ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2010.166.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 166

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 53
1. července 2010


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 573/2010 ze dne 30. června 2010, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 574/2010 ze dne 30. června 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 1 a IFRS 7 ( 1 )

6

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 575/2010 ze dne 30. června 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

9

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 576/2010 ze dne 30. června 2010, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. července 2010

11

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 577/2010 ze dne 30. června 2010, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10

14

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2010/364/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2010 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Radou ministrů Albánské republiky o některých aspektech leteckých služeb

16

 

 

2010/365/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 29. června 2010 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku

17

 

 

2010/366/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 29. června 2010 o jmenování jednoho rumunského člena Výboru regionů

21

 

 

2010/367/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 25. června 2010 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech (oznámeno pod číslem K(2010) 4190)  ( 1 )

22

 

 

2010/368/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu (oznámeno pod číslem K(2010) 4313)  ( 1 )

33

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 573/2010

ze dne 30. června 2010,

kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 300/2008 by Komise měla přijmout prováděcí opatření ke společným základním normám podle čl. 4 odst. 1 a k obecným opatřením doplňujícím společné základní normy podle čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení.

(2)

Pokud tato opatření obsahují citlivá bezpečnostní opatření, měla by se považovat za utajované skutečnosti EU ve smyslu rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (2), jak je stanoveno v čl. 18 písm. a) nařízení (ES) č. 300/2008, a neměla by být proto zveřejněna. Tato opatření je nutno přijmout zvlášť prostřednictvím rozhodnutí určeného členským státům.

(3)

Nařízení (ES) č. 300/2008 se použije v plném rozsahu ode dne stanoveného v prováděcích pravidlech přijatých v souladu s postupy uvedenými v čl. 4 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení, nejpozději však ode dne 29. dubna 2010. Toto nařízení by proto mělo v zájmu harmonizace uplatňování nařízení (ES) č. 300/2008 a jeho prováděcích předpisů platit ode dne 29. dubna 2010.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 1217/2003 ze dne 4. července 2003, kterým se stanoví společné specifikace pro národní programy kontroly kvality bezpečnosti civilního letectví (3), (ES) č. 1486/2003 ze dne 22. srpna 2003, kterým se stanoví postupy provádění inspekcí Komise v oblasti bezpečnosti civilního letectví (4), (ES) č. 1138/2004 ze dne 21. června 2004 o společné definici kritických částí vyhrazených bezpečnostních prostor na letištích (5) a (ES) č. 820/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví opatření pro zavádění společných základních norem pro bezpečnost letectví (6), přičemž všechna tato nařízení prováděla nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví (7), by proto měla být zrušena.

(5)

Nehledě na obecné pravidlo, že Komise zveřejňuje opatření, jež mají přímý dopad na cestující, umožňuje článek 18 nařízení (ES) č. 300/2008, aby byla určitá opatření obsahující citlivé informace týkající se ochrany civilního letectví před protiprávními činy utajena v souladu s rozhodnutím Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom, a aby nebyla zveřejněna. Tato opatření je nutno přijmout zvlášť prostřednictvím rozhodnutí určeného členským státům. Část rozhodnutí obsahující citlivá bezpečnostní opatření a postupy by neměla být zveřejněna a měla by se zpřístupnit pouze provozovatelům a subjektům s oprávněným zájmem. Mezi tato opatření patří zejména určité postupy a výjimky z těchto postupů týkající se způsobu kontroly letadel, vozidel, osob, zavazadel, pošty a nákladu při vstupu do vyhrazených bezpečnostních prostor a v rámci těchto prostor a technických specifikací zařízení pro detekční kontrolu.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro bezpečnost civilního letectví zřízeného podle čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 300/2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy, jež ohrožují bezpečnost civilního letectví, a obecná opatření doplňující společné základní normy.

Článek 2

Prováděcí pravidla

1.   Opatření uvedená v článku 1 jsou stanovena v příloze.

2.   V souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 300/2008 národní bezpečnostní programy ochrany civilního letectví před protiprávními činy náležitě přihlížejí k tomuto nařízení.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od téhož dne.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. června 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.

(2)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 44.

(4)  Úř. věst. L 213, 23.8.2003, s. 3.

(5)  Úř. věst. L 221, 22.6.2004, s. 6.

(6)  Úř. věst. L 221, 19.8.2008, s. 8.

(7)  Úř. věst. L 355, 30.12.2002, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha nařízení (EU) č. 185/2010 (1) se mění takto:

A.

V kapitole 4 se doplňuje bod 4.1.1.2 písm. c):

„c)

psi cvičení k zjišťování výbušnin v kombinaci s písmenem a)“.

B.

V kapitole 4 se doplňuje bod 4.1.1.9:

„4.1.1.9

Psy cvičené k zjišťování výbušnin lze použít pouze jako doplňkový prostředek detekční kontroly.“

C.

V kapitole 4 se doplňuje bod 4.1.2.3 písm. d):

„d)

psi cvičení k zjišťování výbušnin v kombinaci s písmenem a).“

D.

V kapitole 5 se doplňuje bod 5.1.1 písm. e):

„e)

psi cvičení k zjišťování výbušnin.“

E.

V kapitole 12 se doplňuje bod 9:

„12.9   PSI CVIČENÍ K ZJIŠŤOVÁNÍ VÝBUŠNIN

12.9.1   Obecné zásady

12.9.1.1

Pes cvičený k zjišťování výbušnin musí být schopen zjistit a označit stanovená a vyšší individuální množství výbušného materiálu.

12.9.1.2

Detekce musí být nezávislá na tvaru, umístění či orientaci výbušných materiálů.

12.9.1.3

Pes cvičený k zjišťování výbušnin musí spustit poplachový signál v podobě pasivní reakce, pokud zjistí výbušné materiály uvedené v doplňku 12-D samostatného rozhodnutí Komise.

12.9.1.4

Psa cvičeného k zjišťování výbušnin a jeho psovoda lze využít pro detekční kontrolu, pokud byli oba schváleni jednotlivě i jako tým.

12.9.1.5

Pes cvičený k zjišťování výbušnin a jeho psovod procházejí počátečním a opakovaným výcvikem, který zajišťuje získávání a zachování požadovaných schopností, případně získávání nových.

12.9.1.6

Aby byl schválen, musí tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin, složený ze psa a jednoho nebo více psovodů, úspěšně absolvovat výcvikový kurs.

12.9.1.7

Tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin je schvalován příslušným orgánem v souladu s doplňkem 12-E a 12-F samostatného rozhodnutí Komise nebo jeho jménem.

12.9.1.8

Po schválení příslušným orgánem lze tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin využít k detekční kontrole za použití metody zjišťování výbušnin na místě nebo metody detekce vzorku zápachu z kontrolovaného předmětu.

12.9.2   Standardy pro psa cvičeného k zjišťování výbušnin

12.9.2.1

Požadavky na schopnosti psa cvičeného k zjišťování výbušnin jsou stanoveny v doplňku 12-D samostatného rozhodnutí Komise.

12.9.2.2

Tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin, který se využívá pro detekční kontrolu osob, kabinových zavazadel, předmětů přenášených osobami jinými, než jsou cestující, vozidel, letadel, palubních zásob, letištních dodávek a vyhrazených bezpečnostních prostor letiště, musí splňovat detekční standard 1.

12.9.2.3

Tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin, který se využívá pro detekční kontrolu zapsaných zavazadel, pošty leteckého dopravce, materiálů leteckého dopravce, nákladu a pošty, musí splňovat detekční standard 2.

12.9.2.4

Tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin, který byl schválen pro detekci výbušných materiálů za použití metody detekce vzorku zápachu z kontrolovaného předmětu, lze využít pouze k detekční kontrole nákladu, avšak žádných jiných oblastí uvedených ve standardu 2.

12.9.2.5

Pes cvičený k zjišťování výbušnin, který se využívá pro detekční kontrolu výbušných materiálů, musí být vybaven vhodnými prostředky umožňujícími jedinečnou identifikaci psa.

12.9.2.6

Psa cvičeného k zjišťování výbušnin musí při práci vždy doprovázet psovod schválený pro práci se psem cvičeným k zjišťování výbušnin.

12.9.2.7

Pes cvičený k zjišťování výbušnin, který byl schválen pro metodu zjišťování výbušnin na místě, smí mít pouze jednoho psovoda. Jeden psovod může být schválen k vedení maximálně dvou psů cvičených k zjišťování výbušnin.

12.9.2.8

Psa cvičeného k zjišťování výbušnin, který byl schválen pro metodu detekce vzorku zápachu z kontrolovaného předmětu, smějí vést maximálně dva psovodi.

12.9.3   Požadavky na výcvik

Obecné povinnosti v oblasti výcviku

12.9.3.1

Výcvik týmu využívajícího psa cvičeného k zjišťování výbušnin musí zahrnovat teoretické a praktické prvky a zácvik na pracovišti.

12.9.3.2

Obsah výcvikových kurzů stanoví nebo schválí příslušný orgán.

12.9.3.3

Výcvik je prováděn příslušným orgánem nebo jeho jménem s využitím instruktorů kvalifikovaných v souladu s bodem 11.5 přílohy nařízení (EU) č. 185/2010.

12.9.3.4

Psi, již mají být vycvičeni k zjišťování výbušnin, musí mít pouze jedno určení.

12.9.3.5

Při výcviku se používají výcvikové pomůcky představující výbušné materiály.

12.9.3.6

Veškeré osoby určené k manipulaci s výcvikovými pomůckami budou proškoleny, aby se předešlo kontaminaci.

Počáteční výcvik týmů využívajících psa cvičeného k zjišťování výbušnin

12.9.3.7

Tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin projde počátečním výcvikem založeným na kritériích stanovených v bodu 12.9.3 samostatného rozhodnutí Komise.

12.9.3.8

Počáteční výcvik týmu využívajícího psa cvičeného k zjišťování výbušnin zahrnuje výcvik v určeném pracovním prostředí.

Opakovaný výcvik týmů využívajících psa cvičeného k zjišťování výbušnin

12.9.3.9

Pes cvičený k zjišťování výbušnin a psovod projdou opakovaným výcvikem, a to jednotlivě a v kombinaci jako tým.

12.9.3.10

Opakovaným výcvikem se zachovávají stávající schopnosti požadované pro počáteční výcvik a schopnosti získané v souladu s vývojem bezpečnostní situace.

