ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2009.306.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 306

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
20. listopadu 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1109/2009 ze dne 19. listopadu 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1110/2009 ze dne 18. listopadu 2009, kterým se stanoví zákaz rybolovu tuňáka obecného v Atlantském oceánu, východně od 45° z.d., a ve Středozemním moři plavidly plujícími pod vlajkou Řecka

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1111/2009 ze dne 19. listopadu 2009, kterým se přijímá plán přidělující členským státům zdroje vyčleněné na rozpočtový rok 2010 pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob ve Společenství a stanoví odchylky od některých ustanovení nařízení (EHS) č. 3149/92

5

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1112/2009 ze dne 19. listopadu 2009, kterým se pozastavuje podávání žádostí o dovozní licence na produkty v odvětví cukru v rámci některých celních kvót

14

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1113/2009 ze dne 19. listopadu 2009, kterým se stanoví vývozní náhrady v odvětví mléka a mléčných výrobků

16

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1114/2009 ze dne 19. listopadu 2009, kterým se neposkytuje náhrada na sušené odstředěné mléko v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 619/2008

20

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1115/2009 ze dne 19. listopadu 2009, kterým se stanoví reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95

21

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1116/2009 ze dne 19. listopadu 2009, kterým se stanoví sazby náhrad použitelné na mléko a mléčné výrobky vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

23

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2009/845/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 26. listopadu 2008 o státní podpoře C 16/07 (ex NN 55/06), kterou Rakousko poskytlo podniku Postbus v okrese Lienz (oznámeno pod číslem K(2008) 7034)  ( 1 )

26

 

 

2009/846/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2009 o uzavření správní dohody mezi Evropskou komisí a Evropským úřadem pro dohled nad GNSS o bezpečnosti a výměně utajovaných informací

39

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU

 

*

Rozhodnutí kolegia 2009–8, kterým byla přijata finanční pravidla platná pro Eurojust

45

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1109/2009

ze dne 19. listopadu 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. listopadu 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

38,6

MA

31,6

MK

37,7

TR

59,0

ZZ

41,7

0707 00 05

JO

171,8

MA

46,5

TR

77,7

ZZ

98,7

0709 90 70

MA

57,7

TR

109,5

ZZ

83,6

0805 20 10

MA

68,7

ZZ

68,7

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

52,3

HR

40,9

MA

74,5

TR

76,4

ZZ

61,0

0805 50 10

AR

54,6

TR

71,6

ZA

61,6

ZZ

62,6

0806 10 10

BR

245,4

LB

294,8

TR

143,2

US

293,9

ZZ

244,3

0808 10 80

AU

171,8

CA

63,9

MK

22,6

NZ

102,0

US

94,7

ZA

103,1

ZZ

93,0

0808 20 50

CN

57,0

TR

84,0

US

72,0

ZZ

71,0


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1110/2009

ze dne 18. listopadu 2009,

kterým se stanoví zákaz rybolovu tuňáka obecného v Atlantském oceánu, východně od 45° z.d., a ve Středozemním moři plavidly plujícími pod vlajkou Řecka

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty pro rok 2009.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2009.

(3)

Je proto třeba zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2009 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. listopadu 2009.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 22, 26.1.2009, s. 1.


PŘÍLOHA

Č.

29/T&Q

Členský stát

Řecko

Populace

BFT/AE045W

Druh

Tuňák obecný (Thunnus thynnus)

Oblast

Atlantský oceán, východně od 45° z. d., a Středozemní moře

Datum

17. října 2009


20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1111/2009

ze dne 19. listopadu 2009,

kterým se přijímá plán přidělující členským státům zdroje vyčleněné na rozpočtový rok 2010 pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob ve Společenství a stanoví odchylky od některých ustanovení nařízení (EHS) č. 3149/92

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 43 písm. f) a g) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2799/98 ze dne 15. prosince 1998 o agromonetární úpravě pro euro (2), a zejména na čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 2 nařízení Komise (EHS) č. 3149/92 ze dne 29. října 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob ve Společenství (3), by měla Komise přijmout distribuční plán, který se má financovat ze zdrojů dostupných v rozpočtovém roce 2010. Uvedený plán by měl pro každý členský stát, který opatření používá, zejména stanovit maximální dostupné finanční zdroje k uskutečnění jeho části plánu, jakož i množství každého typu produktu, které má být odebráno ze zásob držených intervenčními agenturami.

(2)

Členské státy dotčené distribučním plánem na rozpočtový rok 2010 sdělily Komisi informace požadované v souladu s článkem 1 nařízení (EHS) č. 3149/92.

(3)

Za účelem přidělení zdrojů musí být vzaty v úvahu zkušenosti a rozsah, v jakém členské státy využily zdroje, které jim byly přiděleny v předchozích rozpočtových letech.

(4)

Ustanovení čl. 2 odst. 3 bodu 1 písm. c) nařízení (EHS) č. 3149/92 stanoví přidělení zdrojů určených k nákupu produktů na trhu, které jsou v intervenčních zásobách dočasně nedostupné. Vzhledem k tomu, že zásoby obilovin držené intervenčními agenturami nestačí pokrýt množství určená k přidělení v souladu s žádostmi o obiloviny a rýži, mělo by být stanoveno přidělení zdrojů, které by umožnilo nákup obilovin nebo rýže na trhu pro účely provádění plánu pro rozpočtový rok 2010.

(5)

Ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3149/92 stanoví, že mezi členskými státy lze přesunout produkty nedostupné v intervenčních zásobách členského státu, ve kterém se takové produkty požadují pro provádění ročního distribučního plánu. Za podmínek stanovených v článku 7 nařízení (EHS) č. 3149/92 je proto třeba povolit přesun uvnitř Společenství nezbytný k provádění uvedeného plánu na rok 2010.

(6)

Ustanovení čl. 7 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3149/92 umožňuje hospodářským subjektům v případech, kdy je stanoven přesun produktů pocházejících z intervenčních zásob jednoho členského státu do jiného členského státu, podat nabídku, aniž by došlo k přesunu produktů uvolněných z intervenčních zásob do žádajícího členského státu. Článek 25 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že prodej produktů nakoupených v rámci veřejné intervence by měl probíhat tak, aby nedocházelo k narušení trhu.

(7)

Vzhledem k současné situaci na trhu v odvětví mléka, kterou charakterizují nízké úrovně cen, by použití možnosti uvedené v čl. 7 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3149/92 nemělo být v distribučním plánu na rok 2010 pro máslo a sušené odstředěné mléko povoleno, aby nedošlo k možným narušením trhu vyplývajícím z uvolnění uvedených produktů na určité trhy, které jsou již dobře zásobeny. Ze stejného důvodu by mělo být omezeno i použití možností poskytovaných hospodářským subjektům podle čl. 4 odst. 2 a 2a uvedeného nařízení, aby bylo zajištěno, že mléčné výrobky určené k rozdělování nejchudším osobám ve Společenství vyhovují určitým požadavkům týkajícím se jejich složení a množství mléka použitého při jejich výrobě. Za účelem kontroly, zda výrobky toto pravidlo splňují, by členské státy měly ve svých zprávách o pokroku poskytnout podrobný seznam rozdělovaných výrobků zařazených do kategorie „s vysokým obsahem tuku“ nebo „jiné“.

(8)

Aby bylo zajištěno, že mléčné výrobky z intervenčních zásob nejsou uváděny na trh v nevhodnou dobu v průběhu roku, měla by být zkrácena doba uvedená v čl. 3 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (EHS) č. 3149/92, během které může být máslo a sušené odstředěné mléko odebíráno z intervenčních zásob.

(9)

Vzhledem k náročnosti provádění distribučního plánu na rok 2010 vyžadujícího vysokou četnost přepravy v rámci Společenství je vhodné zvýšit 5% hranici stanovenou v čl. 3 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3149/92.

(10)

Pro provádění ročního distribučního plánu je vhodné stanovit jako rozhodnou skutečnost ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 2799/98 datum začátku rozpočtového roku pro správu zásob ve veřejných skladech.

(11)

Komise při vypracování ročního distribučního plánu konzultovala v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3149/92 hlavní organizace, které mají zkušenosti s problémy nejchudších osob ve Společenství.

(12)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3149/92 stanoví, že Komise přijme roční distribuční plán každoročně před 1. říjnem. Vzhledem k současné situaci na trhu v odvětví mléka a vzhledem k potřebě dalších konzultací s členskými státy ohledně jejich žádostí nemohla Komise dosud distribuční plán přijmout. Aby bylo zajištěno včasné provádění ročního distribučního plánu, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po jeho vyhlášení.

(13)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nedodal své stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V roce 2010 se dodávky potravin určených nejchudším osobám ve Společenství v souladu s článkem 27 nařízení (ES) č. 1234/2007 uskutečňují podle ročního distribučního plánu stanoveného v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Výše zdrojů přidělených členským státům a určených k nákupu obilovin na trhu podle plánu uvedeného v článku 1 je stanovena v příloze II.

Článek 3

1.   Odchylně od čl. 3 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3149/92 musí být máslo a sušené odstředěné mléko v rámci distribučního plánu na rok 2010 odebráno z intervenčních zásob v období od 1. května do 30. září 2010. Lhůta šedesáti dnů pro odebrání produktů stanovená v čl. 3 odst. 2 pátém pododstavci uvedeného nařízení se v tomto případě nepoužije.

První pododstavec se však nevztahuje na přidělení množství 500 tun a nižší.

2.   Odchylně od čl. 3 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3149/92 platí pro distribuční plán na rok 2010, že týkají-li se odůvodněné změny 10 % či více ze vstupního množství či hodnoty na jeden produkt v distribučním plánu Společenství, bude plán upraven.

Článek 4

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 2 a 2a nařízení (EHS) č. 3149/92 zařadí členské státy při provádění distribučního plánu na rok 2010 mléčné výrobky určené k rozdělení buď do kategorie „s vysokým obsahem tuku“, nebo do kategorie „jiné“.

2.   Členské státy zajistí, aby celkové množství mléčného tuku odpovídalo minimálně 20 % celkové hmotnosti produktů spadajících do první kategorie a aby při výrobě celkového množství výrobků patřících do druhé kategorie bylo použito množství mléka tvořící nejméně 90 % jejich celkové hmotnosti.

3.   Zpráva o pokroku provádění distribučního plánu na rok 2010 podle čl. 10 nařízení (EHS) č. 3149/92 musí obsahovat podrobný seznam rozdělovaných výrobků zařazených do kategorie „s vysokým obsahem tuku“ nebo do kategorie „jiné“.

Článek 5

1.   Za podmínek stanovených v článku 7 nařízení (EHS) č. 3149/92 se povoluje přesun produktů uvedených v příloze III tohoto nařízení uvnitř Společenství.

2.   Odchylně od čl. 7 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3149/92 nemá hospodářský subjekt v případech, kdy toto nařízení stanoví přesun sušeného odstředěného mléka nebo másla z členského státu, v jehož intervenčních zásobách se tyto produkty nacházejí, do členského státu, kde budou tyto produkty použity za účelem provádění ročního distribučního plánu, možnost uvést odebrané produkty na trh Společenství v prvním členském státu, ale bude je muset přepravit do druhého členského státu.

Článek 6

Pro provádění ročního distribučního plánu uvedeného v článku 1 tohoto nařízení je datem rozhodné skutečnosti ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 2799/98 1. říjen 2009.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 349, 24.12.1998, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 313, 30.10.1992, s. 50.


PŘÍLOHA I

ROČNÍ DISTRIBUČNÍ PLÁN NA ROZPOČTOVÝ ROK 2010

a)

Finanční zdroje dostupné pro účely provedení plánu na rok 2010 v jednotlivých členských státech

(v EUR)

Členský stát

Rozdělení

Belgique/België

7 806 433

България

8 565 832

Česká republika

133 893

Eesti

761 012

Éire/Ireland

818 816

Elláda

20 044 478

España

52 623 664

France

78 103 609

Italia

122 456 856

Latvija

5 119 849

Lietuva

8 859 115

Luxembourg

107 483

Magyarország

14 770 126

Malta

698 841

Polska

97 405 034

Portugal

22 516 761

România

29 951 704

Slovenija

2 619 927

Suomi/Finland

4 636 567

Celkem

478 000 000

b)

Množství každého typu produktu, které se odebírá z intervenčních zásob Společenství pro účely rozdělení v jednotlivých členských státech v rámci maximálních částek stanovených v písmenu a)

(v tunách)

Členský stát

Obiloviny

Máslo

Sušené odstředěné mléko

Cukr

Belgique/België

29 067

1 285

1 507

България

54 104

1 724

Česká republika

302

20

22

9

Eesti

5 147

1

Eire/Ireland

350

Elláda

64 397

5 889

España

181 248

9 335

1 603

3 483

France

168 998

13 033

12 050

3 247

Italia

283 206

20 000

18 166

4 006

Latvija

22 951

969

Lietuva

40 317

145

1 212

1 182

Magyarország

95 687

1 938

Malta

4 740

Polska

387 305

1 901

17 952

10 823

Portugal

47 522

5 079

1 826

1 045

România

135 555

4 500

5 577

Slovenija

9 810

600

289

Suomi/Finland

25 371

500

Celkem

1 555 726

51 148

65 290

34 832

Výše zdrojů přidělených Lucembursku na nákup sušeného odstředěného mléka na trhu EU: 101 880 EUR


PŘÍLOHA II

Výše zdrojů přidělených členským státům na nákup obilovin na trhu Společenství:

(v EUR)

Členský stát

Obiloviny

Belgique/België

1 117 572

България

2 080 196

Česká republika

11 600

Eesti

197 884

Éire/Ireland

Elláda

2 475 950

España

6 968 699

France

6 497 704

Italia

10 888 824

Latvija

882 424

Lietuva

1 550 130

Luxembourg

Magyarország

3 679 017

Malta

182 233

Polska

14 891 236

Portugal

1 827 127

România

5 211 876

Slovenija

377 183

Suomi/Finland

975 485

Celkem

59 815 140


PŘÍLOHA III

a)

Převody obilovin uvnitř Společenství povolené v souladu s plánem na rozpočtový rok 2010

 

Množství

(v tunách)

Držitel

Příjemce

1.

102 940

SZIF, Česká republika

FEGA, España

2.

87 816

SZIF, Česká republika

FranceAgriMer, France

3.

29 067

BLE, Deutschland

BIRB, Belgique

4.

81 182

BLE, Deutschland

FranceAgriMer, France

5.

31 423

BLE, Deutschland

ARR, Polska

6.

1 022

PRIA, Eesti

Rural Support Service, Latvia

7.

36 172

Lietuvos žemės ūkio ir maisto produktų rinkos reguliavimo agentūra, Lietuva

ARR, Polska

8.

44 239

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

Държавен фонд „Земеделие“ — Разплащателна агенция, България

9.

64 397

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

OPEKEPE, Elláda

10.

204 593

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

AGEA, Italia

11.

4 740

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

Ministry for Resources and Rural Affairs Paying Agency, Malta

12.

39 351

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

ARR, Polska

13.

11 640

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

IFAP I.P., Portugal

14.

135 555

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

Agenția de Plăți și Intervenție pentru Agricultură, România

15.

9 810

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

Agencija Republike Slovenije za kmetijske trge in razvoj podeželja, Slovenija

16.

6 852

AMA, Austria

Държавен фонд „Земеделие“ — Разплащателна агенция, България

17.

65 045

Pôdohospodárska platobná agentúra, Slovenská Republika

FEGA, España

18.

78 613

Pôdohospodárska platobná agentúra, Slovenská Republika

AGEA, Italia

19.

199 816

Agency for Rural Affairs, Suomi/Finland

ARR, Polska

20.

13 263

SJV, Sverige

FEGA, España

21.

21 929

SJV, Sverige

Rural Support Service, Latvia

22.

35 882

SJV, Sverige

IFAP I.P., Portugal

b)

Převody cukru uvnitř Společenství povolené v souladu s plánem na rozpočtový rok 2010

 

Množství

(v tunách)

Držitel

Příjemce

1.

2 129

SZIF, Česká republika

ARR, Polska

2.

397

OFI, Ireland

BIRB, Belgique

3.

995

OFI, Ireland

FranceAgriMer, France

4.

1 724

AGEA, Italia

Държавен фонд „Земеделие“ — Разплащателна агенция, България

5.

3 483

AGEA, Italia

FEGA, España

6.

2 252

AGEA, Italia

FranceAgriMer, France

7.

1 182

AGEA, Italia

Lietuvos žemės ūkio ir maisto produktų rinkos reguliavimo agentūra, Lietuva

8.

1 938

AGEA, Italia

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal, Magyarország

9.

8 694

AGEA, Italia

ARR, Polska

10.

1 045

AGEA, Italia

IFAP I.P., Portugal

11.

5 577

AGEA, Italia

Agenția de Plăți și Intervenție pentru Agricultură, România

12.

289

AGEA, Italia

Agencija Republike Slovenije za kmetijske trge in razvoj podeželja, Slovenija

c)

Převody másla uvnitř Společenství povolené v souladu s plánem na rozpočtový rok 2010

 

Množství

(v tunách)

Držitel

Příjemce

1.

9 894

BLE, Deutschland

AGEA, Italia

2.

10 106

Dienst Regelingen Roermond, Netherlands

AGEA, Italia

d)

Převody sušeného odstředěného mléka uvnitř Společenství povolené v souladu s plánem na rozpočtový rok 2010

 

Množství

(v tunách)

Držitel

Příjemce

1.

600

SZIF, Česká republika

Agencija Republike Slovenije za kmetijske trge in razvoj podeželja, Slovenija

2.

5 889

BLE, Deutschland

OPEKEPE, Elláda

3.

969

PRIA, Eesti

Rural Support Service, Latvia

4.

18 166

FranceAgriMer, France

AGEA, Italia

5.

4 500

Lietuvos žemės ūkio ir maisto produktų rinkos reguliavimo agentūra, Lietuva

Agenția de Plăți și Intervenție pentru Agricultură, România


20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/14


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1112/2009

ze dne 19. listopadu 2009,

kterým se pozastavuje podávání žádostí o dovozní licence na produkty v odvětví cukru v rámci některých celních kvót

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 891/2009 ze dne 25. září 2009 o otevření a správě některých celních kvót Společenství v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané příslušným orgánům od 1. do 7. listopadu 2009 v souladu s nařízením (ES) č. 891/2009, jsou stejná jako množství dostupná pro pořadové číslo 09.4321.

(2)

Podávání dalších žádostí o licence pro pořadové číslo 09.4321 by mělo být v souladu s nařízením (ES) č. 891/2009 pozastaveno až do konce hospodářského roku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Podávání dalších žádostí o licence, jež odpovídají pořadovým číslům uvedeným v příloze, se pozastavuje do konce hospodářského roku 2009/10.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 254, 26.9.2009, s. 82.


PŘÍLOHA

Koncesní cukr CXL

Hospodářský rok 2009/10

Žádosti podané od 1.11.2009 do 7.11.2009

Pořadové číslo

Země

Koeficient přidělení

(%)

Další žádosti

09.4317

Austrálie

 

09.4318

Brazílie

 

09.4319

Kuba

 

09.4320

Ostatní třetí země

pozastaveno

09.4321

Indie

 (1)

pozastaveno

„—“

:

Nevztahuje se na tuto zemi. Komisi nebyla zaslána žádná žádost o licenci.


Cukr z balkánských zemí

Hospodářský rok 2009/10

Žádosti podané od 1.11.2009 do 7.11.2009

Pořadové číslo

Země

Koeficient přidělení

(%)

Další žádosti

09.4324

Albánie

 

09.4325

Bosna a Hercegovina

 

09.4326

Srbsko, Černá Hora a Kosovo (2)

 (3)

 

09.4327

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

 

09.4328

Chorvatsko

 (3)

 

„—“

:

Nevztahuje se na tuto zemi. Komisi nebyla zaslána žádná žádost o licenci.


Cukr výjimečného a průmyslového dovozu

Hospodářský rok 2009/10

Žádosti podané od 1.11.2009 do 7.11.2009

Pořadové číslo

Typ

Koeficient přidělení

(%)

Další žádosti

09.4380

Výjimečný

pozastaveno

09.4390

Průmyslový

 (4)

pozastaveno

„—“

:

Nevztahuje se na tuto zemi. Komisi nebyla zaslána žádná žádost o licenci.


(1)  Nevztahuje se na tuto zemi. Žádosti nepřesahují dostupná množství a vyhovuje se jim v plném rozsahu.

(2)  Nevztahuje se na tuto zemi. Žádosti nepřesahují dostupná množství a vyhovuje se jim v plném rozsahu.

(3)  Kosovo podle rezoluce 1244/1999 Rady bezpečnosti OSN.

(4)  Nevztahuje se na tuto zemi. Žádosti nepřesahují dostupná množství a vyhovuje se jim v plném rozsahu.


20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/16


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1113/2009

ze dne 19. listopadu 2009,

kterým se stanoví vývozní náhrady v odvětví mléka a mléčných výrobků

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 164 odst. 2 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 162 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 může být rozdíl na světovém trhu a ve Společenství mezi cenami produktů uvedených v části XVI přílohy I uvedeného nařízení pokryt vývozní náhradou.

