11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1438/2003 ze dne 12. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k politice Společenství týkající se loďstva, definované v kapitole III nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Úpravu rybolovné kapacity rybářského loďstva Unie je třeba pozorně sledovat, aby byla přizpůsobena dostupným zdrojům. Za tím účelem je v kapitole III nařízení (ES) č. 2371/2002 stanovena řada konkrétních opatření.

(3)

Je třeba stanovit pravidla, aby bylo zajištěno, že členské státy budou správně provádět kapitolu III nařízení (ES) č. 2371/2002, a vzít přitom v úvahu všechny příslušné parametry pro řízení kapacity loďstva, vyjádřené hrubou prostorností (GT) a výkonem (kW), stanovené v uvedeném nařízení a také v nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu (4). Toto nařízení by mělo zohlednit přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska dne 1. května 2004 a Bulharska a Rumunska dne 1. ledna 2007.

(4)

Referenční úrovně pro rybolovnou kapacitu je třeba stanovit k 1. lednu 2003 pro loďstvo každého členského státu uvedeného v příloze I části A, s výjimkou loďstva registrovaného v nejvzdálenějších regionech.

(5)

Článek 11 nařízení (ES) č. 2371/2002 umožňuje členským státům znovu přidělit 4 % roční průměrné prostornosti stažené s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006 a 4 % prostornosti stažené s veřejnou podporou po 1. lednu 2007.

(6)

Článek 13 nařízení (ES) č. 2371/2002 zohledňuje požadavek v současnosti stanovený v čl. 25 odst. 3 písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (5) na snížení výkonu motoru vyměněného s veřejnou podporou nejméně o 20 %, s výjimkou výměn motorů u plavidel provozujících drobný pobřežní rybolov, jak ho definuje uvedené nařízení.

(7)

Je nutné stanovit pravidla pro úpravu referenčních úrovní s ohledem na čl. 11 odst. 4, 5 a 6 a z důvodu transparentnosti čl. 13 odst. 1 písm. b) bod ii) nařízení (ES) č. 2371/2002, a na přeměření loďstva Unie. Po dokončení měření všech rybářských pravidel by pravidlo pro úpravu kapacity mělo být zachováno pro důsledné uplatňování režimu vstupů a výstupů kapacity vyjádřené prostorností.

(8)

V případě potřeby je při určování referenčních úrovní třeba vzít v úvahu požadavky členských států uvedených v příloze I části A předložené Komisi do 31. prosince 2002 na zvýšení jejich kapacitních cílů v rámci čtvrtého víceletého orientačního programu (VOP IV), jak bylo stanoveno v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 2792/1999, jakož i článku 3 a čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady 97/413/ES (6).

(9)

Je nutné stanovit metodu výpočtu umožňující posoudit, zda členské státy řídí vstup do loďstva rybolovných plavidel a výstup z něho v souladu s nařízením (ES) č. 2371/2002.

(10)

Výjimka z režimu vstupů a výstupů pro plavidla, která vstoupila do loďstva počínaje 1. lednem 2003 nebo dnem přistoupení členských států uvedených v příloze I části B, by měla zohlednit správní rozhodnutí přijaté před 1. lednem 2003 nebo přede dnem přistoupení. Při výpočtu celkové rybolovné kapacity loďstva k 1. lednu 2003 je třeba posuzovat odlišně vstup do loďstva těch plavidel, u nichž bylo takové správní rozhodnutí učiněno, pokud ke vstupu těchto plavidel do loďstva došlo nejpozději pět let po dni správního rozhodnutí dotyčného členského státu.

(11)

Pokud jde o rozhodování členských států o způsobilosti modernizačních prací zaměřených na zlepšení bezpečnosti na plavidle, pracovních podmínek, hygieny a jakosti produktů podle čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002, je nutno stanovit prováděcí pravidla, aby bylo zajištěno spravedlivé vyhodnocení požadavků a vyloučilo se zvýšení intenzity rybolovu v důsledku takových prací.

(12)

Podle nařízení Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel (7) nemá zvětšení objemu uzavřených prostor nad hlavní palubou vliv na prostornost plavidel o celkové délce kratší než 15 m. Proto se při úpravě referenčních úrovní podle čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 nebere modernizace těchto plavidel nad hlavní palubou v úvahu.

(13)

Členským státům je třeba umožnit povolit omezené zvýšení prostornosti nových nebo stávajících plavidel za účelem zlepšení bezpečnosti, hygieny, pracovních podmínek a jakosti produktů na palubě za předpokladu, že se tím nezvýší schopnost plavidel lovit ryby a že se upřednostní drobný pobřežní rybolov ve smyslu článku 26 nařízení (ES) č. 1198/2006. Uvedené zvýšení je třeba spojit s úsilím členských států o úpravu rybolovné kapacity s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2003 nebo 1. května 2004 do 31. prosince 2006 a od 1. ledna 2007 dále.

(14)

Je nutné stanovit prováděcí pravidla, aby se zajistilo určení jasných pravidel a postupů pro způsob, jakým členské státy předávají údaje do rejstříku rybářských plavidel Unie, dále pak jsou nutná nová pravidla ověřování, aby byla zaručena kvalita a spolehlivost těchto údajů.