12.9.3.11

Opakovaný výcvik týmu využívajícího psa cvičeného k zjišťování výbušnin se provádí nejméně jednou za 6 týdnů. Minimální délka opakovaného výcviku je nejméně 4 hodiny na každé období 6 týdnů.

12.9.3.12

Bod 11 se nepoužije v případě, kdy pes cvičený k zjišťování výbušnin prochází minimálně jednou týdně výcvikem v rozpoznávání veškerých materiálů uvedených v doplňku 12-D samostatného rozhodnutí Komise.

Záznamy z výcviku týmů využívajících psa cvičeného k zjišťování výbušnin

12.9.3.13

Záznamy z počátečního i opakovaného výcviku psa cvičeného k zjišťování výbušnin a jeho psovoda se uchovávají nejméně po dobu trvání jejich pracovního poměru a na žádost se zpřístupní příslušnému orgánu.

Operační výcvik týmů využívajících psa cvičeného k zjišťování výbušnin

12.9.3.14

Pokud je pes cvičený k zjišťování výbušnin nasazen na detekční kontrolu, prochází operačním výcvikem za účelem splnění požadavků na schopnosti stanovených v doplňku 12-D samostatného rozhodnutí Komise.

12.9.3.15

Operační výcvik se během nasazení provádí nepřetržitě a namátkově. Prostřednictvím schválených výcvikových pomůcek se jím měří detekční schopnosti psa cvičeného k zjišťování výbušnin.

12.9.4   Schvalovací postupy

12.9.4.1

Schvalovací postup zajistí měření těchto schopností:

a)

detekční schopnosti psa cvičeného k zjišťování výbušnin stanovené v doplňku 12-D samostatného rozhodnutí Komise;

b)

schopnosti psa cvičeného k zjišťování výbušnin pasivně označit přítomnost výbušných materiálů;

c)

schopnosti psa cvičeného k zjišťování výbušnin a jeho psovoda (psovodů) pracovat efektivně jako tým a

d)

schopnosti psovoda psa cvičeného k zjišťování výbušnin správně vést, správně interpretovat reakci psa na přítomnost výbušného materiálu a reagovat na ni.

12.9.4.2

Schvalovací postup simuluje každou z pracovních oblastí, v níž bude tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin pracovat.

12.9.4.3

Tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin musí mít úspěšně dokončený výcvik v každé oblasti, pro kterou se žádá schválení.

12.9.4.4

Schvalovací postupy se provádějí v souladu s doplňkem 12-E a 12-F samostatného rozhodnutí Komise.

12.9.4.5

Platnost každého období schválení je nejvýše 12 měsíců.

12.9.5   Kontrola kvality

12.9.5.1

Tým využívající psa cvičeného k zjišťování výbušnin podléhá opatřením na kontrolu kvality uvedeným v doplňku 12-G samostatného rozhodnutí Komise.

12.9.6   Metodika detekční kontroly

Další podrobné požadavky jsou uvedeny v samostatném rozhodnutí Komise.“


(1)  Úř. věst. L 55, 5.3.2010, s. 1.


1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/6


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 574/2010

ze dne 30. června 2010,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 1 a IFRS 7

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 28. ledna 2010 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) změnu mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 1 Omezené vynětí prvouživatelů ze zveřejnění srovnávacích údajů podle IFRS 7, dále jako „změna IFRS 1“. S vědomím, že osvobození týkající se úpravy srovnávacích zveřejňování v IFRS 7. pokud jde o ocenění reálnou hodnotou a riziko likvidity (končí-li srovnávací období před 31. prosincem 2009), není k dispozici účetním jednotkám, které uplatňují IFRS poprvé, je cílem uvedené změny IFRS 1 stanovit možnost osvobození pro tyto účetní jednotky.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že změna IFRS 1 splňuje technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)

Přijetí změn IFRS 1 v důsledku znamená změnu mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 7, aby byl dosažen soulad mezi mezinárodními účetními standardy.

(5)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

(1)

Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 1 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

(2)

Standard IFRS 7 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Jednotlivé společnosti začnou uplatňovat změny IFRS 1 a IFRS 7 uvedené v příloze tohoto nařízení nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 30. června 2010.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. června 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.


PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IFRS 1

Změna IFRS 1 Omezené vynětí prvouživatelů ze zveřejnění srovnávacích údajů podle IFRS 7

IFRS 7

Změna IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití („fair dealing“). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

OMEZENÉ VYNĚTÍ PRVOUŽIVATELŮ ZE ZVEŘEJNĚNÍ SROVNÁVACÍCH ÚDAJŮ PODLE IFRS 7

(novela IFRS 1)

Novela IFRS 1

První použití mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Vkládá se nový odstavec 39C.

DATUM ÚČINNOSTI

39C

Dokumentem Omezené vynětí prvouživatelů ze zveřejnění srovnávacích údajů podle IFRS 7 (novelou IFRS 1), vydaným v lednu 2010, byl vložen nový odstavec E3. Účetní jednotka použije tuto novelu pro roční účetní období začínající 1. července 2010 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto novelu pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit.

Dodatek E

Krátkodobá vynětí ze standardů IFRS

Vkládají se nový nadpis, nový odstavec E3 a nová poznámka pod čarou.

Zveřejnění o finančních nástrojích

E3

Prvouživatel může použít přechodná ustanovení podle odstavce 44G IFRS 7. (1)

Dodatek

Novela IFRS 7

Finanční nástroje: zveřejňování

Mění se odstavec 44G (nové znění je podtrženo a zrušené znění je přeškrtnuto) a vkládá se poznámka pod čarou k uvedenému odstavci.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

44G

Zdokonalení zveřejňovaných údajů o finančních nástrojích (novela IFRS 7), vydané v březnu 2009, změnilo odstavce 27, 39 a B11 a vložilo nové odstavce 27A, 27B, B10A a B11A–B11F. Účetní jednotka použije tuto novelu pro roční období začínající 1. lednem 2009 nebo později. Účetní jednotka nemusí zveřejnit údaje požadované touto novelou u:

a)

ročního nebo mezitímního období včetně výkazu o finanční pozici prezentovaného v rámci ročního srovnávacího období končícího před 31. prosincem 2009, nebo

b)

výkazu o finanční pozici k počátku nejbližšího srovnávacího období k některému dni před 31. prosincem 2009.

Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto novelu pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit. (2)


(1)  Odstavec E3 byl vložen v důsledku dokumentu Omezené vynětí prvouživatelů ze zveřejnění srovnávacích údajů podle IFRS 7 (novely IFRS 1), vydaného v lednu 2010. Aby se zamezilo možnému zpětnému použití a zajistilo se, že prvouživatelé nebudou znevýhodnění oproti těm, kdo již sestavují závěrku podle IFRS, Výbor rozhodl, že také prvouživatelům se má umožnit použít přechodná ustanovení povolená pro stávající sestavovatele účetních závěrek sestavovaných v souladu s IFRS, jež jsou obsažena v dokumentu Zdokonalení zveřejňovaných údajů o finančních nástrojích (novela IFRS 7).

(2)  Odstavec 44G byl změněn v důsledku dokumentu Omezené vynětí prvouživatelů ze zveřejnění srovnávacích údajů podle IFRS 7 (novely IFRS 1), vydaného v lednu 2010. Výbor změnil odstavec 44G tak, aby vyjasnil závěry a zamýšlený přechod na Zdokonalení zveřejňovaných údajů o finančních nástrojích (novelu IFRS 7).


1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 575/2010

ze dne 30. června 2010

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. června 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

44,4

MK

31,8

TR

53,0

ZZ

43,1

0707 00 05

MK

41,0

TR

118,9

ZZ

80,0

0709 90 70

TR

106,7

ZZ

106,7

0805 50 10

AR

85,3

TR

97,3

US

84,1

ZA

94,5

ZZ

90,3

0808 10 80

AR

107,5

BR

90,2

CA

118,4

CL

95,2

CN

60,1

NZ

112,2

US

102,5

ZA

100,8

ZZ

98,4

0809 10 00

TR

231,7

ZZ

231,7

0809 20 95

TR

303,6

ZZ

303,6

0809 30

AR

133,5

TR

155,8

ZZ

144,7

0809 40 05

AU

258,9

IL

210,4

US

319,2

ZZ

262,8


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 576/2010

ze dne 30. června 2010,

kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. července 2010

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. července 2010 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 1. července 2010 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. června 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 1. července 2010

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

0,00

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

11,79

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

5,34

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

5,34

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

11,79


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři nebo v Černém moři,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

16.6.2010-29.6.2010

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minneapolis

Chicago

Kotace

170,70

111,08

Cena FOB USA

139,88

129,88

109,88

86,97

Prémie – Záliv

14,26

Prémie – Velká jezera

40,50

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

26,36 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

58,26 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 577/2010

ze dne 30. června 2010,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/10 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 572/2010 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. června 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 253, 25.9.2009, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 163, 30.6.2010, s. 39.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 1. července 2010

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

41,21

0,00

1701 11 90 (1)

41,21

2,54

1701 12 10 (1)

41,21

0,00

1701 12 90 (1)

41,21

2,24

1701 91 00 (2)

42,49

4,72

1701 99 10 (2)

42,49

1,59

1701 99 90 (2)

42,49

1,59

1702 90 95 (3)

0,42

0,27


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


ROZHODNUTÍ

1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/16


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. června 2010

o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Radou ministrů Albánské republiky o některých aspektech leteckých služeb

(2010/364/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 8 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada dne 5. června 2003 pověřila Komisi, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(2)

Komise jménem Společenství sjednala dohodu s Albánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (dále jen „dohoda“) v souladu s postupy a směrnicemi uvedenými v příloze rozhodnutí Rady, kterým se Komise pověřuje, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(3)

Dohoda byla jménem Společenství podepsána dne 5. května 2006 s výhradou jejího pozdějšího uzavření v souladu s rozhodnutím Rady 2006/716/ES (1).

(4)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 by měla Evropská unie Albánské republice oznámit, že Evropská unie nahradila Evropské společenství a stala se jeho právním nástupcem.

(5)

Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Radou ministrů Albánské republiky o některých aspektech leteckých služeb (2) se schvaluje jménem Unie.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou učinit oznámení stanovené v čl. 8 odst. 1 dohody a dále toto oznámení:

„V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a stala se jeho právním nástupcem a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy v dohodě na ‚Evropské společenství‘ se proto tam, kde je to vhodné, považují za odkazy na ‚Evropskou unii‘.“

V Lucemburku dne 24. června 2010.

