ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2010.068.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 68

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 53
18. března 2010


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 222/2010 ze dne 17. března 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Sedano Bianco di Sperlonga (CHZO)]

1

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 223/2010 ze dne 17. března 2010 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

3

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 224/2010 ze dne 17. března 2010, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10

5

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 225/2010 ze dne 17. března 2010 o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 v rámci celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 533/2007 pro drůbeží maso

7

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 226/2010 ze dne 17. března 2010 o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 v rámci celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 539/2007 pro některé produkty v odvětví vajec a vaječného albuminu

9

 

 

Nařízení Komise (EU) č. 227/2010 ze dne 17. března 2010 o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 v rámci celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 1385/2007 pro odvětví drůbežího masa

11

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES ( 1 )

13

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2010/160/EU

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 17. března 2010, kterým se mění rozhodnutí 2005/176/ES o stanovení kódované formy a kódů pro oznamování chorob zvířat na základě směrnice Rady 82/894/EHS (oznámeno pod číslem K(2010) 1585)  ( 1 )

21

 

 

DOPORUČENÍ

 

 

2010/161/EU

 

*

Doporučení Komise ze dne 17. března 2010 o monitorování perfluoralkylovaných látek v potravinách ( 1 )

22

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 222/2010

ze dne 17. března 2010

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Sedano Bianco di Sperlonga (CHZO)]

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Sedano Bianco di Sperlonga“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. března 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. C 185, 7.8.2009, s. 13.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy

Třída 1.6   Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

ITÁLIE

Sedano Bianco di Sperlonga (CHZO)


18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 223/2010

ze dne 17. března 2010

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. března 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. března 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

106,9

JO

58,4

MA

73,2

TN

135,7

TR

114,2

ZZ

97,7

0707 00 05

EG

219,6

JO

135,1

MK

134,1

TR

132,8

ZZ

155,4

0709 90 70

MA

192,3

TR

136,3

ZZ

164,3

0709 90 80

EG

32,4

ZZ

32,4

0805 10 20

EG

44,2

IL

54,0

MA

51,1

TN

55,1

TR

61,3

ZZ

53,1

0805 50 10

EG

76,3

IL

89,3

MA

42,8

TR

57,8

ZZ

66,6

0808 10 80

AR

93,3

BR

89,3

CA

73,7

CN

76,3

MK

24,7

US

110,2

UY

70,1

ZZ

76,8

0808 20 50

AR

84,8

CL

75,7

CN

81,6

ZA

86,9

ZZ

82,3


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 224/2010

ze dne 17. března 2010,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/10 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) č. 214/2010 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. března 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. března 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 253, 25.9.2009, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 65, 13.3.2010, s. 25.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 18. března 2010

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

34,24

1,01

1701 11 90 (1)

34,24

4,63

1701 12 10 (1)

34,24

0,88

1701 12 90 (1)

34,24

4,34

1701 91 00 (2)

37,99

6,24

1701 99 10 (2)

37,99

2,94

1701 99 90 (2)

37,99

2,94

1702 90 95 (3)

0,38

0,29


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 225/2010

ze dne 17. března 2010

o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 v rámci celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 533/2007 pro drůbeží maso

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 533/2007 ze dne 14. května. 2007 o otevření a správě celních kvót v odvětví drůbežího masa (3), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 533/2007 otevřelo celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví drůbežího masa.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2010 přesahují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na žádosti o dovozní licence podané podle nařízení (ES) č. 533/2007 pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2010 se vztahují přídělové koeficienty uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. března 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. března 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 125, 15.5.2007, s. 9.


PŘÍLOHA

Číslo skupiny

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro žádosti o dovozní licence podané pro podobdobí od 1.4.2010-30.6.2010

(%)

P1

09.4067

1,737395

P3

09.4069

0,586978


18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 226/2010

ze dne 17. března 2010

o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 v rámci celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 539/2007 pro některé produkty v odvětví vajec a vaječného albuminu

EVROPSKÁ KOMISE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 539/2007 ze dne 15. května 2007 o otevření a správě celních kvót v odvětví vajec a vaječného albuminu (3), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 539/2007 otevřelo celní kvóty pro dovoz produktů z odvětví vajec a vaječného albuminu.

(2)

Žádosti o dovozní licence podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2010 přesahují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na žádosti o dovozní licence podané podle nařízení (ES) č. 539/2007 pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2010 se vztahují koeficienty přidělení uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. března 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. března 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 128, 16.5.2007, s. 19.


