3.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 691/2010

ze dne 29. července 2010,

kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (1), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 549/2004 požaduje, aby byl prostřednictvím prováděcích pravidel zřízen systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě.

(2)

Systém sledování výkonnosti by měl přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy zvýšením celkové efektivnosti letových navigačních služeb v klíčových oblastech výkonnosti zahrnujících bezpečnost, životní prostředí, kapacitu a efektivitu nákladů, odpovídajících oblastem uvedeným ve výkonnostním rámci hlavního plánu ATM, a to vše v rámci prvořadých bezpečnostních cílů.

(3)	Systém sledování výkonnosti by měl poskytnout ukazatele a závazné výkonnostní cíle v klíčových oblastech, jimiž se plně dosáhnou a udrží požadované úrovně bezpečnosti, a přitom umožní vytyčení cíle výkonnosti v jiných klíčových oblastech výkonnosti.

(4)	Systém sledování výkonnosti by měl být zřízen a měl by fungovat dlouhodobě na vysoké úrovni společenských cílů.

(5)	Systém sledování výkonnosti by měl řešit letové navigační služby od zahájení pojíždění pro vzlet až do ukončení pojíždění po přistání („gate-to-gate“), včetně letišť, s cílem zvýšit celkovou výkonnost sítě.

(6)	Vzájemná závislost mezi vnitrostátními úrovněmi a úrovněmi funkčních bloků vzdušného prostoru a úrovní sítě a také vzájemná závislost mezi výkonnostními cíli s přihlédnutím k prvořadým cílům bezpečnosti by se měla v přípravě a monitorování systému sledování výkonnosti plně vzít v úvahu.

(7)	Plány výkonnosti by měly obsahovat závazek členských států, že v době trvání referenčního období dosáhnou cílů jednotného evropského nebe a rovnováhy mezi potřebami všech uživatelů vzdušného prostoru a poskytováním služeb zajišťovaných poskytovateli letových navigačních služeb.

(8)	Vnitrostátní dozorové orgány mají hrát klíčovou roli v provádění systému sledování výkonnosti. Členské státy by proto měly zajistit, že budou schopny účinně plnit tyto doplňující odpovědnosti.

(9)	Plány výkonnosti by měly popisovat opatření, např. režimy pobídek, jejichž cílem je podnítit zúčastněné strany ke zvyšování výkonnosti na vnitrostátních úrovních, na úrovních funkčních bloků vzdušného prostoru a na evropských úrovních.

(10)

Za okolností, které v době přijímání plánů výkonnosti nebylo možno předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států a subjektů, na něž se vztahují cíle výkonnosti, by se vytvořením příslušných varovných mechanismů mělo umožnit provádění odpovídajících opatření zaměřených na zachování bezpečnostních požadavků a rovněž kontinuitu poskytování služeb.

(11)	Na vnitrostátní úrovni a/nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a také na úrovni Evropské unie by se měly uskutečnit účinné konzultace zúčastněných stran.

(12)	Vzhledem k efektivnosti vojenských misí má spolupráce a koordinace mezi veřejným a vojenským řízením mimořádný význam pro dosažení cílů výkonnosti.

(13)	Systémem sledování výkonnosti by neměla být dotčena ustanovení článku 13 nařízení (ES) č. 549/2004 zaměřená na zajištění základních bezpečnostních nebo obranných zájmů.

(14)

Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být vybrány tak, aby byly konkrétní a měřitelné a aby umožňovaly uložit odpovědnost za dosažení výkonnostních cílů. Související cíle by měly být dosažitelné, realistické a časově vhodné a měly by být zaměřeny na účinné řízení udržitelné výkonnosti letových navigačních služeb.

(15)	Plnění závazných výkonnostních cílů podporovaných pobídkami, které mohou být finanční povahy, si vyžaduje vhodné propojení s nařízením Komise (ES) č. 1794/2006 ze dne 6. prosince 2006, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (2).

(16)

Vytvoření a zavedení klíčových ukazatelů výkonnosti a výkonnostních cílů si vyžaduje odpovídající soulad s cíli a normami bezpečnosti stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (3), a v jeho prováděcích pravidlech spolu s opatřeními přijímanými Evropskou unií za účelem dosažení a udržení těchto cílů.

(17)	Během referenčního období by měl být zaveden účinný postup sledování výkonnosti, aby se zajistilo, že vývoj výkonnosti umožní splnit cíle a v případě potřeby učinit příslušná opatření.

(18)

Komise by při přijímání výkonnostních cílů celé Evropské unie pro první referenční období měla náležitě zohlednit skutečnou finanční situaci poskytovatelů letových navigačních služeb vyplývající především z opatření ke snižování nákladů, která již byla zejména od roku 2009 učiněna, a také případné přeplatky nebo nedoplatky v poplatcích za letové traťové navigační služby převedené z předcházejících let. Měl by se také náležitě zohlednit pokrok, kterého již dosáhly existující funkční bloky vzdušného prostoru.

(19)	Podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 by se uvedené nařízení mělo vztahovat na funkce sítí uspořádání toku letového provozu uvedené v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 (4) na základě příslušné změny uvedeného nařízení.

(20)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a rozsah

1.   Toto nařízení stanoví nezbytná opatření ke zvýšení celkové výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě pro obecný letový provoz v regionech EUR a AFI stanovených Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), v nichž jsou členské státy odpovědné za poskytování letových navigačních služeb s ohledem na plnění požadavků všech uživatelů vzdušného prostoru.

2.   Pro účel stanovení cílů se toto nařízení vztahuje na letové navigační služby zajišťované poskytovateli letových provozních služeb, kteří jsou určeni podle článku 8 nařízení (ES) č. 550/2004 (5), a poskytovateli meteorologických služeb, pokud jsou určeni v souladu s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že se toto nařízení nebude vztahovat na přibližovací a letištní služby poskytované na letištích, kde obchodní letecká doprava dosahuje méně než 50 000 pohybů za rok. O tomto rozhodnutí informují Komisi. V případě, že na žádném letišti v členském státě obchodní letecká doprava nedosahuje prahovou hodnotu 50 000 pohybů za rok, výkonnostní cíle se uplatní nejméně na letiště, kde obchodní letecká doprava dosahuje nejvíce pohybů.

4.   Pokud má členský stát za to, že některé nebo všechny jeho přibližovací a letištní služby jsou poskytovány podle tržních podmínek, posoudí v souladu s postupem stanoveným v čl. 1 odst. 6 nařízení (ES) č. 1794/2006 a s podporou vnitrostátního dozorového orgánu nejpozději 12 měsíců před začátkem každého referenčního období, zda jsou splněny podmínky stanovené v příloze I tohoto nařízení. Zjistí-li členský stát, že tyto podmínky jsou splněny, může se bez ohledu na počet odbavených pohybů obchodní letecké dopravy rozhodnout, že neurčí stanovené náklady podle tohoto nařízení a neuplatní závazné cíle na efektivitu nákladů těchto služeb.

5.   Podle čl. 11 odst. 6 písm. c) bodu ii) nařízení (ES) č. 549/2004 a čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004 a aniž je dotčen čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, vytyčení cílů pro efektivitu nákladů se vztahuje na všechny stanovené náklady účtovatelné uživatelům vzdušného prostoru.

6.   Členské státy mohou toto nařízení uplatňovat také:

a)	ve vzdušném prostoru spadajícím pod jejich pravomoc v regionech ICAO za podmínky, že o tom budou informovat Komisi a ostatní členské státy, a aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 (dále jenom Chicagská úmluva);

b)	vůči poskytovatelům letových navigačních služeb, kteří dostali povolení poskytovat letové navigační služby bez osvědčení v souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení (ES) č. 550/2004.

7.   Bez ohledu na ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES (6) o ochraně informací a na jejich prováděcí nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 (7) a (ES) č. 1330/2007 (8) se požadavky týkající se poskytování údajů podle ustanovení kapitoly V vztahují na vnitrostátní orgány, poskytovatele letových navigačních služeb, provozovatele letiště, koordinátory letišť a letecké dopravce za podmínek stanovených v příloze IV.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

Použijí se rovněž tyto definice:

a)	„provozovatelem letiště“ se rozumí „řídící orgán letiště“ definovaný v nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství (9);

b)	„údaji“ se rozumí kvalitativní, kvantitativní a jiné odpovídající informace týkající se výkonnosti letecké navigace, které jsou shromažďovány a systematicky zpracovávány Komisí nebo jejím jménem za účelem provádění systému sledování výkonnosti;

c)	„ukazateli výkonnosti“ se rozumí ukazatele používané pro sledování, referenční srovnání a přezkoumání výkonnosti;

d)	„klíčovými ukazateli výkonnosti“ se rozumí ukazatele výkonnosti používané pro stanovení cílů výkonnosti;

e)

„pohyby obchodní letecké dopravy“ se rozumí součet vzletů a přistání zahrnujících přepravu cestujících, nákladu nebo pošty za úplatu nebo v nájmu vypočítaný jako průměr za tři roky předcházející přijetí plánu výkonnosti bez ohledu na maximální vzletovou hmotnost a počet použitých sedadel cestujících;

f)	„závazným cílem“ se rozumí výkonnostní cíl přijatý členskými státy jako součást vnitrostátního plánu výkonnosti nebo plánu výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru, na který se vztahuje systém pobídek poskytovaných pro náhrady, překážky a/nebo plány nápravných opatření;

g)	„leteckým dopravcem“ se rozumí podnik letecké dopravy s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s právními předpisy Evropské unie;

h)	„zástupcem uživatele vzdušného prostoru“ se rozumí jakákoli právnická osoba nebo subjekt, který zastupuje zájmy jedné nebo několika kategorií uživatelů letových navigačních služeb;

i)	„stanovenými náklady“ se rozumí náklady podle čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004;

j)

„vnitrostátními orgány“ se rozumí regulační orgány na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, jejichž náklady jsou způsobilé pro úhradu od uživatelů vzdušného prostoru, pokud vznikly v souvislosti s poskytováním letových navigačních služeb podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1794/2006;

k)	„spravedlivým posuzováním“ se rozumí posuzování, v němž klíčoví provozovatelé nebo jiní nejsou trestáni za činnosti, opomenutí nebo přijatá rozhodnutí, která odpovídají jejich zkušenostem a výcviku, ale hrubá nedbalost, úmyslné přestupky a rušivé činy se v něm netolerují;

l)	„koordinátorem letiště“ se rozumí funkce zřízená na koordinovaných letištích podle nařízení (EHS) č. 95/93;

m)	„sledováním výkonnosti“ se rozumí neustálý proces sběru a analýzy údajů za účelem měření skutečného výsledku systému ve srovnání s předem stanovenými cíli.

Článek 3

Orgán pro kontrolu výkonnosti

1.   V případě, že se Komise rozhodne jmenovat orgán pro kontrolu výkonnosti, aby jí byl nápomocen v provádění systému sledování výkonnosti, toto jmenování bude na dobu určitou, shodnou s referenčními obdobími.

2.   Orgán pro kontrolu výkonnosti má příslušné pravomoci, aby nezaujatě a nezávisle plnil úkoly, které mu uložila Komise, zejména v příslušných klíčových oblastech výkonnosti.

3.   Orgán pro kontrolu výkonnosti je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti především v těchto úkolech:

a)	sběr, ověřování, potvrzování platnosti a rozšiřování údajů týkajících se výkonnosti;

b)	stanovení nových nebo přizpůsobení klíčových oblastí výkonnosti odpovídajících oblastem uvedeným ve výkonnostním rámci hlavního plánu ATM („Air Traffic Management“ – uspořádání toku letového provozu) podle ustanovení čl. 8 odst. 1 a souvisejících klíčových ukazatelů výkonnosti;

c)	stanovení příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti pro druhé referenční období a období po něm za účelem zahrnutí výkonnosti funkcí sítě a letových navigačních služeb, a to jak traťových, tak i přibližovacích a letištních služeb, do všech klíčových oblastí výkonnosti;

d)	stanovení nebo revize výkonnostních cílů celé Evropské unie;

e)	stanovení prahových hodnot pro aktivaci varovných mechanismů uvedených v čl. 9 odst. 3;

f)	posouzení souladu přijatých plánů výkonnosti, včetně výkonnostních cílů, s cíli celé Evropské unie;

g)	případně posouzení souladu varovných prahových hodnot přijatých podle čl. 18 odst. 3 s varovnými prahovými hodnotami celé Evropské unie uvedenými v čl. 9 odst. 3;

h)	případně posouzení revidovaných výkonnostních cílů nebo nápravných opatření přijímaných dotčenými členskými státy;

i)	sledování, referenční srovnávání a přezkoumání výkonnosti letových navigačních služeb na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a na úrovni Evropské unie;

j)	sledování, referenční srovnání a přezkoumání výkonnosti funkcí sítě;

k)	průběžné sledování celkové výkonnosti sítě ATM, včetně přípravy výročních zpráv pro Výbor pro jednotné nebe;

l)	posouzení dosažení výkonnostních cílů na konci každého referenčního období s ohledem na přípravu dalšího období.

