ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2010.204.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 204

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 53
5. srpna 2010


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě ( 1 )

1

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

ROZHODNUTÍ

5.8.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 204/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 661/2010/EU

ze dne 7. července 2010

o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě

(přepracování)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské Unie, a zejména na článek 172 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Vzhledem k novým změnám by mělo být uvedené rozhodnutí z důvodu přehlednosti přepracováno.

(2)

Vytvoření a rozvoj transevropských sítí přispívá k dosažení důležitých cílů Unie, jako je řádné fungování vnitřního trhu a upevnění hospodářské a sociální soudržnosti.

(3)

Vytvoření a rozvoj transevropských dopravních sítí na celém území Unie má také specifické cíle v zajištění udržitelné mobility osob a zboží za nejlepších možných podmínek sociálních, environmentálních a bezpečnostních a v integraci všech druhů dopravy se zřetelem k jejich komparativním výhodám. Transevropská síť může vést k vytvoření pracovních míst.

(4)

Nárůst dopravy, zejména z důvodu narůstajícího podílu těžkých nákladních vozidel, vedl v mezinárodních dopravních koridorech k přetížení a vzniku míst s nedostatečnou propustností. Pro zajištění mezinárodní mobility zboží a cestujících je proto nutné kapacitu transevropské sítě optimalizovat.

(5)

Vnitrozemská vodní a námořní doprava na krátké vzdálenosti může mimo jiné snížit přetížení pozemních dopravních cest.

(6)

Integrace sítí na evropské úrovni se může uskutečnit pouze postupně propojením jednotlivých druhů dopravy za účelem lepšího využití předností každého z nich.

(7)

Předpokladem integrace různých druhů dopravy v multimodální síti jsou bod propojení jako námořní přístavy, vnitrozemské přístavy a intermodální terminály.

(8)

Jelikož cílů zamýšleného kroku, a to zejména stanovení hlavních rysů a priorit v oblasti transevropských dopravních sítí, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich vzhledem k nutnosti tyto cíle koordinovat může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(9)

Je nezbytné stanovit, které projekty společného zájmu odpovídají těmto cílům a takto určeným prioritám. Mělo by být přihlédnuto pouze k projektům, které jsou potenciálně ekonomicky životaschopné.

(10)

Existuje potřeba prohlásit prioritní projekty za projekty evropského zájmu, soustředit na tyto projekty financování Unie a zavést mechanismy na podporu koordinace mezi členskými státy s cílem usnadnit splnění projektů v plánovaném termínu.

(11)

V souladu s článkem 170 Smlouvy o fungování Evropské unie má politika transevropské sítě přispět k posílení hospodářské a sociální soudržnosti v rámci Unie. Za tímto účelem je nutné usilovat o co největší soulad hlavních směrů Unie pro transevropskou dopravní síť a programování příslušných finančních nástrojů, které jsou k dispozici na úrovni Unie.

(12)

Následné hodnocení prioritních projektů by mělo usnadnit budoucí přezkoumání hlavních směrů a seznamu prioritních projektů a mělo by pomoci zlepšit metody předběžného hodnocení používané členskými státy.

(13)

Povolení pro některé veřejné a soukromé projekty, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, by měla být udělena až poté, co byly v souladu se stávajícími právními předpisy Unie posouzeny jejich možné vlivy.

(14)

V souladu s článkem 11 Smlouvy o fungování Evropské unie by měly být požadavky na ochranu životního prostředí začleněny do vymezení a provádění politiky Unie v oblasti transevropských sítí. To vyžaduje přednostní podporu infrastruktury pro druhy dopravy, které způsobují menší škody na životním prostředí, jmenovitě železniční dopravu, pobřežní plavbu a vnitrozemskou vodní dopravu.

(15)

Posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (5) bude v budoucnosti prováděno pro všechny plány a programy vedoucí k projektům společného zájmu. Financování dopravní infrastruktury by mělo být podmíněno i dodržením právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, zejména směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (6), směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) (8).

(16)

V rámci obecného cíle, kterým je zajištění udržitelné mobility osob a zboží, by měly být zavedeny mechanismy na podporu rozvoje námořních dálnic mezi členskými státy, které by snížily přetížení silnic nebo zlepšily přístup k okrajovým a ostrovním regionům a státům. Zavedení takových mechanismů, podporovaných mimo jiné zadávacími řízeními, by mělo být průhledné a přizpůsobené potřebám, aniž by tím byly dotčeny pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo veřejných zakázek.

(17)

Užší koordinace mezi státy, které jsou zapojeny do projektů stejné trasy, může být nezbytná pro zlepšení návratnosti investic a jejich časového sladění investic a finančního zajištění.

(18)

Komise by měla předkládat každé dva roky zprávu o provádění tohoto rozhodnutí a do roku 2010 vypracovat zprávu o pokroku při provádění prioritních projektů a případně navrhnout změny seznamu prioritních projektů.

(19)

Výbor by měl být zplnomocněný zejména k tomu, aby byl nápomocen Komisi při přezkoumávání provádění a vývoje hlavních směrů stanovených tímto rozhodnutím.

(20)

Z důvodu přehlednosti by příloha I rozhodnutí č. 1692/96/ES měla být nahrazena novou přílohou obsahující mapy týkající se všech členských států. Tím by se zajistilo, že mapy obsažené v uvedeném rozhodnutí naposledy pozměněném nařízením (ES) č. 1791/2006 (9) budou doplněny o mapy obsažené v aktu o přistoupení z roku 2003. Kromě toho je pro všechny členské státy termínem tohoto plánu rok 2020,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

ČÁST I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Předmět

1.   Účelem tohoto rozhodnutí je vytvoření hlavních směrů, které budou zahrnovat cíle, priority a hlavní rysy navrhovaných opatření v oblasti transevropské dopravní sítě. Tyto hlavní směry stanoví projekty společného zájmu, jejichž provádění by mělo přispět k rozvoji sítě v Unii.

2.   Hlavní směry uvedené v odstavci 1 představují obecný referenční rámec, kterým mají být členské státy a případně Unie podpořeny při provádění projektů společného zájmu zaměřených na zajištění soudržnosti, propojení a interoperability transevropské dopravní sítě a na přístup k této síti. Tyto hlavní směry jsou rovněž určeny k usnadnění zapojení soukromého sektoru.

3.   Základní požadavky ohledně interoperability transevropské dopravní sítě, telematiky dopravy a vedlejších služeb jsou vymezeny v souladu se Smlouvami ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (10) a odděleně od tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Cíle

1.   Transevropská dopravní síť se vytvoří postupně do roku 2020 integrací sítí pozemní, námořní a letecké dopravní infrastruktury v rámci Unie v souladu se schématy vyznačenými na mapách v příloze I nebo se specifikacemi obsaženými v příloze II.

2.   Síť musí

a)

zajišťovat udržitelnou mobilitu osob a zboží v oblasti bez vnitřních hranic za nejlepších možných sociálních a bezpečnostních podmínek a současně přispívat k dosahování cílů Unie, zejména pokud jde o životní prostředí a hospodářskou soutěž, a dále upevňovat hospodářskou a sociální soudržnost;

b)

nabízet uživatelům vysoce kvalitní infrastrukturu za ekonomicky přijatelných podmínek;

c)

zahrnovat všechny druhy dopravy, s přihlédnutím k jejich komparativním výhodám;

d)

umožňovat optimální využití stávajících kapacit;

e)

být pokud možno interoperabilní v rámci jednotlivých druhů dopravy a podporovat intermodalitu mezi různými druhy dopravy;

f)

být pokud možno ekonomicky životaschopná;

g)

pokrývat celé území členských států, aby se usnadnil přístup obecně, propojily se ostrovní, uzavřené a okrajové regiony s centrálními regiony a propojily se vzájemně bez míst s nedostatečnou propustností velké aglomerace a regiony Unie;

h)

umožňovat napojení na sítě států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), zemí střední a východní Evropy a středomořských zemí a současně podporovat interoperabilitu a přístup k těmto sítím, pokud se to ukáže být v zájmu Unie.

Článek 3

Rozsah sítě

1.   Transevropská síť zahrnuje dopravní infrastrukturu, systémy řízení dopravy a lokalizační a navigační systémy.

2.   Dopravní infrastruktura zahrnuje sítě silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, námořní dálnice, námořní a vnitrozemské přístavy, letiště a jiné body propojení mezi jednotlivými dopravními sítěmi.

3.   Systémy řízení dopravy a lokalizační a navigační systémy zahrnují technické, informační a telekomunikační systémy nezbytné k zajištění harmonického provozu sítě a efektivního řízení dopravy.

Článek 4

Hlavní rysy opatření

Hlavní rysy činnosti Unie se týkají:

a)

vytváření a revize schémat sítě;

b)

určování projektů společného zájmu;

c)

úpravy stávající sítě;

d)

podpory interoperability sítí;

e)

optimální kombinace druhů dopravy, mezi jiným vytvářením uzlů propojení, které by v případě zboží měly být umístěny pokud možno mimo městská centra, aby se umožnil efektivní intermodální provoz;

f)

sledování soudržnosti a doplňkovosti finančních opatření v souladu s pravidly pro jednotlivé finanční nástroje;

g)

výzkumu a vývoje;

h)

spolupráce se třetími zeměmi účastnícími se na rozvoji sítě a uzavření odpovídajících dohod s nimi;

i)

pobídek pro členské státy a mezinárodní organizace, aby rozvíjely cíle sledované Unií;

j)

podpory nepřetržité spolupráce mezi dotčenými stranami;

k)

jakýchkoli jiných opatření, která se ukáží jako nezbytná pro dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 2.

