tohoto přístupu a k zajištění účinnosti zásady vzájemnosti uvedené v článku 1 této dohody.

3.   Smíšený výbor přijímá rozhodnutí vzájemnou dohodou.

4.   Smíšený výbor zasedá ve vzájemně vyhovujících termínech, alespoň jednou za dva roky.

5.   Zasedání smíšeného výboru hostí střídavě vláda Japonska a Společenství, není-li dohodnuto jinak.

6.   Pokud jde o zasedání smíšeného výboru, hradí každá ze smluvních stran cestovní náklady a náklady na ubytování svých účastníků. Veškeré další náklady spojené se zasedáními smíšeného výboru hradí hostitelská strana.

7.   Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.

8.   Pokud smíšený výbor nezasedá, přijímá rozhodnutí diplomatickou cestou.

Článek 7

Provádění této dohody je podmíněno dostupností vyhrazených finančních prostředků a příslušnými právními předpisy smluvních stran.

Článek 8

1.   Vědecko-technické informace nezatížené ochranou vlastnictví, které vyplývají z přímých forem spolupráce, mohou být kteroukoliv stranou zpřístupněny veřejnosti obvyklými způsoby a v souladu s běžnými postupy zúčastněných agentur.

2.   S právy k duševnímu vlastnictví a nezveřejňovanými informacemi, které vyplynou ze spolupráce podle této dohody nebo budou během této spolupráce jinak získány, se zachází v souladu s ustanoveními přílohy II této dohody.

Článek 9

Každá smluvní strana v rámci svých právních předpisů vyvine veškeré úsilí, aby osobám, které provádějí spolupráci podle této dohody, byly poskytnuty všechny možné výhody s cílem usnadnit volný pohyb a pobyt výzkumných pracovníků podílejících se na této spolupráci a usnadnit vstup materiálů, údajů a vybavení určených pro použití k této spolupráci na své území a výstup ze svého území.

Článek 10

Ustanoveními této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích dohod o spolupráci mezi smluvními stranami nebo mezi vládou Japonska a vládou kteréhokoliv členského státu Společenství.

Článek 11

Všechny otázky a spory týkající se k výkladu nebo provádění této dohody se řeší vzájemnými konzultacemi mezi smluvními stranami.

Článek 12

Přílohy I a II této dohody jsou nedílnou součástí této dohody.

Článek 13

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost dnem, kdy si strany vzájemně diplomatickými nótami oznámí, že byly dokončeny jejich příslušné vnitřní postupy nezbytné pro vstup této dohody v platnost.

2.   Tato dohoda je platná po dobu pěti let a poté bude nadále v platnosti, pokud ji jedna ze stran na konci počátečního pětiletého období či kdykoli poté nevypoví tím, že druhé straně nejméně šest měsíců předem písemně oznámí svůj úmysl dohodu vypovědět.

3.   Vypovězením této dohody není dotčena činnosti spolupráce prováděná v rámci této dohody, která v době vypovězení této dohody není plně ukončena, ani konkrétní práva a povinnosti, které vznikly v souladu s přílohou II této dohody.

4.   Každá strana může každých pět let zhodnotit dopad dohody a jednotlivých forem spolupráce prováděných v jejím rámci; smluvní strana, která tak učiní, informuje o výsledcích hodnocení druhou smluvní stranu. Každá smluvní strana vyvine veškeré úsilí, aby usnadnila hodnocení prováděné druhou smluvní stranou.

5.   Tuto dohodu lze měnit vzájemnou dohodou smluvních stran prostřednictvím výměny diplomatických nót. Změny vstupují v platnost za stejných podmínek, které jsou uvedeny v odstavci 1, není-li dohodnuto jinak.

Tato dohoda a přílohy I a II této dohody jsou sepsány ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a japonském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílů ve výkladu této dohody jsou rozhodující japonské a anglické znění.

NA DŮKAZ ČEHOŽ, připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci Evropského společenství a vlády Japonska k této dohodě své podpisy.

V Bruselu dne třicátého listopadu 2009.

Za Evropské společenství

Image

Za vládu Japonska

Image

PŘÍLOHA I

PODMÍNKY ÚČASTI OSOB NA PROGRAMECH A PROJEKTECH V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE

I.

Pokud v rámci této dohody jedna ze smluvních stran, její agentury nebo veřejné instituce uzavřou smlouvu s osobou druhé smluvní strany týkající se programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje, vynasnaží se druhá smluvní strana poskytnout na žádost přiměřenou a možnou pomoc, která může být pro první smluvní stranu, její agentury nebo veřejné instituce nezbytná nebo užitečná k usnadnění bezproblémového plnění takovéto smlouvy.

II.

Osoby pocházející z Japonska se mohou zúčastnit rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj uskutečňovaného Společenstvím. Takováto účast osob z Japonska je v souladu s pravidly pro účast, šíření a provádění rámcového programu.

III.

Osoby pocházející ze Společenství se mohou zúčastnit programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje se systémem konkurenčního financování, které uskutečňuje vláda Japonska, její agentury nebo veřejné instituce v oblastech vědy a techniky, jež jsou podobné oblastem rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. Takováto účast osob ze Společenství musí být v souladu s právními předpisy Japonska a příslušnými pravidly pro účast, šíření a provádění konkrétního programu nebo projektu.

PŘÍLOHA II

PRÁVA K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ A NEZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

I.   Práva k duševnímu vlastnictví smluvních stran podílejících se na přímých formách spolupráce

1.

Na práva k duševnímu vlastnictví vyplývající z přímých forem spolupráce s výjimkou autorských práv a práv s nimi souvisejících uvedených v bodu 3 se vztahují tato pravidla:

a)

Práva k duševnímu vlastnictví vlastní smluvní strana nebo její agentury, jež vytváří duševní vlastnictví. Pokud bylo duševní vlastnictví vytvořeno společně, smluvní strany nebo jejich agentury uskuteční konzultace s cílem dohodnout se na vlastnictví nebo na přidělení práv k duševnímu vlastnictví s přihlédnutím k příslušnému podílu jednotlivých stran nebo jejich agentur na dané práci.

b)

Smluvní strana nebo její agentury, které jsou vlastníkem duševního vlastnictví, udělí druhé smluvní straně nebo jejím agenturám povolení užívat tato práva za účelem vykonávání přímé formy spolupráce, je-li to nezbytné k tomu, aby druhá smluvní strana nebo její agentury mohly provádět vlastní práci pro konkrétní projekt podle této dohody. V případě patentů a užitných vzorů je toto povolení uděleno bezplatně. Udělení povolení užívat práva k duševnímu vlastnictví podle tohoto pododstavce podléhá platným právním předpisům každé strany a podmínky musí být mezi stranami nebo jejich agenturami dohodnuty před zahájením projektu.

2.

Smluvní strana nebo její agentury, které jsou vlastníkem práv k duševnímu vlastnictví získaných při provádění přímé formy spolupráce, udělí druhé straně nebo jejím agenturám povolení užívat tato práva za účelem vykonávání přímé formy spolupráce, je-li toto nezbytné, aby druhá smluvní strana nebo její agentury mohly provádět vlastní práci pro konkrétní projekt podle této dohody. Udělení povolení užívat práva k duševnímu vlastnictví podle tohoto pododstavce podléhá platným právním předpisům každé strany a podmínky musí být mezi stranami nebo jejich agenturami dohodnuty před zahájením projektu.

3.

Na autorská práva smluvních stran nebo jejich agentur a práva s nimi související se vztahují tato pravidla:

a)

Pokud smluvní strana nebo její agentury zveřejní vědecko-technické údaje, informace či výsledky vyplývající z přímých forem spolupráce v časopisech, článcích, zprávách, knihách, videozáznamech a digitálních paměťových zařízeních, usiluje tato smluvní strana všemi způsoby o to, aby druhá smluvní strana získala ve všech zemích, v nichž existuje ochrana autorských práv, právo na nevýlučnou neodvolatelnou bezplatnou licenci na překlad, rozmnožování, zpracování, přenos a veřejné šíření takových děl.

b)

Ve všech veřejně šířených kopiích děl chráněných autorskými právy podle písmene a) musí být uvedeno(a) jméno(a) autora(ů) díla, pokud autor (autoři) výslovně uvedení svého jména neodmítl(i). Kopie musí být opatřeny rovněž jasně viditelným oznámením o společné podpoře smluvních stran.

II.   Nezveřejňované informace při přímých činnostech spolupráce

Na nezveřejňované informace smluvních stran nebo jejich agentur se vztahují tato pravidla:

1.

Při sdělování informací potřebných pro výkon přímých forem spolupráce druhé straně nebo jejím agenturám určí každá strana informace, které si nepřeje zveřejnit.

2.

Strana nebo její agentury, které přijímají nezveřejňované informace, mohou tyto informace na vlastní odpovědnost sdělit svým agenturám či osobám jimi zaměstnávaným, je-li to nezbytné k tomu, aby tyto agentury nebo osoby mohly provádět vlastní práci pro konkrétní projekt podle této dohody.

3.

S předchozím písemným souhlasem smluvní strany nebo jejích agentur, které poskytují nezveřejňované informace, může druhá smluvní strana nebo její agentury tyto nezveřejňované informace šířit ve větší míře, než dovoluje bod 2. Smluvní strany nebo jejich agentury vzájemně spolupracují při vypracování postupů pro vyžádání a získání předchozího písemného souhlasu nezbytného pro takovéto další rozšiřování a každá smluvní strana udělí tento souhlas v míře, kterou povolují její právní předpisy.

4.

Informace ze seminářů, zasedání a informace získané při působení přidělených pracovníků či používání zařízení v rámci této dohody jsou považovány za důvěrné, pokud byl příjemce těchto nezveřejňovaných informací nebo jiných důvěrných či výsadních informací upozorněn na důvěrnou povahu sdělených informací v okamžiku tohoto sdělení podle bodu 1, a je s nimi nakládáno v souladu s body 2 a 3.

5.

Zjistí-li jedna ze smluvních stran, že nebude nebo pravděpodobně nebude schopna dodržet omezení a podmínky šíření informací podle bodů 2, 3 a 4, uvědomí o tom neprodleně druhou smluvní stranu. Smluvní strany poté společně projednají a stanoví příslušná opatření.

III.   Práva k duševnímu vlastnictví osob podílejících se na nepřímých formách spolupráce

Každá smluvní strana zajistí, aby práva k duševnímu vlastnictví osob druhé smluvní strany účastnících se programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje prováděných první stranou, jejími agenturami nebo veřejnými institucemi a související práva a povinnosti vyplývající z této účasti byla v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami, které jsou závazné pro vládu Japonska a Společenství nebo všechny jeho členské státy, včetně Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, přílohy 1C Dohody o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše, jakož i Pařížského aktu ze dne 24. července 1971 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl a Stockholmského aktu ze dne 14. července 1967 Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví.