(15)

Výroční zprávy a jejich souhrn vyhotovený Komisí podle článku 14 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí podávat jasný obraz o rovnováze mezi rybolovnou kapacitou loďstva a rybolovnými právy.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

a)

se používají výhradně v akvakultuře, definovaná v čl. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 1198/2006, nebo

b)

jsou registrovaná v nejvzdálenějších regionech Francie, Portugalska a Španělska, jak je uvedeno v čl. 355 bodě 1 Smlouvy.

1)

„GTa1“ nebo „celkovou prostorností plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006“ celková prostornost plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006. Ve vzorci týkajícím se referenční úrovně prostornosti v článku 4 se tato hodnota započítává pouze částí kapacity, která překračuje snížení prostornosti nezbytné pro splnění referenčních úrovní podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Pro členské státy uvedené v příloze I části B „GTa1“ nebo „celkovou prostorností plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006“ celková prostornost plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou v období ode dne přistoupení do 31. prosince 2006;

2)

„GTs“ nebo „celkovým zvýšením prostornosti povoleným podle ustanovení čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002“ celkové zvýšení prostornosti povolené podle čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 a registrované před dnem, k němuž se vypočítává GTt;

3)

„GTa2“ nebo „celkovou prostorností plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou po 31. prosinci 2006“ celková prostornost plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2007 do dne, k němuž se vypočítává GTt. Ve vzorci týkajícím se referenční úrovně prostornosti v článku 4 se tato hodnota započítává pouze částí kapacity, která překračuje snížení prostornosti nezbytné pro splnění referenčních úrovní podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002;

4)

„GT100“ nebo „celkovou prostorností plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT vstupujících do loďstva s veřejnou podporou udělenou po 31. prosinci 2002“ celková prostornost plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT, která vstoupila do loďstva v době od 1. ledna 2003 do dne, k němuž se vypočítává GTt, a pro která bylo správní rozhodnutí dotyčného členského státu o udělení podpory přijato po 31. prosinci 2002.

Pro členské státy uvedené v příloze I části B „GT100“ nebo „celkovou prostorností plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT vstupujících do loďstva s veřejnou podporou udělenou po 31. prosinci 2002“ celková prostornost plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT, která vstoupila do loďstva v době od 1. května 2004 do dne, k němuž se vypočítává GTt, a pro která bylo správní rozhodnutí dotyčného členského státu o udělení podpory přijato po 30. dubnu 2004;

5)

„kWa“ nebo „celkovým výkonem plavidel opouštějících loďstvo s veřejnou podporou po 31. prosinci 2002“ celkový výkon plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou v období od 1. ledna 2003 do dne, k němuž se vypočítává kWt. Ve vzorci týkajícím se referenční úrovně výkonu v článku 4 se tato hodnota započítává pouze částí kapacity, která překračuje snížení výkonu nezbytné pro splnění referenčních úrovní podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Pro členské státy uvedené v příloze I části B „kWa“ nebo „celkovým výkonem plavidel opouštějících loďstvo s veřejnou podporou po 31. prosinci 2002“ celkový výkon plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou v období od 1. května 2004 do dne, k němuž se vypočítává kWt;

6)

„kW100“ nebo „celkovým výkonem plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT vstupujících do loďstva s veřejnou podporou udělenou po 31. prosinci 2002“ celkový výkon plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT, která vstoupila do loďstva v období od 1. ledna 2003 do dne, pro který se vypočítává kWt, a pro která bylo správní rozhodnutí dotyčného členského státu o udělení podpory přijato po 31. prosinci 2002.

Pro členské státy uvedené v příloze I části B „kW100“ nebo „celkovým výkonem plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT vstupujících do loďstva s veřejnou podporou udělenou po 31. prosinci 2002“ celkový výkon plavidel o prostornosti vyšší než 100 GT, která vstoupila do loďstva v období od 1. května 2004 do dne, pro který se vypočítává kWt, a pro která bylo správní rozhodnutí dotyčného členského státu o udělení podpory přijato po 30. dubnu 2004;

7)

„GTt“ celková prostornost loďstva vypočítaná k jakémukoliv dni po 1. lednu 2003;

8)

„Δ(GT-GRT)“ nebo „výsledkem přeměření loďstva“ rozdíl mezi celkovou kapacitou loďstva vyjádřenou prostorností ke dni 1. ledna 2003 a přepočítanou kapacitou po přeměření loďstva v GT podle nařízení (EHS) č. 2930/86;

9)

„kWt“ celkový výkon loďstva vypočítaný k jakémukoliv dni po 1. lednu 2003;

10)

„hlavní palubou“„horní paluba“, jak je definována v Mezinárodní úmluvě o vyměřování plavidel z roku 1969;

11)

„kWr“ nebo „celkovým výkonem motorů vyměněných s veřejnou podporou za podmínky snížení výkonu“ celkový výkon motorů vyměněných s veřejnou podporou po 31. prosinci 2006 podle ustanovení čl. 25 odst. 3 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 1198/2006.

a)

odečtením:

b)

a přičtením celkového zvýšení prostornosti povoleného podle ustanovení čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 (GTS).

a)

odečtením:

b)

a přičtením:

a)

celkového výkonu plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou po 31. prosinci 2002 (kWa);

b)

20 % celkového výkonu motorů vyměněných s veřejnou podporou za podmínky snížení výkonu (kWr);

c)

35 % celkového výkonu plavidel o prostornosti větší než 100 GT, která vstoupila do loďstva s veřejnou podporou udělenou po 31. prosinci 2002 (kW100).