4.   Orgán pro kontrolu výkonnosti předloží na žádost Komise informace ad hoc nebo zprávy o otázkách týkajících se výkonnosti.

5.   Orgán pro kontrolu výkonnosti může Komisi podat zprávu nebo dát doporučení pro zlepšení systému.

6.   Pokud jde o vztahy s vnitrostátními dozorovými orgány:

a)	Orgán pro kontrolu výkonnosti za účelem plnění funkce průběžného sledování celkové výkonnosti sítě ATM získává od vnitrostátních dozorových orgánů potřebné informace týkající se vnitrostátních plánů výkonnosti nebo plánů výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru.

b)

Orgán pro kontrolu výkonnosti je vnitrostátním dozorovým orgánům na jejich žádost nápomocný v poskytování nezávislého názoru na otázky vnitrostátní výkonnosti nebo výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru, např. věcná srovnání mezi poskytovateli letových navigačních služeb působících v podobných prostředích (referenční srovnání), analýzy změn ve výkonnosti za posledních 5 let nebo analýzy výhledových projekcí.

c)

Vnitrostátní dozorové orgány mohou orgán pro kontrolu výkonnosti požádat o pomoc ve stanovení rozsahu orientačních hodnot pro vytyčení vnitrostátních cílů nebo cílů funkčních bloků vzdušného prostoru s přihlédnutím k evropské perspektivě. Tyto hodnoty jsou k dispozici vnitrostátním dozorovým orgánům, poskytovatelům letových navigačních služeb, provozovatelům letišť a uživatelům vzdušného prostoru.

7.   Orgán pro kontrolu výkonnosti případně spolupracuje s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví na úkolech uvedených v bodě 3, pokud se týkají bezpečnosti, s cílem zajistit soulad s cíli a normami stanovenými a prováděnými v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008.

8.   Orgán pro kontrolu výkonnosti za účelem plnění funkce průběžného sledování celkové výkonnosti sítě uspořádání toku letového provozu navazuje příslušné pracovní vztahy s poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť, koordinátory letišť a leteckými dopravci.

Článek 4

Vnitrostátní dozorové orgány

1.   Vnitrostátní dozorové orgány odpovídají za vypracování plánů výkonnosti, za dohled nad výkonností a sledování plánů výkonnosti a výkonnostních cílů na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru. Při plnění těchto úkolů postupují nestranně, nezávisle a transparentně.

2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány měly nezbytné zdroje nebo přístup k nim a způsobilost plnit ve všech klíčových oblastech výkonnosti úkoly stanovené tímto nařízením, včetně vyšetřovacích pravomocí pro plnění úkolů uvedených v článku 19.

3.   Pokud má členský stát více než jeden vnitrostátní dozorový orgán, oznámí Komisi, který z nich odpovídá za vnitrostátní koordinaci a vztahy s Komisí při provádění tohoto nařízení.

Článek 5

Funkční bloky vzdušného prostoru

1.   Členské státy podporují úzkou spolupráci mezi svými vnitrostátními dozorovými orgány se zřetelem na vytvoření plánu výkonnosti na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

2.   V případě, že se členské státy rozhodnou přijmout plán výkonnosti na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, musí:

a)	zajistit, aby plán výkonnosti odpovídal šabloně uvedené v příloze II;

b)	oznámit Komisi, který vnitrostátní dozorový orgán nebo organizace odpovídá za koordinaci v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru a za styky s Komisí, pokud jde o provádění plánu výkonnosti;

c)

učinit příslušná opatření s cílem zajistit,: i) aby pro každý klíčový ukazatel výkonnosti byl stanoven jeden cíl, ii) aby opatření uvedená v čl. 11 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 549/2004 byla vymezena a uplatňována během referenčního období, kdy se cíle neplní. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty, iii) aby důsledky plnění nebo neplnění cílů byly v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru vhodně určeny;

d)	společně odpovídat za dosahování výkonnostních cílů stanovených pro funkční blok vzdušného prostoru;

e)	v případě, že nebyla vytvořena společná oblast zpoplatnění ve smyslu článku 4 nařízení (ES) č. 1794/2006, shrnout vnitrostátní cíle v oblasti efektivity nákladů a předložit údaj celkového čísla prokazující snahu o efektivitu nákladů na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru.

3.   Nepřijmou-li členské státy funkčního bloku vzdušného prostoru plán výkonnosti s cíli na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru, oznámí Komisi pro informaci agregované výkonnostní cíle a zdůrazní shodu na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru s výkonnostními cíli celé Evropské unie.

Článek 6

Koordinace s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA)

Podle čl. 13a nařízení (ES) č. 549/2004 a v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 Komise vhodným způsobem koordinuje s EASA:

a)	aspekty bezpečnosti systému sledování výkonnosti, včetně stanovení, revize a plnění klíčových ukazatelů výkonnosti v oblasti bezpečnosti a výkonnostních cílů celé Evropské unie v oblasti bezpečnosti a rovněž předkládání návrhů příslušných kroků a opatření po aktivaci varovného mechanismu;

b)	soulad klíčových ukazatelů výkonnosti a výkonnostních cílů v oblasti bezpečnosti s plněním Evropského programu bezpečnosti letectví, který může být přijat Evropskou unií.

Článek 7

Trvání referenčního období

1.   První referenční období pro systém sledování výkonnosti zahrnuje kalendářní roky 2012 až 2014 včetně. Další referenční období budou trvat pět kalendářních let, nebude-li změnou tohoto nařízení stanoveno jinak.

2.   Stejné referenční období se vztahuje i na výkonnostní cíle celé Evropské unie a na vnitrostátní plány výkonnosti a výkonnostní cíle nebo plány výkonnosti a výkonnostní cíle funkčních bloků vzdušného prostoru.

Článek 8

Klíčové oblasti výkonnosti a ukazatele výkonnosti

1.   Komise za účelem stanovení cílů podle čl. 11 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodne o případném doplnění nebo úpravě dalších klíčových oblastí výkonnosti v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení.

2.   Pro účely stanovení cílů odpovídá každé klíčové oblasti výkonnosti jeden klíčový ukazatel výkonnosti nebo omezený počet klíčových ukazatelů výkonnosti. Výkonnost letových navigačních služeb se posuzuje za pomoci závazných cílů pro každý klíčový ukazatel výkonnosti.

3.   Klíčové ukazatele výkonnosti pro stanovení cílů celé Evropské unie, vybrané pro každou klíčovou oblast výkonnosti, jsou uvedeny v příloze I oddíle 1.

4.   Klíčové ukazatele výkonnosti používané za účelem stanovení vnitrostátních výkonnostních cílů nebo výkonnostních cílů funkčních bloků vzdušného prostoru jsou uvedeny v příloze I oddíle 2.

5.   Klíčové ukazatele výkonnosti se během referenčního období nemění. Změny se přijímají změnou tohoto nařízení nejpozději šest měsíců před přijetím nových výkonnostních cílů celé Evropské unie.

6.   Kromě klíčových oblastí výkonnosti a klíčových ukazatelů výkonnosti uvedených v tomto článku členské státy mohou na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru rozhodnout o stanovení a používání doplňujících ukazatelů výkonnosti a výkonnostních cílů souvisejících s cíli uvedenými v příloze I oddíle 2 pro sledování vlastní výkonnosti a/nebo jako součásti jejich plánů výkonnosti. Tyto doplňující ukazatele a cíle jsou podpůrné pro dosažení cílů na úrovni celé Evropské unie a z toho vyplývajících vnitrostátních cílů nebo cílů na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru. Mohou například zahrnovat a popisovat veřejnou a vojenskou nebo meteorologickou dimenzi plánu výkonnosti. K doplňujícím ukazatelům a cílům mohou být připojeny příslušné systémy pobídek určených na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

KAPITOLA II

PŘÍPRAVA PLÁNŮ VÝKONNOSTI

Článek 9

Výkonnostní cíle celé Evropské unie

1.   Komise přijme výkonnostní cíle celé Evropské unie v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 s přihlédnutím k odpovídajícím vstupům od vnitrostátních dozorových orgánů a po konzultaci se zúčastněnými stranami podle článku 10 uvedeného nařízení, případně s jinými příslušnými organizacemi a s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví o bezpečnostních aspektech výkonnosti.

2.   Komise navrhne cíle celé Evropské unie nejpozději patnáct měsíců před začátkem referenčního období a přijme je nejpozději dvanáct měsíců před začátkem referenčního období.

3.   Komise spolu s přijetím výkonnostních cílů celé Evropské unie stanoví pro každý klíčový ukazatel výkonnosti varovné prahové hodnoty, při jejichž překročení mohou být aktivovány varovné mechanismy uvedené v článku 18. Varovné prahové hodnoty pro klíčový ukazatel výkonnosti v oblasti efektivity nákladů zahrnují vývoj jak dopravy, tak i nákladů.

4.   Komise doloží každý výkonnostní cíl celé Evropské unie popisem předpokladů a zdůvodněním použitým pro stanovení těchto cílů, jako je použití vstupů od vnitrostátních dozorových orgánů a jiných věcných údajů, dopravních prognóz a případně očekávaných úrovní efektivních stanovených nákladů pro Evropskou unii.

Článek 10

Vypracování plánů výkonnosti

1.   Vnitrostátní dozorové orgány vypracují buď na vnitrostátní úrovni, nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru plány výkonnosti obsahující cíle, které jsou v souladu s výkonnostními cíli a hodnotícími kritérii celé Evropské unie uvedenými v příloze III. Rozhodne-li se dotčený členský stát zpracovat plán výkonnosti na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru podle čl. 5 odst. 1 a článku 2, bude pouze jeden plán výkonnosti na každý členský stát nebo na funkční blok vzdušného prostoru.

2.   S cílem podpořit přípravu plánů výkonnosti vnitrostátní dozorové orgány zajistí:

a)	aby poskytovatelé letových navigačních služeb oznámili důležité složky svých obchodních plánů zpracovaných v souladu s cíli celé Evropské unie;

b)	konzultaci zúčastněných stran o plánu výkonnosti a výkonnostních cílech v souladu s článkem 10 nařízení (ES) 549/2004. Příslušné informace se zúčastněným stranám poskytnou nejpozději tři týdny před konzultační poradou.

3.   Plány výkonnosti musí obsahovat zejména:

a)	dopravní prognózu vyjádřenou ve výkonových jednotkách určených pro každý rok referenčního období se zdůvodněním použitých čísel;

b)	stanovené náklady pro náklady letových navigačních služeb určené členským státem (členskými státy) podle ustanovení čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004;

c)	popis investic nezbytných pro dosažení výkonnostních cílů s popisem jejich důležitosti ve vztahu k evropskému hlavnímu plánu ATM a jejich soulad s hlavními oblastmi a zaměřením pokroku a změny podle ustanovení uvedeného nařízení;

d)	výkonnostní cíle v každé příslušné klíčové oblasti výkonnosti stanovené pro každý klíčový ukazatel výkonnosti na celé referenční období s ročními hodnotami používanými pro účely sledování a pobídek;

e)

popis veřejné a vojenské dimenze plánu s popisem výkonnosti v oblasti uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru (FUA – „flexible use of airspace“) za účelem zvýšení kapacity s náležitým zohledněním efektivnosti vojenských misí, a považuje-li se to za vhodné, odpovídající ukazatele výkonnosti a výkonnostní cíle odpovídající ukazatelům a cílům plánu výkonnosti;

f)	popis a zdůvodnění, jak jsou výkonnostní cíle podle bodu d) uvedeny v soulad s výkonnostními cíli celé Evropské unie a jak k nim přispívají;

g)	jasné určení různých subjektů odpovědných za plnění cílů a jejich konkrétního příspěvku;

h)	popis mechanismů pobídek používaných vůči různým odpovědným subjektům s cílem podpořit dosažení cílů během referenčního období;

i)	opatření přijímaná vnitrostátními dozorovými orgány za účelem sledování, jak se výkonnostní cíle dosahují;

j)	popis výsledku konzultace zúčastněných stran, včetně otázek vznesených účastníky a také dohodnutých opatření.