NAŘÍZENÍ

6.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 90/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 327/2011

ze dne 30. března 2011,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 2009/125/ES určuje Komise požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje a obchodu, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/125/ES stanoví, že Komise ve vhodných případech postupem podle čl. 19 odst. 3, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem zavede prováděcí opatření pro výrobky používající systémy elektrického pohonu.

(3)

Ventilátory poháněné elektromotory s příkonem od 125 W do 500 kW jsou důležitou součástí nejrůznějších výrobků na práci s plynem. Požadavky na minimální energetickou účinnost elektromotorů byly stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 640/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign elektromotorů (2), včetně elektromotorů vybavených pohonem s proměnnými otáčkami. Vztahují se také na elektromotory, které jsou součástí systémů kombinujících elektromotory a ventilátory. Nicméně mnohé ventilátory, kterých se týká toto nařízení, se používají v kombinaci s elektromotory, na které se nařízení (ES) č. 640/2009 nevztahuje.

(4)

Celková spotřeba elektrické energie ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW činí 344 TWh ročně, přičemž do roku 2020 dojde ke zvýšení této hodnoty na 560 TWh, pokud budou pokračovat současné trendy na trzích EU. Potenciál nákladově efektivního zlepšení pomocí konstrukce představuje zhruba 34 TWh ročně v roce 2020, což odpovídá 16 Mt emisí CO2. Ventilátory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW tudíž představují výrobek, pro který by měly být stanoveny požadavky na ekodesign.

(5)

Mnohé ventilátory se zabudovávají do jiných výrobků, aniž by byly uváděny na trh nebo do provozu samostatně ve smyslu článku 5 směrnice 2009/125/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (3). Aby bylo možné dosáhnout většiny nákladově efektivního potenciálu úspory energie a usnadnit prosazování tohoto opatření, měla by se ustanovení tohoto nařízení vztahovat rovněž na ventilátory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW zabudované do jiných výrobků.

(6)

Mnohé ventilátory jsou součástí větracích systémů instalovaných v budovách. Vnitrostátní právní předpisy založené na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (4) mohou pro energetickou účinnost těchto větracích systémů stanovit přísnější požadavky pomocí metod výpočtu a měření stanovených v tomto nařízení s ohledem na účinnost ventilátoru.

(7)

Komise vypracovala přípravnou studii, v níž analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty ventilátorů. Studie byla zpracována ve spolupráci se zúčastněnými a dotčenými stranami z EU i třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny. Další práce a konzultace ukázaly, že by oblast působnosti mohla být dále rozšířena s výhradou výjimek pro konkrétní použití, u nichž by tyto požadavky nebyly vhodné.

(8)

Přípravná studie ukázala, že ventilátory poháněné elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW jsou uváděny na trh EU ve velkém množství, přičemž nejvýznamnějším environmentálním aspektem všech fází jejich životního cyklu je jejich spotřeba energie ve fázi používání.

(9)

Přípravná studie ukazuje, že jediným významným parametrem ekodesignu výrobku uvedeným ve směrnici 2009/125/ES je spotřeba elektrické energie ve fázi používání.

(10)

Zlepšení v oblasti energetické účinnosti ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW by mělo být dosaženo využitím stávajících nechráněných nákladově efektivních technologií, které povedou ke snížení kombinovaných nákladů na koupi a provoz těchto zařízení.

(11)

Požadavky na ekodesign by měly sladit požadavky na energetickou účinnost ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW v EU, čímž by měly přispět k fungování vnitřního trhu a ke zlepšení environmentální výkonnosti těchto ventilátorů.

(12)

Malé ventilátory (nepřímo) poháněné elektromotorem s příkonem v rozmezí 125 W a 3 kW, jež primárně slouží k jiné funkci, nespadají do oblasti působnosti. Například malý ventilátor chladící elektromotor řetězové pily do oblasti působnosti nespadá, i kdyby motor řetězové pily (který pohání i ventilátor) měl příkon vyšší než 125 W.

(13)

Výrobcům by měla být poskytnuta přiměřená lhůta na příslušnou změnu konstrukce výrobků a přizpůsobení výrobních linek. Časový rámec by měl být stanoven tak, aby se zabránilo negativním dopadům na dodávky ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW a aby při zajišťování včasného dosažení cílů tohoto nařízení byly zohledněny i dopady na náklady výrobců, především malých a středních podniků.

(14)

Nejpozději do čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost proběhne jeho přezkum. Přezkum může být zahájen i dříve, budou-li Komisi předloženy důkazy, které to odůvodní. Přezkum by měl posoudit zejména nastavení požadavků, které nejsou závislé na technologii, potenciál využití pohonů s proměnnými otáčkami a nutnost množství a rozsahu výjimek, jakož i zahrnutí ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem nižším než 125 W do oblasti působnosti.

(15)

Energetická účinnost ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW by měla být stanovena spolehlivými, přesnými a reprodukovatelnými metodami měření, které zohledňují nejmodernější vědecké poznatky, případně i s využitím harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány uvedenými v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (5).

(16)

Díky tomuto nařízení by měly technologie, které omezují dopad životního cyklu ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW na životní prostředí, najít širší uplatnění na trhu, což by podle odhadů vedlo do roku 2020 k ročním úsporám elektrické energie ve výši 34 TWh ve srovnání se situací, kdy by nebyla přijata žádná opatření.

(17)

V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES by toto nařízení mělo určit použitelné postupy posuzování shody.

(18)

Pro snazší kontrolu shody by měli mít výrobci povinnost poskytovat údaje v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2009/125/ES.

(19)

V zájmu dalšího omezení dopadů ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW na životní prostředí by výrobci měli poskytovat příslušné informace o demontáži, recyklaci nebo likvidaci ventilátorů na konci doby jejich životnosti.

(20)

Měly by být určeny referenční hodnoty pro aktuálně dostupné typy ventilátorů s vysokou energetickou účinností. To přispěje k zajištění široké dostupnosti údajů a usnadní přístup k nim, zejména pro malé a střední podniky a velmi malé podniky, což dále usnadní integraci nejlepších konstrukčních technologií a vývoj účinnějších výrobků za účelem snižování spotřeby elektrické energie.

(21)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění ventilátorů na trh a do provozu, včetně ventilátorů zabudovaných do jiných výrobků spojených se spotřebou energie, na něž se vztahuje směrnice 2009/125/ES.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na ventilátory zabudované do:

i)

výrobků s jediným elektromotorem o výkonu 3 kW nebo méně, pokud je ventilátor upevněn na stejné hřídeli, která pohání hlavní zařízení,

ii)

sušiček na prádlo a praček se sušičkou s maximálním příkonem ≤3 kW,

iii)

kuchyňských digestoří s celkovým maximálním příkonem pro ventilátor/ventilátory <280 W.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na ventilátory, které:

a)

jsou konkrétně určeny k provozování v prostředí s nebezpečím výbuchu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES (6);

b)

jsou určeny pouze pro nouzové použití, pro krátkodobý provoz s ohledem na požadavky na požární bezpečnost stanovené ve směrnici Rady 89/106/ES (7);

c)

jsou konkrétně určeny k provozování:

i)

a)

v prostředí, kde provozní teploty dopravovaného plynu přesahují 100 °C,

b)

v prostředí, kde provozní teplota okolí elektromotoru pohánějícího ventilátor přesahuje 65 °CC v případě, že je umístěn mimo proudění plynu,

ii)

v prostředí, kde je roční průměrná teplota dopravovaného plynu a/nebo kde provozní teplota okolí elektromotoru v případě, že je umístěn mimo proudění plynu, nižší než – 40 °C,

iii)

s napájecím střídavým napětím > 1 000 V nebo napájecím stejnosměrným napětím > 1 500 V,

iv)

v toxickém, vysoce korozním nebo hořlavém prostředí nebo v prostředí s abrazivními látkami;

d)

byly uvedeny na trh před 1. lednem 2015 jako náhrada totožných ventilátorů zabudovaných do výrobků, které byly umístěny na trh před 1. lednem 2013;

přičemž na balení, v informacích o výrobku a v technické dokumentaci musí v souvislosti s písmeny a), b) a c) uvedeno, že ventilátor lze používat pouze k účelu, ke kterému byl zkonstruován, a v souvislosti s písmenem d) musí uvést výrobek/výrobky, pro který/které je určen.

Článek 2

Definice

Kromě definic stanovených ve směrnici 2009/125/ES se použijí tyto definice:

1)

„ventilátorem“ se rozumí rotační stroj opatřený lopatkami používaný na udržování trvalého proudění plynu, zpravidla vzduchu, procházejícího skrze něj, jehož práce na jednotku hmotnosti není vyšší než 25 kJ/kg a který:

je určen k použití s elektromotorem nebo je vybaven elektromotorem s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW (≥ 125 W a ≤ 500 kW) na pohon rotoru při jeho optimální energetické účinnosti,

je axiální ventilátor, radiální ventilátor, tangenciální ventilátor nebo přetlakový ventilátor,

může nebo nemusí být vybaven motorem při uvedení na trh nebo do provozu;

2)

„rotorem“ se rozumí součást ventilátoru, která předává energii proudu plynu a je rovněž nazývána oběžné kolo ventilátoru;

3)

„axiálním ventilátorem“ se rozumí ventilátor, který pohání plyn ve směru podélném s rotační osou jednoho nebo více rotorů vířivým tangenciálním pohybem vytvářeným otáčejícím se rotorem/rotory. Axiální ventilátor může nebo nemusí být vybaven válcovým krytem, vstupními nebo výstupními vodícími lamelami nebo deskou nebo kruhem s otvorem;

4)

„vstupními vodícími lamelami“ se rozumí lamely umístěné před rotorem za účelem navádění proudu plynu směrem k rotoru, které mohou nebo nemusí být nastavitelné;

5)

„výstupními vodícími lamelami“ se rozumí lamely umístěné za rotorem za účelem navádění proudu plynu směrem od rotoru, které mohou nebo nemusí být nastavitelné;

6)

„deskou s otvorem“ se rozumí deska s otvorem, ve které je ventilátor vsazen a která umožňuje připevnění ventilátoru k dalším konstrukcím;

7)

„kruhem s otvorem“ se rozumí kruh s otvorem, ve kterém je ventilátor vsazen a který umožňuje připevnění ventilátoru k dalším konstrukcím;