(2)

Vzhledem k současné situaci na trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků musí být vývozní náhrady stanoveny v souladu s pravidly a některými kritérii stanovenými v článcích 162, 163, 164, 167, 169 a 170 nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 164 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 lze náhradu rozlišit podle místa určení, zejména pokud je to nezbytné vzhledem k situaci na světovém trhu, konkrétním požadavkům některých trhů nebo závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

(4)

Vývozní náhrady pro Dominikánskou republiku byly rozlišeny s cílem zohlednit snížená cla na dovozy v rámci dovozní celní kvóty podle Memoranda o porozumění mezi Evropským společenstvím a Dominikánskou republikou o ochraně dovozu sušeného mléka v Dominikánské republice (2), schváleného rozhodnutím Rady 98/486/ES (3). Vzhledem k tomu, že se tržní situace v Dominikánské republice změnila, především tím, že se zvýšila hospodářská soutěž v oblasti sušeného mléka, kvóta již není plně využita. Aby se využití kvóty maximalizovalo, rozlišení vývozních náhrad pro Dominikánskou republiku by mělo být zrušeno.

(5)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Produkty, pro něž se poskytují vývozní náhrady podle článku 164 nařízení (ES) č. 1234/2007, a částky těchto náhrad jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení za podmínek stanovených v čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1282/2006 (4).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. listopadu 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 218, 6.8.1998, s. 46.

(3)  Úř. věst. L 218, 6.8.1998, s. 45.

(4)  Úř. věst. L 234, 29.8.2006, s. 4.


PŘÍLOHA

Vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky použitelné od 20. listopadu 2009

Kód produktu

Země určení

Měrná jednotka

Výše náhrad

0401 30 31 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0401 30 31 9400

L20

EUR/100 kg

0,00

0401 30 31 9700

L20

EUR/100 kg

0,00

0401 30 39 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0401 30 39 9400

L20

EUR/100 kg

0,00

0401 30 39 9700

L20

EUR/100 kg

0,00

0401 30 91 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0401 30 99 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0401 30 99 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 10 11 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 10 19 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 10 99 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 11 9200

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 11 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 11 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 11 9900

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 17 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 19 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 19 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 19 9900

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 91 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 91 9200

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 91 9350

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 99 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 99 9200

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 99 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 99 9400

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 99 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 99 9600

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 21 99 9700

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 29 15 9200

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 29 15 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 29 15 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 29 19 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 29 19 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 29 19 9900

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 29 99 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 29 99 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 91 10 9370

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 91 30 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 91 99 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 99 10 9350

L20

EUR/100 kg

0,00

0402 99 31 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 11 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 13 9200

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 13 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 13 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 13 9900

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 33 9400

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 59 9310

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 59 9340

L20

EUR/100 kg

0,00

0403 90 59 9370

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 21 9120

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 21 9160

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 23 9120

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 23 9130

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 23 9140

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 23 9150

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 81 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 83 9110

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 83 9130

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 83 9150

L20

EUR/100 kg

0,00

0404 90 83 9170

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 11 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 11 9700

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 19 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 19 9700

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 30 9100

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 30 9300

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 30 9700

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 50 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 50 9700

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 10 90 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 20 90 9500

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 20 90 9700

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 90 10 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0405 90 90 9000

L20

EUR/100 kg

0,00

0406 10 20 9640

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 10 20 9650

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 10 20 9830

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 10 20 9850

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 20 90 9913

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 20 90 9915

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 20 90 9917

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 20 90 9919

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 30 31 9730

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 30 31 9930

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 30 31 9950

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 30 39 9500

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 30 39 9700

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 30 39 9930

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 30 39 9950

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 40 50 9000

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 40 90 9000

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 13 9000

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 15 9100

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 17 9100

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 21 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 23 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 25 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 27 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 32 9119

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 35 9190

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 35 9990

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 37 9000

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 61 9000

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 63 9100

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 63 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 69 9910

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 73 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 75 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 76 9300

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 76 9400

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 76 9500

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 78 9100

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 78 9300

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 79 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 81 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 85 9930

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 85 9970

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 86 9200

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 86 9400

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 86 9900

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 87 9300

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 87 9400

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 87 9951

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 87 9971

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 87 9973

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 87 9974

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 87 9975

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 87 9979

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 88 9300

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

0406 90 88 9500

L04

EUR/100 kg

0,00

L40

EUR/100 kg

0,00

Místa určení jsou vymezena takto:

L20

:

Všechna místa určení s výjimkou:

a)

třetích zemí: Andorry, Svatého Stolce (Vatikánského městského státu), Lichtenštejnska a Spojených států amerických

b)

území členských států EU, která nejsou součástí celního území Společenství: Faerských ostrovů, Grónska, Helgolandu, Ceuty, Melilly, obcí Livigno a Campione d'Italia a oblastí Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu;

c)

evropských území, za jejichž vnější vztahy zodpovídá členský stát a která nejsou součástí celního území Společenství: Gibraltaru.

d)

místa určení uvedená v čl. 33 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a čl. 42 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 612/2009 (Úř. věst. L 186, 17.7.2009, s. 1).

L04

:

Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo (), Černá Hora a Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

L40

:

Všechna místa určení s výjimkou:

a)

třetích zemí: L04, Andorry, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, Svatého Stolce (Vatikánského městského státu), Spojených států amerických, Chorvatska, Turecka, Austrálie, Kanady, Nového Zélandu a Jižní Afriky;

b)

území členských států EU, která nejsou součástí celního území Společenství: Faerských ostrovů, Grónska, Helgolandu, Ceuty, Melilly, obcí Livigno a Campione d'Italia a oblastí Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu;

c)

evropských území, za jejichž vnější vztahy zodpovídá členský stát a která nejsou součástí celního území Společenství: Gibraltaru.

d)

místa určení uvedená v čl. 33 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a čl. 42 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 612/2009 (Úř. věst. L 186, 17.7.2009, s. 1).


(1)  Podle definice usnesení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999.


20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/20


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1114/2009

ze dne 19. listopadu 2009,

kterým se neposkytuje náhrada na sušené odstředěné mléko v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 619/2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 164 odst. 2 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 619/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení pro vývozní náhrady týkající se některých mléčných výrobků (2), zavádí stálé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1454/2007 ze dne 10. prosince 2007, kterým se stanoví společná pravidla pro zavedení nabídkového řízení pro určení vývozních náhrad u některých zemědělských produktů (3), a po přezkoumání nabídek podaných v rámci nabídkového řízení, je vhodné neposkytnout náhradu na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 17. listopadu 2009.

(3)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro stálé nabídkové řízení zahájené nařízením (ES) č. 619/2008 na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 17. listopadu 2009, se neposkytuje náhrada na produkt a místa určení uvedené v čl. 1 písm. c) a článku 2 uvedeného nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. listopadu 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 168, 28.6.2008, s. 20.

(3)  Úř. věst. L 325, 11.12.2007, s. 69.


20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/21


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1115/2009

ze dne 19. listopadu 2009,

kterým se stanoví reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhu) (1), a zejména na článek 143 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (2), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i reprezentativní ceny vaječného albuminu, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovozy některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. Je tedy třeba zveřejnit reprezentativní ceny těchto produktů.

(3)

Vzhledem k situaci na trhu je nezbytné provést tuto změnu co nejdříve.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 8.

(3)  Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47.


PŘÍLOHA

k nařízení Komise ze dne 19. listopadu 2009, kterým se stanoví reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95

„PŘÍLOHA I

Kód KN

Popis

Reprezentativní cena

(EUR/100 kg)

Jistota podle čl. 3 odst. 3

(EUR/100 kg)

Původ (1)

0207 12 10

70 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená

81,9

2

AR

0207 12 90

65 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená

111,7

2

BR

106,7

3

AR

0207 14 10

Dělené maso z drůbeže druhu kur domácí, zmrazené

196,7

32

BR

192,6

34

AR

295,8

1

CL

0207 14 50

Kuřecí prsa, zmrazená

203,5

3

BR

149,3

19

AR

0207 14 60

Kuřecí stehna, zmrazená

98,6

13

BR

116,1

8

AR

0207 25 10

80 % kuřata – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a volete, zmrazená

162,2

0

BR

0207 27 10

Dělené maso z krocanů a krůt, zmrazené

233,4

19

BR

279,0

5

CL

0408 91 80

Vejce bez skořápky, sušená

340,9

0

AR

1602 32 11

Tepelně neupravené přípravky z drůbeže druhu kur domácí

218,1

21

BR


(1)  Klasifikace zemí stanovena nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód ‚ZZ‘ znamená ‚jiného původu‘.“


20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/23


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1116/2009

ze dne 19. listopadu 2009,

kterým se stanoví sazby náhrad použitelné na mléko a mléčné výrobky vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 164 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 162 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že rozdíl mezi cenami, jež jsou v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. p) a na seznamu v části XVI přílohy I uvedeného nařízení uplatňovány v mezinárodním obchodě, a cenami v rámci Společenství lze pokrýt vývozní náhradou, je-li toto zboží vyváženo ve formě zboží uvedeného na seznamu v části IV přílohy XX uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (2), určuje produkty, pro které má být stanovena sazba náhrady uplatňovaná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného na seznamu v části IV přílohy XX nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)

Podle čl. 14 druhého pododstavce písm. a) nařízení (ES) č. 1043/2005 má být sazba náhrady na 100 kilogramů pro každý z dotčených základních produktů stanovena na stejně dlouhé období jako je období, na které jsou náhrady stanoveny při vývozu stejných, avšak nezpracovaných produktů.

(4)

Čl. 162 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že vývozní náhrada pro produkt obsažený v určitém zboží nesmí být vyšší, než je náhrada použitelná pro tento produkt vyvážený bez dalšího zpracování.

(5)

V případě některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, existuje nebezpečí, že pokud se předem stanoví vysoké sazby náhrad, může to ohrozit závazky přijaté ohledně těchto náhrad. Aby se tomuto nebezpečí předešlo, je nezbytné přijmout vhodná preventivní opatření, aniž by se tím však bránilo uzavírání dlouhodobých smluv. V případě, že jsou sazby náhrad pro tyto produkty stanoveny předem, lze těchto dvou cílů dosáhnout stanovením zvláštních sazeb.

(6)

Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1043/2005 musí být pro stanovení sazby náhrad vzaty v úvahu případně podpory nebo jiná opatření s rovnocenným účinkem, která jsou použitelná ve všech členských státech v souladu s nařízením o společné organizaci zemědělských trhů, pro základní produkty uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1043/2005 nebo na roveň postavené produkty.

(7)

Podle čl. 100 odst. 1 nařízení (ES) 1234/2007 se podpora poskytuje na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein a kaseináty, pokud toto mléko a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené splňují určité podmínky.

(8)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Sazby náhrad použitelné pro základní produkty uvedené na seznamu v příloze I nařízení (ES) č. 1043/2005 a v části XVI přílohy I nařízení (ES) č. 1234/2007 a vyvážené ve formě zboží uvedeného na seznamu v části IV přílohy XX nařízení (ES) č. 1234/2007 se stanoví ve výši uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. listopadu 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2009.

Za Komisi

Heinz ZOUREK

generální ředitel pro podniky a průmysl


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 24.


PŘÍLOHA

Sazby náhrad použitelné od 20. listopadu 2009 u některých mléčných výrobků vyvážených ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy  (1)

(EUR/100 kg)

Kód KN

Popis

Sazba náhrady

V případě stanovení náhrad předem

Ostatní

ex 0402 10 19

Mléko sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku nejvýše 1,5 % (PG 2):

 

 

a)

na vývoz zboží s kódem KN 3501

b)

na vývoz jiného zboží

0,00

0,00

ex 0402 21 19

Mléko sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku 26 % (PG 3):

0,00

0,00

ex 0405 10

Máslo o obsahu tuku 82 % hmotnostních (PG 6):

 

 

a)

na vývoz zboží s kódem KN 2106 90 98 obsahujícího 40 % hmotnostních a více mléčného tuku

0,00

0,00

b)

na vývoz jiného zboží

0,00

0,00


(1)  Sazby stanovené v této příloze se nevztahují na vývozy:

a)

do třetích zemí: Andorry, Svatého stolce (Vatikánského městského státu), Lichtenštejnska, Spojených států amerických, a na zboží uvedené v tabulkách I a II protokolu č. 2 dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972 vyvážené do Švýcarské konfederace;

b)

na území členských států EU, která nejsou součástí celního území Společenství: Ceutu, Melillu, do obcí Livigno a Campione d'Italia, na Helgoland, do Grónska, na Faerské ostrovy a do oblastí Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu.

c)

evropská území, za jejichž vnější vztahy převzal odpovědnost některý členský stát a která nejsou součástí celního území Společenství: Gibraltar;

d)

do míst určení uvedených v čl. 33 odst. 1, čl. 41 odst. 1 a čl. 42 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 612/2009 (Úř. věst. L 186, 17.7.2009, s. 1).


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/26


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. listopadu 2008

o státní podpoře C 16/07 (ex NN 55/06), kterou Rakousko poskytlo podniku Postbus v okrese Lienz

(oznámeno pod číslem K(2008) 7034)

(Pouze německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/845/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1),

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

V dopisech ze dne 2. srpna 2002 (2) a 23. srpna 2003 (3) obdržela Komise písemnou stížnost rakouské autobusové dopravní společnosti týkající se státní podpory, kterou údajně v roce 2002 poskytl veřejnoprávní subjekt pro tyrolskou dopravu (Verkehrsverbund Tirol GmbH, dále jen „Verkehrsverbund Tirol“) konkurenčnímu podniku ve vlastnictví státu Postbus AG (dále jen Postbus). Dopisem ze dne 14. července 2005 (4) Komise požádala Rakousko o informace týkající se této stížnosti. V dopise ze dne 3. října 2005 (5) předložilo Rakousko Komisi požadované informace.

(2)

Dopisem ze dne 30. května 2007 (6) Komise informovala Rakousko, že se s ohledem na zmíněné opatření rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky (7).

(4)

Rakousko své připomínky předložilo v dopise ze dne 18. července 2007 (8).

(5)

Dopisem ze dne 24. července 2007 (9) stěžovatel Komisi informoval, že již nemá zájem na pokračování této záležitosti.

(6)

Od ostatních zúčastněných stran Komise žádné připomínky neobdržela.

2.   PODROBNÝ POPIS PODPORY

2.1   Zkoumané opatření

2.1.1   Souvislosti

(7)

Verkehrsverbund Tirol je společnost ve vlastnictví státu řídící se soukromým právem. Podobné subjekty existují ve všech ostatních regionech a společně jsou nazývány Verkehrsverbundgesellschaften. Tyto subjekty jsou pověřeny plánováním a koordinací autobusové dopravy v příslušném regionu. Podle spolkového zákona o organizaci veřejné přepravy cestujících (Bundesgesetz über die Ordnung des öffentlichen Personennah- und Regionalverkehrs, dále jen „ÖPNRV-G“) dostávají tyto subjekty každoročně od příslušné spolkové země příspěvek na zajištění přiměřené veřejné přepravy cestujících v regionu.

(8)

Verkehrsverbund Tirol a Postbus uzavřely dne 12. července 2002 smlouvu o závazku veřejné služby na veřejnou přepravu cestujících na autobusových linkách číslo 5002, 5008, 5010, 5012, 5014, 5050 a 5052 v okrese Lienz.

(9)

Podle rakouského správního práva musí být autobusový dopravce držitelem licence, aby mohl provozovat autobusovou linku. Udělení licence je nezávislé na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby.

(10)

Postbus byl již před uzavřením smlouvy o závazku veřejné služby držitelem licencí na provozování sedmi linek. Postbus podal žádost o licence z vlastní iniciativy, aniž si byl jist, že získá náhradu. Proto se uvedené linky podle rakouských právních předpisů pokládají za linky provozované „eigenwirtschaftlich“ (v komerčním zájmu). Rozdíl mezi pojmy eigenwirtschaftlich a gemeinwirtschaftlich (v obecném zájmu) je důležitý z hlediska rakouských pravidel pro zadávání veřejných zakázek, neboť pouze smlouvy o závazcích veřejné služby na linky provozované gemeinwirtschaftlich podléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Proto byla smlouva o závazku veřejné služby, která je předmětem tohoto rozhodnutí, udělena bez dodržení postupu pro zadávání veřejných zakázek.

2.1.2   Podrobný popis zkoumané smlouvy o závazku veřejné služby

(11)

Předmětem smlouvy jsou služby autobusové dopravy poskytované podnikem Postbus za peněžní odměnu. Smlouva vstoupila v platnost dne 1. ledna 2002 se zpětnou účinností; byla uzavřena na dobu neurčitou. Každá ze stran je od prosince 2006 oprávněna smlouvu vypovědět se šestiměsíční výpovědní lhůtou.

(12)

Pro účely výpočtu odměny rozlišuje smlouva mezi Bestelleistungen a Bestandsleistungen.

(13)

Pojmem Bestelleistungen smlouva rozumí určitý rozsah poskytování služeb autobusové dopravy, za nějž je vyplácena stanovená náhrada. Část IV (3) smlouvy stanoví, že Bestelleistungen tvoří 204 807 km. Část XIII smlouvy stanoví, že Postbus obdrží každoročně částku 527 000 EUR plus DPH. Platba proběhne ve dvanácti splátkách rozložených v průběhu celého roku.

(14)

Pojmem Bestandsleistungen smlouva rozumí poskytování služeb autobusové dopravy, za něž je vyplácena náhrada, kterou tvoří částka skládající se ze tří částí. Část IV (3) smlouvy stanoví, že Bestandsleistungen tvoří 952 761 km. Část X (2) stanoví náhradu za Bestandsleistungen na 1 690 000 EUR za rok 2002. Část X (3) stanoví, že náhrada se skládá z těchto částí:

a)

náhrada za vzájemné propojení (Verbundabgeltung), jehož výše je stanovena ročně pro jednotlivé linky na základě počtu cestujících;

b)

příjmy z prodeje jízdenek bez DPH, které jsou vráceny podniku Postbus;

c)

příjmy z náhrady poskytnuté spolkovým ministerstvem pro zdraví, rodinu a mládež za uplatnění snížených sazeb pro školní a učňovskou mládež podle § 29 ÖPNRV-G a na základě smluv uzavřených podle §§ 30 f) a 30 j) zákona o vyrovnání rodinných výdajů (Familien Lasten Ausgleichs Gesetz – FLAG) mezi ministerstvem a podnikem Postbus.

(15)

Pro první rok smlouvy je Verbundabgeltung stanovena částkou 1 690 000 EUR, od které se odečtou příjmy z prodeje jízdenek a náhrady tarifních povinností. V okamžiku uzavření smlouvy ještě nebyly stranám známy příjmy z náhrad tarifních povinností. Smlouva tudíž nestanoví absolutní výši pro Verbundabgeltung.

(16)

Celkem tedy cena, kterou zaplatil Verkehrsverbund Tirol podniku Postbus za rok 2002 činila 2 217 000 EUR (včetně vrácených příjmů z prodeje jízdenek). Naproti tomu Postbus se zavázala poskytnout služby autobusové dopravy v rozsahu 1 157 568 km podle jízdních řádů a na smlouvou stanovených linkách. Průměrná cena za kilometr činila 1,92 EUR.

2.1.3   Historický vývoj rakouského systému

(17)

Odlišnost mezi Bestellleistungen a Bestandsleistungen se vysvětluje především historickým vývojem ÖPNRV-G, v němž se určuje organizace a financování veřejné dopravy ve vesnických částech Rakouska.

(18)

Podle § 10 odst. 1 ÖPNRV-G rakouské státní podniky pro autobusovou dopravu, jako je např. Postbus, mají nárok na náhradu provozních ztrát od spolkového státu do 1. června 1999 (Alteinnahmegarantie).

(19)

Za období od 1. června 1999 vyplatí spolkový stát každoročně částku podle Alteinnahmegarantie regionálním subjektům pověřeným organizováním hromadné dopravy, čili Verkehrsverbundgesellschaften. Tyto subjekty použijí částky na objednávání služeb autobusové dopravy u autobusových podniků. Dříve než Verkehrsverbundgesellschaften tyto služby objednají, musejí naplánovat hromadnou přepravu ve svém regionu v souladu s §§ 11, 20 a 31 ÖPNRV-G (§ 10 odst. 2 ÖPNRV-G). Tato ustanovení uvádějí závazné ekonomické a kvalitativní parametry pro hromadnou dopravu.

(20)

Od rokem 2001 bude spolkový stát každoročně snižovat částky vyplácené Verkehrsverbundgesellschaften o jednu pětinu (§ 10 odst. 3 ÖPNRV-G).

(21)

V §§ 14 a dále ÖPNRV-G jsou stanoveny podmínky pro založení a organizování Verkehrsverbundgesellschaften. Zejména § 19 odst. 1 ÖPNRV-G ukládá Verkehrsverbundgesellschaften povinnost nahradit systém Alteinnahmegarantie ve lhůtě 5 let od roku 1999 systémem smluv o veřejných službách.

2.1.4   Odůvodnění ceny předpokládané ve smlouvě o závazku veřejné služby

(22)

Před podepsáním smlouvy o závazku veřejné služby použil Verkehrsverbund Tirol tři odlišné metody ověření, zda náhrada za poskytování veřejné služby předpokládaná v této smlouvě je oprávněná. Tyto tři metody posuzovaly: náklady na kilometr (Prüfung nach Kilometersätzen), náklady na nákladovou položku (Prüfung nach Kostensätzen) a náklady na jednotlivé nákladové kategorie (Prüfung nach Einzelkostenpositionen).

