ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.308.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 308 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 53 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
MEZINÁRODNÍ DOHODY |
|
|
|
2010/706/EU |
|
|
* |
||
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
|
||
|
|
SMĚRNICE |
|
|
* |
Směrnice Komise 2010/80/EU ze dne 22. listopadu 2010, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely ( 1 ) |
|
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
2010/707/EU |
|
|
* |
Rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států |
|
|
|
2010/708/EU |
|
|
* |
||
|
|
2010/709/EU |
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 22. listopadu 2010, kterým se zřizuje Výbor pro ekoznačku Evropské unie (oznámeno pod číslem K(2010) 7961) ( 1 ) |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/1 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 3. června 2010
o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz jménem Evropské unie
(2010/706/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rada dne 27. listopadu 2008 zmocnila Komisi, aby zahájila jednání s Gruzií o dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda“). Jednání byla úspěšně uzavřena a dne 25. listopadu 2009 byla dohoda parafována. |
(2) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (1); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a tato dohoda pro ně není závazná ani použitelná. |
(3) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (2); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(4) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(5) |
Dohoda by měla být podepsána s výhradou jejího uzavření, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Unie s výhradou jejího uzavření. (3)
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie s výhradou jejího uzavření.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 3. června 2010.
Za Radu
předseda
A. PÉREZ RUBALCABA
(1) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
(2) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
(3) Znění dohody, protokolu a prohlášení se budou vyhlášeny spolu s rozhodnutím o uzavření dohody.
NAŘÍZENÍ
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/3 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1076/2010
ze dne 22. listopadu 2010
o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení. |
(2) |
Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím. |
(3) |
Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky. |
(4) |
Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2). |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.
Článek 2
Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. listopadu 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Algirdas ŠEMETA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
(2) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
PŘÍLOHA
Popis zboží |
Zařazení (kód KN) |
Odůvodnění |
(1) |
(2) |
(3) |
Výrobek (takzvaná „tlumivka souhlasného napětí“, common mode choke) o rozměrech 3 × 3 × 2 cm (včetně základové desky) skládající se ze dvou cívek izolovaného měděného drátu navinutého na kruhovité ferritové jádro v poměru 1:1. Proud nesouhlasného napětí (differential mode current) (signál) protékající cívkami opačnými směry vytváří stejně velká magnetická pole opačné orientace, která se vzájemně ruší. Výrobek tak způsobuje nulovou impedanci proudu nesouhlasného napětí, který protéká beze změny. Proud souhlasného napětí (common mode current) (rušení) protékající cívkami stejným směrem vytváří stejně velká magnetická pole souhlasné orientace, která se sčítají. Výrobek tak způsobuje vysokou impedanci proudu souhlasného napětí, který protéká oslabeně. |
8504 50 95 |
Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 8504, 8504 50 a 8504 50 95. Zařazení do podpoložky 8504 31 jako transformátor je vyloučeno, protože i když je výrobek svou konstrukcí transformátor, nedokáže převádět jeden střídavý proud na jiný. Převádí pouze střídavé proudy v poměru 1:1 (viz rovněž vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 8504). Vzhledem ke své funkci představuje výrobek induktor podpoložky 8504 50, neboť se používá k omezení nebo zabránění toku proudu souhlasného napětí (rušení) a tok proudu nesouhlasného napětí (signál) ponechává beze změny. Výrobek je tedy nutné zařadit do kódu KN 8504 50 95 jako induktor. |
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/5 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1077/2010
ze dne 23. listopadu 2010,
kterým se stanoví zákaz rybolovu platýse evropského ve Skagerraku plavidly plujícími pod vlajkou Nizozemska
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EU) č. 53/2010 ze dne 14. ledna 2010, kterým se na rok 2010 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platná ve vodách EU a pro plavidla EU ve vodách podléhajících omezením odlovu (2), stanoví kvóty pro rok 2010. |
(2) |
Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2010. |
(3) |
Je proto nutné zakázat rybolov uvedené populace, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená na rok 2010 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. listopadu 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Lowri EVANS
generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 21, 26.1.2010, s. 1.
PŘÍLOHA
Č. |
38/T&Q |
Členský stát |
Nizozemsko |
Populace |
PLE/03AN. |
Druh |
Platýs evropský (Pleuronectes platessa) |
Oblast |
Skagerrak |
Datum |
18.9.2010 |
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/7 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2010
ze dne 23. listopadu 2010,
kterým se stanoví zákaz rybolovu rejnokovitých ve vodách EU oblastí IIa a IV plavidly plujícími pod vlajkou Německa
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EU) č. 53/2010 ze dne 14. ledna 2010, kterým se na rok 2010 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách EU a pro plavidla EU ve vodách podléhajících omezením odlovu (2), stanoví kvóty pro rok 2010. |
(2) |
Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2010. |
(3) |
Je proto nutné zakázat rybolov uvedené populace, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená na rok 2010 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zejména zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. listopadu 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Fokion FOTIADIS
generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 21, 26.1.2010, s. 1.
PŘÍLOHA
Č. |
10/T&Q |
Členský stát |
Německo |
Populace |
SRX/2AC4-C |
Druh |
Rejnokovití (Rajidae) |
Oblast |
Vody EU oblastí IIa a IV |
Datum |
29.5.2010 |
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/9 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1079/2010
ze dne 23. listopadu 2010
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. listopadu 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. listopadu 2010.
Za Komisi, jménem předsedy,
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
AL |
48,4 |
EC |
92,0 |
|
IL |
95,1 |
|
MA |
70,3 |
|
MK |
57,4 |
|
ZZ |
72,6 |
|
0707 00 05 |
AL |
54,8 |
EG |
150,8 |
|
JO |
182,1 |
|
TR |
68,3 |
|
ZZ |
114,0 |
|
0709 90 70 |
MA |
68,2 |
TR |
104,9 |
|
ZZ |
86,6 |
|
0805 20 10 |
MA |
69,9 |
ZA |
141,4 |
|
ZZ |
105,7 |
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
HR |
60,1 |
IL |
75,7 |
|
MA |
61,9 |
|
TR |
65,6 |
|
UY |
58,1 |
|
ZZ |
64,3 |
|
0805 50 10 |
AR |
51,5 |
CL |
79,2 |
|
MA |
68,0 |
|
TR |
63,7 |
|
UY |
57,1 |
|
ZA |
51,7 |
|
ZZ |
61,9 |
|
0808 10 80 |
AR |
83,1 |
AU |
167,8 |
|
BR |
49,6 |
|
CA |
113,1 |
|
CL |
74,6 |
|
CN |
66,3 |
|
MK |
24,7 |
|
NZ |
99,3 |
|
US |
123,0 |
|
ZA |
104,4 |
|
ZZ |
90,6 |
|
0808 20 50 |
CL |
78,3 |
CN |
105,1 |
|
US |
160,9 |
|
ZZ |
114,8 |
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
SMĚRNICE
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/11 |
SMĚRNICE KOMISE 2010/80/EU
ze dne 22. listopadu 2010,
kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
S ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (1), a zejména na článek 13 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/43/ES se vztahuje na veškeré produkty pro obranné účely, které odpovídají těm, jež jsou uvedeny na Společném vojenském seznamu Evropské unie, který přijala Rada dne 19. března 2007. |
(2) |
Dne 15. února 2010 přijala Rada aktualizovaný Společný vojenský seznam Evropské unie (2). |
(3) |
Je proto nutné změnit přílohu směrnice 2009/43/ES, kterou se stanoví seznam produktů pro obranné účely. |
(4) |
Z důvodů jednotnosti by členské státy měly použít ustanovení nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí od stejného dne jako ustanovení nezbytná pro dosažení souladu se směrnicí 2009/43/ES. |
(5) |
Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zmíněného v článku 14 směrnice 2009/43/ES, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Příloha směrnice 2009/43/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze této směrnice.
Článek 2
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. června 2011. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Tyto předpisy se použijí od 30. června 2012.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 22. listopadu 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. C 69, 18.3.2010, s. 19.
