24.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 308/11

SMĚRNICE KOMISE 2010/80/EU

ze dne 22. listopadu 2010,

kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

S ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (1), a zejména na článek 13 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice 2009/43/ES se vztahuje na veškeré produkty pro obranné účely, které odpovídají těm, jež jsou uvedeny na Společném vojenském seznamu Evropské unie, který přijala Rada dne 19. března 2007.

(2)	Dne 15. února 2010 přijala Rada aktualizovaný Společný vojenský seznam Evropské unie (2).

(3)	Je proto nutné změnit přílohu směrnice 2009/43/ES, kterou se stanoví seznam produktů pro obranné účely.

(4)	Z důvodů jednotnosti by členské státy měly použít ustanovení nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí od stejného dne jako ustanovení nezbytná pro dosažení souladu se směrnicí 2009/43/ES.

(5)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zmíněného v článku 14 směrnice 2009/43/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha směrnice 2009/43/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze této směrnice.

Článek 2

Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. června 2011. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy se použijí od 30. června 2012.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. listopadu 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.

(2) Úř. věst. C 69, 18.3.2010, s. 19.

PŘÍLOHA

SEZNAM PRODUKTŮ PRO OBRANNÉ ÚČELY

Poznámka 1:

Pojmy v „uvozovkách“ jsou vymezené pojmy. Viz „Vymezení pojmů“ přiložené k tomuto seznamu.

Poznámka 2:

V některých případech jsou chemické látky v seznamu uváděny podle názvu a čísla CAS. Seznam se vztahuje na chemické látky se shodným vzorcem složení (včetně hydrátů), bez ohledu na název nebo číslo CAS. Čísla CAS jsou uváděna jako pomůcka při zjišťování konkrétní chemikálie nebo směsi, a to bez ohledu na nomenklaturu. Čísla CAS nelze používat jako jediné identifikátory, neboť některé z forem chemických látek zapsaných v seznamu mají odlišná čísla CAS, a rovněž u směsí obsahujících některou z uvedených látek může být číslo CAS odlišné.

ML1
Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti:

Pušky, karabiny, revolvery, pistole, samopaly a kulomety;

bod ML1 a) se nevztahuje na:

a.	Muškety, pušky a karabiny vyrobené před rokem 1938;

b.	Repliky mušket, pušek a karabin, jejichž originály byly vyrobeny před rokem 1890;

c.	Revolvery, pistole a kulomety vyrobené před rokem 1890 a jejich repliky;

Zbraně s hladkým vývrtem:

1.	Zbraně s hladkým vývrtem, určené speciálně pro vojenské použití,

Ostatní zbraně s hladkým vývrtem, konkrétně:

a.	Samočinné zbraně;

b.	Samonabíjecí zbraně nebo zbraně systému pump action (s posuvným předpažbím);

c.	Zbraně využívající beznábojnicové střelivo;

Tlumiče, speciální zbraňové podpěry, příchytky, zbraňová mířidla a tlumiče plamene pro zbraně určené v bodech ML1 a), ML1 b) a ML1 c).

Bod ML1 se nevztahuje na zbraně s hladným vývrtem používané pro lovecké a sportovní účely. Tyto zbraně nesmějí být určeny speciálně pro vojenské použití, ani nesmějí umožňovat více než jeden výstřel na jedno stisknutí spouště.

Bod ML1 se nevztahuje na střelné zbraně, které byly konkrétně vytvořeny pro atrapy střeliva a které nejsou schopny střelby s žádným střelivem podle bodu ML3.

Bod ML1 se nevztahuje na zbraně používající střelivo s okrajovým zápalem, které neumožňují více výstřelů na jedno stisknutí spouště.

Bod ML1 d) se nevztahuje na optická mířidla střeleckých zbraní bez elektronického zpracování obrazu s maximálně 4 násobným zvětšením, pokud nebyla speciálně určena nebo upravena pro vojenské použití.

ML2
Zbraně s hladkým vývrtem a ráží od 20 mm, další zbraně a výzbroj s ráží větší než 12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně určené součásti:

Děla, houfnice, kanóny, minomety, protitankové zbraně, raketomety, vojenské plamenomety, pušky, bezzákluzové pušky, zbraně s hladkým vývrtem a jejich maskovací přístroje;

Bod ML2 a) zahrnuje vstřikovače, měřicí zařízení, zásobní nádrže a další součásti speciálně určené pro použití s kapalinovými hnacími náplněmi pro kterékoli ze zařízení podle bodu ML2 a).

Bod ML2 a) se nevztahuje na tyto zbraně:

1.	Muškety, pušky a karabiny vyrobené před rokem 1938,

2.	Repliky mušket, pušek a karabin, jejichž originály byly vyrobeny před rokem 1890.

bod ML 2 a) se nevztahuje na příruční odpalovací zařízení speciálně určená k odpalování upoutaných projektilů bez silné výbušné nálože či komunikačního spojení na vzdálenost nepřesahující 500 m.

Zařízení k vrhání nebo výrobě kouře, plynu nebo pyrotechnických produktů speciálně určená nebo upravená pro vojenské použití;

bod ML2 b) se nevztahuje na signální pistole.

c.	Zbraňová mířidla;

d.	Závěsníky speciálně určené pro zbraně uvedené v ML2 a).

ML3
Střelivo a zařízení k zážehu rozněcovačů a pro ně speciálně určené součásti:

a.	Střelivo pro zbraně podle bodů ML1, ML2 a ML12;

Zařízení k zážehu rozněcovačů speciálně určená pro střelivo podle bodu ML3 a).

Součásti se speciálním určením podle bodu ML3 zahrnují:

a.	Kovové nebo plastové kovadlinky iniciátorů, držáky střel, nábojové pásky, otočné zásobníky a kovové části munice;

b.	Zajišťovací a odjišťovací zařízení, zapalovače, senzory a iniciační zařízení;

c.	Energetické zdroje s vysokým jednorázovým provozním výkonem;

d.	Spalovací pláště náloží;

e.	Submunice včetně pumiček, malých min a projektilů s koncovým naváděním.

Bod ML3 a) se nevztahuje na znehodnocené střelivo bez střely a atrapy nábojů s provrtanou komorou na střelný prach.

Bod ML3 a) se nevztahuje na náboje speciálně určené pro účely:

a.	Signalizace;

b.	Plašení ptactva

c.	Zažíhání unikajícího ložiskového plynu na ropných vrtech.

ML4
Miny, torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené:

Naváděcí a navigační zařízení viz bod ML11.

Systémy protiraketové ochrany letadel (AMPS) viz bod ML4 c).

Miny, torpéda, granáty, kouřové zásobníky, rakety, raketové střely, hlubinné nálože, demoliční nálože, demoliční zařízení, demoliční soupravy, „signální střelivo“, náboje a simulátory (tj. vybavení, které napodobuje vlastnosti kterékoli z těchto položek), speciálně určené pro vojenské použití;

Bod ML4 a) zahrnuje:

a.	Kouřové granáty, ohňové bomby, zápalné bomby a výbušná zařízení;

b.	Trysky raketových střel a špiček návratových modulů.

Vybavení, které splňuje vše následující:

1.	jsou speciálně určené pro vojenské použití,

je speciálně určené pro zacházení s některým z níže uvedených předmětů nebo pro ovládání, aktivaci, napájení proudem s vysokým jednorázovým provozním výkonem, vypouštění, kladení, odstraňování, odpalování, odlákání, rušení, detonaci, narušení, likvidaci nebo odhalení těchto předmětů:

a.	Předměty určené v bodě ML4 a); nebo

b.	Improvizovaná výbušná zařízení (IED).

Bod ML4 b) zahrnuje:

a.	mobilní vybavení na zkapalňování plynu schopné vyrobit denně 1 000 kg a více plynu v kapalné podobě;

b.	plovoucí elektrické vodicí kabely vhodné pro odstraňování magnetických min.

Bod ML4 b) se nevztahuje na příruční a kapesní přístroje, které jsou svým určením omezené na detekci kovových předmětů a nejsou schopné rozlišovat miny od jiných kovových předmětů.

Systémy protiraketové ochrany letadel (AMPS)

Bod ML4 c) se nevztahuje na AMPS obsahující:

jakýkoli z těchto výstražných senzorů;

1.	pasivní senzory s maximální odezvou mezi 100 a 400 nm,

2.	aktivní výstražné senzory využívající impulsní dopplerovské detekce.

b.	výmetné systémy rušičů;

c.	infračervené klamné cíle (flares), které využívají jak viditelného, tak infračerveného signálu k navedení střel typu „země-vzduch“;

AMPS zabudované v „civilním letedle“ a splňující všechny tyto požadavky:

AMPS je funkční pouze v konkrétním „civilním letadle“, ve kterém je tento určitý AMPS zabudován a pro nějž byl vydán:

a.	a civilní typový certifikát; nebo

b.	obdobný dokument uznávaný Organizací pro civilní letectví (ICAO)

2.	AMPS využívá ochranu, aby zabránil neoprávněnému přístupu k „softwaru“

3.	do AMPS je zabudován aktivní mechanismus, který systému neumožní fungovat po vyjmutí z „civilního letadla“, do kterého byl nainstalován.

ML5
Vybavení sloužící k řízení střelby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále související systémy a vybavení pro testování, směrování a protiopatření, speciálně určené pro vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené:

a.	Zbraňová mířidla, bombardovací zaměřovače, vybavení k zaměřování a zbraňové řídicí systémy;

b.	Systémy sloužící ke zjišťování a označení cíle, k určování vzdálenosti, pozorování nebo sledování cíle; zařízení pro pátrání, skládání pořízených dat, rozeznávání a identifikaci; a zařízení pro sběr dat ze senzorů;

Zařízení pro protiopatření pro položky určené v bodě ML5 a) nebo ML5 b);

Pro účely ML5 c) zahrnuje zařízení pro protiopatření i zařízení pro pátrání.

d.	Polní testovací nebo směrovací zařízení určené speciálně pro položky podle bodů ML5 a), ML5 b) nebo ML5 c).

ML6
Pozemní vozidla a jejich součásti:

Naváděcí a navigační zařízení viz bod ML11.

a.	Pozemní vozidla a jejich součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití; Pro účely bodu ML6 a) zahrnuje označení pozemní vozidla přívěsy a návěsy.

b.	Vozidla s náhonem na všechna kola, schopná použití v terénu, která byla vyrobena nebo vystrojena materiály tak, aby poskytovala balistickou ochranu až do úrovně III (NIJ 0108.01, září 1985, popř. srovnatelný národní standard) nebo vyšší.

viz také bod ML13 a).

bod ML6 a) zahrnuje:

a.	Tanky a další vojenská ozbrojená vozidla a vojenská vozidla vybavená nosiči zbraní nebo vybavením pro kladení min nebo k odpalování střeliva podle bodu ML4;

b.	Obrněná vozidla;

c.	Obojživelná vozidla a vozidla schopná hlubokého brodění;

d.	Vyprošťovací a záchranná vozidla a vozidla pro vlečení nebo přepravu střeliva nebo zbraňových systémů a související manipulační zařízení pro nakládku a vykládku.

Úprava pozemního vozidla pro vojenské použití podle bodu ML6 a) znamená úpravu konstrukce, elektrických nebo mechanických částí vozidla, při které je použita jedna nebo více součástí určených speciálně pro vojenské použití. Mezi takové součásti patří:

a.	Pláště pneumatik speciálních typů, konstruované jako neprůstřelné nebo schopné další jízdy i po úniku tlaku;

b.	Pancéřová ochrana velmi důležitých částí (např. palivových nádrží nebo kabin vozidel);

c.	Speciální výztuže a podpěry pro umístění zbraní;

d.	Vnější osvětlení v obvykle neviditelné části spektra.

bod ML6 se nevztahuje na civilní automobily nebo nákladní vozy konstruované nebo upravené pro převoz peněz nebo cenných předmětů, které jsou pancéřovány nebo neprůstřelně chráněny.

