23.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/1

(1)

Směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (2) byla několikrát podstatně změněna (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Koňovití jsou jakožto živá zvířata uvedeni na seznamu produktů v příloze I Smlouvy.

(3)

Pro zajištění racionálního rozvoje produkce koňovitých a tím zvýšení produktivity tohoto odvětví by měla být na úrovni Společenství stanovena pravidla pro přesun koňovitých mezi členskými státy.

(4)

Chov a plemenitba koňovitých, a zejména koní, jsou obvykle zahrnuty v zemědělském sektoru. Pro část zemědělského obyvatelstva představují zdroj příjmu.

(5)

Na podporu obchodu s koňovitými uvnitř Společenství by měly být odstraněny rozdíly mezi veterinárními podmínkami jednotlivých členských států.

(6)

Pro harmonický rozvoj obchodu uvnitř Společenství by měl být stanoven režim Společenství, kterým by se řídil dovoz ze třetích zemí.

(7)

Rovněž by měly být stanoveny podmínky pro přesun evidovaných koňovitých po vnitrostátním území.

(8)

Koňovití, mají-li být předmětem obchodu, by měli splňovat některé veterinární požadavky, aby se zabránilo šíření nákaz. Jako zvláště vhodné se jeví stanovit možnou regionalizaci omezujících opatření.

(9)

Ze stejných důvodů by měly být stanoveny podmínky přepravy s přihlédnutím k dobrým životním podmínkám zvířat stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností (4).

(10)

K zajištění toho, aby byly stanovené požadavky splněny, by mělo být upraveno vydávání veterinárního osvědčení, které doprovází koňovité až na místo jejich určení, úředním veterinárním lékařem.

(11)

Organizace kontrol a opatření následující po kontrolách, které má provádět členský stát určení, a ochranná opatření, která mají být zavedena, byly stanoveny ve směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (5).

(12)

Komise by měla být oprávněna provádět kontroly. Tyto kontroly by měly být prováděny ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány.

(13)

Vytvoření právní úpravy Společenství pro dovoz ze třetích zemí vyžaduje sestavení seznamu třetích zemí nebo jejich částí, ze kterých mohou být koňovití dováženi.

(14)

Výběr těchto zemí by měl být založen na obecných kritériích, jako jsou zdravotní stav zvířat, organizace a pravomoci veterinární správy a platné veterinární předpisy.

(15)

Navíc by neměl být povolen dovoz koňovitých ze zemí s výskytem nákaz zvířat, které představují nebezpečí pro hospodářská zvířata ve Společenství, nebo ze zemí prostých těchto nákaz po příliš krátkou dobu. To platí i pro dovoz ze třetích zemí, ve kterých se provádí očkování proti těmto nákazám.

(16)

Obecné podmínky dovozu ze třetích zemí by měly být doplněny zvláštními podmínkami stanovenými na základě nákazové situace v každé z nich. Odborná povaha a rozdílnost kritérií, na kterých tyto zvláštní podmínky závisejí, vyžadují pro své vymezení pružný a rychlý postup Společenství, při kterém Komise a členské státy úzce spolupracují.

(17)

Předložení společného standardizovaného formuláře osvědčení při dovozu koňovitých představuje účinný prostředek ověření používání pravidel Společenství. Tato pravidla mohou obsahovat zvláštní ustanovení, která se mohou lišit podle dotyčné třetí země, což by mělo být bráno v úvahu při vytváření vzorových formulářů.

(18)

Je třeba pověřit veterinární znalce Komise a členských států jmenované Komisí, aby ověřovali dodržování požadavků této směrnice, zejména ve třetích zemích.

(19)

Kontroly prováděné při dovozu by se měly zaměřovat na původ a zdravotní stav koňovitých.

(20)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(21)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy V,

a)

„hospodářstvím“ zemědělské nebo výcvikové zařízení, stáj nebo obecně jakékoliv prostory nebo zařízení, ve kterých se koňovití obvykle drží nebo chovají pro jakékoliv účely;

b)

„koňovitými“ volně žijící nebo domácí zvířata druhů rodu Equus (včetně koňů, zeber a oslů) nebo potomci křížení těchto druhů;

c)

„evidovanými koňovitými“ koňovití evidovaní podle směrnice Rady 90/427/EHS ze dne 26. června 1990 o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s koňovitými uvnitř Společenství (7) a identifikovaní pomocí identifikačního dokladu vydaného:

d)

„jatečnými koňovitými“ koňovití určení k porážce na jatkách, a to buď přímo po přepravě, nebo po tranzitu přes schválené sběrné středisko uvedené v článku 7;

e)

„plemennými a užitkovými koňovitými“ koňovití jiní než uvedení v písmenech c) a d);

f)

„členským státem nebo třetí zemí prostou moru koní“ členský stát nebo třetí země, kde nebyl zjištěn žádný klinický, sérologický (u neočkovaných koňovitých) ani epizootologický důkaz moru koní na dotyčném území v posledních dvou letech a kde nebylo provedeno očkování proti této nákaze během posledních dvanácti měsíců;

g)

„chorobami povinnými hlášením“ nákazy uvedené v příloze I;

h)

„úředním veterinárním lékařem“ veterinární lékař určený příslušným ústředním orgánem členského státu nebo třetí země;

i)

„dočasným vstupem“ status evidovaného koňovitého pocházejícího ze třetí země, kterému byl povolen vstup na území Společenství na dobu kratší než 90 dnů, stanovenou postupem podle čl. 21 odst. 2 v závislosti na nákazové situaci v zemi původu.

—

jsou využíváni k jízdě nebo k vodění pro sportovní nebo rekreační účely na cestách nacházejících se v blízkosti vnitřních hranic Společenství,

—

se zúčastňují kulturních nebo podobných událostí nebo činností organizovaných oprávněnými místními institucemi nacházejícími se v blízkosti vnitřních hranic Společenství,

—

jsou určeni výhradně pro dočasnou pastvu nebo práci v blízkosti vnitřních hranic Společenství.

a)

evidovaní koňovití pomocí identifikačního dokladu podle směrnice 90/427/EHS, který musí potvrzovat zejména soulad s odstavci 5 a 6 tohoto článku a s článkem 5 této směrnice.

Úřední veterinární lékař pozastaví platnost tohoto identifikačního dokladu pro účely přesunu po dobu karantény podle odstavce 5 tohoto článku nebo článku 5 této směrnice. Po porážce evidovaného koně je identifikační doklad vrácen orgánu, který jej vydal. Prováděcí pravidla k tomuto písmenu se přijímají postupem podle čl. 21 odst. 2;

b)

plemenní a užitkoví koňovití identifikační metodou stanovenou postupem podle čl. 21 odst. 2.

a)

pokud nebyla všechna zvířata druhů vnímavých k nákaze, která jsou umístěna v hospodářství, poražena nebo utracena, musí doba karantény pro hospodářství původu trvat alespoň:

b)

pokud nebyla všechna zvířata druhů vnímavých k nákaze, která jsou umístěna v hospodářství, poražena nebo utracena a prostory dezinfikovány, trvá karanténa 30 dnů počínaje dnem zneškodnění zvířat a provedení dezinfekce prostor, s výjimkou sněti slezinné, kdy karanténa trvá patnáct dnů.

Příslušné orgány mohou udělit výjimky z těchto karantén hipodromům a závodištím, přičemž povahu každé udělené výjimky sdělí Komisi.

a)

rozšíření nákazy na svém území;

b)

zdůvodnění programu z hlediska významu nákazy, nákladů spojených s programem a hospodářských přínosů programu;

c)

zeměpisnou oblast, ve které bude program proveden;

d)

různé statusy pro jednotlivá zařízení, normy, kterých musí být dosaženo u každého druhu, a vyšetřovací postupy, které budou použity;

e)

postupy pro kontrolu programu;

f)

důsledky ztráty statusu z jakéhokoli důvodu pro hospodářství;

g)

opatření, která mají být provedena v případě pozitivních výsledků vyšetření provedených podle programu;

h)

nediskriminační povahu obchodu na území dotyčného členského státu s ohledem na obchod uvnitř Společenství.

a)

v minulých dvou letech byl klinicky, sérologicky (u neočkovaných zvířat), případně epizootologicky prokázán výskyt moru koní, nebo

b)

v posledních dvanácti měsících bylo provedeno očkování proti moru koní.

a)

ochranné pásmo o poloměru alespoň 100 km kolem každého ohniska nákazy;

b)

pásmo dozoru přesahující o nejméně 50 km ochranné pásmo, v němž nebylo v posledních dvanácti měsících prováděno očkování.

a)

musí být odesíláni, s ohledem na aktivitu vektorového hmyzu, pouze během určitých ročních období stanovených postupem podle čl. 21 odst. 3;

b)

nesmějí v den prohlídky uvedené v čl. 4 odst. 1 vykazovat žádné klinické příznaky moru koní;

c)

musí podstoupit vyšetření na mor koní popsané v příloze IV, a to dvakrát v rozmezí 21 až 30 dnů, přičemž druhé vyšetření musí být provedeno během deseti dnů před odesláním:

Postupem podle čl. 21 odst. 2 a na základě stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin mohou být uznány jiné kontrolní metody;

d)

musí být drženi v karanténní stanici po dobu nejméně 40 dnů před odesláním;

e)

během období v karanténě a během přepravy z karanténní stanice do místa odeslání musí být chráněni proti vektorovému hmyzu.

