19.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/1

19.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/2

(1)

Halon 1301, halon 1211 a halon 2402 (dále jen „halony“) jsou látky poškozující ozonovou vrstvu, které jsou uvedeny jako regulované látky ve skupině III v příloze I nařízení ES č. 1005/2009. Jejich výroba je ve členských státech od roku 1994 v souladu s požadavky Montrealského protokolu zakázána. Jejich použití je však i nadále povoleno pro určitá kritická použití, jak je stanoveno v příloze VI nařízení (ES) č. 1005/2009.

(2)

Jak vyžaduje čl. 4 odst. 4 písm. iv) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2009 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (2), přezkoumala Komise přílohu VII uvedeného nařízení. V této souvislosti Komise vyhodnotila stávající použití halonů a dostupnost a používání technicky a ekonomicky dostupných náhradních látek nebo technologií, které jsou přijatelné z hlediska životního prostředí a zdraví (dále jen „náhradní látky a technologie“). Nařízení (ES) č. 2037/2000 bylo mezitím nahrazeno nařízením (ES) č. 1005/2009 a příloha VII nařízení (ES) č. 2037/2000 se změnila na přílohu VI nařízení (ES) č. 1005/2009, aniž by došlo ke změnám.

(3)

Z přezkumu vyplynuly některé nesrovnalosti mezi členskými státy ohledně výkladu skutečnosti, která použití halonů představují kritická použití podle přílohy VI nařízení (ES) č. 1005/2009. Každé použití halonů by tedy mělo být podrobněji popsáno a mělo by uvádět kategorii vybavení či zařízení, účel použití, druh halonového hasicího přístroje a typ halonu.

(4)

Z přezkumu rovněž vyplynulo, že až na několik výjimek již halony nejsou potřeba k tomu, aby byly splněny potřeby požární ochrany u nových konstrukčních návrhů vybavení a nových zařízení, a že se nyní běžně používají náhradní látky a technologie. Halonové hasicí přístroje a systémy požární ochrany jsou však i nadále potřeba v některém vybavení, které je vyráběno či bude vyrobeno podle stávajících konstrukčních návrhů.

(5)

Z přezkumu je dále zřejmé, že u většiny použití v oblasti protipožární ochrany, ať už u stávajícího vybavení a ve stávajících zařízeních, nebo u vybavení, které je vyráběno podle stávajících konstrukčních návrhů, jsou halony nahrazovány nebo by s postupem doby mohly být za přiměřené náklady nahrazeny náhradními látkami a technologiemi.

(6)

S ohledem na zvýšenou dostupnost a používání náhradních látek a technologií je proto vhodné stanovit pro každé použití termíny pro ukončení používání, po jejichž uplynutí nebude používání halonů v novém vybavení a nových zařízeních považováno za kritické, a instalace halonových hasicích přístrojů či systémů požární ochrany tudíž nebude povolena. Při definování pojmů „nové vybavení“ a „nová zařízení“ je třeba řádně zohlednit fázi v životním cyklu vybavení a zařízení, ve které je účinně stanoven konstrukční návrh prostoru, v němž je zapotřebí protipožární ochrany.

(7)

Rovněž je vhodné stanovit pro každé použití konečná data, po jejichž uplynutí by používání halonů u hasicích přístrojů či systémů požární ochrany ve veškerém vybavení a veškerých zařízeních, ať již ve stávajícím vybavení či stávajících zařízeních, nebo ve vybavení, které je vyráběno či bude vyrobeno podle stávajících konstrukčních návrhů, přestalo být považováno za kritické. Používání halonů by tudíž nebylo povoleno a všechny halonové hasicí přístroje a systémy požární ochrany by do uvedeného data měly být nahrazeny, upraveny či vyřazeny z používání v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2009.

(8)

Termíny pro ukončení používání by měly zohlednit dostupnost náhradních látek a technologií u nového vybavení a nových zařízení a překážky pro jejich používání. Rovněž by měly v případě potřeby poskytnout dostatek času pro vývoj náhradních látek a technologií a zároveň k takovému vývoji motivovat. Pokud se týká letadel, vzhledem k tomu, že civilní letectví je právně upraveno na mezinárodní úrovni, je třeba řádně přihlédnout k iniciativám Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) týkajícím se instalace a používání halonů v hasicích přístrojích v letadlech.

(9)

Konečná data by kromě toho měla poskytnout dostatek času na to, aby nahrazení či úprava halonů byly dokončeny jako součást běžné či plánované údržby vybavení nebo zařízení či součást programů jejich aktualizace, aniž by byl nadměrně ovlivněn provoz vybavení či zařízení a aniž by vznikly nadměrné náklady. U konečných dat by se rovněž mělo přihlédnout k době potřebné pro získání osvědčení, povolení či schválení nezbytného pro instalaci náhradních látek a technologií v dotčeném vybavení či dotčených zařízeních.

(10)

Pro většinu použití v novém vybavení a nových zařízeních, ve kterých již halonových hasicích přístrojů a systémů požární ochrany není potřeba nebo se již neinstalují, je vhodné stanovit jako termín pro ukončení používání rok 2010. Je však vhodné stanovit rok 2011 jako termín pro ukončení používání v případě některých použití u pozemních vojenských vozidel a letadel, u nichž se má za to, že jsou pro ně nyní k dispozici náhradní látky a technologie, které však nebyly provedeny během vývojových programů, jež jsou nyní téměř dokončeny, a v jejichž případě by změny již nemusely být technicky či ekonomicky proveditelné. Je vhodné stanovit rok 2014 jako termín pro ukončení používání v případě použití u přenosných hasicích přístrojů umístěných v prostorech leteckého motoru a kabině letadla, což by odpovídalo harmonogramu pro předpokládané provedení odpovídajících omezení organizací ICAO. Je vhodné stanovit rok 2018 jako termín pro ukončení používání v případě použití v nákladním prostoru letadel, kdy zatím nebyly identifikovány náhradní látky a technologie, kdy však lze důvodně předpokládat, že náhradní látky a technologie budou v návaznosti na další výzkum a vývoj k dispozici do data stanoveného pro instalaci v nových letadlech, u kterých je podána žádost pro osvědčení typu.

(11)

Pro mnohá použití je vhodné stanovit konečné datum v období 2013 až 2025 v závislosti na míře technické a ekonomické obtížnosti vyplývající z nahrazení či úpravy halonů. Uvedená konečná data by měla poskytnout dostatečnou dobu na nahrazení halonů během programů běžné údržby u většiny vybavení a zařízení, v jejichž případě jsou nyní k dispozici náhradní látky a technologie. Je vhodné stanovit rok 2030 nebo 2035 jako konečné datum pro některá použití u vojenských pozemních vozidel a vojenských lodí, u nichž je nahrazení halonu technicky a ekonomicky dostupné pouze jako součást programů plánované aktualizace či rekonstrukce a v jejichž případě bude v některých členských státech zapotřebí provést dodatečný výzkum a vývoj k ověření vhodnosti náhradních látek a technologií.

(12)

U některých použití u stávajících vojenských vozidel, stávajících vojenských lodí, stávajících vojenských ponorek a stávajících vojenských letadel a u těch vozidel, lodí, ponorek a letadel, které jsou vyráběny nebo budou vyrobeny podle stávajících konstrukčních návrhů, nebyly technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky a technologie dosud identifikovány. Lze však důvodně očekávat, že do roku 2040 bude většina dotčeného vybavení na konci své životnosti nebo že do té doby budou v důsledku dalšího výzkumu a vývoje k dispozici náhradní látky a technologie. Je tudíž vhodné stanovit rok 2040 jako přiměřené datum pro tato použití.

(13)

Rovněž v případě systémů požární ochrany v nákladových prostorech, prostorech motoru a pomocných pohonných jednotkách u stávajících civilních letadel či letadel, která jsou vyráběna v souladu se stávajícím osvědčením typu, nebyly náhradní látky a technologie zatím identifikovány. Vedle toho bude v blízké budoucnosti u uvedených použití značný počet civilních letadel i nadále vyráběn za použití halonů a výroba těchto letadel bude na halonech závislá. Ačkoliv panuje obecná shoda, že existují významná technická, ekonomická a regulační omezení ovlivňující nahrazení halonů v těchto použitích, je s ohledem na nejistotu dlouhodobé dostupnosti recyklovaných halonů a s ohledem na potřebu dalšího výzkumu a vývoje pro účely identifikace a vývoje vhodných náhradních látek a technologií rovněž vhodné stanovit rok 2040 jako přiměřené konečné datum.

(14)

Příloha VI, včetně harmonogramů pro postupné vyřazení kritických použití, bude i nadále přezkoumávána s cílem zohlednit pokračující výzkum a vývoj náhradních látek a technologií a nové informace o jejich dostupnosti. Ve zvláštních případech, v nichž je prokázáno, že neexistují žádné jiné náhradní látky a technologie, lze kromě toho udělit odchylky z konečných dat a termínů pro ukončení používání.