Za Radu

předseda

J. BLANCO LÓPEZ


(1)  Úř. věst. L 294, 25.10.2006, s. 51.

(2)  Dohoda mezi Evropským společenstvím a Radou ministrů Albánské republiky o některých aspektech leteckých služeb byla vyhlášena v Úř. věst. L 294, 25.10.2006, s. 52 spolu s rozhodnutím o podpisu.


1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/17


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. června 2010

o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku

(2010/365/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 2005, a zejména na čl. 4 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 stanoví, že ustanovení schengenského acquis, která nejsou uvedena v příloze II uvedeného aktu, se v Bulharsku a Rumunsku (dále jen „dotyčné členské státy“) použijí pouze na základě rozhodnutí Rady vydaného za tímto účelem poté, co bylo ověřeno, že podmínky nezbytné pro uplatnění tohoto acquis byly splněny.

(2)

Rada ověřila, zda dotyčné členské státy zajišťují dostatečnou úroveň ochrany údajů, prostřednictvím těchto kroků:

Dotyčným členským státům zaslán podrobný dotazník, jejich odpovědi byly zaznamenány a v těchto členských státech byly vykonány kontrolní a hodnotící návštěvy podle platných postupů schengenského hodnocení v oblasti ochrany údajů, jak byly stanoveny v rozhodnutí výkonného výboru, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (SCH/Com-ex (98) 26 def.) (2).

(3)

Dne 26. dubna 2010 Rada dospěla k závěru, že dotyčné členské státy podmínky v této oblasti splnily. Je proto možné stanovit datum, od kterého se může schengenské acquis týkající se Schengenského informačního systému (SIS) v uvedených členských státech uplatňovat.

(4)

Vstup tohoto rozhodnutí v platnost by měl umožnit, aby byly do dotyčných členských států přeneseny skutečné údaje SIS. Konkrétní použití těchto údajů by mělo Radě umožnit ověřit prostřednictvím platných postupů schengenského hodnocení, jak byly stanoveny v dokumentu SCH/Com-ex (98) 26 def., správné uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se SIS v dotyčných členských státech. Jakmile budou tato hodnocení provedena, Rada by měla rozhodnout o zrušení kontrol na vnitřních hranicích s dotyčnými členskými státy.

(5)

Je třeba přijmout samostatné rozhodnutí Rady, které stanoví datum zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Až do stanovení takového data v uvedeném rozhodnutí je třeba zavést určitá omezení pro použití SIS.

(6)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (3), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES (4) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.

(7)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV (6) a článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (7),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Ustanovení schengenského acquis týkající se SIS, uvedená v příloze I, se použijí pro Bulharskou republiku a Rumunsko mezi nimi navzájem a v rámci jejich vztahů s Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Maltou, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko a Slovenskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím, jakož i Islandskou republikou, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací ode dne 15. října 2010.

2.   Ustanovení schengenského acquis týkající se SIS, uvedená v příloze II, se použijí pro Bulharskou republiku a Rumunsko mezi nimi navzájem a v rámci jejich vztahů s Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Maltou, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko a Slovenskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím, jakož i Islandskou republikou, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací ode dne stanoveného v uvedených ustanoveních.

3.   Ode dne 29. června 2010 mohou být do dotyčných členských států přenášeny skutečné údaje SIS.

Ode dne 15. října 2010 mohou dotyčné členské státy, podobně jako členské státy, ve vztahu ke kterým bylo schengenské acquis již provedeno, vkládat údaje do SIS a používat údaje SIS s výhradou odstavce 4.

4.   Až do dne zrušení kontrol na vnitřních hranicích s dotyčnými členskými státy tyto členské státy:

a)

nejsou povinny odepřít vstup na své území státním příslušníkům třetích zemí, o kterých jiný členský stát vede v SIS záznam pro účely odepření vstupu, nebo je vyhostit;

b)

se zdrží vkládání údajů uvedených v článku 96 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (8) (dále jen „Schengenská úmluva“).

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 29. června 2010.

Za Radu

předsedkyně

E. ESPINOSA


(1)  Stanovisko ze dne 17. června 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 138.

(3)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(4)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(5)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(6)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50.

(7)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.


PŘÍLOHA I

Seznam ustanovení schengenského acquis týkajících se SIS ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005, jež mají být použita v dotyčných členských státech

1.

Ustanovení Schengenské úmluvy:

Článek 64 a články 92 až 119 Schengenské úmluvy.

2.

Další ustanovení týkající se SIS:

a)

rozhodnutí výkonného výboru zřízeného Schengenskou úmluvou:

rozhodnutí výkonného výboru ze dne 15. prosince 1997, kterým se mění finanční nařízení o C. SIS (SCH/Com-ex (97) 35) (1);

b)

prohlášení výkonného výboru zřízeného Schengenskou úmluvou:

i)

prohlášení výkonného výboru ze dne 18. dubna 1996, kterým se vymezuje pojem cizince (SCH/Com-ex (96) prohl. 5) (2),

ii)

prohlášení výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o struktuře SIS (SCH/Com-ex (99) prohl. 2 rev) (3);

c)

další nástroje:

i)

rozhodnutí Rady 2000/265/ES ze dne 27. března 2000, kterým se stanoví finanční nařízení upravující rozpočtová hlediska správy vykonávané náměstkem generálního tajemníka Rady pro smlouvy, které uzavírá v zastoupení některých členských států a které se týkají zřízení a fungování komunikační infrastruktury pro schengenské prostředí (Sisnet) (4),

ii)

příručka SIRENE (5),

iii)

nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem k boji proti terorismu (6), a všechna následná rozhodnutí o datech použitelnosti těchto funkcí,

iv)

rozhodnutí Rady (ES) 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu (7), a všechna následná rozhodnutí o datech použitelnosti těchto funkcí,

v)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1160/2005 ze dne 6. července 2005, kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, pokud jde o přístup služeb členských států příslušných pro vydávání osvědčení o registraci vozidel do Schengenského informačního systému (8),

vi)

čl. 5 odst. 4 písm. a) a ustanovení hlavy II a příloh týkající se Schengenského informačního systému nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (9),

vii)

nařízení Rady č. 1104/2008/ES ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (10),

viii)

rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ze dne 24. října 2008 o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (11).


(1)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 444.

(2)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 458.

(3)  Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 459.

(4)  Úř. věst. L 85, 6.4.2000, s. 12.

(5)  Části příručky SIRENE byly zveřejněny v Úř. věst. C 38, 17.2.2003, s. 1. Příručka byla pozměněna rozhodnutími Komise 2006/757/ES (Úř. věst. L 317, 16.11.2006, s. 1) a 2006/758/ES (Úř. věst. L 317, 16.11.2006, s. 41).

(6)  Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 29.

(7)  Úř. věst. L 68, 15.3.2005, s. 44.

(8)  Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 18.

(9)  Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43.


PŘÍLOHA II

Seznam ustanovení schengenského acquis týkajících se SIS ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005, jež mají být použita v dotyčných členských státech ode dne stanoveného v uvedených ustanoveních

1.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II) (1).

2.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (2).

3.

Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (3).


(1)  Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

(3)  Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.


1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/21


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. června 2010

o jmenování jednoho rumunského člena Výboru regionů

(2010/366/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh předložený rumunskou vládou,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. prosince 2009 a dne 18. ledna 2010 Rada přijala rozhodnutí 2009/1014/EU a 2010/29/EU o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2010 do 25. ledna 2015 (1).

(2)

Po skončení mandátu pana Cristiana ANGHELA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členem Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2015, jmenován:

Dl. Romeo STAVARACHE

Primarul municipiului Bacău, județul Bacău

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

V Lucemburku dne 29. června 2010.

Za Radu

předsedkyně

E. ESPINOSA


(1)  Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 22 a Úř. věst. L 12, 19.1.2010, s. 11.


1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/22


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 25. června 2010

o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech

(oznámeno pod číslem K(2010) 4190)

(Text s významem pro EHP)

(2010/367/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (2), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Influenza ptáků je infekční virová nákaza ptáků, včetně drůbeže. Infekci viry influenzy ptáků u domácí drůbeže způsobují dvě hlavní formy uvedené nákazy, které se rozlišují podle virulence. Nízkopatogenní forma obecně způsobuje pouze lehké symptomy, zatímco vysoce patogenní forma má za následek velmi vysokou úmrtnost u většiny druhů drůbeže. Uvedená nákaza může mít vážný dopad na ziskovost drůbežářství.

(2)

Směrnice 2005/94/ES stanoví opatření týkající se tlumení ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI) a nízkopatogenní influenzy ptáků u drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí způsobené viry influenzy ptáků podtypu H5 a H7 (LPAI), jak je určeno v uvedené směrnici. Směrnice 2005/94/ES také stanoví některá preventivní opatření týkající se dozoru a včasného odhalení virů influenzy ptáků.

(3)

Směrnice 2005/94/ES stanoví, že členské státy mají zavést povinné programy dozoru. Tyto programy dozoru jsou zaměřeny na zjišťování výskytu virů LPAI u drůbeže, zejména u druhů vodních ptáků, než dojde k rozšíření virů v populaci drůbeže, aby bylo možné učinit opatření k tlumení nákazy s cílem zabránit možnému zmutování na virus HPAI s případnými ničivými následky.

(4)

Směrnice 2005/94/ES také stanoví programy dozoru, které musí být uskutečňovány u volně žijících ptáků, aby přispěly k poznatkům o hrozbách představovaných volně žijícími ptáky, pokud jde o jakýkoli virus influenzy ptačího původu u ptáků, a to na základě pravidelně aktualizovaného posouzení rizik.

(5)

Rozhodnutí Komise 2007/268/ES ze dne 13. dubna 2007 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech a o změně rozhodnutí 2004/450/ES (3) bylo přijato za účelem stanovení pokynů pro provádění těchto programů dozoru.

(6)

Zkušenosti získané v členských státech při provádění programů dozoru a pokrok ve vědeckých poznatcích a závěrech výzkumu od přijetí uvedeného rozhodnutí ukazují, že některé druhy drůbeže a kategorie produkce drůbeže jsou vystaveny zvýšenému riziku nákazy viry influenzy ptáků než jiné, také s přihlédnutím k poloze hospodářství a jiným rizikovým faktorům.