4.   Plány výkonnosti jsou založeny na šabloně uvedené v příloze II a mohou obsahovat doplňující ukazatele se souvisejícími cíli, pokud se tak členské státy rozhodnou podle čl. 8 odst. 6.

Článek 11

Systémy pobídek

1.   Systémy pobídek používané členskými státy jako součást jejich plánu výkonnosti musí splňovat tyto obecné zásady:

a)	musí být efektivní, úměrné, věrohodné a nesmí se během referenčního období měnit;

b)	uplatňují se nediskriminačně a transparentně s cílem podpořit zlepšení ve výkonnosti poskytování služeb;

c)	jsou součástí právního prostředí, které znají všechny zúčastněné strany předem (ex ante), a uplatňují se během celého referenčního období;

d)	podporují jednání subjektů v souladu s vytyčenými cíli s ohledem na dosažení vysoké úrovně výkonnosti a plnění souvisejících cílů.

2.   Pobídky týkající se bezpečnostních cílů se zaměřují na podporu nezbytnou k tomu, aby tyto cíle byly v plném rozsahu dosaženy a udrženy a aby bylo možno zvyšovat výkonnost v jiných klíčových ukazatelích výkonnosti. Nemají finanční povahu a sestávají z akčních plánů s termíny a/nebo souvisejícími opatřeními podle nařízení Komise (ES) č. 2096/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (10) a/nebo prováděcích pravidel vyplývajících z nařízení (ES) č. 216/2008.

3.   Pobídky týkající se cílů v oblasti efektivity nákladů jsou finanční povahy a řídí se příslušnými ustanoveními článku 11 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1794/2006. Skládají se z mechanismu sdílení rizik na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

4.   Pobídky týkající se cílů kapacity mohou mít finanční nebo jinou povahu, např. plány nápravných opatření s termíny a souvisejícími opatřeními, které mohou zahrnovat odměny a pokuty přijaté členskými státy. Jsou-li pobídky finanční povahy, řídí se ustanoveními článku 12 nařízení (ES) č. 1794/2006.

5.   Pobídky týkající se cílů životního prostředí mají podpořit dosažení požadovaných úrovní vlivu na životní prostředí a umožnit zvýšení výkonnosti v jiných klíčových oblastech výkonnosti. Jsou finanční nebo nefinanční povahy a rozhodují o nich členské státy s přihlédnutím k místním okolnostem.

6.   Členské státy mohou kromě toho na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru stanovit nebo schválit systémy pobídek pro uživatele vzdušného prostoru podle ustanovení článku 12 nařízení (ES) č. 1794/2006.

KAPITOLA III

PŘIJETÍ PLÁNŮ VÝKONNOSTI

Článek 12

Počáteční přijetí plánů výkonnosti

Členské státy na návrh vnitrostátních dozorových orgánů přijmou na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru plány výkonnosti obsahující závazné výkonnostní cíle a nejpozději do šesti měsíců po přijetí cílů celé Evropské unie je oznámí Komisi.

Článek 13

Posouzení plánů výkonnosti a revize cílů

1.   Komise posuzuje plány výkonnosti, jejich cíle a zejména jejich soulad s výkonnostními cíli celé Evropské unie a odpovídající příspěvek k nim na základě kritérií stanovených v příloze III s náležitým zohledněním vývoje souvislostí, k němuž mohlo dojít od data přijetí cílů celé Evropské unie do data posouzení plánu výkonnosti.

2.   Pokud Komise zjistí, že výkonnostní cíle obsažené v plánu výkonnosti jsou v souladu s cíli celé Evropské unie a že k nim odpovídajícím způsobem přispívají, oznámí to členskému státu (členským státům) nejpozději do čtyř měsíců po obdržení plánu.

3.   Pokud Komise zjistí, že cíl(e) výkonnosti obsažený(é) v plánu výkonnosti není/nejsou v souladu s cíli celé Evropské unie a že k nim odpovídajícím způsobem nepřispívají, může nejpozději do čtyř měsíců po obdržení plánu a v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodnout o vydání doporučení dotčenému členskému státu (dotčeným členským státům), aby přijal(y) revidovaný(é) výkonnostní cíl(e). Toto rozhodnutí se přijme po konzultaci s dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) a musí v něm být přesně určeno, který cíl (které cíle) musí být revidován(y), a musí obsahovat zdůvodnění posouzení Komise.

4.   Dotčený členský stát (dotčené členské státy) v tomto případě nejpozději do dvou měsíců po vydání doporučení přijme (přijmou) revidované výkonnostní cíle s náležitým zohledněním názorů Komise spolu s příslušnými opatřeními k dosažení těchto cílů a oznámí je Komisi.

Článek 14

Posouzení revidovaných výkonnostních cílů a přijetí nápravných opatření

1.   Komise posoudí revidované výkonnostní cíle a zejména jejich soulad s výkonnostními cíli celé Evropské unie a příslušný příspěvek k nim do dvou měsíců po jejich oznámení na základě kritérií stanovených v příloze III.

2.   Pokud Komise zjistí, že revidované cíle uvedené v čl. 13 odst. 4 jsou v souladu s cíli celé Evropské unie a že k nim odpovídajícím způsobem přispívají, oznámí to členskému státu (členským státům) nejpozději do dvou měsíců po obdržení revidovaných cílů.

3.   Zjistí-li Komise, že revidované výkonnostní cíle a příslušná opatření nadále nejsou v souladu s cíli celé Evropské unie a že k nim odpovídajícím způsobem nepřispívají, může nejpozději do dvou měsíců po obdržení revidovaných cílů a v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodnout, že dotčený členský stát (dotčené členské státy) musí přijmout nápravná opatření.

4.   V tomto rozhodnutí musí být přesně určeno, který cíl (které cíle) musí být revidován(y), a musí obsahovat zdůvodnění posouzení Komise. Může obsahovat úroveň výkonnosti očekávanou u těchto cílů, aby se dotčenému členskému státu (dotčeným členským státům) umožnilo přijmout příslušná nápravná opatření a/nebo může zahrnovat doporučení vhodných opatření.

5.   Nápravná opatření přijatá dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) se nejpozději do dvou měsíců po rozhodnutí Komise oznámí Komisi spolu s informacemi uvádějícími, jak je zajištěn soulad s rozhodnutím Komise.

Článek 15

Plány výkonnosti a výkonnostní cíle po začátku referenčního období

Plány výkonnosti nebo nápravná opatření přijatá po začátku referenčního období jako výsledek použití postupů stanovených v článcích 13 a 14 se plní se zpětnou platností počínaje prvním dnem referenčního období.

Článek 16

Revize cílů celé Evropské unie

1.   Komise může v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodnout o revizi cílů celé Evropské unie:

a)	před začátkem referenčního období, má-li přesvědčivé důkazy, že počáteční údaje, předpoklady a zdůvodnění použité pro stanovení cílů celé Evropské unie již neplatí;

b)	během referenčního období jako výsledek použití varovného mechanismu uvedeného v článku 18.

2.   Revize cílů celé Evropské unie může mít za následek změnu existujících plánů výkonnosti. V tomto případě může Komise rozhodnout o příslušné úpravě časového harmonogramu uvedeného v kapitole II a III tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

SLEDOVÁNÍ DOSAŽENÍ VÝKONNOSTI

Článek 17

Průběžné sledování a podávání zpráv

1.   Vnitrostátní dozorové orgány a Komise sledují na vnitrostátní úrovni a na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru plnění plánů výkonnosti. Pokud se cíle během referenčního období neplní, vnitrostátní dozorové orgány učiní příslušná opatření stanovená v plánu výkonnosti v zájmu nápravy situace. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty.

2.   Potvrdí-li Komise značný a vytrvalý pokles výkonnosti v členském státě nebo funkčním bloku vzdušného prostoru, který se dotýká jiných států zúčastněných na jednotném evropském nebi a/nebo celém evropském vzdušném prostoru, může požádat dotčené členské státy a vnitrostátní dozorový orgán nebo dozorový orgán funkčního bloku vzdušného prostoru či dotčený subjekt, aby vymezily, přijaly a sdělily Komisi příslušná opatření k dosažení cílů stanovených ve svých plánech výkonnosti.

3.   Členské státy podávají Komisi zprávu o sledování plánů výkonnosti a výkonnostních cílů vnitrostátními dozorovými orgány nebo dozorovými orgány funkčních bloků vzdušného prostoru nejméně jednou ročně a v případě rizika, že výkonnostních cílů nebude dosaženo. Komise podá Výboru pro jednotné nebe nejméně jednou ročně zprávu o dosažení výkonnostních cílů.

Článek 18

Varovné mechanismy

1.   V případě, že kvůli okolnostem, které nebylo možno na začátku období předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států, je na úrovni Evropské unie dosaženo varovných prahových hodnot uvedených v čl. 9 odst. 3, Komise v konzultaci s členskými státy prostřednictvím Výboru pro jednotné nebe přezkoumá situaci a do třech měsíců předloží návrhy na příslušná opatření, která mohou zahrnovat revizi výkonnostních cílů celé Evropské unie a jako důsledek i revizi vnitrostátních výkonnostních cílů a výkonnostních cílů funkčních bloků vzdušného prostoru.

2.   V případě, že kvůli okolnostem, které nebylo možno na začátku období předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států a subjektů, na které se výkonnostní cíle vztahují, je na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru dosaženo varovných prahových hodnot uvedených v čl. 9 odst. 3, vnitrostátní dozorový orgán nebo dotčený subjekt ve spolupráci s Komisí přezkoumá situaci a do třech měsíců může předložit návrhy na příslušná opatření, která mohou zahrnovat revizi vnitrostátních výkonnostních cílů a výkonnostních cílů funkčních bloků vzdušného prostoru.

3.   Členské státy mohou na vnitrostátní úrovni a na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru rozhodnout, že přijmou varovné prahové hodnoty odlišné od těch, které jsou uvedeny v čl. 9 odst. 3, aby byly zohledněny místní okolnosti a specifika. V takovém případě se tyto prahové hodnoty stanoví v plánech výkonnosti a v souladu s prahovými hodnotami přijatými podle čl. 9 odst. 3. Odchylky musí být podpořeny podrobným zdůvodněním. Jsou-li prahové hodnoty aktivovány, použije se postup uvedený v bodě 2.

4.   Pokud použití varovného mechanismu zahrnuje revizi plánů výkonnosti a výkonnostních cílů, Komise takovou revizi usnadní příslušnou úpravou časového harmonogramu použitelného v souladu s postupem uvedeným v kapitole II a III tohoto nařízení.

Článek 19

Usnadnění kontroly dodržování požadavků

Poskytovatelé letových navigačních služeb usnadní inspekce a průzkumy prováděné Komisí a vnitrostátním dozorovým orgánem (vnitrostátními dozorovými orgány) odpovědným(i) za dohled, uznaným subjektem, který jedná jménem uvedených orgánů, případně agenturou EASA, včetně kontrol na místě. Aniž jsou dotčeny pravomoci dohledu udělené vnitrostátním dozorovým orgánům a agentuře EASA, oprávněné osoby jsou zmocněny:

a)	zkoumat v souvislosti se všemi klíčovými oblastmi výkonnosti příslušné dokumenty a jiný materiál týkající se stanovení plánů výkonnosti a výkonnostních cílů;

b)	zhotovovat kopie či výpisy z takových dokumentů;

c)	žádat na místě o ústní vysvětlení.

Tyto inspekce a šetření se provádějí v souladu s platnými postupy členského státu, ve kterém jsou prováděny.

