3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 204/2011

ze dne 2. března 2011

o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi (1)

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011) ze dne 26. února 2011 umožňuje rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP zavedení zbrojního embarga, zákaz vývozu vybavení pro vnitřní represi a zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů osob a subjektů, které se účastnily vážného porušování lidských práv vůči lidem v Libyi, včetně útoků na civilní obyvatelstvo a civilní zařízení v rozporu s mezinárodním právem. Tyto fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány jsou uvedeny v přílohách uvedeného rozhodnutí.

(2)	Některá z těchto opatření spadají do oblasti působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie, a k jejich provádění je tedy nezbytné regulační opatření na úrovni Unie, zejména proto, aby bylo možné zajistit jejich jednotné uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech.

(3)	Toto nařízení respektuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, především právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na ochranu osobních údajů. Toto nařízení by mělo být uplatňováno v souladu s těmito právy.

(4)	Toto nařízení rovněž plně ctí závazky členských států podle Charty Organizace spojených národů a právně závaznou povahu rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.

(5)	S ohledem na konkrétní hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti, kterou představuje Libye, a v zájmu zajištění soudržnosti s postupem v případě změny a přezkumu příloh III a IV rozhodnutí 2011/137/SZBP by pravomoc měnit seznamy v přílohách II a III tohoto nařízení měla vykonávat Rada.

(6)

Součástí postupu provádění změn seznamů uvedených v přílohách II a III tohoto nařízení by mělo být to, že určeným fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům budou sděleny důvody jejich zařazení na seznam, aby měly příležitost se k těmto důvodům vyjádřit. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, měla by Rada s ohledem na tyto připomínky své rozhodnutí přezkoumat a dotčenou osobu, subjekt nebo orgán o této skutečnosti informovat.

(7)

Pro účely provádění tohoto nařízení a v zájmu zajištění co největší právní jistoty v rámci Unie musí být zveřejněna jména a další důležité údaje týkající se fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, jejichž finanční prostředky a hospodářské zdroje musí být v souladu s tímto nařízením zmrazeny. Při zpracovávání osobních údajů by mělo být dodržováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3).

(8)	K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„finančními prostředky“ finanční aktiva a hospodářské výhody všeho druhu, mimo jiné:

i)	peníze v hotovosti, šeky, finanční pohledávky, směnky, peněžní poukázky a jiné platební nástroje,

ii)	vklady u finančních institucí nebo jiných subjektů, zůstatky na účtech, pohledávky a závazky z pohledávek,

iii)	veřejně i soukromě obchodované cenné papíry a dluhové nástroje, včetně akcií a kapitálových podílů, certifikátů zastupujících cenné papíry, dluhopisů, směnek, opčních listů, dlužních úpisů a smluv o derivátových nástrojích,

iv)	úroky, dividendy nebo jiné výnosy či hodnoty pocházející z aktiv nebo jimi vytvářené,

v)	úvěry, práva na započtení, záruky, závazky plnění nebo jiné finanční závazky,

vi)	akreditivy, nákladní listy, dodací listy,

vii)	dokumenty prokazující podíl na finančních prostředcích nebo na finančních zdrojích;

„zmrazením finančních prostředků“ zabránění jakémukoli pohybu, převodu, přeměně, použití finančních prostředků, přístupu k nim nebo zacházení s nimi jakýmkoli způsobem, který by vedl k jakékoli změně jejich objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto prostředků, včetně správy portfolia;

c)	„hospodářskými zdroji“ aktiva všeho druhu, hmotná nebo nehmotná, movitá či nemovitá, která nejsou finančními prostředky, ale lze je použít k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb;

d)	„zmrazením hospodářských zdrojů“ zabránění jejich použití k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb jakýmkoli způsobem, zejména, ale ne výhradně, prodejem, pronájmem nebo zastavením;

e)	„technickou pomocí“ jakákoli technická pomoc týkající se oprav, vývoje, výroby, montáže, zkoušek, údržby nebo jiných technických služeb, která může mít podobu pokynů, poradenství, školení, předávání pracovních znalostí či dovedností nebo konzultací; technická pomoc zahrnuje též ústní formy pomoci;

f)	„Výborem pro sankce“ Výbor Rady bezpečnosti OSN, který byl zřízen podle odstavce 24 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011).

g)	„územím Unie“ území členských států, na něž se vztahuje Smlouva za podmínek v ní stanovených, včetně jejich vzdušného prostoru.

Článek 2

1. Zakazuje se:

a)	prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zařízení, které by mohlo být použito k vnitřní represi a které je uvedeno v příloze I, přímo či nepřímo jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Libyi nebo pro použití v této zemi, bez ohledu na to, zda pochází z Unie či nikoli;

b)	vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž předmětem nebo následkem je obcházení zákazu uvedeného v písmenu a).

2. Zakazuje se nákup, dovoz nebo doprava zařízení z Libye, které může být použito k vnitřním represím, jak je uvedeno v příloze I, ať už takové zařízení vzniklo v Libyi či nikoli.

3. Odstavec 1 se nevztahuje na ochranné oděvy, včetně neprůstřelných vest a vojenských přileb, dočasně vyvážených do Libye zaměstnanci Organizace spojených národů, zaměstnanci Evropské unie nebo jejích členských států, zástupci sdělovacích prostředků a humanitárními a rozvojovými pracovníky a doprovodným personálem pouze pro jejich osobní potřebu.

4. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států, uvedené v příloze IV, povolit prodej, dodávku, převod či vývoz zařízení, které lze použít k vnitřním represím, za podmínek, které uznají za vhodné, pokud shledají, že takové zařízení je zamýšleno pouze pro humanitární nebo ochranné použití.

Článek 3

1. Zakazuje se:

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc související se zbožím a technologiemi uvedenými na společném vojenském seznamu Evropské unie (společný vojenský seznam) (4) a s poskytováním, výrobou, údržbou nebo používáním zboží uvedeného na tomto seznamu jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Libyi nebo pro použití v Libyi;

b)	přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc nebo zprostředkovatelské služby související s vybavením, které může být použito k vnitřní represi a které je uvedeno v příloze I, jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Libyi nebo pro použití v Libyi;

přímo či nepřímo poskytovat financování nebo finanční pomoc v souvislosti se zbožím a technologiemi uvedenými na společném vojenském seznamu nebo v příloze I, což zahrnuje zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru pro jakýkoli prodej, dodávku, převod nebo vývoz těchto věcí nebo pro poskytování související technické pomoci jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Libyi nebo pro použití v Libyi;

d)	vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž předmětem nebo následkem je obcházení zákazu uvedeného v písmenech a) až c).

2. Odchylně od odstavce 1 se zákazy uvedené v tomto odstavci neuplatní na poskytování technické pomoci, financování a finanční pomoci nesmrtící vojenské techniky určené výlučně k humanitárním účelům nebo k ochraně, ani na prodej a dodávky zbraní a souvisejícího materiálu, schválených předem Výborem pro sankce.

3. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušní orgány členských států uvedené v příloze IV povolit poskytnutí technické pomoci, financování a finanční pomoci týkající se zařízení, které lze použít k vnitřním represím, za podmínek, které uznají za vhodné, pokud shledají, že takové zařízení je zamýšleno pouze pro humanitární nebo ochranné použití.

Článek 4

S cílem zabránit převodu zboží a technologie uvedené ve Společném vojenském seznamu, nebo dodávkám, prodeji, převodu, vývozu či dovozu, které zakazuje toto nařízení, podléhá veškeré zboží vstupující na celní území Unie z Libye nebo je opouštějící do Libye, pravidlům upravujícím povinnost poskytnout informace před vstupem nebo výstupem, která jsou uvedena v příslušných ustanoveních o souhrnných vstupních a výstupních prohlášeních jakož i celních prohlášeních v nařízení (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (5) a v nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se teto celní kodex provádí (6), a dále osoba podávající tyto informace, uvede v prohlášení, zda je zboží uvedeno na společném vojenském seznamu nebo v tomto nařízení, a pokud jeho vývoz vyžaduje povolení, uvede údaje o poskytnuté vývozní licenci. Tyto dodatečné prvky jsou podávány příslušným celním orgánům dotyčného členského státu buď písemně nebo případně s použitím celního prohlášení.

Článek 5

1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům a orgánům uvedeným v příloze II a III nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány.

2. Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být, přímo ani nepřímo, poskytnuty fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v příloze II a III nebo v jejich prospěch.

3. Zakazuje se vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo výsledkem je přímé či nepřímé obcházení opatření uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 6

1. V příloze II jsou uvedeny fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány, které byly určeny Radou bezpečnosti Spojených národů nebo Výborem pro sankce v souladu odstavcem 22 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011).

2. Příloha III obsahuje fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány, které nejsou uvedeny v příloze II a které určila Rada v souladu s čl. 6 odst. 1 rozhodnutí 2011/137/SZBP jako osoby, které se účastnily nebo spolupůsobily v nařizování, kontrole či jiném řízení, na páchání vážného porušování lidských práv vůči lidem v Libyi, včetně toho, že se účastnily či spolupůsobily na plánování, nařizování, vyhlašování nebo provádění útoků v rozporu s mezinárodním právem, včetně leteckého bombardování, na civilní obyvatelstvo a civilní zařízení, nebo jednotlivce či subjekty jednající jejich jménem nebo na jejich příkaz nebo subjekty v jejich vlastnictví či pod jejich kontrolou.

3. V přílohách II a III se uvedou důvody pro zařazení daných osob, subjektů a orgánů na seznam, jak je stanovila Rada bezpečnosti OSN nebo Výbor pro sankce, pokud jde o přílohu II.

4. V přílohách II a III se rovněž uvedenou případné dostupné informace nezbytné k identifikaci dotyčných fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů, poskytnuté Radou bezpečnosti OSN nebo Výborem pro sankce, pokud jde o přílohu II. Pokud jde o fyzické osoby, tyto informace mohou zahrnovat jména, včetně přezdívek, datum a místo narození, státní příslušnost, čísla pasu a průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci či povolání. Pokud jde o právnické osoby, subjekty a orgány, tyto informace mohou zahrnovat název, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání. Příloha II rovněž obsahuje datum určení Radou bezpečnosti nebo Výborem pro sankce.

Článek 7

1. Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány členských států uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je uveden v příloze IV, povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů anebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud rozhodly, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)	nezbytné pro uspokojení základních potřeb osob uvedených v příloze II nebo III a na nich závislých rodinných příslušníků, včetně úhrad za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypotéky, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určené výlučně k úhradě přiměřených profesních odměn a k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)	určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů

pod podmínkou, že pokud se povolení týká osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze II, dotyčný členský stát oznámí Výboru pro sankce takové určení a o jeho záměr udělit povolení a Výbor pro sankce nevznese námitku proti takovému postupu do pěti pracovních dnů od oznámení.

2. Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány členských států uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je uveden v příloze IV, povolit uvolnění určitých zmrazených prostředků či hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění jistých zmrazených prostředků či hospodářských zdrojů, jakmile shledají, že zmrazené prostředky či hospodářské zdroje jsou nutné k výjimečným výdajům, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	pokud se povolení týká osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze II, Výbor pro sankce byl členským státem informován o tomto určení a schválil je a

b)	pokud se povolení týká osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze III, příslušný orgán oznámil důvody pro přiznání konkrétního povolení ostatním příslušným orgánům členských států a Komisi nejpozději dva týdny před povolením.

Článek 8

Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány členských států uvedené v příloze IV povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud jsou splněny tyto podmínky:

dotčené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem soudcovského, správního nebo rozhodčího zástavního práva, které vzniklo přede dnem, kdy byly osoba, subjekt nebo orgán uvedené v článku 4 zařazeny do přílohy II, nebo se na ně vztahuje soudní, správní nebo arbitrážní rozhodnutí vydané před tímto dnem;

b)	dotčené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení pohledávek zajištěných takovým zástavním právem nebo uznaných jako platné takovým rozhodnutím, a to v mezích stanovených příslušnými právními předpisy, jimiž se řídí práva osob majících takové nároky;

c)	zástavní právo nebo rozhodnutí není ve prospěch osoby, subjektu či orgánu uvedených v příloze II nebo III a

d)	uznání zástavního práva nebo rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

e)	pokud se povolení týká osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze II, Výbor pro sankce byl členským státem informován o zástavním právu nebo soudním rozhodnutí, a

f)	pokud se povolení týká osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze III, příslušný členský stát informoval ostatní členské státy a Komisi o jakémkoli uděleném povolení.

Článek 9

1. Ustanovení čl. 5 odst. 2 se nevztahují na připisování na zmrazené účty:

a)	úroků nebo jiných výnosů z těchto účtů nebo

b)	plateb splatných podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, kdy byly fyzická či právnická osoba, subjekt nebo orgán uvedený v článku 5 určen Výborem pro sankce, Radou bezpečnosti nebo Radou.

pokud jsou veškeré takové úroky, jiné výnosy nebo platby zmrazeny podle čl. 5 odst. 1.

2. Ustanovení čl. 5 odst. 2 nebrání finančním ani úvěrovým institucím v Unii v připisování finančních prostředků na zmrazené účty v případech, kdy přijímají finanční prostředky převáděné na účet fyzické či právnické osoby, subjektu nebo orgánu uvedených na seznamu, za předpokladu, že tyto přírůstky na účtech budou rovněž zmrazeny. Dotčená finanční nebo úvěrová instituce neprodleně uvědomí o těchto transakcích příslušný orgán.

Článek 10

Odchylně od článku 5 a v případě, kdy je splatná platba osoby, subjektu nebo orgánu uvedených v příloze II nebo III na základě smlouvy nebo dohody, které dotčená osoba nebo dotčený subjekt či orgán uzavřely, nebo závazku, který této osobě, subjektu nebo orgánu vznikl, přede dnem, kdy byly určeny, mohou příslušné orgány členských států uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je uveden v příloze IV, a za podmínek, které považují za vhodné, povolit uvolnění určitých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

dotčený příslušný orgán shledal, že:

i)	finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity k platbě osobou, subjektem nebo orgánem uvedeným v příloze II nebo III;

ii)	platba není v rozporu s čl. 5 odst. 2;

b)	pokud se povolení týká osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze II, příslušný členský stát uvědomil Výbor pro sankce deset dnů předem o záměru poskytnout povolení,

c)	pokud se povolení týká osoby, subjektu nebo orgánu uvedeného v příloze III, příslušný členský stát uvědomil ostatní členské státy a Komisi nejméně dva týdny předem o svém rozhodnutí a záměru poskytnout povolení.

Článek 11

1. Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů nebo odmítnutí dát je k dispozici, učiněné v dobré víře na základě toho, že takový krok je v souladu s tímto nařízením, nezakládá jakoukoli odpovědnost fyzické nebo právnické osoby nebo subjektu provádějících takové kroky, nebo jejich vedoucích pracovníků nebo zaměstnanců, neprokáže-li se, že finanční prostředky a hospodářské zdroje byly zmrazeny nebo zadrženy v důsledku nedbalosti.

2. Zákaz uvedený v čl. 5 odst. 2 nezakládá jakoukoli odpovědnost fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, které zpřístupnily finanční prostředky nebo hospodářské zdroje, pokud nevěděly a neměly rozumný důvod předpokládat, že svým jednáním daný zákaz porušují.

Článek 12

Libyjské vládě, ani jakékoli osobě nebo subjektu, která vznese nárok jejím prostřednictvím či v její prospěch, se nepřiznají žádné nároky, a to ani kompenzace nebo jiný nárok tohoto druhu, jako je nárok na započtení pohledávek nebo nárok v rámci záruky v souvislosti s jakoukoli smlouvou nebo transakcí, jejíž plnění bylo přímo či nepřímo, zcela či částečně dotčeno z důvodu opatření, o nichž bylo rozhodnuto podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011), včetně opatření Unie nebo kteréhokoli členského státu k provedení příslušných rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN nebo opatření stanovených tímto rozhodnutím nebo v souladu nebo ve spojitosti s nimi.

Článek 13

1. Aniž jsou dotčeny příslušné předpisy o ohlašování, důvěrnosti údajů a služebním tajemství, fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány:

neprodleně poskytnou příslušnému orgánu členského státu, ve kterém mají své bydliště nebo sídlo, uvedenému na internetových stránkách, jejichž seznam je v příloze IV, veškeré informace, které mohou usnadnit dodržování tohoto nařízení, jako jsou informace o účtech a částkách zmrazených v souladu s článkem 4, a předají tyto informace buď přímo, nebo prostřednictvím členských států Komisi a

b)	spolupracují s tímto příslušným orgánem při ověřování těchto informací.

2. Veškeré informace poskytnuté nebo obdržené v souladu s tímto článkem se použijí pouze pro účely, pro něž byly poskytnuty nebo obdrženy.

Článek 14

Členské státy a Komise se neprodleně navzájem informují o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a předávají si veškeré důležité informace, které mají k dispozici v souvislosti s tímto nařízením, zejména informace o porušování tohoto nařízení,o obtížích spojených s jeho prosazováním a o rozhodnutích vnitrostátních soudů.

Článek 15

Komise je oprávněna měnit přílohu IV na základě informací poskytnutých členskými státy.

Článek 16

1. Pokud Rada bezpečnosti OSN nebo Výbor pro sankce zařadí fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán na seznam, Rada zařadí tuto fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán do přílohy II.

2. Pokud Rada rozhodne o tom, že se na fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán mají vztahovat opatření uvedená v čl. 5 odst. 1, změní odpovídajícím způsobem přílohu III.

3. Rada sdělí své rozhodnutí fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu uvedeným v odstavcích 1 a 2, včetně důvodů jejich zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, čímž těmto fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům umožní se k této záležitosti vyjádřit.

4. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada přezkoumá své rozhodnutí a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán o této skutečnosti informuje.

5. Pokud OSN rozhodne vyjmout fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt nebo orgán ze seznamu nebo pozměnit identifikační údaje o fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu uvedených na seznamu, změní Rada odpovídajícím způsobem přílohu II.

6. Seznam uvedený v příloze III se pravidelně přezkoumává, a to alespoň jednou za 12 měsíců.

Článek 17

1. Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. Členské státy oznámí Komisi tatko stanovené sankce neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí veškeré pozdější změny.

Článek 18

Pokud se v tomto nařízení ukládá povinnost oznámit určité skutečnosti Komisi, informovat Komisi nebo s ní jinak komunikovat, použije se pro tyto účely adresa a další kontaktní údaje uvedené v příloze III.

Článek 19

Toto nařízení se použije:

a)	na území Unie včetně jejího vzdušného prostoru,

b)	na palubě letadla nebo plavidla v pravomoci některého členského státu,

c)	na každou osobu nacházející se na území Unie nebo mimo něj, která je státním příslušníkem některého členského státu,

d)	na každou právnickou osobu, subjekt nebo orgán založený nebo zřízený podle práva některého členského státu,

e)	na každou právnickou osobu, subjekt nebo orgán v souvislosti s jakoukoli podnikatelskou činností vykonávanou zcela nebo částečně v rámci Unie.

Článek 20

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. března 2011.

Za Radu

předseda

MARTONYI J.

(1) Viz strana 53 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(3) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(4) Úř. věst. C 69, 18.3.2010, s. 19.

(5) Úř. Věst. L 302, 19.10.1992, s. 1

(6) Úř. Věst. L 253, 11.10.1993, s.1

PŘÍLOHA I

Seznam vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi ve smyslu článků 2, 3 a 4

Tyto palné zbraně, střelivo a jejich příslušenství:

1.1	palné zbraně, které nepodléhají kontrole podle bodů ML 1 a ML 2 Společného vojenského seznamu Evropské unie (1) (EU);

1.2	střelivo speciálně určené pro palné zbraně na seznamu 1.1 a pro ně speciálně určené součásti;

1.3	zbraňová mířidla, která nepodléhají kontrole podle Společného vojenského seznamu.

2.	Bomby a granáty, které nepodléhají kontrole podle Společného vojenského seznamu.

Tato vozidla:

3.1	vozidla vybavená vodním dělem, speciálně určená nebo upravená pro účely potlačení nepokojů;

3.2	vozidla speciálně určená nebo upravená, aby elektřinou rozháněla útočící demonstranty;

3.3	vozidla zvlášť určená nebo upravená k odstraňování barikád, včetně neprůstřelného stavebního zařízení;

3.4	vozidla speciálně určená pro převoz nebo přemístění vězněných nebo zadržených osob;

3.5	vozidla speciálně určená k rozmísťování mobilních překážek;

3.6

součásti pro vozidla uvedená v bodech 3.1 až 3.5 speciálně určená pro účely potlačení nepokojů.

Poznámka 1

Tato položka nezahrnuje vozidla speciálně určená pro hasičské účely.

Poznámka 2

Pro účely položky 3.5 pojem „vozidla“ zahrnuje přívěsy.

Tyto výbušné látky a související vybavení:

4.1

vybavení a zařízení speciálně určené pro vyvolání explozí elektrickými nebo neelektrickými prostředky, včetně odpalovacích zařízení, rozbušek, roznětek a zápalnic, a součásti pro ně speciálně určené; s výjimkou vybavení, zařízení nebo součástí speciálně určených pro konkrétní komerční využití, které zahrnují uvedení v pohyb nebo provoz explozivními prostředky jiného vybavení nebo zařízení, jejichž funkcí nevznikají exploze (například nafukovače airbagů v automobilech, elektrické přepěťové pojistky spouštěčů hasicích přístrojů);

4.2	nálože s lineárním ničivým působením, které nepodléhají kontrole podle Společného vojenského seznamu;

4.3

tyto jiné výbušniny a jejich příslušenství, které nepodléhají kontrole podle Společného vojenského seznamu;

amatol;

b)	nitrocelulóza (s obsahem dusíku vyšším než 12,5 %);

c)	nitroglykol;

d)	pentaerythritol-tetranitrát (PETN);

e)	pikrylchlorid;

f)	2,4,6-trinitrotoluen (TNT).

Toto ochranné vybavení, které nepodléhá kontrole podle bodu ML 13 Společného vojenského seznamu:

5.1	neprůstřelné vesty poskytující ochranu proti střelbě nebo bodnutí;

5.2

neprůstřelné přilby nebo přilby s ochranou proti šrapnelům, policejní přílby, ochranné štíty a neprůstřelné štíty.

Poznámka:

Tato položka nezahrnuje:

—	vybavení speciálně určené pro sportovní činnosti;

—	vybavení speciálně určené pro zajištění požadavků bezpečnosti práce.

6.	Simulátory, které nepodléhají kontrole podle bodu ML 14 Společného vojenského seznamu, pro výcvik používání střelných zbraní a pro ně speciálně určené programové vybavení.

7.	Zařízení pro noční vidění a termovizi a elektronkové zesilovače obrazu, které nepodléhají kontrole podle Společného vojenského seznamu.

8.	Žiletkový ostnatý drát.

9.	Vojenské nože, bojové nože a bajonety s ostřím delším než 10 cm.

10.	Výrobní zařízení speciálně určené pro položky uvedené v tomto seznamu.

11.	Zvláštní technologie pro vývoj, výrobu nebo používání položek uvedených v tomto seznamu.

(1) Úř. věst. C 69, 18.3.2010, s. 19.

PŘÍLOHA II

Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 6 odst. 1

1.	KADDÁFÍ, Ajša Muammar (QADHAFI, Aisha Muammar) Datum narození: 1978. Místo narození: Tripolis, Libye. Dcera Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

2.	KADDÁFÍ, Hannibal Muammar (QADHAFI, Hannibal Muammar) Číslo pasu: B/002210. Datum narození: 20.9.1975. Místo narození: Tripolis, Libye. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

3.	KADDÁFÍ, Chamis Muammar (QADHAFI, Khamis Muammar) Datum narození: 1978. Místo narození: Tripolis, Libye. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Velení vojenským jednotkám zapojeným do potlačování demonstrací. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

KADDÁFÍ, Muammar Muhammad Abú Minjar (QADHAFI, Muammar Mohammed Abu Minyar)

Datum narození: 1942. Místo narození: Sirte, Libye.

Vedoucí představitel revoluce, vrchní velitel ozbrojených sil. Odpovědnost za příkaz k potlačení demonstrací, porušování lidských práv.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

5.	KADDÁFÍ, Mutassím (QADHAFI, Mutassim) Datum narození: 1976. Místo narození: Tripolis, Libye. Národní bezpečnostní poradce. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

KADDÁFÍ, Saíf al-Islám (QADHAFI, Saif al-Islam)

Ředitel Kaddáfího nadace. Číslo pasu: B014995. Datum narození: 25.6.1972.

Místo narození: Tripolis, Libye.

Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Štvavá veřejná prohlášení podněcující k násilí vůči demonstrantům.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

PŘÍLOHA III

Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 6 odst. 2

Jméno

Identifikační údaje

Důvody

Datum zařazení do seznamu

ABDULHAFIZ, Colonel Mas'ud

Funkce: velitel ozbrojených sil

Třetí v linii velení ozbrojených sil. Důležitá úloha ve vojenském zpravodajství.

28.2.2011

ABDUSSALAM, Abdussalam Mohammed

Funkce: vedoucí Organizace pro boj proti terorismu a vnější bezpečnost

Datum narození: 1952

Místo narození: Tripolis, Libye.

Významný člen revolučního výboru. Blízký stoupenec Muammara KADDÁFÍHO.

28.2.2011

ABU SHAARIYA

Funkce: zástupce vedoucího Organizace pro vnější bezpečnost

Významný představitel režimu. Švagr Muammara KADDÁFÍHO.

28.2.2011

ASHKAL, Al-Barrani

Funkce: zástupce ředitele vojenského zpravodajství.

Vysoce postavený představitel režimu.

28.2.2011

ASHKAL, Omar

Funkce: vedoucí Hnutí revolučních výborů

Místo narození: Sirte, Libye.

Revoluční výbory se podílely na násilí vůči demonstrantům.

28.2.2011

AL-BAGHDADI, Dr Abdulqader Mohammed

Funkce: Vedoucí styčného úřadu revolučních výborů.

Číslo pasu: B010574

Datum narození: 1. července 1950

Revoluční výbory se podílely na násilí vůči demonstrantům.

28.2.2011

DIBRI, Abdulqader Yusef

Funkce: Vedoucí osobní ochranky Muammara Kaddáfího.

Datum narození: 1946

Místo narození: Houn, Libye.

Odpovědnost za ochranu představitelů režimu. V minulosti řízení násilí vůči disidentům.

28.2.2011

DORDA, Abu Zayd Umar

Funkce: ředitel Organizace pro vnější bezpečnost.

Věrný stoupenec režimu. Vedoucí zahraniční zpravodajské služby.

28.2.2011

JABIR, Major General Abu Bakr Yunis

Funkce: Ministr obrany.

Datum narození: 1952

Místo narození: Jalo, Libye.

Celková odpovědnost za jednání ozbrojených sil.

28.2.2011

10.

MATUQ, Matuq Mohammed

Funkce: Tajemník pro veřejné služby.

Datum narození: 1956

Místo narození: Khoms

Vysoce postavený představitel režimu. Zapojen do revolučních výborů. V minulosti zapojen do potlačování opozice a do násilných činů.

28.2.2011

11.

KADDAF AL-DAM, Ahmed Mohammed

Datum narození: 1952

Místo narození: Egypt

Bratranec Muammara KADDÁFÍHO. Má se za to, že od roku 1995 velí elitnímu ozbrojenému praporu pověřenému osobní ochranou Kaddáfího a že zastává klíčové postavení v Organizaci pro vnější bezpečnost. Je zapojen do plánování operací vůči libyjským disidentům žijícím v zahraničí a byl přímo zapojen do teroristické činnosti

28.2.2011

12.

KADDAF AL-DAM, Sayyid Mohammed

Datum narození: 1948

Místo narození: Sirte, Libye.

Bratranec Muammara KADDÁFÍHO. V 80. letech minulého století byl Sayyid zapojen do organizovaných smrtících útoků proti disidentům a údajně nese odpovědnost za několik zabití v Evropě. Má se rovněž za to, že se podílel na zadávání zbrojních zakázek.

28.2.2011

13.

KADDÁFÍ, Mohammed Muammar

Funkce: předseda libyjské společnosti všeobecných poštovních a telekomunikačních služeb.

Datum narození: 1970

Místo narození: Tripolis, Libye.

Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

14.

KADDÁFÍ, Saadi

Funkce: Velitel zvláštních sil.

Číslo pasu: 014797

Datum narození: 25. května 1973

Místo narození: Tripolis, Libye.

Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Velení vojenským jednotkám zapojeným do potlačování demonstrací.

28.2.2011

15.

KADDÁFÍ, Saif al-Arab

Datum narození: 1982

Místo narození: Tripolis, Libye.

Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

16.

AL-SENUSSI, Colonel Abdullah (Al-Megrahi)

Funkce: Ředitel vojenského zpravodajství.

Datum narození: 1949

Místo narození: Súdán.

Zapojení vojenského zpravodajství do potlačování demonstrací. V minulosti podezření na zapojení do masakru ve vězení v Abú Sálim. Odsouzen v nepřítomnosti za bombový útok na let UTA. Švagr Muammara KADDÁFÍHO.

28.2.2011

17.

AL-BARASSI, Safia Farkash

Datum narození: 1952

Místo narození: Al Bayda, Libye.

Manželka Muammara KADDÁFÍHO.

Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

18.

SALEH, Bachir

Datum narození: 1946

Místo narození: Traghen.

Vedoucí kabinetu vůdce.

Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

19.

General TOHAMI, Khaled

Datum narození: 1946

Místo narození: Genzur

Ředitel Úřadu pro vnitřní bezpečnost.

Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

20.

FARKASH, Mohammed Boucharaya

Datum narození: 1. července 1949.

Místo narození: Al-Bayda

Ředitel zpravodajství v Úřadu pro vnější bezpečnost.

Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

PŘÍLOHA IV

Seznam příslušných orgánů v členských státech podle čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1, článku 10 a čl. 13 odst. 1 a adresa pro účely oznamování Evropské komisi

A. Příslušné orgány v členských státech:

BELGIE

http://www.diplomatie.be/eusanctions

BULHARSKO

http://www.mfa.government.bg

ČESKÁ REPUBLIKA

http://www.mfcr.cz/mezinarodnisankce

DÁNSKO

http://www.um.dk/da/menu/Udenrigspolitik/FredSikkerhedOgInternationalRetsorden/Sanktioner/

NĚMECKO

http://www.bmwi.de/BMWi/Navigation/Aussenwirtschaft/Aussenwirtschaftsrecht/embargos.html

ESTONSKO

http://www.vm.ee/est/kat_622/

IRSKO

http://www.dfa.ie/home/index.aspx?id=28519

ŘECKO

http://www.mfa.gr/www.mfa.gr/en-US/Policy/Multilateral+Diplomacy/Global+Issues/International+Sanctions/

ŠPANĚLSKO

http://www.maec.es/es/MenuPpal/Asuntos/Sanciones%20Internacionales/Paginas/Sanciones_%20Internacionales.aspx

FRANCIE

http://www.diplomatie.gouv.fr/autorites-sanctions/

ITÁLIE

http://www.esteri.it/MAE/IT/Politica_Europea/Deroghe.htm

KYPR

http://www.mfa.gov.cy/sanctions

LOTYŠSKO

http://www.mfa.gov.lv/en/security/4539

LITVA

http://www.urm.lt

LUCEMBURSKO

http://www.mae.lu/sanctions

MAĎARSKO

http://www.kulugyminiszterium.hu/kum/hu/bal/Kulpolitikank/nemzetkozi_szankciok/

MALTA

http://www.doi.gov.mt/EN/bodies/boards/sanctions_monitoring.asp

NIZOZEMSKO

http://www.minbuza.nl/sancties

RAKOUSKO

http://www.bmeia.gv.at/view.php3?f_id=12750&LNG=en&version=

POLSKO

http://www.msz.gov.pl

PORTUGALSKO

http://www.min-nestrangeiros.pt

RUMUNSKO

http://www.mae.ro/node/1548

SLOVINSKO

http://www.mzz.gov.si/si/zunanja_politika/mednarodna_varnost/omejevalni_ukrepi/

SLOVENSKO

http://www.foreign.gov.sk

FINSKO

http://formin.finland.fi/kvyhteistyo/pakotteet

ŠVÉDSKO

http://www.ud.se/sanktioner

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

www.fco.gov.uk/competentauthorities

B. Adresa pro zasílání oznámení nebo jinou komunikaci s Evropskou komisí:

European Commission

Foreign Policy Instruments Service

CHAR 12/106

B-1049 Bruxelles/Brussel

Belgie

E-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu

Tel.: +32 2 295 55 85

Fax: +32 2 299 08 73

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 205/2011

ze dne 28. února 2011

o změně nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 3, 5 a 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Předchozí šetření a stávající antidumpingová opatření

(1)

V srpnu 2001 uložila Rada nařízením (ES) č. 1676/2001 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 0 % do 62,6 % uloženého na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vyvážejících výrobců se zbytkovou celní sazbou 53,3 % na dovoz od všech ostatních společností.

(2)	V březnu 2006 Rada nařízením (ES) č. 366/2006 (3) změnila opatření uložená nařízením (ES) č. 1676/2001. S přihlédnutím ke zjištěním z přezkumu konečných vyrovnávacích cel před pozbytím platnosti uvedeným v nařízení Rady (ES) č. 367/2006 (4) bylo uloženo antidumpingové clo v rozmezí od 0 % do 18 %.

(3)	V srpnu 2006 Rada na základě prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu změnila nařízením (ES) č. 1288/2006 (5) konečné antidumpingové clo uložené tomuto výrobci nařízením (ES) č. 1676/2001.

(4)

V září 2006 Rada na základě žádosti nového vyvážejícího výrobce nařízením (ES) č. 1424/2006 (6) změnila nařízení (ES) č. 1676/2001, pokud jde o výrobce PET filmu v Indii. Se zohledněním rozpětí vývozní subvence dotčené společnosti, které bylo zjištěno v antisubvenčním šetření vedoucím k přijetí nařízení (ES) č. 367/2006, stanovilo pozměněné nařízení pro tuto společnost dumpingové rozpětí na 15,5 % a sazbu antidumpingového cla na 3,5 %. Jelikož pro tuto společnost nebylo stanoveno individuální vyrovnávací clo, byla použita sazba stanovená pro všechny ostatní společnosti.

(5)

V listopadu 2007 Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního antidumpingového nařízení uložila nařízením (ES) č. 1292/2007 (7) konečné antidumpingové clo na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie. Stejným nařízením byl zastaven částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení, který byl omezen na jednoho indického vyvážejícího výrobce.

(6)

V lednu 2009 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu zahájeného Komisí z vlastní iniciativy a týkajícího se subvencování pěti indických výrobců PET filmu změnila nařízením (ES) č. 15/2009 (8) konečné antidumpingové clo uložené těmto společnostem nařízením (ES) č. 1292/2007 a konečné vyrovnávací clo uložené těmto společnostem nařízením (ES) č. 367/2006.

(7)

Nařízení (ES) č. 1292/2007 rovněž zachovalo rozšíření opatření na Brazílii a Izrael, přičemž některé společnosti byly z těchto opatření vyňaty. Poslední změna nařízení (ES) č. 1292/2007 byla v tomto smyslu provedena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 806/2010 ze dne 13. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1292/2007 a (ES) č. 367/2006, pokud jde o vynětí z opatření stanovených těmito nařízeními jednoho izraelského vývozce a o ukončení celní evidence dovozu od tohoto vývozce (9).

(8)	Je třeba připomenout, že na společnost Vacmet India Limited se uplatňuje zbytkové antidumpingové clo ve výši 17,3 % na základě nařízení (ES) č. 1292/2007.

2. Stávající vyrovnávací opatření

(9)	Je rovněž třeba uvést, že na společnost Vacmet India Limited se uplatňuje vyrovnávací clo ve výši 19,1 % na základě nařízení (ES) č. 367/2006 v platném znění.

3. Žádost o částečný prozatímní přezkum

(10)

Dne 7. srpna 2009 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost o přezkum, jenž by byl omezen na dumping, podala společnost Vacmet India Limited, vyvážející výrobce z Indie (dále jen „žadatel“). Ve své žádosti žadatel uvedl, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření uložena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel poskytl přímé důkazy o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

4. Zahájení přezkumu

(11)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila dne 14. ledna 2010 v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na přezkum dumpingu ve vztahu k žadateli.

(12)

Šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu také mělo posoudit, zda je třeba v závislosti na zjištěních přezkumu změnit celní sazbu v současnosti platnou pro dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří nejsou jednotlivě vyjmenováni v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1292/2007, tj. antidumpingovou celní sazbu platnou pro „všechny ostatní společnosti“ v Indii.

(13)	Dne 14. ledna 2010 Komise rovněž zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (11) zahájila částečný prozatímní přezkum vyrovnávacích opatření omezený na přezkum subvencování ve vztahu k žadateli.

5. Šetření

(14)	Šetření míry dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(15)	Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumného šetření oficiálně informovala žadatele, úřady země vývozu a výrobní odvětví v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a být vyslechnuty.

(16)	S cílem získat informace nezbytné pro šetření zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(17)	Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu. V provozovnách žadatele se uskutečnila inspekce na místě.

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

(18)	Výrobkem, jehož se týká tento přezkum, je výrobek vymezený v nařízení, kterým se ukládají platná opatření (nařízení (ES) č. 1292/2007), tedy polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

2. Obdobný výrobek

(19)

Jako v předchozích šetřeních se i během tohoto šetření ukázalo, že PET film vyráběný v Indii a vyvážený do Unie a PET film vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii a také PET film vyráběný a prodávaný v EU výrobci v Unii mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní využití.

(20)	Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. DUMPING

a) Běžná hodnota

(21)

K určení běžné hodnoty bylo nejprve stanoveno, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, konkrétně zda tento prodej představoval 5 % objemu prodeje dotčeného výrobku vyvezeného do EU. Komise dospěla k závěru, že žadatel prodával obdobný výrobek na domácím trhu v celkově reprezentativním objemu. Tato zkouška reprezentativnosti byla poté provedena u jednotlivých druhů výrobku. Bylo zjištěno, že dva druhy nebyly na domácím trhu prodávány vůbec.

(22)

Komise následně zkoumala, zda může být prodej obdobného výrobku na domácím trhu považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na indickém domácím trhu v průběhu období šetření. Bylo zjištěno, že více než 90 % domácího prodeje bylo ziskových.

(23)

Bylo zjištěno, že pokud jde o druhy výrobků prodávané na domácím trhu, jež prošly zkouškou reprezentativnosti uvedenou v 21. bodě odůvodnění výše, u jednoho druhu výrobku nebyla žádná transakce domácího prodeje zisková, a tyto transakce tedy neproběhly v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(24)

Pokud jde o druhy výrobků prodávané na domácím trhu v Indii v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena na základě cen zaplacených odběrateli, kteří nejsou ve spojení podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení, nebo splatných. Pokud jde o ostatní druhy, konkrétně druh uvedený ve 23. bodě odůvodnění výše a druhy, jež nejsou prodávány na domácím trhu, byla běžná hodnota určena na základě výrobních nákladů žadatele u dotčených vyvezených vzorů s připočtením přiměřené částky na odbyt, obecné a správní výdaje a zisk podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(25)	S ohledem na vysokou úroveň ziskovosti domácího prodeje v běžném obchodním styku byly částky na odbyt, obecné a správní výdaje a zisk založeny na všech domácích prodejích obdobného výrobku na domácím trhu.

b) Vývozní cena

(26)	Ve všech případech, kdy se PET film vyvážel přímo nezávislým odběratelům v EU, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen.

(27)	Pokud jde o prodej na vývoz do EU, který se uskutečnil prostřednictvím společnosti ve spojení, byla vývozní cena stanovena na základě cen, za něž byly dovážené výrobky prodány prvnímu nezávislému kupujícímu v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(28)

Za tímto účelem byly provedeny úpravy všech nákladů vzniklých mezi dovozem a opětovným prodejem prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie. U těchto prodejů byla rovněž odečtena přiměřená částka na odbyt, obecné a správní výdaje a zisk. Procentní podíl použitý k výpočtu zisku a nákladů na odbyt a obecné a správní výdaje byly v souladu s podílem uvedeným ve výsledovce a rozvaze společnosti ve spojení.

c) Srovnání

(29)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byly provedeny náležité úpravy, které se týkaly nákladů na dopravu a pojištění, manipulačních nákladů, nákladů při nakládání a vedlejších nákladů, provizí, finančních nákladů a nákladů na balení, které žadatel v odůvodněných případech platí.

d) Dumpingové rozpětí

(30)	V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle druhu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku. Toto srovnání neprokázalo existenci dumpingu.

D. TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ

(31)	Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda změněné okolnosti, jak je uvádí žadatel, lze přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(32)	Šetření ukázalo, že indikativní dumpingové rozpětí vypočítané v souvislosti s prodejem na vývoz žadatele do třetích zemí bylo během období přezkumného šetření rovněž negativní. Pokud jde o objem, tento prodej byl několikanásobně větší než prodej na vývoz do EU.

(33)

Bylo rovněž zjištěno, že žadatel od roku 2007 značným způsobem investoval do zlepšení svého výrobního procesu a do výroby základní suroviny, která je nezbytná k výrobě dotčeného výrobku. Tyto změny vedly zejména ke snížení nákladů, a vysvětluje se tak přímý dopad na dumpingové rozpětí společnosti. Lze mít za to, že změna okolností je trvalé povahy.

(34)

Proto se má za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento prozatímní přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění tohoto prozatímního přezkumu. Proto byl učiněn závěr, že se tyto změny okolností považují za trvalé a že použití současné výše antidumpingových opatření již nemá opodstatnění.

E. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(35)	S ohledem na výsledky tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku žadatelem na 0 %.

(36)

Podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (12) nesmí být žádný výrobek podroben zároveň antidumpingovému a vyrovnávacímu clu za účelem nápravy jedné a téže situace, která vzniká dumpingem nebo poskytnutím vývozní subvence. Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, na žadatele se vztahuje vyrovnávací clo. Vzhledem k tomu, že antidumpingové clo stanovené pro žadatele, pokud jde o dotčený výrobek, činí 0 %, v tomto případě k takové situaci nedochází.

(37)	Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zvažuje návrh změny celní sazby platné pro žadatele, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky.

(38)	Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a podle potřeby byla konečná zjištění odpovídajícím způsobem upravena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V tabulce v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1292/2007 se vkládá položka, která zní:

„Vacmet India Limited, Anant Plaza, IInd Floor, 4/117-2 A, Civil Lines, Church Road, Agra-282002, Uttar Pradesh, Indie

0,0

A992“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. února 2011.

Za Radu

předseda

FELLEGI T.

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 1.

(3) Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 6.

(4) Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 15.

(5) Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 270, 29.9.2006, s. 1.

(7) Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 1.

(8) Úř. věst. L 6, 10.1.2009, s. 1.

(9) Úř. věst. L 242, 15.9.2010, s. 6.

(10) Úř. věst. C 8, 14.1.2010, s. 27.

(11) Úř. věst. C 8, 14.1.2010, s. 29.

(12) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/18

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 206/2011

ze dne 28. února 2011

o změně nařízení (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 15 odst. 1, čl. 19 odst. 1 a čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Předchozí šetření a stávající vyrovnávací opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (2) uložila Rada v prosinci 1999 konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu, v současnosti kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90, pocházejícího z Indie (dále jen „dotčený výrobek“). Opatření měla podobu valorického vyrovnávacího cla v rozmezí od 3,8 do 19,1 % uloženého na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 19,1 % uloženou na dovoz dotčeného výrobku od všech ostatních společností. Období šetření v rámci původního šetření trvalo od 1. října 1997 do 30. září 1998.

(2)

Nařízením (ES) č. 367/2006 (3) Rada v březnu 2006 zachovala konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 2597/1999 z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie, a to na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Období přezkumného šetření trvalo od 1. října 2003 do 30. září 2004.

(3)	V srpnu 2006 Rada na základě prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu změnila nařízením (ES) č. 1288/2006 (4) konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(4)	V září 2007 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování dalšího indického výrobce PET filmu změnila nařízením (ES) č. 1124/2007 (5) konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(5)

V lednu 2009 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování pěti indických výrobců PET filmu, který Komise zahájila z vlastního podnětu, změnila nařízením (ES) č. 15/2009 (6) konečné vyrovnávací clo uložené těmto společnostem nařízením (ES) č. 367/2006 a konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1292/2007 (7).

(6)	V červnu 2010 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu změnila prováděcím nařízením (EU) č. 579/2010 (8) konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(7)	Je třeba poznamenat, že na společnost Vacmet India Limited se v současné době na základě nařízení (ES) 367/2006 vztahuje vyrovnávací clo ve výši 19,1 %.

2. Stávající antidumpingová opatření

(8)	Je třeba poznamenat, že na společnost Vacmet India Limited se na základě nařízení (ES) 1292/2007 vztahuje zbytkové antidumpingové clo ve výši 17,3 %.

3. Zahájení částečného prozatímního přezkumu

(9)

Dne 7. srpna 2009 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle článku 19 základního nařízení. Žádost omezená na posouzení subvencování byla podána společností Vacmet India Limited, indickým vyvážejícím výrobcem (dále jen „žadatel“). Ve své žádosti žadatel uvedl, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel poskytl zjevné důkazy o tom, že k vyrovnání účinků subvencování není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

(10)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, informovala prostřednictvím oznámení zveřejněného dne 14. ledna 2010 v Úředním věstníku Evropské unie (9) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) o zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s článkem 19 základního nařízení, který se omezil na posouzení subvencování vzhledem k žadateli.

(11)

Šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu mělo také posoudit, zda je třeba v závislosti na zjištěních přezkumu změnit celní sazbu v současnosti platnou pro dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří nejsou jednotlivě vyjmenováni v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 367/2006, tj. celní sazbu platnou pro „všechny ostatní společnosti“ v Indii.

(12)	Komise rovněž prostřednictvím oznámení o zahájení přezkumu zveřejněného dne 14. ledna 2010 v Úředním věstníku Evropské unie (10) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření omezeného na posouzení dumpingu vzhledem k žadateli.

4. Šetření

(13)	Šetření míry subvencování se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)	Komise o zahájení částečného prozatímního šetření oficiálně informovala žadatele, indickou vládu a výrobní odvětví v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a být vyslechnuty.

(15)	K získání informací, které Komise považovala ke svému šetření za nezbytné, zaslala žadateli dotazník. Kromě toho zaslala dotazník také indické vládě.

(16)	Zatímco žadatel během šetření plně spolupracoval, příslušné orgány indické vlády odpovědi na dotazník ve stanovené lhůtě nepředložily. Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění subvencování. V provozovnách žadatele se uskutečnila inspekce na místě.

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

(17)	Výrobkem, jenž potvrdil tento přezkum, je výrobek vymezený v nařízení, kterým se ukládají platná opatření (nařízení Rady (ES) č. 367/2006), tedy polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

2. Obdobný výrobek

(18)

(19)	Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

C. SUBVENCOVÁNÍ

1. Úvod

(20)

Na základě informací předložených žadatelem a výrobním odvětvím Unie byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

a)	program Duty Entitlement Passbook (dále jen „program DEPB“);

b)	program Export Promotion Capital Goods (dále jen „program EPCG“);

c)	program předběžného povolení (dále jen „program PP“) (původně známý jako program předběžných licencí);

d)	kapitálové subvence.

(21)

Programy uvedené výše ve 20. bodě odůvodnění písm. a) až c) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. V tomto případě jsou během období přezkumného šetření důležité dva dokumenty zahraniční obchodní politiky: FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14. Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 řídí. Jsou uvedeny v publikaci „Příručka postupů, svazek I“ (dále jen „PP I 04-09“ a „PP I 09-14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(22)	Program výše uvedený pod písmenem d) spravují orgány státu Uttarpradéš.

2. Program DEPB

a) Právní základ

(23)	Podrobný popis programu DEPB je uveden v bodě 4.3 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitole 4 příruček PP I 04-09 a PP I 09-14.

b) Způsobilost

(24)	Pro tento program je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

c) Praktické provádění programu DEPB

(25)

Vývozce může zažádat o úvěry v rámci programu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto programu. Tyto sazby programu DEPB byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli.

(26)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto programu, musí vyvážet. V době vývozní transakce musí vývozce podat indickým orgánům prohlášení, že probíhá vývoz v rámci programu DEPB. K tomu, aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru DEPB, který má být poskytnut pro tuto vývozní transakci. V tomto okamžiku zná vývozce výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB.

(27)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPB při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Takové úvěry mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv zboží s výjimkou kapitálového zboží a zboží, pro něž existují dovozní omezení. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry v rámci programu DEPB jsou volně přenosné a platné po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání.

(28)

Žádosti o úvěry DEPB se vyplňují elektronicky a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Fakticky neexistují striktní lhůty pro podání žádosti o úvěry DEPB. Elektronický systém používaný ke správě programu DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podání uvedené v kapitole 4.47 příručky PP I 04-09 a PP I 09-14. Jak je navíc jasně stanoveno v kapitole 9.3 příručky PP I 04-09 a PP I 09-14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout, s uložením menší pokuty (tj. 10 % nároku).