a)

odečtením:

b)

a přičtením:

a)

celkového výkonu plavidel, která opustila loďstvo s veřejnou podporou ke dni přistoupení nebo po něm (kWa);

b)

20 % celkového výkonu motorů vyměněných s veřejnou podporou za podmínky snížení výkonu (kWr);

c)

35 % celkového výkonu plavidel o prostornosti větší než 100 GT, která vstoupila do loďstva s veřejnou podporou udělenou ke dni přistoupení nebo po něm (kW100).

a)

plavidlu nebylo nikdy dříve uděleno zvýšení prostornosti podle těchto ustanovení;

b)

celková délka plavidla je větší nebo rovna 15 m;

c)

stáří plavidla, vypočítané jako rozdíl mezi dnem přijetí žádosti a dnem uvedení do provozu podle článku 6 nařízení (EHS) č. 2930/86, je nejméně pět let;

d)

zvýšení prostornosti bude výsledkem modernizace uskutečněné za účelem zlepšení bezpečnosti na plavidle, pracovních podmínek, hygieny nebo jakosti produktů;

e)

práce uvedené v písmenu d) nezvýší prostor pod hlavní palubou;

f)

práce uvedené v písmenu d) nezpůsobí další zvýšení prostoru pro skladování ryb nebo pro rybářské nástroje.

a)

každém vstupu do loďstva nebo výstupu z něho;

b)

každé modernizaci plavidla, která mění jeho rybolovnou kapacitu.

a)

interní číslo a jméno plavidla;

b)

rybolovnou kapacitu plavidla vyjádřenou v GT a kW;

c)

registrační přístav plavidla;

d)

druh a datum této události:

e)

zda byla na událost udělena veřejná podpora;

f)

případně datum správního rozhodnutí členského státu o udělení podpory;

g)

v případě modernizace změnu výkonu (v kW), změnu prostornosti (v GT) nad hlavní palubou a pod ní.

a)

vnitrostátní prováděcí pravidla a nástroje k zajištění dodržování kapitoly III nařízení (ES) č. 2371/2002;

b)

správní postupy pro sledování a kontrolu rybářského loďstva a údaje o tom, které orgány jsou k tomu příslušné;

c)

údaje o vývoji kapacity loďstva, a zejména o stažení a obnově plavidel s veřejnou podporou;

d)

případné plány na snížení kapacity loďstva za účelem dodržení referenčních úrovní;

e)

informace o vývoji kapacity loďstva v nejvzdálenějších regionech ve vztahu k převodu plavidel mezi pevninskými částmi a nejvzdálenějšími regiony;

f)

informace o dopadu programů snížení intenzity rybolovu, a zejména pokud jsou součástí plánu obnovy populací nebo víceletého plánu řízení, na kapacitu loďstva;

g)

jakékoli jiné údaje považované za vhodné a užitečné v zájmu výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy.

a)

popis rybářského loďstva ve vztahu k technikám rybolovu: vývoj v předchozím roce včetně technik rybolovu podléhajících víceletým plánům řízení nebo plánům obnovy populací;

b)

dopad programů snížení intenzity rybolovu přijatých v rámci víceletých plánů řízení nebo víceletých plánů obnovy populací, případně vnitrostátních plánů;

c)

údaje o dodržování režimu vstupu a výstupu a referenční úrovně;

d)

souhrnnou zprávu o slabých a silných stránkách režimu řízení loďstva a plán zlepšení a informace o obecné úrovni o dodržování nástrojů politiky týkající se loďstva;

e)

veškeré informace o změnách správních postupů vztahujících se k řízení loďstva.

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/15

(1)

Podle článku 8 nařízení (ES) č. 443/2009 musí členské státy každý rok zaznamenávat a předávat Komisi některé údaje o nových osobních automobilech registrovaných na jejich území v předchozím roce. Jelikož tyto údaje mají sloužit jako základ pro určení cíle pro specifické emise CO2 pro výrobce nových osobních automobilů a posouzení toho, zda výrobci tyto cíle splňují, je nezbytné harmonizovat pravidla pro sběr a vykazování těchto údajů.

(2)

Aby mohla Komise důkladně posoudit, zda každý výrobce splňuje své cíle pro specifické emise CO2 stanovené podle nařízení (ES) č. 443/2009, a získat potřebnou zkušenost s používáním uvedeného nařízení, potřebuje podrobné údaje na úrovni výrobce u každé série vozidel definované podle typu, varianty a verze. Členské státy by proto měly zajistit, aby takové údaje byly zaznamenávány a předávány Komisi společně se souhrnnými údaji v souladu s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení.

(3)

Podle článků 18 a 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (2), musí výrobce zajistit, aby každý nový osobní automobil uvedený na trh v EU byl opatřen prohlášením o shodě, a členský stát nemůže takové vozidlo zaregistrovat, pokud takové prohlášení o shodě chybí. Je tedy logické, že prohlášení o shodě by mělo být prvním zdrojem informací, které mají členské státy zaznamenávat, poskytovat výrobcům podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 443/2009 a ohlašovat Komisi. Aby členské státy mohly využívat informace z jiných zdrojů než prohlášení o shodě, jak je stanoveno v bodě odůvodnění 26 nařízení (ES) č. 443/2009, za účelem dokončení procesu registrace a uvedení nového osobního vozidla do provozu, je vhodné stanovit, jaké další dokumenty vykazují stejnou přesnost a jejichž využívání členskými státy by proto mělo být rovněž povoleno.

