11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/1

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 25. listopadu 2009

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení

(2009/931/ES)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1), a zejména na bod 28 uvedené dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2), a zejména na čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory propuštěným pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a za účelem poskytování pomoci při jejich opětovném začleňování na trh práce.

(2)	Oblast působnosti EFG byla rozšířena na žádosti podané od 1. května 2009, aby se podpora vztahovala na pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize.

(3)	Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 povoluje uvolnění prostředků z EFG v rámci ročního stropu 500 milionů EUR.

(4)

Belgie předložila dne 5. května 2009 dvě žádosti o uvolnění prostředků z EFG z důvodu propouštění v textilním odvětví. Tyto žádosti splňují podmínky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006, a proto Komise navrhuje uvolnit z fondu prostředky ve výši 9 198 874 EUR.

(5)

Irsko předložilo dne 29. června 2009 žádost o uvolnění prostředků z EFG z důvodu propouštění v odvětví výroby počítačů. Tato žádost splňuje podmínky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006, a proto Komise navrhuje uvolnit z fondu prostředky ve výši 14 831 050 EUR.

(6)	V souvislosti s uvedenými žádostmi Belgie a Irska by proto z EFG měly být uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2009 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na prostředky na závazky a na platby uvolňuje celkem 24 029 924 EUR.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 25. listopadu 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

Å. TORSTENSSON

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/3

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 30. listopadu 2009

o jmenování jednoho italského člena Výboru regionů

(2009/932/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 263 této smlouvy,

s ohledem na návrh předložený italskou vládou,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 24. ledna 2006 přijala Rada rozhodnutí 2006/116/ES o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2006 do 25. ledna 2010 (1).

(2)	Po skončení mandátu pana Piera MARRAZZA se uvolnilo místo člena Výboru regionů,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Členem Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2010, jmenován:

pan Massimo PINESCHI, Consigliere regionale, Regione Lazio.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

Za Radu

předsedkyně

B. ASK

(1) Úř. věst. L 56, 25.2.2006, s. 75.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/4

ROZHODNUTÍ RADY 2009/933/SZBP

ze dne 30. listopadu 2009

o rozšíření územní působnosti Dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 24 a 38 této smlouvy,

s ohledem na článek 3 rozhodnutí Rady 2003/516/ES ze dne 6. června 2003 o podpisu dohod mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o vydávání a vzájemné právní pomoci ve věcech trestních,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V návaznosti na zmocnění, které Rada udělila dne 26. dubna 2002 předsednictví, aby ve spolupráci s Komisí zahájilo jednání se Spojenými státy americkými, byly se Spojenými státy americkými sjednány dvě dohody o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních, jedna o vydávání a jedna o vzájemné právní pomoci.

(2)	V souladu s rozhodnutím Rady 2003/516/ES ze dne 6. června 2003 (1) byly Dohoda o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (2) a Dohoda o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (3) podepsány jménem Evropské unie dne 25. června 2003.

(3)

V souladu s rozhodnutím Rady 2009/820/SZBP ze dne 23. října 2009 (4) byly Dohoda o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými a Dohoda o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými uzavřeny. V souladu s tímto rozhodnutím provedlo předsednictví Rady dne 28. října 2009 ve Washingtonu DC výměnu listin o schválení s ministrem spravedlnosti USA.

(4)	Obě dohody vstoupí v platnost dne 1. února 2010.

(5)

Nizozemsko informovalo předsednictví, že si přeje rozšířit územní působnost dohody o vydávání v souladu se čl. 20 odst. 1 písm. b) této dohody na Nizozemské Antily a Arubu. K tomuto rozšíření došlo výměnou diplomatické nóty generálního sekretariátu Rady s misí Spojených států při Evropské unii dne 9. června 2009, potvrzené v diplomatické nótě mise Spojených států při Evropské unii ze dne 16. června 2009.

(6)	S ohledem na blížící se vstup dohody mezi EU a USA o vydávání v platnost by toto rozšíření územní působnosti mělo být schváleno Radou,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

V souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b) Dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými se jménem Evropské unie schvaluje rozšíření územní působnosti této dohody na Nizozemské Antily a Arubu.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

Za Radu

předsedkyně

B. ASK

(1) Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 25.

(2) Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 27.

(3) Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 34.

(4) Úř. věst. L 291, 7.11.2009, s. 40.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/6

ROZHODNUTÍ RADY 2009/934/SVV

ze dne 30. listopadu 2009,

kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (1) (dále jen „rozhodnutí o Europolu“), a zejména na čl. 26 odst. 1 písm. b) a čl. 59 odst. 1 písm. c) uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na návrh pravidel předložený správní radou, k němuž vydal stanovisko společný kontrolní orgán,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k tomu, že v souladu s rozhodnutím o Europolu má Rada po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout kvalifikovanou většinou prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací (dále jen „pravidla“),

ROZHODLA TAKTO:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely těchto pravidel se rozumí:

a)	„třetími státy“ podle čl. 23 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o Europolu státy, které nejsou členskými státy Evropské unie;

b)	„organizacemi“ podle čl. 23 odst. 1 písm. b) rozhodnutí o Europolu organizace, jako jsou mezinárodní organizace a veřejnoprávní subjekty, které jsou jim podřízeny, a jiné veřejnoprávní subjekty, které byly zřízeny dohodou mezi dvěma nebo více státy nebo na jejím základě;

c)	„třetími stranami“ třetí státy a organizace;

d)	„subjekty EU“ orgány, instituce a jiné subjekty podle čl. 22 odst. 1 rozhodnutí o Europolu, které byly zřízeny Smlouvou o Evropské unii a Smlouvami o založení Evropských společenství nebo na jejich základě;

„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě; identifikovatelnou osobou je osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity;

„utajovanými informacemi“ jakékoli informace a materiály v jakékoli podobě, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo v různé míře poškodit základní zájmy Europolu, jednoho či více členských států nebo partnerů, se kterými Europol spolupracuje, a které vyžadují uplatňování vhodných bezpečnostních opatření;

g)	„strategickou dohodou“ dohoda umožňující výměnu informací s výjimkou osobních údajů;

h)	„operativní dohodou“ dohoda umožňující výměnu informací včetně osobních údajů;

i)	„dohodou o spolupráci“ strategická dohoda, nebo operativní dohoda;

j)	„pracovním ujednáním“ ujednání o spolupráci mezi Europolem a subjektem EU umožňující výměnu informací včetně osobních údajů;

„zpracováním osobních údajů“ nebo „zpracováním“ jakýkoli úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnání či kombinování, blokování, výmaz nebo znehodnocení;

l)	„příslušnými orgány“ všechny veřejné subjekty v členských státech nebo třetích státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti ní.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato pravidla upravují vztahy Europolu se subjekty EU a třetími stranami, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací a postupů použitelných pro sjednávání a uzavírání dohod o spolupráci a pracovních ujednání.

HLAVA II

UZAVÍRÁNÍ DOHOD O SPOLUPRÁCI A PRACOVNÍCH UJEDNÁNÍ

Článek 3

Navazování vztahů se subjekty EU

V souladu s čl. 22 odst. 1 rozhodnutí o Europolu může Europol navázat a udržovat spolupráci se subjekty EU, jestliže to má význam pro plnění jeho úkolů.

Pokud má Europol v úmyslu zahájit jednání o dohodě o spolupráci nebo o pracovním ujednání s některým subjektem EU, který není výslovně uveden v čl. 22 odst. 1 písm. a) až f) rozhodnutí o Europolu, požádá o stanovisko správní radu.

Článek 4

Postup pro uzavření dohody o spolupráci nebo pracovního ujednání se subjekty EU

1. V souladu s čl. 22 odst. 2 rozhodnutí o Europolu uzavře Europol dohody o spolupráci nebo pracovní ujednání se subjekty EU za účelem navázaní spolupráce. Tyto dohody nebo pracovní ujednání se mohou týkat výměny operativních, strategických nebo technických informací, včetně osobních údajů a utajovaných informací.

2. Předávání utajovaných informací je možné pouze v případě, že mezi Europolem a subjektem EU byla uzavřena dohoda o důvěrnosti. O takové dohodě je informován Bezpečnostní výbor a dohoda je poté formalizována v dohodě o spolupráci nebo v pracovním ujednání.

3. Jakákoli taková dohoda o spolupráci nebo pracovní ujednání se uzavře pouze po schválení správní radou.

4. Pokud se dohoda o spolupráci nebo pracovní ujednání týkají výměny osobních údajů, před schválením podle odstavce 3 obdrží správní rada stanovisko společného kontrolního orgánu.

Článek 5

Navazování vztahů s třetími stranami

1. V souladu s čl. 23 odst. 1 rozhodnutí o Europolu může Europol navázat a udržovat spolupráci s třetími stranami, jestliže je to nezbytné pro plnění jeho úkolů.

2. V souladu s čl. 23 odst. 2 rozhodnutí o Europolu uzavře Europol dohody s třetími stranami, které byly zařazeny na seznam třetích států a organizací uvedený v čl. 26 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o Europolu. Tyto dohody se mohou týkat výměny operativních, strategických nebo technických informací, včetně osobních údajů a utajovaných informací. V případě dohody se třetím státem se takové informace předávají prostřednictvím určeného kontaktního místa uvedeného v dohodě.

3. Europol může zahájit postup pro uzavření dohody s třetí stranou, jakmile je dotčená třetí strana zařazena na seznam uvedený v odstavci 2.

4. Pokud se zvažuje uzavření operativní dohody s třetí stranou, musí Europol provést posouzení, zda tato třetí strana zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany údajů. Posouzení se předá správní radě, které předtím poskytne své stanovisko společný kontrolní orgán. Pro účely posouzení se vezme v úvahu regulační rámec a správní praxe dotyčné třetí strany v oblasti ochrany údajů, včetně jakéhokoli existujícího nezávislého orgánu odpovědného za kontrolu v otázkách ochrany údajů.

Článek 6

Postup pro uzavírání dohod o spolupráci s třetími stranami

1. Na základě posouzení podle čl. 5 odst. 4 a s přihlédnutím ke stanovisku společného kontrolního orgánu správní rada rozhodne, zda ředitel zahájí, či nezahájí s dotyčnou třetí stranou jednání o uzavření operativní dohody. Poté, co obdrží kladné rozhodnutí správní rady, ředitel zahájí s dotyčnou třetí stranou jednání o uzavření uvedené dohody. V případě záporného rozhodnutí může správní rada zvážit uzavření strategické dohody s dotyčnou třetí stranou.

2. Předávání utajovaných informací Europolem je možné pouze v případě, že mezi Europolem a dotyčnou třetí stranou byla uzavřena dohoda o důvěrnosti. O takové dohodě je informován Bezpečnostní výbor a dohoda je poté formalizována v dohodě o spolupráci.

3. Po ukončení jednání o dohodě předloží ředitel návrh dohody správní radě. V případě, že se jedná o uzavření operativní dohody, poskytne správní radě své stanovisko společný kontrolní orgán. Před předložením návrhu dohody ke schválení Radě potvrdí daný návrh správní rada.

Pokud je operativní dohoda potvrzena, návrh dohody a stanovisko společného kontrolního orgánu se předloží Radě.

4. V souladu s čl. 23 odst. 2 rozhodnutí o Europolu mohou být tyto dohody uzavřeny pouze po schválení Radou, jež konzultovala správní radu, a v případě, že se týkají výměny osobních údajů, obdržela stanovisko společného kontrolního orgánu prostřednictvím správní rady.

Článek 7

Informování správní rady

Ředitel pravidelně informuje správní radu o aktuálním stavu probíhajících jednání se subjekty EU a třetími stranami.

HLAVA III

VÝMĚNA INFORMACÍ

KAPITOLA I

Přijímání informací

Článek 8

Přijímání informací před vstupem dohody v platnost

Před vstupem dohody nebo pracovního ujednání se subjektem EU nebo třetí stranou v platnost může Europol v souladu s čl. 22 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 rozhodnutí o Europolu přímo přijímat a používat informace, včetně osobních údajů a utajovaných informací, jestliže je to nezbytné pro řádné plnění jeho úkolů uvedených v článku 5 rozhodnutí o Europolu.

KAPITOLA II

Předávání informací

Článek 9

Podmínky předávání informací subjektům EU a třetím stranám

Europol může předávat informace subjektu EU nebo třetí straně pouze za těchto podmínek:

1.	Bez ohledu na články 11 až 14 mohou být informace předávány pouze po uzavření dohody nebo pracovního ujednání s dotyčným subjektem EU nebo třetí stranou v souladu s ustanoveními hlavy II.

Pokud byly dotčené údaje předány Europolu členským státem, Europol je předá subjektům EU nebo třetím stranám pouze se souhlasem tohoto členského státu. Dotyčný členský stát může k takovému předání dát předchozí souhlas, a to buď obecný, nebo omezený určitými podmínkami. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.

Pokud údaje nebyly předány členským státem, Europol ověří, že předáním těchto údajů nebude:

a)	mařeno řádné plnění úkolů spadajících do pravomoci členského státu;

b)	ohrožena bezpečnost nebo veřejný pořádek členského státu nebo jinak poškozeno jeho celkové fungování.

Předávání osobních údajů třetím stranám je možné, pouze pokud:

a)	je to v konkrétních případech nezbytné pro předcházení trestným činům spadajícím do působnosti Europolu či pro jejich potírání a

b)	Europol uzavřel s dotyčnými třetími stranami operativní dohodu, která umožňuje předávání takových údajů na základě posouzení v souladu s čl. 5 odst. 4, zda tato třetí strana zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany údajů.

Předávání utajovaných informací Europolem je možné, pouze pokud:

a)	mezi Europolem a subjektem EU nebo třetí stranou byla uzavřena dohoda o důvěrnosti v souladu s čl. 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 a

b)	v případě předávání údajů třetím stranám je to v konkrétních případech nezbytné pro předcházení trestným činům spadajícím do působnosti Europolu či pro jejich potírání.

Článek 10

Odpovědnost za předávání údajů

Europol je odpovědný za zákonnost předávání údajů. Europol vede záznamy o všech případech předání údajů, která provedl podle těchto pravidel, a o důvodech těchto předání. K předání údajů dojde pouze pod podmínkou, že se příjemce zaváže je použít výhradně pro účely, pro něž byly předány.

Článek 11

Předávání informací subjektům EU před vstupem dohody o spolupráci nebo pracovního ujednání v platnost

1. Před vstupem operativní dohody nebo pracovního ujednání se subjektem EU v platnost může Europol v souladu s čl. 22 odst. 3 rozhodnutí o Europolu a za podmínek stanovených v čl. 9 bodech 2 a 3 těchto pravidel přímo předávat tomuto subjektu EU informace, včetně osobních údajů, jestliže je to nezbytné pro řádné plnění úkolů příjemce.

2. Předávání utajovaných informací Europolem je možné pouze v případě, že mezi Europolem a subjektem EU byla uzavřena dohoda o důvěrnosti v souladu s čl. 4 odst. 2.

Článek 12

Předávání informací třetím stranám před vstupem dohody v platnost

Před vstupem dohody s třetí stranou v platnost může Europol v souladu s čl. 23 odst. 4 rozhodnutí o Europolu a za podmínek stanovených v čl. 9 bodech 2 a 3 těchto pravidel přímo předávat této třetí straně informace s výjimkou osobních údajů a utajovaných informací, jestliže je to nezbytné pro řádné plnění úkolů příjemce.

Článek 13

Předávání informací třetím stranám, které nejsou zařazeny na seznam Rady

V souladu s čl. 23 odst. 5 rozhodnutí o Europolu a za podmínek stanovených v čl. 9 bodech 2 a 3 může Europol přímo předávat informace s výjimkou osobních údajů a utajovaných informací třetím stranám, které nejsou zařazeny na seznam uvedený v čl. 26 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o Europolu, jestliže je to v konkrétních případech naprosto nezbytné pro předcházení trestným činům spadajícím do působnosti Europolu nebo pro jejich potírání.

KAPITOLA III

Předávání informací ve výjimečných případech

Článek 14

Předávání osobních údajů a utajovaných informací ve výjimečných případech

1. V souladu s čl. 23 odst. 8 a 9 rozhodnutí o Europolu a za podmínek stanovených v čl. 9 bodech 2 a 3 těchto pravidel může Europol předávat osobní údaje a utajované informace třetím stranám, pokud ředitel považuje jejich předání za naprosto nezbytné pro ochranu základních zájmů dotčených členských států, které jsou v rámci cílů Europolu, nebo v zájmu předcházení bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu s trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy.

2. V případě předávání utajovaných informací ředitel o svém rozhodnutí co nejdříve informuje správní radu a Bezpečnostní výbor.

3. V případě předávání osobních údajů ředitel vždy zváží úroveň ochrany údajů, která se použije pro dotyčnou třetí stranu, s cílem zajistit rovnováhu mezi úrovní ochrany údajů a uvedenými zájmy. Ředitel přitom vezme v úvahu všechny související aspekty, jako možné nebezpečí v případě, že by Europol příslušné osobní údaje nepředal. Ředitel co nejdříve informuje správní radu a společný kontrolní orgán o svém rozhodnutí a o východisku pro posuzování přiměřenosti úrovně ochrany údajů, kterou dotyčná třetí strana poskytuje.

4. Před předáním osobních údajů podle odstavce 1 posoudí ředitel přiměřenost úrovně ochrany údajů poskytované dotyčnými třetími stranami, přičemž vezme v úvahu všechny okolnosti, které mají při předávání osobních údajů význam, zejména:

a)	povahu údajů;

b)	zamýšlený účel použití údajů;

c)	délku trvání zamýšleného zpracování;

d)	obecná nebo zvláštní ustanovení o ochraně údajů, která se vztahují na dotyčné třetí strany;

e)	skutečnost, zda dotyčné třetí strany souhlasily se zvláštními podmínkami týkajícími se údajů, které Europol vyžaduje.

