15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/1

(1)

Směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (3) zajišťuje v členských státech uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné nebo přispívající k výkonu takové činnosti. Pokud jde o osoby samostatně výdělečně činné a manžele nebo manželky osob samostatně výdělečně činných, nebyla směrnice 86/613/EHS příliš účinná a její oblast působnosti by měla být znovu posouzena, protože k diskriminaci na základě pohlaví a k obtěžování dochází také mimo práci za mzdu. V zájmu srozumitelnosti by měla být směrnice 86/613/EHS nahrazena touto směrnicí.

(2)

Ve sdělení z 1. března 2006 nazvaném „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů“ Komise oznámila, že v zájmu zlepšení řízení v oblasti rovného postavení žen a mužů přezkoumá stávající právní předpisy Unie v oblasti rovného postavení žen a mužů, které nebyly předmětem přepracování v roce 2005, s cílem případně je aktualizovat, modernizovat a přepracovat. Směrnice 86/613/EHS nebyla předmětem přepracování.

(3)

V závěrech ze dnů 5. a 6. prosince 2007 s názvem „Vyvážené úlohy žen a mužů v oblasti zaměstnanosti, růstu a sociální soudržnosti“ vyzvala Rada Komisi ke zvážení potřeby revidovat směrnici 86/613/EHS, aby byla zajištěna práva spojená s mateřstvím a otcovstvím osob samostatně výdělečně činných a jejich spolupracujících manželů či manželek.

(4)

Evropský parlament opakovaně vyzýval Komisi, aby směrnici 86/613/EHS přezkoumala, zejména za účelem posílení ochrany mateřství samostatně výdělečně činných žen a zlepšení situace manželů a manželek osob samostatně výdělečně činných..

(5)

Evropský parlament již vyjádřil svůj postoj v této oblasti prostřednictvím svého usnesení ze dne 21. února 1997 o situaci manželů a manželek, kteří pomáhají osobám samostatně výdělečně činným (4).

(6)

Ve sdělení ze dne 2. července 2008 nazvaném „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ Komise potvrdila potřebu učinit opatření s cílem řešit rozdíl mezi počtem žen a mužů v podnikání a zlepšit sladění soukromého a pracovního života.

(7)

Existuje již řada právních nástrojů pro provádění zásady rovného zacházení, které se vztahují na samostatnou výdělečnou činnost, zejména směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (6). Tato směrnice by se tedy neměla vztahovat na oblasti, které jsou již v působnosti jiných směrnic.

(8)

Touto směrnicí nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o organizaci jejich vlastních systémů sociální ochrany. Do výlučné pravomoci členských států, pokud jde o organizaci jejich vlastních systémů sociální ochrany, spadají mimo jiné rozhodnutí týkající se zavádění, financování a řízení těchto systémů a souvisejících orgánů, jakož i podstaty a způsobu poskytování dávek, výše příspěvků a podmínek přístupu k nim.

(9)

Tato směrnice by se měla vztahovat na osoby samostatně výdělečně činné a na jejich manžele či manželky, nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – na jejich životní partnery či partnerky, jestliže se za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy obvykle podílejí na podnikání. Práce manželů, manželek a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životních partnerů a partnerek osob samostatně výdělečně činných by měla být uznávána, aby se zlepšilo jejich postavení.

(10)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na záležitosti upravené jinými směrnicemi, kterými se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami, zejména směrnicí Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (7). Použitelný zůstává mimo jiné článek 5 směrnice 2004/113/ES týkající se pojištění a souvisejících finančních služeb.

(11)

Aby se zamezilo diskriminaci na základě pohlaví, měla by se tato směrnice vztahovat na přímou i nepřímou diskriminaci. Obtěžování a sexuální obtěžování by mělo být považováno za diskriminaci, a tudíž zakázáno.

(12)

Touto směrnicí by neměla být dotčena práva a povinnosti vyplývající z manželství nebo rodinného vztahu, jak je definuje vnitrostátní právo.

(13)

Zásada rovného zacházení by se měla vztahovat na vztahy mezi osobou samostatně výdělečně činnou a třetími osobami spadajícími do oblasti působnosti této směrnice, nikoli však na vztahy mezi osobou samostatně výdělečně činnou a jejím manželem či manželkou nebo životním partnerem či partnerkou.

(14)

V oblasti samostatné výdělečné činnosti uplatňování zásady rovného zacházení znamená, že nesmí docházet k žádné diskriminaci na základě pohlaví například ve vztahu k založení, vybavení nebo rozšíření podniku či zahájení nebo rozšíření jakékoli jiné formy samostatné výdělečné činnosti.

(15)

Členské státy mohou podle čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody k usnadnění samostatné výdělečné činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře. Opatření jako pozitivní kroky zaměřené na dosažení praktické rovnosti žen a mužů by v zásadě neměla být považována za porušení právní zásady rovného zacházení pro muže a ženy.

(16)

Je nutné zajistit, aby podmínky pro založení společnosti mezi manželi nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – mezi životními partnery nebyly přísnější než podmínky pro založení společnosti mezi jinými osobami.

(17)

Manželé či manželky, nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životní partneři a partnerky osob samostatně výdělečně činných, které mají přístup k systému sociální ochrany, by měli mít rovněž nárok na určitou úroveň sociální ochrany, jestliže se podílejí na rodinném podnikání. Členské státy by měly být povinny přijmout nezbytná opatření k vybudování této sociální ochrany v souladu s vnitrostátním právem. Členské státy by zejména měly rozhodovat, zda by tato sociální ochrana měla být poskytována povinně či na dobrovolném základě. Členské státy mohou stanovit, že tato sociální ochrana může být úměrná míře účasti na rodinném podnikání nebo na přispění k němu.

(18)

Ekonomická a fyzická znevýhodněnost těhotných samostatně výdělečně činných žen a těhotných manželek a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životních partnerek osob samostatně výdělečně činných vyžaduje, aby jim bylo přiznáno právo na pomoc v mateřství. Členským státům je ponechána pravomoc upravit tuto pomoc včetně stanovení výše příspěvků a všech ujednání týkajících se dávek a jiné pomoci za předpokladu, že budou dodrženy minimální požadavky této směrnice. Zejména mohou určit, v jakém období před porodem anebo po něm je přiznán nárok na pomoc v mateřství.

(19)

Délka období, po které je samostatně výdělečným ženám, manželkám a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životním partnerkám osob samostatně výdělečně činných přiznán nárok na dávky v mateřství, je stejná jako délka mateřské dovolené přiznaná zaměstnancům, která v současnosti platí na úrovni Unie. Pokud na úrovni Unie dojde k úpravě délky trvání mateřské dovolené u zaměstnanců, měla by Komise Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, která by zhodnotila, zda je vhodné upravit délku vyplácení dávek v mateřství i v případě samostatně výdělečně činných žen, manželek a životních partnerek uvedených v článku 2.

(20)

Aby byla zohledněna zvláštní povaha samostatné výdělečné činnosti, měly by mít samostatně výdělečně činné ženy a manželky nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životní partnerky osob samostatně výdělečně činných přístup k jakýmkoli stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu, aby mohly svou pracovní činnost z důvodu těhotenství nebo mateřství přerušit, nebo k jakýmkoli stávajícím vnitrostátním sociálním službám. Přístup k těmto službám může být alternativou k peněžitým dávkám v mateřství nebo v souběhu s nimi.

(21)

Osoby, které byly vystaveny diskriminaci na základě pohlaví, by měly disponovat vhodnými prostředky právní ochrany. Aniž je dotčena vnitrostátní procesněprávní úprava zastupování a obhajoby před soudy, měly by být sdružení, organizace a jiné právnické osoby, pokud tak členské státy stanoví, za účelem zajištění účinnější ochrany oprávněny účastnit se řízení buď jménem oběti, nebo na její podporu.

(22)

Ochrana osob samostatně výdělečně činných, manželů či manželek osob samostatně výdělečně činných a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životních partnerů či partnerek osob samostatně výdělečně činných před diskriminací na základě pohlaví by měla být v každém členském státě posílena existencí jednoho nebo více orgánů příslušných k analýze dotčených problémů, zkoumání možných řešení a poskytování praktické pomoci obětem. Tento orgán nebo orgány mohou být totožné s těmi, které jsou na vnitrostátní úrovni příslušné pro provádění zásady rovného zacházení.

(23)

Tato směrnice stanoví minimální požadavky a dává tak členským státům možnost přijmout nebo zachovat příznivější úpravu.

(24)

Jelikož cíle tohoto opatření, totiž zajištění společné vysoké úrovně ochrany před diskriminací ve všech členských státech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

a)

osoby samostatně výdělečně činné, tj. na všechny osoby, které vykonávají výdělečnou činnost na vlastní účet za podmínek stanovených vnitrostátním právem;

b)

manžele, manželky nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životní partnery či partnerky osob samostatně výdělečně činných, kteří nejsou zaměstnanci ani společníky v podnikání, jestliže se za podmínek stanovených vnitrostátním právem obvykle podílejí na činnosti osoby samostatně výdělečně činné a vykonávají stejné nebo pomocné úkoly.

a)

„přímou diskriminací“ situace, kdy se s jednou osobou zachází z důvodů jejího pohlaví méně příznivě, než se zachází či zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci;

b)

„nepřímou diskriminací“ situace, kdy by v důsledku zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo zvyklosti byly znevýhodněny osoby jednoho pohlaví v porovnání s osobami druhého pohlaví, ledaže jsou takové ustanovení, kritérium nebo zvyklost objektivně odůvodněny legitimním cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné;

c)

„obtěžováním“ nežádoucí chování v souvislosti s pohlavím osoby, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti dotyčné osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry;

d)

„sexuálním obtěžováním“ jakákoli forma nežádoucího chování sexuální povahy vyjádřeného verbálně, neverbálně nebo fyzicky, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby, a zejména vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.

a)

dávkám, které by dotyčná osoba dostávala v případě přerušení činnosti z důvodů spojených se zdravotním stavem, nebo

b)

průměrnému ušlému příjmu nebo zisku odpovídajícímu srovnatelnému předchozímu období v mezích případného stropu stanoveného vnitrostátním právem nebo

c)

jakýmkoli jiným rodinným dávkám stanoveným vnitrostátním právem v mezích případného stropu stanoveného vnitrostátním právem.

a)

poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace při podávání stížností na diskriminaci, aniž jsou dotčena práva obětí a sdružení, organizací a jiných právnických osob uvedených v čl. 9 odst. 2;

b)

provádění nezávislých studií týkajících se diskriminace;

c)

zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení k jakékoli otázce související s touto diskriminací;

d)

na příslušné úrovni výměnu dostupných informaci s odpovídajícími evropskými subjekty, jako je Evropský institut pro rovnost žen a mužů.

15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/7

(1)

Aby mohla Komise plnit své úkoly v oblasti energetiky, je pro ni mimořádně důležité získat celkový obraz vývoje investic do energetické infrastruktury v Unii. Dostupnost pravidelných a aktuálních údajů a informací by měla Komisi umožnit provádět nezbytná srovnání, hodnocení nebo navrhovat vhodná opatření na základě správných údajů a analýz, zejména pokud se týká budoucí rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví energetiky.

(2)

Energetické prostředí v Unii i mimo ni se v posledních letech výrazně změnilo a investice do energetické infrastruktury se staly zásadní otázkou pro zabezpečení dodávek energie pro Unii, pro fungování vnitřního trhu a pro přechod na systém nízkouhlíkové energetiky, jehož cestou se Unie vydala.

