(1)

Podle čl. 6 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna žádost České republiky o zapsání názvu „Jihočeská Niva“ (2).

(2)

Slovensko podalo v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 510/2006 proti zápisu námitku. Námitka byla podle čl. 7 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) a c) uvedeného nařízení shledána přípustnou.

(3)

Slovensko v námitce uvedlo, že zápis dotčeného názvu by byl v rozporu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006 a ohrozil by existenci ochranných známek zapsaných na území Slovenska.

(4)

Dopisem ze dne 24. června 2008 vyzvala Komise dotčené členské státy k hledání vzájemné dohody v souladu s jejich vnitřními postupy.

(5)

Vzhledem k tomu, že Slovensko a Česká republika ve stanovené lhůtě dohody nedosáhly, musí Komise postupem podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 přijmout rozhodnutí.

(6)

Na základě informací poskytnutých Slovenskem Komise nemůže učinit závěr, že by byl zápis názvu „Jihočeská Niva“ v rozporu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006. Strana, která námitku vznesla, sice podala důkazy o tom, že název „Jihočeská Niva“ lze uvést do spojitosti s názvem „Niva“, nepředložila však žádné důkazy, do jaké míry je ochranná známka díky své získané pověsti, proslulosti a době jejího používání specifická. Na základě dostupných informací tedy nebylo prokázáno, že by zápis názvu „Jihočeská Niva“ mohl uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity produktu.

(7)

Nebyl předložen žádný důkaz, na základě kterého by Komise mohla dospět k závěru, že by s přihlédnutím ke spravedlivým a tradičním zvyklostem a ke skutečné pravděpodobnosti záměny byl zápis názvu „Jihočeská Niva“ jako chráněného zeměpisného označení v rozporu s ustanoveními článku 7. Podle důkazů předložených Komisi se výraz „Niva“ používal v České a Slovenské republice desítky let jako obecný název pro druh sýra. Navíc zápis uvedeného názvu jako chráněného zeměpisného označení by nevyžadoval zrušení nebo zbavení platnosti ochranných známek, protože o ně bylo zažádáno před datem podání žádosti o zápis Komisi, ani by nebránil jejich dalšímu používání. Kromě toho by podle informací, které má Komise k dispozici, výlučné právo majitele uvedených ochranných známek neopravňovalo k tomu, aby třetí osobě zakázal užívat v obchodním styku a v souladu s poctivými zvyklostmi v průmyslu nebo v obchodě označení týkající se zeměpisného původu podle článku 6 směrnice 2008/95/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (3).

(8)

Na základě těchto skutečností by tedy název „Jihočeská Niva“ měl být zapsán do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 73/2009, a dále pro podmíněnost podle nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (2), stanoví v článku 21 snížení částek v případě opožděného podání žádosti o podporu a rovněž v případě opožděného předložení dokladů, smluv nebo prohlášení, které zakládají způsobilost pro dotyčnou podporu.

(2)

Podle článku 6 nařízení (ES) č. 796/2004 musí členské státy zajistit, aby byly zemědělské pozemky spolehlivě identifikovány, a vyžadovat, aby byly k jednotné žádosti přiloženy doklady o vymezení pozemků pro účely provádění kontrolního systému. Podle čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení obsahuje navíc jednotná žádost veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu. Mezi ně patří údaje umožňující identifikaci všech zemědělských pozemků v hospodářství a jejich umístění.

(3)

S cílem odstranit nesrovnalosti související s identifikací zemědělských pozemků, které byly v minulosti pravidelně zjišťovány, byla řeckým zemědělcům v roce 2009 poprvé uložena povinnost identifikovat zemědělské pozemky, na které se jejich žádost vztahuje, rovněž v digitální podobě, kromě identifikace v alfanumerické podobě, která se výhradně vyžadovala v předchozích letech, aby mohla být jejich žádost způsobilá.

(4)

V Řecku se však při správě jednotné žádosti na rok 2009 vyskytly mimořádné okolnosti. V důsledku neočekávaných obtíží souvisejících s vážnými technickými problémy došlo k významnému zpoždění praktického provádění této digitální identifikace.

(5)

Kromě vlastní technické náročnosti byl proces digitalizace zpomalen celkovou situací, protože zemědělské pozemky v Řecku jsou zeměpisně značně rozptýlené a vzájemně výrazně propletené. Z těchto důvodů vyžadovalo hladké a přesné provedení digitalizačního procesu od zemědělců zvláštní schopnosti a důkladné znalosti.

(6)

V této souvislosti se ukázala jako nezbytná rozsáhlá informační a poradenská činnost ze strany příslušných veřejných i soukromých subjektů. Situace si vyžádala rozsáhlá a časově náročná opatření k odpovídajícímu vyškolení řeckých zemědělců.

(7)

Kromě toho nefungovalo zejména v odlehlých oblastech připojení a docházelo k řadě závažných a dlouhotrvajících selhání sítě.