(29)	Bylo zjištěno, že žadatel tento program během období přezkumného šetření využíval.

d) Závěry k programu DEPB

(30)

Program DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci programu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by jinak bylo splatné. Nadto úvěr DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zvyšuje jeho likviditu.

(31)	Navíc DEPB právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4) prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(32)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu článku 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá zejména žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody programu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy nárok na výhodu z programu DEPB.

e) Výpočet výše subvence

(33)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení a s metodikou výpočtu použitou pro tento program v nařízení (ES) č. 367/2006 byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto programu. V tom okamžiku se indická vláda zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné i výši úvěru DEPB, která bude pro tuto vývozní transakci poskytnuta, nemůže indická vláda rozhodovat o tom, zda subvenci udělí či nikoli. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z programu DEPB jako součet úvěrů získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto programu v období přezkumného šetření.

(34)

V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy v zájmu získání subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(35)	Sazba subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření pro žadatele činí 7,9 %.

3. Program EPCG

a) Právní základ

(36)	Podrobný popis programu EPCG je uveden v kapitole 5 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitole 5 příruček PP I 04-09 a PP I 09-14.

b) Způsobilost

(37)	Pro tento program jsou způsobilí vyvážející výrobci, vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatelé služeb.

c) Praktické provádění

(38)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti povoleno dovážet kapitálové zboží (nové a od dubna 2003 i použité kapitálové zboží staré až 10 let) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCG. Od dubna 2000 zajišťuje program sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na veškeré kapitálové zboží dovezené podle tohoto programu.

(39)

Držitel licence EPCG může také pořídit kapitálové zboží z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálového zboží využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto kapitálového zboží. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálového zboží držiteli licence EPCG.

(40)	Bylo zjištěno, že žadatel tohoto programu během období přezkumného šetření využíval.

d) Závěr k programu EPCG

(41)

Program EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla zakládá finanční příspěvek od indické vlády, protože tato úleva snižuje příjmy z cla indické vlády, které by bylo jinak splatné. Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozci, protože poplatky ušetřené při dovozu zvyšují jeho likviditu.

(42)	Navíc EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(43)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu článku 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové zboží není zahrnuto do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno ve výrobě vyvážených výrobků.

e) Výpočet výše subvence

(44)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého kapitálového zboží na dobu odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v dotčeném výrobním odvětví. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii. V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, od této částky odečteny.

(45)	V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(46)

Pokud jde o dovoz uskutečněný v rámci tohoto programu, šetření odhalilo, že množství položek mohlo být využito jak pro výrobu dotčeného výrobku, tak pro výrobu jiných výrobků. Bylo však zjištěno, že některé položky byly využity v továrně, jež se používá výhradně pro výrobu PET filmu. Proto pokud jde o výpočet výhody žadatele, měl by se jako vhodný jmenovatel pro tyto položky použít obrat vývozu dotčeného výrobku, a nikoli celkový obrat vývozu.

(47)	Sazba subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření pro žadatele činí 2,4 %.

4. Program předběžných povolení (PP)

a) Právní základ

(48)

Podrobný popis tohoto programu je uveden v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příruček PP I 04-09 a PP I 09-14. Tento program se během předchozího šetření, jež vedlo k uložení nyní platného konečného vyrovnávacího cla podle nařízení (ES) č. 367/2006, nazýval program předběžných licencí.

b) Způsobilost

(49)

Program předběžných povolení sestává z šesti podprogramů, jak je podrobněji popsáno v 50. bodě odůvodnění níže. Tyto podprogramy se mimo jiné liší v rozsahu způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na podpůrné výrobce, jsou způsobilí pro podprogram PP na fyzický vývoz a na roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro program PP na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 dokumentu FT 04-09, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz, jsou způsobilí pro podprogram PP na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podprogramů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

c) Praktické provádění

(50)

Předběžná povolení mohou být vydávána na:

i) Fyzický vývoz: Jedná se o hlavní podprogram. Umožňuje bezcelní dovoz vstupního materiálu potřebného k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. „Fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit indické území. Bezcelní dovozní množství a vývozní povinnost zahrnující typ výrobku určeného na vývoz jsou uvedeny v licenci.

ii) Roční potřebu: Toto povolení není určeno pro konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž pro širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, až po určitý limit stanovený podle jeho exportní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě veškerých položek spadajících do dané skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla.

iii) Dodávky meziproduktů: Tento podprogram se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a podílet se na procesu výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiál a pro tento účel může získat předběžné povolení na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt.

iv) Domnělý vývoz: Tento podprogram umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelní dovoz vstupů, které jsou potřebné pro výrobu zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím odběratelů vyjmenovaným v odst. 8.2 písm. b) až f), g), i) a j) dokumentu FT-policy 04-09. Domnělý vývoz odkazuje na ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, jako např. dodávky zboží pro jednotky orientované na vývoz nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní ekonomické zóně.

v) Předběžný příkaz k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“): Držitel předběžného povolení, který hodlá odebírat vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem použít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce v nich uvedených položek. Schválení ARO dává domácímu dodavateli nárok využívat výhod domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FT-policy 04-09 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V rámci mechanismu ARO jsou daně a cla vraceny dodavateli místo konečnému vývozci ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích vstupů i v případě dovezených vstupů.

vi) Tuzemský back-to-back akreditiv: Tento podprogram se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Na povolení pro přímý dovoz bude banka započítávat pouze hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FT-policy 04-09 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(51)	Žadatel získal během období přezkumného šetření úlevy spadající pod program předběžných povolení vztahující se k dotčenému výrobku. Žadatel využil jednoho podprogramu, a sice fyzického vývozu v rámci programu PP. Tudíž není nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podprogramů.

(52)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26 a 4.30 a dodatek 23 PP I 04-09 a PP I 09-14), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(53)

Pokud jde o podprogram, kterého během období přezkumného šetření využíval žadatel, tj. fyzický vývoz, bezcelní dovozní množství a vývozní povinnost jsou pevně stanoveny indickou vládou, pokud jde o množství a hodnotu, a zaznamenány v povolení. Kromě toho mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce pro doložení zaznamenány státními úředníky přímo do povolení. Objem dovozu povolený v rámci programu PP je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(54)

V rámci tohoto prozatímního přezkumného šetření bylo zjištěno, že požadavky ohledně ověřování stanovené indickými orgány nebyly dodrženy a dosud nebyly testovány v praxi. Žadatel nevedl žádný systém, na jehož základě by se dalo ověřit, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství, jak stanoví dokument FT-policy (dodatek 23) a příloha II část II odst. 4 základního nařízení. Ve skutečnosti neexistovaly žádné záznamy o skutečné spotřebě.

(55)

Změny ve správě zahraniční obchodní politiky 04-09, které nabyly účinnosti na podzim roku 2005 (povinné zasílání registru spotřeby indickým orgánům v rámci procedury pro splacení licencí), nebyly prozatím v případě tohoto žadatele uplatněny. V této fázi proto nebylo možné ověřit faktické uplatňování tohoto ustanovení.

d) Závěry k programu PP

(56)	Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřenému vývozci.

(57)	Navíc program PP na fyzický vývoz jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4) prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto programu.

(58)

Podprogram použitý v rámci tohoto případu nemůže být považován za přípustný systém navracení cla či systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinně svůj nový ani starý ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programu navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Standardní normy vstupů a výstupů pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné. Samotné standardní normy vstupů a výstupů nelze pokládat za systém pro ověřování skutečné spotřeby, jelikož podoba těchto standardních norem neumožňuje indické vládě s dostatečnou přesností ověřovat objem vstupů spotřebovaných při výrobě na vývoz. Navíc indická vláda neprovedla další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení).

(59)	Uvedený podprogram je proto napadnutelný.

e) Výpočet výše subvence

(60)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout nadměrné vrácení cla pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro program navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(61)

Výše subvencí pro žadatele, který využil programu PP, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci podprogramu během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(62)	Sazba subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření pro žadatele činí 0,2 %.

5. Kapitálové subvence (KS)

a) Právní základ

(63)

V předchozích šetřeních týkajících se PET filmu, včetně šetření, které vedlo k uložení v současné době platného konečného vyrovnávacího cla nařízením (ES) č. 367/2006, bylo prošetřeno několik indických státních programů zahrnujících pobídky poskytované místním společnostem. Státní programy spadají pod bod „Soustava programů pobídek“, jelikož sem mohou patřit pobídky různého druhu. Z předchozího šetření vyplynulo, že nárok společnosti na výhody by mohl být stanoven v certifikátu způsobilosti nebo v osvědčení o nároku. Nicméně pokud jde o stávající šetření, mohlo docházet k subvencím ad hoc, např. ke kapitálovým subvencím.

b) Způsobilost

(64)	K tomu, aby byly pro tento program způsobilé, platí jako obecné pravidlo, že společnosti musí investovat do méně rozvinutých oblastí státu, kde buď založí nový průmyslový podnik, nebo umístí rozsáhlou investici nebo diverzifikují stávající průmyslový podnik.

c) Praktické provádění

(65)

Podle odpovědí na dotazník žadatel v roce 2009 obdržel od vlády státu Uttarpradéš značnou částku kapitálové subvence na založení nových výrobních zařízení. Bylo vysvětleno, že tato kapitálová subvence, kterou společnost obdržela, je spojená se založením nových výrobních zařízení, tzn. má pokrýt náklady na investice vynaložené žadatelem. Podle žadatele se jednalo o čistou subvenci ve formě grantu v zájmu zlepšení rovných podmínek.

(66)

Šetření rovněž odhalilo, že žadatel je vzhledem k dříve vynaloženým investicím způsobilý pro vrácení DPH a centrální daně z prodeje odborem obchodních daní státu Uttarpradéš. V certifikátu způsobilosti je uvedena maximální částka, o niž může společnost žádat. Tohoto programu společnost využívala čtyři roky. Žádala každý měsíc o navrácení DPH a centrální daně z prodeje naúčtované při vnitrostátním a mezistátním prodeji, a to rovněž během období přezkumného šetření.

d) Závěr

(67)	Kapitálová subvence je přímý převod finančních prostředků, tj. grant žadateli. Jedná se o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jedná se o finanční příspěvek vlády státu Uttarpradéš, která dává žadateli přímou výhodu.

(68)

Vrácení DPH a centrální daně z prodeje představuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Vrácení daně představuje finanční příspěvek vlády státu Uttarpradéš, neboť tato úleva snižuje příjmy této vlády z daní, které by byly jinak splatné. Vrácení daně navíc žadateli poskytuje výhodu, protože ušetřené daně zvyšují jeho likviditu.

(69)

Subvence nejsou právně závislé na vývozní výkonnosti. Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany orgánů vlády státu Uttarpradéš však nebyla Komise schopna dospět k jasnému závěru o tomto programu, pokud jde o specificitu a praktické uplatňování tohoto zákona, jakož i o míru pravomocí, které má k dispozici orgán, který subvenci poskytuje, při rozhodování o žádostech. Skutečně nelze s jistotou rozhodnout, zda je splněno ustanovení čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. b), jelikož nebylo možné zjistit, zda vláda státu Uttarpradéš pro poskytnutí subvence uplatňovala objektivní kritéria nebo podmínky. Ačkoli bylo dokázáno, že program není právně specifický, není stále zřejmé, zda není specifický v praxi. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. c) a čl. 4 odst. 2 čtvrtého pododstavce základního nařízení.

e) Výpočet výše subvence

(70)

Pokud jde o kapitálové subvence obdržené žadatelem na založení nových výrobních zařízení, byla v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení výše subvence vypočtena na základě kapitálové subvence rozložené na dobu odpovídající běžné době amortizace/době životnosti kapitálového zboží v tomto výrobním odvětví, neboť subvence může být spojena se získáním stálých aktiv. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat a domácí prodej v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(71)

Pokud jde o vrácení DPH a centrální daně z prodeje, byla výše subvence vypočtena na základě výše vrácených daní během období přezkumného šetření. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový vývozní obrat a domácí prodej v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(72)	Na základě výše uvedených skutečností činí míra subvence zjištěná v souvislosti s těmito kapitálovými subvencemi během období přezkumného šetření pro žadatele 0,5 %.

6. Výše napadnutelných subvencí

(73)	Na žadatele se v současné době vztahuje vyrovnávací clo ve výši 19,1 %.

(74)

Částka napadnutelných subvencí pro žadatele, vyjádřená valoricky, zjištěná v průběhu tohoto částečného prozatímního přezkumu, činí 11,0 %, jak je uvedeno níže:

PROGRAM→	DEPB (11)	EPCG (11)	PP (11)	KS	Celkem
Společnost↓	%	%	%	%	%
Vacmet India Limited	7,9	2,4	0,2	0,5	11,0

(75)	Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že se míra subvencování dotčeného vyvážejícího výrobce snížila.

7. Vyrovnávací opatření

(76)	Rovněž se zkoumalo, zda lze změnu okolností, pokud jde o zkoumané programy, považovat za změnu trvalé povahy.

(77)

Šetření potvrdilo, že výše subvence pro žadatele se snížila na podstatně nižší úroveň, než kolik činí v současné době pro něj platné clo. Toto snížení celkové výše subvencí je způsobeno zejména značným poklesem výhod, jež jsou v rámci programu DEPB dostupné. Výše uvedené skutečnosti svědčí o tom, že žadatel bude i nadále příjemcem nižších subvencí, než je výše celní sazby, která se na něj nyní vztahuje.

(78)	Jelikož bylo prokázáno, že žadatel je příjemcem mnohem nižších subvencí než dříve a že bude pravděpodobně i nadále příjemcem subvencí nižších, než bylo určeno v rámci původního šetření, měla by být úroveň opatření změněna tak, aby zohlednila tato nová zjištění.

(79)	S ohledem na výše uvedené skutečnosti by změněné sazby vyrovnávacího cla měly být stanoveny novými sazbami subvencování, zjištěnými při tomto prozatímním částečném přezkumu, jelikož rozpětí újmy vypočtená při původním antisubvenčním šetření jsou i nadále vyšší.

(80)

Podle čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 597/2009 nesmí být na žádný výrobek současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence. Avšak vzhledem k tomu, že antidumpingové clo stanovené pro žadatele na základě paralelního prozatímního přezkumu antidumpingových opatření, pokud jde o dotčený výrobek, činí 0 %, v tomto případě k této situaci nedochází.

(81)

Pokud jde o celní sazbu v současnosti platnou pro dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců, kteří nejsou jednotlivě vyjmenováni v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 367/2006, tj. celní sazbu platnou pro „všechny ostatní společnosti“ v Indii, je třeba poznamenat, že faktické modality prošetřovaných programů a jejich napadnutelnost se od předchozího šetření nezměnily. Neexistuje tedy žádný důvod pro nový výpočet sazeb subvencí a celních sazeb těchto společností. Proto celní sazby platné pro všechny ostatní společnosti, kromě žadatele, zůstávají nezměněny.

(82)	Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zvažuje návrh změny celní sazby platné pro žadatele, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky.

(83)	Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a podle potřeby byla konečná zjištění odpovídajícím způsobem upravena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V tabulce v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 367/2006 se vkládá položka, která zní:

„Vacmet India Limited, Anant Plaza, IInd Floor, 4/117-2 A, Civil Lines, Church Road, Agra-282002, Uttar Pradesh, Indie

11,0

A992“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. února 2011.

Za Radu

předseda

FELLEGI T.

(1) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(2) Úř. věst. L 316, 10.12.1999, s. 1.

(3) Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 15.

(4) Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 1.

(5) Úř. věst. L 255, 29.9.2007, s. 1.

(6) Úř. věst. L 6, 10.1.2009, s. 1.

(7) Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 1.

(8) Úř. věst. L 168, 2.7.2010, s. 1.

(9) Úř. věst. C 8, 14.1.2010, s. 29.

(10) Úř. věst. C 8, 14.1.2010, s. 27.

(11) Subvence označené hvězdičkou jsou vývozní subvence.

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/29

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 208/2011

ze dne 2. března 2011,

kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 a nařízení Komise (ES) č. 180/2008 a (ES) č. 737/2008, pokud jde o seznamy a názvy referenčních laboratoří EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (1), a zejména na čl. 19 bod iv) uvedené směrnice,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (2), a zejména na čl. 32 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (3), a zejména na čl. 55 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví obecné úkoly, povinnosti a požadavky pro referenční laboratoře Společenství pro potraviny a krmiva a pro oblast zdraví zvířat a pro živá zvířata. Referenční laboratoře Společenství pro potraviny a krmiva jsou uvedeny v příloze VII části I a referenční laboratoře Společenství pro oblast zdraví zvířat a pro živá zvířata v příloze VII části II uvedeného nařízení.

(2)

Nařízením Komise (ES) č. 180/2008 ze dne 28. února 2008 o referenční laboratoři Společenství pro choroby koňovitých kromě moru koní a o změně přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (4) byla Agence Française de Sécurité Sanitaire des Aliments (AFSSA) se svými referenčními laboratořemi pro patologii zvířat a zoonózy a pro patologii a choroby koňovitých ve Francii určena jako referenční laboratoř Společenství pro choroby koňovitých kromě moru koní.

(3)

Nařízením Komise (ES) č. 737/2008 ze dne 28. července 2008, kterým se určují referenční laboratoře Společenství pro nákazy korýšů, vzteklinu a tuberkulózu skotu, kterým se stanoví další povinnosti a úkoly referenčních laboratoří Společenství pro vzteklinu a tuberkulózu skotu a kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (5), byla Laboratoire d’études sur la rage et la pathologie des animaux sauvages agentury Agence Française de Sécurité Sanitaire des Aliments (AFSSA), Nancy, Francie, určena jako referenční laboratoř Společenství pro vzteklinu.

(4)

Francie a Dánsko úředně uvědomily Komisi o změnách týkajících se názvů laboratoří uvedených ve zmíněných nařízeních. Kromě toho by se po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost měly laboratoře uvedené v příloze VII nařízení (ES) č. 882/2004, jež se dříve označovaly jako „referenční laboratoře Společenství“, nyní označovat jako „referenční laboratoře Evropské unie (EU)“.

(5)	Je důležité aktualizovat seznam referenčních laboratoří EU uvedený v nařízeních (ES) č. 882/2004, č. 180/2008 a č. 737/2008. Uvedená nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VII nařízení (ES) č. 882/2004 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

V nařízení (ES) č. 180/2008 se článek 1 nahrazuje tímto:

„Článek 1

1. Agence nationale de sécurité sanitaire de l’alimentation, de l’environnement et du travail (ANSES) se svými laboratořemi pro zdraví zvířat a choroby koňovitých ve Francii se určuje jako referenční laboratoř EU pro choroby koňovitých kromě moru koní na období od 1. července 2008 do 30. června 2013.

2. Funkce, úkoly a postupy týkající se spolupráce referenční laboratoře EU uvedené v odstavci 1 s laboratořemi odpovědnými za diagnostiku infekčních chorob koňovitých v členských státech jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.“

Článek 3

V článku 2 nařízení (ES) č. 737/2008 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Laboratoire de la rage et de la faune sauvage de Nancy agentury Agence nationale de sécurité sanitaire de l’alimentation, de l’environnement et du travail (ANSES), Francie, se určuje jako referenční laboratoř EU pro vzteklinu na období od 1. července 2008 do 30. června 2013.“

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42.

(2) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(3) Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(4) Úř. věst. L 56, 29.2.2008, s. 4.

(5) Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 29.

PŘÍLOHA

Příloha VII nařízení (ES) č. 882/2004 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VII

REFERENČNÍ LABORATOŘE EVROPSKÉ UNIE (EU)

(Dříve označované jako „REFERENČNÍ LABORATOŘE SPOLEČENSTVÍ“)

I. REFERENČNÍ LABORATOŘE EU PRO POTRAVINY A KRMIVA

1. Referenční laboratoř EU pro mléko a mléčné výrobky

ANSES - Laboratoire de sécurité des aliments

Maisons-Alfort

Francie

2. Referenční laboratoře EU pro analýzu a testování zoonóz (salmonelóz)

Rijksinstituut voor Volksgezondheid en Milieu (RIVM)

Bilthoven

Nizozemsko

3. Referenční laboratoř EU pro sledování mořských biotoxinů

Agencia Española de Seguridad Alimentaria (AESA)

Vigo

Španělsko

4. Referenční laboratoř EU pro sledování virové a bakteriální kontaminace mlžů

The laboratory of the Centre for Environment, Fisheries and Aquaculture Science (Cefas)

Weymouth

Spojené království

5. Referenční laboratoř EU pro Listeria monocytogenes

ANSES – Laboratoire de sécurité des aliments

Maisons-Alfort

Francie

6. Referenční laboratoř EU pro koagulázopozitivní stafylokoky včetně Staphylococcus aureus

ANSES – Laboratoire de sécurité des aliments

Maisons-Alfort

Francie

7. Referenční laboratoř EU pro Escherichia coli včetně E. Coli vytvářející verotoxin (VTEC)

Istituto Superiore di Sanità (ISS)

Roma

Itálie

8. Referenční laboratoř EU pro Campylobacter

Statens Veterinärmedicinska Anstalt (SVA)

Uppsala

Švédsko

9. Referenční laboratoř EU pro parazity (zejména Trichinella, Echinococcus a Anisakis)

Istituto Superiore di Sanità (ISS)

Roma

Itálie

10. Referenční laboratoř EU pro antimikrobiální rezistenci

Fødevareinstituttet

Danmarks Tekniske Universitet

København

Dánsko

11. Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech

Centre wallon de recherches agronomiques (CRA-W)

Gembloux

Belgie

12. Referenční laboratoře EU pro rezidua veterinárních léčivých přípravků a kontaminujících látek v potravinách živočišného původu

pro rezidua uvedená v příloze I směrnice 96/23/ES skupině A 1, A 2, A 3, A 4 a skupině B 2 d) a B 3 d):

Rijksinstituut voor Volksgezondheid en Milieu (RIVM)

Bilthoven

Nizozemsko

b)	pro rezidua uvedená v příloze I směrnice Rady 96/23/ES ve skupině B 1 a B 3 e) a carbadox a olaquindox: ANSES – Laboratoire de Fougères Francie

pro rezidua uvedená v příloze I směrnice Rady 96/23/ES ve skupině A 5 a skupině B 2 a), b), e):

Bundesamt für Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit (BVL)

Berlin

Německo

pro rezidua uvedená v příloze I směrnice 96/23/ES ve skupině B 3 c)

Instituto Superiore di Sanità

Roma

Itálie

13. Referenční laboratoř EU pro přenosné spongiformní encefalopatie (TSE)

Laboratoř uvedená v příloze X kapitole B nařízení (ES) č. 999/2001:

The Veterinary Laboratories Agency

Addlestone

Spojené království

14. Referenční laboratoř EU pro doplňkové látky používané ve výživě zvířat

Laboratoř uvedená v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1):

Společné výzkumné středisko Komise

Geel

Belgie

15. Referenční laboratoř EU pro geneticky modifikované organismy (GMO)

Laboratoř uvedená v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (2):

Společné výzkumné středisko Komise

Ispra

Itálie

16. Referenční laboratoř EU pro materiály přicházející do styku s potravinami

Společné výzkumné středisko Komise

Ispra

Itálie

17. Referenční laboratoř EU pro rezidua pesticidů

Obiloviny a krmiva:

Fødevareinstituttet

Danmarks Tekniske Universitet

København

Dánsko

Potraviny živočišného původu a komodity s vysokým obsahem tuku:

Chemisches und Veterinäruntersuchungsamt (CVUA) Freiburg

Freiburg

Německo

Ovoce a zelenina, včetně komodit s vysokým obsahem vody a komodit s vysokým obsahem kyselin:

Laboratorio Agrario de la Generalitat Valenciana (LAGV)

Burjassot-Valencia

Španělsko

Grupo de Residuos de Plaguicidas de la Universidad de Almería (PRRG)

Almería

Španělsko

Metody k prokázání jediného rezidua:

Chemisches und Veterinäruntersuchungsamt (CVUA) Stuttgart

Fellbach

Německo

18. Referenční laboratoř EU pro těžké kovy v potravinách a krmivech

Společné výzkumné středisko Komise

Geel

Belgie

19. Referenční laboratoř EU pro mykotoxiny

Společné výzkumné středisko Komise

Geel

Belgie

20. Referenční laboratoř EU pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH)

Společné výzkumné středisko Komise

Geel

Belgie

21. Referenční laboratoř EU pro dioxiny a PCB v potravinách a krmivech

Chemisches und Veterinäruntersuchungsamt (CVUA) Freiburg

Freiburg

Německo

II. REFERENČNÍ LABORATOŘE EU PRO OBLAST ZDRAVÍ ZVÍŘAT A PRO ŽIVÁ ZVÍŘATA

1. Referenční laboratoř EU pro klasický mor prasat

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat (3).

2. Referenční laboratoř EU pro mor koní

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní (4).

3. Referenční laboratoř EU pro influenzu ptáků

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (5).

4. Referenční laboratoř EU pro newcastleskou chorobu

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 92/66/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby (6).

5. Referenční laboratoř EU pro vezikulární chorobu prasat

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (7).

6. Referenční laboratoř EU pro choroby ryb

Veterinærinstituttet

Afdeling for Fjerkræ, Fisk og Pelsdyr

Danmarks Tekniske Universitet

Aarhus

Dánsko

7. Referenční laboratoř EU pro choroby mlžů

Ifremer – Institut français de recherche pour l’exploitation de la mer

La Tremblade

Francie

8. Referenční laboratoř EU pro sledování účinnosti očkování proti vzteklině

Laboratoř uvedená v rozhodnutí Rady 2000/258/ES ze dne 20. března 2000 o určení zvláštního institutu odpovědného za stanovení kritérií nezbytných pro normalizaci sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině (8).

9. Referenční laboratoř EU pro katarální horečku ovcí

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (9).

10. Referenční laboratoř EU pro africký mor prasat

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (10).

11. Referenční laboratoř EU pro zootechniku

Laboratoř uvedená v rozhodnutí Rady 96/463/ES ze dne 23. července 1996, kterým se určuje referenční institut pověřený spoluprací na sjednocování testovacích metod a vyhodnocování výsledků čistokrevného plemenného skotu (11).

12. Referenční laboratoř EU pro slintavku a kulhavku

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, zrušují směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS (12).

13. Referenční laboratoř EU pro brucelózu

ANSES – Laboratoire de santé animale

Maisons-Alfort

Francie

14. Referenční laboratoř EU pro choroby koňovitých kromě moru koní

ANSES – Laboratoire de santé animale/Laboratoire de pathologie équine

Maisons-Alfort

Francie

15. Referenční laboratoř EU pro nákazy korýšů

Centre for Environment, Fisheries & Aquaculture Science (Cefas)

Weymouth

Spojené království

16. Referenční laboratoř EU pro vzteklinu

ANSES – Laboratoire de la rage et de la faune sauvage de Nancy

Malzeville

Francie

17. Referenční laboratoř EU pro tuberkulózu skotu

VISAVET – Laboratorio de vigilancia veterinaria, Facultad de Veterinaria, Universidad Complutense de Madrid

Madrid

Španělsko“

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(3) Úř. věst. L 316, 1.12.2001, s. 5.

(4) Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 19.

(5) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(6) Úř. věst. L 260, 5.9.1992, s. 1.

(7) Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69.

(8) Úř. věst. L 79, 30.3.2000, s. 40.

(9) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74.

(10) Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27.

(11) Úř. věst. L 192, 2.8.1996, s. 19.

(12) Úř. věst. L 306, 22.11.2003, s. 1.

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/36

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 209/2011

ze dne 2. března 2011

o zastavení antidumpingového a antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bezdrátových širokoplošných síťových (WWAN) modemů pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení celní evidence tohoto dovozu zavedené nařízeními (EU) č. 570/2010 a (EU) č. 811/2010

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) („základní nařízení“), a zejména na články 9 a 14 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (2), a zejména články 14 a 24 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. ŘÍZENÍ

1. Antidumpingové řízení a celní evidence dovozu

(1)

Dne 3. června 2010 obdržela Komise podnět týkající se údajného poškozujícího dumpingu při dovozu bezdrátových širokoplošných síťových (WWAN) modemů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie. Zmíněný podnět obsahoval rovněž žádost o zavedení celní evidence dovozu podle čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) č. 1225/2009.

(2)	Podnět podala společnost Option NV (dále jen „žadatel“), jediný známý výrobce WWAN modemů v Unii představující 100 % celkové výroby v Unii.

(3)	Podnět obsahoval jasné důkazy o dumpingu a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení antidumpingového řízení.

(4)	Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (3) antidumpingové řízení týkající se dovozu WWAN modemů pocházejících z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8471 80 00 a ex 8517 62 00, do Unie.

(5)	Dne 1. července 2010 zavedla Komise na základě nařízení (EU) č. 570/2010 (4) celní evidenci dovozu téhož výrobku pocházejícího z ČLR.

(6)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, sdružení dovozců nebo uživatelů, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, dodavatele surovin a poskytovatele služeb a zástupce ČLR. Zúčastněné strany měly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(7)

V souladu s článkem 16 základního nařízení uskutečnila Komise některé inspekce na místě, jež se obvykle vyžadují. Co se týká dumpingu, zejména pro účely čl. 2 odst. 7 základního nařízení se Komise zaměřila na otázky uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c), a zejména na narušení týkající se rozhodování, řízení podniků, úvěrů, financování společností a vývozních úvěrů. Ačkoliv byly zjištěny určité prvotní náznaky poukazující na narušení, zastavení tohoto antidumpingového řízení znamenalo, že tato záležitost nebyla dále sledována.

2. Antisubvenční řízení a celní evidence dovozu

(8)	Dne 2. srpna 2010 obdržela Komise podnět týkající se údajného poškozujícího subvencování při dovozu WWAN modemů pocházejících z ČLR do Unie. Zmíněný podnět obsahoval rovněž žádost o zavedení celní evidence dovozu podle čl. 24 odst. 5 nařízení (ES) č. 597/2009.

(9)	Podnět podala společnost Option NV (dále jen „žadatel“), jediný známý výrobce WWAN modemů v Unii představující 100 % celkové výroby v Unii.

(10)	Podnět obsahoval zjevné důkazy o subvencování a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení antisubvenčního řízení.

(11)	Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (5) antisubvenční řízení týkající se dovozu WWAN modemů pocházejících z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8471 80 00 a ex 8517 62 00, do Unie.

(12)	Dne 17. září 2010 zavedla Komise na základě nařízení (EU) č. 811/2010 (6) celní evidenci dovozu téhož výrobku pocházejícího z ČLR.

(13)

B. STAŽENÍ PODNĚTŮ A ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ

(14)

Dvěma dopisy ze dne 26. října 2010 zaslanými Komisi stáhla společnost Option NV své antidumpingové a antisubvenční podněty týkající se dovozu WWAN modemů pocházejících z ČLR. Důvodem stažení podnětů byla skutečnost, že společnost Option NV uzavřela s jedním vyvážejícím výrobcem v ČLR dohodu o spolupráci.

(15)	Podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009 a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 597/2009 může být řízení zastaveno, stáhne-li žadatel podnět, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie.

(16)	Komise se domnívala, že by stávající řízení měla být zastavena, jelikož při příslušném antidumpingovém a antisubvenčním šetření nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by prokazovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost se vyjádřit.

(17)

Po stažení podnětů se na Komisi obrátila jedna společnost a tvrdila, že je výrobcem WWAN modemů v Unii. Společnost následně uvedla, že by řízení měla navzdory stažení podnětů pokračovat. Je nutno podotknout, že se společnost poprvé přihlásila jako výrobce v Unii po uplynutí procesních lhůt v obou řízeních, které byly zúčastněným stranám stanoveny, aby se přihlásily a předložily svá stanoviska, a tudíž nepodpořila podněty podané společností Option před tím, než je tato společnost stáhla.

(18)

Je třeba rovněž uvést, že tvrzení a informace předložené touto společností nebyly takové, aby Komisi vedly k závěru, že je v zájmu Unie pokračovat ve stávajících řízeních zahájených v návaznosti na podněty společnosti Option i po stažení těchto podnětů. V této souvislosti je nutno s ohledem na údajné činnosti společnosti související s WWAN modemy v Unii náležitě přihlédnout ke schopnosti této společnosti v praxi i) hrát úlohu na trhu Unie pro WWAN modemy a mimoto ii) pokrýt případné nedostatečné dodávky, pokud by byla uložena opatření. Na základě informací předložených v tomto ohledu v rámci stávajících řízení byl vyvozen závěr, že by po stažení podnětů bylo nepřiměřené v šetření pokračovat a uložit opatření.

(19)	Nebyly obdrženy žádné jiné připomínky, které by naznačovaly, že zastavení stávajících řízení není v zájmu Unie.

(20)	Za této situace proto Komise vyvozuje závěr, že by antidumpingové a antisubvenční řízení týkající se dovozu WWAN modemů pocházejících z ČLR do Unie mělo být zastaveno, aniž by byla uložena opatření.

(21)	Celní evidence dovozu WWAN modemů pocházejících z ČLR kódů KN ex 8471 80 00 a ex 8517 62 00 podle nařízení (EU) č. 570/2010 a (EU) č. 811/2010 by proto měla být ukončena a zmíněná nařízení zrušena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Antidumpingové a antisubvenční řízení týkající se dovozu bezdrátových širokoplošných síťových (WWAN) modemů pocházejících z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 8471 80 00 a ex 8517 62 00, do Unie se zastavuje.

Článek 2

Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s článkem 1 nařízení (EU) č. 570/2010 a (EU) č. 811/2010.

Článek 3

Nařízení (EU) č. 570/2010 a (EU) č. 811/2010 se zrušují.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(3) Úř. věst. C 171, 30.6.2010, s. 9.

(4) Úř. věst. L 163, 30.6.2010, s. 34.

(5) Úř. věst. C 249, 16.9.2010, s. 7.

(6) Úř. věst. L 243, 16.9.2010, s. 37.

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/41

SMĚRNICE KOMISE 2011/19/EU

ze dne 2. března 2011,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky tau-fluvalinátu a kterou se mění rozhodnutí 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 1490/2002 (3) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnoval tau-fluvalinát.

(2)

V souladu s článkem 11e nařízení (ES) č. 1490/2002 oznamovatel stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS do dvou měsíců od obdržení návrhu hodnotící zprávy. Rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (4) se tudíž týkalo i nezařazení tau-fluvalinátu.

(3)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (5).

(4)

Žádost byla předložena Dánsku, které bylo nařízením (ES) č. 451/2000 jmenováno členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je rovněž v souladu s ostatními hmotněprávními a procesními požadavky článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Dánsko posoudilo dodatečné údaje poskytnuté žadatelem a připravilo dodatečnou zprávu. Dne 1. října 2009 postoupilo tuto zprávu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad Komisi dne 17. června 2010 (6) své závěry ohledně tau-fluvalinátu. Návrh hodnotící zprávy spolu s dodatečnou zprávou a závěry úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 28. ledna 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání tau-fluvalinátu.

(6)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující tau-fluvalinát mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit látku tau-fluvalinát do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto účinnou látku udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(7)

Aniž je dotčen tento závěr, je třeba získat další informace týkající se některých specifických aspektů. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 91/414/EHS může zařazení látky do přílohy I podléhat určitým podmínkám. Je tudíž vhodné požadovat, aby žadatel předložil další informace potvrzující výsledky hodnocení rizik na základě nejnovějších vědeckých poznatků, pokud jde o riziko pro vodní organismy, riziko pro necílové členovce a možný dopad potenciální enantioselektivní degradace v environmentálních matricích na životní prostředí.

(8)	Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(9)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tau-fluvalinát, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly v případě potřeby změnit, nahradit nebo odejmout stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(10)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, zhodnocených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (7), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(11)	Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)	Rozhodnutí 2008/934/ES stanoví nezařazení tau-fluvalinátu a odejmutí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku do 31. prosince 2011. V příloze uvedeného rozhodnutí je nutné zrušit řádek týkající se tau-fluvalinátu.

(13)	Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Řádek týkající se tau-fluvalinátu v příloze rozhodnutí 2008/934/ES se zrušuje.

Článek 3

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. listopadu 2011. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 1. prosince 2011.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 4

1. V souladu se směrnicí 91/414/EHS členské státy do 30. listopadu 2011 v případě potřeby změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku tau-fluvalinát.

Do tohoto dne zejména ověří, zda jsou splněny podmínky přílohy I uvedené směrnice týkající se tau-fluvalinátu, s výjimkou podmínek stanovených v části B údajů o uvedené účinné látce, a zda držitel povolení má dokumentaci či přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice v souladu s podmínkami článku 13 uvedené směrnice.

2. Odchylně od odstavce 1 členské státy v souladu s jednotnými zásadami stanovenými v příloze VI směrnice 91/414/EHS nově zhodnotí každý povolený přípravek na ochranu rostlin obsahující tau-fluvalinát jako jedinou účinnou látku, nebo jako jednu z několika účinných látek, které byly všechny nejpozději do 31. května 2011 uvedeny v příloze I směrnice 91/414/EHS, a to na základě dokumentace splňující požadavky přílohy III uvedené směrnice a při zohlednění části B údajů v příloze I uvedené směrnice, které se týkají tau-fluvalinátu. Na základě tohoto hodnocení určí, zda přípravek splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) směrnice 91/414/EHS.

Po tomto určení postupují členské státy takto:

a)	pokud přípravek obsahuje tau-fluvalinát jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. května 2015, nebo

pokud přípravek obsahuje tau-fluvalinát jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. května 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, podle toho, co nastane později.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. června 2011.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 2. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(3) Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(4) Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(5) Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(6) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance tau-fluvalinate. EFSA Journal 2010; 8(7):1645. [70 s.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1645. K dispozici na internetové stránce: www.efsa.europa.eu

(7) Úř. věst. L 366, 15.12.1992, s. 10.

PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňují nové údaje, které znějí:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„335

Tau-fluvalinát

č. CAS: 102851-06-9

č. CIPAC: 786

(RS)-α-kyano-3-fenoxybenzyl N-(2-chlor- α,α α- trifluor-p-tolyl)-D-valinát

(Poměr izomerů 1:1)

≥920 g/kg

(poměr izomerů R-α-kyano a S-α-kyano 1:1)

Nečistoty:

Toluen: max. 5 g/kg

1. června 2011

31. května 2021

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako insekticid a akaricid.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání tau-fluvalinátu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 28. ledna 2011.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy:

a)	věnovat zvláštní pozornost riziku pro vodní organismy a zajistit, aby podmínky použití ukládaly opatření ke zmírnění rizika;

b)	věnovat zvláštní pozornost riziku pro necílové členovce a zajistit, aby podmínky použití ukládaly opatření ke zmírnění rizika;

c)	porovnat a ověřit zkušební materiál použitý pro toxikologickou dokumentaci s ohledem na specifikaci komerčně vyráběného technického materiálu.

Dotčené členské státy si vyžádají předložení potvrzujících informací ohledně:

—	rizika bioakumulace/biomagnifikace ve vodním prostředí,

—	rizika pro necílové členovce.

Dotčené členské státy zajistí, aby žadatel předložil Komisi tyto potvrzující informace do 31. května 2013.

Dotčené členské státy zajistí, aby žadatel dva roky po přijetí příslušných pokynů předložil potvrzující informace ohledně:

možného dopadu potenciální enantioselektivní degradace v environmentálních matricích na životní prostředí.“

(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/45

SMĚRNICE KOMISE 2011/20/EU

ze dne 2. března 2011,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky fenoxykarbu a kterou se mění rozhodnutí 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a č. 1490/2002 (3) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje fenoxykarb.

(2)

V souladu s článkem 11e nařízení (ES) č. 1490/2002 oznamovatel stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS do dvou měsíců od obdržení návrhu zprávy o posouzení. Rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (4) se tudíž týkalo i nezařazení fenoxykarbu.

(3)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel (dále jen „žadatel“) předložil novou žádost, ve které požádal o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (5).

(4)

Žádost byla předložena Nizozemsku, které bylo nařízením (ES) č. 451/2000 jmenováno členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Nizozemsko posoudilo dodatečné údaje předložené žadatelem a připravilo dodatečnou zprávu. Dne 10. prosince 2009 postoupilo tuto zprávu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad své závěry ohledně fenoxykarbu dne 13. září 2010 Komisi (6). Návrh zprávy o posouzení, dodatečná zpráva a závěry úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 28. ledna 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání fenoxykarbu.

(6)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující fenoxykarb mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit látku fenoxykarb do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto účinnou látku udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(7)

(8)	Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(9)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující fenoxykarb, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly v případě potřeby změnit, nahradit nebo odejmout stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(10)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 ze dne 11. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro první etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (7), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(11)	Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)	Rozhodnutí 2008/934/ES stanoví nezařazení fenoxykarbu a odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující uvedenou látku do 31. prosince 2011. Je nezbytné zrušit řádek týkající se fenoxykarbu v příloze uvedeného rozhodnutí.

(13)	Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Řádek týkající se fenoxykarbu v příloze rozhodnutí 2008/934/ES se zrušuje.

Článek 3

Budou tyto předpisy používat od 1. prosince 2011.

Článek 4

Do tohoto dne zejména ověří, zda jsou splněny podmínky přílohy I uvedené směrnice týkající se fenoxykarbu, s výjimkou podmínek stanovených v části B údajů o uvedené účinné látce, a zda držitel povolení má dokumentaci či přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice v souladu s podmínkami článku 13 uvedené směrnice.

2. Odchylně od odstavce 1 členské státy v souladu s jednotnými zásadami stanovenými v příloze VI směrnice 91/414/EHS nově zhodnotí každý povolený přípravek na ochranu rostlin obsahující fenoxykarb jako jedinou účinnou látku, nebo jako jednu z několika účinných látek, které byly všechny nejpozději do 31. května 2011 uvedeny v příloze I směrnice 91/414/EHS, a to na základě dokumentace splňující požadavky přílohy III uvedené směrnice a při zohlednění části B údajů v příloze I uvedené směrnice, které se týkají fenoxykarbu. Na základě tohoto hodnocení určí, zda přípravek splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) směrnice 91/414/EHS.

Po tomto určení postupují členské státy takto:

a)	pokud přípravek obsahuje fenoxykarb jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. května 2015, nebo

pokud přípravek obsahuje fenoxykarb jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. května 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, podle toho, co nastane později.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. června 2011.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 2. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(3) Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(4) Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(5) Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(6) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance fenoxycarb. EFSA Journal 2010; 8(12):1779. [75 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1779. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu.

(7) Úř. věst. L 366, 15.12.1992, s. 10.

PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňují nové údaje, které znějí:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„339

Fenoxykarb

CAS:

79127-80-3

CIPAC: 425

Ethyl 2-(4-fenoxyfenoxy)ethylkarbamát

≥970 g/kg

Nečistoty:

Toluen: max. 1 g/kg

1. června 2011

31. května 2021

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako insekticid.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání fenoxykarbu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 28. ledna 2011.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

—	ochraně vodních organismů. Podmínky povolení musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika,

—	riziku pro včely a necílové členovce. Podmínky povolení musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.

Dotčené členské státy si vyžádají předložení informací za účelem potvrzení posouzení rizika pro necílové členovce a včelí plod.

Dotčené členské státy zajistí, aby žadatel tyto informace Komisi předložil do 31. května 2013.

(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.“

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/49

SMĚRNICE KOMISE 2011/21/EU

ze dne 2. března 2011,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky clethodimu a kterou se mění rozhodnutí 2008/934/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)

V souladu s článkem 11e nařízení (ES) č. 1490/2002 oznamovatel stáhl svou podporu zařazení uvedené účinné látky do přílohy I směrnice 91/414/EHS do dvou měsíců od obdržení návrhu zprávy o posouzení. Rozhodnutí Komise 2008/934/ES ze dne 5. prosince 2008 o nezařazení některých účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto látky (4) se tudíž týkalo i nezařazení clethodimu.

(3)

(4)

Žádost byla předložena Nizozemsku, které bylo nařízením (ES) č. 1490/2002 jmenováno členským státem zpravodajem. Lhůta pro zkrácený postup byla dodržena. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2008/934/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky podle článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(5)

Nizozemsko posoudilo dodatečné údaje předložené žadatelem a připravilo dodatečnou zprávu. Dne 1. prosince 2009 postoupilo tuto zprávu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Úřad zaslal dodatečnou zprávu ostatním členským státům a žadateli k vyjádření připomínek a obdržené připomínky postoupil Komisi. V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 33/2008 a na žádost Komise předložil úřad své závěry ohledně clethodimu dne 10. září 2010 Komisi (6). Návrh zprávy o posouzení, dodatečná zpráva a závěry úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 28. ledna 2011 v podobě zprávy Komise o přezkoumání clethodimu.

(6)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující clethodim mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit látku clethodim do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto účinnou látku udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(7)

Aniž je dotčen tento závěr, je třeba získat další informace týkající se některých specifických aspektů. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 91/414/EHS může zařazení látky do přílohy I podléhat určitým podmínkám. Proto je vhodné požadovat, aby žadatel předložil další informace za účelem potvrzení výsledků posouzení rizika na základě nejnovějších vědeckých poznatků, pokud jde o posouzení expozice půdy a podzemních vod a definici reziduí pro posouzení rizika.

(8)	Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(9)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující clethodim, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly v případě potřeby změnit, nahradit nebo odejmout stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(10)

(11)	Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)	Rozhodnutí 2008/934/ES stanoví nezařazení clethodimu a odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující uvedenou látku do 31. prosince 2011. Je nezbytné zrušit řádek týkající se clethodimu v příloze uvedeného rozhodnutí.

(13)	Rozhodnutí 2008/934/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Řádek týkající se clethodimu v příloze rozhodnutí 2008/934/ES se zrušuje.

Článek 3

Budou tyto předpisy používat od 1. prosince 2011.

Článek 4

Do tohoto dne zejména ověří, zda jsou splněny podmínky přílohy I uvedené směrnice týkající se clethodimu, s výjimkou podmínek stanovených v části B údajů o uvedené účinné látce, a zda držitel povolení má dokumentaci či přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice v souladu s podmínkami článku 13 uvedené směrnice.

2. Odchylně od odstavce 1 členské státy v souladu s jednotnými zásadami stanovenými v příloze VI směrnice 91/414/EHS nově zhodnotí každý povolený přípravek na ochranu rostlin obsahující clethodim jako jedinou účinnou látku, nebo jako jednu z několika účinných látek, které byly všechny nejpozději do 31. května 2011 uvedeny v příloze I směrnice 91/414/EHS, a to na základě dokumentace splňující požadavky přílohy III uvedené směrnice a při zohlednění části B údajů v příloze I uvedené směrnice, které se týkají clethodimu. Na základě tohoto hodnocení určí, zda přípravek splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) směrnice 91/414/EHS.

Po tomto určení postupují členské státy takto:

a)	pokud přípravek obsahuje clethodim jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. května 2015; nebo

pokud přípravek obsahuje clethodim jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. května 2015 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, podle toho, co nastane později.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. června 2011.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 2. března 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(3) Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(4) Úř. věst. L 333, 11.12.2008, s. 11.

(5) Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(6) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance clethodim. EFSA Journal 2010; 8(9):1771. [93 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2010.1771. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu.

(7) Úř. věst. L 366, 15.12.1992, s. 10.

PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňují nové údaje, které znějí:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„336

Clethodim

CAS: 99129-21-2

CIPAC: 508

(5RS)-2-{(1EZ)-1-[(2E)-3-chlorallyloxyimino]propyl}-5-[(2RS)-2-(ethylthio)propyl]-3-hydroxycyklohex-2-en-1-on

≥ 930 g/kg

Nečistoty:

toluen max. 4 g/kg

1. června 2011

31. května 2021

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako herbicid na cukrovou řepu.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání clethodimu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 28. ledna 2011.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost ochraně vodních organismů, ptáků a savců a zajistit, aby v podmínkách použití bylo zahrnuto užití odpovídajících opatření ke zmírnění rizika.

Dotčené členské státy si vyžádají předložení potvrzujících informací, zakládajících se na nejnovějších vědeckých poznatcích, ohledně:

—	posouzení expozice půdy a podzemních vod,

—	definice reziduí pro posouzení rizika.

Dotčené členské státy zajistí, aby žadatel tyto potvrzující informace Komisi předložil do 31. května 2013.“

(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/53

ROZHODNUTÍ RADY 2011/137/SZBP

ze dne 28. února 2011

o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie dne 23. února 2011 vyjádřila hluboké znepokojení nad vývojem situace v Libyi. Unie důrazně odmítla násilí a použití síly vůči civilistům a odsoudila represe proti poklidným demonstrantům.

(2)	Unie opětovně vyzvala k bezodkladnému skoncování s násilím a k učinění kroků řešících legitimní požadavky obyvatel.

(3)

Dne 26. února 2011 přijala Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (dále jen „Rada bezpečnosti“) rezoluci 1970 (dále jen „rezoluce RB OSN č. 1970 (2011)“), jejímž prostřednictvím byla zavedena omezující opatření vůči Libyi a vůči osobám a subjektům podílejícím se na závažných porušeních lidských práv v Libyi, mimo jiné na útocích vůči civilnímu obyvatelstvu a zařízení a na porušování mezinárodního práva.

(4)	Unie se vzhledem k vážnosti situace v Libyi domnívá, že je nezbytné přijmout další omezující opatření.

(5)	K provedení některých opatření je dále nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Zakazuje se přímý i nepřímý prodej, dodávka nebo převod zbraní a souvisejícího materiálu všech typů včetně zbraní a střeliva, vojenských vozidel a vojenského vybavení, polovojenského vybavení a náhradních dílů k výše uvedenému, jakož i vybavení, které může být použito k vnitřním represím, do Libye státními příslušníky členských států nebo z území či přes území členských států nebo za použití plavidel plujících pod vlajkou členských států či letadel těchto států, a to bez ohledu na to, zda výše uvedené věci pocházejí z území členských států či nikoli.

2. Zakazuje se:

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, výcvik či jinou pomoc, včetně poskytování vyzbrojených žoldnéřů, v souvislosti s vojenskými činnostmi nebo s poskytováním, údržbou a užíváním věcí uvedených v odstavci 1 jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Libyi nebo pro použití v této zemi;

b)	přímo či nepřímo poskytovat finanční pomoc v souvislosti s vojenskými činnostmi nebo s poskytováním, údržbou a užíváním věcí uvedených v odstavci 1 jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Libyi nebo pro použití v této zemi;

c)	vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž cílem nebo následkem je obcházení zákazů uvedených v písmenu a) nebo b).

Článek 2

1. Článek 1 se nevztahuje na:

a)	dodávka, prodej nebo převod nesmrtonosného vojenského vybavení nebo vybavení, které může být použito k vnitřním represím, určeného výhradně pro humanitární nebo ochranné účely;

b)	jiné dodávky, prodeje nebo převody zbraní a souvisejícího materiálu;

c)	poskytování technické pomoci, výcviku nebo jiné pomoci, včetně personálu, souvisejících s takovým vybavením;

d)	poskytování finanční pomoci související s takovým vybavením;

jak bylo případně předem schváleno výborem ustaveným podle odstavce 24 rezoluce RB OSN č. 1970 (2011) (dále jen „výbor“).

2. Článek 1 se nevztahuje na dodávku, prodej nebo převod ochranných oděvů, včetně neprůstřelných vest a vojenských přileb, dočasně vyvážených do Libye pracovníky OSN, pracovníky Evropské unie nebo jejích členských států, zástupci sdělovacích prostředků a pracovníky humanitárních a rozvojových organizací a doprovodným personálem pouze pro jejich osobní potřebu.

Článek 3

Zakazuje se nákup věcí uvedených v čl. 1 odst. 1 z Libye státními příslušníky členských států nebo za použití plavidel plujících pod vlajkou členských států nebo letadel těchto států bez ohledu na to, zda výše uvedené věci pocházejí z území Libye či nikoli.

Článek 4

1. Členské státy kontrolují ve shodě se svými vnitrostátními orgány a v souladu se svými právními předpisy a s mezinárodním právem, zejména mořským právem a příslušnými mezinárodními dohodami v oblasti civilního letectví, na svém území, včetně námořních přístavů a letišť, každý náklad směřující do Libye a pocházející z této země, jestliže na základě informací, jež mají k dispozici, existují oprávněné důvody se domnívat, že náklad obsahuje věci, jejichž dodávka, prodej, převod či vývoz jsou podle tohoto rozhodnutí zakázány.

2. Pokud členské státy objeví věci, jejichž dodávka, prodej, převod nebo vývoz jsou zakázány podle tohoto rozhodnutí, zajistí je a odstraní (například zničením, znehodnocením, uskladněním nebo převozem do státu, který není státem původu ani určení).

3. Členské státy v souladu se svými právními předpisy spolupracují na kontrolách a odstranění prováděných v souladu s odstavci 1 a 2.

4. Na letadla a plavidla přepravující náklad do Libye nebo z této země se vztahuje povinnost poskytnout před příjezdem a před odjezdem doplňující informace o veškerém zboží, které je přiváženo do některého členského státu nebo je z něj vyváženo.

Článek 5

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zamezení vstupu na jejich území nebo průjezdu přes ně:

a)	osobám uvedeným v příloze I rezoluce RB OSN č. 1970 (2011) a dalším osobám určeným Radou bezpečnosti nebo výborem v souladu s odstavcem 22 rezoluce RB OSN č. 1970 (2011), jak jsou uvedeny v příloze I;

osobám, na něž se nevztahuje příloha I, zapojeným do vydávání rozkazů, dozoru nebo jiného způsobu vedení v souvislosti se závažnými porušeními lidských práv v Libyi nebo figurujícím jako spoluúčastníci takovéhoto jednání, včetně zapojení do plánování, velení, vydávání rozkazů nebo vedení útoků nebo včetně spoluúčasti na takovémto jednání, a to v rozporu s mezinárodním právem, včetně leteckých útoků vůči civilnímu obyvatelstvu a zařízení, nebo osob, jež jednají pro tyto osoby či jejich jménem nebo na jejich pokyn, jak jsou uvedeny v příloze II.

2. Odstavec 1 nezavazuje členské státy k odmítnutí vstupu svých státních příslušníků na své území.

3. Ustanovení odst. 1 písm. a) se nepoužijí, stanoví-li výbor, že:

a)	cesta dotčené osoby je odůvodněná na základě humanitárních potřeb, včetně náboženských povinností; nebo

b)	výjimka by přispěla k cílům dosažení míru a národního smíření v Libyi a stability v regionu.

4. Ustanovení odst. 1 písm. a) se nepoužijí, pokud

a)	vstup na území nebo průjezd přes ně jsou nezbytné pro uskutečnění soudního řízení; nebo

b)	členský stát v jednotlivých případech stanoví, že tento vstup nebo průjezd je nezbytný k prosazování míru a stability v Libyi, a o tomto rozhodnutí do 48 hodin od přijetí informuje výbor.

5. Ustanovením odst. 1 písm. b) nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, zejména:

a)	jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace,

b)	jako hostitelská země mezinárodní konference svolané OSN nebo konané pod její záštitou,

c)	podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

d)	podle smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií.

6. Odstavec 5 se vztahuje také na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

7. Rada musí být řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 5 nebo 6.

8. Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odst. 1 písm. b), pokud je cesta dotyčné osoby odůvodněna naléhavými humanitární potřebami nebo účastí na mezivládních zasedáních, včetně zasedání podporovaných Unií nebo zasedání, jejichž hostitelem je členský stát vykonávající předsednictví úřadu OBSE, je-li politický dialog veden tak, že přímo podporuje demokracii, lidská práva a právní stát v Libyi.

9. Členský stát, který si přeje udělit výjimky podle odstavce 8, tuto skutečnost písemně oznámí Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, pokud jeden nebo více členů Rady nevznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady vznese námitku, může o udělení navrhované výjimky rozhodnout Rada kvalifikovanou většinou.

10. Pokud členský stát podle odstavců 5, 6 a 8 povolí osobám uvedeným v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je povolení omezeno na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, kterých se týká.

Článek 6

1. Veškeré finanční prostředky, jiná finanční aktiva a hospodářské zdroje, jež jsou vlastněny nebo kontrolovány, a to přímo či nepřímo:

osobami nebo subjekty uvedenými v příloze II rezoluce RB OSN č. 1970 (2011) a dalšími osobami a subjekty určenými Radou bezpečnosti nebo výborem v souladu s odstavcem 22 rezoluce RB OSN č. 1970 (2011), nebo osobami a subjekty jednajícími jménem těchto osob nebo na jejich pokyn, nebo subjekty, jež jsou jimi vlastněny nebo kontrolovány, uvedenými v příloze III;

osobami a subjekty, na něž se nevztahuje příloha III, zapojenými do vydávání rozkazů, dozoru nebo jiného způsobu vedení v souvislosti se závažnými porušeními lidských práv v Libyi nebo figurujícími jako spoluúčastníci takovéhoto jednání, včetně zapojení do plánování, velení, vydávání rozkazů nebo vedení útoků nebo včetně spoluúčasti na takovémto jednání, a to v rozporu s mezinárodním právem, včetně leteckých útoků vůči civilnímu obyvatelstvu a zařízení, nebo osobami či subjekty, jež jednají jejich jménem nebo na jejich pokyn, nebo subjekty, jež jsou jimi vlastněny nebo kontrolovány, uvedenými v příloze IV,

se zmrazují.

2. Žádné finanční prostředky, jiná finanční aktiva nebo hospodářské zdroje se nezpřístupní fyzickým či právnickým osobám nebo subjektům uvedeným v odstavci 1, a to přímo ani nepřímo ani v jejich prospěch.

3. Výjimky lze učinit v případě finančních prostředků, finančních aktiv a hospodářských zdrojů, jež jsou:

a)	nezbytné pro úhradu základních výdajů, včetně plateb za potraviny, nájemné nebo splátek hypotéky, plateb za léčivé přípravky a lékařskou péči, daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určené výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony a k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb v souladu s vnitrostátními právními předpisy; nebo

c)	určené výlučně k úhradě poplatků, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků, jiné finanční pomoci a hospodářských zdrojů,

poté, co dotyčný členský stát tam, kde je to vhodné, oznámí výboru úmysl umožnit přístup k takovým finančním prostředkům, dalším finančním aktivům nebo hospodářským zdrojům, a pokud výbor do pěti pracovních dnů od tohoto oznámení nevydá zamítavé rozhodnutí.

4. Výjimky lze učinit rovněž pro finanční prostředky a hospodářské zdroje, jež jsou:

a)	nezbytné pro úhradu mimořádných výdajů, po případném oznámení dotyčného členského státu zaslaném výboru a po schválení výborem; nebo

předmětem soudcovského, správního nebo rozhodčího zástavního práva nebo rozhodnutí; v takovém případě mohou být finanční prostředky, jiná finanční aktiva a hospodářské zdroje použity k výdajům souvisejícím s tímto zástavním právem nebo rozhodnutím, pokud bylo toto zástavní právo zřízeno nebo rozhodnutí vydáno přede dnem přijetí rezoluce RB OSN č. 1970 (2011) a není ve prospěch osoby či subjektu uvedených v odstavci 1, a to po případném oznámení dotyčného členského státu zaslaném výboru.

5. Odstavec 1 nebrání určeným osobám nebo subjektům provést platbu vyplývající ze smlouvy, jež byla uzavřena dříve, než byly tyto osoby nebo subjekty zařazeny na seznam, za předpokladu, že příslušný členský státy určil, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží osoba nebo subjekt uvedené v odstavci 1, a to poté, co dotyčný členský stát tam, kde je to vhodné, oznámí výboru úmysl provést nebo obdržet takovéto platby nebo umožnit uvolnění zmrazených finančních prostředků, jiných finančních aktiv nebo hospodářských zdrojů za tímto účelem, a toto oznámení výboru učiní deset pracovních dní před přijetím příslušného rozhodnutí.

6. Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)	úroky nebo jiné výnosy splatné z těchto účtů; nebo

b)	platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které vznikly před datem, od nějž se na tyto účty vztahují omezující opatření,

za předpokladu, že se na takové úroky, jiné výnosy a platby i nadále vztahuje odstavec 1.

Článek 7

Osobám nebo subjektům uvedeným v přílohách I, II, III nebo IV ani jakékoli jiné osobě nebo subjektu v Libyi, včetně libyjské vlády, ani jakékoli osobě nebo subjektu, která vznese nárok prostřednictvím této osoby nebo subjektu nebo v její či jeho prospěch, se nepřiznají žádné nároky, a to ani kompenzace nebo jiný nárok tohoto druhu, jako je nárok na započtení pohledávek nebo nárok v rámci záruky v souvislosti s jakoukoli smlouvou nebo transakcí, jejíž plnění bylo přímo či nepřímo, zcela či částečně dotčeno z důvodu opatření, o nichž bylo rozhodnuto podle rezoluce RB OSN č. 1970 (2011), včetně opatření Unie nebo kteréhokoli členského státu k provedení příslušných rozhodnutí Rady bezpečnosti nebo opatření stanovených tímto rozhodnutím nebo v souladu nebo spojitosti s nimi.

Článek 8

1. Rada provede změny příloh I a III na základě rozhodnutí přijatých Radou bezpečnosti nebo výborem.

2. Rada na návrh členských států nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku stanoví seznamy uvedené v přílohách II a IV a přijímá jejich změny.

Článek 9

1. Pokud Rada bezpečnosti nebo výbor zařadí na seznam určitou osobu nebo subjekt, Rada tuto osobu nebo subjekt zahrne do přílohy I nebo III.

2. Pokud Rada rozhodne, že se na určitou osobu nebo subjekt budou vztahovat opatření uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. b), změní odpovídajícím způsobem přílohy II a IV.

3. Rada sdělí osobě či subjektu uvedené v odstavcích 1 a 2 své rozhodnutí, včetně důvodů zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa adresa, nebo zveřejněním oznámení, a této osobě či subjektu umožní se k této záležitosti vyjádřit.

4. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí přezkoumá a dotčenou osobu či subjekt o této skutečnosti informuje.

Článek 10

1. V přílohách I, II, III a IV jsou uvedeny důvody pro zařazení uvedených dotčených osob a subjektů na seznam, jak je stanovila Rada bezpečnosti nebo výbor s ohledem na přílohy I a III.

2. V přílohách I, II, III a IV jsou rovněž uvedeny informace nezbytné k identifikaci dotčených osob nebo subjektů, poskytnuté Radou bezpečnosti nebo výborem s ohledem na přílohy I a III, pokud jsou tyto informace k dispozici. Pokud jde o osoby, mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně přezdívek, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. Pokud jde o subjekty, mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání. Přílohy I a III rovněž zahrnují datum určení Radou bezpečnosti nebo výborem.

Článek 11

Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí země v přijímání obdobných omezujících opatření.

Článek 12

1. Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem přezkoumá, změní nebo zruší, zejména s ohledem na příslušná rozhodnutí Rady bezpečnosti.

2. Opatření podle čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. b) jsou pravidelně a nejméně každých dvanáct měsíců přezkoumávána. Tato opatření přestávají pro dotčené osoby a subjekty platit, pokud Rada postupem podle čl. 8 odst. 2 stanoví, že již nejsou splněny podmínky pro jejich použití.

Článek 13

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 28. února 2011.

Za Radu

předseda

MARTONYI J.

PŘÍLOHA I

Seznam osob podle čl. 5 odst. 1 písm. a)

1.	AL-BAGDÁDÍ, Abdulkader Muhammad, Dr. (AL-BAGHDADI, Dr Abdulqader Mohammed) Číslo pasu: B010574. Datum narození: 1.7.1950. Vedoucí styčného úřadu revolučních výborů. Revoluční výbory se podílely na násilí vůči demonstrantům. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

2.	DIBRÍ, Abdulkader Jusef (DIBRI, Abdulqader Yusef) Datum narození: 1946. Místo narození: Houn, Libye. Vedoucí osobní ochranky Muammara Kaddáfího. Odpovědnost za ochranu představitelů režimu. V minulosti řízení násilí vůči disidentům. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

3.	DORDA, Abú Zayd Umar (DORDA, Abu Zayd Umar) Ředitel, Organizace pro vnější bezpečnost. Věrný stoupenec režimu. Vedoucí zahraniční zpravodajské služby. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

4.	DŽABIR, Abú Bakr Junis, generálmajor (JABIR, Major General Abu Bakr Yunis) Datum narození: 1952. Místo narození: Jalo, Libye. Ministr obrany. Celková odpovědnost za jednání ozbrojených sil. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

MATÚK, Matúk Muhammad (MATUQ, Matuq Mohammed)

Datum narození: 1956. Místo narození: Khoms.

Tajemník pro veřejné služby. Vysoce postavený představitel režimu. Zapojen do revolučních výborů. V minulosti zapojen do potlačování opozice a do násilných činů.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

KADDÁF AL-DAM, Sajjid Muhammad (QADHAF AL-DAM, Sayyid Mohammed)

Datum narození: 1948. Místo narození: Sirte, Libye.

Bratranec Muammara KADDÁFÍHO. V 80. letech minulého století byl Sayyid zapojen do atentátnické kampaně vůči disidentům a údajně nese odpovědnost za několik zabití v Evropě. Má se rovněž za to, že se podílel na zadávání zbrojních zakázek.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

7.	KADDÁFÍ, Ajša Muammar (QUADHAFI, Aisha Muammar) Datum narození: 1978. Místo narození: Tripolis, Libye. Dcera Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

8.	KADDÁFÍ, Hannibal Muammar (QADHAFI, Hannibal Muammar) Číslo pasu: B/002210. Datum narození: 20.9.1975. Místo narození: Tripolis, Libye. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

9.	KADDÁFÍ, Chamis Muammar (QADHAFI, Khamis Muammar) Datum narození: 1978. Místo narození: Tripolis, Libye. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Velení vojenským jednotkám zapojeným do potlačování demonstrací. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

10.	KADDÁFÍ, Muhammad Muammar (QADHAFI, Mohammed Muammar) Datum narození: 1970. Místo narození: Tripolis, Libye. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

11.

KADDÁFÍ, Muammar Muhammad Abú Minjar (QADHAFI, Muammar Mohammed Abu Minyar)

Datum narození: 1942. Místo narození: Sirte, Libye.

Vedoucí představitel revoluce, vrchní velitel ozbrojených sil. Odpovědnost za příkaz k potlačení demonstrací, porušování lidských práv.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

12.	KADDÁFÍ, Mutassím (QADHAFI, Mutassim) Datum narození: 1976. Místo narození: Tripolis, Libye. Národní bezpečnostní poradce. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

13.

KADDÁFÍ, Sádí (QADHAFI, Saadi)

Číslo pasu: 014797. Datum narození: 25.5.1973. Místo narození: Tripolis, Libye.

Velitel zvláštních sil. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Velení vojenským jednotkám zapojeným do potlačování demonstrací.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

14.	KADDÁFÍ, Saíf al-Arab (QADHAFI, Saif al-Arab) Datum narození: 1982. Místo narození: Tripolis, Libye. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

15.

KADDÁFÍ, Saíf al-Islám (QADHAFI, Saif al-Islam)

Číslo pasu: B014995. Datum narození: 25.6.1972. Místo narození: Tripolis, Libye.

Ředitel Kaddáfího nadace. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Štvavá veřejná prohlášení podněcující k násilí vůči demonstrantům.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

16.

AL-SENUSSI, Abduláh, plukovník (AL-SENUSSI, Colonel Abdullah)

Datum narození: 1949. Místo narození: Súdán.

Ředitel vojenského zpravodajství. Zapojení vojenského zpravodajství do potlačování demonstrací. V minulosti podezření na zapojení do masakru ve vězení v Abú Sálim. Odsouzen v nepřítomnosti za bombový útok na let UTA 772. Švagr Muammara KADDÁFÍHO.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

PŘÍLOHA II

Seznam osob podle čl. 5 odst. 1 písm. b)

	Jméno	Identifikační údaje	Důvody	Datum zařazení do seznamu
1.	ABDULHAFIZ, Colonel Mas’ud	Funkce: velitel ozbrojených sil.	Třetí v linii velení ozbrojených sil. Důležitá úloha ve vojenském zpravodajství.	28.2.2011
2.	ABDUSSALAM, Abdussalam Mohammed	Funkce: vedoucí Organizace pro boj proti terorismu a vnější bezpečnost. Datum narození: 1952 Místo narození: Tripolis, Libye.	Významný člen revolučního výboru. Blízký stoupenec Muammara KADDÁFÍHO.	28.2.2011
3.	ABU SHAARIYA	Funkce: zástupce vedoucího Organizace pro vnější bezpečnost.	Významný představitel režimu. Švagr Muammara KADDÁFÍHO.	28.2.2011
4.	ASHKAL, Al-Barrani	Funkce: zástupce ředitele vojenského zpravodajství.	Vysoce postavený představitel režimu.	28.2.2011
5.	ASHKAL, Omar	Funkce: vedoucí hnutí revolučních výborů Místo narození: Sirte, Libye.	Revoluční výbory se podílely na násilí vůči demonstrantům.	28.2.2011
6.	KADDAF AL-DAM, Ahmed Mohammed	Datum narození: 1952 Místo narození: Egypt	Bratranec Muammara KADDÁFÍHO. Má se za to, že od roku 1995 velí elitnímu ozbrojenému praporu pověřenému osobní ochranou Kaddáfího a že zastává klíčové postavení v Organizaci pro vnější bezpečnost. Je zapojen do plánování operací proti libyjským disidentům žijícím v zahraničí a byl přímo zapojen do teroristické činnosti.	28.2.2011
7.	AL-BARASSI, Safia Farkash	Datum narození: 1952 Místo narození: Al Bayda, Libye.	Manželka Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem.	28.2.2011
8.	SALEH, Bachir	Datum narození: 1946 Místo narození: Traghen.	Vedoucí kabinetu vůdce. Blízká spřízněnost s režimem.	28.2.2011
9.	General TOHAMI, Khaled	Datum narození: 1946 Místo narození: Genzur	Ředitel Úřadu pro vnitřní bezpečnost. Blízká spřízněnost s režimem.	28.2.2011
10.	FARKASH, Mohammed Boucharaya	Datum narození: 1. července 1949. Místo narození: Al-Bayda	Ředitel zpravodajství v Úřadu pro vnější bezpečnost. Blízká spřízněnost s režimem.	28.2.2011

PŘÍLOHA III

Seznam osob a subjektů podle čl. 6 odst. 1 písm. a)

1.	KADDÁFÍ, Ajša Muammar (QADHAFI, Aisha Muammar) Datum narození: 1978. Místo narození: Tripolis, Libye. Dcera Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

2.	KADDÁFÍ, Hannibal Muammar (QADHAFI, Hannibal Muammar) Číslo pasu: B/002210. Datum narození: 20.9.1975. Místo narození: Tripolis, Libye. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

3.	KADDÁFÍ, Chamis Muammar (QADHAFI, Khamis Muammar) Datum narození: 1978. Místo narození: Tripolis, Libye. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Velení vojenským jednotkám zapojeným do potlačování demonstrací. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

KADDÁFÍ, Muammar Muhammad Abú Minjar (QADHAFI, Muammar Mohammed Abu Minyar)

Datum narození: 1942. Místo narození: Sirte, Libye.

Vedoucí představitel revoluce, vrchní velitel ozbrojených sil. Odpovědnost za příkaz k potlačení demonstrací, porušování lidských práv.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

5.	KADDÁFÍ, Mutassím (QADHAFI, Mutassim) Datum narození: 1976. Místo narození: Tripolis, Libye. Národní bezpečnostní poradce. Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

KADDÁFÍ, Saíf al-Islám (QADHAFI, Saif al-Islam)

Ředitel Kaddáfího nadace. Číslo pasu: B014995. Datum narození: 25.6.1972. Místo narození: Tripolis, Libye.

Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Štvavá veřejná prohlášení podněcující k násilí vůči demonstrantům.

Datum určení Organizací spojených národů: 26.2.2011.

PŘÍLOHA IV

Seznam osob a subjektů podle čl. 6 odst. 1 písm. b)

Jméno

Identifikační údaje

Důvody

Datum zařazení do seznamu

ABDULHAFIZ, Colonel Mas’ud

Funkce: velitel ozbrojených sil

Třetí v linii velení ozbrojených sil. Důležitá úloha ve vojenském zpravodajství.

28.2.2011

ABDUSSALAM, Abdussalam Mohammed

Funkce: vedoucí Organizace pro boj proti terorismu a vnější bezpečnost

Datum narození: 1952

Místo narození: Tripolis, Libye.

Významný člen revolučního výboru. Blízký stoupenec Muammara KADDÁFÍHO.

28.2.2011

ABU SHAARIYA

Funkce: zástupce vedoucího Organizace pro vnější bezpečnost

Významný představitel režimu. Švagr Muammara KADDÁFÍHO.

28.2.2011

ASHKAL, Al-Barrani

Funkce: zástupce ředitele vojenského zpravodajství.

Vysoce postavený představitel režimu.

28.2.2011

ASHKAL, Omar

Funkce: vedoucí Hnutí revolučních výborů

Místo narození: Sirte, Libye.

Revoluční výbory se podílely na násilí vůči demonstrantům.

28.2.2011

AL-BAGHDADI, Dr Abdulqader Mohammed

Funkce: Vedoucí styčného úřadu revolučních výborů.

Číslo pasu: B010574

Datum narození: 1. července 1950

Revoluční výbory se podílely na násilí vůči demonstrantům.

28.2.2011

DIBRI, Abdulqader Yusef

Funkce: Vedoucí osobní ochranky Muammara Kaddáfího.

Datum narození: 1946

Místo narození: Houn, Libye.

Odpovědnost za ochranu představitelů režimu. V minulosti řízení násilí vůči disidentům.

28.2.2011

DORDA, Abu Zayd Umar

Funkce: ředitel Organizace pro vnější bezpečnost.

Věrný stoupenec režimu. Vedoucí zahraniční zpravodajské služby.

28.2.2011

JABIR, Major General Abu Bakr Yunis

Funkce: Ministr obrany.

Datum narození: 1952

Místo narození: Jalo, Libye.

Celková odpovědnost za jednání ozbrojených sil.

28.2.2011

10.

MATUQ, Matuq Mohammed

Funkce: Tajemník pro veřejné služby.

Datum narození: 1956

Místo narození: Khoms

Vysoce postavený představitel režimu. Zapojen do revolučních výborů. V minulosti zapojen do potlačování opozice a do násilných činů.

28.2.2011

11.

KADDAF AL-DAM, Ahmed Mohammed

Datum narození: 1952

Místo narození: Egypt

28.2.2011

12.

KADDAF AL-DAM, Sayyid Mohammed

Datum narození: 1948

Místo narození: Sirte, Libye.

28.2.2011

13.

KADDÁFÍ, Mohammed Muammar

Funkce: předseda libyjské společnosti všeobecných poštovních a telekomunikačních služeb.

Datum narození: 1970

Místo narození: Tripolis, Libye.

Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

14.

KADDÁFÍ, Saadi

Funkce: Velitel zvláštních sil.

Číslo pasu: 014797

Datum narození: 25. května 1973

Místo narození: Tripolis, Libye.

Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem. Velení vojenským jednotkám zapojeným do potlačování demonstrací.

28.2.2011

15.

KADDÁFÍ, Saif al-Arab

Datum narození: 1982

Místo narození: Tripolis, Libye.

Syn Muammara KADDÁFÍHO. Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

16.

AL-SENUSSI, Colonel Abdullah (Al-Megrahi)

Funkce: Ředitel vojenského zpravodajství.

Datum narození: 1949

Místo narození: Súdán.

28.2.2011

17.

AL-BARASSI, Safia Farkash

Datum narození: 1952

Místo narození: Al Bayda, Libye.

Manželka Muammara KADDÁFÍHO.

Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

18.

SALEH, Bachir

Datum narození: 1946

Místo narození: Traghen.

Vedoucí kabinetu vůdce.

Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

19.

General TOHAMI, Khaled

Datum narození: 1946

Místo narození: Genzur

Ředitel Úřadu pro vnitřní bezpečnost.

Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

20.

FARKASH, Mohammed Boucharaya

Datum narození: 1. července 1949.

Místo narození: Al-Bayda

Ředitel zpravodajství v Úřadu pro vnější bezpečnost.

Blízká spřízněnost s režimem.

28.2.2011

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/63

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP

č. 114/2010

ze dne 10. listopadu 2010,

kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, ve znění Protokolu o úpravě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha I Dohody byla pozměněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 60/2010 ze dne 11. června 2010 (1).

(2)	Nařízení Komise (ES) č. 357/2008 ze dne 22. dubna 2008, kterým se mění příloha V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (2), by mělo být začleněno do Dohody.

(3)	Nařízení Komise (ES) č. 571/2008 ze dne 19. června 2008, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o kritéria přezkoumání ročních programů sledování týkajících se BSE (3), by mělo být začleněno do Dohody.

(4)	Nařízení Komise (ES) č. 584/2008 ze dne 20. června 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u krocanů a krůt (4), by mělo být začleněno do Dohody.

(5)	Nařízení Komise (ES) č. 746/2008 ze dne 17. června 2008, kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (5), by mělo být začleněno do Dohody.

(6)	Nařízení Komise (ES) č. 933/2008 ze dne 23. září 2008, kterým se mění příloha nařízení Rady (ES) č. 21/2004, pokud jde o identifikační značky zvířat a obsah dokladů o přesunu (6), by mělo být začleněno do Dohody.

(7)	Nařízení Komise (ES) č. 956/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (7), by mělo být začleněno do Dohody.

(8)

Nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů (8), by mělo být začleněno do Dohody.

(9)	Nařízení Komise (ES) č. 103/2009 ze dne 3. února 2009, kterým se mění přílohy VII a IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (9), by mělo být začleněno do Dohody.

(10)	Nařízení Komise (ES) č. 129/2009 ze dne 13. února 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 197/2006, pokud jde o platnost přechodných opatření týkajících se zmetkových potravin (10), by mělo být začleněno do Dohody.

(11)	Nařízení Komise (ES) č. 162/2009 ze dne 26. února 2009, kterým se mění přílohy III a X nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (11), by mělo být začleněno do Dohody.

(12)	Nařízení Komise (ES) č. 163/2009 ze dne 26. února 2009, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (12), by mělo být začleněno do Dohody.

(13)

Nařízení Komise (ES) č. 199/2009 ze dne 13. března 2009, kterým se stanoví přechodné opatření odchylující se od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o přímé dodávky malých množství čerstvého masa pocházejícího z hejn brojlerů a krocanů a krůt (13), by mělo být začleněno do Dohody.

(14)	Nařízení Komise (ES) č. 213/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 a nařízení (ES) č. 1003/2005, pokud jde o tlumení a vyšetřování salmonel v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus a krůt (14), by mělo být začleněno do Dohody.

(15)	Nařízení Komise (ES) č. 759/2009 ze dne 19. srpna 2009, kterým se mění příloha nařízení Rady (ES) č. 21/2004 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz (15), by mělo být začleněno do Dohody.

(16)	Směrnice Komise 2008/53/ES ze dne 30. dubna 2008, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o jarní virémii kaprů (SVC) (16), by měla být začleněna do Dohody.

(17)	Směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat (17) by měla být začleněna do Dohody.

(18)

Rozhodnutí Komise 2008/392/ES ze dne 30. dubna 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o informační stránku na internetu, jejímž cílem je zpřístupnit elektronickými prostředky informace o produkčních podnicích akvakultury a oprávněných zpracovatelských zařízeních v oblasti (18), by mělo být začleněno do Dohody.

(19)

Rozhodnutí Komise 2008/650/ES ze dne 30. července 2008, kterým se mění směrnice Rady 82/894/EHS o hlášení chorob zvířat ve Společenství, pokud jde o zahrnutí některých chorob do seznamu chorob povinných hlášením a o vyškrtnutí nakažlivé obrny prasat z uvedeného seznamu (19), by mělo být začleněno do Dohody.

(20)	Rozhodnutí Komise 2008/815/ES ze dne 20. října 2008, kterým se schvalují určité národní programy pro tlumení salmonel v hejnech brojlerů Gallus gallus (20), by mělo být začleněno do Dohody.

(21)	Rozhodnutí Komise 2008/896/ES ze dne 20. listopadu 2008 o pokynech pro účely veterinárního dozoru založeného na míře rizika stanoveného směrnicí Rady 2006/88/ES (21) by mělo být začleněno do Dohody.

(22)	Rozhodnutí Komise 2008/908/ES ze dne 28. listopadu 2008, kterým se některým členským státům povoluje přezkoumání jejich ročních programů sledování BSE (22), by mělo být začleněno do Dohody.

(23)	Rozhodnutí Komise 2008/946/ES ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o požadavky na karanténu živočichů pocházejících z akvakultury (23), by mělo být začleněno do Dohody.

(24)	Rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy (24), by mělo být začleněno do Dohody.

(25)	Rozhodnutí Komise 2009/247/ES ze dne 16. března 2009, kterým se mění rozhodnutí 2003/322/ES, pokud jde o krmení některých druhů mrchožravých ptáků v Bulharsku některým materiálem kategorie 1 (25), by mělo být začleněno do Dohody.

(26)	Rozhodnutí Komise 2009/722/ES ze dne 29. září 2009, kterým se mění rozhodnutí 2003/324/ES, pokud jde o odchylku od zákazu opětovného použití v rámci téhož druhu pro krmení určitých kožešinových zvířat v Lotyšsku (26), by mělo být začleněno do Dohody.

(27)	Rozhodnutí Komise 2009/771/ES ze dne 20. října 2009, kterým se schvalují určité národní programy pro tlumení salmonel u krocanů a krůt (27), by mělo být začleněno do Dohody.

(28)	Nařízení (ES) č. 1251/2008 zrušuje rozhodnutí Komise 1999/567/ES (28) a 2003/390/ES (29), která jsou začleněna do Dohody a která by se proto měla v Dohodě zrušit.

(29)	Směrnice 2008/71/ES zrušuje směrnici Rady 92/102/EHS (30), která je začleněna do Dohody a která by se proto měla v Dohodě zrušit.

(30)	Rozhodnutí 2009/177/ES zrušuje rozhodnutí Komise 2002/300/ES (31) a 2002/308/ES (32), která jsou začleněna do Dohody a která by se proto měla v Dohodě zrušit.

(31)

Odstavec 2 úvodní části kapitoly I přílohy I upřesňuje, že ustanovení vztahující se na živá zvířata, kromě ryb a živočichů pocházejících z akvakultury, se nevztahuje na Island a upřesňuje, že pokud se právní akt na Island nevztahuje nebo se na něj vztahuje jen částečně, výslovně se to u daného předpisu uvede. Ve vztahu ke směrnici Rady 2005/94/ES (33) již začleněné do Dohody tudíž musí být uvedeno, že se na Island nevztahuje.

(32)	Toto rozhodnutí se vztahuje na Island při uplatnění přechodného období uvedeného v odstavci 2 úvodní části kapitoly I přílohy I, a to v oblastech, které se před úpravou uvedené kapitoly rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 133/2007 ze dne 26. října 2007 (34) na Island nevztahovaly.

(33)	Toto rozhodnutí se nevztahuje na Lichtenštejnsko,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

V příloze I Dohody se kapitola I mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Znění nařízení (ES) č. 357/2008, (ES) č. 571/2008, (ES) č. 584/2008, (ES) č. 746/2008, (ES) č. 933/2008, (ES) č. 956/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 103/2009, (ES) č. 129/2009, (ES) č. 162/2009, (ES) č. 163/2009, (ES) č. 199/2009, (ES) č. 213/2009 a (ES) č. 759/2009, směrnic 2008/53/ES a 2008/71/ES a rozhodnutí 2008/392/ES, 2008/650/ES, 2008/815/ES, 2008/896/ES, 2008/908/ES, 2008/946/ES, 2009/177/ES, 2009/247/ES, 2009/722/ES a 2009/771/ES v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 11. listopadu 2010 za předpokladu, že Smíšenému výboru EHP (35) jsou učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody.

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. listopadu 2010.

Za Smíšený výbor EHP

předseda

Stefán Haukur JÓHANNESSON

(1) Úř. věst. L 244, 16.9.2010, s. 3.

(2) Úř. věst. L 111, 23.4.2008, s. 3.

(3) Úř. věst. L 161, 20.6.2008, s. 4.

(4) Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 3.

(5) Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 11.

(6) Úř. věst. L 256, 24.9.2008, s. 5.

(7) Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 8.

(8) Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 41.

(9) Úř. věst. L 34, 4.2.2009, s. 11.

(10) Úř. věst. L 44, 14.2.2009, s. 3.

(11) Úř. věst. L 55, 27.2.2009, s. 11.

(12) Úř. věst. L 55, 27.2.2009, s. 17.

(13) Úř. věst. L 70, 14.3.2009, s. 9.

(14) Úř. věst. L 73, 19.3.2009, s. 5.

(15) Úř. věst. L 215, 20.8.2009, s. 3.

(16) Úř. věst. L 117, 1.5.2008, s. 27.

(17) Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31.

(18) Úř. věst. L 138, 28.5.2008, s. 12.

(19) Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 42.

(20) Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 43.

(21) Úř. věst. L 322, 2.12.2008, s. 30.

(22) Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 24.

(23) Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 94.

(24) Úř. věst. L 63, 7.3.2009, s. 15.

(25) Úř. věst. L 73, 19.3.2009, s. 20.

(26) Úř. věst. L 257, 30.9.2009, s. 38.

(27) Úř. věst. L 275, 21.10.2009, s. 28.

(28) Úř. věst. L 216, 14.8.1999, s. 13.

(29) Úř. věst. L 135, 3.6.2003, s. 19.

(30) Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32.

(31) Úř. věst. L 103, 19.4.2002, s. 24.

(32) Úř. věst. L 106, 23.4.2002, s. 28.

(33) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(34) Úř. věst. L 100, 10.4.2008, s. 27.

(35) Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.

PŘÍLOHA

V příloze I Dohody se kapitola I mění takto:

Do bodu 7b (nařízení Rady (ES) č. 21/2004) v části 1.1 se doplňují nové odrážky, které znějí:

„—	32008 R 0933: nařízení Komise (ES) č. 933/2008 ze dne 23. září 2008 (Úř. věst. L 256, 24.9.2008, s. 5),

—	32009 R 0759: nařízení Komise (ES) č. 759/2009 ze dne 19. srpna 2009 (Úř. věst. L 215, 20.8.2009, s. 3).

Pro účely Dohody se nařízení upravuje takto:

V tabulce kódů zemí v poznámce pod čarou 1 v příloze se doplňuje:

Island	IS	352
Norsko	NO	578“

2.	Bod 7 se v části 1.1 zrušuje (směrnice Rady 92/102/EHS).

Za bod 7c (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000) se v části 1.1 vkládá nový bod, který zní:

„7d.	32008 L 0071: směrnice Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat (Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31).“

V bodě 8a (směrnice Rady 2006/88/ES) v části 3.1, v bodě 5a (směrnice Rady 2006/88/ES) v části 4.1 a v bodě 4a (směrnice Rady 2006/88/ES) v části 8.1 se doplňují nová slova a nová odrážka, které znějí:

„ve znění:

—	32008 L 0053: směrnice Komise 2008/53/ES ze dne 30. dubna 2008 (Úř. věst. L 117, 1.5.2008, s. 27).“

5.	V bodě 5a (směrnice Rady 2005/94/ES) v části 3.1 se doplňují nová slova, která znějí: „Tento akt se nevztahuje na Island.“

V bodě 10 (směrnice Rady 82/894/EHS) se v části 3.1 doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32008 D 0650: rozhodnutí Komise 2008/650/ES ze dne 30. července 2008 (Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 42).“

Za bod 41 (nařízení Komise (ES) č. 737/2008) se v části 3.2 doplňuje nový bod, který zní:

„42.	32008 D 0896: rozhodnutí Komise 2008/896/ES ze dne 20. listopadu 2008 o pokynech pro účely veterinárního dozoru založeného na míře rizika stanoveného směrnicí Rady 2006/88/ES (Úř. věst. L 322, 2.12.2008, s. 30).“

8.	Znění bodů 51 (rozhodnutí Komise 1999/567/ES), 65 (rozhodnutí Komise 2002/300/ES), 66 (rozhodnutí Komise 2002/308/ES) a 72 (rozhodnutí Komise 2003/390/ES) se v části 4.2 zrušuje.

Za bod 85 (nařízení Komise (ES) č. 504/2008) se v části 4.2 doplňují nové body, které znějí:

„86.

32008 R 1251: nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů (Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 41),

87.

32008 D 0392: rozhodnutí Komise 2008/392/ES ze dne 30. dubna 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o informační stránku na internetu, jejímž cílem je zpřístupnit elektronickými prostředky informace o produkčních podnicích akvakultury a oprávněných zpracovatelských zařízeních (Úř. věst. L 138, 28.5.2008, s. 12),

88.	32008 D 0946: rozhodnutí Komise 2008/946/ES ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o požadavky na karanténu živočichů pocházejících z akvakultury (Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 94),

89.	32009 D 0177: rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy (Úř. věst. L 63, 7.3.2009, s. 15).“

10.

V bodě 8b (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003) v části 7.1 a v bodě 25 (nařízení Komise (ES) č. 1003/2005) v části 7.2 se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32009 R 0213: nařízení Komise (ES) č. 213/2009 ze dne 18. března 2009 (Úř. věst. L 73, 19.3.2009, s. 5).“

11.

Do bodu 12 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001) se v části 7.1 doplňují nové odrážky, které znějí:

„—	32008 R 0357: nařízení Komise (ES) č. 357/2008 ze dne 22. dubna 2008 (Úř. věst. L 111, 23.4.2008, s. 3),

—	32008 R 0571: nařízení Komise (ES) č. 571/2008 ze dne 19. června 2008 (Úř. věst. L 161, 20.6.2008, s. 4),

—	32008 R 0746: nařízení Komise (ES) č. 746/2008 ze dne 17. června 2008 (Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 11),

—	32008 R 0956: nařízení Komise (ES) č. 956/2008 ze dne 29. září 2008 (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 8),

—	32009 R 0103: nařízení Komise (ES) č. 103/2009 ze dne 3. února 2009 (Úř. věst. L 34, 4.2.2009, s. 11),

—	32009 R 0162: nařízení Komise (ES) č. 162/2009 ze dne 26. února 2009 (Úř. věst. L 55, 27.2.2009, s. 11),

—	32009 R 0163: nařízení Komise (ES) č. 163/2009 ze dne 26. února 2009 (Úř. věst. L 55, 27.2.2009, s. 17).“

12.

V bodě 12 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001) se v části 7.1 doplňuje nové znění úpravy, které zní:

„H	V příloze IX, kapitola D. oddíl B, bod c) se za slova ‚určeny pro členskou zemi uvedenou v seznamu v příloze nařízení (ES) č. 546/2006‘ vkládají nová slova, která znějí: „nebo určeny pro Norsko.“ “

13.

V bodě 45 (nařízení Komise (ES) č. 197/2006) se v části 7.2 doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32009 R 0129: nařízení Komise (ES) č. 129/2009 ze dne 13. února 2009 (Úř. věst. L 44, 14.2.2009, s. 3).“

14.

V bodě 47 (nařízení Komise (ES) č. 646/2007) se v části 7.2 doplňují nová slova a nová odrážka, které znějí:

„ve znění:

—	32008 R 0584: nařízení Komise (ES) č. 584/2008 ze dne 20. června 2008 (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 3).“

15.

Za bod 50 (rozhodnutí Komise 2008/486/ES) se v části 7.2 vkládají nové body, které znějí:

„51.

32008 R 0584: nařízení Komise (ES) č. 584/2008 ze dne 20. června 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u krocanů a krůt (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 3),

52.

32009 R 0199: nařízení Komise (ES) č. 199/2009 ze dne 13. března 2009, kterým se stanoví přechodné opatření odchylující se od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o přímé dodávky malých množství čerstvého masa pocházejícího z hejn brojlerů a krocanů a krůt (Úř. věst. L 70, 14.3.2009, s. 9).“

16.

V části 7.2 se pod nadpisem „AKTY, KTERÉ BEROU STÁTY ESVO A KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO NÁLEŽITĚ V ÚVAHU“ za bod 4i (rozhodnutí Komise 2007/874/ES) vkládají nové body, které znějí:

„4j.	32008 D 0815: rozhodnutí Komise 2008/815/ES ze dne 20. října 2008, kterým se schvalují určité národní programy pro tlumení salmonely v hejnech brojlerů Gallus gallus (Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 43).

4k.	32009 D 0771: rozhodnutí Komise 2009/771/ES ze dne 20. října 2009, kterým se schvalují určité národní programy pro tlumení salmonely u krocanů a krůt (Úř. věst. L 275, 21.10.2009, s. 28).“

17.

V části 7.2 se pod nadpisem „AKTY, KTERÉ BEROU STÁTY ESVO A KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO NÁLEŽITĚ V ÚVAHU“ za bod 41a (rozhodnutí Komise 2007/667/ES) doplňuje nový bod, který zní:

„41b.

32008 D 0908: rozhodnutí Komise 2008/908/ES ze dne 28. listopadu 2008, kterým se některým členským státům povoluje přezkoumání jejich ročních programů sledování BSE (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 24).“

18.

V části 7.2 se pod nadpisem „AKTY, KTERÉ BEROU STÁTY ESVO A KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO NÁLEŽITĚ V ÚVAHU“ v bodě 42 (rozhodnutí Komise 2003/322/ES) doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32009 D 0247: rozhodnutí Komise 2009/247/ES ze dne 16. března 2009 (Úř. věst. L 73, 19.3.2009, s. 20).“

19.

V části 7.2 se pod nadpisem „AKTY, KTERÉ BEROU STÁTY ESVO A KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO NÁLEŽITĚ V ÚVAHU“ v bodě 43 (rozhodnutí Komise 2003/324/ES) doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32009 D 0722: rozhodnutí Komise 2009/722/ES ze dne 29. září 2009 (Úř. věst. L 257, 30.9.2009, s. 38).“

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/69

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP

č. 115/2010

ze dne 10. listopadu 2010,

kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru ve znění Protokolu o úpravě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha I Dohody byla změněna rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 60/2010 ze dne 11. června 2010 (1).

(2)	Nařízení Komise (ES) č. 180/2008 ze dne 28. února 2008 o referenční laboratoři Společenství pro choroby koňovitých kromě moru koní a o změně přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (2) by mělo být začleněno do Dohody.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 616/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se provádí směrnice Rady 2005/94/ES, pokud jde o schválení úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků a doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost v takových úsecích (3), by mělo být začleněno do Dohody.

(4)	Nařízení Komise (ES) č. 789/2009 ze dne 28. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1266/2007, pokud jde o ochranu před napadením vektory a minimální požadavky týkající se programů pro sledování katarální horečky ovcí a pro dozor nad katarální horečkou ovcí (4), by mělo být začleněno do Dohody.

(5)	Nařízení Komise (ES) č. 1156/2009 ze dne 27. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1266/2007, pokud jde o podmínky pro výjimky ze zákazu přesunů stanoveného směrnicí Rady 2000/75/ES, které se vztahují na některá zvířata vnímavých druhů (5), by mělo být začleněno do Dohody.

(6)	Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (6), by měla být začleněna do Dohody.

(7)	Směrnice Rady 2009/157/ES ze dne 30. listopadu 2009 o čistokrevném plemenném skotu (7) by měla být začleněna do Dohody.

(8)	Rozhodnutí Komise 2009/437/ES ze dne 8. června 2009, kterým se mění rozhodnutí 2007/268/ES o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech (8), by mělo být začleněno do Dohody.

(9)	Rozhodnutí Komise 2009/600/ES ze dne 5. srpna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2003/467/ES, pokud jde o prohlášení, že některé členské státy a jejich oblasti jsou úředně prosté brucelózy skotu (9), by mělo být začleněno do Dohody.

(10)	Rozhodnutí Komise 2009/601/ES ze dne 5. srpna 2009, kterým se mění příloha I rozhodnutí 2004/233/ES, pokud jde o položky pro Německo v seznamu laboratoří schválených ke kontrole účinnosti očkování proti vzteklině u některých domácích masožravců (10), by mělo být začleněno do Dohody.

(11)	Rozhodnutí Komise 2009/621/ES ze dne 20. srpna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2008/185/ES, pokud jde o zařazení Severního Irska do seznamu oblastí, ve kterých byl zaveden schválený vnitrostátní program na tlumení Aujeszkyho choroby (11), by mělo být začleněno do Dohody.

(12)	Rozhodnutí Komise 2009/761/ES ze dne 15. října 2009, kterým se mění rozhodnutí 2003/467/ES, pokud jde o prohlášení Skotska za úředně prosté tuberkulózy skotu (12), by mělo být začleněno do Dohody.

(13)	Rozhodnutí Komise 2009/779/ES ze dne 22. října 2009, kterým se mění příloha I rozhodnutí 2004/233/ES, pokud jde o položku pro Dánsko v seznamu laboratoří schválených ke kontrole účinnosti očkování proti vzteklině u některých domácích masožravců (13), by mělo být začleněno do Dohody.

(14)

Rozhodnutí Komise 2009/869/ES ze dne 27. listopadu 2009, kterým se mění přílohy XI, XII, XV a XVI směrnice Rady 2003/85/ES, pokud jde o seznam laboratoří oprávněných pracovat s živým virem slintavky a kulhavky a minimální normy bezpečnosti, jež se na tyto laboratoře vztahují (14), by mělo být začleněno do Dohody.

(15)	Rozhodnutí Komise 2009/976/EU ze dne 15. prosince 2009, kterým se mění příloha D směrnice Rady 64/432/EHS, pokud jde o diagnostické testy na enzootickou leukózu skotu (15), by mělo být začleněno do Dohody.