ML7
Chemické nebo biologické toxické látky, „látky k potlačení nepokojů“, radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály:

a.	biologické látky a radioaktivní materiály „přizpůsobené pro válečné použití“ tak, aby působily ztráty na lidech nebo zvířatech, znehodnocovaly výzbroj a výstroj nebo poškozovaly úrodu či životní prostředí;

bojové chemické látky, včetně:

bojových nervově paralytických látek:

o-alkyl (C1 – C10 včetně cycloalkylu), alkyl (methyl, ethyl, n-propyl nebo isopropyl) – fosfonofluoridáty, např.:

sarin (GB): (CAS 107-44-8)

soman (GD): (3,3-Dimethybutan-2-yl)-methylfosfonofluoridát (CAS 96-64-0);

b.	o-alkyl (C1 – C10, včetně cykloalkylu), N,N-dialkyl (methyl, ethyl, n-propyl nebo isopropyl) (fosforamido)kyanidáty, např.: tabun (GA): O-Ethyl-(dimethylfosforamido)kyanidát (CAS 77-81-6);

o-alkyl (H, nebo C1 – C10, včetně cycloalkylu)-S-[2-dialkyl (methyl, ethyl, n-propyl nebo isopropyl)-amino)ethyl-alkylfosfonothioáty, kde alkyl je methyl, ethyl, propyl nebo isopropyl, a odpovídající alkylované a protonované soli, např.:

VX: S-[2-(diisopropylamino)ethyl]-O-ethyl-methylfosfonothioát (CAS 5078-69-9);

bojové puchýřotvorné látky:

Sirné yperity, například:

1.	(2-Chlorethyl)(chlormethyl)sulfid (CAS 2625-76-5);

2.	bis(2-chlorethyl)sulfid (CAS 505-60-2);

3.	bis (2-chlorethyl)sulfanyl methan (CAS 63869-13-6);

4.	1,2-bis (2-chlorethyl)sulfanyl ethan (CAS 3563-36-8);

5.	1,3-bis (2-chlorethyl)sulfanyl propan (CAS 63905-10-2);

6.	1,4-bis (2-chlorethyl)sulfanyl butan (CAS 142868-93-7);

7.	1,5-bis (2-chlorethyl)sulfanyl pentan (CAS 142868-94-8);

8.	bis (2-chlorethyl)sulfanyl methylether (CAS 63918-90-1);

9.	bis (2-chlorethyl)sulfanyl ethyl ether (CAS 63918-89-8);

lewisity, například:

1.	dichlor(2-chlorvinyl)arsan (CAS 541-25-3);

2.	tris(2-chlorvinyl)arsan (CAS 40334-70-1);

3.	chlorbis(2-chlorvinyl)arsan (CAS 40334-69-8);

dusíkaté yperity, například:

1.	HN1: bis(2-chlorethyl)ethylamin (CAS 538-07-8);

2.	HN2: bis(2-chlorethyl)methylamin (CAS 51-75-2);

3.	HN3: tris(2-chlorethyl)amin (CAS 555-77-1);

bojové zneschopňující (paralyzující) látky, například:

a.	chinuklidin-3-yl-difenyl(hydroxy)acetát (CAS 6581-06-2);

bojové chemické látky – defolianty, například:

a.	butyl 2-chlor-4-fluorfenoxyacetát (LNF),

b.	2,4,5-trichlorfenoxyacetátová kyselina (CAS 93-76-5) smíšená s 2,4-dichlorfenoxyacetátovou kyselinou (CAS 94-75-7) (Agent Orange (CAS 39277-47-9));

binární prekurzory a klíčové prekurzory bojových chemických látek:

1.	alkylfosfonoyldifluoridy, kde alkyl je methyl, ethyl, propyl nebo isopropyl, například: DF: methylfosfonyldifluorid (CAS 676-99-3);

2.	alkyl(H, nebo C1 – C10)- nebo cykloalkyl (C1 – C10)- 2 – (dialkylamino) ethylalkylfosfonity, kde alkyl je methyl, ethyl, propyl nebo isopropyl, a odpovídající alkylované a protonované soli, např.: QL: 2-(Diisopropylamino)ethyl-ethyl-methylfosfonit (CAS 57856-11-8);

3.	chlorsarin: isopropyl-methylfosfonochloridát (CAS 1445-76-7);

4.	chlorsoman: (3;3-Dimethylbutan-2-yl)-methylfosfonochloridát (CAS 7040-57-5);

„látky k potlačení nepokojů“, aktivní složky chemikálií a jejich kombinace včetně:

1.	α-bromobenzenacetonitril, bromobenzyl kyanid (CA) (CAS 5798-79-8);

2.	o-chlorbenzylidenemalononitril (o-chlorbenzalmalononitril) (CS) (CAS 2698-41-1);

3.	2-chloro-1 fenylethanon, ω-chloroacetofenon (CN) (CAS 532-27-4);

4.	dibenz-(b,f)-1,4-oxazepin (CR) (CAS 257-07-8);

5.	10-chlor-5,10-dihydrofenarsazin, (chlorfenarsazin), (adamzit), (DM) (CAS 578-94-9);

N-nonanoylmorfolin, (MPA) (CAS 5299-64-9);

Bod ML7 d) se nevztahuje na „látky k potlačení nepokojů“ balené individuálně pro účely sebeobrany.

Bod ML7 d) se nevztahuje na aktivní složky chemikálií, a jejich kombinace, označené a balené pro potravinářskou výrobu nebo pro zdravotnické účely.

vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, určené nebo přizpůsobené k šíření některé z níže uvedených položek nebo pro ně speciálně určené součásti:

1.	materiály a látky podle bodu ML7 a), ML7 b) nebo ML7 d),

2.	bojové chemické látky vyrobené z prekurzorů podle bodu ML7 c).

ochranné a dekontaminační vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, součásti a chemické směsi:

1.	vybavení určené nebo přizpůsobené pro obranu před materiály podle bodu ML7 a), ML7 b) nebo ML7 d) a pro ně speciálně určené součásti;

2.	vybavení určené nebo přizpůsobené pro dekontaminaci předmětů kontaminovaných materiály podle bodu ML7 a) nebo ML7 b) a pro ně speciálně určené součásti;

3.	chemické směsi speciálně vyvinuté nebo složené pro dekontaminaci předmětů kontaminovaných materiály podle bodu ML7 a) nebo ML7 b).

Bod ML7.f.1 zahrnuje:

a.	klimatizační jednotky speciálně určené nebo upravené pro jadernou, biologickou nebo chemickou filtraci;

b.	ochranné oděvy.

civilní plynové masky, ochranné a dekontaminační vybavení, viz také položku 1A004 na seznamu EU zboží dvojího užití.

vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, určené nebo přizpůsobené pro detekci nebo identifikaci materiálů podle bodu ML7 a), ML7 b) nebo ML7 d) a součásti pro ně speciálně určené;

Bod ML7 g) se nevztahuje na osobní dozimetry pro sledování radiace.

.	viz také položka 1A004 na seznamu EU zboží dvojího užití.

h.	„biopolymery“ určené nebo zpracované speciálně pro detekci nebo identifikaci chemických bojových látek podle bodu ML7 b) a dále konkrétní buněčné kultury používané k jejich výrobě;

„biokatalyzátory“ pro dekontaminaci nebo degradaci bojových chemických látek a s nimi související biologické systémy:

1.	„biokatalyzátory“ speciálně určené pro dekontaminaci nebo degradaci bojových chemických látek podle bodu ML7 b), které jsou výsledkem řízeného laboratorního výběru nebo genetické manipulace biologických systémů;

2.	biologické systémy: „vektory exprese“, viry nebo buněčné kultury, obsahující genetické informace specifické pro produkci „biokatalyzátorů“ podle bodu ML7 i) 1.

Body ML7 b) a ML7 d) se nevztahují na:

a.	chlorkyan (CAS 506-77-4); Viz položka 1C450 a) 5. na seznamu EU zboží dvojího užití;

b.	kyanovodík (CAS 74-90-8);

c.	chlór (CAS 7782-50-5);

d.	karbonylchlorid (fosgen) (CAS 75-44-5). Viz položka 1C450 a) 4. na seznamu EU zboží dvojího užití;

e.	difosgen (trichlormethy chloroformat) (CAS 503-38-8);

f.	nepoužívá se od roku 2004;

g.	xylylbromid, ortho: (CAS 89-92-9), meta: (CAS 620-13-3), para: (CAS 104-81-4);

h.	benzylbromid (CAS 100-39-0);

i.	benzyljodid (CAS 620-05-3);

j.	bromaceton (CAS 598-31-2);

k.	bromkyan (CAS 506-68-3);

l.	brommethylethylketon (CAS 816-40-0);

m.	chloraceton (CAS 78-95-5);

n.	ethyljodacetát (CAS 623-48-3);

o.	jodaceton (CAS 3019-04-3);

p.	chloropikrin (CAS 76-06-2). Viz položka 1C450 a) 7. seznamu EU zboží dvojího užití.

Buněčné kultury a biologické systémy uvedené v bodech ML7 h) a ML7 i) 2. jsou exkluzivní a uvedené podbody se nevztahují na buněčné kultury a biologické systémy pro civilní použití, např. v odvětví zemědělství, farmacie, lékařství, veterinářství, životního prostředí, nakládání s odpady, nebo potravinářství.

ML8
„Energetické materiály“ a příbuzné látky:

Viz položka 1C011 na seznamu EU zboží dvojího užití.

Pro zařízení a nálože viz bod ML4 a 1A008 na seznamu EU zboží dvojího užití

1.	Pro účely bodu ML8 se pojmem směs rozumí kompozice složená ze dvou a více látek, z nichž nejméně jedna látka je vyjmenována v podbodech ML8.

2.	Libovolná látka vyjmenovaná v podbodech ML8 podléhá tomuto seznamu, a to i tehdy, je-li využita pro jiné než vyznačené uplatnění. (Například triaminoguanidinnitrát TAGN se používá především jako výbušnina, avšak může být použit také jako palivo nebo okysličovadlo.)

„Výbušniny“ a jejich směsi:

1.	ADNBF (aminodinitrobenzofuroxan, čili 7-amino-4,6-dinitrobenzofurazan-1-oxid) (CAS 97096-78-1);

2.	BNCP (cis-bis (5-nitrotetrazolát) tetraaminokobalt (III) perchlorečnan) (CAS 117412-28-9);

3.	CL-14 (diaminodinitrobenzofuroxan, čili 5,7-diamino-4,6-dinitrobenzofurazan-1-oxid) (CAS 117907-74-1);

4.	CL-20 (HNIW, čili hexanitrohexaazaisowurtzitan) (CAS 135285-90-4); klatráty CL-20 (viz také jeho „prekurzory“ pod body ML8 g) 3. a g) 4.);

5.	CP (2-(5-kyanotetrazolát) pentaminkobalt (III) perchlorečnan) (CAS 70247-32-4);

6.	DADE (1,1-diamino-2,2-dinitroethylen, FOX7) (CAS 145250-81-3);

7.	DATB (diamonotrinitrobenzol) (CAS 1630-08-6);

8.	DDFP (1,4-dinitrodifurazanopiperazine);

9.	DDPO (2,6-diamino-3,5-dinitropyrazine-1-oxide, PZO) (CAS 194486-77-6);

10.	DIPAM (3,3’-diamino-2,2’,4,4’,6,6’-hexanitrodifenyl) (CAS 17215-44-0);

11.	DNGU (DINGU, čili dinitroglykoluril) (CAS 55510-04-8);

12.

furazany:

a.	DAAOF (diaminoazoxyfurazan);

b.	DAAzF (diaminoazofurazan) (CAS 78644-90-3);

13.

HMX a deriváty (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem ML8 g) 5.):

a.	HMX (cyklotetramethylentetranitramin, oktahydro-1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazine 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktan, oktogen) (CAS 2691-41-0);

b.	difluoroaminované analogy HMX;

c.	K-55 (2,4,6,8-tetranitro-2,4,6,8-tetraazabicyklo (3,3,0)-oktanon-3; tetranitrosemiglykuril čili keto-bicyklická HMX (CAS 130256-72-3);

14.	HNAD (hexanitroadamantan) (CAS 143850-71-9);

15.	HNS (hexanitrostilben) (CAS 20062-22-0);

16.

imidazoly:

a.	BNNII (Octahydro-2,5-bis(nitroimino)imidazo [4,5-d]imidazol);

b.	DNI (2,4-dinitroimidazol) (CAS 5213-49-0);

c.	FDIA (1-fluoro-2,4-dinitroimidazol);

d.	NTDNIA (N-(2-nitrotriazolo)-2,4-dinitroimidazol);

e.	PTIA (1-picryl-2,4,5-trinitroimidazol);

17.	NTNMH (1-(2-nitrotriazolo)-2-dinitromethylen hydrazin);

18.	NTO (ONTA, čili 3-nitro-1,2,4-triazol-5) (CAS 932-64-9);

19.	polynitrokubany s více než čtyřmi nitro skupinami;

20.	PYX (2,6-Bis(picrylamino)-3,5-dinitropyridine) (CAS 38082-89-2);

21.

RDX a deriváty:

a.	RDX (cyklotrimethylentrinitramin, cyklonit, T4, hexahydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazin, 1,3,5-trinitro-1,3,5-triaza-cyklohexan, hexogen nebo hexogene) (CAS 121-82-4);

b.	keto-RDX (K-6, čili 2,4,6-trinitro-2,4,6-triazacyklohexanon) (CAS 115029-35-1);

22.	TAGN (triaminoguanidinnitrát) (CAS 4000-16-2);

23.	TATB (triaminotrinitrobenzen) (CAS 3058-38-6) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem ML8 g) 7.);

24.	TEDDZ (3,3,7,7-tetrabis(difluoroamin) octahydro-1,5-dinitro-1,5-diazocine);

25.

tetrazoly:

a.	NTAT (nitrotriazol aminotetrazol);

b.	NTNT (1-N-(2-nitrotriazolo)-4-nitrotetrazol);

26.	tetryl (trinitrofenylmethylnitramin) (CAS 479-45-8);

27.	TNAD (1,4,5,8-tetranitro-1,4,5,8-tetraazadecalin) (CAS 135877-16-6) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem ML8 g) 6.);

28.	TATB (triaminotrinitrobenzen) (CAS 97645-24-4) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem ML8 g) 2.);

29.	TNGU (SORGUYL nebo tetranitroglykoluril) (CAS 55510-03-7);

30.	TNP (1,4,5,8-tetranitro-pyridazino[4,5-d]pyridazin) (CAS 229176-04-9);

31.

triaziny:

a.	DNAM (2-oxy-4,6-dinitroamino-s-triazin) (CAS 19899-80-0);

b.	NNHT (2-nitroimino-5-nitro-hexahydro-1,3,5-triazine) (CAS 130400-13-4);

32.

triazoly:

a.	5-azido-2-nitrotriazol;

b.	ADHTDN (4-amino-3,5-dihydrazino-1,2,4-triazol dinitramid);

c.	ADNT (1-amino-3,5-dinitro-1,2,4-triazol);

d.	BDNTA ([bis-dinitrotriazol]amin);

e.	DBT (3,3’-dinitro-5,5-bi-1,2,4-triazol) (CAS 30003-46-4);

f.	DNBT (dinitrobistriazol) (CAS 70890-46-9);

g.	NTDNA (2-nitrotriazol 5-dinitramid) (CAS 75393-84-9);

h.	NTDNT (1-N-(2-nitrotriazolo) 3,5-dinitrotriazol);

i.	PDNT (1-picryl-3,5-dinitrotriazol);

j.	TACOT (tetranitrobenzotriazolobenzotriazol) (CAS 25243-36-1);

33.

výbušniny neuvedené jinde pod bodem ML8 a) s kteroukoli z těchto vlastností:

a.	detonační rychlost převyšující 8 700 m/s při maximální hustotě;

b.	detonační tlak přesahující 34 GPa (340 kbar).