Článek 5

Priority

Přednost mají se zřetelem k cílům uvedeným v čl. 2 odst. 2 a hlavním rysům opatření uvedeným v článku 4:

a)

vytvoření a rozvoj hlavních spojení a propojení potřebných k odstranění míst s nedostatečnou propustností, k doplnění chybějících úseků a k dokončení hlavních tras, zejména jejich přeshraničních úseků, k překonání přírodních překážek a ke zlepšení interoperability hlavních tras;

b)

vytvoření a rozvoj infrastruktury, která podporuje propojení vnitrostátních sítí pro usnadnění spojení ostrovů nebo oblastí podobných ostrovům a uzavřených, okrajových a nejvzdálenějších regionů na jedné straně a centrálních regionů Unie na straně druhé, zejména v zájmu snížení vysokých přepravních nákladů těchto oblastí;

c)

nutná opatření pro postupné dosažení interoperabilní železniční sítě, pokud možno včetně tras přizpůsobených nákladní dopravě;

d)

nutná opatření na podporu námořní dopravy, pobřežní plavby a vnitrozemské vodní dopravy;

e)

nutná opatření pro integraci železniční a letecké dopravy, zejména ve všech vhodných případech prostřednictvím železničního přístupu k letištím a nezbytné infrastruktury a zařízení;

f)

optimalizace kapacity a účinnosti stávající a nové infrastruktury, podpora intermodality a zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti sítě zřizováním a zlepšováním intermodálních terminálů a jejich přístupové infrastruktury nebo rozvojem inteligentních systémů;

g)

integrace hledisek bezpečnosti a životního prostředí do projektování a realizace transevropské dopravní sítě;

h)

rozvoj udržitelné mobility osob a zboží v souladu s cíli Unie pro udržitelný rozvoj.

Článek 6

Sítě třetích zemí

Podpora Unie projektům společného zájmu a propojení a interoperabilitě sítí za účelem zajištění slučitelnosti sítí třetích zemí s transevropskou dopravní sítí se stanoví pro jednotlivé případy odpovídajícími postupy podle Smluv.

Článek 7

Projekty společného zájmu

1.   Projekty společného zájmu tvoří společný cíl, jehož dosažení závisí na jejich stupni zralosti a na dostupnosti finančních zdrojů, aniž je tím předjímán finanční závazek členského státu nebo Unie.

2.   V souladu s pravidly Smluv, zejména pokud jde o hospodářskou soutěž, se za projekt společného zájmu považuje každý projekt, který

a)

sleduje cíle stanovené v čl. 2 odst. 2;

b)

týká se sítě uvedené v čl. 3 odst. 1;

c)

odpovídá jedné nebo více prioritám stanoveným v článku 5; a

d)

je na základě sociálně-ekonomického rozboru nákladů a zisku potenciálně ekonomicky životaschopný.

3.   Projekty se musí vztahovat k některé součásti sítě popsané v článcích 9 až 18, a zejména:

a)

se musí týkat tras stanovených na mapách v příloze I nebo

b)

musí odpovídat specifikacím nebo kritériím uvedeným v příloze II.

4.   Členské státy přijmou všechna opatření, která považují za nezbytná, v rámci zásad stanovených v čl. 1 odst. 2.

Článek 8

Ochrana životního prostředí

1.   Při přípravě a uskutečňování projektů musí členské státy zohlednit ochranu životního prostředí tím, že provádějí podle směrnice 85/337/EHS posuzování vlivů zamýšlených projektů společného zájmu na životní prostředí a uplatňují směrnice 92/43/EHS a 2009/147/ES.

Od 21. července 2004 provádějí členské státy u plánů a programů vedoucích k těmto projektům, zejména pokud se týkají nových tras nebo rozvoje jiné důležité uzlové infrastruktury, posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2001/42/ES.

Členské státy berou výsledky tohoto posuzování vlivů na životní prostředí v úvahu při přípravě dotčených plánů a programů v souladu s článkem 8 směrnice 2001/42/ES.

2.   Do 21. července 2004 Komise po dohodě s členskými státy vyvine vhodné metody provádění strategického posuzování vlivů na životní prostředí, mimo jiné v zájmu zajištění vhodné koordinace, předcházení duplicitě prací a zjednodušení a zrychlení plánovacích procesů u přeshraničních projektů a koridorů.

K výsledkům této práce a posuzování vlivů projektů transevropských sítí na životní prostředí, které provedou členské státy podle směrnice 2001/42/ES, přihlédne Komise ve své zprávě o hlavních směrech a v případných souvisejících legislativních návrzích na revizi hlavních směrů podle článku 22 tohoto rozhodnutí.

ČÁST 2

SILNIČNÍ SÍŤ

Článek 9

Charakteristiky

1.   Transevropská silniční síť zahrnuje dálnice a silnice vysoké kvality, ať stávající, nové nebo které se mají upravit, jež

a)

hrají důležitou úlohu v dálkové přepravě;

b)

jsou obchvaty hlavních městských center na trasách stanovených sítí;

c)

zajišťují propojení s jinými druhy dopravy nebo

d)

spojují uzavřené a okrajové regiony s centrálními regiony Unie.

2.   Síť zaručuje uživatelům vysokou, jednotnou a nepřetržitou úroveň služeb, pohodlí a bezpečnosti.

3.   Síť zahrnuje rovněž infrastrukturu pro řízení dopravy, informování uživatelů, řešení nehod a mimořádných situací a elektronický výběr mýta, přičemž je tato infrastruktura založena na aktivní spolupráci mezi systémy řízení dopravy na evropské, celostátní a regionální úrovni a poskytovateli informačních služeb o cestování a dopravním provozu a služeb s přidanou hodnotou, což zajistí nutnou doplňkovost s aplikacemi, jejichž využití je umožněno v rámci programu transevropských telekomunikačních sítí.

ČÁST 3

ŽELEZNIČNÍ SÍŤ

Článek 10

Charakteristiky

1.   Železniční síť zahrnuje vysokorychlostní železniční síť a konvenční železniční síť.

2.   Vysokorychlostní železniční síť, bez ohledu na to, zda využívá stávající nebo novou technologii, zahrnuje:

a)

tratě zvlášť postavené pro vysoké rychlosti, vybavené pro rychlosti obvykle se rovnající nebo přesahující 250 km/h;

b)

zvlášť modernizované vysokorychlostní tratě, vybavené pro rychlosti řádově 200 km/hod;

c)

zvlášť modernizované vysokorychlostní tratě nebo tratě zvlášť postavené pro vysoké rychlosti a propojené s vysokorychlostní železniční tratí, které mají v důsledku topografických, environmentálních, profilových nebo urbanistických omezení zvláštní rysy a u kterých je nutno v jednotlivých případech upravit rychlost.

Tato síť zahrnuje tratě uvedené v části 3 přílohy I. Základní požadavky a technické specifikace pro interoperabilitu platné pro vysokorychlostní železniční tratě používající stávající technologii jsou definovány v souladu se směrnicí Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému (11). Členské státy předem vyrozumí Komisi o otevření každé vysokorychlostní tratě a o technických charakteristikách tratě.

3.   Konvenční železniční síť zahrnuje tratě pro konvenční osobní a nákladní železniční dopravu, včetně železničních úseků transevropské sítě kombinované dopravy uvedené v článku 15, přístupová spojení s námořními a vnitrozemskými přístavy společného zájmu a nákladními terminály, které jsou otevřeny pro všechny provozovatele. Základní požadavky a technické specifikace pro interoperabilitu platné pro konvenční železniční tratě jsou definovány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému (12).

4.   Železniční síť zahrnuje infrastrukturu a zařízení umožňující integraci železničních a silničních služeb a v případě potřeby námořních služeb a služeb letecké dopravy. V tomto ohledu se zvláštní pozornost věnuje propojení regionálních letišť se sítí.

5.   Železniční síť plní nejméně jednu z těchto funkcí:

a)

hraje důležitou úlohu při dálkové přepravě cestujících;

b)

umožňuje případné propojení s letišti;

c)

umožňuje přístup k regionálním a místním železničním sítím;

d)

usnadňuje nákladní přepravu pomocí určování a rozvoje dálkových trs, které jsou určeny pro nákladní přepravu, nebo tras, na kterých je nákladní přeprava upřednostněna;

e)

hraje důležitou roli v kombinované dopravě;

f)

umožňuje prostřednictvím přístavů společného zájmu propojení s pobřežní plavbou a vnitrozemskými vodními cestami.

6.   Díky své provázanosti a postupnému uplatňování interoperability, zejména prostřednictvím technické harmonizace a harmonizovaného řídícího a kontrolního systému ERTMS, jež jsou doporučeny pro evropskou železniční síť, nabízí železniční síť uživatelům vysokou úroveň kvality a bezpečnosti. Proto Komise po konzultaci s členskými státy stanoví plán využití, který je koordinován s vnitrostátními plány.

ČÁST 4

SÍŤ VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTA VNITROZEMSKÉ PŘÍSTAVY

Článek 11

Charakteristiky

1.   Transevropská síť vnitrozemských vodních cest zahrnuje řeky, kanály a různé odbočky a vzájemná spojení. Poskytuje zejména možnost propojení mezi průmyslovými regiony a velkými aglomeracemi a jejich spojení s přístavy.

2.   Vnitrozemské vodní cesty, které jsou součástí sítě, musí odpovídat minimálním technickým požadavkům pro třídu IV vodních cest, tj. umožňovat průjezd plavidla nebo tlačného soulodí o délce 80 až 85 m a šířce 9,5 m. Jestliže je vnitrozemská vodní cesta, která je součástí sítě, modernizována nebo nově stavěna, měly by technické specifikace odpovídat alespoň třídě IV, umožňovat pozdější dosažení třídy Va/Vb a dostatečně zohledňovat možnost průjezdu plavidel pro kombinovanou dopravu. Třída Va umožňuje průjezd plavidla nebo tlačného soulodí o délce 110 m a šířce 11,40 m a třída Vb umožňuje průjezd tlačného soulodí o dílce 172 až 185 m a šířce 11,40 m.

3.   Vnitrozemské přístavy jsou součástí sítě, zejména jako body propojení mezi vodními cestami uvedenými v odstavci 2 a v článku 15 a jinými druhy dopravy.

4.   Síť zahrnuje vnitrozemské přístavy:

a)

otevřené obchodní dopravě,

b)

umístěné na síti vnitrozemských vodních cest vyznačené na schématu v oddílu 4 přílohy I,

c)

propojené s ostatními transevropskými trasami podle přílohy I a

d)

vybavené překládacím zařízením pro intermodální dopravu nebo s ročním objemem nákladní dopravy nejméně 500 000 tun.

Vnitrozemské přístavy uvedené v písm. d) jsou vyznačeny v příloze I.

5.   Síť rovněž zahrnuje infrastrukturu řízení provozu. To vyžaduje zejména zavedení interoperabilního inteligentního přepravního a dopravního systému označovaného jako „Říční informační služby“, který má optimalizovat stávající kapacitu a bezpečnost sítě vnitrozemských vodních cest a zlepšit interoperabilitu s jinými druhy dopravy.

ČÁST 5

NÁMOŘNÍ PŘÍSTAVY

Článek 12

Charakteristiky

1.   Námořní přístavy umožňují rozvoj námořní dopravy a tvoří výchozí bod pro námořní spojení na ostrovy a body propojení mezi námořní dopravou a jinými druhy dopravy. Poskytují zařízení a služby dopravcům. Jejich infrastruktura nabízí široký rozsah služeb pro přepravu cestujících a zboží, včetně přepravy trajekty a dopravy na krátké a dlouhé vzdálenosti, včetně pobřežní plavby uvnitř Unie a mezi Unií a třetími zeměmi.

2.   Námořní přístavy zahrnuté do transevropské dopravní sítě odpovídají jedné z kategorií A, B nebo C, definovaných takto:

A

:

mezinárodní námořní přístavy: přístavy s celkovým ročním objemem přepravy nejméně 1,5 milionu tun nákladu nebo 200 000 cestujících, které jsou, není-li to nemožné, spojeny s pozemními prvky transevropské dopravní sítě, a mají proto důležitou úlohu v mezinárodní námořní dopravě;

B

:

námořní přístavy Unie nespadající do kategorie A: tyto přístavy mají celkový roční objem přepravy nejméně 0,5 milionu tun nákladu nebo od 100 000 do 199 999 cestujících a jsou spojeny, není-li to nemožné, s pozemními prvky transevropské dopravní sítě a jsou vybaveny nezbytným překládacím zařízením pro námořní dopravu na krátké vzdálenosti;

C

:

regionální námořní přístavy: tyto přístavy nesplňují kritéria kategorií A a B, ale jsou umístěny v ostrovních, okrajových nebo nejvzdálenějších regionech, které propojují námořními vodními cestami a/nebo je spojují s centrálními regiony Unie.

Námořní přístavy kategorie A jsou na základě nejaktuálnějších údajů o přístavech vyznačeny na informativních mapách ve schématech uvedených v oddílu 5 přílohy I.

3.   Kromě kritérií stanovených v článku 7 musí projekty námořních přístavů společného zájmu vztahující se k námořním přístavům zahrnutým do sítě transevropských námořních přístavů splňovat kritéria a specifikace uvedené v příloze II.

Článek 13

Námořní dálnice

1.   Transevropská síť námořních dálnic má soustředit toky nákladní dopravy na námořní logistické trasy tak, aby se zlepšila stávající námořní spojení, která jsou životaschopná, pravidelná a často využívaná, nebo aby se vytvořila taková nová spojení pro přepravu zboží mezi členskými státy, a tím se snížilo přetížení silnic nebo se zlepšila dostupnost okrajových a ostrovních regionů a států. Námořní dálnice by neměly vylučovat kombinovanou přepravu osob a zboží za předpokladu, že nákladní doprava bude převažovat.

2.   Transevropská síť námořních dálnic se skládá ze zařízení a infrastruktury pro nejméně dva přístavy ve dvou různých členských státech. Zařízení a infrastruktura zahrnují nejméně v jednom členském státě prvky, jako je zařízení přístavu, elektronické logistické systémy řízení, bezpečnost, ochranu, správní a celní řízení a infrastrukturu pro přímý přístup z moře a ze země, včetně způsobů pro zajištění celoroční splavnosti, zejména pomocí dostupných vlečných zařízení a zabezpečení zimního přístupu ledoborci.

3.   Součástí transevropské sítě námořních dálnic jsou vodní cesty nebo kanály určené v části 4 přílohy I, které spojují dvě evropské námořní dálnice nebo dva jejich úseky a značně přispívají ke zkrácení námořních tras, zvýšení efektivnosti a úsporám času přepravy.

4.   Projekty společného zájmu transevropské sítě námořních dálnic navrhují nejméně dva členské státy a jsou přizpůsobeny skutečným potřebám. Navrhované projekty obecně zahrnují státní i soukromý sektor v souladu s postupy, které, dříve než lze pomoc poskytnutou ze státních rozpočtů v případě potřeby doplnit o pomoc ze strany Unie, stanoví zadávací řízení v jedné z těchto podob:

a)

veřejná výzva k podávání návrhů organizovaná společně dotčenými členskými státy za účelem zřízení nových spojení z přístavu kategorie A podle definice v čl. 12 odst. 2, který je předem vybrán v rámci námořní oblasti, podle projektu č. 21 uvedeného v příloze III;

b)

pokud je poloha přístavů srovnatelná, veřejná výzva k podávání návrhů organizovaná společně dotčenými členskými státy a určená sdružením, ve kterých jsou zastoupeny alespoň přepravní společnosti a přístavy, které se nacházejí v jedné z námořních oblastí podle projektu č. 21 uvedeného v příloze III.

5.   Projekty společného zájmu v transevropské síti námořních dálnic

a)

se zaměřují na zařízení a infrastrukturu, které tvoří síť námořních dálnic;

b)

aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, mohou zahrnovat podporu na zahájení činnosti, pokud je v důsledku zadávacího řízení podle odstavce 4 státní podpora považována za nutnou pro finanční životaschopnost projektu; podpora na zahájení činnosti je omezena na dva roky a poskytuje se pouze na podporu řádně odůvodněných kapitálových nákladů; podpora nesmí přesáhnout nejnižší odhadovanou částku nutnou k zahájení daných spojení; podpora nesmí vést k narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích v rozporu se společným zájmem;

c)

mohou rovněž zahrnovat činnosti, které mají širší přínosy a nesouvisejí s konkrétními přístavy, například zpřístupnění zařízení pro rozbíjení ledu a bagrování lodí nebo informačních systémů včetně systémů řízení dopravy a systémů elektronických hlášení.

6.   Projekty společného zájmu transevropské sítě námořních dálnic se předkládají Komisi ke schválení.

7.   Komise do tří let předloží výboru uvedenému v čl. 21 odst. 1 počáteční seznam konkrétních projektů společného zájmu. Tímto upřesní koncepci námořních dálnic.

Tento seznam bude rovněž předán Evropskému parlamentu.

ČÁST 6

LETIŠTĚ

Článek 14

Charakteristiky

1.   Transevropská síť letišť zahrnuje letiště na území Unie, která jsou otevřena komerční letecké přepravě a splňují kritéria stanovená v části 6 přílohy II. Tato letiště jsou klasifikována odlišně podle rozsahu a typu přepravy, kterou odbavují, a podle své funkce v rámci sítě. Umožňují rozvoj leteckých spojů a propojení letecké dopravy a jiných druhů dopravy.

2.   Mezinárodní spojovací body a spojovací body Unie tvoří jádro transevropské sítě letišť. Spojení mezi Unií a ostatními zeměmi světa se uskutečňuje převážně prostřednictvím mezinárodních spojovacích bodů. Spojovací body Unie zajišťují v zásadě spojení uvnitř Unie, přičemž přeprava mimo Unii dosud představuje menší část jejich činnosti. Regionální spojovací body a přístupové body usnadňují přístup k jádru sítě nebo přispívají k dopravnímu otevření ostrovních nebo okrajových regionů.

3.   Mezinárodní spojovací body a spojovací body Unie se případně postupně napojí na vysokorychlostní trati železniční sítě. Síť zahrnuje infrastruktury a zařízení, které umožňují integraci leteckých, železničních a případně i námořních dopravních služeb.

ČÁST 7

SÍŤ KOMBINOVANÉ DOPRAVY

Článek 15

Charakteristiky

Transevropská síť kombinované dopravy zahrnuje

a)

železniční tratě a vnitrozemské vodní cesty vhodné pro kombinovanou dopravu a námořní cesty, které případně v kombinaci s nejkratší možnou počáteční nebo konečnou silniční dopravou umožňují dálkovou přepravu zboží;

b)

intermodální terminály vybavené zařízením umožňujícím překládku mezi železnicí, vnitrozemskými vodními cestami, námořními trasami a silnicemi;

c)

po nezbytnou dobu vhodný vozový park, pokud to charakteristiky dosud nepřizpůsobené infrastruktury vyžadují.

ČÁST 8

ŘÍDICÍ A INFORMAČNÍ SÍŤ NÁMOŘNÍ DOPRAVY

Článek 16

Charakteristiky

Transevropská řídicí a informační síť námořní dopravy zahrnuje:

a)

pobřežní a přístavní systémy řízení dopravy;

b)

lokalizační systémy plavidel;

c)

oznamovací systémy pro plavidla přepravující nebezpečné věci nebo znečisťující látky;

d)

komunikační systémy pro tísňové situace a bezpečnost na moři.

ČÁST 9

ŘÍDICÍ SÍŤ LETECKÉ DOPRAVY

Článek 17

Charakteristiky

Transevropská řídicí síť letecké dopravy zahrnuje vzdušný prostor vyhrazený pro obecné letectví, letové cesty, navigační zařízení, systémy plánování a správy provozu a systém řízení letového provozu (kontrolní střediska, prostředky dohledu a komunikace), které jsou nezbytné pro bezpečné a efektivní letectví v evropském vzdušném prostoru.

ČÁST 10

LOKALIZAČNÍ A NAVIGAČNÍ SÍŤ

Článek 18

Charakteristiky

Transevropská síť lokalizačních a navigačních systémů zahrnuje družicové lokalizační a navigační systémy a systémy, které budou vymezeny v budoucím evropském radionavigačním plánu. Tyto systémy poskytují spolehlivé a efektivní služby pro stanovení polohy a navigaci, které mohou být využity ve všech druzích dopravy.

ČÁST 11

KOORDINACE MEZI ČLENSKÝMI STÁTY

Článek 19

Evropský koordinátor

1.   Pro usnadnění koordinovaného provádění určitých projektů, zejména přeshraničních projektů nebo úseků přeshraničních projektů zahrnutých mezi projekty, které jsou prohlášeny za projekty evropského zájmu podle článku 25, může Komise po dohodě s dotčenými členskými státy a po konzultaci s Evropským parlamentem jmenovat osobu „evropského koordinátora“.

2.   Evropský koordinátor je vybírán zejména na základě svých zkušeností s evropskými orgány a znalostí, které se týkají financování a sociálně-ekonomického a environmentálního hodnocení významných projektů.

3.   Rozhodnutí Komise o jmenování evropského koordinátora určí způsob, kterým má plnit úkoly podle odstavce 5.

4.   Evropský koordinátor jedná jménem a v zastoupení Komise. Jeho působnost se obvykle týká jednoho projektu, zejména v případě přeshraničního projektu, ale v případě nutnosti může být rozšířena a může se vztahovat na celou významnou osu. Evropský koordinátor vypracuje společně s dotčenými členskými státy pracovní plán své činnosti.

5.   Evropský koordinátor

a)

ve spolupráci s dotčenými členskými státy prosazuje společné metody hodnocení projektů a radí případně navrhovatelům projektů v otázkách financování projektů;

b)

každý rok vypracovává zprávu pro Evropský parlament, Komisi a dotčené členské státy o pokroku dosaženém při provádění jednoho nebo více projektů, za které odpovídá, o novém regulatorním nebo jiném vývoji, který by mohl ovlivnit charakteristiky projektů, a o obtížích a překážkách, které mohou vést ke značnému zpoždění oproti termínům uvedeným v příloze III;

c)

spolu s dotčenými členskými státy konzultuje s regionálními a místními orgány, provozovateli, uživateli dopravy a zástupci občanské společnosti, aby získal úplnější znalost poptávky po dopravních službách, možnostech investičního financování a druhu služeb, které je nutno zabezpečit pro usnadnění přístupu k takovému financování.

6.   Dotčené členské státy spolupracují s evropským koordinátorem a poskytují mu informace nutné k plnění úkolů podle odstavce 5.

7.   Aniž jsou dotčeny platné postupy stanovené právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy, může Komise požadovat stanovisko evropského koordinátora při posuzování žádostí o financování Unie u projektů nebo skupin projektů, za které evropský koordinátor odpovídá.

ČÁST 12

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Vnitrostátní plány a programy

Členské státy poskytují Komisi stručný přehled vnitrostátních plánů a programů, které sestavují pro rozvoj transevropské dopravní sítě, zejména pokud jde o projekty prohlášené za projekty evropského zájmu uvedené v článcích 24 až 27. Po přijetí vnitrostátních plánů a programů je členské státy zašlou Komisi pro informaci.

Článek 21

Výbor pro sledování hlavních směrů a výměnu informací

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro sledování hlavních směrů a výměnu informací (dále jen „výbor“); skládá se ze zástupců členských států a předsedá mu zástupce Komise.

2.   V tomto výboru se uskutečňuje výměna informací o plánech a programech oznámených členskými státy a může být přezkoumána každá otázka vztahující se k rozvoji transevropské dopravní sítě.

Článek 22

Zpráva

Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění hlavních směrů popsaných v tomto rozhodnutí.

Při sestavování této zprávy je Komisi nápomocen výbor.

Ke zprávě budou případně přiloženy legislativní návrhy na revizi hlavních směrů; tyto legislativní návrhy mohou případně zahrnovat změny seznamu prioritních projektů v příloze III nebo dodatky k tomuto seznamu projektů, které jsou v souladu s čl. 23 odst. 1. Revize se zaměří zejména na projekty, které přispívají k územní soudržnosti Unie v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. e).

Článek 23

Prioritní projekty

1.   Prioritní projekty jsou projekty společného zájmu podle článku 7, u kterých posouzení potvrdí, že:

a)

mají odstranit místo s nedostatečnou propustností nebo doplnit chybějící spojení na významné trase transevropské sítě, zejména pokud se jedná o přeshraničními projekty, překonání přírodních překážek nebo projekty s přeshraničním úsekem;

b)

mají takový rozsah, u kterého významně napomůže dlouhodobé plánování na evropské úrovni;

c)

celkově představují potenciální čisté sociálně-ekonomické přínosy a jiné sociálně-ekonomické výhody;

d)

významně zlepšují mobilitu zboží a osob mezi členskými státy, a tím také přispívají k interoperabilitě vnitrostátních sítí;

e)

přispívají k územní soudržnosti Unie integrací sítí nových členských států a zlepšováním spojení s okrajovými a ostrovními regiony;

f)

přispívají k udržitelnému rozvoji dopravy tím, že zlepšují bezpečnost a snižují škody na životním prostředí, které jsou způsobeny dopravou, zejména podporou přesunu druhů dopravy ve prospěch železnice, intermodální dopravy, vnitrozemských vodních cest a námořní dopravy;

g)

prokazují odhodlání dotčených členských států včas provést studie a hodnotící postupy pro dokončení práce v souladu s předem sjednaným datem, na základě vnitrostátních plánů nebo jiného rovnocenného dokumentu týkajícího se daného projektu.

2.   Prioritní projekty, u nichž měly práce začít do roku 2010, jejich úseky a data sjednaná pro dokončení prací podle odst. 1 písm. g) jsou uvedeny v příloze III.

3.   Do roku 2010 Komise vypracuje zprávu o pokroku a případně navrhne změny seznamu prioritních projektů určených v příloze III v souladu s odstavcem 1.

Článek 24

Prohlášení evropského zájmu

Prioritní projekty určené v příloze III jsou prohlášeny za projekty evropského zájmu. Toto prohlášení se provádí výhradně v souladu s postupem stanoveným ve Smlouvách a v právních aktech na nich založených.

Článek 25

Projekty prohlášené za projekty evropského zájmu

1.   Aniž je dotčen právní základ daného finančního nástroje Unie, členské státy:

a)

při předkládání svých projektů v rámci Fondu soudržnosti podle nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti (13) přiřadí náležitou prioritu projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu;

b)

při předkládání svých projektů v rámci rozpočtu pro transevropské sítě v souladu s články 5 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (14), přiřadí náležitou prioritu projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu.

2.   Aniž je dotčen právní základ daného finančního nástroje Unie, Komise:

a)

podporuje členské státy, aby přihlížely k projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu při plánování programů strukturálních fondů, zejména v regionech, na které se vztahuje cíl „Konvergence“, s ohledem na vnitrostátní dopravní plány, které spadají do působnosti stávajících rámců podpory Unie;

b)

zajistí, aby země, které splňují podmínky pro využití nástroje předvstupní pomoci (NPP), přiřazovaly při předkládání svých projektů v rámci tohoto nástroje v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (15), náležitou prioritu projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu.

3.   Při odhadu svých finančních potřeb přiřadí Komise náležitou prioritu projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu.

Článek 26

Zpoždění při dokončení projektů prohlášených za projekty evropského zájmu

1.   V případě značného zpoždění oproti konečnému termínu roku 2010 při zahájení prací na jednom z projektů prohlášených za projekty evropského zájmu požádá Komise dotčené členské státy, aby zpoždění do tří měsíců zdůvodnily. Na základě poskytnuté odpovědi konzultuje Komise všechny dotčené členské státy v zájmu řešení problému, který způsobil zpoždění.

Komise může po konzultaci s výborem a v rámci svého aktivního sledování provádění projektu, který byl prohlášen za projekt evropského zájmu, a s řádným ohledem na zásadu proporcionality rozhodnout o přijetí vhodných opatření. Dotčené členské státy mají před přijetím těchto opatření příležitost se k nim vyjádřit.

Evropský parlament je o každém přijatém opatření neprodleně informován.

Při přijímání těchto opatření bere Komise náležitě v úvahu podíl odpovědnosti každého dotčeného členského státu za zpoždění a zdrží se opatření, která by ovlivnila provádění projektu v členských státech, které nejsou za zpoždění odpovědné.

2.   Pokud není projekt prohlášený za projekt evropského zájmu z větší části dokončen v přiměřené lhůtě po očekávaném datu dokončení uvedeném v příloze III a za zpoždění odpovídají všechny dotčené členské státy, Komise jej přezkoumá postupem podle odstavce 1 s cílem odejmout jeho zařazení jako projektu, který byl prohlášen za projekt evropského zájmu, s využitím přezkumného postupu uvedeného v čl. 22 třetím pododstavci.