PŘÍLOHA

Číslo skupiny

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro žádosti o dovozní licence podané pro podobdobí od 1.4.2010-30.6.2010

(%)

E2

09.4401

25,129987


18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 227/2010

ze dne 17. března 2010

o vydávání dovozních licencí na žádosti podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 v rámci celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 1385/2007 pro odvětví drůbežího masa

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1385/2007 ze dne 26. listopadu 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 774/94, pokud jde o otevření a správu některých celních kvót Společenství v odvětví drůbežího masa (3), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Žádosti o dovozní licence podané během prvních sedmi dnů měsíce března 2010 pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2010 přesahují pro některé kvóty dostupná množství. Je proto třeba určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a to stanovením koeficientu přidělení, který se použije pro požadovaná množství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na žádosti o dovozní licence podané podle nařízení (ES) č. 1385/2007 pro podobdobí od 1. dubna do 30. června 2010 se vztahují koeficienty přidělení uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. března 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. března 2010.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 309, 27.11.2007, s. 47.


PŘÍLOHA

Číslo skupiny

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro žádosti o dovozní licence podané pro podobdobí od 1.4.2010-30.6.2010

(%)

1

09.4410

0,450752

3

09.4412

0,502897

4

09.4420

0,654346

5

09.4421

6,711447

6

09.4422

0,729936


SMĚRNICE

18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/13


SMĚRNICE RADY 2010/18/EU

ze dne 8. března 2010,

kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 155 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 153 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje Unii podporovat a doplňovat činnost členských států, mimo jiné v oblasti rovnosti příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti.

(2)

Sociální dialog na úrovni Unie může v souladu s čl. 155 odst. 1 Smlouvy o fungování EU vést ke smluvním vztahům včetně uzavírání dohod, pokud si to sociální partneři přejí. Sociální partneři mohou v souladu s čl. 155 odst. 2 Smlouvy o fungování EU společně žádat, aby byly dohody uzavřené jimi na úrovni Unie v záležitostech podle článku 153 Smlouvy o fungování EU provedeny rozhodnutím Rady na návrh Komise.

(3)

Rámcová dohoda o rodičovské dovolené byla uzavřena evropskými mezioborovými organizacemi sociálních partnerů (EKOS, UNICE a CEEP) dne 14. prosince 1995 a byl jí udělen právní účinek směrnicí Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (1). Uvedená směrnice byla změněna a její působnost rozšířena na Spojené království Velké Británie a Severního Irska směrnicí Rady 97/75/ES (2). Směrnice 96/34/ES významně přispěla ke zlepšení možností pracujících rodičů v členských státech lépe sladit pracovní a rodinné povinnosti prostřednictvím ustanovení o dovolené.

(4)

V souladu s čl. 138 odst. 2 a 3 Smlouvy o založení Evropského společenství (3) Komise konzultovala v letech 2006 a 2007 evropské sociální partnery ohledně způsobů, jak dále zlepšit sladění pracovního, soukromého a rodinného života, a zejména stávající právní předpisy Společenství týkající se ochrany v mateřství a rodičovské dovolené, a ohledně možnosti zavést nové druhy dovolené z rodinných důvodů (např. otcovská dovolená, dovolená v případě osvojení a dovolená na péči o rodinné příslušníky).

(5)

Tři evropské mezioborové organizace sociálních partnerů všeobecného zaměření (EKOS, CEEP a BUSINESSEUROPE, původně zvaná UNICE) a evropská mezioborová organizace sociálních partnerů zastupující určitou kategorii podniků (UEAPME) informovaly Komisi dne 11. září 2008 o svém úmyslu zahájit jednání v souladu s čl. 138 odst. 4 a článkem 139 Smlouvy o založení ES (4) s cílem revidovat rámcovou dohodu o rodičovské dovolené uzavřenou v roce 1995.

(6)

Dne 18. června 2009 tyto organizace podepsaly revidovanou rámcovou dohodu o rodičovské dovolené (dále jen „revidovaná rámcová dohoda“) a zaslaly Komisi společnou žádost o předložení návrhu rozhodnutí Rady, kterým se tato revidovaná rámcová dohoda provádí.

(7)

V průběhu svých jednání evropští sociální partneři rámcovou dohodu o rodičovské dovolené z roku 1995 plně revidovali. Směrnice 96/34/ES by tedy měla být zrušena a nahrazena novou směrnicí a nikoli pouze pozměněna.

(8)

Jelikož cílů této směrnice, totiž lepšího sladění pracovního, soukromého a rodinného života pracujících rodičů a zlepšení v oblasti rovných příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(9)

Při vypracovávání návrhu směrnice Komise přihlížela k reprezentativnosti podepsaných stran revidované rámcové dohody, jejich mandátu a zákonnosti ustanovení uvedené revidované rámcové dohody a k jejímu souladu s příslušnými ustanoveními týkajícími se malých a středních podniků.