34.

organické výbušniny neuvedené jinde pod bodem ML8 a) se všemi těmito vlastnostmi:

a.	uvolňují detonační tlak minimálně 25 GPa (250 kbar) b);

b.	uchovávají si stabilitu při teplotách 523 K (250 °C) a vyšších po dobu minimálně 5 minut.

„pohonné hmoty“:

1.	veškeré pevné „pohonné hmoty“ třídy 1.1 podle klasifikace OSN s teoretickým specifickým impulsem (za standardních podmínek) více než 250 sekund pro nekovové směsi, nebo více než 270 sekund pro hliníkové směsi,

2.	veškeré pevné „pohonné hmoty“ třídy 1.3 podle klasifikace OSN s teoretickým specifickým impulsem (za standardních podmínek) více než 230 sekund pro nehalogenované, 250 sekund pro nekovové, nebo více než 266 sekund pro kovové směsi,

3.	„pohonné hmoty“ se silovou konstantou větší než 1 200 kJ/kg,

4.	„pohonné hmoty“ s lineárním průběhem ustáleného hoření rychlostí vyšší než 38 mm/s za standardních podmínek při tlaku 6,89 Mpa (6,89 bar) a teplotě 294 K (21 °C),

5.	elastomerem upravené, slévané „pohonné hmoty“ na dvojité bázi (EMCDB) s rozpínavostí při maximálním zatížení větším než 5 % při teplotě 233 K (–40 °C),

6.	veškeré „pohonné hmoty“ obsahující látky uvedené v bodě ML8 a),

7.	„pohonné hmoty“ neuvedené jinde ve Společném vojenském seznamu EU a speciálně určené pro vojenské využití.

„pyrotechnické slože“, paliva a související látky a jejich směsi:

1.	letecká paliva se speciálním složením pro vojenské použití,

2.	alan (hydrid hliníku) (CAS 7784-21-6),

3.	karborany; dekarboran (CAS 17702-41-9); pentaborany (CAS 19624-22-7 a 18433-84-6) a jejich deriváty,

hydrazin a deriváty (viz také deriváty oxidujícího hydrazinu v bodech ML8 d) 8. a d) 9.):

a.	hydrazin (CAS 302-01-2) v koncentraci 70 % nebo vyšší;

b.	monomethylhydrazin (CAS 60-34-4);

c.	symetrický dimethylhydrazin (CAS 540-73-8);

d.	nesymetrický dimethylhydrazin (CAS 57-14-7);

kovová paliva s částicemi v kulové, rozprášené, kuličkové, vločkové nebo mleté formě, vyráběná z materiálu s 99 % nebo vyšším obsahem některé z těchto položek:

tyto kovy a jejich směsi:

1.	beryllium (CAS 7440-41-7) s velikostí částic méně než 60 μm;

2.	železný prach (CAS 7439-89-6) s velikostí částic 3 μm a méně vyráběný redukcí oxidu železa s vodíkem;

směsi obsahující některou z těchto položek:

1.	zirkonium (CAS 7440-67-7), hořčík (CAS 7439-95-4) a jejich slitiny s velikostí částic méně než 60 μm;

2.	bórová (CAS 7440-42-8) nebo bórkarbidová (CAS 12069-32-8) paliva s čistotou 85 % nebo vyšší a s velikostí částic méně než 60 μm;

6.	vojenské materiály obsahující zahušťovadla pro hydrokarbonová paliva, se speciálním složením pro plamenomety nebo zápalné munice, jako kovové stearany nebo palmitáty (oktal) (CAS 637-12-7) a M1, M2, M3 zahušťovadla,

7.	perchlorečnany, chlorečnany a chromany složené s použitím práškového kovu nebo jiných složek vysoce výkonných paliv,

8.	kuličkový prášek hliníku (CAS 7429-90-5) s velikostí částic 60 μm nebo méně, vyráběný z materiálu s 99 % nebo vyšším obsahem hliníku,

9.	titansubhybrid (TiHn) se stechiometrií n = 0,65-1,68.

Letecká paliva podle bodu ML8 c) 1. jsou finální výrobky, nikoli jejich složky.

Bod ML8 c) 4. a) se nevztahuje na hydrazinové směsi se speciálním složením pro potlačení koroze.

Bod ML8 c) 5. se vztahuje na výbušniny a paliva, bez ohledu na to, zda jsou kovy či slitiny zapouzdřené v hliníku, magnéziu, zirkoniu nebo berylliu.

Bod ML8 c) 5. b) 2. se nevztahuje na bór a bórkarbid obohacený bórem-10 (celkový obsah bóru-10 je 20 % nebo více).

tato okysličovadla a jejich směsi:

1.	ADN (moniumdinitramid nebo SR 12) (CAS 140456-78-6),

2.	AP (amoniumperchlorečnan) (CAS 7790-98-9),

sloučeniny složené z fluoru a libovolné z následujících položek:

a.	ostatní halogeny;

kyslík;

dusík,

Bod ML8 d) 3. se nevztahuje na chlortrifluorid (CAS 7790-91-2). Viz položka 1C238 na seznamu EU zboží dvojího užití.

Bod ML8 d) 3. se nevztahuje na fluorid dusitý (CAS 7783-54-2) v plynném skupenství.

4.	DNAD (1,3-dinitro-1,3-diazetidin) (CAS 78246-06-7),

5.	HAN (hydroxylamoniumnitrat) (CAS 13465-08-2),

6.	HAP (hydroxylamoniumperchlorečnan) (CAS 15588-62-2),

7.	HNF (hydrazin nitroformat) (CAS 20773-28-8),

8.	nydrazinnitrat (CAS 37836-27-4),

9.	hydrazinnitrat (CAS 27978-54-7),

10.

kapalná okysličovadla složená z (nebo s obsahem) inhibované červené dýmavé kyseliny dusičné (IRFNA) (CAS 8007-58-7),

ML8 d) 10. se nevztahuje na neinhibitovanou dýmavou kyselinu dusičnou.

pojiva, plastifikátory, monomery a polymery:

1.	(CAS 90683-29-7) (viz také jeho „prekurzory“ uvedené pod bodem ML8 g) 1.),

2.	BAMO (bisazidomethyloxetan a jeho polymery) (CAS 17607-20-4) (viz také jeho „prekurzory“ uvedené pod bodem ML8 g) 1.),

3.	BDNPA (bis (2,2-dinitropropyl)acetal) (CAS 5108-69-0),

4.	BDNPF (bis (2,2-dinitropropyl)formal) (CAS 5917-61-3),

5.	BTTN (butantrioltrinitrát) (CAS 6659-60-5) (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem ML8 g) 8.),

energetické monomery, plastifikátory nebo polymery se speciálním složením pro vojenské použití a s obsahem jakékoli z těchto látek:

a.	nitro skupiny;

b.	azido skupiny;

c.	nitrát skupiny;

d.	nitrát skupiny; nebo

e.	difluoroamino skupiny,

7.	FAMAO (3-difluoroaminomethyl-3-azidomethyl oxetan) a jeho polymery,

8.	FEFO (bis-(2-fluoro-2,2-dinitroethyl)formal) (CAS 17003-79-1),

9.	FPF-1 (poly-2,2,3,3,4,4-hexafluoropentan-1,5-diol formal) (CAS 376-90-9),

10.	FPF-3 (poly-2,4,4,5,5,6,6-heptafluoro-2-tri-fluoromethyl-3-oxaheptan-1,7-diol formal),

11.	GAP (glycidylazidpolymer) (CAS 143178-24-9) a jeho deriváty,

12.	HTPB (hydroxylem zakončený polybutadien (HTPB) s účinností hydroxylu rovnající se nebo větší než 2,2 a menší nebo rovnající se 2,4, s hodnotou hydroxylu menší než 0,77 meq/g a s viskozitou při 30 °C menší než 47 (CAS 69102-90-5),

13.

poly(epichlorohydrin) s funkčností alkoholových skupin o nízké molekulové hmotnosti (méně než 10 000), takto:

a.	poly(epichlorohydrindiol);

b.	poly(epichlorohydrintriol);

14.	NENAs (sloučeniny nitratoethylnitraminu) (CAS 17096-47-8, 85068-73-1, 82486-83-7, 82486-82-6 a 85954-06-9),

15.	PGN (poly-GLYN, polyglicidylnitrát nebo poly(nitratomethyloxiran) (CAS 27814-48-8),

16.	poly-NIMMO (poly-nitratomethylmethyloxetan) nebo poly-NMMO (poly [3-nitratomethyl, 3-methyloxetan]) (CAS 84051-81-0),

17.	polynitroortokarbonáty,

18.	TVOPA (1,2,3-tris[1,2-bis(difluoroamino)etoxy]propan, čili tris vinoxy propan adduct) (CAS 53159-39-0).

„aditiva“

1.	základní měděný salicylát (CAS 62320-94-9),

2.	BHEGA (bis-(2-hydroxyethyl) glykolamid) (CAS 17409-41-5),

3.	BNO (butadiennitriloxid) (CAS 9003-18-3),

ferocenové deriváty:

a.	butacen (CAS 125856-62-4);

b.	katocen (2,2-bis-ethylferocenylpropan) (CAS 37206-42-1);

c.	kyseliny ferocenkarbonové;

d.	n-butylferocen (CAS 31904-29-7);

e.	ostatní aditované polymerní ferocenové deriváty;

5.	beta-resorcyklát olova (CAS 20936-32-7),

6.	citrát olova (CAS 14450-60-3),

7.	olovo-měděné chelátové sloučeniny beta-resorcylátu nebo salicylátů (CAS 68411-07-4),

8.	maleát olova (CAS 19136-34-6),

9.	salicylát olova (CAS 15748-73-9),

10.	stannát olova (CAS 12036-31-6),

11.	MAPO (tris-1-(2-methyl)aziridinylfosfinoxid) (CAS 57-39-6); BOBBA 8 (bis(2-methylatiridinyl) 2-(2-hydroxypropanoxy)-propylaminofosfinoxid) a další MAPO deriváty,

12.	Methyl BAPO (bis-(2-methylaziridinyl)methylaminofosfinoxid) (CAS 85068-72-0),

13.	N-methyl-p-nitroanilin (CAS 100-15-2),

14.	3-nitraza-1,5-pentandissokyanát (CAS 7406-61-9),

15.

organicko-kovové spojovací látky:

a.	neopentyl (diallyl) oxy, tri (dioktyl) titanfosfát (CAS 103850-22-2); známý také jako titanium IV, 2,2(bis 2-propenolatomethyl, butanolat, tris (dioctyl) fosfát) (CAS 110438-25-0); nebo LICA 12 (CAS 103850-22-2);

b.	titanium IV, (2-propenolat-1) methyl, n-propanolatomethyl) butanolat-1, tris(dioktyl)pyrofosfát, nebo KR3538;

c.	titanium IV, ((2-propenolato-1)methyl, n-propanolatomethyl) butanolato-1, tris(dioktyl)fosfát;

16.	polykyanodifluoroaminoethylenoxid,

17.	polyfunkční aziridinamidy s isophtal- trimesin- butylenimintrimesamidisokyanur- (BITA) nebo trimethyladipinové vodicí struktury a 2-methyl nebo 2-ethylové substituce na aziridinovém prstenci,

18.	propylenmin, 2-methylaziridin (CAS 75-55-8),

19.	supertenký oxid železa (Fe2O3 hematit) (CAS 1317-60-8) se specifickou povrchovou plochou větší než 250 m2/g a s průměrnou velikostí částic 3,0 nm nebo menší (CAS 1309-37-1),

20.	TEPAN (tetraethylenepentaamineacrylonitrile) (CAS 68412-45-3); kyanoethylové polyaminy a jejich soli,

21.	TEPANOL (tetraethylenpentaminakrylonitrileglycidol) (CAS 68412-46-4); kyanoethylové polyaminy aditované gylcidolem a jeho solemi,

22.	TPB (trifenylbismut) (CAS 603-33-8).

„prekurzory“

V bodě ML8 g) jsou odkazy na „energetické materiály“, vyráběné z těchto látek.

1.	BCMO (bischloromethyloxetan) (CAS 142173-26-0) (viz také bod ML8 e) 1. a e) 2.);

2.	dinitroazetidin-t-butylová sůl (CAS 125735-38-8) (viz také bod ML8 a) 28.);

3.	HBIW (hexabenzylhexaazaisowurtzitan) (CAS 124782-15-6) (viz také ML8 a) 4.);

4.	TAIW (tetraacetyldibenzylhexaazaisowurtzitan) (viz také bod ML8 a) 4.) (CAS 182763-60-6);

5.	TAT (1,3,5,7-tetraacethyl-1,3,5,7-tetraazacyklooktan (CAS 41378-98-7) (viz též bod ML8 a) 13.);

6.	1,4,5,8-tetraazadekalin (CAS 5409-42-7) (viz také bod ML8 a) 27.);

7.	1,3,5-trichlorobenzen (CAS 108-70-3) (viz také bod ML8 a) 23.);

8.	1,2,4-trihydroxybutan (1,2,4-butantriol) (CAS 3068-00-6) (viz také bod ML8 e) 5.).

nepoužívané od roku 2009.

