12.5.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 118/10

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 411/2010

ze dne 10. května 2010,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 817/2006 (1), a zejména na čl. 18 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům,

(1)	Příloha VI nařízení (ES) č. 194/2008 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)	Příloha VII nařízení (ES) č. 194/2008 obsahuje seznam podniků vlastněných nebo kontrolovaných vládou Barmy/Myanmaru nebo jejími členy nebo osobami s nimi spojenými, na něž se vztahují omezení investic podle uvedeného nařízení.

(3)

Rozhodnutí Rady 2010/232/SZBP ze dne 26. dubna 2010, kterým se obnovují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru (2) vyjmenovává v přílohách II a III fyzické a právnické osoby, na které se vztahují omezení uvedená v článku 10 uvedeného rozhodnutí, a nařízení (ES) č. 194/2008 naplňuje toto rozhodnutí do té míry, že je vyžadováno opatření na úrovni Unie. Přílohy VI a VII nařízení (ES) č. 194/2008 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(4)	K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením by mělo toto nařízení vstoupit v platnost v den jeho zveřejnění,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Příloha VI nařízení (ES) č. 194/2008 se nahrazuje přílohou I tohoto nařízení.

2. Příloha VII nařízení (ES) č. 194/2008 se nahrazuje přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. května 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

João VALE DE ALMEIDA

generální ředitel pro vnější vztahy

(1) Úř. věst. L 66, 10.3.2008, s. 1.

(2) Úř. věst. L 105, 27.4.2010, s. 22.

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA VI

Seznam členů vlády Barmy/Myanmaru a osob, subjektů a orgánů s nimi spojenými uvedených v článku 11

Poznámky

(1)	Přezdívky nebo varianty písemné podoby jsou označeny výrazem „také znám jako“.

(2)	Zkratka dat. nar. znamená datum narození.

(3)	Zkratka míst. nar. znamená místo narození.

(4)	Není-li uvedeno jinak, všechny pasy a průkazy totožnosti jsou barmské/myanmarské.

A. STÁTNÍ RADA PRO MÍR A ROZVOJ (SRMR)

#	Jméno (a případná další jména)	Identifikační údaje (funkce/titul, dat. nar. a místo nar., číslo pasu / průkazu totožnosti, manžel/manželka nebo syn/dcera dotyčné(ho))	Pohlaví (M/Ž)
A1a	generalissimus Than Shwe	předseda, dat.nar. 2.2.1933	M
A1b	Kyaing Kyaing	manželka generalissima Than Shwe	Ž
A1c	Thandar Shwe	dcera generalissima Than Shwea	Ž
A1d	mjr. Zaw Phyo Win	manžel Thandar Shwe, zástupce ředitele úseku vývozu, ministerstvo obchodu	M
A1e	Khin Pyone Shwe	dcera generalissima Than Shwea	Ž
A1f	Aye Aye Thit Shwe	dcera generalissima Than Shwea	Ž
A1g	Tun Naing Shwe, také znám jako Tun Tun Naing	syn generalissima Than Shwea, majitel společnosti J and J Company	M
A1h	Khin Thanda	manželka Tun Naing Shwea	Ž
A1i	Kyaing San Shwe	syn generalissima Than Shwea, majitel J's Donuts	M
A1j	dr. Khin Win Sein	manželka Kyaing San Shwea	Ž
A1k	Thant Zaw Shwe, také znám jako Maung Maung	syn generalissima Than Shwea	M
A1l	Dewar Shwe	dcera generalissima Than Shwea	Ž
A1m	Kyi Kyi Shwe, také známa jako Ma Aw	dcera generalissima Than Shwea	Ž
A1n	pplk. Nay Soe Maung	manžel Kyi Kyi Shwe	M
A1o	Pho La Pyae (Full Moon), také znám jako Nay Shwe Thway Aung	syn Kyi Kyi Shwe a Nay Soe Maunga, ředitele společnosti Yadanabon Cybercity	M
A2a	zástupce generalissima Maung Aye	místopředseda, dat. nar. 25.12.1937	M
A2b	Mya Mya San	manželka zástupce generalissima Maung Ayea	Ž
A2c	Nandar Aye	dcera zástupce generalissima Maung Ayea, choť mjr. Pye Aunga (D15g), majitelka společnosti Queen Star Computer Co.	Ž
A3a	generál Thura Shwe Mann	náčelník štábu, koordinátor zvláštních operací (armádní, námořní a vzdušné síly), dat. nar. 11.7.1947	M
A3b	Khin Lay Thet	syn generála Thura Shwe Manna, dat. nar. 19.6.1947	Ž
A3c	Aung Thet Mann také znám jako Shwe Mann Ko Ko	syn generála Thury Shwe Manna, rota Ayeya Shwea (Wah),5, Pyay Road, Hlaing Township, Yangon a spoluvlastník společnosti RedLink Communications Co. Ltd, No. 20, Building B, Mya Yeik Nyo Royal Hotel, Pa-Le Road, Bahan Township, Yangon, dat. nar. 19.6.1977	M
A3d	Khin Hnin Thandar	manželka Aung Thet Manna	Ž
A3e	Toe Naing Mann	syn generála Thura Shwe Manna, dat. nar. 29.6.1978, vlastník společnosti Global Net and Red Link Communications Co. Ltd, No. 20, Building B, Mya Yeik Nyo Royal Hotel, Pa-Le Road, Bahan Township, Yangon, poskytovatelé internetový služeb	M
A3f	Zay Zin Latt	manželka Toe Naing Manna, dcera of Khin Shwe (J5a), dat. nar. 24.3.1981	Ž
A4a	genpor. Thein Sein	„předseda vlády“, dat. nar. 20.4.1945, Pathein	M
A4b	Khin Khin Win	manželka genpor. Thein Seina	Ž
A5a	genpor. (Thiha Thura) Tin Aung Myint Oo	(Thiha Thura je titul) „první tajemník“, dat. nar. 29.5.1950, předseda myanmarského národního olympijského výboru a předseda společnosti Myanmar Economic Corporation	M
A5b	Khin Saw Hnin	manželka genpor. Thiha Thura Tin Aung Myint Ooa	Ž
A5c	kpt. Naing Lin Oo	syn genpor. Thiha Thura Tin Aung Myint Ooa	M
A5d	Hnin Yee Mon	manželka kpt. Naing Lin Ooa	Ž
A6a	genmjr. Aung Min	velitel úřadu zvláštních operací 2 (státy Kayah, Shan) od 23.6.2008	M
A6b	Kyu Kyu Hla	manželka genmjr. Min Aung Hlainga	Ž
A7a	genpor. Tin Aye	velitel vojenského arzenálu, předseda UMEHL	M
A7b	Kyi Kyi Ohn	manželka genpor. Tin Ayea	Ž
A7c	Zaw Min Aye	syn genpor. Tin Ayea	M
A8a	genmjr. Tha Aye, také znám jako Tha Aye	velitel úřadu zvláštních operací 1 (Kachin, Chin, Sagaing, Magwe, Mandalay) od května 2009, dat. nar. 16.2.1945 (dříve A11a)	M
A8b	Wai Wai Khaing také známa jako Wei Wei Khaing	manželka genmjr. Thar Ayea (dříve A11b)	Ž
A8c	See Thu Aye	syn genmjr. Thar Ayea (dříve A11c)	M
A9a	genmjr. Hla Htay Win	velitel výcviku ozbrojených sil, od 23.6.2008. (Dříve B1a). Majitel společnosti Htay Co. (těžba a zpracování dřeva).	M
A9b	Mar Mar Wai	manželka genmjr. Hla Htay Wina	Ž
A10a	genmjr. Ko Ko	velitel úřadu zvláštních operací 3 (Pegu, Irrawaddy, Arakan), od 23.6.2008	M
A10b	Sao Nwan Khun Sum	manželka genmjr. Ko Koa	Ž
A11a	genpor. Khin Zaw	velitel úřadu zvláštních operací 4 (Karen, Mon, Tenasserim) od května 2009, dříve velitel BSO 6 od června 2008 (dříve G42a)	M
A11b	Khin Pyone Win	manželka genpor. Khin Zawa (dříve G42b)	Ž
A11c	Kyi Tha Khin Zaw	syn genpor. Khin Zawa (dříve G42b)	M
A11d	Su Khin Zaw	dcera genpor. Khin Zawa (dříve G42d)	Ž
A12a	genpor. Myint Swe	velitel úřadu zvláštních operací 5 (Rangún/Yangon)	M
A12b	Khin Thet Htay	manželka genpor. Myint Swea	Ž
A13a	Arnt Maung	generální ředitel ve výslužbě, ředitelství pro náboženské záležitosti	M
A14a	genpor. Ohn Myint	velitel úřadu zvláštních operací 6 (Naypyidaw a Mandalay), od května 2009, (dříve A8a)	M
A14b	Nu Nu Swe	manželka genpor. Ohn Myinta	Ž
A14c	Kyaw Thiha, také znám jako Kyaw Thura	syn genpor. Ohn Myinta	M
A14d	Nwe Ei Ei Zin	manželka Kyaw Thihaa	Ž

B. OBLASTNÍ VELITELÉ

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně velitelství)	Pohlaví (M/Ž)
B1a	genmjr. Win Myint	Rangún (Yangon)	M
B1b	Kyin Myaing	manželka genmjr. Win Myinta	Ž
B2a	genmjr. Yar Pyae, také znám jako Ya Pyae, Ya Pye, Ya Pyrit, Yar Pye a Yar Pyrit	východní oblast (stát Shan (jih))	M
B2b	Thinzar Win Sein	manželka genmjr. Yar Pyae, také známa jako Ya Pyae, Ya Pye, Ya Pyrit, Yar Pye a Yar Pyrit	Ž
B3a	genmjr. Myint Soe	severozápadní oblast (divize Sagaing) a regionální ministr bez portfeje	M
B4a	genmjr. Khin Zaw Oo	pobřežní oblast (divize Tanintharyi), dat. nar. 24.6.1951	M
B5a	genmjr. Aung Than Htut	severovýchodní oblast (stát Shan (sever))	M
B5b	Cherry	manželka genmjr. Aung Than Htuta	Ž
B6a	genmjr. Tin Ngwe	centrální oblast (divize Mandalay)	M
B6b	Khin Thida	manželka genmjr. Tin Ngwea	Ž
B7a	genmjr. Thaung Aye	západní oblast (stát Rakhine)	M
B7b	Thin Myo Myo Aung	manželka genmjr. Thaung Ayea	Ž
B8a	genmjr. Kyaw Swe	jihozápadní oblast (divize Irrawaddy) a regionální ministr bez portfeje	M
B8b	Win Win Maw	manželka genmjr. Kyaw Swea	Ž
B9a	brig. gen. Soe Win	severní oblast (stát Kachin)	M
B9b	Than Than Nwe	manželka genmjr. Soe Wina	Ž
B10a	genmjr. Hla Min	jižní oblast (divize Bago)	M
B11a	genmjr. Thet Naing Win	jihovýchodní oblast (stát Mon) M	M
B12a	genmjr. Kyaw Win	východní oblast (stát Shan (jih))	M
B13a	genmjr. Wai Lwin	Naypyidaw	M
B13b	Swe Swe Oo	manželka genmjr. Wai Lwina	Ž
B13c	Wai Phyo Aung	syn genmjr. Wai Lwina	M
B13d	Oanmar Kyaw Tun, znám také jako Ohnmar Kyaw Tun	manželka Wai Phyo Aunga	Ž
B13e	Wai Phyo	syn genmjr. Wai Lwina	M
B13f	Lwin Yamin	dcera genmjr. Wai Lwina	Ž

C. ZÁSTUPCI OBLASTNÍCH VELITELŮ

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně velitelství)	Pohlaví (M/Ž)
C1a	brig. gen. Kyaw Kyaw Tun	Rangún (Yangon)	M
C1b	Khin May Latt	manželka brig. gen. Kyaw Kyaw Tuna	Ž
C2a	brig. gen. Than Htut Aung	střed	M
C2b	Moe Moe Nwe	manželka brig. gen. Than Htut Aunga	Ž
C3a	brig. gen. Tin Maung Ohn	severovýchodní oblast M	M
C4a	brig. gen. San Tun	Severní oblast, dat. nar. 2.3.1951, Rangún/Yangon	M
C4b	Tin Sein	manželka brig. gen. San Tuna, dat. nar. 27.9.1950, Rangún/Yangon	Ž
C4c	Ma Khin Ei Ei Tun	dcera brig. gen. San Tuna, dat. nar. 16.9.1979, ředitelka společnosti Ar Let Yone Co. Ltd	Ž
C4d	Min Thant	syn brig. gen. San Tuna, dat. nar. 11.11.1982, Rangún/Yangon, ředitel společnosti Ar Let Yone Co. Ltd	M
C4e	Khin Mi Mi Tun	dcera brig. gen. San Tuna, dat. nar. 25.10.1984, Rangún/Yangon, ředitel společnosti Ar Let Yone Co. Ltd	Ž
C5a	brig. gen. Hla Myint	severovýchodní oblast	M
C5b	Su Su Hlaing	manželka brig. gen. Hla Myinta	Ž
C6a	brig. gen. Wai Lin	oblast Trojúhelníku	M
C7a	brig. gen. Chit Oo	východní oblast	M
C7b	Kyin Myaing	manželka brig. gen. Chit Ooa	Ž
C8a	brig. gen. Zaw Min	jihovýchodní oblast	M
C8b	Nyunt Nyunt Wai	manželka brig. gen. Zaw Mina	Ž
C9a	brig. gen. Hone Ngaing, také znám jako Hon Ngai	oblast pobřeží	M
C9b	Wah Wah	manželka brig. gen. Hone Ngaing, také známa jako Hon Ngai	Ž
C10a	brig. gen. Win Myint	Dřívve dříve C7a) jižní oblast	M
C10b	Mya Mya Aye	manželka brig. gen. Win Myinta	Ž
C11a	brig. gen. Tint Swe	jihozápadní oblast	M
C11b	Khin Thaung	manželka brig. gen. Tint Swea	Ž
C11c	Ye Min, také znám jako Ye Kyaw Swar Swe	syn brig. gen. Tint Swea	M
C11d	Su Mon Swe	manželka Ye Mina	Ž
C12a	brig. gen. Tin Hlaing	západní oblast	M
C12b	Hla Than Htay	manželka brig. gen. Tin Hlainga	Ž

D. MINISTŘI

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně ministerstva)	Pohlaví (M/Ž)
D1a	genmjr. Maung Oo	zemědělství a zavlažování (od 18.9.2004) (dříve družstva od 25.8.2003), generální tajemník USDA, dat. nar. 20.1.1950, místo nar. Hintada, číslo pasu. DM 105413, ID No. 10/Khatana (N) 009325	M
D1b	Ni Ni Win	manželka genmjr. Htay Ooa	Ž
D1c	Thein Zaw Nyo	mladší syn genmjr. Htay Ooa M	M
D2a	brig. gen. Tin Naing Thein	obchod (od 18.9.2004), dříve taj. ministra lesního hospodářství, dat. nar. 1955	M
D2b	Aye Aye	manželka brig. gen. Tin Naing Theina	Ž
D3a	genmjr. Khin Mang Myint	stavebnictví, rovněž ministerstvo elektrické energie 2	M
D3b	Win Win Nu	manželka genmjr. Khin Mang Myinta	Ž
D4a	genmjr. Tin Htut	družstva (od 15.5.2006)	M
D4b	Tin Tin Nyunt	manželka genmjr. Tin Htuta	Ž
D5a	genmjr. Khin Aung Myint	kultura (od 15.5.2006)	M
D5b	Khin Phyone	manželka genmjr. Khin Aung Myinta	Ž
D6a	dr. Chan Nyein	vzdělávání (od 10.8.2005), dříve taj. ministra pro vědu a techniku, člen výkonného výboru USDA, dat. nar. 15.12.1944	M
D6b	Sandar Aung	manželka dr. Chan Nyeina	Ž
D7a	plk. Zaw Min	elektrická energie (1) (od 15.5.2006), dat. nar. 10.1.1949	M
D7b	Khin Mi Mi	manželka plk. Zaw Mina	Ž
D8a	brig. gen. Lun Thi	energetika (od 20.12.1997), dat. nar. 18.7.1940	M
D8b	Khin Mar Aye	manželka brig. gen. Lun Thia	Ž
D8c	Mya Sein Aye	dcera brig. gen. Lun Thia	Ž
D8d	Zin Maung Lun	syn brig. gen. Lun Thia	M
D8e	Zar Chi Ko	manželka Zin Maung Luna	Ž
D9a	genmjr. Hla Tun	finance a daně (od 1.2.2003), dat. nar. 11.7.1951	M
D9b	Khin Than Win	manželka genmjr. Hla Tuna	Ž
D10a	Nyan Win	zahraniční věci (od 18.9.2004), původně zástupce velitele výcviku ozbrojených sil, dat. nar. 22.1.1953	M
D10b	Myint Myint Soe	manželka Nyan Wina, dat. nar. 15.1.1953	Ž
D11a	brig. gen. Thein Aung	lesní hospodářství (od 25.8.2003)	M
D11b	Khin Htay Myint	manželka brig. gen. Thein Aunga	Ž
D12a	prof. dr. Kyaw Myint	zdravotnictví (od 1.2.2003), dat. nar. 1940	M
D12b	Nilar Thaw	manželka prof. dr. Kyaw Myinta	Ž
D13a	genmjr. Maung Oo	vnitřní věci (od 5.11.2004) a ministerstvo pro imigraci a obyvatelstvo od února 2009, dat. nar. 1952	M
D13b	Nyunt Nyunt Oo	manželka genmjr. Maung Ooa	Ž
D14a	genmjr. Maung Maung Swe	sociální péče, pomoc a přesídlení (od 15.5.2006)	M
D14b	Tin Tin Nwe	manželka genmjr. Maung Maung Swea	Ž
D14c	Ei Thet Thet Swe	dcera genmjr. Maung Maung Swea	Ž
D14d	Kaung Kyaw Swe	syn genmjr. Maung Maung Swea	M
D15a	Aung Thaung	průmysl 1 (od 15.11.1997)	M
D15b	Khin Khin Yi	manželka Aung Thaunga	Ž
D15c	mjr. Moe Aung	syn Aung Thaunga	M
D15d	dr. Aye Khaing Nyunt	manželka mjr. Moe Aunga	Ž
D15e	Nay Aung	syn Aung Thaunga, obchodník, generální ředitel, Aung Yee Phyoe Co. Ltd a ředitel IGE Co.Ltd	M
D15f	Khin Moe Nyunt	manželka Nay Aunga	Ž
D15g	major Pyi Aung, také znám jako Pye Aung	syn Aung Thaunga (manžel A2c) Ředitel IGE Co.Ltd	M
D15h	Khin Ngu Yi Phyo	dcera Aung Thaunga	Ž
D15i	dr. Thu Nanda Aung	dcera Aung Thaunga	Ž
D15j	Aye Myat Po Aung	dcera Aung Thaunga	Ž
D16a	viceadmirál Soe Thein	průmysl 2 (od června 2008). (dříve G38a)	M
D16b	Khin Aye Kyin, známa také jako Aye Aye	manželka viceadmirála Soe Theina	Ž
D16c	Yimon Aye	dcera viceadmirála Soe Theina, dat. nar. 12.7.1980, v současné době pobývá v USA	Ž
D16d	Aye Chan	syn viceadmirála Soe Theina, dat. nar. 23.9.1973	M
D16e	Thida Aye	dcera viceadmirála Soe Theina, dat. nar. 23.3.1979	Ž
D17a	brig. gen. Kyaw Hsan	informace (od 13.9.2002)	M
D17b	Kyi Kyi Win	manželka brig. gen. Kyaw Hsana vedoucí oddělení informací myanmarské federace pro záležitosti žen	Ž
D18a	brig. gen. Maung Maung Thein	živočišná výroba a rybolov	M
D18b	Myint Myint Aye	manželka brig. gen. Maung Maung Theina	Ž
D18c	Min Thein, také znám jako Ko Pauk	syn brig. gen. Maung Maung Theina	M
D19a	brig. gen. Ohn Myint	těžba (od 15.11.1997)	M
D19b	San San	manželka brig. gen. Ohn Myinta	Ž
D19c	Thet Naing Oo	syn brig. gen. Ohn Myinta	M
D19d	Min Thet Oo	syn brig. gen. Ohn Myinta	M
D20a	Soe Tha	národní plánování a hospodářský rozvoj (od 20.12.1997), dat. nar. 7.11.1944	M
D20b	Kyu Kyu Win	manželka Soe Tha, dat. nar. 3.11.1949	Ž
D20c	Kyaw Myat Soe, také znám jako Aung Myat Soe	syn Soe Tha, dat. nar. 14.2.1973/7.10.1974, v současné době pobývá v Austrálii	M
D20d	Wei Wei Lay	manželka Kyaw Myat Soea, dat. nar. 12.9.1978/18.8.1975, v současné době pobývá v Austrálii	Ž
D20e	Aung Soe Tha	syn Soe Tha, dat. nar. 5.10.1980	M
D20f	Myat Myitzu Soe	dcera Soe Tha, dat. nar. 14.2.1973	Ž
D20g	San Thida Soe	dcera Soe Tha, dat. nar. 12.9.1978	Ž
D20h	Phone Myat Soe	syn Soe Tha, dat. nar. 3.3.1983	M
D21a	plk. Thein Nyunt	pokrok hraničních oblastí, národnosti a otázky rozvoje (od 15.11.1997) a starosta Naypyidawu	M
D21b	Kyin Khaing, také známa jako Kyin Khine	manželka plk. Thein Nyunta	Ž
D22a	genmjr. Aung Min	železniční doprava (od 1.2.2003)	M
D22b	Wai Wai Thar, také znám jako Wai Wai Tha	manželka genmjr. Aung Mina	Ž
D22c	Aye Min Aung	dcera genmjr. Aung Mina	Ž
D22d	Htoo Char Aung	syn genmjr. Aung Mina	M
D23a	brig. gen. Thura Myint Maung	náboženské záležitosti (od 25.8.2003)	M
D23b	Aung Kyaw Soe	syn brig. gen. Thury Myint Maunga	M
D23c	Su Su Sandi	manželka Aung Kyaw Soea	Ž
D23d	Zin Myint Maung	dcera brig. gen. Thury Myint Maunga	Ž
D24a	Thaung	věda a technika (od listopadu 1998) dat. nar. 6.7.1937, Kyaukse	M
D24b	May Kyi Sein	manželka Thaunga	Ž
D24c	Aung Kyi	syn Thaunga, dat. nar. 1971	M
D25a	brig. gen. Thura Aye Myint	sport (od 29.10.1999)	M
D25b	Aye Aye	manželka brig. gen. Thury Aye Myinta	Ž
D25c	Nay Linn	syn brig. gen. Thury Aye Myinta	M
D26a	brig. gen. Thein Zaw	telekomunikace, pošty a telegrafy (od 10.5.2001)	M
D26b	Mu Mu Win	manželka brig. gen. Thein Zawa	Ž
D27a	genmjr. Thein Swe	doprava od 18.9.2004 (dříve kancelář předsedy vlády od 25.8.2003)	M
D27b	Mya Theingi	manželka genmjr. Thein Swea	Ž
D28a	genmjr. Soe Naing	hotely a cestovní ruch (od 15.5.2006)	M
D28b	Tin Tin Latt	manželka genmjr. Soe Nainga	Ž
D28c	Wut Yi Oo	dcera genmjr. Soe Nainga	Ž
D28d	kpt. Htun Zaw Win	manžel Wut Yi Oo	M
D28e	Yin Thu Aye	dcera genmjr. Soe Nainga	Ž
D28f	Yi Phone Zaw	syn genmjr. Soe Nainga	M
D29a	Aung Kyi	zaměstnanost/práce (8.10.2007 jmenován ministrem pro vztahy, odpovědný ze vztahy s Aung San Suu Kyi)	M
D29b	Thet Thet Swe	manželka Aung Kyie	Ž
D30a	Kyaw Thu	předseda výboru pro výběr a odbornou přípravu pro státní službu, dat. nar. 15.8.1949	M
D30b	Lei Lei Kyi	manželka Kyaw Thua	Ž

E. NÁMĚSTCI MINISTRŮ

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně ministerstva)	Pohlaví (M/Ž)
E1a	Ohn Myint	zemědělství a zavlažování (od 15.11.1997)	M
E1b	Thet War	manželka Ohn Myinta	Ž
E2a	brig. gen. Aung Tun	obchod (od 13.9.2003)	M
E3a	brig. gen. Myint Thein	stavebnictví (od 5.1.2000)	M
E3b	Mya Than	manželka brig. gen. Myint Theina	Ž
E4a	Tint Swe	stavebnictví, „dat.nar.“7.11.1936 (od 7.5.1998)	M
E5a	genmjr. Aye Myint	obrana (od 15.5.2006)	M
E6a	brig. gen. Aung Myo Min	školství (od 19.11.2003)	M
E6b	Thazin Nwe	manželka brig. gen. Aung Myo Mina	Ž
E6c	Si Thun Aung	syn brig. gen. Aung Myo Mina	M
E7a	Myo Myint	elektrická energie 1 (od 29.10.1999)	M
E7b	Tin Tin Myint	manželka Myo Myinta	Ž
E8a	brig. gen Than Htay	energetika (od 25.8.2003)	M
E8b	Soe Wut Yi	manželka brig. gen. Than Htaya	Ž
E9a	plk. Hla Thein Swe	dat. nar. 8.3.1957, finance a daně (od 25.8.2003)	M
E9b	Thida Win	manželka plk. Hla Thein Swea	Ž
E10a	brig. gen. Win Myint	elektrická energie (2)	M
E10b	Tin Ma Ma Than	manželka brig. gen. Win Myinta	Ž
E11a	Maung Myint	zahraniční věci, dat. nar. 21.5.1958, Mandalay (od 18.9.2004)	M
E11b	dr. Khin Mya Win	dat. nar. 21.1.1956, manželka Maung Myinta	Ž
E12a	prof. dr. Mya Oo	zdravotnictví (od 16.11.1997), dat. nar. 25.1.1940	M
E12b	Tin Tin Mya	manželka prof. dr. Mya Ooa	Ž
E12c	dr. Tun Tun Oo	syn prof. dr. Mya Ooa; dat. nar. 26.7.1965	M
E12d	dr. Mya Thuzar	dcera prof. dr. Mya Ooa; dat. nar. 23.9.1971	Ž
E12e	Mya Thidar	dcera prof. dr. Mya Ooa; dat. nar. 10.6.1973	Ž
E12f	Mya Nandar	dcera prof. dr. Mya Ooa; dat. nar. 29.5.1976	Ž
E13a	brig. gen. Phone Swe	vnitro (od 25.8.2003)	M
E13b	San San Wai	manželka brig. gen. Phonea Swea	Ž
E14a	brig. gen. Aye Myint Kyu	hotely a cestovní ruch (od 16.11.1997)	M
E14b	prof. Khin Swe Myint	manželka brig. gen. Aye Myinta Kyua	Ž
E15a	brig. gen. Win Sein	přistěhovalectví a obyvatelstvo (od listopadu 2006)	M
E15b	Wai Wai Linn	manželka brig. gen. Win Seina	Ž
E16a	brig. gen. Thein Tun	průmysl 1 (další zástupce ministra)	M
E17a	pplk. Khin Maung Kyaw	průmysl 2 (od 5.1.2000)	M
E17b	Mi Mi Wai	manželka pplk. Khin Maung Kyawa	Ž
E18a	genmjr. Kyaw Swa Khine	průmysl 2 (od 24.10.2007) (dříve G29a), (další zástupce ministra)	M
E18b	Khin Phyu Mar	manželka genmjr. Kyaw Swa Khinea	Ž
E19a	plk. Tin Ngwe	pokrok hraničních oblastí, národnosti a otázky rozvoje (od 25.8.2003)	M
E19b	Khin Mya Chit	manželka plk. Tin Ngwea	Ž
E20a	Thaung Lwin	železniční doprava (od 16.11.1997)	M
E20b	dr. Yi Yi Htwe	manželka Thury Thaung Lwina	Ž
E21a	brig. gen. Aung Ko	náboženské záležitosti, člen USDA, člen ústředního výkonného výboru (od 17.11.1997)	M
E21b	Myint Myint Yee, také známá jako Yi Yi Myint	manželka brig. gen. Thury Aung Koa	Ž
E22a	Kyaw Soe	věda a technika, dat. nar. 16.10.1944 (od 15.11.2004)	M
E23a	Col Thurein Zaw	národní plánování a hospodářský rozvoj (od 10.8.2005)	M
E23b	Tin Ohn Myint	manželka plk. Thurein Zawa	Ž
E24a	brig. gen. Kyaw Myin	sociální péče, pomoc a přesídlení (od 25.8.2003)	M
E24b	Khin Nwe Nwe	manželka brig. gen. Kyaw Myinta	Ž
E25a	Pe Than	železniční doprava (od 14.11.1998)	M
E25b	Cho Cho Tun	manželka Pe Thana	Ž
E26a	plk. Nyan Tun Aung	doprava (od 25.8.2003)	M
E26b	Wai Wai	manželka plk. Nyan Tun Aunga	Ž
E27a	dr. Paing Soe	zdravotnictví (další zástupce ministra) (od 15.5.2006)	M
E27b	Khin Mar Swe	manželka dr. Paing Soea	Ž
E28a	genmjr. Thein Tun	náměstek. ministra pošt atelekomunikací	M
E28b	Mya Mya Win	manželka Thein Tuna	Ž
E29a	genmjr. Kyaw Swa Khaing	náměstek ministra průmyslu 2	M
E29b	Khin Phyu Mar	manželka Kyaw Swa Khainga	Ž
E30a	genmjr. Thein Htay	náměstek ministra obrany	M
E30b	Myint Myint Khine	manželka genmjr. Thein Htaye	Ž
E31a	brig. gen. Tin Tun Aung	náměstek ministra práce (od 7.11.2007)	M