(10)

Komise uvědomila o svém návrhu Evropský parlament a Evropský hospodářský a sociální výbor.

(11)

Podle ustanovení 1 bodu 1 revidované rámcové dohody, v souladu s obecnými zásadami práva Unie v sociální oblasti, dohoda stanoví minimální požadavky.

(12)

Podle ustanovení 8 bodu 1 revidované rámcové dohody mohou členské státy uplatňovat nebo zavést příznivější ustanovení, než která jsou stanovena v dohodě.

(13)

Podle ustanovení 8 bodu 2 revidované rámcové dohody provádění dohody není důvodem pro snížení obecné úrovně ochrany poskytované pracovníkům v oblasti působnosti dohody.

(14)

Členské státy by měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce pro případ porušení povinností vyplývajících z této směrnice.

(15)

Členské státy mohou sociální partnery na základě jejich společné žádosti pověřit prováděním této směrnice, pokud tyto členské státy učiní všechny nezbytné kroky k zajištění toho, že mohou kdykoli zaručit výsledky dané touto směrnicí.

(16)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (5) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Touto směrnicí se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená dne 18. června 2009 mezi evropskými mezioborovými organizacemi sociálních partnerů (BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS), která je uvedena v příloze.

Článek 2

Členské státy určí sankce použitelné v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 3

1.   Do 8. března 2012 členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nebo zajistí, aby sociální partneři zavedli nezbytná opatření dohodou. Neprodleně o těchto předpisech uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy mohou pro dosažení souladu s touto směrnicí využít dodatečné lhůty v délce nejvýše jednoho roku, je-li to nezbytné s přihlédnutím ke zvláštním obtížím nebo k provádění prostřednictvím kolektivní smlouvy. O této skutečnosti uvědomí do 8. března 2012 Komisi, přičemž uvedou důvody pro tuto dodatečnou lhůtu.

3.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Směrnice 94/34/ES se zrušuje s účinkem ode dne 8. března 2012. Odkazy na směrnici 96/34/ES se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 8. března 2010.

Za Radu

předseda

C. CORBACHO


(1)  Úř. věst. L 145, 19.6.1996, s. 4.

(2)  Úř. věst. L 10, 16.1.1998, s. 24.

(3)  Po přečíslování čl. 154 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování EU.

(4)  Po přečíslování čl. 154 odst. 4 a článek 155 Smlouvy o fungování EU.

(5)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.


PŘÍLOHA

RÁMCOVÁ DOHODA O RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ (REVIDOVANÁ)

18. června 2009

Tato rámcová dohoda mezi evropskými organizacemi sociálních partnerů BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS (a kontaktní výbor Eurocadres/CEC) reviduje rámcovou dohodu o rodičovské dovolené ze dne 14. prosince 1995, která stanoví minimální požadavky na rodičovskou dovolenou, jakožto důležitý prostředek sladění pracovních a rodinných povinností a podpory rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy.

Evropské organizace sociálních partnerů žádají Komisi, aby předložila tuto rámcovou dohodu Radě k rozhodnutí, které učiní tyto minimální požadavky závaznými v členských státech Evropské unie.

I.   Obecné úvahy

1.

S ohledem na Smlouvu o založení ES, a zejména na články 138 a 139 této smlouvy (1);

2.

s ohledem na čl. 137 odst. 1 písm. c) a článek 141 Smlouvy o založení ES (2) a zásadu rovného zacházení (články 2, 3 a 13 Smlouvy o založení ES (3) a sekundární právo, které je na této zásadě založeno, zejména směrnici Rady 75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (4); směrnici Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (5); směrnici Rady 96/97/ES, kterou se mění směrnice 86/378/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků (6), a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (7);

3.