(15)

Nařízení (ES) č. 1005/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2009,

19.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/9

(1)

Pro členské státy, které v roce 2010 zavedou režim jednotné platby podle hlavy III nařízení (ES) č. 73/2009, je třeba pro rok 2010 stanovit rozpočtové stropy pro všechny platby uvedené v článcích 52, 53 a 54 uvedeného nařízení.

(2)

Pro členské státy, které v roce 2010 využívají možnosti stanovené v článku 87 nařízení (ES) č. 73/2009, je třeba pro rok 2010 stanovit rozpočtové stropy použitelné pro přímé platby vyloučené z režimu jednotné platby.

(3)

Pro členské státy, které v roce 2010 využívají možností stanovených v čl. 69 odst. 1 nebo čl. 131 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, je třeba pro rok 2010 stanovit rozpočtové stropy pro zvláštní podporu podle hlavy III kapitoly 5 nařízení (ES) č. 73/2009.

(4)

Čl. 69 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009 omezuje zdroje, které lze využít pro jakékoli opatření vázané na produkci stanovené v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i), ii), iii) a iv) a v čl. 68 odst. 1 písm. b) a e), na 3,5 % vnitrostátních stropů podle článku 40 téhož nařízení. Z důvodu jasnosti by Komise měla zveřejnit stropy vyplývající z částek oznámených členskými státy pro dotčená opatření.

(5)

Podle čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 byly částky vypočtené v souladu s čl. 69 odst. 7 uvedeného nařízení stanoveny v příloze III nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (2). Z důvodu jasnosti by Komise měla zveřejnit částky, které členské státy oznámí a zamýšlejí použít v souladu s čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009.

(6)

Z důvodu jasnosti je vhodné, aby byly zveřejněny rozpočtové stropy pro režim jednotné platby pro rok 2010 po odečtení stropů stanovených pro platby uvedené v článcích 52, 53, 54, 68 a 87 nařízení (ES) č. 73/2009 od stropů uvedených v příloze VIII téhož nařízení. Částka, která se má ze zmíněné přílohy VIII odečíst, aby byla financována zvláštní podpora podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, odpovídá rozdílu mezi celkovou částkou zvláštní podpory oznámené členskými státy a částkou oznámenou k financování zvláštní podpory v souladu s čl. 69 odst. 6 písm. a) téhož nařízení. V případě, že se členský stát provádějící režim jednotné platby rozhodne poskytnout podporu uvedenou v čl. 68 odst. 1 písm. c), musí být částka oznámená Komisi zahrnuta do stropu režimu jednotné platby, neboť tato podpora má podobu zvýšení jednotkové hodnoty a/nebo počtu platebních nároků přiznaných zemědělci.

(7)

Pro členské státy, které v roce 2010 zavedou režim jednotné platby na plochu podle hlavy V kapitoly 2 nařízení (ES) č. 73/2009, je třeba stanovit roční finanční rámce v souladu s čl. 123 odst. 1 uvedeného nařízení.

(8)

Z důvodu jasnosti je vhodné, aby byla zveřejněna maximální částka finančních prostředků daných k dispozici členským státům používajícím režim jednotné platby na plochu na poskytování oddělené platby na cukr v roce 2010 podle článku 126 nařízení (ES) č. 73/2009, která byla stanovena na základě jejich oznámení.

(9)

Z důvodu jasnosti je vhodné, aby byla zveřejněna maximální částka finančních prostředků daných k dispozici členským státům používajícím režim jednotné platby na plochu na poskytování oddělené platby na ovoce a zeleninu v roce 2010 podle článku 127 nařízení (ES) č. 73/2009, která byla stanovena na základě jejich oznámení.

(10)

Pro členské státy používající režim jednotné platby na plochu je vhodné stanovit pro rok 2010 rozpočtové stropy pro přechodné platby na ovoce a zeleninu v roce 2010 podle čl. 128 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 73/2009, které byly stanoveny na základě jejich oznámení.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

19.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/19

19.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/21

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 620/2009 ze dne 13. července 2009 o správě dovozní celní kvóty pro vysoce jakostní hovězí maso (3) stanoví podrobná pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence a jejich vydávání.