(8)

Tento stav ovlivnil ve značné míře schopnost řeckých zemědělců předložit ve lhůtě stanovené v čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 796/2004 jednotnou žádost, která od roku 2009 zahrnuje digitalizovanou identifikaci zemědělských pozemků. Pouze velmi malý počet zemědělců byl schopen splnit požadavek na digitalizovanou identifikaci v dané lhůtě. Mnoho ostatních zemědělců doplnilo svoji žádost o tuto identifikaci až dodatečně.

(9)

Vzhledem k této situaci by se u žádostí pro rok 2009 neměla uplatňovat snížení nebo vyloučení stanovená v čl. 21 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004 z důvodů opožděné digitální identifikace zemědělských pozemků, pokud zemědělci dodají tuto digitální identifikaci do jednotné žádosti zemědělců do data, u kterého se zohlední jak skutečnost, že řada řeckých zemědělců byla v mezidobí schopna doplnit chybějící údaje, tak nutnost zajistit urychlené zpracování žádostí obdržených pro rok 2009, aby nedošlo ke zbytečnému zpoždění v cyklu uskutečňování výdajů. Jako konečný termín, do kterého by měli mít zemědělci možnost doplnit digitalizovanou identifikaci, by mělo být stanoveno datum 31. ledna 2010. Zemědělci na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři (3), by však měli mít možnost doplnit tuto identifikaci nejpozději do 15. února 2010, aby se zohlednily jejich zvláštní problémy související se spojením a přepravou.

(10)

Protože by se navrhovaná odchylka měla vztahovat na žádosti o podporu podané na rok 2009, je třeba, aby se toto nařízení uplatňovalo se zpětnou působností.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 872/2004 obsahuje seznam fyzických a právnických osob, institucí a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 16. prosince 2009 rozhodl o změně seznamu osob, skupin a subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Příloha I by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 955/2005 (3) byla otevřena roční dovozní celní kvóta na 5 605 tun rýže kódu KN 1006 z Egypta (pořadové číslo 09.4097).

(2)

Ze sdělení podle čl. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 995/2005 vyplývá, že žádosti podané od 1. ledna 2010 13:00 hodin bruselského času do 8. ledna 2010 do 13:00 hodin bruselského času v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení se týkají množství, která přesahují dostupná množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství.

(3)

Rovněž je třeba pozastavit podávání nových žádostí o dovozní licence podle nařízení (ES) č. 955/2005, a to až do konce stávajícího kvótového období, v souladu s čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení.

(4)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

(1)

Článek 14 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (1) vyžaduje, aby příslušný orgán členského státu vydal na žádost řidiče, který má obvyklé bydliště v tomto členském státu, kartu řidiče podle přílohy IB uvedeného nařízení.

(2)

Podle požadavku 268a nařízení (EHS) č. 3821/85 jsou členské státy povinny vyměňovat si elektronicky údaje, aby zajistily jedinečnost karet řidičů, které vydávají. Podle tohoto požadavku si příslušné orgány členských států také mohou elektronicky vyměňovat údaje při provádění kontrol karet řidičů přímo na pozemních komunikacích nebo v provozovnách za účelem ověření jedinečnosti a stavu karet.

(3)

Příslušný orgán by se měl ujistit, že žadatelé ještě nejsou držiteli platné karty řidiče.

(4)

Členské státy navzájem uznávají karty řidičů.

(5)

Bezpečnost, neporušenost a důvěryhodnost digitálního tachografu by měla být zajištěna řádnou kontrolou a používáním karet řidičů vydaných v Evropské unii.

(6)

Je žádoucí, aby vydávající orgány zavedly účinné postupy a způsoby řádné správy údajů o vydávání karet tachografu obecně, a karet řidičů obzvlášť.

(7)

Vydávající orgány členského státu by měly mít možnost rychlé kontroly a spolehlivé výměny informací o vydaných kartách řidičů, a tak zabránit tomu, aby řidiči měli více než jednu platnou kartu řidiče.

(8)

Odpovědné vnitrostátní orgány by měly mít možnost ověřit při silničních kontrolách, zda má řidič kartu řidiče, a zkontrolovat platnost této karty.

(9)

Používání systému předávání zpráv TACHOnet, na který je napojeno již 28 evropských zemí, je zavedeným a důvěryhodným nástrojem pro elektronickou výměnu údajů mezi členskými státy týkajících se vydávání a kontroly karet řidičů. Systém předávání zpráv TACHOnet je definován souborem referenčních dokumentů, včetně referenční příručky pro předávání zpráv XML, které jsou zveřejněny na internetové stránce útvarů Komise odpovědných za sociální hlediska politiky silniční dopravy.

(10)

Fungování systému předávání zpráv TACHOnet závisí na fungování jednotlivých vnitrostátních systémů. Je proto třeba stanovit minimální úroveň služeb, kterou by členské státy měly v souvislosti s dostupností systému dosáhnout,