(7)

Nebezpečí zavlečení viru HPAI podtypu H5N1 z jihovýchodní Asie do Evropy jeho šířením směrem na západ během roku 2005 urychlilo přijetí dodatečných opatření pro připravenost a včasné odhalení tohoto typu viru u drůbeže a volně žijících ptáků.

(8)

Rozhodnutí Komise 2005/731/ES ze dne 17. října 2005, kterým se stanoví dodatečné požadavky pro dozor nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků (4) požaduje, aby členské státy zajistily oznámení příslušným orgánům o abnormálním úhynu nebo významných ohniscích nákazy vyskytujících se u volně žijících ptáků a zejména u volně žijících vodních ptáků. Musí se také provádět odběr vzorků a laboratorní testy na zjištění viru influenzy ptáků.

(9)

Požadavky stanovené v rozhodnutí 2005/731/ES je vhodné začlenit do tohoto rozhodnutí.

(10)

V období od roku 2006 do roku 2009 byly odebrány vzorky od více než 350 000 volně žijících ptáků a testovány na influenzu ptáků. Dozor se v členských státech prováděl průměrně ze 75 % odběrem vzorků z živých ptáků a z 25 % odběrem vzorků z nemocných a uhynulých ptáků.

(11)

V průběhu tohoto čtyřletého období bylo více než 1 000 ptáků, kteří byli nalezeni mrtví nebo nemocní, pozitivně testováno na HPAI podtypu H5N1, zatímco zdravých živých ptáků, z nichž byly odebrány vzorky, bylo pozitivně testováno na tento virus pouze pět. Podtypy LPAI byly téměř výlučně izolovány ze vzorků odebraných z živých ptáků.

(12)

Závěry vyvozené ve výroční zprávě o dozoru nad influenzou ptáků (5) v Unii, kterou zpracovala referenční laboratoř EU (EURL) pro influenzu ptáků, vědecká stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) (6)  (7)  (8) a práce nedávno zřízené Pracovní skupiny pro dozor nad nákazami zvířat (TFADS) zdůraznily, že by se měly zavést některé změny v současné strategii dozoru u drůbeže a volně žijících ptáků, aby byl dále podpořen přístup založený na míře rizika, který se považuje za nejvhodnější strategii dozoru pro účely informování příslušných orgánů v zájmu prevence nákazy a pro kontrolní účely s cílem chránit drůbež a jiná hospodářství chovající ptactvo v zajetí.

(13)

Dozor založený na míře rizika by měl doplňovat systémy včasného odhalení infekce influenzy ptáků u drůbeže, jako jsou systémy již stanovené v článku 2 rozhodnutí Komise 2005/734 ze dne 19. října 2005, kterým se stanoví opatření biologické bezpečnosti, jež mají snížit riziko přenosu vysoce patogenní influenzy ptáků způsobované virem influenzy typu A podtypu H5N1 z volně žijících ptáků na drůbež a jiné ptáky chované v zajetí, a kterým se stanoví systém včasného odhalení v mimořádně ohrožených oblastech (9), a v bodě 2 kapitoly II přílohy rozhodnutí Komise 2006/437/ES ze dne 4. srpna 2006, kterým se schvaluje Diagnostická příručka pro influenzu ptáků podle směrnice Rady 2005/94/ES (10).

(14)

Pokyny pro dozor nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků stanovené v rozhodnutí 2007/268/ES by proto měly být přehodnoceny s ohledem na získané zkušenosti a vědecké poznatky a nahrazeny pokyny stanovenými v tomto rozhodnutí.

(15)

V zájmu soudržnosti právních předpisů Unie by se měl odběr vzorků a laboratorní testování uskutečňovat v souladu s postupy stanovenými v rozhodnutí 2006/437/ES, není-li stanoveno jinak.

(16)

Při provádění programů dozoru u volně žijících ptáků je v zájmu soudržnosti právních předpisů Unie třeba plnou pozornost věnovat požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (11), zejména pokud jde o plánování dozoru a postupy odběru vzorků popsané v oddílech 2 a 3 části 1 přílohy II tohoto rozhodnutí.

(17)

Rozhodnutí 2005/731/ES a 2007/268/ES se zrušují.

(18)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členské státy učiní nezbytná opatření, aby příslušné orgány zajistily, že je organizace pro sledování a kroužkování volně žijících ptáků a myslivecké a jiné příslušné organizace budou neprodleně informovat o každém abnormálním úhynu nebo o významných ohniscích nákazy vyskytujících se u volně žijících ptáků a zejména u volně žijících vodních ptáků.

Článek 2

1.   Členské státy zajistí, aby příslušný orgán okamžitě poté, co obdrží oznámení podle článku 1, a není-li určena jiná jasná příčina nákazy než influenza ptáků, zabezpečil:

a)

odebrání vhodných vzorků od uhynulých ptáků a, je-li to možné, i od ostatních ptáků, kteří přišli s uhynulými ptáky do styku;

b)

aby tyto vzorky byly podrobeny laboratorním testům na zjištění viru influenzy ptáků.

2.   Odběr vzorků a postupy testování se provádějí v souladu s kapitolami II až VIII Diagnostické příručky pro influenzu ptáků schválené rozhodnutím 2006/437/ES.

3.   Členské státy musí Komisi neprodleně informovat v případě, že laboratorní testy uvedené v bodě 1 písm. b) vykazují pozitivní výsledky pro virus vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI).

Článek 3

V programech dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků, které mají provádět členské státy v souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2005/94/ES, se musí dodržovat pokyny uvedené v přílohách I a II tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v právních předpisech Unie, příslušný orgán zajistí, aby všechny pozitivní a negativní výsledky jak sérologických, tak i virologických šetření influenzy ptáků, získané u drůbeže a volně žijících ptáků na základě programů dozoru, byly každých šest měsíců oznámeny Komisi. Oznámení se prostřednictvím on-line systému Komise předkládají každý rok do 31. července za předcházejících šest měsíců (od 1. ledna do 30. června) a do 31. ledna za předcházejících šest měsíců (od 1. července do 31. prosince).

Článek 5

Rozhodnutí 2005/731/ES a 2007/268/ES se zrušují.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 25. června 2010.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(2)  Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(3)  Úř. věst. L 115, 3.5.2007, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 93.

(5)  Internetová stránka Evropské komise: http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/controlmeasures/avian/eu_resp_surveillance_en.htm

(6)  The EFSA Journal (2005) 266, 1–21; Scientific Opinion on Animal health and welfare aspects of Avian Influenza (Vědecké stanovisko k veterinárním hlediskům a k hlediskům dobrých životních podmínek zvířat v případě influenzy ptáků).

(7)  The EFSA Journal (2008) 715, 1–161, Scientific Opinion on Animal health and welfare aspects of Avian Influenza and the risks of its introduction into the EU poultry holdings (Vědecké stanovisko k veterinárním hlediskům a k hlediskům dobrých životních podmínek zvířat v případě influenzy ptáků a k rizikům jejího zavlečení do hospodářství s chovem drůbeže v EU).

(8)  The EFSA Journal (2006) 357, 1–46, Opinion on Migratory birds and their possible role in the spread of highly pathogenic Avian Influenza (Vědecké stanovisko „Stěhovaví ptáci a jejich možná role v šíření vysoce patogenní influenzy ptáků“).

(9)  Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 105.

(10)  Úř. věst. L 237, 31.8.2006, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.


PŘÍLOHA I

Pokyny pro provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže

1.   Cíle programů dozoru

Cílem programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže je informovat příslušný orgán o výskytu viru influenzy ptáků za účelem tlumení nákazy v souladu se směrnicí 2005/94/ES jejím celoročním odhalováním za pomoci aktivního dozoru nad:

a)

nízkopatogenní influenzou ptáků (LPAI) podtypů H5 a H7 u hrabavých ptáků (a to kuřat, krocanů, perliček, bažantů, koroptví a křepelek) a u ptáků nadřádu běžci, čímž se doplní jiné existující systémy včasného odhalení;

b)

nízkopatogenní influenzou ptáků (LPAI) podtypu H5 a H7 a vysoce patogenní influenzou ptáků (HPAI) u domácích vodních ptáků (a to kachen, hus a divokých kachen pro získání zvěře na zazvěření).

2.   Plánování dozoru

Odběr vzorků a sérologické testy v hospodářstvích s chovem drůbeže se provádějí s cílem odhalit výskyt protilátek influenzy ptáků ve smyslu směrnice 2005/94/ES.

Tento aktivní dozor doplňuje systémy včasného odhalení už zavedené v členských státech podle ustanovení rozhodnutí 2005/734/ES a kapitoly II Diagnostické příručky pro influenzu ptáků schválené rozhodnutím Komise 2006/437/ES (dále jen „diagnostická příručka“); zejména ty, které se používají v hospodářstvích s chovem drůbeže, u nichž se má za to, že jsou vystavena vyššímu riziku zavlečení influenzy ptáků.

Pro nákazy zvířat existují dvě mezinárodně uznávané metody dozoru: a) dozor založený na míře rizika a b) dozor založený na odběru reprezentativních vzorků.

2.1   Dozor založený na míře rizika (RBS)

Dozor založený na míře rizika (RBS) je preferovaná metoda pro provádění cíleného a z hlediska zdrojů účinného dozoru nad influenzou ptáků.

Členské státy, které zvolí tuto metodu, musí určit příslušné rizikové cesty pro nákazu hejna drůbeže a rámec odběru vzorků pro hospodářství s chovem drůbeže, u nichž se zjistilo, že jsou vystavena vyššímu riziku nákazy influenzou ptáků.

Kritéria a rizikové faktory uvedené v oddíle 4.1 nejsou vyčerpávající, ale naznačují, jak zaměřit odběr vzorků a testování druhů drůbeže a kategorií produkce drůbeže v různých chovných systémech. V závislosti na veterinární situaci v jednotlivých členských státech je nutné posuzovat je rozdílně.

2.2   Dozor založený na odběru reprezentativních vzorků

Nemůže-li členský stát uskutečnit posouzení rizikových cest pro nákazu hejn drůbeže na svém území na základě dostatečných důkazů, musí provádět dozor založený na systému odběru reprezentativních vzorků. Počet hospodářství s chovem drůbeže, v nichž je třeba odebrat vzorky, musí být v souladu s počtem v tabulkách 1 a 2 v závislosti na druzích drůbeže.

Odběr vzorků pro sérologické testy influenzy ptáků je třeba rozložit po celém území členského státu tak, aby vzorky bylo možné považovat za reprezentativní pro celý členský stát.