2.2   Výchozí hodnocení Komise

(23)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyslovila pochybnosti, zda smlouva o závazku veřejné služby uzavřená mezi Verkehrsverbund Tirol a podnikem Postbus splňuje druhé z takzvaných kritérií Altmark  (10). Jelikož u kritérií Altmark se jedná o kritéria kumulativní, neposuzovala Komise podrobně, zda je splněno třetí a čtvrté kritérium, ale došla k závěru, že existenci státní podpory nelze vyloučit.

(24)

S ohledem na možnou slučitelnost takové státní podpory se společným trhem se v rozhodnutí o zahájení řízení usuzuje, že podpora může být se společným trhem slučitelná na základě článku 73 Smlouvy o ES a článku 14 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (11). Zejména se Komise domnívá, že výše náhrad podniku Postbus zřejmě nepřesahuje částku nezbytnou na pokrytí nákladů vzniklých při plnění závazku veřejné služby s ohledem na související příjmy, jakož i přiměřený zisk spojený s vykonáváním těchto povinností.

(25)

Komise je však toho názoru, že vzhledem ke skutečnosti, že neproběhlo nabídkové řízení a že jeden přímý konkurent společnosti Postbus uvádí, že Postbus dostává nadměrnou náhradu, je odůvodněné v tomto případě poskytnout příležitost uvedenému konkurentovi i všem dalším zúčastněným stranám vyjádřit se k metodám kontroly nákladů, které uplatnilo Rakousko, než bude možné s jistotou usoudit, že Postbus nadměrnou náhradu nedostává. Z těchto důvodů Komise vyslovila pochybnosti, zda Postbus nedostává nadměrnou náhradu za poskytování veřejné služby podle smlouvy o závazku veřejné služby.

3.   PŘIPOMÍNKY RAKOUSKA

(26)

Připomínky Rakouska se týkají:

a)

vztahu mezi kritérii vyplývajícími z rozsudku Altmark a nařízením (EHS) č. 1191/69;

b)

uplatnění druhého kritéria Altmark na tento případ;

c)

uplatnění třetího a čtvrtého kritéria Altmark na tento případ, zejména metod použitých pro ověření nákladů a zabránění vyplácení nadměrné náhrady;

d)

slučitelnosti smlouvy o závazku veřejné služby s nařízením (EHS) č. 1191/69.

(27)

Rakousko se domnívá, že článek 73 Smlouvy o ES a nařízení (EHS) č. 1191/69, které z něj vychází, je lex specialis vůči čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Proto pokud smlouva o závazku veřejné služby splňuje kritéria stanovená v článku 14 nařízení (EHS) č. 1191/69, nejedná se o státní podporu, a tudíž není třeba posuzovat dotyčnou smlouvu o závazku veřejné služby podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a kritérií Altmark. Rakousko opírá svůj výklad o bod 37 rozsudku v případu Altmark, který zní:

„Prvním bodem k přezkoumání je, zda se nařízení (EHS) č. 1191/69 vztahuje na dopravní služby, které jsou předmětem sporu v hlavním řízení. Pouze pokud tomu tak není, bude nutné zvážit uplatnění obecných ustanovení Smlouvy o státní podpoře na dotace, které jsou předmětem sporu v hlavním řízení.“

3.1.   Uplatnění druhého kritéria Altmark na tento případ

(28)

Rakousko argumentuje, že i když nařízení (EHS) č. 1191/69 neřeší existenci státní podpory, ale pouze její slučitelnost se společným trhem, smlouva o závazku veřejné služby uzavřená mezi Verkehrsverbund Tirol a společností Postbus v každém případě splňuje čtyři kritéria Altmark.

(29)

Pokud jde o druhé kritérium Altmark, Rakousko vysvětluje, že odměna za Bestelleistungen i odměna za Bestandsleistungen byly stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem. Ohledně Bestelleistungen Rakousko vysvětluje, že smlouva je definitivní smlouvou, na jejímž základě získá Postbus pevnou cenu za každý autobusem ujetý kilometr ve výši 2,57 EUR/km (12). Cena byla tedy stanovena předem na základě objektivního a transparentního kritéria „cena za ujetý km“.

(30)

Ohledně Bestandsleistungen Rakousko vysvětluje, že cena byla stranami také sjednána předem jako cena pevná, a to ve výši 1 690 000 EUR za 952 761 km, které budou ujety. Předem nebylo stanoveno jen přesné rozdělení mezi tři složky úhrady, jmenovitě příjmy z prodeje jízdenek, náhrada za tarifní závazky a náhrada za integrovaný přepravní systém. Rakousko vysvětluje, že důvod spočívá v samotné povaze těchto tří složek, z nichž dvě závisí na počtu přepravených osob a třetí tvoří rozdíl mezi celkovou sjednanou cenou a součtem prvních dvou částí.

(31)

Také v tomto ohledu dochází Rakousko k závěru, že se jedná o smlouvu „netto“, na jejímž základě získá Postbus pevnou cenu za každý autobusem ujetý kilometr ve výši 1,77 EUR/km, a že tedy byla cena sjednána předem na základě objektivního a transparentního kritéria „cena za ujetý km“.

3.2   Uplatnění třetího a čtvrtého kritéria Altmark na tento případ, zejména metod použitých pro ověření nákladů a zabránění vyplácení nadměrné náhrady

(32)

Rakousko argumentuje, že Verkehrsverbund Tirol vyloučil vyplácení nadměrné náhrady společnosti Postbus tím, že porovnal cenu za kilometr uhrazenou podniku Postbus s průměrem v odvětví s využitím tří odlišných metod: kontroly nákladů na kilometr; kontroly nákladů na nákladovou položku a kontroly nákladů na jednotlivé nákladové kategorie.

(33)

Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení předložilo Rakousko Komisi další informace o dvou metodách použitých ke kontrole nákladů za poskytování přepravních služeb a zabránění vyplácení nadměrných náhrad, a to o kontrole nákladů na nákladovou položku a kontrole nákladů na jednotlivé nákladové kategorie. Domnívá se, že není potřeba žádné další vysvětlení ohledně kontroly nákladů na kilometr (13).

(34)

Rakousko je toho názoru, že tyto tři kontroly nákladů zajišťují shodu jak s třetím (nepřítomnost nadměrné náhrady), tak i se čtvrtým (průměrný, dobře vedený podnik) kritériem Altmark.

3.2.1   Kontrola nákladů na nákladovou položku

(35)

Pomocí metody „kontrola nákladů na nákladovou položku“ porovnal Verkehrsverbund Tirol náklady na jednotlivé položky společnosti Postbus s průměrnými náklady v tomto odvětví.

(36)

Podle průměrných nákladů v odvětví by Postbus měl u smlouvy o závazku veřejné služby v okrese Lienz dosáhnout těchto cílových nákladů:

Nákladová položka

Náklady

Personální náklady

[…] EUR (14)

Náklady na pohonné hmoty a údržbu

[…] EUR

Náklady na vozidlo (odpisy)

[…] EUR

Správní náklady

[…] EUR

Celkem

[…] EUR

(37)

Rakousko předložilo následující podrobné vysvětlení těchto nákladových položek.

3.2.1.1   Personální náklady

(38)

Rakousko vychází při výpočtu personálních nákladů z hodnoty 54 290 hodin jízdy („Lenkerstunden“) při provozu linky. Rakousko objasnilo, že tento počet vychází z počtu kilometrů potřebných k provozu podle jízdního řádu včetně přestávek, ale bez započítání nájezdových jízd na konečné stanice autobusů nebo odjezdů do garáží, doby odpočinku apod. Rakousko se domnívá, že Verkehrsverbund Tirol při požadavku ujetí 21 km za hodinu předpokládal poměrně nadstandardní službu v kilometrech za hodinu (15), neboť průměr v Rakousku činí 16–18 km za hodinu.

(39)

Rakousko uvedlo, že hrubá hodinová sazba za hodinu jízdy (včetně všech poplatků, daní, nákladů na garážování, údržbu, administrativu a dodatečných personálních nákladů) činí […] EUR. Tato částka se skládá z následujících položek: rakouská kolektivní smlouva pro zaměstnance autobusových dopravních podniků řídících se soukromým právem na rok 2002 stanovuje průměrnou čistou hodinovou sazbu ve výši 7,55 EUR. K této částce je v prvním kroku nutné připočíst příplatky za práci v neděli a ve svátek, příplatky za práci přesčas, daně a sociální zabezpečení. Když se vezmou v úvahu tyto dodatečné náklady, průměrná hodinová sazba vychází na 16,30 EUR.

(40)

Kromě této hodinové sazby je navíc účtována přirážka ve výši přibližně […] % na personální náklady na garáže, dispečink a správu. Při započítání těchto režijních nákladů činí náklad na hodinu provozu autobusu částku […] EUR.

(41)

Vynásobením ročního počtu hodin jízdy průměrnou hodinovou sazbou získáme výsledné celkové personální náklady ve výši […] EUR (16).

3.2.1.2   Náklady na pohonné hmoty a údržbu

(42)

Pokud jde o náklady na pohonné hmoty a údržbu, Verkehrsverbund Tirol předpokládá částku […] EUR na každý plánovaný kilometr (1 157 568 km), což činí celkem […] EUR. Tato částka zahrnuje veškeré náklady související s vozidlem, kromě nákladů na financování, odpisů a kontroly.

(43)

Rakousko podrobně vysvětluje svůj výpočet. Vychází z předpokladu, že pro linky v okrese Lienz budou potřeba 4 autobusy o délce 15 m se spotřebou paliva 45 l/100 km a 21 autobusů o délce 12 m se spotřebou paliva 36 l/100 km. Celková odhadovaná spotřeba pohonných hmot tohoto vozového parku činí 478 000 litrů. Při ceně motorové nafty […] EUR/litr jsou tedy celkové náklady na pohonné hmoty […] EUR.

(44)

Náklady na údržbu se odhadují ve výši […] EUR na autobus (personální a materiálové náklady), což v součtu za 25 autobusů činí […] EUR. Po sečtení činí náklady na pohonné hmoty a údržbu celkem […] EUR.

(45)

To je již více než částka […] EUR, která byla použita jako srovnávací měřítko. Rakouské úřady tedy docházejí k závěru, že u nákladové položky „pohonné hmoty a údržba“ je velmi konzervativní odhad.

3.2.1.3   Náklady na nákup a odpisy vozidel

(46)

Náklady na nákup a odpisy vozidel ve výši […] EUR vycházejí z těchto předpokladů:

a)

autobusové linky musí být provozovány se 4 autobusy o délce 15 m a 21 autobusy o délce 12 m;

b)

smlouva o závazku veřejné služby stanovuje, že průměrné stáří vozového parku nesmí přesáhnout 6 let a že každý rok bude alespoň 10 % vozového parku obnoveno;

c)

nákupní cena autobusu o délce 12 m je […] EUR; průměrná roční kapitálová návratnost je 5 % a doba amortizace 8 let. Roční splátka za vozidlo tedy činí […] EUR;

d)

avšak vzhledem k tomu, že smlouva počítá s využitím vozidel po dobu 12 let, 1/3 vozového parku bude používána navzdory skutečnosti, že je plně amortizována. Proto se náklady na nákup a odpisy vozidel týkají pouze 2/3 vozového parku, tedy 16 vozidel.

(47)

Za těchto předpokladů činí náklady na nákup a odpisy vozidel […] EUR (17).

3.2.1.4   Správní náklady

(48)

Pokud jde o správní náklady ve výši […] EUR, Verkehrsverbund Tirol pro své výpočty předpokládá […] % všech ostatních nákladů na nákladovou položku (18). Tato částka pokrývá poplatky za pronájem kanceláří a kancelářské vybavení.

3.2.2   Kontrola nákladů na jednotlivé nákladové kategorie

(49)

Kontrola nákladů na jednotlivé nákladové kategorie je výpočet hodnověrnosti jednotlivých nákladových kategorií. Verkehrsverbund Tirol definoval jako srovnávací měřítko tyto náklady:

Nákladové kategorie

Náklady

Náklady na řidiče

[…] EUR

Personální náklady (kromě nákladů na řidiče)

[…] EUR

Náklady na vozidlo (odpisy)

[…] EUR

Náklady na pohonné hmoty

[…] EUR

Náklady na pneumatiky

[…] EUR

Ostatní náklady (opravy, údržba atd.)

[…] EUR

Správní náklady

[…] EUR

Celkem

[…] EUR

(50)

Tato srovnávací měřítka jsou opět podrobněji vysvětlena.

3.2.2.1   Náklady na řidiče

(51)

Verkehrsverbund Tirol vychází při výpočtu nákladů na řidiče z počtu 28 řidičů, což je podle názoru Rakouska pro 25 autobusů nízký počet, vezmeme-li v úvahu dovolené, absence kvůli pracovní neschopnosti atd. Ačkoli rakouská kolektivní smlouva pro zaměstnance autobusových dopravních podniků řídících se soukromým právem předpokládá roční hrubou mzdu ve výši […] EUR (bez příplatků a daní), Verkehrsverbund Tirol předpokládá pouze […] EUR. Personální náklady tedy vycházejí na […] EUR.

3.2.2.2   Personální náklady

(52)

Pokud se týká ostatních personálních nákladů na zaměstnance v administrativě, dispečinku a garážovém servisu, Verkehrsverbund Tirol předpokládá rovněž roční hrubou mzdu na zaměstnance ve výši […] EUR. Počet zaměstnanců byl stanoven na 8. Ostatní personální náklady tedy činí […] EUR.

3.2.2.3   Náklady na vozidlo

(53)

Náklady na vozidlo vycházejí ze stejného předpokladu jako v případě kontroly nákladů na nákladovou položku.

3.2.2.4   Náklady na pohonné hmoty

(54)

Ohledně nákladů na pohonné hmoty vychází Verkehrsverbund Tirol při výpočtu z předpokládané spotřeby paliva 465 000 litrů. Průměrná cena pohonných hmot se předpokládá […] EUR/l. Celkové náklady na pohonné hmoty tedy činí […] EUR (18).

3.2.2.5   Náklady na pneumatiky

(55)

Ohledně nákladů na pneumatiky Verkehrsverbund Tirol předpokládá nákupní cenu za 2 páry pneumatik […] EUR, což každý rok pro 25 autobusů znamená celkové náklady ve výši […] EUR.

3.2.2.6   Ostatní náklady

(56)

Materiálové náklady na vozidla, údržba, pojištění, daně atd. se odhadují na zhruba […] EUR za rok. Tato částka zahrnuje pojištění každého vozidla ve výši […] EUR za rok a materiálové náklady dosahující […] EUR na ujetý kilometr. Údržba 25 autobusů stojí celkem […] EUR za rok. Nájemné za garážový prostor o ploše 1 500 m2 činí […] EUR za rok.

3.2.2.7   Správní náklady

(57)

Správní náklady se odhadují měsíčně na přibližně […] EUR, ročně tedy činí […] EUR.

3.2.3   Závěr Rakouska ohledně třetího a čtvrtého kritéria Altmark

(58)

Rakousko dochází k závěru, že Verkehrsverbund Tirol posoudil cenu hrazenou podniku Postbus vzhledem k přiměřeným, realistickým a konzervativním odhadům výše nákladů, které by průměrný autobusový dopravní podnik vynaložil při plnění srovnatelné smlouvy. Rakousko zdůrazňuje, že cena hrazená společnosti Postbus ve výši 2 217 000 EUR leží uvnitř intervalu mezi výsledky dvou provedených kontrol nákladů, které činily 2 224 965 EUR a 2 205 619 EUR.

(59)

Proto se Rakousko domnívá, že možnost nadměrné náhrady pro podnik Postbus lze vyloučit a že cena hrazená podniku Postbus odpovídá ceně, kterou by požadoval průměrný dobře vedený podnik přiměřeně vybavený dopravními prostředky za poskytování uvedených přepravních služeb.

3.3   Slučitelnost smlouvy o závazku veřejné služby s nařízením (EHS) č. 1191/69

(60)

Z důvodů uvedených v bodě 3.1 se Rakousko domnívá, že smlouva o závazku veřejné služby je také plně ve shodě s článkem 14 nařízení (EHS) č. 1191/69.

4.   PRÁVNÍ POSOUZENÍ

(61)

Za prvé, argument Rakouska, že čl. 87 odst. 1 se nepoužije na smlouvu o závazku veřejné služby, na kterou se vztahuje nařízení (EHS) č. 1191/69, musí být odmítnut.

(62)

Nařízení (EHS) č. 1191/69 mimo jiné totiž umožňuje prohlásit určité podpory poskytované členskými státy formou náhrad za závazek veřejné služby, za slučitelné se společným trhem, a osvobozuje členské státy od povinnosti oznamovat Komisi podpory před jejich zavedením, kterou ukládá čl. 88 odst. 3.

(63)

Pravidla ohledně státní podpory podle nařízení (EHS) č. 1191/69 se však vztahují pouze na opatření, která představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Jinými slovy, nařízení (EHS) č. 1191/69 je nařízením o slučitelnosti.

(64)

V první fázi je tedy třeba zkoumat, zda platby podle smlouvy mezi podnikem Postbus a Verkehrsverbund Tirol představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Je-li tomu tak, ve druhé fázi je třeba zkoumat, zda jsou slučitelné se společným trhem.

4.1   Existence podpory

(65)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak“.

(66)

Provozovatelé autobusů, například Postbus, vykonávají hospodářskou činnost, a to přepravu osob za úplatu; jsou tedy podniky ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(67)

Podpory podniku Postbus vyplácí Verkehrsverbund Tirol, který financují spolková země Tyrolsko a spolková vláda. Tyto částky jsou tedy vypláceny prostřednictvím státních prostředků.

(68)

Dále vyvstává otázka, zda Postbus přes smlouvu o závazku veřejné služby, která je předmětem tohoto rozhodnutí, získává selektivní ekonomickou výhodu. Soudní dvůr v rozsudku ve věci „Altmark Trans“ podrobně uvedl kritéria, která je nutno uplatňovat při posuzování, zda se zde jedná o náhradu za veřejné služby (19):

„Veřejné podpory, které mají umožnit provozování řádných služeb městské, příměstské nebo regionální přepravy, nespadají pod toto ustanovení, pokud takové podpory mají být považovány za náhrady představující protihodnotu služeb poskytovaných příjemci – podniky za účelem plnění závazků veřejných služeb. […]:“

Podle Soudního dvora je tomu tak, pokud jsou splněna čtyři následující kritéria:

„—

za prvé, podnik přijímající podporu musí být skutečně pověřen plněním závazků veřejných služeb a tyto závazky musí být jasně definovány,

za druhé, parametry, na jejichž základě je náhrada vypočítána, musí být předem objektivně a transparentně stanoveny,

za třetí, náhrada nepřesáhne nezbytnou výši pro krytí všech nebo části nákladů vzniklých z plnění závazků veřejné služby s přihlédnutím k příjmům s nimi souvisejícím, jakož i přiměřenému zisku z plnění těchto závazků,

za čtvrté, neuskutečnil-li se výběr podniku, který má být pověřen plněním závazků veřejné služby, na základě nabídkového řízení, […] musí se výše požadované náhrady stanovit na základě analýzy nákladů, které by při plnění závazků veřejné služby nesl střední podnik, řádně vedený a přiměřeně vybavený dopravními prostředky tak, aby vyhověl nezbytným nárokům veřejných služeb, s přihlédnutím k příjmům s nimi souvisejícím, jakož i přiměřenému zisku z plnění těchto závazků.“

4.1.1   Příjemce – podnik skutečně pověřený plněním jasně definovaných závazků veřejné služby

(69)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 1191/69 definuje závazky veřejné služby takto: „Závazky veřejné služby se rozumí závazky, které by daný dopravní podnik na základě svých vlastních obchodních zájmů nepřevzal vůbec nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek.“

(70)

Smlouva uzavřená mezi podnikem Postbus a Verkehrsverbund Tirol zakládá specifické závazky ukládané poskytovateli služeb za účelem zajištění vytvoření vyvážené dopravní sítě s ohledem na zemědělský charakter a řídké osídlení, jakož i na geografické vlastnosti oblastí, v nichž má zajišťovat dopravu. Tyto náležitosti mohou odradit poskytovatele služeb od toho, aby je nabízel na čistě obchodní bázi. Postbus se zavázal k nabízení takových služeb a k dodržování jízdních řádů a rovněž byly smluvně přesně určeny linky, pro něž jsou služby a jízdní řády navrhovány, jak je uvedeno v článku 2 smlouvy.

(71)

Ze smlouvy uzavřené mezi podnikem Postbus a Verkehrsverbund Tirol vyplývá, že Postbus byl skutečně pověřen službami hromadné dopravy v okrese Lienz. Tímto je splněno první kritérium Altmark.

4.1.2   Předem objektivně a transparentně stanovené parametry, na jejichž základě se vypočítává náhrada

(72)

Na druhém místě je třeba určit, zda parametry, na jejichž základě byla náhrada vypočtena, byly předem objektivně a transparentně stanoveny.

(73)

Smlouva rozlišuje mezi platbami pro Bestellleistungen a platbami pro Bestandsleistungen. Jak objasnilo Rakousko v odpovědi na rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, smlouva stanoví pro obě kategorie poskytovaných dopravních služeb úplatu za jeden skutečný přepravní kilometr. Cena za kilometr činí 2,57 EUR/km pro Bestellleistungen a 1,77 EUR/km pro Bestandsleistungen. Bestandsleistungen se liší od Bestellleistungen pouze tím, že jedna ze složek náhrady byla upravena tak, aby částka 1,77 EUR/km byla systematicky dodržována.