KAPITOLA V

SHROMAŽĎOVÁNÍ, POTVRZENÍ PLATNOSTI, OVĚŘENÍ, HODNOCENÍ A ŠÍŘENÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONNOSTI LETECKÉ NAVIGACE PRO JEDNOTNÉ EVROPSKÉ NEBE

Článek 20

Sběr a potvrzení platnosti údajů pro přezkum výkonnosti

1.   Kromě údajů, které již shromáždila Komise prostřednictvím jiných nástrojů Evropské unie a které lze rovněž použít pro přezkum výkonnosti, vnitrostátní orgány, poskytovatelé letových navigačních služeb, provozovatelé letišť, koordinátoři letišť a letečtí dopravci zajistí, aby Komisi byly předloženy údaje uvedené v příloze IV v souladu s požadavky stanovenými v této příloze.

2.   Vnitrostátní orgány mohou úplně či zčásti delegovat nebo upravit úkol poskytování údajů mezi vnitrostátními dozorovými orgány, poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť a koordinátory letišť, aby se zohlednila místní specifika a existující kanály pro podávání zpráv.

3.   Poskytovatelé údajů učiní nezbytná opatření k zajištění kvality, potvrzení platnosti a včasného předání údajů, včetně důkazů o kontrole kvality a postupu potvrzení platnosti, vysvětlení na konkrétní žádost Evropské komise týkající se kvality údajů, případně plánů opatření ke zvýšení kvality údajů. Údaje se předkládají bezplatně, případně v elektronické podobě, s použitím formátu stanoveného Komisí.

4.   Komise posoudí kvalitu a potvrdí platnost údajů předaných podle odstavce 1. Pokud údaje nelze náležitě použít k přezkumu výkonnosti, může Komise přijmout příslušná opatření k posouzení a zvýšení kvality údajů ve spolupráci s členskými státy a zejména s jejich vnitrostátními dozorovými orgány.

5.   Pro účely tohoto nařízení se údaje o výkonnosti uvedené v odstavci 1, které již byly předloženy organizaci Eurocontrol, považují za údaje předložené Komisi. Není-li tomu tak, Komise a Eurocontrol učiní nezbytná opatření k zajištění, aby údaje byly Komisi poskytnuty podle stejných požadavků jako v odstavci 3.

6.   Když budou stanoveny nové požadavky na údaje nebo když se očekává jejich nedostatečná kvalita, Komise může provést pilotní studie, které by měly členské státy dobrovolně dokončit dříve, než budou změnou tohoto nařízení zavedeny nové požadavky na údaje. Tyto pilotní studie se uskuteční za účelem posouzení proveditelnosti sběru příslušných údajů, přičemž se zváží přínosy dostupnosti údajů v porovnání s náklady na jejich sběr a zatížením respondentů.

Článek 21

Šíření informací

1.   Komise šíří obecné informace pro účely cílů stanovených v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (11), zejména s článkem 4 uvedeného nařízení, a v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 550/2004.

2.   Informace uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) jsou veřejně přístupné dotčeným zúčastněným stranám zejména elektronickými prostředky.

3.   Výroční zprávy uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. k) jsou přístupné veřejnosti. Odkaz na tyto zprávy bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. Komise může rozhodnout o pravidelném předkládání dalších obecných informací dotčeným zúčastněným stranám zejména elektronickými prostředky.

4.   Cíle celé Evropské unie uvedené v článku 9 a odkaz na přijaté plány výkonnosti uvedené v kapitole III budou přístupné veřejnosti a zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

5.   Jednotlivý přístup ke konkrétním informacím, jako jsou validované údaje a statistiky, bude umožněn poskytovateli údajů, kterého se informace a činnosti přímo týkají.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Řízení o odvolání

Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná v souladu s tímto nařízením byla řádně odůvodněná a aby byla předmětem účinného přezkumu a/nebo řízení o odvolání.

Článek 23

Přechodná opatření

Rozhodnou-li se členské státy přijmout během prvního referenčního období plán výkonnosti s cíli na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, zajistí,

a)	aby plán od 1. ledna jednoho z let referenčního období nahradil vnitrostátní plány;

b)	aby trvání plánu nepřekročilo zbývající délku referenčního období;

c)	aby plán prokázal, že výkonnostní cíle jsou nejméně tak náročné jako všechny dřívější vnitrostátní cíle dohromady.

Článek 24

Přezkum systému

Komise do 1. července 2013 přezkoumá efektivnost postupu. Komise bude do konce roku 2014 a i poté pravidelně přezkoumávat systém sledování výkonnosti a zejména analyzovat dopad, účinnost a rozsah tohoto systému s náležitým zohledněním práce, kterou v této oblasti vykonává ICAO.

Článek 25

Změny nařízení (ES) č. 2096/2005

Nařízení (ES) č. 2096/2005 se mění takto:

1)

Oddíl 2.2 přílohy I se nahrazuje tímto: „2.2   Řízení organizace Poskytovatel letové navigační služby vytváří obchodní plán zahrnující období nejméně pěti let. Tento obchodní plán: a) stanovuje celkové záměry a cíle poskytovatele letové navigační služby a strategii pro jejich dosažení v souladu s jakýmkoli celkovým dlouhodobějším plánem poskytovatele a příslušnými požadavky Evropské unie souvisejícími s vývojem infrastruktury nebo jiné technologie; b) obsahuje příslušné výkonnostní cíle z hlediska bezpečnosti, kapacity, životního prostředí a případně efektivity nákladů. Informace obsažené v bodě a) a b) musí být v souladu s vnitrostátním plánem výkonnosti nebo plánem výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru uvedeným v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, a pokud jde o údaje o bezpečnosti, musí být v souladu se státním programem pro bezpečnost uvedeným ve standardu 2.27.1 přílohy 11 organizace ICAO, změna 47B-A ze dne 20. července 2009. Poskytovatel letové navigační služby předkládá zdůvodnění bezpečnosti a obchodní zdůvodnění hlavních investičních projektů, popřípadě včetně odhadovaného dopadu na příslušné výkonnostní cíle uvedené v bodě 2.2 písm. b), a určuje investice vyplývající z právních požadavků spojených s prováděním SESAR. Poskytovatel letových navigačních služeb vytváří roční plán zahrnující nadcházející rok, ve kterém jsou dále upřesněny rysy obchodního plánu a popsány jeho veškeré změny. Roční plán zahrnuje následující ustanovení o úrovni a kvalitě služby, jako např. očekávané úrovni týkající se kapacity, bezpečnosti, životního prostředí a případně efektivity nákladů: a) informace o zavádění nové infrastruktury nebo jiném vývoji a prohlášení o tom, jak bude přispívat ke zlepšení výkonnosti poskytovatele letových navigačních služeb, včetně úrovně a kvality služeb; b) výkonnostní ukazatele odpovídající vnitrostátnímu plánu výkonnosti nebo plánu výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru uvedenému v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, na základě kterých lze přiměřeně posuzovat úroveň výkonnosti a kvalitu služby; c) informace o předpokládaných opatřeních ke zmírnění bezpečnostního rizika určeného v bezpečnostním plánu poskytovatele letových navigačních služeb, včetně ukazatelů bezpečnosti za účelem sledování bezpečnostního rizika a případně odhadnutých nákladů na opatření k jeho zmírnění; d) očekávané krátkodobé finanční postavení poskytovatele služby, jakož i veškeré změny obchodního plánu nebo dopady na obchodní plán. Poskytovatel letových navigačních služeb zveřejní pro Komisi na její žádost obsah té části obchodního a ročního plánu, která se týká výkonnosti, na základě podmínek stanovených vnitrostátním dozorovým orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy.“

2)

Oddíl 9 přílohy I se nahrazuje tímto: „9.   POŽADAVKY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV Poskytovatel letových navigačních služeb musí být schopen podat příslušnému vnitrostátnímu dozorovému orgánu výroční zprávu o svých činnostech. Aniž je dotčen článek 12 nařízení (ES) č. 550/2004, tato zpráva zahrnuje finanční výsledky poskytovatele, jakož i provozní výkon a všechny další významné činnosti a vývoj, zejména v oblasti bezpečnosti. Výroční zpráva obsahuje nejméně: — posouzení úrovně výkonnosti vytvářené služby, — výkon poskytovatele letových navigačních služeb ve srovnání s výkonnostními cíli uvedenými v obchodním plánu, přičemž se srovná skutečný výkon s ročním plánem pomocí výkonnostních ukazatelů uvedených v ročním plánu, — vysvětlení odchylek od cílů a stanovení opatření k překlenutí rozdílu během referenčního období uvedeného v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004, — vývoj provozu a infrastruktury, — finanční výsledky, pokud nejsou zveřejňovány samostatně podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 550/2004, — informace o formálním konzultačním procesu s uživateli služeb poskytovatele, — informace o politice lidských zdrojů poskytovatele. Poskytovatel letových navigačních služeb zveřejní obsah výroční zprávy pro Evropskou komisi na její žádost a pro veřejnost na základě podmínek, které stanoví vnitrostátní dozorový orgán v souladu s vnitrostátními právními předpisy.“

Článek 26

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Kapitola V se použije od 1. ledna 2011. První referenční období bude zahájeno od 1. ledna 2012.

---

(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 341, 7.12.2006, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(5)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004 s. 10.

(6)  Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 23.

(7)  Úř. věst. L 294, 13.11.2007, s. 3.

(8)  Úř. věst. L 295, 14.11.2007, s. 7.

(9)  Úř. věst. L 14, 22.1.1993, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 335, 21.12.2005, s. 13.

(11)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

---

---

---

---

---

3.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/23

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 692/2010

ze dne 30. července 2010

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)	Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby s výhradou opatření platných v Evropské unii, která se týkají systémů dvojité kontroly a prvotního a následného dohledu nad textilními výrobky při jejich dovozu do Evropské unie, oprávněná osoba mohla závazné sazební informace vydané celními orgány členských států s ohledem na zařazení zboží v kombinované nomenklatuře, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu 60 dnů podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

S výhradou opatření platných v Evropské unii, která se týkají systémů dvojité kontroly a prvotního a následného dohledu nad textilními výrobky při jejich dovozu do Evropské unie, může oprávněná osoba závazné sazební informace vydané celními orgány členského státu, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu 60 dnů podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

---

---

3.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/26

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 693/2010

ze dne 2. srpna 2010

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 3. srpna 2010.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

---

---

3.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/28

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 694/2010

ze dne 2. srpna 2010,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/10 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 689/2010 (4).

(2)	Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 3. srpna 2010.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 253, 25.9.2009, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 199, 31.7.2010, s. 21.

---

---

3.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/30

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 26. července 2010

o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost

(2010/427/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 27 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na souhlas Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účelem tohoto rozhodnutí je stanovit organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“), funkčně nezávislé instituce Unie pod vedením vysokého představitele zřízené podle čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) ve znění Lisabonské smlouvy. Toto rozhodnutí a zejména odkaz na pojem „vysoký představitel“ budou vykládány v souladu s jednotlivými úkoly vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku podle článku 18 Smlouvy o EU.

(2)

V souladu s čl. 21 odst. 3 druhým pododstavcem Smlouvy o EU bude Unie dbát na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž bude nápomocen vysoký představitel, budou tuto soudržnost zajišťovat a za tímto účelem spolupracovat.

(3)

ESVČ bude vysokému představiteli, který je zároveň místopředsedou Komise a předsedou Rady pro zahraniční věci, poskytovat podporu při plnění jeho pověření k vedení společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie a k zajišťování soudržnosti vnější činnosti Unie, jak je uvedeno zejména v článcích 18 a 27 Smlouvy o EU. ESVČ bude podporovat vysokého představitele při jeho působení jako předsedy Rady pro zahraniční věci, aniž jsou dotčeny běžné úkoly generálního sekretariátu Rady. ESVČ bude vysokého představitele rovněž podporovat při jeho působení jako místopředsedy Komise pověřeného úkoly, které Komisi příslušejí v oblasti vnějších vztahů, a při koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie, aniž jsou dotčeny běžné úkoly útvarů Komise.

(4)

ESVČ by měla v rámci svého příspěvku k programům vnější spolupráce Unie usilovat o zajištění toho, aby tyto programy plnily cíle vnější činnosti podle článku 21 Smlouvy o EU, a zejména odst. 2 písm. d) uvedeného článku, a aby dodržovaly cíle rozvojové politiky Unie v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). V této souvislosti by ESVČ měla rovněž prosazovat plnění cílů Evropského konsensu o rozvoji (1) a Evropského konsensu o humanitární pomoci (2).