8)

„radiálním ventilátorem“ se rozumí ventilátor, u kterého plyn vstupuje do rotoru/rotorů v zásadě v axiálním směru a vychází z něho ve směru kolmém k ose otáčení. Rotor může mít jeden nebo dva vstupní otvory a může nebo nemusí být opatřen krytem;

9)

„radiálním ventilátorem s rovnými lopatkami“ se rozumí radiální ventilátor, u kterého je vnější směr lopatek rotoru/rotorů na obvodu radiální vůči ose otáčení;

10)

„radiálním ventilátorem s dopředu zahnutými lopatkami“ se rozumí radiální ventilátor, u kterého je vnější směr lopatek rotoru/rotorů na obvodu natočen dopředu vůči směru otáčení;

11)

„radiálním ventilátorem s dozadu zahnutými lopatkami bez krytu“ se rozumí radiální ventilátor, u kterého je vnější směr lopatek rotoru/rotorů na obvodu natočen dozadu vůči směru otáčení a který nemá kryt;

12)

„krytem“ se rozumí pouzdro kolem rotoru, které vede proud plynu směrem ven skrze rotor a z rotoru;

13)

„radiálním ventilátorem s dozadu zahnutými lopatkami s krytem“ se rozumí radiální ventilátor, u kterého je vnější směr lopatek rotoru na obvodu natočen dozadu vůči směru otáčení a který je opatřen krytem;

14)

„tangenciálním ventilátorem“ se rozumí ventilátor, u kterého je směr proudění plynu skrze rotor v zásadě pravoúhlý vůči jeho ose jak při vstupu, tak při výstupu plynu z rotoru na obvodu;

15)

„přetlakovým ventilátorem“ se rozumí ventilátor, u kterého se směr proudění plynu skrze rotor nachází uprostřed mezi směrem proudění plynu u radiálních a axiálních ventilátorů;

16)

„krátkodobým provozem“ se rozumí chod elektromotoru při konstantní zátěži, který není natolik dlouhý, aby dosáhl rovnovážného tepelného stavu;

17)

„ventilátorem sloužícím k odvětrávání“ se rozumí ventilátor, který se nepoužívá v těchto výrobcích spojených se spotřebou energie:

sušičkách na prádlo a pračkách se sušičkou s maximálním příkonem ≤ 3 kW,

vnitřních jednotkách domácích klimatizačních výrobků a vnitřních domácích klimatizačních zařízeních s maximálním výkonem klimatizačního zařízení ≤12 kW,

výrobcích informačních technologií;

18)

„specifickým poměrem“ se rozumí stagnační tlak měřený na výstupu ventilátoru dělený stagnačním tlakem měřeným na vstupu ventilátoru při optimální energetické účinnosti ventilátoru.

Článek 3

Požadavky na ekodesign

1.   Požadavky na ekodesign ventilátorů jsou stanoveny v příloze I.

2.   Jednotlivé požadavky na energetickou účinnost ventilátoru stanovené v oddílu 2 přílohy I se uplatní podle následujícího harmonogramu:

a)   první fáze: od 1. ledna 2013 musí ventilační ventilátory dosahovat alespoň cílové energetické účinnosti definované v tabulce 1 oddílu 2 přílohy I;

b)   druhá fáze: od 1. ledna 2015 musí všechny ventilátory dosahovat alespoň cílové energetické účinnosti definované v tabulce 1 oddílu 2 přílohy I.

3.   Požadavky na informace o výrobku vztahující se na ventilátory a na způsob jejich zobrazení jsou stanoveny v oddílu 3 přílohy I. Tyto požadavky se uplatní od 1. ledna 2013.

4.   Požadavky na energetickou účinnost ventilátorů podle oddílu 2 přílohy I se nevztahují na ventilátory, které jsou konstruovány pro provoz:

a)

s optimální energetickou účinností při 8 000 a více otáčkách za minutu;

b)

při použití, kdy specifický poměr převyšuje 1,11;

c)

jako rozvodné ventilátory používané pro přenos jiných než plynných látek používaných pro průmyslové zpracování.

5.   U víceúčelových ventilátorů s krátkodobým provozem konstruovaných pro větrání za běžných podmínek a pro nouzové použití se s ohledem na požadavky na požární bezpečnost stanovené ve směrnici 89/106/EHS sníží hodnoty platných tříd účinnosti stanovené v oddílu 2 přílohy I o 10 % pro tabulku 1 a o 5 % pro tabulku 2.

6.   Shoda s požadavky na ekodesign se měří a počítá podle požadavků stanovených v příloze II.

Článek 4

Posuzování shody

Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2009/125/ES je systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení pro posuzování shody stanovený v příloze V uvedené směrnice.

Článek 5

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států ověřovací postup stanovený v příloze III tohoto nařízení.

Článek 6

Orientační referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty nejvýkonnějších ventilátorů, které jsou dostupné na trhu v době, kdy toto nařízení vstupuje v platnost, jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 7

Revize

Nejpozději do čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost je Komise přezkoumá a předloží výsledek tohoto přezkumu konzultačnímu fóru o ekodesignu. Přezkum posoudí zejména možnost snížení počtu typů ventilátorů s cílem posílit hospodářskou soutěž na základě energetické účinnosti ventilátorů, které mohou plnit srovnatelnou funkci. Přezkum posoudí i to, zda lze omezit rozsah výjimek, včetně povolení používat víceúčelové ventilátory.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 191, 23.7.2009, s. 26.

(3)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24.

(4)  Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13.

(5)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(6)  Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12.


PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA EKODESIGN VENTILÁTORŮ

1.   Definice pro účely přílohy I

1)

„Kategorií měření“ se rozumí zkouška, měření nebo uspořádání při použití, které definuje podmínky na vstupu a na výstupu testovaného ventilátoru.

2)

„Kategorií měření A“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s volným vstupem a výstupem.

3)

„Kategorií měření B“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s volným vstupem a s potrubím namontovaným na výstupu.

4)

„Kategorií měření C“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s potrubím namontovaným na vstupu a s volným výstupem.

5)

„Kategorií měření D“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s potrubím namontovaným na vstupu i na výstupu.

6)

„Kategorií účinnosti“ se rozumí forma energie plynového výkonu ventilátoru použitá pro stanovení energetické účinnosti ventilátoru, a to buď statické, nebo celkové, kde

a)

„statický tlak ventilátoru“ (psf) byl použit pro stanovení plynového výkonu ventilátoru v rovnici účinnosti pro statickou účinnost ventilátoru a

b)

„celkový tlak ventilátoru“ (pf) byl použit pro stanovení plynového výkonu ventilátoru v rovnici účinnosti pro celkovou účinnost.

7)

„Statickou účinností“ se rozumí energetická účinnost ventilátoru vycházející z měření „statického tlaku ventilátoru“ (psf).

8)

„Statickým tlakem ventilátoru“ (psf) se rozumí celkový tlak ventilátoru (pf) minus dynamický tlak ventilátoru korigovaný Machovým koeficientem.

9)

„Stagnačním tlakem“ se rozumí tlak měřený v určitém bodě v proudícím plynu, pokud by byl zastaven izentropickým dějem.

10)

„Dynamickým tlakem“ se rozumí tlak vypočítaný z hmotnostního průtoku, průměrné hustoty plynu na výstupu a v oblasti výstupu ventilátoru.

11)

„Machovým koeficientem“ se rozumí korekční faktor použitý na dynamický tlak v bodě definovaném jako stagnační tlak minus tlak vzhledem k absolutnímu nulovému tlaku, který je vyvíjen v klidovém stavu vůči okolnímu plynu, a děleno dynamickým tlakem.

12)

„Celkovou účinností“ se rozumí energetická účinnost ventilátoru vycházející z měření „celkového tlaku ventilátoru“ (pf).

13)

„Celkovým tlakem ventilátoru“ (pf) se rozumí rozdíl mezi stagnačním tlakem na výstupu ventilátoru a stagnačním tlakem na vstupu ventilátoru.

14)

„Třídou účinnosti“ se rozumí parametr při výpočtu cílové energetické účinnosti ventilátoru se specifickým příkonem při optimální energetické účinnosti (vyjádřeno jako parametr „N“ při výpočtu energetické účinnosti ventilátoru).

15)

„Cílovou energetickou účinností“ ηcíl se rozumí minimální energetická účinnost, které musí ventilátor dosáhnout, aby splnil dané požadavky, a vychází z hodnoty příkonu při optimální energetické účinnosti, kde ηcíl je výstupní hodnota z příslušné rovnice v oddílu 3 přílohy II, za použití platného celého čísla N třídy účinnosti (tabulky 1 a 2 oddílu 2 přílohy I) a z hodnoty příkonu Pe(d) ventilátoru vyjádřené v kW při optimální energetické účinnosti v příslušném vzorci pro výpočet energetické účinnosti.

16)

„Pohonem s proměnnými otáčkami“ se rozumí elektronický měnič výkonu integrovaný do motoru a ventilátoru nebo pracující jako jeden systém s motorem a ventilátorem, který nepřetržitě upravuje elektrické napájení elektromotoru s cílem řídit výstupní mechanický výkon motoru v závislosti na momentové charakteristice zatížení (poháněného motorem), s výjimkou regulátorů proměnného napětí, u kterých se mění pouze napájecí napětí motoru.

17)

„Celkovou účinností“ se podle kontextu rozumí buď „statická účinnost“, nebo „celková účinnost“.

2.   Požadavky na energetickou účinnost ventilátorů

Požadavky na minimální energetickou účinnost ventilátorů jsou stanoveny v tabulce 1 a 2.