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000 a její články 23 a 33 týkající se rovnosti žen a mužů a zachování souladu mezi pracovním, soukromým a rodinným životem;

4.

s ohledem na zprávu Komise z roku 2003 o provádění směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS;

5.

s ohledem na cíl Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost zvýšit celkovou míru zaměstnanosti na 70 %, míru zaměstnanosti žen na 60 % a míru zaměstnanosti starších pracovníků na 50 %, na barcelonské cíle týkající se zařízení péče o děti a na přínos politik zaměřených na lepší sladění pracovního, soukromého a rodinného života v EU k dosahování těchto cílů;

6.

s ohledem na akční rámec pro rovnost žen a mužů schválený evropskými sociálními partnery dne 22. března 2005, v němž je podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jednou z prioritních oblastí činnosti, přičemž se uznává, že pro další zlepšení v oblasti slaďování pracovního a soukromého života je nutno zavést vyvážený, souvislý a integrovaný soubor opatření zahrnující úpravu dovolené a pracovní doby a sítě zařízení péče o děti;

7.

vzhledem k tomu, že opatření zaměřená na lepší sladění pracovního a rodinného života jsou součástí širšího politického programu, který reaguje na potřeby zaměstnavatelů a pracovníků a zvyšuje přizpůsobivost a zaměstnatelnost v rámci přístupu flexikurity;

8.

vzhledem k tomu, že rodinné politiky by měly přispívat k dosažení rovnosti žen a mužů a je třeba na ně pohlížet v souvislosti s demografickými změnami, následky stárnutí obyvatelstva, snižováním generačních rozdílů, podporou účasti žen v pracovním procesu a rozdělením rodinných povinností mezi ženami a muži;

9.

vzhledem k tomu, že Komise v letech 2006 a 2007 vedla s evropskými sociálními partnery první a druhou fázi konzultace o sladění pracovního, soukromého a rodinného života a mimo jiné řešila otázku aktualizace regulačního rámce na úrovni Společenství a vyzvala evropské sociální partnery, aby vyhodnotili ustanovení rámcové dohody o rodičovské dovolené s cílem její revize;

10.

vzhledem k tomu, že rámcová dohoda evropských sociálních partnerů z roku 1995 o rodičovské dovolené dala impuls k příznivým změnám, zajistila společný základ pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem v členských státech a sehrála významnou úlohu v pomoci pracujícím rodičům při dosahování lepšího sladění těchto dvou oblastí; evropští partneři se však na základě společného hodnocení domnívají, že některé prvky této dohody je nutno přizpůsobit nebo revidovat, aby bylo možno lépe dosáhnout jejích cílů;

11.

vzhledem k tomu, že některé aspekty je nutno přizpůsobit s ohledem na zvyšující se rozmanitost pracovní síly a společenský vývoj zahrnující vzrůstající rozmanitost uspořádání rodiny, při současném dodržování vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí;

12.

vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech nevedla podpora toho, aby se muži podíleli na rodinných povinnostech vyváženou měrou, k dostatečným výsledkům, a proto by měla být přijata účinnější opatření vedoucí k rovnoměrnějšímu rozdělení rodinných odpovědností mezi muži a ženami;

13.

vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech již existuje široká škála politických opatření a zvyklostí týkajících se dovolené, zařízení péče o děti a pružného uspořádání pracovní doby, které jsou přizpůsobeny potřebám pracovníků a zaměstnavatelů a jejichž cílem je podpora rodičů při slaďování pracovního, soukromého a rodinného života, přičemž tyto skutečnosti je třeba vzít při provádění této dohody v úvahu;

14.

vzhledem k tomu, že tato rámcová dohoda stanoví jeden prvek opatření evropských sociálních partnerů v oblasti slaďování pracovního a rodinného života;

15.

vzhledem k tomu, že tato dohoda je rámcovou dohodou stanovící minimální požadavky a ustanovení pro rodičovskou dovolenou, odlišnou od mateřské dovolené, a pro pracovní volno z důvodů vyšší moci a obrací se na členské státy a sociální partnery, aby zavedli podmínky přístupu a prováděcí pravidla za účelem přihlédnutí k situaci v každém členském státě;

16.

vzhledem k tomu, že právo na rodičovskou dovolenou v této dohodě je právem individuálním a v zásadě nepřenositelným, ačkoli členské státy mohou umožnit jeho přenositelnost, přičemž ze zkušenosti plyne, že nepřenositelnost této dovolené může fungovat jako kladná pobídka pro její čerpání ze strany otců, a evropští sociální partneři se proto dohodli na nepřenositelnosti části této dovolené;

17.

vzhledem k tomu, že je důležité zohlednit zvláštní potřeby rodičů dětí se zdravotním postižením nebo s dlouhodobým onemocněním;

18.

vzhledem k tomu, že by členské státy měly zajistit, aby nároky na věcné dávky v rámci nemocenského pojištění zůstaly během minimální doby rodičovské dovolené zachovány;

19.

vzhledem k tomu, že při provádění této dohody by členské státy také měly tam, kde je to vhodné podle vnitrostátních podmínek, a s přihlédnutím k rozpočtové situaci zvážit, zda mají nároky na dávky sociálního zabezpečení zůstat stejné i během minimální doby rodičovské dovolené, a rovněž úlohu příjmů jako jednoho z faktorů určujících čerpání rodičovské dovolené;

