4.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/1

4.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/2

(1)

Podle čl. 61 prvního pododstavce písm. d) nařízení (ES) č. 1234/2007 se může cukr nebo isoglukóza vyprodukované nad rámec kvóty podle článku 56 uvedeného nařízení vyvážet pouze v rámci množstevních omezení, jež musí stanovit Komise při současném dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních dohod uzavřených Unií.

(2)

Prováděcí pravidla pro vývoz nepodléhající kvótám, zejména pokud jde o vydávání vývozních licencí, se stanoví nařízením Komise (ES) č. 951/2006 (2). S ohledem na možné příležitosti na vývozních trzích by se však množstevní omezení mělo stanovovat pro jednotlivé hospodářské roky.

(3)

Pro hospodářský rok 2009/10 stanovilo nařízení Komise (ES) č. 274/2009 (3) množstevní omezení pro vývoz cukru nepodléhajícího kvótám na 1 350 000 tun. Počet žádostí o vývozní licence uvedené omezení velmi rychle překročil. Nařízení Komise (ES) č. 1106/2009 (4) proto stanovilo koeficient přidělení pro vydávání vývozních licencí a pozastavilo příjem žádostí o vývozní licence pro cukr nepodléhající kvótám. V době, kdy bylo stanoveno omezení na 1 350 000 tun, byly ekonomické podmínky takové, že nebylo možno vyloučit, že vývoz cukru nepodléhajícího kvótám by mohl být považován za subvencovaný, protože průměrné náklady na výrobu cukru v Unii mohly být vyšší než prodejní cena cukru nepodléhajícího kvótám na vývozním trhu. Za takových podmínek proto nebylo možné zvýšit množství vyváženého cukru nepodléhajícího kvótám nad omezení vyplývající z výše uvedených mezinárodních závazků Unie.

(4)

Od začátku roku 2009 se ekonomické podmínky v odvětví cukru na celém světě výrazně změnily. Začátkem ledna roku 2010 se světové tržní ceny za bílý cukr více než zdvojnásobily a na londýnském termínovaném komoditním trhu dosáhly částky přibližně 500 EUR za tunu. Současně se v Unii snížily ceny na trhu s cukrem podle úřední referenční ceny.

(5)

Za současných ekonomických podmínek jsou v Unii průměrné výrobní náklady na cukrovou řepu nižší, než je prodejní cena cukrové řepy nepodléhající kvótám. Prodejní cena cukru nepodléhajícího kvótám na světovém trhu je navíc vyšší, než jsou průměrné náklady na výrobu cukru v Unii. Pokud budou platit tyto podmínky, nemůže být vývoz cukru nepodléhajícího kvótám považován za subvencovaný. V důsledku toho by mohl být uskutečňován vývoz nad rámec závazků Unie v oblasti vývozních subvencí, aniž by byly porušovány povinnosti vyplývající z členství Unie ve Světové obchodní organizaci.

(6)

Podle posledních informací je jisté, že díky výjimečně příznivým povětrnostním podmínkám v roce 2009 bude v Unii vyprodukováno velké množství cukru nepodléhajícího kvótám. Toto množství se v současnosti odhaduje na přibližně 4 100 000 tun. S ohledem na veškerý případný odbyt pro tento cukr, zejména poptávku chemického průmyslu po průmyslovém cukru, se odhaduje, že pro vývoz by bylo stále k dispozici nejméně 500 000 tun.

(7)

Vzhledem k přebytku, s nímž se v Unii počítá pro hospodářský rok 2009/10, a k výjimečně vysokým cenám na světovém trhu způsobeným současnou velmi obtížnou situací v dodávkách, je vhodnější zbývající přebytky cukru v Unii vyvážet, než je převádět do dalšího hospodářského roku. Stanovení dodatečného množstevního omezení pro hospodářský rok 2009/10 by producentům cukru a pěstitelům cukrové řepy v Unii umožnilo využít současných příznivých vývozních příležitostí. Proto by mělo být stanoveno dodatečné množstevní omezení.

(8)

Podle současných odhadů by mohly ceny cukru na světovém trhu začít klesat od druhé poloviny roku 2010. Aby bylo zajištěno, že se dodatečným vývozem cukru nepodléhajícího kvótám neporuší závazky Unie v oblasti subvencí, je vhodné omezit použití vývozních licencí dnem 30. června 2010 a zkrátit dobu jejich platnosti na jeden měsíc.