(3)

Nová energetická situace vyžaduje významné investice do veškerých druhů infrastruktury ve všech odvětvích energetiky, vývoj nových druhů infrastruktury a rozšíření nových technologií na trhu. Liberalizace energetiky a další integrace vnitřního trhu poskytují větší prostor pro investice ze strany hospodářských subjektů. Nové politické požadavky, jako například cíle s dopadem na palivovou skladbu, současně mění politiky členských států směrem k nové nebo modernizované energetické infrastruktuře.

(4)

V této souvislosti by se měla věnovat větší pozornost investicím do energetické infrastruktury v Unii, zejména s cílem předvídat problémy, podporovat osvědčené postupy a zavést do budoucího vývoje energetického systému Unie větší transparentnost.

(5)

Komise, a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by proto měly mít k dispozici přesné údaje o investičních projektech týkajících se nejdůležitějších součástí energetického systému Unie, včetně projektů vyřazování z provozu.

(6)

Údaje a informace o předvídatelném vývoji výrobní, přenosové a skladovací kapacity a projektů v různých odvětvích energetiky jsou v zájmu Unie a jsou důležité pro budoucí investice. Je proto třeba zajistit, aby byly Komisi oznamovány investiční projekty, v jejichž rámci byly zahájeny stavební práce nebo činnosti vedoucí k vyřazení z provozu a o nichž bylo přijato konečné rozhodnutí o investici.

(7)

Na základě článků 41 a 42 Smlouvy o Euratomu mají podniky povinnost oznamovat své investiční projekty. Tyto informace je třeba doplnit, a to především o pravidelné podávání zpráv o provádění investičních projektů. Tímto dalším podáváním zpráv nejsou dotčeny články 41 až 44 Smlouvy o Euratomu.

(8)

Aby mohla Komise získat soudržný obraz budoucího vývoje energetického systému Unie jako celku, je nezbytné vytvořit harmonizovaný rámec pro podávání zpráv o investičních projektech založený na aktualizovaných kategoriích úředních údajů a informací, jež mají být členskými státy poskytovány.

(9)

Členské státy by za tímto účelem měly oznamovat Komisi údaje a informace o investičních projektech do energetické infrastruktury týkajících se výroby, skladování a přepravy ropy, zemního plynu, elektřiny, včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, a biopaliv, jakož i zachycování a ukládání oxidu uhličitého, jež jsou plánovány nebo uskutečňovány na jejich území, včetně jejich propojení se třetími zeměmi. Dotčené podniky by měly mít povinnost oznamovat příslušné údaje a informace členskému státu.

(10)

Vzhledem k časovému horizontu investičních projektů v energetice by mělo být dostačující podávání zpráv jednou za dva roky.

(11)

Aby nedocházelo k nepřiměřené administrativní zátěži a minimalizovaly se náklady pro členské státy a podniky, zejména pro malé a střední podniky, mělo by toto nařízení umožňovat osvobození členských států a podniků od povinnosti podávat zprávy, jsou-li rovnocenné informace Komisi poskytovány na základě právních předpisů Unie pro odvětví energetiky přijatých orgány Unie, jejichž cílem je dosažení cílů konkurenčních trhů s energií v Unii, udržitelnosti energetického systému Unie a zabezpečení dodávek energií do Unie. Je třeba se vyhnout tomu, aby požadavky na podávání zpráv uvedené ve třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem byly zdvojovány.

(12)

Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly být schopny přijmout veškerá vhodná opatření, zejména provozovat integrované nástroje a postupy informačních technologií, za účelem zpracování údajů a pro zjednodušení a zabezpečení oznamování údajů.

(13)

Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (1) a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2). Jejich ustanovení nejsou tímto nařízením nijak dotčena.

(14)

Členské státy nebo jimi pověřené subjekty a Komise by měly zachovávat důvěrnost obchodně citlivých údajů nebo informací. Před jejich předáním Komisi by proto členské státy nebo jimi pověřené subjekty měly tyto údaje a informace, s výjimkou těch, které se týkají přeshraničních přenosových projektů, shrnout na úrovni členského státu. Komise by v případě potřeby měla tyto údaje dále shrnout tak, aby nebyly zveřejněny podrobné informace o jednotlivých podnicích a zařízeních a aby takové informace nemohly být odvozeny.

(15)

Komise a zejména její středisko pro sledování trhu s energií by měly vypracovávat pravidelnou meziodvětvovou analýzu týkající se strukturálního vývoje a perspektiv energetického systému Unie a tam, kde je to vhodné, soustředěněji analyzovat některé aspekty tohoto energetického systému. Tato analýza by měla přispět zejména ke zjištění možných mezer v infrastruktuře a investicích s cílem dosáhnout v energetice rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Analýza by měla být také příspěvkem k diskusi na úrovni Unie o energetických infrastrukturách, a proto by měla být předkládána Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a měla by být zpřístupněna zúčastněným stranám.

(16)

Komisi mohou být nápomocni odborníci z členských států nebo jiní kvalifikovaní odborníci s cílem dospět ke společnému chápání možných mezer v infrastruktuře a souvisejících rizik a podporovat transparentnost ohledně budoucího vývoje.

(17)

Komise by měla po konzultaci s odborníky členských států přijmout technická opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení; přitom by měla co nejvíce vycházet z úpravy oznamovací povinnosti uskutečněné nařízením Komise (ES) č. 2386/96 (3), kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 736/96 ze dne 22. dubna 1996 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech v odvětvích ropy, zemního plynu a elektřiny, které jsou předmětem zájmu Společenství (4).

(18)

Vzhledem k rozsahu změn, jež by byly nutné pro přizpůsobení nařízení (ES) č. 736/96 aktuálním energetickým problémům, a v zájmu jasnosti je třeba uvedené nařízení zrušit a nahradit je novým nařízením,

1)

„infrastrukturou“ jakýkoli typ zařízení nebo část zařízení související s výrobou, přenosem a skladováním;

2)

„investičními projekty“ projekty, jejichž cílem je

3)

„konečným rozhodnutím o investici“ rozhodnutí přijaté na úrovni podniku definitivně vyčlenit finanční zdroje na investiční fázi projektu, přičemž investiční fází se rozumí fáze, během níž probíhá výstavba nebo vyřazení z provozu a vznikají kapitálové náklady. Investiční fáze nezahrnuje plánovací fázi, během níž se připravuje uskutečnění projektu, jež v případě potřeby zahrnuje posouzení proveditelnosti, přípravných a technických studií a získání licencí a povolení, a během níž vznikají kapitálové náklady;

4)

„investičními projekty ve výstavbě“ investiční projekty, u nichž byla zahájena výstavba a vznikly kapitálové náklady;

5)

„vyřazením z provozu“ fáze, kdy je infrastruktura trvale vyřazena z provozu;

6)

„výrobou“ výroba elektřiny a zpracování paliv, včetně biopaliv;

7)

„přenosem“ přeprava zdrojů energie, produktů nebo oxidu uhličitého prostřednictvím sítě, zejména

8)

„skladováním“ trvalé nebo dočasné skladování energie nebo zdrojů energie v nadzemní a podzemní infrastruktuře nebo geologických úložištích nebo zadržení oxidu uhličitého v podzemních geologických formacích;

9)

„podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, soukromá nebo veřejná, rozhodující o investičních projektech nebo provádějící investiční projekty;

10)

„zdroji energie“

11)

„zvláštním subjektem“ subjekt pověřený odvětvovými právními předpisy Unie v odvětví energetiky přípravou a schvalováním víceletého plánu rozvoje sítě a investic do energetické infrastruktury na úrovni Unie, jakým je Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (5) a Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (6).

a)

dotyčný členský stát nebo jím pověřený subjekt údaje nebo informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení Komisi již oznámil a uvedl datum oznámení a dotčený zvláštní právní předpis;

b)

je zvláštní subjekt pověřen vypracováním víceletého investičního plánu pro energetickou infrastrukturu na úrovni Unie a shromažďuje za tímto účelem údaje a informace rovnocenné s požadavky tohoto nařízení. V tomto případě a pro účely tohoto nařízení oznámí tento zvláštní subjekt veškeré příslušné údaje a informace Komisi.

a)

objem kapacit plánovaných nebo ve výstavbě;

b)

v případě potřeby druh a hlavní charakteristiky infrastruktury nebo kapacit plánovaných nebo ve výstavbě, včetně umístění přeshraničních přenosových projektů;

c)

pravděpodobný rok uvedení do provozu;

d)

druh použitých zdrojů energie;

e)

zařízení schopná reagovat na krize bezpečnosti dodávek, například zařízení umožňující zpětný tok nebo změnu paliva, a

f)

vybavenost systémy zachycování uhlíku nebo mechanismy pro dodatečné vybavení systémy zachycování a ukládání uhlíku.

a)

povahu a kapacitu dotčené infrastruktury a

b)

pravděpodobný rok vyřazení z provozu.

a)

zjistit případné budoucí rozdíly mezi energetickou poptávkou a nabídkou, které jsou důležité z hlediska energetické politiky Unie;

b)

zjistit překážky pro investice a podpořit osvědčené postupy pro jejich překonání a

c)

zvýšit transparentnost pro stávající a možné nové účastníky trhu.

15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/15

15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/17

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/10 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 616/2010 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/19

(1)

Nařízení (ES) č. 616/2007 otevřelo celní kvóty pro dovoz produktů z odvětví drůbežího masa.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané v průběhu prvních sedmi dnů měsíce července 2010 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2010 přesahují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/21

(1)

Směrnice 91/68/EHS definuje veterinární podmínky obchodu s ovcemi a kozami v Unii. Stanoví podmínky, za kterých mohou být členské státy nebo jejich oblasti uznány za úředně prosté brucelózy.

(2)

Přílohy rozhodnutí Komise 93/52/EHS ze dne 21. prosince 1992, kterým se shledává, že některé členské státy nebo oblasti splňují podmínky týkající se brucelózy (B. melitensis), a přiznává se jim status členského státu nebo oblasti úředně prostých této choroby (3), uvádí seznam členských států a jejich oblastí, které jsou uznány za úředně prosté brucelózy (B. melitensis) v souladu se směrnicí Rady 91/68/EHS.

(3)

Litva předložila Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 91/68/EHS, aby mohlo být celé její území uznáno za úředně prosté brucelózy (B. melitensis). Daný členský stát by proto měl být uznán za úředně prostý této choroby. Příloha I rozhodnutí 93/52/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Itálie předložila Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 91/68/EHS, pokud jde o všechny provincie oblasti Molise, aby uvedená oblast mohla být uznána za úředně prostou brucelózy (B. melitensis). Daná oblast by proto měla být uznána za úředně prostou této choroby.

(5)

Itálie rovněž požádala, aby v příloze II rozhodnutí 93/52/EHS byly provedeny změny v údajích týkajících se Itálie v seznamu oblastí členských států, které byly uznány za úředně prosté brucelózy (B. melitensis). Stávající územně správní členění Itálie dělí oblast Trentino-Alto Adige na dvě provincie: provincii Bolzano a provincii Trento. Oblast Sardegna byla rozdělena na osm provincií. Kromě toho, jelikož všechny provincie oblastí Lombardia, Piemonte, Toscana, Sardegna a Umbria byly uznány za úředně prosté brucelózy (B. melitensis), měly by být za úředně prosté této choroby uznány celé tyto oblasti.

(6)

Údaje týkající se Itálie v příloze II rozhodnutí 93/52/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(7)

Směrnice 64/432/EHS se týká obchodu se skotem a prasaty uvnitř Unie. Stanoví podmínky, za kterých mohou být členské státy nebo jejich části či oblasti prohlášeny za úředně prosté tuberkulózy, brucelózy a enzootické leukózy, pokud jde o stáda skotu.