20.

vzhledem k tomu, že ze zkušeností členských států vyplývá, že výše příjmů při rodičovské dovolené je jedním z faktorů, který ovlivňuje její čerpání ze strany rodičů, zejména otců;

21.

vzhledem k tomu, že dostupnost pružného uspořádání pracovní doby usnadňuje rodičům sloučení pracovních a rodičovských povinností a usnadňuje opětovné zapojení do práce, zejména po návratu z rodičovské dovolené;

22.

vzhledem k tomu, že úprava rodičovské dovolené má podpořit pracující rodiče v určitém období s cílem udržet a podpořit jejich průběžnou účast na trhu práce, a proto by měla být věnována větší pozornost udržování kontaktů se zaměstnavatelem v průběhu této dovolené nebo ujednáním týkajícím se návratu do práce;

23.

vzhledem k tomu, že tato dohoda přihlíží k potřebě zlepšit požadavky sociální politiky, zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Evropské unie a vyhnout se ukládání správních, finančních a právních omezení bránících zakládání a rozvoji malých a středních podniků;

24.

vzhledem k tomu, že sociální partneři mají nejlepší předpoklady k nalezení řešení, která odpovídají potřebám zaměstnavatelů i pracovníků, a proto jim musí být přidělena zvláštní úloha při provádění, uplatňování, sledování a hodnocení této dohody v širším kontextu dalších opatření, jejichž cílem je zlepšit sladění pracovních a rodičovských povinností a podporovat rovné příležitosti a rovné zacházení pro muže a ženy.

PODEPSANÉ STRANY SE DOHODLY TAKTO:

II.   Obsah

Ustanovení 1:   Účel a oblast působnosti

1.

Tato dohoda stanoví minimální požadavky usnadňující sladění rodičovských a pracovních povinností pracujících rodičů s přihlédnutím ke vzrůstající rozmanitosti v uspořádání rodiny, při současném dodržování vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí.

2.

Tato dohoda se vztahuje na všechny pracovníky, muže i ženy, kteří mají pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu vymezeném právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi platnými v každém členském státě.

3.

Členské státy nebo sociální partneři nevyjmou z oblasti působnosti této dohody pracovníky, pracovní smlouvy nebo pracovněprávní vztahy pouze na základě skutečnosti, že se jedná o pracovníky na částečný pracovní úvazek, pracovníky se smlouvou na dobu určitou nebo osoby, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce.

Ustanovení 2:   Rodičovská dovolená

1.

Tato dohoda přiznává pracujícím mužům a ženám individuální právo na rodičovskou dovolenou z důvodu narození nebo osvojení dítěte, aby mohli o toto dítě pečovat do dosažení stanoveného věku, nejvýše osmi let, který definují členské státy nebo sociální partneři.

2.

Právo na dovolenou bude přiznáno na dobu nejméně čtyř měsíců a v zájmu podpory rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy by mělo být v zásadě udělováno jako právo nepřenosné. Pro podporu rovnoměrnějšího čerpání dovolené oběma rodiči bude nepřenosný alespoň jeden z těchto čtyř měsíců. Prováděcí pravidla ohledně tohoto nepřenosného období budou stanovena na vnitrostátní úrovni právními předpisy nebo kolektivními smlouvami s přihlédnutím ke stávajícím ustanovením v členských státech týkajícím se dovolené.

Ustanovení 3:   Prováděcí pravidla

1.

Podmínky přístupu k rodičovské dovolené a prováděcí pravidla vymezuje zákon nebo kolektivní smlouva v jednotlivých členských státech při dodržení minimálních požadavků této dohody. Členské státy nebo sociální partneři mohou zejména:

a)

rozhodnout, zda se rodičovská dovolená přiznává na celou pracovní dobu nebo na část pracovní doby, po částech nebo systémem časových úvěrů s přihlédnutím k potřebám zaměstnavatelů i pracovníků;

b)

podmínit právo na rodičovskou dovolenou splněním podmínky odpracované doby nebo doby trvání pracovního poměru, která nesmí přesáhnout jeden rok; členské státy nebo sociální partneři při uplatňování tohoto ustanovení zajistí, že v případě po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou, vymezených ve směrnici Rady 1999/70/ES o pracovních poměrech na dobu určitou, u téhož zaměstnavatele bude pro účely výpočtu rozhodné doby zohledněn souhrn těchto smluv;

c)

vymezit podmínky, za kterých je po projednání v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi zaměstnavateli dovoleno odložit poskytnutí rodičovské dovolené z ospravedlnitelných důvodů spojených s provozem organizace. Jakékoli obtíže vyplývající z uplatňování tohoto ustanovení by měly být řešeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi;

d)

navíc k případům uvedeným v písmenu c) schvalovat zvláštní opatření k uspokojení provozních a organizačních požadavků malých podniků.

2.

Členské státy nebo sociální partneři stanoví lhůty pro oznámení dané zaměstnavateli pracovníkem, který uplatňuje své právo na rodičovskou dovolenou, upřesňující zahájení a skončení doby dovolené. Členské státy nebo sociální partneři při stanovení délky těchto lhůt zohlední zájmy pracovníků a zaměstnavatelů.

3.

Členské státy nebo sociální partneři vyhodnotí potřebu přizpůsobit podmínky přístupu a prováděcí pravidla týkající se rodičovské dovolené potřebám rodičů dětí se zdravotním postižením nebo s dlouhodobým onemocněním.

Ustanovení 4:   Osvojení dítěte

1.

Členské státy nebo sociální partneři vyhodnotí nezbytnost doplňujících opatření, která řeší zvláštní potřeby adoptivních rodičů.

Ustanovení 5:   Zaměstnanecká práva a nediskriminace

1.

Po skončení rodičovské dovolené mají pracovníci právo vrátit se na stejné pracovní místo, nebo není-li to možné, na rovnocenné nebo podobné pracovní místo odpovídající jejich pracovní smlouvě nebo pracovnímu poměru.

2.

Práva pracovníka, která má nebo která nabývá v den začátku rodičovské dovolené, zůstávají zachována až do skončení této rodičovské dovolené. Po skončení rodičovské dovolené jsou tato práva uplatnitelná včetně všech změn vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí.

3.

Členské státy nebo sociální partneři vymezí postavení pracovní smlouvy nebo pracovního poměru po dobu trvání rodičovské dovolené.

4.

K zajištění toho, aby pracovníci mohli uplatňovat své právo na rodičovskou dovolenou, přijmou členské státy nebo sociální partneři nezbytná opatření na ochranu pracovníků před méně příznivým zacházením nebo propuštěním z důvodů žádosti o rodičovskou dovolenou nebo čerpání rodičovské dovolené v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi.

5.

Všechny otázky týkající se sociálního zabezpečení ve vztahu k této dohodě musí být přezkoumány a rozhodnuty členskými státy nebo sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami, s přihlédnutím k důležitosti kontinuity nároků na sociální zabezpečení v rámci různých systémů, zejména v oblasti zdravotní péče.

Všechny otázky týkající se příjmů ve vztahu k této dohodě musí být přezkoumány a rozhodnuty členskými státy nebo sociálními partnery v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi, s přihlédnutím k úloze příjmů jako jednomu z faktorů čerpání rodičovské dovolené.

Ustanovení 6:   Návrat do práce

1.

Za účelem podpory lepšího sladění pracovního a rodinného života přijmou členské státy nebo sociální partneři nezbytná opatření s cílem zajistit, aby pracovníci při návratu z rodičovské dovolené mohli požádat o změnu délky a/nebo rozvržení pracovní doby na určité období. Zaměstnavatelé tyto žádosti zváží a budou na ně reagovat s přihlédnutím k potřebám zaměstnavatelů i pracovníků.

Podmínky uplatňování tohoto odstavce budou vymezeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi.

2.

Pro usnadnění návratu do práce po rodičovské dovolené se pracovníci i zaměstnavatelé vyzývají, aby v průběhu rodičovské dovolené udržovali kontakty a aby učinili opatření vedoucí k vhodnému opětovnému zapojení do práce po ukončení dovolené, o kterých mezi sebou rozhodnou zúčastněné strany s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům, kolektivním smlouvám nebo zvyklostem.

Ustanovení 7:   Pracovní volno z důvodů vyšší moci

1.

Členské státy nebo sociální partneři přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi nezbytná opatření povolující pracovníkům pracovní volno z důvodů vyšší moci v důsledku naléhavých rodinných důvodů v případech nemoci nebo úrazu, při kterých je okamžitá přítomnost pracovníka nepostradatelná.

2.

Členské státy nebo sociální partneři mohou upřesnit podmínky přístupu a prováděcí pravidla k ustanovení 7 bodu 1 a omezit toto právo na určitou dobu za rok nebo na jednotlivý případ.

Ustanovení 8:   Závěrečná ustanovení

1.

Členské státy mohou uplatňovat nebo zavést příznivější ustanovení, než která jsou stanovena v této dohodě.

2.

Provádění této dohody není důvodem pro snížení obecné úrovně ochrany poskytované zaměstnancům v oblasti působnosti této dohody. Tím není dotčeno právo členských států nebo sociálních partnerů vypracovat odlišné právní nebo správní předpisy nebo smluvní ustanovení s ohledem na vývoj situace (včetně zavedení nepřenositelnosti práva), pokud jsou dodrženy minimální požadavky stanovené v této dohodě.

3.

Touto dohodou není dotčeno právo sociálních partnerů uzavírat na vhodné úrovni, včetně evropské úrovně, dohody upravující nebo doplňující ustanovení této dohody způsobem, který přihlíží ke zvláštním okolnostem.

4.

Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s rozhodnutím Rady nejpozději do dvou let od jeho přijetí, nebo zajistí, aby do konce uvedeného období sociální partneři zavedli nezbytná opatření dohodou. Členským státům může být poskytnuto další období nejvýše jednoho roku pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím, je-li to nezbytné s přihlédnutím ke zvláštním obtížím nebo k provádění prostřednictvím kolektivní smlouvy.

5.

Předcházení a urovnávání sporů a stížností vyplývajících z uplatňování této dohody se řeší v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo zvyklostmi.

6.

Aniž jsou dotčeny příslušné úlohy Komise, vnitrostátních soudů a Evropského soudního dvora, měly by být veškeré záležitosti spojené s výkladem této dohody na evropské úrovni nejprve postoupeny Komisí podepsaným stranám, které zaujmou stanovisko.

7.

Podepsané strany přezkoumají tuto dohodu pět let po dni rozhodnutí Rady, jestliže o to požádá některá ze stran této dohody.

V Bruselu dne 18. června 2009.

Za EKOS

John Monks

generální tajemník

za odborovou delegaci

Za BUSINESSEUROPE

Philippe de Buck

generální ředitel

Za UEAPME

Andrea Benassi

generální tajemník

Za CEEP

Ralf Resch

generální tajemník


(1)  Po přečíslování články 154 a 155 Smlouvy o fungování EU.

(2)  Po přečíslování čl. 153 odst. 1 písm. c) a článek 157 Smlouvy o fungování EU.

(3)  Článek 2 Smlouvy o ES je zrušen a věcně nahrazen článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Ustanovení čl. 3 odst. 1 Smlouvy o ES je zrušeno a věcně nahrazeno články 3 až 6 Smlouvy o fungování EU. Ustanovení čl. 3 odst. 2 Smlouvy o ES je po přečíslování článek 8 Smlouvy o fungování EU. Článek 13 Smlouvy o ES je po přečíslování článek 19 Smlouvy o fungování EU.

(4)  Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s. 19.

(5)  Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 20.

(7)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.


ROZHODNUTÍ

18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/21


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. března 2010,

kterým se mění rozhodnutí 2005/176/ES o stanovení kódované formy a kódů pro oznamování chorob zvířat na základě směrnice Rady 82/894/EHS

(oznámeno pod číslem K(2010) 1585)

(Text s významem pro EHP)

(2010/160/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 82/894/EHS se týká hlášení ohnisek výskytu chorob zvířat uvedených v příloze I uvedené směrnice.

(2)

Rozhodnutí Komise 2005/176/ES (2) stanoví kódovanou formu a kódy pro oznamování chorob zvířat podle směrnice 82/894/EHS. V přílohách X/09 a X/11 uvedeného rozhodnutí jsou stanoveny kódy veterinárních oblastí v Dánsku a Španělsku.

(3)

Dánsko a Španělsko změnily názvy a hranice veterinárních oblastí. Úpravy těchto oblastí mají dopad na systém hlášení chorob zvířat. Stávající oblasti v systému by se proto měly nahradit oblastmi novými. Přílohy X/09 a X/11 rozhodnutí 2005/176/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(4)

Rozhodnutí 2005/176/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

V zájmu zachování důvěrnosti předaných informací by přílohy tohoto rozhodnutí neměly být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2005/176/ES se mění takto:

1)

Příloha X/09 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto rozhodnutí.

2)

Příloha X/11 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 17. března 2010.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58.

(2)  Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 40.


DOPORUČENÍ

18.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/22


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 17. března 2010

o monitorování perfluoralkylovaných látek v potravinách

(Text s významem pro EHP)

(2010/161/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Perfluoralkylované látky (PFAS) mají široké využití v průmyslových a spotřebních aplikacích včetně přípravků na ochranu textilií a koberců proti znečištění, oleofobních přípravků na ochranu výrobků z papíru schválených pro styk s potravinami, hasicích pěn, povrchově aktivních látek pro důlní a ropný průmysl, leštidel na podlahu a insekticidů. Důležitou podskupinou jsou (per)fluorované organické povrchově aktivní látky, kam patří perfluoroktansulfonát (PFOS) a kyselina perfluoroktanová (PFOA).

(2)

Vzhledem k tomuto širokému využití byly látky PFOS, PFOA, jejich soli a prekurzory nalezeny v životním prostředí, v tělech ryb, ptáků a savců. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) proto požádal vědeckou komisi pro kontaminující látky v potravinovém řetězci, aby připravila stanovisko k významu potravin a relativnímu přispění různých potravin a materiálů, které přicházejí do styku s potravinami, k expozici člověka látce PFOS a jejím solím a aby navrhla, jaké další kroky týkající se hodnocení rizika perfluorovaných organických sloučenin je třeba učinit.

(3)

Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci přijala vědecké stanovisko ohledně látek PFOS, PFOA a jejich solí dne 21. února 2008 (1).

(4)

V tomto vědeckém stanovisku nepovažuje úřad EFSA za pravděpodobné, že by se negativní dopad látek PFOS a PFOA projevil v celé populaci, avšak upozorňuje na nejistoty, které panují ohledně jejich účinků na vývoj živých organismů. Úřad EFSA označil získávání dalších údajů o hladinách látek PFAS v potravinách a u člověka za žádoucí, zvláště pokud jde o monitorování vývoje expozice.

(5)

Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách vyžaduje, aby smluvní strany monitorovaly perzistentní organické znečišťující látky, jejich alternativy a látky, které mohou být mezi perzistentní organické znečišťující látky zařazeny, a zařadila látku PFOS, její soli a perfluoroktansulfonylfluorid (PFOSF) do přílohy B úmluvy mezi látky, jejichž výroba a použití podléhá omezení,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.

Členské státy by v letech 2010 a 2011 měly monitorovat přítomnost perfluoralkylovaných látek v potravinách. Monitorování by mělo odrážet spotřebitelské návyky a zahrnovat širokou škálu potravin včetně potravin živočišného původu jako ryby, maso, vejce, mléko a odvozené produkty a potravin rostlinného původu, aby bylo možné provést přesný odhad expozice.

2.

Členské státy by měly použít postupy odběru vzorků stanovené v příloze I nařízení Komise (ES) č. 1883/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách (2), aby se zajistila dostatečná reprezentativnost vzorků v rámci vzorkované šarže.

3.

Doporučuje se, aby členské státy prováděly analýzu perfluoralkylovaných látek za účelem důkazu přítomnosti sloučenin PFOS a PFOA a, je-li to možné, jejich prekurzorů, jako je například perfluoroktansulfonamid (PFOSA), 2-(N-ethylperfluoroktansulfonamido)ethanol (NEtFOSE) a (2-hydroxyethyl)derivát fluorovaného telomeru C8. Je-li to možné, členské státy by měly analyzovat sloučeniny, které jsou podobné látkám PFOS a PFOA, avšak mají jinou délku řetězce (C4–C15), a polyfluoralkyl-fosfátové povrchově aktivní látky (PAPS) jako například bis(polyfluoralkyl)-fosfát (8:2 diPAPS) a mono(polyfluoralkyl)-fosfát (8:2 monoPAPS), aby bylo možné odhadnout význam jejich přítomnosti v potravinách.

4.

Členské státy by měly provádět analýzu perfluoralkylovaných látek v souladu s přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (3) a používat metody analýzy, které průkazně vedou ke spolehlivým výsledkům. Výtěžnost by měla být nejlépe v rozmezí 70–120 %, mez stanovitelnosti 1 μg/kg.

5.

Doporučuje se, aby členské státy pravidelně poskytovaly úřadu EFSA údaje z monitorování vyjádřené na základě celkové hmotnosti spolu s informacemi v elektronickém formátu předkládání zpráv, jak bylo stanoveno úřadem EFSA k účelům ukládání do jedné databáze. Členské státy by měly také poskytnout údaje z předchozích let, které získaly používáním metod analýzy, které průkazně vedou ke spolehlivým výsledkům, aby bylo možné monitorovat vývoj expozice.

V Bruselu dne 17. března 2010.

Za Komisi

John DALLI

člen Komise


(1)  Opinion of the Scientific Panel on Contaminants in the Food chain on Perfluorooctane sulfonate (PFOS), perfluorooctanoic acid (PFOA) and their salts, The EFSA Journal (2008) 653, pp. 1-131.

(2)  Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 32.

(3)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.