Komise vždy přezkoumá projekt po uplynutí lhůty 15 let poté, co byl prohlášen za projekt evropského zájmu ve smyslu tohoto rozhodnutí.

Článek 27

Posuzování sociálně-ekonomických vlivů a vlivů na životní prostředí

1.   Pět let po dokončení projektu prohlášeného za projekt evropského zájmu nebo jednoho z jeho úseků provedou dotčené členské státy posouzení jeho sociálně-ekonomických vlivů a jeho vlivů na životní prostředí, včetně jeho vlivů na obchod a volný pohyb osob a zboží mezi členskými státy, na územní soudržnost a udržitelný rozvoj. O výsledcích tohoto posouzení informují členské státy Komisi.

2.   Pokud projekt prohlášený za projekt evropského zájmu zahrnuje přeshraniční úsek, který je z technického a finančního hlediska nedělitelný, koordinují dotčené členské státy své postupy při posuzování sociálně-ekonomických vlivů projektu a vynaloží veškeré úsilí na provedení mezinárodního přezkumu před vydáním stavebního povolení a ve stávajícím rámci.

3.   Ostatní úseky projektů evropského zájmu členské státy koordinují v jednotlivých případech na dvoustranném nebo mnohostranném základě.

4.   Koordinované akce nebo mezinárodní přezkum podle odstavce 2 se použijí, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z právních předpisů Unie o ochraně životního prostředí, zejména povinnosti týkající se posuzování vlivů na životní prostředí. Dotčené členské státy informují Komisi o zahájení a výsledku takových koordinovaných akcí nebo mezinárodního přezkumu. Komise zahrne tyto informace do zprávy uvedené v čl. 22.

Článek 28

Přeshraniční úseky

V souvislosti s určitými prioritními projekty určí členské státy přeshraniční úseky mezi dvěma členskými státy včetně námořních dálnic na základě kritérií, která stanoví výbor, a oznámí je Komisi.

Půjde zejména o úseky, které jsou z technického a finančního hlediska nedělitelné nebo ke kterým s dotčené členské státy zaváží společně a pro které zavedou společnou strukturu.

Článek 29

Zrušení

Rozhodnutí č. 1692/96/ES se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 30

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 31

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 7. července 2010.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

O. CHASTEL


(1)  Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 147.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2010.

(3)  Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1.

(4)  Viz příloha IV.

(5)  Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

(6)  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.

(7)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(8)  Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

(9)  Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6.

(12)  Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 79.

(14)  Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.


PŘÍLOHA I

SCHÉMATA SÍTÍ ZNÁZORNĚNÁ NA MAPÁCH  (1)

Část 2:   Silniční síť

2.0.

Evropa

2.1.

Belgie

2.2.

Bulharsko

2.3.

Česká republika

2.4.

Dánsko

2.5.

Německo

2.6.

Estonsko

2.7.

Irsko

2.8.

Řecko

2.9.

Španělsko

2.10.

Francie

2.11.

Itálie

2.12.

Kypr

2.13.

Lotyšsko

2.14.

Litva

2.15.

Lucembursko

2.16.

Maďarsko

2.17.

Malta

2.18.

Nizozemsko

2.19.

Rakousko

2.20.

Polsko

2.21.

Portugalsko

2.22.

Rumunsko

2.23.

Slovinsko

2.24.

Slovensko

2.25.

Finsko

2.26.

Švédsko

2.27.

Spojené království

Část 3:   Železniční síť

3.0.

Evropa

3.1.

Belgie

3.2.

Bulharsko

3.3.

Česká republika

3.4.

Dánsko

3.5.

Německo

3.6.

Estonsko

3.7.

Irsko

3.8.

Řecko

3.9.

Španělsko

3.10.

Francie

3.11.

Itálie

3.12.

Lotyšsko

3.13.

Litva

3.14.

Lucembursko

3.15.

Maďarsko

3.16.

Nizozemsko

3.17.

Rakousko

3.18.

Polsko

3.19.

Portugalsko

3.20.

Rumunsko

3.21.

Slovinsko

3.22.

Slovensko

3.23.

Finsko

3.24.

Švédsko

3.25.

Spojené království

Část 4:   Síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemské přístavy

4.0.

Evropa

4.1.

Belgie

4.2.

Nizozemsko

4.3.

Německo

4.4.

Německo/ Rakousko

4.5.

Francie/Itálie

4.6.

Francie

4.7.

Bulharsko

4.8.

Česká republika

4.9.

Litva

4.10.

Maďarsko

4.11.

Polsko

4.12.

Rumunsko

4.13.

Slovensko

Část 5:   Námořní přístavy — Kategorie A

5.0.

Evropa

5.1.

Baltské moře

5.2.

Severní moře

5.3.

Atlantský oceán

5.4.

Středozemní moře — západní část

5.5.

Středozemní moře — východní část

5.6.

Bulharsko/Rumunsko

5.7.

Kypr

5.8.

Malta

Část 6:   Letiště

6.0.

Evropa

6.1.

Belgie / Dánsko / Německo / Lucembursko / Nizozemsko / Rakousko

6.2.

Bulharsko

6.3.

Česká republika

6.4.

Estonsko

6.5.

Irsko/ Spojené království

6.6.

Řecko

6.7.

Španělsko/ Portugalsko

6.8.

Francie

6.9.

Itálie

6.10.

Kypr

6.11.

Lotyšsko

6.12.

Litva

6.13.

Maďarsko

6.14.

Malta

6.15.

Polsko

6.16.

Rumunsko

6.17.

Slovinsko

6.18.

Slovensko

6.19.

Finsko/Švédsko

Část 7:   Síť kombinované dopravy

7.1

A.

Železnice

B.

Železnice, velké měřítko

Pozn.:: Výraz „plánováno“ v legendách k mapám se vztahuje na všechny etapy projektu infrastruktury společného zájmu od prvních studií až po výstavbu. Část

ČÁST 2

SILNIČNÍ SÍŤ

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

ČÁST 3

ŽELEZNIČNÍ SÍŤ

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

ČÁST 4

SÍŤ VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST A VNITROZEMSKÉ PŘÍSTAVY

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

ČÁST 5

NÁMOŘNÍ PŘÍSTAVY — KATEGORIE A

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

ČÁST 6

LETIŠTĚ

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

ČÁST 7

SÍŤ KOMBINOVANÉ DOPRAVY

Image

Image


(1)  Mapy se vztahují k odpovídajícím částem uvedeným ve vlastním textu nebo k příloze II.


PŘÍLOHA II

KRITÉRIA A SPECIFIKACE PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU  (1)

Část 2

:

Silniční síť

Část 3

:

Železniční síť

Část 4

:

Síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemské přístavy

Část 5

:

Námořní přístavy

Část 6

:

Letiště

Část 7

:

Síť kombinované dopravy

Část 8

:

Řídicí a informační síť námořní dopravy

Část 9

:

Řídicí síť letecké dopravy

Část 10

:

Lokalizační a navigační síť

ČÁST 2

SILNIČNÍ SÍŤ

Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za infrastrukturní projekty společného zájmu považují všechny projekty vztahující se ke spojením, které se týkají:

A.

Rozvoje sítě, zejména

rozšíření dálnic nebo modernizace silnic,

výstavby nebo zlepšení obchvatů nebo okružních komunikací,

zvýšení interoperability vnitrostátních sítí.

B.

Rozvoje systémů řízení provozu a informování uživatelů, zejména

vytvoření telematické infrastruktury pro sběr dat o provozu,

rozvoje dopravních informačních a kontrolních center a výměny dat mezi dopravními informačními centry v různých zemích,

vytvoření silničních informačních služeb, zejména systému RDS-TMC (2),

technická interoperabilita telematických infrastruktur.

ČÁST 3

ŽELEZNIČNÍ SÍŤ

Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za infrastrukturní projekty společného zájmu považují všechny projekty vztahující se ke spojením, které se týkají:

interoperability mezi transevropskými železničními systémy,

propojení se sítěmi jiných druhů dopravy.

ČÁST 4

SÍŤ VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST A VNITROZEMSKÉ PŘÍSTAVY

A.   Vnitrozemské přístavy

Projekty společného zájmu se musí vztahovat výlučně k infrastruktuře přístupné každému uživateli na nediskriminačním základě.

Kromě projektů vztahujících se ke spojením a vnitrozemským přístavům uvedeným v příloze I se za projekty společného zájmu považují všechny projekty infrastruktury odpovídající jedné nebo více z těchto kategorií:

1.

přístup k přístavu po vodních cestách;

2.

přístavní infrastruktura je uvnitř přístavního areálu;

3.

ostatní dopravní infrastruktura je uvnitř přístavního areálu;

4.

ostatní dopravní infrastruktura spojující přístav s ostatními prvky transevropské sítě.

Za projekt společného zájmu je považován každý projekt týkající se: výstavby a údržby všech prvků dopravního systému obecně přístupných všem uživatelům uvnitř přístavu a spojení s vnitrostátní nebo mezinárodní dopravní síti. To zahrnuje zejména rozvoj a údržbu areálu pro obchodní a ostatní účely týkající se přístavních činností, výstavbu a údržbu silničních a železničních spojů, výstavbu a údržbu včetně bagrování přístupových tras a ostatních vodních ploch v přístavu a výstavbu a údržbu plavebního značení a systémů řízení plavebního provozu a komunikačních a informačních systémů v přístavu a na přístupových trasách.

B.   Řízení provozu

Za infrastrukturní projekty společného zájmu se považují zejména:

signalizační a naváděcí systém pro plavidla, zejména pokud přepravují nebezpečné věci nebo znečišťující látky,

tísňové komunikační systémy a bezpečnost na vnitrozemských vodních cestách.