KAPITOLA IV

Zvláštní podmínky předávání osobních údajů

Článek 15

Účel předávání osobních údajů

1. Vyžádané osobní údaje se nepředávají bez uvedení účelu a důvodu žádosti.

2. Předávání osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení nebo členství v odborových organizacích, a předávání údajů týkajících se zdraví a sexuálního života osoby není dovoleno, pokud to není nezbytně nutné.

Článek 16

Oprava a výmaz osobních údajů

1. Při předávání osobních údajů subjektu EU nebo třetí straně Europol zajistí, aby se přijímající subjekt EU nebo třetí strana zavázaly, že dotyčné osobní údaje budou opraveny nebo vymazány, pokud vyjde najevo, že jsou nesprávné či nepřesné, že již nejsou aktuální nebo že neměly být předány. Pokud Europol zjistí, že dotyčné osobní údaje jsou nesprávné či nepřesné, že již nejsou aktuální nebo že neměly být předány, přijímající subjekt EU nebo třetí strana jsou o této skutečnosti neprodleně informovány a požádány, aby Europol uvědomily o tom, že dotyčné údaje budou opraveny nebo vymazány. Ředitel informuje správní radu a společný kontrolní orgán o činnosti Europolu v této oblasti.

2. Jakákoli uzavřená dohoda stanoví povinnost opravy či výmazu postupem podle odstavce 1.

3. Při předávání osobních údajů Europol zajistí, aby se přijímající subjekt EU nebo třetí strana zavázaly k jejich vymazání, jakmile již nebudou potřebné pro účely, pro něž byly předány.

KAPITOLA V

Následné předávání údajů subjektům EU a třetím stranám

Článek 17

Příslušné orgány a následné předávání

1. Předávání osobních údajů Europolem třetímu státu a předávání v rámci dotyčného státu je omezeno na příslušné orgány, které jsou výslovně uvedeny v jakékoli uzavřené dohodě.

2. Europol učiní vše pro to, aby zajistil, že při sjednávání dohod třetí stát pokud možno určí jeden příslušný orgán jako vnitrostátní kontaktní místo pro kontakty mezi Europolem a ostatními příslušnými orgány dotyčného třetího státu.

3. Při předávání osobních údajů Europol zajistí, aby se přijímající subjekt EU nebo třetí strana zavázaly, že následné předávání těchto údajů bude omezeno na příslušné orgány a že bude prováděno za stejných podmínek, které platí pro původní předání.

4. Pokud třetí stát nemůže určit jeden ústřední příslušný orgán jako vnitrostátní kontaktní místo, mohou dohody výjimečně stanovit přímé předávání informací Europolem jednomu nebo několika příslušným orgánům v rámci dotyčného třetího státu.

Článek 18

Podmínky následného předávání

1. Europol předává osobní údaje příslušnému orgánu třetího státu, organizaci či subjektu EU, pouze pokud dotyčný orgán, organizace nebo subjekt souhlasí, že nebude tyto osobní údaje sdělovat jiným subjektům EU ani třetím stranám, kromě případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

2. Následné předávání osobních údajů příslušným orgánem třetího státu, organizací nebo subjektem EU, se kterými Europol uzavřel operativní dohodu, může být prováděno pouze:

a)	s předchozím souhlasem Europolu v případech, kdy subjekt EU nebo třetí strana přijímající osobní údaje uzavřely s Europolem operativní dohodu, nebo

výjimečně, po schválení ředitelem s přihlédnutím k úrovni ochrany údajů, která se použije pro dotyčný subjekt EU nebo třetí stranu, pokud ředitel považuje následné předání osobních údajů dotyčným subjektem EU nebo třetí stranou za naprosto nezbytné:

i)	pro ochranu základních zájmů dotčených členských států v rámci cílů Europolu nebo

ii)	v zájmu předcházení bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu s trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy.

3. Žádné následné předání údajů sdělených Europolu členským státem není dovoleno bez předchozího souhlasu dotyčného členského státu. Ředitel informuje dotyčný členský stát o důvodech, které opodstatňují předání prostřednictvím subjektu EU nebo třetí strany oproti přímému předání těchto údajů.

KAPITOLA VI

Zvláštní podmínky přijímání informací třetích stran Europolem

Článek 19

Vyhodnocení zdroje a informací

1. Aby Europol mohl rozhodnout o spolehlivosti jím obdržených informací a jejich zdroje, požádá dotyčný subjekt EU nebo třetí stranu, aby informace a jejich zdroj pokud možno vyhodnotily v souladu s kritérii stanovenými v článku 12 rozhodnutí Rady 2009/936/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla pro analytické pracovní soubory Europolu (2) (dále jen „pravidla pro analytické pracovní soubory Europolu“).

2. Pokud toto hodnocení není poskytnuto, pokusí se Europol pokud možno vyhodnotit spolehlivost zdroje nebo informací na základě informací, které má již v držení, v souladu s kritérii stanovenými v článku 12 pravidel pro analytické pracovní soubory Europolu.

3. Europol a subjekt EU nebo třetí strana se mohou v dohodě obecně dohodnout na hodnocení konkrétních druhů informací a konkrétních zdrojů v souladu s kritérii stanovenými v článku 12 pravidel pro analytické pracovní soubory Europolu.

Článek 20

Oprava a výmaz informací přijatých Europolem

1. Dohody stanoví povinnost dotyčného subjektu EU nebo třetí strany informovat Europol v případě, že provede opravu nebo výmaz informací předaných Europolu.

2. Pokud subjekt EU nebo třetí strana informují Europol o tom, že provedly opravu nebo výmaz informací předaných Europolu, Europol tyto informace obdobně opraví nebo vymaže. Europol informace nevymaže, pokud tyto informace mají být ještě zpracovány pro účely analytického pracovní souboru nebo – pokud jsou tyto informace uchovávány v jiném souboru údajů Europolu – že Europol má o ně nadále zájem na základě zpravodajských informací, které jsou podrobnější než informace, jež má k dispozici předávající subjekt EU nebo třetí strana. Europol informuje dotyčný subjekt EU nebo třetí stranu o dalším uchovávání těchto informací.

3. Pokud má Europol důvod se domnívat, že poskytnuté informace jsou nepřesné nebo že již nejsou aktuální, informuje o tom subjekt EU nebo třetí stranu, které informace poskytly, a požádá je, aby mu sdělily k věci své stanovisko. Pokud Europol provede opravu nebo výmaz informací v souladu s čl. 31 odst. 1 rozhodnutí o Europolu, informuje Europol o této skutečnosti subjekt EU nebo třetí stranu, které informace poskytly.

4. Aniž je dotčen článek 31 rozhodnutí o Europolu, nejsou zpracovávány informace, u nichž je zřejmé, že třetí stát při jejich získání zjevně porušil lidská práva.

5. Dohody stanoví, že dotyčný subjekt EU nebo třetí strana pokud možno informuje Europol, pokud má tento subjekt EU nebo třetí strana důvod se domnívat, že poskytnuté informace jsou nepřesné nebo že již nejsou aktuální.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Vstup v platnost

Tato pravidla vstupují v platnost dnem 1. ledna 2010.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

Za Radu

předsedkyně

B. ASK

(1) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.

(2) Viz strana 14 v tomto čísle Úředního věstníku.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/12

ROZHODNUTÍ RADY 2009/935/SVV

ze dne 30. listopadu 2009,

kterým se stanoví seznam třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (EUROPOL) (1) (dále jen „rozhodnutí o Europolu“), a zejména na čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací (2), a zejména na články 5 a 6 uvedeného rozhodnutí;

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rada by měla po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou určit formou seznamu třetí státy a organizace uvedené v čl. 23 odst. 1 rozhodnutí o Europolu, se kterými Europol uzavře dohody.

(2)	Příprava tohoto seznamu je úkolem správní rady.

(3)	Je žádoucí stanovit postup pro doplňování dalších třetích států a organizací do seznamu třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

1. V souladu s čl. 23 odst. 2 rozhodnutí o Europolu uzavře Europol dohody se třetími státy a organizacemi, které jsou zařazeny na seznam uvedený v příloze tohoto rozhodnutí. Jakmile je třetí stát nebo organizace zařazena na seznam, může Europol zahájit postup za účelem uzavření dohody. Pokud správní rada nerozhodne jinak, usiluje Europol o to, aby s těmito třetími státy a organizacemi uzavřel dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů.

2. Europol stanoví priority pro uzavírání dohod o spolupráci se třetími státy a organizacemi zařazenými na seznam, přičemž zohlední své operativní potřeby a dostupné lidské a finanční zdroje. Pokud to správní rada považuje za nutné, může dát řediteli Europolu k jednání o konkrétní dohodě ještě jakékoli další pokyny.

3. Ředitel správní radu pravidelně informuje o aktuálním stavu probíhajících jednání se třetími stranami a každého půl roku předloží zprávu o pokroku.

Článek 2

1. Doplnění nového třetího státu nebo organizace na seznam může navrhnout člen správní rady nebo Europol. Uvede přitom operativní potřebu uzavření dohody o spolupráci s daným třetím státem nebo organizací.

2. Správní rada rozhodne o tom, zda Radě navrhne doplnění daného třetího státu nebo organizace na seznam.

3. Rada rozhodne o doplnění nového třetího státu nebo organizace na seznam změnou přílohy tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2010.

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

za Radu

předsedkyně

B. ASK

(1) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.

(2) Viz strana 6 v tomto čísle Úředního věstníku.

PŘÍLOHA

Seznam třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody

Třetí státy (v abecedním pořadí):

—

Albánie

—

Austrálie

—

Bolívie

—	Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM)

—	Černá Hora

—

Čína

—	Chorvatsko

—

Indie

—

Island

—

Izrael

—

Kanada

—

Kolumbie

—	Lichtenštejnsko

—

Maroko

—

Moldavsko

—

Monako

—

Norsko

—

Peru

—

Rusko

—	Spojené státy americké

—

Srbsko

—

Švýcarsko

—

Turecko

—

Ukrajina

Organizace (v abecedním pořadí):

—	Mezinárodní organizace kriminální policie – Interpol

—	Světová celní organizace

—	Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC)

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/14

ROZHODNUTÍ RADY (2009/936/SVV)

ze dne 30. listopadu 2009,

kterým se přijímají prováděcí pravidla pro analytické pracovní soubory Europol

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (1) (dále jen „rozhodnutí o Europolu“), a zejména na čl. 14 odst. 1 a čl. 59 odst. 1 písm. b) tohoto rozhodnutí,

s přihlédnutím k Úmluvě o ochraně osob, pokud jde o automatizované zpracování osobních údajů, přijaté Radou Evropy dne 28. ledna 1981,

s přihlédnutím k doporučení Výboru ministrů č. R (87)15, kterým se reguluje používání osobních údajů v policejní oblasti, přijatému Radou Evropy dne 17. září 1987,

s ohledem na návrh pravidel pro analytické pracovní soubory Europolu předložený správní radou,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k tomu, že by Rada měla přijmout po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou prováděcí pravidla pro analytické pracovní soubory Europolu (dále jen „pravidla“),

ROZHODLA TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Definice

Pro účely těchto pravidel se rozumí:

„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě: „identifikovatelnou osobou“ se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity;

b)	„analytickým pracovním souborem“ soubor vytvořený pro účely analýzy a uvedený v čl. 14 odst. 1 rozhodnutí o Europolu;

c)	„analýzou“ shromažďování, zpracování nebo využití údajů za účelem podpory vyšetřování trestných činů, v souladu s čl. 14 odst. 2 rozhodnutí o Europolu;

d)	„účastníky analytické skupiny“ analytici a další zaměstnanci Europolu jmenovaní ředitelem, jakož i styční důstojníci nebo odborníci ze členských států, kteří dodávají informace nebo kteří jsou analýzou dotčeni ve smyslu čl. 14 odst. 4 rozhodnutí o Europolu;

„zpracováním osobních údajů“ nebo „zpracováním“ jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údaji pomocí automatizovaných postupů či bez nich, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnávání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo znehodnocení údajů.

Článek 2

Oblast působnosti

Pravidla stanovená tímto rozhodnutím se použijí na zpracování údajů pro účely analýzy podle čl. 14 odst. 1 rozhodnutí o Europolu.

Článek 3

Údaje dodávané pro účely analýzy

1. V souladu s čl. 8 odst. 2 a čl. 14 odst. 3 rozhodnutí o Europolu jsou údaje poskytované pro účely analýzy sdělovány jak ve strukturované, tak v nestrukturované podobě národními jednotkami nebo je v závislosti na stupni naléhavosti mohou určené příslušné orgány směřovat přímo do Europolu, aby byly zařazeny do analytického pracovního souboru. Členský stát, který údaje poskytuje, oznámí Europolu, za jakým účelem je poskytuje, a veškerá omezení související s jejich používáním, vymazáním či znehodnocením, včetně případných obecných nebo specifických podmínek omezení přístupu. Uvedený členský stát může Europol informovat o těchto omezeních i později.

Europol zajistí, aby mu třetí strany, které údaje poskytují, oznámily, za jakým účelem je poskytují, a veškerá omezení související s jejich používáním.

Po obdržení údajů se co nejdříve určí, v jakém rozsahu se tyto údaje zahrnou do konkrétního souboru.

2. V souladu s čl. 29 odst. 1 rozhodnutí o Europolu za údaje uvedené v odstavci 1 nadále odpovídá členský stát, který je poskytl, a tyto údaje podléhají právním předpisům daného členského státu, dokud nejsou zahrnuty do analytického pracovního souboru. Tím není dotčena odpovědnost Europolu za údaje podle druhého a třetího pododstavce.

Odpovědností Europolu je zajistit, aby k těmto údajům měly přístup pouze členské státy, které je poskytly, nebo analytici a další zaměstnanci Europolu jmenovaní ředitelem v souladu s čl. 14 odst. 2 písm. a) rozhodnutí o Europolu, a to v zájmu stanovení, zda mohou být tyto údaje zahrnuty do analytického pracovního souboru, či nikoli.

Pokud má Europol po hodnocení poskytnutých údajů důvod k domněnce, že jsou nepřesné nebo již neaktuální, informuje členský stát, který je poskytl.

3. Za údaje, které po hodnocení nebyly vybrány k zahrnutí do analytického pracovního souboru, jakož i za spisy či dokumenty obsahující údaje, jež byly do takového souboru zahrnuty, i nadále odpovídá členský stát, který tyto údaje poskytl, a to v souladu s čl. 29 odst. 1 rozhodnutí o Europolu, přičemž tyto údaje podléhají jeho vnitrostátním právním předpisům. Tím není dotčena odpovědnost Europolu podle rozhodnutí o Europolu.

Odpovědností Europolu je zajistit, aby údaje, soubory či dokumenty uvedené v prvním pododstavci byly uchovávány odděleně od analytických pracovních souborů a měly k nim přístup pouze členské státy, které je poskytly, nebo analytici a další zaměstnanci Europolu jmenovaní ředitelem v souladu s čl. 14 odst. 2 písm. a) rozhodnutí o Europolu, a to za účelem:

a)	jejich pozdějšího zahrnutí do analytického pracovního souboru;

b)	ověření, zda údaje, které již byly zahrnuty do analytického souboru, jsou správné a relevantní, nebo

c)	ověření, zda byly splněny požadavky obsažené v těchto pravidlech nebo v rozhodnutí Europolu.

Tyto údaje mohou být rovněž přístupné v zájmu subjektu údajů, který vyžaduje ochranu. V takovém případě mohou být údaje použity jen se souhlasem dotčené osoby.

Pokud již tyto údaje, soubory a dokumenty nejsou nezbytné pro účely uvedené v tomto článku, jsou navráceny členskému státu, který je poskytl, nebojsou vymazány či zničeny. V každém případě však musí být vymazány či zničeny po uzavření analytického pracovního souboru.

4. Pokud údaje uvedené v odstavci 1 poskytla třetí strana, je odpovědností Europolu zajistit, aby se na tyto údaje uplatňovaly zásady stanovené v tomto článku, a to podle pravidel stanovených v souladu s článkem 26 rozhodnutí o Europolu.

Článek 4

Zpracování údajů

1. Je-li to nezbytné pro dosažení cíle stanoveného v článku 3 rozhodnutí Europolu, osobní údaje uvedené v článcích 5 a 6 těchto pravidel může zpracovávat Europol, pokud jsou přiměřené, správné, relevantní a úměrné pro účel analytického pracovního souboru, do něhož jsou zahrnuty, a nejsou-li uchovávány déle, než je pro tento účel nezbytné. Potřeba uchovávat údaje pro účely analytického pracovního souboru je v souladu s článkem 7 těchto pravidel a s článkem 20 rozhodnutí o Europolu pravidelně posuzována.

2. Každý členský stát podílející se na analytickém projektu rozhodne v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uvedenými v čl. 14 odst. 3 rozhodnutí o Europolu, v jakém rozsahu může tyto údaje dodat.

Článek 5

Příkaz k vytvoření analytických pracovních souborů

1. V každém příkazu k vytvoření analytického pracovního souboru uvedeném v článku 16 rozhodnutí o Europolu ředitel upřesní, které kategorie osobních údajů uvedených v článku 6 těchto pravidel jsou považovány za nezbytné pro účely dotčeného analytického pracovního souboru.

2. Ředitel rovněž v příkazu podle odstavce 1 uvede, zda údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení nebo o členství v odborových organizacích, a údaje týkající se zdraví nebo sexuálního života mají být zahrnuty do analytického pracovního souboru v rámci kategorií uvedených v článku 6, a z jakého důvodu se tyto údaje považují za nezbytně nutné pro účel dotčeného analytického pracovního souboru. Tyto údaje mohou být zpracovány, pouze pokud doplňují jiné osobní údaje, které již byly do souboru zařazeny.

Pokud se údaje uvedené v prvním pododstavci týkají kategorií osob uvedených v čl. 6 odst. 3 až 6, musí být v příkazu k vytvoření souboru uvedeno, z jakých zvláštních důvodů jsou požadovány, a tyto údaje jsou zpracovávány pouze na výslovnou žádost dvou či více členských států účastnících se analytického projektu. Pokud již dotčené údaje nejsou nezbytné pro účely, pro něž byly uchovávány, jsou vymazány.