Tabulka 1

Požadavky na minimální energetickou účinnost ventilátorů v první fázi od 1. ledna 2013

Typ ventilátoru

Kategorie měření

(A–D)

Kategorie účinnosti

(statická nebo celková)

Rozmezí P v kW

Cílová energetická účinnost

Třída účinnosti

(N)

Axiální ventilátor

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

36

10 < P ≤ 500

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

B, D

celková

0.125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

50

10 < P ≤ 500

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

Radiální ventilátor s dopředu zahnutými lopatkami a radiální ventilátor s rovnými lopatkami

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

37

10 < P ≤ 500

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

42

10 < P ≤ 500

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

Radiální ventilátor s dozadu zahnutými lopatkami bez krytu

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

58

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

Radiální ventilátor s dozadu zahnutými lopatkami s krytem

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

58

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

v = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

61

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

Přetlakový ventilátor

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

47

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

58

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

Tangenciální ventilátor

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 1,14 · ln(P) – 2,6 + N

13

10 < P ≤ 500

ηcíl = N


Tabulka 2

Požadavky na minimální energetickou účinnost ventilátorů v druhé fázi od 1. ledna 2015

Typ ventilátoru

Kategorie měření

(A–D)

Kategorie účinnosti

(statická nebo celková)

Rozmezí P v kW

Cílová energetická účinnost

Třída účinnosti

(N)

Axiální ventilátor

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

40

10 < P ≤ 500

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

58

10 < P ≤ 500

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

Radiální ventilátor s dopředu zahnutými lopatkami a radiální ventilátor s rovnými lopatkami

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

44

10 < P ≤ 500

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

49

10 < P ≤ 500

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

Radiální ventilátor s dozadu zahnutými lopatkami bez krytu

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

62

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

Radiální ventilátor s dozadu zahnutými lopatkami s krytem

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

61

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

64

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

Přetlakový ventilátor

A, C

statická

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

50

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

62

10 < P ≤ 500

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

Tangenciální ventilátor

B, D

celková

0,125 ≤ P ≤ 10

ηcíl = 1,14 · ln(P) – 2,6 + N

21

10 < P ≤ 500

ηcíl = N

3.   Požadavky na informace o výrobku u ventilátorů

1.

Informace o ventilátorech stanovené v bodu 2 podbodech 1 až 14 se uvádějí viditelně:

a)

v technické dokumentaci ventilátorů;

b)

na volně přístupných internetových stránkách výrobců ventilátorů.

2.

Uvádějí se následující informace:

1)

celková účinnost (η), zaokrouhlená na jedno desetinné místo;

2)

kategorie měření použitá pro stanovení energetické účinnosti (A–D);

3)

kategorie účinnosti (statická nebo celková);

4)

třída účinnosti při optimální hodnotě energetické účinnosti;

5)

údaj, zda bylo při výpočtu účinnosti ventilátoru předpokládáno použití pohonu s proměnnými otáčkami, a pokud ano, zda je pohon s proměnnými otáčkami integrován do ventilátoru nebo zda je nutné pohon s proměnnými otáčkami nainstalovat spolu s ventilátorem;

6)

rok výroby;

7)

název výrobce nebo jeho obchodní známka, registrační číslo podniku a místo podnikání výrobce;

8)

číslo modelu výrobku;

9)

jmenovitý příkon/příkony (kW), průtok/průtoky a tlak/tlaky při optimální energetické účinnosti;

10)

otáčky za minutu při optimální hodnotě energetické účinnosti;

11)

„specifický poměr“;

12)

příslušné informace pro usnadnění demontáže, recyklace nebo likvidace výrobku na konci doby životnosti;

13)

informace důležité pro minimalizaci dopadu na životní prostředí a zajištění optimální životnosti s ohledem na instalaci, používání a údržbu ventilátorů;

14)

popis dalších součástí používaných při stanovení energetické účinnosti ventilátoru (například potrubí), které nejsou popsány v kategorii měření a nejsou dodávány spolu s ventilátorem.

3.

Informace v technické dokumentaci musí být uvedeny v pořadí uvedeném v bodu 2 podbodech 1 až 14. Není nutné opakovat přesné znění použité v seznamu. Informace mohou být namísto textu uvedeny pomocí grafů, čísel nebo symbolů.

4.

Informace zmíněné v bodu 2 podbodech 1, 2, 3, 4 a 5 musí být uvedeny trvanlivě na výkonovém štítku ventilátoru nebo v jeho blízkosti, přičemž v případě bodu 2 podbodu 5 musí být pro označení příslušné skutečnosti použita jedna z následujících variant:

„S tímto ventilátorem musí být nainstalován pohon s proměnnými otáčkami.“,

„Tento ventilátor obsahuje integrovaný pohon s proměnnými otáčkami.“

5.

Výrobci poskytnou v návodu k obsluze informace o veškerých zvláštních bezpečnostních opatřeních, která je potřeba přijmout při montáži, instalaci nebo údržbě ventilátorů. Pokud bod 2 podbod 5 požadavků na informace o výrobku stanoví, že je třeba do ventilátoru instalovat pohon s proměnnými otáčkami, poskytnou výrobci pro zajištění optimálního použití po montáži údaje o vlastnostech tohoto pohonu s proměnnými otáčkami.


PŘÍLOHA II

MĚŘENÍ A VÝPOČTY

1.   Definice pro účely přílohy II

1)

„Vstupní stagnační objemovou rychlostí“ (q) se rozumí objem plynu, který prochází ventilátorem za jednotku času (v m3/s) a počítá se na základě hmotnosti plynu dopravovaného ventilátorem (v kg/s) děleno hustotou tohoto plynu na vstupu ventilátoru (v kg/m3).

2)

„Koeficientem stlačitelnosti“ se rozumí bezrozměrné číslo, které popisuje míru stlačitelnosti vyskytující se u proudu plynu během zkoušky a které se vypočítá jako poměr mechanické práce vynaložené ventilátorem na plyn k práci, která by byla vynaložena na nestlačitelnou tekutinu při stejném hmotnostním průtoku, hustotě na vstupu a tlakovém poměru, s přihlédnutím k tlaku ventilátoru jako „celkovému tlaku“ (kp) nebo „statickému tlaku“ (kps).

3)

„kps“ se rozumí koeficient stlačitelnosti použitý pro výpočet statického plynového výkonu ventilátoru.

4)

„kp“ se rozumí koeficient stlačitelnosti použitý pro výpočet celkového plynového výkonu ventilátoru.

5)

„Konečnou sestavou“ se rozumí dokončená nebo na místě sestavená sestava ventilátoru obsahující všechny prvky pro přeměnu elektrické energie na plynový výkon ventilátoru bez nutnosti přidání dalších dílů nebo součástí.

6)

„Nedokončenou sestavou“ se rozumí sestava dílů ventilátoru sestávající alespoň z rotoru, která vyžaduje jednu nebo více externě dodávaných součástí k tomu, aby mohla měnit elektrickou energii na plynový výkon ventilátoru.

7)

„Přímým pohonem“ se rozumí takový mechanismus pohonu ventilátoru, kde je rotor připevněn na hřídel elektromotoru, a to buď přímo, nebo pomocí koaxiálního spojovacího prvku, přičemž rychlost rotoru je stejná jako rychlost otáčení motoru.

8)

„Převodem“ se rozumí takový mechanismus pohonu ventilátoru, který není „přímým pohonem“ podle výše uvedené definice. Takovýto typ pohonu může obsahovat převod pomocí řemenového pohonu, převodovky nebo prokluzové spojky.

9)

„Pohonem s nízkou účinností“ se rozumí převod pomocí řemene, jehož šířka je menší než trojnásobek výšky řemene, nebo pomocí jiného typu převodu kromě „pohonu s vysokou účinností“.

10)

„Pohonem s vysokou účinností“ se rozumí převod pomocí řemene, jehož šířka je alespoň trojnásobkem výšky řemene, ozubeného řemene nebo pomocí ozubených kol.

2.   Metoda měření

Za účelem dosažení a ověření shody s požadavky tohoto nařízení musí být měření a výpočty prováděny pomocí spolehlivé, přesné a reprodukovatelné metody, která využívá obecně uznávané nejmodernější metody měření a jejíž výsledky jsou považovány za výsledky s nízkou mírou nejistoty, včetně metod uvedených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Metoda výpočtu

Metoda výpočtu energetické účinnosti konkrétního ventilátoru vychází z poměru plynového výkonu ventilátoru k příkonu elektromotoru, kde plynový výkon ventilátoru je součin objemového průtoku plynu a rozdílu tlaků ve ventilátoru. Tlak je buď statický tlak, nebo celkový tlak, který je součtem statického a dynamického tlaku, a to v závislosti na kategorii měření a účinnosti.

3.1

V případě, že je ventilátor dodáván jako „konečná sestava“, měří se plynový výkon a příkon ventilátoru při optimální hodnotě energetické účinnosti:

a)

v případě, že ventilátor neobsahuje pohon s proměnnými otáčkami, vypočítá se celková účinnost pomocí následující rovnice:

ηe = Pu(s) / Pe

kde:

 

ηe je celková účinnost;

 

Pu(s) je plynový výkon ventilátoru stanovený podle bodu 3.3, když ventilátor pracuje s optimální energetickou účinností;

 

Pe je výkon měřený na přívodních síťových svorkách elektromotoru ventilátoru, když ventilátor pracuje s optimální energetickou účinností;

b)

v případě, že ventilátor obsahuje pohon s proměnnými otáčkami, vypočítá se celková účinnost pomocí následující rovnice:

ηe = (Pu(s) / Ped) · Cc,

kde:

 

ηe je celková účinnost;

 

Pu(s) je plynový výkon ventilátoru stanovený podle bodu 3.3, když ventilátor pracuje s optimální energetickou účinností;

 

Ped je výkon měřený na přívodních síťových svorkách pohonu ventilátoru s proměnnými otáčkami, když ventilátor pracuje s optimální energetickou účinností;

 

Cc je kompenzační koeficient částečného zatížení a nabývá následujících hodnot:

pro elektromotor s pohonem s proměnnými otáčkami a Ped ≥ 5 kW: Cc = 1,04

pro elektromotor s pohonem s proměnnými otáčkami Ped < 5 kW: Cc = – 0,03 ln(Ped) + 1,088.