ČÁST 5

NÁMOŘNÍ PŘÍSTAVY

1.   Společné podmínky pro projekty společného zájmu vztahující se k námořním přístavům sítě

Projekty společného zájmu se musí vztahovat výlučně k infrastruktuře přístupné každému uživateli na nediskriminačním základě.

Za projekt společného zájmu je považován každý projekt týkající se: výstavby a údržby všech prvků dopravního systému obecně přístupných všem uživatelům uvnitř přístavu a spojení s vnitrostátní nebo mezinárodní dopravní sítí. To zahrnuje zejména rozvoj a údržbu areálu pro obchodní a ostatní účely týkající se přístavních činností, výstavbu a údržbu silničních a železničních spojů, výstavbu a údržbu včetně bagrování přístupových tras a ostatních vodních ploch v přístavu a výstavbu a údržbu plavebního značení a systémů řízení plavebního provozu a komunikačních a informačních systémů v přístavu a na přístupových trasách.

2.   Specifikace projektů společného zájmu vztahujících se k síti námořních přístavů

Za projekt společného zájmu je považován každý projekt, který vyhovuje těmto specifikacím:

Specifikace projektu

Kategorie přístavu

I.   Podpora námořní dopravy na krátké vzdálenosti

Infrastruktura nezbytná pro rozvoj námořní a námořní-říční dopravy na krátké vzdálenosti

Projekty vztahující se k přístavům kategorie A

II.   Přístup do přístavů

Přístup do přístavů po moři nebo po vnitrozemské vodní cestě

Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B

Trvalá dostupnost přístavů v Baltském moři umístěných přibližně na 60° severní zeměpisné šířky a dále, včetně nákladů na práce s rozrušováním ledu v zimě

Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C

Vytvoření nebo zlepšení přístupu do vnitrozemí spojením přístavu s ostatními prvky transevropské dopravní sítě pomocí železničních, silničních a vnitrozemských vodních spojů

Projekty vztahující se k přístavům kategorie A

Rozvoj stávajícího přístupu do vnitrozemí spojením přístavu s ostatními prvky transevropské dopravní sítě pomocí železničních, silničních a vnitrozemských vodních spojů

Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B

III.   Přístavní infrastruktura uvnitř přístavního areálu

Rozvoj přístavní infrastruktury s cílem zvýšit účinnost intermodální dopravy

Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B

Modernizace přístavní infrastruktury, zejména v přístavech ostrovních, okrajových a nejvzdálenějších regionů

Projekty vztahující se k přístavům kategorie C

Rozvoj a montáž řídících a informačních systémů jako je EDI (elektronická výměna údajů) nebo ostatních systémů inteligentního řízení nákladní a osobní dopravy s použitím integrovaných technologií

Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C

Rozvoj přístavních zařízení na sběr odpadků

Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C.

ČÁST 6

LETIŠTĚ

I.   Kritéria způsobilosti pro letiště společného zájmu:

Letiště společného zájmu musejí splňovat kritéria některého z těchto spojovacích bodů:

1.

Mezinárodní spojovací body zahrnují

letiště nebo letištní systémy (3) s ročním objemem přepravy nejméně

5 000 000 pohybů cestujících minus 10 %

nebo

100 000 komerčních pohybů letadel

nebo

odbavených 150 000 t zboží

nebo

1 000 000 pohybů cestujících mimo Unii;

nebo

jakékoli nové letiště postavené k nahrazení stávajícího mezinárodního spojovacího bodu, který by se nemohl ve své lokalitě dále rozvíjet.

2.

Spojovací body Unie zahrnují:

všechna letiště nebo letištní systémy s ročním objemem přepravy:

mezi 1 000 000 minus 10 % a 4 499 999 pohybů cestujících

nebo

mezi 50 000 a 149 999 t odbaveného zboží

nebo

mezi 500 000 a 899 999 pohybů cestujících, z nich nejméně 30 % je mezinárodních,

nebo

mezi 300 000 a 899 999 pohybů cestujících a umístěná mimo evropskou pevninu ve vzdálenosti více než 500 km od nejbližšího mezinárodního spojovacího bodu,

nebo

jakékoli nové letiště postavené k nahrazení stávajícího spojovacího bodu Unie, který by se nemohl ve své lokalitě dále rozvíjet.

3.

Regionální spojovací body a přístupové body zahrnují všechna letiště

s ročním objemem přepravy mezi 500 000 a 899 999 pohybů cestujících, z nichž méně než 30 % je mezinárodních,

nebo

s ročním objemem přepravy mezi 250 000 minus 10 % a 499 999 pohybů cestujících

nebo

s ročním objemem přepravy mezi 10 000 a 49 999 t odbaveného zboží

nebo

umístěná na ostrově některého členského státu

nebo

umístěná v uzavřených oblastech Unie s komerční přepravou, zajišťovanou letadly s maximální vzletovou hmotností nad 10 t.

Letiště je umístěno v uzavřené oblasti, je-li více než 100 km od nejbližšího mezinárodního spojovacího bodu nebo spojovacího bodu Unie. Tato vzdálenost se může výjimečně zkrátit na 75 km, aby se vzal v úvahu obtížný přístup z důvodu zeměpisné polohy nebo špatné kvality pozemní dopravní infrastruktury.

II.   Specifikace projektů společného zájmu vztahujících se k síti letišť

Projektem společného zájmu se rozumí projekt, který splňuje tyto požadavky:

Specifikace projektů

Druh spojovacího bodu, na který se projekt zejména vztahuje (4)

I.   Optimalizace stávající kapacity letišť

Opatření 1: optimalizace stávající kapacity z hlediska pohybu letadel, cestujících nebo zboží, včetně letištního navigačního zařízení

Mezinárodní spojovací bod

Spojovací bod Unie

Regionální spojovací bod a přístupový bod

Opatření 2: zlepšení letištního zabezpečení a bezpečnosti

Mezinárodní spojovací bod

Spojovací bod Unie

Regionální spojovací bod a přístupový bod

Opatření 3: úprava stávající infrastruktury nezbytná z hlediska dotvoření společného trhu, a zejména z hlediska opatření pro volný pohyb osob v Unii

Mezinárodní spojovací bod

Spojovací bod Unie

Regionální spojovací bod a přístupový bod

II.   Rozvoj nové kapacity letišť

Opatření 4: rozvoj infrastruktury a zařízení určujících kapacitu letiště, pokud jde o pohyb letadel, zboží nebo cestujících, včetně letištního navigačního zařízení

Mezinárodní spojovací bod

Spojovací bod Unie

Opatření 5: výstavba nového letiště nahrazujícího současné letiště nebo letištní systém, který by se nemohl ve své lokalitě dále rozvíjet

Mezinárodní spojovací bod

Spojovací bod Unie

III.   Zlepšení ochrany proti hluku v důsledku činností na letišti

Opatření 6: zlepšení environmentální slučitelnosti z hlediska hluku a tekutého odpadu

Mezinárodní spojovací bod

Spojovací bod Unie

IV.   Zlepšení nebo rozvoj přístupu k letišti

Opatření 7: zlepšení nebo rozvoj rozhraní mezi letištěm a přístupovou infrastrukturou

Mezinárodní spojovací bod

Spojovací bod Unie

Opatření 8: zlepšení a rozvoj vzájemného propojení s ostatními dopravními sítěmi, zejména železniční sítí

Mezinárodní spojovací bod

Spojovací bod Unie

ČÁST 7

SÍŤ KOMBINOVANÉ DOPRAVY

Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za projekty společného zájmu považují všechny infrastrukturní projekty, které se týkají

výstavby nebo modernizace železniční nebo vnitrozemské vodní infrastruktury, aby se přeprava intermodálních manipulačních jednotek stala technicky uskutečnitelnou a ekonomicky životaschopnou;

výstavby nebo rozvoje středisek překládky mezi druhy pozemní dopravy, včetně vybudování překládacího zařízení s odpovídající infrastrukturou uvnitř terminálu;

úpravy areálů přístavů umožňující rozvoj nebo zlepšení kombinované dopravy mezi námořní cestami a železnicí, vnitrozemskými vodními cestami nebo silnicemi;

železničního zařízení zvlášť upraveného pro kombinovanou dopravu, pokud to vyžaduje povaha infrastruktury, zejména co se týče nákladů na možné úpravy takové infrastruktury, a za podmínky, že využití takového zařízení bude spojeno s danou infrastrukturou a že příslušní provozovatelé je budou moci využívat na nediskriminačním základě.

ČÁST 8

ŘÍDICÍ A INFORMAČNÍ SÍŤ NÁMOŘNÍ DOPRAVY

Za projekty společného zájmu lze považovat jakýkoli projekt, který

se vztahuje k cílům bezpečnostní politiky Unie v námořní dopravě

nebo

je určen k provedení mezinárodních úmluv a usnesení Mezinárodní námořní organizace (IMO) v oblasti bezpečnosti námořní dopravy a týká se

zavedení systému Unie k oznamování plavidel připlouvajících do přístavů Unie nebo z nich odplouvajících nebo proplouvajících vodami Unie za pomoci elektronického systému výměny dat, zahrnujícího také přenos dat mezi plavidly a pozemními zařízeními prostřednictvím transpondérů, přičemž se zvláštní pozornost věnuje elektronické výměně dat (EDI) včetně slučitelných rozhraní;

vývoje a zdokonalování radionavigačních pozemských kanálů LORAN-C;

vývoje nebo zlepšení pobřežních a přístavních řídicích a informačních systémů (VTS) a jejich propojení s cílem bezpečnějšího a účinnějšího sledování a řízení námořní dopravy, zejména v oblastech, kde se sbíhá doprava, oblastech dopravně vytížených nebo oblastech ekologicky citlivých;

rozvoje nástrojů ke zlepšení znalostí o přepravě: databáze o tocích přepravy a nehodách v námořní dopravě, rozvoje nástrojů pro rozbor dopravních toků EPTO (European Permanent Traffic Observatory);

vývoje infrastruktury a zařízení k zavedení Globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS);

zlepšení systémů telematické výměny dat v souvislosti se státní přístavní kontrolou plavidel.