(4)

Je důležité, aby údaje o registraci nových osobních automobilů byly přesné a mohly být účinně zpracovávány za účelem stanovení cíle pro specifické emise v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 443/2009. Výrobci by proto měli poskytovat Komisi aktuální informace o jménech a prvním oddílu identifikačního čísla vozidla, jak stanoví směrnice Rady 76/114/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinných štítků a nápisů pro motorová vozidla a pro jejich přípojná vozidla a pro jejich umístění a způsob upevnění (3), které jsou používány u osvědčení o shodě v různých členských státech registrace. Tyto informace umožní Komisi poskytnout členským státům aktualizovaný seznam jmen navržených výrobců, který by měl být použit pro účely hlášení údajů.

(5)

Členské státy by měly zaznamenávat a hlásit informace o nově registrovaných vozidlech, která jsou navržena tak, aby mohla používat alternativní paliva. S cílem umožnit Komisi zohlednit snížení cíle pro specifické emise v důsledku používání etanolu (E85) v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 443/2009 by členské státy měly poskytnout Komisi potřebné informace včetně podílu čerpacích stanic na svém území a případně celkový počet čerpacích stanic zajišťujících etanol (E85) v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (4) a v článku 7b směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (5).

(6)

Články 23 a 24 směrnice 2007/46/ES stanoví zjednodušený postup schvalování, v jehož rámci není vyžadováno vydání evropského prohlášení o shodě. Členské státy by měly sledovat počet vozidel registrovaných v rámci těchto postupů za účelem posouzení dopadu takové registrace na proces sledování a dosahování cílů pro průměrné specifické emise CO2 v EU u nových osobních automobilů.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

1)

„dokumentací ke schválení typu“ se rozumí dokumenty zahrnující údaje uvedené ve třetím sloupci tabulky obsažené v příloze I tohoto nařízení;

2)

„souhrnnými údaji ze sledování“ se rozumí souhrnné údaje uvedené v první tabulce v části C přílohy II nařízení (ES) č. 443/2009;

3)

„podrobnými údaji ze sledování“ se rozumí podrobné údaje uvedené v druhé tabulce v části C přílohy II nařízení (ES) č. 443/2009, které jsou rozdělené podle výrobce a série vozidel definované podle typu, varianty a verze;

4)

„základním vozidlem“ se rozumí vozidlo definované v čl. 3 odst. 18 směrnice 2007/46/ES;

5)

„dvoupalivové vozidlo na plyn“ a „vozidlo na etanolový pohon flex-fuel“ jsou definovány v článku 2 nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (6).

a)

u dvoupalivových vozidel na plyn poháněných benzinem a plynným palivem hodnoty emisí CO2 pro zkapalnělý ropný plyn (LPG) nebo zemní plyn v souladu s bodem 2 v části A přílohy II nařízení (ES) č. 443/2009;

b)

u vozidel na etanolový pohon flex-fuel používajících benzin nebo etanol (E85), která jsou uvedená v článku 6 nařízení (ES) č. 443/2009, hodnoty emisí CO2 pro benzin.

a)

procentní podíly uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 443/2009;

b)

superkredity uvedené v článku 5 nařízení (ES) č. 443/2009;

c)

snížení emisí CO2 stanovené v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 443/2009;

d)

snížení emisí CO2 dosažené prostřednictvím inovativních technologií ve smyslu článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009.

a)

procentní podíly uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 443/2009;

b)

superkredity stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 443/2009.

a)

pro každé vozidlo se specifickými emisemi CO2 nižšími než 50 g CO2/km počet vozidel registrovaných bez použití multiplikačních faktorů stanovených v článku 5 nařízení (ES) č. 443/2009;

b)

pro každé vozidlo navržené tak, aby mohlo používat etanol (E85), specifické emise CO2, aniž se použije 5% snížení emisí CO2 povolené u takových vozidel článkem 6 nařízení (ES) č. 443/2009;

c)

pro každé vozidlo vybavené inovativními technologiemi specifické emise, aniž se zohlední snížení emisí CO2 dosažené použitím inovativních technologií, které je povoleno článkem 12 nařízení (ES) č. 443/2009.

a)

„AA-IVA“ při ohlašování typů vozidel schválených jednotlivě;

b)

„AA-NSS“ při ohlašování typů vozidel schválených na vnitrostátní úrovni v malých sériích.

a)

jména, která uvádějí nebo zamýšlejí uvést na osvědčeních o shodě;

b)

první oddíl identifikačního čísla vozidla, jak je uvedeno ve směrnici 76/114/EHS, který uvádějí nebo zamýšlejí uvést na osvědčeních o shodě.

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/21

(1)

Podle směrnice 2009/125/ES by měla Komise stanovit požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodejů, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

V čl. 16 odst. 2 první odrážce směrnice 2009/125/ES se stanoví, že Komise ve vhodných případech postupem podle čl. 19 odst. 3, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu zavede prováděcí opatření pro domácí spotřebiče včetně praček pro domácnost.

(3)

Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty praček běžně používaných v domácnostech. Výsledky studie, kterou společně vypracovaly zúčastněné strany z Unie a ze třetích zemí, byly zveřejněny.

(4)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na výrobky určené k praní prádla v domácnostech.

(5)

Kombinované pračky se sušičkou pro domácnost mají zvláštní vlastnosti, a měly by proto být vyňaty z působnosti tohoto nařízení. Avšak vzhledem k tomu, že mají podobné funkce jako pračky pro domácnost, měly by být v co nejkratší době předmětem jiného prováděcího opatření směrnice 2009/125/ES.

(6)

Environmentálním aspektem praček pro domácnost, který je považován za významný pro účely tohoto nařízení, je spotřeba energie a vody ve fázi jejich používání. Roční spotřeba elektrické energie a vody v Unii byla v roce 2005 u výrobků podléhajících tomuto nařízení odhadnuta na 35 TWh a 2 213 milionů m3. Pokud nebudou přijata zvláštní opatření, bude v roce 2020 jejich roční spotřeba elektřiny a vody činit 37,7 TWh a 2 051 milionů m3. Z přípravné studie vyplývá, že spotřebu elektřiny a vody lze u výrobků podléhajících tomuto nařízení podstatně snížit.

(7)

Z přípravné studie vyplývá, že požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES nejsou potřebné, protože spotřeba elektrické energie a vody u praček pro domácnost ve fázi jejich používání představuje zdaleka nejdůležitější environmentální aspekt.

(8)

Spotřebu elektrické energie a vody u výrobků podléhajících tomuto nařízení je nutno zefektivnit použitím stávajících nechráněných nákladově efektivních technologií, které mohou snížit celkové náklady na nákup a provoz těchto výrobků.

(9)

Požadavky na ekodesign by neměly mít negativní dopad na funkčnost výrobku z hlediska konečného uživatele nebo nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Zejména by pak přínosy ze snížení spotřeby elektrické energie a vody ve fázi používání výrobku měly převýšit případné další dopady na životní prostředí během fáze výroby.

(10)

Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby výrobci měli dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků podléhajících tomuto nařízení. Časový průběh by měl být takový, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na funkčnost zařízení na trhu a aby byly zohledněny dopady na náklady pro konečné uživatele a výrobce, zejména pak na malé a střední podniky, a zároveň aby bylo zajištěno včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(11)

Měření příslušných parametrů výrobků je nutno provádět za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými orgány pro normalizaci uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti (2).

(12)

V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES by toto nařízení mělo určit postupy použitelné pro posuzování shody.

(13)

Pro usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci poskytovat informace podle příloh V a VI směrnice 2009/125/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených tímto nařízením.

(14)

Kromě právně závazných požadavků stanovených touto směrnicí by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a snadná přístupnost informací o vlivu výrobků podléhajících tomuto nařízení na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

1)

„pračkou pro domácnost“ se rozumí automatická pračka, která čistí a máchá textilní výrobky pomocí vody a která je rovněž vybavena funkcí odstředivého ždímání a je navržena hlavně pro neprofesionální použití;

2)

„vestavěnou pračkou pro domácnost“ se rozumí pračka pro domácnost, která je určena k zabudování do skříně, připraveného výklenku ve zdi nebo podobného místa a vyžaduje nábytkovou úpravu.

3)

„automatickou pračkou“ se rozumí pračka, ve které je náplň prádla úplně zpracována strojem bez nutnosti zásahu uživatele v kterékoli části programu;

4)

„kombinovanou pračkou se sušičkou pro domácnost“ se rozumí pračka pro domácnost, která je vybavena jak funkcí odstředivého ždímání, tak prostředky pro sušení textilních výrobků obvykle pomocí ohřevu a převalování v bubnu;

5)

„programem“ se rozumí řada operací, které jsou předem definovány a jsou podle prohlášení výrobce vhodné pro praní určitých druhů textilních výrobků;

6)

„cyklem“ se rozumí úplný proces praní, máchání a odstřeďování definovaný pro zvolený program;

7)

„trváním programu“ se rozumí doba, která uplyne od zahájení programu do skončení programu, kromě případné prodlevy naprogramované konečným uživatelem;

8)

„jmenovitou kapacitou“ se rozumí maximální hmotnost suchých textilních výrobků určitého druhu v kg podle prohlášení výrobce v rozmezích po 0,5 kilogramu, kterou lze vyprat v pračce pro domácnost ve zvoleném programu při naplnění v souladu s pokyny výrobce;

9)

„poloviční náplní“ se rozumí polovina jmenovité kapacity pračky pro domácnost pro daný program;

10)

„zbytkovým obsahem vlhkosti“ se rozumí množství vlhkosti v náplni po skončení odstřeďování;

11)

„vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy je pračka pro domácnost vypnuta prostřednictvím ovládacích prvků nebo vypínačů přístupných konečnému uživateli a určených k tomu, aby konečný uživatel jejich pomocí při běžném používání spotřebič vypnul za účelem dosažení nejnižší možné spotřeby energie, přičemž tento stav může trvat neomezeně dlouhou dobu, zatímco pračka pro domácnost je připojena ke zdroji napájení a používána podle pokynů výrobce. Pokud pračka pro domácnost nemá žádné ovládací prvky nebo vypínač přístupný konečnému uživateli, potom se „vypnutým stavem“ rozumí stav dosažený poté, co se pračka pro domácnost samočinně vrátí do režimu ustálené spotřeby energie;

12)

„režimem ponechání v zapnutém stavu“ se rozumí režim nejnižší spotřeby energie, který může trvat neomezeně dlouho po skončení programu bez jakéhokoli dalšího zásahu konečného uživatele kromě vyprázdnění pračky pro domácnost;

13)

„ekvivalentní pračkou“ se rozumí model pračky pro domácnost uvedený na trh se stejnou jmenovitou kapacitou, technickými a funkčními charakteristikami, spotřebou energie a vody a úrovněmi emisí hluku šířeného vzduchem během praní a odstřeďování jako jiný model pračky pro domácnost uvedený na trh stejným výrobcem pod jiným obchodním kódovým číslem.

a)

obecné požadavky na ekodesign stanovené v příloze I odst. 1 bodě 1 se použijí ode dne 1. prosince 2012;

b)

Obecné požadavky na ekodesign stanovené v příloze I odst. 1 bodě 2 se použijí ode dne 1. června 2011;

c)

obecné požadavky na ekodesign stanovené v příloze I odst. 1 bodě 3 se použijí ode dne 1. prosince 2013;

d)

Zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze I odst. 2 bodě 2 se použijí ode dne 1. prosince 2013.

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/31

(1)

Podle směrnice 2009/125/ES by měla Komise stanovit požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodejů, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

V čl. 16 odst. 2 první odrážce směrnice 2009/125/ES se stanoví, že Komise ve vhodných případech postupem podle čl. 19 odst. 3, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu zavede prováděcí opatření pro domácí spotřebiče včetně myček nádobí pro domácnost.

(3)

Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty myček nádobí běžně používaných v domácnostech. Výsledky studie, na které společně pracovaly zúčastněné strany z Unie a ze třetích zemí, byly zveřejněny.

(4)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na výrobky určené k mytí nádobí v domácnostech.

(5)

Environmentálním aspektem myček nádobí pro domácnost, který je považován za významný pro účely tohoto nařízení, je spotřeba energie ve fázi jejich používání. Roční spotřeba elektrické energie u výrobků podléhajících tomuto nařízení v Unii byla odhadnuta na 24,7 TWh za rok 2005, což odpovídá 13 milionům tun CO2. Pokud nebudou přijata žádná zvláštní opatření, zvýší se do roku 2020 jejich spotřeba elektřiny na 35 TWh. Přípravná studie ukazuje, že spotřebu elektřiny a vody lze u výrobků podléhajících tomuto nařízení podstatně snížit.

(6)

Přípravná studie ukazuje, že požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES nejsou potřebné, protože spotřeba elektrické energie ve fázi jejich používání představuje u myček nádobí pro domácnost zdaleka nejdůležitější environmentální aspekt.

(7)

Spotřebu elektrické energie u výrobků podléhajících tomuto nařízení je nutno zefektivnit použitím stávajících nechráněných cenově příznivých technologií, které mohou snížit celkové náklady na nákup a provoz těchto výrobků.

(8)

Požadavky na ekodesign by neměly mít negativní dopad na funkčnost výrobku z hlediska konečného uživatele nebo nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Zejména by pak přínosy ze snížení spotřeby elektrické energie během používání výrobku měly převýšit případné další dopady na životní prostředí během jeho výroby.

(9)

Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby výrobci měli dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků podléhajících tomuto nařízení. Časový rozvrh by měl být stanoven tak, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na funkčnost zařízení na trhu a aby byly zohledněny dopady na náklady pro konečné uživatele a výrobce, zejména pak pro malé a střední podniky, a zároveň aby bylo zajištěno včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(10)

Měření příslušných parametrů výrobků je nutno provádět za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými orgány pro normalizaci uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti (2).

(11)

V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES by toto nařízení mělo určit postupy použitelné pro posuzování shody.

(12)

Pro usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci poskytovat informace podle příloh V a VI směrnice 2009/125/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených tímto nařízením.

(13)

Kromě právně závazných požadavků stanovených touto směrnicí by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a snadná přístupnost informací o vlivu výrobků podléhajících tomuto nařízení na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

1)

„myčkou nádobí pro domácnost“ se rozumí stroj, který za použití chemických, mechanických, tepelných a elektrických prostředků myje, oplachuje a suší stolní nádobí, stolní sklo, příbory a náčiní používané při vaření a který je určen zejména pro používání k jiným než profesionálním účelům;

2)

„vestavěnou myčkou nádobí pro domácnost“ se rozumí myčka nádobí pro domácnost, která je určena k zabudování do skříně, připraveného výklenku ve zdi nebo podobného místa a vyžaduje nábytkovou úpravu.

3)

„sadou nádobí“ se rozumí definovaná sada porcelánového nádobí, skleněného nádobí a příborů určená k použití jednou osobou;

4)

„jmenovitou kapacitou“ se rozumí maximální počet sad nádobí, které lze spolu se servírovacím náčiním uvedeným výrobcem umýt v myčce nádobí pro domácnost pomocí programu zvoleného po naplnění myčky podle pokynů výrobce;

5)

„programem“ se rozumí řada operací, které jsou předem definovány a jsou podle prohlášení výrobce vhodné pro určité úrovně znečištění nebo typy nádobí vloženého do myčky či obojí a společně tvoří úplný cyklus;

6)

„trváním programu“ se rozumí doba, která uplyne od zahájení programu do skončení programu, kromě případné prodlevy naprogramované uživatelem;

7)