(74)

Je třeba poznamenat, že stanovení náhrady na základě ceny za kilometr a celkového počtu kilometrů představuje běžnou praxi u smluv na autobusovou dopravu, zejména je-li organizováním hromadné dopravy pověřena veřejná instituce, která přebírá rizika související s příjmy z prodeje jízdenek. Komise po přezkoumání obsahu smluv na základě dodatečných vysvětlení Rakouska konstatovala, že na rozdíl od výsledku předběžné analýzy v bodech 64 až 71 rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, je smlouva uzavřená mezi podnikem Postbus a Verkehrsverbund Tirol smlouvou tohoto druhu.

(75)

Stanovení náhrady na základě ceny za kilometr a celkového počtu kilometrů splňuje druhé kritérium Altmark, neboť cena za kilometr a celkový počet kilometrů byly stanoveny předem, objektivně a transparentně.

(76)

Druhé kritérium Altmark je tedy splněno.

4.1.3   Nepřítomnost nepřiměřeně vysoké náhrady

(77)

Z bodů 96 až 102 rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyplývá, že podle názoru Komise může být metoda zvolená Verkehrsverbund Tirol pro zajištění nepřítomnosti nepřiměřeně vysoké náhrady, to jest ověření ceny požadované autobusovým podnikem za použití tří odlišných srovnávacích metod s průměrnými hodnotami zjištěnými v dotyčném odvětví, přijata jako důkaz nepřítomnosti nepřiměřeně vysoké náhrady.

(78)

V tomto případě však Komise došla k názoru, že jelikož nebylo vypsáno nabídkové řízení a jeden přímý konkurent podniku Postbus uvedl, že Postbus dostal náhradu, bylo vhodné dát příležitost tomuto konkurentovi, jakož i všem třetím zainteresovaným stranám, aby se vyslovili k metodám ověřování nákladů používaným Rakouskem, než bude možno s jistotou dojít k závěru, že Postbus nedostává nepřiměřeně vysokou náhradu.

(79)

Je třeba za prvé uvést, že stěžovatel informoval Komisi, že na této záležitosti se již neúčastní. Zafruhé žádná další třetí strana nepřítomnost nepřiměřeně vysoké náhrady nezpochybnila.

(80)

Komise kromě toho došla k názoru, že Rakousko poskytlo dodatečná vysvětlení dokazující, že cena, kterou Verkehrsverbund Tirol platí podniku Postbus, představuje přijatelnou a přiměřenou cenu se zřetelem k průměrným nákladům zjištěným v dotyčném průmyslovém odvětví a zkušenostem veřejné správy. Výše uvedené oddíly 3.3.1 až 3.3.3 shrnují metodologie výpočtů a srovnání a z nich vyplývající závěry. Obecněji takováto metoda, která systematicky a posteriori srovnává třemi odlišnými způsoby náhradu s náklady v odvětví, umožňuje s jistotou zajištění nepřítomnosti nepřiměřeně vysoké náhrady. Za předpokladu, že by takové srovnání vedlo ke zjištění nadměrné náhrady, by mělo Rakousko vyžadovat její vrácení.

(81)

Na tomto základě lze dospět k závěru, že Postbus nedostává nepřiměřeně vysokou náhradu za plnění smlouvy o závazku veřejné služby, které je předmětem tohoto rozhodnutí, a že je tudíž splněno třetí kritérium Altmark.

4.1.4   Cena odpovídající nákladům středního podniku, řádně vedeného a přiměřeně vybaveného dopravními prostředky

(82)

Zbývá ověřit, zda cena, kterou Verkehrsverbund Tirol platí podniku Postbus, odpovídá nákladům středního podniku, řádně vedeného a přiměřeně vybaveného dopravními prostředky. Za účelem ověření, zda toto kritérium je splněno, je třeba analyzovat odděleně její tři složky.

4.1.4.1   Náklady středního podniku

(83)

V tomto ohledu je třeba především uvést, že Rakousko při svých výpočtech vychází ze standardních parametrů zjištěných v průměru v dotyčném průmyslovém odvětví. Lze je tudíž považovat za odpovídající průměru za dotyčné odvětví.

(84)

Náklady podniku Postbus tudíž odpovídají nákladům rakouského středního podniku.

4.1.4.2   Náklady řádně vedeného podniku

(85)

Dále vyvstává otázka, zda náklady podniku Postbus odpovídají rovněž nákladům řádně vedeného podniku. V odvětví autobusové dopravy, které dlouho ovládaly monopoly a udílení zakázek bez nabídkového řízení, není nezbytně každý podnik, který působí na trhu, řádně veden.

(86)

V tomto ohledu je třeba především uvést, že Rakousko neposkytlo vysvětlení, podle něhož tyto parametry odrážejí také průměr za řádně vedené podniky. Komise například došla k názoru, že Rakousko mohlo vycházet z průměrných nákladů podniků, které mohly v průběhu posledních let získat významný počet zakázek ve veřejné soutěži v odvětví.

(87)

Je třeba rovněž uvést, že vznikl rozdíl 0,80 EUR/km mezi cenou za kilometr pro Bestellleistungen a cenou za kilometr pro Bestandleistungen. Toto naznačuje, že Postbus má určitý prostor ke zlepšení efektivnosti, pokud jde o Bestellleistungen.

(88)

Je tedy nutné dojít k závěru, že Rakousko neprokázalo, že cena, kterou Verkehrsverbund Tirol platí podniku Postbus, odpovídá nákladům řádně vedeného podniku. Čtvrté kritérium Altmark tedy není splněno.

4.1.4.3   Závěr k dodržování kritérií Altmark

(89)

Jelikož čtyři kritéria jsou kritérii kumulativními, skutečnost, že jedno ze čtyř kritérií není splněno, vede Komisi automaticky k závěru, že předmětné platby je nutno považovat za takové, které poskytují selektivní ekonomickou výhodu podniku Postbus.

4.1.5   Narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod

(90)

Postbus působí na trhu autobusové dopravy v celém Rakousku a zaujímá významný podíl na trhu. Poskytnutí hospodářské výhody tomuto podniku může tudíž narušit hospodářskou soutěž.

(91)

V tomto případě může narušení hospodářské soutěže vyplývat zejména ze skutečnosti, že z veřejných zdrojů je financován podnik, který je držitelem licence pro autobusovou dopravu v dotyčném okrese. Toto financování tudíž může zabránit jiným podnikům v získání licencí na provozování linek hromadné dopravy, neboť posiluje postavení takto financovaných podniků a umožňuje jim nabízet výhodnější obchodní podmínky při obnovování licencí.

(92)

Pokud se týká možnosti předmětného opatření nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy, je především třeba uvést, že místní nebo regionální trh hromadné dopravy je v Rakousku a jiných členských státech trhem, který je otevřený hospodářské soutěži v tom smyslu, že na tomto trhu neexistuje vnitrostátní monopol jednoho nebo více podniků.

(93)

V této souvislosti se upozorňuje na body 77 a následující rozsudku Altmark Trans, v němž Soudní dvůr rozhodl takto:

„… Není nicméně nikterak vyloučeno, že veřejná podpora poskytnutá podniku, který poskytuje pouze služby místní nebo regionální dopravy a neposkytuje dopravní služby mimo území svého státu původu, může mít dopad na obchod mezi členskými státy.

Jestliže totiž členský stát poskytne podniku veřejnou podporu, poskytování služeb tímto podnikem může být takto udržováno nebo rozšiřováno s tím důsledkem, že šance podniků sídlících v jiných členských státech na poskytování dopravních služeb na trhu tohoto státu se tím sníží (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. července 1988, Francie/Komise, 102/87, Sb. rozh. s. 4067, bod 19; ze dne 21. března 1991, Itálie/Komise, C-305/89, Sb. rozh. s. I-1603, bod 26, a výše uvedený rozsudek Španělsko/Komise, bod 40).

(…)

Tudíž druhá prováděcí podmínka čl. 92 odst. 1 Smlouvy o ES, podle níž musí podpora svou povahou negativně ovlivňovat obchod mezi členskými státy, nezávisí na místním nebo regionálním charakteru poskytovaných dopravních služeb nebo na dotyčném oboru činnosti.“

(94)

Nelze tedy vyloučit, že šance podniků sídlících v jiných členských státech na poskytování dopravních služeb na rakouském trhu se předmětným opatřením snižují.

(95)

Financování z veřejných zdrojů, které Verkehrsverbund Tirol poskytuje podniku Postbus, by mohlo narušovat hospodářskou soutěž a nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy.

4.1.6   Závěr

(96)

Jelikož čtvrté kritérium Altmark nebylo splněno a všechny ostatní podmínky čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES splněny jsou, je třeba dospět k závěru, že předmětné platby představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(97)

Je tudíž třeba posoudit, zda tyto podpory mohou být prohlášeny za slučitelné se společným trhem.

4.2   Slučitelnost podpory

(98)

Článek 73 Smlouvy o ES stanoví ohledně pozemní dopravy, že „s touto smlouvou jsou slučitelné podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby“.

4.2.1   Judikatura ve věci Altmark k použitelnosti článku 73

(99)

Podle Soudního dvora „článek 77 (po změně článek 73 Smlouvy o ES) stanoví, že podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu, nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby, jsou slučitelné se Smlouvou o ES. (…) Po přijetí nařízení (EHS) č. 1107/70 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách nejsou již členské státy oprávněny dovolávat se výsady článku 77 Smlouvy o ES, který stanoví, že s touto smlouvou jsou slučitelné podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu, nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby, kromě případů, na něž se vztahuje odvozené právo Společenství. Pokud v této věci nelze uplatnit nařízení (EHS) č. 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách a pokud se na dotace, které jsou předmětem sporu, vztahuje ustanovení čl. 92 odst. 1 Smlouvy o ES (po změně čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES), nařízení (EHS) č. 1107/70 stanoví zevrubně podmínky, podle nichž mohou členské státy poskytovat podpory z titulu článku 77 Smlouvy o ES“ (20).

(100)

Vyvstává tudíž otázka, zda nařízení (EHS) č. 1191/69 nebo nařízení (EHS) č. 1107/70 obsahují slučitelná pravidla pro státní podpory, která lze uplatnit v tomto případě.

4.2.2   Slučitelnost na základě nařízení (EHS) č. 1191/69

4.2.2.1   Oblast působnosti nařízení (EHS) č. 1191/69

(101)

Oblast působnosti nařízení (EHS) č. 1191/69 je definována v jeho čl. 1 odst. 1 a 2 takto:

„1.   Toto nařízení se vztahuje na dopravní podniky provozující dopravu po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách. Členské státy mohou vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení všechny podniky, jejichž činnost je omezena výlučně na provozování městské, příměstské nebo regionální dopravy.

2.   Pro účely tohoto nařízení se:

„městskou a příměstskou dopravou“ rozumí doprava uspokojující dopravní potřeby městského centra nebo aglomerace, jakož i dopravní potřeby mezi nimi a okolím,

„regionální dopravou“ rozumí doprava uspokojující dopravní potřeby regionu.“

(102)

Rakousko využilo možnosti vyloučit určité podniky z oblasti působnosti nařízení. Podle článku 2 Privatbahnunterstützungsgesetz 1998  (21) jsou z oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 1191/69 vyloučeny podniky, které působí výlučně v provozování městské a příměstské dopravy.

(103)

V tomto případě však je dotyčná doprava dopravou regionální. Nařízení (EHS) č. 1191/69 se na ni tudíž vztahuje.

4.2.2.2   Režim, který zvolilo Rakousko

(104)

Ustanovení čl. 1 odst. 3 až 5 nařízení (EHS) č. 1191/69 popisuje oba odlišné režimy, mezi nimiž si mohou členské státy při organizování a financování hromadné dopravy zvolit, tedy režim ukládání závazků veřejných služeb a režim uzavírání smluv:

„3.   Příslušné orgány členských států zruší všechny závazky v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách, které vyplývají z pojmu veřejné služby, vymezené tímto nařízením.

4.   Za účelem zajištění přiměřených dopravních služeb, které zejména berou v úvahu sociální faktory a faktory životního prostředí a územního plánování, nebo s cílem nabídnout zvláštní jízdné určitým kategoriím cestujících mohou příslušné orgány členských států uzavřít s dopravním podnikem smlouvu o závazku veřejné služby. Podmínky a podrobnosti takové smlouvy jsou stanoveny v oddíle V.

5.   Příslušné orgány členských států však mohou zachovat nebo uložit závazky veřejné služby podle článku 2 v městské, příměstské a regionální přepravě cestujících. Podmínky a podrobnosti, včetně metod vyrovnání, jsou stanoveny v oddílech II, III a IV. Pokud dopravní podnik provozuje současně služby plynoucí ze závazků veřejné služby a jiné činnosti, musí být veřejné služby provozovány oddělenými divizemi, splňujícími alespoň tyto podmínky:

a)

provozní účty pro každou z těchto činností jsou oddělené a podíl prostředků příslušejících každé z nich se určuje v souladu s platnými účetními pravidly;

b)

výdaje se dorovnávají pomocí výnosů z provozu a platbami orgánů veřejné moci bez jakékoliv možnosti přesunu do jiného odvětví činnosti podniku nebo z něj.“

(105)

Rakousko zvolilo režim uzavírání smluv (§ 19 ÖPNRV-G). Ustanovení vztahující se na předmětná opatření se tedy nacházejí v oddíle V nařízení (EHS) č. 1191/69.

4.2.2.3   Použití oddílu V nařízení (EHS) č. 1191/69

(106)

Oddíl V nařízení (EHS) č. 1191/69 tvoří jediný článek 14, který stanoví:

„1.   „Smlouvou o závazku veřejné služby“ se rozumí smlouva uzavřená mezi příslušnými orgány členského státu a dopravním podnikem za účelem zajištění přiměřených dopravních služeb pro veřejnost.

Smlouva o závazku veřejné služby může zahrnovat zejména:

dopravní služby splňující stanovené normy plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti a kvality,

doplňkové dopravní služby,

dopravní služby za zvláštní přepravní sazby a podle zvláštních přepravních podmínek, zejména pro určité kategorie cestujících nebo určité spoje,

úpravu služeb podle skutečných požadavků.

2.   Smlouva o závazku veřejné služby zahrnuje mimo jiné toto:

a)

povahu poskytované služby, zejména normy plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti a kvality;

b)

cenu služeb zahrnutých smlouvou, které se buď připojí k tarifním výnosům, nebo zahrnuje příjmy a podrobnosti finančních vztahů mezi oběma stranami;

c)

pravidla o dodatcích a změnách smlouvy, zejména s ohledem na nepředvídatelné změny;

d)

dobu platnosti smlouvy;

e)

smluvní pokuty pro případ nedodržení smlouvy.

3.   Prostředky zapojené do poskytování dopravních služeb, které jsou předmětem smlouvy o závazku veřejné služby, mohou patřit podniku nebo mu mohou být k dispozici.

4.   Každý podnik, který zamýšlí přerušit dopravní služby poskytované veřejnosti plynule a pravidelně, které nespadají do systému smluv o závazku veřejné služby nebo závazků veřejné služby, anebo provést v nich podstatné změny, toto sdělí příslušným orgánům členského státu nejméně tři měsíce předem. Příslušné orgány mohou rozhodnout o zamítnutí takového sdělení. Toto ustanovení se netýká ostatních použitelných vnitrostátních postupů, pokud jde o oprávnění k zrušení nebo změně dopravních služeb.

5.   Po obdržení sdělení podle odstavce 4 mohou příslušné orgány trvat na zachování dané služby až po dobu jednoho roku ode dne sdělení a oznámí toto rozhodnutí podnikům nejpozději jeden měsíc před uplynutím platnosti předběžného oznámení. Mohou také podnítit jednání o zřízení nebo úpravě takové služby.

6.   Finanční břemena vzniklá dopravním podnikům ze závazků podle odstavce 5 jsou vyrovnávána společnými postupy stanovenými v oddílech II, III a IV.“

(107)

Smlouva uzavřená mezi podnikem Postbus a Verkehrsverbund Tirol je smlouvou uzavřenou mezi příslušným orgánem členského státu a dopravním podnikem s cílem poskytování přiměřených dopravních služeb veřejnosti.

(108)

Tato smlouva obsahuje zejména: dopravní služby splňující stanovené normy plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti a kvality; dopravní služby za stanovených cen a podmínek, zejména pro určité kategorie cestujících; úpravu služeb podle skutečných požadavků.

(109)

Tuto smlouvu lze tedy pokládat za smlouvu o závazku veřejné služby ve smyslu článku 14 nařízení (EHS) č. 1191/69.

(110)

Je třeba uvést, že jak účel („zajištění přiměřených dopravních služeb pro veřejnost“), tak obsah smluv o závazku veřejné služby („stanovené normy plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti a kvality“, stanovení cen a podmínek „pro určité kategorie cestujících nebo pro určité spoje“, „úprava služeb podle skutečných požadavků“ atd.) se neodchylují od těch, které mohou být předmětem závazků veřejných služeb uložených státem nebo správními celky. Bylo však již jasně uvedeno, že náhrada za tato plnění je podporou poskytovateli služeb.

(111)

V této souvislosti je třeba především uvést, že cílem zákonodárce při přijetí nařízení (EHS) č. 1191/69 bylo stanovit, za jakých podmínek, jež jsou uvedené v článku 73 Smlouvy o ES, jsou „podpory […], které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby“ slučitelné se společným trhem. Použití článku 73 Smlouvy o ES, a tudíž i nařízení (EHS) č. 1191/69, však předpokládají přítomnost státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Může-li však obsah smluv zahrnut pod článek 73 „plnění související s pojmem veřejné služby“, povaha nástroje – smlouva, a nikoli jednostranné uložení povinnosti, by sama o sobě neměla být překážkou možného prohlášení případných podpor zahrnutých v ceně za slučitelné. Rozhodujícím faktorem pro posouzení, zda se jedná o závazek poskytování veřejných služeb, ať uložený státem nebo smluvně dohodnutý, spočívá v jeho obsahu, a nikoli ve formě, v níž byl uložen (22). Je proto nutné dojít k závěru, že po právní stránce nic nebrání tomu, aby podporu zahrnutou v ceně za služby a uvedenou ve smlouvě o závazku veřejné služby mohla prohlásit za slučitelnou se společným trhem. Je třeba uvést, že toto řešení zahrnuli spolutvůrci zákonů do nového nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici (23). Podle článku 12 tohoto nařízení však toto nařízení vstupuje v platnost až dne 3. prosince 2009. Nevztahuje se tedy na předmětnou smlouvu, která byla uzavřena před vstupem tohoto nařízení v platnost.

(112)

Jelikož nebyly přesně stanoveny podmínky slučitelnosti, Komise se domnívá, že obecné zásady vyplývající ze Smlouvy o ES, z judikatury a jejího uplatňování v jiných oblastech lze použít pro určení slučitelnosti takových podpor.

(113)

Tyto zásady shrnula Komise podle druhů v části 2.4 výše uvedeného rámce (24). Pokud jde o slučitelnost podpor zahrnutých v ceně, kterou platí veřejná správa poskytovateli veřejných služeb, tento rámec stanoví v bodě 14:

„Výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným pro úhradu nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby s ohledem na příslušné výnosy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků. Výše vyrovnávací platby zahrnuje veškeré výhody udělené státem nebo ze státních prostředků v jakékoli formě.“

(114)

Pokud tedy platby Verkehrsverbund Tirol podniku Postbus splňují tyto podmínky, je nutno prohlásit je za slučitelné se společným trhem.

(115)

Tyto podmínky zcela přesně vyhovují třetímu kritériu Altmark a jak již bylo výše uvedeno, to je v tomto případě splněno.

(116)

Je tudíž možno dojít k závěru, že státní podpora, kterou Verkehrsverbund Tirol poskytuje podniku Postbus v rámci smlouvy o závazku veřejné služby, je slučitelná se společným trhem na základě článku 14 nařízení (EHS) č. 1191/69.

4.3   Oznamovací povinnost bez výjimky

(117)

Rakousko se domnívá, že z čl. 17 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1191/69 vyplývá, že smlouva o závazku veřejné služby mezi Verkehrsverbund Tirol a podnikem je osvobozena od oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

(118)

Čl. 17 odst. 2 nařízení (EHS) č. 119/69 uvádí, že „vyrovnání vyplacená podle tohoto nařízení jsou vyňata z postupu informování předem podle čl. 93 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství“.

(119)

Vyvstává tedy otázka, zda platby, které Verkehrsverbund Tirol provádí podle smlouvy o závazku veřejné služby s podnikem Postbus, představují vyrovnání ve smyslu čl. 17 odst. 2 nařízení (EHS) č. 119/69.

Ve výše uvedeném rozsudku ve věci Danske Busvognmćnd došel Soud prvního stupně Evropských společenství k názoru, že „… smluvní vztahy uzavřené mezi dopravním podnikem a příslušným orgánem na základě nabídkového řízení zahrnují podle čl. 14 odst. 1 a 2 nařízení (EHS) č. 1191/69 specifický režim financování, který neponechává místo náhradám podle metod stanovených v oddílech II, III a IV tohoto nařízení“ (25).