(16)	Směrnice 2008/119/ES zrušuje směrnici Rady 91/629/ES (16), která je začleněna do Dohody, a která by se proto měla v Dohodě zrušit.

(17)	Směrnice 2009/157/ES zrušuje směrnici Rady 77/504/ES (17), která je začleněna do Dohody, a která by se proto měla v Dohodě zrušit.

(18)	Toto rozhodnutí se týká právních předpisů vztahujících se na živá zvířata, kromě ryb a živočichů pocházejících z akvakultury. Právní předpisy týkající se těchto záležitostí se nevztahují na Island, jak je uvedeno v odstavci 2 v úvodní části kapitoly I přílohy I Dohody.

(19)	Toto rozhodnutí by se nemělo vztahovat na Island a Lichtenštejnsko,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

V příloze I Dohody se kapitola I mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Znění nařízení (ES) č. 180/2008, 616/2009, 789/2009 a 1156/2009, směrnice 2008/119/ES a 2009/157/ES a rozhodnutí 2009/437/ES, 2009/600/ES, 2009/601/ES, 2009/621/ES, 2009/761/ES, 2009/779/ES, 2009/869/ES a 2009/976/EU v norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 11. listopadu 2010 za předpokladu, že Smíšenému výboru EHP jsou učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody (18).

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. listopadu 2010.

Za Smíšený výbor EHP

předseda

Stefán Haukur JÓHANNESSON

(1) Úř. věst. L 244, 16.9.2010, s. 3.

(2) Úř. věst. L 56, 29.2.2008, s. 4.

(3) Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 16.

(4) Úř. věst. L 227, 29.8.2009, s. 3.

(5) Úř. věst. L 313, 28.11.2009, s. 59.

(6) Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7.

(7) Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 1.

(8) Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 45.

(9) Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 39.

(10) Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 43.

(11) Úř. věst. L 217, 21.8.2009, s. 5.

(12) Úř. věst. L 271, 16.10.2009, s. 34.

(13) Úř. věst. L 278, 23.10.2009, s. 58.

(14) Úř. věst. L 315, 2.12.2009, s. 8.

(15) Úř. věst. L 336, 18.12.2009, s. 36.

(16) Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 28.

(17) Úř. věst. L 206, 12.8.1977, s. 8.

(18) Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.

PŘÍLOHA

V příloze I Dohody se kapitola I mění takto:

V části 1.1 se v bodě 11 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004) doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32008 R 0180: nařízení Komise (ES) č. 180/2008 ze dne 28. února 2008 (Úř. věst. L 56, 29.2.2008, s. 4).“

2.	V části 2.1 se zrušuje bod 1 (směrnice Rady 77/504/EHS).

V části 2.1 se za bod 1 (směrnice Rady 77/504/EHS, zrušen) vkládá nový bod, který zní:

„1a.	32009 L 0157: směrnice Rady 2009/157/ES ze dne 30. listopadu 2009 o čistokrevném plemenném skotu (Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 1). Tento akt se nevztahuje na Island.“

V části 3.1 se v bodě 1a (směrnice Rady 2003/85/ES) doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32009 D 0869: rozhodnutí Komise 2009/869/ES ze dne 27. listopadu 2009 (Úř. věst. L 315, 2.12.2009, s. 8).“

V části 3.2 se v bodě 38 (rozhodnutí Komise 2007/268/ES) doplňuje toto:

„ve znění:

—	32009 D 0437: rozhodnutí Komise 2009/437/ES ze dne 8. června 2009 (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 45).“

V části 3.2 se v bodě 40 (nařízení Komise (ES) č. 1266/2007) doplňují nové odrážky, které znějí:

„—	32009 R 0789: nařízení Komise (ES) č. 789/2009 ze dne 28. srpna 2009 (Úř. věst. L 227, 29.8.2009, s. 3),

—	32009 R 1156: nařízení Komise (ES) č. 1156/2009 ze dne 27. listopadu 2009 (Úř. věst. L 313, 28.11.2009, s. 59).“

V části 3.2 se za bod 42 (rozhodnutí Komise 2008/896/ES) vkládá nový bod, který zní:

„43.

32009 R 0616: nařízení Komise (ES) č. 616/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se provádí směrnice Rady 2005/94/ES, pokud jde o schválení úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků a doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost v takových úsecích (Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 16).

Tento akt se nevztahuje na Island.“

V části 4.1 se v bodě 1 (směrnice Rady 64/432/EHS) doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32009 D 0976: rozhodnutí Komise 2009/976/EU ze dne 15. prosince 2009 (Úř. věst. L 336, 18.12.2009, s. 36).“

V části 4.2 se v bodě 70 (rozhodnutí Komise 2003/467/ES) doplňují nové odrážky, které znějí:

„—	32009 D 0600: rozhodnutí Komise 2009/600/ES ze dne 5. srpna 2009 (Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 39),

—	32009 D 0761: rozhodnutí Komise 2009/761/ES ze dne 15. října 2009 (Úř. věst. L 271, 16.10.2009, s. 34).“

10.

V části 4.2 se v bodě 76 (rozhodnutí Komise 2004/233/ES) doplňují nové odrážky, které znějí:

„—	32009 D 0601: rozhodnutí Komise 2009/601/ES ze dne 5. srpna 2009 (Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 43),

—	32009 D 0779: rozhodnutí Komise 2009/779/ES ze dne 22. října 2009 (Úř. věst. L 278, 23.10.2009, s. 58).“

11.

V části 4.2 se v bodě 84 (rozhodnutí Komise 2008/185/ES) doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32009 D 0621: rozhodnutí Komise 2009/621/ES ze dne 20. srpna 2009 (Úř. věst. L 217, 21.8.2009, s. 5).“

12.

V části 4.2 se za bod 89 (rozhodnutí Komise 2009/177/ES) vkládá nový bod, který zní:

„90.	32008 R 0180: nařízení Komise (ES) č. 180/2008 ze dne 28. února 2008 o referenční laboratoři Společenství pro choroby koňovitých kromě moru koní a o změně přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (Úř. věst. L 56, 29.2.2008, s. 4). Tento akt se nevztahuje na Island.“

13.	V části 9.1 se zrušuje bod 4 (směrnice Rady 91/629/EHS).

14.

V části 9.1 se za bod 11 (směrnice Rady 2008/120/ES) vkládá nový bod, který zní:

„12.	32008 L 0119: směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7). Tento akt se nevztahuje na Island.“

IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

3.3.2011

Úřední věstník Evropské unie

L 58/86

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 167/09/KOL

ze dne 27. března 2009

o pronájmu a prodeji letecké základny Lista (Norsko)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 uvedené dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 uvedené dohody,

S OHLEDEM na čl. 1 odst. 3 části I a čl. 4 odst. 2 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (4),

S OHLEDEM na pokyny Kontrolního úřadu k uplatňování a výkladu článků 61 a 62 Dohody o EHP (5), a zejména na část V těchto pokynů týkající se prvků státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci,

S OHLEDEM NA VÝZVU určenou zúčastněným stranám, aby předložily své připomínky podle čl. 6 odst. 1 části II protokolu 3 (6),

S OHLEDEM na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I. SKUTEČNOSTI

1. POSTUP

Rozhodnutí č. 183/07/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP. Kontrolní úřad vyzval zúčastněné strany k podání připomínek. Kontrolní úřad obdržel připomínky od společnosti Lista Lufthavn AS. Dopisem ze dne 4. prosince 2007 (dokument č. 455712) předložil Kontrolní úřad tyto připomínky norským orgánům, které měly možnost se k nim vyjádřit. Norské orgány předložily své připomínky dopisem ze dne 12. prosince 2007 (dokument č. 457245).

Kontrolní úřad jmenoval znalce, pana Geira Saastada, aby provedl nezávislé znalecké ocenění letecké základy Lista. Jmenování znalce nabylo účinku dne 14. dubna 2008. Znalec byl pověřen stanovením i) tržní ceny letecké základy a ii) hodnoty, kterou je nutno přičíst závazkům souvisejícím s pozemky a stavbami.

Závěrečná zpráva nezávislého znalce byla Kontrolnímu úřadu předána v květnu 2008.

Dopisem ze dne 18. července 2008 (dokument č. 486089) Kontrolní orgán norské orgány požádal, aby poskytly doplňkové informace.

Norské orgány poskytly požadované informace dopisem ze dne 28. srpna 2008 (dokument č. 489312).

2. POPIS PROŠETŘOVANÝCH OPATŘENÍ

Kontrolní úřad prověřoval dvě různá opatření: pronájem a prodej letecké základny Lista.

2.1 POPIS LETECKÉ ZÁKLADNY LISTA

V návrhu č. 50 (1994–1995) pro parlament (7) předložil ministr obrany své doporučení týkající se uzavření letecké základny. Ministr obrany předložil tzv. „alternativu rozvoje“. Podle tohoto plánu norská armáda posoudí soubor staveb a rozhodne, které stavby by nemohly či neměly být používány k průmyslovým nebo komerčním účelům. Stavby, jež by bylo možno využít ke komerčním/průmyslovým účelům, by měly být zachovány po dobu nejvýše deseti let s cílem přezkoumat možnosti komerčního rozvoje a zajistit co nejlepší komerční využití letecké základny.

V návaznosti na usnesení parlamentu byla vypracována řada zpráv s cílem získat přehled o celkovém stavu letecké základny Lista (norské orgány předložily pouze zprávu o požární bezpečnosti ze dne 24. ledna 2002, v níž společnost TekØk informovala o normách platných v té době, doporučila modernizaci a vypočetla náklady na doporučené práce).

Letecká základna Lista zahrnuje pozemky o rozloze 5 000 000 m2. Soubor staveb se skládá ze skladovacích budov, kasáren, jídelen a hangárů o celkové rozloze přibližně 28 000 m2. K tomuto majetku patří rovněž nezpevněná dráha a oblast mokřadů.

Podle územního plánu pro leteckou základnu Lista schváleného obecní radou města Farsund by bylo možno tento majetek využít ke komerčním činnostem, včetně leteckých služeb, veřejného rozvoje, řemeslných činností a průmyslu. Oblast okolo Slevdalsvannetu, která zahrnuje oblast mokřadů a sklad střeliva pro norskou armádu, byla vyhrazena pro užívání norskou armádou, letištní služby a ochranu přírody. Pro průmyslové účely by bylo možno využít plochu přibližně 1 900 000 m2. Části pozemků a některé stavby jsou chráněny podle vnitrostátního plánu ochrany vyhotoveného norskou armádou, včetně:

—	tří hangárů a simulátoru letecké obrany,

—

jídelny a

—	částí pozemků, včetně vzletových a přistávacích drah, pojezdových drah a části silniční sítě.

2.2 PRONÁJEM LETECKÉ ZÁKLADY LISTA

V rámci reorganizace majetku ve vlastnictví norské armády bylo v roce 1994–1995 rozhodnuto, že by vojenské činnosti na letecké základně Lista měly být ode dne 1. července 1996 ukončeny.

Dne 27. června 1996 uzavřela majetková správa norského ministerstva obrany (dále jen „NDEA“) desetiletou nájemní smlouvu se společností Lista Airport Development AS (dále jen „LAD“), která vstoupila v platnost dne 1. července 1996 a trvala do 30. června 2006 s tím, že si společnost LAD může leteckou základnu najmout na dobu dalších deseti let. Společnost byla ve vlastnictví obce Farsund (20 %) a místních investorů (80 %). Smlouva se týkala devíti staveb o rozloze přibližně 12 500 m2 a vzletové a přistávací dráhy, na niž připadá 421 610 m2.

Hlavním cílem smlouvy bylo po dobu nejdéle deseti let rozvíjet na letecké základně obchodní letecké služby jako součást „alternativy rozvoje“.

Dne 1. července 1996 byla nájemní smlouva převedena na společnost Lista Lufthavn AS (dále jen „LILAS“), která byla založena dne 3. května 1996.

V nájemní smlouvě bylo stanoveno, že si společnost LILAS najme stanovenou část staveb a nezpevněné dráhy za roční cenu ve výši 10 000 NOK, která má být co pět let upravena. NDEA má rovněž nárok na 15 % příjmu společnosti LILAS plynoucího z podnájmu staveb. V období od 1. července 1996 do září 2002 uzavřela společnost LILAS řadu smluv o podnájmu. Příjem z podnájmu vyplacený NDEA činil 245 405 NOK.

V nájemní smlouvě bylo stanoveno, že vlastník letecké základny odpovídá za venkovní údržbu staveb a za údržbu nezpevněné dráhy. Tento závazek byl omezen na částku ve výši 1 500 000 NOK ročně. Jako odměnu za tuto povinnost měl vlastník nárok na rozdělení zisku. Článek 3 nájemní smlouvy stanovil, že pokud zisk vytvořený v důsledku komerčního využití letecké základny překročí částku 4 500 000 NOK, má vlastník letecké základny nárok na 20 % zisku převyšujícího tuto částku.

Po určitou dobu byly provozovány obchodní služby. Společnosti Braathen Safe a Air Stord provozovaly obchodní služby do dne 1. listopadu 1999. V roce 2000 společnost LILAS prověřovala možnost obnovení pravidelných letů a rozvoje letiště jako nákladního terminálu pro mezinárodní leteckou dopravu nákladu do Evropy. Společnosti LILAS se v průběhu roku 2001 podařilo obnovit pravidelné lety mezi Oslo a Lista provozované společností Cost Air. V roce 2002 nebyly na letišti Lista provozovány žádné pravidelné lety. Jelikož společnost LILAS nedosáhla svého původního cíle týkajícího se zřízení obchodních leteckých služeb na letecké základně, příjem v letech 1996–2002 nikdy nepřekročil částku 4 500 000 NOK ročně.

Na konci prvního desetiletého období měla společnost LILAS možnost prodloužit nájem o dalších deset let. Pokud by toto právo nebylo uplatněno, mohla společnost LILAS koupit stanovenou oblast letecké základny za cenu ve výši 10 000 000 NOK. Ve smlouvě bylo mimoto stanoveno, že společnost LILAS může v případě, že se NDEA rozhodne prodat během doby trvání nájmu leteckou základnu Lista jako celek, koupit celou leteckou základnu za cenu 25 000 000 NOK. Dopisem ze dne 13. prosince 2002 se společnost LILAS vzdala svého předkupního práva na koupi letecké základny Lista jako celku a letecká základna byla prodána společnosti Lista Flypark AS.

V červnu 2006 uplatnila společnost LILAS v souladu s podmínkami nájemní smlouvy své předkupní právo na koupi částí letecké základny Lista za částku ve výši 10 000 000 NOK od společnosti Lista Flypark AS.

2.3 PRODEJ LETECKÉ ZÁKLADNY LISTA

Dne 12. září 2002 prodala NDEA leteckou základnu Lista společnosti Lista Flypark AS. Prodej vedl k tomu, že norský stát vyplatil společnosti Lista Flypark AS čistou částku ve výši 10 875 000 NOK. K analýze podmínek prodeje je nutno rozlišit dva postupné kroky: posouzení tržní ceny majetku na straně jedné a hodnoty závazků souvisejících s pozemky a stavbami na straně druhé.

2.3.1 Kroky podniknuté s cílem nalézt kupce letecké základny

V roce 1997 se společnost LILAS obrátila na NDEA, aby sjednala koupi letecké základny. Dne 21. října 1998 schválily obec Farsund a společnost LILAS strategii pro koupi majetku. Jednání mezi NDEA, obcí Farsund a společností LILAS však byla dne 22. února 1999 přerušena, jelikož se strany nemohly dohodnout na ceně.

V průběhu roku 2000 zveřejnila NDEA v místních (Farsund Avis) a regionálních (Fedrelandsvennen a Stavanger Aftenblad) novinách několik inzerátů na prodej majetku. V té době se předpokládal prodej částí majetku. Na základě inzerátů nedošlo k žádnému prodeji.

Dne 16. a 17. srpna 2001 uspořádala NDEA konferenci týkající se letecké základny Lista, na niž bylo pozváno 7 000–8 000 potenciálních investorů. Účelem konference bylo představit zájemcům leteckou základnu Lista a možný přechod letecké základny z vojenských účelů na civilní komerční využití. Po konferenci byl jmenován poradce, pan Hjort, který měl být nápomocen při prodeji. Poradce dospěl k závěru, že „je obtížné prodat leteckou základnu developerům vzhledem k tomu, že neexistují žádní reální kupci, a s ohledem na skutečnost, že možnost využití majetku je kvůli smlouvě se společností LILAS velmi omezená“.

V srpnu 2001 NDEA rozhodla, že by majetek měl být prodán vcelku, aby se zamezilo tomu, že by některé části letecké základny byly pro potenciální kupce naprosto nepřitažlivé.

V rámci jednání s developerskými společnostmi Intervest Eiendom AS a Interconsult Prosjektutvikling AS počátkem roku 2002 zadala NDEA provedení dvou ocenění odhadcům cen nemovitostí, společnostem Verditakst a OPAK. Tato jednání ztroskotala, avšak dne 12. září 2002 byla mezi NDEA a společností Lista Flypark AS uzavřena smlouva o prodeji.

2.3.2 Kupní cena

Kupní cena vycházela ze tří prvků: i) skutečné ceny, jež má být za majetek uhrazena, ii) dodatečné platby odpovídající 50 % čisté ceny při dalším prodeji a iii) částky rovnající se 30 % čistého příjmu z nájemní smlouvy.

i) Cena majetku

Zpráva společnosti OPAK ze dne 29. května 2002 rozlišovala mezi těmito třemi scénáři: prodej majetku novému kupci (32 000 000 NOK), prodej majetku nájemci na základě předkupního práva na část pronajatých staveb a pozemků na konci desetileté doby nájmu (34 000 000 NOK) a prodej majetku nájemci na základě jeho předkupního práva na celý majetek během doby trvání nájmu (25 000 000 NOK).

Zpráva společnosti Verditakst ze dne 7. června 2002 dospěla k závěru, že tržní cena majetku činí 11 000 000 NOK.

Prodejní cena byla sjednána na základě ocenění, které provedla společnost Verditakst, tj. 11 000 000 NOK.

Na základě výše uvedené zprávy o požární bezpečnosti byla od hodnoty majetku odečtena částka ve výši 7 500 000 NOK s cílem zohlednit práce, jež je nutno provést, aby byly splněny platné požární předpisy. Prodejní cena majetku byla proto snížena na částku 3 500 000 NOK.

ii) 50 % podíl na čisté ceně při dalším prodeji

Podle článku 3 smlouvy o prodeji měla NDEA nárok na 50 % případného příjmu z prodeje jednotlivých parcel. Po prodeji dvou parcel byla na NDEA převedena částka ve výši 795 263 NOK. Částka ve výši 5 000 000 NOK nebyla dosud uhrazena, a to až do vyřešení sporu ohledně výkladu tohoto ustanovení ve vztahu ke koupi části pozemků ze strany společnosti LILAS, na něž měla podle nájemní smlouvy předkupní právo.

iii) 30 % z čistého příjmu z nájemní smlouvy

NDEA měla nárok rovněž na 30 % případného zisku po zdanění, jehož bylo dosaženo na základě nájemní smlouvy. V období od roku 2003 do roku 2006 však nebylo dosaženo žádného příjmu od společnosti Lista Flypark AS.

2.3.3 Hodnota spojená se závazky týkajícími se pozemků a staveb

Bylo dohodnuto, že kupci bude vyplacena náhrada za závazky související s majetkem, což v ocenění nebylo zohledněno. Náhrada zahrnovala:

náhradu související s technickým vybavením (např. elektrické vedení): 3 500 000 NOK

NDEA převzala odpovědnost za přispění k přeměně letecké základny z vojenské letecké základny na komerční podnik v souladu s rozhodnutím parlamentu: „podle usnesení parlamentu má armáda povinnost připravit oblast pro civilní využití. Tato povinnost zahrnuje zejména případný závazek vůči majitelům sousedních pozemků, pokud jde o kanalizaci, a rovněž usnadnění nové infrastruktury v souvislosti s rozvojem oblasti“,

ii)	náhradu spojenou s rozvojem nové infrastruktury: 5 500 000 NOK NDEA měla opět povinnost uhradit náklady na přechod letecké základny z vojenského na civilní využití,

iii)

náhradu spojenou s nájemní smlouvou se společností LILAS: 5 375 000 NOK

Nájemní smlouva stanoví, že vlastník letecké základny odpovídá za provozní výdaje a venkovní údržbu staveb a údržbu vzletové a přistávací dráhy. Tyto závazky však byly omezeny na částku ve výši 1 500 000 NOK ročně. Jelikož NDEA měla v době prodeje v roce 2002 povinnost uhradit společnosti LILAS každoročně částku ve výši 1 500 000 NOK po dobu přibližně dalších čtyř let, byla společnosti Lista Flypark AS s ohledem na plnění těchto závazků vůči společnosti LILAS připsána částka ve výši 5 375 000 NOK.

Celková náhrada ve výši 14 375 000 NOK byla započítána oproti kupní ceně ve výši 3 500 000 NOK. Norské orgány tudíž kupci zaplatily částku ve výši 10 875 000 NOK.

3. PŘIPOMÍNKY NORSKÝCH ORGÁNŮ

3.1 PŘIPOMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE NÁJEMNÍ SMLOUVY SE SPOLEČNOSTÍ LILAS

3.1.1 Na základě nájemní smlouvy nebyla společnosti LILAS poskytnuta žádná podpora ani výhoda

Norské orgány uvedly, že ačkoliv nájemné stanovené v nájemní smlouvě činilo 10 000 NOK ročně, tato hodnota přesně neodrážela skutečné částky zaplacené NDEA. Ve skutečnosti měla NDEA nárok rovněž na 15 % příjmu společnosti LILAS plynoucího z podnájmu staveb. V případě hrubého příjmu souvisejícího s obchodními leteckými službami vyššího než 4 500 000 NOK ročně měla NDEA nárok rovněž na 20 % příjmu převyšujícího tuto částku.

Příjem z podnájmu vyplacený NDEA činil 245 405 NOK. Podle norských orgánů je nutno připočítat tento příjem z podnájmu ve výši 245 405 NOK k ročnímu nájemnému ve výši 10 000 NOK. Celkové nájemné během doby nájmu až do okamžiku prodeje v roce 2002 činilo 310 405 NOK.

Norské orgány dále tvrdily, že společnost LILAS měla rozvíjet, provozovat a udržovat majetek pro obchodní letecké služby na letecké základně, což představovalo závazek veřejné služby. V této souvislosti je nutno považovat částku uhrazeného nájemného za nepodstatnou pro posouzení nájemní smlouvy. Pokud by byl projekt úspěšný, mohly být zisky společnosti LILAS na základě nájemní smlouvy značné. Pokud by se na druhou stranu naplnily skromnější předpovědi, nebyl by nájem letecké základny kvůli finančnímu riziku plynoucímu z nájemní smlouvy na základě značných nevyhnutelných nákladů pro společnost LILAS ziskový.

3.1.2 Žádné ovlivnění obchodu mezi státy EHP

Norské orgány uvedly, že neexistují žádné náznaky, že by podpora ovlivnila obchod uvnitř EHP a narušila hospodářskou soutěž. Poukázaly na pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť (8), podle nichž by byla letecká základna Lista zařazena jako letiště kategorie D, tj. malé letiště s ročním objemem cestujících menším než 1 milion osob. Celkový počet cestujících na letišti Lista činí 32 000 osob. Pokyny pro letiště stanoví, že „financování poskytnutá malým regionálním letištím (kategorie D) mohou málo narušit hospodářskou činnost nebo ovlivnit obchody tak, že by to bylo v rozporu se společným zájmem“ (9).

3.1.3 Nebyla poskytnuta žádná protiprávní podpora

Norské orgány uvedly, že při přezkumu podmínek nájemní smlouvy je nutno odkázat na nové pokyny pro letiště (10). Ačkoli tyto pokyny nebyly v době, kdy byla nájemní smlouva uzavřena, ještě přijaty, norské orgány tvrdí, že nové pokyny pro letiště „doplňují, nikoli nahrazují“ předchozí pokyny, je proto nutno odkazovat na nové pokyny.

Norské orgány uvedly, že společnost LILAS byla pověřena závazkem veřejné služby, což obnášelo „provozování infrastruktury zahrnující údržbu a správu letištní infrastruktury“. Poté odkázaly na nové pokyny pro letiště, které stanoví: „tato financování nepředstavují státní podpory, pokud tvoří vyrovnání za veřejné služby, poskytnuté správě letiště, pokud budou dodrženy podmínky stanovené judikaturou Altmark. (…) takové podpory mohou být prohlášeny za slučitelné s fungováním Dohody o EHP pouze na základě čl. 61 odst. 3 písm. a) nebo c), za určitých podmínek, ve znevýhodněných regionech, nebo na základě čl. 59 odst. 2, pokud dodržují určité podmínky, které zajišťují, že jsou nutné pro provozování služby obecného hospodářského zájmu a neovlivňují rozvoj obchodu v míře, která by byla v rozporu se zájmem smluvních stran“.