ČÁST 9

SÍŤ ŘÍZENÍ LETECKÉ DOPRAVY

Za projekty společného zájmu se považují jakékoli projekty vedoucí ke zvýšení kapacity systému a optimalizaci jeho využití, které jsou součástí harmonizace a integrace zařízení a postupů různých vnitrostátních spojovacích bodů a jsou v souladu s příslušnými mezinárodními normami definovanými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a příslušnými evropskými subjekty, s důrazem především na Evropskou organizaci pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol).

Tyto projekty se vztahují k

studiím o lepším využití letového prostoru různými uživateli a vytvoření konsistentního a efektivního systému tras,

plánování a řízení letového provozu tak, aby nabídka lépe odpovídala poptávce a zlepšilo se využití dostupných kontrolních kapacit,

studiím a práci nezbytné pro harmonizaci zařízení a postupů k integraci různých poskytovatelů služeb se zvláštním zřetelem na hlavní směry přijaté Evropskou konferencí civilního letectví (ECAC),

zlepšení produktivity systému, zejména prostřednictvím automatizované pomoci při řízení a systémů zjišťování a řešení nebezpečných situací,

příspěvkům pro zavedení prostředků komunikace, navigace a dohledu nezbytných pro řízení letecké dopravy, včetně podpory nových technik, zejména družicových a digitálních datových sítí, jestliže to povede ke splnění evropských společných požadavků.

ČÁST 10

LOKALIZAČNÍ A NAVIGAČNÍ SÍŤ

Za projekt společného zájmu se považuje jakýkoli projekt, který se vztahuje k vytvoření jakéhokoli prvku budoucího evropského radionavigačního plánu nebo globálního družicového a navigačního systému tvořícího součást této struktury:

kontrolní centrum zahrnující systém zpracování a kontroly,

síť pozemských navigačních stanic,

prostorový segment složený z družic umožňující přenos navigačních signálů,

síť dozorčích stanic.


(1)  Tato kritéria a specifikace se vztahují k odpovídajícím částem uvedeným ve vlastním textu nebo k příloze I.

(2)  Radiodigitální oznamovací systém pro silniční dopravu, který uvádí do souladu dopravní zprávy s potřebami jednotlivých uživatelů pozemních komunikací.

(3)  Letištní systémy: Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 14.

(4)  Tato tabulka nevylučuje, aby dotyčná opatření byla v některých řádně odůvodněných a zvláštních případech rozšířena na další body sítě.


PŘÍLOHA III

PRIORITNÍ PROJEKTY, U KTERÝCH MAJÍ BÝT ZAHÁJENY PRÁCE DO ROKU 2010

1.   Železniční osa Berlín — Verona/Milán — Bologna — Neapol — Messina — Palermo

Halle/Lipsko — Norimberk (2015),

Norimberk — Mnichov (2006),

Mnichov — Kufstein (2015),

Kufstein — Innsbruck (2009),

Brennerský tunel (2015), přeshraniční úsek,

Verona — Neapol (2007),

Milán — Bologna (2006),

železniční/silniční most přes Messinskou úžinu — Palermo (2015).

2.   Vysokorychlostní železniční osa Paříž — Brusel/Brusel — Kolín nad Rýnem — Amsterodam — Londýn

tunel pod Lamanšským průlivem — Londýn (2007),

Brusel — Lutych — Kolín nad Rýnem (2007),

Brusel — Rotterdam — Amsterodam (2007) (1).

3.   Vysokorychlostní železniční osa jihozápadní Evropy

Lisabon/Porto — Madrid (2011) (2),

Madrid — Barcelona (2005),

Barcelona — Figueras — Perpignan (2008),

Perpignan — Montpellier (2015),

Montpellier — Nîmes (2010),

Madrid — Vitoria — Irún/Hendaye (2010),

Irún/Hendaye — Dax, přeshraniční úsek (2010),

Dax — Bordeaux (2020),

Bordeaux — Tours (2015).

4.   Vysokorychlostní železniční osa východ

Paříž — Baudrecourt (2007),

Mety — Lucemburk (2007),

Saarbrücken — Mannheim (2007).

5.   Trať Betuwe (2007)

6.   Železniční spojení Lyon — Terst — Divača/Koper — Divača — Lublaň — Budapešť — ukrajinská hranice (3)

Lyon — St. Jean de Maurienne (2015),

tunel Mont — Cenis (2015-2017), přeshraniční úsek,

Bussoleno — Turín (2011),

Turín — Benátky (2010),

Benátky — Ronchi Sud — Terst — Divača (2015),

Koper — Divača — Lublaň (2015),

Lublaň — Budapešť (2015).

7.   Dálniční osa Igumenitsa/Patras — Atény — Sofie — Budapešť

Via Egnatia (2006),

Pathe (2008),

dálnice Sofia — Kulata — řecko-bulharská hranice (2010), s přeshraničním úsekem Promahon — Kulata,

dálnice Nadlac — Sibiň (větev k Bukurešti a Konstanci) (2007).

8.   Multimodální osa Portugalsko/Španělsko — ostatní Evropa (4)

železnice La Coruña — Lisabon — Sines (2010),

železnice Lisabon — Valladolid (2010),

železnice Lisabon — Faro (2004),

dálnice Lisabon — Valladolid (2010),

dálnice La Coruña — Lisabon (2003),

dálnice Sevilla — Lisabon (dokončeno v r. 2001),

nové letiště v Lisabonu (2015).

9.   Železniční osa Cork — Dublin — Belfast — Stranraer (5) (2001)

10.   Malpensa (dokončeno 2001) (6)

11.   Pevné spojení Öresund (dokončeno 2000) (7)

12.   Severský trojúhelník, železniční/silniční osa

silniční a železniční projekty ve Švédsku (8) (2010),

dálnice Helsinky — Turku (2010),

železnice Kerava — Lahti (2006),

dálnice Helsinky — Vaalimaa (2015),

železnice Helsinky — Vainikkala (ruská hranice) (2014).

13.   Silniční osa Spojené království/Irsko/Benelux (2010)

14.   Západopobřežní hlavní trať (2007)

15.   Galileo (2008)

16.   Nákladní železniční osa Sines/Algeciras — Madrid — Paříž

nová vysokokapacitní železniční osa přes Pyreneje,

železnice Sines — Badajoz (2010),

železniční trať Algeciras — Bobadilla (2010).

17.   Železniční osa Paříž — Štrasburk — Stuttgart — Vídeň — Bratislava

Baudrecourt — Štrasburk — Stuttgart (2015) s Kehlským mostem jako přeshraničním úsekem,

Stuttgart — Ulm (2012),

Mnichov — Salcburk (2015), přeshraniční úsek,

Salcburk — Vídeň (2012),

Vídeň — Bratislava (2010), přeshraniční úsek.

18.   Vnitrozemská vodní osa Rýn/Mása — Mohan — Dunaj (9)

Rýn — Mása (2019) s plavební komorou Lanaye jako přeshraničním úsekem,

Vilshofen — Štrubina (2013),

Vídeň — Bratislava (2015) — přeshraniční úsek,

Sap — Moháč (2014),

místa s nedostatečnou propustností v Rumunsku a Bulharsku (2011).

19.   Vysokorychlostní železniční interoperabilita na Iberském poloostrově

Madrid — Andalusie (2010)

severovýchod (2010)

Madrid — Levanta a Středomoří (2010)

koridor sever/severozápad, včetně Vigo — Porto (2010)

Estremadura (2010).

20.   Železniční osa Fehmarn

pevné železniční/silniční spojení přes Fehmarn (2014),

železnice pro přístup v Dánsku z Öresundu (2015),

železnice pro přístup v Německu z Hamburku (2015),

železnice Hannover — Hamburk/Brémy (2015).

21.   Námořní dálnice

Projekty společného zájmu určené v souladu s článkem 13 a týkající se těchto námořních dálnic:

dálnice Baltského moře (spojující členské státy u Baltského moře s členskými státy střední a západní Evropy, včetně trasy přes Severní moře/Baltské moře (Kielský kanál) (2010)),

západoevropská námořní dálnice (vedoucí z Portugalska a Španělska přes Atlantský oblouk do Severního moře a Irského moře) (2010),

námořní dálnice jihovýchodní Evropy (spojující Jaderské moře s Jónským mořem a východním Středomořím včetně Kypru) (2010),

námořní dálnice jihozápadní Evropy (západní Středomoří), spojující Španělsko, Francii a Itálii včetně Malty a napojující se na námořní dálnici jihovýchodní Evropy (10) (2010).

22.   Železniční spojení Atény — Sofia — Budapešť — Vídeň — Praha — Norimberk/Drážďany (11)

železnice řecko-bulharská hranice — Kulata — Sofia — Vidin/Calafat (2015),

železnice Curtici — Brašov (na Bukurešť a Konstanci) (2010),

železnice Budapešť — Vídeň (2010), přeshraniční úsek,

železnice Břeclav — Praha — Norimberk (2010), s přeshraničním úsekem Norimberk — Praha,

železniční osa Praha — Linec (2016).

23.   Železniční osa Gdaňsk — Varšava — Brno/Bratislava — Vídeň (12)

Železnice Gdaňsk — Varšava — Katowice (2015),

Železnice Katowice — Břeclav (2010),

Železnice Katowice — Žilina — Nové Mesto nad Váhom (2010).