3.2

V případě, že je ventilátor dodáván jako „nedokončená sestava“, vypočítá se celková účinnost pomocí následující rovnice při optimální hodnotě energetické účinnosti rotoru:

ηe = ηr · ηm · ηT · Cm · Cc

kde:

 

ηe je celková účinnost;

 

ηr je účinnost rotoru ventilátoru podle Pu(s) / Pa

kde:

 

Pu(s) je plynový výkon ventilátoru stanovený podle bodu 3.3 níže, když rotor pracuje s optimální energetickou účinností;

 

Pa je výkon na hřídeli ventilátoru, když rotor pracuje s optimální energetickou účinností;

 

ηm je jmenovitá účinnost elektromotoru v souladu s nařízením (ES) č. 640/2009, kdykoliv se použije. Pokud se na elektromotor nařízení (ES) č. 640/2009 nevztahuje, nebo v případě, že není dodán žádný elektromotor, vypočítá se ηm elektromotoru pomocí následujících hodnot:

pokud je doporučovaný příkon „Pe“ ≥ 0,75 kW,

ηm = 0,000278*(x3) – 0,019247*(x2) + 0,104395*x + 0,809761

kde x = Log(Pe)

a Pe je definován v bodě 3.1 písm. a);

pokud je doporučovaný příkon „Pe“ < 0,75 kW,

ηm = 0,1462*ln(Pe) + 0,8381

a Pe je definován v bodě 3.1 písm. a), přičemž elektrický příkon Pe doporučený výrobcem ventilátoru by měl být dostatečný, aby ventilátor mohl dosáhnout optimální energetické účinnosti, s přihlédnutím k případným ztrátám z převodových systémů;

 

ηT je účinnost pohonného mechanismu, pro kterou musí být použity následující standardní hodnoty:

pro přímý pohon ηT = 1,0,

pokud je převod pohonem s nízkou účinností podle definice v bodě 1 podbodě 9 a

Pa ≥ 5 kW, ηT = 0,96 nebo

1 kW < Pa < 5 kW, ηT = 0,0175 * Pa + 0,8725 nebo

Pa ≤ 1 kW, ηT = 0,89

pokud je převod pohonem s vysokou účinností podle definice v bodě 1 podbodě 10 a

Pa ≥ 5 kW, ηT = 0,98 nebo

1 kW < Pa < 5 kW, ηT = 0,01 * Pa + 0,93 nebo

Pa ≤ 1 kW, ηT = 0,94

 

Cm je kompenzační koeficient pro přizpůsobení součástí a je roven 0,9;

 

Cc je kompenzační koeficient částečného zatížení a nabývá následujících hodnot:

pro elektromotor bez pohonu s proměnnými otáčkami: Cc = 1,0

pro elektromotor s pohonem s proměnnými otáčkami a Ped ≥ 5 kW: Cc = 1,04

pro elektromotor s pohonem s proměnnými otáčkami a Ped < 5 kW: Cc = – 0,03 ln(Ped) + 1,088.

3.3

Plynový výkon ventilátoru, Pu(s) (kW), se vypočítá podle testovací metody kategorie měření zvolené dodavatelem ventilátoru:

a)

v případě, že byl ventilátor měřen podle kategorie měření A, použije se statický plynový výkon ventilátoru Pus z rovnice Pus = q · psf · kps;

b)

v případě, že byl ventilátor měřen podle kategorie měření B, použije se plynový výkon ventilátoru Pu z rovnice Pu = q · pf · kp;

c)

v případě, že byl ventilátor měřen podle kategorie měření C, použije se statický plynový výkon ventilátoru Pus z rovnice Pus = q · psf · kps;

d)

v případě, že byl ventilátor měřen podle kategorie měření D, použije se plynový výkon ventilátoru Pu z rovnice Pu = q · pf · kp.

4.   Metodika pro výpočet cílové energetické účinnosti

Cílová energetická účinnost je energetická účinnost, které musí ventilátor daného typu dosahovat, aby splnil požadavky stanovené v tomto nařízení (vyjádřené v celých procentních bodech). Cílová energetická účinnost se vypočítá pomocí vzorců pro výpočet účinnosti, které zahrnují příkon Pe(d) a minimální třídu účinnosti podle definice uvedené v příloze I. Celé rozmezí příkonu je řešeno dvěma vzorci: jedním pro ventilátory s příkonem v rozmezí od 0,125 kW do 10 kW včetně a druhým pro ventilátory s příkonem vyšším než 10 kW až do 500 kW včetně.

Existují tři řady typů ventilátorů, pro které jsou vytvořeny vzorce pro výpočet energetické účinnosti tak, aby zohledňovaly různé vlastnosti jednotlivých typů ventilátorů:

4.1

Cílová energetická účinnost pro axiální ventilátory, radiální ventilátory s dopředu zahnutými lopatkami a radiální ventilátory s rovnými lopatkami (na principu axiálního ventilátoru) se vypočítá pomocí následujících rovnic:

Příkon P v rozmezí od 0,125 kW do 10 kW

Příkon P v rozmezí od 10 kW do 500 kW

ηcíl = 2,74 · ln(P) – 6,33 + N

ηcíl = 0,78 · ln(P) – 1,88 + N

kde příkon P je příkon Pe(d) a N je celé číslo požadované třídy energetické účinnosti.

4.2

Cílová energetická účinnost pro radiální ventilátory s dozadu zahnutými lopatkami bez krytu, radiální ventilátory s dozadu zahnutými lopatkami s krytem a přetlakové ventilátory se vypočítá pomocí následujících rovnic:

Příkon P v rozmezí od 0,125 kW do 10 kW

Příkon P v rozmezí od 10 kW do 500 kW

ηcíl = 4,56 · ln(P) – 10,5 + N

ηcíl = 1,1 · ln(P) – 2,6 + N

kde příkon P je příkon Pe(d) a N je celé číslo požadované třídy energetické účinnosti.

4.3

Cílová energetická účinnost pro tangenciální ventilátory se vypočítá pomocí následujících rovnic:

Příkon P v rozmezí od 0,125 kW do 10 kW

Příkon P v rozmezí od 10 kW do 500 kW

ηcíl = 1,14 · ln(P) – 2,6 + N

ηcíl = N

kde příkon P je elektrický příkon Pe(d) a N je celé číslo požadované třídy energetické účinnosti.

5.   Uplatňování cílové energetické účinnosti

Celková účinnost ventilátoru ηe vypočítaná pomocí odpovídající metody uvedené v oddílu 3 přílohy II musí být rovna cílové hodnotě ηcíl stanovené třídou účinnosti nebo vyšší než tato hodnota, aby byly splněny požadavky na minimální energetickou účinnost.


PŘÍLOHA III

OVĚŘOVACÍ POSTUP PRO ÚČELY DOHLEDU NAD TRHEM

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států tento postup ověřování plnění požadavků stanovených v příloze I.

1.

Orgány členského státu provádějí zkoušku na jednom kusu zařízení.

2.

Má se za to, že model vyhovuje ustanovením tohoto nařízení, pokud celková účinnost ventilátoru (ηe) dosahuje alespoň výše cílové energetické účinnosti *0,9 vypočítané pomocí vzorců uvedených v příloze II (oddíl 3) a příslušných tříd účinnosti uvedených v příloze I.

3.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledků podle bodu 2:

u modelů, které se vyrábějí v menším množství než pět za rok, se má za to, že model nevyhovuje tomuto nařízení,

u modelů, které se vyrábějí v množství pěti či více za rok, provede orgán dohledu nad trhem zkoušku dalších tří náhodně vybraných kusů.

4.

Má se za to, že daný model vyhovuje ustanovením tohoto nařízení, pokud průměrná celková účinnost (ηe) tří kusů podle bodu 3 dosahuje alespoň výše cílové energetické účinnosti *0,9 vypočítané pomocí vzorců uvedených v příloze II (oddíl 3) a příslušných tříd účinnosti uvedených v příloze I.

5.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledků podle bodu 4, má se za to, že model tomuto nařízení nevyhovuje.


PŘÍLOHA IV

ORIENTAČNÍ REFERENČNÍ HODNOTY PODLE ČLÁNKU 6

V tabulce 1 je uvedena nejlepší na trhu dostupná technologie pro ventilátory v době přijetí tohoto nařízení. Těchto referenčních hodnot nemusí být vždy možné dosáhnout ve všech případech použití nebo pro celé rozmezí příkonu, na které se toto nařízení vztahuje.

Tabulka 1

Orientační referenční hodnoty pro ventilátory

Typ ventilátoru

Kategorie měření (A–D)

Kategorie účinnosti

(statická nebo celková)

Třída účinnosti

Axiální ventilátor

A, C

statická

65

B, D

celková

75

Radiální ventilátor s dopředu zahnutými lopatkami a radiální ventilátor s rovnými lopatkami

A, C

statická

62

B, D

celková

65

Radiální ventilátor s dozadu zahnutými lopatkami bez krytu

A, C

statická

70

Radiální ventilátor s dozadu zahnutými lopatkami s krytem

A, C

statická

72

B, D

celková

75

Přetlakový ventilátor

A, C

statická

61

B, D

celková

65

Tangenciální ventilátor

B, D

celková

32


6.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 90/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 328/2011

ze dne 5. dubna 2011,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1338/2008 stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání evropských statistik v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2)

Podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1338/2008 je třeba stanovit prováděcí opatření pro upřesnění předávaných údajů a metadat týkajících se příčin smrti uvedených v příloze III uvedeného nařízení a pro určení referenčních období a intervalů pro poskytování těchto údajů.

(3)

S důvěrnými údaji předávanými Komisi (Eurostatu) členskými státy musí být nakládáno v souladu se zásadou statistické důvěrnosti, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (2), a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (3).

(4)

V souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1338/2008 byla provedena a vyhodnocena analýza nákladů a přínosů.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Evropské statistiky v oblasti příčin smrti sestávají z údajů týkajících se všech zaznamenaných úmrtí a mrtvě narozených dětí v jednotlivých členských státech, přičemž se rozlišují rezidenti od nerezidentů.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„úmrtím“ trvalé vymizení všech známek života v libovolném okamžiku po živém narození (postnatální selhání vitálních funkcí bez možnosti opětovného oživení). Tato definice nezahrnuje mrtvě narozené děti;

b)

„mrtvě narozeným dítětem“ úmrtí plodu, jmenovitě úmrtí počatého plodu, ke kterému došlo před úplným vypuzením či vynětím z těla matky, bez ohledu na dobu trvání těhotenství. Smrt je indikována skutečností, že po oddělení od matky plod nedýchá ani nevykazuje jiné známky života, jako například srdeční akci, pulzaci pupečníku nebo aktivní pohyby kosterního svalstva;

c)

„gestačním stářím“ doba trvání těhotenství měřená od prvního dne poslední normální menstruace. Gestační stáří se vyjadřuje v ukončených dnech nebo ukončených týdnech;

d)

„úmrtím novorozence“ úmrtí živě narozeného dítěte, které nastane v průběhu prvních 28 ukončených dnů života (dny 0–27);

e)

„paritou“ počet předchozích porodů živě nebo mrtvě narozených dětí (0, 1, 2, 3 nebo více živě nebo mrtvě narozených dětí);

f)

„ostatními úmrtími“ úmrtí, která nastala po novorozeneckém období, tedy po ukončeném 28 dni života;

g)

„hlavní příčinou smrti“ nemoc nebo úraz, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolnosti nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz;

h)

„rezidentem“ obyvatel místa obvyklého pobytu, tedy místa, kde osoba obvykle tráví období každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost pro účely rekreace, dovolené, návštěv u přátel a příbuzných, služebních cest, léčení nebo náboženských poutí.