Bod ML8 se nevztahuje na následující látky, pokud nejsou ve sloučenině nebo směsi s „energetickým materiálem“ podle bodu ML8 a) nebo s práškovými kovy podle bodu ML8 c):

a.	amoniumpikrát (CAS 131-74-8);

b.	černý prach;

c.	hexanitrodifenylamin (CAS 131-73-7);

d.	difluoramin (CAS 10405-27-3);

e.	nitroškrob (CAS 9056-38-6);

f.	nitrát draselný (CAS 7757-79-1);

g.	tetranitronaftalin;

h.	trinitroanisol;

i.	trinitroanftalin;

j.	trinitrooxylen;

k.	N-pyrrolidinon; 1-methyl-2-pyrrolidinon (CAS 872-50-4);

l.	dioktylmaleát (CAS 142-16-5);

m.	etylhexylakrylát (CAS 103-11-7);

n.	triethylaluminium (TEA) (CAS 97-93-8), trimethylaluminium (TMA) (CAS 75-24-1) a další pyroforové kovové alkyly a aryly lithia, sodíku, hořčíku, zinku a bóru;

o.	nitrocelulóza (CAS 9004-70-0);

p.	nitroglycerin (nebo glyceroltrinitrát) (NG) (CAS 55-63-0);

q.	2,4,6-trinitrotoluene (TNT) (CAS 118-96-7);

r.	ethylendiamindinitrát (EDDN) (CAS 20829-66-7);

s.	pentaerytritoltetranitrát (PETN) (CAS 78-11-5);

t.	azid olovnatý azide (CAS 13424-46-9), běžný styfnát olova (CAS 15245-44-0) a základní styfnát olova (CAS 12403-82-6), primární výbušniny nebo rozbušné kompozice obsahující azidy nebo sloučeniny s azidy;

u.	triethylenglykoldinitrát (TEGDN) (CAS 111-22-8);

v.	2,4,6-trinitroresorcinol (kyselina styfnová) (CAS 82-71-3);

w.	diethyldifenyl urea (CAS 85-98-3); dimethyldifenyl urea (CAS 611-92-7); methylethyldifenyl urea (centrality);

x.	N,N-difenylurea (nesymetrická difenyl urea) (CAS 603-54-3);

y.	methyl-N,N-difenylurea (methyl nesymetrická defenylurea) (CAS 13114-72-2);

z.	ethyl-N,N-difenylurea (ethyl nesymetrická difenylurea) (CAS 64544-71-4);

aa.	2-nitrodifenylamin (2-NDPA) (CAS 119-75-5);

bb.	4-nitrodifenylamin (4-NDPA) (CAS 836-30-6);

cc.	2,2-dinitropropanol (CAS 918-52-5);

dd.	nitroguanidin (CAS 556-88-7) (viz položku 1C011 d) na seznamu EU zboží dvojího užití).

ML9
Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj, příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla:

Naváděcí a navigační zařízení viz bod ML11.

Plavidla a součásti:

Plavidla (hladinová a podmořská) zvláště určená nebo upravená pro vojenské použití, bez ohledu na to, jaký je jejich současný stav údržby nebo provozuschopnosti a zda jsou vybavena nosiči zbraní nebo obrněna, dále trupy nebo části trupů takových plavidel a příslušné součásti speciálně určené pro vojenské použití;

Hladinová plavidla jiná než ta, jež jsou uvedena v bodě ML9 a) 1, je-li k plavidlu připevněna nebo tvoří-li jeho součást kterákoli z těchto položek:

a.	automatické zbraně o ráži 12,7 mm nebo větší, uvedené v bodě ML1, nebo zbraně uvedené v bodech ML2, ML4, ML12 nebo ML19, nebo „závěsníky“ či místa upevnění pro takové zbraně; „Závěsníkem“ se rozumí úchyt či zesílení konstrukce pro účely instalace zbraní.

b.	systémy řízení střelby uvedené v bodě ML5;

obě tyto položky:

1.	„ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním (CBRN)“

2.	„oplachovací či mycí systém“ určený pro dekontaminaci;

1.	„Ochrana CBRN“ je oddělený vnitřní prostor s vlastnostmi jako odolnost proti přetlaku, izolace ventilačních systémů, omezené výstupy ventilace s filtry CBRN a omezené vchody pro posádku obsahující dekontaminační komoru.

2.	„Oplachovací či mycí systém“ je systém rozstřikující mořskou vodu schopný pokropit současně vnější nástavbu a paluby plavidla.

aktivní systémy zbraňových protiopatření uvedené v bodech ML4 b), ML5 c) nebo ML11 a) mající kteroukoli z následujících vlastností:

1.	„ochrana CBRN“;

2.	trup a nástavba navržené speciálně ke snížení profilu zachytitelného radarem;

3.	prostředky na redukci termální stopy (např. chladicí systém výfukových plynů), s výjimkou těch, jež jsou speciálně určeny ke zvýšení celkového výkonu energetické centrály nebo ke snížení dopadu na životní prostředí;

4.	demagnetizační systém, jehož účelem je omezit magnetickou stopu celého plavidla;

Motory a pohonné systémy určené speciálně pro vojenské účely a součásti určené speciálně pro vojenské účely:

zážehové motory speciálně určené pro ponorky, mající obě tyto vlastnosti:

a.	výkon 1,12 MW (1 500 k) nebo vyšší;

b.	rychlost otáčení 700 ot./min. a vyšší;

elektrické motory speciálně určené pro ponorky, mající všechny tyto vlastnosti:

a.	výkon vyšší než 0,75 MW (1 000 k);

b.	rychlé reverzování chodu;

c.	chlazení kapalinou;

d.	zcela uzavřený plášť;

nemagnetické zážehové motory mající obě tyto vlastnosti:

a.	výkon 37,3 MW (50 k) nebo vyšší;

b.	nemagnetický obsah přesahující 75 % celkové hmoty;

„na vzduchu nezávislé pohonné systémy“ (AIP) zvláště určené pro ponorky;

„Na vzduchu nezávislý pohonný systém“ (AIP) umožňuje, aby u ponořené ponorky fungoval pohonný systém bez přístupu k atmosférickému kyslíku po delší dobu, než by jinak dovolovaly baterie. Pro účely bodu ML0 b) 4. AIP nezahrnuje pohon využívající jadernou energii.

c.	podvodní detekční zařízení určená speciálně pro vojenské účely, jejich ovládací systémy a součásti speciálně určené pro vojenské účely;

d.	protiponorkové a protitorpédové sítě speciálně určené pro vojenské účely;

e.	nepoužívá se od roku 2003;

penetrátory a konektory trupu určené speciálně pro vojenské účely, které umožňují interakci se zařízením vně plavidla, a součásti určené speciálně pro vojenské účely;

Bod ML9 f) zahrnuje konektory pro plavidla jednovodičová, mnohovodičová, koaxiální nebo vlnovodná, dále zařízení pro vnikání do trupu, která jsou obojí schopná odolat prosakování z venku a zachovat si požadované vlastnosti v podmořské hloubce přesahující 100 m; dále konektory z optických vláken a optické penetrátory trupu, určené speciálně pro přenos „laserových“ paprsků bez ohledu na podmořskou hloubku. Bod ML9 f) se nevztahuje na běžné pohonné hřídele a hydrodynamické penetrátory trupu s kontrolní tyčí.

tichá ložiska mající kteroukoli z následujících vlastností, jejich součásti a výzbroj a výstroj obsahující taková ložiska, speciálně určené pro vojenské použití:

1.	plynová nebo magnetická suspenze;

2.	aktivní systémy kontroly stopy;

3.	kontrolní systémy na potlačení vibrací.

ML10
„Letadla“, „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“, bezpilotní vzdušné prostředky, letecké motory a výzbroj a výstroj letadel, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití:

Naváděcí a navigační zařízení viz bod ML11.

a.	bojová „letadla“ a pro ně speciálně určené součásti;

b.	ostatní „letadla“ a „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití, včetně vojenského průzkumu, útoku, vojenského výcviku, přepravy a výsadku vojsk nebo shozu vojenské výbavy či výstroje, logistické podpory a pro ně speciálně určené součásti;

bezpilotní vzdušné prostředky a příslušné vybavení speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití a pro ně speciálně určené součásti:

1.	bezpilotní vzdušné prostředky včetně dálkově pilotovaných vzdušných prostředků a autonomních programovatelných prostředků a „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“;

2.	příslušná startovací zařízení a pozemní vybavení;

3.	příslušné řídící a kontrolní vybavení;

d.	letecké motory speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití a pro ně speciálně určené součásti;

e.	vybavení letadel, včetně palubního tankovacího vybavení, určené speciálně pro „letadla“ podle bodů ML10 a) a ML10 b), nebo letecké motory podle bodu ML10 d) a pro ně speciálně určené součásti;

f.	tlakové nádrže pro doplňování paliva a tlakové tankovací zařízení, vybavení speciálně určené k usnadnění operací v omezených prostorech a pozemní vybavení speciálně vyvinuté pro „letadla“ podle bodů ML10 a) a ML10 b), nebo letecké motory podle bodu ML10 d);

vojenské ochranné přilby a ochranné masky a pro ně speciálně určené součásti, tlakové dýchací přístroje a částečně tlakové obleky pro použití v „letadlech“, anti-g obleky, konvektory kapalného kyslíku používané v „letadlech“ nebo raketových střelách, katapulty a odpalovací zařízení sloužící k nouzovému úniku osob z „letadla“;

padáky, paraglidy a příslušné vybavení uvedené níže a pro ně speciálně určené součásti:

1.	padáky neuvedené jinde ve Společném vojenském seznamu EU;

2.	paraglidy;

3.	vybavení speciálně určené pro výsadek parašutistů ve velké výšce (např. obleky, speciální přilby, dýchací systémy, navigační zařízení);

i.	Automatické pilotní systémy pro náklady shazované padákem; vybavení speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití při řízených úvodních seskocích z libovolné výšky, včetně kyslíkových přístrojů.

Bod ML10 b) se nevztahuje na „letadla“ nebo varianty „letadel“ speciálně určené pro vojenské použití, které splňují všechny následující požadavky:

a.	nejsou konfigurovány pro vojenské použití a nejsou vybaveny výstrojí či výzbrojí nebo doplňky speciálně určenými pro vojenské použití

b.	byly úřadem civilního letectví členského státu nebo signatářské země Wassenaarského ujednání schváleny k civilnímu provozu.

Bod ML 10 d) se nevztahuje na:

a.	letecké motory určené nebo upravené k vojenským účelům, které byly úřadem civilního letectví členského státu nebo signatářské země Wassenaarského ujednání schváleny pro použití v „civilních letadlech“, nebo pro ně speciálně určené součásti;

b.	pístové motory nebo pro ně speciálně určené součásti, s výjimkou těch, které jsou speciálně určeny pro bezpilotní letecké prostředky.

Body ML10 b) a ML10 d) týkající se součástí se speciálním určením a příslušného vybavení pro nevojenská „letadla“ nebo leteckých motorů upravených pro vojenské použití platí pouze pro takové vojenské součásti a příslušné vojenské vybavení, které jsou potřebné pro úpravy na vojenské použití.

ML11
Elektronické vybavení nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského seznamu EU a pro ně speciálně určené součásti:

elektronické vybavení speciálně určené pro vojenské použití;

Bod ML11 a) zahrnuje:

vybavení pro elektronická protiopatření a elektronická následná protiopatření (tj. vybavení, které slouží k vysílání cizích a klamných signálů do radarů nebo radiokomunikačních přijímačů nebo k jinému narušování příjmu, provozu nebo účinnosti nepřátelských elektronických přijímačů včetně jejich protiopatřovacího vybavení) včetně rušicích a protirušicích zařízení;

b.	rychlofrekvenční trubice;

c.	elektronické systémy nebo vybavení určené buď pro stálé pozorování a monitorování elektromagnetického spektra pro vojenskou výzvědnou službu nebo pro účely bezpečnosti nebo pro maření takového pozorování a monitorování;

d.	podvodní protiopatření zahrnující akustické a magnetické rušičky a klamné cíle, vybavení určené k vysílání cizích nebo klamných signálů do zvukových přijímačů;

e.	šifrovací vybavení pro zabezpečení zpracování dat, informací a přenosových a signalizačních kabelů;

f.	vybavení sloužící k identifikaci, autentizaci a vkládání klíčů a vybavení sloužící ke správě, tvorbě a distribuci klíčů;

g.	naváděcí a navigační vybavení;

h.	digitální zařízení pro radiokomunikaci využitím troposférického rozptylu;

i.	digitální demodulátory zvláště určené pro elektronický odposlech;

j.	„automatizované řídící a kontrolní systémy“.

„pro software“ související s vojenským softwarovým rádiem (SDR) viz ML21.

b.	zařízení rušicí globální družicové navigační systémy.

ML12
Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a pro ně speciálně určené součásti:

a.	zbraňové systémy využívající kinetickou energii, konstruované speciálně pro ničení nebo přerušení úkolu ničení cíle;

b.	speciálně konstruovaná testovací a vyhodnocovací zařízení a testovací modely, včetně diagnostických přístrojů a cílů, sloužící ke zkouškám projektilů a systémů využívajících kinetickou energii.

pokud jde o zbraňové systémy používající malorážní střelivo nebo využívající pouze chemický pohon, a pokud jde o pro ně určené střelivo, viz body ML1 až ML4.