24.   Železniční spojení Lyon/Janov — Basilej — Duisburg — Rotterdam/Antverpy

Lyon — Mylhúzy — Mülheim (13), s přeshraničním úsekem Mylhúzy — Mülheim (2018),

Janov — Milán/Novara — švýcarská hranice (2013),

Basilej — Karlsruhe (2015),

Frankfurt nad Mohanem — Mannheim (2012),

Duisburg — Emmerich (2009) (14),

Železný Rýn Rheidt — Antverpy, přeshraniční úsek (2010).

25.   Dálniční osa Gdaňsk — Brno/Bratislava — Vídeň (15)

dálnice Gdaňsk — Katowice (2010),

dálnice Katowice — Brno/Žilina (2010), přeshraniční úsek,

dálnice Brno — Vídeň (2009), přeshraniční úsek.

26.   Železniční/silniční osa Irsko/Spojené království/kontinentální Evropa

silniční/železniční osa spojující Dublin se severem (Belfast — Larne) a jihem (Cork) (2010) (16),

silniční/železniční osa Hull — Liverpool (2015),

železnice Felixstowe — Nuneaton (2011),

železnice Crewe — Holyhead (2008).

27.   „Rail Baltica“, železniční osa Varšava — Kaunas — Riga — Tallinn — Helsinky

Varšava — Kaunas (2010),

Kaunas — Riga (2014),

Riga — Tallinn (2016).

28.   „Eurocaprail“ na železniční ose Brusel — Lucemburk — Štrasburk

Brusel — Lucemburk — Štrasburk (2012).

29.   Železniční osa iónského/jaderského intermodálního koridoru

Kozani — Kalampaka — Igumenitsa (2012),

Janina — Antirrio — Rio — Kalamata (2014).

30.   Vnitrozemská vodní cesta Seina — Šelda.

Zlepšení splavnosti Deulemont — Gent (2012-2014-2016),

Compiègne — Cambrai (2012-2014-2016).

Předem sjednané datum dokončení díla je uvedeno v závorkách. Data dokončení díla u projektů 1 až 20 a 30 a podrobnosti o úsecích odpovídají zprávě skupiny na vysoké úrovni, ve které byly určeny.


(1)  Včetně dvou železničních stanic pro vysokorychlostní vlaky v Rotterdamu a Amsterodamu, které nebyly zahrnuty do projektu, jejž potvrdila Evropská rada na zasedání v Essenu v roce 1994.

(2)  Včetně spojení Lisabon-Porto (2013), Lisabon-Madrid (2010) a Aveiro-Salamanca (2015).

(3)  Části této trasy odpovídají V. panevropskému koridoru.

(4)  Včetně modernizace přístavů a letišť (2015) v souladu s obsahem, který potvrdila Evropská rada na zasedáních v Essenu a Dublinu.

(5)  O dalším nárůstu kapacity této trati bylo rozhodnuto v roce 2003 a byl doplněn jako samostatný projekt.

(6)  Projekt dokončen.

(7)  Projekt dokončen.

(8)  Několik krátkých silničních a železničních úseků bude dokončeno v letech 2010 až 2015.

(9)  Část této trasy odpovídá definici VII. panevropského koridoru.

(10)  Také k Černému moři.

(11)  Tato významná trasa do velké míry odpovídá definici IV. panevropského koridoru.

(12)  Tato významná trasa do velké míry odpovídá definici VI. panevropského koridoru.

(13)  Včetně trasy TGV Rýn-Rhôna, bez západní větve.

(14)  Projekt č. 5 (trať Betuwe) spojuje Rotterdam a Emmerich.

(15)  Tato hlavní trasa do velké míry odpovídá definici VI. panevropského koridoru.

(16)  Včetně Essenského projektu č. 13: silniční osa Irsko/Spojené království/Benelux.


PŘÍLOHA IV

Zrušené rozhodnutí a seznam jeho následných změn

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES

(Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1)

 

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1346/2001/ES

(Úř. věst. L 185, 6.7.2001, s. 1)

 

Bod 8.F přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003

(Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 447)

 

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES

(Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1)

 

Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006

(Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1)

Pouze bod 6.D přílohy


PŘÍLOHA V

Srovnávací tabulka

Rozhodnutí 1692/96/ES

Toto rozhodnutí

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 první věta

Čl. 1 odst. 2 první věta

Čl. 1 odst. 2 druhá věta

Čl. 7 odst. 1

Čl. 1 odst. 2 třetí věta

Čl. 1 odst. 2 druhá věta

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 3

Články 2 až 6

Články 2 až 6

Čl. 7 odst. 1 návětí

Čl. 7 odst. 2 návětí

Čl. 7 odst. 1 první odrážka

Čl. 7 odst. 2 písm. a)

Čl. 7 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 7 odst. 2 písm. b)

Čl. 7 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 7 odst. 2 písm. c)

Čl. 7 odst. 1 čtvrtá odrážka

Čl. 7 odst. 2 písm. d)

Čl. 7 odst. 2 návětí

Čl. 7 odst. 3 návětí

Čl. 7 odst. 2 první odrážka

Čl. 7 odst. 3 písm. a)

Čl. 7 odst. 2 druhá odrážka

Čl. 7 odst. 3 písm. b)

Čl. 7 odst. 3

Čl. 7 odst. 4

Čl. 8 odst. 1 první pododstavec

Čl. 8 odst. 1 první pododstavec

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec první věta

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta

Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Čl. 9 odst. 1 návětí

Čl. 9 odst. 1 návětí

Čl. 9 odst. 1 první odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. a)

Čl. 9 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. b)

Čl. 9 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. c)

Čl. 9 odst. 1 čtvrtá odrážka

Čl. 9 odst. 1 písm. d)

Čl. 9 odst. 2 a 3

Čl. 9 odst. 2 a 3

Čl. 10 odst. 1

Čl. 10 odst. 1

Čl. 10 odst. 2 první pododstavec

Čl. 10 odst. 2 první pododstavec

Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec první věta

Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec druhá věta

Čl. 10 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 10 odst. 3 až 6

Čl. 10 odst. 3 až 6

Čl. 11 odst. 1, 2 a 3

Čl. 11 odst. 1, 2 a 3

Čl. 11 odst. 3a

Čl. 11 odst. 4 první pododstavec

Čl. 11 odst. 3b

Čl. 11 odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 4

Čl. 11 odst. 5

Článek 12

Článek 12

Čl. 12a odst. 1 až 4

Čl. 13 odst. 1 až 4

Čl. 12a odst. 5 návětí

Čl. 13 odst. 5 návětí

Čl. 12a odst. 5 první odrážka

Čl. 13 odst. 5 písm. a)

Čl. 12a odst. 5 druhá odrážka

Čl. 13 odst. 5 písm. b)

Čl. 12a odst. 5 třetí odrážka

Čl. 13 odst. 5 písm. c)

Čl. 12a odst. 6 první a druhá věta

Čl. 13 odst. 7 první pododstavec

Čl. 12a odst. 6 třetí věta

Čl. 13 odst. 7 druhý pododstavec

Čl. 12a odst. 7

Čl. 13 odst. 6

Článek 13

Článek 14

Čl. 14 návětí

Čl. 15 návětí

Čl. 14 první odrážka

Čl. 15 písm. a)

Čl. 14 druhá odrážka

Čl. 15 písm. b)

Čl. 14 třetí odrážka

Čl. 15 písm. c)

Čl. 15 návětí a závěrečná věta

Čl. 16 návětí

Čl. 15 první odrážka

Čl. 16 písm. a)

Čl. 15 druhá odrážka

Čl. 16 písm. b)

Čl. 15 třetí odrážka

Čl. 16 písm. c)

Čl. 15 čtvrtá odrážka

Čl. 16 písm. d)

Článek 16

Článek 17

Článek 17

Článek 18

Čl. 17a odst. 1 první věta

Čl. 19 odst. 1

Čl. 17a odst. 1 druhá, třetí a čtvrtá věta

Čl. 19 odst. 4

Čl. 17a odst. 2 a 3

Čl. 19 odst. 2 a 3

Čl. 17a odst. 4

Čl. 19 odst. 6

Čl. 17a odst. 5

Čl. 19 odst. 5

Čl. 17a odst. 6

Čl. 19 odst. 7

Čl. 18 odst. 1

Článek 20

Čl. 18 odst. 2 první věta

Čl. 21 odst. 1

Čl. 18 odst. 2 druhá věta

Čl. 21 odst. 2

Čl. 18 odst. 3 první věta

Čl. 22 první pododstavec

Čl. 18 odst. 3 druhá věta

Čl. 22 druhý pododstavec

Čl. 18 odst. 3 třetí a čtvrtá věta

Čl. 22 třetí pododstavec

Článek 19

Článek 23

Čl. 19a odst. 1

Článek 24

Čl. 19a odst. 2 návětí

Čl. 25 odst. 1 návětí

Čl. 19a odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 25 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 25 odst. 2 návětí

Čl. 19a odst. 2 písm. c) a d)

Čl. 25 odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 19a odst. 3

Čl. 25 odst. 3

Čl. 19a odst. 4

Čl. 26 odst. 1

Čl. 19a odst. 5 první věta

Čl. 26 odst. 2 první pododstavec

Čl. 19a odst. 5 druhá věta

Čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 19a odst. 6

Čl. 27 odst. 1

Čl. 19a odst. 7

Čl. 27 odst. 2

Čl. 19a odst. 8

Čl. 27 odst. 3

Čl. 19a odst. 9

Čl. 27 odst. 4

Čl. 19b první věta

Čl. 28 první pododstavec

Čl. 19b druhá věta

Čl. 28 druhý pododstavec

Článek 22

Čl. 29 první pododstavec

Čl. 29 druhý pododstavec

Článek. 23

Článek 30

Článek. 24

Článek 31

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II

Příloha III

Příloha III

Příloha IV

Příloha V