(9)

Vývoz cukru z Unie do některých blízkých míst určení a do třetích zemí, které poskytují produktům EU preferenční dovozní zacházení, je v současné době ve zvláště příznivém konkurenčním postavení. Vzhledem k tomu, že neexistují vhodné nástroje pro vzájemnou pomoc v boji proti nesrovnalostem, v zájmu minimalizace rizika podvodu a s cílem zabránit jakémukoliv zneužití zpětného dovozu cukru nepodléhajícího kvótám do Unie by měla být některá blízká místa určení vyloučena ze způsobilých míst určení.

(10)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

a)

třetích zemí: Andorry, Lichtenštejnska, Svatého stolce (Vatikánského městského státu), San Marina, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska (5), Černé Hory, Albánie a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie;

b)

území členských států, která nejsou součástí celního území Unie: Faerských ostrovů, Grónska, Helgolandu, Ceuty, Melilly, obcí Livigno a Campione d'Italia a oblastí Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu;

c)

evropských území, za jejichž vnější vztahy zodpovídá členský stát a která nejsou součástí celního území Unie: Gibraltaru.

4.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/4

4.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/6

(1)

Rozhodnutím Komise 2009/367/ES (2) byly pro rozpočtový rok 2008 schváleny účetní závěrky všech platebních agentur kromě belgické platební agentury „ALV“, italské platební agentury „ARBEA“, maltské platební agentury „MRRA“, německé platební agentury „Baden-Württemberg“, portugalské platební agentury „IFAP“, rumunské platební agentury „PIAA“ a řecké platební agentury „OPEKEPE“.

(2)

Po předání nových informací a po dodatečných kontrolách může nyní Komise rozhodnout o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek předložených belgickou platební agenturou „ALV“, maltskou platební agenturou „MRRA“, německou platební agenturou „Baden-Württemberg“, portugalskou platební agenturou „IFAP“ a rumunskou platební agenturou „PIAA“.

(3)

Ustanovení čl. 10 odst. 2 prvního pododstavce nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (3), stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci výše jmenovaného nařízení od každého členského státu získány zpět či mu mají být uhrazeny, se stanoví odečtením záloh vyplacených v průběhu daného finančního roku, tj. v roce 2008, od výdajů uznaných pro tentýž rok v souladu s odstavcem 1. Tyto částky se odečtou od záloh na výdaje za druhý měsíc následující po měsíci, kdy bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, anebo se k nim přičtou.

(4)

Podle čl. 32 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, z 50 % dotčený členský stát a z 50 % rozpočet Společenství, pokud částky v důsledku nesrovnalostí nebyly získány zpět během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení. Ustanovení čl. 32 odst. 3 uvedeného nařízení zavazuje členské státy předložit Komisi roční účetní závěrku a souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v nařízení (ES) č. 885/2006. Příloha III uvedeného nařízení stanoví vzorovou tabulku, kterou měly členské státy předložit v roce 2009. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích toho, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena budoucí rozhodnutí o shodě podle čl. 32 odst. 8 nařízení (ES) č. 1290/2005.

(5)

Podle čl. 32 odst. 6 nařízení (ES) č. 1290/2005 mohou členské státy rozhodnout, že nebudou ve zpětném získávání pokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z toho důvodu, že dlužník nebo osoba právně odpovědná za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud k takovému rozhodnutí dojde během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese 100 % finančních důsledků rozpočet Společenství. V souhrnném seznamu uvedeném v čl. 32 odst. 3 nařízení (ES) č. 1290/2005 jsou uvedeny částky, které se členský stát rozhodl nezískávat zpět, a důvody tohoto rozhodnutí. Tyto částky nejsou účtovány k tíži dotčených členských států, a nese je proto rozpočet Společenství. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena budoucí rozhodnutí o shodě podle čl. 32 odst. 8 uvedeného nařízení.

(6)

Při schvalování účetních závěrek dotčených platebních agentur musí Komise zohlednit částky, které již byly dotčeným členským státům sraženy na základě rozhodnutí 2009/367/ES.

(7)

V souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 není tímto rozhodnutím dotčeno přijetí dalších rozhodnutí Komisí, která vylučují z financování z prostředků Společenství výdaje, jež nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství,

4.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/9

(1)

Podle článku 4 směrnice 91/496/EHS členské státy zajistí, aby se zásilky zvířat ze třetích zemí podrobily kontrole dokladů a totožnosti na stanovištích hraniční kontroly, aby tak bylo možno ověřit následné místo jejich určení, zejména v případě zvířat během tranzitu. Tato stanoviště hraniční kontroly jsou uvedena v příloze II směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (2).