PŘÍLOHA
SEZNAM PRODUKTŮ PRO OBRANNÉ ÚČELY
Poznámka 1: |
Pojmy v „uvozovkách“ jsou vymezené pojmy. Viz „Vymezení pojmů“ přiložené k tomuto seznamu. |
Poznámka 2: |
V některých případech jsou chemické látky v seznamu uváděny podle názvu a čísla CAS. Seznam se vztahuje na chemické látky se shodným vzorcem složení (včetně hydrátů), bez ohledu na název nebo číslo CAS. Čísla CAS jsou uváděna jako pomůcka při zjišťování konkrétní chemikálie nebo směsi, a to bez ohledu na nomenklaturu. Čísla CAS nelze používat jako jediné identifikátory, neboť některé z forem chemických látek zapsaných v seznamu mají odlišná čísla CAS, a rovněž u směsí obsahujících některou z uvedených látek může být číslo CAS odlišné. |
ML1
Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti:
a. |
Pušky, karabiny, revolvery, pistole, samopaly a kulomety;
|
b. |
Zbraně s hladkým vývrtem:
|
c. |
Zbraně využívající beznábojnicové střelivo; |
d. |
Tlumiče, speciální zbraňové podpěry, příchytky, zbraňová mířidla a tlumiče plamene pro zbraně určené v bodech ML1 a), ML1 b) a ML1 c).
|
ML2
Zbraně s hladkým vývrtem a ráží od 20 mm, další zbraně a výzbroj s ráží větší než 12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně určené součásti:
a. |
Děla, houfnice, kanóny, minomety, protitankové zbraně, raketomety, vojenské plamenomety, pušky, bezzákluzové pušky, zbraně s hladkým vývrtem a jejich maskovací přístroje;
|
b. |
Zařízení k vrhání nebo výrobě kouře, plynu nebo pyrotechnických produktů speciálně určená nebo upravená pro vojenské použití;
|
c. |
Zbraňová mířidla; |
d. |
Závěsníky speciálně určené pro zbraně uvedené v ML2 a). |
ML3
Střelivo a zařízení k zážehu rozněcovačů a pro ně speciálně určené součásti:
a. |
Střelivo pro zbraně podle bodů ML1, ML2 a ML12; |
b. |
Zařízení k zážehu rozněcovačů speciálně určená pro střelivo podle bodu ML3 a).
|
ML4
Miny, torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené:
Naváděcí a navigační zařízení viz bod ML11. |
Systémy protiraketové ochrany letadel (AMPS) viz bod ML4 c). |
a. |
Miny, torpéda, granáty, kouřové zásobníky, rakety, raketové střely, hlubinné nálože, demoliční nálože, demoliční zařízení, demoliční soupravy, „signální střelivo“, náboje a simulátory (tj. vybavení, které napodobuje vlastnosti kterékoli z těchto položek), speciálně určené pro vojenské použití;
|
b. |
Vybavení, které splňuje vše následující:
|
c. |
Systémy protiraketové ochrany letadel (AMPS)
|
ML5
Vybavení sloužící k řízení střelby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále související systémy a vybavení pro testování, směrování a protiopatření, speciálně určené pro vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené:
a. |
Zbraňová mířidla, bombardovací zaměřovače, vybavení k zaměřování a zbraňové řídicí systémy; |
b. |
Systémy sloužící ke zjišťování a označení cíle, k určování vzdálenosti, pozorování nebo sledování cíle; zařízení pro pátrání, skládání pořízených dat, rozeznávání a identifikaci; a zařízení pro sběr dat ze senzorů; |
c. |
Zařízení pro protiopatření pro položky určené v bodě ML5 a) nebo ML5 b);
|
d. |
Polní testovací nebo směrovací zařízení určené speciálně pro položky podle bodů ML5 a), ML5 b) nebo ML5 c). |
ML6
Pozemní vozidla a jejich součásti:
Naváděcí a navigační zařízení viz bod ML11. |
a. |
Pozemní vozidla a jejich součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití; Pro účely bodu ML6 a) zahrnuje označení pozemní vozidla přívěsy a návěsy. |
b. |
Vozidla s náhonem na všechna kola, schopná použití v terénu, která byla vyrobena nebo vystrojena materiály tak, aby poskytovala balistickou ochranu až do úrovně III (NIJ 0108.01, září 1985, popř. srovnatelný národní standard) nebo vyšší. |
viz také bod ML13 a). |
bod ML6 a) zahrnuje:
|
Úprava pozemního vozidla pro vojenské použití podle bodu ML6 a) znamená úpravu konstrukce, elektrických nebo mechanických částí vozidla, při které je použita jedna nebo více součástí určených speciálně pro vojenské použití. Mezi takové součásti patří:
|
bod ML6 se nevztahuje na civilní automobily nebo nákladní vozy konstruované nebo upravené pro převoz peněz nebo cenných předmětů, které jsou pancéřovány nebo neprůstřelně chráněny. |
ML7
Chemické nebo biologické toxické látky, „látky k potlačení nepokojů“, radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály:
a. |
biologické látky a radioaktivní materiály „přizpůsobené pro válečné použití“ tak, aby působily ztráty na lidech nebo zvířatech, znehodnocovaly výzbroj a výstroj nebo poškozovaly úrodu či životní prostředí; |
b. |
bojové chemické látky, včetně:
|
c. |
binární prekurzory a klíčové prekurzory bojových chemických látek:
|
d. |
„látky k potlačení nepokojů“, aktivní složky chemikálií a jejich kombinace včetně:
|
e. |
vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, určené nebo přizpůsobené k šíření některé z níže uvedených položek nebo pro ně speciálně určené součásti:
|
f. |
ochranné a dekontaminační vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, součásti a chemické směsi:
|
g. |
vybavení speciálně určené nebo přizpůsobené pro vojenské použití, určené nebo přizpůsobené pro detekci nebo identifikaci materiálů podle bodu ML7 a), ML7 b) nebo ML7 d) a součásti pro ně speciálně určené;
|
h. |
„biopolymery“ určené nebo zpracované speciálně pro detekci nebo identifikaci chemických bojových látek podle bodu ML7 b) a dále konkrétní buněčné kultury používané k jejich výrobě; |
i. |
„biokatalyzátory“ pro dekontaminaci nebo degradaci bojových chemických látek a s nimi související biologické systémy:
|
Body ML7 b) a ML7 d) se nevztahují na:
|
Buněčné kultury a biologické systémy uvedené v bodech ML7 h) a ML7 i) 2. jsou exkluzivní a uvedené podbody se nevztahují na buněčné kultury a biologické systémy pro civilní použití, např. v odvětví zemědělství, farmacie, lékařství, veterinářství, životního prostředí, nakládání s odpady, nebo potravinářství. |
ML8
„Energetické materiály“ a příbuzné látky:
Viz položka 1C011 na seznamu EU zboží dvojího užití. |
Pro zařízení a nálože viz bod ML4 a 1A008 na seznamu EU zboží dvojího užití |
1. |
Pro účely bodu ML8 se pojmem směs rozumí kompozice složená ze dvou a více látek, z nichž nejméně jedna látka je vyjmenována v podbodech ML8. |
2. |
Libovolná látka vyjmenovaná v podbodech ML8 podléhá tomuto seznamu, a to i tehdy, je-li využita pro jiné než vyznačené uplatnění. (Například triaminoguanidinnitrát TAGN se používá především jako výbušnina, avšak může být použit také jako palivo nebo okysličovadlo.) |
a. |
„Výbušniny“ a jejich směsi:
|
b. |
„pohonné hmoty“:
|
c. |
„pyrotechnické slože“, paliva a související látky a jejich směsi:
|
d. |
tato okysličovadla a jejich směsi:
|
e. |
pojiva, plastifikátory, monomery a polymery:
|
f. |
„aditiva“
|
g. |
„prekurzory“
|
nepoužívané od roku 2009. |
Bod ML8 se nevztahuje na následující látky, pokud nejsou ve sloučenině nebo směsi s „energetickým materiálem“ podle bodu ML8 a) nebo s práškovými kovy podle bodu ML8 c):
|
ML9
Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj, příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla:
Naváděcí a navigační zařízení viz bod ML11. |
a. |
Plavidla a součásti:
|
b. |
Motory a pohonné systémy určené speciálně pro vojenské účely a součásti určené speciálně pro vojenské účely:
|
c. |
podvodní detekční zařízení určená speciálně pro vojenské účely, jejich ovládací systémy a součásti speciálně určené pro vojenské účely; |
d. |
protiponorkové a protitorpédové sítě speciálně určené pro vojenské účely; |
e. |
nepoužívá se od roku 2003; |
f. |
penetrátory a konektory trupu určené speciálně pro vojenské účely, které umožňují interakci se zařízením vně plavidla, a součásti určené speciálně pro vojenské účely;
|
g. |
tichá ložiska mající kteroukoli z následujících vlastností, jejich součásti a výzbroj a výstroj obsahující taková ložiska, speciálně určené pro vojenské použití:
|
ML10
„Letadla“, „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“, bezpilotní vzdušné prostředky, letecké motory a výzbroj a výstroj letadel, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití:
Naváděcí a navigační zařízení viz bod ML11. |
a. |
bojová „letadla“ a pro ně speciálně určené součásti; |
b. |
ostatní „letadla“ a „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“ speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití, včetně vojenského průzkumu, útoku, vojenského výcviku, přepravy a výsadku vojsk nebo shozu vojenské výbavy či výstroje, logistické podpory a pro ně speciálně určené součásti; |
c. |
bezpilotní vzdušné prostředky a příslušné vybavení speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití a pro ně speciálně určené součásti:
|
d. |
letecké motory speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití a pro ně speciálně určené součásti; |
e. |
vybavení letadel, včetně palubního tankovacího vybavení, určené speciálně pro „letadla“ podle bodů ML10 a) a ML10 b), nebo letecké motory podle bodu ML10 d) a pro ně speciálně určené součásti; |
f. |
tlakové nádrže pro doplňování paliva a tlakové tankovací zařízení, vybavení speciálně určené k usnadnění operací v omezených prostorech a pozemní vybavení speciálně vyvinuté pro „letadla“ podle bodů ML10 a) a ML10 b), nebo letecké motory podle bodu ML10 d); |
g. |
vojenské ochranné přilby a ochranné masky a pro ně speciálně určené součásti, tlakové dýchací přístroje a částečně tlakové obleky pro použití v „letadlech“, anti-g obleky, konvektory kapalného kyslíku používané v „letadlech“ nebo raketových střelách, katapulty a odpalovací zařízení sloužící k nouzovému úniku osob z „letadla“; |
h. |
padáky, paraglidy a příslušné vybavení uvedené níže a pro ně speciálně určené součásti:
|
i. |
Automatické pilotní systémy pro náklady shazované padákem; vybavení speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití při řízených úvodních seskocích z libovolné výšky, včetně kyslíkových přístrojů. |
Bod ML10 b) se nevztahuje na „letadla“ nebo varianty „letadel“ speciálně určené pro vojenské použití, které splňují všechny následující požadavky:
|
Bod ML 10 d) se nevztahuje na:
|
Body ML10 b) a ML10 d) týkající se součástí se speciálním určením a příslušného vybavení pro nevojenská „letadla“ nebo leteckých motorů upravených pro vojenské použití platí pouze pro takové vojenské součásti a příslušné vojenské vybavení, které jsou potřebné pro úpravy na vojenské použití. |
ML11
Elektronické vybavení nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského seznamu EU a pro ně speciálně určené součásti:
a. |
elektronické vybavení speciálně určené pro vojenské použití;
|
b. |
zařízení rušicí globální družicové navigační systémy. |
ML12
Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a pro ně speciálně určené součásti:
a. |
zbraňové systémy využívající kinetickou energii, konstruované speciálně pro ničení nebo přerušení úkolu ničení cíle; |
b. |
speciálně konstruovaná testovací a vyhodnocovací zařízení a testovací modely, včetně diagnostických přístrojů a cílů, sloužící ke zkouškám projektilů a systémů využívajících kinetickou energii. |
pokud jde o zbraňové systémy používající malorážní střelivo nebo využívající pouze chemický pohon, a pokud jde o pro ně určené střelivo, viz body ML1 až ML4. |
Bod ML12 zahrnuje tyto položky, pokud jsou speciálně určené pro zbraňové systémy využívající kinetickou energii:
|
bod ML12 se vztahuje na zbraňové systémy, pro něž se využívá jakákoli z následujících metod pohonu:
|
ML13
Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti:
a. |
pancéřové pláty, které:
|
b. |
konstrukce z kovových nebo nekovových materiálů nebo jejich kombinací, speciálně určené k balistické ochraně vojenských systémů a pro ně speciálně určené součásti; |
c. |
přilby vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací nebo srovnatelných vnitrostátních norem a jejich speciálně konstruované součásti (tj. skořepina přilby, vnitřní vystýlka a vycpávky); |
d. |
pancéřované a ochranné obleky vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací nebo mající stejné vlastnosti a pro ně speciálně určené součásti. |
Bod ML13 b) zahrnuje materiály konstruované speciálně tak, aby vznikl reaktivní pancíř, a ke stavbě vojenských krytů. |
Bod ML13 c) se nevztahuje na konvenční ocelové přilby, neupravené ani nekonstruované tak, aby mohly nést některý druh doplňkových zařízení nebo jím byly přímo vybaveny. |
Bod ML13 c) a d) se nevztahuje na přilby, pancéřované ani ochranné oděvy, pokud svému uživateli slouží pro jeho vlastní osobní ochranu. |
Jediné přilby zvláště určené pro osoby pověřené zneškodňováním nevybuchlých bomb podle bodu ML13, jsou přilby zvláště určené pro vojenské užití. |
Viz též položka 1A005 seznamu EU zboží dvojího užití. |
Pokud jde o „vláknité materiály“ používané k výrobě ochranných oděvů a přileb, viz položka 1C010 na seznamu EU zboží dvojího užití. |
ML14
„Specializované vybavení pro vojenský výcvik“ nebo pro simulaci vojenských operací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo zbraně podle bodů ML1 nebo ML2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky.
Pojem „specializované vybavení pro vojenský výcvik“ zahrnuje vojenské typy trenažérů útoku, trenažérů bojových letů, trenažérů radarových cílů, generátorů radarových cílů, přístrojů k výcviku dělostřelby, protiponorkových válečných trenažérů, letových simulátorů (včetně trenažérů odstředivé síly pro výcvik pilotů nebo kosmonautů), radarových trenažérů, trenažérů navigačních letů, navigačních trenažérů, trenažérů odpalování raketových střel, vybavení k vizualizaci cíle, bezpilotních „letadel“, trenažérů výzbroje, trenažérů bezpilotních „letadel“, mobilní výcvikové jednotky a výcviková zařízení pro pozemní vojenské operace.
Bod ML14 zahrnuje systémy tvorby zobrazení a interaktivního prostředí pro simulátory, pokud jsou speciálně určené pro vojenské použití. |
Bod ML14 se nevztahuje na vybavení určené speciálně pro výcvik v používání loveckých a sportovních zbraní. |
ML15
Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro protiopatření, určené speciálně pro vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství:
a. |
nahrávací zařízení a zařízení pro zpracování obrazu; |
b. |
kamery a fotopřístroje, fotografické vybavení a vybavení ke zpracování filmů; |
c. |
vybavení k zesilování obrazu; |
d. |
infračervené nebo tepelné zobrazovací vybavení; |
e. |
zobrazovací radarové senzorové vybavení; |
f. |
vybavení sloužící k protiopatření a proti-protiopatření pro vybavení podle bodů ML15 a) až ML15 e).
|
ML16
Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, jejichž použití v uvedeném výrobku je možné zjistit podle složení materiálu, geometrie nebo funkce a které jsou speciálně určeny pro některý z výrobků podle bodů ML1 až ML4, ML6, ML9, ML10, ML12 nebo ML19.
ML17
Různé vybavení, materiály a „knihovny“ a pro ně speciálně určené součásti:
a. |
samostatné přístroje pro potápění a podvodní plavání:
|
b. |
stavební zařízení určené speciálně pro vojenské použití; |
c. |
příslušenství, nátěry a úpravy sloužící k maskování určené speciálně pro vojenské použití; |
d. |
polní ženijní vybavení určené speciálně pro použití v bojovém pásmu; |
e. |
„roboty“, „robotické“ ovladače a „koncové efektory robotů“, které splňují některou z těchto vlastností:
|
f. |
„knihovny“ (parametrické odborné databáze) určené speciálně pro vojenské použití s vybavením podle Společného vojenského seznamu EU; |
g. |
vybavení k výrobě jaderné energie nebo pohonné systémy, včetně „jaderných reaktorů“, určené speciálně k vojenskému použití a jejich součásti speciálně určené nebo „upravené“ k vojenskému použití; |
h. |
vybavení nebo materiál s potaženým povrchem nebo úpravou pro maskování, určené speciálně pro vojenské použití, jiné než ty, které jsou uvedeny u jiných bodů Společného vojenského seznamu EU; |
i. |
simulátory speciálně určené pro vojenské „jaderné reaktory“; |
j. |
mobilní opravárenské dílny speciálně určené nebo „upravené“ pro opravu a údržbu vojenské výstroje a výzbroje; |
k. |
polní generátory speciálně určené nebo „upravené“ pro vojenské použití; |
l. |
kontejnery speciálně určené nebo „upravené“ pro vojenské použití; |
m. |
trajekty, jiné než ty, které jsou uvedeny u jiných bodů Společného vojenského seznamu EU, mosty a pontony speciálně určené pro vojenské použití; |
n. |
testovací modely speciálně určené pro „vývoj“ položek uvedených v bodech ML4, ML6, ML9 nebo ML10; |
o. |
ochranné vybavení proti laserům (např. ochrana očí nebo senzorů) speciálně určené pro vojenské použití; |
p. |
„palivové články“ kromě palivových článků uvedených jinde ve Společném vojenském seznamu EU speciálně určené nebo „upravené“ pro vojenské použití. |
1. |
Pro účely bodu ML17 se slovem „knihovna“ (parametrická odborná databáze) rozumí sbírka odborných informací vojenské povahy, s jejichž pomocí se může zvýšit výkon vojenského vybavení nebo systémů. |
2. |
Pro účely bodu ML17 se slovem „upravený“ rozumí změna konstrukční, elektrické, mechanické nebo jiné povahy, jež nevojenskému předmětu dodává vojenské schopnosti ekvivalentní předmětu, který je speciálně určen pro vojenské použití. |
ML18
Výrobní zařízení a součásti:
a. |
speciálně určené nebo „upravené výrobní“ zařízení sloužící k „výrobě“ výrobků zahrnutých v seznamu a pro ně speciálně určených součástí; |
b. |
speciálně určená zařízení pro testy životního prostředí a pro ně speciálně určené vybavení, sloužící k certifikaci, kvalifikaci nebo testování výrobků uvedených ve Společném vojenském seznamu EU. |
Pro účely bodu ML18 zahrnuje pojem „výroba“ konstrukci, posouzení, zhotovení, testování a kontrolu.
Body ML18 a) a ML18 b) zahrnují následující vybavení:
|
ML19
Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná protiopatřovací vybavení a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti:
a. |
„laserové“ systémy určené speciálně pro ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle; |
b. |
systémy vyzařující paprsek částic, schopné ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle; |
c. |
vysokovýkonné radiofrekvenční systémy schopné ničení nebo znemožnění splnění úkolu cíle; |
d. |
vybavení speciálně určené pro odhalování a identifikaci systémů, nebo pro obranu před systémy podle bodů ML19 a) až ML19 c); |
e. |
modely fyzického testování systémů, vybavení a součástek podle bodu ML19; |
f. |
„laserové“ systémy na bázi kontinuálních vln a impulzní „laserové“ systémy určené speciálně ke způsobení trvalé slepoty pro nepodpořený zrak, tj. nekryté oko nebo oko vybavené korekčními pomůckami vidění. |
Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie podle bodu ML19 zahrnují systémy, jejichž schopnost je odvozena od řízeného uplatňování:
|
Bod ML19 zahrnuje tyto položky, pokud jsou speciálně určené pro zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie:
|
ML20
Kryogenické a „supravodivé“ vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky:
a. |
vybavení speciálně určené nebo konfigurované pro instalaci v dopravním prostředku určeném pro vojenské pozemní, námořní, vzdušné nebo kosmické nasazení, které je schopné provozu za pohybu a je schopné vytvářet nebo udržovat teploty nižší než 103 K (–170 °C);
|
b. |
„supravodivé“ elektrické vybavení (otáčivé stroje a transformátory) speciálně určené nebo konfigurované pro instalaci v dopravním prostředku určeném pro vojenské pozemní, námořní, vzdušné nebo kosmické použití, a které je schopno provozu za pohybu.
|
ML21
„Programové vybavení:“
a. |
„programové vybavení“ speciálně určené nebo upravené pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“ zařízení, materiálů nebo „programového vybavení“ podle Společného vojenského seznamu EU; |
b. |
specifické „programové vybavení“, jiné, než jaké je uvedeno v bodě ML21 a):
|
c. |
„programové vybavení“, jiné, než jaké je uvedeno v bodě ML21 a) nebo b), speciálně určené nebo upravené tak, aby vybavení, jež není uvedeno na Společném vojenském seznamu EU mohlo plnit vojenské funkce, jaké plní vybavení podle Společného vojenského seznamu EU. |
ML22
„Technologie“:
a. |
„Technologie“ výslovně neuvedená v bodu ML22 b), která je „potřeba“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“ položek uvedených na Společném vojenském seznamu EU; |
b. |
„Technologie“:
|
„Technologie“„potřebné“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „použití“ položek uvedených ve Společném vojenském seznamu Evropské unie zůstávají pod kontrolou i v případě, když se použijí pro některou z položek uvedených ve Společném vojenském seznamu Evropské unie. |
Bod ML 22 se nevztahuje na:
|
VYMEZENÍ POJMŮ POUŽÍVANÝCH V TOMTO SEZNAMU
Následuje vymezení pojmů používaných v tomto seznamu seřazených podle abecedy.
Vymezené pojmy se používají v celém seznamu. Odkazy jsou čistě informativní a nemají žádný vliv na obecnou platnost vymezených pojmů v celém seznamu. |
Slova a pojmy uvedené v tomto seznamu vymezených pojmů nabývají vymezeného významu pouze jsou-li označeny „dvojitými uvozovkami“. Vymezení pojmů označených „jednoduchými uvozovkami“ je uvedeno v technické poznámce k příslušné položce. Jinak mají slova a pojmy svůj běžně používaný (slovníkový) význam. |
ML7 „Přizpůsobené pro válečné použití“
Jakákoli úprava nebo výběr (jako např. změna čistoty, skladovatelnosti, toxicity, schopnosti šíření nebo odolnosti proti ultrafialovému záření) s cílem zvýšit účinnost v působení ztrát na lidech nebo zvířatech, poškozování techniky nebo škod na úrodě či životním prostředí.
ML8 „Aditiva“
Látky používané ve výbušných směsích za účelem zlepšení jejich schopností.
ML8, ML9 a ML10 „Letadlo“
Letecký dopravní prostředek s pevnými křídly, otočnými křídly, točivými křídly (vrtulník), překlopným rotorem nebo překlopnými křídly.
ML11 „Automatizované řídící a kontrolní systémy“
Elektronické systémy, jejichž prostřednictvím dochází k zanášení, zpracování a předávání informací nezbytných pro účinný provoz uskupení, hlavní formace, taktické formace, jednotky, plavidla, podřazené jednotky nebo zbraní spadajících pod příslušné velení. Pro uvedené účely se využívá počítačů a dalšího specializovaného technického vybavení určeného na podporu funkcí kontroly uspořádání vojenského velení a organizace. Hlavní funkce automatizovaného řídícího a kontrolního systému jsou: účinný automatizovaný sběr, shromažďování, uchovávání a zpracovávání informací; znázornění situace a okolností majících dopad na přípravu a výkon bojových operací; operační a taktické výpočty pro účely přidělení zdrojů mezi bojová uskupení nebo mezi složky operačního bojového rozkazu či rozkazu k bojovému nasazení, v závislosti na cíli či fázi operace; příprava údajů pro vyhodnocení situace a rozhodování v kterémkoli okamžiku během operace nebo bitvy; počítačové simulace operací.
ML22 „Základní vědecký výzkum“
Experimentální nebo teoretická práce vynakládaná především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není zaměřena v prvé řadě na specifický praktický záměr nebo cíl.
ML7, 22 „Biokatalyzátory“
Enzymy pro specifické chemické nebo biochemické reakce nebo jiné biologické sloučeniny, které se váží na bojové chemické látky a urychlují jejich odbourávání.
„Enzymy“ se rozumí „biokatalyzátory“ pro specifické chemické a biochemické reakce.
ML7, 22 „Biopolymery“
tyto biologické makromolekuly:
a. |
enzymy pro specifické chemické a biochemické reakce; |
b. |
protilátky, monoklonální, polyklonální nebo anti-idiotypické; |
c. |
speciálně určené nebo speciálně zpracované receptory. |
1. |
„anti-idiotypickými protilátkami“ se rozumí protilátky, které se váží na specifická vazebná místa pro antigeny jiných protilátek, |
2. |
„monoklonálními protilátkami“ se rozumí proteiny, které se váží na jedno vazebné místo pro antigeny a pocházejí z jednoho klonu buněk, |
3. |
„polyklonálními protilátkami“ se rozumí směs proteinů, které se váží na specifický antigen a pocházejí z více než jednoho klonu buněk, |
4. |
„receptory“ se rozumí biologické makromolekulární struktury schopné vázat ligandy, jejichž vázání ovlivňuje fyziologické funkce. |
ML10 „Civilní letadlo“
„Letadlo“, které je pod svým vlastním označením uvedeno na seznamech osvědčení letové způsobilosti, které zveřejňují úřady pro civilní letectví, jako „letadlo“ určené pro provoz na obchodních civilních vnitrostátních nebo zahraničních linkách nebo jako „letadlo“ určené pro zákonem povolené civilní soukromé nebo obchodní účely.
ML21, 22 „Vývoj“
„Elektronkové zesilovače obrazu první generace“ elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek.
ML17 „Koncové efektory:“
Upínače, „aktivní nástrojové jednotky“ a jakékoli jiné nástroje, které jsou připevněny k upínací desce na konci ramene manipulátoru „robota“.
„Aktivními nástrojovými jednotkami“ se rozumějí zařízení pro aplikaci hnací síly, energie procesu na obrobek nebo snímání obrobku.
ML4, 8 „Energetické materiály“
látky nebo směsi, které prostřednictvím chemické reakce uvolňují energii potřebnou pro jejich zamýšlené použití. „Výbušniny“, „pyrotechnické slože“ a „pohonné látky“ jsou podtřídy energetických materiálů.
ML8, 18 „Výbušniny“
látky v pevném, kapalném nebo plynném stavu potřebné k detonaci jakožto primární, nosná, nebo hlavní nálož v hlavicích, při demolici i pro jiná použití.
ML7 „Vektory exprese“
nosiče (např. plasmid nebo virus) používaný ke vnesení genetického materiálu do hostitelských buněk.
ML17 „Palivový článek“
elektrochemické zařízení, které přeměňuje chemickou energii přímo ve stejnoměrný elektrický proud tím, že spotřebovává palivo z vnějšího zdroje.
ML13 „Vláknité materiály“
zahrnují:
a. |
souvislá elementární vlákna; |
b. |
souvislé příze a přásty; |
c. |
pásky, tkaniny, plsti a šňůry; |
d. |
sekaná vlákna, stříž a souvislá vláknitá rouna; |
e. |
monokrystalické nebo polykrystalické whiskery libovolné délky; |
f. |
vlákninu z aromatického polyamidu. |
ML15 „Elektronkové zesilovače obrazu první generace“
elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek.
ML22 „Ve veřejném užívání“
„technologie“ nebo „software“, které jsou zpřístupněny bez omezení k dalšímu šíření.
Poznámka: |
Autorská práva nebrání tomu, aby „technologie“ a „software“ byly „ve veřejném užívání“. |
ML5, 19 „Laser“
Montážní celek ze součástí, které vytvářejí prostorově i časově koherentní světlo, které je zesilováno vynucenou emisí záření.
ML10 „Vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“
balony a vzducholodě, jež jsou nadnášeny horkým vzduchem nebo plyny lehčími než vzduch, jako je helium nebo vodík.
ML17 „Jaderný reaktor“
zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo s ní přímo spojeny, zařízení pro řízení výkonu aktivní zóny a díly, které za běžných okolností obsahují chladicí médium primárního okruhu reaktoru, přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh.
ML8 „Prekurzory“
speciální chemické látky používané při výrobě výbušnin.
ML21, 22 „Výroba“
znamená všechny stupně výroby, jako jsou: příprava výroby, výroba, dílčí a konečná montáž, kontrola, zkoušení a zajišťování jakosti.
ML8 „Pohonné látky“
látky nebo směsi, jejichž chemickou reakcí kontrolovatelně vznikají velké objemy horkých plynů využitelných k provádění mechanické práce.
ML4, 8 „Pyrotechnika“
směsi pevných nebo tekutých paliv a oxidačních látek které při vznícení projdou energetickou chemickou reakcí kontrolované rychlosti, která má způsobit specifické časové prodlevy nebo množství tepla, hluku, kouře, viditelného světla nebo infračerveného záření. Pyroforické látky tvoří podtřídu pyrotechniky, jež neobsahuje žádná oxidační činidla, ale u níž dojde k samovznícení při kontaktu se vzduchem.
ML22 „Potřebný“
v případě „technologie“ se týká pouze té části „technologie“, která bezprostředně způsobuje dosažení nebo překročení kontrolovaných výkonových úrovní, vlastností nebo funkcí. Tyto „potřebné“„technologie“ mohou být pro různé druhy zboží společné.
ML7 „Látky určené pro zvládání nepokojů“
látky které za předpokládaných podmínek použití pro zvládání nepokojů u lidí rychle vyvolávají smyslové dráždění nebo ochromující tělesné účinky, které mizí krátce po ukončení expozice. (Slzné plyny jsou podskupinou „látek určených pro zvládání nepokojů“.)
ML17 „Robot“
manipulační mechanismus se spojitou nebo krokovou dráhou pohybu, může používat snímače a má všechny tyto charakteristiky:
a. |
je polyfunkční; |
b. |
je schopen nastavovat polohu nebo orientovat materiál, díly, nástroje nebo speciální zařízení prostřednictvím proměnných pohybů v trojrozměrném prostoru; |
c. |
má tři nebo více servopohonů v uzavřené nebo otevřené smyčce, které mohou mít krokové motory; |
d. |
je vybaven „uživatelskou programovatelností“ prostřednictvím metody nauč/přehraj nebo prostřednictvím elektronického počítače, kterým může být programovatelná logická řídicí jednotka, tj. bez mechanického zásahu. |
výše uvedená definice nezahrnuje tato zařízení:
|
ML21 „Software“
soubor jednoho nebo více „programů“ nebo „mikroprogramů“, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací.
ML19 „Vhodné pro kosmické aplikace“
výrobky, které jsou konstruovány, vyráběny a zkoušeny tak, aby vyhovovaly speciálním, elektrickým a mechanickým požadavkům a požadavkům životního prostředí, a jsou určeny pro použití při vypouštění a rozmísťování kosmických družic nebo letových systémů operujících ve výškách 100 km nebo větších.
ML18, 20 „Supravodivý“
odkazuje na materiál (tj. kov, slitiny nebo sloučeniny), který může ztratit veškerý elektrický odpor (tj. může dosáhnout nekonečné elektrické vodivosti a přenášet velmi vysoké elektrické proudy bez Jouleova ohřevu).
„Supravodivý“ stav je u každého materiálu charakterizován „kritickou teplotou“, kritickým magnetickým polem, které je funkcí teploty, a kritickou proudovou hustotou, která je funkcí jak magnetického pole, tak i teploty.
ML22 „Technologie“
Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží. Tyto informace mají formu technických údajů nebo technické pomoci.
1. |
„Technické údaje“ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM). |
2. |
„Technická pomoc“ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. „Technická pomoc“ může zahrnovat i přenos technických „údajů“. |
ML21, 22 „Využití“
Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova.
ROZHODNUTÍ
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/46 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 21. října 2010
o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
(2010/707/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 148 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost (4),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Smlouva o fungování Evropské unie ve svém článku 145 stanoví, že členské státy a Unie pracují na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů vymezených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy považují podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a slaďují své odpovídající činnosti podle článku 148 Smlouvy o fungování EU v Radě, přičemž přihlížejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů. |
(2) |
Smlouva o EU v čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie směřuje k plné zaměstnanosti a bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 8 Smlouvy o fungování EU stanoví, že při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Článek 9 této smlouvy stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání. |
(3) |
Smlouva o fungování EU stanoví, že Rada přijme hlavní zásady zaměstnanosti a hlavní směry hospodářských politik, jež slouží jako vodítka pro politiky členských států. |
(4) |
Lisabonská strategie zahájená v roce 2000 vycházela z toho, že si EU s ohledem na celosvětovou konkurenci, technologické změny, výzvy v oblasti životního prostředí a stárnutí populace uvědomila potřebu zvýšit svoji zaměstnanost, produktivitu a konkurenceschopnost, a zároveň posílit sociální soudržnost. Lisabonská strategie byla obnovena v roce 2005 poté, co došlo k jejímu přezkumu v polovině období, z tohoto přezkumu vyplynulo, že je třeba se více zaměřit na růst a na větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst. |
(5) |
Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost pomohla dosáhnout konsensu, pokud jde o hlavní směřování hospodářských politik a politik zaměstnanosti v EU. V rámci této strategie Rada přijala hlavní směry hospodářských politik a hlavní směry politik zaměstnanosti v rozhodnutí 2005/600/ES (5), které revidovala rozhodnutím 2008/618/ES (6). Těchto 24 hlavních směrů představovalo základ národních programů reforem a stanovilo klíčové makroekonomické a mikroekonomické reformní priority, jakož i priority reformy trhu práce v Unii jako celku. Ze zkušenosti však vyplývá, že priority stanovené těmito hlavními směry nebyly dostatečně jasné a jejich vzájemné vazby mohly být silnější. To omezilo jejich dopad na tvorbu vnitrostátních politik. |
(6) |
Finanční a hospodářská krize, která začala v roce 2008, způsobila významný úbytek pracovních míst, značný pokles potenciálního produktu a vedla k dramatickému zhoršení veřejných financí. V reakci na krizi však členským státům pomohl plán evropské hospodářské obnovy, částečně prostřednictvím koordinovaných fiskálních pobídek, přičemž euro působilo z hlediska makroekonomického jako stabilizační prvek. Krize tedy ukázala, že koordinace politik EU může přinést významné výsledky, pokud se bude posilovat a účinně provádět. Krize rovněž zdůraznila vzájemnou provázanost výkonnosti hospodářství a celkového stavu zaměstnanosti členských států. |
(7) |
Komise navrhla vytvořit pro další desetiletí novou strategii, „strategii Evropa 2020“, která Unii umožní vyjít z krize v silnější pozici a nasměrovat její hospodářství k inteligentnějšímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Pět hlavních cílů, které jsou uvedeny v rámci příslušných hlavních směrů, představuje sdílené cíle, jež slouží jako vodítka pro opatření členských států – s ohledem na jejich příslušné výchozí pozice a vnitrostátní kontext – i pro opatření Unie. Členské státy by dále měly maximálně usilovat o dosažení vnitrostátních cílů a o odstranění překážek, jež brzdí růst. |
(8) |
Členské státy by měly v rámci komplexních „ústupových strategií“ přijímaných v souvislosti s hospodářskou krizí uskutečnit ambiciózní reformy, které zajistí makroekonomickou stabilitu, podporu většího počtu a vyšší kvality pracovních míst a udržitelnost veřejných financí, zlepší konkurenceschopnost a produktivitu, sníží makroekonomickou nerovnováhu a posílí výkonnost trhu práce. Ukončení fiskálních stimulů by mělo být prováděno a koordinováno v rámci Paktu o stabilitě a růstu. |
(9) |
Členské státy a Evropská unie by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, tedy růst, jehož hybnou silou jsou znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků a na další zlepšování regulačního rámce tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé Unii. Reformy by rovněž měly podporovat soukromé podnikání, rozvoj malých a středních podniků (MSP) a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní a udržitelná pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy. V této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií. |
(10) |
Politiky Unie a členských států, včetně jejich programů reforem, by se měly zaměřit na „udržitelný růst“. Udržitelný růst znamená vytvoření energeticky účinné, udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky, která účinně využívá zdroje, spravedlivé rozdělování nákladů a přínosů a využívání vedoucího postavení Evropy ve vývoji nových postupů a technologií, včetně ekologických technologií. Členské státy a Unie by měly provádět reformy, které jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a účinnému využívání zdrojů a které budou napomáhat při předcházení zhoršování stavu životního prostředí a ztrátě biologické rozmanitosti. Měly by rovněž zdokonalit podnikatelské prostředí, podněcovat tvorbu „zelených pracovních míst“ a pomáhat podnikům při modernizaci jejich průmyslové základny. |
(11) |
Politiky Unie a programy reforem členských států by se také měly zaměřit na „růst podporující začlenění“. Růst podporující začlenění znamená vytvoření soudržné společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a legální migranty. Reformy by rovněž měly zajistit, aby z hospodářského růstu měli prospěch všichni občané a všechny regiony, a posílit růst zvyšující zaměstnanost spočívající v důstojné práci. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přechodů na trhu práce, systémů vzdělávání a odborné přípravy, rozvoje vhodných dovedností, zvyšování kvality pracovních míst a boje proti segmentaci, strukturální nezaměstnanosti, nezaměstnanosti mladých lidí a neaktivitě při zajišťování odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního začleňování s cílem snižovat chudobu a předcházet jí, a to při věnování zvláštní pozornosti boji proti chudobě v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání a snižování chudoby ve skupinách, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, včetně dětí a mladých lidí, a při současném dodržování dohodnuté fiskální konsolidace. |
(12) |
Předpokladem oživení růstu a zvládání demografických výzev je zvýšení zaměstnanosti žen. Zřetelné hledisko rovnosti žen a mužů jakožto součást všech příslušných politických oblastí má proto zásadní význam pro uskutečnění všech aspektů hlavních směrů v členských státech. Měly by být vytvořeny podmínky podporující nabídku přiměřených, dostupných a vysoce kvalitních služeb v oblasti péče o děti předškolního věku. Měla by být uplatňována zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. |
(13) |
Strukturální reformy Unie a členských států mohou účinně napomáhat růstu a zaměstnanosti, jestliže posilují konkurenceschopnost Unie ve světové ekonomice, otevírají nové příležitosti pro evropské vývozce a poskytují konkurenční přístup k důležitým dovozům. Reformy by proto měly zohlednit dopady na vnější konkurenceschopnost tak, aby se posílil evropský růst a podíl na otevřených a konkurenčně spravedlivých trzích po celém světě. |
(14) |
Strategie Evropa 2020 se musí opírat o integrovaný soubor evropských a vnitrostátních politik, které by členské státy a Unie měly provádět úplně a včas tak, aby docházelo k přelévání pozitivních účinků koordinovaných strukturálních reforem a zajistil se soustavnější příspěvek evropských politik k cílům této strategie. Hlavní směry jsou pro členské státy rámcem pro koncipování, provádění a monitorování vnitrostátních politik v kontextu celkové strategie EU. Hlavní cíle strategie Evropa 2020, vyjmenované pod příslušnými hlavními směry, by měly být pro členské státy vodítkem při vymezování jejich vlastních vnitrostátních cílů a všech dílčích cílů, a to při zohlednění jejich příslušných výchozích pozic a vnitrostátního kontextu a v souladu s jejich vnitrostátními rozhodovacími postupy. Při této činnosti mohou členské státy vycházet z ukazatelů vypracovaných Výborem pro zaměstnanost či případně Výborem pro sociální ochranu. Hlavní cíl v oblasti zaměstnanosti zaměřuje pozornost na snižování nezaměstnanosti zranitelných skupin včetně mladých lidí. |
(15) |
Politika soudržnosti a strukturální fondy patří mezi důležité prováděcí mechanismy pro dosažení priorit inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v členských státech a jejich regionech. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. června 2010 zdůraznila, že pro úspěch nové strategie Evropa 2020 je důležité podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a rozvíjet infrastrukturu. |
(16) |
Při koncipování a provádění národních programů reforem s ohledem na tyto hlavní směry by členské státy měly zajistit účinné řízení politiky v oblasti zaměstnanosti. I když jsou tyto hlavní směry určeny členským státům, strategie Evropa 2020 by se podle potřeby měla provádět, monitorovat a vyhodnocovat ve spolupráci se všemi celostátními, regionálními i místními orgány, měla by intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partnery a zástupce občanské společnosti, kteří se budou podílet na tvorbě národních programů reforem, na jejich provádění a celkové informovanosti o strategii. |
(17) |
Strategie Evropa 2020 se opírá o menší soubor hlavních směrů, které nahrazují původní soubor 24 směrů a zaměřují se na otázky zaměstnanosti a hlavní otázky hospodářské politiky provázaným způsobem. Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, které jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí, jsou vnitřně propojeny s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie uvedenými v příloze doporučení Rady ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (7). Dohromady tvoří „integrované hlavní směry strategie Evropa 2020“. |
(18) |
Tyto nové integrované hlavní směry jsou v souladu se závěry Evropské rady. Členským státům poskytují jasná vodítka, pokud jde o definování národních programů reforem a provádění reforem s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být základem pro veškerá doporučení, která může Rada podat konkrétnímu členskému státu na základě čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, stejně jako pro doporučení podávaná konkrétnímu členskému státu na základě čl. 121 odst. 4 uvedené smlouvy, a tím pro vytvoření provázaného souboru doporučení. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly být rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Evropská komise zasílají každoročně Evropské radě. |
(19) |
Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu by v souladu se svými příslušnými mandáty vyplývajícími ze Smlouvy měly sledovat pokrok, pokud jde o sociální hledisko a hledisko zaměstnanosti hlavních směrů politik zaměstnanosti. Při tom by měly vycházet především z činností v rámci otevřené metody koordinace v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany a sociálního začleňování. Výbor pro zaměstnanost by měl navíc udržovat těsné kontakty s ostatními příslušnými přípravnými orgány Rady, a to i v oblasti vzdělávání. |
(20) |
I když se tyto směry musí vypracovávat každý rok, měly by zůstat až do roku 2014 stabilní, aby bylo možné se zaměřit na jejich provádění, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států se přijímají ve znění uvedeném v příloze.