(5)	Jak vyplývá z Lisabonské smlouvy, ESVČ musí být provozuschopná co nejdříve po vstupu uvedené smlouvy v platnost, aby bylo možné provádět její ustanovení.

(6)

Evropský parlament bude plně zastávat svou úlohu v oblasti vnější činnosti Unie, včetně svých funkcí politické kontroly, jak stanoví čl. 14 odst. 1 Smlouvy o EU, jakož i v legislativních a rozpočtových záležitostech, jak je stanoveno ve Smlouvách. V souladu s článkem 36 Smlouvy o EU bude vysoký představitel také pravidelně konzultovat Evropský parlament ohledně hlavních hledisek a základních voleb společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajistí, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. ESVČ bude vysokému představiteli v tomto ohledu nápomocna. Je třeba přijmout zvláštní opatření v souvislosti s přístupem členů Evropského parlamentu k utajovaným dokumentům a informacím v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Do přijetí těchto opatření se použijí stávající ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 20. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (3).

(7)

Vysoký představitel nebo jeho zástupce by měli plnit povinnosti stanovené ve zřizovacích aktech Evropské obranné agentury (4), Satelitního střediska Evropské unie (5), Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (6) a Evropské bezpečnostní a obranné školy (7). ESVČ by měla těmto subjektům poskytovat podporu, kterou dosud zajišťoval generální sekretariát Rady.

(8)

Je třeba přijmout ustanovení týkající se zaměstnanců ESVČ a jejich náboru, pokud jsou nezbytná pro stanovení organizace a fungování ESVČ. Zároveň je třeba v souladu s článkem 336 Smlouvy o fungování EU přijmout nezbytné změny služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (8) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“), aniž je dotčen článek 298 Smlouvy o fungování EU. Pokud jde o záležitosti týkající se jejích zaměstnanců, měla by být ESVČ chápána jako orgán ve smyslu služebního řádu a pracovního řádu. Vysoký představitel bude orgánem oprávněným ke jmenování v případě jak úředníků, pro něž platí služební řád, tak i zaměstnanců, pro něž platí pracovní řád. Počet úředníků a zaměstnanců ESVČ bude každý rok stanoven v rámci rozpočtového procesu a bude zohledněn v plánu pracovních míst.

(9)	Zaměstnanci ESVČ by měli plnit své povinnosti a jednat výhradně v zájmu Unie.

(10)

Nábor zaměstnanců by měl probíhat na základě kvalit a při současném zajištění odpovídající zeměpisné rovnováhy a vyváženého zastoupení žen a mužů. Mezi zaměstnanci ESVČ by měli být významným způsobem zastoupeni státní příslušníci všech členských států. Přezkum stanovený na rok 2013 by se měl týkat i této otázky a v případě potřeby zahrnovat návrhy na dodatečná konkrétní opatření k nápravě případné nerovnováhy.

(11)

V souladu s čl. 27 odst. 3 Smlouvy o EU budou ESVČ tvořit úředníci generálního sekretariátu Rady, úředníci Komise, jakož i personál vyslaný z diplomatických služeb členských států. Za tímto účelem se příslušné oddělení a funkce generálního sekretariátu Rady a Komise převedou pod ESVČ spolu s úředníky a dočasnými zaměstnanci, kteří zastávají místa v těchto odděleních nebo v souvislosti s těmito funkcemi. Do 1. července 2013 bude ESVČ provádět nábor zaměstnanců výhradně z řad úředníků generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i zaměstnanců diplomatických služeb členských států. Po tomto dni by měli mít možnost ucházet se o volná místa v ESVČ všichni úředníci a ostatní zaměstnanci Evropské unie.

(12)

ESVČ může ve zvláštních případech využít specializovaných vyslaných odborníků členských států (dále jen „vyslaní odborníci“), kteří budou podléhat pravomoci vysokého představitele. Vyslaní odborníci na místech v ESVČ nebudou započítáváni do jedné třetiny personálu, který by měl být tvořen zaměstnanci z členských států, poté co ESVČ dosáhne plného početního stavu. Jejich převedení při zřizování ESVČ nebude automatické a bude provedeno se souhlasem orgánů jejich členského státu původu. Dnem skončení platnosti smlouvy vyslaného odborníka převedeného pod ESVČ podle článku 7 se daná funkce změní na místo pro dočasného zaměstnance v případech, kdy funkce vykonávaná vyslaným odborníkem odpovídá funkci běžně vykonávané zaměstnanci funkční skupiny AD, je-li nezbytné místo k dispozici v plánu pracovních míst.

(13)	Komise a ESVČ se dohodnou na podmínkách vydávání pokynů Komise delegacím. Tyto podmínky by měly zejména stanovit, že vydá-li Komise delegaci pokyn, poskytne současně jeho kopii vedoucímu delegace a ústředí ESVČ.

(14)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) (dále jen „finanční nařízení“), by mělo být upraveno tak, aby ESVČ byla uvedena v jeho článku 1 a v rozpočtu Unie jí byl vyhrazen zvláštní oddíl. V souladu s platnými pravidly bude, stejně jako v případě jiných orgánů, část výroční zprávy Účetního dvora vyhrazena i ESVČ, která na zprávu vždy vypracuje odpověď. Na ESVČ se budou vztahovat postupy týkající se udělení absolutoria, které jsou stanoveny v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 145 až 147 finančního nařízení. Vysoký představitel poskytne Evropskému parlamentu veškerou podporu nezbytnou k výkonu pravomoci, kterou Evropský parlament disponuje jako orgán udělující absolutorium. Za plnění provozního rozpočtu bude v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU odpovědná Komise. Rozhodnutí mající finanční dopad budou zejména v souladu s povinnostmi stanovenými v hlavě IV finančního nařízení, zvláště v článcích 64 až 68 o odpovědnosti účastníků finančních operací a v článku 75 o výdajových operacích.

(15)

Zřízení Evropské služby pro vnější činnost by se mělo řídit zásadou efektivnosti nákladů, jejímž cílem je rozpočtová neutralita. Za tímto účelem se budou muset uplatnit přechodná opatření a postupně budovat kapacita. Je třeba zabránit zbytečnému zdvojování úkolů, funkcí a zdrojů s dalšími strukturami. Měly by se využít všechny příležitosti k racionalizaci. Rovněž bude zapotřebí řady dalších míst pro dočasné zaměstnance z členských států, přičemž tato místa budou muset být financována v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.

(16)	Pro činnosti ESVČ a její zaměstnance by měla být stanovena pravidla v oblasti bezpečnosti, ochrany utajovaných informací a transparentnosti.

(17)	Připomíná se, že se na ESVČ, její úředníky a ostatní zaměstnance, kterých se týká služební nebo pracovní řád, bude vztahovat Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

(18)

Evropská unie a Evropské společenství pro atomovou energii mají i nadále jeden institucionální rámec. Je proto nezbytně nutné zajistit soudržnost v oblasti jejich vnějších vztahů a umožnit delegacím Unie zastupování Evropského společenství pro atomovou energii ve třetích zemích a mezinárodních organizacích.

(19)	Vysoký představitel by měl do konce první poloviny roku 2013 provést přezkum organizace a fungování ESVČ, jenž bude případně doplněn o návrhy na revizi tohoto rozhodnutí. Tato revize by měla být přijata nejpozději na počátku roku 2014,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Povaha a oblast působnosti

1.   Tímto rozhodnutím se stanoví organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“).

2.   ESVČ má sídlo v Bruselu, je funkčně nezávislou institucí Evropské unie oddělenou od generálního sekretariátu Rady a Komise a má právní způsobilost nezbytnou pro plnění svých úkolů a dosahování stanovených cílů.

3.   ESVČ vede vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

4.   ESVČ sestává z ústředí a z delegací Unie ve třetích zemích a při mezinárodních organizacích.

Článek 2

Úkoly

1.   ESVČ poskytuje vysokému představiteli podporu při plnění jeho úkolů, jež vyplývají zejména z článků 18 a 27 Smlouvy o EU:

—	při plnění jeho úkolu vést společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky, přispívat svými návrhy k vytváření této politiky, kterou provádí jako zmocněnec Rady, a zajišťovat soudržnost vnější činnosti Unie,

—	při jeho působení jako předseda Rady pro zahraniční věci, aniž jsou dotčeny běžné úkoly generálního sekretariátu Rady,

—	při jeho působení jako místopředseda Komise pověřený úkoly, které Komisi příslušejí v oblasti vnějších vztahů, a při koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie, aniž jsou dotčeny běžné úkoly útvarů Komise.

2.   ESVČ je nápomocna předsedovi Evropské rady, předsedovi Komise a Komisi při výkonu jejich funkcí v oblasti vnějších vztahů.

Článek 3

Spolupráce

1.   ESVČ podporuje diplomatické služby členských států, generální sekretariát Rady a útvary Komise a spolupracuje s nimi s cílem zajistit soudržnost mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti Unie a mezi těmito oblastmi a ostatními politikami Unie.

2.   ESVČ a útvary Komise při výkonu svých příslušných funkcí vzájemně konzultují veškeré otázky související s vnější činností Unie, s výjimkou záležitostí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. ESVČ se účastní přípravných prací a postupů souvisejících s akty, jež Komise v této oblasti připravuje.

Tento odstavec se použije v souladu s hlavou V kapitolou 1 Smlouvy o EU a s článkem 205 Smlouvy o fungování EU.

3.   ESVČ může s příslušnými útvary generálního sekretariátu Rady, Komise nebo jiných úřadů nebo interinstitucionálních subjektů Unie uzavírat ujednání na úrovni útvarů.

4.   ESVČ poskytuje ostatním orgánům a institucím Unie, zejména Evropskému parlamentu, náležitou podporu a vhodným způsobem s nimi spolupracuje. Rovněž může podle potřeby využívat podpory těchto orgánů a institucí, včetně agentur, a spolupráce s nimi. Interní auditor ESVČ bude spolupracovat s interním auditorem Komise, aby byla zajištěna soudržná politika auditu, a to se zvláštním zřetelem k odpovědnosti Komise za operační výdaje. Dále ESVČ v souladu s nařízením (ES) č. 1073/1999 (10) spolupracuje s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Zejména pak v souladu s požadavkem stanoveným v uvedeném nařízení neprodleně přijme rozhodnutí o podmínkách vedení vnitřního vyšetřování. Jak je v uvedeném nařízení stanoveno, členské státy, v souladu s vnitrostátními předpisy, a orgány poskytují zaměstnancům OLAF při plnění jejich úkolů nezbytnou pomoc.

Článek 4

Ústředí ESVČ

1.   ESVČ řídí výkonný generální tajemník jednající pod vedením vysokého představitele. Výkonný generální tajemník přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného chodu ESVČ, včetně jejího správního a rozpočtového řízení. Zajišťuje účinnou koordinaci mezi jednotlivými odděleními ústředí i ve vztahu k delegacím Unie.

2.   Výkonnému generálnímu tajemníkovi jsou nápomocni dva náměstci generálního tajemníka.

3.   Ústředí ESVČ se člení na generální ředitelství.

a)

K těm zejména patří — několik generálních ředitelství zahrnujících zeměpisné sekce, jež pokrývají všechny země a regiony světa, a mnohostranné a tematické sekce. Tato oddělení v případě potřeby koordinují svou činnost s generálním sekretariátem Rady a s příslušnými útvary Komise, — generální ředitelství pro správní, personální, rozpočtové a bezpečnostní otázky a pro otázky komunikačních a informačních systémů, které svou činnost vykonává v rámci struktury ESVČ řízené výkonným generálním tajemníkem. Vysoký představitel v souladu s běžnými náborovými postupy jmenuje generálního ředitele pro rozpočet a správu, který vykonává svou činnost pod vedením vysokého představitele. Vysokému představiteli odpovídá za řízení správy a vnitřní rozpočtové řízení ESVČ. Dodržuje stejné rozpočtové linie a správní pravidla jako ty, jež jsou použitelné pro část oddílu III rozpočtu Unie spadající do okruhu 5 víceletého finančního rámce, — ředitelství pro řešení krizí a pro plánování, útvar schopnosti civilního plánování a provádění, Vojenský štáb Evropské unie a Situační středisko Evropské unie, pod přímým vedením a v rámci zodpovědnosti vysokého představitele, které jsou v souladu se Smlouvou vysokému představiteli nápomocny při vedení společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, přičemž v souladu s článkem 40 Smlouvy o EU dbají ostatních pravomocí Unie. Přitom musí být respektována specifika uvedených struktur, jakož i zvláštní povaha jejich úkolů, náboru a postavení jejich zaměstnanců. Mezi všemi strukturami ESVČ musí být zajištěna plná koordinace.

b)

Ústředí ESVČ zahrnuje rovněž — oddělení pro plánování strategických politik, — právní oddělení pod správním vedením výkonného generálního tajemníka, které úzce spolupracuje s právními službami Rady a Komise, — oddělení pro interinstitucionální vztahy, informování a veřejnou diplomacii, vnitřní audit a inspekce a ochranu osobních údajů.

