ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2011.080.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 80

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 54
26. března 2011


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

 

2011/186/Euratom

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2010, kterým se schvaluje uzavření Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, Evropskou komisí jménem Evropského společenství pro atomovou energii, jakož i výměna dopisů, kterou se tato prozatímní dohoda mění, pokud jde o závazná jazyková znění

1

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) č. 296/2011 ze dne 25. března 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 204/2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

2

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 297/2011 ze dne 25. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima ( 1 )

5

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 298/2011 ze dne 25. března 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

9

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 299/2011 ze dne 25. března 2011, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

11

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 300/2011 ze dne 25. března 2011 o prodejních cenách pro obiloviny v reakci na deváté jednotlivé nabídkové řízení v rámci nabídkových řízení otevřených nařízením (EU) č. 1017/2010

13

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2011/187/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 24. března 2011, kterým se mění rozhodnutí Komise 2010/221/EU týkající se schválení vnitrostátních opatření pro prevenci zavlečení nákazy ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μνar) do některých oblastí Irska a Spojeného království (oznámeno pod číslem K(2011) 1825)  ( 1 )

15

 

 

IV   Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

 

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

 

 

2011/188/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009 o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé Evropským společenstvím

19

Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé

21

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

26.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/1


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 14. června 2010,

kterým se schvaluje uzavření Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, Evropskou komisí jménem Evropského společenství pro atomovou energii, jakož i výměna dopisů, kterou se tato prozatímní dohoda mění, pokud jde o závazná jazyková znění

(2011/186/Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 101 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Do vstupu Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, podepsané dne 25. května 1998 v Bruselu, v platnost je nezbytné schválit Prozatímní dohodu o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé (1) (dále jen „prozatímní dohoda“), podepsanou dne 10. listopadu 1999 v Bruselu.

(2)

Je třeba změnit článek 31 prozatímní dohody, aby byly zohledněny nové úřední jazyky Unie, které se staly úředními jazyky po podpisu dohody, a to výměnou dopisů mezi Evropským společenstvím a Turkmenistánem, kterou se mění prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, pokud jde o závazná jazyková znění (2) (dále jen „výměna dopisů“).

(3)

Uzavření prozatímní dohody Evropskou komisí jménem Evropského společenství pro atomovou energii, společně s jejími přílohami, protokolem a prohlášeními a výměnou dopisů, by mělo být schváleno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Uzavření, Evropskou komisí jménem Evropského společenství pro atomovou energii, Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé spolu s jejími přílohami, protokolem a prohlášeními a výměnou dopisů mezi Evropským společenstvím a Turkmenistánem, kterou se mění Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, pokud jde o závazná jazyková znění, se tímto schvaluje.

V Lucemburku dne 14. června 2010.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2)  Viz strana 40 v tomto čísle Úředního věstníku.


NAŘÍZENÍ

26.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/2


NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 296/2011

ze dne 25. března 2011,

kterým se mění nařízení (EU) č. 204/2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí 2011/178/SZBP ze dne 23. března 2011, kterým se mění rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (1),

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 2011/178/SZBP stanoví mimo jiné další omezující opatření týkající se Libye, včetně zákazu letů v libyjském vzdušném prostoru, zákaz libyjských letadel ve vzdušném prostoru Unie a další ustanovení týkající se opatření zavedených rozhodnutím 2011/137/SZBP ze dne 28 února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (2), včetně ustanovení zajišťujícího, že tato opatření nebudou mít vliv na humanitární operace v Libyi.

(2)

Některá z těchto opatření spadají do oblasti působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie a k jejich provádění je tedy nezbytné regulační opatření na úrovni Unie, zejména s ohledem na zajištění jejich jednotného uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech.

(3)

Nařízení (EU) č. 204/2011 (3) by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením musí toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 204/2011 se mění takto:

1)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

1.   Zakazuje se:

a)

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc související se zbožím a technologiemi uvedenými na společném vojenském seznamu Evropské unie (společný vojenský seznam) (4) a s poskytováním, výrobou, údržbou nebo používáním zboží uvedeného na tomto seznamu jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Libyi nebo pro použití v Libyi;

b)

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc nebo zprostředkovatelské služby související s vybavením, které může být použito k vnitřní represi a které je uvedeno v příloze I, jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Libyi nebo pro použití v Libyi;

c)

přímo či nepřímo poskytovat financování nebo finanční pomoc související se zbožím a technologiemi uvedenými na společném vojenském seznamu nebo v příloze I, což zahrnuje zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru pro jakýkoli prodej, dodávku, převod nebo vývoz těchto věcí nebo pro poskytování související technické pomoci jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Libyi nebo pro použití v Libyi;

d)

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, financování či finanční pomoc, zprostředkovatelské služby či přepravní služby související s poskytováním vyzbrojených žoldnéřů v Libyi nebo pro použití v Libyi;

e)

vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazů uvedených v písmenech a) až d).

2.   Odchylně od odstavce 1 se zákazy uvedené v tomto odstavci neuplatní na poskytování technické pomoci, financování a finanční pomoci související s nesmrtící vojenskou technikou určenou výlučně k humanitárním účelům nebo k ochraně ani na prodej a dodávky zbraní a souvisejícího materiálu schválené předem Výborem pro sankce.

3.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány jednotlivých členských států uvedené v příloze IV povolit poskytnutí technické pomoci, financování a finanční pomoci související s vybavením, které lze použít k vnitřním represím, za podmínek, které uznají za vhodné, pokud shledají, že takové vybavení je určeno pouze pro humanitární nebo ochranné použití.

4.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány jednotlivých členských států uvedené v příloze IV povolit, aby byla osobám, subjektům či orgánům v Libyi poskytována technická pomoc, financování a finanční pomoc související se zbožím a technologiemi uvedenými na společném vojenském seznamu nebo s vybavením, které lze použít k vnitřním represím, pokud se příslušné orgány domnívají, že je toto povolení potřebné k ochraně civilního obyvatelstva a území civilním obyvatelstvem obývaného v Libyi, jimž hrozí útok, přičemž pokud jde o poskytování pomoci související se zbožím a technologiemi uvedenými na společném vojenském seznamu, dotčený členský stát o tom předem uvědomí generálního tajemníka OSN.

5.   Odstavec 1 se nevztahuje na ochranné oděvy, včetně neprůstřelných vest a vojenských přileb, dočasně vyvážené do Libye zaměstnanci OSN, zaměstnanci Unie nebo jejích členských států, zástupci sdělovacích prostředků a humanitárními a rozvojovými pracovníky a doprovodným personálem pouze pro jejich osobní potřebu.

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 4a

1.   Jakémukoli letadlu či leteckému dopravci registrovanému v Libyi nebo vlastněnému či provozovanému libyjským státním příslušníkem nebo subjektem se zakazuje:

a)

přelétávat území Unie;

b)

přistávat na území Unie za jakýmkoli účelem nebo

c)

provozovat letecké služby do Unie nebo z Unie,

pokud nebyl konkrétní let předem schválen Výborem pro sankce nebo se nejedná o nouzové přistání.

2.   Zakazuje se vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazu stanoveného v odstavci 1.

Článek 4b

1.   Jakémukoli letadlu či leteckému dopravci v Unii nebo vlastněnému či provozovanému občany Unie nebo subjekty založenými či zřízenými podle práva některého členského státu se zakazuje:

a)

přelétávat území Libye;

b)

přistávat na území Libye za jakýmkoli účelem;

c)

provozovat letecké služby do Libye nebo z Libye.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na lety:

i)

mající pouze humanitární účel, jako je dodávka pomoci nebo její usnadnění, a to včetně zdravotnického materiálu, potravin, humanitárních pracovníků a související pomoci,

ii)

určené k evakuacím z Libye,

iii)

povolené odstavci 4 nebo 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973 (2011) nebo

iv)

považované členskými státy jednajícími na základě zmocnění obsaženého v odstavci 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973 (2011) za nezbytné z hlediska prospěšnosti pro libyjské obyvatelstvo.

3.   Zakazuje se vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení zákazu stanoveného v odstavci 1.“

3)

V článku 6 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   V příloze II jsou uvedeny fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány, které byly určeny Radou bezpečnosti OSN nebo Výborem pro sankce v souladu s odstavcem 22 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011) nebo s odstavci 19, 22 nebo 23 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973 (2011).

2.   Příloha III obsahuje fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány, které nejsou uvedeny v příloze II a které určila Rada v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2011/137/SZBP jako osoby či subjekty, které se účastnily nebo spolupůsobily při vydávání rozkazů, dozoru či jiném způsobu vedení v souvislosti se závažnými porušeními lidských práv osob v Libyi, včetně toho, že se účastnily či spolupůsobily při plánování, velení, vydávání rozkazů nebo vedení útoků v rozporu s mezinárodním právem, včetně leteckých útoků, vůči civilnímu obyvatelstvu a zařízení, nebo jako osoby subjekty či orgány, které jsou libyjskými orgány, nebo jako osoby, subjekty či orgány, které porušují nebo se účastní porušování ustanovení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011) a č. 1973 (2011) nebo tohoto nařízení nebo jako osoby, subjekty či orgány jednající jménem nebo na pokyn výše uvedených osob, subjektů a orgánů nebo subjekty či orgány v jejich vlastnictví či pod jejich kontrolou nebo ve vlastnictví či pod kontrolou osob, subjektů či orgánů uvedených v příloze II.“

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Pokud jde o osoby, subjekty a orgány, které nejsou určeny v přílohách II či III, v nichž má podíl osoba, subjekt nebo orgány ve zmíněných přílohách určený, povinnost zmrazit finanční prostředky a hospodářské zdroje určené osoby, subjektu či orgánu nebrání takovým neurčeným osobám, subjektům a orgánům v dalším provádění dovolené podnikatelské činnosti, pokud při ní nedochází ke zpřístupnění jakýchkoli finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů určeným osobám, subjektům či orgánům.“

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány členských států uvedené v příloze IV povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů náležejících osobám, subjektům či orgánům uvedeným v příloze III nebo zpřístupnění nkěterých finančních prostředků či hospodářských zdrojů osobám, subjektům či orgánům uvedeným v příloze III, a to za podmínek, které uznají za vhodné, pokud se domnívají, že je to potřebné k humanitárním účelům, jako jsou dodávky pomoci nebo jejich usnadnění, včetně zdravotnického materiálu, potravin, zajišťování elektrické energie, humanitárních pracovníků a související pomoci nebo k evakuacím z Libye. Dotyčný členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o povoleních podle tohoto článku.“

6)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Libyjským orgánům, ani jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu, která vznese nárok jejch jménem nebo v jejich prospěch, se nepřiznají žádné nároky, a to ani kompenzace nebo jiný nárok tohoto druhu, jako je nárok na započtení pohledávek nebo nárok v rámci záruky v souvislosti s jakoukoli smlouvou nebo transakcí, jejíž plnění bylo přímo či nepřímo, zcela či částečně dotčeno z důvodu opatření, o nichž bylo rozhodnuto podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011) nebo rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1973 (2011), včetně opatření Unie nebo kteréhokoli členského státu k provedení příslušných rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN nebo opatření, na která se vztahuje toto nařízení, nebo v souladu či spojitosti s nimi.

Činnost fyzických či právnických osob, subjektů a orgánů konaná v dobré víře při provádění povinností stanovených tímto nařízením nezakládá jakoukoli odpovědnost na jejich straně.“

7)

V čl. 13 odst. 1 písm. a) se odkaz na článek 4 nahrazuje odkazem na článek 5.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2011.

Za Radu

předseda

MARTONYI J.


(1)  Úř. věst. L 78, 24.3.2011, s. 24.

(2)  Úř. věst. L 58, 3.3.2011, s. 53.

(3)  Úř. věst. L 58, 3.3.2011, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 69, 18.3.2010, s. 19.“


26.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/5


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 297/2011

ze dne 25. března 2011,

kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) bod ii) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 53 nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví možnost přijetí vhodných mimořádných opatření Unie u potravin a krmiv dovezených ze třetí země za účelem ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, pokud se nelze s rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých jednotlivými členskými státy.

(2)

Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima dne 11. března 2011 byla Komise informována o tom, že úrovně radionuklidů v některých potravinářských produktech pocházejících z Japonska, jako například v mléce a špenátu, přesáhly akční hladiny stanovené pro potraviny a použitelné v Japonsku. Taková kontaminace může představovat hrozbu pro lidské zdraví a zdraví zvířat v Unii, a je proto vhodné, aby byla na úrovni Unie preventivně přijata okamžitá opatření, která zajistí bezpečnost krmiv a potravin, včetně ryb a produktů rybolovu, pocházejících nebo odesílaných z Japonska. Vzhledem k tomu, že havárie stále není pod kontrolou, je v této fázi vhodné, aby se u krmiv a potravin pocházejících z postižených prefektur a nárazníkové zóny použily požadované testy před vývozem a aby se při dovozu krmiv a potravin z celého území Japonska prováděly namátkové testy.

(3)

Nejvyšší přípustné úrovně byly stanoveny nařízením Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (2), nařízením Komise (Euratom) č. 944/89 ze dne 12. dubna 1989, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace méně významných potravin po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (3) a nařízením Komise (Euratom) č. 770/90 ze dne 29. března 1990, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (4).

(4)

Tyto nejvyšší přípustné úrovně mohou být použity poté, co Komise na základě rozhodnutí Rady 87/600/Euratom ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace (5) nebo na základě Úmluvy MAAE ze dne 26. září 1986 o včasném oznamování jaderné havárie obdrží informaci o jaderné havárii, z níž vyplývá, že bylo nebo pravděpodobně bude dosaženo nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace potravin a krmiv. Do té doby je vhodné použít tyto předem stanovené nejvyšší přípustné úrovně jako referenční hodnoty pro posouzení, zda je přijatelné uvést dotčená krmiva a potraviny na trh.

(5)

Orgány Japonska informovaly útvary Komise, že u potravin, které pocházejí z postiženého regionu a jsou vyváženy z Japonska, jsou prováděny patřičné testy.

(6)

Kromě testů prováděných orgány Japonska je vhodné provádět namátkové testování při dovozu takových produktů.

(7)

Je vhodné, aby členské státy prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) a prostřednictvím systému Evropské unie pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace (ECURIE) informovaly Komisi o všech výsledcích analýz. Na základě těchto výsledků analýz budou opatření přezkoumána.

(8)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se použije pro potraviny a krmiva ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení č. 3954/87 pocházející nebo odesílané z Japonska, s výjimkou produktů, které opustily Japonsko před 28. březnem 2011, a produktů, které byly sklizeny a/nebo zpracovány před 11. březnem 2011.

Článek 2

Osvědčení

1.   Podmínky stanovené níže v tomto nařízení se vztahují na všechny zásilky produktů podle článku 1.

2.   Zásilky produktů podle článku 1, které nespadají do oblasti působnosti směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (6), jsou uváděny do EU v určeném místě vstupu ve smyslu čl. 3 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (7).

3.   Ke každé zásilce produktů podle článku 1 musí být přiloženo prohlášení osvědčující, že:

produkt byl sklizen a/nebo zpracován před 11. březnem 2011, nebo že

produkt pochází z jiné prefektury než Fukušima, Gunma, Ibaraki, Točigi, Mijagi, Jamagata, Niigata, Nagano, Jamanaši, Saitama, Tokio a Čiba, nebo že

v případě produktů pocházejících z prefektur Fukušima, Gunma, Ibaraki, Točigi, Mijagi, Jamagata, Niigata, Nagano, Jamanaši, Saitama, Tokio a Čiba produkt neobsahuje úrovně radionuklidů jódu 131, cesia 134 a cesia 137 přesahující nejvyšší přípustné úrovně stanovené nařízením Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, nařízením Komise (Euratom) č. 944/89 ze dne 12. dubna 1989 a nařízením Komise (Euratom) č. 770/90 ze dne 29. března 1990.

4.   Vzorové prohlášení podle odstavce 3 je uvedeno v příloze. Prohlášení podepíše oprávněný zástupce příslušných orgánů Japonska a v případě produktů spadajících do působnosti odst. 3 třetí odrážky se k němu přiloží protokol o analýze.

Článek 3

Označování

Každá zásilka produktů podle článku 1 se označí kódem, který je uveden v prohlášení, v protokolu o analýze obsahujícím výsledky odběru vzorků a analýz, ve zdravotním osvědčení a ve všech obchodních dokladech přiložených k zásilce.

Článek 4

Předběžné oznamování

Provozovatelé krmivářských a potravinářských podniků nebo jejich zástupci předběžně oznámí příslušným orgánům na stanovišti hraniční kontroly nebo v určeném místě vstupu příchod každé zásilky produktů podle článku 1, a to nejméně dva pracovní dny před fyzickým příchodem zásilky.

Článek 5

Úřední kontroly

1.   Příslušné orgány na stanovišti hraniční kontroly nebo v určeném místě vstupu provedou kontrolu dokladů a kontrolu totožnosti u všech zásilek produktů podle článku 1, a fyzickou kontrolu včetně laboratorních analýz na zjištění přítomnosti jódu 131, cesia 134 a cesia 137 alespoň u 10 % zásilek produktů podle čl. 2 odst. 3 třetí odrážky a alespoň u 20 % zásilek produktů podle čl. 2 odst. 3 druhé odrážky.

2.   Zásilky budou pod úředním dozorem nejvýše pět pracovních dnů, dokud nebudou k dispozici výsledky laboratorních analýz.

3.   Zásilky mohou být propuštěny do volného oběhu pouze poté, co provozovatelé krmivářských a potravinářských podniků nebo jejich zástupce předloží celním orgánům prohlášení uvedené v příloze, řádně potvrzené příslušným orgánem na stanovišti hraniční kontroly nebo v určeném místě vstupu, které prokazuje, že byly provedeny úřední kontroly uvedené v odstavci 1 a že výsledky fyzických kontrol, pokud byly provedeny, jsou příznivé.

Článek 6

Náklady

Všechny náklady vzniklé v souvislosti s prováděním úředních kontrol uvedených v čl. 5 odst. 1 a odst. 2 a přijetím jakýchkoli opatření v důsledku nesplnění požadavků nesou provozovatelé krmivářských a potravinářských podniků.

Článek 7

Nevyhovující produkty

V souladu s článkem 6 nařízení (Euratom) č. 3954/87 nesmí být potraviny nebo krmiva, u nichž nejsou dodrženy nejvyšší přípustné úrovně stanovené v příloze nařízení (Euratom) č. 3954/87, nařízení (Euratom) č. 944/89 a nařízení (Euratom) č. 770/90, uvedeny na trh a musí být bezpečně odstraněny nebo vráceny do země původu.

Článek 8

Zprávy

Členské státy prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) a prostřednictvím systému Evropské unie pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace (ECURIE) pravidelně informují Komisi o všech získaných výsledcích analýz.

Článek 9

Vstup v platnost a doba použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu v platnost do 30. června 2011. Na základě získaných výsledků analýz bude nařízení každý měsíc přezkoumáno.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 11.

(3)  Úř. věst. L 101, 13.4.1989, s. 17.

(4)  Úř. věst. L 83, 30.3.1990, s. 78.

(5)  Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 76.

(6)  Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

(7)  Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11.


PŘÍLOHA

Image


26.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/9


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 298/2011

ze dne 25. března 2011

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

ET

73,9

IL

82,8

JO

71,2

MA

57,2

TN

115,9

TR

81,4

ZZ

80,4

0707 00 05

EG

170,1

TR

144,5

ZZ

157,3

0709 90 70

MA

33,7

TR

129,5

ZA

49,8

ZZ

71,0

0805 10 20

EG

52,6

IL

77,9

MA

53,5

TN

58,7

TR

74,0

ZZ

63,3

0805 50 10

EG

66,4

TR

51,7

ZZ

59,1

0808 10 80

AR

86,0

BR

79,5

CA

106,9

CL

89,4

CN

89,7

MK

47,7

US

140,9

UY

64,5

ZA

94,2

ZZ

88,8

0808 20 50

AR

92,9

CL

82,7

CN

55,6

US

79,9

ZA

92,6

ZZ

80,7


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


26.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/11


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 299/2011

ze dne 25. března 2011,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 295/2011 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (EU) č. 867/2010 na hospodářský rok 2010/11 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 259, 1.10.2010, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 79, 25.3.2011, s. 11.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 26. března 2011

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

51,49

0,00

1701 11 90 (1)

51,49

0,00

1701 12 10 (1)

51,49

0,00

1701 12 90 (1)

51,49

0,00

1701 91 00 (2)

49,96

2,48

1701 99 10 (2)

49,96

0,00

1701 99 90 (2)

49,96

0,00

1702 90 95 (3)

0,50

0,22


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


26.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/13


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 300/2011

ze dne 25. března 2011

o prodejních cenách pro obiloviny v reakci na deváté jednotlivé nabídkové řízení v rámci nabídkových řízení otevřených nařízením (EU) č. 1017/2010

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 43 písm. f) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (EU) č. 1017/2010 (2) byl zahájen prodej obilovin prostřednictvím nabídkových řízení v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (3).

(2)

V souladu s čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1272/2009 a s článkem 4 nařízení (EU) č. 1017/2010 musí Komise na základě nabídek do nabídkového řízení pro každou obilovinu a každý členský stát určit minimální prodejní cenu nebo rozhodnout, že minimální prodejní cenu neurčí.

(3)

Na základě nabídek obdržených pro deváté jednotlivé nabídkové řízení bylo rozhodnuto určit pro některé obiloviny a pro některé členské státy minimální prodejní cenu, přičemž pro ostatní obiloviny a ostatní členské státy se minimální prodejní cena neurčí.

(4)

Aby dostal trh rychlý signál a aby bylo zaručeno účinné řízení opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro deváté jednotlivé nabídkové řízení na prodej obilovin v rámci nabídkových řízení otevřených nařízením (EU) č. 1017/2010, u nichž dne 23. března 2011 vypršela lhůta pro podávání nabídek, jsou rozhodnutí o prodejní ceně pro jednotlivé obiloviny a členské státy stanovena v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2011.

Za Komisi, jménem předsedy,

José Manuel SILVA RODRÍGUEZ

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 41.

(3)  Úř. věst. L 349, 29.12.2009, s. 1.


PŘÍLOHA

Rozhodnutí o prodeji

(v EUR/t)

Členský stát

Minimální prodejní cena

Pšenice obecná

Ječmen

Kukuřice

Kód KN 1001 90

Kód KN 1003 00

Kód KN 1005 90 00

Belgique/België

X

X

X

България

X

X

X

Česká republika

X

X

X

Danmark

X

X

X

Deutschland

X

172,51

X

Eesti

X

X

X

Eire/Ireland

X

X

X

Elláda

X

X

X

España

X

X

X

France

X

°

X

Italia

X

X

X

Kypros

X

X

X

Latvija

X

X

X

Lietuva

X

X

X

Luxembourg

X

X

X

Magyarország

X

X

X

Malta

X

X

X

Nederland

X

X

X

Österreich

X

X

X

Polska

X

X

X

Portugal

X

X

X

România

X

X

X

Slovenija

X

X

X

Slovensko

X

X

X

Suomi/Finland

X

°

X

Sverige

X

X

United Kingdom

X

X

žádná minimální prodejní cena nebyla určena (všechny nabídky byly zamítnuty)

°

žádné nabídky

X

pro prodej nejsou k dispozici žádné obiloviny

#

nepoužije se


ROZHODNUTÍ

26.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/15


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 24. března 2011,

kterým se mění rozhodnutí Komise 2010/221/EU týkající se schválení vnitrostátních opatření pro prevenci zavlečení nákazy ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μνar) do některých oblastí Irska a Spojeného království

(oznámeno pod číslem K(2011) 1825)

(Text s významem pro EHP)

(2011/187/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (1), a zejména na čl. 43 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2010/221/EU ze dne 15. dubna 2010, kterým se schvalují vnitrostátní opatření pro omezení dopadu některých nákaz živočichů pocházejících z akvakultury a volně žijících vodních živočichů podle článku 43 směrnice Rady 2006/88/ES (2) umožňuje některým členským státům uplatnit omezení pro uvádění na trh a dovoz zásilek uvedených živočichů za účelem prevence zavlečení určitých nákaz na jejich území, za předpokladu, že buď prokázaly, že jejich území nebo určité vymezené části jejich území jsou prosty dotčených nákaz, nebo zavedly program eradikace, aby status území prostého nákazy získaly.

(2)

Od roku 2008 došlo ke zvýšenému úhynu ústřic obrovských (Crassostrea gigas) v několika oblastech v Irsku, Francii a Spojeném království. Epizootologická šetření provedená v roce 2009 naznačují, že zásadní roli ve zvýšení úhynu hrál nově popsaný kmen ostreid herpesviru-1 (OsHV-1), a sice OsHV-1 μνar.

(3)

S cílem zabránit dalšímu šíření nákazy OsHV-1 μνar bylo přijato nařízení Komise (EU) č. 175/2010 ze dne 2. března 2010, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o opatření pro omezení zvýšeného úhynu ústřic druhu Crassostrea gigas v souvislosti se zjištěním nákazy Ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μνar) (3). To zavedlo opatření pro omezení šíření uvedené nákazy a je použitelné do 30. dubna 2011.

(4)

Dne 27. října 2010 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vědecké stanovisko k případům zvýšeného úhynu ústřic obrovských, Crassostrea gigas  (4) (dále jen „stanovisko EFSA“). EFSA v tomto stanovisku došel k závěru, že OsHV-1, a to jak referenční kmen, tak i nová varianta μ (μνar) tohoto herpesviru postihujícího ústřice souvisí s vysokým stupněm úmrtnosti larev a nedospělých jedinců ústřic obrovských a že tyto dostupné důkazy naznačují, že nákaza OsHV-1 je nutnou příčinou, ale sama o sobě nemusí být dostačující, protože důležitou roli hrají zřejmě i další faktory. EFSA ve svém stanovisku dále dospěl k závěru, že OsHV-1 μνar byl nejspíše dominantním kmenem viru v období výskytu ohnisek zvýšené úmrtnosti (2008–2010), ačkoli není jasné, zda se jednalo o důsledek zvýšené virulence nebo jiných epizootologických faktorů.

(5)

Irsko, Španělsko, Holandsko a Spojené království zavedly v roce 2010 programy zaměřené na včasné zjištění viru OsHV-1 μνar a uplatnily příslušná omezení přesunu stanovená v nařízení (EU) č. 175/2010. Z výsledků získaných z dozoru prováděného uvedenými členskými státy v rámci příslušných programů vyplývá, že některé části Unie jsou prosty nákazy OsHV-1 μνar.

(6)

Irsko a Spojené království předložily Komisi ke schválení programy pro dozor podle směrnice 2006/88/ES (dále jen „programy pro dozor“). Cílem těchto programů pro dozor je dokázat, že oblasti, v nichž OsHV-1 μνar nebyl zjištěn, jsou prosty výskytu tohoto viru, a zabránit jeho zavlečení do těchto oblastí.

(7)

V rámci uvedených programů pro dozor Irsko a Spojené království uplatní základní opatření pro zajištění biologické bezpečnosti proti viru OsHV-1 μνar, jež jsou rovnocenná opatřením stanoveným ve směrnici 2006/88/ES, a cílený dozor. Dále uplatní omezení přesunů ústřic obrovských do všech oblastí, na něž se vztahují programy pro dozor.

(8)

Omezení přesunů stanovená v programech pro dozor by se vztahovala pouze na ústřice obrovské určené pro využití při chovu a pro sádkovací oblasti, střediska pro odesílání, střediska pro čištění nebo podobná zařízení, jež nejsou vybavena systémy čištění odpadních vod, které snižují riziko přenosu nákazy do přírodních vod na přijatelnou úroveň.

(9)

Ze závěrů stanoviska EFSA a z epizootologických údajů pro rok 2010 vyplývá, že rozšíření viru OsHV-1 μνar do oblastí prostých tohoto viru pravděpodobně způsobí nárůst úmrtnosti a následně velké ztráty pro průmysl ústřice obrovské.

(10)

Je tudíž vhodné uplatnit omezení přesunů ústřic obrovských do oblastí, na které se vztahují programy pro dozor s cílem zabránit zavlečení nákazy OsHV-1 μνar do těchto oblastí. Z důvodu přehlednosti a zjednodušení právních předpisů Unie se příslušné požadavky na uvádění na trh zahrnou do nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů (5).

(11)

Uvedené programy pro dozor by proto měly být schváleny.

(12)

Vzhledem k tomu, že OsHV-1 μνar je nově se objevující nákaza, kolem níž existuje stále mnoho nejasností, měla by omezení přesunů stanovená v programech pro dozor schválených tímto rozhodnutím být v přiměřené době znovu posouzena a jejich vhodnost a potřebnost by měly být znovu zhodnoceny. Proto by se požadavky pro uvádění na trh stanovené v tomto rozhodnutí měly uplatňovat pouze po omezenou dobu. Kromě toho by mělo Irsko a Spojené království posílat Komisi výroční zprávy o tom, jak omezení přesunů funguje, a o uskutečněném dozoru.

(13)

Jakékoliv podezření na výskyt nákazy OsHV-1 μνar v oblastech, na které se vztahují programy pro dozor by mělo být prošetřeno, přičemž v průběhu šetření by se měla uplatňovat určitá omezení přesunů uvedená ve směrnici 2006/88/ES za účelem ochrany dalších členských států se schválenými vnitrostátními opatřeními, která se týkají OsHV-1 μνar. Dále by za účelem usnadnění opětovného posouzení schválených vnitrostátních opatření mělo být jakékoliv následné potvrzení nákazy oznámeno Komisi a ostatním členským státům.

(14)

Rozhodnutí 2010/221/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2010/221/EU se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto rozhodnutím se schvalují vnitrostátní opatření členských států uvedených v přílohách I, II a III, jejichž účelem je omezení dopadu a šíření některých nákaz živočichů pocházejících z akvakultury a volně žijících vodních živočichů, přijatá v souladu s čl. 43 odst. 2 směrnice 2066/88/ES.“

2)

Vkládá se nový článek 3a, který zní:

„Článek 3a

Schválení vnitrostátních programů pro dozor nad ostreid herpesvirem 1 μνar (OsHV-1 μνar)

1.   Schvalují se programy pro dozor nad ostreid herpesvirem 1 μνar (OsHV-1 μνar) přijaté členskými státy uvedenými v druhém sloupci tabulky v příloze III, pokud jde o území uvedená ve čtvrtém sloupci této tabulky (dále jen „programy pro dozor“).

2.   V období do 30. dubna 2013 mohou členské státy uvedené v tabulce v příloze III požadovat, aby následující zásilky vstupující na území uvedená ve čtvrtém sloupci dané přílohy splňovaly tyto požadavky:

a)

zásilky ústřic obrovských určené pro využití při chovu a pro sádkovací oblasti musí splňovat požadavky pro uvádění na trh stanovené v článku 8a nařízení (ES) č. 1251/2008;

b)

zásilky ústřic obrovských musí splňovat požadavky pro uvádění na trh stanovené v článku 8b nařízení (ES) č. 1251/2008, jsou-li tyto zásilky před lidskou spotřebou určené pro střediska pro odesílání, pro střediska pro čištění nebo podobná zařízení, jež nejsou vybavena systémem čištění odpadních vod schváleným příslušným orgánem, který:

i)

ničí obalené viry nebo

ii)

snižuje riziko přenosu nákaz do přírodních vod na přijatelnou úroveň.“

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Podávání zpráv

1.   Členské státy uvedené v příloze I a II předloží každoročně nejpozději do 30. dubna Komisi zprávu o schválených vnitrostátních opatřeních zmíněných v článcích 2 a 3.

2.   Členské státy uvedené v příloze III předloží každoročně nejpozději do 31. prosince Komisi zprávu o schválených vnitrostátních opatřeních zmíněných v článku 3a.

3.   Zprávy podle odstavce 1 a 2 musí obsahovat alespoň aktuální informace ohledně:

a)

závažných rizik pro zdravotní stav živočichů pocházejících z akvakultury nebo volně žijících vodních živočichů, která představují nákazy, na které se vztahují příslušná vnitrostátní opatření, a rovněž ohledně vhodnosti a nezbytnosti takových opatření;

b)

vnitrostátních opatření přijatých za účelem zachování statusu území prostého nákazy, včetně jakýchkoli provedených vyšetření; pro poskytnutí informací týkajících se takových vyšetření musí být použit vzorový formulář uvedený v příloze VI rozhodnutí Komise 2009/177/ES (6);

c)

vývoje programu eradikace nebo programů pro dozor včetně jakýchkoli provedených vyšetření; pro poskytnutí informací týkajících se takových vyšetření musí být použit vzorový formulář uvedený v příloze VI rozhodnutí 2009/177/ES.

4)

Vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Podezření na přítomnost ostreid herpesviru 1 μνar (OsHV-1 μνar) a jeho zjištění na územích, kde jsou uplatňovány programy pro dozor

1.   Pokud má některý z členských států uvedených v příloze III podezření na výskyt nákazy OsHV-1 μνar na území uvedeném ve čtvrtém sloupci dané přílohy, přijme příslušný členský stát opatření, která jsou alespoň rovnocenná opatřením stanoveným v článku 28, čl. 29 odst. 2, 3 a 4 a článku 30 směrnice 2006/88/ES.

2.   Pokud se epizootologickým šetřením prokáže nákaza OsHV-1 μνar v oblastech zmíněných v odstavci 1, uvědomí dotčený členský stát Komisi a ostatní členské státy o této skutečnosti a o opatřeních, která přijal za účelem zastavení této nákazy.“

5)

Doplňuje se nová příloha III, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. května 2011.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 24. března 2011.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(2)  Úř. věst. L 98, 20.4.2010, s. 7.

(3)  Úř. věst. L 52, 3.3.2010, s. 1.

(4)  EFSA Journal 2010;8(11):1894.

(5)  Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 41.

(6)  Úř. věst. L 63, 7.3.2009, s. 15.“


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III

Členské státy a území s programy pro dozor nad ostreid herpesvirem 1 μνar (OsHV-1 μνar), jimž bylo schváleno přijmout vnitrostátní opatření pro tlumení této nákazy v souladu se čl. 43 odst. 2 směrnice 2006/88/ES

Nákaza

Členský stát

Kód

Zeměpisné vymezení území, pro něž byla schválena vnitrostátní opatření (členské státy, oblasti a jednotky)

Ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μνar)

Irsko

IE

Jednotka 1: zálivy Sheephaven a Gweedore.

Jednotka 2: záliv Gweebara.

Jednotka 3: zálivy Drumcliff, Killala, Broadhaven a Blacksod.

Jednotka 4: zálivy Ballinakill a Streamstown.

Jednotka 5: zálivy Bertraghboy a Galway.

Jednotka 6: ústí řeky Shannon a zálivy Poulnasharry, Askeaton a Ballylongford.

Jednotka 7: záliv Kenmare.

Jednotka 8: záliv Dunmanus.

Jednotka 9: zálivy Kinsale a Oysterhaven.

Spojené království

UK

Celé území Velké Británie s výjimkou zálivu Whitestable (Kent).

Celé území Severního Irska s výjimkou zálivu Killough, Lough Foyle a Carlington Lough.“


IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE

26.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 80/19


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 27. července 2009

o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé Evropským společenstvím

(2011/188/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Do vstupu v platnost Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, podepsané dne 25. května 1998 v Bruselu, je nezbytné schválit jménem Evropského společenství Prozatímní dohodu o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, podepsanou dne 10. listopadu 1999.

(2)

Je zapotřebí změnit článek 31 uvedené prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech, aby byly zohledněny nové úřední jazyky Společenství, které se staly úředními jazyky po podpisu dohody, a to výměnou dopisů mezi Evropským společenstvím a Turkmenistánem, kterou se mění prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, pokud jde o závazná jazyková znění,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé společně s jejími přílohami, protokolem a prohlášeními a výměnou dopisů mezi Evropským společenstvím a Turkmenistánem, kterou se mění prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, pokud jde o závazná jazyková znění, kterou se mění článek 31 uvedené prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech, se schvalují jménem Evropského společenství.

Znění uvedených aktů se připojují k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osoby zmocněné podepsat výměnu dopisů jménem Evropského společenství.

Článek 3

Předseda Rady provede jménem Společenství oznámení stanovené v článku 32 prozatímní dohody.

Článek 4

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

V Bruselu dne 27. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT


PŘEKLAD

PROZATÍMNÍ DOHODA

o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI A EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“,

na jedné straně a

TURKMENISTÁN

na straně druhé,

VZHLEDEM K TOMU, že dne 24. května 1997 byla parafována Dohoda o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé;

VZHLEDEM K TOMU, že cílem Dohody o partnerství a spolupráci je posílit a rozšířit vztahy navázané v minulosti, zejména prostřednictvím Dohody o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Svazem sovětských socialistických republik, podepsané dne 18. prosince 1989;

VZHLEDEM K TOMU, že je nezbytné zajistit rychlý rozvoj obchodních vztahů mezi stranami;

VZHLEDEM K TOMU, že za tím účelem je třeba formou prozatímní dohody co nejrychleji provést ustanovení dohody o partnerství a spolupráci týkající se obchodu a obchodních záležitostí;

VZHLEDEM K TOMU, že by uvedená ustanovení měla odpovídajícím způsobem nahradit příslušná ustanovení dohody o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci;

VZHLEDEM K TOMU, že je nezbytné zajistit, aby až do vstupu dohody o partnerství a spolupráci v platnost a do zřízení Rady pro spolupráci mohl smíšený výbor zřízený na základě dohody o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci vykonávat pravomoci, které má podle dohody o partnerství a spolupráci Rada pro spolupráci a které jsou nezbytné k uplatňování prozatímní dohody;

SE ROZHODLY uzavřít tuto dohodu, a za tímto účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci:

ZA EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ: Antti SATULI, velvyslanec, stálý zástupce Finské republiky, předseda Výboru stálých zástupců

ZA EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI: Timmo SUMMA, ředitel generálního ředitelství pro vnější vztahy, Evropská komise

ZA EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII: Timmo SUMMA, ředitel generálního ředitelství pro vnější vztahy, Evropská komise

ZA TURKMENISTÁN:

Chudajberdy ORAZOV, místopředseda vlády KTEŘÍ SE po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě,

DOHODLI TAKTO:

HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY

[DPS s Turkmenistánem: hlava I]

Článek 1

[DPS s Turkmenistánem: článek 2]

Dodržování demokracie a základních a lidských práv, jak jsou vymezeny především Všeobecnou deklarací lidských práv, Chartou Organizace spojených národů, Helsinským závěrečným aktem a Pařížskou chartou pro novou Evropu, a dodržování zásad tržního hospodářství, vyjádřených zejména v dokumentech Bonnské konference KBSE, jsou základem vnitřní a zahraniční politiky stran a tvoří zásadní prvek této dohody.

HLAVA II

OBCHOD SE ZBOŽÍM

[DPS s Turkmenistánem: hlava III]

Článek 2

[DPS s Turkmenistánem: článek 7]

1.   Strany si vzájemně udělí doložku nejvyšších výhod ve všech oblastech, které se týkají:

dovozních a vývozních cel a poplatků, včetně metod výběru těchto cel a poplatků,

ustanovení o celním odbavení, tranzitu, skladech a překládce,

daní a ostatních vnitřních poplatků jakéhokoli druhu, které se přímo nebo nepřímo vztahují na dovážené zboží,

způsobů platby a převodu těchto plateb v souvislosti s obchodem se zbožím,

předpisů upravujících prodej, nákup, dopravu, distribuci a používání zboží na domácím trhu.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na

a)

výhody poskytnuté s cílem vytvořit celní unii nebo zónu volného obchodu nebo na základě vytvoření takové unie nebo zóny;

b)

výhody poskytnuté určitým zemím v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a s dalšími mezinárodními ujednáními ve prospěch rozvojových zemí;

c)

výhody poskytnuté sousedním zemím za účelem usnadnění příhraničního styku.

3.   Během přechodného období, které končí dnem 31. prosince 1998, se odstavec 1 nepoužije na výhody stanovené v příloze I, které Turkmenistán poskytuje jiným státům vzešlým z rozpuštění SSSR.

Článek 3

[DPS s Turkmenistánem: článek 8]

1.   Strany souhlasí s tím, že nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů této dohody je zásada svobody tranzitu zboží.

V této souvislosti každá strana zajistí přes své území neomezený tranzit zboží pocházejícího z celního území nebo určeného pro celní území druhé strany.

2.   Mezi oběma stranami platí pravidla stanovená v čl. V odst. 2, 3, 4 a 5 GATT.

3.   Pravidly stanovenými v tomto článku nejsou dotčena zvláštní pravidla dohodnutá stranami, která platí pro zvláštní odvětví, zejména dopravu, nebo výrobky.

Článek 4

[DPS s Turkmenistánem: článek 9]

Aniž jsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních úmluv o dočasném dovozu zboží, jimiž jsou obě strany vázány, poskytne kromě toho každá strana druhé straně osvobození od dovozních cel a poplatků na dočasně dovezené zboží, a to v případech a podle postupů stanovených jakoukoliv jinou mezinárodní úmluvou v této oblasti, kterou je strana vázána, a v souladu se svými právními předpisy. Je třeba vzít v úvahu podmínky, za nichž dotyčná strana přijala závazky vyplývající z takové smlouvy.

Článek 5

[DPS s Turkmenistánem: článek 10]

1.   Zboží pocházející z Turkmenistánu se dováží do Společenství bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, aniž jsou dotčeny články 7, 10 a 11 této dohody.

2.   Zboží pocházející ze Společenství se dováží do Turkmenistánu bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, aniž jsou dotčeny články 7, 10 a 11 této dohody.

Článek 6

[DPS s Turkmenistánem: článek 11]

Obchod se zbožím se mezi stranami uskutečňuje za tržní ceny.

Článek 7

[DPS s Turkmenistánem: článek 12]

1.   Pokud je určitý výrobek dovážen na území jedné ze stran v takovém zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že to způsobuje nebo hrozí způsobit újmu domácím výrobcům podobných nebo přímo si konkurujících výrobků, Společenství nebo Turkmenistán, podle toho, které strany se tato situace týká, mohou přijmout vhodná opatření v souladu s následujícími podmínkami a postupy.

2.   Před přijetím jakýchkoliv opatření nebo v případech, na které se vztahuje odstavec 4, co nejdříve po jejich přijetí poskytne Společenství nebo Turkmenistán smíšenému výboru všechny potřebné informace s cílem najít řešení přijatelné pro obě strany, jak je uvedeno v hlavě IV.

3.   Nedosáhnou-li strany v rámci konzultací dohody během třiceti dnů od informování smíšeného výboru o krocích k odvrácení situace, může strana, která požádala o konzultace, přijmout jakákoliv opatření k omezení dovozu dotyčných výrobků do takové míry a po takovou dobu, jaká je nutná k odvrácení nebo napravení škody, nebo může přijmou jiná příslušná opatření.

4.   Za kritických okolností, kdy by odklad způsobil těžko napravitelné škody, mohou strany přijmout opatření před uskutečněním konzultací, avšak za podmínky, že konzultace budou navrženy bezprostředně po přijetí těchto opatření.

5.   Při výběru opatření podle tohoto článku upřednostní strany taková opatření, která co nejméně narušují dosažení cílů této dohody.

6.   Tímto článkem není nijak dotčeno přijetí antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření kteroukoli ze stran v souladu s článkem VI GATT 1994, s Dohodou o provádění článku VI GATT 1994, s Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nebo se souvisejícími vnitřními právními předpisy.

Článek 8

[DPS s Turkmenistánem: článek 13]

Strany se zavazují zvážit další vývoj ustanovení této dohody týkajících se jejich vzájemného obchodu se zbožím podle okolností, včetně situace po budoucím přistoupení Turkmenistánu k WTO. Smíšený výbor uvedený v článku 17 může stranám předložit doporučení ohledně tohoto vývoje, která mohou být v případě přijetí provedena na základě dohody stran v souladu s jejich postupy.

Článek 9

[DPS s Turkmenistánem: článek 14]

Tato dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností; ochranou zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin; ochranou přírodních zdrojů; ochranou národního bohatství s uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotou; ochranou duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví nebo předpisy týkajícími se zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu mezi stranami.

Článek 10

[DPS s Turkmenistánem: článek 15]

Tato hlava se nevztahuje na obchod s textilními výrobky spadajícími do kapitol 50 až 63 kombinované nomenklatury. Obchod s těmito výrobky upravuje samostatná dohoda parafovaná dne 30. prosince 1995 a prozatímně uplatňovaná ode dne 1. ledna 1996.

Článek 11

[DPS s Turkmenistánem: článek 16]

1.   Obchod s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, se řídí tuto hlavou s výjimkou článku 5.

2.   Zřizuje se kontaktní skupina pro otázky uhlí a oceli, která se skládá ze zástupců Společenství na jedné straně a ze zástupců Turkmenistánu na straně druhé.

Kontaktní skupina si pravidelně vyměňuje informace o všech otázkách souvisejících s uhlím a ocelí, které jsou předmětem zájmu obou stran.

Článek 12

[DPS s Turkmenistánem: článek 17]

Obchod s jaderným materiálem probíhá v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii. V případě potřeby upraví obchod s jaderným materiálem zvláštní dohoda, která bude uzavřena mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a Turkmenistánem.

HLAVA III

PLATBY, HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ A DALŠÍ HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ

[DPS s Turkmenistánem: hlava IV]

Článek 13

[DPS s Turkmenistánem: čl. 39 odst. 1]

Strany se zavazují, že povolí veškeré běžné platby ve volně směnitelné měně mezi obyvateli Společenství a Turkmenistánem, které souvisejí s pohybem zboží a které jsou uskutečňovány v souladu s touto dohodou.

Článek 14

[DPS s Turkmenistánem: čl. 41 odst. 4]

Strany se dohodly, že posoudí prostředky uplatňování svých právních předpisů o hospodářské soutěži dohodnutým způsobem v případech, kde je dotčen obchod mezi nimi.

Článek 15

[DPS s Turkmenistánem: čl. 40 odst. 1]

Na základě tohoto článku a přílohy II pokračuje Turkmenistán ve zlepšování ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví tak, aby do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost zajistil úroveň ochrany podobnou té, která existuje ve Společenství na základě předpisů Společenství, zejména těch uvedených v příloze II, včetně účinných prostředků k prosazování těchto práv.

Článek 16

Vzájemná správní pomoc v celní oblasti mezi orgány stran se uskutečňuje v souladu s protokolem připojeným k této dohodě.

HLAVA IV

INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

[DPS s Turkmenistánem: hlava XI]

Článek 17

Smíšený výbor zřízený Dohodou o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Svazem sovětských socialistických republik, podepsanou dne 18. prosince 1989, vykonává až do zřízení Rady pro spolupráci uvedené v článku 77 dohody o partnerství a spolupráci úkoly, kterými jej tato dohoda pověřuje.

Článek 18

Smíšený výbor je za účelem dosahování cílů této dohody oprávněn vydávat doporučení v případech v ní stanovených.

Doporučení vydává na základě dohody stran.

Článek 19

[DPS s Turkmenistánem: článek 81]

Při posuzování otázek v rámci této dohody souvisejících s ustanovením, které se týká článku některé z dohod zakládajících WTO, přihlíží smíšený výbor v co největší míře k výkladu, který ohledně daného článku obecně zastávají členové WTO.

Článek 20

[DPS s Turkmenistánem: článek 85]

1.   V rámci působnosti této dohody se každá ze stran zavazuje, že zajistí, aby fyzické a právnické osoby druhé strany měly bez diskriminace ve srovnání s jejími vlastními státními příslušníky přístup k příslušným soudům a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a majetková práva, včetně práv týkajících se duševního, průmyslového nebo obchodního vlastnictví.

2.   V rámci svých pravomocí strany:

podpoří zavedení rozhodčího řízení pro řešení sporů vyplývajících z obchodních transakcí a spolupráce mezi hospodářskými subjekty Společenství a Turkmenistánu,

souhlasí s tím, že v případech, kdy se spor předloží k rozhodčímu řízení, si každá strana sporu, s výjimkou případů, kdy předpisy rozhodčího centra vybraného stranami stanoví jinak, může zvolit svého vlastního rozhodce bez ohledu na jeho státní příslušnost a že předsedající třetí rozhodce nebo jediný rozhodce může být státním příslušníkem třetího státu,

doporučí svým hospodářským subjektům, aby si po vzájemné dohodě vybraly právo, jímž se řídí jejich smlouvy,

podpoří použití rozhodčích pravidel vypracovaných Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) a podpoří vedení rozhodčího řízení v rozhodčím centru signatářského státu Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, podepsané dne 10. června 1958 v New Yorku.

Článek 21

[DPS s Turkmenistánem: článek 86]

Tato dohoda nebrání žádné straně, aby přijala opatření:

a)

která považuje za nezbytná pro zabránění úniku informací v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy;

b)

která se týkají výroby zbraní, střeliva nebo válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje nebo výroby nezbytné pro obranné účely za předpokladu, že tato opatření nenarušují podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o výrobky, které nejsou výhradně určeny pro vojenské účely;

c)

která považuje za zásadní pro vlastní bezpečnost v případě závažných vnitřních nepokojů ohrožujících zachování práva a pořádku, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti;

d)

která považuje za nezbytná pro dodržování svých mezinárodních povinností a závazků při kontrole průmyslového zboží a technologií dvojího užití.

Článek 22

[DPS s Turkmenistánem: článek 87]

1.   V oblastech upravených touto dohodou, a aniž jsou dotčena zvláštní opatření v ní obsažená:

úprava používaná Turkmenistánem vůči Společenství nesmí zakládat jakoukoli diskriminaci mezi členskými státy, jejich státními příslušníky ani jejich společnostmi nebo podniky,

úprava používaná Společenstvím vůči Turkmenistánu nesmí působit diskriminaci mezi turkmenskými státními příslušníky ani turkmenskými společnostmi či firmami.

2.   Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat příslušná opatření jejich daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, pokud jde o místo jejich pobytu.

Článek 23

[DPS s Turkmenistánem: článek 88]

1.   Kterákoli strana může předložit smíšenému výboru jakýkoli spor týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody.

2.   Smíšený výbor může urovnat tento spor formou doporučení.

3.   V případě, že spor není možné urovnat podle odstavce 2, může kterákoli ze stran oznámit druhé straně jmenování dohodce; druhá strana poté musí do dvou měsíců jmenovat druhého dohodce.

Třetího dohodce jmenuje smíšený výbor.

Doporučení dohodců se přijímá většinou hlasů. Tato doporučení nejsou pro strany závazná.

Článek 24

[DPS s Turkmenistánem: článek 89]

Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí a vhodnými cestami povedou konzultace a projednají veškeré záležitosti, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody a dalších souvisejících hledisek vztahů mezi nimi.

Tímto článkem nejsou žádným způsobem ovlivněny ani dotčeny články 7, 23 a 28.

Článek 25

[DPS s Turkmenistánem: článek 90]

Zacházení poskytnuté Turkmenistánu na základě této dohody nesmí být v žádném případě příznivější než zacházení, které si členské státy poskytují mezi sebou.

Čĺánek 26

[DPS s Turkmenistánem: článek 92]

Na věci upravené v této dohodě i ve Smlouvě o energetické chartě a protokolech k ní se použijí uvedená smlouva a protokoly po svém vstupu v platnost, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je to v nich stanoveno.

Článek 27

1.   Tato dohoda je použitelná až do vstupu dohody o partnerství a spolupráci parafované dne 24. května 1997 v platnost.

2.   Každá ze stran může prostřednictvím oznámení druhé straně tuto dohodu vypovědět. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců po datu tohoto oznámení.

Článek 28

[DPS s Turkmenistánem: článek 94]

1.   Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření nezbytná ke splnění jejich závazků podle této dohody. Dbají o to, aby bylo dosaženo cílů stanovených touto dohodou.

2.   Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Předtím, s výjimkou zvlášť naléhavých případů, poskytne smíšenému výboru všechny související informace, které jsou nezbytné pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.

Při volbě těchto opatření je třeba dát přednost těm, která co nejméně naruší fungování této dohody. Pokud o to druhá strana požádá, tato opatření se neprodleně oznámí smíšenému výboru.

Článek 29

[DPS s Turkmenistánem: článek 95]

Přílohy I a II a protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech tvoří nedílnou součást této dohody.

Článek 30

[DPS s Turkmenistánem: článek 97]

Tato dohoda se vztahuje na území, na něž se vztahují smlouvy o založení Evropského společenství, Evropského společenství pro atomovou energii a Evropského společenství uhlí a oceli za podmínek stanovených v těchto smlouvách, na jedné straně a na území Turkmenistánu na straně druhé.

Článek 31

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském, švédském a turkmenském, přičemž všechna tato znění mají stejnou platnost.

Článek 32

Tuto dohodu schválí strany v souladu se svými postupy.

Tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy strany oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, že ukončily postupy uvedené v prvním odstavci.

Co se týče vztahů mezi Turkmenistánem a Společenstvím, nahrazuje tato dohoda od svého vstupu v platnost článek 2, článek 3, s výjimkou jeho čtvrté odrážky, a články 4 až 16 Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a hospodářské a obchodní spolupráci, podepsané v Bruselu dne 18. prosince 1989.

SEZNAM PŘIPOJENÝCH DOKUMENTŮ

PŘÍLOHA I

:

Informativní seznam výhod poskytovaných Turkmenistánem nezávislým státům bývalého Sovětského svazu v souladu s čl. 2 odst. 3

PŘÍLOHA II

:

Předpisy týkající se práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví podle článku 15

Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech

PŘÍLOHA I

Informativní seznam výhod poskytovaných Turkmenistánem nezávislým státům bývalého Sovětského svazu v souladu s čl. 2 odst. 3

1.   Zdanění dovozu/vývozu

Neuplatňují se dovozní ani vývozní cla.

Úhrada služeb jako celní odbavení a provize a další cla vybíraná celní správou, státní komoditní burzou a státní daňovou inspekcí se neplatí v případě tohoto zboží:

dovážené obilí, dětské příkrmy a potraviny, které jsou prodávány obyvatelstvu za státem regulované ceny,

zboží dovážené na smluvním základě a financované ze státního rozpočtu Turkmenistánu.

2.   Podmínky přepravy a tranzitu

V případě zemí Společenství nezávislých států, které jsou stranami mnohostranné dohody „o zásadách a podmínkách vztahů v oblasti dopravy“, nebo na základě dvoustranných dohod o přepravě a tranzitu se vzájemně neuplatňují žádné daně ani poplatky za přepravu, celní odbavení zboží (včetně zboží v tranzitu) a tranzit vozidel.

Vozidla pocházející ze Společenství nezávislých států jsou při tranzitu přes území Turkmenistánu osvobozena od veškerých poplatků.

PŘÍLOHA II

Předpisy týkající se práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví podle článku 15

1.

Předpisy Společenství podle článku 15:

první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách,

směrnice Rady 87/54/EHS ze dne 16. prosince 1986 o právní ochraně topografií polovodičových výrobků,

směrnice Rady 91/250/EHS ze 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů,

nařízení Rady (EHS) č. 1768/92 ze dne 18. června 1992 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky,

nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin,

směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu,

směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících,

směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem,

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 ze dne 23. července 1996 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin,

směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází,

nařízení Rady (ES) č. 3295/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví opatření s cílem zakázat propouštění padělků a nedovolených napodobenin do volného oběhu, režimu vývozu, zpětného vývozu nebo do některého režimu s podmíněným osvobozením od cla.

2.

Nastanou-li v oblasti práva duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví v rozsahu, který upravují výše uvedené předpisy Společenství, problémy ovlivňující obchodní podmínky, provedou se na žádost Společenství nebo Turkmenistánu urychleně konzultace s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivého řešení.

PROTOKOL

o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a)

„celními předpisy“ všechny právní a správní předpisy platné na území stran, které upravují dovoz, vývoz, tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně opatření pro zákaz, omezení a kontrolu přijatých těmito stranami;

b)

„dožadujícím orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který podává žádost o pomoc v celních záležitostech;

c)

„dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který obdrží žádost o pomoc v celních záležitostech;

d)

„osobními údaji“ veškeré informace týkající se určitého nebo určitelného jednotlivce;

e)

„operací porušující celní předpisy“ jakékoli porušení či pokus o porušení celních předpisů.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti za účelem zajištění řádného uplatňování celních předpisů, zejména předcházením operacím, které porušují celní předpisy, a jejich vyšetřováním a potíráním, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu.

2.   Pomoc v celních věcech podle tohoto protokolu se vztahuje na všechny správní orgány stran příslušné pro provádění tohoto protokolu. Touto pomocí nejsou dotčena pravidla upravující vzájemnou pomoc v trestních věcech. Nevztahuje se ani na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti justičního orgánu, s výjimkou případů, kdy uvedený orgán sdělení těchto informací povolí.

Článek 3

Pomoc na žádost

1.   Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných operacích, které porušují nebo by mohly porušovat tyto předpisy.

2.   Dožádaný orgán podá na žádost dožadujícího orgánu informace, zda zboží vyvážené z území jedné ze stran bylo řádně dovezeno na území druhé strany, a případně upřesní celní režim, do něhož bylo toto zboží propuštěno.

3.   Na žádost dožadujícího orgánu učiní dožádaný orgán v rámci svých právních předpisů nezbytná opatření k zajištění zvláštního dohledu nad:

a)

fyzickými nebo právnickými osobami, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo podílely na operacích porušujících celní předpisy;

b)

místy, kde se zboží skladuje způsobem, který vyvolává podezření, že je určeno pro operace porušující celní předpisy;

c)

pohyby zboží, u nichž bylo oznámeno možné podezření v souvislosti s porušováním celních předpisů;

d)

dopravními prostředky, u kterých existuje důvodné podezření, že byly nebo mohou být použity při operacích porušujících celní předpisy.

Článek 4

Pomoc bez žádosti

V souladu se svými právními předpisy a ostatními právními nástroji si strany z vlastního podnětu navzájem poskytnou pomoc bez předchozí žádosti, považují-li to za nezbytné pro správné uplatňování celních předpisů, zejména pokud získají informace:

o operacích, které poručují nebo zřejmě porušují tyto předpisy a které mohou být předmětem zájmu druhé strany,

o nových způsobech nebo metodách provádění těchto operací,

o zboží, o němž je známo, že je předmětem operací porušujících celní předpisy,

o fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo podílely na operacích porušujících celní předpisy,

o dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při operacích porušujících celní předpisy.

Článek 5

Oznámení a doručení

Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu se svými právními předpisy všechna nezbytná opatření za účelem:

doručení všech dokumentů,

oznámení všech rozhodnutí,

která spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, adresátovi, který má bydliště nebo je usazen v územní působnosti dožádaného orgánu. Na žádosti o doručení nebo oznámení se v tomto případě použije čl. 6 odst. 3.

Článek 6

Forma a obsah žádostí o pomoc

1.   Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se připojí doklady nezbytné pro její vyřízení. V případě potřeby lze z důvodů naléhavosti přijmout i ústní žádost, která však musí být bezodkladně potvrzena písemně.

2.   Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace:

a)

dožadující orgán podávající žádost;

b)

požadované opatření;

c)

předmět a důvod žádosti;

d)

dotčené právní předpisy a jiné právní skutečnosti;

e)

co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou cílem šetření;

f)

shrnutí rozhodných skutečností a již provedených šetření, s výjimkou případů uvedených v článku 5.

3.   Žádosti se předkládají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce, který je pro tento orgán přijatelný.

4.   Pokud žádost nesplňuje formální náležitosti, lze žádat o její opravu nebo doplnění; lze však nařídit předběžná opatření.

Článek 7

Vyřizování žádostí

1.   Za účelem vyhovění žádosti o pomoc dožádaný orgán v rámci své pravomoci a dostupných zdrojů postupuje tak, jako by jednal z vlastního podnětu nebo na žádost jiných orgánů téže strany, to znamená, že předá informace, které již má k dispozici, a provede odpovídající šetření nebo zajistí jejich provedení. Toto ustanovení platí i pro správní útvar, kterému dožádaný orgán žádost předal, pokud nemohl jednat samostatně.

2.   Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními předpisy a dalšími právními nástroji dožádané strany.

3.   Náležitě zplnomocnění úředníci strany mohou se souhlasem druhé strany a za podmínek touto stranou stanovených získat od úředníků dožádaného orgánu nebo jiného orgánu, za který dožádaný orgán odpovídá, informace o operacích, které porušují nebo mohou porušit celní předpisy, přičemž takové informace dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.

4.   Úředníci strany se mohou se souhlasem druhé strany účastnit vyšetřování vedeného na území druhé strany.

Článek 8

Forma předávaných informací

1.   Dožádaný orgán seznámí dožadující orgán s výsledky vyšetřování ve formě dokumentů, ověřených kopií, zpráv a podobně.

2.   Dokumenty podle odstavce 1 lze nahradit elektronicky zpracovanými informacemi v jakékoliv formě a se stejným účelem.

3.   Originály dokumentů a spisů jsou požadovány, pouze pokud by ověřené kopie byly nedostačující. Předané originály jsou vráceny co nejdříve.

Článek 9

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1.   Strany mohou odmítnout poskytnutí pomoci stanovené v tomto protokolu, pokud by její poskytnutí:

a)

mohlo ohrozit svrchovanost Turkmenistánu nebo členského státu, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu; nebo

b)

pravděpodobně ohrozilo veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné zásadní zájmy, zejména v případech uvedených v čl. 10 odst. 2; nebo

c)

zahrnovalo finanční nebo daňové předpisy jiné než celní; nebo

d)

porušovalo průmyslové, obchodní nebo služební tajemství.

2.   Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, byl-li by o ni požádán, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. O způsobu, jak naložit s takovou žádostí, rozhodne dožádaný orgán.

3.   Je-li pomoc odmítnuta, musí být rozhodnutí a důvody neprodleně oznámeny dožadujícímu orgánu.

Článek 10

Výměna informací a zachování důvěrnosti

1.   Všechny údaje sdělené v jakékoli formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech platných v každé ze stran. Vztahuje se na ně úřední tajemství a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle odpovídajících právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících předpisů použitelných pro orgány Společenství.

2.   Výměnu osobních údajů lze provést pouze v případě, že se strana, která tyto údaje obdrží, zaváže chránit je způsobem alespoň rovnocenným ochraně, kterou v takovém případě poskytuje strana, která údaje poskytla.

3.   Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Žádá-li jedna strana o použití těchto informací pro jiné účely, musí si vyžádat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Tyto informace mohou rovněž podléhat omezením, která tento orgán stanoví.

4.   Odstavec 3 nebrání využití informací v soudním nebo správním řízení, které je následně zahájeno pro porušení celních předpisů. Příslušnému orgánu, který poskytl informace, se toto použití informací oznámí.

5.   Strany mohou ve svých protokolech, zprávách a svědeckých výpovědích a v soudním řízení a stíhání použít jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem.

Článek 11

Znalci a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích uděleného pověření vystoupil jako znalec nebo svědek v soudním nebo správním řízení týkajícím se záležitostí uvedených v tomto protokolu v pravomoci druhé strany a aby předložil předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie, kterých je pro řízení třeba. Předvolání k takovému řízení musí výslovně uvést, v jaké záležitosti a v jaké funkci nebo postavení bude úředník vyslechnut.

Článek 12

Náklady na pomoc

Strany se vzdají vzájemných nároků na náhradu výdajů, jež jim vznikly prováděním tohoto protokolu, s výjimkou případných výdajů na znalce a svědky a výdajů na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnanci ve veřejné službě.

Článek 13

Uplatňování

1.   Uplatňováním tohoto protokolu jsou pověřeny ústřední celní orgány Turkmenistánu na jedné straně a příslušné útvary Komise Evropských společenství, případně celní orgány členských států, na straně druhé. Ty rozhodují o všech praktických opatřeních a ujednáních, které jsou nezbytné pro uplatňování tohoto protokolu, přičemž vezmou v úvahu platné předpisy v oblasti ochrany údajů. Mohou doporučit příslušným orgánům změny, které by podle jejich názoru měly být v tomto protokolu provedeny.

2.   Strany se vzájemně konzultují a následně informují o podrobných prováděcích předpisech, které jsou přijaty k tomuto protokolu.

Článek 14

Jiné dohody

1.   Vzhledem k pravomocím Evropského společenství a členských států ustanovení tohoto protokolu:

nemají vliv na závazky stran podle jiných mezinárodních dohod nebo úmluv,

jsou považována za ustanovení doplňující dohody o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Turkmenistánem, a

nemají vliv na ustanovení o informacích, které si sdělují příslušné útvary Komise a celní orgány členských států, které byly získány v rámci této dohody a které by mohly být předmětem zájmu Společenství.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 mají ustanovení této dohody přednost před ustanoveními dohod o vzájemné spolupráci, které byly nebo budou uzavřeny mezi členskými státy a Turkmenistánem, pokud jsou ustanovení těchto dohod neslučitelná s tímto protokolem.

3.   K otázkám použitelnosti tohoto protokolu vedou smluvní strany konzultace, aby záležitost vyřešily v rámci smíšeného výboru podle článku 17 této dohody.

ZÁVĚREČNÝ AKT

Zplnomocnění zástupci EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI A EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“,

na jedné straně a

zplnomocnění zástupci TURKMENISTÁNU,

na straně druhé,

kteří se sešli v Bruselu dne 10. listopadu 1999 k podpisu Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně jedné a Turkmenistánem na straně druhé, dále jen „dohody“, přijali tyto dokumenty:

dohodu včetně příloh a tento protokol:

Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

Zplnomocnění zástupci Společenství a zplnomocnění zástupci Turkmenistánu přijali znění níže uvedených společných prohlášení připojených k tomuto závěrečnému aktu:

 

Společné prohlášení o osobních údajích

 

Společné prohlášení k článku 7 dohody

 

Společné prohlášení k článku 8 dohody

 

Společné prohlášení k článku 15 dohody

 

Společné prohlášení k článku 28 dohody

Zplnomocnění zástupci Společenství dále vzali na vědomí níže uvedené jednostranné prohlášení připojené k závěrečnému aktu:

Jednostranné prohlášení Turkmenistánu k ochraně práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

V Bruselu dne desátého listopadu tisíc devět set devadesát devět.

Za Evropské společenství, Evropské společenství uhlí a oceli a Evropské společenství pro atomovou energii

Za Turkmenistán

Společné prohlášení o osobních údajích

Strany jsou si v souvislosti s uplatňováním dohody vědomy nutnosti náležité ochrany fyzických osob při zpracovávání osobních údajů a volném pohybu takových údajů.

Společné prohlášení k článku 7 dohody

Společenství a Turkmenistán prohlašují, že znění ochranné doložky neposkytuje ochranné zacházení podle GATT.

Společné prohlášení k článku 8 Dohody

Dokud Turkmenistán nepřistoupí k WTO, konzultují strany v rámci smíšeného výboru politiky Turkmenistánu v oblasti dovozních cel, včetně změn v celní ochraně. Tyto konzultace jsou poskytovány zejména před zvýšením celní ochrany.

Společné prohlášení k článku 15 Dohody

V rámci svých pravomocí se strany dohodly, že pro účely této dohody se za duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví považují zejména autorská práva včetně autorských práv k počítačovým programům a práva příbuzná, práva k patentům, průmyslovým vzorům, zeměpisným označením včetně označení původu, ochranným známkám výrobků a služeb, topografiím integrovaných obvodů a dále ochrana proti nekalé soutěži, jak je uvedena v článku 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a ochrana nezveřejněných informací o know-how.

Společné prohlášení k článku 28 Dohody

1.

Za účelem jeho správného výkladu a praktického používání se strany dohodly na tom, že výraz „zvlášť naléhavé případy“ uvedený v článku 28 dohody označuje případy jejího závažného porušení jednou ze stran. Vážné porušení dohody spočívá:

a)

v odmítnutí plnění dohody nepovoleném obecnými pravidly mezinárodního práva

nebo

b)

v porušení zásadních prvků dohody uvedených v článku 1.

2.

Strany se dohodly, že výrazem „vhodná opatření“ uvedeným v článku 28 se rozumějí opatření přijatá v souladu s mezinárodním právem. Pokud strana přijme opatření ve zvlášť naléhavém případě podle článku 28, může druhá strana využít postupu pro řešení sporů.

Jednostranné prohlášení Turkmenistánu k ochraně práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví

Turkmenistán prohlašuje, že:

1.

Do konce pátého roku od vstupu této dohody v platnost přistoupí Turkmenistán k mnohostranným úmluvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedeným v odstavci 2 tohoto prohlášení, jejichž stranami jsou členské státy Společenství nebo jež jsou na základě ustanovení těchto úmluv členskými státy fakticky používány.

2.

Odstavec 1 tohoto prohlášení se vztahuje na tyto mnohostranné úmluvy:

Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl, (Pařížský akt, 1971),

Mezinárodní úmluvu o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Řím, 1961),

Madridskou dohodu o mezinárodním zápisu ochranných známek (Stockholmský akt, 1967, ve znění z roku 1979),

Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (Madrid, 1989),

Niceskou dohodu o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (Ženeva, 1977, ve znění z roku 1979),

Budapešťskou smlouvu o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení (1977, ve znění z roku 1980),

Mezinárodní úmluvu na ochranu nových odrůd rostlin (Ženevský akt, 1991).

3.

Turkmenistán potvrzuje význam, který přikládá závazkům vzniklým na základě těchto mnohostranných úmluv:

Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967, ve znění z roku 1979),

Smlouvy o patentové spolupráci (Washington, 1970, ve znění z let 1979 a 1984).

4.

Od vstupu této dohody v platnost poskytne Turkmenistán společnostem a státním příslušníkům Společenství v oblasti uznávání a ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které je stejně příznivé jako zacházení poskytnuté kterékoli třetí zemi na základě dvoustranných dohod.

5.

Odstavec 4 se nevztahuje na výhody poskytnuté Turkmenistánem kterékoli třetí zemi na základě skutečné vzájemnosti a na výhody poskytnuté Turkmenistánem jiné zemi bývalého SSSR.

Výměna dopisů mezi Evropským společenstvím a Turkmenistánem, kterou se mění prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, pokud jde o závazná jazyková znění

Vážený pane,

Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé byla podepsána dne 10. listopadu 1999.

Článek 31 prozatímní dohody stanoví, že závaznými jazykovými zněními této dohody jsou znění anglické, dánské, finské, francouzské, italské, německé, nizozemské, portugalské, řecké, španělské, švédské a turkmenské.

Po zvýšení počtu úředních jazyků orgánů Evropského společenství, a to zejména v důsledku přistoupení dvanácti nových členských států k Evropské unii po podpisu prozatímní dohody, je nezbytné, aby bulharské, české, estonské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, polské, rumunské, slovenské a slovinské znění prozatímní dohody byly závaznými zněními prozatímní dohody a aby článek 31 prozatímní dohody byl odpovídajícím způsobem změněn.

Tato další jazyková znění jsou přiložena k tomuto dopisu.

Dovoluji si Vás požádat o vyjádření souhlasu Turkmenistánu s přiloženými jazykovými zněními jakožto závaznými jazykovými zněními prozatímní dohody a s odpovídající změnou článku 31 prozatímní dohody.

Toto ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za Evropské společenství

Vážený pane,

mám tu čest potvrdit přijetí Vašeho dopisu ze dne … spolu s připojenými jazykovými zněními Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé, jenž zní takto:

„Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé byla podepsána dne 10. listopadu 1999.

Článek 31 prozatímní dohody stanoví, že závaznými jazykovými zněními této dohody jsou znění anglické, dánské, finské, francouzské, italské, německé, nizozemské, portugalské, řecké, španělské, švédské a turkmenské.

Po zvýšení počtu úředních jazyků orgánů Evropského společenství, a to zejména v důsledku přistoupení dvanácti nových členských států k Evropské unii po podpisu prozatímní dohody, je nezbytné, aby bulharské, české, estonské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, polské, rumunské, slovenské a slovinské znění prozatímní dohody byly závaznými zněními prozatímní dohody a aby článek 31 prozatímní dohody byl odpovídajícím způsobem změněn.

Tato další jazyková znění jsou přiložena k tomuto dopisu.

Dovoluji si Vás požádat o vyjádření souhlasu Turkmenistánu s přiloženými jazykovými zněními jakožto závaznými jazykovými zněními prozatímní dohody a s odpovídající změnou článku 31 prozatímní dohody.

Toto ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu.“

Mám tu čest Vám tímto vyjádřit souhlas Turkmenistánu s jazykovými zněními přiloženými k tomuto dopisu jakožto závaznými jazykovými zněními prozatímní dohody a s odpovídající změnou článku 31 prozatímní dohody.

Jak bylo uvedeno ve Vašem dopise, vstupuje toto ujednání v platnost dnem podpisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za Turkmenistán