Obec Farsund, na jejímž území se letecká základna nachází, je způsobilá pro regionální podporu.

Norské orgány proto vyvozují závěr, že případná podpora poskytnutá společnosti LILAS odpovídala vyrovnání, jež nepřesahuje částku nutnou k pokrytí nákladů způsobených výkonem závazků veřejné služby, jimiž byla tato společnost pověřena.

3.2 PŘIPOMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SMLOUVY O PRODEJI

3.2.1 V souvislosti s prodejem nebyla společnosti Lista Flypark AS poskytnuta žádná podpora ani výhoda

Norské orgány uvedly, že i když nebyly přesně dodrženy podmínky stanovené v bodě 2.2 pokynů týkajících se prvků státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci, „většina potenciálních kupců byla náležitě informována o snaze NDEA prodat leteckou základnu“. Jak bylo uvedeno v bodě 2.3.1, k nalezení kupce bylo podniknuto mnoho kroků.

Norské orgány dále zdůraznily, že prodejní cena přesně odrážela hodnotu majetku a právní závazky, které s ním souvisely. Poukazují na skutečnost, že skutečná kupní cena neodpovídala pouze ceně majetku, nýbrž rovněž dalším složkám, například 50 % podílu na zisku z dalšího prodeje a 30 % podílu z případného čistého příjmu společnosti Lista Flypark AS (viz bod 2.3.2).

3.2.2 Žádné ovlivnění obchodu mezi státy EHP

Norské orgány zopakovaly skutečnosti uvedené v bodě 3.1.2.

3.2.3 Nebyla poskytnuta žádná protiprávní podpora

Norské orgány odkázaly na své vysvětlivky týkající se nájemní smlouvy uzavřené se společností LILAS.

4. PŘIPOMÍNKY TŘETÍCH STRAN

Dopisem ze dne 15. listopadu 2007 (dokument č. 452517) předložila právnická společnost zastupující společnost Lista Lufthavn AS připomínky k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního vyšetřovacího řízení (11).

Připomínky byly omezeny na nájemní smlouvu a otázkou prodeje pozemků se nezabývaly.

4.1 NA ZÁKLADĚ NÁJEMNÍ SMLOUVY NEBYLA SPOLEČNOSTI LILAS POSKYTNUTA ŽÁDNÁ PODPORA ANI VÝHODA

Skutečné roční nájemné nečinilo 10 000 NOK, jelikož NDEA obdržela částku ve výši 245 405 NOK plynoucí z podnájmu. Společnost LILAS byla prostřednictvím nájemní smlouvy pověřena závazkem veřejné služby týkajícím se provozování a správy letecké základny Lista. Tento závazek služby obecného hospodářského zájmu znamenal významná omezení, pokud jde o možnost společnosti LILAS využívat leteckou základnu k jiným účelům. V roce 2001 činily celkové náklady na tento provoz přibližně 5 500 000 NOK ročně. Vzhledem k značným nákladům byl do nájemní smlouvy dne 9. května 2006 zahrnut roční limit ve výši 1 500 000 NOK. Společnost LILAS a její akcionáři utrpěli v důsledku nájemní smlouvy značné ztráty (12).

4.2 ŽÁDNÉ OVLIVNĚNÍ OBCHODU MEZI STÁTY EHP

Dohoda se společností LILAS souvisí výhradně s pronájmem letecké základny Lista pro závazky veřejné služby s ohledem na správu a provozování samotné letecké základny, a nikoli provozování vnitrostátních pravidelných letů a mezinárodní letecké dopravy nákladu. V tomto ohledu jakákoli podpora udělená na základě nájemní smlouvy neovlivňuje obchod ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

4.3 PŘÍPADNÁ PODPORA UDĚLENÁ SPOLEČNOSTI LILAS NEPŘEDSTAVUJE PROTIPRÁVNÍ PODPORU

Pokud by Kontrolní úřad dospěl k závěru, že společnosti LILAS byla poskytnuta podpora, tato podpora by byla každopádně slučitelná s Dohodou o EHP na základě pokynů pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť.

4.4 NEEXISTUJE ŽÁDNÝ ZÁKLAD PRO ROZHODNUTÍ O NAVRÁCENÍ PODPORY

Nájemní smlouva byla uzavřena dne 27. června 1996. Jediná žádost o informace zaslaná během desetiletého období následujícího po tomto dni se týkala možného udělení podpory prostřednictvím prodeje, nikoli však nájemní smlouvy. Toto desetileté období proto nebylo přerušeno opatřením Kontrolního úřadu. Článek 15 protokolu 3 stanoví: „pravomoci Kontrolního úřadu ESVO ve věci navrácení podpory podléhají promlčecí lhůtě deseti let“.

II. POSOUZENÍ

1. PRONÁJEM ČÁSTI LETECKÉ ZÁKLADNY LISTA

Nájemní smlouva se společností LAD byla podepsána dne 27. června 1996 a vstoupila v platnost dne 1. července 1996.

Článek 15 protokolu 3 stanoví:

„1. Pravomoci Kontrolního úřadu ESVO ve věci navrácení podpory podléhají promlčecí lhůtě deseti let.

2. Promlčecí lhůta počíná dnem, kdy je protiprávní podpora udělena příjemci buď jako jednotlivá podpora, nebo v rámci režimu podpory. Jakékoli opatření přijaté Kontrolním úřadem ESVO nebo členským státem ESVO jednajícím na žádost Kontrolního úřadu ESVO, týkající se protiprávní podpory, přerušuje běh promlčecí lhůty. Každým přerušením počíná lhůta běžet znovu. Promlčecí lhůta se staví po dobu, kdy je rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO předmětem jednání před Soudním dvorem ESVO.

3. Jakákoliv podpora, jejíž promlčecí lhůta uplynula, je považována za existující podporu.“

První žádost o informace, která se zabývala otázkou možného opatření podpory v podobě nájemní smlouvy, byla zaslána dne 28. března 2007. Kontrolní úřad se domnívá, že k tomuto dni uplynula desetiletá promlčecí lhůta, jelikož smlouva zavazující strany byla uzavřena dne 27. června 1996. Navrácení podpory proto nebylo možné. K tomuto dni již skončila rovněž platnost samotné nájemní smlouvy, jelikož společnost LILAS nevyužila možnost prodloužit smlouvu na dalších deset let. Nájemní smlouva proto přestala existovat dne 30. června 2006 a v důsledku této smlouvy nevznikly žádné další účinky.

Za těchto podmínek by rozhodnutí Kontrolního úřadu o povaze dotyčného opatření jakožto podpory a o jeho slučitelnosti s Dohodou o EHP nemělo žádný praktický účinek (13).

2. PRODEJ LETECKÉ ZÁKLADNY LISTA

2.1 EXISTENCE STÁTNÍ PODPORY

Čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP stanoví:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, jsou podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

Pokyny týkající se prvků státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci poskytují další informace o tom, jak Kontrolní úřad vykládá a uplatňuje ustanovení Dohody o EHP upravující státní podpory, pokud posuzuje prodej veřejných pozemků a staveb. Bod 2.1 popisuje prodej prostřednictvím bezpodmínečného nabídkového řízení, zatímco bod 2.2 popisuje prodej bez takovéhoto bezpodmínečného nabídkového řízení (formou nezávislého znaleckého ocenění). Tyto dva postupy státům ESVO umožňují řešit prodej pozemků a staveb způsobem, který vylučuje existenci státní podpory.

2.2 PŘÍTOMNOST STÁTNÍCH PROSTŘEDKŮ

Opatření musí být poskytnuto státem nebo ze státních prostředků. Jelikož NDEA je státním orgánem, její prostředky představují státní prostředky.

Prodej pozemků a staveb ve veřejném vlastnictví za nižší než tržní cenu znamená, že byly použity státní prostředky. Pokyny týkající se prvků státní podpory při prodejích pozemků a staveb stanoví dva případy, kdy se při splnění platných podmínek bude mít za to, že cena uhrazená za majetek odpovídá spravedlivé tržní hodnotě, je tudíž vyloučena přítomnost státních prostředků.

Jak bylo zmíněno výše, je nutno rozlišovat dvě situace: případy, kdy k prodeji dojde prostřednictvím bezpodmínečného nabídkového řízení (viz bod i) níže), a případy, kdy se prodej uskuteční s odkazem na odhad hodnoty provedený nezávislým znalcem (viz bod ii)).

i) Prodej prostřednictvím bezpodmínečného nabídkového řízení

Norské orgány uznávají, že „prodej části letecké základny byl zahájen jako bezpodmínečné nabídkové řízení. V roce 2000 byly v různých novinách, například Farsund avis, Fedrelandsvennen a Stavanger Aftenblad, zveřejněny inzeráty týkající se možného využití letecké základny“.

Inzeráty ani tzv. „konference o letecké základně Lista“ nevedly k prodeji. Proces nezahrnoval prodej letecké základny jako celku. To potvrdila zpráva generálního auditora, která dospěla k závěru, že před zahájením jednání se společností Lista Flypark AS v březnu 2002 nedošlo k ocenění celého majetku, ani veřejnému oznámení o zamýšleném prodeji. Kontrolní úřad se proto domnívá, že v souvislosti s prodejem letecké základny jako celku neexistovalo žádné bezpodmínečné nabídkové řízení, a že je proto vyloučena možnost zamezit na tomto základě existenci státní podpory podle bodu 2.1 pokynů týkajících se prvků státní podpory při prodejích pozemků a staveb.

ii) Prodej bez bezpodmínečného nabídkového řízení (znalecké ocenění)

Bod 2.2 pokynů týkajících se prvků státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci ohledně prodeje bez bezpodmínečného nabídkového řízení stanoví, že „jestliže orgány veřejné moci nechtějí použít postupu popsaného v bodě 2.1, mělo by být před jednáními o prodeji provedeno nezávislé ocenění jedním nebo více nezávislými majetkovými odhadci, aby byla stanovena tržní hodnota na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem. Takto stanovená tržní cena je minimální prodejní cenou, která může být dohodnuta bez udělení státní podpory“ (zdůraznění doplněno).

Norské orgány uvedly, že NDEA zadala dvě ocenění provedená odhadci cen nemovitostí, společnostmi OPAK a Verditakst AS. Tato ocenění byla provedena v květnu resp. červnu 2002. Ačkoli se zdá, že jednání byla zahájena již v březnu 2002, neexistuje žádný náznak, že dohody o ceně bylo dosaženo před tím, než byly známy závěry obou zpráv. Obě zprávy odhadly tržní cenu majetku bez povinností souvisejících s požárními předpisy, technickým zlepšením či modernizací infrastruktury nebo nájemní smlouvou.

Cena uhrazená kupujícím byla stanovena s odkazem na zprávu o ocenění, kterou vypracovala společnost Verditakst, tj. 11 000 000 NOK.

Společnost OPAK však dospěla k závěru, že hodnota majetku ke dni prodeje činila 32 000 000 NOK, a prodejní cena uvedená v nájemní smlouvě činila 25 000 000 NOK za celé letiště.

Vzhledem k řadě různých ocenění zahájil Kontrolní úřad formální vyšetřovací řízení a jmenoval nezávislého znalce, pana Geira Saastada, jehož úkolem bylo:

—	porovnat všechny odhady hodnoty předložené Kontrolnímu úřadu,

—	stanovit i) tržní cenu letecké základny a ii) hodnotu závazků souvisejících s pozemky a stavbami.

Znalec rovněž posoudil, zda chování státu při prodeji majetku odpovídalo chování soukromého investora v tržním hospodářství, nebo zda by naopak soukromý investor v tržním hospodářství jednal jinak. Znalec přitom zohlednil zvláštní povahu majetku a potíže norských orgánů, s nimiž se podle svého tvrzení potýkaly kvůli stávající nájemní smlouvě uzavřené se společností LILAS a možnosti, aby tato společnost majetek na konci desetiletého období odkoupila.

Znalec posoudil metody použité při obou stávajících oceněních a dospěl k závěru, že i když zpráva společnosti OPAK používá nízké ceny nájmu pravděpodobně odrážející skutečně platné sazby, nepřihlíží ke skutečnosti, že část majetku je společnosti LILAS pronajata za pevně stanovenou cenu (10 000 NOK ročně), což je mnohem méně, že by bylo předpokládané tržní nájemné. Příspěvky na uvolnění a údržbu se rovněž jevily jako „příliš nízké“. V tomto ohledu znalec uvedl, že vzhledem k povaze majetku nejsou roční náklady spojené s uvolněním ve výši 20 % nadměrné. Znalec mimoto uvedl, že je nutno připočítat značné provozní náklady a náklady na údržbu. Společně by tyto výdaje snížily hodnotu peněžního toku z 26 milionů NOK (jak odhaduje společnost OPAK) na 10 milionů NOK. Hodnota samotných pozemků by měla být diskontována, aby se zohlednily potíže při prodeji jednotlivých parcel. Znalec v souvislosti s připomínkami ke zprávě společnosti OPAK rovněž poznamenal, že prodejní cena ve výši 25 000 000 NOK uvedená v nájemní smlouvě je naprosto hypotetická.

Zpráva společnosti Verditakst rovněž nepřihlížela ke skutečnosti, že část majetku je společnosti LILAS pronajata za cenu, která představuje značné snížení příjmů s ohledem na předpoklad, že by majetek měl být pronajat za tržní cenu. Použité tržní sazby však odpovídají tomu, co znalec sám předpokládal (viz oddíl 4 zprávy). Znalec mimoto podotýká, že společnost Verditakst použila údaje pro provozní náklady a náklady na údržbu, které odpovídají běžným hodnotám používaným v daném odvětví. Závěrem podotýká, že odhad hodnoty samotných pozemků je konzervativnější než odhad společnosti OPAK, a vyslovuje názor, že se jeví jako vhodnější než vyšší ocenění.

Při porovnání obou zpráv znalec zjistil, že: „hlavní rozdíl mezi oceněními spočívá ve výpočtech provozních nákladů a nákladů na údržbu. Ocenění společnosti Verditakst zohledňuje běžné hodnoty používané v odvětví nemovitostí, zatímco ocenění společnosti OPAK nikoli“.

Znalec dospěl k závěru, že „se prodejní cena použitá při transakci v roce 2002 jeví jako shodná s odhadnutou tržní cenou. Letecká základna Lista byla prodána v době, kdy existoval omezený zájem o tento druh nemovitostí. Trh s nemovitostmi a finanční trhy vykazovaly pokles, přičemž současně lze majetek považovat za komplikovaný a nacházející se ve velké vzdálenosti. Kritéria, která ve svém ocenění použila společnost Verditakst, byla správnější než kritéria použitá v ocenění společnosti OPAK. Hlavní námitkou vůči ocenění společnosti OPAK je to, že při výpočtu hodnoty majetku nebyly použity běžné provozní výdaje. Vyrovnání za povinnosti převedené z NDEA na společnost Lista Flypark AS v souvislosti s prodejem se nezdá být nepřiměřeně vysoké vzhledem k počtu staveb v areálu a velikosti plochy pozemků“ (zdůraznění doplněno).

Znalec trval na tom, že s jakýmkoliv oceněním areálu jako letecká základna Lista bude spojena značná nejistota. To lze vysvětlit těmito činiteli:

—	areál se nachází ve velké vzdálenosti v porovnání se zastavěnými oblastmi s měřitelným trhem s nemovitostmi. To ovlivňuje nejen ceny pozemků, nýbrž rovněž ceny nájmu,

—	areál zahrnuje leteckou základnu, na niž se v minulosti uskutečňovaly vojenské činnosti. Existuje jen několik málo referenčních nemovitostí, či dokonce vůbec žádné a

—	pozemky a stavby vyžadují značné opravy a údržbu.

Na základě zprávy nezávislého znalce se Kontrolní úřad domnívá, že letecká základna byla prodána za tržní cenu.

Skutečná prodejní cena je předně v souladu s odhadem tržní ceny uvedeným ve zprávě společnosti Verditakst. Skutečnost, že odhad tržní ceny provedený společností OPAK byl značně vyšší, nepředstavuje důvod pro vyvození závěru, že byla poskytnuta státní podpora (14).

Znalec jmenovaný Kontrolním úřadem poukazuje (jak bylo uvedeno výše) na řadu činitelů, které naznačují, že odhad tržní ceny provedený společností OPAK byl příliš vysoký a že kritéria, která použila společnost Verditakst, byla správnější než kritéria použitá společností OPAK. Kontrolní úřad souhlasí s názorem, že trh s nemovitostmi v Lista je netypický a lze jej obtížně posoudit a (jak uvedl pan Saastad) s jakýmkoli oceněním areálu jako letecká základna Lista je spojená značná nejistota. Rozdíly v obou oceněních provedených v roce 2002 potvrzují (jak se zdá) nejistotu spojenou s tamějším trhem. Je rovněž pravdou, že NDEA nebyla s to prodat jednotlivé parcely, avšak rovněž společnosti Lista Flypark AS se od zakoupení nemovitosti v roce 2002 dařilo jen omezeně při prodeji jednotlivých parcel nově zakládaným podnikům. Nízkou tržní cenu letecké základny dále potvrzuje délka a problémy samotného procesu prodeje, který trval od roku 1997 do roku 2002.

Posledním prvkem v uhrazené ceně je hodnota přisouzená určitým nákladům, která byla odečtena od hodnoty majetku k získání konečné ceny. Bod 2.2 pokynů týkajících se prvků státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci výslovně stanoví, že „s prodejem mohou být ve veřejném zájmu spojeny zvláštní povinnosti, které se váží na pozemky a stavby a ne na kupujícího nebo na jeho hospodářské aktivity“. Hospodářská nevýhoda takovýchto závazků může být započítána oproti kupní ceně.

S ohledem na tyto závazky znalec podotýká, že částky nejsou vzhledem k oblasti, jíž se týkají, nepřiměřeně vysoké a že není neobvyklé, aby hodnota těchto závazků překročila hodnotu samotného majetku. Ačkoliv je převod finančních prostředků charakterizován jako „velmi neobvyklý“, Kontrolní úřad se domnívá, že to neovlivňuje odhad hodnoty samotných závazků.

Na základě výše uvedených úvah a ve spojení se skutečností, že prodej majetku zatíženého předkupním právem je obtížný, zastává Kontrolní úřad názor, že co se týká prodeje letecké základny, nezjistil přítomnost státních prostředků ani existenci státní podpory.

3. ZÁVĚR

Na základě výše uvedeného posouzení má Kontrolní úřad za to, že prodej letecké základny Lista nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Řízení zahájené podle čl. 4 odst. 4 ve spojení s článkem 13 části II protokolu 3 týkající se pronájmu letecké základny Lista se ukončuje.

Článek 2

Kontrolní úřad ESVO se domnívá, že prodej letecké základny Lista nepředstavuje státní podporu ve smyslu článku 61 Dohody o EHP.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

Článek 4

Pouze anglické znění je závazné.

V Bruselu dne 27. března 2009.

Za Kontrolní úřad ESVO

Per SANDERUD

předseda

Kurt JÄGER

člen kolegia

(1) Dále jen „Kontrolní úřad“.

(2) Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3) Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4) Dále jen „protokol 3“.

(5) Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994 a zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úř. věst.“) L 231, 3.9.1994 s. 1 a v dodatku EHP č. 32, 3.9.1994. Pokyny byly naposledy pozměněny dne 16. prosince 2008. Dále jen „pokyny ke státní podpoře“. Aktuální verze pokynů ke státní podpoře je zveřejněna na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese:

http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/state_aid_guidelines/

(6) Zveřejněna v Úř. věst. C 250, 25.10.2007, s. 28 a v dodatku EHP č. 50, 25.10.2007 s. 13.

(7) St.prp. č. 50 (1994–1995) ze dne 12. června 1995 navazoval na usnesení, v němž parlament rozhodl o reorganizaci norské armády. Jako součást reorganizace měla být ode dne 1. ledna 1996 uzavřena letecká základna Lista.

(8) Viz http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/state_aid_guidelines/

(9) Viz bod 29 pokynů pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť.

(10) „Nové pokyny pro letiště“ odkazují na pokyny, které byly přijaty v roce 2005, tj. po uzavření nájemní smlouvy se společností LILAS.

(11) Rozhodnutí č. 183/07/KOL, uvedené v poznámce pod čarou 6.

(12) Účetní závěrky společnosti LILAS za období 1997–2006 vykazují kumulovanou ztrátu ve výši přibližně 10 500 000 NOK.

(13) Viz obdobně rozhodnutí Komise ze dne 25. září 2007 o opatřeních provedených Španělskem ve prospěch společnosti IZAR, věc C-47/2003, dosud nezveřejněno, a rozhodnutí Komise 2006/238/ES ze dne 9. listopadu 2005 o opatření, které Francie uskutečňuje ve prospěch společnosti Mines de potasse d’Alsace, (Úř. věst. L 86, 24.3.2006, s. 20).

(14) Viz obdobně spojené věci T-127/99, T-129/99 a T-148/99 Diputación Foral de Álava, Sb. rozh. 2002, s. II-1275, bod 85.

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) č. 204/2011 ze dne 2. března 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi	1
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 205/2011 ze dne 28. února 2011 o změně nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie	14
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 206/2011 ze dne 28. února 2011 o změně nařízení (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie	18
	*	Nařízení Komise (EU) č. 207/2011 ze dne 2. března 2011, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o přílohu XVII (pentabromdifenylether a PFOS)	27
	*	Nařízení Komise (EU) č. 208/2011 ze dne 2. března 2011, kterým se mění příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 a nařízení Komise (ES) č. 180/2008 a (ES) č. 737/2008, pokud jde o seznamy a názvy referenčních laboratoří EU ( 1 )	29
	*	Nařízení Komise (EU) č. 209/2011 ze dne 2. března 2011 o zastavení antidumpingového a antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bezdrátových širokoplošných síťových (WWAN) modemů pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení celní evidence tohoto dovozu zavedené nařízeními (EU) č. 570/2010 a (EU) č. 811/2010	36
		Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 210/2011 ze dne 2. března 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	39
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2011/19/EU ze dne 2. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky tau-fluvalinátu a kterou se mění rozhodnutí 2008/934/ES ( 1 )	41
	*	Směrnice Komise 2011/20/EU ze dne 2. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky fenoxykarbu a kterou se mění rozhodnutí 2008/934/ES ( 1 )	45
	*	Směrnice Komise 2011/21/EU ze dne 2. března 2011, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky clethodimu a kterou se mění rozhodnutí 2008/934/ES ( 1 )	49
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi	53

	III Jiné akty
	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 114/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP	63
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 115/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP	69
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 116/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP	73
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 117/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP	74
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 118/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP	75
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 119/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP	76
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 120/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP	77
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 121/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha XIII (Doprava) Dohody o EHP	79
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 122/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha XIII (Doprava) Dohody o EHP	80
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 123/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha XIII (Doprava) Dohody o EHP	81
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 124/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha XX (Životní prostředí) Dohody o EHP	82
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha XX (Životní prostředí) Dohody o EHP	83
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 126/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha XX (Životní prostředí) Dohody o EHP	84
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 127/2010 ze dne 10. listopadu 2010, kterým se mění příloha XXII (Právo obchodních společností) Dohody o EHP	85

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	122,2
	MA	43,9
	TN	113,1
	TR	107,4
	ZZ	96,7
0707 00 05	TR	171,7
0707 00 05	ZZ	171,7
0709 90 70	MA	32,3
	TR	127,5
	ZZ	79,9
0805 10 20	EG	54,7
	IL	78,1
	MA	53,8
	TN	48,8
	TR	66,6
	ZA	37,9
	ZZ	56,7
0805 50 10	MA	45,9
	TR	54,7
	ZZ	50,3
0808 10 80	BR	55,2
	CA	126,3
	CL	90,0
	CN	91,2
	MK	54,8
	US	106,6
	ZZ	87,4
0808 20 50	AR	89,7
	CL	110,5
	CN	40,4
	US	96,8
	ZA	105,2
	ZZ	88,5

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2011.058.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 58

České vydání	Právní předpisy	Svazek 54 3. března 2011

		IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu
	*	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 167/09/KOL ze dne 27. března 2009 o pronájmu a prodeji letecké základny Lista (Norsko)	86