3.   Cílové populace

Do programu dozoru se začlení odběr vzorků těchto druhů drůbeže a kategorií produkce drůbeže:

a)

nosnice;

b)

volně chované nosnice;

c)

plemenná kuřata;

d)

plemenné krůty;

e)

plemenné kachny;

f)

plemenné husy;

g)

výkrm krůt;

h)

výkrm kachen;

i)

výkrm hus;

j)

pernatá zvěř z farmového chovu (hrabavá) se zaměřením na dospělé ptáky, jako je plemenná drůbež;

k)

pernatá zvěř z farmového chovu (vodní);

l)

ptáci nadřádu běžci.

Za následujících výjimečných okolností však lze zahrnout také tyto kategorie drůbeže:

m)

brojlery, ale pouze: i) pokud se ve značných počtech chovají ve volném výběhu a ii) pokud se u nich má za to, že představují vysoké riziko nákazy influenzou ptáků;

n)

drobnochovy: obecně hrají malou roli ve výskytu a šíření viru a odběr vzorků z nich je náročný na zdroje; v některých členských státech však mohou drobnochovy představovat vysoké riziko influenzy ptáků, neboť se vyskytují ve značných počtech; a také z důvodu jejich blízkosti ke komerčním hospodářstvím s chovem drůbeže, zapojení do místního/regionálního obchodu a dalších kritérií a rizikových faktorů uvedených v oddíle 4.1, zejména pokud jde o složení druhů.

Avšak v případě, že je předloženo logické odůvodnění úrovně rizika pro kategorii produkce drůbeže (jako plemenná kuřata chovaná za podmínek vysoké biologické bezpečnosti), lze je z odběru vzorků vypustit.

4.   Metoda dozoru založeného na míře rizika

Výběr dozoru založeného na míře rizika musí být stanoven na základě posouzení na úrovni členského státu, který musí zvážit nejméně tato kritéria a rizikové faktory:

4.1   Kritéria a rizikové faktory

4.1.1   Kritéria a rizikové faktory pro zavlečení viru do hospodářství s chovem drůbeže z důvodu přímého nebo nepřímého styku s volně žijícími ptáky, zejména těmi patřícími mezi „cílovými druhy“

a)

Poloha hospodářství s chovem drůbeže v blízkosti mokrých oblastí, rybníků, bažin, jezer, řek nebo mořských břehů, kde se mohou shromažďovat stěhovaví volně žijící vodní ptáci.

b)

Poloha hospodářství s chovem drůbeže v oblastech s vysokou hustotou stěhovavých volně žijících ptáků, zejména těch, kteří se považují za „cílové druhy“ pro odhalování H5N1 HPAI a jsou uvedení v části 2 přílohy II.

c)

Poloha hospodářství s chovem drůbeže v blízkosti míst využívaných k odpočinku a rozmnožování stěhovavých volně žijících vodních ptáků, zejména když jsou tyto oblasti prostřednictvím přesunů stěhovavých ptáků napojeny na místa, o nichž je známo, že se na nich u volně žijících ptáků nebo u drůbeže vyskytuje H5N1 HPAI.

d)

Hospodářství s chovem drůbeže ve volném výběhu nebo hospodářství, kde se drůbež nebo jiní ptáci chovají v zajetí pod širým nebem v jakémkoli areálu, kde nelze dostatečně zamezit styku s volně žijícími ptáky.

e)

Nízká úroveň biologické bezpečnosti v hospodářstvích s chovem drůbeže, včetně metod uskladnění krmiva a používání povrchové vody.

4.1.2   Kritéria a rizikové faktory šíření viru v rámci hospodářství s chovem drůbeže a mezi hospodářstvími s chovem drůbeže a také důsledky (dopad) šíření influenzy ptáků z drůbeže na drůbež a mezi hospodářstvími s chovem drůbeže

a)

Přítomnost více než jednoho druhu drůbeže v tomtéž hospodářství s chovem drůbeže, zejména přítomnost kachen a hus domácích spolu s ostatními druhy drůbeže.

b)

Typ produkce drůbeže a druhy drůbeže v hospodářství, u nichž údaje z provádění dozoru ukázaly zvýšenou míru odhalování nákazy influenzou ptáků v členském státě, jako jsou hospodářství chovající kachny a drůbež určené pro získání zvěře na zazvěření (zejména chovající divoké kachny).

c)

Umístění hospodářství s chovem drůbeže v oblastech s vysokou hustotou hospodářství s chovem drůbeže.

d)

Struktura obchodu včetně dovozů a s tím související intenzita jak přímých, tak i nepřímých přesunů drůbeže a jiné faktory, včetně vozidel, zařízení a osob.

e)

Přítomnost kategorií dlouho žijící drůbeže a rozmanitých věkových skupin drůbeže v hospodářství (například nosnic).

4.2   Zaměření na ohrožené populace

Úroveň zaměření musí odrážet počet a místní zvažování rizikových faktorů vyskytujících se v hospodářství s chovem drůbeže.

Příslušný orgán může zvážit ostatní rizikové faktory při vytváření plánu dozoru, které musí být v programu dozoru náležitě uvedeny a zdůvodněny.

4.3   Zaměření na hospodářství s chovem drůbeže, v nichž je třeba odebrat vzorky

Tabulky 1 a 2 lze použít jako základ s cílem určit počet hospodářství s chovem drůbeže, v nichž je třeba odebrat vzorky od každé rizikové populace.

5.   Metoda odběru reprezentativních vzorků

V případě, že se provádí odběr reprezentativních vzorků uvedených v oddíle 2.2, se počet hospodářství s chovem drůbeže, v nichž je třeba odebrat vzorky, vypočítává na základě čísel uvedených v tabulkách 1 a 2 podle druhů drůbeže nacházející se v hospodářství s chovem drůbeže.

5.1   Počet hospodářství s chovem drůbeže, v nichž je třeba odebrat vzorky pro sérologické testy influenzy ptáků

5.1.1   Počet hospodářství s chovem drůbeže (kromě hospodářství s chovem kachen, hus a divokých kachen), v nichž je třeba odebrat vzorky

Pro každou kategorii drůbeže, kromě kachen, hus a divokých kachen, musí být počet hospodářství s chovem drůbeže, v nichž je třeba odebrat vzorky, stanoven tak, aby byla zaručena identifikace alespoň jednoho infikovaného hospodářství při míře výskytu infikovaných hospodářství nejméně 5 % a intervalu spolehlivosti 95 %.

Odběr vzorků se provádí podle tabulky 1:

Tabulka 1

Počet hospodářství s chovem drůbeže (kromě hospodářství s chovem kachen, hus a divokých kachen), v nichž je třeba odebrat vzorky od každé kategorie produkce drůbeže

Počet hospodářství na každou kategorii produkce drůbeže v členském státě

Počet hospodářství s chovem drůbeže, v nichž je třeba odebrat vzorky

Nejvýše 34

Všechna

35–50

35

51–80

42

81–250

53

> 250

60

5.1.2   Počet hospodářství chovajících kachny, husy a divoké kachny, v nichž je třeba odebrat vzorky  (1)

Počet hospodářství chovajících kachny, husy a divoké kachny, v nichž je třeba odebrat vzorky, musí být stanoven tak, aby byla zaručena identifikace alespoň jednoho infikovaného hospodářství při míře výskytu infikovaných hospodářství nejméně 5 % a intervalu spolehlivosti 99 %.

Odběr vzorků se provádí podle tabulky 2:

Tabulka 2

Počet hospodářství chovajících kachny, husy a divoké kachny, v nichž je třeba odebrat vzorky

Počet hospodářství chovajících kachny, husy a divoké kachny v členském státě

Počet hospodářství chovajících kachny, husy a divoké kachny, v nichž je třeba odebrat vzorky

Nejvýše 46

Všechna

47–60

47

61–100

59

101–350

80

> 350

90

5.2   Počet drůbeže (ptáků), od nichž je třeba odebrat vzorky v hospodářstvích s chovem drůbeže

Čísla uvedená v bodech 5.2.1 a 5.2.2 se vztahují na hospodářství s chovem drůbeže, v nichž se odebírají vzorky jak na základě dozoru založeného na míře rizika, tak i na základě odběru reprezentativních vzorků.

5.2.1   Počet ptáků (kromě kachen, hus a divokých kachen), z nichž je třeba odebrat vzorky v hospodářství s chovem drůbeže

Počet ptáků, z nichž se odebírají vzorky v hospodářství s chovem drůbeže, musí být stanoven tak, aby se zajistila 95% pravděpodobnost identifikace nejméně jednoho ptáka séropozitivního na influenzu ptáků, je-li míra výskytu séropozitivních ptáků ≥ 30 %.

Krevní vzorky na sérologické vyšetření se odebírají ode všech kategorií produkce drůbeže a druhů drůbeže, a to nejméně od pěti až deseti ptáků (s výjimkou kachen, hus a divokých kachen) z každého hospodářství s chovem drůbeže a z různých kurníků, pokud je v hospodářství více než jeden.

Je-li kurníků více, musí se vzorky odebrat nejméně od pěti ptáků z každého kurníku.

5.2.2   Počet kachen, hus a divokých kachen, z nichž je třeba odebrat vzorky v hospodářství

Počet kachen, hus a divokých kachen, z nichž se odebírají vzorky v hospodářství s chovem drůbeže, musí být stanoven tak, aby se zajistila 95% pravděpodobnost identifikace nejméně jednoho ptáka séropozitivního na influenzu ptáků, je-li míra výskytu séropozitivních ptáků ≥ 30 %.

Z každého vybraného hospodářství s chovem drůbeže se pro účely sérologických testů odebere dvacet krevních vzorků (2).

6.   Postupy odběru vzorků pro účely sérologických testů

Doba odběru vzorků v hospodářství s chovem drůbeže se u každé kategorie produkce drůbeže shoduje se sezónní produkcí a vzorky lze odebírat také na jatkách. Postup odběru vzorků nesmí bránit přístupu zaměřenému na riziko podle kritérií a rizikových faktorů uvedených v oddíle 4.1.

Aby se optimalizovala efektivnost a také zamezilo zbytečnému vstupu osob do hospodářství s chovem drůbeže, odběr vzorků se vždy, když je to možné, spojí s odběrem vzorků pro jiné účely, například v rámci tlumení salmonel a mykoplasmat. Tímto spojením se však nesmí slevit z požadavků na dozor založený na míře rizika.