„cyklem“ se rozumí úplný proces umytí, opláchnutí a usušení nadefinovaný pro zvolený program;

8)

„vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy je myčka nádobí pro domácnost vypnuta prostřednictvím ovládacích prvků nebo vypínačů na spotřebiči přístupných konečnému uživateli a určených k tomu, aby jimi konečný uživatel při běžném používání přepnul myčku za účelem dosažení nejnižší možné spotřeby energie, přičemž tento stav může trvat neomezeně dlouhou dobu, zatímco je myčka nádobí pro domácnost připojena ke zdroji napájení a používána podle pokynů výrobce; pokud myčka nádobí nemá žádné ovládací prvky nebo vypínač přístupný konečnému uživateli, potom se „vypnutým stavem“ rozumí stav dosažený poté, co se myčka nádobí pro domácnost samočinně vrátí do režimu ustálené spotřeby energie;

9)

„režimem ponechání v zapnutém stavu“ se rozumí režim nejnižší spotřeby energie, ve kterém může myčka nádobí zůstat neomezeně dlouho po skončení programu a vyjmutí nádobí z myčky bez jakéhokoli dalšího zásahu koncového uživatele;

10)

„ekvivalentní myčkou nádobí“ se rozumí model myčky nádobí pro domácnost uvedený na trh se stejnou jmenovitou kapacitou, technickými a funkčními charakteristikami, spotřebou energie a vody a úrovněmi vydávaného hluku šířeného vzduchem jako jiný model myčky nádobí pro domácnost uvedený na trh stejným výrobcem pod jiným obchodním kódovým číslem.

a)

Obecné požadavky na ekodesign stanovené v příloze I bodě 1 podbodě 1 se použijí ode dne 1. prosince 2012.

b)

Obecné požadavky na ekodesign stanovené v příloze I bodě 1 podbodě 2 se použijí ode dne 1. června 2012.

c)

Zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze I bodě 2 podbodě 2 se použijí ode dne 1. prosince 2013.

d)

Zvláštní požadavky na ekodesign stanovené v příloze I bodě 2 podbodě 3 se použijí ode dne 1. prosince 2016.

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/41

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (2), stanoví, že uvedení obilovin ze zásob intervenčních agentur do prodeje se provádí prostřednictvím nabídkového řízení.

(2)

Členské státy mají intervenční zásoby pšenice obecné a ječmene. S ohledem na potřeby trhů je vhodné zpřístupnit obiloviny ze zásob členských států na vnitřním trhu. Za tímto účelem je třeba zahájit stálá nabídková řízení na další prodej obilovin ze zásob intervenčních agentur členských států na vnitřním trhu. Každé z nich je třeba považovat za samostatné nabídkové řízení.

(3)

S ohledem na situaci na vnitřním trhu je vhodné stanovit, aby nabídkové řízení řídila Komise. Navíc je třeba stanovit koeficient přidělení nabídek pro nabídky na úrovni minimální prodejní ceny.

(4)

Za účelem účinného řízení systému je třeba stanovit podmínky a lhůty, v jejichž rámci se budou muset informace požadované Komisí předávat.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

—

8. a 15. prosince 2010,

—

12. a 26. ledna 2011,

—

9. a 23. února 2011,

—

9. a 23. března 2011,

—

13. a 27. dubna 2011,

—

11. a 25. května 2011,

—

15. a 29. června 2011.

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/44

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/46

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2010/11 byly stanoveny nařízením Komise (EU) č. 867/2010 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 1012/2010 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/48

(1)

Platnost zařazení účinných látek uvedených v příloze této směrnice 91/414/EHS do přílohy I směrnice 91/414/EHS uplyne v období mezi 31. květnem 2011 a 31. prosincem 2012.

(2)

Podle čl. 5 odst. 5 směrnice 91/414/EHS lze zařazení účinné látky na žádost obnovit za předpokladu, že je žádost podána nejpozději do dvou let před uplynutím platnosti zařazení. Komise obdržela žádosti týkající se obnovení zařazení všech látek, na které se odkazuje v 1. bodě odůvodnění.

(3)

Bude zapotřebí stanovit podrobná pravidla týkající se předkládání a vyhodnocování dalších informací nezbytných pro obnovení zařazení do přílohy I. Proto je oprávněné obnovit zařazení účinných látek, na které se odkazuje v 1. bodě odůvodnění, na dobu nezbytnou k tomu, aby žadatelé mohli připravit své žádosti a aby je Komise mohla vyhodnotit a rozhodnout o nich.

(4)

Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/58

(1)

Podle Protokolu o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii jsou právní účinky aktů orgánů, institucí a jiných subjektů Unie přijatých před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto aktů v rámci provádění Smluv.

(2)

Článek 25 rozhodnutí 2008/615/SVV se použije i nadále a Rada musí jednomyslně rozhodnout, zda členské státy provedly ustanovení kapitoly 6 uvedeného rozhodnutí.

(3)

Článek 20 rozhodnutí 2008/616/SVV stanoví, že rozhodnutí uvedená v čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV se mají přijímat na základě hodnotící zprávy, která vychází z dotazníku. Pokud jde o automatizovanou výměnu údajů podle kapitoly 2 rozhodnutí 2008/615/SVV, má hodnotící zpráva vycházet z hodnotící návštěvy a zkušebního testu.