a)

evidovaní koňovití, kteří opouštějí svá hospodářství, byli doprovázeni identifikačním dokladem stanoveným v čl. 4 odst. 4 písm. a), a pokud jsou určeni pro obchod uvnitř Společenství, též s potvrzením o zdravotním stavu uvedeným v příloze II;

b)

plemenní, užitkoví a jateční koňovití byli během přepravy doprovázeni veterinárním osvědčením, které odpovídá příloze III.

a)

nákazový status koňovitých a jiných domácích zvířat a volně žijících živočichů ve třetí zemi, se zvláštním zřetelem k exotickým nákazám zvířat, a na všechna obecná zdravotní hlediska a situaci životního prostředí ve třetí zemi, které by mohly představovat riziko pro nákazový status a životní prostředí ve Společenství;

b)

právní předpisy třetí země související se zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat;

c)

organizaci příslušného veterinárního orgánu a jeho kontrolních útvarů, pravomoci těchto útvarů, dohled, jemuž podléhají, a prostředky, jimiž disponují, včetně personálu a laboratorních kapacit, pro účinné uplatňování vnitrostátních právních předpisů;

d)

záruky, které může příslušný veterinární orgán třetí země poskytnout z hlediska dodržování příslušných veterinárních podmínek použitelných ve Společenství nebo rovnocenných podmínek;

e)

to, zda je třetí země členem Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), a na pravidelnost a rychlost informací poskytovaných třetí zemí o výskytu nákaz zvířat na jejím území, zejména nákaz uvedených na seznamu OIE a v příloze I;

f)

záruky poskytnuté třetí zemí, že bude přímo informovat Komisi a členské státy:

g)

jakékoli zkušenosti z předchozího dovozu živých koňovitých z dané třetí země a na výsledky jakýchkoli provedených dovozních kontrol;

h)

výsledky kontrol nebo auditů Společenství provedených v dané třetí zemi, zejména na výsledky posouzení příslušných orgánů, nebo požádá-li o to Komise, na zprávu předloženou příslušnými orgány o kontrolách, které provedly;

i)

pravidla předcházení a tlumení nákaz zvířat platná v dané třetí zemi a jejich provádění, včetně předpisů o dovozu koňovitých z ostatních třetích zemí.

a)

prostých moru koní;

b)

dva roky prostých venezuelské encefalomyelitidy koní (VEE);

c)

šest měsíců prostých hřebčí nákazy a vozhřivky.

a)

že se odstavec 1 tohoto článku použije pouze na část území třetí země.

V případě, že se požadavky na mor koní uplatňují na základě regionalizace, musí být přinejmenším splněna opatření stanovená v čl. 5 odst. 2 a 5;

b)

požadovat doplňkové záruky pro nákazy, které jsou ve Společenství exotické.

a)

splňují veterinární požadavky přijaté s ohledem na dané druhy, kategorie koňovitých a typy dovozu postupem podle čl. 21 odst. 2 pro dovoz koňovitých z dané země.

Příslušným základem pro stanovení těchto veterinárních požadavků jsou normy stanovené v článcích 4 a 5 a

b)

v případě, že třetí země není prostá vezikulární stomatitidy nebo virové arteritidy po dobu alespoň šesti měsíců, koňovití splňují tyto požadavky:

a)

být vydáno v den nakládky zvířat k odeslání do členského státu určení nebo, v případě evidovaných koní, v poslední pracovní den před naložením;

b)

být vyhotoveno alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu určení a v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém se provádí kontrola dovozu;

c)

doprovázet zvířata v prvopise;

d)

potvrzovat, že zvířata splňují požadavky této směrnice a požadavky stanovené podle této směrnice s ohledem na dovoz ze třetích zemí;

e)

sestávat z jednoho listu;

f)

být vystaveno na jednoho příjemce nebo, v případě jatečných zvířat, na zásilku, za předpokladu, že zvířata jsou řádně označena a identifikována.

Členské státy uvědomí Komisi, zda využily této možnosti.

a)

může být rozhodnuto, že dovoz z některé třetí země nebo z části třetí země má být omezen na určité druhy nebo kategorie koňovitých;

b)

aniž je dotčen článek 15, stanoví se zvláštní podmínky pro dočasný vstup na území Společenství evidovaných koňovitých nebo koňovitých určených pro zvláštní využití nebo pro jejich opětovný vstup na území Společenství poté, co byli dočasně vyvezeni;

c)

určí se podmínky pro změnu dočasného vstupu na trvalý;

d)

může být určena referenční laboratoř Společenství pro jednu nebo více nákaz koňovitých uvedených v příloze I a stanoveny funkce, úkoly a postupy týkající se spolupráce s laboratořemi příslušnými pro diagnostiku nákaz koňovitých v členských státech.