F. DALŠÍ PŘEDSTAVITELÉ V CESTOVNÍM RUCHU

#	Jméno	Identifikační údaje (vč. zastávaného místa)	Pohlaví (M/Ž)
F1a	Hla Htay	generální ředitel představenstva hotelů a cestovního ruchu (ředitel myanmarských hotelů a služeb cestovního ruchu do srpna 2004)	M
F2a	Tin Maung Shwe	zástupce generálního ředitele, představenstvo hotelů a cestovního ruchu	M
F3a	Soe Thein	ředitel, myanmarské hotely a služby cestovního ruchu od října 2004 (předtím generální ředitel)	M
F4a	Khin Maung Soe	ředitel	M
F5a	Tint Swe	ředitel	M
F6a	pplk. Yan Naing	ředitel, ministerstvo hotelů a cestovního ruchu	M
F7a	Kyi Kyi Aye	ředitelka pro podporu cestovního ruchu, ministerstvo hotelů a cestovního ruchu	Ž

G. VYSOCÍ VOJENŠTÍ DŮSTOJNÍCI

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně funkce)	Pohlaví (M/Ž)
G1a	genmjr. Hla Shwe	zástupce pobočníka generála	M
G2a	genmjr. Soe Maung	hlavní vojenský prokurátor	M
G2b	Nang Phyu Phyu Aye	manželka genmjr. Soe Maunga	Ž
G3a	genmjr. Thein Htaik, také znám jako Hteik	hlavní inspektor	M
G4a	genmjr. Saw Hla	náčelník vojenské policie	M
G4b	Cho Cho Maw	manželka genmjr. Sawa Hlaa	Ž
G5a	genmjr. Htin Aung Kyaw	zástupce generálintendanta	M
G5b	Khin Khin Maw	manželka genmjr. Htin Aung Kyawa	Ž
G6a	genpor. Lun Maung	hlavní auditor	M
G6b	May Mya Sein	manželka genpor. Luna Maunga	Ž
G7a	genmjr. Nay Win	vojenský asistent předsedy Státní rady pro mír a rozvoj	M
G8a	genmjr. Hsan Hsint	generál pro vojenská jmenování, dat. nar. 1951	M
G8b	Khin Ma Lay	manželka genmjr. Hsan Hsinta	Ž
G8c	Okkar San Sint	syn genmjr. Hsana Hsinta	M
G9a	genmjr. Hla Aung Thein	velitel tábora, Rangún	M
G9b	Amy Khaing	manželka Hla Aunga Theina	Ž
G10a	genpor. Ye Myint	velitel vojenské bezpečnostní služby	M
G10b	Myat Ngwe	manželka genpor. Yea Myinta	Ž
G11a	brig. gen. Mya Win	velitel, fakulta národní obrany	M
G12a	brig. gen. Maung Maung Aye	velitel, akademie generálního štábu (od června 2008)	M
G12b	San San Yee	manželka brig. gen. Maunga Maunga Aye	Ž
G13a	brig. gen. Tun Tun Oo	náměstek pro vztahy s veřejností a psychologickou válku	M
G14a	genmjr. Thein Tun	náměstek pro signalizaci; člen národního konventu zasedajícího řídícího výboru	M
G15a	genmjr. Than Htay	náměstek pro zásobování a dopravu	M
G15b	Nwe Nwe Win	manželka genmjr. Than Htaya	Ž
G16a	genmjr. Khin Maung Tint	náměstek pro bezpečnost tiskáren	M
G17a	genmjr. Sein Lin	náměstek, MOD (přesné zaměstnání neznámé, dříve náměstek pro arzenál)	M
G18a	genmjr. Kyi Win	náměstek pro dělostřelectvo a obrněnou techniku, člen rady UMEHL	M
G18b	Khin Mya Mon	manželka genmjr. Kyia Wina	Ž
G19a	genmjr. Tin Tun	náměstek pro vojenské inženýry	M
G19b	Khin Myint Wai	manželka genmjr. Tina Tuna	Ž
G20a	genmjr. Aung Thein	náměstek pro přesídlování	M
G20b	Htwe Yi, známa také jako Htwe Htwe Yi	manželka genmjr. Aunga Theina	Ž
G21a	brig. gen. Than Maung	zástupce velitele vysoké školy národní obrany	M
G22a	brig. gen. Win Myint	rektor, technologická akademie obranných služeb	M
G23a	brig. gen. Tun Nay Lin	rektor/velitel, lékařská akademie obranných služeb	M
G24a	brig. gen. Than Sein	velitel, nemocnice obranných služeb, Mingaladon; dat. nar. 1.2.1946, místo nar. Bago	M
G24b	Rosy Mya Than	manželka brig. gen. Thana Seina	Ž
G25a	brig. gen Win Than	ředitel pro zadávání zakázek a generální ředitel společnosti Union of Myanmar Economic Holdings (dříve genmjr. Win Hlaing, K1a)	M
G26a	brig. gen. Than Maung	náměstek pro lidové milice a pohraniční síly	M
G27a	genmjr. Khin Maung Win	ředitel obranného průmyslu	M
G28a	brig. gen. Win Aung	člen výboru pro výběr a odbornou přípravu pro státní službu	M
G29a	brig. gen. Soe Oo	člen výboru pro výběr a odbornou přípravu pro státní službu	M
G30a	brig. gen. Nyi Tun, také znám jako Nyi Htun	člen výboru pro výběr a odbornou přípravu pro státní službu	M
G31a	brig. gen. Kyaw Aung	člen výboru pro výběr a odbornou přípravu pro státní službu	M
G32a	genpor. Myint Hlaing	náčelník štábu (vzdušná obrana)	M
G32b	Khin Thant Sin	manželka genpor. Myinta Hlainga	Ž
G32c	Hnin Nandar Hlaing	dcera genpor. Myinta Hlainga	Ž
G32d	Thant Sin Hlaing	syn genpor. Myinta Hlainga	M
G33a	genmjr. Mya Win	velitel dělostřelectva, ministerstvo obrany	M
G34a	genmjr. Tin Soe	náměstek pro obrněnou techniku, ministerstvo obrany	M
G35a	genmjr. Than Aung	ředitel, ministerstvo obrany, ředitelstvo pro zdravotnické pracovníky	M
G36a	genmjr. Ngwe Thein	ministerstvo obrany	M
G37a	plk. Thant Shin	generální ředitel kanceláře předsedy vlády	M
G38a	genpor. Thura Myint Aung	pobočník generála (dříve B8a, povýšen z jihozápadního oblastního velitelství)	M
G39a	genmjr. Maung Shein	inspekce obranných služeb a hlavní auditor	M
G40a	genmjr. Tha Aye	ministerstvo obrany	M
G41a	plk. Myat Thu	velitel vojenské oblasti Rangún 1 (severní Rangún)	M
G42a	plukovník Nay Myo	velitel vojenské oblasti Rangún 2 (východní Rangún)	M
G43a	plk. Tin Hsan	velitel vojenské oblasti Rangún 3 (západní Rangún)	M
G44a	plk. Khin Maung Htun	velitel vojenské oblasti Rangún 4 (jižní Rangún)	M
G45a	plk. Tint Wai	velitel velitelství pro kontrolu operací č. 4 (Mawbi)	M
G46a	San Nyunt	velitel jednotky vojenské podpory č. 2 vojenské bezpečnostní služby	M
G47a	pplk. Zaw Win	velitel základny praporu Lon Htein 3 Shwemyayar	M
G48a	mjr. Mya Thaung	velitel základny praporu Lon Htein 5 Mawbi	M
G49a	mjr. Aung San Win	velitel základny praporu Lon Htein 7 okres Thanlin	M

Námořnictvo

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně funkce)	Pohlaví (M/Ž)
G50a	kontraadmirál Nyan Tun	vrchní velitel (námořnictvo) od června 20008, člen rady UMEHL. (Dříve G39a)	M
G50b	Khin Aye Myint	manželka Nyan Tuna	Ž
G51a	komodor Win Shein	velitel hlavního štábu námořního výcviku	M
G52a	komodor brig. gen. Thura Thet Swe	velitel velitelství námořní oblasti Taninthayi	M
G53a	komodor Myint Lwin	velitel velitelství námořní oblasti Irrawaddy	M

Letectvo

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně funkce)	Pohlaví (M/Ž)
G54a	genpor. Myat Hein	vrchní velitel (letectvo)	M
G54b	Htwe Htwe Nyunt	manželka genpor. Myata Heina	Ž
G55a	genmjr. Khin Aung Myint	náčelník štábu (letectvo)	M
G56a	brig. gen. Ye Chit Pe	štáb vrchního velitelství letectva, Mingaladon	M
G57a	brig. gen. Khin Maung Tin	velitel výcvikové letecké školy Shande, Meiktila	M
G58a	brig. gen. Zin Yaw	velitel letecké základny Pathein, náčelník štábu (letectvo), člen výboru UMEHL	M
G58b	Khin Thiri	manželka brig. gen. Zina Yawa	Ž
G58c	Zin Mon Aye	dcera brig. gen. Zina Yawa, dat. nar. 26.3.1985	Ž
G58d	Htet Aung	syn brig. gen. Zin Yawa, dat. nar. 9.7.1988	M

Divize lehké pěchoty (LID)

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně funkce)	Pohlaví (M/Ž)
G59a	brig. gen. Than Htut	11 LID	M
G60a	brig. gen. Tun Nay Lin	22 LID	M
G61a	brig. gen. Kyaw Htoo Lwin	33 LID, Sagaing	M
G62a	brig. gen. Taut Tun	44 LID	M
G63a	brig. gen. Aye Khin	55 LID, Lalaw	M
G64a	brig. gen. San Myint	66 LID, Pyi	M
G65a	brig. gen. Tun Than	77 LID, Bago	M
G66a	brig. gen. Aung Kyaw Hla	88 LID, Magwe	M
G67a	brig. gen. Tin Oo Lwin	99 LID, Meiktila	M
G68a	brig. gen. Sein Win	101 LID, Pakokku	M
G69a	plk. Than Han	LID 66	M
G70a	pplk. Htwe Hla	LID 66	M
G71a	pplk. Han Nyunt	LID 66	M
G72a	plk. Ohn Myint	LID 77	M
G73a	pplk. Aung Kyaw Zaw	LID 77	M
G74a	mjr. Hla Phyo	LID 77	M
G75a	plk. Myat Thu	taktický velitel 11. LID	M
G76a	plk. Htein Lin	taktický velitel 11. LID	M
G77a	pplk. Tun Hla Aung	taktický velitel 11. LID	M
G78a	plk. Aung Tun	brigáda 66	M
G79a	kpt. Thein Han	brigáda 66	M
G79b	Hnin Wutyi Aung	manželka kpt. Thein Han	Ž
G80a	pplk. Mya Win	taktický velitel 77. LID	M
G81a	plk. Win Te	taktický velitel 77. LID	M
G82a	plk. Soe Htway	taktický velitel 77. LID	M
G83a	pplk. Tun Aye	velitel 702. praporu lehké pěchoty	M
G84a	Nyan Myint Kyaw	velitel 271. praporu pěchoty (Mongyang, stát Shan (východ))	M

Další brigádní generálové

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně funkce)	Pohlaví (M/Ž)
G85a	brig. gen. Htein Win	stanice Taikkyi	M
G86a	brig. gen. Khin Maung Htay	velitel stanice Meiktila	M
G87a	brig. gen. Kyaw Oo Lwin	velitel stanice Kalay	M
G88a	brig. gen. Khin Zaw Win	stanice Khamaukgyi	M
G89a	brig. gen. Kyaw Aung	jižní vojenská oblast, velitel stanice Toungoo	M
G90a	brig. gen. Myint Hein	velitelství vojenských operací – 3, stanice Mogaung	M
G91a	brig. gen. Tin Ngwe	ministerstvo obrany	M
G92a	brig. gen. Myo Lwin	velitelství vojenských operací – 7, stanice Pekon	M
G93a	brig. gen. Myint Soe	velitelství vojenských operací – 5, stanice Taungup	M
G94a	brig. gen. Myint Aye	velitelství vojenských operací – 9, stanice Kyauktaw	M
G95a	brig. gen. Nyunt Hlaing	velitelství vojenských operací – 17, stanice Mong Pan	M
G96a	brig. gen. Ohn Myint	stát Mon, člen USDA CEC	M
G97a	brig. gen. Soe Nwe	velitelství vojenských operací – 21, stanice Bhamo	M
G98a	brig. gen. Than Tun	velitel stanice Kyaukpadaung	M
G99a	brig. gen. Than Tun Aung	velitelství oblastních operací – Sittwe	M
G100a	brig. gen. Thet Naing	velitel stanice Aungban	M
G101a	brig. gen. Thein Hteik	velitelství vojenských operací – 13, stanice Bokpyin	M
G102a	brig. gen. Thura Myint Thein	velitelství taktických operací Namhsan nyní generální ředitel společnosti Myanmar Economic Corporation (MEC)	M
G103a	brig. gen. Win Aung	velitel stanice Mong Hsat	M
G104a	brig. gen. Myo Tint	důstojník speciálního pověření, ministerstvo dopravy	M
G105a	brig. gen. Thura Sein Thaung	důstojník speciálního pověření, ministerstvo sociální péče	M
G106a	brig. gen. Phone Zaw Han	starosta města Mandalay od února 2005 a předseda výboru pro rozvoj města Mandalay, dříve velitel okresu Kyaukme	M
G106b	Moe Thidar	manželka brig. gen. Phone Zaw Hana	Ž
G107a	brig. gen. Win Myint	velitel stanice Pyinmana	M
G108a	brig. gen. Kyaw Swe	velitel stanice Pyin Oo Lwin	M
G109a	brig. gen. Soe Win	velitel stanice Bahtoo	M
G110a	brig. gen. Thein Htay	zástupce velitele pro výrobu vojenských zbraní, ministerstvo obrany	M
G111a	brig. gen. Myint Soe	velitel stanice Rangún	M
G112a	brig. gen. Myo Myint Thein	velitel, nemocnice obranných služeb Pyin Oo Lwin	M
G113a	brig. gen. Seint Myint	místopředseda Rady pro mír a rozvoj oblasti Bago (Pegu)	M
G114a	brig. gen. Hong Ngai (Ngaing)	předseda Rady pro mír a rozvoj státu Chin	M
G115a	brig. gen. Win Myint	předseda Rady pro mír a rozvoj státu Kayah	M

H. VOJENŠTÍ VELITELÉ VE VEDENÍ VĚZNIC A POLICIE

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně funkce)	Pohlaví (M/Ž)
H1a	brig. gen. Khin Yi	generální ředitel myanmarských policejních sil, dat. nar. 29.12.1952	M
H1b	Khin May Soe	manželka brig. gen. Khin Yia	Ž
H2a	Zaw Win	generální ředitel odboru vězeňství (ministerstvo vnitra) od srpna 2004, dříve zástupce generálního ředitele myanmarských policejních sil a bývalý brig. gen. Bývalý voják.	M
H2b	Nwe Ni San	manželka Zaw Wina	Ž
H3a	Aung Saw Win	generální ředitel, Úřad zvláštního vyšetřování	M
H4a	policejní brig. gen. Khin Maung Si	náčelník štábu policie	M
H5a	pplk. Tin Thaw	velitel vládního technického ústavu	M
H6a	Maung Maung Oo	vedoucí vyšetřovací skupiny pro vojenské bezpečnostní otázky ve věznici Insein	M
H7a	Myo Aung	ředitel věznic Rangún	M
H8a	policejní brig. gen. Zaw Win	náměstek policejního ředitele	M
H9a	Policejní pplk. Zaw Min Aung	zvláštní oddělení	M

I. ODBOROVÉ SDRUŽENÍ SOLIDARITY A ROZVOJE (USDA)

(jinde nejmenovaní vysocí úředníci USDA)

#	Jméno	Identifikační údaje (včetně funkce)	Pohlaví (M/Ž)
I1a	brig. gen. Aung Thein Lin, znám také jako Aung Thein Lynn	starosta města a předseda Výboru pro rozvoj města Yangon (tajemník) a člen ústředního výkonného výboru USDA, dat. nar. 1952	M
I1b	Khin San Nwe	manželka brig. gen. Aunga Theina Lina	Ž
I1c	Thidar Myo	dcera brig. gen. Aunga Theina Lina	Ž
I2a	plk. Maung Par, také znám jako Maung Pa	zástupce starosty ve výboru pro rozvoj města Yangon I (člen ústřední správy I)	M
I2b	Khin Nyunt Myaing	manželka plk. Maung Para	Ž
I2c	Naing Win Par	syn plk. Maung Para	M
I3a	Nyan Tun Aung	člen ústředního výkonného výboru	M
I4a	Aye Myint	člen výkonného výboru města Rangúnu	M
I5a	Tin Hlaing	člen výkonného výboru města Rangúnu	M
I6a	Soe Nyunt	personální důstojník, Yangon východ	M
I7a	Chit Ko Ko	předseda Rady pro mír a rozvoj ve městě Mingala Taungnyunt	M
I8a	Soe Hlaing Oo	tajemník Rady pro mír a rozvoj ve městě Mingala Taungnyunt	M
I9a	kpt. Kan Win	policejní velitel města Mingala Taungnyunt	M
I10a	That Zin Thein	vedoucí výboru pro rozvojové záležitosti města Mingala Taungnyunt	M
I11a	Khin Maung Myint	vedoucí úřadu pro imigraci a obyvatelstvo v Mingala Taungnyunt	M
I12a	Zaw Lin	tajemník USDA okresu Mingala Taungnyunt	M
I13a	Win Hlaing	společný tajemník USDA okresu Mingala Taungnyunt	M
I14a	San San Kyaw	štábní důstojník oddělení pro informace a vztahy s veřejností ministerstva informací ve městě Mingala Taungnyunt	Ž
I15a	genpor. Myint Hlaing	člen ministerstva obrany a USDA	M

J. OSOBY MAJÍCÍ PROSPĚCH Z HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY VLÁDY A DALŠÍ OSOBY A SPOJENÉ S REŽIMEM

#	Jméno	Identifikační údaje (vč. podniku)	Pohlaví (M/Ž)
J1a	Tay Za	výkonný ředitel Htoo Trading Co, Htoo Construction Co., dat. nar. 18.7.1964; průkaz totožnosti MYGN 006415. Vlastník fotbalového klubu Yangon United Football Club. Otec: Myint Swe (6.11.1924) Matka: Ohn (12.8.1934)	M
J1b	Thidar Zaw	manželka Tay Zaa; dat. nar. 24.2.1964, průkaz totožnosti KMYT 006865. Rodiče: Zaw Nyunt a Htoo (zemřeli)	Ž
J1c	Pye Phyo Tay Za	syn Tay Zaa, dat. nar. 29.1.1987	M
J1d	Ohn	matka Tay Zaa, dat. nar. 12.8.1934	Ž
J2a	Thiha	bratr Tay Zaa (J1a), dat. nar. 24.6.1960. editel Htoo Trading. prodejce London cigarettes (Myawadi Trading)	M
J2b	Shwe Shwe Lin	manželka Thihaa	Ž
J3a	Aung Ko Win, také znám jako Saya Kyaung	Kanbawza Bank a Myanmar Billion Group, Nilayoma Co. Ltd, East Yoma Co. Ltd a zástupce společnosti London Cigarettes ve státech Shan a Kayah a vlastník fotbalového klubu Kanbawza Football Club.	M
J3b	Nan Than Htwe, také známa jako Than Than Htay	manželka Aung Ko Wina	Ž
J3c	Nang Lang Kham, také známa jako Nan Lan Khan	dcera Aung Ko Wina, dat. nar. 1.6.1988	Ž
J4a	Tun Myint Naing také znám jako Steven Law, Htun Myint Naing, Htoon Myint Naing	Asia World Co., dat. nar. 15.5.1958 nebo 27.8.1960, vlastník fotbalového klubu Magway Football Club	M
J4b	Ng Seng Hong, také známa jako Seng Hong, Cecilia Ng nebo Ng Sor Hon	manželka Tun Naing Shwea, působí ve vedení společnosti Golden Aaron Pte Ltd (Singapore)	Ž
J4c	Lo Hsing-han	otec Tun Myint Nainga, také znám jako Steven Law of Asia World Co., dat. nar. 1938 nebo 1935	M
J5a	Khin Shwe	Zaykabar Co, dat. nar. 21.1.1952. Viz též A3f	M
J5b	San San Kywe	manželka Khin Shwea	Ž
J5c	Zay Thiha	syn Khin Shwea, dat. nar. 1.1.1977, výkonný ředitel Zaykabar Co. Ltd	M
J5d	Nandar Hlaing	manželka Zay Thihaa	Ž
J6a	Htay Myint	Yuzana Co., dat. nar. 6.2.1955, také Yuzana Supermarket, Yuzana Hotel, Yuzana Oil Palm Project a vlastník fotbalového klubu Southern Myanmar United Football Club	M
J6b	Aye Aye Maw	manželka Htay Myinta, dat. nar. 17.11.1957	Ž
J6c	Win Myint	bratr Htay Myinta, dat. nar. 29.5.1952, ředitel společnosti Yuzana Co.	M
J6d	Lay Myint	bratr Htay Myinta, dat. nar. 6.2.1955, ředitel společnosti Yuzana Co.	M
J6e	Kyin Toe	bratr Htay Myinta, dat. nar. 29.4.1957, ředitel společnosti Yuzana Co.	M
J6f	Zar Chi Htay	dcera Htay Myinta, ředitelka Yuzana Co., dat. nar. 17.2.1981	Ž
J6g	Khin Htay Lin	ředitel Yuzana Co., dat. nar. 14.4.1969	M
J7a	Kyaw Win	Shwe Thanlwin Trading Co. (výhradní prodejce pneumatik Thaton Tires řízený ministerstvem průmyslu 2)	M
J7b	Nan Mauk Loung Sai, také známa jako Nang Mauk Lao Hsai	manželka Kyaw Wina	Ž
J8a	genmjr. (ve výslužbě) Nyunt Tin	bývalý ministr zemědělství a zavlažování, ve výslužbě od září 2004	M
J8b	Khin Myo Oo	manželka genmjr. (ve výslužbě) Nyunt Tina	Ž
J8c	Kyaw Myo Nyunt	syn genmjr. (ve výslužbě) Nyunta Tina	M
J8d	Thu Thu Ei Han	dcera genmjr. (ve výslužbě) Nyunta Tina	Ž
J9a	Than Than Nwe	manželka gen. Soe Wina, bývalého předsedy vlády (zemřel)	Ž
J9b	Nay Soe	syn gen. Soe Wina, bývalého předsedy vlády (zemřel)	M
J9c	Theint Theint Soe	dcera gen. Soe Wina, bývalého předsedy vlády (zemřel)	Ž
J9d	Sabai Myaing	manželka Nay Soeho	Ž
J9e	Htin Htut	manžel Theint Theint Soe	M
J10a	Maung Maung Myint	generální ředitel Myangon Myint Co Ltd	M
J11a	Maung Ko	ředitel Htarwara Mining Company	M
J12a	Zaw Zaw, také znám jako Phoe Zaw	generální ředitel Max Myanmar, dat. nar. 22.10.1966	M
J12b	Htay Htay Khine (Khaing)	manželka Zaw Zawa	Ž
J13a	Chit Khaing, také znám jako Chit Khine	Managing ředitel skupiny společností Eden grou a vlastník fotbalového klubu Delta United Football Club	M
J14a	Maung Weik	Maung Weik & Co Ltd	M
J15a	Aung Htwe	generální ředitel Golden Flower Construction Company	M
J16a	Kyaw Thein	ředitel a partner v Htoo Trading, dat. nar. 25.10.1947	M
J17a	Kyaw Myint	majitel Golden Flower Co. Ltd., 214 Wardan Street, Lamadaw, Yangon	M
J18a	Nay Win Tun	Ruby Dragon Jade and Gems Co. Ltd	M
J19a	Win Myint	předseda Federace obchodních a průmyslových komor Svazu Myanmar (UMFCCI) a majitel Shwe Nagar Min Co a vlastník fotbalového klubu of Zeya Shwe Myay Football Club	M
J20a	Eike (Eik) Htun, také znám jako Ayke Htun, také znám jako Aik Tun, také znám jako Patric Linn	dat. nar. 21.10.1948, místo nar. Mongkai, výkonný ředitel společností of Olympic Construction Co. a Shwe Taung Development Co. Ltd (584, 5F High Tech Tower Corner 7th Street and Strand Road, Lanmadaw Township, Yangon) a Asia Wealth Bank	M
J20b	Sandar Tun	dcera Eike Htuna, dat. nar. 23.8.1974 Yangon	Ž
J20c	Aung Zaw Naing	syn Eike Htuna	M
J20d	Mi Mi Khaing	syn Eike Htuna	M
J21a	„Dagon“ Win Aung	Dagon International Co. Ltd, dat. nar. 30.9.1953, místo nar. Pyay, průkaz totožnosti: PRE 127435	M
J21b	Moe Mya Mya	manželka „Dagon“ Win Aunga, dat. nar. 28.8.1958, průkaz totožnosti: B/RGN 021998	Ž
J21c	Ei Hnin Pwint, také známa jako Christabelle Aung	dcera „Dagon“ Win Aunga, dat. nar. 22.2.1981, ředitelka Palm Beach Resort Ngwe Saung	Ž
J21d	Thurane Aung, také znám jako Christopher Aung, Thurein Aung	Syn „Dagon“ Win Aunga, dat. nar. 23.7.1982	M
J21e	Ei Hnin Khine, také známa jako Christina Aung dcera „Dagon“ Win Aunga, dat. nar.	dcera „Dagon“ Win Aunga, dat. nar. 18.12.1983, vsoučasné době pobývá ve Spojeném království	Ž
J22a	Aung Myat, také znám jako Aung Myint	Mother Trading	M
J23a	Win Lwin	Kyaw Tha Company	M
J24a	Dr. Sai Sam Tun	Loi Hein Co. spolupracující s ministerstvem průmyslu 1, vlastník fotbalového klubu Yadanabon Football Club	M
J25a	San San Yee (Yi)	Super One Group of Companies	Ž
J26a	Aung Zaw Ye Myint	majitel Yetagun Construction Co	M

Členové nejvyššího soudu

#	Jméno	Identifikační údaje (vč. podniku)	Pohlaví (M/Ž)
J27a	Aung Toe	předseda nejvyššího soudu	M
J28a	Aye Maung	nejvyšší státní zástupce	M
J29a	Thaung Nyunt	právní poradce	M
J30a	dr. Tun Shin	dat. nar. 2.10.1948, náměstek nejvyššího státního zástupce	M
J31a	Tun Tun Oo, také znám jako Htun Htun Oo	náměstek nejvyššího státního zástupce	M
J32a	Tun Tun Oo	místopředseda nejvyššího soudu	M
J33a	Thein Soe	místopředseda nejvyššího soudu	M
J34a	Tin Aung Aye	soudce nejvyššího soudu	M
J35a	Tin Aye	soudce nejvyššího soudu	M
J36a	Myint Thein	soudce nejvyššího soudu	M
J37a	Chit Lwin	soudce nejvyššího soudu	M
J38a	soudce Thaung Lwin	okresní soud v Kyauktada	M
J39a	Thaung Nyunt	soudce, okresní soud Sever také tajemník Národního konventu svolávajícího pracovní výbor	M
J40a	Nyi Nyi Soe	soudce, okresní soud Západ Adresa No. (39) Ni-Gyaw-Da Street, (corner of Sake-Ta- Thu-Kha Street), Kyar-Kwet-Thit Ward, Tamway Township, Rangoon, Burma	M
J41a	Myint Kyine	Státní zástupce, okresní soud Sever	M

K. PODNIKY VE VOJENSKÉM VLASTNICTVÍ

Fyzické osoby

#	Jméno	Identifikační údaje (vč. podniku)	Pohlaví (M/Ž)
K1a	genmjr. (ve výslužbě) Win Hlaing	dříve výkonný ředitel, Union of Myanmar Economic Holdings, Myawaddy Bank	M
K1b	Ma Ngeh	dcera genmjr. (ve výslužbě) Win Hlainga	Ž
K1c	Zaw Win Naing	výkonný ředitel Kambawza (Kanbawza) Bank. manžel Ma Ngeh (K1b) a synovec Aung Ko Wina (J3a)	M
K1d	Win Htway Hlaing	syn genmjr. (ve výslužbě) Win Hlainga, zástupce KESCO Company	M
K2a	plk. Myo Myint	výkonný ředitel, Union of Myanmar Economic Holdings LTD (UMEHL)	M
K2b	Khin Htay Htay	manželka Col Myo Myinta	Ž
K3a	plk. Ye Htut	Myanmar Economic Corporation	M
K4a	plk. Myint Aung	výkonný ředitel Myawaddy Trading Co, dat. nar. 11.8.1949	M
K4b	Nu Nu Yee	manželka Myint Aunga, laboratorní technik, dat. nar. 11.11.1954	Ž
K4c	Thiha Aung	syn Myint Aunga, zaměstnanec Schlumbergera, dat. nar. 11.6.1982	M
K4d	Nay Linn Aung	syn Myint Aunga, námořník, dat. nar. 11.4.1981	M
K5a	plk. Myo Myint	výkonný ředitel Bandoola Transportation Co.	M
K6a	plk. (ve výslužbě) Thant Zin	výkonný ředitel Myanmar Land and Development	M
K7a	pplk. (ve výslužbě) Maung Maung Aye	výkonný ředitel – Union of Myanmar Economic Holdings Ltd (UMEHL)	M
K8a	plk. Aung San	výkonný ředitel Hsinmin Cement Plant Construction Project	M
K9a	genmjr. Maung Nyo	správní rada, Union of Myanmar Economic Holdings Ltd.	M
K10a	genmjr. Kyaw Win	správní rada, Union of Myanmar Economic Holdings Ltd.	M
K11a	brig. gen. Khin Aung Myint	správní rada, Union of Myanmar Economic Holdings Ltd.	M
K12a	plk Nyun Tun (námořnictvo)	správní rada, Union of Myanmar economic Holdings Ltd.	M
K13a	plk. Thein Htay (ve výslužbě)	správní rada, Union of Myanmar Economic Holdings Ltd.	M
K14a	pplk. Chit Swe (ve výslužbě)	správní rada, Union of Myanmar Economic Holdings Ltd.	M
K15a	Myo Nyunt	správní rada, Union of Myanmar Economic Holdings Ltd.	M
K16a	Myint Kyine	správní rada, Union of Myanmar Economic Holdings Ltd.	M
K17a	pplk. Nay Wynn	útvar generálního ředitele, Myawaddy trading	M

Vládní finanční instituce

#	Jméno	Identifikační údaje (vč. podniku)	Pohlaví (M/Ž)
K18a	Than Nyein	guvernér banky Central Bank of Myanmar (pod ministerstvem financí)	M
K19a	Maung Maung Win	viceguvernér banky Central Bank of Myanmar (pod ministerstvem financí)	M
K20a	Mya Than	úřadující výkonný ředitel Myanmarské investiční a komerční banky (MICB)	M
K21a	Soe Min	generální ředitel MICB	M

Podniky

Jméno

Adresa

Ředitel/majitel/ dodatečné informace

Datum zařazení na seznam

I. UNION OF MYANMAR ECONOMIC HOLDINGS LTD. (UMEHL) také znám jako UNION OF MYANMA ECONOMIC HOLDINGS LTD.

K22a

Union Of Myanmar Economic Holdings Ltd., také znám jako Union Of Myanma Economic Holdings Ltd. (UMEHL)

189/191 Mahabandoola Road Corner of 50th Street Yangon

Předseda: genpor. Tin Aye, výkonný ředitel: genmjr. Win Than

13.8.2009

VÝROBA

K22b

Myanmar Ruby Enterprise také znám jako Myanma Ruby Enterprise

24/26, 2ND fl, Sule Pagoda Road, Yangon (Midway Bank Building)

13.8.2009

K22c

Myanmar Imperial Jade Co. Ltd, také znám jako Myanma Imperial Jade Co.