(8)

Přílohy I, II a III rozhodnutí Komise 2003/467/ES ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví status stád skotu úředně prostých tuberkulózy, brucelózy a enzootické leukózy skotu v některých členských státech nebo oblastech členských států (4), uvádí seznam příslušných členských států a oblastí.

(9)

Itálie předložila Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 64/432/EHS, pokud jde o všechny provincie oblasti Lombardia a Toscana a provincie Cagliari, Medio-Campidano, Ogliastra a Olbia-Tempio v oblasti Sardegna, aby uvedené oblasti a provincie mohly být prohlášeny za oblasti Itálie úředně prosté tuberkulózy.

(10)

Itálie předložila Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 64/432/EHS, pokud jde o provincii Campobasso v oblasti Molise, aby uvedená provincie mohla být považována za oblast Itálie úředně prostou brucelózy.

(11)

Itálie rovněž předložila Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek uvedených ve směrnici 64/432/EHS, pokud jde o provincii Napoli v oblasti Campania, provincii Brindisi v oblasti Puglia a provincie Agrigento, Caltanissetta, Siracusa a Trapani v oblasti Sicílie, aby uvedené provincie mohly být prohlášeny za oblasti Itálie úředně prosté enzootické leukózy skotu.

(12)

Na základě hodnocení dokumentace předložené Itálií by dotčené provincie a oblasti měly být prohlášeny za oblasti Itálie úředně prosté tuberkulózy, respektive úředně prosté brucelózy, respektive úředně prosté enzootické leukózy skotu.

(13)

Itálie rovněž požádala, aby v přílohách rozhodnutí 2003/467/ES byly provedeny příslušné změny v údajích týkajících se Itálie v seznamu oblastí členských států, které byly uznány za úředně prosté tuberkulózy, brucelózy a úředně prosté enzootické leukózy skotu. Stávající územně správní členění Itálie dělí oblast Trentino-Alto Adige na dvě různé provincie: provincii Bolzano a provincii Trento.

(14)

Kromě toho, jelikož všechny provincie oblastí Emilia-Romagna, Lombardia, Sardegna a Umbria uvedené v seznamu v kapitole 2 přílohy II rozhodnutí 2003/467/ES byly prohlášeny za úředně prosté brucelózy a všechny provincie oblastí Emilia-Romagna, Lombardia, Marche, Piemonte, Toscana, Umbria a Val d’Aosta uvedené v seznamu v kapitole 2 přílohy III rozhodnutí 2003/467/ES byly prohlášeny za úředně prosté enzootické leukózy skotu, měly by být za úředně prosté příslušných chorob považovány celé tyto oblasti.

(15)

Přílohy rozhodnutí 2003/467/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(16)

Rozhodnutí 93/52/EHS a 2003/467/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(17)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/26

(1)

Dne 30. června 2009 Evropská komise („dále jen Komise“) obdržela podnět ohledně údajného újmu působícího dumpingu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Malajsie (dále jen „dotčené země“).

(2)

Podnět podal Evropský institut pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute) (dále jen „EIFI“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby některých spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli v Unii, v souladu s čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(3)

Uvedený podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci dumpingu a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečné oprávnění pro zahájení antidumpingového řízení.

(4)

Komise proto po konzultaci s poradním výborem zahájila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) antidumpingové řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70, pocházejících z dotčených zemí, do Unie.

(5)

Ve stejný den zahájila Komise antisubvenční řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z dotčených zemí do Unie (3).

(6)

Komise zaslala dotazníky výrobnímu odvětví Unie, všem známým sdružením výrobců v Unii, vývozcům/výrobcům v dotčených zemích, všem sdružením vývozců/výrobců, dovozcům, všem známým sdružením dovozců a orgánům dotčených zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(7)

Dopisem Komisi ze dne 1. dubna 2010 EIFI oficiálně stáhl svůj podnět.

(8)

Podle čl. 9 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie.

(9)

Komise uvedla, že by stávající řízení mělo být zastaveno, jelikož šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost se vyjádřit. Nebyly obdrženy žádné připomínky, jež by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie.

(10)

Komise proto dospěla k závěru, že antidumpingové řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z dotčených zemí do Unie by mělo být zastaveno,

15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/28

(1)

Dne 30. června 2009 Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela podnět ohledně údajné újmu působící subvence týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Malajsie (dále jen „dotčené země“).

(2)

Podnět podal Evropský institut pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute) (dále jen „EIFI“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby některých spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli v Unii, v souladu s čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 6 základního nařízení.

(3)

Uvedený podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci subvence a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečné oprávnění pro zahájení antisubvenčního řízení.

(4)

Před zahájením řízení a v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení Komise uvědomila vlády dotčených zemí, že obdržela řádně doložený podnět, v němž se tvrdí, že subvencovaný dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Malajsie způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Vlády dotčených zemí byly jednotlivě vyzvány ke konzultacím, aby se vyjasnila situace ohledně obsahu podnětu a aby bylo dosaženo řešení na základě vzájemné dohody. Vzájemné dohody nebylo během konzultací dosaženo.

(5)

Komise proto po konzultaci s poradním výborem zahájila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) antisubvenční řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70, pocházejících z dotčených zemí, do Unie.

(6)

Ve stejný den zahájila Komise antidumpingové řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z dotčených zemí do Unie (3).

(7)

Komise zaslala dotazníky výrobnímu odvětví Unie, všem známým sdružením výrobců v Unii, vývozcům/výrobcům v dotčených zemích, všem sdružením vývozců/výrobců, dovozcům, všem známým sdružením dovozců a orgánům dotčených zemí. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(8)

Dopisem Komisi ze dne 1. dubna 2010 EIFI oficiálně stáhl svůj podnět.

(9)

Podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie.

(10)

Komise uvedla, že by stávající řízení mělo být zastaveno, jelikož šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost se vyjádřit. Nebyly obdrženy žádné připomínky, jež by naznačovaly, že zastavení řízení není v zájmu Unie.

(11)

Komise proto dospěla k závěru, že antisubvenční řízení týkající se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z dotčených zemí do Unie by mělo být zastaveno,

15.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 180/30

(1)

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI) přezkoumalo po obdržení podnětů v říjnu 2003 a v listopadu 2004 financování podniku Hessische Staatsweingüter spolkovou zemí Hesensko.

(2)

V této souvislosti se uskutečnily dvě schůzky, a to dne 26. ledna 2005 mezi hesenskými orgány a úředníky GŘ AGRI a dne 29. září 2005 mezi hesenským předsedou vlády Kochem a komisařkou pro zemědělství a rozvoj venkova. V návaznosti na schůzku ze dne 29. září 2005 zaslalo dne 13. října 2005 GŘ AGRI dopis hesenským orgánům.

(3)

Hesenské orgány předaly GŘ AGRI písemné údaje dopisy ze dne 25. ledna 2005, 25. dubna 2005 a 12. prosince 2005, jež byly vzaty v úvahu.

(4)

E-mailem ze dne 6. července 2006 oznámilo Německo Komisi v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES financování vlastního kapitálu v případě nového vinného sklepa. Podle poskytnutých informací bylo oznámení učiněno z důvodu právní jistoty. Jelikož část prostředků byla vyplacena před oznámením, bylo opatření zaevidováno do rejstříku neoznámených podpor pod číslem NN 56/06. E-mailem ze dne 21. září 2006 a 14. listopadu 2006 poskytlo Německo doplňkové informace.

(5)

Dopisem ze dne 20. prosince 2006 (K(2006) 6605 v konečném znění) Komise Německu oznámila, že se s ohledem na předmětnou podporu rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(6)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala ostatní zúčastněné strany, aby ve lhůtě jednoho měsíce podaly připomínky.

(7)

Komise obdržela připomínky jedné zúčastněné strany, jež dopisem ze dne 15. února 2007 nejdříve požádala o zachování důvěrnosti.

(8)

Připomínky byly Německu předány dopisem ze dne 2. března 2007, aniž byla uvedena totožnost této zúčastněné strany. Dopisem ze dne 7. března 2007 zúčastněná strana stáhla svou žádost o zachování důvěrnosti. Německo předalo další informace dopisem ze dne 4. dubna 2007.

(9)

Podnik Hessische Staatsweingüter GmbH Kloster Eberbach se sídlem v Eltville am Rhein provozuje podle poskytnutých informací největší vinařství v Německu s plochou vinic o rozloze přibližně 190 hektarů a zaměřuje se na výrobu jakostních vín, především z odrůdy Riesling, a v rostoucí míře rovněž červených vín. Podnik zcela vlastní spolková země Hesensko.

(10)

Vinařský podnik spolkové země Hesensko byl nejprve až do roku 1998 spravován jako součást všeobecné správy („kamerální hospodaření“), poté až do roku 2003 jako zemský podnik. V souvislosti s financováním podniku Hessische Staatsweingüter je nutno posoudit několik opatření:

(11)

Před rokem 2003 vykazoval podnik Hessische Staatsweingüter příležitostně ztráty. Ztráty hradila spolková země.

(12)

Před oznámením Německa poskytly hesenské orgány podrobné informace o finančních prostředcích, které spolková země Hesensko poskytla podniku Hessische Staatsweingüter v letech 1995–2002.

(13)

V rámci kamerálního hospodaření byl podnik Hessische Staatsweingüter v rozpočtu spolkové země veden v kapitole 09 35 příp. 03 35. Ztráty podniku Hessische Staatsweingüter hradila spolková země Hesensko úhrnně v rámci svého příslušného ročního rozpočtu.

(14)

Podle předaných informací patřila v té době podniku Hessische Staatsweingütern rovněž stavební a kulturní památka klášter Eberbach, bývalé cisterciácké opatství. Náklady na údržbu a správu kláštera byly proto účtovány podniku Hessische Staatsweingüter. Podle poskytnutých informací je nyní klášter veden jako nezávislá veřejnoprávní nadace.

(15)

Podle poskytnutých informací hospodařil podnik Hessische Staatsweingüter v období od roku 1995 do roku 1997 s těmito výsledky:

(16)

Hesenské orgány uvedly, že by výdaje na údržbu a správu kláštera Eberbach neměly být vzaty v úvahu za účelem výpočtu celkové částky příspěvků spolkové země Hesensko poskytnutých vinařskému podniku Hessische Staatsweingüter.

(17)

Příjmy a výdaje kláštera Eberbach, jež byly připočteny podniku Hessische Staatsweingüter, byly podle poskytnutých informací vykazovány ve zvláštní skupině položek (skupina položek 72), lze je proto jednoznačně vymezit.

(18)

Podle hesenských orgánů byly na účtech podniku Hessische Staatsweingüter mimoto zahrnuty výdaje na jiné veřejné statky, jež nelze přímo přičíst provozu vinařského podniku, zejména reprezentační vzorky vín zemského sněmu a zemské vlády a investice v souvislosti s přeparcelováním pozemků. Podle poskytnutých informací byly tyto výdaje uvedeny v komentáři ke kapitole 09 35 resp. 03 35 roční účetní závěrky.

(19)

Na tomto základě měly být příspěvky spolkové země Hesensko, které lze přičíst vinařskému podniku Hessische Staatsweingüter, podle hesenských úřadů upraveny takto:

(20)

Podle poskytnutých informací obdržel zemský podnik Hessische Staatsweingüter (který byl založen dne 1. ledna 1998 jako právně samostatná oddělená část zemské správy) provozní příspěvky, včetně provozních grantů a grantů na reprezentační výdaje spolkové země (paušály na vzorky vín hesenského zemského sněmu a hesenské zemské vlády).