Článek 2
Hlavní směry se zohlední v politikách zaměstnanosti jednotlivých členských států, které tyto státy oznámí v rámci národních programů reforem.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Lucemburku dne 21. října 2010.
Za Radu
předsedkyně
J. MILQUET
(1) Stanovisko ze dne 8. září 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko ze dne 27. května 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3) Stanovisko ze dne 10. června 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(4) Stanovisko ze dne 20. května 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(5) Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21.
(6) Úř. věst. L 198, 26.7.2008, s. 47.
(7) Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.
PŘÍLOHA
HLAVNÍ SMĚRY POLITIK ZAMĚSTNANOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ
Hlavní směr 7: zvyšování účasti žen a mužů na trhu práce, omezování strukturální nezaměstnanosti a prosazování kvality pracovních míst
Klíčem k posílení účasti na trhu práce je motivace k ekonomické aktivitě. Členské státy by měly začlenit zásady flexikurity, které potvrdila Evropská rada, do svých politik trhu práce a uplatňovat je a přitom náležitým způsobem využívat podporu z Evropského sociálního fondu a dalších fondů EU s cílem zvýšit účast na trhu práce a bojovat proti segmentaci trhu, neaktivitě, nerovnostem mezi ženami a muži, a zároveň snižovat strukturální nezaměstnanost. Opatření k podpoře flexibility a jistoty by měla být vyvážená a současně by se měla vzájemně posilovat. Členské státy by proto měly zavést smluvní mechanismy, které jsou zároveň flexibilní i spolehlivé, aktivní politiky trhu práce, účinné celoživotní učení, politiky podporující pracovní mobilitu a odpovídající systémy sociálního zabezpečení, které budou poskytovat zabezpečení při přechodech na trhu práce a zároveň jasně stanoví práva a povinnosti nezaměstnaného tak, aby aktivně hledal práci. Ve spolupráci se sociálními partnery je třeba věnovat náležitou pozornost rovněž vnitřní flexikuritě na pracovišti.
Členské státy by měly zintenzívnit sociální dialog a řešit problém segmentace trhu práce opatřeními, která se zaměří na zaměstnání s nejistými pracovními podmínkami, na podzaměstnanost a na nezákonné zaměstnávání. Profesní mobilita by měla být odměňována. Rovněž je třeba se zabývat kvalitou pracovních míst a podmínkami zaměstnání. Členské státy by měly bojovat proti chudobě v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání a podporovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Odpovídající sociální zabezpečení by mělo být zajištěno rovněž pro osoby, které mají pracovní smlouvy na dobu určitou nebo jsou samostatně výdělečně činné. Důležitou úlohu při motivaci k ekonomické aktivitě a nalézání vhodných pracovních míst a vhodných pracovníků hrají služby zaměstnanosti, a proto by měly být posíleny prostřednictvím individualizovaných služeb a aktivních a preventivních opatření na trhu práce v ranné fázi. Tyto služby a opatření by měly být přístupné všem, včetně mladých lidí, osob, které jsou nezaměstnaností ohroženy nejvíce, a osob, které mají na trh práce nejtěžší přístup.
Důležité zůstávají i nadále politiky zaměřené na zajištění toho, aby se práce vyplatila. V zájmu posílení konkurenceschopnosti a zvýšení míry účasti zejména u osob s nízkou kvalifikací a v souladu s hlavním směrem hospodářské politiky č. 2, by členské státy měly prosazovat správné rámcové podmínky pro vyjednávání o mzdách a takový vývoj nákladů práce, jež budou v souladu s cenovou stabilitou a vývojem produktivity. Členské státy by měly přezkoumat systémy daní a dávek i schopnost veřejných služeb poskytovat nezbytnou podporu, aby se zvýšila účast pracovní síly a posílila poptávka po práci. Měly by dále podporovat aktivní stárnutí, rovnost mezi ženami a muži, včetně rovného odměňování, a integraci mladých lidí, osob se zdravotním postižením, legálních migrantů a dalších ohrožených skupin do trhu práce. Politiky zaměřené na rovnováhu pracovního a soukromého života by spolu s dostupnou péčí a inovacemi v organizaci práce měly směřovat ke zvyšování zaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky a ženy. Členské státy by měly rovněž odstranit překážky na trhu práce, které brání vstupu nových pracovníků, podporovat samostatně výdělečně činné osoby, soukromé podnikání a tvorbu pracovních míst ve všech oblastech, jako jsou např. ekologicky zaměřená pracovní místa a pečovatelské služby, a podporovat sociální inovace.
Hlavní cíl EU, na jehož základě členské státy stanoví s ohledem na svou vzájemnou výchozí pozici i specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je zvýšit do roku 2020 zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let na 75 %, mimo jiné i prostřednictvím vyšší účasti mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací a lepší integrace legálních migrantů.
Hlavní směr 8: rozvoj kvalifikované pracovní síly, která bude reagovat na potřeby trhu práce, a podpora celoživotního učení
Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky znalostí a dovedností s cílem uspokojit současné i budoucí požadavky trhu práce. Kvalitní počáteční vzdělávání a atraktivní odbornou přípravu musí doplnit účinné pobídky k celoživotnímu učení pro zaměstnané i nezaměstnané, a to i prostřednictvím „druhé šance“ pro učení a prostřednictvím cílených politik migrace a integrace, tak aby měl každý dospělý člověk možnost změnit nebo zvýšit svou kvalifikaci a překonávaly se genderové stereotypy. Členské státy by měly vytvářet systémy pro uznávání získaných dovedností, odstraňovat překážky profesní a geografické mobility pracovníků, podporovat získávání průřezových schopností s cílem posílit kreativitu, inovace a soukromé podnikání. Zejména je třeba zaměřit úsilí na podporu lidí s nízkou nebo již zastaralou kvalifikací, zvýšení zaměstnatelnosti starších pracovníků, ale i na zdokonalení odborné přípravy, kvalifikace a zkušeností vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně výzkumných pracovníků a žen ve vědeckých, matematických a technických oborech.
Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podniky měly zdokonalit přístup k odborné přípravě a posílit vzdělávací a profesní poradenství. Toto zdokonalení by mělo být doplňováno systematickým poskytováním informací o nových pracovních místech a příležitostech, podporou soukromého podnikání a lepším předvídáním potřeby v oblasti požadovaných dovedností. Investice do rozvoje lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a účast na systémech celoživotního učení by měly být podporovány prostřednictvím společných finančních příspěvků státu, jednotlivců i zaměstnavatelů. S cílem podpořit mladé lidi, a zejména ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy by měly členské státy ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy, které těmto lidem pomohou najít první zaměstnání, získat pracovní zkušenosti nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení, a měly by rychle zasáhnout, pokud se mladí lidé stanou nezaměstnanými.
Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy současným i novým potřebám trhu práce, jež má například nízkouhlíková ekonomika účinně využívající zdroje. Na podporu těchto cílů by měly členské státy v případě potřeby mobilizovat Evropský sociální fond a další fondy EU. Investice do lidského kapitálu by mohly být doplněny politikami, jež stimulují poptávku po práci.
Hlavní směr 9: zlepšování kvality a výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvyšování účasti na terciárním nebo srovnatelném vzdělávání
Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání; cílem je především zvýšit kvalifikaci pracovní síly EU, tak aby mohla reagovat na rychle se měnící potřeby moderních trhů práce a společnosti obecně. V souladu se zásadami celoživotního učení by se tato opatření měla vztahovat na všechny oblasti (od vzdělávání dětí v raném věku a na základních školách po vyšší vzdělávání, odborné vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i učení v dospělosti) a měla by rovněž zohlednit učení neformálního a zájmového typu. Reformy by se měly zaměřit na získávání klíčových schopností, které každý člověk potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména pokud jde o jeho zaměstnatelnost v souladu s prioritami uvedenými v hlavním směru č. 4. Je třeba podporovat mezinárodní mobilitu studujících a vyučujících. Je zapotřebí rovněž přijmout opatření k zajištění toho, aby se studijní mobilita mladých lidí a vyučujících stala normou. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy, a to zejména zavedením národních rámců kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání, a rozvíjením partnerství mezi sférou vzdělávání a odborné přípravy na straně jedné a pracovní sférou na straně druhé. Je třeba zatraktivnit povolání učitele a věnovat větší pozornost počátečnímu pedagogickému vzdělávání i trvalému profesnímu rozvoji učitelů. Vyšší vzdělávání by se mělo více otevřít netradičním studentům a měla by se zvýšit účast na terciárním nebo rovnocenném vzdělávání. Členské státy by měly přijmout všechny kroky, které jsou zapotřebí k předcházení předčasného ukončování školní docházky, zejména s cílem snížit počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy.
Hlavní cíl EU, na jehož základě členské státy stanoví s ohledem na svou vzájemnou výchozí pozici i specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je snížit míru předčasného ukončování školní docházky pod 10 % a zvýšit podíl osob ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % (1).
Hlavní směr 10: podpora sociálního začlenění a boj proti chudobě
Rozsah pracovních příležitostí je stěžejním aspektem integrovaných strategií členských států zaměřených na prevenci a snižování chudoby a na podporu plného zapojení do společnosti a ekonomiky. Za tímto účelem je třeba náležitě využívat Evropský sociální fond a další fondy EU. Úsilí by se mělo zaměřovat na zajištění rovných příležitostí mimo jiné prostřednictvím zajištění přístupu všech k vysoce kvalitním, dostupným a udržitelným službám, zejména v sociální oblasti. V této souvislosti hrají důležitou úlohu veřejné služby (včetně služeb on-line, v souladu s hlavním směrem č. 4). Členské státy by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci. K boji proti sociálnímu vyloučení přispěje posílení úlohy ve společnosti a podpora účasti na trhu práce zaměřující se na ty, kdo mají na trh práce nejtěžší přístup, a současné předcházení chudobě v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání. To by vyžadovalo posílení systémů sociální ochrany, celoživotního učení i komplexních politik aktivního začleňování, jež vytvoří příležitosti pro lidi v různém stádiu života a ochrání je před riziky vyloučení, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám. Systémy sociální ochrany včetně důchodů a přístupu ke zdravotní péči je třeba modernizovat a plně využívat, aby byla zabezpečena odpovídající podpora příjmů a služby, a tím zajištěna sociální soudržnost, avšak měla by zůstat finančně udržitelná a motivovat k zapojení do společnosti a účasti na trhu práce.
Systémy dávek by se měly zaměřit na zajištění příjmů v obdobích přechodu na trhu práce a na snižování chudoby, a to zejména u skupin, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například neúplné rodiny, menšiny včetně Romů, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migranti a bezdomovci. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální ekonomiku a sociální inovace ve prospěch nejohroženějších osob. Všechna opatření by rovněž měla usilovat o prosazování rovnosti žen a mužů.
Hlavním cílem EU, na jehož základě členské státy stanoví s ohledem na svou vzájemnou výchozí pozici i specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je podpora sociálního začlenění, zejména prostřednictvím snižování chudoby, a to snahou snížit počtet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením nejméně o 20 milionů (2).
(1) Evropská rada zdůrazňuje pravomoc členských států stanovit a uskutečnit kvantitativní cíle v oblasti vzdělávání.
(2) Toto obyvatelstvo se definuje jako počet osob, které jsou ohroženy chudobou a vyloučením podle tří ukazatelů (lidé ohrožení chudobou, lidé ohrožení hmotnou deprivací, lidé žijící v domácnostech nezaměstnaných), přičemž členské státy si mohou stanovit vnitrostátní cíle na základě nejvhodnějších ukazatelů s ohledem na své specifické podmínky a priority.
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/52 |
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 22. listopadu 2010
o jmenování jednoho rakouského člena a dvou rakouských náhradníků Výboru regionů
(2010/708/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,
s ohledem na návrh předložený rakouskou vládou,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ve dnech 22. prosince 2009 a 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU (1) a 2010/29/EU (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015. |
(2) |
Po skončení mandátu pana Johannese PEINSTEINERA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů. |
(3) |
Po jmenování pana Markuse LINHARTA členem Výboru regionů se uvolnilo jedno místo náhradníka tohoto výboru. |
(4) |
Po skončení mandátu paní Marianne FÜGLOVÉ se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2015, jmenováni:
a) |
jako člen:
a |
b) |
jako náhradníci:
|
Článek 2
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.
V Bruselu dne 22. listopadu 2010.
Za Radu
předseda
S. VANACKERE
(1) Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 22.
(2) Úř. věst. L 12, 19.1.2010, s. 11.
24.11.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 308/53 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 22. listopadu 2010,
kterým se zřizuje Výbor pro ekoznačku Evropské unie
(oznámeno pod číslem K(2010) 7961)
(Text s významem pro EHP)
(2010/709/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle nařízení (ES) č. 66/2010 jsou kritéria pro ekoznačku EU stanovena s pomocí Výboru pro ekoznačku Evropské unie (dále jen „výbor pro ekoznačku EU“). |
(2) |
Aby systém ekoznačky EU přijala široká veřejnost, je nezbytné, aby nevládní ekologické organizace a organizace spotřebitelů byly členy výboru pro ekoznačku EU jakožto zúčastněné strany společně s příslušnými subjekty členských států. |
(3) |
Rozhodnutí Komise 2000/730/ES ze dne 10. listopadu 2000, kterým se zřizuje Výbor Evropské unie pro ekoznačku a stanovuje jeho jednací řád (2), je třeba nahradit, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Zřizuje se Výbor pro ekoznačku Evropské unie (dále jen „výbor pro ekoznačku EU“).
Článek 2
1. Členy výboru pro ekoznačku EU jmenuje Komise.
2. Výbor pro ekoznačku EU se skládá ze zástupců příslušných subjektů každého členského státu, zástupců členských států Evropského hospodářského prostoru a ze zástupců těchto organizací:
a) |
Evropská organizace spotřebitelů (BEUC); |
b) |
EUROCOOP; |
c) |
Evropský úřad pro životní prostředí (EEB); |
d) |
Business Europe; |
e) |
Evropské sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME); |
f) |
EUROCOMMERCE. |
3. Komise může v případě potřeby složení výboru pro ekoznačku EU změnit.
Článek 3
1. Každý člen výboru pro ekoznačku EU určí kontaktní osobu.
2. Zasedáním výboru pro ekoznačku EU předsedá jeho předseda.
3. Výbor pro ekoznačku EU přijme po konzultaci s Komisí svůj jednací řád.
4. Komise členům výboru hradí cestovní výdaje a případně též výdaje na pobyt, které souvisejí s činností výboru pro ekoznačku EU, a to do výše částek, které jsou na zmíněné výdaje v rámci ročního rozpočtu přiděleny.
Článek 4
Rozhodnutí 2000/730/ES se zrušuje.
Článek 5
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. října 2010.
Článek 6
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 22. listopadu 2010.
Za Komisi
Janez POTOČNIK
člen Komise
(1) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.
(2) Úř. věst. L 293, 22.11.2000, s. 24.