4.   Vysoký představitel určí předsedy přípravných orgánů Rady, jimž předsedá zástupce vysokého představitele, včetně předsedy Politického a bezpečnostního výboru, v souladu s podmínkami uvedenými v příloze II rozhodnutí Rady 2009/908/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady, a o předsednictví přípravných orgánů Rady (11).

5.   V případě potřeby poskytují ESVČ a vysokému představiteli podporu generální sekretariát Rady a příslušná oddělení Komise. Za tímto účelem mohou ESVČ, generální sekretariát Rady a příslušná oddělení Komise uzavírat ujednání na úrovni útvarů.

Článek 5

Delegace Unie

1.   Rozhodnutí o otevření nebo uzavření delegace přijímá vysoký představitel po dohodě s Radou a Komisí.

2.   Každou delegaci Unie vede její vedoucí.

Vedoucí delegace je nadřízen všem zaměstnancům delegace bez ohledu na jejich postavení a řídí veškerou činnost delegace. Odpovídá vysokému představiteli za celkový chod delegace a za zajištění koordinace všech činností Unie.

Personál delegací zahrnuje pracovníky ESVČ, a pokud je to vhodné z hlediska provádění rozpočtu Unie a jejích politik, jež nespadají do pravomoci ESVČ, také pracovníky Komise.

3.   Vedoucí delegace přijímá od vysokého představitele a ESVČ pokyny a odpovídá za jejich provedení.

Komise může v oblastech, v nichž vykonává pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvami, v souladu s čl. 221 odst. 2 Smlouvy o fungování EU rovněž vydávat pokyny pro delegace, jež jsou prováděny v rámci celkové odpovědnosti vedoucího delegace.

4.   Byl-li k tomu vedoucí delegace zmocněn Komisí, rozhoduje v souladu s finančním nařízením o využití provozních finančních prostředků souvisejících s projekty Unie v příslušné třetí zemi.

5.   Provoz každé delegace pravidelně vyhodnocuje výkonný generální tajemník ESVČ; součástí hodnocení jsou finanční a správní audity. Výkonný generální tajemník ESVČ může k tomuto účelu požádat, aby mu byla nápomocna příslušná oddělení Komise. Vedle vnitřních opatření ESVČ vykonává v souladu s nařízením (ES) č. 1073/1999 své pravomoci i OLAF, a to zejména přijímáním opatření proti podvodům.

6.   Vysoký představitel uzavře s hostitelskou zemí, mezinárodní organizací nebo příslušnou třetí zemí nezbytná ujednání. Vysoký představitel přijme zejména opatření nezbytná k zajištění toho, aby hostitelské státy poskytly pro delegace Unie, jejich pracovníky a jejich majetek stejné výsady a imunity jako ty, jež jsou uvedeny ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961.

7.   Delegace Unie mají v rámci kontaktů s mezinárodními organizacemi nebo třetími zeměmi, u nichž jsou pověřeny, oprávnění provádět úkony na žádost jiných orgánů Unie, zejména Evropského parlamentu.

8.   Vedoucí delegace má pravomoc zastupovat Unii v zemi, v níž je delegace pověřena, a to zejména při uzavírání smluv a účasti v soudních řízeních.

9.   Delegace Unie úzce spolupracují a sdílejí informace s diplomatickými službami členských států.

10.   V souladu s čl. 35 třetím pododstavcem Smlouvy o EU a na žádost členských států poskytují delegace Unie členským státům podporu v jejich diplomatických stycích a při poskytování konzulární ochrany občanům Unie ve třetích zemích, přičemž tato podpora je z hlediska zdrojů neutrální.

Článek 6

Personál

1.   Tento článek, s výjimkou odstavce 3, se použije, aniž jsou dotčeny služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství, včetně jejich změn provedených v souladu s článkem 336 Smlouvy o fungování EU za účelem jejich přizpůsobení potřebám ESVČ.

2.   Personál ESVČ tvoří úředníci a ostatní zaměstnanci Evropské unie, včetně zaměstnanců pocházejících z diplomatických služeb členských států, kteří jsou jmenováni jako dočasní zaměstnanci.

Na tyto zaměstnance se vztahuje služební řád a pracovní řád.

3.   Je-li to nezbytné, může ESVČ ve zvláštních případech využít omezeného počtu specializovaných vyslaných odborníků.

Vysoký představitel přijme pravidla odpovídající pravidlům stanoveným v rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady (12), podle kterých budou vyslaní odborníci přidělováni k ESVČ za účelem poskytnutí specializovaných odborných znalostí.

4.   Zaměstnanci ESVČ plní své povinnosti a jednají výhradně v zájmu Unie. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1 třetí odrážka, čl. 2 odst. 2 a čl. 5 odst. 3, nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo ESVČ ani od jiného subjektu nebo osoby, než je vysoký představitel. V souladu s čl. 11 druhým pododstavcem služebního řádu nesmějí zaměstnanci ESVČ přijmout žádnou úplatu jakéhokoli druhu od zdroje mimo ESVČ.

5.   Pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování na základě služebního řádu a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy na základě pracovního řádu vykonává vysoký představitel, který může tyto pravomoci přenést v rámci ESVČ.

6.   Nábor zaměstnanců do ESVČ probíhá na základě kvalit při současném zajištění odpovídající zeměpisné rovnováhy a vyváženého zastoupení žen a mužů. Mezi zaměstnanci ESVČ musí být významným způsobem zastoupeni státní příslušníci všech členských států. Přezkum podle čl. 13 odst. 3 by se měl týkat i této otázky a v případě potřeby zahrnovat návrhy na dodatečná konkrétní opatření k nápravě případné nerovnováhy.

7.   Úředníci Unie a dočasní zaměstnanci pocházející z diplomatických služeb členských států mají stejná práva a stejné povinnosti a je s nimi zacházeno stejným způsobem, zejména pokud jde o jejich způsobilost k výkonu všech funkcí za stejných podmínek. Pokud jde o přidělování úkolů ve všech oblastech činností a politik prováděných ESVČ, nerozlišuje se mezi dočasnými zaměstnanci pocházejícími z diplomatických služeb členských států a úředníky Unie. V souladu s finančním nařízením členské státy podporují Unii při uplatňování finanční odpovědnosti vůči dočasným zaměstnancům ESVČ pocházejícím z diplomatických služeb členských států, jež vyplývá z odpovědnosti podle článku 66 finančního nařízení.

8.   Vysoký představitel stanoví postupy pro výběrová řízení pro nábor zaměstnanců ESVČ, která musí probíhat transparentním způsobem na základě kvalit jednotlivých uchazečů s cílem zajistit služby zaměstnanců s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti a zároveň zajistit odpovídající zeměpisnou rovnováhu a vyvážené zastoupení žen a mužů, potřebné významné zastoupení státních příslušníků ze všech členských států mezi zaměstnanci ESVČ. Náboru zaměstnanců na volná místa v ESVČ se účastní zástupci členských států, generálního sekretariátu Rady a Komise.

9.   Po dosažení plného početního stavu ESVČ by zaměstnanci z členských států uvedení v odst. 2 prvním pododstavci měli představovat alespoň jednu třetinu všech zaměstnanců ESVČ na úrovni AD. Obdobně by stálí úředníci Unie měli představovat alespoň 60 % všech zaměstnanců ESVČ na úrovni AD, a to včetně zaměstnanců pocházejících z diplomatických služeb členských států, kteří se v souladu se služebním řádem stali úředníky Unie. Vysoký představitel každý rok předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o obsazení míst v ESVČ.

10.   Vysoký představitel stanoví pravidla mobility s cílem zajistit vysokou úroveň pracovní mobility zaměstnanců ESVČ. Na zaměstnance uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. a) třetí odrážce se vztahují zvláštní podmínky. V zásadě všichni zaměstnanci ESVČ jsou pravidelně přidělováni k delegacím Unie. Vysoký představitel stanoví pro tento účel vhodná pravidla.

11.   Každý členský stát v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy poskytne svým úředníkům, kteří se stali dočasnými zaměstnanci ESVČ, záruku okamžitého návratu na původní působiště po skončení jejich služby v ESVČ. V souladu s článkem 50b pracovního řádu nesmí délka této služby přesahovat osm let, s výjimkou případů, kdy je prodloužena za výjimečných okolností a v zájmu služby o nejvýše dva roky.

Úředníci Unie, kteří pracují v ESVČ, mají právo ucházet se o místo v orgánu, ve kterém byli původně zaměstnáni, za stejných podmínek jako interní uchazeči.

12.   Budou přijata vhodná opatření s cílem poskytnout zaměstnancům ESVČ náležitou společnou odbornou přípravu, která bude vycházet zejména z existujících postupů a struktur na úrovni jednotlivých členských států i Unie. Vysoký představitel přijme za tímto účelem do jednoho roku od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost vhodná opatření.

Článek 7

Přechodná ustanovení týkající se personálu

1.   Příslušná oddělení a funkce generálního sekretariátu Rady a Komise, jejichž seznam je uveden v příloze, se převádějí pod ESVČ. Úředníci a dočasní zaměstnanci zastávající místa v odděleních nebo funkce, jež jsou uvedeny na seznamu v příloze, jsou převedeni pod ESVČ. Výše uvedené se vztahuje obdobně rovněž na smluvní a místní zaměstnance pracující v těchto odděleních a funkcích. Vyslaní odborníci, kteří pracují v těchto odděleních a funkcích, jsou se souhlasem orgánů členského státu původu rovněž převedeni pod ESVČ.

Tato převedení nabývají účinku dnem 1. ledna 2011.

Vysoký představitel přidělí v souladu se služebním řádem každému úředníkovi převedenému pod ESVČ místo v rámci jeho funkční skupiny, které odpovídá jeho třídě.

2.   Nábor zaměstnanců na místa převedená pod ESVČ probíhající ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost je uskutečňován podle dosud platných postupů: je prováděn a dokončen pod vedením vysokého představitele a v souladu s oznámeními o volných místech a platnými pravidly podle služebního a pracovního řádu.

Článek 8

Rozpočet

1.   Úkoly schvalující osoby pro oddíl souhrnného rozpočtu Evropské unie týkající se ESVČ jsou přenášeny v souladu s článkem 59 finančního nařízení. Vysoký představitel přijímá vnitřní pravidla pro řízení rozpočtových linií souvisejících se správou. Operační výdaje zůstávají zařazeny v oddíle rozpočtu, který se týká Komise.

2.   ESVČ vykonává své pravomoci v souladu s finančním nařízením vztahujícím se na souhrnný rozpočet Evropské unie a v mezích prostředků, které jí byly přiděleny.

3.   Při sestavování odhadů správních výdajů ESVČ konzultuje vysoký představitel komisaře příslušného pro rozvojovou politiku a komisaře příslušného pro politiku sousedství ohledně jejich působnosti.

4.   V souladu s čl. 314 odst. 1 Smlouvy o fungování EU sestavuje ESVČ předběžný odhad svých výdajů na příští rozpočtový rok. Komise shrne tyto odhady do návrhu rozpočtu, jenž může obsahovat odlišné odhady. Komise může návrh rozpočtu měnit v souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

5.   V zájmu zajištění transparentnosti rozpočtu v oblasti vnější činnosti Unie předloží Komise rozpočtovému orgánu spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie pracovní dokument, který bude obsahovat komplexní přehled všech výdajů spojených s vnější činností Unie.