(21)

Podle údajů hesenských orgánů lze za příslušné příspěvky pro podnik Hessische Staatsweingüter považovat níže uvedené částky poskytnuté v období od roku 1998 do roku 2002:

(22)

Podle názoru hesenských orgánů lze pro období 1995 až 2002 příslušné příspěvky shrnout takto:

(23)

Při přípravě restrukturalizace vinařského podniku vypracovával podnik Hessische Staatsweingüter na žádost spolkové země Hesensko od srpna do listopadu 2001 spolu s výzkumným ústavem v Geisenheimu strategický dokument „Analýza situace a perspektivy vývoje“, který představoval různé scénáře možného dalšího vývoje podniku Hessische Staatsweingüter. V tomto dokumentu se předpokládaly dvě možné právní formy vinařského podniku (společnost s ručením omezeným nebo nadace). Pokud jde o strategii podniku, existovaly možnosti spočívající v úplné renovaci starého vinného sklepa nebo výstavbě nového vinného sklepa.

(24)

Na základě tohoto dokumentu byl v červnu 2002 vypracován pro jednotlivé scénáře obchodní plán. Scénář založený na zachování stávající situace předpokládal postupnou obnovu starých prostor v Eltville během příštích deseti let s náklady ve výši přibližně 6,7 milionů EUR. Možnost spočívající v zachování stávající situace by však neumožnila obnovit životaschopnost vinařského podniku. Podle obchodního plánu by byly k financování podniku Hessische Staatsweingüter v období deseti let zapotřebí příspěvky spolkové země Hesensko v celkové výši přibližně 14,3 milionu EUR (včetně uhrazení schodku pokladny z předchozí obchodní činnosti od roku 2000) a výnos z prodeje nepotřebných aktiv ve výši přibližně 7,7 milionů EUR. Vinařský podnik měl ještě v roce 2011 hospodařit s ročním schodkem ve výši přibližně 2 milionů EUR.

(25)

Druhá strategická možnost, a to výstavba nového vinného sklepa na starém pozemku v Eltville, se považovala za hospodářsky nejméně vhodnou alternativu, nebyla proto dále zvažována.

(26)

Jedinou strategickou možností, která měla podle obchodního plánu vést k dlouhodobé životaschopnosti, bylo vybudování nového vinného sklepa v prostorách dvora vinařství Steinberg a přemístění správy podniku Hessische Staatsweingüter a jeho vinotéky do kláštera Eberbach. U této možnosti se vycházelo z toho, že by spolková země musela převzít závazky vinařského podniku vzniklé do konce roku 2002. Investiční náklady na nový vinný sklep byly odhadovány na celkem 15 milionů EUR a měly být financovány částečně prodejem nepotřebných pozemků a částečně pomocí cizího kapitálu. Podle modelu obchodního plánu mělo být v hospodářském roce 2006/07 dosaženo prvního kladného příspěvku na úhradu ze strany podniku Hessische Staatsweingüter a v hospodářském roce 2008/09 prvního kladného peněžního toku. Potřebné příspěvky spolkové země na uhrazení potřeb v oblasti peněžních toků v prvních letech restrukturalizace od roku 2003 měly činit celkem přibližně 4,3 milionu EUR.

(27)

Kvůli změně situace na trhu a jiných podmínek (mimo jiné kvůli celkové hospodářské situaci v Německu a zaplavení trhu) bylo nutno obchodní plán z června 2002 v září 2002 aktualizovat a revidovat finanční model. Podle revidovaného modelu si mělo pozdější dosažení životaschopnosti podniku Hessische Staatsweingüter vyžádat další příspěvky spolkové země ve výši přibližně 3,4 milionu EUR.

(28)

Rozhodnutím vlády ze dne 10. prosince 2002 rozhodla hesenská zemská vláda o přeměně vinařského podniku s účinkem ode dne 1. ledna 2003 na společnost s ručením omezeným, Hessische Staatsweingüter GmbH Kloster Eberbach (dále jen „společnost s ručením omezeným“). Tento postup označily hesenské orgány za „formální privatizaci“. Vláda mimoto schválila výstavbu nového vinného sklepa v prostorách dvora vinařství Steinberg a přemístění správy z Eltville do Eberbachu (realizace třetí strategické možnosti uvedené v obchodním plánu).

(29)

Na společnost s ručením omezeným byla převedena krátkodobá aktiva a potřebný movitý majetek bývalého zemského podniku Hessische Staatsweingüter v celkové výši přibližně 7,3 milionu EUR a některé krátkodobé závazky a rezervy. Potřebný nemovitý majetek (obdělávané pozemky a stavby) byly vloženy do tzv. obchodní organizace (Betrieb gewerblicher Art) (veřejnoprávní obchodní organizace zcela ve vlastnictví spolkové země) a společnost s ručením omezeným si jej pronajímala. Podle poskytnutých informací bylo nájemné stanoveno na základě dvou znaleckých posudků za účelem zjištění hodnoty nájemného, jež byly předloženy hesenskými orgány.

(30)

Podle údajů hesenských orgánů chtěla spolková země Hesensko společnosti s ručením omezeným poskytnout v rámci rozsáhlého investičního plánu dostatečný kapitál, aby zajistila její střednědobou a dlouhodobou životaschopnost na mezinárodních trzích s vínem bez státního financování.

(31)

Ke konci roku 2002 činily závazky zemského podniku vůči spolkové zemi Hesensko 1 792 000 EUR. Tyto závazky splatila spolková země Hesensko ke dni 31. prosince 2002 prostřednictvím příslušných rozpočtových částek v dodatku rozpočtu na rok 2002.

(32)

Při založení v lednu 2003 poskytla spolková země Hesensko společnosti s ručením omezeným nejprve částku ve výši 1 milionu EUR (upsaný kapitál společnosti). Po převodu majetku (a některých závazků), odpisu dluhu a počátečním kapitálovém vkladu činil vlastní kapitál nově založené společnosti s ručením omezením přibližně 7,6 milionu EUR (okolo 91 % bilanční sumy).

(33)

Koncem roku 2003 byl schválen druhý kapitálový vklad ve výši 1,225 milionu EUR. Tento kapitálový vklad byl vyplacen v tranších ve výši 400 000 EUR dne 2. dubna, 300 000 EUR dne 28. června, 125 000 EUR dne 11. srpna a 100 000 EUR dne 15. září 2004. Poslední tranše ve výši 300 000 EUR byla vyplacena dne 27. února 2006. Vložený kapitál byl v rozvaze společnosti s ručením omezeným zaúčtován jako kapitálová rezerva.

(34)

Obchodní plán ze září 2002 byl opětovně aktualizován v únoru 2003 (obchodní plán ze dne 26. února 2003, rozšířený o úplný plán zisků a ztrát) a posléze v listopadu 2003 (obchodní plán ze dne 28. listopadu 2003). Obchodní plán ze dne 28. listopadu 2003 předpokládal první kladný EBITDA (3) již v hospodářském roce 2007, první kladný peněžní tok pro rok 2010 a čistý roční zisk od roku 2014. Podle poskytnutých informací měl základní finanční model vést (na základě zisku před zdaněním) k návratnosti vlastního kapitálu v roce 2016 ve výši více než 3 %, jež měla od roku 2019 dosáhnout úrovně více než 7 %.

(35)

V této souvislosti předložily hesenské orgány Komisi znalecký posudek týkající se postavení na trhu a hospodářské životaschopnosti srovnatelných vinařství v Německu a Evropské unii (Kurzgutachten – Die Marktstellung und Wirtschaftlichkeit von mit der Hessischen Staatsweingüter Kloster Eberbach GmbH, Eltville, vergleichbaren Weingütern in Deutschland und der Europäischen Union (Stručný znalecký posudek – Postavení na trhu a hospodářská životaschopnost vinařství v Německu a Evropské unii, která jsou srovnatelná s podnikem Hessische Staatsweingüter Kloster Eberbach GmbH, Eltville), vypracovaný Prof. Dr. Dieterem Hoffmannem, výzkumný ústav v Geisenheimu, duben 2005; dále jen „Hoffmannův znalecký posudek“). Pro tuto zprávu byly použity podnikové analýzy prováděné pravidelně výzkumným centrem v Geisenheimu týkající se více než 130 vinařství s cílem stanovit ukazatele průměrné návratnosti v tomto odvětví.

(36)

Podle Hoffmannova znaleckého posudku mají vinařství a případní vlastníci z jiných odvětví zájem na dlouhodobém a stálém výnosu z vlastního kapitálu. V analýze byla pro období od roku 1992 do roku 2003 u všech zkoumaných vinařství zjištěna průměrná návratnost vlastního kapitálu ve výši 1,9 %. Špičková vinařství docílila průměrné návratnosti vlastního kapitálu ve výši 11,7 %. Podle poskytnutých informací nejsou zkoumaná špičková vinařství přímo srovnatelná s podnikem Hessische Staatsweingüter, jelikož prvně uvedená vinařství jsou rodinnými podniky a ukazatele návratnosti je nutno upravit o osobní náklady na externí vedení. Po této úpravě (s přihlédnutím k nákladům na jednoho technického a dva obchodní vedoucí pracovníky) dospěla zpráva u špičkových vinařství k návratnosti vlastního kapitálu ve výši přibližně 2 % (1992–2003) resp. 3 % (1998–2003). Tyto hodnoty by podle názoru hesenských orgánů měly být použity jako srovnávací měřítko pro financování podniku Hessische Staatsweingüter.

(37)

Hoffmannův znalecký posudek odhaduje období pro dosažení prahu rentability při restrukturalizaci vinařství nebo při dlouhodobých investicích většího rozsahu na nejméně 10 a průměrně 10 až 15 let.

(38)

Hesenské orgány uvedly, že základní finanční modely vycházejí z velmi konzervativního přístupu k plánování. Podle poskytnutých údajů ověřila obchodní plán ze dne 26. února 2003 společnost KPMG Deutsche Treuhand-Gesellschaft Aktiengesellschaft (dále jen „KPMG“) a ohodnotila jej jako velmi konzervativní ve smyslu scénáře v nejhorším případě.

(39)

Spolková země Hesensko poskytuje podniku Hessische Staatsweingüter GmbH Kloster Eberbach nyní další kapitál na výstavbu nového podzemního vinného sklepa. Podle poskytnutých informací představuje tato investice rozhodující opatření pro dosažení střednědobé a dlouhodobé životaschopnosti společnosti s ručením omezeným (viz 23. až 26. bod odůvodnění) a je nezbytná vzhledem k strukturálním nedostatkům starého vinného sklepa v Eltville s ohledem na zachování kvality vína a zajištění splnění mezinárodních potravinářských norem. Nový vinný sklep se staví v prostorách dvora vinařství Steinberg.

(40)

Celkové investice ve výši přibližně 15 milionů EUR jsou financovány částečně kapitálovým vkladem spolkové země Hesensko. Na rozdíl od původních předpokladů v restrukturalizačním plánu není financování vlastního kapitálu ve výši 7,5 milionu EUR, které bylo oznámeno dne 6. července 2006, poskytnuto jako čistý vklad vlastního kapitálu, nýbrž ve formě akcionářské půjčky (tzv. partiarisches Darlehen).

(41)

Tato akcionářská půjčka je založena na pevném ročním výnosu ve výši 3,7 % s možností kapitalizovat do roku 2014 resp. 2015 roční úroky (to znamená splacení 50 % narostlých úroků a složeného úroku v roce 2014 resp. 2015).