7.   Odběr vzorků pro virologické testy

Odběr vzorků pro virologické testy na influenzu ptáků nesmí být použit jako alternativa sérologických testů a musí se provádět výlučně v rámci šetření za účelem následného sledování pozitivních výsledků sérologických testů na influenzu ptáků.

8.   Četnost a doba testování

Odběr vzorků v hospodářstvích s chovem drůbeže se provádí každý rok. Členské státy se však mohou na základě posouzení rizika rozhodnout, že budou odběr vzorků a testování provádět častěji. V programu dozoru musí být tento postup podrobně zdůvodněn.

Odběr vzorků se uskutečňuje v souladu se schváleným programem dozoru od 1. ledna do 31. prosince roku provádění tohoto programu.

9.   Laboratorní testování

Testování vzorků provádějí národní referenční laboratoře pro influenzu ptáků v členských státech nebo jiné laboratoře schválené příslušnými orgány a pracující pod dohledem národní referenční laboratoře.

Laboratorní testy se provádějí v souladu s diagnostickou příručkou, v níž se stanoví postupy pro potvrzení a diferenciální diagnostiku influenzy ptáků.

Pokud však členský stát chce použít laboratorní testy, které nejsou stanoveny v diagnostické příručce ani uvedeny v Příručce diagnostických testů a očkovacích látek pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), referenční laboratoř Evropské unie musí tyto testy před jejich použitím nejdřív uznat za vhodné pro tento účel na základě validovaných údajů.

Všechny pozitivní sérologické nálezy musí potvrdit národní referenční laboratoř na základě hemaglutinačně inhibičního testu se stanovenými kmeny dodanými referenční laboratoří Evropské unie:

a)

pro podtyp H5:

i)

zahajovací test s kmenem teal/England/7894/06 (H5N3),

ii)

test všech pozitivních výsledků s kmenem chicken/Scotland/59 (H5N1) pro vyloučení protilátek N3 se zkříženou reakcí;

b)

pro podtyp H7:

i)

zahajovací test s kmenem turkey/England/647/77 (H7N7),

ii)

test všech pozitivních výsledků s kmenem African starling/983/79 (H7N1) pro vyloučení protilátek N7 se zkříženou reakcí.

Na všechny pozitivní sérologické nálezy musí v hospodářství s chovem drůbeže navazovat epizootologická šetření a další odběr vzorků pro testování za pomoci virologických metod, aby se stanovilo, zda se v hospodářství s chovem drůbeže vyskytuje aktivní nákaza virem influenzy ptáků. Závěry všech těchto šetření se oznamují Komisi.

Všechny izoláty viru influenzy ptáků se předloží referenční laboratoři Evropské unie v souladu s právními předpisy Unie a funkcemi a povinnostmi národních referenčních laboratoří stanovenými v příloze VIII směrnice 2005/94/ES, pokud nebyla přiznána odchylka podle bodu 4 písm. d) kapitoly V diagnostické příručky. Viry podtypů H5/H7 se neprodleně zasílají referenční laboratoři Evropské unie a provádí se u nich běžné charakterizační testy (sekvencování nukleotidů/IVPI) podle diagnostické příručky.

Použijí se zvláštní protokoly, které poskytne referenční laboratoř Evropské unie pro předávání vzorků a diagnostického materiálu. Příslušné orgány zajistí důkladnou výměnu informací mezi referenční laboratoří Evropské unie a národní referenční laboratoří.


(1)  Vyšší úroveň spolehlivosti při zjišťování pozitivních hospodářství chovajících kachny a husy se používá na základě prokazatelně nižší pravděpodobnosti, že pasivním dozorem nebo systémy včasného odhalení budou zjištěna nakažená hospodářství chovající kachny a husy, než je tomu u hospodářství chovajících hrabavou drůbež.

(2)  Zvýšení velikosti vzorku ve srovnání s bodem 5.2.1 je nutné z důvodu nižší citlivosti diagnostického testu při použití u vodních ptáků.


PŘÍLOHA II

ČÁST 1

Pokyny pro provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků

1.   Cíle dozoru

Cílem programu dozoru nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků je včasné odhalení HPAI podtypu H5N1 u volně žijících ptáků, aby se ochránila drůbež v hospodářství s chovem drůbeže a zabezpečily veterinární aspekty veřejného zdraví.

2.   Plánování dozoru

a)

Dozor založený na míře rizika se provádí jako systém „pasivního“ dozoru laboratorním šetřením umírajících volně žijících ptáků nebo nalezených uhynulých ptáků a zaměřuje se výslovně na druhy vodních ptáků.

b)

Zaměřuje se především na „cílové druhy“, což jsou volně žijící ptáci a zejména stěhovaví vodní ptáci, u nichž se ukázalo, že jsou vystaveni vysokému riziku nákazy a přenosu viru H5N1 HPAI.

c)

Zaměřuje se na oblasti blízko moře, jezer a vodních cest, kde byli nalezeni uhynulí ptáci; zejména když se tyto oblasti nacházejí v bezprostřední blízkosti hospodářství s chovem drůbeže, hlavně v oblastech, kde je vysoká hustota hospodářství s chovem drůbeže.

d)

Při přípravě programu dozoru, pomoci při identifikaci druhů a optimalizaci odběru vzorků přizpůsobených vnitrostátní situaci musí být zajištěna úzká spolupráce s epizootology, ornitology a příslušným orgánem ochrany přírody.

e)

Vyžaduje-li si to epizootologická situace viru H5N1 HPAI, činnosti dozoru se posílí zvýšením informovanosti a aktivním vyhledáváním a sledováním uhynulých nebo umírajících volně žijících ptáků, zejména těch, kteří patří mezi cílové druhy. Podnět k tomu by mohlo dát odhalení viru H5N1 HPAI u drůbeže a/nebo u volně žijících ptáků v sousedních členských státech a ve třetích zemích nebo v zemích, které jsou přesunem stěhovavých volně žijících ptáků, zejména těch, kteří patří mezi cílové druhy, spojeny s dotčeným členským státem. V tomto případě je nutné brát ohled na specifické tažné modely a druhy volně žijících ptáků, které se mohou v různých členských státech lišit.

3.   Postupy odběru vzorků

a)

Postupy odběru vzorků jsou prováděny v souladu s diagnostickou příručkou.

b)

Pro účely molekulární detekce (PCR) a/nebo izolace viru se odeberou kloakální a tracheální/orofaryngeální výtěry a/nebo tkáně z nalezených uhynulých nebo umírajících volně žijících ptáků.

c)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat skladování a přepravě vzorků v souladu s body 5 a 6 kapitoly IV diagnostické příručky. Všechny izoláty viru influenzy ptáků u volně žijících ptáků se předkládají referenční laboratoři Evropské unie, pokud není přiznána odchylka podle bodu 4 písm. d) kapitoly V diagnostické příručky. Viry podtypů H5/H7 se neprodleně zasílají referenční laboratoři Evropské unie a provádějí se u nich běžné charakterizační testy (sekvencování nukleotidů/IVPI) podle diagnostické příručky.

d)

Vzorky se nesmějí odebírat po 31. prosinci toho roku, kdy se provádí program dozoru.

4.   Laboratorní testování

Laboratorní testy jsou prováděny v souladu s diagnostickou příručkou.

Testování vzorků provádí národní referenční laboratoř v členských státech nebo jiné laboratoře schválené příslušnými orgány a pracující pod dohledem národní referenční laboratoře.

Pokud však členský stát chce použít laboratorní testy, které nejsou stanoveny v diagnostické příručce ani uvedeny v Příručce diagnostických testů a očkovacích látek pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), referenční laboratoř Evropské unie musí tyto testy před jejich použitím nejdřív uznat za vhodné pro tento účel na základě validovaných údajů.

Nejpozději do dvou týdnů se provede vstupní screening pomocí PCR genu M, následovaný rychlým vyšetřením pozitivních výsledků na H5. V případě pozitivního nálezu H5 se co nejdříve provede analýza v restrikčním místě, aby se stanovilo, je-li důvodem vysoce patogenní influenza ptáků (HPAI) nebo nízkopatogenní influenza ptáků (LPAI). Je-li potvrzena vysoce patogenní influenza ptáků H5, musí být rychle provedena další analýza, aby se stanovil typ N, přestože to může pouze poskytnout důkazy pro vyloučení N1.

5.   Průběžné sledování

Pokud se potvrdí pozitivní případy HPAI H5 (N1) (1), použijí se opatření pro tlumení nákazy stanovená v rozhodnutí Komise 2006/563/ES o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u volně žijícího ptactva ve Společenství a o zrušení rozhodnutí 2006/115/ES (2).

Jako součást epizootologických šetření je důležité identifikovat oblasti spojené s těmito případy za účelem případné prognózy dalšího pronikání viru influenzy ptáků zejména v oblastech důležitých pro produkci drůbeže, jako jsou oblasti s vysokou hustotou hospodářství s chovem drůbeže.

ČÁST 2

Seznam druhů volně žijících ptáků, na které je třeba zaměřit odběr vzorků a testování na influenzu ptáků – „cílové druhy“

Č.

Vědecký název

Obecný název

1.

Accipiter gentilis

Jestřáb lesní

2.

Accipiter nisus

Krahujec obecný

3.

Anas acuta

Ostralka štíhlá

4.

Anas clypeata

Lžičák pestrý

5.

Anas crecca

Čírka obecná

6.

Anas penelope

Hvízdák eurasijský

7.

Anas platyrhynchos

Kachna divoká

8.

Anas querquedula

Čírka modrá

9.

Anas strepera

Kopřivka obecná

10.

Anser albifrons albifrons

Husa běločelá (evropská)

11.

Anser anser

Husa velká

12.

Anser brachyrhynchus

Husa krátkozobá

13.

Anser erythropus

Husa malá

14.

Anser fabalis

Husa polní

15.

Ardea cinerea

Volavka popelavá

16.

Aythya ferina

Polák velký

17.

Aythya fuligula

Polák chocholačka

18.

Branta bernicla

Berneška tmavá

19.

Branta canadensis

Berneška velká

20.

Branta leucopsis

Berneška bělolící

21.

Branta ruficollis

Berneška rudokrká

22.

Bubo bubo

Výr velký

23.

Buteo buteo

Káně lesní

24.

Buteo lagopus

Káně rousná

25.