(2)

Ustanovení čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 stanoví, že v případech, kdy množství, na něž se vztahují žádosti o licenci, překračují množství dostupná pro kvótové období, se na množství, na něž se vztahuje každá žádost o licenci, stanoví přídělový koeficient. Žádosti o dovozní licence podané podle článku 3 nařízení (ES) č. 620/2009 mezi 1. a 7. srpnem 2010 překračují dostupná množství. Proto by měla být určena míra, do které mohou být vydány dovozní licence, a stanoven přídělový koeficient,

19.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/22

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 687/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin platebními agenturami nebo intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (2), uvádí, že pokud je nabídka přijatelná, je hospodářský subjekt co nejdříve informován o časovém rozvrhu dodávky. Za tímto účelem čl. 2 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení stanoví, že pokud jde o obiloviny jiné než kukuřice, musí se poslední dodávka do intervenčního centra, kterému je nabídka určena, uskutečnit nejpozději do konce čtvrtého měsíce po měsíci, ve kterém byla nabídka obdržena, avšak nejpozději do 31. července v případě Finska.

(2)

Nařízení (ES) č. 687/2008 v čl. 6 odst. 6 stanoví, že poslední převzetí se musí uskutečnit nejpozději do konce druhého měsíce po poslední dodávce podle čl. 2 odst. 4 prvního pododstavce, pokud jde o obiloviny jiné než kukuřice, avšak nejpozději do 31. srpna v případě Finska.

(3)

Nařízení (ES) č. 687/2008 v čl. 7 odst. 1 stanoví lhůtu dvaceti pracovních dnů od sestavení reprezentativního vzorku k provedení analýzy fyzikálních a technologických vlastností.

(4)

Sklizeň obilovin dosáhla ve Finsku v hospodářském roce 2009/10 rekordní úrovně 4,3 milionu tun, z toho 2,2 milionu tun ječmene. S ohledem na situaci na trhu obilovin ve Finsku, kterou charakterizuje relativně nízká úroveň produkčních cen, která je nižší než úroveň intervenčních cen, byla ve Finsku během hospodářského roku 2009/10 nabídnuta k intervenci významná množství: přibližně 823 000 tun, z toho 796 000 tun ječmene a 27 000 tun pšenice obecné. Od počátku intervenčního období poslední disponibilní statistiky sestavené dne 1. července 2010 konstatují celkové množství obilovin převzatých k intervenci ve výši přibližně 573 000 tun, z toho 566 000 tun ječmene a 7 000 tun pšenice obecné. Zůstává tak nezanedbatelné množství nabídek k intervenci, které ještě musí být dodány a analyzovány s cílem jejich převzetí k intervenci.

(5)

Ke dni 24. června 2010 informovalo Finsko útvary Komise, že si hledání dodatečných skladovacích kapacit, jimiž by se čelilo bohaté nabídce obilovin, vyžádalo dost času a způsobilo určité zpoždění. V důsledku toho finské orgány pro hospodářský rok 2009/10 požadují odložení lhůt pro dodávku obilovin na 30. září 2010 a jejich převzetí na 31. října 2010, jakož i prodloužení lhůty k provedení analýz jakosti.

(6)

S ohledem na uvedené okolnosti a s cílem umožnit odpovídající převzetí obilovin nabídnutých v rámci hospodářského roku 2009/10 se jeví jako odůvodněné vyhovět žádosti Finska a přijmout – odchylkou od nařízení (ES) č. 687/2008 – prodloužení období dodávek, lhůty k provedení analýz jakosti, jakož i období k převzetí produktů, které jsou v rámci tohoto hospodářského roku nabídnuty k intervenci.

(7)

Pro nabídky podané ve Finsku v rámci hospodářského roku 2009/10 je třeba stanovit použití opatření stanovených tímto rozhodnutím.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

19.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/24

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdrželo Spojené království v červenci 2006 od společnosti Bionext sprl žádost o zařazení účinné látky Candida oleophila kmen O do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím Komise 2007/380/ES (2) bylo potvrzeno, že dokumentace je úplná a v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III uvedené směrnice.

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdrželo Nizozemsko v září 2004 od společnosti Koppert Beheer BV žádost o zařazení účinné látky jodid draselný do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím Komise 2005/751/ES (3) bylo potvrzeno, že dokumentace je úplná a v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III uvedené směrnice.

(3)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdrželo Nizozemsko v září 2004 od společnosti Koppert Beheer BV žádost o zařazení účinné látky thiokyanatan draselný do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím Komise 2005/751/ES bylo potvrzeno, že dokumentace je úplná a v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III uvedené směrnice.