6.   Na ESVČ se vztahují postupy týkající se udělení absolutoria, které jsou stanoveny v článku 319 Smlouvy o fungování EU a v článcích 145 až 147 finančního nařízení. ESVČ bude v této souvislosti plně spolupracovat s orgány zapojenými do postupů týkajících se udělení absolutoria a v případě potřeby poskytne další nezbytné informace, a to i prostřednictvím účasti na zasedáních příslušných orgánů.

Článek 9

Nástroje pro vnější činnost a programování v rámci vnější činnosti

1.   Za řízení programů vnější spolupráce Unie odpovídá Komise, aniž jsou dotčeny úlohy Komise a ESVČ při programování podle následujících odstavců.

2.   Vysoký představitel zajišťuje celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie, její jednotnost, soudržnost a účinnost, zejména prostřednictvím těchto nástrojů vnější pomoci:

—	finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (13),

—	Evropského rozvojového fondu (14),

—	evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (15),

—	evropského nástroje sousedství a partnerství (16),

—	nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi (17),

—	nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (18),

—	nástroje stability, pokud jde o pomoc stanovenou v článku 4 nařízení (ES) č. 1717/2006 (19).

3.   ESVČ se zejména podílí na cyklu programování a řízení nástrojů uvedených v odstavci 2 na základě politických cílů, jež jsou v nich stanoveny. ESVČ odpovídá za přípravu následujících rozhodnutí Komise týkajících se strategických a víceletých opatření v rámci cyklu programování:

i)	vyčlenění prostředků pro jednotlivé země s cílem stanovit celkové finanční krytí pro každý region s ohledem na orientační rozdělení podle víceletého finančního rámce. V každém regionu bude určitá část finančních prostředků vyhrazena na regionální programy,

ii)	strategických dokumentů týkajících se jednotlivých zemí a regionů,

iii)	celostátních a regionálních orientačních programů.

V souladu s článkem 3, a aniž je dotčen čl. 1 odst. 3, vysoký představitel a ESVČ spolupracují v průběhu celého cyklu programování, plánování a provádění nástrojů uvedených v odstavci 2 s příslušnými komisaři a útvary Komise. Veškeré návrhy rozhodnutí budou připravovány v souladu s postupy Komise a předloženy Komisi k přijetí.

4.   Pokud jde o Evropský rozvojový fond a finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, veškeré návrhy, včetně návrhů na změny základních nařízení a programových dokumentů uvedených v odstavci 3, připraví společně příslušné útvary ESVČ a Komise pod vedením komisaře příslušného pro rozvojovou politiku, který je společně s vysokým představitelem předloží Komisi k přijetí.

Tematické programy, s výjimkou evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a části nástroje stability uvedené v odst. 2 sedmé odrážce, připraví příslušný útvar Komise pod vedením komisaře příslušného pro rozvojovou politiku a se souhlasem vysokého představitele a dalších příslušných komisařů je představí plénu Komise.

5.   Pokud jde o evropský nástroj sousedství a partnerství, veškeré návrhy, včetně návrhů na změny základních nařízení a programových dokumentů uvedených v odstavci 3 výše, připraví společně příslušné útvary ESVČ a Komise pod vedením komisaře příslušného pro politiku sousedství, který je společně s vysokým představitelem předloží Komisi k přijetí.

6.   Za činnosti prováděné v rámci rozpočtu společné zahraniční a bezpečnostní politiky, nástroje stability, s výjimkou části uvedené v odst. 2 sedmé odrážce, nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a v oblasti komunikace a veřejné diplomacie, jakož i za činnost volebních pozorovatelských misí odpovídá vysoký představitel / ESVČ. Komise odpovídá za jejich finanční realizaci pod vedením vysokého představitele jako místopředsedy Komise. Útvar Komise příslušný pro tuto realizaci je umístěn v prostorách ESVČ.

Článek 10

Bezpečnost

1.   Vysoký představitel rozhodne po konzultaci výboru uvedeného v bodě 3 oddílu I části II přílohy rozhodnutí Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (20), o bezpečnostních pravidlech pro ESVČ a přijme veškerá vhodná opatření, aby zajistil, že ESVČ účinně řeší rizika hrozící jejím zaměstnancům, fyzickému majetku a informacím a že plní povinnost náležité péče v tomto ohledu. Tato pravidla se vztahují na všechny zaměstnance ESVČ a všechny zaměstnance delegací Unie, bez ohledu na jejich administrativní zařazení nebo institucionální původ.

2.   Do přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1

—	uplatňuje ESVČ bezpečnostní opatření stanovená v příloze rozhodnutí 2001/264/ES, pokud jde o ochranu utajovaných informací,

—	uplatňuje ESVČ bezpečnostní předpisy stanovené v příslušné příloze jednacího řádu Komise (21), pokud jde o jiná hlediska bezpečnosti.

3.   V rámci ESVČ se zřizuje oddělení pro bezpečnostní záležitosti, kterému jsou nápomocny příslušné služby členských států.

4.   Vysoký představitel přijme veškerá opatření nezbytná k zavedení bezpečnostních pravidel v rámci ESVČ, zejména pokud jde o ochranu utajovaných informací a opatření pro případ nedodržení bezpečnostních pravidel zaměstnanci ESVČ. ESVČ za tímto účelem konzultuje bezpečnostní kancelář generálního sekretariátu Rady, příslušné útvary Komise a příslušné služby členských států.

Článek 11

Přístup k dokumentům, archivy a ochrana údajů

1.   ESVČ uplatňuje pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (22). O prováděcích pravidlech platných pro ESVČ rozhodne vysoký představitel.

2.   Organizaci archivů ESVČ zajišťuje její výkonný generální tajemník. Příslušné archivy oddělení převedených z generálního sekretariátu Rady a Komise jsou rovněž převedeny pod ESVČ.

3.   ESVČ zajišťuje ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (23). O prováděcích pravidlech platných pro ESVČ rozhodne vysoký představitel.

Článek 12

Nemovitý majetek

1.   Generální sekretariát Rady a příslušné útvary Komise přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby spolu s převedením podle článku 7 mohly být převedeny i budovy Rady a Komise nezbytné pro fungování ESVČ.

2.   Vysoký představitel, případně spolu s generálním sekretariátem Rady a Komisí, rozhodne o podmínkách, za kterých bude nemovitý majetek dán k dispozici ústředí ESVČ a delegacím Unie.

Článek 13

Závěrečná a obecná ustanovení

1.   Vysoký představitel, Rada, Komise a členské státy odpovídají za provádění tohoto rozhodnutí a za tímto účelem přijmou veškerá nezbytná opatření.

2.   Vysoký představitel předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do konce roku 2011 zprávu o fungování ESVČ. Tato zpráva se bude zabývat zejména prováděním čl. 5 odst. 3 a 10 a článku 9.

3.   Vysoký představitel do konce první poloviny roku 2013 provede přezkum organizace a fungování ESVČ, který se bude mimo jiné zabývat prováděním čl. 6 odst. 6, 8 a 11. V případě potřeby bude tento přezkum zahrnovat vhodné návrhy na revizi tohoto rozhodnutí. V tom případě Rada provede do začátku roku 2014 revizi tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 27 odst. 3 Smlouvy o EU a s ohledem na uvedený přezkum.

4.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. Ustanovení o finančním řízení a náboru zaměstnanců nabývají účinku až po přijetí nezbytných změn služebního řádu, pracovního řádu a finančního nařízení, jakož i opravného rozpočtu. V zájmu plynulého přechodu uzavřou vysoký představitel, generální sekretariát Rady a Komise potřebná ujednání a provedou konzultaci s členskými státy.

5.   Do jednoho měsíce po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží vysoký představitel Komisi odhad příjmů a výdajů ESVČ, včetně plánu pracovních míst, aby Komise mohla předložit návrh opravného rozpočtu.

6.   Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

(2)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Směrem k Evropskému konsensu o humanitární pomoci (COM/2007/0317 v konečném znění). Nezveřejněno v Úředním věstníku.

(3)  Úř. věst. C 298, 30.11.2002, s. 1.

(4)  Společná akce Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17).

(5)  Společná akce Rady 2001/555/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení Satelitního střediska Evropské unie (Úř. věst. L 200, 25.7.2001, s. 5).

(6)  Společná akce Rady 2001/554/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 25.7.2001, s. 1).

(7)  Společná akce Rady 2008/550/SZBP ze dne 23. června 2008, kterou se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) (Úř. věst. L 176, 4.7.2008, s. 20).

(8)  Nařízení č. 31 (EHS), 11 (Euratom), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1387/62).

(9)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 28.

(12)  Úř. věst. L 160, 28.6.2003, s. 72.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(14)  Nařízení Rady č. 5, kterým se stanoví pravidla pro aktivaci a převody finančních příspěvků, rozpočtový řád a správu prostředků Rozvojového fondu pro zámořské země a území (Úř. věst. 33, 31.12.1958, s. 681/58).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (evropský nástroj pro demokracii a lidská práva) (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 382/2001 ze dne 26. února 2001 o provádění projektů na podporu spolupráce a obchodních vztahů mezi Evropskou unií a průmyslovými zeměmi Severní Ameriky, Dálného východu a Oceánie (Úř. věst. L 57, 27.2.2001, s. 10).

(18)  Nařízení Rady (Euratom) č. 300/2007 ze dne 19. února 2007, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 81, 22.3.2007, s. 1).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1).

(20)  Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

(21)  Úř. věst. L 308, 8.12.2000, s. 26.

(22)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(23)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

---

---

3.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/41

---

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. července 2010

o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122x1507xNK603 (DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

(oznámeno pod číslem K(2010) 5138)

(Pouze francouzské a nizozemské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2010/428/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. srpna 2005 podala společnost Pioneer Overseas Corporation v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Spojeného království žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici 59122x1507xNK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“).

(2)

Žádost se rovněž vztahuje na uvedení jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují kukuřici 59122x1507xNK603 nebo z ní sestávají, na trh pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování. V souladu s čl. 5 odst. 5 a čl. 17 odst. 5 nařízení (ES) č. 1829/2003 proto žádost obsahuje údaje a informace požadované přílohami III a IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (2) a informace a závěry o hodnocení rizika provedeném v souladu se zásadami stanovenými v příloze II směrnice 2001/18/ES. Rovněž zahrnuje plán monitorování účinků na životní prostředí v souladu s přílohou VII směrnice 2001/18/ES.

(3)

Dne 8. dubna 2009 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 příznivé stanovisko. EFSA usoudil, že kukuřice 59122x1507xNK603 je s ohledem na možné účinky na lidské zdraví a zdraví zvířat nebo na životní prostředí stejně bezpečná jako její protějšek, který nebyl geneticky modifikován. Dospěl proto k závěru, že je nepravděpodobné, že by uvedení produktů, které obsahují kukuřici 59122x1507xNK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny a které jsou popsány v žádosti (dále jen „produkty“), na trh mělo v souvislosti se zamýšleným použitím nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo na životní prostředí (3). Ve svém stanovisku zvážil EFSA všechny konkrétní otázky a připomínky, které členské státy vznesly v rámci konzultace s příslušnými vnitrostátními orgány podle čl. 6 odst. 4 a čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení.

(4)	EFSA ve svém stanovisku rovněž dospěl k závěru, že žadatelem předložený plán monitorování životního prostředí sestávající z plánu celkového dohledu je v souladu se zamýšleným použitím daných produktů.

(5)	S ohledem na předcházející úvahy by mělo být povolení pro tyto produkty uděleno.

(6)	Každému geneticky modifikovanému organismu (dále jen „GMO“) by měl být přiřazen jednoznačný identifikační kód stanovený v nařízení Komise (ES) č. 65/2004 ze dne 14. ledna 2004, kterým se zřizuje systém tvorby a přiřazování jednoznačných identifikačních kódů pro geneticky modifikované organismy (4).

(7)

Na základě stanoviska EFSA se zdá, že pro potraviny, složky potravin a krmiva, které obsahují kukuřici 59122x1507xNK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, nejsou nutné žádné jiné zvláštní požadavky na označování než ty, které jsou stanoveny v čl. 13 odst. 1 a čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003. V zájmu zajištění toho, že se produkty budou používat v rámci povolení stanoveného tímto rozhodnutím, by však označení krmiv, která obsahují GMO nebo z GMO sestávají, a jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují GMO nebo z GMO sestávají, pro něž se žádá o povolení, mělo také jasně uvádět, že dané produkty nesmějí být použity k pěstování.