(42)

Akcionářská půjčka se bude mimoto podílet na ročním zisku se sazbou odpovídající poměru akcionářské půjčky k upsanému kapitálu společnosti s ručením omezeným, a to až do výše 25 % nezaplacené částky půjčky. V říjnu 2006 činila sazba podílu na zisku 88 %.

(43)

Akcionářská půjčka bude splácena od roku 2021 se sazbou ve výši 5 % p. a.

(44)

Vyplácení akcionářské půjčky se uskutečňuje na žádost vedení společnosti s ručením omezeným podle pokroku při realizaci investičního projektu.

(45)

Podle poskytnutých informací byla první tranše ve výši 300 000 EUR v souvislosti s plánováním nového vinného sklepa vyplacena již v srpnu 2004. Další tranše v celkové výši 2,3 milionu EUR v souvislosti s výstavbou nového vinného sklepa byly vyplaceny v období od března do září 2006. Tyto částky byly poskytnuty jako příspěvky na základě dvou rozhodnutí hesenského ministerstva pro životní prostředí, venkov a ochranu spotřebitele ze dne 22. prosince 2004 a 21. července 2006 o celkové částce ve výši 1,2 milionu EUR resp. 6,3 milionu EUR, jež byla určena na výdaje v souvislosti s novým vinným sklepem. Podle informací, které poskytlo Německo e-mailem ze dne 14. listopadu 2006, měla být tato rozhodnutí zrušena a částky, které již byly v jejich rámci vyplaceny v souvislosti s novým vinným sklepem, byly zahrnuty do akcionářské půjčky za stejných podmínek.

(46)

Aktualizovaný obchodní plán společnosti s ručením omezeným ze dne 16. října 2006, který vycházel z původního plánu na období 2004–2020 a odrážel náklady financování nového vinného sklepa, byl Komisi předložen e-mailem ze dne 16. listopadu 2006. Podle tohoto obchodního plánu, který se vztahoval na období od roku 2006 do roku 2020 resp. 2025 a předpokládal zaručený pevný výnos z poskytnutého kapitálu ve výši 3,7 %, lze očekávat kladný peněžní tok od roku 2010 (4). Zisku má být dosaženo od roku 2014.

(47)

Obchodní plán udává pro rok 2014 celkový výnos u akcionářské půjčky (včetně pevného minimálního výnosu ve výši 3,7 %) ve výši přibližně 4,3 %, jenž má v roce 2020 dosáhnout úrovně ve výši více než 13 %.

(48)

Podle poskytnutých údajů překročila společnost s ručením omezeným v prvních dvou letech své činnosti 2004 a 2005 značně plánovaný obrat a zisk.

(49)

Zbývající financování nového vinného sklepa bude zajištěno prostřednictvím úvěru poskytnutého obchodní bankou. Příslušná nabídka na poskytnutí úvěru předložená společností Commerzbank AG (s refinancováním prostřednictvím Kreditanstalt für Wiederaufbau) byla Komisi pro informaci poskytnuta e-mailem ze dne 22. září 2006. Nabídka obsahuje ujednání, která jsou obvyklá na trhu, mimo jiné doložku o změně kontroly (5) a požadavek na minimální částku vlastních prostředků ve výši 30 % během doby trvání úvěru.

(50)

V dopise ze dne 20. prosince 2006 (K(2006) 6605 v konečném znění), kterým Komise sdělila Německu své rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, Komise uvedla, že spolková země Hesensko poskytla podniku Hessische Staatsweingüter výhodu, a to soustavným hrazením ztrát vinařského podniku v období před rokem 2003, a dotyčné opatření proto představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(51)

Komise mimoto vyjádřila pochybnosti, zda spolková země Hesensko jednala v souvislosti s prvními dvěma kapitálovými vklady ve výši 1 milionu EUR resp. 1,225 milionu EUR jako investor v tržním hospodářství.

(52)

Komise dále uvedla, že lze vyvodit závěr, že spolková země Hesensko poskytnutím akcionářské půjčky podniku Hessische Staatsweingüter GmbH jako samostatné investice jednala jako soukromý investor.

(53)

Podle Komise je však třeba financování vlastního kapitálu v případě vinného sklepa považovat za následnou investici, kterou uskutečnila spolková země Hesensko, a vyvstává otázka, zda by soukromý investor poté, co vyrovnal minulé ztráty podniku a následně do něj vložil kapitál v celkové výši 2,225 milionu EUR, poskytl financování vlastního kapitálu pro nový vinný sklep ve výši 7,5 milionu EUR za podmínek stanovených v akcionářské půjčce.

(54)

Dopisem ze dne 15. února 2007 obdržela Komise připomínky zájmového sdružení Rheingauer Winzer (dále jen „zúčastněná strana“), jež nejprve požádalo o zachování důvěrnosti, tuto žádost však dopisem ze dne 7. března 2007 stáhlo.

(55)

Připomínky zúčastněné strany, jež se vyslovila proti výstavbě nového vinného sklepa podniku Hessische Staatsweingüter, se týkají čtyř oblastí: přípravné fáze v období 2002–2006, nedostatků obchodního plánu, investic neuvedených v obchodním plánu a výjimek podle článku 87 Smlouvy o ES.

(56)

Podle zúčastněné strany bylo možno již před poskytnutím financování pro nový vinný sklep zjistit, že vláda spolkové země Hesensko neusilovala o to, aby jednala jako investor v tržním hospodářství. K doložení tohoto tvrzení bylo uvedeno následující:

(57)

Zúčastněná strana mimoto nadnesla otázku, nakolik se dosažení cílového výkonu společnosti s ručením omezeným v roce 2005/06 uskutečnilo prostřednictvím případných zvláštních výnosů.

(58)

Podle zúčastněné strany nelze na základě obchodního plánu z října 2006, který zahrnuje akcionářskou půjčku, doložit, že se kapitálové vklady z roku 2003 a 2004 a financování vlastního kapitálu v případě nového vinného sklepa uskutečnily v souladu se zásadou investora v tržním hospodářství. Na podporu tohoto tvrzení bylo uvedeno následující:

(59)

V souladu s těmito tvrzeními předložila zúčastněná strana alternativní výpočet pro rok 2014. Na základě srážky z vlastní produkce o objemu 1,1 milionu l s ohledem na úbytek ve výši 3 %, prodejní ceny za 300 000 l vína z nákupu ve výši 5 EUR a materiálových nákladů na litr vína ve výši 1,80 EUR byl výsledek běžné obchodní činnosti společnosti s ručením omezeným v roce 2014 vyčíslen jako ztráta ve výši 900 000 EUR namísto odhadovaného zisku ve výši 164 000 EUR. Podle zúčastněné strany je obchodní plán velmi nestabilní a nebere v dostatečné míře v potaz případné výkyvy.

(60)

Podle údajů zúčastněné strany zůstává správa a vinotéka podniku Hessische Staatsweingüter v klášteře Eberbach, který se opravuje. Zúčastněná strana tvrdila, že náklady na tuto opravu nejsou obsaženy v obchodním plánu. Podle zúčastněné strany není vyloučeno, že dojde k vzájemnému subvencování prostřednictvím nižšího nájemného.

(61)

Zúčastněná strana dále tvrdila, že soukromí vinaři mohou vinotéku v klášteře využívat jako prodejnu pouze v omezeném rozsahu.

(62)

Podle zúčastněné strany nemůže vláda spolkové země Hesensko uplatnit níže uvedená tvrzení za účelem schválení jejích finančních plnění jako podpory, která je přípustná podle článku 87 Smlouvy o ES:

(63)

Dne 4. dubna 2007 obdržela Komise připomínky Německa. Tyto připomínky měly stejné členění jako připomínky zúčastněné strany a obsahovaly tvrzení, která se týkala čtyř oblastí: hesenská zemská vláda jako investor v tržním hospodářství; odůvodněnost obchodního plánu; v obchodním plánu je zohledněno umístění v klášteře Eberbach; nerelevantnost důvodů pro slučitelnost podpory. Mimoto byly poskytnuty informace o prodeji pozemků bývalého zemského podniku.

(64)

Podle Německa jednala hesenská zemská vláda jako investor v tržním hospodářství již před výstavbou vinného sklepa. Tvrzení obsažená v připomínkách zúčastněné strany jsou věcně chybná a z právního hlediska nerelevantní. Německo k doložení tohoto tvrzení uvedlo následující:

(65)

Podle Německa odpovídá hospodářský vývoj společnosti s ručením omezeným obchodnímu plánu. V roce 2005 neexistovaly žádné zvláštní výnosy. Plán obratu byl překročen o 500 000 EUR. Proti vyšším zvláštním provozním výnosům kvůli vyplacení náhrady škody z pojištění pro případ záplav stály vyšší osobní a věcné náklady v souvislosti s těmito škodami.

(66)

Podle informací Německa odpovídá výsledek za rok 2006 navzdory špatné sklizni v roce 2005 (o 21 % méně než v roce 2004) a 2006 (o 32 % méně než v roce 2004) obchodnímu plánu.

(67)

Podle poskytnutých informací byla obě rozhodnutí, na jejichž základě byly vyplaceny první tranše pro financování nového vinného sklepa, zrušena a celková částka ve výši 7,5 milionu EUR byla poskytnuta jako akcionářská půjčka. Již vyplacené částky byly se zpětným účinkem zahrnuty do půjčky za stejných podmínek. V souladu s tím se změnil rozpočet spolkové země.

(68)

Podle Německa je obchodní plán odůvodněný a vychází z konzervativních reálných předpokladů. Na podporu tohoto tvrzení bylo uvedeno následující:

(69)

Podle poskytnutých informací neslouží opravy kláštera Eberbach, které potrvají výhledově po dobu více než 25 let, hospodářské podpoře společnosti s ručením omezeným, nýbrž zachování kulturní památky. Společnost s ručením omezeným bude pronajímat prostory určené pro umístění své správy a vinotéky za tržních podmínek. Smlouva mezi společností s ručením omezeným a nadací Kloster Eberbach nebyla dosud uzavřena. Platby předpokládaného nájemného jsou zohledněny v obchodním plánu.

(70)

Podle poskytnutých informací nepředstavuje financování nového vinného sklepa podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, jelikož hesenská zemská vláda jednala jako soukromý investor. Argumenty, o nichž zúčastněná strana tvrdila, že je Hesensko uvedlo k odůvodnění případné podpory, nejsou proto v daném případě relevantní.

(71)

Německo mimoto Komisi sdělilo, že byly prodány pozemky bývalého zemského podniku v hodnotě 2 959 675 EUR a výnos byl převeden do rozpočtu spolkové země.

(72)

Podnik Hessische Staatsweingüter působí v oblasti výroby a uvádění vína na trh. Podle článku 71 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (6) se články 87, 88 a 89 Smlouvy o ES vztahují na produkci produktů v působnosti tohoto nařízení a obchod s nimi. Dotyčná opatření je proto nutno přezkoumat s ohledem na pravidla státní podpory.

(73)

Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(74)

Podle judikatury Soudního dvora Evropských společenství může podpora poskytnutá určitému podniku ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud tento podnik působí na trhu, na němž existuje obchod uvnitř Společenství (7). Podnik Hessische Staatsweingüter je činný v oblasti výroby a uvádění vína na trh, působí tudíž na mezinárodním trhu, na němž existuje velmi silná hospodářská soutěž (8). Dotyčná opatření jsou provedena ze státních prostředků (rozpočtu spolkové země Hesensko) a jsou selektivní, jelikož se týkají určitého podniku. Je proto nutno ověřit, zda dotyčná opatření poskytla nebo poskytují podniku Hessische Staatsweingüter výhodu, která narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod, představují tudíž státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Za účelem posouzení, zda příslušné opatření poskytuje výhodu, je nutno uplatnit zásadu investora v tržním hospodářství (9).