Za rezidenty dotčené zeměpisné oblasti se považují pouze osoby, které:

i)

bydlely v místě svého obvyklého pobytu nepřetržitě alespoň dvanáct měsíců před referenčním datem, nebo

ii)

se přistěhovaly do místa svého obvyklého pobytu během období dvanácti měsíců před referenčním datem s úmyslem zůstat tam alespoň jeden rok.

Pokud okolnosti popsané v bodech i) nebo ii) nelze prokázat, rozumí se „místem obvyklého pobytu“ místo zákonného nebo ohlášeného pobytu.

Článek 3

Vyžadovaná data

Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) hodnoty proměnných uvedených v příloze. Pokud to bude možné, budou zahrnuty i statistiky týkající se rezidentů zesnulých v zahraničí.

V případě mrtvě narozených dětí se uvede alespoň jeden z následujících tří ukazatelů v tomto pořadí: 1) porodní váha, 2) gestační stáří, 3) délka (temeno-paty). Sběr údajů se omezí na následující skupiny:

a)

porodní váha od 500 g do 999 g, nebo při nedostupnosti údaje gestační stáří od 22 do 27 ukončených týdnů, nebo při nedostupnosti obou těchto údajů délka od 25 do 34 cm (proměnná č. 9) a

b)

porodní váha 1 000 g nebo vyšší, nebo při nedostupnosti údaje gestační stáří více než 27 ukončených týdnů, nebo při nedostupnosti obou těchto údajů délka nejméně 35 cm (proměnná č. 10).

Článek 4

Referenční období

Sledovaným obdobím je kalendářní rok.

Členské státy předají Komisi (Eurostatu) údaje uvedené v tomto nařízení do 24 měsíců od konce referenčního období.

Prvním referenčním rokem je rok 2011.

Článek 5

Metadata

Relevantní informace včetně informací, které se týkají národních odlišností definic, sběru údajů, použitých změn a aktualizací Mezinárodní klasifikace nemocí a automatizovaných systémů kódování, stejně jako informace ohledně výběru a změn hlavní příčiny smrti budou členskými státy předávány Komisi (Eurostatu).

Článek 6

Poskytování údajů a metadat Komisí (Eurostatem)

Členské státy předají agregované údaje nebo mikrodata (dokončená, uznaná platnými a schválená) a metadata požadovaná tímto nařízením v souladu se standardem předávání specifikovaným Komisí (Eurostatem). Údaje a metadata budou předávána Komisi prostřednictvím jediného kontaktního místa.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. dubna 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70.

(2)  Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

(3)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.


PŘÍLOHA

Seznam proměnných předávaných komisi (Eurostatu)

Proměnná

Rezidenti

Nerezidenti, kteří zemřeli v ohlašující zemi

mrtvě narozené děti

úmrtí novorozence

ostatní úmrtí

mrtvě narozené děti

úmrtí novorozence

ostatní úmrtí

1)

Rok úmrtí (datum události)

C

C

C

C

C

C

2)

Pohlaví

V

C

C

V

C

C

3)

Hlavní příčina smrti MKN (4místná)

V

C

C

V

C

C

4)

Věk (0 dní; 1, 2, 3, 4, 5, 6 dní; 7–27 dní; 28–365 dní; 1 rok, 2, 3, 4, 5–9, … 85–89, … 105+)

X

C

C

X

C

C

5)

Země, ve které došlo k úmrtí

V

C

C

V

C

C

6)

Region, ve kterém došlo k úmrtí (NUTS 2)

V

C (1)

C (1)

V

C

C

7)

Region obvyklého pobytu (NUTS 2) / Region obvyklého pobytu matky (NUTS 2)

V

C

C

V

V

V

8)

Země obvyklého pobytu / Země obvyklého pobytu matky

X

X

X

V

C

C

9)

První skupina mrtvě narozených

porodní váha od 500 g do 999 g, nebo při nedostupnosti údaje:

gestační stáří od 22 do 27 ukončených týdnů, nebo při nedostupnosti obou těchto údajů:

délka (temeno-paty) od 25 do 34 cm

V

X

X

V

X

X

10)

Druhá skupina mrtvě narozených

porodní váha 1 000 g nebo vyšší, nebo při nedostupnosti údaje:

gestační stáří více než 27 ukončených týdnů, nebo při nedostupnosti obou těchto údajů:

délka (temeno-paty) nejméně 35 cm

V

X

X

V

X

X

11)

věk matky podle věkové skupiny (nižší než 15 let, dále věkové skupiny po 5 letech až do 49, pak 50 let a více)

V

V

X

V

V

X

12)

Parita

V

V

X

V

V

X

Pozn.: C – povinný údaj V – nepovinný údaj X – nehodí se


(1)  Nepovinný údaj pro rezidenty zesnulé v zahraničí.


6.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 90/25


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 329/2011

ze dne 5. dubna 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 6. dubna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. dubna 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

61,9

JO

71,2

MA

51,5

TN

104,8

TR

92,5

ZZ

76,4

0707 00 05

EG

158,2

TR

144,9

ZZ

151,6

0709 90 70

MA

85,6

TR

123,5

ZA

28,9

ZZ

79,3

0805 10 20

EG

63,1

IL

76,5

MA

53,1

TN

47,6

TR

73,3

US

49,1

ZZ

60,5

0805 50 10

TR

52,7

ZZ

52,7

0808 10 80

AR

96,2

BR

81,9

CA

107,4

CL

90,7

CN

104,9

MK

50,2

US

165,6

UY

76,4

ZA

83,9

ZZ

95,2

0808 20 50

AR

96,4

CL

106,2

CN

67,7

US

174,8

ZA

102,3

ZZ

109,5


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

6.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 90/27


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 1. dubna 2011,

kterým se mění přílohy II až IV směrnice Rady 2009/158/ES o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí

(oznámeno pod číslem K(2011) 2068)

(Text s významem pro EHP)

(2011/214/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (1), a zejména na článek 34 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2009/158/ES stanoví veterinární podmínky pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Unie a jejich dovoz ze třetích zemí. Příloha II uvedené směrnice stanoví pravidla pro schvalování zařízení pro účely obchodu s uvedeným zbožím uvnitř Unie. Kapitoly II, III a IV uvedené přílohy stanoví podmínky pro objekty a provoz zařízení, programy sledování nákaz, a kritéria pro pozastavení nebo odnětí schválení zařízení, která zahrnují provádění vyšetření na přítomnost určitých mikroorganismů, Salmonella a Mycoplasma, která musí být prováděna v zařízeních schválených pro obchod uvnitř Unie.

(2)

Dosavadní zkušenosti s uplatňováním podmínek pro objekty a provoz zařízení stanovených v kapitole II příloze II směrnice 2009/158/ES ukazují, že je vhodné tyto podmínky přizpůsobit současné praxi v průmyslu, zejména co se týče chování různých druhů drůbeže v době snášky.

(3)

Dále by měly být změněny kapitoly III a IV přílohy II směrnice 2009/158/ES, aby odpovídaly vědeckému pokroku dosaženému v diagnostických postupech u Mycoplasma v souladu s kapitolou 2.3.5 příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky Světové organizace pro zdraví zvířat a změnám v nomenklatuře Salmonella podle referenčního a výzkumného střediska pro Salmonella Světové zdravotnické organizace podle White-Kauffmann-Le Minorova schématu z roku 2007 antigenních formulí sérovarů Salmonella a v souladu s kapitolou 2.3.11 příručky norem pro diagnostické testy a očkovací látky Světové organizace pro zdraví zvířat.

(4)

Příloha III směrnice 2009/158/ES stanoví podmínky očkování drůbeže. Uvedená příloha by měla být změněna, aby zahrnovala specifické podmínky pro očkování proti Salmonella.

(5)

Rovněž je nutné změnit některé odkazy vztahující se k očkování proti influenze ptáků ve vzorových veterinárních osvědčeních stanovených v příloze IV směrnice 2009/158/ES.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (2) stanoví pravidla pro zajištění přijetí vhodných a účinných opatření pro zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz. Stanoví, že hejna a stáda původu určitých druhů vyjmenovaných v příloze I uvedeného nařízení musí být vyšetřena na přítomnost některých stanovených zoonóz a původců zoonóz před každým odesláním živých zvířat nebo násadových vajec z potravinářského podniku původu. Datum a výsledky vyšetření musí být uváděny v příslušných veterinárních osvědčeních stanovených právními předpisy Unie, včetně směrnice 2009/158/ES.

(7)

Příloha IV směrnice 2009/158/ES stanoví vzorová veterinární osvědčení pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Unie.

(8)

Nařízení Komise (ES) č. 584/2008 ze dne 20. června 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u krůt (3), stanoví, že požadavky na vyšetřování se od 1. ledna 2010 vztahují rovněž na hejna krocanů a krůt, a příslušná veterinární osvědčení stanovená v příloze IV směrnice 2009/158/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Přílohy II, III a IV směrnice 2009/158/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přílohy II, III a IV směrnice 2009/158/ES se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 1. dubna 2011.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74.

(2)  Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 3.


PŘÍLOHA

Přílohy II, III a IV směrnice 2009/158/ES se mění takto:

1)

Příloha II se mění takto:

a)

Kapitola II se mění takto:

i)

V části A bodě 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

Vejce musí být:

i)

sbírána v krátkých intervalech, nejméně jednou denně a co nejdříve po snášce,

ii)

očištěna a co nejdříve dezinfikována, pokud se dezinfekce neprovádí v líhni ve stejném členském státě,

iii)

uložena buď do nového nebo čistého a vydezinfikovaného obalového materiálu.“

ii)

V části B bodě 2 písm. e) se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

vajec mezi jejich příjmem a vložením do líhně nebo při jejich expedici k obchodování uvnitř Unie nebo vývozu do třetí země, pokud už nebyly dezinfikovány v chovném zařízení původu,“.

b)

Kapitoly III a IV se nahrazují tímto:

„KAPITOLA III

PROGRAM SLEDOVÁNÍ NÁKAZ

Program sledování nákaz musí, aniž jsou dotčena hygienická opatření a články 16 a 17, přinejmenším zahrnovat sledování nákaz a druhů uvedených v částech A až D.

A.   Nákazy Salmonella pullorum  (1), Salmonella gallinarum  (2) a Salmonella arizonae  (3)

1.   Sledované druhy:

a)

Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum: kur domácí, krůty, perličky, křepelky, bažanti, koroptve a kachny;

b)

Salmonella arizonae: krůty.