(8)

Držitel povolení by měl každoročně předkládat zprávy o provádění a výsledcích činností stanovených v plánu monitorování účinků na životní prostředí. Tyto výsledky by měly být předloženy v souladu s rozhodnutím Komise 2009/770/ES ze dne 13. října 2009, kterým se stanoví standardní formáty zpráv pro účely předkládání výsledků monitorování záměrného uvolňování geneticky modifikovaných organismů nebo produktů, které geneticky modifikované organismy obsahují, do životního prostředí pro účely uvádění na trh podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (5).

(9)

Stanovisko EFSA neopravňuje k uložení zvláštních podmínek nebo omezení pro uvedení produktů na trh a/nebo zvláštních podmínek nebo omezení pro jejich používání a nakládání s nimi, včetně požadavků na monitorování použití uvedených potravin a krmiv po uvedení na trh, ani žádných zvláštních podmínek týkajících se ochrany určitých ekosystémů/životního prostředí a/nebo zeměpisných oblastí, podle čl. 6 odst. 5 písm. e) a čl. 18 odst. 5 písm. e) nařízení (ES) č. 1829/2003.

(10)	Všechny příslušné informace o povolení produktů by měly být zaneseny do registru Společenství pro geneticky modifikované potraviny a krmiva stanoveného v nařízení (ES) č. 1829/2003.

(11)

V čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (6) se stanoví požadavky na označování produktů sestávajících z GMO nebo obsahujících GMO.

(12)

Toto rozhodnutí má být oznámeno prostřednictvím Informačního systému pro biologickou bezpečnost smluvním stranám Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti podle čl. 9 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů (7).

(13)	Opatření stanovených tímto rozhodnutím byla konzultována se žadatelem.

(14)	Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou.

(15)	Rada na svém zasedání dne 29. června 2010 nebyla s to rozhodnout se kvalifikovanou většinou pro tento návrh ani proti němu. Rada oznámila, že její řízení o tomto dokumentu jsou skončena. Je proto na Komisi, aby přijala opatření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Geneticky modifikovaný organismus a jednoznačný identifikační kód

Geneticky modifikované kukuřici (Zea mays L.) 59122x1507xNK603, uvedené v písmenu b) přílohy tohoto rozhodnutí, se přiřazuje jednoznačný identifikační kód DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6 v souladu s nařízením (ES) č. 65/2004.

Článek 2

Povolení

V souladu s podmínkami uvedenými v tomto rozhodnutí se pro účely čl. 4 odst. 2 a čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003 povolují tyto produkty:

a)	potraviny a složky potravin, které obsahují kukuřici DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny;

b)	krmiva, která obsahují kukuřici DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobena;

c)	produkty jiné než potraviny a krmiva, které obsahují kukuřici DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6 nebo z ní sestávají, pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování.

Článek 3

Označování

1.   Pro účely požadavků na označování stanovených v čl. 13 odst. 1 a čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1830/2003 je „název organismu“„kukuřice“.

2.   Na štítku a v průvodních dokumentech produktů, které obsahují kukuřici DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6 nebo z ní sestávají a které jsou uvedeny v čl. 2 písm. b) a c), se uvedou slova „není určeno k pěstování“.

Článek 4

Monitorování účinků na životní prostředí

1.   Držitel povolení zajistí, aby byl zaveden a prováděn plán monitorování účinků na životní prostředí stanovený v písmeni h) přílohy.

2.   Držitel povolení každoročně předkládá Komisi zprávy o provádění a výsledcích činností stanovených v plánu monitorování v souladu s rozhodnutím 2009/770/ES.

Článek 5

Registr Společenství

Informace uvedené v příloze tohoto rozhodnutí se zanesou do registru Společenství pro geneticky modifikované potraviny a krmiva stanoveného v článku 28 nařízení (ES) č. 1829/2003.

Článek 6

Držitel povolení

Držitelem povolení je společnost Pioneer Overseas Corporation, Belgie, zastupující společnost Pioneer Hi-Bred International, Inc., USA.

Článek 7

Platnost

Toto rozhodnutí se použije po dobu deseti let ode dne jeho oznámení.

Článek 8

Určení

Toto rozhodnutí je určeno společnosti Pioneer Overseas Corporation, Avenue des Arts 44, 1040 Brusel, Belgie.

---

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.

(3)  http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question = EFSA-Q-2005-248

(4)  Úř. věst. L 10, 16.1.2004, s. 5.

(5)  Úř. věst. L 275, 21.10.2009, s. 9.

(6)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

(7)  Úř. věst. L 287, 5.11.2003, s. 1.

---

---

3.8.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/46

---

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. července 2010

o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 x MON 810 (MON-88Ø17-3 x MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

(oznámeno pod číslem K(2010) 5139)

(Pouze francouzské a nizozemské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2010/429/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. listopadu 2005 podala společnost Monsanto Europe S.A. v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu České republiky žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici MON 88017 x MON 810, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“).

(2)

Žádost se rovněž vztahuje na uvedení jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují kukuřici MON 88017 x MON 810 nebo z ní sestávají, na trh pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování. V souladu s čl. 5 odst. 5 a čl. 17 odst. 5 nařízení (ES) č. 1829/2003 proto žádost obsahuje údaje a informace požadované přílohami III a IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (2) a informace a závěry o hodnocení rizika provedeném v souladu se zásadami stanovenými v příloze II směrnice 2001/18/ES. Rovněž zahrnuje plán monitorování účinků na životní prostředí v souladu s přílohou VII směrnice 2001/18/ES.

(3)

Dne 21. července 2009 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 příznivé stanovisko. EFSA usoudil, že kukuřice MON 88017 x MON 810 je s ohledem na možné účinky na lidské zdraví a zdraví zvířat nebo na životní prostředí stejně bezpečná jako její protějšek, který nebyl geneticky modifikován. Dospěl proto k závěru, že je nepravděpodobné, že by uvedení produktů, které obsahují kukuřici MON 88017 x MON 810, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny a které jsou popsány v žádosti (dále jen „produkty“), na trh mělo v souvislosti se zamýšleným použitím nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo na životní prostředí (3). Ve svém stanovisku zvážil EFSA všechny konkrétní otázky a připomínky, které členské státy vznesly v rámci konzultace s příslušnými vnitrostátními orgány podle čl. 6 odst. 4 a čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení.

(4)	EFSA ve svém stanovisku rovněž dospěl k závěru, že žadatelem předložený plán monitorování životního prostředí sestávající z plánu celkového dohledu je v souladu se zamýšleným použitím daných produktů.

(5)	S ohledem na předcházející úvahy by mělo být povolení pro tyto produkty uděleno.

(6)	Každému geneticky modifikovanému organismu (dále jen „GMO“) by měl být přiřazen jednoznačný identifikační kód stanovený v nařízení Komise (ES) č. 65/2004 ze dne 14. ledna 2004, kterým se zřizuje systém tvorby a přiřazování jednoznačných identifikačních kódů pro geneticky modifikované organismy (4).

(7)

Na základě stanoviska EFSA se zdá, že pro potraviny, složky potravin a krmiva, které obsahují kukuřici MON 88017 x MON 810, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, nejsou nutné žádné jiné zvláštní požadavky na označování než ty, které jsou stanoveny v čl. 13 odst. 1 a čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003. V zájmu zajištění toho, že se produkty budou používat v rámci povolení stanoveného tímto rozhodnutím, by však označení krmiv, která obsahují GMO nebo z GMO sestávají, a jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují GMO nebo z GMO sestávají, pro něž se žádá o povolení, mělo také jasně uvádět, že dané produkty nesmějí být použity k pěstování.

(8)

Držitel povolení by měl každoročně předkládat zprávy o provádění a výsledcích činností stanovených v plánu monitorování účinků na životní prostředí. Tyto výsledky by měly být předloženy v souladu s rozhodnutím Komise 2009/770/ES ze dne 13. října 2009, kterým se stanoví standardní formáty zpráv pro účely předkládání výsledků monitorování záměrného uvolňování geneticky modifikovaných organismů nebo produktů, které geneticky modifikované organismy obsahují, do životního prostředí pro účely uvádění na trh podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (5).

(9)

Stanovisko EFSA neopravňuje k uložení zvláštních podmínek nebo omezení pro uvedení produktů na trh a/nebo zvláštních podmínek nebo omezení pro jejich používání a nakládání s nimi, včetně požadavků na monitorování použití uvedených potravin a krmiv po uvedení na trh, ani žádných zvláštních podmínek týkajících se ochrany určitých ekosystémů/životního prostředí a/nebo zeměpisných oblastí, podle čl. 6 odst. 5 písm. e) a čl. 18 odst. 5 písm. e) nařízení (ES) č. 1829/2003.

(10)	Všechny příslušné informace o povolení produktů by měly být zaneseny do registru Společenství pro geneticky modifikované potraviny a krmiva stanoveného v nařízení (ES) č. 1829/2003.

(11)

V čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (6) se stanoví požadavky na označování produktů sestávajících z GMO nebo obsahujících GMO.

(12)

Toto rozhodnutí má být oznámeno prostřednictvím Informačního systému pro biologickou bezpečnost smluvním stranám Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti podle čl. 9 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů (7).

(13)	Opatření stanovených tímto rozhodnutím byla konzultována se žadatelem.

(14)	Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou.

(15)	Rada na svém zasedání dne 29. června 2010 nebyla s to rozhodnout se kvalifikovanou většinou pro tento návrh ani proti němu. Rada oznámila, že její řízení o tomto dokumentu jsou skončena. Je proto na Komisi, aby přijala opatření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Geneticky modifikovaný organismus a jednoznačný identifikační kód

Geneticky modifikované kukuřici (Zea mays L.) MON 88017 x MON 810, uvedené v písmenu b) přílohy tohoto rozhodnutí se přiřazuje jednoznačný identifikační kód MON-88Ø17-3 x MON-ØØ81Ø-6 v souladu s nařízením (ES) č. 65/2004.

Článek 2

Povolení

V souladu s podmínkami uvedenými v tomto rozhodnutí se pro účely čl. 4 odst. 2 a čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003 povolují tyto produkty:

a)	potraviny a složky potravin, které obsahují kukuřici MON-88Ø17-3 x MON-ØØ81Ø-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny;

b)	krmiva, která obsahují kukuřici MON-88Ø17-3 x MON-ØØ81Ø-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobena;

c)	produkty jiné než potraviny a krmiva, které obsahují kukuřici MON-88Ø17-3 x MON-ØØ81Ø-6 nebo z ní sestávají, pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování.

Článek 3

Označování

1.   Pro účely požadavků na označování stanovených v čl. 13 odst. 1 a čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1830/2003 je „název organismu“„kukuřice“.

2.   Na štítku a v průvodních dokumentech produktů, které obsahují kukuřici MON-88Ø17-3 x MON-ØØ81Ø-6 nebo z ní sestávají a které jsou uvedeny v čl. 2 písm. b) a c), se uvedou slova „není určeno k pěstování“.

Článek 4

Monitorování účinků na životní prostředí

1.   Držitel povolení zajistí, aby byl zaveden a prováděn plán monitorování účinků na životní prostředí stanovený v písmeni h) přílohy.

2.   Držitel povolení každoročně předkládá Komisi zprávy o provádění a výsledcích činností stanovených v plánu monitorování v souladu s rozhodnutím 2009/770/ES.

Článek 5

Registr Společenství

Informace uvedené v příloze tohoto rozhodnutí se zanesou do registru Společenství pro geneticky modifikované potraviny a krmiva stanoveného v článku 28 nařízení (ES) č. 1829/2003.

Článek 6

Držitel povolení

Držitelem povolení je společnost Monsanto Europe S.A., Belgie, zastupující Monsanto Company, Spojené státy.

Článek 7

Platnost

Toto rozhodnutí se použije po dobu deseti let ode dne jeho oznámení.

Článek 8

Určení

Toto rozhodnutí je určeno společnosti Monsanto Europe S.A., Avenue de Tervuren 270-272, 1150 Brusel, Belgie.

---

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.

(3)  http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question = EFSA-Q-2006-020

(4)  Úř. věst. L 10, 16.1.2004, s. 5.

(5)  Úř. věst. L 275, 21.10.2009, s. 9.

(6)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

(7)  Úř. věst. L 287, 5.11.2003, s. 1.

---

---