(75)

Šetření potvrdilo, že spolková země Hesensko poskytla podniku Hessische Staatsweingüter výhodu tím, že hradila jeho ztráty, a dotyčné opatření proto představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(76)

Je nutno ověřit, zda lze podnik Hessische Staatsweingüter v době, kdy byl spravován jako součást všeobecné správy spolkové země Hesensko v rámci kamerálního hospodaření (do konce roku 1997) a následně jako zemský podnik, tj. jako zvláštní součást všeobecné správy, avšak nadále bez vlastní právní subjektivity, považovat za podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(77)

Pokud stát vykonává hospodářskou činnost, nezáleží podle rozsudku Soudního dvora ve věci C-118/85, Komise v. Itálie (10), na tom, zda je tato činnost vykonávána prostřednictvím jiné organizace či orgánu, který náleží státní správě, aby byly tato organizace nebo orgán považovány za veřejný podnik. Lze proto vyvodit, že podnik Hessische Staatsweingüter bylo nutno již v době před rokem 2003 považovat za podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(78)

Komise vyvozuje závěr, že obdobím, které je nutno zohlednit za účelem posouzení podpory, je období 1995–2002. Komise připomíná, že podle článku 15 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (11), podléhají pravomoci Komise ve věci navrácení podpory promlčecí lhůtě deseti let. Tato lhůta počíná dnem, kdy je protiprávní podpora udělena příjemci. Jakékoli opatření přijaté Komisí nebo členským státem jednajícím na žádost Komise, týkající se protiprávní podpory, přerušuje běh promlčecí lhůty.

(79)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že první schůzku mezi hesenskými orgány a úředníky GŘ AGRI, která se konala dne 26. ledna 2005, lze považovat za událost, která přerušila běh lhůty podle článku 15 nařízení (ES) č. 659/1999.

(80)

Toto předběžné zjištění nebylo zpochybněno v připomínkách zúčastněné strany ani připomínkách Německa, jež byly obdrženy po zveřejnění rozhodnutí Komise o zahájení řízení. Komise proto zastává nadále názor, že první schůzka mezi hesenskými orgány a úředníky GŘ AGRI, jež se konala dne 26. ledna 2005, představuje událost, která přerušuje běh promlčecí lhůty.

(81)

Dotyčná podpora, jež byla poskytnuta za účelem soustavného hrazení ztrát podniku Hessische Staatsweingüter ze strany spolkové země Hesensko, se tudíž skládá z příslušných příspěvků pro vinařský podnik v rámci kamerálního hospodaření v období 1995–1997 (209 520 EUR) a pro zemský podnik v období 1998–2002 (332 339 EUR) a činí celkem 541 859 EUR (viz 22. bod odůvodnění).

(82)

V dopise ze dne 20. prosince 2006 (K(2006) 6605 v konečném znění) Komise mimoto uvedla, že se zdá, že příjemcem minulé podpory je obchodní organizace.

(83)

Podle údajů Německa je obchodní organizace právním a hospodářským nástupcem zemského podniku Hessische Staatsweingüter, jelikož je z právního a hospodářského hlediska vlastníkem aktiv podniku Hessischen Staatsweingüter a je nutno ji považovat za příjemce minulé podpory. Společnost s ručením omezeným si potřebný nemovitý majetek pronajímá od obchodní organizace. Nájemné bylo stanoveno na základě dvou znaleckých posudků za účelem zjištění hodnoty nájemného, které předložily hesenské orgány (viz 29. bod odůvodnění). Komise tudíž uvádí, že tato aktiva jsou pronajímána za tržních podmínek.

(84)

Podle názoru Komise však byla společnosti s ručením omezením, která převzala pokračování vinařského podniku a získala krátkodobá aktiva a potřebný movitý majetek zemského podniku (viz 29. bod odůvodnění), poskytnuta výhoda prostřednictvím opatření přijatých přede dnem 31. prosince 2002, je tudíž rovněž považována za příjemce této dřívější podpory.

(85)

Pochybnosti, na jejichž základě Komise zahájila řízení, a předběžná zjištění uvedená v rozhodnutí o zahájení řízení jsou proto potvrzeny.

(86)

Šetření potvrdilo pochybnosti Komise, že spolková země Hesensko nejednala jako investor v tržním hospodářství, když společnosti s ručením omezeným poskytla kapitálové vklady nejprve ve výši 1 milionu EUR a posléze 1,225 milionu EUR.

(87)

Podle údajů Německa byl kapitál poskytnut za tržních podmínek, jelikož očekávané výnosy (jak potvrzuje Hoffmannův znalecký posudek) odpovídaly průměru dosahovanému v tomto odvětví, případně byly dokonce vyšší, zatímco obchodní plán společnosti s ručením omezeným se podle společnosti KPMG zakládal na konzervativním přístupu k plánování.

(88)

Komise uvádí, že by se takovéto hodnocení vztahovalo na celou restrukturalizaci, jelikož Německo použilo jako srovnávací měřítko návratnost vlastního kapitálu a vlastní kapitál společnosti s ručením omezeným odrážel všechna přijatá restrukturalizační opatření (tj. nikoli pouze kapitálové vklady, nýbrž rovněž vložení aktiv a odpis dluhu).

(89)

Zúčastněná strana ve svých připomínkách (viz 54. bod odůvodnění) prohlásila, že spolková země Hesensko nejednala před financováním nového vinného sklepa jako investor v tržním hospodářství. V připomínkách je mimoto poukázáno na složení dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, na nezohlednění jiných nerentabilních vinařství za účelem srovnání a rovněž na skutečnost, že kapitálové vklady byly poskytnuty bez požadavku na návratnost. Zúčastněná strana mimoto poukázala na údajné nedostatky obchodního plánu a uvedla, že plán je příliš nestabilní a nebere v dostatečné míře v potaz případné výkyvy.

(90)

Německo ve svých připomínkách (viz 63. bod odůvodnění) odmítlo tvrzení zúčastněné strany jako věcně chybná a z právního hlediska nerelevantní.

(91)

Podle názoru Komise byly úvahy zúčastněné strany tvrzeními Německa vyvráceny a obchodní plán je odůvodněný. Komise mimoto sdílí názor Německa, podle něhož měla být za účelem uplatnění kritéria investora v tržním hospodářství použita jako srovnávací měřítko jiná srovnatelná, zisková vinařství (viz 64. bod odůvodnění).

(92)

Komise proto uvádí, že restrukturalizační opatření spolkové země Hesensko ve prospěch společnosti s ručením omezeným (vložení aktiv, odpis dluhu a dva kapitálové vklady) lze považovat za přijatelné pro investora za běžných tržních podmínek. Zastává však názor, že kapitálové vklady je nutno posoudit s ohledem na všechna přijatá opatření, včetně uhrazení ztrát z období přede dnem 31. prosince 2002, kdy byl vinařský podnik spravován jako nedílná součást všeobecné správy spolkové země Hesensko, jelikož společnost s ručením omezením převzala pokračování tohoto vinařského podniku a do určité míry je nutno ji považovat rovněž za příjemce této dřívější podpory (viz 83. bod odůvodnění) (12).

(93)

Podle názoru Komise sloužil zejména odpis dluhu ve výši 1 792 000 EUR, který se týkal závazků zemského podniku vůči spolkové zemi Hesensko vyplývajících z minulé činnosti, stejnému účelu jako příležitostné hrazení ztrát v období přede dnem 31. prosince 2002. Lze jej proto považovat za dodatečné dotování minulé činnosti.

(94)

Komise se tudíž domnívá, že restrukturalizační opatření nelze přiměřeně oddělit od opatření přijatých přede dnem 31. prosince 2002. Komise proto vyvozuje závěr, že spolková země Hesensko nejednala s ohledem na provozní podporu, která byla dříve poskytnuta vinařskému podniku spolkové země Hesensko, jako investor v tržním hospodářství, když přijala různá restrukturalizační opatření ve prospěch společnosti s ručením omezeným (vložení aktiv, odpis dluhu, dva kapitálové vklady), a že restrukturalizační opatření tudíž představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(95)

Pochybnosti, na jejichž základě zahájila Komise řízení, a předběžná zjištění uvedená v rozhodnutí o zahájení řízení jsou proto potvrzeny.

(96)

Pokud jde o financování vlastního kapitálu v případě nového vinného sklepa, šetření potvrdilo pochybnosti Komise, že spolková země Hesensko při poskytnutí akcionářské půjčky podniku Hessische Staatsweingüter GmbH s ohledem na své předešlé investice nejednala jako investor v tržním hospodářství.

(97)

Tvrzení zúčastněné strany týkající se údajných nedostatků obchodního plánu se vztahují rovněž na financování nového vinného sklepa. Tato tvrzení byla v připomínkách Německa odmítnuta (viz 58. příp. 68. bod odůvodnění). S ohledem na financování nového vinného sklepa se Komise rovněž domnívá, že pochybnosti uvedené zúčastněnou stranou byly v podání Německa odstraněny a že obchodní plán je odůvodněný (viz 91. bod odůvodnění), jelikož bere v úvahu možnost výkyvů s ohledem na výnosy a jakost a rovněž úbytek a zahrnuje všechny nezbytné položky nákladů (viz 68. a 69. bod odůvodnění). Obchodní plán mimoto ověřila společnost KPMG a považovala jej za velmi konzervativní (viz 38. bod odůvodnění).

(98)

Zúčastněná strana se vyjádřila taktéž ke skutečnosti, že vložení vlastního kapitálu spolkovou zemí Hesensko za účelem financování nového vinného sklepa bylo teprve po kontaktech s Komisí přeměněno na akcionářskou půjčku. Mimoto nejsou podle jejích údajů v obchodním plánu zahrnuty výdaje v souvislosti se správou a vinotékou podniku Hessische Staatsweingüter. Podle zúčastněné strany nelze vyloučit, že dojde k vzájemnému subvencování prostřednictvím nižšího nájemného.

(99)

Německo ve svých připomínkách uvedlo, že platby uskutečněné v souvislosti s novým vinným sklepem byly plně zahrnuty do akcionářské půjčky a se zpětným účinkem podléhaly podmínkám platným pro tuto půjčku (viz 67. bod odůvodnění). Německo mimoto objasnilo, že výdaje na prostory najaté v klášteře Eberbach za účelem umístění správy a vinotéky podniku Hessischen Staatsweingüter jsou plně zahrnuty v obchodním plánu (viz 69. bod odůvodnění). Platby předpokládaného nájemného jsou zohledněny v obchodním plánu. Komise se proto domnívá, že pochybnosti uvedené zúčastněnou stranou bylo možno rozptýlit vysvětlením Německa.

(100)

Akcionářská půjčka je založena na ročním pevném výnosu ve výši 3,7 % a bude se podílet na ročním zisku (pokud jde o podrobný popis finančních podmínek, viz 41. až 44. bod odůvodnění). Podle názoru Komise představují tyto podmínky u tohoto druhu investice přijatelné tržní podmínky. Komise mimoto podotýká, že zbývající financování bude zajištěno bankovním úvěrem za tržních podmínek, což je ukazatelem hospodářské životaschopnosti podniku.

(101)

Komise proto v dopise ze dne 20. prosince 2006 (K(2006) 6605 v konečném znění) uvedla závěr, že lze mít za to, že akcionářská půjčka byla poskytnuta za podmínek, které jsou přijatelné pro investora v tržním hospodářství, proto neudělila společnosti s ručením omezeným žádnou výhodu.