Ltd. 24/26, 2ND fl, Sule Pagoda Road, Yangon (Midway Bank Building)

13.8.2009

K22d

Myanmar Rubber Wood Co. Ltd., také znám jako Myanma Rubber Wood Co. Ltd.

13.8.2009

K22e

Myanmar Pineapple Juice Production, také znám jako Myanma Pineapple Juice Production

13.8.2009

K22f

Myawaddy Clean Drinking Water Service

4/A, No 3 Main Road, Mingalardon Tsp Yangon

13.8.2009

K22g

Sin Min (King Elephants) Cement Factory (Kyaukse)

189/191 Mahabandoola Road Corner of 50th Street, Yangon

Col Maung Maung Aye, generální ředitel

13.8.2009

K22h

Tailoring Shop Service

13.8.2009

K22i

Ngwe Pin Le (Silver Sea) Livestock Breeding And Fishery Co.

1093, Shwe Taung Gyar Street, Industrial Zone Ii, Ward 63, South Dagon Tsp, Yangon

13.8.2009

K22j

Granite Tile Factory (Kyaikto)

189/191 Mahabandoola Road, Corner of 50th Street Yangon

13.8.2009

K22k

Soap Factory (Paung)

189/191 Mahabandoola Road, Corner of 50th Street Yangon

plk. Myint Aung, výkonný ředitel

13.8.2009

OBCHOD

K22l

Myawaddy Trading Ltd

189/191 Mahabandoola Road, Corner of 50th Street Yangon

plk. Myint Aung, výkonný ředitel

13.8.2009

SLUŽBY

K22m

Bandoola Transportation Co. Ltd.

399, Thiri Mingalar Road, Insein Tsp. Yangon a/nebo Parami Road, South Okkalapa, Yangon

plk. Myo Myint, generální ředitel

13.8.2009

K22n

Myawaddy Travel Services

24-26 Sule Pagoda Road, Yangon

13.8.2009

K22o

Nawaday Hotel And Travel Services

335/357, Bogyoke Aung San Road, Pabedan Tsp. Yangon

plk. (ve výslužbě) Maung Thaung, výkonný ředitel

13.08.2009

K22p

Myawaddy Travel Services

189/191 Mahabandoola Road, Corner of 50th Street, Yangon

13.8.2009

K22q

Myanmar Ar (Power) Construction Services, také znám jako Myanma Ar (Power) Construction Services

189/191 Mahabandoola Road, Corner of 50th Street, Yangon

13.8.2009

SPOLEČNÉ PODNIKY

VÝROBA

Jméno

Adresa

Ředitel/majitel/ dodatečné informace

Datum zařazení na seznam

K22r

Myanmar Segal International Ltd., také znám jako Myanma Segal International Ltd.

Pyay Road, Pyinmabin Industrial Zone, Mingalardon Tsp Yangon

Be Aung, manažer

13.8.2009

K22s

Myanmar Daewoo International, také znám jako Myanma Daewoo International

Pyay Road, Pyinmabin Industrial Zone, Mingalardon Tsp Yangon

13.8.2009

K22t

Rothman Of Pall Mall

Myanmar Private Ltd., také znám jako

Rothman Of Pall Mall

Myanma Private Ltd.

No. 38, Virginia Park, No. 3,

Trunk Road, Pyinmabin

Industrial Zone, Yangon

generální ředitel Lai Wei Chin

13.8.2009

K22u

Myanmar Brewery Ltd., také znám jako

Myanma Brewery Ltd.

No 45, No 3, Trunk Road

Pyinmabin Industrial Zone,

Mingalardon Tsp, Yangon

pplk. (ve výslužbě) Ne Win,

předseda, také znám jako Nay Win

13.8.2009

K22v

Myanmar Posco Steel Co. Ltd.,

také znám jako Myanma Posco Steel Co.

Ltd.

Plot 22, No. 3, Trunk Road,

Pyinmabin Industrial Zone,

Mingalardon Tsp Yangon

13.8.2009

K22w

Myanmar Nouveau Steel Co.

Ltd., také znám jako Myanma Nouveau

Steel Co. Ltd.

No. 3, Trunk Road,

Pyinmabin Industrial Zone,

Mingalardon Tsp Yangon

13.8.2009

K22x

Berger Paint Manufactoring

Steel Co. Ltd.

Plot No. 34/A, Pyinmabin

Industrial Zone, Yangon

Tsp Yangon

13.8.2009

K22y

The First Automotive Co. Ltd.

Plot No. 47, Pyinmabin

Industrial Zone, Yangon

Tsp, Yangon

U Aye Cho a/nebo Lt-Col Tun Myint, výkonný ředitel

13.8.2009

SLUŽBY

K22z

National Development Corp.

3/A, Thamthumar Street, 7 Mile, Mayangone Tsp, Yangon

Dr Khin Shwe, předseda

13.8.2009

K22aa

Hantha Waddy Golf Resort

a Myodaw (City) Club Ltd.

No 1, Konemyinttha Street, 7

Mile, Mayangone Tsp, Yangon

and Thiri Mingalar Road,

Insein Tsp, Yangon

13.8.2009

II. MYANMAR ECONOMIC CORPORATION (MEC) také znám jako MYANMA ECONOMIC CORPORATION (MEC)

K23a

Myanmar Economic

Corporation (MEC), také znám jako

Myanma Economic

Corporation (MEC)

Shwedagon Pagoda Road

Dagon Tsp, Yangon

Předseda: genpor. Tin Aung

Myint Oo,

plk. Ye Htut nebo brig. gen.

Kyaw Win

výkonný ředitel: brig. gen. (ve výslužbě) Thura Myint Thein

13.8.2009

K23b

Myaing Galay (Rhino Brand

Cement Factory)

Factories Dept. Mec Head

Office, Shwedagon Pagoda

Road, Dagon Tsp, Yangon

plk. Khin Maung Soe

13.8.2009

K23c

Dagon Brewery

555/B, No 4, Highway Road,

Hlaw Gar Ward, Shwe Pyi

Thar Tsp, Yangon

13.8.2009

K23d

Mec Steel Mills (Hmaw Bi/Pyi/Ywama

Factories Dept. Mec Head

Office, Shwedagon Pagoda

Road, Dagon Tsp, Yangon

plk. Khin Maung Soe

13.8.2009

K23e

Mec Sugar Mill

Kant Balu

13.8.2009

K23f

Mec Oxygen and Gases Factory

Mindama Rd, Mingalardon Tsp, Yangon

13.8.2009

K23g

Mec Marble Mine

Pyinmanar

13.8.2009

K23h

Mec Marble Tiles Factory

Loikaw

13.8.2009

K23i

Mec Myanmar Cable Wire Factory, také znám jako Mec Myanma Cable Wire Factory

No 48, Bamaw A Twin Wun Road, Zone (4), Hlaing Thar Yar Industrial Zone, Yangon

13.8.2009

K23j

Mec Ship Breaking Service

Thilawar, Than Nyin Tsp

13.8.2009

K23k

Mec Disposable Syringe Factory

Factories Dept, Mec Head Office, Shwedagon Pagoda Road, Dagon Tsp, Yangon

13.8.2009

K23l

Gypsum Mine

Thibaw

13.8.2009

III. OBCHODNÍ PODNIKY VE VLASTNICTVÍ STÁTU

K24a

Myanma Salt and Marine Chemicals Enterprise, také znám jako Myanmar Salt and Marine Chemicals Enterprise

Thakayta Township, Yangon

výkonný ředitel: Win Htain (ministerstvo hornictví)

13.8.2009

K25a

Myanmar Defence Products Industry, také znám jako Myanma Defence Products Industry

Ngyaung Chay Dauk

(ministerstvo obrany)

13.8.2009

K26a

Myanma Timber Enterprise, také znám jako Myanma Timber Enterprise

Myanma Timber Enterprise Head Office, Ahlone, Yangon and 504-506, Merchant Road, Kyauktada, Yangon

výkonný ředitel: Win Tun

13. 8.2009

K27a

Myanmar Gems Enterprise, také znám jako Myanma Gems Enterprise

(Ministry of Mines), Head Office Building 19, Naypyitaw

výkonný ředitel: Thein Swe

13.8.2009

K28a

Myanmar Pearls Enterprise, také znám jako Myanma Pearls Enterprise

(Ministry of Mines), Head Office Building 19, Naypyitaw

výkonný ředitel: Maung Toe

13.8.2009

K29a

Myanmar Mining Enterprise Number 1, také znám jako Myanma Mining Enterprise Number 1

(Ministry of Mines), Head Office Building 19, Naypyitaw

výkonný ředitel: Saw Lwin

13.8.2009

K30a

Myanmar Mining Enterprise Number 2, také znám jako Myanma Mining Enterprise Number 2

(Ministry of Mines), Head Office Building 19, Naypyitaw

výkonný ředitel: Hla Theing

13.8.2009

K31a

Myanmar Mining Enterprise Number 3, také znám jako Myanma Mining Enterprise Number 1

(Ministry of Mines), Head Office Building 19, Naypyitaw

výkonný ředitel: San Tun

13.8.2009

K32a

Myanma Machine Tool and Electrical Industries (MTEI), také znám jako Myanmar Machine Tool and Electrical Industries (MTEI)

Block No. (12), Parami Road, Hlaing Township Yangon, Myanmar, telefon +95 1660437, 662324, 650822

výkonný ředitel: Kyaw Win

ředitel: Win Tint

13.8.2009

K33a

Myanmar Paper & Chemical Industries, také znám jako Myanma Paper & Chemical Industries

výkonný ředitel: Nyunt Aung

13.8.2009

K34a

Myanma General and Maintenance Industries, také znám jako Myanmar General and Maintenance Industries

výkonný ředitel: Aye Mauk

13.8.2009

K35a

Road Transport Enterprise

(ministerstvo dopravy)

výkonný ředitel: Thein

Swe

13.8.2009

K36a

Inland Water Transport

No.50, Pansodan Street, Kyauktada Township, Yangon, Union of Myanmar

výkonný ředitel: Soe Tint

13.8.2009

K37a

Myanma Shipyards, také znám jako Myanmar Shipyards, Sinmalike

Bayintnaung Road, Kamayut Township Yangon

výkonný ředitel: Kyi Soe

13.8.2009

K38a

Myanma Five Star Line, také znám jako Myanmar Five Star Line

132-136, Theinbyu Road, P.O. Box,1221,Yangon

výkonný ředitel: Maung Maung Nyein

13.8.2009

K39a

Myanma Automobile and Diesel Engine Industries, také znám jako Myanmar Automobile and Diesel Engine Industries

56, Kaba Aye Pagoda Road, Yankin Township, Yangon

výkonný ředitel: Hla Myint Thein

13.8.2009

K40a

Myanmar Infotech, také znám jako Myanma Infotech

(ministerstvo pošt a telekomunikací)

13.8.2009

K41a

Myanma Industrial Construction Services, také znám jako Myanmar Industrial Construction Services

No. (1), Thitsa Road, Yankin

Township, Yangon, Myanmar

výkonný ředitel: Soe Win

13.8.2009

K42a

Myanmar Machinery and Electric Appliances Enterprise, také znám jako Myanma Machinery and Electric Appliances Enterprise

Hlaing Township, Yangon

13.8.2009

IV. STÁTNÍ MEDIÁLNÍ SPOLEČNOSTI PODPORUJÍCÍ POLITIKY REŽIMU A ZAPOJENÉ DO PROPAGANDY

K43a

Myanmar News and Periodicals Enterprise, také znám jako Myanma News and Periodicals Enterprise

212 Theinbyu Road, Botahtaung Township, Yangon (tel: +95 1200810, +95 1200809)

výkonný ředitel: Soe Win (manželka: Than Than Aye, členka MWAF)

13.8.2009

K44a

Myanmar Radio and Television (MRTV), také znám jako Myanma Radio and Television (MRTV)

Pyay Road, Kamayut Township, Yangon (tel: +95 1527122, +95 1527119)

generální ředitel: Khin Maung Htay (manželka: Nwe New, členka MWAF)

13.8.2009

K45a

Myawaddy Television, Tatmadaw Telecasting Unit

Hmawbi Township, Yangon

(tel: +95 1600294)

13.8.2009

K46a

Myanma Motion Picture Enterprise, také znám jako Myanmar Motion Picture Enterprise

výkonný ředitel: Myo Myint Aung (manželka: Malar Win, členka MWAF)

13.8.2009“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA VII

Seznam podniků, které vlastní či kontroluje vláda Barmy/Myanmaru nebo její členové či osoby s nimi spojené, uvedených v článku 15

Jméno

Adresa

Ředitel/majitel/dodatečné informace

Datum zařazení na seznam

I. UNION OF MYANMAR ECONOMIC HOLDING LTD. (UMEHL)

SLUŽBY

Myawaddy Trading Ltd

24–26 Sule Pagoda Road,

Yangon

brig. gen. Win Hlaing (K1a, Příloha II) a U Tun Kyi, generální ředitelé

25.10.2004

II. MYANMAR ECONOMIC CORPORATION (MEC)

Innwa Bank

554–556, Merchant Street,

Corner of 35th Street Yangon

Kyauktada Tsp, Yangon

U Yin Sein, generální ředitel

25.10.2004

III. OBCHODNÍ PODNIKY VE VLASTNICTVÍ STÁTU

1.	Myanma Electric Power Enterprise

(ministerstvo elektrické energie 2)

výkonný ředitel: Dr. San Oo, také znám jako Snn Oo

29.4.2008

2.	Electric Power Distribution Enterprise

(ministerstvo elektrické energie 2)

výkonný ředitel: Tin Aung

29.4.2008

3.	Myanma Agricultural Produce Trading

výkonný ředitel: Kyaw Htoo (ministerstvo obchodu)

29.4.2008

4.	Myanmar Tyre and Rubber Industries

30, Kaba Aye Pagoda Road, Mayangone Township, Yangon, Myanmar

(ministerstvo průmyslu 2), výkonný ředitel: Oo Zune

29.4.2008

5.	Co-Operative Import Export Enterprise

(ministerstvo zemědělských družstev)

výkonný ředitel: Hla Moe

29.4.2008

IV. OSTATNÍ

1.	Htoo Trading Co

5 Pyay Road, Hlaing Township, Yangon

Tay Za (J1a, příloha II)

10.3.2008

2.	Htoo Group of Companies

5 Pyay Road, Hlaing Township Yangon

(1)

3.	Htoo Transportation Services

Tay Za

10.3.2008

4.	Htoo Furniture, , také znám jako Htoo Wood Products, také znám jako Htoo Wood based Industry, také znám jako Htoo Wood

21 Thukha Waddy Rd, Yankin Township, Yangon And5 Pyay Road, Hlaing Township Yangon

Tay Za

29.4.2008

5.	Treasure Hotels and Resorts (včetně Myanmar Treasure Resort, Ngwe Saung; Myanmar Treasure Resort, Bagan; Myanmar Treasure Resort, Inle;

41, Shwe Taung Gyar Street, Bahan Township, Yangon

Tay Za

10.3.2008

6.	Aureum Palace Hotels And Resorts (včetně Aureum Palace Hotel and Resort, Ngapali; Aureum Hotel-Resort, Naypyitaw; Aureum Palace Hotel and Resort, Bagan; Aureum Palace Hotel and Resort, Pyin Oo Lwin; Aureum Resort and Spa, Ngwe Saung)

41, Shwe Taung Gyar Street, Bahan Township, Yangon

Tay Za

10.3.2008

7.	Malikha Lodge, Putao; Popa Mountain Resort; Kandawgyi Hill Resort, Pyin Oo Lwin

No 41 Shwe Taung Gyar Street, bahan Township, Yangon

Tay Za

(1)

8.	Espace Avenir

523, Pyay Road Kamayut Township, Yangon

Tay Za

(1)

9.	Yangon United Football Club

No. 718, Ywar Ma Kyaung Street, One Ward, Hlaing Township Yangon, Myanmar

Tay Za

(1)

10.

Air Bagan

56, Shwe Taung Gyar Street, Bahan Township, Yangon

10.3.2008

11.	Myanmar Avia Export

Tay Za

10.3.2008

12.	Pavo Aircraft Leasing PTE Ltd., také znám jako Pavo Trading Pte Ltd.

Tay Za

29.4.2008

13.	Kanbawza Bank

sídlo: 615/1 Pyay Road, Kamaryut, Township, Yangon

Aung Ko Win (J3a, příloha II)

10.3.2008

14.	Zaykabar Co

3 Main Road, Mingalardon Garden City, Mingalardon, Yangon

Předseda: Khin Shwe (J5a, příloha II), výkonný ředitel: Zay Thiha (J5c, příloha II)

10.3.2008

15.	Shwe Thanlwin Trading Co

262 Pazundaung Main Road, Lower, Pazundaung, Yangon

Kyaw Win (J7a, příloha II)

10.3.2008

16.	Max Myanmar Co. Ltd (včetně Hotel Max, Chaungtha Beach; Royal Kumudra Hotel, Naypyitaw; Max Myanmar Construction Co. Ltd)

1 Ywama Curve, Bayint, Naung Road, Blk (2), Hlaing Township, Yangon

U Zaw Zaw, také znám jako Phoe Zaw (J12a, příloha II), Daw Htay Htay Khaing (J12b, příloha II), manželka Zaw Zawa. U Than Zaw

10.3.2008

17.	Hsinmin Cement Plant

Construction Project

Union of Myanmar Economic Holdings Ltd, Kyaukse

Col Aung San (K8a, příloha II)

10.3.2008

18.	Ayer Shwe Wa (Wah, War)

5 Pyay Road, Hlaing Township, Yangon

Aung Thet Mann, také znám jako Shwe Mann Ko Ko (A3c, příloha II) a Tay Za

10.3.2008

19.	Myanmar Land And Development

plk. (ve výslužbě) Thant Zin (K6a, příloha II)

10.3.2008

20.	Eden Group of Companies

30-31 Shwe Padauk, Yeikmon Bayint Naung Rd., Kamayut Tsp, Yangon

Chit Khaing, také znám jako Chit Khine (J13a, příloha II)

10.3.2008

21.	Eden Hotels and Resorts (včetně Marina Residence, Kaba Aye Pagoda Road, Yangon; Royal Kumudra Hotel, Naypyitaw; Aye Thar Yar Golf Resort, Taunggyi; Signature Restaurant a Garden Café Bistro, Yangon; Eden BBB Restaurant, Bagan)

Unit 107, Marina Residence Kaba Aye Pagoda Road Yangon

výkonný ředitel: Chit Khaing, také znám jako Chit Khine (J13a, příloha II)

(1)

22.	Golden Flower Co. Ltd

214 Wardan Street, Lamadaw, Yangon

výkonný ředitel: Aung Htwe (J15a, příloha II),

vlastník: Kyaw Myint (J17a, příloha II)

10.3.2008

23.	Maung Weik Et Co., Ltd.

334/344 2nd Floor, Anawratha Road, Bagan Bldg, Lamadaw, Yangon

Maung Weik (J14a, příloha II)

10.3.2008

24.	National Development

Company Ltd.

3/A Thathumar Rd, Cor of Waizayantar Road, Thingangyun, Yangon

10.3.2008

25.	A1 Construction And Trading Co. Ltd

41 Nawady St, Alfa Hotel Building, Dagon, Yangon

Tel: +95 1241905/245323/254812

Fax: + 95 1252806

E-mail: aone@mptmail.net.mm

výkonný ředitel: U Yan Win

10.3.2008

26.	Asia Light Co. Ltd.

6062 Wardan Street, Bahosi Development, Lamadaw, Yangon And 61-62 Bahosi Development Housing, Wadan Street, Lanmadaw Township, Yangon

Tun Myint Naing, také znám jako Steven Law (J4a, příloha II)

10.3.2008

27.

dceřiné společnosti Asia World:

Asia World Industries

Asia Light Co. Ltd.

Asia World Port

Management Co.

Ahlon Warves

61-62 Bahosi Development Housing, Wadan Street, Lanmadaw Township, Yangon

předseda/ředitel: Tun Myint Naing, také znám jako Steven Law (J4a, příloha II)

29.4.2008

28.	Leo Express Bus

23/25 Upper Pansodan Street, Aung San Stadium (East Wing),

Mingalar Taungnyunt Township, Yangon

předseda/ředitel: Tun Myint Naing, také znám jako Steven Law (J4a, příloha II)

(1)

29.	Yuzana Co. Ltd

No 130 Yuzana Centre, Shwegondaing Road, Bahan Township, Yangon

předseda/ředitel: Htay Myint (J6a, příloha II)

10.3.2008

30.	Yuzana Construction

No 130 Yuzana Centre, Shwegondaing Road, Bahan Township, Yangon

předseda/ředitel: Htay Myint (J6a, příloha II)

10.3.2008

31.	Yuzana Hotels (včetně Yuzana Hotel, Yangon; Yuzana Garden Hotel, Yangon; Yuzana Resort Hotel, Ngwe Saung)

130, Shwegondine (Shwegondaing) Road

Bahan Township

Yangon

předseda/ředitel: Htay Myint

(1)

32.	Myangonmyint Co (podnik v držení USDA)

10.3.2008

33.	Dagon International/Dagon Timber Ltd.

262–264 Pyay Road

Dagon Centre

Sanchaung

Yangon

ředitelé: ‚Dagon‘ Win Aung (J21a, příloha II) a Daw Moe Mya Mya (J21b, příloha II)

29.4.2008

34.	Palm Beach Resort

Ngwe Saung

ve vlastnictví Dagon International; ředitelé: ‚Dagon‘ Win Aung (J21a, příloha II),

Daw Moe Mya Mya (J21b, příloha II) a Ei Hnin Pwint, také známa jako Chistabelle Aung (J21c, příloha II)

29.4.2008

35.	IGE Co Ltd

No. 27-B, Kaba Aye Pagoda

Road, Bahan Township

Yangon

Tel: +95 1558266

Fax: +95 1555369

a dále

No. H-11, Naypyitaw,

Naypuitaw

Tel: +95 67414211

ředitelé: Nay Aung (D15e, příloha II) a Pyi (Pye) Aung (D15g, příloha II) a

výkonný ředitel Win Kyaing

29.4.2008

36.	Aung Yee Phyo Co.

ve vlastnictví rodiny Aung Thaunga (ministr průmyslu 1) (D15a, příloha II)

27.4.2009

37.	Queen Star Computer Company

ve vlastnictví Nandar Aye (A2c, příloha II), dcery Maunga Aye

27.4.2009

38.

Htay Co.

ve vlastnictví genmjr. Hla Htay Wina (A9a, příloha II)

27.4.2009

39.	Mother Trading and Construction

77/78, Wadan Street,Bahosi

Ward, Lanmadaw, Yangon

Tel: +95 1210514

E-mail:

mother.trade@mptmail.net.mm

ředitel Aung Myat, také znám jako Kyaw Myint (J17a, příloha II)

29.4.2008

40.	Kyaw Tha Company and Kyaw Tha Construction Politická skupina

98, 50th Street,

Pazundaung Township,

Yangon

Tel: +95 1296733

Fax: +95 1296914

E-mail:

kyawtha.wl@mptmail.net.mm

Internetová stránka: http://www.kyawtha.com

ředitel: U Win Lwin (J23a, příloha II),

výkonný ředitel: Maung Aye

29.4.2008

41.	Ye Ta Khun (Yetagun) Construction Group

Yuzana Plaza West,

Tamwe Township

Yangoon

vlastník: majitel Aung Zaw Ye Myint (J26a, příloha II), syn generála Ye Myinta (dříve A9a)

29.4.2008

42.	J’s Donuts

26–28 Lanmadaw Street

Lanmadaw Tsp, Yangon

Tel: +95 1710242

Junction 8 Shopping Centre 8th Mile Mayangon Tsp, Yangon

Tel: +95 1650771

(2nd Floor.) Yuzana Plaza

Banyar Dala Road

Mingalar Taung Nyunt Tsp,

Yangon

Tel: 95-1-200747

173–175 Pansodan Street

Kyauktada Tsp, Yangon

Tel: +95 1287525

381–383 Near Bogyoke Aung

San Market Shwebontha Street

Pabedan Tsp, Yangon

Tel: +95 1243178

vlastník: Kyaing San Shwe (A1h, příloha II), syn generalissima Thana Shwe (A1a, příloha II)

29.4.2008

43.	Sun Tac or Sun Tec Suntac Int'l Trading Co. Ltd.

151 (B) Thiri Mingalar Lane

Mayangon Township

Yangon

Tel: +95 1650021 654463

vlastník: Sit Taing Aung, syn Aung Phonea (bývalý ministr lesního hospodářství)

29.4.2008

44.	(MMS) Min Min Soe Group of Companies

23-A, Inya Myaing Street, Bahan Tsp.

Bahan Tsp. Tel: +95 1511098,

E-mail:

mms@mptmail.net.mm

podílník Kyaw Myo Nyunt (J8c, příloha II) syn genmjr. Nyunt Tina, ministr zemědělství (ve výslužbě) (J8a, příloha II)

29.4.2008

45.	Myanmar Information and Communication Technology, také znám jako Myanmar Infotech

MICT Park, Hlaing University

Campus

spolumajitel: Aung Soe Tha (D20e, příloha II)

29.4.2008

46.	MNT (Myanmar New Technology)

vlastník: Yin Win Thu, partner:

Nandar Aye (A2c, příloha II)

29.4.2008

47.	Forever Group

No (14 02/03), Olympic Tower I, Corner of Boaungkyaw

Street and Mahabandoola Street

Kyauktada Township.