(120)

Z tohoto rozsudku vyplývá, že pojem „náhrada za veřejné služby“ ve smyslu čl. 17 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1191/69 je nutno vykládat velmi restriktivně. Zahrnuje tedy pouze náhrady za závazky veřejných služeb uložené jednostranně podniku podle článku 2 nařízení, které jsou vypočítány podle metody popsané v článcích 10 až 13 nařízení a které není třeba oznamovat Komisi podle postupu stanoveného ve čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

(121)

Naproti tomu platby podle smlouvy o poskytování dopravních služeb na základě závazku veřejné služby ve smyslu článku 14 nařízení (EHS) č. 1191/69 nepředstavují náhrady ve smyslu čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení.

(122)

Platby podle smlouvy o poskytování dopravních služeb na základě závazku veřejné služby ve smyslu článku 14 nařízení (EHS) č. 1191/69, jako například smlouvy uzavřené mezi Verkehrsverbund Tirol a podnikem Postbus, tudíž nejsou osvobozeny od oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Komise proto musí posoudit jejich slučitelnost.

5.   ZÁVĚR

(123)

Rakousko nezákonně provádělo smlouvu na veřejné služby mezi Verkehrsverbund Tirol a podnikem Postbus, která je předmětem tohoto rozhodnutí, a porušilo tak čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Státní podporu podle této smlouvy však lze prohlásit za slučitelnou na základě článku 73 Smlouvy o ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou poskytlo Rakousko podniku Postbus prostřednictvím smlouvy uzavřené dne 12. července 2002 s Verkehrsverbund Tirol, je na základě pravidel a podmínek stanovených v článku 2 slučitelná se společným trhem.

Článek 2

Rakousko každý rok porovná platby náhrad s průměrnými náklady v odvětví, zjištěnými pomocí tří metod uvedených v oddíle 3.3 tohoto rozhodnutí, a vyžádá si vrácení případných nepřiměřeně vysokých náhrad.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Rakouské republice.

V Bruselu dne 26. listopadu 2008.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda


(1)  Úř. věst. C 162, 14.7.2007, s. 19.

(2)  Zaevidováno pod číslem TREN (2002) A/63803.

(3)  Zaevidováno pod číslem TREN (2002) A/68846.

(4)  Zaevidováno pod číslem TREN (2005) D/113701.

(5)  Zaevidováno pod číslem TREN (2006) A/15295.

(6)  Zaevidováno pod číslem K(2007) 2209 v konečném znění.

(7)  Viz poznámka pod čarou 1.

(8)  Zaevidováno pod číslem TREN (2007) A/38864.

(9)  Zaevidováno pod číslem TREN (2007) A/39395.

(10)  Tato kritéria stanovil Soudní dvůr Evropských společenství ve svém rozsudku ze dne 24. července 2003, věc Altmark C-280/00, Sb. rozhodnutí I-7747, pro posouzení, zda náhrada za veřejnou službu není státní podporou.

(11)  Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 1.

(12)  527 000 EUR: 204 807 km = 2,57 EUR/km.

(13)  Pro vysvětlení podaná v tomto ohledu Rakouskem ve fázi předběžného posuzování viz body 98 a 99 rozhodnutí o zahájení řízení.

(14)  Důvěrná informace.

(15)  Číslo 21 km získáme vydělením celkového počtu kilometrů počtem hodin jízdy: 1 157 568 km: 54 290 hodin = 21,32 km/hod.

(16)  54 290 hodin × […] EUR/hod = […] EUR.

(17)  […] EUR.

(18)  […] EUR (náklady na položku) × […] % = […] EUR.

(19)  Výše uvedený rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, Altmark Trans, věc C 280/00.

(20)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, věc C 280/00, Altmark Trans, body 101, 106, 107. Nařízení Rady (EHS) č. 1170/70 (Úř. věst. L 130, 15.6.1970, s. 1).

(21)  Bundesgesetzblatt I 1994/519.

(22)  V tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003 ve věci C 280/00, Altmark Trans, který se týká německé smlouvy o závazku veřejné služby. To nebránilo Soudnímu dvoru v provedení analýzy, zda se jedná o podporu či nikoli, založené na obsahu, a nikoli na povaze nástroje; viz rovněž článek 4 rozhodnutí Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67), který rovněž pomíjí povahu nástroje.

(23)  Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.

(24)  Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4.

(25)  Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. března 2004 ve věci T-157/01, Danske Busvognmćnd, body 77 až 79.


20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/39


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 20. října 2009

o uzavření správní dohody mezi Evropskou komisí a Evropským úřadem pro dohled nad GNSS o bezpečnosti a výměně utajovaných informací

(2009/846/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo) (1), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 683/2008 spočívá veřejná správa obou programů na zásadě přísného rozdělení pravomocí mezi Evropské společenství zastoupené Komisí, Evropský úřad pro dohled nad GNSS zřízený nařízením Rady (ES) č. 1321/2004 (2) a Evropskou kosmickou agenturu, přičemž pro správu programů je příslušná Komise.

(2)

Článek 13 nařízení (ES) č. 683/2008, který se týká správy bezpečnostních záležitostí evropských programů družicové navigace, stanoví zejména, že Komise řeší všechny otázky související s bezpečností obou systémů, které z těchto programů vzejdou.

(3)

V článku 16 téhož nařízení se stanoví zejména to, že Evropský úřad pro dohled nad GNSS zajišťuje, pokud jde o bezpečnost programů a v souladu s obecnými zásadami formulovanými Komisí, bezpečnostní akreditaci a provoz bezpečnostního střediska systému Galileo.

(4)

Úkoly přidělené výše citovanými ustanoveními jak Komisi, tak Evropskému úřadu pro dohled nad GNSS v rámci programů Galileo a EGNOS implikují výměnu utajovaných informací mezi těmito dvěma orgány. Implikují rovněž výměnu utajovaných informací prostřednictvím Komise mezi Evropským úřadem pro dohled nad GNSS na straně jedné a Evropskou kosmickou agenturou, Radou a členskými státy na straně druhé.

(5)

Rozhodnutím 2001/844/ES, ESUO, Euratom (3) změnila Komise svůj jednací řád tak, že do něj doplnila pravidla, jimiž se vymezují základní bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy, jež je třeba dodržovat, zejména vzhledem k utajovaným skutečnostem Evropské unie.

(6)

V článku 20 nařízení (ES) č. 1321/2004 se stanoví, že Evropský úřad pro dohled nad GNSS uplatňuje bezpečnostní zásady obsažené v rozhodnutí 2001/844/ES, ESUO, Euratom. Jde zejména o ustanovení týkající se předávání utajovaných informací, nakládání s nimi a jejich archivace.

(7)

Momentálně neexistuje rámec umožňující výměnu utajovaných informací mezi Komisí a Evropským úřadem pro dohled nad GNSS ani prostřednictvím Komise mezi Evropským úřadem pro dohled nad GNSS na straně jedné a Evropskou kosmickou agenturou, Radou a členskými státy na straně druhé.

(8)

Je proto třeba uzavřít dohodu mezi Evropskou komisí a Evropským úřadem pro dohled nad GNSS o bezpečnosti a výměně utajovaných informací. Taková dohoda byla mezi Komisí a Evropským úřadem pro dohled nad GNSS sjednána, a měla by se tudíž schválit a podepsat,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Schvaluje se dohoda mezi Evropskou komisí a Evropským úřadem pro dohled nad GNSS o bezpečnosti a výměně utajovaných informací.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Generální ředitel Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku a dopravu se zmocňuje, aby podepsal dohodu jménem Komise.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 20. října 2009.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 196, 24.7.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.


PŘÍLOHA

Dohoda mezi Evropskou komisí a Evropským úřadem pro dohled nad GNSS o bezpečnosti a výměně utajovaných informací

EVROPSKÁ KOMISE,

dále jen „Komise“, zastoupená generálním ředitelem generálního ředitelství pro energetiku a dopravu,

na jedné straně a

EVROPSKÝ ÚŘAD PRO DOHLED NAD GNSS,

dále jen „GSA“, zastoupený svým výkonným ředitelem,

na straně druhé,

dále jen „strany“ nebo „strana“,

S OHLEDEM na Smlouvu o založení Evropského společenství,

S OHLEDEM na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo),

S OHLEDEM na nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy,

S OHLEDEM na rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád,

VZHLEDEM K TOMU, že v souvislosti s evropskými programy družicové navigace EGNOS a Galileo existuje trvalá potřeba výměny utajovaných informací mezi stranami,

KONSTATUJÍCE, že optimální a efektivní konzultace a spolupráce si může vyžadovat přístup stran k utajovaným informacím, jakož i výměnu utajovaných informací mezi stranami,

VĚDOMY SI toho, že přístup k utajovaným informacím a jejich výměna vyžadují odpovídající bezpečnostní opatření,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Pro účely této dohody se:

a)

„utajovanými informacemi“ rozumí veškeré informace (tzn. znalosti, které mohou být jakoukoli formou sdělovány) nebo veškerý materiál včetně dokumentů, o nichž se jedna strana domnívá, že je třeba je chránit před neoprávněným vyzrazením, a jež byly jako takové označeny stupněm bezpečnostní klasifikace;

b)

„stranou poskytující informace“ rozumí strana, od které pocházejí utajované informace, které se sdělují nebo zpřístupňují druhé straně, straně přijímající;

c)

„přijímající stranou“ rozumí strana, která přijímá utajované informace druhé strany, strany poskytující utajované informace;

d)

„bezpečnostními předpisy“ rozumí rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom, nakolik se na každou stranu vztahuje, a vnitřní postupy a předpisy každé strany.

Článek 2

Tato dohoda se vztahuje na utajované informace, které jedna strana sděluje straně druhé nebo které si strany vyměňují podle svých odpovídajících bezpečnostních pravidel pro potřeby evropských programů družicové navigace (Galileo a EGNOS).

Článek 3

Každá strana:

a)

dbá na ochranu a uchovávání utajovaných informací, na které se vztahuje tato dohoda a které jedna strana druhé sděluje nebo které si strany navzájem vyměňují;

b)

dbá na to, aby si utajované informace, které se sdělují nebo vyměňují podle této dohody, podržely bezpečnostní klasifikaci, kterou jim přidělila strana poskytující informace. Přijímající strana zajišťuje ochranu a uchovávání těchto utajovaných informací podle ustanovení svých vlastních bezpečnostních předpisů pro utajované informace s rovnocennou bezpečnostní klasifikací, v souladu s bezpečnostními opatřeními, které se musí stanovit podle článku 9;

c)

zdrží se využívání utajovaných informací spadajících pod tuto dohodu k jiným účelům, než které určila strana poskytující informace;

d)

zdrží se vyzrazení těchto utajovaných informací spadajících pod tuto dohodu třetím stranám, jež nejsou uvedeny v čl. 4 odst. 4 a 5, aniž by k tomu měla od strany poskytující informace předchozí souhlas;

e)

povolí přístup k těmto utajovaným informacím pouze osobám, které se s nimi musí obeznámit a které případně mají bezpečnostní prověrku požadovaného stupně.

Článek 4

1.   Utajované informace může podle zásady kontroly původcem sdělovat nebo zpřístupnit strana poskytující informace straně přijímající.

2.   Zpřístupnění nebo sdělení utajovaných informací jiným třetím stranám, než které jsou uvedeny v odstavcích 4 a 5, se uskutečňuje rozhodnutím přijímací strany na základě předchozího písemného souhlasu strany poskytující informace, v souladu se zásadou kontroly původcem, jak ji stanoví bezpečnostní předpisy strany poskytující informace.

3.   Při provádění odstavců 1 a 2 je automatické zpřístupnění jiným třetím stranám, než které jsou uvedeny v odstavcích 4 a 5, možné pouze tehdy, pokud si strany mezi sebou zavedly a stanovily postupy pro některé kategorie informací, které souvisejí s jejich provozními potřebami.

4.   Utajované informace, které pocházejí z GSA, může Komise automaticky zpřístupnit Evropské kosmické agentuře (ESA), Radě a členským státům.

5.   Komise se snaží o uzavření dohod a ujednání s ESA, Radou i členskými státy, aby se utajované informace pocházející z ESA, Rady a členských států mohly automaticky zpřístupnit GSA.

Článek 5

1.   Strany dbají na to, aby měly bezpečnostní systém a aby zavedly bezpečnostní opatření, jež odpovídají základním bezpečnostním zásadám a minimálním bezpečnostním normám stanoveným v jejich bezpečnostních předpisech a uvedeným v ujednáních, jež se mají uzavřít podle článku 9, aby se na utajované informace spadající pod tuto dohodu uplatňoval stejný stupeň ochrany.

2.   Strany si navzájem poskytují pomoc, pokud jde o zabezpečení utajovaných informací spadajících pod tuto dohodu a o bezpečnostní otázky společného zájmu. Orgány uvedené v článku 9 provádějí vzájemné konzultace a inspekce v bezpečnostních záležitostech s cílem vyhodnotit efektivitu bezpečnostních ustanovení spadajících do jejich gesce, které se musí přijmout podle uvedeného článku.

3.   Před sdělením nebo výměnou utajovaných informací spadajících pod tuto dohodu mezi stranami deklarují příslušné bezpečnostní orgány uvedené v článku 9 svůj souhlas s tím, že přijímající strana je schopna zabezpečit ochranu a uchovávání uvedených informací v souladu s ustanoveními, jež je třeba stanovit podle uvedeného článku.

Článek 6

Strany zabezpečí, aby každá osoba, která při výkonu svých služebních povinností potřebuje přístup nebo z důvodu svých úkolů nebo povinností může mít přístup k utajovaným informacím, které se sdělují nebo vyměňují podle této dohody, měla případně odpovídající bezpečnostní prověrku dříve, než jí bude přístup k těmto utajovaným informacím povolen.

Účelem postupů bezpečnostních prověrek je určit, zda daná osoba smí mít vzhledem ke své loajálnosti a věrnosti přístup k utajovaným informacím.

Článek 7

1.   Pro účely této dohody:

a)

pokud jde o Komisi, zasílá se veškerá korespondence do ústřední spisovny generálního sekretariátu Komise na tuto adresu:

European Commission

Secretariat-General

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

b)

pokud jde o GSA, zasílá se veškerá korespondence na tuto adresu:

GSA

Local Security Officer

Rue de la Loi/Wetstraat 56

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

2.   Odchylně od odstavce 1 může být korespondence jedné strany, k níž mají přístup pouze někteří příslušní úředníci, orgány nebo útvary této strany, z provozních důvodů určena a přístupná pouze některým příslušným úředníkům, orgánům nebo útvarům druhé strany označeným jako příjemci, přičemž se zohlední jejich příslušnost a zásada „vědět jen to potřebné“. V takovém případě platí toto:

a)

pokud jde o Komisi, tuto korespondenci odesílá GSA přímo místní spisovně, která slouží příslušným úředníkům, orgánům nebo útvarům v rámci Komise, nebo prostřednictvím [ústřední spisovny generálního sekretariátu] Komise, v případě, že adresáti korespondence, jimiž jsou úředníci, orgány nebo útvary, nemají místní spisovnu;

b)

pokud jde o GSA, tato korespondence se zasílá prostřednictvím bezpečnostního oddělení GSA.

Článek 8

Výkonný ředitel GSA a ředitel bezpečnostního ředitelství Komise vykonávají dohled nad uplatňováním této dohody.

Článek 9

1.   Za účelem uplatňování této dohody se mezi orgány uvedenými v odstavcích 2 a 3 stanoví bezpečnostní ustanovení s cílem stanovit normy pro vzájemnou bezpečnostní ochranu a uchovávání utajovaných skutečností sdělovaných nebo vyměňovaných podle této dohody.

2.   Bezpečnostní oddělení GSA v rámci pravomoci výkonného ředitele GSA a na jeho účet vypracuje bezpečnostní ustanovení, která je třeba přijmout k zajištění ochrany a uchovávání utajovaných informací, které se podle této dohody sdělují GSA nebo se s GSA vyměňují.

3.   Bezpečnostní ředitelství Komise jednající v rámci pravomoci člena Komise příslušného pro otázky bezpečnosti vypracuje bezpečnostní ustanovení, která je třeba přijmout k zajištění ochrany a uchovávání utajovaných informací, které se podle této dohody sdělují nebo vyměňují v rámci Komise a v jejích prostorách.

4.   V případe GSA podléhají bezpečnostní ustanovení podle odstavce 1 schválení správní radou GSA.

Článek 10

Orgány uvedené v článku 9 stanoví postupy, jež se mají dodržovat v případě prokázaného vyzrazení utajovaných informací spadajících pod tuto dohodu a v případě podezření na takové vyzrazení, včetně oznámení situace a přijatých opatření druhé straně.

Článek 11

Každá strana nese náklady, které na ni připadají při provádění této dohody.

Článek 12

Veškeré spory mezi Komisí a GSA z výkladu a provádění této dohody se řeší jednáním mezi stranami.

Článek 13

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni, kdy si obě strany vzájemně oznámí splnění vnitřních postupů nezbytných pro tento účel.

2.   Každá strana oznámí druhé straně každou změnu ve svých předpisech, jež by mohla ohrozit ochranu utajovaných informací spadajících pod tuto dohodu.

3.   Tato dohoda se může na žádost jedné nebo druhé strany zrevidovat s cílem dosáhnout případných změn.

4.   Tuto dohodu lze změnit pouze písemně a na základě společné dohody obou stran. Změna vstupuje v platnost po vzájemném oznámení podle ustanovení odstavce 1.

5.   Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Kterákoli ze stran ji může kdykoli vypovědět písemným oznámením o výpovědi určeným druhé straně. Výpověď nabývá účinku šest měsíců po doručení oznámení o výpovědi druhé straně. Výpovědí však zůstávají nedotčeny závazky doposud smluvně dohodnuté podle ustanovení této dohody. Každá utajovaná informace sdělená nebo vyměněná podle této dohody zůstává zejména nadále chráněna podle ustanovení této dohody, dokud ji přijímající strana nevrátí straně poskytující informace na základě její žádosti.

6.   Tato dohoda je vyhotovena ve dvou exemplářích v anglickém jazyce.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

V Bruselu dne 11. listopadu 2009.

Za Komisi

generální ředitel

Matthias RUETE

Za Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)

výkonný ředitel

Pedro PEDREIRA


III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU

20.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/45


ROZHODNUTÍ KOLEGIA 2009–8,

kterým byla přijata finanční pravidla platná pro Eurojust

KOLEGIUM EUROJUSTU,

s ohledem na rozhodnutí Rady z 28. února 2002 zakládající Eurojust s cílem posílit boj proti závažné trestné činnosti (2002/187/SVV) (1), v platném znění podle rozhodnutí Rady 2003/659/SVV (2), a obzvláště na článek 37 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2003 z 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o finančním nařízení platném pro souhrnný rozpočet Evropských společenství (3), v platném znění podle nařízení Komise (ES Euratom) č. 652/2008 (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Po změně rámcového finančního nařízení nařízením (EC, Euratom) č. 652/2008 je nezbytné upravit finanční nařízení Eurojustu, aby jeho ustanovení byla v souladu s novelizovaným rámcovým finančním nařízením.

(2)

Eurojust má právní subjektivitu a plnou odpovědnost za sestavování a plnění svého vlastního rozpočtu.

(3)

Je nezbytné definovat pravidla čerpání a plnění rozpočtu Eurojustu a pravidla upravující předkládání účtů a audit účetnictví.

(4)

Je také nezbytné definovat pravomoci a odpovědnosti kolegia Eurojustu, schvalující osoby, účetního, správce zálohových účtů a interního auditora.

(5)

Je třeba zřídit efektivní kontrolní systémy s cílem ochrany finančních zájmů Evropských společenství.

(6)

Protože Eurojust je financován roční subvencí z rozpočtu Evropských společenství, časový rozvrh sestavování rozpočtu, prezentace účtů a udělování absolutoria musí být v souladu s odpovídajícími ustanoveními obecného finančního nařízení.

(7)

Ze stejného důvodu musí Eurojust splňovat stejné požadavky jako instituce Společenství při udělování veřejných zakázek a grantů; v této souvislosti bude postačovat odkaz na odpovídající ustanovení obecného finančního nařízení.

(8)

Finanční nařízení musí odrážet konkrétní požadavky Eurojustu jako jednotky pro justiční spolupráci. Mělo by brát plně v úvahu citlivost operací uskutečňovaných Eurojustem, konkrétně ve vztahu k vyšetřování a trestnímu stíhání.

(9)

Upravené finanční nařízení upravující rozpočet Eurojustu musí být přijato kolegiem jednohlasně po schválení změn Komisí.

(10)

Komise schválila toto nařízení včetně odchylky z rámcového finančního nařízení,

PŘIJALO TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Toto nařízení stanoví základní zásady a pravidla upravující sestavování a plnění rozpočtu Eurojustu.

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„rozhodnutím o založení Eurojustu“ rozhodnutí Rady (2002/187/SVV) ze dne 28. února 2002 zakládající Eurojust s cílem posílit boj proti závažné trestné činnosti ve znění rozhodnutí Rady ze dne 18. června 2003 (2003/659/SVV);

2)

„Eurojustem“ jednotka justiční spolupráce založená na základě rozhodnutí o založení Eurojustu jako orgánu Evropské unie;

3)

„kolegiem“ jednotka podle čl. 10 odst. 1 rozhodnutí o založení Eurojustu;

4)

„administrativním ředitelem“ osoba podle čl. 29 a čl. 36 odst. 1 rozhodnutí o založení Eurojustu;

5)

„zaměstnanci“ administrativní ředitel a zaměstnanci podle článku 30 rozhodnutí o založení Eurojustu;

6)

„rozpočtem“ rozpočet Eurojustu podle článku 34 rozhodnutí o založení Eurojustu;

7)

„rozpočtovým orgánem“ Evropský parlament a Rada Evropské unie;

8)

„obecným finančním nařízením“ nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 o finančním nařízení platném pro souhrnný rozpočet Evropských společenství;

9)

„rámcovým finančním nařízením“ nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002;

10)

„prováděcími předpisy k obecnému finančnímu nařízení“ nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002, které stanoví podrobná pravidla provádění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 o finančním nařízení platném pro souhrnný rozpočet Evropských společenství (5);

11)

„finančními prováděcími pravidly Eurojustu“ prováděcí pravidla tohoto finančního nařízení;

12)

„finančními pravidly Eurojustu“ rozhodnutí o založení Eurojustu, toto finanční nařízení a finanční prováděcí pravidla Eurojustu;

13)

„služebním a pracovním řádem“ nařízení a pravidla platná pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropských společenství.

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 3

Rozpočet Eurojustu musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a účelnou vnitřní kontrolu, a průhlednosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

KAPITOLA 1

Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 4

Rozpočet je nástroj, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se považují za nezbytné pro plnění rozhodnutí Eurojustu.

Článek 5

Rozpočet zahrnuje:

a)

vlastní příjmy skládající se ze všech poplatků, částek a (bez omezení článku 51) úroků, které Eurojust může obdržet za dodatkové služby k úkolům, jež mu byly svěřeny, a z případných dalších příjmů;

b)

příjmy složené z případných finančních příspěvků hostitelských členských států;

c)

subvenci poskytnutou Evropskými společenstvími;

d)

příjmy účelově vázané na zvláštní výdaje v souladu s čl. 19 odst. 1;

e)

výdaje Eurojustu, včetně správních výdajů.

Článek 6

1.   Žádný příjem ani výdaj nesmí být uskutečněn, pokud není zaznamenán v rozpočtové linii.

2.   Do rozpočtu mohou být zapsány jen položky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

3.   Výdaje mohou být přiděleny nebo schváleny pouze v rámci schválených položek.

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 7

Položky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 8

1.   Rozpočet obsahuje nerozlišené položky, a je-li to odůvodněno provozními potřebami, rozlišené položky. Rozlišené položky sestávají z položek závazků a z položek plateb.

2.   Položky závazků kryjí v průběhu běžného rozpočtového roku celkové náklady právních závazků.

3.   Položky plateb kryjí výdaje ke splnění právních závazků zapsaných v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

4.   Správní položky jsou časově nerozlišené. Správní výdaje vyplývající z dohod, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem, nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.

Článek 9

1.   Příjmy Eurojustu uvedené v článku 5 se zaúčtují za daný rozpočtový rok na základě částek vybraných v průběhu rozpočtového roku.

2.   Příjmy Eurojustu zakládají shodnou výši položek plateb.

3.   Položky schválené pro daný rozpočtový rok lze použít výhradně k pokrytí výdajů přidělených a zaplacených v dotyčném rozpočtovém roce a k pokrytí dlužných částek na základě závazků z předchozích rozpočtových roků.

4.   Závazky se zaúčtují na základě právních závazků uskutečněných do 31. prosince.

5.   Platby se zaúčtují do rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním nejpozději do 31. prosince uvedeného roku.

Článek 10

1.   Položky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší.

Kolegium však může v souladu s odstavci 2 až 7, nejpozději do 15. února, rozhodnout o přenosu položek výlučně do následujícího rozpočtového roku.

2.   Položky týkající se výdajů na zaměstnance nelze přenášet.

3.   U položek závazků a nerozlišených položek dosud nepřidělených na konci rozpočtového roku lze přenést částky odpovídající položkám závazků, u kterých byla většina přípravných etap, jež budou vymezeny v prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení Eurojustu, dokončena do 31. prosince. Tyto částky mohou být přiděleny do 31. března následujícího roku.

4.   Položky plateb lze přenést pro částky nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými položkami závazků, pokud položky stanovené v příslušných rozpočtových liniích pro příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům. Eurojust použije přednostně položky schválené pro běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije položky přenesené.

5.   Časově nerozlišené položky, které při uzávěrce rozpočtového roku odpovídají řádně smluveným závazkům, se automaticky přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku.

6.   Přenesené položky, které nebyly přiděleny do 31. března rozpočtového roku n + 1, se automaticky ruší.

Účetnictví umožňuje rozlišit takto přenesené položky.

7.   Dostupné položky k 31. prosinci, které vyplývají z účelově vázaných příjmů uvedených v článku 19, se přenášejí automaticky. Nejpozději do 1. června roku n + 1 informuje Eurojust Komisi o provedení přenesených účelově vázaných příjmů.

Dostupné položky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, musí být použity přednostně.

Článek 11

Pokud byly částky poskytnuté pro určitý rozpočtový rok v následujících rozpočtových letech zrušeny, protože nebylo dotčené opatření provedeno nebo bylo provedeno jen částečně, odpovídající položky se ruší.

Článek 12

Položky zapsané v rozpočtu lze přidělit s účinkem od 1. ledna, jakmile nabude rozpočet konečné platnosti.

Článek 13

1.   Běžné administrativní výdaje mohou být každoročně od 15. listopadu přidělovány předem k tíži položek stanovených pro následující rozpočtový rok. Tyto závazky však nesmějí překročit čtvrtinu prostředků schválených kolegiem a uvedených v odpovídající rozpočtové linii pro běžný rozpočtový rok. Nesmějí být použity na nové výdaje, které zásadně nebyly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu.

2.   Výdaje, které musí být uskutečněny předem, např. nájemné, mohou být placeny od 1. prosince k tíži položek následujícího rozpočtového roku. V tomto případě se nepoužije lhůta uvedená v odstavci 1.

Článek 14

1.   Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet schválen, použijí se na závazky a platby těch výdajů, které mohly být zaúčtovány do zvláštní rozpočtové linie jako část plnění posledního řádně schváleného rozpočtu, následující pravidla.

2.   Závazky lze uskutečnit do výše jedné čtvrtiny celkové částky položek schválených pro předchozí rozpočtový rok uvedených v dané kapitole, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol do výše jedné dvanáctiny položek schválených v dané kapitole pro předchozí rozpočtový rok.

Horní mez položek stanovená v odhadu příjmů a výdajů nesmí být překročena.

3.   Pokud to kontinuita činnosti Eurojustu a potřeby řízení vyžadují, může kolegium na žádost administrativního ředitele chválit současné poskytnutí dvou nebo více prozatímních dvanáctin jak pro položky závazků, tak i plateb nad rámec prozatímních dvanáctin poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2.

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

KAPITOLA 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 15

1.   Příjmy a položky plateb rozpočtu musí být vyrovnané.

2.   Položky závazků nesmějí převýšit částku subvence Společenství zvýšenou o vlastní příjmy a všechny ostatní případné příjmy uvedené v článku 5.

3.   Eurojust nesmí upisovat půjčky.

4.   Prostředky Společenství vyplacené Eurojustu tvoří v jeho rozpočtu vyrovnávací subvenci, která je považována za předběžné financování ve smyslu čl. 81 odst. 1 písm. b) bodu i) obecného finančního nařízení.

5.   Eurojust pečlivě řídí hotovost s patřičným přihlédnutím k účelově vázaným příjmům s cílem zajistit, aby jeho zůstatky hotovosti byly omezeny na řádně odůvodněné požadavky. S žádostmi o platbu předloží podrobné a aktualizované prognózy svých skutečných požadavků na hotovost v průběhu roku, včetně informací o účelově vázaných příjmech.

Článek 16

1.   Je-li zůstatek výsledovky ve smyslu článku 81 kladný, je Komisi vyplacen do výše subvence Společenství poskytnuté během rozpočtového roku. Část zůstatku převyšující hodnotu subvence Společenství vyplacené během rozpočtového roku je zaúčtována do rozpočtu na následující rozpočtový rok jako příjem. Eurojust předloží nejpozději do 31. března roku n odhad provozního přebytku z roku n – 1, který má být vrácen do rozpočtu Společenství později v roce n, k doplnění již dostupných informací o přebytku z roku n – 2. Tyto informace Komise náležitě zohlední při posuzování finančních potřeb Eurojustu v roce n + 1.

Rozdíl mezi subvencí Společenství zaznamenanou v souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen „souhrnný rozpočet“) a subvencí skutečně poskytnutou Eurojustu se zruší.

2.   Je-li zůstatek výsledovky ve smyslu článku 81 záporný, je zaznamenán do rozpočtu na následující rozpočtový rok.

3.   Příjmy nebo položky plateb se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu a během plnění rozpočtu prostřednictvím opravného rozpočtu.

KAPITOLA 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 17

Rozpočet se sestavuje a plní v eurech a účty se předkládají v eurech.

Avšak pro účely pokladní správy je účetní, a v případě zálohových účtů správce zálohových účtů, oprávněn provádět operace v národních měnách za podmínek stanovených ve finančních prováděcích pravidlech Eurojustu.

KAPITOLA 5

Zásada obecnosti

Článek 18

Celkové příjmy pokrývají celkové položky plateb, s výhradou článku 19. S výhradou článku 21 se všechny příjmy a výdaje vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

Článek 19

1.   K financování zvláštních výdajů se použijí tyto příjmy:

a)

příjmy určené na zvláštní účel, například příjmy z nadací, podpor, darů a odkazů;

b)

příspěvky na činnosti Eurojustu od členských států, třetích zemí nebo různých subjektů, pokud tak stanoví dohoda mezi Eurojustem a dotyčnými členskými státy, třetími zeměmi či subjekty;

c)

příjem od třetích stran za zboží, služby a práci dodané na jejich žádost, s výjimkou poplatků uvedených v čl. 5 písm. a);

d)

výnosy z poskytování zboží, služeb a práce orgánům Společenství nebo jiným subjektům Společenství;

e)

příjmy plynoucí z náhrady částek vyplacených bez právního důvodu;

f)

výnosy z prodeje vozidel, vybavení, zařízení, materiálů a vědeckých a technických přístrojů, které jsou nahrazovány novými nebo vyřazovány, je-li jejich účetní hodnota plně odepsána;

g)

přijaté platby pojistného plnění;

h)

příjmy z plateb spojených s pronájmem;

i)

příjmy z prodeje tiskovin a filmů, včetně tiskovin a filmů na elektronických nosičích.

1a.   Také použitelný základní právní akt může stanovit, že v něm stanovené příjmy budou účelově vázány na zvláštní výdaje.

2.   Všechny příjmy ve smyslu písm. a) až d) odst. 1 kryjí veškeré přímé či nepřímé výdaje, které vzniknou v souvislosti s dotyčnou činností či účelem.

3.   V rozpočtu se pro účelově vázané příjmy uvedené v odstavcích 1 a 1a založí odpovídající rozpočtové linie, a pokud to je možné, uvede se odpovídající částka.

Článek 20

1.   Administrativní ředitel smí přijímat jakékoli příspěvky určené Eurojustu, zejména nadace, dotace, dary a odkazy.

2.   Přijetí příspěvků, které by mohly vést k finančním nákladům, podléhá předchozímu schválení kolegiem, které se usnese do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti. Pokud kolegium nerozhodne v této lhůtě, je příspěvek považován za přijatý.

Článek 21

1.   Je možno provést níže uvedené odpočty od žádostí o platbu, faktur nebo výkazů, které jsou poté vyplaceny v čisté částce:

a)

penále uložené stranám smluv o veřejných zakázkách nebo příjemcům grantu;

b)

slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a žádostí o platbu;

c)

úroky z plateb předběžného financování.

2.   Ceny dodávaného zboží, ostatních produktů a služeb poskytovaných Eurojustu jsou do rozpočtu zaúčtovány bez daně, pokud zahrnují daně vracené členskými státy podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství:

a)

hostitelským státem na základě dohody o sídle nebo na základě jiných relevantních dohod nebo

b)

členskými státy či třetími zeměmi na základě jiných souvisejících dohod.

Veškeré vnitrostátní daně dočasně hrazené Eurojustem podle prvního pododstavce jsou účtovány na prozatímních účtech, dokud je dotyčný stát nevrátí.

3.   Případné záporné zůstatky jsou do rozpočtu účtovány jako výdaje.

4.   Kurzové rozdíly, které se vyskytnou při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.

KAPITOLA 6

Zásada specifikace

Článek 22

Položky se věcně člení do hlav a kapitol; kapitoly se dále člení do článků a bodů.

Článek 23

1.   Administrativní ředitel může provádět převody z jedné kapitoly do druhé a z jednoho článku do druhého bez omezení a z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % položek pro rozpočtový rok uvedený v linii, ze které se převody uskutečňují.

2.   Nad hranici uvedenou v odstavci 1 může administrativní ředitel převod položek z jedné hlavy do druhé navrhnout kolegiu. Kolegium může tyto převody zamítnout ve lhůtě tří týdnů. Po jejím uplynutí jsou považovány za schválené.

3.   Návrhy na převody a převody provedené v souladu s odstavci 1 a 2 jsou doprovázeny řádným a podrobným odůvodněním popisujícím využití položek a odhad potřeb do konce rozpočtového roku u položek, na něž má být připisováno, i u položek, z nichž má být čerpáno.

4.   Administrativní ředitel informuje co nejdříve kolegium o všech provedených převodech. Administrativní ředitel informuje rozpočtový orgán o všech převodech provedených podle odstavce 2.

Článek 24

1.   Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro které rozpočet určité položky schválil nebo které jsou označeny „pour mémoire“ (p. m.).

2.   Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

KAPITOLA 7

Zásada řádného finančního řízení

Článek 25

1.   Použití položek rozpočtu musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, to jest se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity.

2.   Zásada hospodárnosti vyžaduje, aby prostředky použité Eurojustem při provádění jeho činností byly k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu.

Zásada účinnosti se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky.

Zásada efektivity se týká dosažení stanovených cílů a zamýšlených výsledků.

3.   Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, jsou stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí výkonnostních ukazatelů pro každou činnost a administrativní ředitel předává odpovídající informace kolegiu. Tyto informace se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k předběžnému návrhu rozpočtu.

4.   Pro zdokonalení přijímání rozhodnutí provádí Eurojust pravidelná hodnocení ex ante a ex post programů nebo činností. Tato hodnocení se provádějí u všech programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, a výsledky těchto hodnocení se zasílají kolegiu.

5.   Cíle a měřítka uvedená v odstavcích 3 a 4 se netýkají práce na případech.

Článek 25a

1.   Rozpočet je plněn v souladu s účinnou a účelnou vnitřní kontrolou.

2.   Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrolou rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřené záruky, že bylo dosaženo těchto cílů:

a)

účinnosti, účelnosti a hospodárnosti operací;

b)

spolehlivost výkazů;

c)

ochrany majetku a informací;

d)

předcházení podvodům a nesrovnalostem a jejich odhalování;

e)

náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a řádností podkladových operací, s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb.

KAPITOLA 8

Zásada průhlednosti

Článek 26

1.   Rozpočet se sestavuje a plní a účty se předkládají v souladu se zásadou průhlednosti.

2.   Shrnutí rozpočtu a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne jejich přijetí.

Shrnutí udává pět hlavních příjmových rozpočtových linií, pět hlavních výdajových rozpočtových linií pro správní a provozní rozpočet, plán pracovních míst a odhad počtu smluvních zaměstnanců přepočteného na plnou pracovní dobu, pro nějž jsou v rozpočtu stanoveny položky, a dočasně převedených vnitrostátních odborníků. Ve shrnutí jsou uvedeny rovněž údaje za předchozí rok.

3.   Rozpočet včetně plánu pracovních míst a opravné rozpočty schválené s konečnou platností, jakož i údaj o počtu smluvních zaměstnanců přepočteném na plnou pracovní dobu, pro nějž jsou v rozpočtu stanoveny položky, a o dočasně převedených vnitrostátních odbornících se pro informaci zasílají rozpočtovému orgánu, Účetnímu dvoru a Komisi a zveřejní se na internetových stránkách Eurojustu do čtyř týdnů ode dne jejich přijetí.

4.   Eurojust poskytne na svých internetových stránkách údaje o příjemcích prostředků pocházejících z jeho rozpočtu, včetně odborníků přijatých podle článku 74b. Zveřejněné informace jsou snadno dostupné, průhledné a úplné. Údaje poskytne při řádném dodržení požadavků důvěrnosti a bezpečnosti, zejména požadavků na ochranu soukromých údajů, jak jsou stanoveny v rozhodnutí o založení Eurojustu a pravidlech zpracování a ochrany osobních údajů.

Jsou-li informace zveřejněny pouze v anonymní podobě, na žádost poskytne Eurojust Evropskému parlamentu vhodným způsobem informace o dotyčných příjemcích.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu

Článek 27

1.   Rozpočet je sestavován v souladu s rozhodnutím o založení Eurojustu.

2.   Administrativní ředitel každoročně vypracuje a předloží kolegiu ke schválení předběžný návrh příjmů a výdajů Eurojustu pro následující rozpočtový rok.

3.   Kolegium předá Komisi předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Eurojustu a obecné směry jej odůvodňující nejpozději do 10. února každého roku. Kolegium konečný návrh předá Komisi nejpozději do 31. března.

4.   Odhad příjmů a výdajů Eurojustu obsahuje:

a)

plán pracovních míst uvádějící počet trvalých a dočasných pracovních míst schválených v mezích přidělených rozpočtových položek podle úrovně a kategorie;

b)

výkaz odůvodňující žádost o nová pracovní místa v případě, že dochází ke změně počtu pracovních míst;

c)

čtvrtletní odhad hotovostních plateb a příjmů hotovosti;

d)

informace o dosažení cílů dříve stanovených pro různé činnosti a nové cíle měřené pomocí ukazatelů.

Výsledky hodnocení jsou přezkoumány a použity k prokázání výhod, které může navrhované zvýšení nebo snížení rozpočtu Eurojustu přinést ve srovnání s jeho rozpočtem na rok n.

5.   Eurojust Komisi a rozpočtovému orgánu nejpozději do 31. března každého roku předá:

a)

návrh svého pracovního programu;

b)

aktualizovaný víceletý plán zaměstnanecké politiky vypracovaný podle pokynů Komise;

c)

informace o počtu úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců podle služebního řádu pro rok n – 1 a rok n a odhad na rok n + 1;

d)

informace o věcných příspěvcích poskytnutých Eurojustu hostitelským členským státem;

e)

odhad zůstatku výsledného účtu plnění rozpočtu ve smyslu článku 81 za rok n – 1.

V rámci procesu přijímání souhrnného rozpočtu předá Komise odhad Eurojustu rozpočtovému orgánu a navrhne výši subvence pro Eurojust a počet pracovních míst, který pro Eurojust považuje za nezbytný. Komise stanoví návrh plánu pracovních míst Eurojustu a odhad počtu smluvních zaměstnanců přepočtený na plnou pracovní dobu, pro nějž se navrhují rozpočtové položky.

6.   Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst Eurojustu a veškeré jeho další změny v souladu s čl. 32 odst. 1. Plán pracovních míst je zveřejněn v příloze oddílu III – Komise – souhrnného rozpočtu.

7.   Rozpočet a plán pracovních míst přijímá kolegium. Stávají se konečnými po konečném přijetí souhrnného rozpočtu, který stanoví výši subvence a plán pracovních míst, a v případě potřeby jsou odpovídajícím způsobem upraveny.

Článek 28

Veškeré změny rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, jsou předmětem opravného rozpočtu přijatého stejným postupem jako původní rozpočet v souladu s rozhodnutím o založení Eurojustu a s článkem 27.

KAPITOLA 2

Skladba a předkládání rozpočtu

Článek 29

Rozpočet se skládá z výkazu příjmů a výkazu výdajů.

Článek 30

Pokud to odpovídá povaze činnosti Eurojustu, sestavuje se výkaz výdajů podle nomenklatury obsahující rozčlenění podle účelu. Tuto nomenklaturu sestaví Eurojust a zřetelně rozlišuje mezi správními položkami a provozními položkami.

Článek 31

Rozpočet uvádí:

1)

ve výkazu příjmů:

a)

odhadované příjmy Eurojustu za daný rozpočtový rok;

b)

odhadované příjmy za předchozí rozpočtový rok a příjmy za rozpočtový rok n – 2;

c)

vhodné poznámky ke každé příjmové položce;

2)

ve výkazu výdajů:

a)

položky závazků a plateb za daný rozpočtový rok;

b)

položky závazků a plateb za předchozí rozpočtový rok a výdaje přidělené a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n – 2;

c)

souhrnný výkaz časového rozpisu plateb v následujících rozpočtových letech ke splnění rozpočtových závazků z minulých rozpočtových let;

d)

vhodné poznámky ke každé části.

Článek 32

1.   Plán pracovních míst uvedený v článku 27 stanoví vedle počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok počet pracovních míst schválený pro předchozí rozpočtový rok a počet pracovních míst skutečně obsazených.

Tento počet představuje pro Eurojust pevný limit; nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo.

Kromě platových tříd AD 16, AD 15, AD 14 a AD 13 však kolegium může učinit v plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto dvou podmínek:

a)

není ovlivněn objem položek pro zaměstnance za celý rozpočtový rok a

b)

není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky činnosti na částečný pracovní úvazek, která byla v souladu se služebním a pracovním řádem povolena orgánem oprávněným ke jmenování, vyváženy provedením jiných jmenování. Požaduje-li zaměstnanec odnětí povolení před uplynutím dohodnuté doby, přijme Eurojust vhodná opatření, aby byl limit uvedený v písm. b) odst. 1 dodržen co nejdříve.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 33

Administrativní ředitel vykonává funkci schvalující osoby. Administrativní ředitel plní rozpočet v příjmech a výdajích v souladu s finančními předpisy Eurojustu na vlastní odpovědnost a v mezích schválených položek. Aniž je tím dotčena odpovědnost schvalující osoby, pokud jde o předcházení podvodům a nesrovnalostem a jejich odhalování, Eurojust se podílí na činnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům v oblasti předcházení podvodům. Tato činnost nesmí ovlivňovat provozní činnosti Eurojustu, jak je předpokládá rozhodnutí o založení Eurojustu, a obzvláště nesmí omezit přístup k jakékoli případové dokumentaci nebo její předávání Evropskému úřadu proti podvodům.

Článek 34

1.   Administrativní ředitel může své pravomoci spojené s plněním rozpočtu přenést na zaměstnance Eurojustu, na něž se vztahuje služební a pracovní řád, za podmínek stanovených ve finančních předpisech Eurojustu. Pověřené osoby mohou jednat pouze v mezích pravomocí, které jim byly výslovně svěřeny.

2.   Pověřená osoba může přenesené pravomoci dále přenést za podmínek stanovených ve finančních prováděcích pravidlech Eurojustu. Každé další přenesení vyžaduje výslovný souhlas administrativního ředitele.

Článek 35

1.   Žádný účastník finančních operací ve smyslu kapitoly 2 této hlavy a žádná jiná osoba podílející se na plnění rozpočtu, na jeho řízení, auditu nebo kontrole, nesmí přijmout žádná opatření, jež by mohla uvést jeho zájmy do střetu se zájmy Eurojustu. Pokud takový případ nastane, musí dotyčná osoba od takových opatření upustit a předložit věc příslušnému subjektu.

2.   Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z ekonomických důvodů nebo z důvodů jiných společných zájmů s příjemcem, ohrožen nestranný a objektivní výkon funkce osoby uvedené v odstavci 1.

3.   Příslušný subjekt uvedený v odstavci 1 je přímým nadřízeným daného zaměstnance. Je-li jím administrativní ředitel, je příslušným subjektem kolegium.

Článek 36

1.   Rozpočet plní administrativní ředitel v útvarech, kterým je nadřízen.

2.   Pokud se to ukáže nevyhnutelné, lze vnějším soukromoprávním subjektům na základě dohod svěřit úkoly technického poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují ani výkon veřejné moci, ani použití pravomoci volného uvážení.

KAPITOLA 2

Účastníci finančních operací

Oddíl 1 –   Zásada oddělení funkcí

Článek 37

Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

Oddíl 2 –   Schvalující osoba

Článek 38

1.   Schvalující osoba je odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a řádnosti.

2.   K plnění výdajů přijímá schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro plnění položek.

3.   Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, zjištění nároků, které mají být uplatněny, a vydávání inkasních příkazů. V případě nutnosti zahrnuje vzdání se zjištěných pohledávek.

4.   Schvalující osoba zavede minimální standardy stanovené finančními prováděcími pravidly Eurojustu. Tyto minimální standardy budou vypracovány na základě standardů přijatých Komisí pro její vlastní útvar a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí, organizační strukturu a postupy vnitřního řízení a kontrol, které jsou vhodné pro plnění jeho úkolů, včetně případného ověřování ex post.

Schvalující osoba mimo jiné zřídí v rámci svých útvarů poradní oddělení, které jí bude nápomocno při kontrole rizik souvisejících s jejími činnostmi práce.

5.   Provozní a finanční hlediska operace ověřují před jejím schválením jiní zaměstnanci než ten, který operaci zahájil. Ověřování ex ante a ex post a zahájení operace jsou samostatné činnosti.

6.   Schvalující osoba uchovává podklady týkající se provedených operací po dobu pěti let ode dne rozhodnutí o absolutoriu za plnění rozpočtu. Pokud je to možné, budou osobní údaje uvedené v podkladech vymazány, nejsou-li potřebné pro účely udělení absolutoria, kontroly nebo auditu. V každém případě platí podrobná pravidla o ochraně údajů, jak jsou uvedena v rozhodnutí o založení Eurojustu a v pravidlech zpracování a ochrany osobních údajů v Eurojustu.

Článek 39

1.   Zahájením operace ve smyslu čl. 38 odst. 5 se rozumějí všechny operace, které slouží k přípravě úkonů k plnění rozpočtu příslušnými schvalujícími osobami uvedenými v článcích 33 a 34.

2.   Ověřením operace ex ante ve smyslu čl. 38 odst. 5 všechny kontroly ex ante, které provádí příslušná schvalující osoba za účelem ověření jejích operativních a finančních hledisek.

3.   Každá operace je alespoň jednou ověřena ex ante. Účelem tohoto ověření je zejména ověřit:

a)

řádnost výdajů a jejich soulad s platnými předpisy;

b)

uplatňování zásady řádného finančního řízení uvedené v článku 25.

Pro účely ověření ex ante může odpovědná schvalující osoba považovat více jednotlivých podobných operací týkajících se běžných výdajů za platy, důchody, úhradu nákladů za služební cesty nebo za lékařské vyšetření za jedinou operaci.

V případě uvedeném ve druhém pododstavci provede odpovědná schvalující osoba na základě svého posouzení rizika vhodné ověření ex post podle odstavce 4.

4.   Ověřování ex post, které se provádí na základě dokladů a případně i na místě, slouží ke kontrole, že operace financované z rozpočtu jsou řádně plněny, a zejména že jsou dodržována kritéria uvedená v odstavci 3. Tato ověřování mohou být prováděna na základě výběrového souboru s použitím analýzy rizik.

5.   Úředníci a ostatní zaměstnanci pověření ověřováním podle odstavců 2 a 4 musí být jiní než zaměstnanci, kteří vykonávají úkoly zahájení operace uvedené v odstavci 1, a nesmějí jim být podřízeni.

6.   Všichni zaměstnanci pověření kontrolou řízení finančních operací musí mít potřebnou odbornou kvalifikaci. Musí se řídit zvláštním kodexem profesních norem přijatým Eurojustem a vycházejícím z norem přijatých Komisí pro její vlastní útvary.

Článek 40

1.   Schvalující osoba podává kolegiu každoročně zprávu o své činnosti, ke které jsou přiloženy finanční informace a informace o řízení potvrzující, že údaje obsažené ve zprávě podávají pravdivý a úplný obraz, není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak.

Tato výroční zpráva o činnosti uvádí výsledky operací odkazem na cíle stanovené pro operace nevztahující se k případům, rizika spojená s těmito operacemi, využití prostředků, které měla k dispozici, a účinnost a účelnost systému vnitřní kontroly. Interní auditor ve smyslu článku 71 vezme na vědomí tuto výroční zprávu o činnosti i ostatní zjištěné informace.

2.   Nejpozději do 15. června každého roku předává kolegium rozpočtovému orgánu a Účetnímu dvoru analýzu a hodnocení výroční zprávy o činnosti za předchozí rozpočtový rok. Tato analýza a hodnocení tvoří v souladu se zřizujícími akty součást rozhodnutí o založení Eurojustu.

Článek 41

Každý zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací, který se domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která musí dodržovat, o tom písemně uvědomí administrativního ředitele, a v případě jeho nečinnosti v přiměřené době komisi uvedenou v čl. 47 odst. 4 a kolegium. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Společenství, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

Článek 42

Jsou-li pravomoci spojené s plněním rozpočtu přeneseny nebo dále přeneseny v souladu s článkem 34, použijí se na pověřenou nebo dále pověřenou schvalující osobu obdobně čl. 38 odst. 1, 2 a 3.

Oddíl 3 –   Účetní

Článek 43

1.   Kolegium jmenuje účetního, na kterého se vztahuje služební a pracovní řád, který je při výkonu svých povinností funkčně nezávislý a který v rámci Eurojustu odpovídá za:

a)

řádné provádění plateb, inkaso příjmů a vybírání zjištěných pohledávek;

b)

přípravu a předkládání účtů v souladu s hlavou VII;

c)

vedení účtů v souladu s hlavou VII;

d)

používání účetních pravidel a metod v souladu s hlavou VII a účtové osnovy v souladu s předpisy přijatými účetním Komise;

e)

stanovení a potvrzení platnosti účetních systémů a případně potvrzení platnosti systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytnutí nebo odůvodnění účetních údajů; účetní je oprávněn ověřit dodržení kritérií pro potvrzení platnosti;

f)

správu pokladny.

2.   Účetní získává veškeré informace poskytující pravdivý obraz o aktivech Eurojustu a plnění rozpočtu, které jsou nezbytné k sestavování účtů, od schvalující osoby, která zaručuje jejich spolehlivost.

2a.   Než administrativní ředitel přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje pravdivý a úplný obraz o finanční situaci Eurojustu.

Za tímto účelem se účetní přesvědčí, že účetní závěrka byla zpracována v souladu se stanovenými účetními pravidly, metodami a účetními systémy a že do účetní závěrky byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.

Schvalující osoba poskytne veškeré informace, které účetní ke splnění svých povinností potřebuje.

Schvalující osoba nese i nadále plnou odpovědnost za řádné využívání finančních prostředků, které spravuje, a za legalitu a řádnost výdajů uskutečněných v její pravomoci.

2b.   Účetní má pravomoc provést kontrolu obdržených informací, stejně jako jakoukoli další kontrolu, kterou považuje ke schválení účetní závěrky za nezbytnou.

V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí povahu a rozsah těchto výhrad.

2c.   Účetní Eurojustu schvaluje roční účetní závěrku a zasílá ji účetnímu Komise.

3.   S výhradou odstavce 4 tohoto článku a článku 44 je účetní jako jediný oprávněn spravovat hotovost a ekvivalenty hotovosti. Odpovídá za jejich úschovu.

4.   Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance, na které se vztahuje služební a pracovní řád. Pokud zamýšlí takto postupovat, uvědomí účetní předem schvalující osobu.

5.   V pověřovacím aktu jsou uvedeny úkoly, práva a povinnosti, které byly svěřeny pověřeným osobám.

Oddíl 4 –   Správce zálohových účtů

Článek 44

Pokud se to ukáže nezbytné pro platby malých částek a inkasování jiných příjmů uvedených v článku 5, mohou být zřizovány zálohové účty, na které poskytuje prostředky účetní a za které odpovídají správci zálohových účtů, které jmenuje účetní.

Maximální výše každého výdaje nebo příjmu, kterou může vyplatit správce zálohových účtů třetím osobám, nesmí přesáhnout určitou hodnotu, kterou upřesní finanční prováděcí pravidla Eurojustu, pro každou výdajovou nebo příjmovou položku.

Platby ze zálohových účtů je možné provádět bankovním převodem, včetně systému přímého inkasa uvedeného v čl. 66 odst. 1a, šekem nebo jiným způsobem v souladu s pokyny účetního.

KAPITOLA 3

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1 –   Obecná pravidla

Článek 45

1.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být pověřené a dále pověřené schvalující osoby kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveny pověření orgánem, který je jmenoval.

Schvalující osoba může kdykoli odvolat svůj souhlas s určitým dalším přenesením.

2.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, může být účetní kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaven své funkce kolegiem.

Kolegium jmenuje prozatímního účetního.

3.   Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být správci zálohových účtů kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveni své funkce účetním.

Článek 46

1.   Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají schvalující osoba a zaměstnanci uvedení v článku 45 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států.

2.   Aniž jsou dotčeny články 47, 48 a 49, nese každá schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Společenství, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy.

Oddíl 2 –   Pravidla vztahující se na schvalující osobu, pověřenou schvalující osobu nebo dále pověřenou schvalující osobu

Článek 47

1.   Schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem.

1a.   Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy:

a)

schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti stanoví nárok na úhradu prostředků nebo vydá příkaz úhradě, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto nařízením a finančními prováděcími pravidly Eurojustu;

b)

schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti opomene vystavit doklad o pohledávce, opomene vydat nebo zdrží vydání inkasního příkazu nebo zdrží vydání platebního příkazu, a může tak způsobit soukromoprávní odpovědnost Eurojustu vůči třetím osobám.

2.   Pokud se pověřená a dále pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá písemně odůvodněný příkaz k přijetí výše uvedeného rozhodnutí, je pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba povinna rozhodnutí přijmout, ale je zproštěna odpovědnosti.

3.   V případě pověření zůstává schvalující osoba odpovědná za účinnost a účelnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr pověřené schvalující osoby.

4.   Zvláštní komise zřízená Komisí ke zjišťování finančních nesrovnalostí v souladu s čl. 66 odst. 4 obecného finančního nařízení vykonává ve vztahu k Eurojustu stejné pravomoci, jaké vykonává ve vztahu k odborům Komise, pokud se kolegium nerozhodne zřídit funkčně nezávislou zvláštní komisi nebo se stát členem společné komise zřízené několika subjekty Společenství. V případech předložených Eurojustem zvláštní komise zřízená Komisí ke zjišťování finančních nesrovnalostí obsahuje jednoho zaměstnance za subjekt Společenství.

Na základě stanoviska této komise rozhodne administrativní ředitel o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě a internímu auditorovi Komise zprávu s doporučeními. Pokud se stanovisko dotýká administrativního ředitele, podá komise tuto zprávu kolegiu a internímu auditorovi Komise. Správní ředitel se anonymně odkáže na stanoviska komise ve své výroční zprávě o činnosti a uvede přijatá následná opatření.

5.   Po každém zaměstnanci může být požadováno, aby zcela nebo zčásti nahradil škodu, která vznikne Eurojustu v důsledku závažného pochybení, kterého se dopustí při výkonu nebo v souvislosti s výkonem své funkce v souladu se služebním a pracovním řádem.

Po splnění náležitostí stanovených ve služebním a pracovním řádu v disciplinární oblasti přijme orgán odpovědný za jmenování odůvodněné rozhodnutí.

Oddíl 3 –   Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 48

Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem mimo jiné v případě, že:

a)

ztratí nebo poškodí hotové peníze, majetek nebo doklady, které mu byly svěřeny, nebo způsobí jejich ztrátu nebo poškození z nedbalosti;

b)

provede změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech bez předchozího uvědomění schvalující osoby;

c)

vybere nebo vyplatí částky, které neodpovídají částkám na inkasních nebo platebních příkazech;

d)

opomene vybrat splatné příjmy.

Článek 49

Správce zálohových účtů nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem mimo jiné v případě, že:

a)

ztratí nebo poškodí hotové peníze, majetek nebo doklady, které mu byly svěřeny, nebo způsobí jejich ztrátu nebo poškození z nedbalosti;

b)

nemůže doložit platby, které provedl, řádnými podklady;

c)

uskuteční platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců;

d)

opomene vybrat splatné příjmy.

KAPITOLA 4

Příjmové operace

Oddíl 1 –   Obecná ustanovení

Článek 50

Eurojust podává Komisi žádosti o vyplacení celé subvence Společenství nebo její části podle čl. 15 odst. 5 za podmínek a v intervalech dohodnutých s Komisí.

Článek 51

Prostředky vyplacené Komisí Eurojustu formou subvence jsou úročeny ve prospěch souhrnného rozpočtu.

Oddíl 2 –   Odhady pohledávek

Článek 52

Příslušná schvalující osoba učiní pro všechna opatření a situace, které mohou založit pohledávku Eurojustu nebo její změnu, odhad pohledávky.

Oddíl 3 –   Zjištění pohledávek

Článek 53

1.   Zjištění pohledávky je úkon, kterým schvalující osoba nebo pověřená schvalující osoba:

a)

ověřuje, zda dluh existuje;

b)

určí nebo ověří skutečnost a výši dluhu;

c)

ověřuje podmínky splatnosti dluhu.

2.   Veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné musí být zjištěny inkasním příkazem předloženým účetnímu a oznámením o dluhu zaslaným dlužníkovi. Oba tyto doklady vystavuje a zasílá příslušná schvalující osoba.

3.   Ve smlouvách a dohodách o udělení grantu uzavřených subjektem Společenství je stanoveno, že veškeré pohledávky neuhrazené ke dni splatnosti stanovenému v oznámení o dluhu jsou úročeny v souladu s prováděcími pravidly k obecnému finančnímu nařízení. Ve smlouvách a dohodách o udělení grantu jsou výslovně uvedeny podmínky, za nichž je nutno Eurojustu uhradit úroky z prodlení, včetně úrokové sazby.

4.   V náležitě odůvodněných případech mohou být některé běžné příjmy zjištěny předběžně.

Předběžné zjištění se vztahuje na více inkasních operací, pro které proto není třeba činit samostatná zjištění.

Před uzavřením rozpočtového roku upraví schvalující osoba předběžná zjištění, aby zajistila, že tyto částky odpovídají skutečně zjištěným pohledávkám.

Oddíl 4 –   Schválení inkasa

Článek 54

Schválení inkasa je úkon, při kterém vydá příslušná schvalující osoba vystavením inkasního příkazu pokyn účetnímu vybrat zjištěnou pohledávku.

Oddíl 5 –   Inkaso

Článek 55

1.   Částky vyplacené nesprávně musí být vráceny.

2.   Účetní provádí inkasní příkazy řádně vystavené příslušnou schvalující osobou. Zajistí s náležitou pečlivostí, aby Eurojust obdržel své příjmy a aby byla zachována jeho práva.

3.   Pokud odpovědná schvalující osoba hodlá upustit nebo částečně upustit od vrácení zjištěné pohledávky, ujistí se, že takové upuštění je řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality.

Vzdání se inkasa zjištěné pohledávky se provádí řádně odůvodněným rozhodnutím schvalující osoby. Schvalující osoba může toto rozhodnutí přenést na jinou osobu pouze v případě pohledávek nižších než 5 000 EUR.

Rozhodnutí o vzdání se vymáhání pohledávky musí uvádět, jaké kroky byly učiněny k vybrání pohledávky, a právní a skutkový stav, ze kterého vychází.

4.   Příslušná schvalující osoba zruší zjištěnou pohledávku, pokud se odhalením právní nebo věcné chyby zjistí, že pohledávka nebyla zjištěna správně. Zrušení se provádí řádně odůvodněným rozhodnutím příslušné schvalující osoby.

5.   Příslušná schvalující osoba zvýší nebo sníží zjištěnou pohledávku, pokud má odhalení věcné chyby za následek změnu výše pohledávky a pokud tato oprava nezpůsobí zánik zjištěného nároku Eurojustu. Oprava se provádí řádně odůvodněným rozhodnutím příslušné schvalující osoby.

Článek 56

1.   Na základě skutečného inkasa pohledávky provede účetní zápis do účtů a uvědomí příslušnou schvalující osobu.

2.   Na každou platbu v hotovosti do pokladny vydá účetní potvrzení.

Článek 57

1.   Pokud nebyla částka skutečně inkasována v den splatnosti uvedený v oznámení o dluhu, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup pro získání částky jakýmikoli právními prostředky, včetně případného započtení, a není-li možné, výkonem rozhodnutí.

2.   V případě, že má dlužník vůči Eurojustu také jistou a splatnou pohledávku o stanovené částce potvrzenou platebním příkazem, inkasuje účetní pohledávku započtením, pokud je to právně přípustné.

Článek 58

Účetní může ve spolupráci s příslušnou schvalující osobou poskytnout dodatečnou lhůtu k platbě pouze na základě odůvodněné písemné žádosti dlužníka a za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

a)

dlužník se zaváže k uhrazení úroků se sazbou stanovenou v článku 86 prováděcích pravidel k obecnému finančnímu nařízení za celou dodatečně poskytnutou dobu počínaje dnem uvedeným v oznámení o dluhu;

b)

aby byla chráněna práva Eurojustu, složí dlužník finanční jistotu, která kryje jistinu i úroky dluhu.

Článek 58a

Účetní vede seznam částek, které mají být Společenství vráceny, ve kterém jsou nároky Eurojustu seřazené podle data vystavení inkasního příkazu. Uvede rovněž rozhodnutí o upuštění nebo částečném upuštění od vrácení zjištěných částek. Tento seznam bude připojen ke zprávě Eurojustu o rozpočtovém a finančním řízení.

Eurojust vypracuje seznam svých nároků s uvedením jmen dlužníků a výše dluhu v případech, kdy byla úhrada dluhu nařízena soudním rozhodnutím, které nabylo právní moci, a kdy po dobu jednoho roku po jeho vynesení nebyla uskutečněna žádná platba nebo žádná významná platba. Tento seznam bude zveřejněn při zohlednění příslušných právních předpisů týkajících se ochrany údajů.

Článek 58b

Nároky Eurojustu vůči třetím stranám a nároky třetích stran vůči Eurojustu se promlčují po uplynutí pěti let, což je stanoveno ve smlouvách a dohodách o udělení grantu uzavřených Eurojustem.

Oddíl 6 –   Zvláštní ustanovení o poplatcích

Článek 59

Pokud Eurojust vybírá poplatky uvedené v čl. 5 písm. a), je na začátku každého rozpočtového roku proveden předběžný souhrnný odhad těchto poplatků.

Jsou-li tyto poplatky zcela stanoveny právními předpisy nebo rozhodnutími kolegia, může schvalující osoba upustit od vydání inkasního příkazu a sepsat oznámení o dluhu, jakmile byla zjištěna výše pohledávky. V tomto případě jsou uvedeny všechny podrobnosti týkající se nároku Eurojustu. Účetní vede seznam všech oznámení o dluhu a uvede počet oznámení o dluhu a celkovou částku ve zprávě Eurojustu o rozpočtovém a finančním řízení.

Používá-li Eurojust samostatný systém fakturace, zaznamenává účetní pravidelně, alespoň jednou měsíčně, celkovou získanou částku poplatků.

Eurojust poskytuje služby na základě plnění úkolů, které mu byly svěřeny, zpravidla pouze tehdy, jsou-li odpovídající poplatky uhrazeny v plné výši. Jestliže byla ve výjimečných případech služba poskytnuta bez předchozí úhrady odpovídajících poplatků, použijí se oddíly 3, 4 a 5 této kapitoly.

KAPITOLA 5

Výdajové operace

Článek 60

1.   Každý výdaj musí být přidělen, potvrzen, schválen a zaplacen.

2.   Každému závazku výdajů musí předcházet rozhodnutí o financování. To se nevztahuje na práci související s případy.

3.   Pracovní program Eurojustu se považuje za rozhodnutí o financování u činností, na které se vztahuje, za předpokladu, že tyto činnosti jsou jasně určeny a že jsou přesně vymezena související kritéria. Pracovní program zahrnuje podrobné cíle a výkonnostní ukazatele.

4.   Správní položky mohou být použity bez předchozího rozhodnutí o financování.

Oddíl 1 –   Závazek výdajů

Článek 61

1.   Rozpočtový závazek je operací, kterou se rezervují přidělené prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právního závazku.

2.   Právní závazek je úkon, kterým příslušná schvalující osoba zakládá nebo zjišťuje závazek, ze kterého vyplývá zatížení rozpočtu.

3.   Rozpočtový závazek je individuální, pokud je určen příjemce a částka výdajů.

4.   Rozpočtový závazek je souhrnný, pokud alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku není určen.

5.   Rozpočtový závazek je předběžný, pokud je určen ke krytí běžných správních výdajů, z nichž buď částka, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.

Předběžný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením jednoho, nebo více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby, nebo, v některých výjimečných případech týkajících se výdajů na zaměstnance, přímo platbami.

Článek 62

1.   U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, musí odpovědná schvalující osoba před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

2.   Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících individuálních právních závazků uzavřených do 31. prosince roku n + 1.

Individuální právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, musí být uzavřeny do 31. prosince roku n.

Na konci období uvedeného v prvním a druhém pododstavci zruší příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

3.   Právní závazky v souvislosti s akcemi, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, a odpovídající rozpočtové závazky mají, kromě výdajů na zaměstnance, lhůtu pro plnění stanovenou v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Části těchto závazků, které nejsou provedeny do šesti měsíců po uplynutí této lhůty, budou zrušeny podle článku 11.

Částka rozpočtového závazku odpovídající právnímu závazku, u kterého nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 67 do tří let po podpisu právního závazku, se zruší.

Článek 63

Při přijímání rozpočtového závazku se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

a)

výdaj byl přiřazen do správného bodu rozpočtu;

b)

položky jsou k dispozici;

c)

výdaj je v souladu s finančními pravidly Eurojustu;

d)

je dodržena zásada řádného finančního řízení.

Oddíl 2 –   Potvrzení výdajů

Článek 64

Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba:

a)

ověřuje existenci věřitelova nároku;

b)

ověřuje podmínky splatnosti pohledávky;

c)

stanoví nebo ověřuje existenci a výši pohledávky.

Článek 65

1.   Každé potvrzení výdajů je založeno na podkladech, ze kterých vyplývají nároky věřitele na základě zjištění skutečně poskytnutých služeb, skutečně provedených dodávek nebo stavebních prací nebo na základě jiných dokladů, které odůvodňují platbu.

2.   Rozhodnutí o potvrzení výdaje se provádí podpisem „předání k platbě“ příslušnou schvalující osobou.

3.   V jiném než počítačovém systému má „předání k platbě“ podobu razítka s podpisem příslušné schvalující osoby. V počítačovém systému má „předání k platbě“ podobu elektronického potvrzení s osobním heslem příslušné schvalující osoby.

Oddíl 3 –   Schválení výdajů

Článek 66

1.   Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby zaplatil potvrzený výdaj.

1a.   Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami, včetně pronájmu nebo dodání zboží, provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa.

2.   Platební příkaz je datován a podepsán příslušnou schvalující osobou a poté je postoupen účetnímu. Podklady uchovává příslušná schvalující osoba v souladu s čl. 38 odst. 6.

3.   Platební příkaz postoupený účetnímu je případně doprovázen dokladem o tom, že majetek byl zapsán do inventárního soupisu uvedeného v čl. 90 odst. 1.

Oddíl 4 –   Platby výdajů

Článek 67

1.   Platba musí být založena na důkazu, že odpovídající akce byla provedena v souladu se základním aktem ve smyslu článku 49 obecného finančního nařízení nebo se smlouvou či dohodou o udělení grantu a zahrnuje jednu z následujících operací:

a)

platbu celkové dlužné částky;

b)

platbu dlužných částek některým z těchto způsobů:

i)

předběžným financováním, případně rozloženým do několika plateb,

ii)

jednou nebo několika průběžnými platbami,

iii)

platbou zůstatku dlužných částek.

Předběžné financování se započítává v plné výši nebo částečně proti průběžným platbám.

Celkové předběžné financování a průběžné platby se započítávají proti platbě zůstatků.

2.   Různé platby uvedené v odstavci 1 budou zaúčtovány podle typu k okamžiku, ke kterému byly uskutečněny.

Článek 68

Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných prostředků.

Oddíl 5 –   Lhůty pro výdajové operace

Článek 69

Potvrzení, schválení a platby výdajů se musí uskutečnit ve lhůtách a způsoby, které stanoví prováděcí pravidla k obecnému finančnímu nařízení.

KAPITOLA 6

Informační systémy

Článek 70

V případě řízení příjmových a výdajových operací počítačovými systémy mohou být dokumenty podepisovány digitálně nebo elektronicky.

KAPITOLA 7

Interní auditor

Článek 71

Eurojust zřídí funkci interního auditora. Interní auditor bude jmenován a bude vykonávat své pravomoci v souladu s čl. 38 odst. 2 a 3 rozhodnutí o založení Eurojustu.

Článek 72

1.   Interní auditor poskytuje rady Eurojustu v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Je pověřen:

a)

posuzováním účinnosti a účelnosti vnitřních systémů řízení a výkonu útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b)

posuzováním účinnosti a účelnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na všechny operace plnění rozpočtu.

2.   Interní auditor vykonává své úkoly ve všech činnostech a útvarech Eurojustu. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů.

3.   Interní auditor podává kolegiu a administrativnímu řediteli zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Kolegium a administrativní ředitel zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů.

4.   Interní auditor předkládá Eurojustu zprávu o interním auditu, ve které je mimo jiné uveden počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení. Tato výroční zpráva uvádí rovněž veškeré systémové problémy zjištěné zvláštní komisí zřízenou podle čl. 66 odst. 4 obecného finančního nařízení.

5.   Eurojust předává každoročně orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, a Komisi zprávu vypracovanou jeho administrativním ředitelem a uvádějící počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

6.   Tento článek neplatí pro práci a dokumenty vztahující se k případům.

Článek 73

Odpovědnost interního auditora za výkon jeho funkce je vymezena finančními prováděcími pravidly Eurojustu v souladu s článkem 87 obecného finančního nařízení.

HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Článek 74

1.   Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, použijí se odpovídající ustanovení obecného finančního nařízení a prováděcích pravidel k obecnému finančnímu nařízení s výhradou odstavců 4 až 7 tohoto článku.

2.   Eurojust může být na základě žádosti přibrán jako zadavatel v případě udělování zakázek Komise nebo interinstitucionálních zakázek a při udělování zakázek subjektů Společenství.

3.   Eurojust se podílí na společné ústřední databázi, kterou zřídila a provozuje Komise podle článku 95 obecného finančního nařízení.

4.   Eurojust může uzavřít smlouvu s Komisí, interinstitucionálním úřadem a Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie zřízeným nařízením Rady (ES) č. 2965/94 (6) o dodávkách zboží, poskytování služeb nebo o provedení práce, které tyto subjekty poskytují, aniž by přihlédl k postupu zadávání veřejných zakázek.

5.   Eurojust může použít společný postup zadávání zakázek se zadavateli hostitelského členského státu nebo mezinárodní organizací nebo užívat jeho výhod, pokud tyto organizace při zadávání veřejných zakázek dodrží standardy, které nabízejí záruky ekvivalentní mezinárodně akceptovaným standardům, konkrétně ve vztahu k transparentnosti, zákazu diskriminace a zabránění střetu zájmů.

Administrativní ředitel má samostatnou pravomoc posuzovat soulad záruk s mezinárodně přijatými standardy.

6.   Za účelem uplatňování článku 101 obecného finančního nařízení je ve výzvě k předkládání nabídek stanoveno, že Eurojust může až do podpisu smlouvy upustit od zakázky nebo zrušit zadávací řízení, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění.

7.   Za účelem uplatňování článku 103 obecného finančního nařízení je ve výzvě k předkládání nabídek zveřejněné Eurojustem stanoveno, že Eurojust může řízení pozastavit a přijmout nezbytná opatření, včetně zrušení řízení, za podmínek stanovených v uvedeném článku.

Za účelem uplatňování článku 103 obecného finančního nařízení, smlouvy, které uzavře Eurojust s hospodářskými subjekty, stanoví, že Eurojust může přijmout opatření zmíněná v uvedeném článku za podmínek v něm stanovených.

HLAVA VA

PROJEKTY S VÝZNAMNÝMI ROZPOČTOVÝMI DŮSLEDKY

Článek 74a

Kolegium co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční důsledky pro financování administrativního rozpočtu, zejména jakékoli projekty související s nemovitostmi, jako je pronájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.

Pokud některá složka rozpočtového orgánu hodlá zaujmout stanovisko, uvědomí o svém záměru zaujmout stanovisko Eurojust ve lhůtě dvou týdnů po obdržení informací o projektu. Neobdrží-li Eurojust odpověď, může přikročit k plánované operaci.

Toto stanovisko je Eurojustu předáno do čtyř týdnů od oznámení podle druhého pododstavce.

HLAVA VB

ODBORNÍCI

Článek 74b

Pro výběr odborníků se obdobně použijí ustanovení článku 265a prováděcích pravidel k obecnému finančnímu nařízení. Tito odborníci jsou za pomoc Eurojustu, zejména při vyhodnocování návrhů a žádostí o grant nebo soutěžních návrhů při zadávání zakázek, a za technickou pomoc při následných krocích i konečném hodnocení projektů odměňováni pevně stanovenou částkou. Eurojust může použít seznamy vypracované Komisí nebo jinými subjekty Společenství.

HLAVA VI

GRANTY UDĚLOVANÉ EUROJUSTEM

Článek 75

1.   Pokud může Eurojust pro výkon úkolů Eurojustu v souladu s článkem 3 rozhodnutí o založení Eurojustu nebo pro výkon úkolů Evropské justiční sítě v souladu s čl. 26 odst. 2 písm. b) rozhodnutí o založení Eurojustu nebo na základě pověření Komise podle článku 54 odst. 2 písm. b) obecného finančního nařízení a prováděcích pravidel k obecnému finančnímu nařízení udělovat granty veřejným institucím, použijí se odpovídající ustanovení obecného finančního nařízení a prováděcích pravidel k obecnému finančnímu nařízení s výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku.

2.   Na granty se vztahují písemné dohody mezi Eurojustem a příjemcem.

3.   Za účelem uplatňování čl. 119 odst. 2 obecného finančního nařízení dohody o udělení grantu uzavřené Eurojustem stanoví, že Eurojust může grant pozastavit, snížit nebo zrušit v případech stanovených v článku 183 prováděcích pravidel k obecnému finančnímu nařízení poté, co je příjemci dána možnost se vyjádřit.

HLAVA VII

PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ A ÚČETNICTVÍ

KAPITOLA 1

Předkládání účtů

Článek 76

Roční účty Eurojustu zahrnují:

a)

účetní závěrku Eurojustu;

b)

zprávy o plnění rozpočtu.

K účetní závěrce Eurojustu je připojena zpráva o rozpočtovém a finančním řízení v průběhu rozpočtového roku. Zpráva obsahuje mimo jiné míru plnění závazků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi různými položkami rozpočtu.

Článek 77

Účty musí být v souladu s předpisy, musí být přesné a srozumitelné a podávat pravdivý a úplný obraz, pokud jde o:

a)

finanční výkazy, aktiva, pasiva, náklady a výnosy, práva a závazky neuvedené jako aktiva a pasiva a peněžní tok;

b)

zprávy o plnění rozpočtu, o příjmových a výdajových operacích.

Článek 78

Finanční výkazy jsou vypracovány v souladu s těmito obecně uznávanými účetními zásadami, upřesněnými v prováděcích pravidlech k obecnému finančnímu nařízení:

a)

kontinuity činnosti;

b)

obezřetnosti;

c)

stálosti účetních metod;

d)

srovnatelnosti informací;

e)

významnosti;

f)

zákazu vzájemných zápočtů;

g)

přednosti skutečnosti před vnějším zdáním;

h)

účetnictví na akruální bázi.

Článek 79

1.   V souladu se zásadou účetnictví na akruální bázi uvádějí finanční výkazy náklady a výnosy daného rozpočtového roku bez ohledu na datum platby nebo inkasa.

2.   Hodnota aktiv a pasiv je stanovena podle pravidel oceňování obsažených v účetních metodách uvedených v článku 132 obecného finančního nařízení.

Článek 80

1.   Finanční výkazy jsou uváděny v eurech a obsahují:

a)

rozvahu a výsledovku, ze kterých vyplývají aktiva a pasiva, finanční situace a hospodářský výsledek k 31. prosinci uplynulého rozpočtového roku; jsou předkládány podle struktury zavedené směrnicí Rady o ročních účetních závěrkách některých forem společností, zohlední však zvláštní druh činností Eurojustu;

b)

tabulku peněžního toku, ze které vyplývají inkasa a platby v rozpočtovém roce, a konečný stav pokladny;

c)

výkaz změn vlastního kapitálu, který obsahuje podrobné údaje o zvyšování a snižování jednotlivých položek kapitálových účtů v rozpočtovém roce.

2.   Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace předložené ve výkazech uvedených v odstavci 1 a obsahuje doplňující informace předepsané mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud se tyto informace vztahují k činnosti Eurojustu.

Článek 81

Zprávy o plnění rozpočtu jsou uváděny v eurech a obsahují:

a)

výsledný účet plnění rozpočtu, který shrnuje všechny příjmové a výdajové operace rozpočtového roku; je předkládán ve stejné struktuře jako samotný rozpočet;

b)

přílohu k výslednému účtu plnění rozpočtu, která doplňuje a vysvětluje informace v uvedeném výsledném účtu.

Článek 82

Účetní zašle účetnímu Komise a Účetnímu dvoru nejpozději do 1. března následujícího roku prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za tento rozpočtový rok uvedenou v článku 76 tohoto nařízení, aby účetní Komise mohl provést konsolidaci účtů podle článku 128 obecného finančního nařízení.

Nejpozději do 31. března následujícího roku zašle účetní zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 83

1.   V souladu s čl. 129 odst. 1 obecného finančního nařízení předloží Účetní dvůr nejpozději do 15. června následujícího roku svá vyjádření k prozatímním účtům Eurojustu.

2.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům Eurojustu vypracuje administrativní ředitel na vlastní odpovědnost účetní závěrku Eurojustu podle článku 43 a předá ji kolegiu, které k ní vydá stanovisko.

3.   Administrativní ředitel předá účetní závěrku spolu se stanoviskem kolegia nejpozději do 1. července následujícího roku účetnímu Komise, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě; výše uvedené dokumenty se musejí odeslat do dvou týdnů v případě, že vyjádření Účetního dvora bylo obdrženo až po 15. červnu.

4.   Účetní závěrka Eurojustu konsolidovaná s účetní závěrkou Komise se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku.

5.   Administrativní ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora nejpozději do 30. září následujícího roku. Odpovědi Eurojustu jsou současně zaslány i Komisi.

KAPITOLA 2

Účetnictví

Oddíl 1 –   Obecná ustanovení

Článek 84

1.   Účetnictví Eurojustu je systém organizace rozpočtových a finančních informací, který umožňuje vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje.

2.   Účty tvoří obecné a rozpočtové účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

3.   Údaje obecných a rozpočtových účtů se uzavírají ke konci rozpočtového roku, aby mohly být sestaveny účty uvedené v kapitole 1.

4.   Bez ohledu na odstavce 2 a 3 může schvalující osoba vést analytické účty.

Článek 85

Účetní pravidla a metody a harmonizovanou účtovou osnovu, které má Eurojust uplatňovat, stanoví účetní Komise v souladu s článkem 133 obecného finančního nařízení.

Oddíl 2 –   Obecné účty

Článek 86

Obecné účty zaznamenávají v časovém pořadí podvojným způsobem všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou, finanční a majetkovou situaci Eurojustu.

Článek 87

1.   Pohyby na účtech a zůstatky účtů se zapisují do účetních knih.

2.   Každý účetní zápis, včetně účetních oprav, je založen na podkladech, na které odkazuje.

3.   Účetní systém musí umožnit vyhledat všechny účetní zápisy.

Článek 88

Po uzavření rozpočtového roku a až do dne předložení konečných účtů provádí účetní Eurojustu opravy, které aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro pravdivé a úplné předložení účtů v souladu s předpisy.

Oddíl 3 –   Rozpočtové účty

Článek 89

1.   Rozpočtové účty umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu.

2.   Pro účely odstavce 1 zaznamenávají rozpočtové účty veškeré rozpočtové příjmové a výdajové operace stanovené v hlavě IV tohoto nařízení.

KAPITOLA 3

Inventární soupisy majetku

Článek 90

1.   Eurojust vede v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Společenství.

Eurojust ověřuje shodu mezi inventárními soupisy a skutečností.

2.   Prodeje movitého majetku se vhodným způsobem vyhlašují.

HLAVA VIII

EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM

KAPITOLA 1

Externí audit

Článek 91

Účetní dvůr provádí kontrolu účtů Eurojustu v souladu s článkem 248 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Článek 92

1.   Eurojust předá Účetnímu dvoru rozpočet schválený s konečnou platností. Co nejdříve informuje Účetní dvůr o všech rozhodnutích a úkonech učiněných podle článků 10, 14, 19 a 23.

2.   Eurojust předá Účetnímu dvoru vnitřní finanční předpisy, které přijal.

3.   Účetnímu dvoru se oznamují jmenování schvalující osoby, účetního a správců zálohových účtů a všechna pověření podle článku 34, čl. 43 odst. 1 a 4 a článku 44.

Článek 93

Kontrola prováděná Účetním dvorem se řídí články 139 až 144 obecného finančního nařízení. Tato kontrola bude provedena způsobem, který zaručuje ochranu citlivých dat vztahujících se k případům.

KAPITOLA 2

Absolutorium

Článek 94

1.   Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady do 30. dubna roku n + 2 administrativnímu řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n. Administrativní ředitel informuje kolegium o připomínkách Evropského parlamentu obsažených v usnesení, které je připojeno k rozhodnutí o udělení absolutoria.

2.   Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada administrativnímu řediteli důvody odkladu.

3.   Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, snaží se administrativní ředitel ve spolupráci s kolegiem co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky uvedeného rozhodnutí.

Článek 95

1.   Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů Eurojustu, z nich vyplývajícího zůstatku a aktiv a pasiv Eurojustu uvedených ve finanční rozvaze.

2.   Před udělením absolutoria Evropský parlament přezkoumá, poté co tak učiní Rada, závěrečný účet a finanční výkazy Eurojustu. Současně přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora a odpovědi administrativního ředitele Eurojustu, zvláštní zprávy Účetního dvora za uvedený rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a řádnosti podkladových operací.

3.   Administrativní ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost a způsobem stanoveným v čl. 146 odst. 3 obecného finančního nařízení veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok.

Článek 96

1.   Administrativní ředitel učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijatým Radou, s ohledem na úkoly Eurojustu.

2.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá administrativní ředitel zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek. Její opis předá Komisi a Účetnímu dvoru.

HLAVA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 97

Evropský parlament, Rada a Komise jsou oprávněny získávat jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich působnosti.

Článek 98

Kolegium přijme v případě potřeby a s předchozím souhlasem Komise na návrh administrativního ředitele Eurojustu podrobná prováděcí pravidla k finančnímu nařízení Eurojustu.

Článek 99

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po jeho schválení kolegiem a bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie. Nahrazuje rozhodnutí o finančním nařízení Eurojustu přijaté dne 20. dubna 2006.

V Haagu dne 27. března 2009.

prezident Eurojustu

José Luís LOPES DA MOTA


(1)  Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44.

(3)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(4)  Úř. věst. L 181, 10.7.2008, s. 23.

(5)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1.