3. Příkazy k vytvoření analytického pracovního souboru, včetně pozdějších změn, se vypracovávají postupem stanoveným v článku 16 rozhodnutí o Europolu.

Článek 6

Osobní údaje v analytických pracovních souborech

1. Jestliže jsou osobní údaje uloženy v analytických pracovních souborech, vloží se poznámka uvádějící kategorii osob, v jejímž rámci jsou údaje uchovávány.

2. Pokud jde o kategorie osob uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o Europolu, mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních údajů, včetně souvisejících správních údajů

Osobní údaje:

1.	Současná a dřívější příjmení

2.	Současná a dřívější jména

3.	Rodné příjmení

4.	Jméno otce (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti)

5.	Jméno matky (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti)

Pohlaví

7.	Datum narození

8.	Místo narození

9.	Státní příslušnost

10.	Rodinný stav

11.

Pseudonym

12.

Přezdívka

13.	Krycí či falešné jméno

14.	Současné a dřívější místo pobytu nebo bydliště

Fyzický popis:

1.	Fyzický popis

2.	Charakteristické rysy (mateřská znaménka/jizvy/tetování apod.)

Prostředky k určení totožnosti:

1.	Doklady totožnosti / řidičský průkaz

2.	Číslo vnitrostátního průkazu totožnosti / pasu

3.	Případně vnitrostátní identifikační číslo / číslo sociálního pojištění

4.	Vizuální znázornění a další informace o vzhledu

5.	Kriminalistické informace o totožnosti, jako jsou otisky prstů, profil DNA (určený z nekódující části DNA), hlasový profil, krevní skupina, informace o chrupu

Povolání a dovednosti:

1.	Současné zaměstnání a povolání

2.	Dřívější zaměstnání a povolání

3.	Vzdělání (škola / vysoká škola / odborné vzdělání)

4.	Kvalifikace

5.	Dovednosti a další znalosti (jazyky/jiné)

Informace o ekonomické a finanční situaci:

1.	Finanční údaje (bankovní účty a kódy, kreditní karty apod.)

2.	Finanční aktiva

3.	Držení akcií či dalších aktiv

4.	Údaje o majetku

5.	Vazba na společnosti

6.	Bankovní a úvěrové kontakty

7.	Daňové postavení

8.	Další informace o správě finančních záležitostí dotčenou osobou

Údaje o chování:

1.	Životní styl (např. nad rámec svých finančních možností) a zvyklosti

Přesuny

3.	Navštěvovaná místa

4.	Zbraně a další nebezpečné nástroje

5.	Nebezpečnost

6.	Zvláštní rizika, jako je pravděpodobnost útěku, využití dvojitých agentů, spojení se zaměstnanci donucovacích orgánů

7.	Kriminální rysy a profily

8.	Užívání drog

g)	Kontaktní osoby a společníci, včetně druhu a povahy styku či společenství

h)	Užívané komunikační prostředky, například telefon (pevná linka či mobilní telefon), fax, pager, elektronická pošta, poštovní adresy, internetové připojení

i)	Užívané dopravní prostředky, například vozidla, čluny, letadla, včetně informací týkajících se identifikace těchto dopravních prostředků (registrační čísla)

Informace týkající se trestné činnosti, na niž se podle článku 4 rozhodnutí o Europolu vztahuje působnost Europolu:

1.	Předchozí odsouzení

2.	Podezření ze zapojení do trestné činnosti

3.	Postupy (modi operandi)

4.	Prostředky, které byly nebo by mohly být využity k přípravě či spáchání trestné činnosti

5.	Účast ve zločineckých skupinách či organizacích a postavení ve skupině či organizaci

6.	Úloha ve zločinecké organizaci

7.	Geografický rozsah trestné činnosti

8.	Materiál shromážděný během vyšetřování, například video a fotografie

Odkazy na další databáze, v nichž jsou uchovávány informace o dotčené osobě:

Europol

2.	Policejní a celní orgány

3.	Další donucovací orgány

4.	Mezinárodní organizace

5.	Veřejné subjekty

6.	Soukromé subjekty

Informace o právnických osobách, jichž se týkají údaje uvedené v písmenu e) a j):

1.	Určení právnické osoby

Umístění

3.	Datum ustavení a místo sídla

4.	Správní registrační číslo

5.	Právní forma

Kapitál

7.	Oblast činnosti

8.	Vnitrostátní a mezinárodní dceřiné společnosti

9.	Představenstvo

10.	Vazba na banky.

3. „Kontaktní osoby a společníci“ uvedení v čl. 14 odst. 1 písm. d) rozhodnutí o Europolu jsou osoby, o nichž se lze domnívat, že jejich prostřednictvím je možné získat informace o osobách podle odstavce 2 tohoto článku, které jsou důležité pro analýzu, a to za předpokladu, že tyto osoby nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v odstavcích 2, 4, 5 nebo 6. „Kontaktní osoby“ jsou osoby, které s osobami podle odstavce 2 udržují ojedinělé styky. „Společníci“ jsou osoby, které s osobami podle odstavce 2 udržují pravidelné styky.

Pokud jde o kontaktní osoby a společníky, údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto kontaktních osob či společníků.

V této souvislosti je třeba dodržet tyto postupy:

a)	vztah těchto osob k osobám uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o Europolu je objasněn co nejdříve;

b)	ukáže-li se, že předpoklad existence vztahu mezi těmito osobami a osobami uvedenými v čl. 14 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o Europolu není podložený, údaje jsou ihned vymazány;

jsou-li tyto osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, který podle článku 4 rozhodnutí o Europolu spadá do působnosti Europolu, nebo byly za takové činy odsouzeny, nebo jestliže podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu existují konkrétní podklady nebo oprávněné důvody k domněnce, že spáchají takový trestný čin, veškeré údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány;

d)	údaje o kontaktních osobách a společnících kontaktních osob, jakož i údaje o kontaktních osobách a společnících společníků nesmějí být uchovávány, kromě údajů o druhu a povaze jejich styku či společenství s osobami uvedenými v odstavci 2;

e)	není-li možné poskytnout vysvětlení podle předchozích písmen, tato skutečnost bude zohledněna při rozhodování o nezbytnosti a rozsahu uchovávání pro další analýzu.

4. Pokud jde o osoby, které byly ve smyslu čl. 14 odst. 1 písm. c) rozhodnutí o Europolu oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu, rozhodnutí o Europolu, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) bodu 1 až odst. 2 písm. c) bodu 3 tohoto článku, jakož i tyto kategorie údajů:

a)	údaje o totožnosti oběti;

b)	důvody k viktimizaci;

c)	újma (fyzická/finanční/psychická/jiná);

d)	zda má být zaručena anonymita;

e)	zda je možná účast na soudním jednání;

f)	informace týkající se trestné činnosti poskytnuté osobami uvedenými v čl. 14 odst. 1 písm. c) rozhodnutí o Europolu nebo jejich prostřednictvím, včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami, je-li to nutné pro určení totožnosti osob uvedených v čl. 12 odst. 1 rozhodnutí o Europolu.

Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy dané osoby jakožto oběti nebo možné oběti.

Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, jsou vymazány.

5. Pokud jde o osoby, které mohou být ve smyslu čl. 14 odst. 1 písm. b) rozhodnutí o Europolu předvolány jako svědci v souvislosti s danými trestnými činy nebo následujícími trestními řízeními, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) bodu 1 až odst. 2 písm. c) bodu 3 tohoto článku, jakož i kategorie údajů splňujících tyto kritéria:

a)	informace týkající se trestné činnosti poskytnuté těmito osobami, včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami zahrnutými v analytickém pracovním souboru;

b)	zda má být zaručena anonymita;

c)	zda a kým je zaručena ochrana;

d)	nová totožnost;

e)	zda je možná účast na soudním jednání.

Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto svědků.

Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, jsou vymazány.

6. Pokud jde o osoby, které mohou ve smyslu čl. 14 odst. 1 písm. e) rozhodnutí o Europolu poskytnout informace o daných trestných činech, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) bodu 1 až odst. 2 písm. c) bodu 3 tohoto článku, jakož i kategorie údajů splňujících tyto kritéria:

a)	zakódované osobní údaje;

b)	druh dodaných informací;

c)	zda má být zaručena anonymita;

d)	zda a kým je zaručena ochrana;

e)	nová totožnost;

f)	zda je možná účast na soudním jednání;

g)	negativní zkušenosti;

h)	odměny (finanční/protislužby).

Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto informátorů.

Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, jsou vymazány.

7. Pokud se na základě skutečných důkazů kdykoli v průběhu analýzy prokáže, že osoba zahrnutá do analytického pracovního souboru by měla být zařazena do jiné kategorie osob vymezené v tomto článku, než do jaké byla tato osoba původně zařazena, může Europol o této osobě zpracovávat pouze takové údaje, které jsou povoleny v rámci této nové kategorie, a veškeré ostatní údaje jsou vymazány.

Pokud se na základě těchto podkladů prokáže, že by osoba měla být zahrnuta do dvou či více různých kategorií, jak je uvedeno v tomto článku, Europol může zpracovávat veškeré údaje povolené v rámci těchto kategorií.

Článek 7

Lhůty pro přezkum a doba uchovávání

1. Při přijímání rozhodnutí o tom, zda by osobní údaje měly být nadále uchovávány podle článku 6 těchto pravidel, v souladu s článkem 20 rozhodnutí o Europolu, je třeba porovnat zájmy Europolu při plnění jeho úkolů s oprávněnými zájmy subjektu údajů, o němž jsou uloženy údaje, v souvislosti s ochranou údajů.

V souladu s článkem 20 rozhodnutí o Europolu se nejpozději po třech letech od uložení údajů či posledního přezkumu údajů přezkoumá, zda veškeré osobní údaje zahrnuté do analytického pracovního souboru je třeba dále uchovávat. Jestliže nastanou okolnosti naznačující, že tyto údaje musí být vymazány nebo opraveny, bude bez ohledu na tento přezkum znovu posouzeno, zda je třeba tyto údaje nadále uchovávat.

Tento přezkum zohlední potřebu archivace údajů s ohledem na uzavření šetření konkrétního případu, na konečné soudní rozhodnutí, zejména zproštění obžaloby, rehabilitaci, zahlazené odsouzení a amnestii, věk subjektu údajů a zvláštní kategorie údajů.

2. V souladu s čl. 16 odst. 3 rozhodnutí Europolu provede Europol přezkum potřeby dalšího trvání analytického pracovního souboru. Na základě tohoto přezkumu přijme ředitel rozhodnutí o pokračování nebo uzavření souboru. Okamžitě informuje správní radu a společný kontrolní orgán o položkách obsažených v souboru, které odůvodňují nezbytnost jeho dalšího trvání.

3. Pokud jsou trestní řízení proti osobě podle čl. 6 odst. 2 uzavřena na základě soudního rozhodnutí či jinak bez možnosti odvolání a dotčený členský stát či třetí strana toto rozhodnutí oznámí Europolu, Europol ověří, zda údaje, které jsou dotčeny tímto rozhodnutím, mohou být i přesto uchovávány, pozměněny či využívány. Je-li možné na základě rozhodnutí nebo jiných zpravodajských informací předpokládat, že dotčená osoba nespáchala trestní čin, nebo jej nespáchala nezákonně, nebo pokud tato skutečnost není z rozhodnutí jasná, údaje dotčené tímto rozhodnutím budou vymazány v případě, že neexistují podstatné důvody k domněnce, že pro účely analytického pracovního souboru jsou i přesto důležité. V tomto případě je k údajům, které jsou již zahrnuty do souboru, vložena informace ohledně soudního rozhodnutí. Kromě toho mohou být tyto údaje zpracovávány a uchovávány pouze s řádným ohledem na souvislosti a vynesení uvedeného rozhodnutí a na práva, která toto rozhodnutí poskytuje dotčené osobě.

4. Osobní údaje nelze archivovat déle než po dobu uvedenou v čl. 20 odst. 1 rozhodnutí o Europolu. Pokud jsou údaje týkající se osob uvedené v čl. 6 odst. 3 až 6 uchovávány v souboru po dobu delší pěti let v důsledku dalšího trvání analytického souboru, musí být o tom uvědomen společný kontrolní orgán uvedený v čl. 34 odst. 1 rozhodnutí o Euratomu.

5. Jestliže se během přezkumu činnosti Europolu ze strany společného kontrolního orgánu zjistí, že osobní údaje jsou uchovávány v rozporu s těmito pravidly, společný kontrolní orgán uvědomí o této skutečnosti ředitele, jak uzná za vhodné, v souladu s čl. 34 odst. 4 rozhodnutí o Europolu.

Jakmile společný kontrolní orgán podle čl. 34 odst. 4 rozhodnutí o Europolu předá záležitost týkající se uchovávání, zpracovávání či využívání osobních údajů správní radě, je předávání dotčených údajů bez předchozího povolení správní rady zakázáno. Ve výjimečných případech může ředitel povolit předání údajů před schválením správní radou, považuje-li se toto předání za naprosto nezbytné pro ochranu základních zájmů dotčených členských států, které jsou v rámci cílů Europolu, nebo v zájmu předcházení bezprostředního nebezpečí souvisejícího s trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy. V takových případech je povolení ředitele uvedeno v dokumentu, který je předán správní radě a společnému kontrolnímu orgánu.

Článek 8

Přidružení třetích stran

Europol může za podmínek stanovených v čl. 14 odst. 8 rozhodnutí o Europolu zapojit do činnosti analytické skupiny odborníky z orgánů, institucí a jiných subjektů uvedených v čl. 22 odst. 1 rozhodnutí o Europolu a odborníky ze třetích zemí a organizací uvedených v čl. 23 odst. 1 uvedeného rozhodnutí.

Ředitel uzavře se subjekty uvedenými v prvním pododstavci dohody v souladu s pravidly pro tato ujednání stanovenými správní radou. Podrobnosti těchto dohod jsou zaslány správní radě a společnému kontrolnímu orgánu. Společný kontrolní orgán se může na správní radu obrátit s jakýmikoli připomínkami, které považuje za nezbytné.

Článek 9

Shromažďování a zaznamenávání údajů

Údaje uchovávané v souborech pro účely analýzy budou rozlišeny podle vyhodnocení zdroje a míry přesnosti nebo spolehlivosti informací v souladu s článkem 11. Údaje založené na faktech jsou odlišeny od údajů vycházejících ze stanovisek či osobních hodnocení.

Článek 10

Ochrana interních údajů

Ředitel přijímá opatření, která jsou nezbytná pro zajištění dodržování těchto pravidel a dalších ustanovení týkajících se ochrany údajů. Za tímto účelem ředitel konzultuje inspektora ochrany údajů podle článku 28 rozhodnutí o Europolu.

KAPITOLA II

KLASIFIKACE

Článek 11

Druhy analytických pracovních souborů

Analytické pracovní soubory mohou být:

a)	všeobecné nebo strategické, jejichž cílem je zpracovávat příslušné informace týkající se konkrétního problému nebo zlepšovat podněty příslušných orgánů vymezených v článku 3 rozhodnutí o Europolu;

operační, jejichž cílem je získat informace týkající se jedné nebo více trestných činností uvedených v článku 3 rozhodnutí o Europolu a související s případem, osobou nebo organizací, s cílem zahájit nebo uzavřít v souladu s čl. 14 odst. 2 rozhodnutí o Europolu dvoustranné nebo vícestranné vyšetřování mezinárodní povahy, jestliže mezi dotčené strany patří dva nebo více členských států, nebo při tomto vyšetřování napomáhat.

Článek 12

Posouzení zdroje a informací

1. Zdroj informací pocházejících z členského státu je pokud možno posuzován členským státem dodávajícím informace za využití těchto kódů pro hodnocení zdroje:

A	:	není-li pochyb o pravosti, důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje nebo pokud jsou informace poskytovány zdrojem, který je vždy prokazatelně spolehlivý;
B	:	informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně spolehlivý;
C	:	informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně nespolehlivý;
X	:	spolehlivost zdroje nelze posoudit.

2. Informace pocházející z členského státu jsou pokud možno posuzovány členským státem dodávajícím informace, a to na základě spolehlivosti za využití těchto kódů pro hodnocení informací:

1)	informace, o jejichž správnosti není pochyb;
2)	informace osobně známé zdroji, avšak nikoli osobně známé pracovníkovi, který je předává dále;
3)	informace nikoli osobně známé zdroji, avšak potvrzené dalšími již zaznamenanými informacemi;
4)	informace, které nejsou osobně známé zdroji a které nelze potvrdit.

3. Jestliže Europol na základě informací, která má již k dispozici, dospěje k závěru, že toto posouzení je třeba opravit, uvědomí dotčený členský stát a bude usilovat o dohodu o změně posouzení. Bez této dohody Europol posouzení nezmění.

4. Jestliže Europol obdrží od členského státu údaje či informace bez posouzení, usiluje pokud možno o posouzení spolehlivosti zdroje nebo informací na základě informací, které má již k dispozici. Konkrétní údaje a informace musí být posouzeny po dohodě se členským státem, který je dodal. Členský stát a Europol se mohou rovněž dohodnout na obecných podmínkách posouzení určitých druhů údajů a určitých zdrojů. Správní rada bude informována o těchto obecných dohodách. Pokud jsou údaje poskytnuty Europolu na základě takových obecných dohod, bude tato skutečnost u údajů uvedena.

Jestliže v konkrétním případě není dosaženo dohody, nebo neexistuje obecná dohoda, Europol vyhodnotí informace nebo údaje přiřadí těmto informacím nebo údajům kód X podle odstavce 1 a kód 4 podle odstavce 2.

5. Pokud Europol obdrží údaje nebo informace od třetí strany, použije se tento článek.

6. Jestliže jsou informace zahrnuté v analytickém pracovním souboru výsledkem analýzy, Europol posoudí tyto informace v souladu s tímto článkem, a to po dohodě se členskými státy podílejícími se na analýze.

KAPITOLA III

PRAVIDLA PRO VYUŽÍVÁNÍ ANALYTICKÝCH PRACOVNÍCH SOUBORŮ A ANALYTICKÝCH ÚDAJŮ

Článek 13

Vytváření souborů

1. Analytické pracovní soubory jsou vytvářeny z podnětu Europolu nebo na žádost členských států dodávajících údaje postupem podle článku 16 rozhodnutí o Europolu.

2. Správní rada může přizvat zástupce společného kontrolního orgánu, aby se účastnili jednání o příkazech k vytvoření analytických pracovních souborů.

3. Analytické činnosti a šíření výsledků analýz mohou být v souladu s čl. 16 odst. 2 rozhodnutí o Europolu zahájeny bezprostředně po vytvoření analytického souboru. Pokud správní rada nařídí řediteli Europolu změnit příkaz k vytvoření či uzavření souboru v souladu s čl. 16 odst. 4 rozhodnutí o Europolu, jsou údaje, které nemohou být do souboru zahrnuty, nebo v případě uzavírání souboru veškeré údaje v něm obsažené, okamžitě vymazány.

4. Jestliže je v průběhu analýzy nutné pozměnit příkaz k vytvoření analytického pracovního souboru, použijí se postupy uvedené v článku 16 rozhodnutí o Europolu a tento článek.

Článek 14

Vyhledávání údajů

1. Vyhledávat údaje podle čl. 14 odst. 2 písm. b) rozhodnutí o Europolu smějí pouze účastníci projektu analýzy akreditovaní Europolem, kteří absolvovali školení o zvláštních povinnostech vyplývajících z právního rámce Europolu.

2. V souladu s čl. 14 odst. 2 druhým pododstavcem rozhodnutí o Europolu mohou všichni účastníci analytické skupiny vyhledávat údaje obsažené v souboru. Analytická skupina rozhoduje jednomyslně o rozsahu tohoto vyhledávání a o veškerých podmínkách a omezeních, která se použijí.

Článek 15

Předávání údajů či informací uložených v analytických pracovních souborech

1. Předání osobních údajů obsažených v analytických pracovních souborech jakémukoli členskému státu nebo třetí straně je zaznamenáno v dotčeném souboru.

Europol ve spolupráci s členským státem nebo třetí stranou, které dodávají údaje, v případě potřeby a nejpozději při předání zkontroluje, zda jsou údaje správné a jsou v souladu s rozhodnutím o Europolu.

Je-li to možné, všechna sdělení uvádí soudní rozhodnutí, jakož i rozhodnutí o zastavení stíhání. Údaje vychází z názorů nebo osobních hodnocení jsou před předáním a uvedením míry jejich přesnosti nebo spolehlivosti kontrolovány ve spolupráci s členským státem či třetí stranou, které údaje dodávají.

Na žádost členského státu, který údaje předává, informuje přijímací členský stát o použití předaných údajů a o následně získaných výsledcích, pokud to vnitrostátní právo přijímajícího členského státu dovoluje.

Existují-li jakákoli omezení týkající se použití údajů podle článku 19 rozhodnutí o Europolu, jsou tato omezení u údajů zaznamenána a příjemci výsledků analýzy o nich budou informováni.

2. V případech, kdy Europol po vložení údajů do analytického pracovního souboru zjistí, že se tyto údaje týkají osoby nebo předmětu, o nichž již byly do souboru vloženy údaje předložené jiným členským státem nebo třetí stranou, jsou každý dotyčný členský stát nebo třetí strana okamžitě informovány o zjištěné souvislosti, jak stanoví čl. 14 odst. 7 rozhodnutí o Europolu.

Článek 16

Kontrolní postupy

V zájmu splnění požadavků na bezpečnost údajů stanovených v článku 35 rozhodnutí o Europolu a s cílem zaručit bezpečné zpracovávání údajů ve smyslu těchto pravidel akredituje správní rada systém analytických pracovních souborů v souladu s článkem 8 pravidel o důvěrnosti informací Europolu přijatých rozhodnutím Rady 2009/…/SVV ze dne 30. listopadu 2009 (2), a to po předchozí konzultaci bezpečnostního výboru podle čl. 4 odst. 2 uvedených pravidel. Akreditace bude poskytnuta na základě bezpečnostních požadavků pro daný systém a další dokumentace, kterou bude správní rada považovat za vhodnou.

Článek 17

Využívání a uchovávání analytických údajů a výsledků

1. Veškeré osobní údaje a výsledky analýzy předané z analytického pracovního souboru mohou být využívány pouze v souladu s účelem souboru nebo pro účely předcházení dalším závažným formám trestné činnosti a pro boj proti nim, a to v souladu s omezeními použití určenými členským státem na základě čl. 19 odst. 2 rozhodnutí o Europolu. Údaje uvedené v čl. 5 odst. 2 těchto pravidel mohou být předávány pouze po dohodě se členským státem, který tyto údaje dodal.

2. Po uzavření analytického pracovního souboru Europol uloží veškeré údaje obsažené v daném souboru do zvláštního souboru, jenž bude přístupný pouze pro účely vnitřní či vnější kontroly. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 4 rozhodnutí o Europolu, tyto údaje se uchovávají nejdéle 18 měsíců po uzavření pracovního analytického souboru.

3. Europol může uchovávat výsledky analytického pracovního souboru v elektronické podobě nejvýše po dobu tří let ode dne uzavření dotčeného souboru, jestliže jsou uchovávány ve zvláštním souboru a nejsou k nim vloženy žádné nové údaje. Poté mohou být výsledky uchovávány pouze v tištěné podobě.

Článek 18

Kombinování souborů a jejich propojení

1. Je-li zřejmé, že informace obsažené v analytickém pracovním souboru mohou být důležité i pro jiné analytické pracovní soubory, uplatní se tyto postupy:

je-li navržena úplná kombinace informací ze dvou souborů, zřídí se v souladu s článkem 16 rozhodnutí o Europolu nový soubor obsahující veškeré informace z obou souborů. Na rozhodnutí zkombinovat oba soubory se musí dohodnout všichni účastníci obou původních souborů. V takovém případě budou původní soubory uzavřeny;

b)	jsou-li některé informace z jednoho souboru důležité pro jiný soubor, poskytovatelé daných informací rozhodnou, zda mohou být informace předány do jiného souboru, či nikoli.

2. Za okolností uvedených v odstavci 1 nemá tento převod dopad na lhůty pro přezkum údajů předávaných z jednoho pracovního souboru do jiného.

Článek 19

Nové technické prostředky

Nové technické prostředky na zpracování údajů pro účely analýzy mohou být zavedeny, pouze pokud byla přijata veškerá přiměřená opatření zajišťující, že tyto prostředky jsou využívány v souladu s pravidly o ochraně osobních údajů vztahujícími se na Europol. Ředitel předem konzultuje společný kontrolní orgán ve všech případech, kdy je zavedením těchto technických prostředků zkomplikováno uplatňování pravidel pro ochranu údajů.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Přezkum pravidel

Do 1. ledna 2013 budou tato pravidla pod dohledem správní rady vyhodnocena.

Veškeré návrhy na změny těchto pravidel posoudí správní rada, aby je mohla přijmout Rada postupem podle čl. 14 odst. 1 třetího pododstavce rozhodnutí o Europolu.

Článek 21

Vstup v platnost

Tato pravidla vstupují v platnost dnem 1. ledna 2010.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

za Radu

předsedkyně

B. ASK

(1) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.

(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/23

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1205/2009

ze dne 10. prosince 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 11. prosince 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2009.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	50,4
	MA	51,8
	TN	90,9
	TR	64,0
	ZZ	64,3
0707 00 05	EG	155,5
	MA	49,3
	TR	72,7
	ZZ	92,5
0709 90 70	MA	51,4
	TR	121,0
	ZZ	86,2
0805 10 20	AR	70,4
	MA	48,8
	TR	60,1
	ZA	61,3
	ZZ	60,2
0805 20 10	MA	74,1
0805 20 10	ZZ	74,1
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	HR	54,0
	IL	75,3
	TR	75,1
	ZZ	68,1
0805 50 10	TR	76,0
0805 50 10	ZZ	76,0
0808 10 80	CA	65,1
	CN	131,4
	MK	23,6
	US	88,2
	ZZ	77,1
0808 20 50	CN	47,8
	US	129,6
	ZZ	88,7

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/25

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1206/2009

ze dne 10. prosince 2009,

kterým se neposkytuje náhrada na sušené odstředěné mléko v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 619/2008

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 619/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení pro vývozní náhrady týkající se některých mléčných výrobků (2), zavádí stálé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1454/2007 ze dne 10. prosince 2007, kterým se stanoví společná pravidla pro zavedení nabídkového řízení pro určení vývozních náhrad u některých zemědělských produktů (3), a po přezkoumání nabídek podaných v rámci nabídkového řízení, je vhodné neposkytnout náhradu na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 8. prosince 2009.

(3)	Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro stálé nabídkové řízení zahájené nařízením (ES) č. 619/2008 na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 8. prosince 2009, se neposkytuje náhrada na produkt a místa určení uvedené v čl. 1 písm. c) a článku 2 uvedeného nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 11. prosince 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2009.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 168, 28.6.2008, s. 20.

(3) Úř. věst. L 325, 11.12.2007, s. 69.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/26

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1207/2009

ze dne 10. prosince 2009,

kterým se stanoví reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhu) (1), a zejména na článek 143 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (2), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. Je tedy třeba zveřejnit reprezentativní ceny těchto produktů.

(3)	Vzhledem k situaci na trhu je nezbytné provést tuto změnu co nejdříve.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2009.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 8.

(3) Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47.

PŘÍLOHA

k nařízení Komise ze dne 10. prosince 2009, kterým se stanoví reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95

„PŘÍLOHA I

Kód KN	Popis	Reprezentativní cena (EUR/100 kg)	Jistota podle čl. 3 odst. 3 (EUR/100 kg)	Původ (1)
0207 12 10	70 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená	77,0	4	AR
0207 12 90	65 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená	115,1	1	BR
0207 12 90		104,8	4	AR
0207 14 10	Dělené maso z drůbeže druhu kur domácí, zmrazené	194,8	33	BR
		185,9	37	AR
		280,9	6	CL
0207 14 50	Kuřecí prsa, zmrazená	195,0	5	BR
0207 14 60	Kuřecí stehna, zmrazená	107,4	11	BR
0207 14 60	Kuřecí stehna, zmrazená	94,5	15	AR
0207 25 10	80 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená	157,1	1	BR
0207 27 10	Dělené maso z krocanů a krůt, zmrazené	248,4	15	BR
0207 27 10	Dělené maso z krocanů a krůt, zmrazené	283,3	4	CL
0408 11 80	Žloutky	341,4	0	AR
0408 91 80	Vejce bez skořápky, sušená	349,9	0	AR
1602 32 11	Tepelně neupravené přípravky z drůbeže druhu kur domácí	225,7	18	BR

(1) Klasifikace zemí stanovena nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód ‚ZZ‘ znamená ‚jiného původu‘.“

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/28

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1208/2009

ze dne 10. prosince 2009,

kterým se stanoví vývozní náhrady v odvětví vajec

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (1), a zejména na čl. 164 odst. 2 poslední pododstavec a článek 170 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v části XIX přílohy I uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)	S ohledem na současnou situaci na trhu s vejci by měly být vývozní náhrady stanoveny v souladu s pravidly a určitými kritérii uvedenými v článcích 162 až 164, 167, 169 a 170 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)	V čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se stanoví, že náhrady se mohou lišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Náhrady by se měly poskytovat jen pro produkty, jejichž volný pohyb ve Společenství je povolen a které odpovídají požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (2) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (3), jakož i podmínkám označování stanoveným v bodě A přílohy XIV nařízení (ES) č. 1234/2007.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Vývozní náhrady podle článku 164 nařízení (ES) č. 1234/2007 se poskytují na produkty a na množství, které jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2. Produkty způsobilé pro náhradu podle odstavce 1 musí splňovat příslušné požadavky nařízení (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004, zejména pokud jde o přípravu ve schváleném zařízení a o dodržení požadavků na označení, které jsou stanoveny v příloze II oddílu I nařízení (ES) č. 853/2004, a požadavků stanovených v bodě A přílohy XIV nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 11. prosince 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2009.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.

(3) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

PŘÍLOHA

Vývozní náhrady v odvětví vajec od 11. prosince 2009

Kód produktů

Místo určení

Měrná jednotka

Výše náhrad

0407 00 11 9000

A02

EUR/100 ks

0,39

0407 00 19 9000

A02

EUR/100 ks

0,20

0407 00 30 9000

E09

EUR/100 kg

0,00

E10

EUR/100 kg

18,00

E19

EUR/100 kg

0,00

0408 11 80 9100

A03

EUR/100 kg

84,72

0408 19 81 9100

A03

EUR/100 kg

42,53

0408 19 89 9100

A03

EUR/100 kg

42,53

0408 91 80 9100

A03

EUR/100 kg

53,67

0408 99 80 9100

A03

EUR/100 kg

9,00

Pozn.: Kódy produktů a kódy míst určení série „A“ jsou stanoveny v nařízení Komise (EHS) č. 3846/87 (Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1), ve znění pozdějších předpisů.

Ostatní místa určení jsou stanovena takto:

E09	Kuvajt, Bahrajn, Omán, Katar, Spojené arabské emiráty, Jemen, Hongkong SAR, Rusko, Turecko.
E10	Jižní Korea, Japonsko, Malajsie, Thajsko, Tchaj-wan, Filipíny.
E19	Všechna místa určení s výjimkou Švýcarska a skupin E09, E10.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/30

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1209/2009

ze dne 10. prosince 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1159/2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. prosince 2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. prosince 2009 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 1159/2009 (3).

(2)	Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 1159/2009.

(3)	Nařízení (ES) č. 1159/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I a II nařízení (ES) č. 1159/2009 se nahrazují přílohami tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 11. prosince 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2009.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.

(3) Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 3.

PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 11. prosince 2009

Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 10 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti	0,00
	střední jakosti	0,00
	nízké jakosti	8,78
1001 90 91	PŠENICE obecná, k setí	0,00
ex 1001 90 99	PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
1002 00 00	ŽITO	32,76
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	17,53
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než osivo (2)	17,53
1007 00 90	zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí	32,76

(1) Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

—	3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

—	2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2) Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.

PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

30.11.2009-9.12.2009

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)
	Pšenice obecná (1)	Kukuřice	Pšenice tvrdá, vysoké jakosti	Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)	Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)	Ječmen
Burza	Minnéapolis	Chicago	—	—	—	—
Kotace	152,42	103,68	—	—	—	—
Cena FOB USA	—	—	131,77	121,77	101,77	78,87
Prémie – Záliv	—	14,49	—	—	—	—
Prémie – Velká jezera	13,89	—	—	—	—	—

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:	22,95 EUR/t
Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:	46,83 EUR/t

(1) Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2) Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3) Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/33

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1210/2009

ze dne 10. prosince 2009,

kterým se stanoví sazby náhrad pro vejce a žloutky vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 162 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že rozdíl mezi cenami, jež jsou v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. s) a uvedených v části XIX přílohy I uvedeného nařízení uplatňovány v mezinárodním obchodě, a cenami v rámci Společenství lze pokrýt vývozní náhradou, je-li toto zboží vyváženo ve formě zboží uvedeného v části V přílohy XX uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného na seznamu v části V přílohy XX nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)	Podle čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1043/2005 by sazba náhrady na 100 kilogramů pro každý z dotčených základních produktů měla být stanovena na stejně dlouhé období jako je období, na které jsou náhrady stanoveny při vývozu stejných, avšak nezpracovaných produktů.

(4)	Článek 11 Dohody o zemědělství uzavřené během Uruguayského kola stanoví, že vývozní náhrada pro produkt obsažený v určitém zboží nesmí být vyšší, než je náhrada použitelná pro tento produkt vyvážený bez dalšího zpracování.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Sazby náhrad použitelné pro základní produkty uvedené na seznamu v příloze I nařízení (ES) č. 1043/2005 a v čl. 1 odst. 1 písm. s) nařízení (ES) č. 1234/2007 a vyvážené ve formě zboží uvedeného na seznamu v části V přílohy XX nařízení (ES) č. 1234/2007, se stanoví ve výši uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 11. prosince 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2009.

Za Komisi, jménem předsedy,

Heinz ZOUREK

generální ředitel pro podniky a průmysl

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 24.

PŘÍLOHA

Sazby náhrad použitelné ode dne 11. prosince 2009 u vajec a žloutků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

(EUR/100 kg)

Kód KN

Popis zboží

Místo určení (1)

Sazba náhrady

0407 00

Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená:

– domácí drůbeže:

0407 00 30

– – ostatní:

a)	v případě vývozu ovalbuminu kódů KN 3502 11 90 a 3502 19 90

0,00

18,00

0,00

b)	v případě vývozu ostatního zboží

0,00

0408

Ptačí vejce bez skořápky a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:

– žloutky

0408 11

– – sušené:

ex 0408 11 80

– – – vhodné k lidské spotřebě:

neobsahující sladidla

84,72

0408 19

– – ostatní:

– – – vhodné k lidské spotřebě:

ex 0408 19 81

– – – – tekuté:

neobsahující sladidla

42,53

ex 0408 19 89

– – – – zmrazené:

neobsahující sladidla

42,53

– ostatní:

0408 91

– – sušené:

ex 0408 91 80

– – – vhodné k lidské spotřebě:

neobsahující sladidla

53,67

0408 99

– – ostatní:

ex 0408 99 80

– – – vhodné k lidské spotřebě:

neobsahující sladidla

9,00

(1) Místa určení jsou tato:

01	třetí země, v případě Švýcarska a Lichtenštejnska se tyto sazby nepoužijí na zboží, které je uvedené v tabulkách I a II protokolu č. 2 k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972,
02	Kuvajt, Bahrajn, Omán, Katar, Spojené arabské emiráty, Jemen, Turecko, Hongkong SAR a Rusko,
03	Jižní Korea, Japonsko, Malajsie, Thajsko, Tchaj-wan a Filipíny,
04	všechna místa určení kromě Švýcarska a míst určení uvedených pod čísly 02 a 03.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/35

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 1. prosince 2009,

kterým se přijímá její jednací řád

(2009/937/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 240 odst. 3 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Lisabonská smlouva přináší řadu změn fungování Rady a jejího předsednictví, vnitřního uspořádání Rady, jakož i typologie právních aktů Unie a průběhu postupů přijímání aktů, rozlišujíc zejména mezi legislativními a nelegislativními akty.

(2)	Je proto třeba nahradit jednací řád přijatý dne 15. září 2006 (1) jednacím řádem obsahujícím změny nezbytné k provedení Lisabonské smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Jednací řád Rady ze dne 15. září 2006 se nahrazuje ustanoveními obsaženými v příloze.

Odchylně od čl. 2 odst. 2 přílohy III jednacího řádu Rady se počty obyvatel vložené tímto rozhodnutím do článku 1 uvedené přílohy použijí od 1. prosince 2009 do 31. prosince 2010.

Článek 2

V souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii se čl. 3 odst. 3 jednacího řádu Rady ve znění tohoto rozhodnutí použije na návrhy legislativních aktů přijaté a postoupené ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 1. prosince 2009.

Za Radu

předsedkyně

B. ASK

(1) Rozhodnutí Rady 2006/683/ES, Euratom ze dne 15. září 2006, kterým se přijímá jednací řád Rady (Úř. věst. L 285, 16.10.2006, s. 47).

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD RADY

Článek 1

Obecná ustanovení, svolání a místo konání zasedání

1. Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise (1).

2. Sedm měsíců před začátkem příslušného šestiměsíčního období oznámí předsednictví, pro jednotlivá složení Rady a po náležitých konzultacích, předpokládané termíny zasedání, která má Rada uskutečnit v rámci plnění svých legislativních úkolů nebo za účelem přijetí operativních rozhodnutí. Tyto termíny uvede v jediném dokumentu platném pro všechna složení Rady.

3. Rada má sídlo v Bruselu. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku (2).

Ve výjimečných a náležitě opodstatněných případech může Rada nebo Výbor stálých zástupců vlád členských států (Coreper) jednomyslně rozhodnout o jiném místě konání zasedání Rady.

4 (3). Předsednictví Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, vykonávají předem určené skupiny tří členských států po dobu osmnácti měsíců. Tyto skupiny jsou vytvořeny rovnou rotací členských států, přičemž se vezme v úvahu jejich rozmanitost a zeměpisná rovnováha v Unii.

Každý člen skupiny postupně předsedá po dobu šesti měsíců všem složením Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci. Ostatní členové skupiny jsou předsedajícímu členovi nápomocni ve všech jeho funkcích na základě společného programu. Členové skupiny mohou mezi sebou dohodnout jinou úpravu.

5. Rada nebo Výbor stálých zástupců přijímají rozhodnutí podle tohoto jednacího řádu prostou většinou, s výjimkou případů, kdy jednací řád stanoví jiný způsob hlasování.

Není-li stanoveno jinak, vztahují se odkazy na předsednictví nebo na předsedu uvedené v tomto jednacím řádu na osobu, jež předsedá některému ze složení Rady nebo případně některému z jejích přípravných orgánů.

Článek 2

Různá složení Rady, úloha složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci a plánování práce

1. Rada se schází v různých složeních podle předmětu jednání. Seznam složení Rady jiných než složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci přijímá Evropská rada kvalifikovanou většinou (4). Seznam složení Rady je uveden v příloze I.

2. Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost (5). Odpovídá ze celkovou koordinaci politik, institucionální a správní otázky, průřezová témata týkající se více politik Evropské unie, jako je například víceletý finanční rámec a rozšíření, jakož i za všechna další témata, která jí svěří Evropská rada, s ohledem na pravidla fungování hospodářské a měnové unie.

3. Pravidla pro přípravu zasedání Evropské rady jsou stanovena v článku 3 jednacího řádu Evropské rady takto:

Za účelem přípravy podle čl. 2 odst. 2 jednacího řádu Evropské rady a nejméně čtyři týdny před každým řádným zasedáním Evropské rady podle čl. 1 odst. 1 jednacího řádu Evropské rady její předseda v úzké spolupráci s členem Evropské rady zastupujícím členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady, a s předsedou Komise předkládá Radě pro obecné záležitosti komentovaný návrh pořadu jednání.

Příspěvky dalších složení Rady k jednání Evropské rady se zasílají Radě pro obecné záležitosti alespoň dva týdny před zahájením zasedání Evropské rady.

Předseda Evropské rady v úzké spolupráci podle prvního pododstavce připraví návrh hlavních směrů pro závěry Evropské rady a popřípadě návrhy závěrů a návrhy rozhodnutí Evropské rady, které projedná Rada pro obecné záležitosti.

Závěrečné zasedání Rady pro obecné záležitosti se koná během pěti dnů, které předcházejí zasedání Evropské rady. Na základě jednání na tomto zasedání sestavuje předseda Evropské rady předběžný pořad jednání.

S výjimkou naléhavých a nepředvídatelných důvodů, spojených například s aktuální mezinárodní situací, nejedná žádné složení Rady nebo přípravný orgán o tématu předloženém Evropské radě mezi zasedáním Rady pro obecné záležitosti, na jehož základě byl předběžný pořad jednání Evropské rady vypracován, a zasedáním Evropské rady.

c)	Evropská rada přijímá svůj pořad jednání na začátku zasedání. Body zařazené na pořad jednání by zpravidla měly být předem projednány v souladu s tímto odstavcem.

4. Rada pro obecné záležitosti zajišťuje ve spolupráci s Komisí soudržnost a pokračování prací jednotlivých složení Rady v rámci víceletých programů v souladu s odstavcem 6 (6).

5. Rada pro zahraniční věci vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost vnější činnosti Unie (7). Odpovídá za veškerou vnější činnost Evropské unie, totiž společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, společnou bezpečnostní a obrannou politiku, společnou obchodní politiku, rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.

Radě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jehož může v případě potřeby nahradit člen tohoto složení zastupující členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady. (8)

6. Každých osmnáct měsíců připraví předem určená skupina tří členských států, které vykonávají předsednictví Rady během tohoto období v souladu s čl. 1 odst. 4, návrh plánu práce Rady na dotyčné období. Návrh plánu práce Rady pro zahraniční věci na dotyčné období se připraví spolu s předsedou Rady tohoto složení. Návrh plánu práce se připravuje v úzké spolupráci s Komisí a předsedou Evropské rady a po náležitých konzultacích. Předkládá se v jediném dokumentu nejpozději jeden měsíc před začátkem dotyčného období ke schválení Radě pro obecné záležitosti (9).

7. Předsednictví, které bude tuto funkci vykonávat během dotyčného období, vypracuje pro každé složení Rady a po náležitých konzultacích návrhy pořadu jednání Rady na období příštích šesti měsíců, uvádějící plánované legislativní úkoly a operativní rozhodnutí. Tyto návrhy se sestavují nejpozději jeden týden před začátkem dotyčného šestiměsíčního období na základě osmnáctiměsíčního programu Rady a po konzultaci s Komisí. Uvedou se v jediném dokumentu platném pro všechna složení Rady. V nezbytných případech se vedle předem naplánovaných zasedání mohou konat i mimořádná zasedání Rady.

Ukáže-li se v průběhu šestiměsíčního období, že některé ze zasedání plánovaných na toto období pozbylo opodstatnění, předsednictví je nesvolá.

Článek 3 (10)

Pořad jednání

1. Předseda sestavuje předběžný pořad každého zasedání Rady se zřetelem na její osmnáctiměsíční program. Pořad jednání se zasílá ostatním členům Rady a Komisi alespoň čtrnáct dní před zahájením zasedání. Zároveň se předá vnitrostátním parlamentům členských států.

2. Předběžný pořad jednání obsahuje body a s nimi související dokumenty, o jejichž zařazení požádal generální sekretariát člen Rady nebo Komise alespoň šestnáct dnů před zahájením daného zasedání. V předběžném pořadu jednání jsou hvězdičkou označeny body, k nimž může předsednictví, člen Rady nebo zástupce Komise požadovat hlasování. Uvedené označení se provede, jakmile jsou splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

3. V případech, kdy platí osmitýdenní lhůta stanovená v Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, se body týkající se přijetí legislativního aktu nebo postoje v prvním čtení v rámci řádného legislativního postupu nezařazují na předběžný pořad jednání ke schválení, dokud uvedená osmitýdenní lhůta neuplyne.

Rada může rozhodnout o neuplatnění osmitýdenní lhůty uvedené v prvním pododstavci, podléhá-li zařazení bodu výjimce z důvodu naléhavosti stanovené v článku 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Rada rozhoduje způsobem hlasování platným pro přijetí dotyčného aktu nebo postoje.

Kromě náležitě odůvodněných naléhavých případů musí mezi zařazením návrhu legislativního aktu na předběžný pořad jednání Rady a přijetím postoje uplynout lhůta deseti dní (11).

4. Na předběžný pořad jednání mohou být zařazeny pouze body, k nimž byla členům Rady a Komisi zaslána dokumentace nejpozději ke dni odeslání tohoto pořadu jednání.

5. Generální sekretariát doručí členům Rady a Komisi žádosti o zařazení záležitostí na pořad jednání a dokumenty, u nichž nebyly dodrženy výše uvedené lhůty.

Pokud Výbor stálých zástupců nedokončil posuzování bodů týkajících se návrhů legislativních aktů do konce týdne předcházejícího týdnu před konáním zasedání Rady, předsednictví tyto body vyřadí, aniž je dotčen odstavec 3, z předběžného pořadu jednání, nevyžadují-li naléhavé důvody jinak.

6. Předběžný pořad jednání se dělí na dvě části, kdy první je určena k projednávání legislativních aktů a druhá nelegislativním činnostem. První část je označována jako „projednávání legislativních aktů“ a druhá jako „nelegislativní činnosti“.

Body zařazené do těchto dvou částí předběžného pořadu jednání se dělí na body A a body B. Jako body A se zařazují body, které může Rada schválit bez rozpravy, což ale nevylučuje možnost, aby kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise vyjádřil při schvalování uvedených bodů stanovisko a dal do zápisu uvést své prohlášení.

7. Pořad jednání přijímá Rada na začátku každého zasedání. Zařazení dalšího bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, vyžaduje jednomyslnost v Radě. O takto zařazených bodech lze hlasovat, pokud byly splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

8. Bod A se však z pořadu jednání stáhne, nerozhodne-li Rada jinak, pokud by postoj k tomuto bodu mohl vést k další rozpravě o něm nebo pokud tak požaduje člen Rady či zástupce Komise.

9. Každá žádost o zařazení určitého bodu mezi „Jiné záležitosti“ se doloží vysvětlujícím dokumentem.

Článek 4

Zastoupení nepřítomného člena Rady

S výhradou článku 11 o přenesení hlasovacích práv je člen Rady, který se nemůže zasedání účastnit, oprávněn dojednat si zastoupení.

Článek 5

Zasedání

1. Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm (12). V ostatních případech jsou zasedání Rady neveřejná, s výjimkou případů uvedených v článku 8.

2. Komise je zvána k účasti na zasedáních Rady. Totéž platí pro Evropskou centrální banku v případech, kdy uplatňuje své právo podávat návrhy. Rada však může rozhodnout, že bude jednat bez přítomnosti Komise nebo Evropské centrální banky.

3. Členy Rady nebo Komise mohou doprovázet asistující úředníci. Jména a funkce těchto úředníků se sdělují generálnímu sekretariátu předem. Rada může stanovit pro každou delegaci maximální počet osob, včetně členů Rady, přítomných ve stejné chvíli v zasedací místnosti Rady.

4. Ke vstupu na zasedání Rady je nutné předložit průkaz vydaný generálním sekretariátem.

Článek 6

Služební tajemství a předkládání dokumentů v soudním řízení

1. Aniž jsou dotčeny články 7, 8 a 9 a ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům, vztahuje se na jednání Rady povinnost zachovávat služební tajemství, pokud Rada nerozhodne jinak.

2. Rada nebo Výbor stálých zástupců mohou povolit předložení opisu dokumentů Rady, jejichž zpřístupnění nebylo dosud povoleno v souladu s ustanoveními o přístupu veřejnosti k dokumentům, nebo výňatku z nich pro účely soudního řízení.

Článek 7

Legislativní postup a transparentnost

1. Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm. Za tím účelem obsahuje její pořad jednání část „projednávání legislativních návrhů“.

2. Dokumenty předložené Radě, které jsou uvedeny pod bodem jejího pořadu jednání v části nazvané „projednávání legislativních návrhů“, se zveřejňují spolu s oddíly zápisu z jednání Rady, které se této části pořadu jednání týkají.

3. Zpřístupnění jednání a rozprav Rady, které se týkají části pořadu jednání „projednávání legislativních návrhů“, veřejnosti se uskutečňuje prostřednictvím veřejného přímého audiovizuálního přenosu, zejména do prostor náslechového sálu a prostřednictvím internetu ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie (tzv. video streaming). Záznam je k dispozici na internetové stránce Rady po dobu nejméně jednoho měsíce. Výsledek hlasování se oznamuje vizuálními prostředky.

Generální sekretariát se snaží informovat veřejnost v co největším předstihu o datu a přibližném čase konání uvedených audiovizuálních přenosů a přijímá veškerá praktická opatření k zajištění řádného provádění tohoto článku.

4. Výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady nebo jejich zástupců v dohodovacím výboru, zřízeném v rámci řádného legislativního postupu, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se jednání dohodovacího výboru se zveřejňují.

5. Jsou-li Radě předkládány legislativní návrhy nebo podněty, zdrží se přijímání aktů, které nejsou stanoveny Smlouvami, například usnesení, závěrů nebo prohlášení, kromě těch které provázejí přijetí aktu a které jsou určeny k uvedení do zápisu z jednání Rady.

Článek 8

Jiná veřejná jednání Rady a veřejné rozpravy

1. Je-li Radě předložen nelegislativní návrh týkající se přijetí právních norem, které jsou závazné v členských státech nebo pro členské státy, ve formě nařízení, směrnic nebo rozhodnutí na základě odpovídajících ustanovení Smluv, s výjimkou vnitřních opatření, správních aktů, rozpočtových opatření, aktů týkajících se interinstitucionálních nebo mezinárodních vztahů a nezávazných aktů (například závěrů, doporučení nebo usnesení), jsou první jednání Rady o významných nových návrzích veřejná. Předsednictví stanoví, které nové návrhy jsou významné, přičemž Rada nebo Výbor stálých zástupců mohou v případě potřeby rozhodnout jinak.

Předsednictví může v jednotlivých případech rozhodnout, že následná jednání Rady o některém z návrhů uvedených v prvním pododstavci budou veřejná, pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak.

2. Na základě rozhodnutí přijatého Radou nebo Výborem stálých zástupců kvalifikovanou většinou pořádá Rada veřejné rozpravy o významných otázkách ovlivňujících zájmy Evropské unie a jejích občanů.

Náměty nebo konkrétní témata těchto rozprav může navrhnout předsednictví, kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise s přihlédnutím k významu projednávané otázky a její důležitosti pro občany.

3. Rada pro obecné záležitosti pořádá veřejnou politickou rozpravu o osmnáctiměsíčním programu Rady. Politické rozpravy Rady v jiných složeních o jejích prioritách jsou rovněž veřejné. Představení pětiletého plánu Komise, jejího ročního pracovního programu a roční politické strategie, jakož i následná rozprava v Radě jsou veřejné.

4. Od okamžiku zaslání předběžného pořadu jednání podle článku 3 se

a)	body pořadu jednání Rady, které jsou veřejné v souladu s odstavcem 1, označí slovy „veřejné jednání“;

b)	body pořadu jednání Rady, které jsou veřejné v souladu s odstavci 2 a 3, označí slovy „veřejná rozprava“.

Zpřístupnění jednání a rozprav Rady veřejnosti podle tohoto článku se uskutečňuje prostřednictvím veřejného přenosu obdobného tomu, který je uveden v čl. 7 odst. 3.

Článek 9

Zveřejňování hlasování, odůvodnění hlasování a zápisů z jednání v ostatních případech

1. Jestliže Rada přijímá nelegislativní akty uvedené v čl. 8 odst. 1, zveřejní se výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se přijetí dotyčných aktů.

2. Výsledky hlasování se dále zveřejňují

a)	v případech, kdy Rada rozhoduje na základě hlavy V SEU, jestliže o tom Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně rozhodne na žádost některého ze svých členů;

b)	v ostatních případech, jestliže o tom Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodne na žádost některého ze svých členů.

Jsou-li výsledky hlasování v Radě zveřejněny podle prvního pododstavce písm. a) a b), zveřejní se rovněž na žádost dotyčných členů Rady odůvodnění hlasování učiněná při hlasování, a to v souladu s tímto jednacím řádem a při zachování právní jistoty a respektování zájmů Rady.

Prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body tohoto zápisu týkající se přijetí aktů uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) se zveřejňují, jestliže o tom Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodne na žádost některého ze svých členů.

3. Výsledky hlasování se nezveřejňují v případě jednání vedoucího k předběžnému hlasování nebo k přijetí přípravných aktů, s výjimkou případů, kdy je jednání Rady veřejné v souladu s články 7 a 8.

Článek 10

Přístup veřejnosti k dokumentům Rady

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady jsou obsažena v příloze II.

Článek 11

Způsoby hlasování a usnášeníschopnost

1. Rada hlasuje z podnětu svého předsedy.

Předseda je dále povinen zahájit hlasování z podnětu některého člena Rady nebo zástupce Komise, pokud se pro to vysloví většina členů Rady.

2. Členové Rady odevzdávají své hlasy podle pořadí členských států stanoveného v seznamu po sobě následujících předsednictví, počínaje členem, který podle uvedeného pořadí následuje za členem zastávajícím funkci předsedy.

3. Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů (13).

4. Pro hlasování Rady je nezbytné, aby mu byla přítomna většina jejích členů, kteří jsou podle Smluv k hlasování oprávněni. Před odevzdáním hlasů ověří předseda za pomoci generálního sekretariátu, zda je Rada usnášeníschopná.

5. Až do 31. října 2014 se při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou na žádost kteréhokoli člena Rady ověří, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Evropské unie vypočteného podle údajů o počtu obyvatel uvedených v článku 1 přílohy III, přičemž toto ověřování se bude provádět až do 31. října 2014. Tento odstavec se použije rovněž mezi 1. listopadem 2014 a 31. březnem 2017, jestliže o to požádá některý člen Rady podle čl. 3 odst. 2 Protokolu o přechodných ustanoveních.

Článek 12

Běžný písemný postup a zjednodušený písemný postup

1. Akty Rady k naléhavým záležitostem se mohou přijímat písemným hlasováním, rozhodne-li Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně o použití tohoto postupu. Za zvláštních okolností může použití tohoto postupu navrhnout rovněž předseda; v tom případě se písemné hlasování provede, vyjádří-li s tímto postupem souhlas všichni členové Rady.

Souhlas Komise s písemným postupem se vyžaduje, má-li být písemným hlasováním rozhodnuto o záležitosti, kterou Radě předložila Komise.

Generální sekretariát vypracuje každý měsíc souhrnný přehled aktů přijatých písemným postupem. Tento souhrnný přehled obsahuje případná prohlášení do zápisu z jednání Rady. Části souhrnného přehledu týkající se přijetí legislativních aktů se zveřejní.

2. Z podnětu předsednictví může Rada jednat zjednodušeným písemným postupem v těchto případech:

a)	přijetí znění odpovědi na otázku k písemnému nebo ústnímu zodpovězení podanou Radě poslancem Evropského parlamentu poté, co návrh odpovědi projednal Výbor stálých zástupců (14);

b)	jmenování členů a náhradníků Hospodářského a sociálního výboru a členů a náhradníků Výboru regionů poté, co návrh rozhodnutí projednal Výbor stálých zástupců;

c)	rozhodnutí o konzultaci s jinými orgány, institucemi a subjekty, vyžadují-li tuto konzultaci Smlouvy;

d)	opatření k provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky prostřednictvím sítě „COREU“ („zjednodušený písemný postup COREU“) (15).

V takovém případě se daný text považuje za přijatý uplynutím lhůty stanovené předsednictvím v závislosti na naléhavosti dané věci, nevyjádří-li žádný člen Rady námitky.

3. Generální sekretariát potvrdí dokončení písemného postupu.

Článek 13

Zápis

1. Z každého zasedání Rady se pořizuje zápis, který po schválení podepisuje generální tajemník. Generální tajemník může své podpisové právo přenést na generální ředitele generálního sekretariátu.

V zápise se ke každému bodu pořadu jednání zpravidla uvádějí

—	dokumenty předložené Radě,

—	rozhodnutí přijatá Radou nebo závěry, k nimž Rada dospěla,

—	prohlášení Rady a prohlášení, o jejichž uvedení požádal některý člen Rady nebo zástupce Komise.

2. Návrh zápisu vypracovává generální sekretariát do patnácti dnů a předkládá jej Radě nebo Výboru stálých zástupců ke schválení.

3. Před schválením zápisu může kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise požádat, aby byl do zápisu ke kterémukoli bodu pořadu jednání učiněn podrobnější záznam. Takovou žádost lze vznést ve Výboru stálých zástupců.

4. Zápisy z částí zasedání Rady týkajících se „projednávání legislativních návrhů“ se po schválení předávají přímo vnitrostátním parlamentům a současně vládám členských států.

Článek 14

Jednání a rozhodnutí na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků

1. Nerozhodne-li Rada z důvodu naléhavosti jednomyslně jinak, vede svá jednání a přijímá rozhodnutí pouze na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků.

2. Každý člen Rady je oprávněn vznést námitku proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích podle odstavce 1, které určí.

Článek 15

Podepisování aktů

Znění aktů přijatých Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem, jakož i znění aktů přijatých Radou podepisuje předseda úřadující při jejich přijetí a generální tajemník. Generální tajemník může své podpisové právo přenést na generální ředitele generálního sekretariátu.

Článek 16 (16)

Chybějící oprávnění k účasti na hlasování

Pro účely použití tohoto jednacího řádu se v souladu s přílohou IV bere náležitý ohled na případy, kdy na základě Smluv nemá jeden nebo několik členů Rady právo účastnit se hlasování.

Článek 17

Zveřejňování aktů v Úředním věstníku

1. V Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“) zveřejňuje generální tajemník

a)	akty uvedené v čl. 297 odst. 1 a odst. 2 druhém pododstavci SFEU;

b)	postoje v prvním čtení přijaté Radou v rámci řádného legislativního postupu a jejich odůvodnění;

c)	podněty předložené Radě v souladu s článkem 76 SFEU k přijetí legislativního aktu;

d)	mezinárodní dohody uzavřené Unií. V Úředním věstníku se uvede vstup v platnost těchto dohod;

mezinárodní dohody uzavřené Unií v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, pokud Rada nerozhodne jinak na základě článků 4 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (17).

V Úředním věstníku se uvede vstup v platnost dohod v něm zveřejněných.

2. Pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak, zveřejňuje generální tajemník v Úředním věstníku

a)	podněty předložené Radě v souladu s článkem 76 SFEU v jiných případech, než jsou uvedeny v odst. 1 písm. c);

b)	směrnice a rozhodnutí uvedené v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU, doporučení a stanoviska, kromě rozhodnutí uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

3. Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou jednomyslně v jednotlivých případech, zda má generální tajemník v Úředním věstníku zveřejnit rozhodnutí uvedená v článku 25 SEU.

4. Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou v jednotlivých případech a se zřetelem k případnému zveřejnění základního aktu, zda má generální tajemník v Úředním věstníku zveřejnit

a)	rozhodnutí, kterými se provádějí rozhodnutí uvedená v článku 25 SEU;

b)	rozhodnutí přijatá v souladu s čl. 31 odst. 2 první a druhou odrážkou SEU;

c)	ostatní akty Rady, jako jsou závěry nebo usnesení.

5. Zřizuje-li se dohodou uzavíranou Unií nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi orgán s rozhodovací pravomocí, rozhodne Rada při uzavření takové dohody, zda budou rozhodnutí přijímaná uvedeným orgánem zveřejňována v Úředním věstníku.

Článek 18

Oznamování aktů

1. Směrnice a rozhodnutí uvedené v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU oznamuje těm, komu jsou určeny, generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem.

2. Nejsou-li zveřejněny v Úředním věstníku, oznamuje následující akty těm, komu jsou určeny, generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem:

a)	doporučení;

b)	rozhodnutí uvedená v článku 25 SEU.

3. Generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem zašle vládám členských států a Komisi ověřené opisy směrnic a rozhodnutí Rady uvedených v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU a doporučení Rady.

Článek 19 (18)

Výbor stálých zástupců, výbory a pracovní skupiny

1. Výbor stálých zástupců odpovídá za přípravu práce všech zasedání Rady a za plnění úkolů, které mu Rada svěří. Za všech okolností (19) dbá na soulad politik a činností Evropské unie a dodržování těchto zásad a pravidel:

a)	zásad legality, subsidiarity, proporcionality a odůvodňování aktů;

b)	pravidel týkajících se pravomocí orgánů, institucí a jiných subjektů Unie;

c)	rozpočtových předpisů;

d)	procesních pravidel, průhlednosti a redakční kvality.

2. Všechny body pořadu jednání Rady předem projednává Výbor stálých zástupců, nerozhodne-li tento výbor jinak. Výbor stálých zástupců usiluje o dosažení dohody na své úrovni, aby mohl Radě předložit dotčený text k přijetí. Zajišťuje, aby byly spisy předkládány Radě v náležité formě, a případně jí předkládá objasnění, alternativy nebo doporučovaná řešení. V naléhavých případech může Rada jednomyslně rozhodnout o vyřízení záležitosti bez tohoto předchozího projednání.

3. Výborem stálých zástupců nebo s jeho souhlasem mohou být zřízeny výbory nebo pracovní skupiny s cílem provést některé předem vymezené přípravné práce nebo studie.

Generální sekretariát aktualizuje a zveřejňuje seznam přípravných orgánů. Pouze výbory a pracovní skupiny uvedené v tomto seznamu se mohou scházet jako přípravné orgány Rady.

4. Výboru stálých zástupců předsedá v závislosti na bodech pořadu jednání stálý zástupce nebo zástupce stálého zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady pro obecné záležitosti.

Politickému a bezpečnostnímu výboru předsedá zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Ostatním přípravným orgánům jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, předsedá delegát členského státu, který vykonává předsednictví Rady v daném složení, pokud Rada kvalifikovanou většinou nerozhodne jinak. Na seznamu uvedeném v odst. 3 druhém pododstavci jsou rovněž vyjmenovány přípravné orgány, u nichž Rada v souladu s článkem 4 rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady rozhodla o jiném typu předsedání.

5. Pokud jde o přípravu zasedání složení Rady, která se scházejí každých šest měsíců a konají se v průběhu první poloviny šestiměsíčního období, předsedá zasedáním výborů, kromě Výboru stálých zástupců, a pracovních skupin konaným v průběhu předcházejících šesti měsíců delegát toho členského státu, který je na řadě, aby předsedal uvedeným zasedáním Rady.

6. Má-li být spis v podstatě projednán během určitého šestiměsíčního období, může delegát členského státu vykonávajícího předsednictví v tomto šestiměsíčním období předsedat během předcházejících šesti měsíců výborům a pracovním skupinám, kromě Výboru stálých zástupců, při projednávání uvedeného spisu, není-li předsedání danému výboru nebo skupině upraveno jinak. Na praktickém uplatňování tohoto pododstavce se dohodnou obě dotčená předsednictví.

Ve zvláštním případě projednávání rozpočtu Unie na určitý rozpočtový rok předsedá přípravným orgánům Rady, kromě Výboru stálých zástupců, zabývajícím se přípravou bodů pořadu jednání Rady k posouzení rozpočtu delegát členského státu, který bude vykonávat předsednictví Rady během druhého pololetí roku, jenž danému rozpočtovému roku předchází. Totéž platí, se souhlasem druhého předsednictví, i pro předsedání zasedáním Rady při projednávání uvedených položek rozpočtu. Dotčená předsednictví projednají praktická opatření.

7. V souladu s níže uvedenými odpovídajícími ustanoveními může Výbor stálých zástupců přijímat následující procedurální rozhodnutí, pokud byly související body zařazeny na předběžný pořad jednání alespoň tři pracovní dny před zasedáním. Od této lhůty se lze odchýlit pouze jednomyslným rozhodnutím Výboru stálých zástupců (20):

a)	rozhodnutí o svolání zasedání Rady jinde než v Bruselu nebo Lucemburku (čl. 1 odst. 3);

b)	povolení předložení opisu dokumentu Rady nebo výňatku z něj pro účely soudního řízení (čl. 6 odst. 2);

c)	rozhodnutí o uspořádání veřejné rozpravy v Radě nebo uzavření jednání Rady pro veřejnost (čl. 8 odst. 1, 2 a 3);

d)	rozhodnutí o zveřejnění výsledků hlasování a prohlášení uvedených v zápisu z jednání Rady v případech uvedených v čl. 9 odst. 2;

e)	rozhodnutí o použití písemného postupu (čl. 12 odst. 1);

f)	schválení nebo doplnění zápisu z jednání Rady (čl. 13 odst. 2 a 3);

g)	rozhodnutí o zveřejnění nebo nezveřejnění textu nebo aktu v Úředním věstníku (čl. 17 odst. 2, 3 a 4);

h)	rozhodnutí o konzultaci s jiným orgánem nebo jiným subjektem v případech, kdy tato konzultace není podle Smluv povinná;

i)	rozhodnutí stanovící nebo prodlužující lhůtu ke konzultaci s určitým orgánem nebo jiným subjektem;

j)	rozhodnutí o prodloužení lhůt stanovených v čl. 294 odst. 14 SFEU;

k)	schválení znění dopisu zasílaného některému orgánu nebo jinému subjektu.

Článek 20

Předsednictví a řádný průběh jednání

1. Předsednictví zajišťuje uplatňování tohoto jednacího řádu a dbá na řádný průběh jednání. Zejména dbá na to, aby byla dodržována ustanovení přílohy V týkající se pracovních metod Rady.

Aby jednání probíhalo řádně, může předsednictví, pokud Rada nerozhodne jinak, přijímat veškerá opatření vhodná k co nejúčelnějšímu využití vymezeného času zasedání, a zejména

a)	omezit u každé delegace počet osob přítomných v zasedací místnosti při projednávání určitého bodu a rozhodnout o otevření náslechového sálu;

b)	stanovit pořadí projednávaných bodů a délku jejich projednávání;

c)	uspořádat čas určený k projednání určitého bodu, zvláště omezením délky příspěvků jednotlivých účastníků a stanovením pořadí jejich vystoupení;

d)	požádat delegace, aby do určitého dne předložily písemné návrhy na změny projednávaného textu a případně je doplnily stručným výkladem;

e)	požádat delegace, které zaujímají stejné nebo podobné stanovisko k určitému bodu, textu nebo části textu, aby si mezi sebou zvolily jednu, která vyjádří jejich společné stanovisko na zasedání nebo písemně před začátkem zasedání.

2. Aniž je dotčen čl. 19 odst. 4, 5 a 6 a pravomoci a celková politická odpovědnost šestiměsíčního předsednictví, jsou mu ve všech jeho funkcích na základě osmnáctiměsíčního programu nebo na základě jiných vzájemně dohodnutých ujednání nápomocni ostatní členové předem určené skupiny tří členských států podle čl. 1 odst. 4 Předsednictví je rovněž případně nápomocen zástupce členského státu, který bude vykonávat předsednictví v následujícím období. Na žádost předsednictví a na základě jeho pokynů je posledně jmenovaný nebo člen uvedené skupiny podle potřeby vystřídá, vykoná za ně, je-li to nezbytné, některé úkoly a zajistí kontinuitu práce Rady.

Článek 21 (21) (22)

Zprávy výborů a pracovních skupin

Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto jednacího řádu pořádá předsednictví schůze jednotlivých výborů a pracovních skupin tak, aby jejich zprávy byly k dispozici před zasedáním Výboru stálých zástupců, na němž mají být projednávány.

Nevyžadují-li naléhavé důvody jinak, odloží předsednictví na následující zasedání Výboru stálých zástupců projednání všech bodů pořadu jednání týkajících se legislativních aktů, jejichž projednávání nebylo v příslušném výboru nebo pracovní skupině ukončeno nejméně pět pracovních dnů před zasedáním Výboru stálých zástupců.

Článek 22

Redakční kvalita (23)

V rámci pomoci Radě při plnění úkolu zajištění redakční kvality legislativních aktů, které Rada přijímá, má právní služba v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 22. prosince 1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství (24) za úkol včas prověřovat kvalitu návrhů a předloh aktů a předkládat Radě a jejím orgánům návrhy redakčních úprav.

V rámci celého legislativního procesu věnují všichni, kteří v rámci činnosti Rady předkládají texty, zvláštní pozornost redakční kvalitě.

Článek 23

Generální tajemník a generální sekretariát

1. Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, kterého jmenuje Rada kvalifikovanou většinou.

2. Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu (25).

Pod tímto vedením činí generální tajemník veškerá nezbytná opatření k zajištění plynulého chodu generálního sekretariátu.

3. Generální sekretariát se úzce a nepřetržitě podílí na organizaci, koordinaci a zajišťování souladu jednotlivých složek práce Rady a na plnění jejího osmnáctiměsíčního programu. V rámci odpovědnosti předsednictví a pod jeho vedením mu napomáhá při hledání řešení.

4. Generální tajemník předkládá Radě včas návrh výdajů Rady, aby tak zajistil dodržení lhůt stanovených finančními předpisy.

5. Generální tajemník plně odpovídá za správu rozpočtových prostředků uvedených v oddíle II – Evropská rada a Rada – rozpočtu a přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného hospodaření s těmito prostředky. Nakládá s uvedenými prostředky v souladu s finančním nařízením o rozpočtu Unie.

Článek 24

Bezpečnost

Bezpečnostní pravidla přijímá Rada kvalifikovanou většinou.

Článek 25

Povinnosti depozitáře dohod

Je-li generální tajemník určen depozitářem dohody uzavřené mezi Unií nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, ukládají se listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení k uvedeným dohodám v sídle Rady.

V těchto případech vykonává generální tajemník úkoly depozitáře a rovněž zajišťuje, aby dny vstupu uvedených dohod v platnost byly zveřejněny v Úředním věstníku.

Článek 26

Zastupování před Evropským parlamentem

Radu před Evropským parlamentem nebo jeho výbory zastupuje předsednictví nebo s jeho souhlasem člen předem určené skupiny tří členských států uvedených v čl. 1 odst. 4, následující předsednictví nebo generální tajemník. Z pověření předsednictví mohou Radu před výbory Evropského parlamentu zastupovat také vyšší úředníci generálního sekretariátu.

V případě Rady pro zahraniční věci zastupuje Radu před Evropským parlamentem a jeho výbory její předseda. V případě potřeby jej může nahradit člen tohoto složení zastupující členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady. Z pověření předsedy mohou Radu pro zahraniční věci před výbory Evropského parlamentu zastupovat také vyšší úředníci Evropské služby pro vnější činnost nebo případně vyšší úředníci generálního sekretariátu.

Rada může rovněž předkládat své názory Evropskému parlamentu písemně.

Článek 27

Ustanovení o formě aktů

Ustanovení o formě aktů jsou obsažena v příloze VI.

Článek 28

Korespondence určená Radě

Korespondence určená Radě se zasílá k rukám předsedy v sídle Rady na tuto adresu:

Rada Evropské unie

rue de la Loi, 175

B-1048 Bruxelles

PŘÍLOHA I

Seznam složení Rady

1.	Obecné záležitosti (26)

2.	Zahraniční věci (27)

3.	Hospodářské a finanční věci (28)

4.	Spravedlnost a vnitřní věci (29)

5.	Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele

6.	Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl a výzkum) (30)

7.	Doprava, telekomunikace a energetika

8.	Zemědělství a rybolov

9.	Životní prostředí

10.	Vzdělávání, mládež a kultura (31)

Každý členský stát rozhoduje o způsobu svého zastoupení v Radě v souladu s čl. 16 odst. 2 SEU.

Jednání jednoho složení Rady se může účastnit více ministrů v postavení plnoprávných členů, přičemž se v důsledku toho upraví pořad a organizace jednání (32).

PŘÍLOHA II

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady

Článek 1

Oblast působnosti

Každá fyzická nebo právnická osoba má přístup k dokumentům Rady na základě zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením (ES) č. 1049/2001 a zvláštních ustanovení obsažených v této příloze.

Článek 2

Konzultace týkající se dokumentů třetích osob

1. Pro účely použití čl. 4 odst. 5 a čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001, a pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že nesmí být zpřístupněn, je věc konzultována s dotyčnou třetí osobou, jestliže

a)	se jedná o citlivý dokument ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001;

dokument pochází z členského státu a

—	byl předložen Radě před 3. prosincem 2001 nebo

—	dotyčný členský stát požádal, aby nebyl zpřístupněn bez jeho předchozího souhlasu.

2. Ve všech případech jiných než uvedených v odstavci 1, obdrží-li Rada žádost o přístup k dokumentu třetí osoby, jejž má v držení, konzultuje generální sekretariát žádost pro účely použití čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 věc s dotyčnou třetí osobou, pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument musí nebo nesmí být zpřístupněn.

3. Konzultace s třetí osobou probíhá písemně (též elektronickou poštou) a je jí poskytnuta přiměřená lhůta k vyjádření s ohledem na lhůtu stanovenou v článku 7 nařízení (ES) č. 1049/2001. V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku se třetí osoba vyzve k písemnému vyjádření.

4. Nevztahuje-li se na dokument odst. 1 písm. a) nebo b) a není-li generální sekretariát vzhledem k zamítavému stanovisku třetí osoby přesvědčen o použitelnosti čl. 4 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 1049/2001, předloží věc Radě.

Jestliže se Rada vyjádří ve prospěch zpřístupnění dokumentu, je třetí osoba neprodleně písemně vyrozuměna o záměru Rady zpřístupnit dokument po uplynutí lhůty alespoň deseti pracovních dnů. Třetí osoba je zároveň upozorněna na článek 279 SFEU.

Článek 3

Žádosti o konzultaciod jiných orgánů nebo od členských států

Žádosti o konzultaci týkající se žádostí o zpřístupnění dokumentu Rady zasílají jiné orgány nebo členské státy Radě elektronickou poštou na adresu access@consilium.europa.eu nebo faxem na číslo +32(0)2 281 63 61.

Generální sekretariát vydá jménem Rady stanovisko neprodleně se zřetelem na dobu nezbytnou k tomu, aby mohl dotyčný orgán nebo členský stát rozhodnout, vždy však do pěti pracovních dnů.

Článek 4

Dokumenty pocházející z členských států

Žádosti členského státu podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001 se podávají písemně generálnímu sekretariátu.

Článek 5

Žádosti postoupené členskými státy

Postoupí-li členský stát žádost Radě, vyřizuje se tato žádost v souladu s články 7 a 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 a odpovídajícími ustanoveními této přílohy. V případě úplného nebo částečného zamítnutí přístupu je žadatel vyrozuměn, že případná potvrzující žádost musí být zaslána přímo Radě.

Článek 6

Adresa pro zasílání žádostí

Žádosti o přístup k dokumentu se zasílají písemně k rukám generálního tajemníka Rady na adresu rue de la Loi 175, B-1048 Bruxelles, elektronickou poštou na adresu access@consilium.europa.eu nebo faxem na číslo +32(0)2 281 63 61.

Článek 7

Vyřizování původních žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, vyřizuje každou žádost o přístup k dokumentu Rady generální sekretariát.

Článek 8

Vyřizování potvrzujících žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, rozhoduje o každé potvrzující žádosti Rada.

Článek 9

Poplatky

Poplatky za vyhotovování a zasílání opisů dokumentů Rady stanoví generální tajemník.

Článek 10

Veřejně přístupný rejstřík dokumentů Rady

1. Generální sekretariát má za úkol poskytovat veřejnosti přístup k rejstříku dokumentů Rady.

2. Vedle odkazů na dokumenty je v rejstříku vyznačeno, které dokumenty vypracované po 1. červenci 2000 již byly zpřístupněny. S výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (33) a článku 16 nařízení (ES) č. 1049/2001 se jejich obsah zpřístupní na internetu.

Článek 11

Dokumenty přímo přístupné veřejnosti

1. Tento článek se vztahuje na všechny dokumenty Rady, pokud nejsou utajované a aniž je dotčena možnost podání písemné žádosti v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2. Pro účely tohoto článku se rozumí:

—	„rozesláním“ rozeslání konečného znění dokumentu členům Rady, jejich zástupcům nebo delegátům,

—	„legislativním dokumentem“ dokument vypracovaný nebo obdržený v rámci postupu přijímání legislativních aktů.

3. Generální sekretariát umožní veřejnosti okamžitě po rozeslání přístup k těmto dokumentům:

a)	dokumentům, jejichž původcem není Rada ani členský stát a které byly zpřístupněny svým původcem nebo s jeho souhlasem;

b)	předběžnému pořadu jednání Rady v jednotlivých složeních;

c)	každému textu, který Rada přijala a hodlá zveřejnit v Úředním věstníku.

4. Za předpokladu, že se na ně jednoznačně nevztahuje žádná z výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, může generální sekretariát zpřístupnit veřejnosti okamžitě po rozeslání tyto dokumenty:

a)	předběžný pořad jednání výborů a pracovních skupin;

b)	další dokumenty, například informativní poznámky, zprávy, průběžné zprávy a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v některém z jejích přípravných orgánů, které neobsahují jednotlivé postoje delegací, s výjimkou stanovisek a příspěvků právní služby.

5. Vedle dokumentů uvedených v odstavcích 3 a 4 zpřístupní generální sekretariát veřejnosti okamžitě po rozeslání legislativní dokumenty a tyto další dokumenty:

a)	průvodní poznámky a opisy dopisů týkající se legislativních aktů a aktů uvedených v čl. 8 odst. 1 jednacího řádu, které Radě zaslaly jiné orgány nebo jiné subjekty Evropské unie nebo, s výhradou čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001, členský stát;

b)	dokumenty předložené Radě, které jsou uvedeny pod bodem jejího pořadu jednání obsaženým v části nazvané „projednávání legislativních návrhů“ nebo označeným jako „veřejné jednání“ nebo „veřejná rozprava“ v souladu s článkem 8 jednacího řádu;

c)	poznámky předložené Výboru stálých zástupců nebo Radě ke schválení (poznámky k bodům I/A a A) týkající se návrhů legislativních aktů a aktů uvedených v čl. 8 odst. 1 jednacího řádu a návrhy legislativních aktů a aktů uvedených v čl. 8 odst. 1 jednacího řádu, jichž se uvedené poznámky týkají;

d)	akty přijaté Radou v průběhu řádného nebo zvláštního legislativního postupu a společné návrhy schválené dohodovacím výborem v rámci řádného legislativního postupu.

6. Po přijetí některého z aktů uvedených v odst. 5 písm. d) nebo po konečném přijetí daného aktu zpřístupní generální sekretariát veřejnosti veškeré dokumenty související s uvedeným aktem, které byly vypracovány dříve než daný akt a na něž se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 a odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1049/2001, například informativní poznámky, zprávy, zprávy o pokroku a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v některém z jejích přípravných orgánů („výsledky jednání“), s výjimkou stanovisek a příspěvků právní služby.

Na žádost členského státu se dokumenty, na něž se nevztahuje první pododstavec a které obsahují individuální postoj delegace uvedeného členského státu v Radě, veřejnosti nezpřístupňují.

PŘÍLOHA III

Prováděcí pravidla k ustanovením o přidělení váhy hlasům v Radě

Článek 1

K provedení čl. 16 odst. 5 SEU a čl. 3 odst. 3 a 4 Protokolu o přechodných ustanoveních je celkový počet obyvatel každého členského státu na dobu od 1. prosince 2009 do 31. prosince 2010 tento:

Členský stát	Počet obyvatel (v tisících)
Německo	82 002,4
Francie	64 350,8
Spojené království	61 576,1
Itálie	60 045,1
Španělsko	45 828,2
Polsko	38 135,9
Rumunsko	21 498,6
Nizozemsko	16 485,8
Řecko	11 260,4
Belgie	10 750,0
Portugalsko	10 627,3
Česká republika	10 467,5
Maďarsko	10 031,0
Švédsko	9 256,3
Rakousko	8 355,3
Bulharsko	7 606,6
Dánsko	5 511,5
Slovensko	5 412,3
Finsko	5 326,3
Irsko	4 450,0
Litva	3 349,9
Lotyšsko	2 261,3
Slovinsko	2 032,4
Estonsko	1 340,4
Kypr	796,9
Lucembursko	493,5
Malta	413,6
Celkem	499 665,1
Práh (62 %)	309 792,4

Článek 2

1. Členské státy sdělí Statistickému úřadu Evropské unie před 1. zářím každého roku údaje o celkovém počtu svých obyvatel k 1. lednu dotyčného roku.

2. Rada upraví údaje uvedené v článku 1 s účinkem od 1. ledna každého roku na základě údajů, které má Statistický úřad Evropské unie k dispozici k 30. září předchozího roku. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku.

PŘÍLOHA IV

Podle článku 16

Při uplatnění následujících ustanovení jednacího řádu se v případě rozhodnutí, o nichž není jeden nebo více členů Rady nebo Výboru stálých zástupců oprávněn v souladu se Smlouvami hlasovat, nebere na hlasy uvedených členů zřetel:

a)	čl. 1 odst. 3 druhý pododstavec (konání zasedání na jiném místě než v Bruselu či Lucemburku);

b)	čl. 3 odst. 7 (zařazení bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, na pořad jednání);

c)	čl. 3 odst. 8 (ponechání bodu A pořadu jednání, který by jinak musel být z pořadu jednání stažen, na pořadu jednání jakožto bod B);

d)	čl. 5 odst. 2, pouze pokud jde o přítomnost Evropské centrální banky (jednání bez přítomnosti Evropské centrální banky);

e)	čl. 9 odst. 2 první pododstavec písm. b) a druhý a třetí pododstavec (zveřejňování výsledků hlasování, odůvodnění hlasování, prohlášení uvedených v zápisu z jednání Rady a bodů uvedeného zápisu týkajících se případů, jež nejsou uvedeny v odstavci 1);

f)	čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec (zahájení hlasování);

g)	čl. 12 odst. 1 (užití písemného postupu);

h)	čl. 14 odst. 1 (rozhodnutí projednávat a přijímat rozhodnutí výjimečně na základě dokumentů a předloh nevypracovaných ve všech jazycích) (34);

i)	čl. 17 odst. 2 písm. a) (nezveřejnění podnětu předloženého členským státem na základě článku 76 SFEU v Úředním věstníku);

j)	čl. 17 odst. 2 písm. b) (nezveřejnění některých směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek v Úředním věstníku);

k)	čl. 17 odst. 5 (zveřejnění nebo nezveřejnění rozhodnutí přijatých orgánem zřízeným na základě mezinárodní dohody v Úředním věstníku).

Člen Rady nebo Výboru stálých zástupců nemůže uplatnit následující ustanovení tohoto jednacího řádu v souvislosti s rozhodnutími, o nichž není v souladu se Smlouvami oprávněn hlasovat:

a)	čl. 3 odst. 8 (možnost člena Rady požádat o stažení bodu A z pořadu jednání);

b)	čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec (možnost člena Rady požadovat zahájení hlasování);

c)	čl. 11 odst. 3 (možnost člena Rady hlasovat na základě zmocnění jiným členem);

d)	čl. 14 odst. 2 (možnost, aby kterýkoli člen Rady vyjádřil námitky proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích, které určí).

PŘÍLOHA V

Pracovní metody Rady

Příprava zasedání

Předsednictví zajistí, aby byl spis předán pracovní skupinou nebo výborem Výboru stálých zástupců až tehdy, když je možno odůvodněně předpokládat pokrok v postojích nebo vyjasnění postojů na této úrovni. Spisy mohou být naopak vráceny pracovní skupině nebo výboru, pouze je-li to nezbytné, a v každém případě jen k řešení přesných a jasně vymezených otázek.

Předsednictví učiní nezbytné kroky k zajištění pokroku v práci mezi zasedáními. Může například se souhlasem pracovní skupiny nebo výboru konzultovat nejúčinnějším způsobem konkrétní otázky, aby mohlo podat dotyčné pracovní skupině nebo výboru zprávu o možných řešeních. Může také provést písemné konzultace tak, že vyzve delegace, aby se vyjádřily písemně k návrhu před příští schůzí pracovní skupiny nebo výboru.

3.	Kdykoli je to vhodné, vyjádří delegace písemně před zasedáním nebo schůzí své postoje, které na něm pravděpodobně zaujmou. Pokud postoj obsahuje návrh na změnu textu, navrhnou delegace konkrétní znění. Kdykoli je to možné, podají písemný návrh společně delegace, které zastávají stejné postoje.

Výbor stálých zástupců se vyhne projednávání toho, co již bylo vyřešeno při přípravě jeho jednání. To se týká zejména bodů I, informací o uspořádání a pořadí projednávaných bodů a informací o pořadu jednání a organizaci příštích zasedání Rady. Kdykoli je to možné, vznesou delegace další body pro část „Jiné záležitosti“ spíše při přípravě jednání Výboru stálých zástupců než při jednání samotném.

Předsednictví poskytne delegacím při přípravě jednání Výboru stálých zástupců co nejdříve všechny informace nezbytné k důkladné přípravě jednání Výboru stálých zástupců, včetně informací o tom, čeho předsednictví hodlá dosáhnout při projednávání jednotlivých bodů pořadu jednání. Předsednictví na druhou stranu podle potřeby vyzývá delegace, aby ostatní delegace při přípravě jednání Výboru stálých zástupců informovaly o postojích, které hodlá ve Výboru stálých zástupců zaujmout. V návaznosti na to dokončí předsednictví pořad jednání Výboru stálých zástupců. Předsednictví může svolat skupiny připravující jednání Výboru stálých zástupců častěji, pokud to okolnosti vyžadují.

Vedení zasedání

6.	Na pořad jednání Rady se nezařadí bod výlučně k přednesení Komisí nebo Radou, ledaže je plánována rozprava o nových zásadních podnětech.

Předsednictví nezařadí na pořad jednání Výboru stálých zástupců body určené pouze pro informaci. Takové informace, například o výsledku jednání v jiném orgánu nebo se třetím státem nebo jinou institucí, procedurální nebo organizační otázky atd., se místo toho poskytnou delegacím při přípravě jednání Výboru stálých zástupců, pokud možno písemně, a nejsou již při jeho zasedání opakovány.

8.	Na začátku zasedání předsednictví poskytne veškeré další účelné informace o průběhu zasedání, a zejména oznámí dobu, jakou hodlá věnovat každé otázce. Vyhne se dlouhému úvodu a opakování informací, které jsou delegacím již známy.

9.	Na začátku rozpravy k určitému bodu předsednictví s ohledem na druh rozpravy, která je zapotřebí, oznámí delegacím maximální délku jejich vystoupení k tomuto bodu. Ve většině případů by vystoupení neměla přesáhnout dvě minuty.

10.	Vystoupení všech přítomných delegací jsou v zásadě vyloučena a může k nim být přistoupeno pouze ve výjimečných případech ke konkrétním otázkám, přičemž délku vystoupení pak stanoví předsednictví.

11.	Předsednictví co nejvíce věcně usměrňuje rozpravu, zejména tím, že vyzývá delegace, aby se vyjádřily ke kompromisním zněním nebo konkrétním návrhům.

12.	Během zasedání a na jeho závěru se předsednictví vyhne dlouhým shrnutím rozprav a omezí se na stručný závěr shrnující dosažené věcné nebo procedurální výsledky.

13.	Delegace se vyhnou opakování argumentů, které byly uvedeny předchozími řečníky. Jejich vystoupení jsou krátká, přesná a týkající se předmětu rozpravy.

14.	Delegace s podobným názorem se vyzývají, aby se společně konzultovaly a vyjadřovaly společný postoj k určitému bodu prostřednictvím jediného mluvčího.

15.	Při projednávání textů delegace spíše písemně navrhují konkrétní znění, než aby jen vyjadřovaly nesouhlas s určitým návrhem.

16.	Neuvede-li předsednictví jinak, neujímají se delegace slova, chtějí-li vyjádřit souhlas s určitým návrhem; v takovém případě je zdržení se vyjádření považováno za souhlas s podstatou návrhu.

PŘÍLOHA VI

Ustanovení týkající se formy aktů

A. Forma nařízení

Nařízení přijímaná společně Evropským parlamentem a Radou a nařízení Rady obsahují

a)	v názvu označení „nařízení“, po němž následuje pořadové číslo, datum přijetí a předmět. Pokud se jedná o prováděcí nařízení přijaté Radou podle čl. 291 odst. 2 SFEU, obsahuje nařízení v názvu označení „prováděcí nařízení“;

b)	slova „Evropský parlament a Rada Evropské unie“ anebo „Rada Evropské unie“;

c)	odkaz na ustanovení, podle nichž se nařízení přijímá, jemuž předcházejí slova „s ohledem na“;

d)	odkazy na předložené návrhy a získaná stanoviska;

e)	odůvodnění nařízení, jemuž předcházejí slova „vzhledem k těmto důvodům:“; jednotlivé body odůvodnění jsou číslovány;

f)	slova „přijaly toto nařízení“ anebo „přijala toto nařízení“, po nichž následuje normativní část nařízení.