Cairina moschata

Pižmovka velká

26.

Ciconia ciconia

Čáp bílý

27.

Circus aeruginosus

Moták pochop

28.

Cygnus columbianus

Labuť malá

29.

Cygnus cygnus

Labuť zpěvná

30.

Cygnus olor

Labuť velká

31.

Falco peregrinus

Sokol stěhovavý

32.

Falco tinnunculus

Poštolka obecná

33.

Fulica atra

Lyska černá

34.

Larus canus

Racek bouřní

35.

Larus ridibundus

Racek chechtavý

36.

Limosa limosa

Břehouš černoocasý

37.

Marmaronetta angustirostris

Čírka úzkozobá

38.

Mergus albellus

Morčák bílý

39.

Milvus migrans

Luňák hnědý

40.

Milvus milvus

Luňák červený

41.

Netta rufina

Zrzohlávka rudozobá

42.

Phalacrocorax carbo

Kormorán velký

43.

Philomachus pugnax

Jespák bojovný

44.

Pica pica

Straka obecná

45.

Pluvialis apricaria

Kulík zlatý

46.

Podiceps cristatus

Potápka roháč

47.

Podiceps nigricollis

Potápka černokrká

48.

Porphyrio porphyrio

Slípka modrá

49.

Tachybaptus ruficollis

Potápka malá

50.

Vanellus vanellus

Čejka chocholatá


(1)  Opatření pro tlumení nákazy je třeba učinit na základě potvrzení H5 HPAI a podezření na N1.

(2)  Úř. věst. L 222, 15.8.2006, s. 11.


1.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 166/33


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 30. června 2010,

kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu

(oznámeno pod číslem K(2010) 4313)

(Text s významem pro EHP)

(2010/368/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Komise 2006/771/ES (2) se harmonizují technické podmínky využívání spektra pro široký okruh zařízení krátkého dosahu včetně aplikací, jako jsou poplašné systémy, místní komunikační zařízení, zařízení pro otevírání dveří nebo zdravotnické implantáty. Zařízení krátkého dosahu jsou typicky masově prodávané a/nebo přenosné výrobky, které lze snadno přenášet přes hranice a používat v zahraničí; rozdílné podmínky přístupu ke spektru tedy brání jejich volnému pohybu, zvyšují jejich výrobní náklady a vedou k nebezpečí škodlivého rušení jiných rádiových aplikací a služeb.

(2)

Vzhledem k rychlým změnám technologií a společenských požadavků však mohou vzniknout nové aplikace pro zařízení krátkého dosahu, jež vyžadují pravidelnou aktualizaci podmínek harmonizace spektra.

(3)

Dne 5. července 2006 vydala Komise trvalé pověření pro Evropskou konferenci správ pošt a telekomunikací (CEPT) podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES, aby aktualizovala přílohu rozhodnutí 2006/771/ES v reakci na technologický a tržní vývoj v oblasti zařízení krátkého dosahu.

(4)

Rozhodnutí Komise 2008/432/ES (3) a 2009/381/ES (4) již změnila harmonizované technické podmínky pro zařízení krátkého dosahu obsažené v rozhodnutí 2006/771/ES nahrazením jeho přílohy.

(5)

Ve své zprávě z listopadu 2009 (5) předložené v odpovědi na výše uvedené pověření CEPT doporučila Komisi pozměnit několik technických aspektů v příloze rozhodnutí 2006/771/ES.

(6)

Příloha rozhodnutí 2006/771/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Zařízení provozovaná v rámci podmínek stanovených tímto rozhodnutím musí rovněž být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (6), aby bylo spektrum účinně využíváno s cílem zabránit škodlivému rušení; soulad se prokazuje buď splněním harmonizovaných norem nebo alternativních postupů posuzování shody.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2006/771/ES se nahrazuje zněním přílohy tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 30. června 2010.

Za Komisi

Neelie KROES

místopředsedkyně


(1)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 66.

(3)  Úř. věst. L 151, 11.6.2008, s. 49.

(4)  Úř. věst. L 119, 14.5.2009, s. 32.

(5)  Zpráva CEPT 35, RSCOM 09-68.

(6)  Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Harmonizovaná kmitočtová pásma a technické parametry pro zařízení krátkého dosahu

Typ zařízení krátkého dosahu

Kmitočtové pásmo (1)

Max. vysílací výkon/max. intenzita pole/max. hustota výkonu (2)

Doplňkové parametry (pravidla pro uspořádání kanálů a/nebo přístup k nim a jejich obsazování) (3)

Jiná omezení používání (4)

Lhůta pro provedení

Nespecifická zařízení krátkého dosahu (5)

6 765–6 795 kHz

42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. října 2008

13,553–13,567 MHz

42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. října 2008

26,957–27,283 MHz

10 mW efektivního vyzářeného výkonu (e.r.p.), což odpovídá 42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

Aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. června 2007

40,660–40,700 MHz

10 mW e.r.p.

 

Aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. června 2007

Nespecifikovaná zařízení krátkého dosahu (pokrač.)

433,050–434,040 (6) MHz

1 mW e.r.p.

a –13 dBm/10 kHz hustoty výkonu pro modulaci s šířkou pásma větší než 250 kHz

Hlasové aplikace jsou povoleny při použití pokročilých technik zmírnění rušení

Aplikace pro přenos zvuku a obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

10 mW e.r.p.

Max. klíčovací poměr (7): 10 %

Analogové aplikace pro přenos zvuku kromě hlasových jsou vyloučeny. Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

434,040–434,790 (6) MHz

1 mW e.r.p.

a –13 dBm/10 kHz hustoty výkonu pro modulaci s šířkou pásma větší než 250 kHz

Hlasové aplikace jsou povoleny při použití pokročilých technik zmírnění rušení

Aplikace pro přenos zvuku a obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

10 mW e.r.p.

Max. klíčovací poměr (7): 10 %

Analogové aplikace pro přenos zvuku kromě hlasových jsou vyloučeny. Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

Max. klíčovací poměr (7): 100 % pro kanálovou rozteč do 25 kHz

Hlasové aplikace jsou povoleny při použití pokročilých technik zmírnění rušení

Aplikace pro přenos zvuku a obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

Nespecifikovaná zařízení krátkého dosahu (pokrač.)

863,000–865,000 MHz

25 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 0,1 %

Analogové aplikace pro přenos zvuku kromě hlasových jsou vyloučeny. Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

865,000–868,000 MHz

25 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 1 %

Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

868,000–868,600 MHz

25 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 1 %

Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

868,700–869,200 MHz

25 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 0,1 %

Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

Nespecifikovaná zařízení krátkého dosahu (pokrač.)

869,400–869,650 (6) MHz

500 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 10 %

Kanálová rozteč musí být 25 kHz, s výjimkou případů, kdy celé pásmo může být také využito jako jediný kanál pro vysokorychlostní přenos dat

Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

25 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 0,1 %

Analogové aplikace pro přenos zvuku kromě hlasových jsou vyloučeny. Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

869,700–870,000 (6) MHz

5 mW e.r.p.

Hlasové aplikace jsou povoleny při použití pokročilých technik zmírnění rušení

Aplikace pro přenos zvuku a obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. června 2007

25 mW e.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 1 %

Analogové aplikace pro přenos zvuku kromě hlasových jsou vyloučeny. Analogové aplikace pro přenos obrazu jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

Nespecifikovaná zařízení krátkého dosahu (pokrač.)

2 400–2 483,5 MHz

10 mW ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu (e.i.r.p.)

 

 

ze dne 1. června 2007

5 725–5 875 MHz

25 mW e.i.r.p.

 

 

ze dne 1. června 2007

24,150–24,250 GHz

100 mW e.i.r.p.

 

 

ze dne 1. října 2008

61,0–61,5 GHz

100 mW e.i.r.p.

 

 

ze dne 1. října 2008

Širokopásmové systémy pro přenos dat

2 400–2 483,5 MHz

100 mW e.i.r.p.

a 100 mW/100 kHz hustoty e.i.r.p. při použití modulační metody rozprostření spektra kmitočtovým přeskakováním; při použití jiných typů modulace platí hustota e.i.r.p. 10 mW/MHz

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES

 

ze dne 1. listopadu 2009

57,0–66,0 GHz

40 dBm e.i.r.p.

a hustota e.i.r.p. 13 dBm/MHz

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES

Stálé venkovní instalace jsou vyloučeny

ze dne 1. listopadu 2010

Poplašné systémy

868,600–868,700 MHz

10 mW e.r.p.

Kanálová rozteč: 25 kHz

Celé kmitočtové pásmo lze rovněž využít jako jediný kanál pro vysokorychlostní přenos dat

Max. klíčovací poměr (7): 1,0 %

 

ze dne 1. října 2008

869,250–869,300 MHz

10 mW e.r.p.

Kanálová rozteč: 25 kHz

Max. klíčovací poměr (7): 0,1 %

 

ze dne 1. června 2007

869,300–869,400 MHz

10 mW e.r.p.

Kanálová rozteč: 25 kHz

Max. klíčovací poměr (7): 1,0 %

 

ze dne 1. října 2008

869,650–869,700 MHz

25 mW e.r.p.

Kanálová rozteč: 25 kHz

Max. klíčovací poměr (7): 10 %

 

ze dne 1. června 2007

Systémy pro přivolání pomoci (8)

869,200–869,250 MHz

10 mW e.r.p.

Kanálová rozteč: 25 kHz

Max. klíčovací poměr (7): 0,1 %

 

ze dne 1. června 2007

Indukční aplikace (9)

9,000–59,750 kHz

72 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. listopadu 2010

59,750–60,250 kHz

42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. června 2007

60,250–70,000 kHz

69 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. června 2007

70–119 kHz

42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. června 2007

119–127 kHz

66 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. června 2007

127–140 kHz

42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. října 2008

140–148,5 kHz

37,7 dBμA/m at 10 metres

 

 

ze dne 1. října 2008

148,5–5 000 kHz

U specifických pásem uvedených níže se použijí vyšší intenzity pole a další omezení používání:

– 15 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m v jakékoli šířce pásma 10 kHz

Mimoto celková intenzita pole činí –5 dΒμΑ/m ve vzdálenosti 10 m pro systémy provozované v šířkách pásma větších než 10 kHz

 

 

ze dne 1. října 2008

Indukční aplikace (pokrač.)