2.   Program sledování nákaz

a)

Ke stanovení, zda se nákaza vyskytuje, musí být použita sérologická a/nebo bakteriologická vyšetření (4).

b)

Vzorky k vyšetření musí být podle povahy případu odebrány z krve, embryí, která se nevylíhnou (zejména z embryí mrtvých ve skořápce), kuřat z druhého výběru, mekonia, mrtvých tkání, zejména z jater, sleziny, vaječníku/vejcovodu a ileocekálního přechodu (5).

c)

U vzorků výkalů/mekonia a střevních vzorků se musí používat přímé pomnožení v selenit-cystinovém bujonu. V případě vzorků (např. embryí mrtvých ve skořápce), u nichž se předpokládá pouze minimální existence konkurenční flóry, lze použít neselektivní předběžné pomnožení následované selektivním pomnožením v sójovém bujonu podle Rappaporta a Vassiliadise (RVS) nebo v Müller-Kauffmannově tetrathionát-novobiocinovém bujonu (6), (7).

d)

Pro stanovení počtu vzorků, které je třeba odebrat, se při odběru vzorků krve z hejna pro sérologické vyšetření na Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum nebo Salmonella arizonae, musí brát v úvahu prevalence nákazy v členském státě a její výskyt v zařízení v minulosti. Nicméně vždy se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků k sérologickým a/nebo bakteriologickým vyšetřením pro stanovení nákazy.

e)

Hejno musí být kontrolováno v každém snáškovém období v okamžiku nejvhodnějším pro stanovení příslušné nákazy.

f)

Vzorky k bakteriologickému vyšetření nesmí být odebírány z drůbeže a vajec, která byla v průběhu dvou nebo tří týdnů před vyšetřením ošetřena antimikrobiálními léčivými přípravky.

g)

Detekční techniky musí být schopny odlišit sérologické odpovědi na nákazy Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum od sérologických odpovědí v důsledku použití očkovací látky Salmonella enteritidis tam, kde je tato očkovací látka použita (8). Taková očkovací látka nesmí být proto použita, jestliže se má použít sérologické sledování. Byla-li použita očkovací látka, musí být použito bakteriologické vyšetření, ale použitá metoda ověření musí být schopna odlišit živé očkovací kmeny od terénních kmenů.

B.   Nákazy Mycoplasma gallisepticum a Mycoplasma meleagridis

1.   Sledované druhy:

a)

Mycoplasma gallisepticum: kur domácí a krůty;

b)

Mycoplasma meleagridis: krůty.

2.   Program sledování nákaz

a)

Výskyt nákazy musí být zjišťován validovaným sérologickým a/nebo bakteriologickým a/nebo molekulárním vyšetřením. Výskyt zánětlivých změn ve vzduchových vacích u jednodenních kuřat a krůťat naznačuje, že je přítomna nákaza Mycoplasma a musí být vyšetřena.

b)

Vzorky k vyšetření na výskyt nákazy Mycoplasma musí být podle povahy případu odebrány z krve, jednodenních kuřat a krůťat, spermatu, výtěrů z trachey, nozder, kloaky nebo vzduchových vaků a zejména na stanovení Mycoplasma meleagridis musí být vzorky odebrány z vejcovodu krůt a penisu krocanů.

c)

Vyšetření na stanovení Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis se provádí na reprezentativním vzorku, aby bylo možné soustavné sledování nákazy během odchovu a snášky, nejlépe před začátkem snášky a potom každé tři měsíce.

C.   Výsledky a opatření, která je třeba přijmout

Pokud nejsou reagenti, musí se vyšetření považovat za negativní. V opačném případě musí být hejno považováno za podezřelé a musí v něm být uplatněna opatření stanovená v kapitole IV.

D.   V hospodářstvích, která sestávají ze dvou nebo více oddělených produkčních jednotek, může příslušný veterinární orgán upustit od opatření stanovených v kapitole IV bodě 3 písm. b) požadovaných k obnovení schválení ve zdravých produkčních jednotkách infikovaného hospodářství za podmínky, že pověřený veterinární lékař potvrdil, že struktura a velikost těchto produkčních jednotek a provoz v nich jsou takové povahy, že objekty sloužící k ustájení, chovu a krmení jsou dokonale oddělené, takže není možný přenos uvedené nákazy z jedné jednotky do druhé.

KAPITOLA IV

KRITÉRIA PRO POZASTAVENÍ NEBO ODNĚTÍ SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ

1.

Schválení udělené zařízení musí být pozastaveno:

a)

pokud přestanou být plněny podmínky stanovené v kapitole II;

b)

do ukončení potřebného vyšetřování nákazy:

v případě podezření na influenzu ptáků nebo newcastleskou chorobu v zařízení,

když zařízení obdrželo drůbež nebo násadová vejce ze zařízení podezřelého nebo postiženého influenzou ptáků nebo newcastleskou chorobou,

když došlo ke styku mezi zařízením a ohniskem influenzy ptáků nebo newcastleské choroby, na základě kterého mohlo dojít k přenosu infekce;

c)

až do vykonání nových vyšetření, pokud výsledky sledování provedeného v souladu s podmínkami stanovenými v kapitolách II a III pro nákazu Salmonella pullorum, Salmonella gallinarum, Salmonella arizonae, Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis opravňují k podezření z nákazy;

d)

až do vykonání příslušných opatření požadovaných úředním veterinárním lékařem, jestliže zařízení neodpovídá požadavkům kapitoly I bodu 1 písm. a), b) a c).

2.

Schválení musí být odňato:

a)

v případě, že bylo potvrzeno ohnisko influenzy ptáků nebo newcastleské choroby v zařízení;

b)

pokud druhé specifické vyšetření potvrdí ohnisko nákazy Salmonella pullorum, Salmonella gallinarum, Salmonella arizonae, Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis;

c)

jestliže i po druhé urgenci úředního veterinárního lékaře osobě odpovědné za zařízení nebyla provedena opatření, aby zařízení bylo uvedeno do souladu s požadavky kapitoly I bodu 1 písm. a), b) a c).

3.

Podmínky pro obnovení schválení:

a)

pokud schválení bylo odebráno na základě ohniska influenzy ptáků nebo newcastleské choroby, může být znovu uděleno 21 dnů po skončení očisty a dezinfekce po utracení infikovaného hejna;

b)

pokud schválení bylo odebráno v důsledku nákazy vyvolané:

Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum nebo Salmonella arizonae, může být znovu uděleno poté, když byla v chovu provedena dvě vyšetření s negativními výsledky v rozmezí nejméně 21 dnů, po utracení infikovaného hejna a po provedení dezinfekce, u které byla vhodnými vyšetřeními na suchých površích potvrzena účinnost,

Mycoplasma gallisepticum nebo Mycoplasma meleagridis, může být znovu uděleno buď poté, když byla u celého hejna provedena dvě vyšetření s negativními výsledky v rozmezí nejméně 60 dnů nebo poté, když byla v chovu provedena dvě vyšetření s negativními výsledky v rozmezí nejméně 21 dnů, po utracení infikovaného hejna a po provedení dezinfekce.“

2)

Příloha III se mění takto:

a)

Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Pro očkovací látky, které se používají k očkování drůbeže nebo hejn produkujících násadová vejce, musí být vydáno rozhodnutí o registraci, které udělí příslušný orgán členského státu.“

b)

Doplňuje se nový bod 3, který zní:

„3.

V souvislosti s očkováním proti jakýmkoli sérotypům Salmonella musí být splněny tyto podmínky:

a)

programy očkování proti Salmonella nesmí rušivě zasahovat do sérologického stanovení v rámci terénního vyšetřování nebo vést k falešně pozitivním vyšetřením;

b)

živé očkovací látky Salmonella nesmí být používány v rámci vnitrostátních kontrolních programů:

i)

u chovné a užitkové drůbeže během jejího reproduktivního či nosného stádia, pokud nebyla prokázána bezpečnost jejich použití a nebyly pro takový účel schváleny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES, (9)

ii)

jestliže výrobce neposkytne vhodnou metodu pro bakteriologické odlišení divokých kmenů salmonely od očkovacích kmenů.

3)

Příloha IV se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IV

VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ PRO OBCHOD UVNITŘ UNIE

(Vzory 1 až 6)

VZOR 1

Image

Image

Image

VZOR 2

Image

Image

Image

VZOR 3

Image

Image

Image

VZOR 4

Image

Image

Image

VZOR 5

Image

Image

Image

VZOR 6

Image

Image


(1)  Salmonellou pullorum se rozumí Salmonella enterica poddruh enterica sérovar Gallinarum biochemická varianta (biovar) Pullorum.

(2)  Salmonellou gallinarum se rozumí Salmonella enterica poddruh enterica sérovar Gallinarum biochemická varianta (biovar) Gallinarum.

(3)  Salmonellou arizonae se rozumí Salmonella enterica poddruh arizonae séroskupina K (O18) arizonae.

(4)  Je třeba vést v patrnosti, že sérologické vyšetřování u ptáků jiných než je kur domácí může někdy vést k nepřijatelnému podílu falešně pozitivních reakcí.

(5)  Je třeba vést v patrnosti, že vzorky odebrané z okolního prostředí nejsou zpravidla spolehlivé pro zjištění Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum.

(6)  Je třeba vést v patrnosti, že pro diagnózu se hodí také přímé roztěry sterilně odebraných tkání na minimálně selektivní agar, jako např. MacConkeyův agar.

(7)  Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum nerostou lehce v modifikovaném polotuhém médiu Rappaport-Vassiliadis (MSRV), které se používá pro sledování zoonotické Salmonella spp. v Unii.

(8)  Je třeba vést v patrnosti, že v současnosti neexistuje žádné vyšetření, které by odlišilo mezi odpověďmi na nákazu Salmonella pullorum a Salmonella gallinarum a očkovací látku pro tento sérotyp.

(9)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1.“


6.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 90/50


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. dubna 2011,

kterým se provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o překládku dovážených zásilek produktů určených k dovozu do Unie nebo třetích zemí na prvním dosaženém stanovišti hraniční kontroly

(oznámeno pod číslem K(2011) 2067)

(Text s významem pro EHP)

(2011/215/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 97/78/ES stanoví, že veterinární kontroly produktů živočišného původu a některých rostlinných produktů ze třetích zemí dovezených do Unie mají provádět členské státy v souladu s uvedenou směrnicí. Rovněž stanoví, že členské státy musí zajistit, aby zásilky takových produktů byly dováženy do Unie přes stanoviště hraniční kontroly.

(2)

Článek 9 směrnice 97/78/ES stanoví postupy, které mají být provedeny na prvním dosaženém stanovišti hraniční kontroly v případě zásilek určených k dovozu do Unie přes jiné stanoviště hraniční kontroly, které jsou však překládány na prvním dosaženém stanovišti hraniční kontroly v celním pásmu stejného přístavu nebo letiště v Unii.