Bod ML12 zahrnuje tyto položky, pokud jsou speciálně určené pro zbraňové systémy využívající kinetickou energii:

a.	odpalovací pohonné systémy schopné urychlení hmot větších než 0,1 g na rychlosti převyšující 1,6 km/s v režimu jednotlivé i rychlé palby;

b.	vybavení k výrobě prvotní energie, vytvoření elektrického pancíře, akumulaci energie, k řízení teploty a klimatizaci, přepínání, nebo k hospodaření s palivem; a elektrická rozhraní mezi funkcemi dodávky proudu a elektrickým ovládáním střelných zbraní a dalších pohonů ve střelecké věži;

c.	systémy sloužící k zaměření a sledování cíle, řízení palby a vyhodnocení způsobených škod;

d.	pohonné systémy (příčného zrychlení) pro vyhledávání navádění, samonavádění nebo změny směru střel.

bod ML12 se vztahuje na zbraňové systémy, pro něž se využívá jakákoli z následujících metod pohonu:

a.	elektromagnetická;

b.	elektrotermální;

plazmová;

d.	lehký plyn, nebo

e.	chemická (pokud je použita v kombinaci s některou z výše uvedených).

ML13
Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti:

pancéřové pláty, které:

1.	vyrobené v souladu s vojenskými standardy nebo specifikacemi; nebo

2.	jsou vhodné pro vojenské použití;

b.	konstrukce z kovových nebo nekovových materiálů nebo jejich kombinací, speciálně určené k balistické ochraně vojenských systémů a pro ně speciálně určené součásti;

c.	přilby vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací nebo srovnatelných vnitrostátních norem a jejich speciálně konstruované součásti (tj. skořepina přilby, vnitřní vystýlka a vycpávky);

d.	pancéřované a ochranné obleky vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací nebo mající stejné vlastnosti a pro ně speciálně určené součásti.

Bod ML13 b) zahrnuje materiály konstruované speciálně tak, aby vznikl reaktivní pancíř, a ke stavbě vojenských krytů.

Bod ML13 c) se nevztahuje na konvenční ocelové přilby, neupravené ani nekonstruované tak, aby mohly nést některý druh doplňkových zařízení nebo jím byly přímo vybaveny.

Bod ML13 c) a d) se nevztahuje na přilby, pancéřované ani ochranné oděvy, pokud svému uživateli slouží pro jeho vlastní osobní ochranu.

Jediné přilby zvláště určené pro osoby pověřené zneškodňováním nevybuchlých bomb podle bodu ML13, jsou přilby zvláště určené pro vojenské užití.

Viz též položka 1A005 seznamu EU zboží dvojího užití.

Pokud jde o „vláknité materiály“ používané k výrobě ochranných oděvů a přileb, viz položka 1C010 na seznamu EU zboží dvojího užití.

ML14
„Specializované vybavení pro vojenský výcvik“ nebo pro simulaci vojenských operací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo zbraně podle bodů ML1 nebo ML2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky.

Pojem „specializované vybavení pro vojenský výcvik“ zahrnuje vojenské typy trenažérů útoku, trenažérů bojových letů, trenažérů radarových cílů, generátorů radarových cílů, přístrojů k výcviku dělostřelby, protiponorkových válečných trenažérů, letových simulátorů (včetně trenažérů odstředivé síly pro výcvik pilotů nebo kosmonautů), radarových trenažérů, trenažérů navigačních letů, navigačních trenažérů, trenažérů odpalování raketových střel, vybavení k vizualizaci cíle, bezpilotních „letadel“, trenažérů výzbroje, trenažérů bezpilotních „letadel“, mobilní výcvikové jednotky a výcviková zařízení pro pozemní vojenské operace.

Bod ML14 zahrnuje systémy tvorby zobrazení a interaktivního prostředí pro simulátory, pokud jsou speciálně určené pro vojenské použití.

Bod ML14 se nevztahuje na vybavení určené speciálně pro výcvik v používání loveckých a sportovních zbraní.

ML15
Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro protiopatření, určené speciálně pro vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství:

a.	nahrávací zařízení a zařízení pro zpracování obrazu;

b.	kamery a fotopřístroje, fotografické vybavení a vybavení ke zpracování filmů;

c.	vybavení k zesilování obrazu;

d.	infračervené nebo tepelné zobrazovací vybavení;

e.	zobrazovací radarové senzorové vybavení;

vybavení sloužící k protiopatření a proti-protiopatření pro vybavení podle bodů ML15 a) až ML15 e).

Bod ML15 f) zahrnuje vybavení určené ke znehodnocování provozu nebo efektivnosti vojenských zobrazovacích systémů nebo k minimalizaci takových znehodnocujících účinků.

V bodě ML15 zahrnuje označení speciálně určené součásti tyto položky, pokud jsou speciálně určené k vojenskému použití:

a.	trubice (elektronky, klíčové prvky) konvertorů infračervených zobrazení;

b.	trubice zesilovače obrazu (jiné než první generace);

c.	desky s mikrokanály;

d.	trubice televizních kamer pro slabé osvětlení;

e.	sady detektorů (včetně elektronických propojovacích nebo čtecích systémů);

f.	trubice pyroelektrických televizních kamer;

g.	chladicí systémy pro zobrazovací systémy;

h.	fotochromité nebo elektrooptické elektricky spouštěné závěrky s rychlostí závěrky menší než 100 μs, s výjimkou závěrek, které tvoří základní součást vysokorychlostních kamer;

i.	obrazové invertory z optických vláken;

j.	složené polovodičové fotokatody.

bod ML15 se vztahuje na „trubice zesilovače obrazu první generace“ nebo na vybavení speciálně určené pro osazení „trubicemi zesilovače obrazu první generace“.

klasifikace mířidel zbraní využívajících „trubic zesilovače obrazu první generace“ viz body ML1, ML2 a ML5 a).

Viz také položky 6A002 a) 2. a 6A002 b) na seznamu EU zboží dvojího užití.

ML16
Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, jejichž použití v uvedeném výrobku je možné zjistit podle složení materiálu, geometrie nebo funkce a které jsou speciálně určeny pro některý z výrobků podle bodů ML1 až ML4, ML6, ML9, ML10, ML12 nebo ML19.

ML17
Různé vybavení, materiály a „knihovny“ a pro ně speciálně určené součásti:

samostatné přístroje pro potápění a podvodní plavání:

1.	přístroje s uzavřeným nebo polouzavřeným okruhem (recyklující vzduch) určené speciálně pro vojenské použití (např. konstruované speciálně jako nemagnetické);

2.	součásti určené speciálně pro použití při přestavbě přístroje s otevřeným okruhem pro vojenské použití;

3.	předměty určené výhradně pro vojenské použití se samostatným potápěcím a podvodním plovacím přístrojem;

b.	stavební zařízení určené speciálně pro vojenské použití;

c.	příslušenství, nátěry a úpravy sloužící k maskování určené speciálně pro vojenské použití;

d.	polní ženijní vybavení určené speciálně pro použití v bojovém pásmu;

„roboty“, „robotické“ ovladače a „koncové efektory robotů“, které splňují některou z těchto vlastností:

1.	jsou speciálně určené pro vojenské použití;

2.	obsahují prostředky k ochraně hydraulického vedení proti vnějšímu proražení způsobenému úlomky střel (např. samotěsnící vedení) a používají hydraulické kapaliny s body vznícení vyššími než 839 K (566 °C),

3.	jsou speciálně určené nebo vyčleněné k provozu v prostředí elektromagnetických impulsů; Elektromagnetickým impulsem se nerozumí neúmyslná interference způsobená elektromagnetickým zářením z nedalekého zařízení (např. stroje, přístroje či elektronické vybavení) nebo bleskem.

f.	„knihovny“ (parametrické odborné databáze) určené speciálně pro vojenské použití s vybavením podle Společného vojenského seznamu EU;

g.	vybavení k výrobě jaderné energie nebo pohonné systémy, včetně „jaderných reaktorů“, určené speciálně k vojenskému použití a jejich součásti speciálně určené nebo „upravené“ k vojenskému použití;

h.	vybavení nebo materiál s potaženým povrchem nebo úpravou pro maskování, určené speciálně pro vojenské použití, jiné než ty, které jsou uvedeny u jiných bodů Společného vojenského seznamu EU;

i.	simulátory speciálně určené pro vojenské „jaderné reaktory“;

j.	mobilní opravárenské dílny speciálně určené nebo „upravené“ pro opravu a údržbu vojenské výstroje a výzbroje;

k.	polní generátory speciálně určené nebo „upravené“ pro vojenské použití;

l.	kontejnery speciálně určené nebo „upravené“ pro vojenské použití;

m.	trajekty, jiné než ty, které jsou uvedeny u jiných bodů Společného vojenského seznamu EU, mosty a pontony speciálně určené pro vojenské použití;

n.	testovací modely speciálně určené pro „vývoj“ položek uvedených v bodech ML4, ML6, ML9 nebo ML10;

o.	ochranné vybavení proti laserům (např. ochrana očí nebo senzorů) speciálně určené pro vojenské použití;

p.	„palivové články“ kromě palivových článků uvedených jinde ve Společném vojenském seznamu EU speciálně určené nebo „upravené“ pro vojenské použití.

1.	Pro účely bodu ML17 se slovem „knihovna“ (parametrická odborná databáze) rozumí sbírka odborných informací vojenské povahy, s jejichž pomocí se může zvýšit výkon vojenského vybavení nebo systémů.

2.	Pro účely bodu ML17 se slovem „upravený“ rozumí změna konstrukční, elektrické, mechanické nebo jiné povahy, jež nevojenskému předmětu dodává vojenské schopnosti ekvivalentní předmětu, který je speciálně určen pro vojenské použití.

ML18
Výrobní zařízení a součásti:

a.	speciálně určené nebo „upravené výrobní“ zařízení sloužící k „výrobě“ výrobků zahrnutých v seznamu a pro ně speciálně určených součástí;

b.	speciálně určená zařízení pro testy životního prostředí a pro ně speciálně určené vybavení, sloužící k certifikaci, kvalifikaci nebo testování výrobků uvedených ve Společném vojenském seznamu EU.

Pro účely bodu ML18 zahrnuje pojem „výroba“ konstrukci, posouzení, zhotovení, testování a kontrolu.

Body ML18 a) a ML18 b) zahrnují následující vybavení:

a.	průběžné nitrátory;

odstředivé testovací přístroje nebo vybavení, která mají některou z těchto vlastností:

1.	pohon motorem nebo motory s celkovým jmenovitým výkonem větším než 298 kW (400 k);

2.	schopnost nést užitečné zatížení minimálně 113 kg;

3.	schopnost vyvinout odstředivé zrychlení minimálně 8 g s minimálním užitečným zatížením 91 kg;

c.	dehydratační lisy;

d.	šnekové vytlačovací stroje speciálně určené nebo upravené k lisování vojenských výbušnin;

e.	řezací stroje ke kalibraci slisovaných pohonných hmot;

f.	čisticí bubny s průměrem minimálně 1,85 m a s kapacitou větší než 227 kg;

g.	průběžné míchače pevných pohonných hmot; h)

h.	kapalinou poháněné mlýny pro mletí a drcení složek vojenských výbušnin;

i.	zařízení sloužící k dosažení kulovitého tvaru a shodné velikosti částic práškových kovů vyjmenovaných v bodě ML8 c) 8.;

j.	konverenční měniče proudu pro přeměnu materiálů vyjmenovaných v bodě ML8 c) 3.

ML19
Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná protiopatřovací vybavení a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti:

a.	„laserové“ systémy určené speciálně pro ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle;

b.	systémy vyzařující paprsek částic, schopné ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle;

c.	vysokovýkonné radiofrekvenční systémy schopné ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle;

d.	vybavení speciálně určené pro odhalování a identifikaci systémů, nebo pro obranu před systémy podle bodů ML19 a) až ML19 c);

e.	modely fyzického testování systémů, vybavení a součástek podle bodu ML19;

f.	„laserové“ systémy na bázi kontinuálních vln a impulzní „laserové“ systémy určené speciálně ke způsobení trvalé slepoty pro nepodpořený zrak, tj. nekryté oko nebo oko vybavené korekčními pomůckami vidění.

Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie podle bodu ML19 zahrnují systémy, jejichž schopnost je odvozena od řízeného uplatňování:

a.	„laserů“ s dostatečným výkonem kontinuálních vln nebo impulzů ke způsobení destrukce způsobem podobným konvenčnímu střelivu;

b.	urychlovačů částic, které s destruktivní silou vrhají paprsek nabitých nebo neutrálních částic;

c.	vysokofrekvenční vysílače vysoce impulzní energie nebo vysoce průměrné energie, které vytvářejí dostatečně silná pole schopná zneškodnit elektronické okruhy vzdáleného cíle.

Bod ML19 zahrnuje tyto položky, pokud jsou speciálně určené pro zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie:

a.	vybavení k výrobě prvotní energie, akumulaci energie, k přepínání, modulaci výkonu nebo k hospodaření s palivem;

b.	systémy pro zaměření a sledování cíle;

c.	systémy schopné vyhodnocení škod způsobených na cíli, zničení cíle nebo zrušení úkolu;

d.	vybavení pro manipulaci s paprskem, jeho šíření a zaměřování;

e.	vybavení umožňující rychlé obracení paprsku pro potřeby operací proti skupině cílů;

f.	adaptivní optika a zařízení pro fázový posun;

g.	proudové injektory paprsků záporných iontů vodíku;

h.	součásti urychlovačů „způsobilé pro nasazení v kosmu“;

i.	vybavení k zužování paprsků záporných iontů;

j.	vybavení pro řízení a obracení vysokoenergetického paprsku iontů;

k.	fólie „způsobilé pro nasazení v kosmu“, které slouží k neutralizaci paprsků se zápornými izotopy vodíku.

ML20
Kryogenické a „supravodivé“ vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky:

vybavení speciálně určené nebo konfigurované pro instalaci v dopravním prostředku určeném pro vojenské pozemní, námořní, vzdušné nebo kosmické nasazení, které je schopné provozu za pohybu a je schopné vytvářet nebo udržovat teploty nižší než 103 K (–170 °C);

Bod ML20 a) zahrnuje mobilní systémy, které mají zabudovaná příslušenství nebo součásti vyrobené z nekovových nebo elektricky nevodivých látek, jako jsou plasty případně látky impregnované epoxidovou pryskyřicí, nebo jich využívají.

„supravodivé“ elektrické vybavení (otáčivé stroje a transformátory) speciálně určené nebo konfigurované pro instalaci v dopravním prostředku určeném pro vojenské pozemní, námořní, vzdušné nebo kosmické použití, a které je schopno provozu za pohybu.

Bod ML20 b) se nevztahuje na hybridní homopolární stejnosměrné generátory, které mají jednopólové armatury z běžného kovu, jež rotují v magnetickém poli vytvářeném supravodivými cívkami, za předpokladu, že tyto cívky jsou jedinými supravodivými součástmi v generátoru.

ML21
„Programové vybavení:“

a.	„programové vybavení“ speciálně určené nebo upravené pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“ zařízení, materiálů nebo „programového vybavení“ podle Společného vojenského seznamu EU;

specifické „programové vybavení“, jiné, než jaké je uvedeno v bodě ML21 a):

1.	„programové vybavení“ speciálně určené pro vojenské použití a speciálně vytvořené pro modelování, simulaci nebo vyhodnocování vojenských zbraňových systémů;

2.	„programové vybavení“ speciálně určené pro vojenské použití a speciálně určené pro modelování nebo simulaci operačních vojenských scénářů;

3.	„programové vybavení“ speciálně určené pro stanovení účinků konvenčních, nukleárních, chemických a biologických zbraní;

4.	„software“ speciálně určený pro vojenské použití a speciálně určený pro aplikace Velení, komunikace, řízení a zpravodajství (C3I) nebo Velení, komunikace, řízení, počítače a zpravodajství (C4I);

c.	„programové vybavení“, jiné, než jaké je uvedeno v bodě ML21 a) nebo b), speciálně určené nebo upravené tak, aby vybavení, jež není uvedeno na Společném vojenském seznamu EU mohlo plnit vojenské funkce, jaké plní vybavení podle Společného vojenského seznamu EU.

ML22
„Technologie“:

a.	„Technologie“ výslovně neuvedená v bodu ML22 b), která je „potřeba“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“ položek uvedených na Společném vojenském seznamu EU;

„Technologie“:

1.	„technologie“„potřebná“ pro konstrukci, montáž součástek, provoz, údržbu a opravu reprodukčních instalačních celků pro položky uvedené na Společném vojenském seznamu EU, a to i v tom případě, že součásti takových výrobních zařízení nejsou uvedeny;

2.	„technologie“„potřebná“ pro „vývoj“ a „výrobu“ ručních palných zbraní, a to i pokud je využívána k výrobě replik starožitných ručních planých zbraní;

3.	„technologie“„potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“ toxikologických prostředků, příslušných zařízení nebo součástek podle bodů ML7 a) až ML7 g);

4.	„technologie“„potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“„biopolymerů“ nebo specifických buněčných kultur podle bodu ML7 h);

5.	„technologie“„potřebná“ výhradně pro začlenění „biokatalyzátorů“ podle bodu ML7 i) 1. do vojenských nosných látek nebo vojenského materiálu.

„Technologie“„potřebné“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“ položek uvedených ve Společném vojenském seznamu Evropské unie zůstávají pod kontrolou i v případě, když se použijí pro některou z položek uvedených ve Společném vojenském seznamu Evropské unie.

Bod ML 22 se nevztahuje na:

a.	„technologii“, která je minimem nutným pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) a opravu položek nepodléhajících kontrole nebo takových, jejichž vývoz byl povolen;

b.	„technologii“, „která je ve veřejném užívání“, představuje „základní vědecký výzkum“ či minimum informací nezbytných pro přihlašování patentů;

c.	„technologii“ pro magnetickou indukci sloužící k nepřetržitému pohonu civilních dopravních zařízení.

VYMEZENÍ POJMŮ POUŽÍVANÝCH V TOMTO SEZNAMU

Následuje vymezení pojmů používaných v tomto seznamu seřazených podle abecedy.

Vymezené pojmy se používají v celém seznamu. Odkazy jsou čistě informativní a nemají žádný vliv na obecnou platnost vymezených pojmů v celém seznamu.

Slova a pojmy uvedené v tomto seznamu vymezených pojmů nabývají vymezeného významu pouze jsou-li označeny „dvojitými uvozovkami“. Vymezení pojmů označených „jednoduchými uvozovkami“ je uvedeno v technické poznámce k příslušné položce. Jinak mají slova a pojmy svůj běžně používaný (slovníkový) význam.

ML7 „Přizpůsobené pro válečné použití“

Jakákoli úprava nebo výběr (jako např. změna čistoty, skladovatelnosti, toxicity, schopnosti šíření nebo odolnosti proti ultrafialovému záření) s cílem zvýšit účinnost v působení ztrát na lidech nebo zvířatech, poškozování techniky nebo škod na úrodě či životním prostředí.

ML8 „Aditiva“

Látky používané ve výbušných směsích za účelem zlepšení jejich schopností.

ML8, ML9 a ML10 „Letadlo“

Letecký dopravní prostředek s pevnými křídly, otočnými křídly, točivými křídly (vrtulník), překlopným rotorem nebo překlopnými křídly.

ML11 „Automatizované řídící a kontrolní systémy“

Elektronické systémy, jejichž prostřednictvím dochází k zanášení, zpracování a předávání informací nezbytných pro účinný provoz uskupení, hlavní formace, taktické formace, jednotky, plavidla, podřazené jednotky nebo zbraní spadajících pod příslušné velení. Pro uvedené účely se využívá počítačů a dalšího specializovaného technického vybavení určeného na podporu funkcí kontroly uspořádání vojenského velení a organizace. Hlavní funkce automatizovaného řídícího a kontrolního systému jsou: účinný automatizovaný sběr, shromažďování, uchovávání a zpracovávání informací; znázornění situace a okolností majících dopad na přípravu a výkon bojových operací; operační a taktické výpočty pro účely přidělení zdrojů mezi bojová uskupení nebo mezi složky operačního bojového rozkazu či rozkazu k bojovému nasazení, v závislosti na cíli či fázi operace; příprava údajů pro vyhodnocení situace a rozhodování v kterémkoli okamžiku během operace nebo bitvy; počítačové simulace operací.

ML22 „Základní vědecký výzkum“

Experimentální nebo teoretická práce vynakládaná především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není zaměřena v prvé řadě na specifický praktický záměr nebo cíl.

ML7, 22 „Biokatalyzátory“

Enzymy pro specifické chemické nebo biochemické reakce nebo jiné biologické sloučeniny, které se váží na bojové chemické látky a urychlují jejich odbourávání.

„Enzymy“ se rozumí „biokatalyzátory“ pro specifické chemické a biochemické reakce.

ML7, 22 „Biopolymery“

tyto biologické makromolekuly:

a.	enzymy pro specifické chemické a biochemické reakce;

b.	protilátky, monoklonální, polyklonální nebo anti-idiotypické;

c.	speciálně určené nebo speciálně zpracované receptory.

1.	„anti-idiotypickými protilátkami“ se rozumí protilátky, které se váží na specifická vazebná místa pro antigeny jiných protilátek,

2.	„monoklonálními protilátkami“ se rozumí proteiny, které se váží na jedno vazebné místo pro antigeny a pocházejí z jednoho klonu buněk,

3.	„polyklonálními protilátkami“ se rozumí směs proteinů, které se váží na specifický antigen a pocházejí z více než jednoho klonu buněk,

4.	„receptory“ se rozumí biologické makromolekulární struktury schopné vázat ligandy, jejichž vázání ovlivňuje fyziologické funkce.

ML10 „Civilní letadlo“

„Letadlo“, které je pod svým vlastním označením uvedeno na seznamech osvědčení letové způsobilosti, které zveřejňují úřady pro civilní letectví, jako „letadlo“ určené pro provoz na obchodních civilních vnitrostátních nebo zahraničních linkách nebo jako „letadlo“ určené pro zákonem povolené civilní soukromé nebo obchodní účely.

ML21, 22 „Vývoj“

„Elektronkové zesilovače obrazu první generace“ elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek.

ML17 „Koncové efektory:“

Upínače, „aktivní nástrojové jednotky“ a jakékoli jiné nástroje, které jsou připevněny k upínací desce na konci ramene manipulátoru „robota“.

„Aktivními nástrojovými jednotkami“ se rozumějí zařízení pro aplikaci hnací síly, energie procesu na obrobek nebo snímání obrobku.

ML4, 8 „Energetické materiály“

látky nebo směsi, které prostřednictvím chemické reakce uvolňují energii potřebnou pro jejich zamýšlené použití. „Výbušniny“, „pyrotechnické slože“ a „pohonné látky“ jsou podtřídy energetických materiálů.

ML8, 18 „Výbušniny“

látky v pevném, kapalném nebo plynném stavu potřebné k detonaci jakožto primární, nosná, nebo hlavní nálož v hlavicích, při demolici i pro jiná použití.

ML7 „Vektory exprese“

nosiče (např. plasmid nebo virus) používaný ke vnesení genetického materiálu do hostitelských buněk.

ML17 „Palivový článek“

elektrochemické zařízení, které přeměňuje chemickou energii přímo ve stejnoměrný elektrický proud tím, že spotřebovává palivo z vnějšího zdroje.

ML13 „Vláknité materiály“

zahrnují:

a.	souvislá elementární vlákna;

b.	souvislé příze a přásty;

c.	pásky, tkaniny, plsti a šňůry;

d.	sekaná vlákna, stříž a souvislá vláknitá rouna;

e.	monokrystalické nebo polykrystalické whiskery libovolné délky;

f.	vlákninu z aromatického polyamidu.

ML15 „Elektronkové zesilovače obrazu první generace“

elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek.

ML22 „Ve veřejném užívání“

„technologie“ nebo „software“, které jsou zpřístupněny bez omezení k dalšímu šíření.

Poznámka:

Autorská práva nebrání tomu, aby „technologie“ a „software“ byly „ve veřejném užívání“.

ML5, 19 „Laser“

Montážní celek ze součástí, které vytvářejí prostorově i časově koherentní světlo, které je zesilováno vynucenou emisí záření.

ML10 „Vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“

balony a vzducholodě, jež jsou nadnášeny horkým vzduchem nebo plyny lehčími než vzduch, jako je helium nebo vodík.

ML17 „Jaderný reaktor“

zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo s ní přímo spojeny, zařízení pro řízení výkonu aktivní zóny a díly, které za běžných okolností obsahují chladicí médium primárního okruhu reaktoru, přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh.

ML8 „Prekurzory“

speciální chemické látky používané při výrobě výbušnin.

ML21, 22 „Výroba“

znamená všechny stupně výroby, jako jsou: příprava výroby, výroba, dílčí a konečná montáž, kontrola, zkoušení a zajišťování jakosti.

ML8 „Pohonné látky“

látky nebo směsi, jejichž chemickou reakcí kontrolovatelně vznikají velké objemy horkých plynů využitelných k provádění mechanické práce.

ML4, 8 „Pyrotechnika“

směsi pevných nebo tekutých paliv a oxidačních látek které při vznícení projdou energetickou chemickou reakcí kontrolované rychlosti, která má způsobit specifické časové prodlevy nebo množství tepla, hluku, kouře, viditelného světla nebo infračerveného záření. Pyroforické látky tvoří podtřídu pyrotechniky, jež neobsahuje žádná oxidační činidla, ale u níž dojde k samovznícení při kontaktu se vzduchem.

ML22 „Potřebný“

v případě „technologie“ se týká pouze té části „technologie“, která bezprostředně způsobuje dosažení nebo překročení kontrolovaných výkonových úrovní, vlastností nebo funkcí. Tyto „potřebné“„technologie“ mohou být pro různé druhy zboží společné.

ML7 „Látky určené pro zvládání nepokojů“

látky které za předpokládaných podmínek použití pro zvládání nepokojů u lidí rychle vyvolávají smyslové dráždění nebo ochromující tělesné účinky, které mizí krátce po ukončení expozice. (Slzné plyny jsou podskupinou „látek určených pro zvládání nepokojů“.)

ML17 „Robot“

manipulační mechanismus se spojitou nebo krokovou dráhou pohybu, může používat snímače a má všechny tyto charakteristiky:

a.	je polyfunkční;

b.	je schopen nastavovat polohu nebo orientovat materiál, díly, nástroje nebo speciální zařízení prostřednictvím proměnných pohybů v trojrozměrném prostoru;

c.	má tři nebo více servopohonů v uzavřené nebo otevřené smyčce, které mohou mít krokové motory;

d.	je vybaven „uživatelskou programovatelností“ prostřednictvím metody nauč/přehraj nebo prostřednictvím elektronického počítače, kterým může být programovatelná logická řídicí jednotka, tj. bez mechanického zásahu.

výše uvedená definice nezahrnuje tato zařízení:

1.	manipulační mechanismy, které lze ovládat pouze ručně nebo teleoperátorem,

manipulační mechanismy s pevnou posloupností, které se automaticky pohybují a pracují s mechanicky pevně naprogramovanými pohyby. Program je mechanicky vymezen pevnými zarážkami, např. kolíky nebo vačkami. Sled pohybů a volba dráhy nebo úhlů nejsou proměnné nebo měnitelné mechanickými, elektronickými nebo elektrickými prostředky,

mechanicky ovládané manipulační mechanismy s proměnlivou posloupností, jakými jsou automatizovaná pohyblivá zařízení operující podle mechanicky pevně naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky vymezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, např. kolíky nebo vačkami. Sled pohybů a volbu dráhy nebo úhlů lze měnit v mezích pevně naprogramované předlohy. Změny nebo modifikace naprogramované předlohy (např. přestavení kolíků nebo výměna vaček) pro jednu nebo více os pohybu lze docílit pouze mechanickými operacemi,

manipulační mechanismy s proměnlivou posloupností bez servořízení, jakými jsou automatizovaná pohyblivá zařízení operující podle mechanicky pevně naprogramovaných pohybů. Program je proměnný, ale sled operací postupuje pouze podle binárních signálů z mechanicky pevně stanovených elektrických binárních přístrojů nebo seřiditelných zaráže,

5.	stohovací jeřáby označované též jako souřadnicové manipulační systémy, které jsou vyráběny jako nedílná součást vertikálních sestav skladovacích zásobníků a konstruovány tak, aby měly při ukládání nebo vykládání přístup k obsahu těchto zásobníků.

ML21 „Software“

soubor jednoho nebo více „programů“ nebo „mikroprogramů“, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací.

ML19 „Vhodné pro kosmické aplikace“

výrobky, které jsou konstruovány, vyráběny a zkoušeny tak, aby vyhovovaly speciálním, elektrickým a mechanickým požadavkům a požadavkům životního prostředí, a jsou určeny pro použití při vypouštění a rozmísťování kosmických družic nebo letových systémů operujících ve výškách 100 km nebo větších.

ML18, 20 „Supravodivý“

odkazuje na materiál (tj. kov, slitiny nebo sloučeniny), který může ztratit veškerý elektrický odpor (tj. může dosáhnout nekonečné elektrické vodivosti a přenášet velmi vysoké elektrické proudy bez Jouleova ohřevu).

„Supravodivý“ stav je u každého materiálu charakterizován „kritickou teplotou“, kritickým magnetickým polem, které je funkcí teploty, a kritickou proudovou hustotou, která je funkcí jak magnetického pole, tak i teploty.

ML22 „Technologie“

Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží. Tyto informace mají formu technických údajů nebo technické pomoci.

1.	„Technické údaje“ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM).

2.	„Technická pomoc“ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. „Technická pomoc“ může zahrnovat i přenos technických „údajů“.

ML21, 22 „Využití“

Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova.

24.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 308/46

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 21. října 2010

o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

(2010/707/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 148 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Smlouva o fungování Evropské unie ve svém článku 145 stanoví, že členské státy a Unie pracují na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů vymezených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy považují podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a slaďují své odpovídající činnosti podle článku 148 Smlouvy o fungování EU v Radě, přičemž přihlížejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.

(2)

Smlouva o EU v čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie směřuje k plné zaměstnanosti a bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 8 Smlouvy o fungování EU stanoví, že při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Článek 9 této smlouvy stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání.

(3)	Smlouva o fungování EU stanoví, že Rada přijme hlavní zásady zaměstnanosti a hlavní směry hospodářských politik, jež slouží jako vodítka pro politiky členských států.

(4)

Lisabonská strategie zahájená v roce 2000 vycházela z toho, že si EU s ohledem na celosvětovou konkurenci, technologické změny, výzvy v oblasti životního prostředí a stárnutí populace uvědomila potřebu zvýšit svoji zaměstnanost, produktivitu a konkurenceschopnost, a zároveň posílit sociální soudržnost. Lisabonská strategie byla obnovena v roce 2005 poté, co došlo k jejímu přezkumu v polovině období, z tohoto přezkumu vyplynulo, že je třeba se více zaměřit na růst a na větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst.

(5)

Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost pomohla dosáhnout konsensu, pokud jde o hlavní směřování hospodářských politik a politik zaměstnanosti v EU. V rámci této strategie Rada přijala hlavní směry hospodářských politik a hlavní směry politik zaměstnanosti v rozhodnutí 2005/600/ES (5), které revidovala rozhodnutím 2008/618/ES (6). Těchto 24 hlavních směrů představovalo základ národních programů reforem a stanovilo klíčové makroekonomické a mikroekonomické reformní priority, jakož i priority reformy trhu práce v Unii jako celku. Ze zkušenosti však vyplývá, že priority stanovené těmito hlavními směry nebyly dostatečně jasné a jejich vzájemné vazby mohly být silnější. To omezilo jejich dopad na tvorbu vnitrostátních politik.

(6)

Finanční a hospodářská krize, která začala v roce 2008, způsobila významný úbytek pracovních míst, značný pokles potenciálního produktu a vedla k dramatickému zhoršení veřejných financí. V reakci na krizi však členským státům pomohl plán evropské hospodářské obnovy, částečně prostřednictvím koordinovaných fiskálních pobídek, přičemž euro působilo z hlediska makroekonomického jako stabilizační prvek. Krize tedy ukázala, že koordinace politik EU může přinést významné výsledky, pokud se bude posilovat a účinně provádět. Krize rovněž zdůraznila vzájemnou provázanost výkonnosti hospodářství a celkového stavu zaměstnanosti členských států.

(7)

Komise navrhla vytvořit pro další desetiletí novou strategii, „strategii Evropa 2020“, která Unii umožní vyjít z krize v silnější pozici a nasměrovat její hospodářství k inteligentnějšímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Pět hlavních cílů, které jsou uvedeny v rámci příslušných hlavních směrů, představuje sdílené cíle, jež slouží jako vodítka pro opatření členských států – s ohledem na jejich příslušné výchozí pozice a vnitrostátní kontext – i pro opatření Unie. Členské státy by dále měly maximálně usilovat o dosažení vnitrostátních cílů a o odstranění překážek, jež brzdí růst.

(8)

Členské státy by měly v rámci komplexních „ústupových strategií“ přijímaných v souvislosti s hospodářskou krizí uskutečnit ambiciózní reformy, které zajistí makroekonomickou stabilitu, podporu většího počtu a vyšší kvality pracovních míst a udržitelnost veřejných financí, zlepší konkurenceschopnost a produktivitu, sníží makroekonomickou nerovnováhu a posílí výkonnost trhu práce. Ukončení fiskálních stimulů by mělo být prováděno a koordinováno v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

(9)

Členské státy a Evropská unie by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, tedy růst, jehož hybnou silou jsou znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků a na další zlepšování regulačního rámce tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé Unii. Reformy by rovněž měly podporovat soukromé podnikání, rozvoj malých a středních podniků (MSP) a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní a udržitelná pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy. V této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií.

(10)

Politiky Unie a členských států, včetně jejich programů reforem, by se měly zaměřit na „udržitelný růst“. Udržitelný růst znamená vytvoření energeticky účinné, udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky, která účinně využívá zdroje, spravedlivé rozdělování nákladů a přínosů a využívání vedoucího postavení Evropy ve vývoji nových postupů a technologií, včetně ekologických technologií. Členské státy a Unie by měly provádět reformy, které jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a účinnému využívání zdrojů a které budou napomáhat při předcházení zhoršování stavu životního prostředí a ztrátě biologické rozmanitosti. Měly by rovněž zdokonalit podnikatelské prostředí, podněcovat tvorbu „zelených pracovních míst“ a pomáhat podnikům při modernizaci jejich průmyslové základny.

(11)

Politiky Unie a programy reforem členských států by se také měly zaměřit na „růst podporující začlenění“. Růst podporující začlenění znamená vytvoření soudržné společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a legální migranty. Reformy by rovněž měly zajistit, aby z hospodářského růstu měli prospěch všichni občané a všechny regiony, a posílit růst zvyšující zaměstnanost spočívající v důstojné práci. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přechodů na trhu práce, systémů vzdělávání a odborné přípravy, rozvoje vhodných dovedností, zvyšování kvality pracovních míst a boje proti segmentaci, strukturální nezaměstnanosti, nezaměstnanosti mladých lidí a neaktivitě při zajišťování odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního začleňování s cílem snižovat chudobu a předcházet jí, a to při věnování zvláštní pozornosti boji proti chudobě v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání a snižování chudoby ve skupinách, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, včetně dětí a mladých lidí, a při současném dodržování dohodnuté fiskální konsolidace.

(12)

Předpokladem oživení růstu a zvládání demografických výzev je zvýšení zaměstnanosti žen. Zřetelné hledisko rovnosti žen a mužů jakožto součást všech příslušných politických oblastí má proto zásadní význam pro uskutečnění všech aspektů hlavních směrů v členských státech. Měly by být vytvořeny podmínky podporující nabídku přiměřených, dostupných a vysoce kvalitních služeb v oblasti péče o děti předškolního věku. Měla by být uplatňována zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci.

(13)

Strukturální reformy Unie a členských států mohou účinně napomáhat růstu a zaměstnanosti, jestliže posilují konkurenceschopnost Unie ve světové ekonomice, otevírají nové příležitosti pro evropské vývozce a poskytují konkurenční přístup k důležitým dovozům. Reformy by proto měly zohlednit dopady na vnější konkurenceschopnost tak, aby se posílil evropský růst a podíl na otevřených a konkurenčně spravedlivých trzích po celém světě.

(14)

Strategie Evropa 2020 se musí opírat o integrovaný soubor evropských a vnitrostátních politik, které by členské státy a Unie měly provádět úplně a včas tak, aby docházelo k přelévání pozitivních účinků koordinovaných strukturálních reforem a zajistil se soustavnější příspěvek evropských politik k cílům této strategie. Hlavní směry jsou pro členské státy rámcem pro koncipování, provádění a monitorování vnitrostátních politik v kontextu celkové strategie EU. Hlavní cíle strategie Evropa 2020, vyjmenované pod příslušnými hlavními směry, by měly být pro členské státy vodítkem při vymezování jejich vlastních vnitrostátních cílů a všech dílčích cílů, a to při zohlednění jejich příslušných výchozích pozic a vnitrostátního kontextu a v souladu s jejich vnitrostátními rozhodovacími postupy. Při této činnosti mohou členské státy vycházet z ukazatelů vypracovaných Výborem pro zaměstnanost či případně Výborem pro sociální ochranu. Hlavní cíl v oblasti zaměstnanosti zaměřuje pozornost na snižování nezaměstnanosti zranitelných skupin včetně mladých lidí.

(15)

Politika soudržnosti a strukturální fondy patří mezi důležité prováděcí mechanismy pro dosažení priorit inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v členských státech a jejich regionech. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. června 2010 zdůraznila, že pro úspěch nové strategie Evropa 2020 je důležité podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a rozvíjet infrastrukturu.

(16)

Při koncipování a provádění národních programů reforem s ohledem na tyto hlavní směry by členské státy měly zajistit účinné řízení politiky v oblasti zaměstnanosti. I když jsou tyto hlavní směry určeny členským státům, strategie Evropa 2020 by se podle potřeby měla provádět, monitorovat a vyhodnocovat ve spolupráci se všemi celostátními, regionálními i místními orgány, měla by intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partnery a zástupce občanské společnosti, kteří se budou podílet na tvorbě národních programů reforem, na jejich provádění a celkové informovanosti o strategii.

(17)

Strategie Evropa 2020 se opírá o menší soubor hlavních směrů, které nahrazují původní soubor 24 směrů a zaměřují se na otázky zaměstnanosti a hlavní otázky hospodářské politiky provázaným způsobem. Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, které jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí, jsou vnitřně propojeny s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie uvedenými v příloze doporučení Rady ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (7). Dohromady tvoří „integrované hlavní směry strategie Evropa 2020“.

(18)

Tyto nové integrované hlavní směry jsou v souladu se závěry Evropské rady. Členským státům poskytují jasná vodítka, pokud jde o definování národních programů reforem a provádění reforem s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být základem pro veškerá doporučení, která může Rada podat konkrétnímu členskému státu na základě čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, stejně jako pro doporučení podávaná konkrétnímu členskému státu na základě čl. 121 odst. 4 uvedené smlouvy, a tím pro vytvoření provázaného souboru doporučení. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Evropská komise zasílají každoročně Evropské radě.

(19)

Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu by v souladu se svými příslušnými mandáty vyplývajícími ze Smlouvy měly sledovat pokrok, pokud jde o sociální hledisko a hledisko zaměstnanosti hlavních směrů politik zaměstnanosti. Při tom by měly vycházet především z činností v rámci otevřené metody koordinace v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany a sociálního začleňování. Výbor pro zaměstnanost by měl navíc udržovat těsné kontakty s ostatními příslušnými přípravnými orgány Rady, a to i v oblasti vzdělávání.

(20)	I když se tyto směry musí vypracovávat každý rok, měly by zůstat až do roku 2014 stabilní, aby bylo možné se zaměřit na jejich provádění,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států se přijímají ve znění uvedeném v příloze.

Článek 2

Hlavní směry se zohlední v politikách zaměstnanosti jednotlivých členských států, které tyto státy oznámí v rámci národních programů reforem.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Lucemburku dne 21. října 2010.

Za Radu

předsedkyně

J. MILQUET

(1) Stanovisko ze dne 8. září 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Stanovisko ze dne 27. května 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Stanovisko ze dne 10. června 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(4) Stanovisko ze dne 20. května 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(5) Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21.

(6) Úř. věst. L 198, 26.7.2008, s. 47.

(7) Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.

PŘÍLOHA

HLAVNÍ SMĚRY POLITIK ZAMĚSTNANOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ

Hlavní směr 7: zvyšování účasti žen a mužů na trhu práce, omezování strukturální nezaměstnanosti a prosazování kvality pracovních míst

Klíčem k posílení účasti na trhu práce je motivace k ekonomické aktivitě. Členské státy by měly začlenit zásady flexikurity, které potvrdila Evropská rada, do svých politik trhu práce a uplatňovat je a přitom náležitým způsobem využívat podporu z Evropského sociálního fondu a dalších fondů EU s cílem zvýšit účast na trhu práce a bojovat proti segmentaci trhu, neaktivitě, nerovnostem mezi ženami a muži, a zároveň snižovat strukturální nezaměstnanost. Opatření k podpoře flexibility a jistoty by měla být vyvážená a současně by se měla vzájemně posilovat. Členské státy by proto měly zavést smluvní mechanismy, které jsou zároveň flexibilní i spolehlivé, aktivní politiky trhu práce, účinné celoživotní učení, politiky podporující pracovní mobilitu a odpovídající systémy sociálního zabezpečení, které budou poskytovat zabezpečení při přechodech na trhu práce a zároveň jasně stanoví práva a povinnosti nezaměstnaného tak, aby aktivně hledal práci. Ve spolupráci se sociálními partnery je třeba věnovat náležitou pozornost rovněž vnitřní flexikuritě na pracovišti.

Členské státy by měly zintenzívnit sociální dialog a řešit problém segmentace trhu práce opatřeními, která se zaměří na zaměstnání s nejistými pracovními podmínkami, na podzaměstnanost a na nezákonné zaměstnávání. Profesní mobilita by měla být odměňována. Rovněž je třeba se zabývat kvalitou pracovních míst a podmínkami zaměstnání. Členské státy by měly bojovat proti chudobě v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání a podporovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Odpovídající sociální zabezpečení by mělo být zajištěno rovněž pro osoby, které mají pracovní smlouvy na dobu určitou nebo jsou samostatně výdělečně činné. Důležitou úlohu při motivaci k ekonomické aktivitě a nalézání vhodných pracovních míst a vhodných pracovníků hrají služby zaměstnanosti, a proto by měly být posíleny prostřednictvím individualizovaných služeb a aktivních a preventivních opatření na trhu práce v ranné fázi. Tyto služby a opatření by měly být přístupné všem, včetně mladých lidí, osob, které jsou nezaměstnaností ohroženy nejvíce, a osob, které mají na trh práce nejtěžší přístup.

Důležité zůstávají i nadále politiky zaměřené na zajištění toho, aby se práce vyplatila. V zájmu posílení konkurenceschopnosti a zvýšení míry účasti zejména u osob s nízkou kvalifikací a v souladu s hlavním směrem hospodářské politiky č. 2, by členské státy měly prosazovat správné rámcové podmínky pro vyjednávání o mzdách a takový vývoj nákladů práce, jež budou v souladu s cenovou stabilitou a vývojem produktivity. Členské státy by měly přezkoumat systémy daní a dávek i schopnost veřejných služeb poskytovat nezbytnou podporu, aby se zvýšila účast pracovní síly a posílila poptávka po práci. Měly by dále podporovat aktivní stárnutí, rovnost mezi ženami a muži, včetně rovného odměňování, a integraci mladých lidí, osob se zdravotním postižením, legálních migrantů a dalších ohrožených skupin do trhu práce. Politiky zaměřené na rovnováhu pracovního a soukromého života by spolu s dostupnou péčí a inovacemi v organizaci práce měly směřovat ke zvyšování zaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky a ženy. Členské státy by měly rovněž odstranit překážky na trhu práce, které brání vstupu nových pracovníků, podporovat samostatně výdělečně činné osoby, soukromé podnikání a tvorbu pracovních míst ve všech oblastech, jako jsou např. ekologicky zaměřená pracovní místa a pečovatelské služby, a podporovat sociální inovace.

Hlavní cíl EU, na jehož základě členské státy stanoví s ohledem na svou vzájemnou výchozí pozici i specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je zvýšit do roku 2020 zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let na 75 %, mimo jiné i prostřednictvím vyšší účasti mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací a lepší integrace legálních migrantů.

Hlavní směr 8: rozvoj kvalifikované pracovní síly, která bude reagovat na potřeby trhu práce, a podpora celoživotního učení

Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky znalostí a dovedností s cílem uspokojit současné i budoucí požadavky trhu práce. Kvalitní počáteční vzdělávání a atraktivní odbornou přípravu musí doplnit účinné pobídky k celoživotnímu učení pro zaměstnané i nezaměstnané, a to i prostřednictvím „druhé šance“ pro učení a prostřednictvím cílených politik migrace a integrace, tak aby měl každý dospělý člověk možnost změnit nebo zvýšit svou kvalifikaci a překonávaly se genderové stereotypy. Členské státy by měly vytvářet systémy pro uznávání získaných dovedností, odstraňovat překážky profesní a geografické mobility pracovníků, podporovat získávání průřezových schopností s cílem posílit kreativitu, inovace a soukromé podnikání. Zejména je třeba zaměřit úsilí na podporu lidí s nízkou nebo již zastaralou kvalifikací, zvýšení zaměstnatelnosti starších pracovníků, ale i na zdokonalení odborné přípravy, kvalifikace a zkušeností vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně výzkumných pracovníků a žen ve vědeckých, matematických a technických oborech.

Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podniky měly zdokonalit přístup k odborné přípravě a posílit vzdělávací a profesní poradenství. Toto zdokonalení by mělo být doplňováno systematickým poskytováním informací o nových pracovních místech a příležitostech, podporou soukromého podnikání a lepším předvídáním potřeby v oblasti požadovaných dovedností. Investice do rozvoje lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a účast na systémech celoživotního učení by měly být podporovány prostřednictvím společných finančních příspěvků státu, jednotlivců i zaměstnavatelů. S cílem podpořit mladé lidi, a zejména ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy by měly členské státy ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy, které těmto lidem pomohou najít první zaměstnání, získat pracovní zkušenosti nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení, a měly by rychle zasáhnout, pokud se mladí lidé stanou nezaměstnanými.

Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy současným i novým potřebám trhu práce, jež má například nízkouhlíková ekonomika účinně využívající zdroje. Na podporu těchto cílů by měly členské státy v případě potřeby mobilizovat Evropský sociální fond a další fondy EU. Investice do lidského kapitálu by mohly být doplněny politikami, jež stimulují poptávku po práci.

Hlavní směr 9: zlepšování kvality a výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvyšování účasti na terciárním nebo srovnatelném vzdělávání

Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání; cílem je především zvýšit kvalifikaci pracovní síly EU, tak aby mohla reagovat na rychle se měnící potřeby moderních trhů práce a společnosti obecně. V souladu se zásadami celoživotního učení by se tato opatření měla vztahovat na všechny oblasti (od vzdělávání dětí v raném věku a na základních školách po vyšší vzdělávání, odborné vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i učení v dospělosti) a měla by rovněž zohlednit učení neformálního a zájmového typu. Reformy by se měly zaměřit na získávání klíčových schopností, které každý člověk potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména pokud jde o jeho zaměstnatelnost v souladu s prioritami uvedenými v hlavním směru č. 4. Je třeba podporovat mezinárodní mobilitu studujících a vyučujících. Je zapotřebí rovněž přijmout opatření k zajištění toho, aby se studijní mobilita mladých lidí a vyučujících stala normou. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy, a to zejména zavedením národních rámců kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání, a rozvíjením partnerství mezi sférou vzdělávání a odborné přípravy na straně jedné a pracovní sférou na straně druhé. Je třeba zatraktivnit povolání učitele a věnovat větší pozornost počátečnímu pedagogickému vzdělávání i trvalému profesnímu rozvoji učitelů. Vyšší vzdělávání by se mělo více otevřít netradičním studentům a měla by se zvýšit účast na terciárním nebo rovnocenném vzdělávání. Členské státy by měly přijmout všechny kroky, které jsou zapotřebí k předcházení předčasného ukončování školní docházky, zejména s cílem snížit počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy.

Hlavní cíl EU, na jehož základě členské státy stanoví s ohledem na svou vzájemnou výchozí pozici i specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je snížit míru předčasného ukončování školní docházky pod 10 % a zvýšit podíl osob ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % (1).

Hlavní směr 10: podpora sociálního začlenění a boj proti chudobě

Rozsah pracovních příležitostí je stěžejním aspektem integrovaných strategií členských států zaměřených na prevenci a snižování chudoby a na podporu plného zapojení do společnosti a ekonomiky. Za tímto účelem je třeba náležitě využívat Evropský sociální fond a další fondy EU. Úsilí by se mělo zaměřovat na zajištění rovných příležitostí mimo jiné prostřednictvím zajištění přístupu všech k vysoce kvalitním, dostupným a udržitelným službám, zejména v sociální oblasti. V této souvislosti hrají důležitou úlohu veřejné služby (včetně služeb on-line, v souladu s hlavním směrem č. 4). Členské státy by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci. K boji proti sociálnímu vyloučení přispěje posílení úlohy ve společnosti a podpora účasti na trhu práce zaměřující se na ty, kdo mají na trh práce nejtěžší přístup, a současné předcházení chudobě v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání. To by vyžadovalo posílení systémů sociální ochrany, celoživotního učení i komplexních politik aktivního začleňování, jež vytvoří příležitosti pro lidi v různém stádiu života a ochrání je před riziky vyloučení, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám. Systémy sociální ochrany včetně důchodů a přístupu ke zdravotní péči je třeba modernizovat a plně využívat, aby byla zabezpečena odpovídající podpora příjmů a služby, a tím zajištěna sociální soudržnost, avšak měla by zůstat finančně udržitelná a motivovat k zapojení do společnosti a účasti na trhu práce.

Systémy dávek by se měly zaměřit na zajištění příjmů v obdobích přechodu na trhu práce a na snižování chudoby, a to zejména u skupin, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například neúplné rodiny, menšiny včetně Romů, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migranti a bezdomovci. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální ekonomiku a sociální inovace ve prospěch nejohroženějších osob. Všechna opatření by rovněž měla usilovat o prosazování rovnosti žen a mužů.

Hlavním cílem EU, na jehož základě členské státy stanoví s ohledem na svou vzájemnou výchozí pozici i specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je podpora sociálního začlenění, zejména prostřednictvím snižování chudoby, a to snahou snížit počtet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením nejméně o 20 milionů (2).

(1) Evropská rada zdůrazňuje pravomoc členských států stanovit a uskutečnit kvantitativní cíle v oblasti vzdělávání.

(2) Toto obyvatelstvo se definuje jako počet osob, které jsou ohroženy chudobou a vyloučením podle tří ukazatelů (lidé ohrožení chudobou, lidé ohrožení hmotnou deprivací, lidé žijící v domácnostech nezaměstnaných), přičemž členské státy si mohou stanovit vnitrostátní cíle na základě nejvhodnějších ukazatelů s ohledem na své specifické podmínky a priority.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.308.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 308

České vydání	Právní předpisy	Svazek 53 24. listopadu 2010

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
		2010/706/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 3. června 2010 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz jménem Evropské unie	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1076/2010 ze dne 22. listopadu 2010 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	3
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1077/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se stanoví zákaz rybolovu platýse evropského ve Skagerraku plavidly plujícími pod vlajkou Nizozemska	5
	*	Nařízení Komise (EU) č. 1078/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se stanoví zákaz rybolovu rejnokovitých ve vodách EU oblastí IIa a IV plavidly plujícími pod vlajkou Německa	7
		Nařízení Komise (EU) č. 1079/2010 ze dne 23. listopadu 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	9
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2010/80/EU ze dne 22. listopadu 2010, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely ( 1 )	11
		ROZHODNUTÍ
		2010/707/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států	46
		2010/708/EU
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 22. listopadu 2010 o jmenování jednoho rakouského člena a dvou rakouských náhradníků Výboru regionů	52
		2010/709/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 22. listopadu 2010, kterým se zřizuje Výbor pro ekoznačku Evropské unie (oznámeno pod číslem K(2010) 7961) ( 1 )	53

Č.	38/T&Q
Členský stát	Nizozemsko
Populace	PLE/03AN.
Druh	Platýs evropský (Pleuronectes platessa)
Oblast	Skagerrak
Datum	18.9.2010

Č.	10/T&Q
Členský stát	Německo
Populace	SRX/2AC4-C
Druh	Rejnokovití (Rajidae)
Oblast	Vody EU oblastí IIa a IV
Datum	29.5.2010

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	48,4
	EC	92,0
	IL	95,1
	MA	70,3
	MK	57,4
	ZZ	72,6
0707 00 05	AL	54,8
	EG	150,8
	JO	182,1
	TR	68,3
	ZZ	114,0
0709 90 70	MA	68,2
	TR	104,9
	ZZ	86,6
0805 20 10	MA	69,9
	ZA	141,4
	ZZ	105,7
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	HR	60,1
	IL	75,7
	MA	61,9
	TR	65,6
	UY	58,1
	ZZ	64,3
0805 50 10	AR	51,5
	CL	79,2
	MA	68,0
	TR	63,7
	UY	57,1
	ZA	51,7
	ZZ	61,9
0808 10 80	AR	83,1
	AU	167,8
	BR	49,6
	CA	113,1
	CL	74,6
	CN	66,3
	MK	24,7
	NZ	99,3
	US	123,0
	ZA	104,4
	ZZ	90,6
0808 20 50	CL	78,3
	CN	105,1
	US	160,9
	ZZ	114,8