(102)

Komise se však domnívá, že financování nového vinného sklepa nelze přiměřeně oddělit od podpor, které společnost s ručením omezeným obdržela dříve. Nový vinný sklep byl nedílnou součástí restrukturalizačního plánu a považuje se za další opatření procesu restrukturalizace (v návaznosti na odpis dluhu a oba kapitálové vklady). Současná hospodářská a finanční situace společnosti s ručením omezeným, která jí umožnila získat pro částečné financování vinného sklepa úvěr obchodní banky, vyplývá z restrukturalizačních opatření, jež ve prospěch společnosti s ručením omezeným provedla spolková země Hesensko, a je proto nutno ji posoudit na tomto základě.

(103)

Komise proto vyvozuje závěr, že spolková země Hesensko při financování vlastního kapitálu v případě nového vinného sklepa ve výši 7,5 milionu EUR, které bylo poskytnuto jako akcionářská půjčka za stejných podmínek, s ohledem na dříve provedená restrukturalizační opatření nejednala jako investor v tržním hospodářství, a tato akcionářská půjčka proto představuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(104)

Pochybnosti, na jejichž základě Komise zahájila řízení, a předběžná zjištění uvedená v rozhodnutí o zahájení řízení jsou proto potvrzena.

(105)

Zákaz státních podpor stanovený v čl. 87 odst. 1 nevylučuje, aby byly určité druhy podpor považovány na základě výjimek obsažených v odstavcích 2 a 3 téhož článku za podpory slučitelné se společným trhem.

(106)

Nelze mít za to, že dotyčná opatření představují podpory sociální povahy nebo slouží k náhradě škod způsobených přírodními pohromami, aby bylo možno uplatnit čl. 87 odst. 2 písm. a) nebo b) Smlouvy o ES. Tato opatření nemají rovněž zjevně napomáhat hospodářskému rozvoji oblasti s mimořádně nízkou životní úrovni, napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu nebo napomoci kultuře a zachování kulturního dědictví. V daném případě proto nelze použít výjimky stanovené v čl. 87 odst. 3 písm. a), b) a d) Smlouvy o ES.

(107)

Při uplatnění výjimek podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES může Komise za podpory slučitelné se společným trhem považovat podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(108)

V bodě 15 pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (13) je stanoveno, že aby bylo jakékoli podpůrné opatření považováno za slučitelné se společným trhem, musí obsahovat určitý pobídkový prvek nebo vyžadovat nějaké protiplnění na straně příjemce. Jednostranná opatření státní podpory zaměřená jednoduše na vylepšení finanční situace výrobců, ale nijak nepřispívající k rozvoji odvětví, představují provozní podpory, které jsou neslučitelné se společným trhem.

(109)

Komise podotýká, že není zřejmé, zda lze podnik Hessische Staatsweingüter v období před rokem 2003 považovat za podnik v obtížích. Je pravdou, že částka ve výši 541 859 EUR, kterou podnik Hessische Staatsweingüter obdržel od spolkové země Hesensko v období od roku 1995 do roku 2002, představuje provozní podporu. To však nutně neznamená, že podnik Hessische Staatsweingüter byl podnikem v obtížích, který nebyl s to získat další peněžní prostředky za tržních podmínek. Příležitostné hrazení ztrát představovalo mimoto opatření ad hoc a nezakládalo se na restrukturalizačním plánu. Tato opatření byla provedena dlouho před přijetím rozhodnutí o restrukturalizaci. K poslední úhradě ztrát, která je zahrnuta v částce ve výši 541 859 EUR, došlo v roce 1999 (viz 21. bod odůvodnění), zatímco přípravy na restrukturalizaci začaly až v roce 2001, restrukturalizační plán byl vypracováván teprve od června 2002 a oficiální rozhodnutí o restrukturalizaci bylo přijato dne 10. prosince 2002 (viz popis restrukturalizace v 23. až 38. bodě odůvodnění, a zejména v 28. bodě odůvodnění). Hrazení ztrát proto nelze považovat za součást procesu restrukturalizace, který byl ve skutečnosti zahájen dne 31. prosince 2002.

(110)

Tato podpora nebyla rovněž poskytnuta v souvislosti s investicemi, vzděláváním, tvorbou pracovních příležitostí či jiným protiplněním požadovaným od příjemce. Cílem podpory proto bylo pouze vylepšit finanční situaci příjemce.

(111)

Komise proto zastává názor, že tato podpora představuje provozní podporu, která není slučitelná se společným trhem.

(112)

Komise lituje, že Německo tuto podporu neoznámilo podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, nýbrž ji poskytlo protiprávně.

(113)

Jelikož bylo zjištěno, že financování vlastního kapitálu v případě nového vinného sklepa představuje s ohledem na dříve provedená restrukturalizační opatření podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES (viz 103. bod odůvodnění), bude níže posouzeno jako součást restrukturalizačních opatření.

(114)

Podpory na restrukturalizaci podniků v obtížích je nutno obvykle posoudit na základě pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 2004 (14). Podle bodu 103 a 104 těchto pokynů však Komise posoudí podpory oznámené před 10. říjnem 2004 a neoznámené podpory na záchranu a restrukturalizaci na základě pokynů platných v době oznámení případně poskytnutí podpory.

(115)

Restrukturalizační opatření ve prospěch společnosti s ručením omezeným, jež měla být založena, byla oficiálně schválena rozhodnutím vlády ze dne 10. prosince 2002 (viz 28. až 33. bod odůvodnění). Toto datum je proto nutno považovat za okamžik poskytnutí podpory. V té době platily pokyny Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích z roku 1999 (15) (dále jen „pokyny k restrukturalizaci“). Kapitola 3.2 těchto pokynů obsahuje zvláštní pravidla pro podpory na restrukturalizaci.

(116)

Podle bodu 30 pokynů k restrukturalizaci se musí podnik považovat za podnik v nesnázích, aby byl způsobilý pro podporu na restrukturalizaci.

(117)

Podle bodu 4 pokynů k restrukturalizaci považuje Komise za podnik v nesnázích takový podnik, který není schopen prostřednictvím zdrojů svých či prostředků získaných od svých vlastníků/akcionářů nebo věřitelů zastavit ztráty, které ho bez vnějšího zásahu orgánů veřejné moci během krátkého či střednědobého období téměř jistě přivedou k úpadku.

(118)

V daném případě měla společnost s ručením omezeným od svého založení počátkem roku 2003 k dispozici pevnou finanční základnu (viz 32. bod odůvodnění). Počáteční rozvaha však odrážela situaci po provedení většiny restrukturalizačních opatření (vložení aktiv, odpis dluhu a první kapitálový vklad). I za těchto okolností by společnost s ručením omezeným nebyla s to zastavit ztráty prostřednictvím vlastních zdrojů až do dosažení plánovaného prahu rentability. V obchodním plánu z června 2002 byly potřebné příspěvky na uhrazení potřeb v oblasti peněžních toků v prvních letech restrukturalizace odhadnuty na částku ve výši přibližně 4,3 milionu EUR (viz 26. bod odůvodnění). Podle revidovaného modelu ze září 2002 byla zapotřebí další částka ve výši 3,4 milionu EUR (viz 27. bod odůvodnění). Navzdory poskytnutí poměrně vysokého vlastního kapitálu společnosti s ručením omezeným (vlastní kapitál ve výši přibližně 7,6 milionu EUR, tj. zhruba 91 % bilanční sumy) by podnik nebyl s velkou pravděpodobností schopen hradit potřeby v oblasti peněžních toků až do dosažení prahu rentability z vlastních finančních prostředků. Mimoto je nepravděpodobné, že by společnost s ručením omezeným získala pro svou běžnou činnost cizí kapitál bez záruky spolkové země Hesensko. Jelikož bylo prokázáno, že příspěvky podílníka v rámci restrukturalizačních opatření nebyly poskytnuty za podmínek, které by byly přijatelné pro investora v tržním hospodářství (viz 94. bod odůvodnění), je nutno mít za to, že prostředky poskytnuté spolkovou zemí Hesensko obsahují prvek podpory a nelze je použít jako důkaz, že podnik byl s to přežít bez vnějšího zásahu orgánů veřejné moci.

(119)

Společnost s ručením omezeným lze proto od okamžiku jejího založení považovat za podnik v nesnázích v souladu s bodem 4 pokynů k restrukturalizaci.

(120)

V souladu s bodem 7 pokynů k restrukturalizaci není nově vzniklý podnik způsobilý pro podporu na záchranu nebo restrukturalizaci, i když je jeho počáteční finanční situace nejistá. Podle poznámky pod čarou č. 9 pokynů k restrukturalizaci se však založení dceřiné společnosti, která je pouze prostředkem k převzetí aktiv a možná pasiv, nepovažuje za založení nového podniku.

(121)

V daném případě byla společnost s ručením omezeným založena dne 1. ledna 2003, a v době přijetí restrukturalizačních opatření spadala proto do definice nově založeného podniku. Nemovitý majetek však zůstal spolkové zemi Hesensko (byl vložen do obchodní organizace) a společnost s ručením omezeným si jej pronajímala, na společnost s ručením omezeným však byla převedena krátkodobá aktiva a potřebný movitý majetek v celkové hodnotě ve výši přibližně 7,3 milionu EUR a rovněž krátkodobé závazky a rezervy. Společnost s ručením omezeným proto lze považovat za dceřinou společnost, která byla založena pouze za účelem převzetí určitých aktiv a pasiv zemského podniku. Podle názoru Komise se proto na společnost s ručením omezeným vztahuje výjimka podle poznámky pod čarou č. 9 pokynů k restrukturalizaci, a je proto v souladu s bodem 30 pokynů k restrukturalizaci v zásadě způsobilá pro podporu na restrukturalizaci.

(122)

Podle bodů 31 až 34 pokynů k restrukturalizaci je poskytnutí podpory podmíněno provedením restrukturalizačního plánu. Restrukturalizační plán, jehož trvání musí být co nejkratší, musí obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku během rozumné doby a na základě reálných předpokladů, pokud jde o budoucí provozní podmínky. Plán by měl zajistit obrat, který umožní podniku po ukončení jeho restrukturalizace pokrýt veškeré jeho náklady, včetně odpisů a finančních poplatků. Očekávaná návratnost kapitálu by měla být taková, aby restrukturalizovanému podniku umožnila soutěžit na trhu samostatně.

(123)

V daném případě byl za účelem přípravy restrukturalizace od srpna do listopadu 2001 vypracováván strategický dokument („Analýza situace a perspektivy vývoje“), který představoval různé scénáře možného dalšího vývoje podniku Hessische Staatsweingüter (viz 23. bod odůvodnění). Na základě tohoto dokumentu byl v červnu 2002 vypracován pro jednotlivé scénáře obchodní plán. Jedinou strategickou možností, která by podniku Hessische Staatsweingüter umožnila obnovit dlouhodobou životaschopnost, byla výstavba nového vinného sklepa v prostorách dvora vinařství Steinberg a přemístění správy a vinotéky do kláštera Eberbach. U této možnosti se vycházelo z toho, že spolková země musí převzít závazky vinařského podniku vzniklé do konce roku 2002. Investiční náklady na nový vinný sklep se odhadovaly na celkem 15 milionů EUR a měly být financovány částečně prodejem nepotřebných pozemků a částečně prostřednictvím cizího kapitálu. Podle modelu obchodního plánu mělo být v hospodářském roce 2006/07 dosaženo prvního kladného příspěvku na úhradu ze strany podniku Hessische Staatsweingüter a v hospodářském roce 2008/09 prvního kladného peněžního toku. Kvůli změně situace na trhu a jiných podmínek bylo nutno finanční model v září 2002 revidovat, přičemž životaschopnosti podniku Hessische Staatsweingüter mělo být oproti modelu z června 2002 dosaženo později. Rozhodnutím vlády ze dne 10. prosince 2002 se hesenská zemská vláda rozhodla pro tuto strategickou možnost (viz 24. až 28. bod odůvodnění).