Yangon.

Tel: +951204013,

+95 1204107

E-mail:

forevergroup@mptmail.net.mm

výkonný ředitel: Daw Khin Khin Lay, člen správní rady: Khin Maung Htay

vedoucí pracovník Kyaw Kyaw

29.4.2008

(1) Úř. věst.: Vložte prosím datum přijetí rozhodnutí.“

12.5.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 118/45

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 9. března 2010

o podpoře udělené podniku Farm Dairy C 45/08

(oznámeno pod číslem K(2010) 1240)

(Pouze nizozemské znění je závazné)

(2010/269/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie („SFEU“) (1), a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

poté, co v souladu s tímto článkem vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I. Postup

(1)

V souvislosti s posouzením informačního listu zaslaného v rámci žádosti o výjimku na základě nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu na vzdělávání (2) měla Komise k dispozici informace o podpoře, která byla nebo měla být poskytnuta podniku Farm Dairy Flevoland. Dopisem ze dne 29. června 2004 (ref. AGR/16887) požádala Komise Nizozemsko o informace týkající se tohoto opatření.

(2)	Nizozemské orgány odpověděly dopisem ze dne 28. listopadu 2005, zaevidovaným dne 29. listopadu 2005.

(3)	Dopisem ze dne 22. května 2007 požádala Komise o doplňující informace a Nizozemsko na něj odpovědělo dopisem ze dne 22. června 2007, zaevidovaným dne 25. června 2007.

(4)	Opatření bylo zaneseno do registru neoznámených podpor pod číslem NN 97/05.

(5)	Komise rozhodla o zahájení řízení dne 26. listopadu 2008 a toto rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala ostatní členské státy a zúčastněné strany, aby k dotčeným podporám podaly své připomínky.

(6)	Nizozemsko zaslalo své připomínky dopisem ze dne 19. ledna 2009, zaevidovaným téhož dne.

(7)

Dopisem ze dne 18. května 2009 Komise obdržela připomínky od Farm Dairy, jakožto zúčastněné strany. Na základě žádosti o prodloužení lhůty a s ohledem na zvláštní okolnosti, které uvedl Farm Dairy, byly další přílohy k dopisu ze dne 18. května 2009 zaslány Komisi dopisem ze dne 15. června 2009, zaevidovaným dne 18. června 2009. Tyto připomínky byly zaslány nizozemským orgánům dopisem ze dne 24. června 2009. Nizozemské orgány odpověděly dopisem ze dne 17. července 2009, zaevidovaným téhož dne.

(8)

Dopisem ze dne 18. září 2009 Komise položila Nizozemsku dodatečné otázky. Dopisem ze dne 16. října 2009 Nizozemsko požádalo o prodloužení lhůty na odpověď až do 18. listopadu 2009. Tato lhůta mu byla udělena dopisem ze dne 10. listopadu 2009. Dopisem ze dne 23. listopadu 2009, zaevidovaným téhož dne, Nizozemsko poskytlo dodatečné informace.

II. Popis

II.1 Souvislosti opatření

(9)

Farm Dairy je podnikem, jenž vyrábí mléčné výrobky. Přestěhoval se na své současné působiště v městě Lelystad, v provincii Flevoland, což je region zařazený do cíle 1. Dne 24. srpna 1998 předložil podnik Farm Dairy žádost o investiční podporu podle bodu 3.3 dokumentu DOCUP (Jednotný programový dokument/„Enig Programmeringsdocument“) provincie Flevoland. Předpokládalo se, že zřízením tohoto podniku se v daném regionu vytvoří přímá a nepřímá pracovní místa.

(10)

Dne 23. září 1998 vydala provincie k dané žádosti o podporu kladné stanovisko. Při svém rozhodování vycházela provincie mimo jiné z příznivých vyhlídek z hlediska vytváření nových pracovních míst, stavu životního prostředí, snižování nákladů na přepravu mléka (dosud bylo mléko vyprodukované ve Flevolandu zpracováváno mimo Flevoland, a to dokonce v Belgii) a z perspektivy rentability podniku. Farm Dairy totiž předpokládal, že bude mít smlouvy s producenty mléka ve Flevolandu, stejně tak jako smlouvy s renomovaným řetězcem velkoprodejen, což mu zajistí odbyt mléčných výrobků. Farm Dairy předpokládal, že ročně zpracuje 48 milionů kilogramů mléka.

(11)

Provincie požádala ministerstvo zemědělství (Ministerie voor Landbouw, Natuur and Voedselkwaliteit – LNV) o spolufinancování i o ohodnocení projektu. Zdálo se, že se provincie a „Directie Noordwest“ ministerstva LNV rozcházejí ve svých názorech na žádost o spolufinancování, zvláště pokud se týče inovativního charakteru projektu. Z tohoto důvodu vydal IKC druhé stanovisko. Toto druhé stanovisko, sdělené dne 17. prosince 1998, přihlíží k přednostem projektu, co se týče nových pracovních míst, odbytišť výrobků a rentability. Nicméně usuzuje, že projekt má slabiny z hlediska svého inovativního charakteru. Výrobní proces sám o sobě totiž není inovativní, i když jsou použity ty nejpokročilejší technologie, ale projekt obsahuje tržní inovace. Toto druhé stanovisko bere v úvahu několik kritérií, jako jsou vývoj regionu a finanční perspektivy projektu. Vzhledem k tomu, že projekt bude mít kladné účinky především na úrovni provincie (a méně na státní úrovni), byl obvyklý klíč pro rozdělení spolufinancování podpor snížen tak, že příspěvek provincie byl navýšen.

(12)

Na základě tohoto postoje LNV se provincie rozhodla poskytnout podniku Farm Dairy subvenci v celkové výši 1 575 000 NLG, to jest 715 909 EUR a o tomto záměru informovala podnik Farm Dairy dne 3. března 1999. Tato subvence je financována z příspěvků Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), státu a provincie.

(13)	Na základě pochybností o možnostech, jak získat povolení podpory od Evropské komise, rozhodlo ministerstvo LNV o tom, že financování z veřejných zdrojů se neuskuteční, a tuto skutečnost provincii sdělilo dopisem ze dne 14. září 1999.

(14)	V návaznosti na kontrolu provedenou GŘ pro zemědělství Komise rozhodla, že projekt nelze financovat na základě DOCUP, a část financování z EZOZF proto nebude poskytnuta. O tomto rozhodnutí Komise vyrozuměla provincii dopisem ze dne 25. června 1999.

(15)	Provincie se nicméně rozhodla projekt financovat výhradně z prostředků provincie. Dopisem ze dne 20. listopadu 2000 byl podnik Farm Dairy informován o konečném poskytnutí této subvence a o její platbě.

(16)

Dne 23. února 2001 se na žádost provincie Flevoland uskutečnila neformální schůzka úředníků GŘ pro zemědělství a zástupců provincie Flevoland. Během tohoto setkání úředníci poukázali na to, že podpora určená Farm Dairy není slučitelná se společným trhem a musí být vrácena, přičemž uvedené prostředky se v případě nutnosti použijí na jiný projekt.

(17)

Provincie se rozhodla poskytnout podniku Farm Dairy podporu ve formě náhrady kvůli újmě způsobené stažením rozhodnutí o poskytnutí podpory. Výše této náhrady se shodovala s částkou, kterou by podnik Farm Dairy obdržel, pokud by bylo povoleno poskytnutí podpory. Provincie se totiž domnívala, že jelikož rozhodnutí o poskytnutí podpory nepočítalo s možností stažení této podpory, je vázána tímto rozhodnutím a musí tuto podporu poskytnout, jinak by mohla čelit právním krokům ze strany podniku Farm Dairy. Provincie sdělila svůj návrh na zaplacení náhrady podniku Farm Dairy dopisem ze dne 10. května 2001. Farm Dairy přijal tento návrh dopisem ze dne 21. května 2001.

II.2 Právní základ

(18)	Původně byla podpora poskytnuta v rámci dokumentu DOCUP provincie Flevoland, jakožto investiční podpora podle bodu 3.3 dokumentu DOCUP. Později, a z důvodů vysvětlených výše, byla podpora poskytnuta jakožto náhrada za ztráty způsobené rozhodnutím o odvolání poskytnutí podpory.

II.3 Výše podpory

(19)	Podpora činí 1 575 000 NLG, to jest 715 909 EUR. Tato částka odpovídá 8,5 % z objemu celkových investic, které činí 18 597 000 NLG, to jest 8 438 951 EUR.

II.4 Příjemce

(20)	Příjemcem podpory je podnik Farm Dairy Holding B.V., sídlící v Lelystad. Jedná se o podnik, který vyrábí mléčné výrobky (tj. jogurty a jiné dezerty na bázi mléka).

II.5 Doba trvání opatření

(21)	Podpora byla poskytnuta na období od 1. října 1998 do 1. května 2000, které koresponduje s obdobím od zahájení do ukončení projektu Farm Dairy. K rozhodnutí o poskytnutí podpory došlo dne 3. března 1999.

III. Argumenty předložené Komisí v rámci zahájení vyšetřovacího řízení

(22)	Komise zahájila vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU, neboť měla vážné pochybnosti o slučitelnosti těchto podpor s vnitřním trhem.

(23)	Zejména Komise předběžně prošetřila slučitelnost dotčených opatření z hlediska investičních podpor a podpor ve formě náhrad škod.

(24)

V případě investičních podpor Komise použila pravidla, použitelná v době poskytnutí podpory, to jest Rámec pro státní podporu pro investice v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (4) (dále „rámec“), jelikož se jednalo o investici. Tento rámec všeobecně vylučuje investiční podpory v odvětví kravského mléka a výrobků z kravského mléka, vyjma výjimek uvedených v bodě 2.3 přílohy rozhodnutí Komise 94/173/ES ze dne 22. března 1994 o přijetí výběrových kritérií pro investice do zlepšení zpracovatelských a marketingových podmínek pro zemědělské a lesnické produkty (5). Tyto výjimky se mimo jiné týkají investic, které zahrnují velkou měrou inovace. V tomto směru došla Komise v rozhodnutí o zahájení řízení k závěru, že nemá k dispozici dostatek informací, díky kterým by mohla dospět k závěru, že dotčená podpora splňuje podmínky pro využití jedné z uvedených výjimek. V bodu 3 písm. d) rámce je stanovena možnost prohlásit některé podpory za slučitelné, jestliže jsou způsobilé pro spolufinancování. Komise v rozhodnutí o zahájení řízení došla k závěru, že tato možnost nemůže být v tomto případě použita, jelikož dopisem ze dne 25. června 1999, který zaslala Nizozemsku, odmítla veškeré financování na základě DOCUP.

(25)

Komise rovněž prošetřila argument nizozemských úřadů, dle kterého byla podpora udělena v rámci náhrad škod vzniklých v důsledku chyby orgánu, jenž poprvé udělil podporu, která se později ukázala jako protiprávní a pravděpodobně neslučitelná. Komise došla k závěru, že podnik, který je příjemcem podpory, může mít legitimní důvěru v její regulérnost, pouze pokud tato podpora byla poskytnuta za dodržení stanoveného postupu. Proto vyjádřila pochybnosti, zda náhrada představuje adekvátní odůvodnění svědčící o tom, že dotčené opatření není podporou.

(26)	Vzhledem k tomu, že nizozemské úřady nevyužily žádného jiného právního rámce, došla Komise k závěru, že pochybnosti o slučitelnosti dotčených opatření přetrvávají a domnívá se, že není vyloučeno, že se jedná o provozní podporu.

IV. Připomínky podané zúčastněnými stranami

(27)

Úvodem podnik Farm Dairy zmiňuje své překvapení, které pocítil, když bylo uveřejněno rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Farm Dairy byl totiž přesvědčený, že úřední spis je již dlouho uzavřený. Dále si Farm Dairy stěžuje, že nemohl nijak ovlivnit korespondenci mezi provincií Flevoland a Komisí, protože byl o vyšetřování Komisí informován až ve chvíli zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

(28)

Připomínky podniku Farm Dairy obsahují čtyři části: za prvé obecný kontext opatření a legitimní důvěru příjemce, za druhé použití opatření programu DOCUP Flevoland, za třetí zhodnocení z hlediska rozhodnutí 94/173/ES a za čtvrté zpochybnění použití složeného úročení v případě záporného rozhodnutí s navrácením podpory.

IV.1 Obecné souvislosti opatření

(29)

V srpnu 1998 požádal podnik Farm Dairy provincii Flevoland o podporu v rámci dokumentu DOCUP 1994–1999. Tento DOCUP zdůrazňoval zvláště nutnost rozšířit možnosti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v provincii Flevoland. V tomto smyslu se zdál projekt Farm Dairy obzvláště slibný, neboť měl za cíl postavit v Lelystadu samostatnou továrnu na zpracování mléka.

(30)

Podnik Farm Dairy klade důraz a posteriori na kladné výsledky výstavby továrny v Lelystadu: vznik konkurence na nizozemském trhu mléčných výrobků, který v dané době ovládaly společnosti Friesland Coberco a Campina Melkunie; blízkost dodavatelů mléka; inovace (make-to-order system); uvedení dvoulitrových nádob na nizozemský trh; zvýšení zaměstnanosti v regionu zařazeném do „Cíle 1“; stimulace ekonomického růstu v regionu. Podnik Farm Dairy v dané době zamýšlel rozvíjet škálu speciálních a inovativních výrobků na nizozemském trhu.

(31)

Farm Dairy uvádí, že provincie i ministerstvo zemědělství (LNV) posoudily žádost o podporu kladně na základě nezávislého stanoviska IKC, který došel k závěru, že projekt je částečně inovativní. Dne 24. února 1999 byla proto podepsána smlouva mezi provincií Flevoland a podnikem Farm Dairy, kterou byla udělena podpora v rámci opatření 3.3 dokumentu DOCUP Flevoland. Podnik Farm Dairy zdůrazňuje, že byl až v roce 2001 provincií informován o skutečnosti, že podpora není schválená v souladu s pravidly o státní podpoře. V zájmu zamezení soudnímu sporu provincie navrhla, že zaplatí náhradu. Farm Dairy poznamenává, že se v rozhodnutí o zahájení řízení uvádí, že během komunikace mezi provincií a Komisí bylo poukázáno na neslučitelnost podpory. A provincie podniku Farm Dairy oznámila, že jeden úředník Komise prý naznačil možnost vyplacení náhrady. Vzhledem k těmto skutečnostem Farm Dairy uvádí, že mohl mít legitimní důvěru, že je spis uzavřený.

(32)	Co se týče výše podpory, Farm Dairy uvádí, že její konečná výše činila […] (6) % skutečných investičních nákladů, na rozdíl od 8,5 % odhadnutých investičních nákladů. Tato procentní sazba je zřetelně nižší než povolené procentní sazby (např. pro malé a střední podniky).

IV.2 Připomínky podniku Farm Dairy k posuzování z hlediska DOCUP Flevoland

(33)

Provincie Flevoland posoudila opatření z hlediska opatření 3.3 dokumentu DOCUP Flevoland, jehož účelem je stimulování nových zemědělských aktivit a cílem je vytváření pracovních míst a ochrana životního prostředí. Podnik Farm Dairy je překvapený, že Komise rozhodla o nutnosti posuzovat opatření se zřetelem na bod 3.2 dokumentu DOCUP Flevoland z hlediska nařízení Rady (EHS) č. 866/90 ze dne 29. března 1990 o zlepšení podmínek zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh (7). Posuzování z tohoto hlediska má za následek vznik povinnosti dodržovat kritéria pro investice obsažené v bodě 2.3 přílohy rozhodnutí 94/173/ES.

(34)

Farm Dairy uvádí, že podle něj jsou podmínky uvedené v bodě 3.3 dokumentu DOCUP Flevoland splněny: zejména v roce 2000 vytvořil Farm Dairy 61 pracovních míst (místo původně zamýšlených 35) a investoval celkem […] milionů NLG (místo původně zamýšlených 18,5 milionu). Investice navíc měla pozitivní dopad na životní prostředí: došlo ke snížení emisí CO2 a spotřeby pohonných hmot z důvodu blízkosti dodavatelů mléka. Díky inovativnímu konceptu systému „make-to-order“ bylo potřeba méně chladírenských kapacit, které spotřebovávají hodně energie.

(35)	V závěru Farm Dairy uvádí, že Komise měla schválit podporu dle opatření 3.3 místo opatření 3.2 dokumentu DOCUP Flevoland.

IV.3 Připomínky podniku Farm Dairy k posuzování z hlediska rozhodnutí 94/173/ES

(36)

Za prvé se Farm Dairy domnívá, že podpora je slučitelná s kritérii uvedenými v bodě 1.1 rozhodnutí 94/173/ES. Investice měla totiž, jak je uvedeno výše, příznivý dopad na životní prostředí a vyznačovala se technologickými inovacemi. Navíc díky blízkosti dodavatelů mléka došlo ke snížení nákladů na svoz mléka a koncept centralizace výrobního řetězce v podniku umožnil přímou distribuci.

(37)	Za druhé se Farm Dairy domnívá, že dotčená pomoc splňuje požadavky stanovené kritérii, která jsou uvedena v bodě 2.3 přílohy výše zmíněného rozhodnutí 94/173/ES.

(38)

Zejména Farm Dairy zastává názor, že investice zahrnuje velkou měrou inovace, a sice ze dvou důvodů: za prvé je interní proces podniku založen na systému „make-to-order“. To znamená, že surovina, tedy mléko, je zpracováváno na konečný produkt uvnitř podniku a tento konečný produkt je balen na místě a okamžitě nakládán do chladírenských kamionů. Není tudíž potřeba využívat služeb logistického distribučního centra. Tento systém rovněž umožňuje, aby počáteční podíl mléka přesně odpovídal počtu aktuálních objednávek. Tento fakt tudíž významně snižuje náklady na chlazení spojené s přepravou mléka z továrny. Farm Dairy zdůrazňuje, že investoval do moderních pasterizačních linek, které mají v poměru k energetické spotřebě vyšší výkonnost. Tento výrobní proces přispěl k dosažení vysoké kvality výrobků Farm Dairy.

(39)

Za druhé Farm Dairy uvádí, že rovněž uskutečnil inovace na úrovni výroby, a to uvedením dvoulitrových nádob z polyetylenu na nizozemský trh. V roce 1999 se Farm Dairy stal prvním podnikem s mléčnou produkcí, který takovou nádobu uvedl na trh. V té době byly k dispozici pouze lepenkové nádoby menších rozměrů. Farm Dairy dovezl ze Spojených států za účelem výroby těchto větších nádob speciální stroj. V roce 1999 nebyla poptávka po těchto nádobách ještě příliš velká. Až v roce 2004 se poptávka výrazně zvýšila. Od roku 2004 Farm Dairy nalévá více než […] milionů litrů mléka do dvoulitrových nádob, což činí […] % její celkové mléčné produkce. Farm Dairy připojuje ke svým připomínkám novinářský článek, ve kterém se autor zmiňuje o této inovaci, a také zde uvádí statistiku podniku ukazující nárůst množství prodaného mléka v dvoulitrových nádobách během období 1999–2008.

(40)

Farm Dairy připojuje ke svým připomínkám rovněž zprávu nazvanou „Inovace provedené podnikem Farm Dairy v době podání žádosti o podporu v rámci DOCUP v roce 1998“, jejímž autorem je […], tehdejší […] u konkurenční společnosti […]. Farm Dairy zdůrazňuje, že se v této nezávislé zprávě uvádí, že uvedení dvoulitrových nádob z polyetylenu na nizozemský trh představovalo takovou revoluci, že obě dominantní strany (Friesland-Coberco et Campina Melkunie) usilovaly o pozdržení uvedení tohoto obalu na trh. Tato nádoba měla ve srovnání s tehdejšími lepenkovými nádobami na trhu mnoho výhod. Farm Dairy byla vskutku první, kdo tuto nádobu uvedl na nizozemský trh. Navíc díky logistickému konceptu podniku (výrobní řetězec v jednom podniku) je doba uchovatelnosti mléka delší, protože nejsou potřeba centrální logistická distribuční centra a rozsáhlé zásobovací linky.

(41)

Farm Dairy rovněž předkládá tabulku, ve které jsou specifické investiční náklady na výrobu dvoulitrových nádob odděleny od zbylých investičních nákladů. Během výstavby Farm Dairy byly postaveny 4 stáčecí linky, z nichž jedna byla přímo určena pro stáčení do dvoulitrových láhví. Tyto náklady jsou rovněž odděleny od ostatních investičních nákladů.

(42)	Farm Dairy rovněž uvádí, že v době podání investiční žádosti zamýšlel uvést na trh novou řadu speciálních výrobků: smetanové krémy v kelímcích, ovocné jogurty a jiné dezerty na bázi smetany a ovoce.

(43)

V odpovědi na kritérium uvedené v bodě 2.3 přílohy rozhodnutí 94/173/ES o vývoji poptávky Farm Dairy uvádí, že poptávka pochází hlavně od velkoprodejen, které byly nadšené při představě, že se na trhu objeví nový subjekt. Hned od začátku měl podnik Farm Dairy dodavatelské smlouvy s hlavními velkoobchody, které působí v Nizozemsku.

(44)

Pokud jde o výjimku týkající se nedostačující kapacity, jakož i existence skutečných a efektivních odbytišť, z reakcí velkoprodejen, uvedených v 43. bodě odůvodnění, vyplývá, že existence skutečných a efektivních odbytišť je zřetelně prokázána. Nedostačující kapacita vyplývá dle Farm Dairy z rozhodnutí nizozemských orgánů pro hospodářskou soutěž (NMa) ze dne 23. prosince 1998 v rámci odkoupení podniku s mléčnou produkcí De Kievit podnikem Friesland Coberco Dairy Foods. Nizozemsko dováží více mléka pro průmyslové zpracování, než vyváží. Saldo dovoz-vývoz ukazuje, že 2,5 % mléka zpracovaného v Nizozemsku bylo dovezeno. Farm Dairy z těchto informací vyvozuje, že trh s čerstvým mlékem v Nizozemsku není nadkapacitní.

(45)

Podpůrně Farm Dairy poznamenává, že dodavatelé mléka z Flevolandu se rozhodli, že již nebudou dodávat mléko podniku Campina Melkunie, svému zákazníkovi, a budou dodávat mléko podniku Comelco v Belgii. Nicméně odkoupení podniku Comelco podnikem Campina Melkunie v roce 1991 a konečná realizace tohoto odkoupení v roce 1996 přinutilo dodavatele mléka, aby hledali jinou alternativu. Touto alternativou se stal příchod podniku Farm Dairy v roce 1999.

(46)	Na závěr Farm Dairy poukazuje na potíže při hledání přesnějších informací 10 let po vzniku skutečností a zpochybňuje délku trvání řízení mezi Komisí a Nizozemskem.

IV.4 Placení složeného úročení

(47)

Farm Dairy zpochybňuje uložení složeného úročení počínaje dnem poskytnutí podpory tím, že se dovolává doby trvání řízení a své legitimní důvěry ve skutečnost, že spis byl uzavřený. Farm Dairy se nepovažuje za odpovědný za fakt, že spis zůstal po dlouhou dobu odložený, což způsobilo nárůst úrokové sazby. Proto Farm Dairy žádá o použití jednoduchého úročení vzhledem ke skutečnosti, že jestliže by měl informace o tom, že podpora je protizákonná, a pokud by měl na výběr, rozhodl by se uhradit částku dříve.

(48)	Farm Dairy zakládá svoji žádost na sdělení Komise ze dne 8. května 2003, dle kterého až dosud nebylo jasné, jaký typ úročení má být použitý. Vzhledem k principu rovnosti Farm Dairy žádá, aby Komise rozhodla, že pro období před 8. květnem 2003 nelze použít složené úročení.

V. Připomínky podané Nizozemskem

(49)	Dopisem ze dne 19. ledna 2009 podalo Nizozemsko své připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení dle čl. 108 odst. 2 SFEU v souvislosti s neoznámenou podporou. Nizozemsko pouze uvedlo, že již nemá co dodat, protože všechny informace již byly poskytnuty v rámci postupu předběžného šetření.

(50)

Na základě připomínek podniku Farm Dairy požadovala Komise další vysvětlení. Za tím účelem požádala Nizozemsko, aby jí oznámilo, jestli uvedení dvoulitrových láhví na trh bylo inovací tak, jak to uvádí Farm Dairy, a jestli byl tento aspekt zohledněn nizozemskými orgány při hodnocení projektu. Co se týče postupu „make-to-order“, Komise požádala Nizozemsko, aby okomentovalo informace, které poskytl podnik Farm Dairy, a sice nakolik tento proces v době podání investiční žádosti představoval inovaci. Nakonec Komise požádala Nizozemsko, aby okomentovalo existenci skutečných odbytišť a nedostačující kapacitu v době poskytnutí podpory a aby poskytlo jakoukoliv studii nebo dokument, které by mohly být v této věci přínosné.

(51)

Nizozemsko vypovědělo, že pokud se týče dvoulitrových nádob, jednalo se v roce 1999 opravdu o inovaci. V této věci se opírá o studie provedené kanceláří TNO (8), skupinou „le Nederlandse Zuivel Organisatie“ (NZO) a [x], řetězcem velkoprodejen. Nizozemsko poskytlo Komisi zprávu TNO i dopisy, které předložily NZO a [x]. Z těchto informací vyplývá, že Farm Dairy byl opravdu první, kdo uvedl dvoulitrové nádoby na nizozemský trh, a že tyto nádoby představovaly v roce 1999 inovaci, jelikož dříve bylo mléko prodáváno pouze v lepenkových nádobách na jeden nebo jeden a půl litr.

(52)

IKC při svém hodnocení nevzala tento aspekt v úvahu a provincie nebyla o tomto aspektu informována. Nizozemsko uvedlo, že tento aspekt by v dané době bezpochyby změnil stanovisko IKC, a tím i stanovisko ohledně inovativního charakteru projektu. Vzhledem k tomu, že IKC již neexistuje, není již možné požádat IKC o druhé stanovisko.

(53)

Na žádost Komise zaslalo Nizozemsko specifikaci nákladů, souvisejících výhradně se specifickou investicí na uvedení dvoulitrových nádob na trh. Dle těchto údajů byla částka 1 840 000 FL (tj. 834 956 EUR) určena na specifickou investici do dvoulitrových nádob. Dále nizozemské orgány připočetly náklady na jednu stáčecí linku, jelikož ze čtyř stáčecích linek byla jedna určena výhradně pro plnění dvoulitrových láhví. Tato částka činí 2 936 250 Fl (tj. 1 332 412 EUR). Celková částka tedy činí 4 776 250 Fl (tj. 2 167 367 EUR).

(54)

Co se týče konceptu „make-to-order“, Komise požádala Nizozemsko, aby okomentovalo jeho inovativní charakter a uvedlo, jestli připomínky podané podnikem Farm Dairy mohly změnit hodnocení provedené dříve, dle kterého měl projekt slabiny z hlediska svého inovativního charakteru. Nizozemsko odpovědělo, že IKC se domnívalo, že projekt je inovativní zčásti, v tom smyslu, že inovativní charakter nepředstavují inovace výrobků, ale tržní inovace. Hodnocení bylo provedeno v rámci žádosti ministerstva zemědělství o spolufinancování. Nizozemsko se nicméně odvolává na další argumenty, aby tak podalo důkaz o inovativním charakteru projektu: systém „make-to-order“ zefektivnil dodávku mléka tím, že umožnil uchovávání mléka po delší dobu, a to v zemi, kde se konzumuje převážně mléko pasterizované (místo sterilizovaného mléka, které uchovává déle). Nizozemsko rovněž cituje studii provedenou kanceláří TNO o inovativním charakteru systému „make-to-order“. V této studii se uvádí, že v dané době byl hlavním systémem systém „make-to-stock“, kdy je určité množství výrobků ponecháno na skladě, odkud je prodáno později. Doba dodání výrobků se zkracuje, ale flexibilita, pokud jde o potřeby zákazníků, jako jsou velkoprodejny, se tím rovněž snižuje. Systém „make-to-order“ umožňuje na tuto potřebu flexibility reagovat. Nizozemsko proto došlo k závěru, že tento koncept má inovativní charakter.

(55)

Co se týče existence odbytišť a neexistence nadměrných kapacit, Nizozemsko cituje zprávu ústavu Rabobank International z dubna 1999, ve které se uvádí, že 2,5 % celkového množství zpracovávaného surového mléka se dováží. Jestliže vezmeme v úvahu i průmyslové mléko (tj. mléko pasterizované za účelem delší přepravy), dováží se 10,5 % celkového množství zpracovávaného mléka. Podle Nizozemska to ilustruje neexistenci nadměrných kapacit v Nizozemsku. Co se týče existence odbytišť, Nizozemsko potvrzuje analýzu, kterou provedl podnik Farm Dairy (viz 44. a 45. bod odůvodnění). Kromě toho statistika podniku Farm Dairy zahrnuje možnosti odbytišť. Rovněž z dopisu od [x] vyplývá, že prodej dvoulitrových láhví, vyráběných podnikem Farm Dairy zvýšil obchodní obrat tohoto podniku.

VI. Vyhodnocení

(56)

Komise konstatuje, že články 92, 93 a 94 Smlouvy o ES (nyní články 107, 108 a 109 SFEU) bylo možno použít na výrobu mléčných výrobků a jiných dezertů na bázi mléka podle článku 23 nařízení Rady (EHS) č. 804/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky, které bylo možno použít v okamžiku poskytnutí podpory (9).

VI.1 Existence státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU

(57)	Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(58)	Opatření poskytnuté státem: Tato podmínka je splněna, jelikož je opatření poskytnuto provincií Flevoland.

(59)

Opatření vedoucí k ovlivňování obchodu mezi členskými státy a k narušování nebo možnému narušování hospodářské soutěže: Odvětví mléčných výrobků je otevřeno hospodářské soutěži na úrovni Společenství (10), a tudíž vnímavé vůči každému opatření ve prospěch výroby v jednom nebo druhém členském státě. Navíc bylo v tomto případě záměrem zpracovávat mléko v provincii Flevoland, zatímco dříve bylo mléko zpracováváno částečně v Belgii. Toto opatření proto může narušovat hospodářskou soutěž na trhu s mlékem a mléčnými výrobky.

(60)	Opatření, které zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby: Podpora je udělená ve prospěch jediného podniku, Farm Dairy.

(61)	Z těchto důvodů dochází Komise k závěru, že dotčené opatření spadá do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU a představuje státní podporu. Připomínky přijaté na základě zahájení řízení tuto kvalifikaci nezpochybnily.

VI.2 Kvalifikace opatření jako protiprávní podpory

(62)	Podpora byla poskytnuta a zaplacena bez předchozího oznámení, jedná se o protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (11).

VI.3 Vyhodnocení slučitelnosti podpory

(63)

Ve výše uvedeném rozhodnutí o zahájení řízení byla brána v úvahu dvě možná odůvodnění pro poskytnutí podpory, která předložily nizozemské orgány. Zpočátku, tj. při poskytnutí podpory, orgány uvedly, že se jedná o investiční podporu, která by měla spadat do rámce dokumentu DOCUP Flevoland (viz výše 9. bod odůvodnění). Později orgány provincie Flevoland změnily tuto investiční podporu na náhradu škod způsobených neposkytnutím podpory. Informace poskytnuté podnikem Farm Dairy v rámci zahájení řízení budou posouzeny podle části týkající se slučitelnosti podpory jako investiční podpory. Posouzení slučitelnosti navrhované podpory bude obsahovat dvě části: posouzení slučitelnosti podpory jako investiční podpory (VI.3.1) a jako náhrady (VI.3.2).

(64)

Úvodem by Komise nicméně chtěla posoudit argument předložený podnikem Farm Dairy, kterým zpochybňuje kvalifikaci opatření ze strany Komise jakožto opatření spadající pod bod 3.2 dokumentu DOCUP Flevoland, zatímco provincie předložila Komisi opatření jakožto opatření spadající pod bod 3.3 DOCUP Flevoland (viz 33. bod odůvodnění).

(65)

Komise zastává názor, že tato diskuze souvisí s přidělením prostředků Společenství, což není předmětem tohoto rozhodnutí, které posuzuje opatření poskytnuté výhradně z prostředků provincie poté, co ministerstvo LNV zaprotokolovalo odmítnutí Komise poskytnout prostředky Společenství. Posouzení důvodů, kvůli kterým Komise odmítla poskytnout prostředky Společenství, nespadá do rámce tohoto rozhodnutí a mělo by být zpochybněno ve vhodnou chvíli v rámci řízení o poskytnutí prostředků Společenství. Protože bylo odmítnutí Komise poskytnout prostředky Společenství sděleno Nizozemsku dopisem ze dne 25. června 1999 a Nizozemsko toto vzalo na vědomí, aniž by se snažilo opatření (12) zpochybnit, nesmí být již toto rozhodnutí znovu zpochybněno v rámci tohoto rozhodnutí.

(66)

Komise nicméně poznamenává, že kritéria použitá pro posouzení opatření z hlediska pravidel o státních podporách ve věci investic odkazují zpět na stejná kritéria, jako jsou ta použitá v případě posouzení z hlediska bodu 2.3 DOCUP. Pravidla o státních podporách použitelná v době poskytnutí podpory jsou totiž obsažená v rámci a odkazují v odst. 3) písm. b) na body 1.2 a 2 rozhodnutí 94/173/ES. Toto rozhodnutí obecně stanovuje výběrová kritéria Společenství pro výběr investic, které by mohly být financovány Společenstvím na základě nařízení (EHS) č. 866/90 a nařízení Rady (EHS) č. 867/90 ze dne 29. března 1990 o zlepšení podmínek zpracování a uvádění lesnických produktů na trh (13). Toto za účelem dosažení koherence mezi prostředky Společenství a vnitrostátními prostředky. Komise nicméně zdůrazňuje, že nepoužívá rozhodnutí 94/173/ES jako takové, ale používá ho pouze v případě, kdy se na něj rámec odvolává.

VI.3.1 Investiční podpora

(67)	Komise prošetřila opatření na základě rámce použitelného v době poskytnutí podpory, tj. dne 3. března 1999.

(68)

Podle odst. 3 písm. b) rámce, investiční podpory ve prospěch investic uvedených v bodě 1.2 druhé a třetí odrážce přílohy rozhodnutí 94/173/ES nemohou být pokládány za slučitelné s vnitřním trhem. Stejně tak investice, které jsou vyloučené na základě bodu 2 stejné přílohy jsou považovány za neslučitelné se společným trhem, jestliže nejsou splněny zvláštní podmínky uvedené v této příloze.

(69)

V bodě 2.3 přílohy rozhodnutí 94/173/ES je stanoveno, že: „V odvětví kravského mléka a výrobků z kravského mléka jsou vyloučeny následující investice:

—

[…]

—	investice spojené s následujícími výrobky: máslo, sušená syrovátka, sušené mléko, koncentrované máslo, laktóza, kazein a kazeinát,

—

investice spojené s výrobou čerstvých výrobků nebo výrobků ze sýrů, vyjma výroby, která zahrnuje velkou měrou inovaci v souladu s vývojem poptávky, vyjma výrobků, u kterých je dokázána nedostačující kapacita i existence skutečných a efektivních odbytišť, a také vyjma výroby výrobků dle tradičních nebo biologických postupů, stanovených předpisy Společenství.

Zákazy uvedené u předcházejících odrážek se netýkají následujících investic, za předpokladu, že tyto investice nezpůsobí zvýšení kapacity:

—	investice související s dodržováním hygienických norem Společenství,

—	investice související s ochranou životního prostředí.“

(70)	Z toho a priori vyplývá, že investiční podpora týkající se výroby čerstvých výrobků, jako je v tomto případě prošetřovaná podpora, je slučitelná s vnitřním trhem, jen pokud tato investice spadá do jedné z výjimek uvedených v bodě 2.3 přílohy rozhodnutí 94/173/ES.

(71)

Jednou z hlavních otázek položených v rozhodnutí o zahájení řízení byla otázka, zda-li je splněna jedna z výjimek uvedených v bodě 2.3 přílohy rozhodnutí 94/173. V tomto rozhodnutí budou proto posouzeny všechny tři výjimky: velká míra inovace ve výrobě v souladu s vývojem poptávky, nedostačující kapacita a existence skutečných a efektivních odbytišť, výroba výrobků dle tradičních nebo biologických postupů, stanovených předpisy Společenství.

a) Kritérium o velké míře inovace v souladu s poptávkou

(72)

Z dokumentů, které v roce 2005 poskytlo Nizozemsko Komisi vyplývalo, že výrobní postup není s ohledem na informace poskytnuté v dané době inovativní. Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, IKC se domníval, že projekt je inovativní jen zčásti. Zejména se IKC domníval, že projekt nepředkládá inovativní výrobky, ale obsahuje tržní inovace, a že výrobní proces není inovativní, ale jsou použity ty nejmodernější technologie. Nicméně s ohledem na skutečnost, že ostatní kritéria, která hodnotil, byla splněna, došel IKC k závěru, že projekt splňuje kritéria pro získání podpory, ale snížil její podíl (viz výše 11. bod odůvodnění).

(73)

Otázkou je, zda skutečnosti uvedené podnikem Farm Dairy a Nizozemskem v rámci zahájení řízení mohou znovu zpochybnit analýzu, která byla provedena v dané době v rámci posouzení kritérií o hodnocení podpor DOCUP. Tyto skutečnosti (viz 36. až 46. bod odůvodnění) potvrdily, že část investice, která byla určena na nové dvoulitrové nádoby z polyetylenu, byla zcela inovativní, a že Farm Dairy byl prvním podnikem, který tento výrobek vyráběl a uvedl na nizozemský trh. Zpráva, kterou poskytnul Farm Dairy pro toto určení, bere v úvahu inovativní charakter projektu a tato zpráva se jeví věrohodnou, jelikož ji vyhotovil znalec daného oboru, který v tehdejší době pracoval pro konkurenční společnost podniku Farm Dairy. Dotčená zpráva nezpochybňuje analýzu, kterou v dané době provedly IKC a ministerstvo LNV, ale obsahuje skutečnost, která nebyla Komisi sdělena před rozhodnutím o zahájení řízení, a která nebyla uvedena v dokumentech, které byly Komisi předány předtím. Uvádí se zde, že dvoulitrová nádoba zaznamenala velký úspěch již na britském a americkém trhu. Farm Dairy byl prvním, kdo tento typ nádoby uvedl na trh. Později se Farm Dairy stal průkopníkem, jelikož se dvoulitrová nádoba stala na nizozemském trhu běžnou záležitostí.

(74)

Na základě judikatury Evropského soudního dvora je Komise povinna vzít v úvahu různé skutečnosti, které jí jsou předloženy a prozkoumat všechna nezbytná stanoviska, zejména za pomoci informací, které si vyžádá od příjemců, aby mohla v den přijetí rozhodnutí (14) rozhodnout při plné znalosti relevantních věcných skutečností.

(75)

V tomto případě požádala Komise Nizozemsko, aby potvrdilo skutečnosti předložené podnikem Farm Dairy. Nizozemsko tyto skutečnosti potvrdilo a poskytlo tři samostatné dokumenty (viz výše 51. až 53. bod odůvodnění), které potvrdily inovativní charakter investice do dvoulitrových nádob. Z těchto informací na jednu stranu vyplývá, že Nizozemsko při posuzování inovativního charakteru nevzalo do úvahy investici, která byla určená na dvoulitrové nádoby, bez pochyby z toho důvodu, že posouzení bylo provedeno dle kritérií dokumentu DOCUP a ne specificky dle uvedeného rámce. Na druhou stranu Nizozemsko se odvolalo na nezávislé znalce se znalostí trhu a na způsob, kterým byly mléčné výrobky uvedeny na trh. Studie provedené znalci ukázaly, že Farm Dairy byl skutečně prvním podnikem, který tento typ nádob uvedl na nizozemský trh.

(76)	Na základě těchto nových skutečností, předložených orgány a podnikem Farm Dairy po zahájení řízení, se Komise domnívá, že uvedení na trh a výroba dvoulitrových nádob představuje inovativní charakter.

(77)	Co se týče konceptu „make-to-order“, vyvstává odpovídající otázka: jsou upřesnění, která uvedl podnik Farm Dairy i Nizozemsko, takové povahy, že mohou pozměnit hodnocení Komise, které provedla při zahájení řízení?

(78)

Na rozdíl od případu dvoulitrových nádob Nizozemsko v průběhu posuzování žádosti o podporu v roce 1998 vzalo v potaz koncept „make-to-order“. V dané době byl vysloven závěr, že výrobní postup není inovativní sám o sobě, ale že jsou používány ty nejmodernější technologie, a že je vysoce účinný z hlediska snížení spotřeby energie a je příznivější pro životní prostředí. Tyto argumenty použilo Nizozemsko i podnik Farm Dairy již ve své předešlé korespondenci. Žádná jiná inovace nebyla v případě konceptu „make-to-order“ prokázána.

(79)

Je rovněž důležité ověřit, jestli je výroba v souladu s vývojem poptávky, jak to požaduje první výjimka uvedená v rozhodnutí 94/173/ES. Z informací poskytnutých Komisi (viz 43. bod odůvodnění) vyplývá, že poptávka po těchto výrobcích pocházela hlavně od velkoprodejen a že byly uzavřeny smlouvy s nejméně pěti velkoprodejnami. Komise se domnívá, že tato skutečnost je spolehlivým ukazatelem toho, že inovace je v souladu s vývojem poptávky. Toto potvrzuje skutečnost, že [x] , citovaný Nizozemskem (viz 55. bod odůvodnění), významně zvýšil svůj obrat díky mléku, které prodává podnik Farm Dairy.

(80)

V důsledku toho se Komise domnívá, že v tomto případě jsou splněny podmínky první výjimky pro tu část investice, která byla určena na dvoulitrové nádoby, jelikož investice má inovativní charakter v souladu s vývojem poptávky. Komise, na základě informací, které jí byly poskytnuty po zahájení formálního vyšetřovacího řízení, nemůže dojít k závěru, že podmínky této první výjimky nejsou splněny. Komisi totiž nepřísluší zkoumat, jaké jsou skutečnosti, které jí mohly být předloženy, ale Komise musí jednak prozkoumat všechna nezbytná stanoviska a jednak vycházet z informací, které má k dispozici v době přijetí rozhodnutí (15). V tomto případě Komise jednak zahájila řízení a požádala Nizozemsko dopisem ze dne 18. září 2009 o potvrzení některých skutečností, které uvedl podnik Farm Dairy ve svých připomínkách. Takto Komise využila všechny prostředky, které má k dispozici pro získání informací od zúčastněných stran nebo členského státu. Jednak Komise v tomto rozhodnutí vychází ze všech informací, které obdržela po zahájení řízení. Nicméně nezískala žádnou jinou informaci, která by vypovídala o tom, že investice určená na dvoulitrové nádoby není inovativní nebo není v souladu s vývojem poptávky.

(81)

Vzhledem k tomu, že jsou kritéria uvedená v Rámci v souladu s rozhodnutím 94/173/ES splněna, pokud jde o inovativní charakter investice do dvoulitrových láhví, ale nejsou splněna u zbylé části investice, je důležité oddělit náklady na tuto investici, aby z toho bylo možné odvodit maximální výši podpory.

(82)

Nizozemské orgány uvedly, že částka ve výši 1 840 000 FL (tj. 834 956 EUR) byla určena na specifickou investici do dvoulitrových nádob. Nizozemské orgány k této částce připočítaly náklady na čtvrtinu stáčecích linek, jelikož ze čtyř stáčecích linek byla pouze jedna linka určena výhradně na plnění dvoulitrových láhví. Tato částka činí 2 936 250 Fl (tj. 1 332 412 EUR). Celková částka tedy činí 4 776 250 FL (tj. 2 167 367 EUR) (viz 53. bod odůvodnění). Do této celkové částky nebyly započteny žádné obecné náklady (jako např. náklady na stavbu nebo pozemky).

(83)

Maximální výše podpory musí být proto posouzena se zřetelem na tyto způsobilé náklady. Flevoland je regionem, který byl při podání investiční žádosti zařazený do Cíle 1 a podpora tedy může být udělena až do výše 75 % způsobilých nákladů. Udělená podpora, která je ve výši 715 909 EUR, představuje méně než 75 % způsobilých nákladů. Navržená investice je proto slučitelná s pravidly o státních podporách.

b) Existence odbytišť a nedostačující kapacita

(84)	Jelikož jsou podmínky první výjimky uvedené v bodě 2.3 přílohy rozhodnutí 94/173/ES splněny, a proto je možné schválit udělenou podporu v plné výši, není namístě vyjadřovat se ke skutečnosti, že ostatní podmínky výjimek jsou splněny.

c) Výroba výrobků dle tradičních nebo biologických postupů, stanovených předpisy Společenství

(85)

Tak jako u písmene b) výše, není analýza této třetí výjimky nezbytná, jelikož analýza první výjimky umožnila shledat dotčenou podporu slučitelnou. Navíc se tento bod nezdá být relevantním vzhledem k dotčenému investičnímu projektu, který nikterak nepojednává o výrobě výrobků dle tradičních nebo biologických postupů.

(86)

Komise ostatně posoudila předmětnou podporu z hlediska čl. 3 písm. d) výše zmíněného rámce, ve kterém se uvádí, že „Komise posuzuje, případ od případu, každé opatření podpory, které lze při uplatnění tohoto rámce a těchto nezbytných opatření vyloučit, ale které je v podstatě způsobilé pro spolufinancování ze strany Společenství podle ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 2328/91 (16)“. Z dopisu, který Komise zaslala Nizozemsku dne 25. června 1999, vyplývá, že projekt nemohl být financován v rámci DOCUP. Komise se proto domnívá, že na dotčené opatření se nemohou vztahovat výjimky stanovené v odst. 3 písm. d) výše uvedeného rámce.

VI.3.2 Další argumenty posuzované v době zahájení řízení týkající se slučitelnosti podpory v celé výši

(87)

V době zahájení řízení Komise posuzovala náhradu za škody způsobené neposkytnutím podpory jakožto základ pro schválení investice v celé její výši. Během úvodní fáze nizozemské orgány uvedly, že podpora byla udělena v rámci náhrad škod vzniklých v důsledku chyby orgánu, jenž nejprve udělil podporu, která se později ukázala jako protiprávní a pravděpodobně neslučitelná.

(88)

Soudní dvůr uvedl, že náhrada škod není podporou (17). Soudní dvůr se opíral o skutečnost, že státní podpory jsou naprosto jiné právní povahy než náhrady škod, které by státní orgány byly případně nuceny vyplatit dle rozhodnutí soudu soukromým osobám, jakožto náhradu kvůli újmě, kterou by jim způsobily. Proto náhrada škod v zásadě neposkytuje pro příjemce zvýhodnění, neboť se jedná o pouhou kompenzaci jeho práva.

(89)

V tomto případě se dá stěží mluvit o právu na náhradu u příjemce, jelikož toto údajné právo je již od počátku založeno na protiprávním jednání členského státu. Judikatura se totiž neochvějně domnívá, že s ohledem na imperativní charakter kontroly státních podpor prováděné Komisí na základě článku 108 SFEU, mohou podniky, kterou jsou příjemci podpory, mít v zásadě legitimní důvěru, že byla zachována pravidla při poskytování podpory pouze v případě, že tato podpora byla poskytnuta při dodržení postupu stanoveného uvedeným článkem. S řádnou péčí postupující hospodářský subjekt musí být totiž běžně schopen ujistit se o tom, že byl tento postup dodržen (18).

(90)

V tomto případě je důležité zdůraznit, že poskytnutí náhrady by vedlo k obcházení zákazu poskytovat podpory bez schválení Komise. To ostatně potvrzuje i skutečnost, že v okamžiku, kdy provincie Flevoland uvedla, že dotyčná podpora byly poskytnuta jako náhrada za škodu způsobenou správním orgánem, si byla plně vědoma toho, že podpora měla před uskutečněním podléhat schválení Komisí.

(91)	Komise se proto domnívá, že investice v celé výši nemůže být považována za slučitelnou, jelikož dotčená podpora by byla náhradou za újmu utrpěnou příjemcem.

VI.3.3 Další argumenty předložené podnikem Farm Dairy v rámci zahájení řízení

(92)

Farm Dairy zpochybnil použití složeného úročení v případě záporného rozhodnutí Komise s navrácením podpory (viz výše 47. bod odůvodnění). Jelikož předmětné rozhodnutí prohlašuje podporu za slučitelnou, s navrácením protiprávní podpory se nepočítá a připomínky podniku Farm Dairy proto již nejsou relevantní.

VII. Závěr

(93)

Státní podpora pro Farm Dairy, kterou poskytlo Nizozemí, je slučitelná jen v případě té části investice, která byla určena na nové dvoulitrové nádoby. Původní výše podpory byla proto přepočítána se zřetelem na tuto část celkových investic a z tohoto výpočtu vyplývá, že udělená podpora je slučitelná s požadavky rámce státních podpor pro investice v odvětví zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů.

(94)	Komise nicméně lituje, že Nizozemsko poskytlo výše uvedenou podporu v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora poskytnutá Nizozemskem podniku Farm Dairy ve výši 715 909 EUR je slučitelná s vnitřním trhem.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.

V Bruselu dne 9. března 2010.

Za Komisi

Dacian CIOLOŞ

člen Komise

(1) S účinností od 1. prosince 2009 se články 87 a 88 Smlouvy o ES staly články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Oba soubory ustanovení jsou v podstatě totožné. Pro účely tohoto rozhodnutí by odkazy na články 107 a 108 SFEU měly být v případě potřeby chápány jako odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.

(2) Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20.

(3) Úř. věst. C 87, 16.4.2009, s. 5.

(4) Úř. věst. C 29, 2.2.1996, s. 4.

(5) Úř. věst. L 79, 23.3.1994, s. 29.

(6) Na informaci se vztahuje služební tajemství.

(7) Úř. věst. L 91, 6.4.1990, s. 1.

(8) TNO je nezávislá konstrukční kancelář, jejímž úkolem je docílit toho, aby byl vědecký výzkum použitelný pro zvýšení inovativního potenciálu podniků a orgánů veřejné moci (www.tno.nl).

(9) Úř. věst. L 148, 28.6.1968, s. 13.

(10) Podle judikatury Soudního dvora je zlepšení konkurenčního postavení podniku v důsledku státní podpory obvykle důkazem toho, že je narušena hospodářská soutěž s jinými podniky, které takovou podporu neobdržely (věc C-730/79, Sb. rozh. 1980, s. 2671, body 11 a 12). Co se týče existence obchodu s mlékem uvnitř Společenství, viz výše 44., 45. a 55. bod odůvodnění, které Komise považuje za opodstatněné.

(11) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(12) Ministerstvo LNV totiž ve svém dopise ze dne 15. července 1999, který zaslalo provincii Flevoland, uvádí, že Komise projekt neschválila a z toho titulu jej ministerstvo odmítá financovat.

(13) Úř. věst. L 91, 6.4.1990, s. 7.

(14) SPS, 9. září 2009, věc T-369/06, Holland Malt v Komise, bod 195 (dosud nezveřejněné).

(15) Věc T-369/06, body 195–198.

(16) Úř. věst. L 218, 6.8.1991, s. 1.

(17) ESD, spojené věci 106/87–120/87, Asteris AE v. Řecko a EHS, Sb. rozh. 1988, s. I-5515.

(18) ESD, věc C-169/95, Španělsko v. Komise, Sb. rozh., s. I-135.

12.5.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 118/65

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 21. dubna 2010

o TARGET2-Securities

(ECB/2010/2)

(2010/272/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 3.1, 12.1, 17, 18 a 22 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 6. července 2006 Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) rozhodla o tom, že ve spolupráci s centrálními depozitáři cenných papírů a ostatními účastníky trhu prozkoumá možnost zřízení nové služby Eurosystému pro vypořádání obchodů s cennými papíry v penězích centrální banky, jež se má nazývat TARGET2-Securities („T2S“). T2S má jako součást úkolů Eurosystému podle článků 17, 18 a 22 statutu ESCB za cíl umožnit sjednocení postupů po uzavření obchodů tím, že nabídne základní a nestranné celoevropské vypořádání hotovosti a cenných papírů v penězích centrální banky bez ohledu na hranice, aby centrální depozitáři cenných papírů mohli svým klientům poskytovat harmonizované a standardizované služby vypořádání obchodů formou dodání proti zaplacení v integrovaném technickém prostředí s přeshraničními možnostmi. Vzhledem k tomu, že poskytování peněz centrální banky je základním úkolem Eurosystému, má T2S povahu veřejné služby. Národní centrální banky eurozóny budou v rámci T2S poskytovat služby v oblasti správy zajištění a vypořádání v penězích centrální banky.

(2)

Článek 22 statutu ESCB zmocňuje Eurosystém k tomu, aby zajistil „účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy uvnitř Unie“. Vypořádání v penězích centrální banky kromě toho eliminuje riziko likvidity, a je tedy zásadní jak pro spolehlivost postupů po uzavření obchodů s cennými papíry, tak i pro finanční trh obecně.

(3)

Dne 17. července 2008 rozhodla Rada guvernérů o zahájení projektu T2S a o poskytnutí nezbytných zdrojů až do ukončení tohoto projektu. Na základě nabídky ze strany Deutsche Bundesbank, Banco de España, Banque de France a Banca d’Italia (dále jen „4CB“) rozhodla Rada guvernérů rovněž o tom, že T2S bude vyvinut a provozován těmito 4CB.

(4)

Rada guvernérů přijala rozhodnutí ECB/2009/6 ze dne 19. března 2009 o zřízení Programové rady TARGET2-Securities (TARGET2-Securities Programme Board) (1) jakožto operativního řídícího orgánu v rámci Eurosystému, který bude pro Radu guvernérů připravovat návrhy týkající se klíčových strategických otázek a který bude vykonávat úkoly čistě technické povahy. Mandát Programové rady T2S, který je upraven v příloze rozhodnutí ECB/2009/6, představuje jeden ze základních prvků řízení T2S. Centrální banky Eurosystému zároveň pověřily Programovou radu T2S výkonem některých úkolů v oblasti implementace, aby tato rada byla plně funkční a mohla jednat jménem celého Eurosystému.

(5)

Tyto obecné zásady zejména stanoví základy programu T2S ve fázi jeho specifikace a vývoje. Jsou vyvrcholením dříve zmíněných rozhodnutí Rady guvernérů a podrobně upravují zejména úlohu a odpovědnost Programové rady T2S a 4CB, jakož i jejich vzájemný vztah. S ohledem na skutečnost, že program T2S se dále vyvíjí, budou tyto obecné zásady doplněny dalšími právními akty a smluvními ujednáními, za něž nese konečnou odpovědnost Rada guvernérů.

(6)

V souladu s dříve uvedenými rozhodnutími Rady guvernérů je program T2S řízen na třech úrovních. Na první úrovni řízení je konečné rozhodování v souvislosti s T2S svěřeno Radě guvernérů, která nese celkovou odpovědnost za program T2S a která je podle článku 8 statutu ESCB rozhodovacím orgánem celého Eurosystému. Na druhé úrovni řízení byla zřízena Programová rada T2S s cílem napomáhat rozhodovacím orgánům ECB při zajišťování úspěšného a včasného dokončení programu T2S. Konečně na třetí úrovni řízení stojí 4CB.

(7)

Protože služby T2S jsou nabízeny centrálním depozitářům cenných papírů, je důležité udržovat strukturovaný vztah k těmto depozitářům po celou dobu vývoje T2S, přechodu na T2S a následného provozování T2S. Pro tento účel bude zřízena kontaktní skupina centrálních depozitářů cenných papírů. Národní skupiny uživatelů představují fórum pro komunikaci a součinnost mezi poskytovateli a uživateli služeb vypořádání obchodů s cennými papíry v rámci národních trhů. Poradní skupina T2S je fórem pro komunikaci a součinnost mezi Eurosystémem a externími stranami zúčastněnými na T2S.

(8)

T2S není podnikatelským subjektem a jeho cílem není konkurovat centrálním depozitářům cenných papírů ani jiným účastníkům trhu. To znamená, že i když finanční režim T2S sleduje plnou náhradu nákladů, služby T2S nejsou poskytovány za účelem dosažení zisku. O celkové výši investice Eurosystému do T2S bude rozhodnuto interním rozhodnutím, přičemž rozhodnutí o cenách za poskytování služeb T2S bude sledovat plné pokrytí nákladů. Navíc by měl Eurosystém přísně uplatňovat zásadu nediskriminace ve vztahu k centrálním depozitářům cenných papírů a zaměřit se na vytvoření rovných podmínek pro všechny centrální depozitáře cenných papírů, kteří budou k vypořádání využívat T2S.

(9)

T2S představuje technické zařízení, které bude možné využívat nejen pro vypořádání v eurech. Bude přístupné rovněž národním centrálním bankám mimo eurozónu a dalším centrálním bankám, které budou mít zájem jej využívat a dají svou měnu k dispozici pro vypořádání v penězích centrální banky v rámci T2S, jak upravují tyto obecné zásady,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

ODDÍL I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. T2S se opírá o jednotnou technickou platformu propojenou se systémy centrálních bank pro zúčtování jednotlivých plateb v reálném čase. Jedná se o službu poskytovanou Eurosystémem centrálním depozitářům cenných papírů, která umožňuje základní a nestranné vypořádání obchodů s cennými papíry bez ohledu na hranice formou dodání proti zaplacení v penězích centrální banky.

2. Tyto obecné zásady stanoví pravidla pro řízení programu T2S. Rovněž stanoví hlavní rysy programu T2S, definují úlohu a odpovědnost Programové rady T2S a 4CB a jejich vzájemný vztah ve fázi specifikace a vývoje T2S. Vymezují rovněž hlavní rozhodnutí, která mají být v souvislosti s T2S přijata Radou guvernérů. Navíc tyto obecné zásady vymezují ve vztahu k T2S základní zásady týkající se: a) finančního režimu, práv a záruk; b) způsobu vymezení přístupu centrálních depozitářů cenných papírů a smluvních vztahů s těmito depozitáři; c) podmínek, za kterých bude v T2S umožněno používání jiných měn než eura, a d) vývoje programu T2S.

Článek 2

Definice

Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

—

„centrálním depozitářem cenných papírů“ subjekt, který: a) umožňuje zpracování a vypořádání obchodů s cennými papíry účetním zápisem, b) poskytuje služby úschovy a správy cenných papírů, např. správu událostí souvisejících s právy a závazky z cenných papírů a splácení cenných papírů, a c) hraje aktivní úlohu při zajišťování integrity emisí cenných papírů,

—	„dodáním proti zaplacení“ mechanismus, který propojuje převod cenných papírů a převod peněžních prostředků způsobem, jenž zajišťuje, že k dodání cenných papírů dojde jen tehdy, pokud bylo zaplaceno,

—	„národní centrální bankou eurozóny“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro,

—	„centrální bankou Eurosystému“ národní centrální banka eurozóny, případně ECB,

—	„rámcovou smlouvou“ smluvní rámec uzavíraný mezi centrálním depozitářem cenných papírů a Eurosystémem pro fázi vývoje a provozování,

—	„obecnými funkčními specifikacemi“ obecný popis funkčního řešení, které má být vyvinuto k uspokojení požadavků uživatelů T2S. Bude zahrnovat prvky, jako je funkční architektura (domény, moduly a interakce), koncepční modely, datový model a postup datových toků,

—

„dohodou mezi druhou a třetí úrovní řízení“ dohoda o dodávce a provozování dojednaná mezi Programovou radou T2S a 4CB, schválená Radou guvernérů a následně podepsaná centrálními bankami Eurosystému a 4CB. Obsahuje další podrobnosti týkající se úkolů a odpovědnosti 4CB, Programové rady T2S a centrálních bank Eurosystému,

—	„členským státem“ stát, který je členem Unie,

—	„národní centrální bankou mimo eurozónu“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou není euro,

—	„provozní fází“ časové období, které začíná okamžikem přechodu prvního centrálního depozitáře cenných papírů na T2S,

—	„jinou centrální bankou“ centrální banka země mimo Unii,

—	„platebním kalendářem“ kalendář, který ukazuje sled splátek náhrady, která náleží 4CB,

—	„dohodou o úrovni služeb“ jak dohoda, která vymezuje úroveň služeb, jež mají v souvislosti s T2S 4CB poskytovat Eurosystému, tak dohoda, která vymezuje úroveň služeb, jež má v této souvislosti Eurosystém poskytovat centrálním depozitářům cenných papírů,

—	„fází specifikace a vývoje“ časové období, které počíná okamžikem schválení požadavků uživatelů Radou guvernérů a končí zahájením provozní fáze,

—	„obchodní aplikací T2S“ software vyvinutý a provozovaný 4CB jménem Eurosystému, který umožňuje Eurosystému poskytovat služby T2S na platformě T2S,

—	„postupem řízení změn T2S“ soubor pravidel a postupů, jež se použijí, kdykoli je navržena změna služeb T2S,

—

„finančním rámcem T2S“ horní mez celkových nákladů T2S, které mají být nahrazeny. Finanční rámec vymezuje a) maximální částku, kterou mají zúčastněné národní centrální banky zaplatit za T2S, a b) částku, kterou zúčastněné národní centrální banky uhradí 4CB po dodání podle dohodnutého platebního kalendáře,

—	„platformou T2S“ pro účely těchto obecných zásad a bez ohledu na použití termínu platforma T2S v jiných dokumentech souvisejících s T2S, hardware a všechny softwarové komponenty (tj. veškerý použitý software s výjimkou obchodní aplikace T2S) potřebné k provozování obchodní aplikace T2S,

—	„programem T2S“ soubor souvisejících činností a dodávek, které jsou nutné pro vývoj T2S do doby úplného přechodu všech centrálních depozitářů cenných papírů, kteří podepsali rámcovou smlouvu s Eurosystémem, na T2S,

—	„Programovou radou T2S“ řídící orgán Eurosystému zřízený na základě rozhodnutí ECB/2009/6, jehož úkolem je v souvislosti s T2S připravovat pro Radu guvernérů návrhy týkající se klíčových strategických otázek a vykonávat úkoly čistě technické povahy,

—	„účtem projektu T2S“ účet T2S, který slouží k inkasu a rozdělování splátek, náhrad a poplatků. Může mít podúčty za účelem rozlišení různých druhů peněžních toků. Nemá rozpočtový charakter,

—	„službami T2S“ služby, které má Eurosystém na základě rámcové smlouvy poskytovat centrálním depozitářům cenných papírů,

—

„uživateli T2S“ právnické osoby, které pro účely T2S vstoupily do smluvního vztahu s centrálními depozitáři cenných papírů, kteří podepsali rámcovou smlouvu s Eurosystémem. Patří sem rovněž platební banky, které mají smluvní vztah s centrálními bankami a poskytují finanční instituci, která provádí vypořádání v T2S, likviditu na hotovostní účet určený pro T2S prostřednictvím účtu v systému zúčtování jednotlivých plateb v reálném čase,

—	„podrobnými funkčními specifikacemi pro uživatele“ podrobný popis funkcí, které řídí externí datové toky T2S (z aplikace do aplikace). Bude obsahovat informace, které uživatelé potřebují pro to, aby mohli přizpůsobit nebo vyvinout svůj interní informační systém s cílem připojit ho k T2S,

—	„uživatelskou příručkou“ dokument, který popisuje způsob, jakým mohou uživatelé T2S využívat celé řady softwarových funkcí T2S, jež jsou dostupné v režimu „uživatel do aplikace“ (prostřednictvím koncového terminálu),

—	„požadavky uživatelů“ dokument, který obsahuje požadavky uživatelů na T2S, jak byly zveřejněny ECB dne 3. července 2008 a následně změněny postupem řízení změn T2S.

ODDÍL II

ŘÍZENÍ PROGRAMU T2S

Článek 3

Úrovně řízení

Program T2S je řízen na třech úrovních, jak se popisuje v tomto oddíle obecných zásad. Na první úrovni řízení stojí Rada guvernérů, na druhé úrovni Programová rada T2S a na třetí úrovni 4CB.

Článek 4

Rada guvernérů

1. Rada guvernérů odpovídá za řízení, všeobecnou správu a kontrolu programu T2S. Nese rovněž odpovědnost za konečné rozhodování ve vztahu k programu T2S a rozhoduje o přidělování úkolů, které nejsou přímo svěřeny druhé nebo třetí úrovni řízení.

2. Do působnosti Rady guvernérů patří zejména následující:

odpovídá za řízení programu T2S prostřednictvím všech dále uvedených činností:

i)	rozhoduje o všech otázkách týkajících se řízení T2S, přebírá odpovědnost za program T2S jako celek, a tudíž i plní úlohu poslední instance při rozhodování sporů,

ii)	přijímá rozhodnutí ad hoc ohledně úkolů svěřených Programové radě T2S nebo 4CB,

iii)	přiděluje následné nebo dodatečné konkrétní úkoly související s programem T2S Programové radě T2S a/nebo 4CB, přičemž stanoví, která rozhodnutí, jež s plněním těchto úkolů souvisejí, přijme sama,

iv)	přijímá veškerá rozhodnutí týkající se organizace Programové rady T2S;

b)	vyřizuje žádosti členů Poradní skupiny T2S předložené v souladu s pravidly Poradní skupiny T2S;

rozhoduje o základním finančním režimu T2S, a to konkrétně o:

i)	cenové politice, pokud jde o služby T2S,

ii)	metodologii nákladů T2S,

iii)	finančním ujednání podle článku 12;

d)	určuje kritéria pro přístup centrálních depozitářů cenných papírů;

e)	ověřuje a přijímá programový plán T2S, sleduje postup programu T2S a rozhoduje o opatřeních, která mají být přijata k minimalizaci případných prodlev při jeho realizaci;

rozhoduje o základních provozních aspektech T2S, a to konkrétně o:

i)	provozním rámci T2S včetně strategie řízení mimořádných událostí a krizového řízení,

ii)	bezpečnostním rámci pro ochranu informací v T2S,

iii)	postupech řízení změn T2S,

iv)	strategii testování T2S,

v)	strategii přechodu na T2S,

vi)	rámci pro řízení rizik v T2S;

schvaluje základní smluvní rámec, a to konkrétně:

i)	dohody mezi druhou a třetí úrovní řízení,

ii)	dohody o úrovni služeb sjednané mezi Programovou radou T2S, centrálními depozitáři cenných papírů a centrálními bankami Eurosystému, jakož i s 4CB,

iii)	smlouvy s centrálními depozitáři cenných papírů sjednané Programovou radou T2S společně s centrálními bankami Eurosystému na jedné straně a centrálními depozitáři cenných papírů na druhé straně,

iv)	smlouvy s národními centrálními bankami mimo eurozónu, jinými centrálními bankami anebo jinými příslušnými měnovými orgány včetně příslušných dohod o úrovni služeb;

h)	odpovídá za přijímání vhodných opatření k prosazování pravidel a zásad dohledu;

i)	rozhoduje, od kterého data bude zahájen přechod centrálních depozitářů cenných papírů na T2S.

Článek 5

Programová rada T2S

1. Složení a mandát Programové rady T2S upravuje rozhodnutí ECB/2009/6. Programové radě T2S jsou svěřeny úkoly náležející druhé úrovni řízení v rámci všeobecného rámce vymezeného Radou guvernérů.

2. Mandát Programové rady T2S zahrnuje mimo jiné:

a)	projednávání a schvalování obecných funkčních specifikací, podrobných funkčních specifikací pro uživatele a uživatelských příruček;

b)	provádění provozního rámce T2S včetně strategie řízení mimořádných událostí a krizového řízení v rámci parametrů stanovených Radou guvernérů;

c)	vyjednávání dohod o účasti jiných měn ve smyslu čl. 18 odst. 1 a 2;

d)	poskytování informací příslušným regulatorním orgánům a orgánům dohledu;

e)	vyjednání dohody mezi druhou a třetí úrovní řízení se 4CB, kterou schvaluje Rada guvernérů.

Článek 6

4CB

1. 4CB vyvíjejí a provozují T2S a poskytují informace o svém vnitřním uspořádání a o rozdělení práce Programové radě T2S.

4CB plní zejména tyto úkoly:

a)	na základě požadavků uživatelů a pod vedením Programové rady T2S připravují obecné funkční specifikace, podrobné funkční specifikace pro uživatele a uživatelské příručky v souladu s programovým plánem T2S;

b)	vyvíjejí a budují T2S jménem Eurosystému a poskytují technické komponenty T2S v souladu s programovým plánem T2S a požadavky uživatelů, obecnými funkčními specifikacemi a podrobnými funkčními specifikacemi pro uživatele a dalšími specifikacemi a úrovněmi služeb;

c)	zpřístupňují T2S Programové radě T2S v souladu se schváleným časovým plánem, specifikacemi a úrovněmi služeb;

pro účely finančního ujednání podle článku 12 předloží Programové radě T2S:

i)	odhad nákladů, které jim vzniknou při vývoji a provozování T2S, a to v podobě umožňující posouzení tohoto odhadu ze strany příslušného výboru Evropského systému centrálních bank (ESCB) nebo Eurosystému a/nebo jeho audit ze strany externího auditora,

ii)	finanční nabídku včetně určení druhu nabídky, platebního kalendáře a období, na které se vztahuje;

e)	opatří si veškerá povolení potřebná k vybudování a provozování T2S a k tomu, aby Eurosystém mohl poskytovat služby T2S centrálním depozitářům cenných papírů;

f)	provádějí změny T2S v souladu s postupem řízení změn T2S;

g)	odpovídají v oblasti své působnosti na žádosti Rady guvernérů nebo Programové rady T2S;

h)	uskutečňují školení a poskytují technickou a provozní podporu pro testování a přechod na T2S, jež koordinuje Programová Rada T2S;

i)	vyjednávají dohodu mezi druhou a třetí úrovní řízení s Programovou radou T2S.

2. 4CB mají vůči Eurosystému společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění svých úkolů. Jejich odpovědnost zahrnuje podvod, úmyslné protiprávní jednání a hrubou nedbalost. Režim odpovědnosti je podrobněji upraven v dohodě mezi druhou a třetí úrovní řízení.

3. Delegování uvedených úkolů (outsourcing) či zadání těchto úkolů externím dodavatelům na základě subdodavatelské smlouvy ze strany 4CB nemá vliv na odpovědnost 4CB vůči Eurosystému a dalším zúčastněným stranám a musí být průhledné pro Programovou radu T2S.

Článek 7

Vztahy s externími zúčastněnými stranami

1. Poradní skupina T2S je fórem pro komunikaci a součinnost mezi Eurosystémem a externími stranami zúčastněnými na T2S. Poradní skupina T2S podává zprávy Programové radě T2S a ve výjimečných případech může o některých záležitostech uvědomit Radu guvernérů.

Poradní skupině T2S předsedá předseda Programové rady T2S. Složení a mandát Poradní skupiny T2S vymezuje příloha I těchto obecných zásad.

Poradní skupina vykonává svou funkci v souladu s jednacím řádem schváleným Radou guvernérů.

2. Kontaktní skupina centrálních depozitářů cenných papírů je fórem pro komunikaci a součinnost s centrálními depozitáři cenných papírů. Napomáhá při přípravě a vyjednání rámcové smlouvy mezi Eurosystémem na straně jedné a centrálními depozitáři cenných papírů, kteří mají zájem účastnit se na T2S, na straně druhé. Kontaktní skupině centrálních depozitářů cenných papírů předsedá předseda Programové rady T2S. Složení a mandát Kontaktní skupiny centrálních depozitářů cenných papírů vymezuje příloha I.

3. Národní skupiny uživatelů představují fórum pro komunikaci a součinnost mezi poskytovateli a uživateli služeb vypořádání obchodů s cennými papíry v rámci národních trhů, jehož cílem je podpořit vývoj a realizaci T2S a hodnotit dopad T2S na národní trhy. Národním skupinám uživatelů předsedá vždy příslušná národní centrální banka. Složení a mandát národních skupin uživatelů vymezuje příloha I.

Článek 8

Řádná správa

1. V zájmu zamezení střetu zájmů mezi poskytováním služeb T2S ze strany Eurosystému a jeho regulatorními funkcemi zajistí centrální banky Eurosystému, aby:

se členové Programové rady T2S v souladu s jednacím řádem Programové rady T2S, jak byl schválen Radou guvernérů, neúčastnili jakékoli dohledové činnosti příslušné centrální banky v souvislosti s T2S. Členové Programové rady T2S nesmějí být členy Výboru pro platební a zúčtovací systémy, Výboru pro informační technologie ani Řídícího výboru Eurosystému pro IT;

b)	byly dohledové a provozní činnosti T2S odděleny.

2. Programová rada T2S podléhá informační povinnosti, kontrole a auditu, jak jsou vymezeny v těchto obecných zásadách. Audity týkající se vývoje, provozování a nákladů T2S jsou zahajovány a prováděny v souladu se zásadami a opatřeními vymezenými v pravidlech ESCB pro provádění auditu, jež přijala Rada guvernérů, ve znění platném v době, kdy příslušný audit probíhá.

Článek 9

Spolupráce a výměna informací

1. 4CB a Programová rada T2S vzájemně spolupracují, vyměňují si informace a poskytují si technickou a jinou podporu v průběhu vývoje programu T2S.

2. 4CB, ostatní centrální banky Eurosystému a Programová rada T2S se navzájem neprodleně informují o všech záležitostech, které by mohly mít podstatný vliv na vývoj nebo budování T2S, a usilují o minimalizaci souvisejících rizik.

3. Programová rada T2S podává čtvrtletní zprávy o vývoji programu T2S Radě guvernérů. Návrh zprávy se zasílá Výboru pro platební a zúčtovací systémy a Řídícímu výboru Eurosystému pro IT, aby se k němu tyto výbory mohly vyjádřit předtím, než bude prostřednictvím Výkonné rady předložen Radě guvernérů.

4. Programová rada T2S dává k dispozici program, závěry a relevantní dokumentaci ze svých zasedání členům Výboru pro platební a zúčtovací systémy, aby k nim mohli v případě potřeby poskytnout své připomínky.

5. Programová rada T2S může v případě potřeby konzultovat jakýkoli příslušný výbor ESCB nebo může být takovým výborem konzultována.

6. 4CB podávají Programové radě T2S pravidelné zprávy o programu T2S.

7. Obsah a postupy plnění informačních povinností Programové rady T2S a 4CB jsou podrobně popsány v dohodě mezi první a druhou úrovní řízení.

ODDÍL III

FINANČNÍ REŽIM

Článek 10

Cenová politika

1. Cenová politika T2S se řídí základními zásadami neziskovosti, plné náhrady nákladů a nediskriminace vůči centrálním depozitářům cenných papírů.

2. Programová rada T2S předloží Radě guvernérů do šesti měsíců ode dne přijetí těchto obecných zásad návrh cenové politiky v souvislosti se službami T2S, včetně obecných postupů a zprávy o plnění stanovených cílů provozování T2S na neziskovém základě a dosažení plné náhrady nákladů, s odhadem případného výsledného finančního rizika, jemuž by Eurosystém mohl čelit. Před tím, než bude cenová politika předložena Radě guvernérů, bude projednána s centrálními depozitáři cenných papírů a uživateli.

Článek 11

Metodika nákladů a účtování

1. Nerozhodne-li Rada guvernérů jinak, platí pro T2S společná metodika Eurosystému v oblasti nákladů a obecné zásady ECB/2006/16 ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (2).

2. Programová rada T2S ve velmi rané fázi zapojí příslušné výbory ESCB/Eurosystému do posuzování řádného provádění:

a)	společné metodiky Eurosystému v oblasti nákladů v souvislosti s odhadem nákladů T2S a výpočtem ročních nákladů T2S a

b)	obecných zásad ECB/2006/16 ze strany ECB a 4CB v souvislosti se zachycením nákladů a aktiv T2S.

Článek 12

Finanční ujednání

1. Programová rada T2S předloží Radě guvernérů návrh finančního rámce T2S, který zahrnuje náklady T2S, tj. náklady 4CB a ECB na vývoj, údržbu a provoz T2S.

2. Uvedený návrh zahrnuje také:

a)	druh nabídky;

b)	platební kalendář;

c)	období, na které se vztahuje;

d)	mechanismus sdílení nákladů;

e)	náklady kapitálu.

3. O finančním ujednání rozhoduje Rada guvernérů.

Článek 13

Platby

1. ECB vede jménem Eurosystému účet projektu T2S. Účet projektu T2S nemá rozpočtový charakter, ale slouží k inkasu a rozdělování veškerých s náklady T2S souvisejících plateb předem, splátek a náhrad, jakož i poplatků spojených s užíváním T2S.

2. Programová rada T2S spravuje účet projektu T2S jménem Eurosystému. Dojde-li k ověření a přijetí dodávek 4CB, schválí Programová rada T2S výplatu každé splátky ve prospěch 4CB v souladu s platebním kalendářem, který schválila Rada guvernérů a který je vymezen v dohodě mezi druhou a třetí úrovní řízení.

Článek 14

Práva Eurosystému k T2S

1. Výlučným vlastníkem obchodní aplikace T2S je Eurosystém.

2. 4CB za tímto účelem udělí Eurosystému licence týkající se práv duševního vlastnictví nezbytné k tomu, aby Eurosystém mohl poskytovat v plném rozsahu služby T2S centrálním depozitářům cenných papírů podle příslušných pravidel, na stejné úrovni služeb a rovném základě. 4CB odškodní Eurosystém v případě, že dojde k uplatnění nároků z porušení práv ze strany třetích osob ve vztahu k těmto právům duševního vlastnictví.

3. Podrobnosti týkající se práv Eurosystému k T2S budou dohodnuty mezi 4CB a Programovou radou T2S v dohodě mezi druhou a třetí úrovní řízení. Práva orgánů, které podepsaly dohodu o účasti měny ve smyslu článku 18, budou vymezena v takové dohodě.

ODDÍL IV

CENTRÁLNÍ DEPOZITÁŘI CENNÝCH PAPÍRŮ

Článek 15

Kritéria pro přístup centrálních depozitářů cenných papírů

1. Centrální depozitáři cenných papírů mají přístup ke službám T2S za podmínky, že:

o nich byla informována Evropská komise podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (3) anebo, v případě centrálních depozitářů cenných papírů ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor (EHP), vykonávají svou činnost na základě právního a regulatorního rámce, který je rovnocenný rámci platnému v Unii;

b)	jsou kladně hodnoceni příslušnými orgány z hlediska naplňování doporučení CESR/ESCB pro systémy vypořádání obchodů s cennými papíry;

c)	na žádost zpřístupní v T2S každý cenný papír/ISIN, jehož jsou emitenty (nebo technickými emitenty), ostatním centrálním depozitářům cenných papírů;

d)	se zaváží nabídnout ostatním centrálním depozitářům cenných papírů v T2S základní služby úschovy a správy při dodržení zásady rovného zacházení;

e)	se vůči ostatním centrálním depozitářům cenných papírů v T2S zaváží provádět vypořádání v penězích centrální banky v T2S, jestliže je daná měna v T2S použitelná.

2. Pravidla vztahující se k přístupovým kritériím platným pro centrální depozitáře cenných papírů jsou provedena v dohodách mezi centrálními bankami Eurosystému a centrálními depozitáři cenných papírů.

3. ECB vede na svých internetových stránkách seznam centrálních depozitářů cenných papírů, kteří mohou provádět vypořádání v T2S.

Článek 16

Smluvní vztahy s centrálními depozitáři cenných papírů

1. Smlouvy mezi centrálními bankami Eurosystému a centrálními depozitáři cenných papírů, včetně dohod o úrovni služeb, jsou plně harmonizovány.

2. Programová rada T2S společně s centrálními bankami Eurosystému vyjedná smlouvy s centrálními depozitáři cenných papírů.

3. Smlouvy s centrálním depozitáři cenných papírů schvaluje Rada guvernérů a následně je podepisuje centrální banka Eurosystému země, v níž má příslušný centrální depozitář cenných papírů své sídlo, anebo ECB v případě centrálních depozitářů cenných papírů nacházejících se mimo eurozónu, a to v obou případech jménem všech centrálních bank Eurosystému. Pokud jde o Irsko, bude smlouva podepsána centrální bankou Eurosystému toho členského státu, který oznámil systém vypořádání obchodů s cennými papíry Evropské komisi v souladu s článkem 10 směrnice 98/26/ES.

Článek 17

Dodržování regulatorních požadavků

1. Cílem Programové rady T2S je podporovat trvalé dodržování příslušných právních, regulatorních a dohledových požadavků ze strany centrálních depozitářů cenných papírů.

2. Programová rada T2S zváží, zda by nebylo vhodné, aby ECB vydala doporučení k provedení legislativních úprav, které by zajistily rovná přístupová práva centrálních depozitářů cenných papírů ke službám T2S, a předloží v této souvislosti příslušné návrhy Radě guvernérů.

ODDÍL V

JINÉ MĚNY NEŽ EURO

Článek 18

Podmínky způsobilosti pro zahrnutí do T2S

1. Měna země EHP jiná než euro je způsobilá k použití v T2S za podmínky, že příslušná národní centrální banka mimo eurozónu, jiná centrální banka nebo jiný orgán odpovědný za takovou měnu uzavře s Eurosystémem dohodu o účasti měny a že způsobilost takové měny schválí Rada guvernérů.

2. Měna jiná než měna země EHP je způsobilá k použití v T2S za podmínky, že způsobilost takové měny schválí Rada guvernérů, pokud:

a)	právní, regulatorní a dohledový rámec, který se uplatňuje na vypořádání v takové měně, zajišťuje v zásadě stejný nebo vyšší stupeň právní jistoty v porovnání s rámcem platným v Unii;

b)	zahrnutí takové měny do T2S by mělo pozitivní vliv na příspěvek T2S k fungování trhu vypořádání obchodů s cennými papíry v Unii;

c)	taková jiná centrální banka či jiný orgán odpovědný za tuto měnu uzavře s Eurosystémem oboustranně uspokojivou dohodu o účasti měny.

3. V souladu s mandátem Programové rady T2S mohou být národní centrální banky mimo eurozónu zastoupeny v Programové radě T2S.

ODDÍL VI

VÝVOJ PROGRAMU T2S

Článek 19

Programový plán T2S

1. V návaznosti na přijetí těchto obecných zásad předloží Programová rada T2S Radě guvernérů návrh programového plánu T2S, který se bude opírat o požadavky uživatelů a bude sestávat ze strukturovaného seznamu dodávek a činností ve vztahu k programu T2S včetně jejich vzájemné provázanosti a předpokládaných dat zahájení a ukončení.

2. Na základě návrhů předložených Programovou radou T2S Rada guvernérů posoudí, ověří a přijme programový plán T2S.

3. Programová rada T2S sestaví na základě programového plánu T2S podrobný časový plán, v němž budou vyznačeny hlavní mezníky programu T2S. Tento časový plán se zveřejní a oznámí všem stranám zúčastněným na T2S.

4. V případě vážného rizika, že nebude možné dosáhnout některý z mezníků programu T2S, Programová rada T2S o této skutečnosti ihned informuje Radu guvernérů a navrhne opatření k minimalizaci prodlev při provádění programu T2S.

ODDÍL VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Dohoda mezi druhou a třetí úrovní řízení

1. V souladu s těmito obecnými zásadami upravuje dohoda mezi druhou a třetí úrovní řízení další podrobnosti týkající se úkolů a odpovědnosti 4CB, Programové rady T2S a centrálních bank Eurosystému.

2. Návrh dohody mezi druhou a třetí úrovní řízení se předkládá ke schválení Radě guvernérů a poté ji podepisují Eurosystém a 4CB.

Článek 21

Řešení sporů

1. Nepodaří-li se spor vzniklý v záležitosti, kterou upravují tyto obecné zásady, vyřešit dohodou dotčených stran, může kterákoli z dotčených stran záležitost předložit k rozhodnutí Radě guvernérů.

2. Dohoda mezi druhou a třetí úrovní řízení stanoví, že Programová rada T2S nebo 4CB mohou předložit spor, který z této dohody vznikne, Radě guvernérů.

Článek 22

Vstup v platnost

Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 1. května 2010.

Článek 23

Určení a prováděcí opatření

Tyto obecné zásady se vztahují na všechny centrální banky Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 21. dubna 2010.

Za Radu guvernérů ECB

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 102, 22.4.2009, s. 12.

(2) Úř. věst. L 348, 11.12.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.

PŘÍLOHA

PORADNÍ SKUPINA T2S

Mandát a složení

1. Mandát a působnost

Poradní skupina TARGET2-Securities (T2S) (dále jen „poradní skupina“):

a)	podporuje Eurosystém při přezkoumávání obecných specifikací a podrobných funkčních specifikací pro uživatele s cílem zajistit jejich plný soulad s požadavky uživatelů;

b)	podporuje Eurosystém při přezkoumávání žádostí o změnu požadavků uživatelů;

c)	poskytuje poradenství, pokud jde o další vymezení právního základu pro obecné specifikace a podrobné funkční specifikace pro uživatele;

d)	podporuje Eurosystém v souvislosti s dalším vymezováním cenového rámce;

e)	pokračuje v harmonizaci v oblasti vypořádání obchodů s cennými papíry ve vztahu k T2S;

f)	podporuje prováděcí opatření na trhu;

poskytuje poradenství v souvislosti s dohodou a opatřeními, které přispívají k účinnému a nákladově efektivnímu poobchodnímu prostředí T2S mezi T2S a centrálními depozitáři cenných papírů, a podporuje jejich provádění s cílem motivovat centrální depozitáře cenných papírů a účastníky trhu k tomu, aby převedli své zůstatky a vypořádací činnost do T2S;

h)	poskytuje poradenství ohledně otázek přechodu na T2S a jednotlivých fází.

2. Složení

2.1	Poradní skupina se skládá z předsedy, tajemníka, řádných členů a pozorovatelů.

2.2	Považuje-li to za vhodné, může předseda případ od případu na základě svého uvážení pozvat na zasedání poradní skupiny další odborníky, přičemž o tom informuje poradní skupinu.

3. Řádní členové

3.1	Řádní členové mají právo podílet se na rozhodnutích přijímaných poradní skupinou.

3.2	Každé skupině, která je způsobilá pro řádné členství podle odstavce 3.3, je přidělen stejný počet řádných členů. Počet řádných členů každé jiné skupiny zúčastněných stran se rovná počtu řádných členů skupiny centrálních bank.