(4)

Potvrzení úplnosti dokumentací bylo nezbytné k tomu, aby mohlo být provedeno jejich podrobné prozkoumání a aby bylo členským státům umožněno udělit až na dobu tří let dočasná povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující dotyčné účinné látky při dodržení podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 směrnice 91/414/EHS, a zejména podmínky týkající se podrobného hodnocení účinných látek a přípravků na ochranu rostlin s ohledem na požadavky stanovené v uvedené směrnici.

(5)

Účinky těchto účinných látek na lidské zdraví a na životní prostředí byly posouzeny v souladu s čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navržená žadateli. Členské státy zpravodajové předložily Komisi příslušné návrhy hodnotících zpráv dne 5. února 2008 (Candida oleophila kmen O) a 27. července 2007 (jodid draselný a thiokyanatan draselný).

(6)

Po předložení návrhů hodnotících zpráv členskými státy zpravodaji se dospělo k názoru, že je nutné si od žadatelů vyžádat další informace a nechat členské státy zpravodaje tyto informace prozkoumat a předložit jejich posouzení. Proto zkoumání dokumentací dosud probíhá a hodnocení nebude možné dokončit v časovém rámci stanoveném směrnicí 91/414/EHS.

(7)

Vzhledem k tomu, že při hodnocení dosud nebyl zjištěn žádný důvod k bezprostředním obavám, členským státům by měla být v souladu s článkem 8 směrnice 91/414/EHS dána možnost prodloužit dočasná povolení udělená pro přípravky na ochranu rostlin obsahující dotyčné účinné látky o dobu 24 měsíců, aby tak mohlo pokračovat zkoumání dokumentací. Očekává se, že hodnocení a proces rozhodování o možném zařazení Candida oleophila kmen O, jodidu draselného a thiokyanatanu draselného do přílohy I uvedené směrnice budou dokončeny do 24 měsíců.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

19.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 218/26

(1)

Nařízení (ES) č. 669/2009 stanoví pravidla týkající se zesílených úředních kontrol dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu včetně fyzických kontrol, jež mají být prováděny v určených místech vstupu do Evropské unie. Stanoví také minimální požadavky na taková místa vstupu a ukládá členským státům, aby zpřístupnily seznam těchto míst vstupu na internetu.

(2)

V čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 669/2009 se stanoví, že na žádost členského státu může Komise příslušným orgánům určitých určených míst vstupu, které pracují za specifických zeměpisných omezení, povolit provádění fyzických kontrol v prostorách provozovatele krmivářského a potravinářského podniku, pokud jsou splněny určité podmínky.

(3)

Ve svém dopise ze dne 18. prosince 2009 poukázala Malta na specifickou zeměpisnou situaci určeného místa vstupu – přístavu Floriana –, poměrně nízký objem dovozu produktů jiného než živočišného původu ze třetích zemí a také na malou rozlohu a blízkost ostrovů tvořících její území a požádala Komisi, aby příslušným orgánům zmíněného místa vstupu povolila provádění požadovaných fyzických kontrol v prostorách určitých provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků.

(4)

Ve svém dopise ze dne 28. února 2010 a následné korespondenci se Malta Komisi zaručila, že provádění fyzických kontrol bude schváleno pouze v prostorách provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků, které splňují minimální požadavky na určená místa vstupu stanovené v nařízení (ES) č. 669/2009, že úroveň zdrojů přidělených příslušným orgánům přístavu Floriana bude taková, že kontrolní činnosti prováděné v tomto určeném místě vstupu nebudou narušeny nebo nepříznivě ovlivněny prováděním fyzických kontrol mimo jeho prostory a že zásilky vybrané k fyzickým kontrolám v prostorách provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků budou pod stálým dohledem příslušných orgánů přístavu Floriana od okamžiku příchodu zásilek do místa vstupu a že s nimi během všech kontrol nebude možné žádným způsobem manipulovat.

(5)

S ohledem na specifická zeměpisná omezení určeného místa vstupu – přístavu Floriana – a na potvrzení ze strany Malty, že dodrží podmínky stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 669/2009, je proto vhodné povolit provádění fyzických kontrol v prostorách určitých provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků, které byly k těmto kontrolám schváleny Maltou.

(6)

Aby bylo povolení podle tohoto rozhodnutí dostatečným způsobem zveřejněno, je vhodné seznam prostor provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků, které byly schváleny v souladu s nařízením (ES) č. 669/2009 k fyzickým kontrolám, zpřístupnit na národní internetové adrese zřízené podle článku 5 zmíněného nařízení,