(4)

Podle kapitoly 4 bodu 1.1 přílohy rozhodnutí 2008/616/SVV se dotazník vypracovaný příslušnou pracovní skupinou Rady týká každé automatizované výměny údajů a členský stát jej musí vyplnit, jakmile se domnívá, že v příslušné kategorii údajů splňuje podmínky pro sdílení údajů.

(5)

Slovensko vyplnilo dotazník o ochraně údajů a dotazník o výměně daktyloskopických údajů.

(6)

Slovensko uskutečnilo úspěšný zkušební test s Rakouskem.

(7)

Na Slovensku proběhla hodnotící návštěva a rakousko-německý hodnotící tým vypracoval zprávu o hodnotící návštěvě a předal ji příslušné pracovní skupině Rady.

(8)

Radě byla předložena celková hodnotící zpráva, v níž jsou shrnuty výsledky příslušného dotazníku, hodnotící návštěvy a zkušebního testu v souvislosti s výměnou daktyloskopických údajů,

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/60

(1)

Komise přijala rozhodnutí 97/555/ES ze dne 14. července 1997 o postupu ověřování shody stavebních výrobků ve smyslu čl. 20 odst. 2 směrnice Rady 89/106/EHS, pokud jde o cementy, stavební vápna a jiná hydraulická pojiva (2).

(2)

Po přezkumu skupiny výrobků „stavební vápna“, členské státy a Komise považují za nutné posílit úlohu třetí strany zapojené do certifikace systému řízení výroby.

(3)

Rozhodnutí 97/555/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/62

(1)

Článek 10 směrnice 92/65/EHS stanoví veterinární podmínky pro obchod se psy, kočkami a fretkami.

(2)

Část 1 přílohy E směrnice 92/65/EHS stanoví vzor veterinárního osvědčení pro obchod se zvířaty pocházejícími z hospodářství, včetně psů, koček a fretek.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 (2) stanoví veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a pravidla pro kontroly těchto přesunů. Uvedené nařízení se vztahuje na přesuny druhů zvířat v zájmovém chovu uvedených v příloze I zmíněného nařízení mezi členskými státy nebo ze třetích zemí. Psi, kočky a fretky jsou uvedení v částech A a B zmíněné přílohy.

(4)

Podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 998/2003 se liší v závislosti na tom, zda jsou zvířata v zájmovém chovu přesouvána mezi členskými státy nebo ze třetích zemí do členských států. Podmínky pro přesuny ze třetích zemí se navíc dále liší podle toho, zda jsou třetí země uvedeny v oddíle 2 části B přílohy II zmíněného nařízení nebo v části C uvedené přílohy.

(5)

Aby se zamezilo tomu, že budou obchodní přesuny podvodně vydávány za neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu ve smyslu nařízení (ES) č. 998/2003, stanoví článek 12 uvedeného nařízení, že se požadavky a kontroly stanovené ve směrnici 92/65/EHS mají vztahovat na přesun více než pěti zvířat v zájmovém chovu, jež jsou dovážena do Unie ze třetí země, která není uvedena v oddíle 2 části B přílohy II uvedeného nařízení.

(6)

Aby se zamezilo týmž praktikám a zajistilo se jednotné používání nařízení (ES) č. 998/2003, nařízení Komise (EU) č. 388/2010 ze dne 6. května 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, pokud jde o nejvyšší počet některých druhů zvířat v zájmovém chovu, která mohou být určena k neobchodnímu přesunu (3), stanoví, že při přesunu více než pěti psů, koček a fretek v zájmovém chovu do členského státu z jiného členského státu nebo ze třetí země uvedené v oddíle 2 části B přílohy II nařízení (ES) č. 998/2003 se použijí stejná pravidla.

(7)

Osvědčení uvedené v části 1 přílohy E směrnice 92/65/EHS ve znění rozhodnutí Komise 2010/270/EU (4) zohledňuje ustanovení nařízení (EU) č. 388/2010.

(8)

Zkušenosti s používáním nařízení (EU) č. 388/2010 ukazují, že v některých případech mají ustanovení uvedeného nařízení nepřiměřený dopad na přesun omezených populací psů, koček a fretek v zájmovém chovu, kteří jsou často přesouváni pro neobchodní účely v počtu vyšším než pět, aby se zúčastnili určitých sportovních událostí a představení.

(9)

Pro takové případy je třeba zavést dobu platnosti veterinárního osvědčení delší, než je doba platnosti veterinárních osvědčení, která jsou vydávána pro jiné druhy, na něž se vztahuje osvědčení uvedené v části 1 přílohy E směrnice 92/65/EHS.

(10)

Rozhodnutí Komise 2004/824/ES ze dne 1. prosince 2004, kterým se zavádí vzorové veterinární osvědčení pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek z třetích zemí do Společenství (5), stanoví, že osvědčení uvedené v příloze zmíněného rozhodnutí platí pro přesuny uvnitř Unie po dobu čtyř měsíců od data vydání nebo do data skončení platnosti očkování proti vzteklině, přičemž rozhodující je datum, které nastane dříve.

(11)

V zájmu jednotnosti právních předpisů Unie je třeba, aby platnost osvědčení pro psy, kočky a fretky v zájmovém chovu uvedeného v části 1 přílohy E směrnice 92/65/EHS byla totožná s platností stanovenou pro osvědčení uvedené v příloze rozhodnutí 2004/824/ES.

(12)

Směrnice 92/65/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

11.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 293/67