3.3

Zástupce kterékoli z níže uvedených skupin může být řádným členem poradní skupiny:

centrální banky – ECB a každá národní centrální banka eurozóny by měly být zastoupeny jedním řádným členem. Národní centrální banka členského státu, který přijme euro, se od okamžiku vstupu do eurozóny rovněž účastní poradní skupiny jako řádný člen. Centrální banka mimo eurozónu, která se rozhodla zapojit svou měnu do T2S, je ode dne takového rozhodnutí rovněž zastoupena jedním řádným členem. Evropská komise je jako veřejný orgán řádným členem a je považována za člena skupiny centrálních bank;

centrální depozitáři cenných papírů – každá skupina centrálních depozitářů cenných papírů, jež může sestávat z několika centrálních depozitářů cenných papírů, popřípadě každý centrální depozitář cenných papírů, vypořádávající své transakce v eurech a/nebo ve své národní měně jiné než euro, je řádným členem poradní skupiny a může jmenovat jednoho zástupce, splňuje-li níže uvedená kritéria:

—	deklaruje podporu T2S,

—	je připravena, resp. připraven sjednat smluvní ujednání s Eurosystémem,

—	deklaruje záměr využívat T2S, jakmile bude v provozu.

V souladu s odstaavcem 3.2 a odst. 3.3 písm. a) se počet zástupců centrálních depozitářů cenných papírů rovná počtu zástupců centrálních bank. To znamená, že větší skupiny centrálních depozitářů cenných papírů a větší centrální depozitáři cenných papírů mají v závislosti na objemu jimi vypořádávaných obchodů vyšší počet zástupců. Počet dalších zástupců je stanoven centrálními depozitáři cenných papírů zastoupenými v poradní skupině a předsedou poradní skupiny podle d’Hondtovy metody pro poměrné zastoupení;

uživatelé – výbor pro jmenování vybírá členy z řad uživatelů na základě přihlášek obdržených tajemníkem podle předem stanoveného klíče:

—	nejméně jedenáct řádných členů, kteří zastupují velké obchodní banky, jež vykonávají činnost v oblasti cenných papírů v měnách, ve kterých lze provádět vypořádání v T2S, a to bez ohledu na místo vzniku těchto bank,

—	nejméně dva řádní členové, kteří zastupují mezinárodní investiční banky,

—	nejméně dva řádní členové, kteří zastupují banky, jež vykonávají činnost v oblasti vypořádání obchodů s cennými papíry s cílem poskytovat služby svým místním klientům,

—	nejméně jen řádný člen, který zastupuje centrální protistranu.

4. Pozorovatelé

4.1	Pozorovatelé mají právo účastnit se zasedání poradní skupiny, nemohou se však účastnit jejího rozhodování.

4.2

Pozorovatelem poradní skupiny může být jeden zástupce každé z níže uvedených skupin nebo institucí:

a)	Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry;

b)	Evropská bankovní federace;

c)	Evropská skupina spořitelen;

d)	Evropská asociace družstevních bank;

e)	Evropské fórum služeb v oblasti cenných papírů;

f)	Evropská federace burz cenných papírů;

g)	centrální depozitáři cenných papírů, kteří podporují T2S a jejichž provozovatelem je národní centrální banka;

h)	předsedové podskupin poradní skupiny.

4.3	Centrální banky Eurosystému, které vybudují a budou provozovat platformu T2S (4CB), mohou jmenovat jednoho zástupce za každou takovou centrální banku, aby se účastnil poradní skupiny jako pozorovatel. Tito zástupci zaujímají v poradní skupině jednotné stanovisko.

5. Postupy jmenování

5.1

Pro řádné členy a pozorovatele platí tyto postupy jmenování:

a)	zástupce centrální banky je jmenován guvernérem/prezidentem dané centrální banky podle příslušného statutu centrální banky;

b)	zástupce centrálního depozitáře cenných papírů je jmenován vedoucím příslušného centrálního depozitáře cenných papírů;

c)	zástupce uživatelů je navrhován příslušnými organizacemi na základě individuálních přihlášek. Je jmenován výborem pro jmenování v souladu s platnými postupy a kritérii tohoto výboru;

d)	pozorovatel je jmenován vedoucím příslušné skupiny/instituce.

5.2	Každý jmenovaný kandidát musí mít odpovídající služební postavení a relevantní technické znalosti. Subjekty, které jmenují kandidáty, odpovídají za to, že jmenovaný kandidát si bude moci vyhradit dostatečný čas na to, aby se aktivně věnoval práci poradní skupiny.

5.3	Jmenování musí být písemně potvrzeno tajemníkovi.

6. Účast

6.1	Řádní členové a pozorovatelé poradní skupiny se práce skupiny účastní zásadně osobně. Jejich přítomnost na zasedáních poradní skupiny se považuje za výraz jejich angažovanosti v projektu.

6.2

Řádní členové a pozorovatelé mohou jmenovat náhradníka (s rovnocenným služebním postavením a rovnocennými znalostmi), který se ve výjimečných případech v nepřítomnosti řádného člena, resp. pozorovatele účastní zasedání poradní skupiny a může se vyjadřovat k projednávaným záležitostem nebo, zastupuje-li řádného člena, může hlasovat jeho jménem na základě písemného zmocnění. Dotyční řádní členové a pozorovatelé o tom s dostatečným předstihem informují tajemníka.

6.3	V případě, že řádný člen nebo pozorovatel opustí subjekt, který zastupuje, končí jeho členství s okamžitou účinností.

6.4	Vzdá-li se řádný člen či pozorovatel funkce nebo skončí-li jeho členství, požádá předseda poradní skupiny příslušnou organizaci, popřípadě výbor pro jmenování, aby jmenovaly náhradního člena v souladu s postupem jmenování stanoveným v článku 5.

7. Předseda

7.1	Předseda musí být vyšším řídícím pracovníkem ECB a jmenuje ho Rada guvernérů. Předseda může určit náhradníka, který ho ve výjimečných případech nahradí.

7.2	Předseda je odpovědný za organizaci zasedání poradní skupiny a tato zasedání řídí. V této funkci rozhoduje o programu zasedání, přičemž zohlední příspěvky členů poradní skupiny, a rozhoduje o dokumentech, které mají být poradní skupině rozeslány.

7.3	Předseda rozhoduje o tom, zda určitá záležitost spadá do působnosti poradní skupiny (v souladu s odstavcem 1.2), a informuje poradní skupinu, pokud rozhodne, že daná záležitost do její působnosti nespadá.

7.4	Předseda plní všechny úkoly stanovené v rozhodnutí Rady guvernérů, jakož i veškeré další úkoly, kterými jej následně pověřila poradní skupina.

7.5	Předseda jmenuje předsedy a stálé členy podskupin, které jsou ustaveny pod záštitou poradní skupiny.

7.6

Předseda je jedinou osobou, která zastupuje poradní skupinu navenek. Poradní skupina je vždy vhodným způsobem informována předtím, než má předseda v relevantních záležitostech vystoupit jejím jménem navenek. Poradní skupina musí být s dostatečným předstihem informována o jakékoli vnější komunikaci poradní skupiny.

8. Sekretariát

8.1	Tajemník musí být zaměstnancem ECB s velkými zkušenostmi a jmenuje ho předseda. Předseda může určit náhradníka, který tajemníka ve výjimečných případech nahradí.

8.2	ECB poskytuje tajemníkovi provozní podporu a podporu sekretariátu.

8.3

Tajemník vykonává činnost na základě pokynů předsedy. Plní zejména tyto úkoly:

a)	napomáhá předsedovi při plnění jeho povinností;

b)	organizuje zasedání a připravuje zápis ze zasedání;

c)	pomáhá při vypracování dokumentů přijímaných poradní skupinou;

d)	koordinuje konzultace;

e)	organizuje vnější komunikaci týkající se práce poradní skupiny a dalších skupin (např. zveřejňování dokumentů poradní skupiny);

f)	vykonává veškeré další úkoly, které jsou mu uloženy jednacím řádem nebo které jsou mu přiděleny poradní skupinou, popřípadě předsedou.

8.4	Tajemník je ex officio členem výboru pro jmenování. Může se též účastnit dílčích složek poradní skupiny.

8.5	Tajemník není oprávněn účastnit se rozhodování poradní skupiny.

9. Pracovní postupy

9.1	Pracovní skupina zasedá zpravidla jednou za čtvrtletí. Předseda může svolat další zasedání, přičemž data konání se poradní skupině oznamují s dostatečným předstihem. Zasedání se konají zásadně v prostorách ECB.

9.2	Pracovním jazykem je angličtina.

9.3

Předběžné hlavní závěry zasedání poradní skupiny se zveřejňují na internetových stránkách ECB do tří pracovních dnů po zasedání. Za zveřejnění předběžných závěrů odpovídá předseda – bez účasti poradní skupiny – a tato skutečnost je vyznačena. Po každém zasedání poradní skupiny vypracuje tajemník také seznam úkolů a termínů, které byly zadány během zasedání. Zápis ze zasedání poradní skupiny zpracovává tajemník a zasílá jej členům poradní skupiny do šesti pracovních dnů po zasedání. Členové poradní skupiny mají tři pracovní dny na to, aby k návrhu zápisu poskytli své připomínky. Konečné znění zápisu se zveřejní, jakmile je schválí poradní skupina. Konečný zápis nahrazuje předběžné závěry předsedy, které budou po zveřejnění zápisu odstraněny z internetových stránek. Zápis uvádí témata, která byla projednávána, a výsledky těchto jednání.

9.4

Poradní skupina pracuje otevřeným a transparentním způsobem.

Program zasedání a dokumenty, které mají být projednávány (včetně příspěvků dílčích složek poradní skupiny), se rozesílají členům a zveřejňují se na internetových stránkách ECB nejméně pět pracovních dnů před konáním zasedání. Poradní skupina rozhodne dle svého uvážení o tom, zda budou na zasedání projednávány dokumenty, které nebyly zaslány alespoň pět dnů před daným zasedáním. Připomínky a jiná podání, jež tajemník obdrží nejpozději tři pracovní dny před zasedáním, se zasílají poradní skupině a zpravidla se též zveřejňují na internetových stránkách ECB. Dokumenty důvěrné povahy (jako jsou dokumenty, které poskytli účastníci trhu pod podmínkou zachování důvěrnosti, nebo dokumenty, které za důvěrné považuje předseda) se nezveřejňují.

9.5	Rozhodnutí poradní skupiny mají buď formu stanoviska, které se zasílá přímo rozhodovacím orgánům ECB, tj. Radě guvernérů a Výkonné radě, nebo usnesení, která se týkající organizace práce poradní skupiny nebo práce podskupin.

9.6

Stanoviska pro rozhodovací orgány ECB jsou zásadně přijímána na základě shody členů poradní skupiny, kteří se účastní jejího rozhodování. Nelze-li dosáhnout shody, může předseda zjistit míru podpory pro konkrétní stanovisko tak, že požádá všechny řádné členy poradní skupiny, kteří se účastní jejího rozhodování, aby se vyjádřili, zda souhlasí nebo nesouhlasí s daným návrhem. O míře podpory jsou informovány rozhodovací orgány ECB. Je-li v téže věci podáno několik návrhů na stanovisko, oznamují se rozhodovacím orgánům ECB pouze ty návrhy, které mají podporu alespoň sedmi řádných členů poradní skupiny (nebo jejich náhradníků). V téže věci mohou řádní členové podporovat pouze jeden návrh. V otázkách stěžejního významu může sedm řádných členů požádat, aby jejich menšinové stanovisko bylo bezodkladně předloženo rozhodovacím orgánům ECB.

9.7

Poradní skupina může zřídit dílčí složky, které podporují její činnost týkající se: a) technického provádění požadavků uživatelů, b) harmonizace v otázkách souvisejících s T2S, c) právních otázek souvisejících s T2S nebo d) jakékoli jiné oblasti, která podle poradní skupiny vyžaduje specifickou podporu. Mandát těchto dílčích složek vymezuje a přijímá poradní skupina.

Poradní skupina může zřídit podskupiny, které zahrnují všechny skupiny zúčastněných stran v poradní skupině a které mají dlouhodobější povahu. Poradní skupina může rovněž zřídit pracovní skupiny, jež nemusí nutně zahrnovat všechny v poradní skupině zúčastněné strany a/nebo mají krátkodobou povahu. Poradní skupina, stejně jako projektový tým T2S mohou kromě toho svolat ad hoc pracovní zasedání s cílem řešit konkrétní otázky.

Rozhodnutí poradní skupiny týkající se organizace práce dílčích složek jsou přijímána na základě shody nebo, nelze-li dosáhnout shody, prostou většinou hlasů.

9.8

Poradní skupina musí zajistit, aby k činnosti poradní skupiny mohl přispět široký okruh účastníků trhu a orgánů a aby tyto subjekty byly o jednání poradní skupiny informovány. Koordinátorem veškerých takových konzultací je tajemník, kterého podporuje tým T2S v rámci ECB a podle potřeby další zaměstnanci ECB.

Za tím účelem bude v každé zemi zřízena národní skupina uživatelů jako spojovací článek mezi národním trhem a poradní skupinou. Národní skupiny uživatelů mohou poradní skupině předkládat návrhy nebo usnesení prostřednictvím tajemníka.

Pro účely konzultací s účastníky trhu, orgány, jakož i se všemi ostatními zúčastněnými stranami a zájemci musí poradní skupina využívat vhodné prostředky, např. národní skupiny uživatelů, veřejné konzultace, diskuse u kulatého stolu, zvláštní setkání a informační schůzky nebo zveřejnění odezvy na konzultace.

Nerozhodne-li předseda poradní skupiny jinak, musí být při všech konzultacích zpravidla dána lhůta alespoň tří týdnů na poskytnutí připomínek.

10. Hierarchické vztahy a vztah k výborům Evropského systému centrálních bank (ESCB)

10.1	Rada guvernérů může z vlastní iniciativy nebo na žádost udílet poradní skupině obecné pokyny.

10.2	Poradní skupina předkládá své stanovisko přímo rozhodovacím orgánům ECB ke zvážení.

10.3	V rámci výkonu svého mandátu může poradní skupina udílet prostřednictvím příslušného předsedy pokyny přímo podskupinám, a to buď z vlastní iniciativy nebo na jejich žádost.

10.4

Poradní skupina může prostřednictvím svého předsedy konzultovat výbor ESCB nebo jeho podskupinu (podskupiny) k určitým technickým otázkám spadajícím do oblasti působnosti a odbornosti daného výboru (např. otázky právní povahy v souvislosti s T2S). Nevyžadují-li zvláštní okolnosti kratší dobu, bude pro jakoukoli takovou konzultaci zpravidla poskytnuta minimální lhůta tří týdnů. Předseda rovněž zajistí, aby se práce poradní skupiny nepřekrývala s mandátem některého z výborů ESCB.

KONTAKTNÍ SKUPINA CENTRÁLNÍCH DEPOZITÁŘŮ CENÝCH PAPÍRŮ

Mandát a složení

1. Rozsah mandátu

Kontaktní skupina centrálních depozitářů cenných papírů (dále jen „kontaktní skupina“) napomáhá při přípravě a vyjednání rámcové smlouvy mezi Eurosystémem na straně jedné a centrálními depozitáři cenných papírů, kteří mají zájem účastnit se v T2S, na straně druhé. Rámcová smlouva je dokumentem, který Rada guvernérů předloží všem evropským centrálním depozitářům cenných papírů. Pokrývá vývojovou a provozní fázi T2S. Centrální depozitáři cenných papírů ji podepisují individuálně.

2. Složení

Kontaktní skupinu tvoří garanti projektu z řad centrálních depozitářů cenných papírů a členové a náhradníci Programové rady T2S.

Garanty projektu jmenují řídící orgány těch centrálních depozitářů cenných papírů, kteří dne 16. července 2009 podepsali memorandum o porozumění s Eurosystémem nebo kteří následně učinili jednostranné prohlášení o jeho přijetí. Každý člen z řad centrálních depozitářů cenných papírů může určit náhradníka, který ho může v případě nepřítomnosti nahradit. Není-li k dispozici ani garant projektu, ani jeho náhradník, není centrální depozitář cenných papírů zastoupen. V případě, že nejsou přítomni člen Programové rady T2S ani jeho náhradník, nemůže je zastoupit žádná třetí osoba.

Předsedou kontaktní skupiny je předseda Programové rady T2S. V součinnosti s centrálními depozitáři cenných papírů předseda 1) rozhoduje o frekvenci, formě a programu zasedání a 2) zve na zasedání skupiny věnované specifickým otázkám externí odborníky a/nebo členy týmu T2S. Zpravodajem je člen týmu T2S u ECB. Jeho povinností je 1) koordinovat organizaci zasedání a včasné rozeslání relevantních dokumentů, 2) poskytnout předsedovi pomoc s přípravou zasedání skupiny, 3) vypracovat závěry zasedání, 4) poskytnout předsedovi pomoc při řízení vztahů s příslušnými (pod)skupinami.

3. Pracovní postupy, součinnost a podpora

Pracovní postupy

Kontaktní skupina se snaží přijímat svá rozhodnutí na základě shody. Není-li možné dosáhnout shody na dvou po sobě jdoucích zasedáních, musí být odlišná stanoviska pečlivě zdokumentována. V takovém případě je povinností Programové rady T2S předložit návrh Radě guvernérů. Centrální depozitáři cenných papírů, kteří nesouhlasí s návrhem Programové rady T2S, mají možnost vyjádřit odlišné stanovisko.

Součinnost mezi poradní skupinou T2S a kontaktní skupinou

Předseda kontaktní skupiny pravidelně informuje poradní skupinu o pokroku při vyjednávání rámcové smlouvy.

Tam, kde je to relevantní, obdrží kontaktní skupina (případně prostřednictvím podskupiny projektových manažerů a pracovní skupiny pro smluvní záležitosti) informace od existujících dílčích složek poradní skupiny.

Podpora kontaktní skupiny

Kontaktní skupině poskytují podporu:

—	podskupina projektových manažerů, která odpovídá za přípravu obchodního stanoviska pro vyjednávání (včetně mj. otázek funkčních, technických a plánování),

—	pracovní skupina pro smluvní záležitosti, která poskytuje kontaktní skupině právní podporu a v této roli je jejím úkolem dát obchodním doporučením kontaktní skupiny a podskupiny projektových manažerů odpovídající právní formu.

Kontaktní skupina vymezí mandát těchto dvou pracovních skupin a obecně stanoví jejich úkoly.

NÁRODNÍ SKUPINA UŽIVATELŮ

Mandát a složení

1. Úvod

Národní skupina uživatelů spojuje dohromady poskytovatele a uživatele služeb vypořádání obchodů s cennými papíry v rámci národního trhu s cílem podpořit vývoj a realizaci TARGET2-Securities (T2S). Je fórem, které slouží k tomu, aby se účastníci národního trhu mohli podílet na práci poradní skupiny T2S („poradní skupina“) a představuje formální propojení mezi poradní skupinou a národním trhem. Vytváří zpětnou vazbu pro projektový tým T2S a přispívá svými názory poradní skupině ve všech otázkách, kterými se poradní skupina zabývá. Jako taková může rovněž navrhovat otázky, kterými by se poradní skupina mohla zabývat.

Národní skupiny uživatelů se mohou účastnit procesu řízení změny požadavků uživatelů a mohou hrát významnou roli při posuzování takových požadavků v kontextu fungování národního trhu. Národní skupiny uživatelů by měly respektovat zásadu T2S spočívající ve snaze vyhnout se zohledňování národních specifik v T2S a měly by aktivně prosazovat harmonizaci.

2. Mandát

Národní skupina uživatelů:

—	posuzuje dopad funkčnosti T2S a zejména veškerých změn v požadavcích uživatelů T2S na národní trh; přitom patřičným způsobem zohledňuje koncept „štíhlé T2S“, jehož cílem je zabránit národním specifikům a prosazovat harmonizaci,

—	předkládá poradní skupině záležitosti, které vzbuzují podstatné obavy z hlediska národního trhu,

—	zvyšuje povědomí všech složek národního sektoru cenných papírů o T2S,

—	podporuje ty členy poradní skupiny, kteří zastupují příslušný národní sektor.

3. Složení

Národní skupinu uživatelů tvoří předseda, tajemník a členové.

Předsedou národní skupiny uživatelů by měl být přednostně řádný člen anebo pozorovatel v poradní skupině. Typicky by tuto úlohu měl zastávat člen vyššího vedení příslušné národní centrální banky. V případě, kdy příslušná centrální banka nedá k dispozici nebo neurčí předsedu národní skupiny uživatelů, bude předseda jmenován předsedou poradní skupiny, který v této otázce bude hledat shodu mezi hlavními účastníky příslušného trhu. Pokud předseda není členem poradní skupiny, zajistí koordinaci mezi poradní skupinou a předsedou národní skupiny uživatelů člen poradní skupiny, aby bylo zajištěno úzké propojení mezi poradní skupinou a národní skupinou uživatelů.

Tajemník národní skupiny uživatelů je vyslán příslušnou národní centrální bankou v zemích eurozóny, v ostatních zemích ho jmenuje předseda národní skupiny uživatelů. Očekává se, že se tajemník bude účastnit pravidelných informačních schůzek pořádaných pro tajemníky národních skupin uživatelů týmem T2S.

Členy národní skupiny uživatelů jsou příslušní členové a pozorovatelé poradní skupiny (nebo jimi pověření zástupci s odpovídajícím služebním postavením přijatelní pro předsedu národní skupiny uživatelů) a další osoby, které mají takové znalosti a postavení, aby mohli reprezentovat všechny kategorie uživatelů a poskytovatelů na národním trhu. Mohou tak mezi nimi být centrální depozitáři cenných papírů, makléři, banky, investiční banky, uschovatelé, emitenti a/nebo jejich zprostředkovatelé, centrální protistrany, burzy a mnohostranné systémy obchodování, příslušné národní centrální banky, regulatorní orgány a příslušné bankovní asociace.

4. Pracovní postupy

Národní skupiny uživatelů se zabývají pouze otázkami, které se týkají T2S. Mohou aktivně získávat informace od týmu T2S v souvislosti s aktuálními otázkami a včas předkládat stanoviska své země v záležitostech, ve kterých k tomu byly vyzvány tajemníkem poradní skupiny, nebo k otázkám, které byly vzneseny národní skupinou uživatelů. Tým T2S pravidelně poskytuje informace národním skupinám uživatelů a pořádá schůzky s jejich tajemníky s cílem podporovat součinnost mezi národními skupinami uživatelů a týmem T2S.

Národní skupina uživatelů by se měla pravidelně scházet v termínech, které se shodují s termíny zasedání poradní skupiny, aby tak mohla členům poradní skupiny pocházejícím z dané země nabídnout svá doporučení. Takovými doporučeními však nejsou členové poradní skupiny vázáni. Národní skupina uživatelů může rovněž předkládat poradní skupině prostřednictvím jejího tajemníka písemná podání a požádat člena poradní skupiny, aby přednesl její stanovisko.

Tajemník národní skupiny uživatelů usiluje o to, aby byly program zasedání národní skupiny uživatelů a relevantní dokumenty, jež mají být projednávány, rozeslány nejpozději pět pracovních dnů přede dnem zasedání. Závěry schůze národní skupiny uživatelů se zveřejňují v angličtině a jakémkoli dalším jazyce Unie na internetových stránkách T2S a, je-li to vhodné, rovněž na internetových stránkách příslušné národní centrální banky, a to ve lhůtě tří týdnů ode dne konání schůze.

Členové národních skupin uživatelů se zveřejňují na internetových stránkách T2S. Národní skupiny uživatelů na internetových stránkách T2S rovněž zveřejní své kontaktní e-mailové adresy, tak aby účastníci národního trhu věděli, koho mohou kontaktovat, chtějí-li vyjádřit svůj názor.

IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu

12.5.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 118/81

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 24. března 2009

o státní podpoře C 47/05 (ex ΝΝ 86/05), kterou Řecko poskytlo společnosti Hellenic Vehicle Industry S. A. (ELVO)

(oznámeno pod číslem K(2009) 1476)

(Pouze řecké znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2010/273/ES)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

po výzvě zúčastněných stran k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1),

vzhledem k těmto důvodům:

1. ŘÍZENÍ

(1)	V dopise ze dne 27. května 2002 obdržela Komise stížnost týkající se údajné státní podpory ve prospěch společnosti ELVO – Hellenic Vehicle Industry S.A. (dále jen „ELVO“), Řecko.

(2)	Komise svým dopisem ze dne 7. prosince 2005 po obsáhlé výměně názorů s řeckými orgány oznámila Řecku své rozhodnutí o zahájení řízení v souladu s čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci podpory.

(3)	Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské Unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek k uvedené podpoře.

(4)	Komise od zúčastněných stran neobdržela žádné připomínky.

(5)

Řecko předložilo připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení ve svém dopise ze dne 1. března 2006. Řecko předložilo doplňující informace ve svých dopisech ze dne 26. července 2006, 28. července 2006, 2. srpna 2006, 22. června 2007, 2. července 2007, 31. srpna 2007, 6. září 2007, 18. října 2007, 22. února 2008 a 20. srpna 2008.

(6)	Dne 4. května 2007 se uskutečnilo jednání úředníků Komise a řeckých orgánů za přítomnosti zástupců ELVO.

2. SKUTKOVÁ PODSTATA

2.1 Příjemce

(7)	ELVO je společnost zaměřující se na výrobu vojenských vozidel, civilních vozidel a náhradních dílů se sídlem v Soluni v Řecku. ELVO je hlavním dodavatelem motorových vozidel pro řecké ozbrojené síly.

(8)

Podle dostupných informací společnost vyrábí tyto typy vozidel: autobusy, trolejbusy, sklápěcí vozidla, kontejnerová vozidla, cisternové vozy, hasičské vozy, vozy na odklízení sněhu, transportéry letadel a jeřábů, vyprošťovací nebo tažná vozidla, nákladní vozidla, návěsy, terénní vozy, vojenská vozidla a obrněná vozidla.

(9)	Společnost byla založena v roce 1972 pod názvem „Steyr Hellas S.A.“ se zaměřením na výrobu tažných vozidel, nákladních vozidel, jednostopých dopravních prostředků a motorů. V roce 1987 byla společnost přejmenována na ELVO a hlavním akcionářem se stal řecký stát.

(10)	Na základě rozhodnutí o prodeji akcií ze dne 29. srpna 2000 získal holding Mytilineos Holding S.A. ve veřejném výběrovém řízení 43 % podíl akcií ELVO (dále jen „částečná privatizace“). V současnosti patří řeckému státu v ELVO 51 % podíl.

(11)	ELVO v současnosti zaměstnává 672 osob (údaje z roku 2007). Obrat společnosti v roce 2007 činil 84 milionů EUR.

2.2 Opatření podpory

2.2.1 Daňová úleva podle zákona č. 2771/1999

(12)

V souladu s čl. 15 odst. 3 zákona č. 2771/1999 schváleného dne 16. prosince 1999 poskytl řecký stát společnosti ELVO daňovou úlevu spočívající v osvobození od dluhů vůči státu ohledně daní, přirážek a pokut za finanční období 1988–1998 (dále jen „daňová úleva A“). Tato daňová úleva, podle řeckých orgánů, odpovídá částce ve výši 1 193 753 186 GRD (3 503 310,89 EUR) (3), kterou byla ELVO povinna odvést státu.

(13)	V rámci svých připomínek k rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES informovaly řecké orgány Komisi o dalších dvou opatřeních na podporu ELVO.

2.2.2 Daňová úleva podle zákona č. 1892/90

(14)

Rozhodnutím (4) vydaným podle článku 49 zákona č. 1892/90 poskytly řecké orgány ELVO daňovou úlevu spočívající v osvobození od daňové povinnosti ve výši 3 546 407,89 EUR (dále jen „daňová úleva B“). Tato částka odpovídala daňové povinnosti ELVO za období od roku 1998 (rok předchozí daňové kontroly) do doby jejího prodeje holdingu Mytilineos. Daňová úleva byla poskytnuta formou správního vrácení daní, které již společnost ELVO uhradila. Následuje členění:

—

2 912 380,90 EUR se týká DPH odvedené ELVO po částečné privatizaci ve výši nárokované za období od 1. ledna 2000 do 29. srpna 2000, kdy došlo k částečné privatizaci. Tato částka byla řeckými orgány vrácena ve dvou splátkách, a to dne 7. listopadu 2002 (900 000 EUR) a dne 6. února 2004 (2 012 318,90 EUR),

—	634 088,99 EUR odpovídá daním zaplaceným společností ELVO za obchodní roky 1998, 1999 a 2000 (do částečné privatizace). Řecko neuvedlo přesné datum vrácení této částky.

2.2.3 Záruka za úvěr

(15)

Společnost ELVO získala v roce 1997 od německé banky Bayerische Hypo a Vereinsbank AG úvěr ve výši 23 008 134,635 EUR. Na tento úvěr poskytl záruku řecký stát (dále jen „záruka za úvěr“). ELVO neposkytla kolaterál ke krytí záruky, pouze řeckému státu zaplatila poplatek ve výši 1 % z předmětné částky. Řecké orgány poskytly Komisi informaci o tom, že úvěr byl použit k financování výroby v rámci programů dodávek pro Ministerstvo obrany, konkrétně pro výrobu […] (5) určených řecké armádě.

3. DŮVODY ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ PODLE ČL. 88 ODST. 2 SMLOUVY O ES

(16)	Jak bylo uvedeno výše, Komise svým dopisem ze dne 7. prosince 2005 oznámila Řecku zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o EU ve věci daňové úlevy A, kterou považuje za státní podporu. Komise vyjádřila výhrady ke slučitelnosti podpory se společným trhem z těchto důvodů.

(17)

V rámci výměny názorů předcházející rozhodnutí o zahájení řízení Řecko tvrdilo, že se na veškerou činnost společnosti ELVO vztahoval článek 296 Smlouvy o ES, neboť ELVO vyráběla především vojenská vozidla určená řeckým ozbrojeným silám. Komise však zjistila, že ELVO také vyráběla nevojenská vozidla a vozidla určená k obojímu použití. Řecko neprokázalo, že by se daňová úleva vztahovala pouze na vojenskou část výroby ELVO a byla nutná z hlediska podstatných obranných zájmů Řecka.

(18)	Komise proto byla toho názoru, že pouze část finanční podpory poskytnuté ELVO se týkala vojenské výroby, na kterou bylo možné použít článek 296 Smlouvy o ES, a část podpory poskytnutá na zbývající část výroby musí být podrobena řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(19)

Komise tímtéž dopisem požádala Řecko v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (6), aby jí mimo jiné poskytla tyto informace:

—	informace o jakékoli další finanční podpoře poskytnuté společnosti ELVO z veřejných zdrojů,

—	důkazy o tom, že účty příjmů a výdajů vztahujících se k nevojenské výrobě (včetně výrobků k obojímu použití) a k vojenské výrobě byly vedeny odděleně a že se podpora týkala výhradně vojenské výroby,

—	údaje o rozdělení obratu dle kategorií výrobků (nevojenské použití, obojí použití a vojenské výrobky).

4. PŘIPOMÍNKY ŘECKÝCH ORGÁNŮ

(20)	Po rozhodnutí Komise o zahájení řízení předložilo Řecko tyto připomínky.

4.1 Další opatření podpory

(21)	Na výzvu Komise poskytlo Řecko Komisi informace o daňové úlevě B a záruce za úvěr, jak je uvedeno výše. Řecko prohlásilo, že společnost ELVO jinou podporu ze státních prostředků nezískala.

4.2 Relevance článku 296 Smlouvy o ES

(22)

Řecko potvrdilo, že společnost ELVO nevedla oddělené účetnictví pro nevojenskou a vojenskou výrobu. Řecko však tvrdilo, že výroba ELVO byla zaměřena převážně na vojenskou výrobu. Proto také v letech 1987 až 1998 představoval objem „vojenský programů“ až 85 % podíl prodejů společnosti. Pouhý 54 % podíl vojenské výroby na prodejích v roce 1999 představuje výjimečnou událost způsobenou plněním dohody z roku 1997, podle níž měly být dodány autobusy a trolejbusy různým veřejným subjektům (v následujícím období let 2000–2002 podíl vojenské výroby na prodejích skutečně opět dosáhl běžných vysokých hodnot: 64,61 %, 72,59 % a 98,40 %). Kromě roku 1999 byla tedy převažující část výroby ELVO zaměřena na vojenský materiál, což je činnost přímo související s podstatnými zájmy bezpečnosti členského státu, na niž lze vztáhnout rámec platnosti článku 296 Smlouvy o ES.

4.3 Zásada soukromého prodejce

(23)

Jelikož na daňové úlevy A a B nelze uplatnit článek 296 Smlouvy o ES, musí být posouzeny v rámci částečné privatizace společnosti ELVO. Privatizace proběhla formou veřejného výběrového řízení, v němž vyjádřilo svůj zájem osm řeckých a mezinárodních skupin. Čtyři uchazeči předložili způsobilé nabídky. Nabídka holdingu Mytilineos byla vyhodnocena jako nejlepší.

(24)

Řecký stát rozhodl, že v rámci privatizace musí být společnost ELVO při prodeji zbavena všech daňových povinností známých do momentu završení prodeje a že veškeré daňové povinnosti vzniklé před prodejem, ale splatné až po prodeji půjdou k tíži řeckému státu. Tyto podmínky byly součástí výběrového řízení a byly známé všem uchazečům (v jejich nabídkách se odráželo očekávání, že tyto dluhy budou odepsány). Cílem bylo dosáhnout nejvyšší možné ceny akcií (bez daňových závazků).

(25)

Řecký stát tvrdí, že běžným obchodním postupem u takovýchto dohod je, aby prodávající převzal finanční závazky prodávaného subjektu nerealizované do momentu dokončení transakce. Řecké orgány dále tvrdí, že cena předložená holdingem Mytilineos (12 179 071 EUR) mu poskytla významnou čistou protihodnotu i po odečtení odepsaného dluhu (čistý výnos 5 129 298,12 EUR).

(26)	Dále Řecko tvrdí, že konalo způsobem, kterým by konal soukromý prodejce snažící se dosáhnout maximálního zisku z prodeje svého majetku, a že tudíž daňové úlevy A a B nelze považovat za státní podporu.

4.4 Rámec státní podpory N 11/91

(27)

Řecké orgány se také odvolaly na režim státní podpory Ν 11/91, schválený Komisí dopisem ze dne 11. července 1991. V tomto režimu bylo možné poskytnout státní podporu formou odepsání dluhů nebo kapitalizace dluhů v rámci privatizace 208 konkrétních státních podniků, mezi nimi i společnosti ELVO. Ve dvou případech však poskytnutí takové podpory podléhalo předchozímu oznámení Komisi, a to:

—	pokud mělo dojít k prodeji podniku jiným způsobem než veřejným výběrovým řízením, tj. přímým prodejem třetí straně,

—	pokud podnik působil v některém z vybraných oborů, mezi něž patřil i automobilový průmysl (7).

(28)

Řecké orgány tvrdí, že se na odpis dluhů podle zákona č. 1892/90 plně vztahoval tento režim. O odpisu nebylo nutné předem Komisi informovat, neboť prodej 43 % podílu společnosti ELVO se uskutečnil formou veřejné soutěže, navíc tato společnost jako výrobce vojenských vozidel nespadala do kategorie výrobců „automobilů“ ve smyslu ustanovení o státních podporách.

5. POSOUZENÍ

5.1 Článek 296 Smlouvy o ES

(29)	Před vlastním posouzením podstaty opatření poskytnuté podpory podle pravidel o státních podporách je vhodné posoudit tvrzení Řecka z hlediska důsledků článku 296 Smlouvy o ES.

(30)

Podle čl. 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES ustanovení Smlouvy nebrání členskému státu v přijetí „opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatření nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.“ Toto ustanovení se vztahuje na seznam výrobků sestavený Radou (viz čl. 296 odst. 2 Smlouvy o ES), v němž jsou, mimo jiné, uvedeny (bod 6 seznamu) „tanky a vozidla speciálně konstruovaná pro vojenské použití: … b) vyzbrojená nebo obrněná vojenská vozidla, včetně obojživelných vozidel, c) obrněná vozidla …“.

(31)	Z toho lze ve vztahu k této věci dovodit, že ustanovení Smlouvy o ES o státních podporách se nepoužijí na opatření vztahující se na výrobky uvedené v seznamu z roku 1958 za předpokladu, že opatření jsou považována za nutná k ochraně podstatných zájmů bezpečnosti příslušného členského státu.

(32)	Podle judikatury je nutné, aby členský stát dovolávající se článku 296 Smlouvy o ES předložil důkazy, že úlevy v těchto výjimečných případech nepřekračují daný rámec (8).

(33)

Řecko původně tvrdilo, že veškerá produkce společnosti ELVO nebo alespoň její podstatná část se týkala výroby vojenského materiálu, na který se vztahuje čl. 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES, takže pravidla státní podpory podle Smlouvy nemohou být uplatněna k vyloučení jakékoliv státní podpory ve prospěch společnosti ELVO.

(34)

Tento názor však nelze přijmout. Z podkladů v dané věci je evidentní, že výroba společnosti ELVO se týká nejen výrobků, na které se vztahuje rámec článku 296 Smlouvy o ES, ale také výrobků určených k obojímu použití nebo určených výhradně k nevojenským účelům (viz 8. a 17. bod odůvodnění). Už jen z tohoto důvodu Komise nemůže přijmout obecné tvrzení, že na veškeré činnosti společnosti ELVO lze uplatnit čl. 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES. Uplatnění této výjimky je nutno posoudit u každého opatření podpory samostatně z hlediska jeho cíle a rozsahu působnosti.

(35)	U daňových úlev A a B nemůže Komise přijmout tvrzení, že se na ně vztahuje článek 296 Smlouvy o ES, neboť s ohledem na skutečnost, že neexistuje oddělené účetnictví nevojenské a vojenské výroby, nelze posoudit, zda bude mít z těchto opatření prospěch výhradně vojenská výroba.

(36)

Případ poskytnuté záruky za úvěr je odlišný. Řecko předložilo informace o tom, že se záruka vztahovala na úvěr, který společnost ELVO získala na realizaci objednávek na vozidla určená řeckým ozbrojeným silám. První objednávka se týkala […], jednoznačně uvedených v seznamu vojenského materiálu, na který se vztahuje článek 296 Smlouvy o ES. Druhá objednávka se týkala […], které by mohly být na první pohled považovány za výrobky obojího použití, takže by se na ně článek 296 Smlouvy o ES vztahoval pouze v případě jejich výlučného použití k vojenským účelům. V této souvislosti Řecko závazně prohlásilo, že […] byly vyrobeny dle požadavků řeckých ozbrojených sil […]. Komise přijímá, že […]jsou pro své vlastnosti součástí seznamu výrobků uvedeného v 30. bodě odůvodnění, a to konkrétně pod bodem 6 písm. b). Řecko dále doložilo Komisi, že všechny […] byly předány […] k výhradnímu použití k vojenským účelům, jak bylo potvrzeno v dopise ministerstva obrany. Řecko dále doložilo, že […] jsou určeny k provádění a podpoře vojenských operací a byly shledány způsobilými pro tyto účely […]. Komise přijímá, že vozidla jsou nutná k ochraně podstatných zájmů bezpečnosti Řecka.

(37)

Komise přijímá, že objednávka, k jejíž realizaci byla poskytnuta záruka za úvěr, se týkala vojenského materiálu ve smyslu čl. 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES a že záruka byla nutná k zajištění těchto dodávek řeckým ozbrojeným silám. V důsledku toho Komise přijímá, že záruka za úvěr se vyjímá z ustanovení Smlouvy o ES o státních podporách na základě výjimky podle čl. 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES.

(38)	Následující rozbor podle pravidel státní podpory se tak vztahuje pouze na daňové úlevy A a B.

5.2 Existence státní podpory

5.2.1 Pojem státních zdrojů, výběrovosti, ovlivnění obchodu a narušování hospodářské soutěže

(39)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem“, vyjma případů, kdy mohou být odůvodněny podle čl. 87. odst. 2 nebo 3 Smlouvy o ES. Státní podpora spočívá nejen v přímém převodu státních zdrojů, např. formou dotací, ale také v případech, kdy se stát vzdává svých nároků vůči příjemci podpory, čímž se vzdává svých příjmů.

(40)

Komise považuje daňové úlevy A a B za státní podporu, neboť se týkají daní představujících státní zdroje a poskytly selektivní výhodu výhradně společnosti ELVO, která by jinak tyto dluhy musela uhradit. Úlevy lze také jednoznačně přisoudit státu, neboť byly poskytnuty na základě opatření závazného pro státní orgány (tj. na základě zákona v případě daňové úlevy A a na základě správního řízení o vrácení daní v případě daňové úlevy B). S ohledem na existenci hospodářské soutěže a obchodu mezi členskými státy v odvětví automobilového průmyslu zvýhodnily finanční výhody poskytnuté ELVO tuto společnost vůči ostatním soutěžitelům a narušují nebo hrozí narušit soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

5.2.2 Kritérium výhody: tvrzení Řecka, že jednalo jako soukromý prodejce

(41)

Řecko v tomto případě tvrdilo, že daňové úlevy A a B nepředstavují státní podporu, neboť neposkytly společnosti ELVO žádnou výhodu, kterou by nezískala za běžných tržních podmínek. Jak je uvedeno v 23. až 26. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Řecko tvrdí, že se zachovalo stejným způsobem, jak by se v obdobné situaci zachoval kterýkoliv soukromý prodejce.

(42)	Toto tvrzení však nelze přijmout.

(43)

Za prvé Komise konstatuje, že ačkoliv Řecko tvrdí, že se zachovalo způsobem, jak by se zachoval v obdobné situaci kterýkoliv soukromý prodejce, využilo pravomocí, kterými může disponovat výhradně stát při přijímání opatření k poskytnutí podpory společnosti ELVO: zvláštní zákon v případě odpisu daní v rámci daňové úlevy A a správní rozhodnutí v případě daňové úlevy B. Jedná se o pravomoci, které by nikdy nemohl uplatnit žádný soukromý prodejce. Je tudíž z vlastní podstaty vyloučeno, aby se řecký stát zachoval jako soukromý subjekt za běžných tržních podmínek (9).

(44)

Dále pak Komise uvádí jako pomocný argument, že tvrzení Řecka, že vzdání se daňových nároků mu umožnilo získat vyšší čistou cenu (tj. prodejní cenu akcií minus daňový příjem, kterého se vzdalo) za akcie společnosti ELVO, než cenu, kterou by mohlo získat v případě prodeje akcií bez odpisu daňových nároků, je pouhé tvrzení, které nelze doložit žádnými důkazy (jako např. srovnáním skutečné prodejní ceny a odhadu ceny akcií při alternativním scénáři). S ohledem na neexistenci byť minimálního důkazu v této věci nelze přijmout tvrzení Řecka, že daňové úlevy byly smysluplným podnikatelským krokem.

(45)	Komise tak zamítá tvrzení Řecka, že se zachovalo jako prodejce v tržním prostředí, a shledává, že daňovými úlevami A a B byla společnosti ELVO poskytnuta výhoda, kterou by nemohla získat v běžných tržních podmínkách.

5.2.3 Závěry vyplývající z existence státní podpory

(46)	Komise dospěla k závěru, že daňové úlevy A a B představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.3. Slučitelnost se společným trhem

5.3.1 Údajná slučitelnost s režimem státní podpory N 11/91

(47)

V průběhu šetření Řecko tvrdilo, že na daňové úlevy A a B, pokud se zjistí, že představují státní podporu, lze v každém případě uplatnit výše uvedený režim státní podpory schválený Komisí ve věci N 11/91, takže jsou slučitelné se společným trhem. Komise přesto nemůže přijmout argumentaci Řecka, jak je uvedena v 27. a 28. bodě odůvodnění výše.

(48)

Již v předběžné poznámce Komise konstatuje, že se zákon č. 1892/90, který byl předmětem rozhodnutí Komise N 11/91, použije pouze na případy prodeje nebo jiné formy převodu podniků nebo veškerých jejich aktiv nebo většinového podílu akcií těchto podniků (článek 49 zákona č. 1892/90). V daném případě však došlo k prodeji soukromé osobě pouze 43 % podílu akcií ELVO, řecký stát si ponechal 51 % podíl akcií. Již z tohoto důvodu Komise pochybuje, že částečná privatizace společnosti ELVO spadá do uvedeného režimu.

(49)	I pokud by Komise hypoteticky přijala tvrzení, že dohoda o prodeji akcií spadá do režimu N 11/91, nejsou v daném případě splněny podmínky uplatnění tohoto režimu.

(50)

A i pokud by Komise – opět čistě hypoteticky – přijala tvrzení, že na výrobu vojenských vozidel se pro účely uplatnění tohoto režimu nevztahuje definice automobilového průmyslu, je skutečností, že společnost ELVO vyrábí, jak bylo výše prokázáno, vedle vozidel výlučně pro vojenské použití také široké spektrum vozidel obojího použití i nevojenských vozidel. Samotná existence nevojenské výroby je pro účely uplatnění režimu postačující k jejímu zařazení mezi výrobce automobilů.

(51)

V případě privatizace podniků automobilového průmyslu, jako je ELVO, představuje povinnost předem ji oznámit Komisi stěžejní podmínku k zajištění slučitelnosti se společným trhem v tomto režimu (10). Řecko částečnou privatizaci společnosti ELVO neoznámilo. V důsledku toho nemohou být daňové úlevy A a B v tomto režimu uznány za slučitelné se společným trhem.

5.3.2 Další odůvodnění slučitelnosti

(52)	Řecko nenavrhlo další odůvodnění slučitelnosti a Komise neshledala žádný jiný právní základ, podle kterého by mohla být podpora považována za slučitelnou se společným trhem.

(53)	Komise tak shledává, že státní podpora poskytnutá společnosti ELVO není slučitelná se společným trhem.

5.4 Stanovení výše podpory

(54)

Neslučitelná státní podpora poskytnutá společnosti ELVO bude vrácena. V rámci oznámení Komise o zahájení řízení může být část výroby společnosti ELVO odpovídající výrobě vojenského materiálu posouzena jako spadající do působnosti čl. 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES. V této výši nemůže být část podpory užité ve prospěch této výroby považována za státní podporu, neboť byla podpora nutná k zajištění ochrany podstatných zájmů bezpečnosti Řecka. Otázkou zůstává způsob rozdělení podpory mezi obě části výroby.

(55)

Státní podpora, na kterou se vztahuje toto rozhodnutí, se netýkala určité činnosti, tj. nebyla poskytnuta k financování určitého projektu. Z těchto důvodů musí Komise stanovit, v jaké míře byla státní podpora použita ve prospěch vojenské činnosti a v jaké míře byla použita ve prospěch nevojenské činnosti. Výpočet je komplikován skutečností, že společnost ELVO nevedla oddělené účetnictví vojenské a nevojenské činnosti. Za těchto okolností se bude rozbor Komise opírat o relativní podíl obou druhů činností. Musí být stanovena relativní váha každého druhu činnosti. Komise konstatuje, že každá státní podpora poskytnutá společnosti ELVO, která nebyla určena k financování konkrétní činnosti, zároveň posloužila ke krytí minulých dluhů a poskytla ELVO výhodu při financování budoucích činností. Při stanovování toho, v jaké míře byla státní podpora použita ve prospěch nevojenské a vojenské činnosti, se Komise domnívá, že se analýza nemůže omezit na prosté stanovení podílu vojenské a nevojenské činnosti (tj. na stanovení relativní váhy každého druhu činnosti) v rámci roku poskytnutí podpory, ale musí být stanovena průměrná výše rozdělení obou druhů činnosti v rámci dostatečně dlouhého období. Skutečnost, že relativní váha podílu obou druhů činnosti může být v každém roce značně odlišná, odůvodňuje použití průměrné hodnoty stanovené za víceleté období. Ve skutečnosti hodnota podílu obou druhů činnosti v jednom konkrétním roce nemusí odpovídat dlouhodobému průměru.

(56)

Jelikož neexistuje oddělené účetnictví nevojenské a vojenské výroby, musí být nutně jejich poměr stanoven odhadem. Komise zastává názor, že členění prodejů společnosti ELVO na prodej vojenským programům a na prodej nevojenským klientům, jak je uvádí Řecko, dostačuje k přibližnému odhadu výše poměru výroby vojenského a nevojenského materiálu společností ELVO a že příjem z daňových úlev A a B by měl být rozčleněn analogicky (11).

(57)

Řecko poskytlo následující údaje o výši prodejů ELVO vojenským programům a nevojenským klientům. V období od roku 1987 (včetně) do roku 2000 (včetně), tj. období pokrytého daňovými úlevami, činil vážený průměrný podíl prodejů v rámci vojenských programů 79,9 %. Podíl nevojenské výroby tedy činí 20,1 %.

(58)

Pokud bude tento poměr vztažen na daňové úlevy, výše neslučitelné podpory, kterou musí ELVO vrátit (veškeré vypočtené částky byly zaokrouhleny nahoru na celou měnovou jednotku) činí 1 193 753 186 GRD × 0,201 = 239 944 390 GRD u daňové úlevy A a 3 546 407,89 EUR × 0,201 = 712 827,99 EUR u daňové úlevy B.

(59)

Pokud však Komise přijme, že podíl 79,9 % každého přísunu státních prostředků slouží k financování vojenských činností společnosti ELVO, musí rovněž dojít k závěru, že stejně tak podíl 79,9 % každého výstupu finančních prostředků ze společnosti odpovídá vojenské části její činnosti. Jelikož většina činností společnosti ELVO je vojenského charakteru a ELVO nevede oddělené účetnictví nevojenské činnosti, je zde reálné riziko, že vrácení podpor poskytnutých na nevojenskou činnost bude financováno převážně z prostředků jinak určených k financování vojenské činnosti. K obnovení stavu hospodářské soutěže, jehož by bylo dosaženo bez státní podpory, a k zamezení poskytnutí dalších podpor nevojenské činnosti musí tedy Řecko zajistit, aby bylo vrácení podpory provedeno výhradně z příjmů z nevojenské činnosti ELVO (12).

(60)	Toto rozhodnutí nepředurčuje stanovisko, které Komise případně zaujme ke slučitelnosti příslušných opatření podle pravidel vnitřního obchodu, obzvláště v případech veřejných zakázek a postoupení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora ve výši 239 944 390 GRD a 712 827,99 EUR, kterou Řecko neoprávněně poskytlo společnosti ELVO v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy, je neslučitelná se společným trhem.

Článek 2

1. Řecko zajistí, aby příjemce vrátil podporu uvedenou v článku 1. Podpora bude vrácena výhradně z příjmů společnosti ELVO, které plynou z její nevojenské činnosti.

2. V částkách určených k vrácení je zahrnut úrok vypočtený za dobu od poskytnutí podpory příjemci do doby jejího skutečného vrácení.

3. Výše úroků se stanoví na základě metody složeného úrokování podle ustanovení Hlavy V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (13).

Článek 3

1. Vrácení podpory uvedené v článku 1 musí být provedeno okamžitě a účinně.

2. Řecko zajistí provedení tohoto rozhodnutí ve lhůtě do čtyř měsíců od jeho oznámení.

Článek 4

1. Ve lhůtě do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí Řecko předloží Komisi tyto informace:

a)	celkovou částku (původní částku a úroky z vymáhané podpory), kterou musí příjemce podpory vrátit (v daném případě Řecko uvede zejména konkrétní datum splacení částky 634 088,99 EUR v rámci daňové úlevy B; viz 14. bod odůvodnění druhá odrážka),

b)	podrobný popis opatření přijatých a připravovaných k provedení tohoto rozhodnutí,

c)	listinné podklady prokazující, že příjemci bylo nařízeno vrácení podpory.

2. Řecko bude průběžně Komisi informovat o postupu vnitrostátních opatření přijímaných k provedení tohoto rozhodnutí až do úplného vracení podpory uvedené v článku 1. Na žádost Komise neprodleně předloží informace vztahující se k již přijatým a připravovaným opatřením k provedení tohoto rozhodnutí. Dále předloží podrobné informace týkající se částek podpory a úroků z vymáhané podpory, které již byly příjemcem vráceny.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Řecké republice.

V Bruselu dne 24. března 2009.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise

(1) Úř. věst. C 34, 10.2.2006, s. 24.

(2) Viz poznámka pod čarou 1.

(3) Částka v EUR uvedená řeckými orgány.

(4) Toto rozhodnutí bylo uplatněno pouze v rámci dohody o prodeji akcií ze dne 29. srpna 2000 mezi řeckým státem a holdingem Mytilineos.

(5) Údaje podléhající obchodnímu tajemství.

(6) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

(7) Francouzsky „automobiles“.

(8) V této souvislosti viz rozsudek ESD ze dne 8. dubna 2008 ve věci C-337/05, Komise versus Itálie (dosud nezveřejněno), odstavce 42–49.

(9) Viz rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 17. prosince 2008 ve věci T-196/04 Ryanair (dosud nezveřejněno), odstavce 84, 85 a 90.

(10) Z judikatury vyplývá, že v případě schváleného režimu podpory, kdy je povinné oznámit některé druhy podpory (např. společnostem v určitém odvětví), jsou tyto podpory vyňaty ze schvalovacího řízení daného režimu a je vyžadováno samostatné oznámení. Toto oznámení představuje zásadní povinnost a nepředstavuje pouhé poskytnutí informací. Viz spojené věci Τ-447/93, Τ-448/93 a Τ-449/93, AIETEC a další. Sb. rozh. 1995, s. II-1971, odstavce 129 a 135; věc C-169/95, Komise versus Španělsko, Sb. rozh. 1997, s. 1–135, odstavce 28–29; spojené věci T-132/96 a T-143/96, Freistaat Sachsen, Sb. rozh. 1999, s. 11–3663, odstavec 203; spojené věci C-57/00 P a C-61/00 P, Freistaat Sachsen, Sb. rozh. 2003, s. 1–9975, odstavec 114 a následující.

(11) Ve věci obdobného odhadu viz rozhodnutí Komise ze dne 2. července 2008 ve věci státních podpor C-16/04, které poskytlo Řecko společnosti Hellenic Shipyards (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku, ale je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/competition/state_aid/register/)

(12) Viz rozhodnutí ve věci C-16/04 citované v poznámce 10, konkrétně odstavec 340 a následující.

(13) Nařízení (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

Informace o přijatých částkách podpory, částkách určených k vrácení a o již vrácených částkách podpory

Identifikace příjemce	Celková částka podpory poskytnuté v daném režimu ( (1)	Celková částka podpory určené k vrácení (1) (původní)	Celková vrácená částka ( (1)
Identifikace příjemce	Celková částka podpory poskytnuté v daném režimu ( (1)	Celková částka podpory určené k vrácení (1) (původní)	Původní	Úroky z vymáhané podpory

(1) v milionech národní měny

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2010.118.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 118

České vydání	Právní předpisy	Svazek 53 12. května 2010

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace	1
	*	Nařízení Rady (EU) č. 408/2010, ze dne 11. května 2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru	5
	*	Nařízení Komise (EU) č. 409/2010 ze dne 11. května 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Castaña de Galicia (CHZO))	6
	*	Nařízení Komise (EU) č. 410/2010 ze dne 11. května 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Εξαιρετικό Παρθένο Ελαιόλαδο Σέλινο Κρήτης (Exeretiko partheno eleolado Selino Kritis) (CHOP))	8
	*	Nařízení Komise (EU) č. 411/2010 ze dne 10. května 2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru	10
		Nařízení Komise (EU) č. 412/2010 ze dne 11. května 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	43
		ROZHODNUTÍ
		2010/269/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 9. března 2010 o podpoře udělené podniku Farm Dairy C 45/08 (oznámeno pod číslem K(2010) 1240)	45
		2010/270/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 6. května 2010, kterým se mění části 1 a 2 přílohy E směrnice Rady 92/65/EHS, pokud jde o vzory veterinárních osvědčení pro zvířata pocházející z hospodářství, včely a čmeláky (oznámeno pod číslem K(2010) 2624) ( 1 )	56
		2010/271/EU
	*	Rozhodnutí Komise ze dne 11. května 2010, kterým se mění příloha II rozhodnutí 2008/185/ES, pokud jde o zařazení Irska do seznamu oblastí, ve kterých byl zaveden schválený vnitrostátní program na tlumení Aujeszkyho choroby (oznámeno pod číslem K(2010) 2983) ( 1 )	63
		HLAVNÍ SMĚRY, OBECNÉ SMĚRY, STRATEGICKÉ SMĚRY
		2010/272/EU
	*	Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 21. dubna 2010 o TARGET2-Securities (ECB/2010/2)	65

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	65,5
	TN	120,6
	TR	73,2
	ZZ	86,4
0707 00 05	EG	140,2
	MA	41,0
	MK	54,8
	TR	118,3
	ZZ	88,6
0709 90 70	TR	102,7
0709 90 70	ZZ	102,7
0805 10 20	EG	48,5
	IL	62,7
	MA	53,2
	TN	46,4
	TR	51,4
	US	67,7
	ZZ	55,0
0805 50 10	TR	68,2
	ZA	78,6
	ZZ	73,4
0808 10 80	AR	87,0
	BR	76,9
	CA	119,3
	CL	80,6
	CN	78,9
	CR	59,1
	MK	22,1
	NZ	113,0
	US	126,3
	UY	72,1
	ZA	86,3
	ZZ	83,8

Kód ISO	Členský stát	Oblasti
BE	Belgie	všechny oblasti
ES	Španělsko	území autonomních oblastí Galicia, País Vasco, Asturias, Cantabria, Navarra, La Rioja území provincií León, Zamora, Palencia, Burgos, Valladolid a Ávila v autonomní oblasti Castilla y León území provincie Las Palmas v autonomní oblasti Kanárských ostrovů
HU	Maďarsko	všechny oblasti
IE	Irsko	všechny oblasti
IT	Itálie	provincie Bolzano
UK	Spojené království	všechny oblasti v Severním Irsku“

	IV Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Smlouvy o ES, Smlouvy o EU a Smlouvy o Euratomu
	2010/273/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 24. března 2009 o státní podpoře C 47/05 (ex ΝΝ 86/05), kterou Řecko poskytlo společnosti Hellenic Vehicle Industry S. A. (ELVO) (oznámeno pod číslem K(2009) 1476) ( 1 )	81