(3)

Článek 11 směrnice 97/78/ES se vztahuje na zásilky pocházející z třetí země, které jsou překládány na stanovišti hraniční kontroly jejich vstupu v celním pásmu stejného přístavu nebo letiště v Unii, avšak které jsou určeny pro jinou třetí zemi, ať už je dovoz uskutečněn přes území Unie přes jiné stanoviště hraniční kontroly nebo přímo do třetí země bez tranzitu přes jiné stanoviště hraniční kontroly.

(4)

Kromě toho články 9 a 11 směrnice 97/78/ES stanoví řadu výjimek z obecných předpisů o veterinárních kontrolách prováděných na prvním dosaženém stanovišti hraniční kontroly. Tyto výjimky mají různou oblast působnosti a vztahují se na konečné určení zásilek a na dobu skladování zásilek během procesu překládky na stanovišti hraniční kontroly jejich vstupu.

(5)

Uvedená doba je určena se zřetelem na minimální a maximální lhůtu pro takové skladování, které jsou stanoveny v souladu s postupem uvedeným ve směrnici 97/78/ES.

(6)

Rozhodnutí Komise 2000/25/ES ze dne 16. prosince 1999, kterým se stanoví podrobná prováděcí pravidla k článku 9 směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o překládku produktů na stanovišti hraniční kontroly, jsou-li zásilky určeny k dovozu do Evropského společenství, a kterým se mění rozhodnutí Komise 93/14/EHS (2), v současnosti stanoví minimální a maximální lhůtu použitelné v případech, kdy jsou zásilky určené k dovozu do Unie přes jiné stanoviště hraniční kontroly, které se nachází na stejném území nebo na území jiného členského státu.

(7)

Rozhodnutí 2000/25/ES není zcela jasné, pokud jde o oblast působnosti pravidel vztahujících se na zásilky, které jsou překládány z letadla nebo lodi v celním pásmu toho stejného přístavu nebo letiště za účelem jejich přepravy do třetí země, ať už bez další zastávky na území Unie, nebo přes území Unie. Je tudíž nezbytné, aby v tomto rozhodnutí byla určena pravidla upřesňující ustanovení, která již byla stanovena v rozhodnutí 2000/25/ES, včetně pravidel o relevantních minimálních lhůtách.

(8)

V zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat by měl na prvním dosaženém stanovišti hraniční kontroly úřední veterinární lékař obdržet dostatečné informace v případě zásilek, na něž se vztahují články 9 a 11 směrnice 97/78/ES. Proto je vhodné stanovit pravidla týkající se informací, které mají být poskytnuty osobou odpovědnou za nakládku v době, kdy dorazí zásilka na stanoviště hraniční kontroly.

(9)

Minimální lhůta, po jejímž uplynutí musí být provedeny veterinární kontroly u zásilek překládaných z lodi ve stejném přístavu a určených k dovozu nebo k přepravě do třetích zemí, jak je stanoveno v článcích 9 a 11 směrnice 97/78/ES, činí sedm dní.

(10)

U zásilek, které jsou překládány z lodi ve stejném přístavu na stanovišti hraniční kontroly jejich vstupu a které jsou určeny přímo pro třetí zemi bez další zastávky na území Unie, jsou rizika pro zdraví lidí a zvířat omezena, protože zásilky přijdou do styku s územím Unie jen omezeně. V takových případech může být vhodné minimální lhůtu uvedenou v článcích 9 a 11 směrnice 97/78/ES prodloužit.

(11)

Toto prodloužení by mělo být podmíněno poskytnutím vhodných záruk členským státem, na jehož území se nachází stanoviště hraniční kontroly vstupu zásilek. Dotčený členský stát by měl zejména zajistit, aby se tyto zásilky nedostaly do jiného přístavu na území Unie a aby byly odeslány přímo do třetí země. Kromě toho by měl tento členský stát poskytnout Komisi a ostatním členským státům dostatečné informace o těchto zárukách, včetně informací o kontrolním systému zajišťujícím dodržování časových lhůt a následných pokynů pro přepravu do specifického místa určení podle oznámení o zásilce.

(12)

Dále je důležité upřesnit, že se zásilky musí po uplynutí maximálních lhůt stanovených v tomto rozhodnutí podrobit všem veterinárním kontrolám stanoveným směrnicí 97/78/ES.

(13)

V zájmu jasnosti a jednotnosti právních předpisů Unie je vhodné zrušit rozhodnutí 2000/25/ES a nahradit je tímto rozhodnutím.

(14)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Při předložení zásilek na stanovišti hraniční kontroly za účelem následné překládky musí osoba odpovědná za náklad oznámit úřednímu veterinárnímu lékaři na stanovišti hraniční kontroly následující údaje:

a)

odhadovanou délku vykládky zásilky;

b)

stanoviště hraniční kontroly v místě určení v Unii v případě dovozu nebo tranzitu přes Unii nebo třetí zemi určení v případě přepravy přímo do třetí země;

c)

přesné umístění zásilky, jestliže není nakládána přímo do letadla nebo lodi směřující do následného místa určení;

d)

odhadovanou délku nakládky zásilky do letadla nebo lodi směřující do následného místa určení.

Toto oznámení je třeba učinit v okamžiku doručení zásilky na stanoviště hraniční kontroly způsobem stanoveným příslušným orgánem.

Článek 2

1)   Minimální lhůta podle článku 9 odst. 1 písm. b) bodu i) směrnice 97/78/ES bude:

a)

12 hodin pro letiště;

b)

7 dní pro přístav.

2)   Maximální lhůta podle článku 9 odst. 1 písm. b) bodu i) směrnice 97/78/ES bude:

a)

48 hodin pro letiště;

b)

20 dní pro přístav.

Článek 3

1)   Pro účely článku 11 směrnice 97/78/ES bude minimální lhůta stanovená v článku 9 odst. 1 písm. a) této směrnice:

a)

12 hodin pro letiště;

b)

7 dní pro přístav.

2)   Pro účely čl. 11 odst. 1 směrnice 97/78/ES a čl. 11 odst. 2 písm. b) druhé odrážky této směrnice mohou členské státy prodloužit minimální lhůtu stanovenou v odst. 1 písm. b) uvedeného článku na 14 dní, jestliže:

a)

zásilky pocházejí ze třetí země a jsou určeny pro jinou třetí zemi bez přerušení cesty na územích uvedených v příloze I směrnice 97/78/ES;

b)

se zásilky překládají z lodi na jinou loď na stanovišti hraniční kontroly v celním pásmu stejného přístavu v Unii;

c)

dotčený členský stát předloží Komisi a ostatním členským státům v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podrobné odůvodnění, které stanoví, že učinil veškerá nezbytná opatření, aby se tyto zásilky namísto překládky přímo do třetí země nedostaly do jiného přístavu v Unii.

Součástí těchto opatření bude kontrolní systém zajišťující dodržování časových lhůt a následného místa určení podle oznámení stanoveného v článku 1.

Článek 4

Vyprší-li maximální lhůta stanovená v čl. 2 odst. 2, podrobí se zásilka kontrole totožnosti a fyzické kontrole podle článku 4 směrnice 97/78/ES na prvním dosaženém stanovišti.

Článek 5

Rozhodnutí 2000/25/ES se zrušuje.

Článek 6

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. května 2011.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 4. dubna 2011.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

(2)  Úř. věst. L 9, 13.1.2000, s. 27.


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

6.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 90/53


ROZHODNUTÍ SPOLEČNÉHO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ ZŘÍZENÉHO DOHODOU MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O OBCHODU SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY č. 1/2011

ze dne 31. března 2011

o změně přílohy 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty

(2011/216/EU)

SPOLEČNÝ VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ,

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 11 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda vstoupila v platnost dne 1. června 2002.

(2)

Příloha 3 dohody stanoví koncese týkající se sýrů, zejména pro účely liberalizace obchodu se sýry do pěti let po vstupu dohody v platnost.

(3)

Evropská unie a Švýcarská konfederace se dohodly zařadit do dohody novou přílohu 12 o ochraně označení původu a zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin, na jejímž základě je třeba uvést do souladu specifikace zejména u sýrů.

(4)

Přílohu 3 je proto třeba revidovat, aby zohledňovala jak plnou liberalizaci dvoustranného obchodu se sýry, k níž došlo s účinkem ode dne 1. června 2007, tak ochranu zeměpisných označení stanovenou v nové příloze 12,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty a její dodatky se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po jeho přijetí Společným výborem.

V Bruselu dne 31. března 2011.

Za Společný výbor pro zemědělství

Předseda a vedoucí delegace EU

Jacques CHAVAZ

Vedoucí švýcarské delegace

Nicolas VERLET

Tajemník výboru

Chantal MOSER


(1)  Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 132.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA 3

1.

Dvoustranný obchod se všemi produkty kódu 0406 harmonizovaného systému je ode dne 1. června 2007 plně liberalizován zrušením všech cel a kvót.

2.

Evropská unie neuplatňuje vývozní náhrady pro vývoz sýrů do Švýcarska. Švýcarsko neuplatňuje vývozní subvence (1) na vývoz sýrů do Evropské unie.

3.

Veškeré produkty kódu KN 0406 pocházející z Evropské unie nebo ze Švýcarska, s nimiž se obchoduje mezi oběma smluvními stranami, jsou osvobozeny od předkládání dovozní licence.

4.

Evropská unie a Švýcarsko zajistí, že výhody, které si vzájemně poskytují, nejsou ovlivněny jinými opatřeními týkajícími se dovozu a vývozu.

5.

Pokud by došlo v důsledku vývoje cen nebo dovozu k narušení trhu některé ze smluvních stran, proběhnou co nejdříve za účelem nalezení vhodného řešení na žádost jedné ze smluvních stran konzultace v rámci výboru zřízeného článkem 6 dohody. V této souvislosti se smluvní strany dohodly na pravidelné výměně informací o cenách a jiných důležitých údajů na trhu se sýry pocházejícími z místní produkce a s dováženými sýry.


(1)  Základní částky, z nichž se vycházelo při zrušení vývozních subvencí, byly po vzájemné dohodě smluvních stran vypočteny na základě rozdílu úředních cen mléka předpokládaných v době vstupu dohody v platnost, včetně dodatečné částky za mléko zpracované na sýry, zjištěných na základě množství mléka potřebného pro výrobu dotčených sýrů, přičemž se odečítá snížení celní sazby uplatňované Společenstvím (s výjimkou sýrů, na které se vztahují kvóty).“