(124)

Obchodní plán ze září 2002 byl opětovně aktualizován v únoru 2003 (rozšířen o úplný plán zisků a ztrát) a posléze v listopadu 2003. Obchodní plán z listopadu 2003 předpokládal první kladný EBITDA (16) již v hospodářském roce 2007, první kladný peněžní tok pro rok 2010 a čistý roční zisk od roku 2014. Podle poskytnutých informací měl základní finanční model vést (na základě zisku před zdaněním) k návratnosti vlastního kapitálu v roce 2016 ve výši více než 3 %, jež měla od roku 2019 dosáhnout úrovně více než 7 %.

(125)

Podle názoru Komise umožní plán restrukturalizace, který hesenská zemská vláda schválila v prosinci 2002, obnovení dlouhodobé životaschopnosti společnosti s ručením omezeným v přiměřené lhůtě na základě reálných předpokladů, pokud jde o budoucí provozní podmínky.

(126)

Komise se dále domnívá, že očekávaná návratnost kapitálu restrukturalizovanému podniku umožní soutěžit na trhu samostatně. V této souvislosti se Komise odvolává rovněž na Hoffmannův znalecký posudek, který předložily hesenské orgány. Tento znalecký posudek uvádí u vinařství srovnatelných s podnikem Hessische Staatsweingüter návratnost vlastního kapitálu ve výši přibližně 2 % až 3 %. Dále odhaduje období pro dosažení prahu rentability při restrukturalizaci vinařství nebo při dlouhodobých investicích většího rozsahu na nejméně 10 a průměrně 10 až 15 let (viz 35. až 37. bod odůvodnění). Podle poskytnutých údajů byl obchodní plán z února 2003 přezkoumán společností KPMG a ohodnocen jako velmi konzervativní ve smyslu scénáře v nejhorším případě (viz 38. bod odůvodnění).

(127)

Komise se mimoto domnívá, že plán restrukturalizace zajišťuje obrat, který umožní podniku po ukončení jeho restrukturalizace pokrýt veškeré jeho náklady, včetně odpisů a finančních poplatků a obnovit jeho životaschopnost (viz 30. bod odůvodnění).

(128)

Základní plán restrukturalizace je proto v souladu s podmínkami bodů 31 až 34 pokynů k restrukturalizaci.

(129)

V souladu s body 35 až 39 pokynů k restrukturalizaci musí být přijata opatření, která co nejvíce zmírní všechny nepříznivé účinky podpory na soutěžitele, přičemž tato opatření mají obvykle podobu omezení přítomnosti společnosti na jejím trhu či trzích po skončení období restrukturalizace. Je-li však podíl společnosti na relevantním trhu zanedbatelný, má Komise za to, že nedochází k nepřípustnému narušení hospodářské soutěže (viz bod 36 pokynů k restrukturalizaci).

(130)

Podle poskytnutých informací je podnik Hessische Staatsweingüter s plochou vinic o rozloze přibližně 190 hektarů největším vinařstvím v Německu. Objem prodeje společnosti s ručením omezeným byl v obchodním plánu z června 2002 odhadován na přibližně 1 milion litrů ročně. Podle údajů pěstoval podnik Hessische Staatsweingüter před rokem 2003 převážně odrůdu Riesling. Na úrovni EU (EU-25) bylo v roce 2002/2003 vyrobeno celkem přibližně 15,6 miliardy l vína (17). Podíl podniku Hessische Staatsweingüter na této celkové výrobě činil méně než 0,01 %. Podle informací poskytnutých německými orgány činí plocha, na níž se v Evropské unii pěstuje odrůda Riesling, celkem 26 413 hektarů (přičemž největší podíl připadá na Německo s 21 197 hektary). Podnik Hessische Staatsweingüter má s plochou vinic o rozloze přibližně 190 hektarů podíl na celkové ploše, na níž se v Evropské unii pěstuje odrůda Riesling, ve výši přibližně 0,7 %. Lze proto usuzovat, že jeho podíl na relevantním trhu je zanedbatelný a v daném případě je možno upustit od stanovených vyrovnávacích opatření.

(131)

Komise však v souladu s možností stanovenou v bodě 42 podbodu iii) pokynů k restrukturalizaci předpokládá, že podnik Hessische Staatsweingüter během restrukturalizačního období neobdrží žádnou další podporu (tj. podle obchodního plánu aktualizovaného v listopadu 2003 do roku 2014).

(132)

V souladu s body 40 a 41 pokynů k restrukturalizaci musí být výše a intenzita podpory omezena na přísné minimum potřebné pro umožnění restrukturalizace. Očekává se, že příjemci podpory významně přispějí k restrukturalizačnímu plánu ze svých vlastních zdrojů, včetně prodeje aktiv, která nejsou nezbytně důležitá pro přežití podniku, nebo z vnějšího financování za tržních podmínek. Výše podpory nebo forma, v níž je podpora poskytnuta, musí být taková, aby se zamezilo poskytnutí přebytečné hotovosti podniku, která by mohla být užita k agresivním, trh narušujícím činnostem, které nesouvisejí s procesem restrukturalizace. Žádná část podpory nesmí být použita na financování nových investic, které nejsou nezbytné pro obnovení životaschopnosti podniku. Komisi je nutno prokázat, že podpora bude využita pouze k obnovení životaschopnosti podniku a že neumožní příjemci během provádění restrukturalizačního plánu rozšířit výrobní kapacitu, s výjimkou případu, kdy je toto rozšíření nezbytné pro obnovení životaschopnosti bez nepřípustného narušení hospodářské soutěže.

(133)

Při přípravě restrukturalizace byly uváženy tři strategické možnosti, a to postupná oprava starých prostor v Eltville, výstavba nového vinného sklepa v Eltville a výstavba nového vinného sklepa v prostorách dvora vinařství Steinberg (viz 24. až 26. bod odůvodnění). Komise uznává, že jedinou strategickou možností, která by obnovila dlouhodobou životaschopnost podniku Hessische Staatsweingüter, byla výstavba nového vinného sklepa v prostorách dvora vinařství Steinberg a přemístění správy a vinotéky podniku Hessische Staatsweingüter do kláštera Eberbach (viz 26. bod odůvodnění). Nový vinný sklep by podle poskytnutých informací umožnil podniku Hessische Staatsweingüter vyrábět jakostní červená vína. Komise se proto domnívá, že rozšíření výrobních kapacit, jež se předpokládalo v restrukturalizačním plánu, je nezbytné pro obnovení životaschopnosti podniku. Komise má dále za to, že podpora je omezena na minimum potřebné pro provedení restrukturalizace. Společnost s ručením omezeným obdržela při svém založení dne 1. ledna 2003 první kapitálový vklad ve výši 1 milionu EUR. Mimoto měla podle předložené rozvahy k dispozici hotovost ve výši přibližně 538 000 EUR. Prvního kladného peněžního toku by společnost s ručením omezeným podle obchodního plánu dosáhla teprve v hospodářském roce 2008/09. Potřebné příspěvky na uhrazení potřeb v oblasti peněžních toků v prvních letech činnosti společnosti s ručením omezeným byly odhadnuty na celkovou částku ve výši 4,3 až 7,7 milionu EUR. Lze tudíž uvést, že navzdory prvnímu kapitálovému vkladu neměl podnik k dispozici přebytečnou hotovost, která by mohla být užita k agresivním, trh narušujícím činnostem, které nesouvisejí s procesem restrukturalizace.

(134)

Nový vinný sklep s celkovým objemem investic ve výši přibližně 15 milionů EUR bude financován částečně z akcionářské půjčky ve výši 7,5 milionu EUR. Zbývající financování nového vinného sklepa bude zajištěno obchodním úvěrem (viz 49. bod odůvodnění). Komise uvádí, že tento obchodní úvěr představuje významný vlastní příspěvek. Podmínky uvedené v bodech 40 a 41 pokynů k restrukturalizaci jsou tudíž v daném případě splněny.

(135)

Podle bodu 43 pokynů k restrukturalizaci musí společnost plně provést restrukturalizační plán.

(136)

Tato podmínka je podle názoru Komise splněna. Podle předložených údajů překročila společnost s ručením omezením v prvních dvou letech činnosti značně plánovaný obrat a zisk. Po založení společnosti s ručením omezeným a prvním kapitálovém vkladu provedla spolková země další kapitálový vklad ve výši 1,225 milionu EUR (viz 33. bod odůvodnění). Nový vinný sklep (odhadované investiční náklady v celkové výši 15 milionů EUR) bude financován částečně z akcionářské půjčky poskytnuté spolkovou zemí se zaručeným pevným minimálním výnosem (viz 40. až 45. bod odůvodnění) a částečně úvěrem obchodní banky (viz 49. bod odůvodnění). Správa a vinotéka mají být přemístěny do prostor kláštera Eberbach.

(137)

V souladu s bodem 48 pokynů k restrukturalizaci je možno podporu na restrukturalizaci poskytnout pouze jednou za deset let (počítáno od ukončení restrukturalizačního období nebo od zastavení provádění plánu), aby se zabránilo nespravedlivé pomoci podnikům. Podle bodu 49 těchto pokynů není použití tohoto pravidla dotčeno žádnými změnami vlastnictví podniku po schválení podpory.

(138)

Tato zásada jediného poskytnutí podpory je podle názoru Komise v daném případě splněna, jelikož podnik Hessischen Staatsweingüter v posledních deseti letech neobdržel žádnou podporu na záchranu nebo restrukturalizaci. Jak je uvedeno v 109. bodě odůvodnění, Komise nezjistila, že by podnik Hessische Staatsweingüter v době, kdy byl veden ještě jako součást všeobecné správy a následně jako zemský podnik, byl podnikem v nesnázích. Příležitostné hrazení ztrát v období 1995–2002 představuje pouze nepřípustnou provozní podporu (viz 111. bod odůvodnění).

(139)

Komise se proto domnívá, že restrukturalizační opatření spolkové země Hesensko ve prospěch podniku Hessische Staatsweingüter jsou v souladu s příslušnými ustanoveními pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích z roku 1999, a jsou tudíž slučitelná se společným trhem.

(140)

Komise lituje, že Německo podporu neoznámilo podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, nýbrž ji poskytlo protiprávně.

(141)

Komise uvádí, že Německo provedlo protiprávně opatření s cílem poskytnout podniku Hessische Staatsweingüter v rozporu s články 87 a 88 Smlouvy o ES podpory ve formě soustavného hrazení ztrát ve výši 541 859 EUR. Tyto podpory poskytly výhodu obchodní organizaci i společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k zvláštním okolnostem tohoto případu lze uvést, že obdržená výhoda je úměrná provoznímu kapitálu, který od bývalého zemského podniku převzal podnik Hessische Staatsweingüter.

(142)

Komise dále uvádí, že restrukturalizační opatření spolkové země Hesensko ve prospěch společnosti s ručením omezením představují státní podporu, která je slučitelná se Smlouvou o ES,

—

celková částka (jistina a úroky), kterou má každý příjemce navrátit,

—

podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření k dosažení souladu s tímto rozhodnutím,

—

doklady prokazující, že příjemcům bylo nařízeno podporu vrátit.