400–600 kHz

– 8 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na RFID (10)

ze dne 1. října 2008

3 155–3 400 kHz

13,5 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. října 2008

5 000–30 000 kHz

U specifických pásem uvedených níže se použijí vyšší intenzity pole a další omezení používání:

– 20dBμA/m ve vzdálenosti 10 m v jakékoli šířce pásma 10 kHz

Mimoto celková intenzita pole činí – 5 dΒμΑ/m ve vzdálenosti 10 m pro systémy provozované v šířkách pásma větších než 10 kHz

 

 

ze dne 1. října 2008

6 765–6 795 kHz

42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. června 2007

7 400–8 800 kHz

9 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. října 2008

10 200–11 000 kHz

9 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. října 2008

Indukční aplikace (pokrač.)

13 553–13 567 kHz

42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. června 2007

60 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na RFID (10) a EAS (11)

ze dne 1. října 2008

26 957–27 283 kHz

42 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

 

 

ze dne 1. října 2008

Aktivní zdravotnické implantáty (12)

9–315 kHz

30 dBμA/m ve vzdálenosti 10 m

Max. klíčovací poměr (7): 10 %

 

ze dne 1. října 2008

30,0–37,5 MHz

1 mW e.r.p.

Max. klíčovací poměr (7): 10 %

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na lékařské membránové implantáty velmi nízkého výkonu pro měření krevního tlaku

ze dne 1. listopadu 2010

402–405 MHz

25 μW e.r.p.

Kanálová rozteč: 25 kHz

Jednotlivé vysílače mohou sdružovat přilehlé kanály pro dosažení vyšší šířky pásma až do 300 kHz

Pro přístup ke spektru nebo ke zmírnění rušení mohou být použity jiné techniky včetně šířek pásma větších než 300 kHz pod podmínkou, že povedou nejméně k rovnocennému výkonu jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES pro zajištění kompatibilního provozu s ostatními uživateli, zejména s metereologickými rádiovými sondami

 

ze dne 1. listopadu 2009

Aktivní zdravotnické implantáty a jejich periferní zařízení (13)

401–402 MHz

25 μW e.r.p.

Kanálová rozteč: 25 kHz

Jednotlivé vysílače mohou sdružovat přilehlé kanály pro dosažení vyšší šířky pásma až do 100 kHz

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 0,1 %

 

ze dne 1. listopadu 2010

405–406 MHz

25 μW e.r.p.

Kanálová rozteč: 25 kHz

Jednotlivé vysílače mohou sdružovat přilehlé kanály pro dosažení vyšší šířky pásma až do 100 kHz

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES. Alternativně může být použit max. klíčovací poměr (7) 0,1 %

 

ze dne 1. listopadu 2010

Implantabilní prostředky pro zvířata (14)

315–600 kHz

– 5 dΒμΑ/m ve vzdálenosti 10 m

Max. klíčovací poměr (7) : 10 %

 

ze dne 1. listopadu 2010

12,5–20,0 MHz

– 7 dΒμΑ/m ve vzdálenosti 10 m v šířce pásma 10 kHz

Max. klíčovací poměr (7): 10 %

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na aplikace používané v budovách.

ze dne 1. listopadu 2010

Vysílače FM s nízkým výkonem (15)

87,5–108,0 MHz

50 nW e.r.p.

Kanálová rozteč až do 200 kHz

 

ze dne 1. listopadu 2010

Aplikace pro bezdrátový přenos zvuku (16)

863–865 MHz

10 mW e.r.p.

 

 

ze dne 1. listopadu 2010

Aplikace pro rádiové určování (17)

2 400–2 483,5 MHz

25 mW e.i.r.p.

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

17,1–17,3 GHz

26 dBm e.i.r.p.

Musí být použity techniky přístupu ke spektru a zmírnění rušení, které poskytují přinejmenším rovnocenný účinek jako techniky popsané v harmonizovaných normách přijatých v rámci směrnice 1999/5/ES

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na pozemní systémy.

ze dne 1. listopadu 2009

Radar na zjišťování hladiny v nádrži (18)

4,5–7,0 GHz

24 dBm e.i.r.p. (19)

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

8,5–10,6 GHz

30 dBm e.i.r.p. (19)

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

24,05–27,0 GHz

43 dBm e.i.r.p. (19)

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

57,0–64,0 GHz

43 dBm e.i.r.p. (19)

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

75,0–85,0 GHz

43 dBm e.i.r.p. (19)

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

Řízení modelů (20)

26 990–27 000 kHz

100 mW e.r.p.

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

27 040–27 050 kHz

100 mW e.r.p.

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

27 090–27 100 kHz

100 mW e.r.p.

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

27 140–27 150 kHz

100 mW e.r.p.

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

27 190–27 200 kHz

100 mW e.r.p.

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

Rádiová identifikace (RFID)

2 446–2 454 MHz

100 mW e.i.r.p.

 

 

ze dne 1. listopadu 2009

Telematika v silniční dopravě a provozu

76,0–77,0 GHz

55 dBm ve špičce e.i.r.p. a 50 dBm střední hodnota e.i.r.p. a 23,5 dBm střední hodnota e.i.r.p. pro pulzní radary

 

Tento soubor podmínek využití se vztahuje pouze na pozemní vozidla a systémy infrastruktury

ze dne 1. listopadu 2010


(1)  Členské státy musí dovolit využití přilehlých kmitočtových pásem uvedených v této tabulce jako jediného kmitočtového pásma za předpokladu, že jsou splněny specifické podmínky pro všechna tato přilehlá kmitočtová pásma.

(2)  Členské státy musí dovolit využití spektra až do výše vysílacího výkonu, intenzity pole nebo hustoty výkonu uvedené v této tabulce. V souladu s čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2006/771/ES mohou uložit méně restriktivní podmínky, tj. dovolit využití spektra s vyšším vysílacím výkonem, intenzitou pole nebo hustotou výkonu.

(3)  Členské státy mohou pouze uložit tyto „doplňkové parametry (pravidla pro uspořádání kanálů a/nebo přístup k nim a jejich obsazování)“ a nemohou přidat další parametry nebo požadavky na „přístup ke“spektru a na zmírnění rušení. Méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2006/771/ES znamenají, že členské státy mohou úplně vypustit „doplňkové parametry (pravidla pro uspořádání kanálů a/nebo přístup k nim a jejich obsazování)“ v dané buňce nebo povolit vyšší hodnoty.

(4)  Členské státy mohou pouze uložit tato „jiná omezení využívání“ a nemohou přidat další omezení využívání. Vzhledem k tomu, že mohou být zavedeny méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2006/771/ES, mohou členské státy vypustit jedno nebo všechna tato omezení.

(5)  Tato kategorie je k dispozici pro všechny typy aplikací, které splňují technické podmínky (typická využití zahrnují telemetrii, dálkové ovládání, poplašné systémy, data obecně a další podobné aplikace).

(6)  Pro toto kmitočtové pásmo musí členské státy umožnit veškeré možné alternativní soubory podmínek použití.

(7)  „Klíčovacím poměrem“ se rozumí podíl času v rámci jedné hodiny, kdy zařízení aktivně vysílá. Méně restriktivní podmínky ve smyslu čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 2006/771/ES znamenají, že členské státy mohou povolit vyšší hodnotu „klíčovacího poměru“.

(8)  Účelem zařízení pro přivolání pomoci je pomáhat starým nebo zdravotně postiženým lidem, jsou-li v tísni.

(9)  Do této kategorie patří například imobilizéry automobilů, zařízení pro identifikaci zvířat, poplašné systémy, zařízení pro detekci kabelů, nakládání s odpady, identifikaci osob, bezdrátové hlasové spoje, řízení přístupu, senzory přiblížení, systémy ochrany proti krádeži včetně krátkovlnných indukčních systémů ochrany proti krádeži, zařízení pro přenos dat do kapesních zařízení, automatickou identifikaci zboží, bezdrátové řídicí systémy a zařízení pro automatický výběr mýtného.

(10)  Do této kategorie patří indukční aplikace používané pro rádiovou identifikaci (RFID).

(11)  Do této kategorie patří indukční aplikace používané pro elektronické sledování zboží (EAS).

(12)  Do této kategorie patří rádiová část aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, jak ji vymezuje směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17).

(13)  Do této kategorie patří systémy specificky navržené za účelem poskytování nehlasové digitální komunikace mezi aktivními zdravotnickými implantáty podle definice v poznámce pod čarou 18 a/nebo přístroji nošenými na těle a jinými přístroji umístěnými vně lidského těla používané pro přenos z hlediska času nekritických individuálních fyziologických údajů o pacientovi.

(14)  Do této kategorie patří prostředky umístěné v tělech zvířat, které vysílají údaje za účelem provádění diagnostických funkcí a/nebo léčebného ošetření.

(15)  Do této kategorie patří aplikace, které spojují osobní zvukové přístroje včetně mobilních telefonů se systémy zábavy zabudovanými v automobilu nebo používanými doma.

(16)  Aplikace pro bezdrátový přenos zvuku včetně: bezdrátových mikrofonů, bezdrátových reproduktorů, bezdrátových sluchátek, bezdrátových sluchátek pro přenosné použití, např. s přenosnými přehrávači CD, kazetovými magnetofony nebo rádiovými zařízeními určenými k nošení osobami; bezdrátových sluchátek pro použití ve vozidle, například pro použití s rozhlasovým přijímačem nebo mobilním telefonem apod., příposlechu a bezdrátových mikrofonů pro použití na koncertech nebo jiných jevištních představeních.

(17)  Do této kategorie patří indukční aplikace používané pro určování polohy, rychlosti a/nebo jiných charakteristik předmětu nebo pro získávání informací týkajících se těchto parametrů.

(18)  Radary na zjišťování hladiny v nádrži (TLPR) jsou zvláštním druhem aplikace radiového určování, které se používají pro měření hladiny v nádrži a jsou instalovány v kovových nebo železobetonových nádržích nebo v podobných konstrukcích vyrobených z materiálu se srovnatelnými útlumovými charakteristikami. Nádrž slouží ke skladování látek.

(19)  Uvnitř uzavřené nádrže platí mezní hodnota výkonu, která odpovídá spektrální hustotě – 41,3 dBm/MHz e.i.r.p. vně zkušební nádrže o objemu 500 litrů.

(20)  Do této kategorie patří aplikace používané pro řízení pohybu modelů (hlavně miniaturních modelů dopravních prostředků) ve vzduchu, na zemi, na vodě či pod vodou.“