2.	Nařízení jsou členěna na články, které jsou případně sdružovány v kapitoly a oddíly.

3.	V posledním článku nařízení je stanoven den vstupu v platnost, pokud předchází dvacátému dni po vyhlášení nebo po něm následuje.

Za posledním článkem nařízení se uvádějí

i)	slova „Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.“ nebo

ii)	ve všech případech, kdy akt není použitelný pro všechny členské státy a ve všech členských státech (35), slova „Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.“;

b)	slova „V … dne …“, po nichž následuje datum přijetí nařízení, a

v případě

společného přijetí nařízení Evropským parlamentem a Radou náležitá varianta této formulace:

„Za Evropský parlament

předseda nebo „předsedkyně““,

„Za Radu

předseda nebo „předsedkyně““,

po níž následuje jméno předsedy (předsedkyně) Evropského parlamentu a předsedy (předsedkyně) Rady úřadujícího (úřadující) v době přijetí nařízení,

ii)	nařízení Rady odpovídající varianta této formulace: „Za Radu předseda nebo “předsedkyně““, po níž následuje jméno předsedy (předsedkyně) Rady úřadujícího (úřadující) v době přijetí nařízení.

B. Forma směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek

Směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou a směrnice a rozhodnutí Rady obsahují v názvu označení „směrnice“ nebo „rozhodnutí“.

Pokud se jedná o prováděcí směrnici nebo prováděcí rozhodnutí přijaté Radou podle čl. 291 odst. 2 SFEU, obsahuje tato směrnice nebo rozhodnutí v názvu označení „prováděcí směrnice“ nebo „prováděcí rozhodnutí“.

2.	Doporučení a stanoviska vydávaná Radou obsahují v názvu označení „doporučení“ nebo „stanovisko“.

3.	Ustanovení týkající se nařízení uvedená v oddílu A se použijí obdobně, nestanoví-li ustanovení Smluv platná pro směrnice a rozhodnutí jinak.

C. Forma rozhodnutí uvedených v článku 25 SEU

Tato rozhodnutí obsahují v názvu označení „rozhodnutí Rady“, pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět.

(1) Tento odstavec se shoduje s článkem 237 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(2) Tento odstavec se shoduje s písmenem b) jediného článku Protokolu o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie.

(3) Tento odstavec se shoduje s článkem 1 rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. prosince 2009 o výkonu předsednictví Rady (Úř. věst. L 315, 2.12.2009, s. 50).

(4) Tyto dvě věty byly s několika úpravami převzaty z čl. 16 odst. 6 prvního pododstavce Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a čl. 236 písm. a) SFEU.

(5) Tyto dvě věty se shodují s čl. 16 odst. 6 druhým pododstavcem SEU.

(6) Tento odstavec se shoduje s čl. 3 první větou rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. prosince 2009 o výkonu předsednictví Rady.

(7) Tato věta se shoduje s čl. 16 odst. 6 třetím pododstavcem SEU.

(8) Viz níže uvedené prohlášení a):

a)	K čl. 2 odst. 5 druhému pododstavci: „Je-li zasedání Rady pro zahraniční věci svoláno, aby se zabývalo otázkami společné obchodní politiky, nechá se jeho předseda nahradit šestiměsíčním předsednictvím, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 5 druhém pododstavci.“

(9) Viz níže uvedené prohlášení b):

K čl. 2 odst. 6:

„Osmnáctiměsíční program bude obsahovat obecnou úvodní část zasazující program do souvislostí dlouhodobých strategických cílů Evropské unie. Tři předsednictví zpracovávající návrh osmnáctiměsíčního programu budou tuto část konzultovat se třemi následujícími předsednictvími v rámci náležitých konzultací ve smyslu odstavce 6 třetí věty. Návrh osmnáctiměsíčního programu by měl mimo jiné zohledňovat i výsledky dialogu o politických prioritách na daný rok vedeného z podnětu Komise.“

(10) Viz níže uvedená prohlášení c) a d):

K čl. 3 odst. 1 a 2:

„Předseda se vynasnaží zajistit, aby předběžný pořad jednání pro každé zasedání Rady zabývající se prováděním hlavy SFEU týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva a všechny dokumenty týkající se dotyčných bodů byly v zásadě k dispozici členům Rady alespoň dvacet jeden den před zahájením zasedání.“

K článkům 1 a 3:

„Aniž je dotčen čl. 30 odst. 2 SEU, který stanoví, že v případech vyžadujících rychlé rozhodnutí může být ve velmi krátké lhůtě svoláno mimořádné zasedání Rady, je si Rada vědoma potřeby rychle a účinně řešit otázky společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Opatření uvedená v článku 3 nebrání naplnění uvedené potřeby.“

(11) Tento pododstavec se shoduje s článkem 4 poslední větou Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

(12) Tato věta se shoduje s čl. 16 odst. 8 první větou SEU.

(13) Tento odstavec se shoduje s článkem 239 SFEU.

(14) Viz níže uvedené prohlášení e):

e)	K čl. 12 odst. 2 písm. a), b) a c) „V souladu s běžnou praxí v Radě činí stanovená lhůta zpravidla tři pracovní dny.“

(15) Viz níže uvedené prohlášení f):

f)	K čl. 12 odst. 2 písm. d) „Rada připomíná, že síť COREU musí být užívána v souladu se závěry Rady ze dne 12. června 1995 (dokument 7896/95) o pracovních metodách Rady.“

(16) Viz níže uvedené prohlášení g):

K článku 16 a příloze IV

„Rada souhlasí, aby se článek 16 a příloha IV vztahovaly na akty, o jejichž přijetí nejsou někteří členové Rady na základě Smluv oprávněni hlasovat. Uvedená ustanovení se však netýkají použití článku 7 SEU. Při prvním použití ustanovení o posílené spolupráci Rada s ohledem na zkušenosti získané v jiných oblastech zváží nezbytné úpravy článku 16 a přílohy IV jednacího řádu.“

(17) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(18) Tato ustanovení se nedotýkají úlohy Hospodářského a finančního výboru stanovené v článku 134 SFEU a stávajících rozhodnutí Rady o této úloze (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 109 a Úř. věst. L 5, 9.1.1999, s. 71).

(19) Viz níže uvedené prohlášení h):

h)	K čl. 19 odst. 1 „Výbor stálých zástupců zajišťuje vzájemný soulad zásad uvedených v odstavci 1 a jejich dodržování, zvláště u záležitostí, jejichž věcný obsah je projednáván na jiných úrovních.“

(20) Viz níže uvedené prohlášení i):

i)	K čl. 19 odst. 7 „Domnívá-li se člen Rady, že návrh procedurálního rozhodnutí předložený Výboru stálých zástupců k přijetí v souladu s čl. 19 odst. 7 vyvolává otázku o věcném obsahu, postoupí se návrh rozhodnutí Radě.“

(21) Tato ustanovení se nedotýkají úlohy Hospodářského a finančního výboru stanovené v článku 134 Smlouvy o ES a stávajících rozhodnutí Rady o této úloze (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 109 a Úř. věst. L 5, 9.1.1999, s. 71).

(22) Viz níže uvedené prohlášení j):

j)	K článku 21 „Zprávy pracovních skupin a veškeré další dokumenty sloužící jako podklad pro jednání Výboru stálých zástupců by měly být zasílány delegacím včas, aby je mohly prostudovat.“

(23) Viz níže uvedené prohlášení k):

k)	K článku 22 „Úkolem právní služby Rady je rovněž poskytovat pomoc členským státům, které jsou původcem podnětu ve smyslu čl. 76 písm. b) SFEU, mimo jiné pro účely prověření redakční kvality těchto podnětů, požádá-li daný členský stát o takovou pomoc.“

Viz níže uvedené prohlášení l):

K článku 22

„Členové Rady vyjadřují připomínky k návrhům na úřední kodifikaci legislativních aktů do třiceti dnů od rozeslání těchto návrhů generálním sekretariátem. Členové Rady zajistí, aby ta ustanovení návrhu na přepracování legislativních aktů, která byla převzata z předchozího aktu bez věcné změny, byla projednána v souladu se zásadami projednávání kodifikačních návrhů.“

(24) Úř. věst. C 73, 17.3.1999, s. 1.

(25) Odstavec 1 a odst. 2 první pododstavec se shodují s čl. 240 odst. 2 Smlouvy o ES.

(26) Toto složení zřizuje čl. 16 odst. 6 druhý pododstavec SEU.

(27) Toto složení zřizuje čl. 16 odst. 6 třetí pododstavec SEU.

(28) Včetně rozpočtu.

(29) Včetně civilní ochrany.

(30) Včetně cestovního ruchu.

(31) Včetně audiovizuální oblasti.

(32) Viz níže uvedené prohlášení m):

m)	K příloze I druhému odstavci „Předsednictví uspořádá pořady jednání Rady spojením souvisejících bodů pořadu, aby usnadnilo účast příslušných zástupců členských států, zejména má-li se určité složení Rady zabývat jasně odlišitelnými soubory témat.“

(33) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(34) Viz níže uvedené prohlášení n):

n)	K příloze IV bodu 1 písm. h): „Rada potvrzuje, že i nadále platí současná praxe, podle níž se dokumenty sloužící jako podklad pro jednání vypracovávají ve všech jazycích.“

(35) Viz níže uvedené prohlášení o):

o)	K příloze VI oddílu A bodu 4 písm. a) odrážce ii): „Rada připomíná, že v případech stanovených Smlouvami, kdy akt není použitelný pro všechny členské státy nebo ve všech členských státech, je nezbytné jednoznačně vymezit územní působnost aktu v odůvodnění a v obsahu uvedeného aktu.“

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/62

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. prosince 2009,

kterým se Švédskému království a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska povoluje použít opatření odchylující se od článku 167 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

(2009/938/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici 2006/112/ES (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Odchylně od článku 167 směrnice 2006/112/ES bylo Švédskému království (dále jen „Švédsko“) a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) rozhodnutím Rady 2007/133/ES (2) povoleno odložit vznik práva na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) až do okamžiku její úhrady ve prospěch dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb pro osoby povinné k dani, které uplatňují volitelný režim, podle kterého se DPH z dodávek zboží a poskytnutých služeb stává v souladu s čl. 66 písm. b) uvedené směrnice splatnou při přijetí platby (režim zvaný peněžní účetnictví). Aby bylo možné tohoto režimu využít, nesmí roční obrat těchto osob přesáhnout 3 000 000 SEK ve Švédsku a 1 350 000 GBP ve Spojeném království.

(2)

Švédsko a Spojené království požádaly o povolení prodloužit toto zvláštní odchylující se opatření dopisem, který generální sekretariát Komise zaevidoval dne 3. března 2009 v případě Švédska a dne 15. ledna 2009 v případě Spojeného království. Spojené království rovněž požádalo, aby horní hranice ročního obratu mohla být pro tento režim zvýšena na 1 500 000 GBP.

(3)

V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise dopisy ze dne 9. července 2009 o žádosti Švédska a Spojeného království ostatní členské státy. Dopisy ze dne 13. července 2009 uvědomila Komise Švédsko a Spojené království, že má k dispozici všechny údaje, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti.

(4)

Režim peněžního účetnictví je volitelný zjednodušený systém určený pro malé podniky, které nevyužívají osvobození od daně. Umožňuje těmto osobám povinným k dani uplatnit jednoduché pravidlo založené na datu úhrady jejich výdajů na vstupu a jejich plnění na výstupu, aby bylo možné určit, kdy mají uplatnit právo na odpočet DPH a zaplatit daň správci daně. Tento režim je tedy pro tyto osoby povinné k dani zjednodušujícím opatřením, které jim navíc může poskytnout finanční výhodu.

(5)

Komise předložila dne 28. ledna 2009 návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o pravidla fakturace, a která rovněž členským státům umožňuje odložit vznik práva na odpočet DPH až do okamžiku její úhrady ve prospěch dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb pro osoby povinné k dani, jejichž roční obrat nepřesahuje horní hranici, kterou mohou členské státy stanovit až do výše 2 000 000 EUR, a jež v důsledku toho využívají volitelného režimu, podle kterého se DPH z jejich plnění stává splatnou až v okamžiku, kdy za ně přijmou platbu.

(6)	Požadované zvláštní odchylující se opatření neovlivňuje výši příjmů z DPH vybíraných ve Švédsku a ve Spojeném království ve stadiu konečné spotřeby a nemá dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od článku 167 směrnice 2006/112/ES se Švédsku a Spojenému království povoluje odložit vznik práva na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) pro osoby povinné k dani a uvedené ve druhém pododstavci až do okamžiku její úhrady ve prospěch dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb.

Dotčené osoby povinné k dani si musely zvolit režim, na jehož základě se DPH z dodávek jejich zboží a jimi poskytnutých služeb stává splatnou v okamžiku, kdy za ně přijmou platbu. Podle tohoto režimu nesmí jejich roční obrat přesáhnout 3 000 000 SEK ve Švédsku a 1 500 000 GBP ve Spojeném království.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije od 1. ledna 2010 do dne použitelnosti směrnice, která povoluje členským státům odložit vznik práva na odpočet DPH až do okamžiku její úhrady ve prospěch dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb pro osoby povinné k dani, jejichž roční obrat nepřesáhne určitou horní hranici a jež tak využívají volitelného režimu, na jehož základě se daň z dodávek jejich zboží a jimi poskytnutých služeb stává splatnou v okamžiku, kdy za ně přijmou platbu. V každém případě se toto rozhodnutí použije nejpozději do 31. prosince 2012.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Švédskému království a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 7. prosince 2009.

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM

(1) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 57, 24.2.2007, s. 12.

11.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 325/64

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. prosince 2009,

kterým se Republice Slovinsko povoluje použít opatření odchylující se od článku 167 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

(2009/939/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici 2006/112/ES (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Odchylně od článku 167 směrnice 2006/112/ES bylo Republice Slovinsko (dále jen „Slovinsko“) rozhodnutím Rady 2007/133/ES (2) povoleno odložit vznik práva na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) až do okamžiku její úhrady ve prospěch dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb pro osoby povinné k dani, které uplatňují volitelný režim, podle kterého se DPH z dodávek zboží a poskytnutých služeb stává v souladu s čl. 66 písm. b) uvedené směrnice splatnou při přijetí platby (režim zvaný peněžní účetnictví). Aby bylo možné tohoto režimu využít, nesmí roční obrat těchto osob přesáhnout 208 646 EUR.

(2)	Slovinsko požádalo o povolení prodloužit toto zvláštní odchylující se opatření dopisy, které generální sekretariát Komise zaevidoval ve dnech 23. a 31. července 2009. Slovinsko rovněž požádalo, aby horní hranice ročního obratu mohla být pro tento režim zvýšena na 400 000 EUR.

(3)	V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise dopisem ze dne 25. září 2009 o žádosti Slovinska ostatní členské státy. Dopisem ze dne 29. září 2009 oznámila Estonsku resp. Slovinsku, že má k dispozici všechny údaje, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti.

(4)

(5)

(6)	Požadované zvláštní odchylující se opatření neovlivňuje výši příjmů z DPH vybíraných ve Slovinsku ve stadiu konečné spotřeby a nemá dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od článku 167 směrnice 2006/112/ES se Slovinsku povoluje odložit vznik práva na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) pro osoby povinné k dani a uvedené ve druhém pododstavci až do okamžiku její úhrady ve prospěch dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb.

Článek 2

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Republice Slovinsko.

V Bruselu dne 7. prosince 2009.

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM

(1) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 57, 24.2.2007, s. 12.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.325.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 325

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 11. prosince 2009

	III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
*	Rozhodnutí Rady 2009/933/SZBP ze dne 30. listopadu 2009 o rozšíření územní působnosti Dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými jménem Evropské unie	4
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU
*	Rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací	6
*	Rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví seznam třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody	12
*	Rozhodnutí Rady (2009/936/SVV) ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla pro analytické pracovní soubory Europol	14

Obsah		II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné	Strana
		ROZHODNUTÍ
		Evropský parlament a Rada
		2009/931/ES
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2009 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení	1
		Rada
		2009/932/ES
	*	Rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 2009 o jmenování jednoho italského člena Výboru regionů	3

	V Akty přijaté ode dne 1. prosince 2009 na základě Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o Euratomu
	AKTY, JEJICHŽ UVEŘEJNĚNÍ JE POVINNÉ
	Nařízení Komise (EU) č. 1205/2009 ze dne 10. prosince 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	23
	Nařízení Komise (EU) č. 1206/2009 ze dne 10. prosince 2009, kterým se neposkytuje náhrada na sušené odstředěné mléko v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 619/2008	25
	Nařízení Komise (EU) č. 1207/2009 ze dne 10. prosince 2009, kterým se stanoví reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95	26
	Nařízení Komise (EU) č. 1208/2009 ze dne 10. prosince 2009, kterým se stanoví vývozní náhrady v odvětví vajec	28
	Nařízení Komise (EU) č. 1209/2009 ze dne 10. prosince 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1159/2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. prosince 2009	30
	Nařízení Komise (EU) č. 1210/2009 ze dne 10. prosince 2009, kterým se stanoví sazby náhrad pro vejce a žloutky vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy	33
	AKTY, JEJICHŽ UVEŘEJNĚNÍ NENÍ POVINNÉ
	2009/937/EU
*	Rozhodnutí Rady ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád	35
	2009/938/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 7. prosince 2009, kterým se Švédskému království a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska povoluje použít opatření odchylující se od článku 167 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty	62
	2009/939/EU
*	Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 7. prosince 2009, kterým se Republice Slovinsko povoluje použít opatření odchylující se od článku 167 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty	64