(2)

V čl. 9 odst. 1 směrnice 91/496/EHS se stanoví, že členské státy za určitých podmínek povolí tranzit zvířat z jedné třetí země do jiné třetí země nebo do téže třetí země. Zejména písmeno c) uvedeného článku stanoví, že kontroly uvedené v článku 4 prokázaly, že zvířata splňují požadavky směrnice 91/496/EHS nebo, pokud se jedná o zvířata, na něž se vztahují směrnice uvedené v příloze A směrnice Rady 90/425/EHS (3), že poskytují veterinární záruky, které jsou přinejmenším rovnocenné takovým požadavkům.

(3)

Směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (4) je uvedena v příloze A směrnice 90/425/EHS. Oddíl III směrnice 90/426/EHS stanoví rovnocenné veterinární záruky pro koňovité.

(4)

Rozhodnutí Komise 92/260/EHS ze dne 10. dubna 1992 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dočasný dovoz evidovaných koní (5) stanoví vzorová veterinární osvědčení pro dočasný dovoz evidovaných koní do Unie, která berou v úvahu různé epizootologické situace ve třetích zemích. Tato osvědčení stanovují veterinární záruky nezbytné pro přepravu koňovitých z jedné třetí země, jejího území nebo části do jiné třetí země nebo jejího území, či do jiné části téže třetí země nebo území. Veterinární záruky v těchto osvědčeních by měly být považovány za referenční podmínky pro tranzit koňovitých přes Unii.

(5)

Rozhodnutí Komise 2004/211/ES ze dne 6. ledna 2004, kterým se stanoví seznam třetích zemí a částí jejich území, ze kterých členské státy povolují dovoz živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí druhů koňovitých (6) stanoví, že členské státy povolí dočasný dovoz a dovoz evidovaných koní ze třetích zemí nebo částí těchto třetích zemí uvedených v příloze I uvedeného rozhodnutí. Také podle epizootologické situace zvířat přiřazuje třetí země do sanitárních skupin. Tyto sanitární skupiny by měly být brány v úvahu při tranzitu koňovitých přes Unii.

(6)

Rozhodnutí Komise 2008/907/ES ze dne 3. listopadu 2008, kterým se stanoví veterinární záruky pro přepravu koňovitých z jedné třetí země do jiné třetí země podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 91/496/EHS (7) stanoví, že koňovití přepravovaní přes území Společenství z jedné třetí země do jiné třetí země musejí pocházet ze třetí země uvedené v příloze I rozhodnutí 92/260/EHS. Také stanoví, že tyto koňovité musí provázet osvědčení s nadpisem „Tranzitní osvědčení pro přepravu koňovitých z jedné třetí země do jiné třetí země“. Toto osvědčení bere v úvahu vzorová veterinární osvědčení stanovená v rozhodnutí 92/260/EHS.

(7)

Jelikož jsou veterinární záruky pro dovoz koňovitých přinejmenším stejně přísné jako záruky pro dočasný dovoz evidovaných koní, je vhodné povolit tranzit koňovitých přepravovaných přes území uvedená v příloze I směrnice 97/78/ES nejen z těchto třetích zemí, jejich území nebo částí, ze kterých je povolen dočasný dovoz evidovaných koní podle rozhodnutí 2004/211/ES, ale také z těch třetích zemí, jejich území nebo částí, ze kterých je podle uvedeného rozhodnutí povolen trvalý dovoz.

(8)

V zájmu přehlednosti právních předpisů Unie by mělo být rozhodnutí 2008/907/ES zrušeno.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

pocházejí ze třetí země, jejího území nebo části, ze které je povolen dočasný dovoz evidovaných koní nebo dovoz evidovaných koní podle údajů v kolonkách 6 nebo 8 přílohy I rozhodnutí 2004/211/ES;

b)

jsou provázeni individuálním osvědčením s nadpisem: „Veterinární osvědčení pro tranzit koňovitých“, jak je stanoveno v odstavci 2.

a)

oddíly I, II a III odpovídajícího vzoru veterinárního osvědčení stanovené v příloze II rozhodnutí 92/260/EHS, kromě požadavků pro virovou arteritidu koní v oddíle III písm. e) bodě v), které odpovídají sanitární skupině, ke které je třetí země odeslání, její území nebo část přidělena podle údajů v kolonce 5 přílohy I rozhodnutí 2004/211/ES, a

b)

navíc k požadavkům písmene a) následující oddíly IV a V: