ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2009.265.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 265

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
9. října 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 940/2009 ze dne 8. října 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 941/2009 ze dne 8. října 2009, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10

3

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 942/2009 ze dne 8. října 2009, kterým se stanoví maximální částka vývozní náhrady u másla v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 619/2008

5

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 943/2009 ze dne 8. října 2009, kterým se stanoví maximální částka vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 619/2008

7

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 944/2009 ze dne 8. října 2009, kterým se stanoví maximální nákupní cena sušeného odstředěného mléka pro 3. dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného nařízením (ES) č. 733/2009

8

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů

9

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Rada

 

 

2009/741/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2005 o podpisu a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb

24

Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Ázerbájdžánské republiky o některých aspektech leteckých služeb

25

 

 

2009/742/ES

 

*

Rozhodnutí Rady pro spolupráci EU–Jihoafrická republika č. 1/2009 ze dne 16. září 2009 ke změnám přílohy IV a přílohy VI Dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé, pokud jde o některé zemědělské produkty

34

 

 

2009/743/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2009 o jmenování jednoho italského náhradníka Výboru regionů

38

 

 

2009/744/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2009 o jmenování jedné irské členky Výboru regionů

39

 

 

2009/745/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 24. září 2009 o jmenování čtyř českých členů a sedmi českých náhradníků Výboru regionů

40

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU

 

*

Prohlášení Nizozemska týkající se článku 28 rámcového rozhodnutí

41

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Rady (ES) č. 680/2009 ze dne 27. července 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 197 ze dne 29.7.2009)

42

 

*

Oprava nařízení Komise (ES) č. 610/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro celní kvótu na hovězí a telecí maso pocházející z Chile (Úř. věst. L 180 ze dne 11.7.2009)

42

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 940/2009

ze dne 8. října 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 9. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. října 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

28,3

TR

71,2

ZZ

49,8

0707 00 05

TR

114,4

ZZ

114,4

0709 90 70

TR

111,0

ZZ

111,0

0805 50 10

AR

96,4

CL

81,0

TR

79,4

ZA

101,1

ZZ

89,5

0806 10 10

BR

188,8

TR

108,5

US

186,7

ZZ

161,3

0808 10 80

BR

63,1

CL

86,6

NZ

79,1

US

80,3

ZA

72,6

ZZ

76,3

0808 20 50

CN

41,0

TR

102,8

ZA

77,8

ZZ

73,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 941/2009

ze dne 8. října 2009,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/2010 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 935/2009 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/10 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 9. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. října 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 253, 25.9.2009, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 264, 8.10.2009, s. 3.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 9. října 2009

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

36,84

0,23

1701 11 90 (1)

36,84

3,85

1701 12 10 (1)

36,84

0,10

1701 12 90 (1)

36,84

3,56

1701 91 00 (2)

40,52

5,31

1701 99 10 (2)

40,52

2,18

1701 99 90 (2)

40,52

2,18

1702 90 95 (3)

0,41

0,27


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 942/2009

ze dne 8. října 2009,

kterým se stanoví maximální částka vývozní náhrady u másla v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 619/2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 164 odst. 2 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 619/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení pro vývozní náhrady týkající se některých mléčných výrobků (2), zavádí stálé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1454/2007 ze dne 10. prosince 2007, kterým se stanoví společná pravidla pro zavedení nabídkového řízení pro určení vývozních náhrad u některých zemědělských produktů (3) a po přezkoumání nabídek podaných v rámci nabídkového řízení, je vhodné stanovit maximální částku vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 6. října 2009.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro stálé nabídkové řízení zahájené nařízením (ES) č. 619/2008 na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 6. října 2009, platí maximální částka náhrady u produktů a míst určení uvedených v čl. 1 bodech a) a b) a v článku 2 uvedeného nařízení, která je stanovena v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 9. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. října 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 168, 28.6.2008, s. 20.

(3)  Úř. věst. L 325, 11.12.2007, s. 69.


PŘÍLOHA

(EUR/100 kg)

Výrobek

Nomenklaturní kód vývozní náhrady

Maximální částka vývozní náhrady u produktů a míst určení uvedených v článku 2 nařízení (ES) č. 619/2008

Máslo

ex ex 0405 10 19 9700

70,00

Máselný olej

ex ex 0405 90 10 9000

84,50


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 943/2009

ze dne 8. října 2009,

kterým se stanoví maximální částka vývozní náhrady u sušeného odstředěného mléka v rámci stálého nabídkového řízení stanoveného nařízením (ES) č. 619/2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 164 odst. 2 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 619/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení pro vývozní náhrady týkající se některých mléčných výrobků (2) zavádí stálé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1454/2007 ze dne 10. prosince 2007, kterým se stanoví společná pravidla pro zavedení nabídkového řízení pro určení vývozních náhrad u některých zemědělských produktů (3), a po přezkoumání nabídek podaných v rámci nabídkového řízení je vhodné stanovit maximální částku vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 6. října 2009.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro stálé nabídkové řízení zahájené nařízením (ES) č. 619/2008 na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 6. října 2009, platí maximální částka 25,80 EUR/100 kg náhrady na produkt a místa určení uvedené v čl. 1 bodu c) a článku 2 uvedeného nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 9. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. října 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 168, 28.6.2008, s. 20.

(3)  Úř. věst. L 325, 11.12.2007, s. 69.


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 944/2009

ze dne 8. října 2009,

kterým se stanoví maximální nákupní cena sušeného odstředěného mléka pro 3. dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného nařízením (ES) č. 733/2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 43 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 733/2009 (2) zahájilo nákup sušeného odstředěného mléka nabídkovým řízením pro období končící dne 30. listopadu 2009 v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (ES) č. 214/2001 ze dne 12. ledna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu se sušeným odstředěným mlékem (3).

(2)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení je třeba stanovit maximální nákupní cenu nebo přijmout rozhodnutí, že se nebude v řízení pokračovat, v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 214/2001.

(3)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci 3. dílčího nabídkového řízení by měla být stanovena maximální nákupní cena.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V 3. dílčím nabídkovém řízení na nákup sušeného odstředěného mléka uskutečněném v rámci nabídkového řízení zahájeného nařízením (ES) č. 733/2009, pro které lhůta pro podání nabídek vypršela dne 6. října 2009, se maximální nákupní cena stanoví na 167,90 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 9. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. října 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 208, 12.8.2009, s. 5.

(3)  Úř. věst. L 37, 7.2.2001, s. 100.


SMĚRNICE

9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/9


SMĚRNICE RADY 2009/119/ES

ze dne 14. září 2009,

kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zásobování Společenství ropou a ropnými produkty má i nadále velký význam, zejména pro odvětví dopravy a pro chemický průmysl.

(2)

Rostoucí koncentrace výroby, snižování zásob ropy a zvyšování celosvětové spotřeby ropných produktů přispívají ke zvyšování rizik potíží v zásobování.

(3)

Evropská rada ve svém akčním plánu (2007–2009) nazvaném „Energetická politika pro Evropu“ zdůraznila, že je potřeba posílit bezpečnost dodávek pro Evropskou unii jako celek i pro jednotlivé členské státy, mimo jiné prostřednictvím přezkumu mechanismů řízení zásob ropy v Unii, zejména s ohledem na dostupnost ropy v případě krize.

(4)

Uvedený cíl vyžaduje mimo jiné výraznější sblížení systému Společenství a systému stanoveného Mezinárodní energetickou agenturou (dále jen „IEA“).

(5)

Na základě směrnice Rady 2006/67/ES ze dne 24. července 2006, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (4), se zásoby vypočítávají podle průměrné denní domácí spotřeby v průběhu předchozího kalendářního roku. Povinnosti držet zásoby podle Dohody o mezinárodním energetickém programu ze dne 18. listopadu 1974 (dále jen „dohoda IEA“) jsou však stanovovány na základě čistých dovozů ropy a ropných produktů. Z tohoto důvodu a vzhledem k dalším rozdílům ohledně metodiky by mělo být u způsobu stanovování povinností držet zásoby a výpočtu nouzových zásob Společenství dosaženo většího souladu s metodami stanovování a výpočtu používanými v rámci dohody IEA, bez ohledu na skutečnost, že metody výpočtu podle IEA bude možná nutné vyhodnotit s přihlédnutím k technologickému pokroku, jehož bylo dosaženo v uplynulých desetiletích, a že státy, které nejsou členy IEA a které jsou plně závislé na dovozu, mohou vyžadovat delší období pro úpravy svých povinností držet zásoby. Může se ukázat, že jsou nezbytné a přínosné změny metod a postupů pro výpočet úrovně zásob, zejména k dosažení větší soudržnosti s praxí IEA, například včetně změn, jejichž důsledkem je u některých členských států snížení 10 % redukčního procentuálního podílu uplatňovaného při výpočtu zásob, což by umožnilo odlišný přístup k zásobám primárního benzinu (naphthy), nebo by to umožnilo, aby byly započítávány zásoby v tankerech nacházejících se v teritoriálních vodách jednotlivých členských států.

(6)

Domácí těžba ropy může jako taková přispět k bezpečnosti dodávek, což by pro členské státy těžící ropu mohlo znamenat, že mohou mít menší zásoby než ostatní členské státy. Taková odchylka by však nesměla vést k tomu, aby se povinnosti držet zásoby podstatným způsobem lišily od povinností vyplývajících ze směrnice 2006/67/ES. Povinnost držet zásoby by v případě některých členských států proto měla být stanovena na základě domácí spotřeby ropy, a nikoli na základě dovozu.

(7)

Podle závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 je stále zásadnější a naléhavější, aby Společenství zavedlo integrovanou energetickou politiku spojující opatření na evropské úrovni a na úrovni členských států. Zajištění většího sblížení standardů, jež jsou zabezpečovány prostřednictvím mechanismů pro držení zásob zavedených v jednotlivých členských státech, má tedy zásadní význam.

(8)

Dostupnost zásob ropy a zabezpečení dodávek energie jsou zásadními prvky veřejné bezpečnosti členských států a Společenství. K dosažení těchto cílů přispívá skutečnost, že ve Společenství existují ústřední správci zásob. Aby mohly dotčené členské státy k vymezení pravomocí ústředního správce zásob co nejlépe využít vnitrostátní právo a zároveň zmírnit finanční zatížení konečných spotřebitelů v důsledku činností souvisejících s držením zásob, postačí zakázat využívání zásob ke komerčním účelům a současně povolit jejich držení na kterémkoli místě ve Společenství a kterýmkoli ústředním správcem zásob zřízeným za tímto účelem.

(9)

Vzhledem k cílům právních předpisů Společenství týkajících se zásob ropy, případným bezpečnostním obavám některých členských států a snaze dosáhnout větší přesnosti a transparentnosti mechanismů solidarity mezi členskými státy je třeba zajistit, aby byla působnost ústředních správců zásob co nejvíce zaměřena na území příslušného státu.

(10)

Je třeba umožnit, aby byly zásoby ropy drženy na kterémkoli místě ve Společenství, za předpokladu, že je náležitě zohledněna jejich fyzická dostupnost. Hospodářským subjektům, kterým připadají povinnosti držet zásoby, by mělo být umožněno, aby tyto povinností splnily tím, že je přenesou na jiné hospodářské subjekty nebo na některého ústředního správce zásob. Pokud navíc mohou být tyto povinnosti přeneseny na svobodně zvoleného ústředního správce zásob nacházejícího se ve Společenství proti vyplacení částky do výše ceny poskytnutých služeb, sníží se riziko diskriminačních praktik na vnitrostátní úrovni. Nestanoví-li tato směrnice jinak, nemělo by právo hospodářského subjektu přenášet povinnosti znamenat, že zvolený aktér musí přenesenou povinnost přijmout. Pokud se členské státy rozhodnou omezit právo hospodářských subjektů přenášet povinnosti, měly by zajistit, aby bylo hospodářským subjektům zaručeno právo přenést určitý minimální procentní podíl své povinnosti; tyto členské státy by tedy měly zajistit, aby jejich ústřední správce zásob přijal přenesení povinnosti držet zásoby pro objem nezbytný k zaručení tohoto minimálního podílu.

(11)

Členské státy by měly zajistit, aby všechny zásoby, jejichž držení ukládají právní předpisy Společenství, byly vždy dostupné. Aby mohla být tato dostupnost zaručena, neměla by existovat žádná omezení vlastnických práv k těmto zásobám, která by mohla narušit jejich použití v případě přerušení dodávek ropy. Ropné produkty vlastněné podniky, jež jsou vystaveny značnému riziku, že se na jejich aktiva bude vztahovat vykonávací řízení, by se neměly započítávat. Pokud byla povinnost držet zásoby uložena hospodářským subjektům, mohlo by být za známku existence takové rizikové situace považováno zahájení konkurzního nebo vyrovnacího řízení.

(12)

S cílem umožnit členským státům rychle reagovat na mimořádně naléhavé případy nebo na krize na místní úrovni by mohlo být vhodné stanovit, že lze v případě těchto událostí použít část vlastních zásob. Tyto naléhavé případy nebo místní krize by neměly zahrnovat situace způsobené vývojem cen ropy či ropných produktů, mohly by však zahrnovat přerušení dodávek zemního plynu, kdy je nezbytné změnit používané palivo, tj. použít ropu nebo ropné produkty jako palivo pro výrobu energie.

(13)

S ohledem na potřeby v souvislosti se zavedením politik pro mimořádné situace, se sbližováním standardů, jež jsou zabezpečovány prostřednictvím vnitrostátních mechanismů pro držení zásob, a s nutností zajistit lepší přehled o úrovni zásob, zejména v případě krize, by členské státy a Společenství měly mít k dispozici prostředky pro intenzivnější kontrolu těchto zásob. Zásoby, které jsou drženy na základě dvoustranných dohod, nebo smluvní práva na nákup určitého množství zásob („tikety“), které jsou v souladu s veškerými povinnostmi stanovenými touto směrnicí, by měly patřit mezi vhodné nástroje slučitelné s tímto cílem většího sblížení.

(14)

V důsledku toho, že značná část těchto zásob náleží členským státům nebo ústředním subjektům zřízeným vnitrostátními orgány jednotlivých států, by mělo být možné zvýšit úroveň kontroly a transparentnosti alespoň pro tuto část zásob.

(15)

S cílem přispět k posílení bezpečnosti dodávek ve Společenství by měly zásoby označované jako „specifické zásoby“, které byly zakoupeny členskými státy nebo ústředními subjekty a vytvořeny na základě rozhodnutí členských států, odpovídat skutečným potřebám v případě krize. Dále by měly mít vlastní právní postavení zajišťující jejich plnou dostupnost v případě krize. Za tímto účelem by dotčené členské státy měly zajistit, aby byla přijata opatření nezbytná pro bezpodmínečnou ochranu těchto zásob proti veškerým opatřením nuceného výkonu rozhodnutí.

(16)

Objemy, jež by ústřední subjekty nebo členské státy měly vlastnit, by měly být v této fázi stanoveny na úrovni, kterou jednotlivé dotčené členské státy nezávisle a dobrovolně určily.

(17)

Vzhledem k tomu, že je potřeba zvýšit úroveň kontroly a transparentnosti, by nouzové zásoby, které nejsou specifickými zásobami, měly podléhat přísnějším požadavkům na monitorování a členské státy by v některých případech měly mít povinnost oznamovat opatření, kterými se řídí dostupnost nouzových zásob, a veškeré změny předpisů o jejich udržování.

(18)

Výkyvy v objemu specifických zásob v důsledku jednotlivých operací výměny zásob by mohly být přípustné s cílem umožnit nutné operace, jako jsou například operace, jejichž účelem je zajistit, aby zásoby byly čerstvé, zajistit soulad se změněnými specifikacemi produktu nebo zveřejnit nová výběrová řízení na skladování.

(19)

Pokud jsou nouzové zásoby a specifické zásoby smíšeny s dalšími zásobami, které drží hospodářské subjekty, měl by být kladen důraz na transparentnost úrovně nouzových zásob.

(20)

Četnost vypracovávání přehledů o stavu zásob a lhůta pro jejich předkládání, jak je stanoveno ve směrnici 2006/67/ES, se nejeví být v souladu s jednotlivými systémy držení ropných zásob, jež byly zavedeny v jiných částech světa. V usnesení o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie vyslovil Evropský parlament podporu častějšímu vykazování údajů.

(21)

S cílem zabránit dvojímu vykazování informací, jež členské státy poskytují o jednotlivých kategoriích produktů, by nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (5) mělo sloužit jako referenční bod pro jednotlivé kategorie ropných produktů uvedené v této směrnici.

(22)

S cílem posílit bezpečnost dodávek, zajistit komplexnější informace pro trh, poskytnout spotřebitelům jistotu, pokud jde o stav zásob ropy, a optimalizovat prostředky pro předávání informací by měla být stanovena možnost případné následné změny nebo upřesnění pravidel pro vypracovávání a předkládání statistických přehledů.

(23)

S ohledem na tytéž cíle je dále nezbytné rozšířit vypracovávání a předávání statistických přehledů i na zásoby jiné než nouzové a specifické a stanovit, že by tyto výkazy měly být předkládány jednou za měsíc.

(24)

Vzhledem k tomu, že v přehledech předkládaných Komisi se mohou vyskytnout chyby nebo nesrovnalosti, mělo by být zaměstnancům Komise nebo pověřeným osobám umožněno přezkoumat připravenost členských států na mimořádné situace a stav jejich zásob. Při zajištění toho, že tyto kontroly lze účinně provádět v souladu s vnitrostátními postupy, je třeba se spolehnout na vnitrostátní systémy členských států.

(25)

U obdržených nebo shromážděných údajů by mělo být provedeno komplexní elektronické a statistické zpracování. To vyžaduje použití integrovaných nástrojů a postupů. Komisi by tedy mělo být umožněno přijímat za tím účelem všechna příslušná opatření, zejména vyvíjet nové počítačové systémy.

(26)

Ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6) a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7). Tyto právní předpisy vyžadují zejména, aby zpracování osobních údajů bylo odůvodněno legitimním účelem a nahodile získané osobní údaje byly okamžitě vymazány.

(27)

Ropné produkty jsou často smíchávány s biopalivy a některými aditivy. Tato biopaliva a aditiva, pokud jsou nebo mají být smíchána s ropnými produkty, by mělo být možné započítat při výpočtu povinnosti držet zásoby i při výpočtu úrovně držených zásob.

(28)

Dotčeným členským státům by mělo být umožněno, aby splnily povinnosti, které by pro ně mohly vyplynout z rozhodnutí o uvolnění zásob do oběhu přijatého na základě uplatňování dohody IEA nebo na základě prováděcích opatření k uvedené dohodě. Klíčovým prvkem efektivní reakce na případy, kdy dochází k potížím s dodávkami, je řádné a včasné provedení rozhodnutí IEA. V takových případech by členské státy měly v rozsahu stanoveném daným rozhodnutím IEA uvolnit část svých nouzových zásob do oběhu. Komise by měla úzce spolupracovat s IEA a vycházet při opatřeních na úrovni Společenství z metodiky IEA. Komise by zejména měla být schopna doporučit, aby všechny členské státy uvolnily zásoby do oběhu, případně s cílem doplnit rozhodnutí IEA, na jehož základě mají její členové uvolnit zásoby do oběhu, a usnadnit jeho provádění. Je vhodné, aby v reakci na narušení dodávek členské státy na tato doporučení Komise reagovaly kladně v zájmu toho, aby bylo na úrovni celého Společenství dosaženo pevné solidarity a soudržnosti mezi členskými státy, které jsou členy IEA, a členskými státy, které jejími členy nejsou.

(29)

Cílem směrnice Rady 73/238/EHS ze dne 24. července 1973 o opatřeních ke zmírnění následků potíží v zásobování ropou a ropnými produkty (8) je především odstranit nebo alespoň zmírnit nežádoucí účinky jakýchkoli potíží, byť dočasných, jejichž důsledkem je citelné snížení dodávek ropy nebo ropných produktů, včetně vážného narušení hospodářské činnosti Společenství, které by mohlo být tímto snížením způsobeno. Tato směrnice by měla zahrnovat obdobná opatření.

(30)

Cílem směrnice 73/238/EHS je dále ustavit poradní orgán usnadňující koordinaci konkrétních opatření přijatých nebo navržených členskými státy. Takový orgán by měl být upraven touto směrnicí. Nadále je nutné, aby každý členský stát vypracoval plán, který by mohl být použit v případě potíží se zásobováním ropou nebo ropnými produkty. Kromě toho je třeba, aby každý členský stát připravil organizační opatření, která mají být přijata v případě krize.

(31)

Vzhledem k tomu, že tato směrnice zavádí řadu nových mechanismů, mělo by být její provádění a fungování přezkoumáno.

(32)

Tato směrnice nahrazuje nebo zahrnuje všechny aspekty, kterými se zabývá rozhodnutí Rady 68/416/EHS ze dne 20. prosince 1968 o uzavírání a provádění zvláštních mezivládních dohod týkajících se povinnosti členských států udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů (9). Uvedené rozhodnutí se tudíž stalo bezpředmětným.

(33)

Jelikož cíle této směrnice, totiž udržování vysoké úrovně bezpečnosti dodávek ropy ve Společenství prostřednictvím spolehlivých a transparentních mechanismů založených na solidaritě mezi členskými státy za dodržení pravidel vnitřního trhu a hospodářské soutěže, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(34)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10).

(35)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(36)

Směrnice 73/238/EHS a 2006/67/ES a rozhodnutí 68/416/EHS by tedy měly být zrušeny,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti dodávek ropy ve Společenství prostřednictvím spolehlivých a transparentních mechanismů založených na solidaritě mezi členskými státy, pro udržování minimálních zásob ropy nebo ropných produktů a pro zavedení nezbytných postupů k řešení situací, kdy je vážný nedostatek ropy či ropných produktů.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

„referenčním rokem“ kalendářní rok, k němuž se vztahují údaje o spotřebě nebo o čistém dovozu používané buď při výpočtu pro stanovení úrovně zásob, které mají být drženy, nebo při výpočtu úrovně zásob skutečně držených v určitém okamžiku;

b)

„aditivy“ neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do produktu nebo smíchávané s tímto produktem tak, aby se změnily jeho vlastnosti;

c)

„biopalivem“ kapalná nebo plynná pohonná hmota pro dopravu vyráběná z biomasy, přičemž „biomasou“ se rozumí výsledek biologického rozkladu produktů, odpadů a zbytků ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví, jakož i výsledek biologického rozkladu průmyslových a městských odpadů;

d)

„domácí spotřebou“ celkové množství vypočítané podle přílohy II a dodané v rámci dané země pro energetické i neenergetické účely; tento souhrn zahrnuje dodávky v rámci transformačního odvětví a dodávky pro průmysl, dopravu, domácnosti a další odvětví za účelem „konečné“ spotřeby; dále zahrnuje vlastní spotřebu energetického odvětví (s výjimkou rafinérského paliva);

e)

„účinným mezinárodním rozhodnutím o uvolnění zásob do oběhu“ každé platné rozhodnutí řídící rady Mezinárodní energetické agentury přijaté s cílem zajistit dostupnost ropy nebo ropných produktů na trhu prostřednictvím uvolnění zásob jejích členů do oběhu nebo doplňujících opatření;

f)

„ústředním správcem zásob“ subjekt nebo služba, kterým mohou být svěřeny pravomoci jednat za účelem pořízení, udržování nebo prodeje zásob ropy, včetně nouzových zásob a specifických zásob;

g)

„závažným narušením dodávek“ významný a náhlý pokles dodávek ropy nebo ropných produktů do Společenství nebo členského státu, a to bez ohledu na to, zda vedl k účinnému mezinárodnímu rozhodnutí o uvolnění zásob do oběhu či nikoli;

h)

„mezinárodními námořními zásobníky“ zásobníky uvedené v části 2.1 přílohy A nařízení (ES) č. 1099/2008;

i)

„zásobami ropy“ energetické produkty uvedené v části 3.1 prvního odstavce přílohy C nařízení (ES) č. 1099/2008;

j)

„nouzovými zásobami“ zásoby ropy, jejichž udržování je každému členskému státu uloženo podle článku 3;

k)

„komerčními zásobami“ zásoby ropy držené hospodářskými subjekty, jejichž udržování tato směrnice neukládá;

l)

„specifickými zásobami“ zásoby ropy splňující kritéria stanovená v článku 9;

m)

„fyzickou přístupností“ opatření související s umístěním a přepravou zásob a umožňující jejich uvolnění nebo skutečné dodání koncovým uživatelům a na trhy v časovém rámci a za podmínek napomáhajících ke zmírnění problémů, které mohly v souvislosti s dodávkami nastat.

Definice stanovené v tomto článku mohou být upřesněny nebo změněny regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 3

Nouzové zásoby a výpočet povinností držet zásoby

1.   Členské státy přijmou vhodné právní a správní předpisy, aby do 31. prosince 2012 zajistily, že celkové zásoby ropy udržované v jakoukoli dobu ve Společenství v jejich prospěch odpovídají přinejmenším 90 dnům průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší.

2.   Průměrný denní čistý dovoz, který má být zohledněn, se vypočítá na základě ropného ekvivalentu dovozu v předchozím kalendářním roce, stanoveného v souladu s metodou a postupy uvedenými v příloze I.

Průměrná denní domácí spotřeba, která má být zohledněna, se vypočte na základě ropného ekvivalentu domácí spotřeby v předchozím kalendářním roce, stanovené a vypočtené v souladu s metodou a postupy uvedenými v příloze II.

3.   Odchylně od odstavce 2 se však denní průměrné hodnoty čistého dovozu a domácí spotřeby, jak je stanoveno v uvedeném odstavci, stanoví pro období od 1. ledna do 31. března každého kalendářního roku na základě množství dovezeného nebo spotřebovaného v průběhu předposledního roku, který předchází dotyčnému kalendářnímu roku.

4.   Metody a postupy výpočtu povinností držet zásoby, jak jsou uvedeny v tomto článku, mohou být změněny regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 4

Výpočet úrovně zásob

1.   Úrovně držených zásob se počítají v souladu s metodami uvedenými v příloze III. Při výpočtu úrovně držených zásob pro jednotlivé kategorie podle článku 9 se uvedené metody používají pouze u produktů spadajících do příslušné kategorie.

2.   K výpočtu úrovně zásob držených k určitému okamžiku se použijí údaje za referenční rok určený podle pravidel stanovených v článku 3.

3.   Jakékoli zásoby ropy mohou být zahrnuty současně do výpočtu nouzových zásob členského státu i do výpočtu jeho specifických zásob za předpokladu, že tyto zásoby ropy splňují podmínky stanovené touto směrnicí pro oba typy zásob.

4.   Metody a postupy výpočtu úrovně zásob, jak jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, mohou být změněny regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2. Zejména se může ukázat, že je nezbytné a prospěšné změnit tyto metody a postupy, včetně uplatňování odpočtu stanoveného v příloze III, s cílem zajistit soudržnost s praxí IEA.

Článek 5

Dostupnost zásob

1.   Členské státy zajistí, aby byly nouzové zásoby a specifické zásoby vždy dostupné a aby byly fyzicky přístupné pro účely této směrnice. Stanoví způsoby identifikace, účtování a kontroly uvedených zásob tak, aby bylo možné tyto zásoby kdykoliv ověřit. Tento požadavek se vztahuje rovněž na jakékoli nouzové zásoby a specifické zásoby, které jsou smíšeny s dalšími zásobami drženými hospodářskými subjekty.

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit všem překážkám a obtížím, které by se mohly vyskytnout v souvislosti s dostupností nouzových zásob a specifických zásob. Každý členský stát může stanovit omezení nebo další podmínky týkající se možnosti držet jeho nouzové zásoby a specifické zásoby mimo jeho území.

2.   Pokud je nutno uplatnit postupy pro mimořádné situace stanovené v článku 20, členské státy zamezí jakýmkoli opatřením, která brání přepravě, použití či uvolnění nouzových zásob nebo specifických zásob držených na jejich území pro jiný členský stát, a zdrží se přijetí takových opatření.

Článek 6

Registr nouzových zásob a výroční zpráva

1.   Každý členský stát vede trvale aktualizovaný a podrobný registr veškerých nouzových zásob, které jsou drženy v jeho prospěch a které nejsou specifickými zásobami. Tento registr obsahuje zejména informace vedoucí k přesnému určení polohy skladovacího či rafinérského zařízení, v němž jsou dotčené zásoby umístěny, jakož i příslušných množství, vlastníka zásob a povahy, s odkazem na kategorie uvedené v části 3.1 prvním odstavci přílohy C nařízení (ES) č. 1099/2008.

2.   Do 25. února každého kalendářního roku zašle každý členský stát Komisi souhrnnou kopii registru zásob uvedeného v odstavci 1, v níž jsou uvedeny alespoň množství a povaha nouzových zásob zapsaných v registru k poslednímu dni předchozího kalendářního roku.

3.   Dále členské státy do patnácti dní po obdržení žádosti Komise zašlou Komisi úplnou kopii registru; v této kopii nemusí být uvedeny citlivé údaje týkající se umístění zásob. Tyto žádosti mohou být učiněny nejpozději pět let po dni, k němuž se požadované údaje vztahují, a nemohou se týkat údajů vztahujících se k jakémukoli období před 1. lednem 2013.

Článek 7

Ústřední správci zásob

1.   Členské státy mohou zřídit ústřední správce zásob.

Žádný členský stát nesmí zřídit více než jednoho ústředního správce zásob ani žádný jiný obdobný subjekt. Členský stát může zřídit svého ústředního správce zásob kdekoliv na území Společenství.

Pokud členský stát zřídí ústředního správce zásob, má podobu subjektu nebo služby, jejichž činnost je nevýdělečná a jež jednají v obecném zájmu, a není považován za hospodářský subjekt ve smyslu této směrnice.

2.   Hlavním úkolem ústředního správce zásob je pořizování, udržování a prodej zásob ropy pro účely této směrnice nebo pro účely dosažení souladu s mezinárodními dohodami týkajícími se udržování zásob ropy. Jedná se o jediný subjekt nebo jedinou službu, kterým mohou být svěřeny pravomoci k pořízení nebo prodeji specifických zásob.

3.   Ústřední správci zásob nebo členské státy mohou na stanovené období přenést úkoly týkající se správy nouzových zásob a, s výjimkou prodeje nebo pořízení, specifických zásob, avšak pouze:

a)

na jiný členský stát, na jehož území jsou tyto zásoby umístěny, nebo na ústředního správce zásob zřízeného tímto členských státem. Takto přenesené úkoly nemohou být dále přeneseny na další členské státy nebo ústřední správce zásob jimi zřízené. Členský stát, který zřídil ústředního správce zásob, a každý členský stát, na jehož území budou zásoby drženy, má právo podmínit přenesení úkolů svým souhlasem;

b)

na hospodářské subjekty. Takto přenesené úkoly nemohou být dále přeneseny. Pokud se toto přenesení nebo jakákoli jeho změna či rozšíření týká úkolů souvisejících se správou nouzových a specifických zásob držených v jiném členském státě, musí s tímto přenesením předem souhlasit jak členský stát, pro nějž jsou zásoby drženy, tak všechny členské státy, na jejichž území budou zásoby drženy.

4.   Každý členský stát, který má ústředního správce zásob, mu ukládá, aby pro účely čl. 8 odst. 1 a 2 zveřejňoval:

a)

průběžně a podle kategorií produktů úplné informace o objemech zásob, k jejichž udržování pro hospodářské subjekty nebo případně pro jiné ústřední správce zásob, kteří projevili zájem, se může zavázat;

b)

s předstihem alespoň sedmi měsíců podmínky, za nichž je ochoten poskytnout služby související s udržováním zásob pro hospodářské subjekty. Podmínky pro poskytování těchto služeb, včetně podmínek časového plánování, mohou být rovněž stanoveny příslušnými vnitrostátními orgány nebo ve výběrovém řízení, jež má určit, který hospodářský subjekt nebo případně jiný ústřední správce zásob, který projevil zájem, předložil nejlepší nabídku.

Ústřední správce zásob přijme povinnosti držet zásoby, které na něj byly přeneseny, za objektivních, transparentních a nediskriminačních podmínek. Platby hospodářských subjektů za služby ústředního správce zásob nepřesahují celkové náklady na poskytnuté služby a nemohou být požadovány, dokud zásoby nejsou vytvořeny. Ústřední správce zásob může svůj souhlas s převzetím přenesené povinnosti podmínit poskytnutím záruky nebo jiné formy zajištění hospodářským subjektem.

Článek 8

Hospodářské subjekty

1.   Každý členský stát zajistí, že každý hospodářský subjekt, kterému ukládá povinnosti držet zásoby s cílem splnit své závazky podle článku 3, má právo přenést tyto povinnosti, alespoň zčásti a podle volby hospodářského subjektu, avšak pouze:

a)

na ústředního správce zásob členského státu, pro nějž jsou tyto zásoby drženy;

b)

na jednoho nebo více ústředních správců zásob, kteří předem vyjádřili ochotu držet tyto zásoby, za předpokladu, že s tímto přenesením povinností předem souhlasil jak členský stát, pro nějž jsou tyto zásoby drženy, tak všechny členské státy, na jejichž území budou tyto zásoby drženy;

c)

na jiné hospodářské subjekty, které mají přebytečné zásoby nebo dostupnou kapacitu pro držení zásob mimo území členského státu, pro nějž jsou zásoby drženy ve Společenství, za předpokladu, že s tímto přenesením povinností předem souhlasil jak členský stát, pro nějž jsou tyto zásoby drženy, tak všechny členské státy, na jejichž území budou tyto zásoby drženy; a/nebo

d)

na jiné hospodářské subjekty, které mají přebytečné zásoby nebo dostupnou kapacitu pro držení zásob na území členského státu, pro nějž jsou tyto zásoby drženy, za předpokladu, že členský stát byl o tomto přenesení povinností předem informován. Členské státy mohou stanovit omezení nebo podmínky pro toto přenesení povinností.

Povinnosti přenesené v souladu s písmeny c) a d) nemohou být dále přeneseny. Jakákoli změna nebo jakékoli rozšíření přenesení povinností podle písmen b) a c) nabývá účinku pouze po předchozím souhlasu všech členských států, které souhlasily s daným přenesením povinností. Jakákoli změna nebo jakékoli rozšíření přenesení povinností podle písmene d) se považuje za nové přenesení povinností.

2.   Každý členský stát může právo přenášet povinnosti omezit na hospodářské subjekty, kterým ukládá nebo uložil povinnosti držet zásoby.

Pokud má však takovéto omezení dopad na právo hospodářského subjektu přenést objem odpovídající méně než 10 % povinnosti držet zásoby, která mu byla uložena, zajistí členský stát existenci ústředního správce zásob, který je povinen přijmout přenesené povinnosti v takovém objemu, jaký je nezbytný k tomu, aby bylo zaručeno právo hospodářského subjektu přenést alespoň 10 % povinnosti držet zásoby, která mu byla uložena.

Minimální procentní podíl uvedený v tomto odstavci se nejpozději 31. prosince 2017 zvýší z 10 % na 30 %.

3.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 může členský stát stanovit, že hospodářský subjekt musí přenést alespoň část povinnosti držet zásoby na ústředního správce zásob tohoto členského státu.

4.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k informování hospodářských subjektů o způsobech, které mají být použity k výpočtu povinností držet zásoby, které jim byly uloženy, nejpozději 200 dní před začátkem období, k němuž se daná povinnost vztahuje. Hospodářské subjekty uplatní právo přenést povinnosti držet zásoby na ústřední správce zásob nejpozději 170 dní před začátkem období, k němuž se příslušná povinnost vztahuje.

Pokud jsou hospodářské subjekty informovány v době kratší než 200 dní před začátkem období, k němuž se povinnost držet zásoby vztahuje, mohou uplatnit právo přenést danou povinnost kdykoli.

Článek 9

Specifické zásoby

1.   Každý členský stát se může zavázat, že bude udržovat minimální úroveň zásob, vypočtenou na základě počtu dní spotřeby, a to v souladu s podmínkami uvedenými v tomto článku.

Specifické zásoby vlastní daný členský stát nebo ústřední správce zásob zřízený tímto členským státem a jsou udržovány na území Společenství.

2.   Specifické zásoby se mohou skládat pouze z jedné nebo více následujících kategorií produktů, jak jsou vymezeny v části 4 přílohy B nařízení (ES) č. 1099/2008:

ethan,

LPG,

motorový benzin,

letecký benzin,

tryskové palivo benzinového typu (tryskové palivo naphthového typu nebo JP4),

tryskové palivo petrolejového typu,

ostatní petrolej,

plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej),

topný olej (vysokosirný a nízkosirný),

lakový benzin a SBP,

maziva,

bitumen,

parafinové vosky,

ropný koks.

3.   Ropné produkty, které tvoří specifické zásoby, stanoví každý členský stát na základě kategorií uvedených v odstavci 2. Členské státy zajistí, aby pro referenční rok určený podle pravidel stanovených v článku 3 a u produktů zahrnutých do použitých kategorií ropný ekvivalent množství spotřebovaného v členském státě činil alespoň 75 % domácí spotřeby vypočtené za použití metody uvedené v příloze II.

Pro každou kategorii zvolenou členským státem musí úroveň specifických zásob, jež se zaváže udržovat, odpovídat určitému počtu dní průměrné denní spotřeby, měřené na základě jejich ropného ekvivalentu v průběhu referenčního roku určeného podle pravidel stanovených v článku 3.

Ropné ekvivalenty uvedené v prvním a druhém pododstavci se vypočtou tak, že se souhrn „zjištěných hrubých vnitrozemských dodávek“, jak jsou definovány v oddíle 3.2.1 přílohy C nařízení (ES) č. 1099/2008, pro produkty zahrnuté do použitých nebo dotčených kategorií vynásobí koeficientem 1,2. Mezinárodní námořní zásobníky se nezapočítávají.

4.   Každý členský stát, který se rozhodl udržovat specifické zásoby, zašle Komisi oznámení, jež bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v němž uvede úroveň těchto zásob, již se zavázal udržovat, a dobu, po niž se tyto zásoby zavázal udržovat, přičemž tato doba je nejméně jeden rok. Oznámená minimální úroveň se stejným způsobem použije na všechny kategorie specifických zásob použité členskými státy.

Členský stát zajistí, aby tyto zásoby byly drženy v celém průběhu oznámené doby, aniž je dotčeno právo členských států uplatnit dočasná snížení, jejichž důvodem však mohou být pouze jednotlivé operace obměny zásob.

Seznam kategorií použitých členským státem zůstává v platnosti po dobu alespoň jednoho roku a může být změněn pouze s účinkem od prvního dne kalendářního měsíce.

5.   Každý členský stát, který se nezavázal udržovat po celou dobu daného kalendářního roku specifické zásoby alespoň na 30 dní, zajistí, aby nejméně jedna třetina jeho povinnosti držet zásoby byla držena ve formě produktů ve složení podle odstavců 2 a 3.

Členský stát, pro který je držen menší objem specifických zásob než na 30 dní, vypracuje výroční zprávu obsahující rozbor opatření, která byla přijata jeho vnitrostátními orgány s cílem zajistit a ověřit dostupnost a fyzickou přístupnost jeho nouzových zásob, jak je uvedeno v článku 5, a dále soupis předpisů, které členskému státu umožní kontrolovat použití těchto zásob v případě narušení dodávek ropy. Tato zpráva musí být zaslána Komisi do konce prvního měsíce kalendářního roku, k němuž se vztahuje.

Článek 10

Správa specifických zásob

1.   Každý členský stát vede trvale aktualizovaný a podrobný registr veškerých specifických zásob držených na jeho území. Tento registr obsahuje zejména veškeré informace umožňující přesně určit polohu příslušných zásob.

Členské státy rovněž zašlou Komisi kopii registru do patnácti dní po obdržení žádosti Komise. V této kopii nemusí být uvedeny citlivé údaje týkající se umístění zásob. Tyto žádosti mohou být učiněny nejpozději pět let po dni, k němuž se požadované údaje vztahují.

2.   V případech, kdy jsou specifické zásoby smíšeny s jinými ropnými zásobami, přijmou členské státy nebo jejich ústřední správci zásob nezbytná opatření s cílem zabránit, aby byly tyto směsi produktů přemísťovány, v rozsahu podílu tvořeného specifickými zásobami, bez předchozího písemného souhlasu vlastníka specifických zásob a orgánů členského státu, na jehož území se zásoby nacházejí, nebo ústředního správce zásob zřízeného tímto členským státem.

3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby veškeré specifické zásoby udržované nebo přepravované na jejich území byly bezpodmínečně vyňaty z vykonávacího řízení bez ohledu na to, zda se jedná o jejich vlastní zásoby nebo o zásoby jiných členských států.

Článek 11

Účinek přenesení povinnosti

Přenesením povinnosti uvedeným v článcích 7 a 8 nejsou nijak dotčeny povinnosti, které pro jednotlivé členské státy vyplývají z této směrnice.

Článek 12

Statistické výkazy zásob uvedených v článku 3

1.   Pokud jde o úroveň zásob, které mají být drženy podle článku 3, každý členský stát vypracovává a předkládá Komisi statistické výkazy v souladu s pravidly uvedenými v příloze IV.

2.   Pravidla pro vypracovávání výkazů uvedených v odstavci 1 a rozsah, obsah, četnost a lhůty pro předložení těchto výkazů mohou být změněny regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2. Pravidla pro předkládání těchto výkazů Komisi mohou být rovněž změněna regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.

3.   Členské státy nesmějí do statistických výkazů nouzových zásob zahrnout ta množství ropy nebo ropných produktů, která jsou předmětem zabavení nebo vykonávacího řízení. To platí rovněž pro zásoby podniků v konkurzním nebo vyrovnacím řízení.

Článek 13

Statistické výkazy specifických zásob

1.   Každý dotčený členský stát vypracuje a předloží Komisi pro každou kategorii produktů statistický výkaz obsahující přehled specifických zásob k poslednímu dni každého kalendářního měsíce a uvádějící množství a počet dní průměrné spotřeby v průběhu referenčního roku, k němuž se tyto zásoby vztahují. Pokud jsou některé z těchto specifických zásob drženy mimo jeho území, uvede členský stát podrobně zásoby udržované v jednotlivých dotčených členských státech a u ústředních správců zásob nebo jejich prostřednictvím. Dále podrobně uvede, zda jsou veškeré tyto zásoby plně v jeho vlastnictví nebo zda jsou plně či částečně ve vlastnictví jeho ústředního správce zásob.

2.   Každý členský stát vypracuje a předloží Komisi rovněž výkaz specifických zásob umístěných na jeho území a náležejících jiným členským státům nebo ústředním správcům zásob, přičemž uvede stav těchto zásob k poslednímu dni každého kalendářního měsíce podle kategorií produktů stanovených podle čl. 9 odst. 4. V tomto výkazu členský stát dále v každém jednotlivém případě uvede dotčený členský stát nebo ústřední správce zásob a příslušná množství.

3.   Statistické výkazy uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou předkládány v průběhu kalendářního měsíce následujícího po měsíci, k němuž se vztahují.

4.   Kopie statistických výkazů jsou rovněž předkládány okamžitě na žádost Komise. Tyto žádosti mohou být učiněny nejpozději pět let po dni, k němuž se příslušné údaje vztahují.

5.   Rozsah, obsah a četnost statistických výkazů a lhůty pro jejich předložení mohou být změněny regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2. Pravidla pro předkládání těchto výkazů Komisi mohou být rovněž změněna regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 14

Výkazy komerčních zásob

1.   Členské státy zasílají Komisi měsíční statistický výkaz úrovně komerčních zásob držených na jejich území. Za tímto účelem zajistí ochranu citlivých údajů a neuvádějí jména vlastníků dotčených zásob.

2.   Komise na základě výkazů předkládaných členskými státy zveřejňuje měsíční statistický výkaz komerčních zásob ve Společenství, přičemž použije agregované úrovně.

3.   Pravidla pro předkládání, zveřejňování a četnost statistických výkazů mohou být změněna regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 15

Zpracování údajů

Komise odpovídá za rozvoj, provoz, řízení a udržování informačně-technologických zdrojů nezbytných pro přijímání, uchovávání a jakékoli zpracování údajů obsažených ve statistických výkazech, veškerých jiných informací předkládaných členskými státy nebo shromažďovaných Komisí na základě této směrnice a veškerých údajů týkajících se zásob ropy a shromážděných na základě nařízení (ES) č. 1099/2008 za účelem vypracovávání výkazů podle této směrnice.

Článek 16

Biopaliva a aditiva

1.   Při výpočtu povinností držet zásoby podle článků 3 a 9 se biopaliva a aditiva zohlední, pouze pokud byly smíchány s dotčenými ropnými produkty.

2.   Při výpočtu skutečně udržovaných úrovní zásob se biopaliva a aditiva zohlední v případech, kdy:

a)

byly smíchány s dotčenými ropnými produkty, nebo

b)

jsou skladovány na území dotčeného členského státu, pokud členský stát přijal pravidla zajišťující, že mají být smíchány s ropnými produkty drženými podle požadavků týkajících se zásob a stanovených v této směrnici a že mají být použity v dopravě.

3.   Pravidla pro zohlednění biopaliv a aditiv při výpočtu povinností držet zásoby a úrovní zásob, stanovená v odstavcích 1 a 2, mohou být změněna regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 17

Koordinační skupina pro ropu a ropné produkty

1.   Zřizuje se koordinační skupina pro ropu a ropné produkty (dále jen „koordinační skupina“). Koordinační skupina je konzultační skupina, která se podílí na provádění rozborů situace ve Společenství, pokud jde o bezpečnost dodávek ropy a ropných produktů, a usnadňuje koordinaci a uplatňování opatření v této oblasti.

2.   Koordinační skupina se skládá ze zástupců členských států. Předsedá jí Komise. Na základě výzvy Komise se mohou na činnosti koordinační skupiny podílet subjekty zastupující dotčená odvětví.

Článek 18

Kontrola připravenosti na mimořádné situace a kontrola držení zásob

1.   Komise může v koordinaci s členskými státy provádět kontroly ověřující jejich připravenost na mimořádné situace, a považuje-li to Komise za vhodné, i související držení zásob. Při přípravě těchto kontrol Komise zohlední úsilí dalších institucí a mezinárodních organizací a konzultuje koordinační skupinu.

2.   Koordinační skupina může souhlasit se zapojením pověřených osob a zástupců jiných členských států do těchto kontrol. Osoby provádějící kontrolu mohou doprovázet určení úředníci členského státu, jehož se kontrola týká. Do jednoho týdne po oznámení kontroly uvedené v odstavci 1 poskytne každý dotčený členský stát citlivé údaje, které se týkají umístění zásob podle článků 6 a 9 a které nebyly Komisi poskytnuty, zaměstnancům Komise či pověřeným osobám.

3.   Členské státy zajistí, aby jejich orgány a orgány odpovědné za udržování a správu nouzových a specifických zásob souhlasily s inspekcemi a poskytly osobám pověřeným Komisí pomoc při provádění těchto kontrol. Členské státy zejména zajistí, aby tyto osoby měly právo konzultovat všechny dokumenty a registry týkající se zásob a právo přístupu na všechna místa, kde jsou zásoby drženy, a ke všem souvisejícím dokumentům.

4.   Výsledek kontrol provedených podle tohoto článku se oznámí členskému státu, jehož se kontrola týká, a může být dále předán koordinační skupině.

5.   Členské státy a Komise zajistí, aby úředníkům, pověřeným osobám a dalším osobám pracujícím pod dohledem Komise ani členům koordinační skupiny nebylo umožněno zveřejnit informace, jež byly shromážděny nebo vzájemně poskytnuty na základě tohoto článku a na něž se vzhledem k jejich povaze vztahuje služební tajemství, jako je například totožnost vlastníků zásob.

6.   Cílem kontrol stanovených v odstavci 1 nesmí být zpracování osobních údajů. Osobní údaje, které se zjistí nebo vyskytnou v průběhu těchto kontrol, nemohou být shromažďovány ani zohledňovány a v případě nahodilého shromáždění jsou neprodleně zničeny.

7.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že veškeré údaje, záznamy, výkazy a dokumenty týkající se nouzových zásob a specifických zásob jsou uchovány po dobu alespoň pět let.

Článek 19

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním údajů

Touto směrnicí není dotčena ani ovlivněna úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů, a zejména se nedotýká povinností členských států v oblasti zpracovávání osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici 95/46/ES, ani povinností, které pro orgány a instituce Společenství v oblasti zpracovávání osobních údajů při výkonu jejich úkolů vyplývají z nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 20

Postupy pro mimořádné situace

1.   Členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy, a přijmou případná nezbytná opatření, aby jejich příslušné orgány mohly v případě závažného narušení dodávek rychle, účinně a transparentně uvolnit část nebo celý objem nouzových zásob a specifických zásob do oběhu a nařídit obecná nebo konkrétní omezení spotřeby v závislosti na předpokládaném nedostatku dodávek, mimo jiné prostřednictvím přednostních přídělů ropných produktů určitým kategoriím spotřebitelů.

2.   Členské státy trvale udržují krizové plány, které se uplatní v případě závažného narušení dodávek, přičemž zajistí, aby byla přijata organizační opatření, která umožní uskutečnění těchto plánů. Členské státy Komisi na její žádost informují o svých krizových plánech a souvisejících organizačních opatřeních.

3.   V případě účinného mezinárodního rozhodnutí o uvolnění zásob do oběhu, které se týká jednoho nebo více členských států:

a)

mohou dotčené členské státy použít vlastní nouzové a specifické zásoby, aby dostály svým mezinárodních závazkům podle uvedeného rozhodnutí. V takovém případě členský stát tuto skutečnost neprodleně oznámí Komisi, aby tato mohla svolat zasedání koordinační skupiny nebo konzultovat elektronickou cestou její členy zejména za účelem vyhodnocení dopadu tohoto uvolnění zásob do oběhu;

b)

Komise by měla členským státům doporučit, aby uvolnily část nebo celý objem svých nouzových a specifických zásob do oběhu nebo aby přijaly jiná opatření s rovnocenným účinkem, která považují za vhodná. Komise může jednat pouze po konzultaci s koordinační skupinou.

4.   Pokud nebylo přijato účinné mezinárodní rozhodnutí o uvolnění zásob do oběhu a pokud se ve Společenství nebo v jednom členském státě objeví potíže v zásobování ropou nebo ropnými produkty, Komise případně informuje IEA a pokud možno s ní koordinuje příslušná opatření a na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu co nejdříve přistoupí ke konzultaci koordinační skupiny. Pokud o konzultaci koordinační skupiny požádá členský stát, uspořádá se do čtyř dní po obdržení žádosti, pokud členský stát nevyjádří souhlas s delší lhůtou. Na základě výsledků posouzení situace provedeného koordinační skupinou Komise stanoví, zda došlo k závažnému narušení dodávek.

Pokud se má za to, že došlo k závažnému narušení dodávek, povolí Komise, aby byla do oběhu uvolněna část nebo celý objem nouzových zásob a specifických zásob navržených k tomuto účelu dotčenými členskými státy.

5.   Členské státy mohou uvolnit do oběhu nouzové a specifické zásoby pod povinnou minimální úroveň stanovenou touto směrnicí, a to v objemech, které musí být neprodleně uvolněny za účelem prvotní reakce v obzvláště naléhavých případech nebo s cílem čelit místní krizi. V případě tohoto uvolnění do oběhu členské státy neprodleně informují Komisi o uvolněném objemu. Komise předá tyto informace členům koordinační skupiny.

6.   Pokud se použijí odstavce 3, 4 nebo 5, mohou členské státy dočasně držet zásoby na úrovni nižší, než stanoví tato směrnice. V tom případě Komise na základě konzultace koordinační skupiny a případně v koordinaci s IEA, a zejména při zohlednění situace na mezinárodních trzích s ropou a ropnými produkty, stanoví přiměřený časový rámec, ve kterém musí členské státy opět dosáhnout minimálních požadovaných úrovní svých zásob.

7.   Rozhodnutími, která Komise přijme na základě tohoto článku, nejsou dotčeny případné jiné mezinárodní závazky dotčených členských států.

Článek 21

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi do 31. prosince 2012 a oznámí jí neprodleně každou jejich případnou změnu.

Článek 22

Přezkum

Do 31. prosince 2015 Komise přezkoumá fungování a provádění této směrnice.

Článek 23

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Článek 24

Zrušení

Směrnice 73/238/EHS, směrnice 2006/67/ES a rozhodnutí 68/416/EHS se zrušují s účinkem ode dne 31. prosince 2012.

Odkazy na zrušené směrnice a zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 25

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2012.

Odchylně od prvního pododstavce členské státy, které nejsou k 31. prosinci 2012 členy IEA a které plně pokrývají svou domácí spotřebu ropných produktů prostřednictvím dovozu, uvedou dne 31. prosince 2014 v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 3 odst. 1 této směrnice. Dokud tyto členské státy neuvedou tato opatření v účinnost, udržují zásoby ropy odpovídající 81 dnům průměrného denního čistého dovozu.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 26

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 14. září 2009.

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM


(1)  Stanovisko ze dne 22. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 13. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. C 128, 6.6.2009, s. 42.

(4)  Úř. věst. L 217, 8.8.2006, s. 8.

(5)  Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 308, 23.12.1968, s. 19.

(10)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


PŘÍLOHA I

METODA VÝPOČTU ROPNÉHO EKVIVALENTU DOVOZU ROPNÝCH PRODUKTŮ

Při výpočtu ropného ekvivalentu dovozu ropných produktů, jak je stanoveno v článku 3, se použije tato metoda:

Ropný ekvivalent dovozu ropných produktů se stanoví jako součet čistého dovozu ropy, NGL, rafinérských poloproduktů a jiných uhlovodíků podle definice v části 4 přílohy B nařízení (ES) č. 1099/2008, přičemž výsledek se upraví s ohledem na případné změny stavu zásob a sníží o 4 % odpovídající výtěžku primárního benzinu (nebo je-li průměrná míra výtěžku primárního benzinu na území státu vyšší než 7 %, sníží o skutečnou čistou spotřebu primárního benzinu nebo o průměrnou míru výtěžku primárního benzinu), a přičte k čistému dovozu všech dalších ropných produktů kromě primárního benzinu, rovněž upraveném s ohledem na případné změny stavu zásob a vynásobeném koeficientem 1,065.

Mezinárodní námořní zásobníky se nezapočítávají.


PŘÍLOHA II

METODA VÝPOČTU ROPNÉHO EKVIVALENTU DOMÁCÍ SPOTŘEBY

Pro účely článku 3 se při výpočtu ropného ekvivalentu domácí spotřeby použije tato metoda:

Domácí spotřeba se stanoví jako součet „zjištěných hrubých vnitrozemských dodávek“ agregátů, jak jsou vymezeny v části 3.2.1 přílohy C nařízení (ES) č. 1099/2008, pouze v případě těchto produktů: motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu (tryskové palivo naphtového typu nebo JP4), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej) a topný olej (vysokosirný a nízkosirný) podle definice v části 4 přílohy B nařízení (ES) č. 1099/2008.

Mezinárodní námořní zásobníky se nezapočítávají.

Ropný ekvivalent domácí spotřeby se vypočte vynásobením koeficientem 1,2.


PŘÍLOHA III

METODY VÝPOČTU ÚROVNĚ DRŽENÝCH ZÁSOB

Pro výpočet úrovně zásob se použijí tyto metody:

 

Aniž je dotčen případ uvedený v čl. 4 odst. 3, nesmí být žádné množství započítáno do stavu zásob více než jedenkrát.

 

Zásoby ropy se snižují o 4 % odpovídající průměrnému výtěžku primárního benzinu.

 

Zásoby primárního benzinu ani zásoby ropných produktů pro mezinárodní námořní zásobníky se nezapočítávají.

 

Ostatní ropné produkty jsou započítány do zásob jednou ze dvou následujících metod. Metodu, kterou si zvolily, musí členské státy používat po celý příslušný kalendářní rok.

Členské státy mohou:

a)

zahrnout veškeré další zásoby ropných produktů uvedených v části 3.1 prvním odstavci přílohy C nařízení (ES) č. 1099/2008 a vypočítat jejich ropný ekvivalent vynásobením množství koeficientem 1,065, nebo

b)

zahrnout zásoby pouze těchto produktů: motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu (tryskového paliva naphtového typu nebo JP4), tryskového paliva petrolejového typu, ostatního petroleje, plynového oleje/motorové nafty (destilovaného topného oleje) a topného oleje (vysokosirného a nízkosirného) a vypočítat jejich ropný ekvivalent vynásobením množství koeficientem 1,2.

Do výpočtu zásob lze zahrnout množství držená:

v nádržích rafinérií,

ve sběrných terminálech,

v potrubních nádržích,

na nákladních člunech,

v pobřežních tankerech,

v tankerech v přístavu,

ve vnitrozemských zásobnících lodí,

na dně nádrží,

jako provozní zásoby,

významnými spotřebiteli na základě zákonem stanovené povinnosti nebo jiné formy kontroly orgány veřejné moci.

Tato množství, s výjimkou množství držených v nádržích rafinérií, v potrubních nádržích nebo ve sběrných terminálech, však nelze zahrnout do výpočtu úrovně specifických zásob, pokud jsou tyto zásoby vypočítávány odděleně od nouzových zásob.

Do výpočtu zásob nelze nikdy zahrnout:

a)

dosud nevytěženou ropu;

b)

zásoby držené:

v ropovodech,

v železničních nádržkových vozech,

v zásobnících námořních lodí,

v čerpacích stanicích a maloobchodních prodejnách,

ostatními spotřebiteli,

v tankerech na moři,

jako vojenské zásoby.

Při výpočtu svých zásob musí členské státy snížit množství zásob vypočtená výše uvedeným způsobem o 10 %. Toto snížení se týká všech množství, která byla zahrnuta do daného výpočtu.

10 % snížení se však neuplatní při výpočtu úrovně specifických zásob nebo úrovně jednotlivých kategorií specifických zásob, pokud jsou tyto zásoby nebo kategorie posuzovány odděleně od nouzových zásob, zejména s cílem ověřit, zda jsou dodržovány minimální úrovně stanovené v článku 9.


PŘÍLOHA IV

Pravidla pro vypracování statistických výkazů o úrovni zásob, které mají být drženy v souladu s článkem 3, a předkládání těchto výkazů Komisi

Každý členský stát každý měsíc vypracuje a předloží Komisi konečný statistický výkaz úrovně zásob, které jsou skutečně drženy k poslednímu dni kalendářního měsíce, vypočítané buď na základě počtu dní čistého dovozu ropy, nebo na základě počtu dní domácí spotřeby ropy, v souladu s článkem 3. Ve statistickém výkazu musí být podrobně uvedeny důvody, proč byl za základ výpočtu zvolen počet dní dovozu nebo naopak počet dní spotřeby, a dále musí být upřesněno, která z metod stanovených v příloze III byla použita.

Pokud jsou některé zásoby, jež byly zahrnuty do výpočtu úrovně zásob držených podle článku 3, drženy mimo území státu, musí být v každém výkazu podrobně uvedeny zásoby držené jednotlivými členskými státy a příslušnými ústředními správci zásob, a to k poslednímu dni období, k němuž se výkaz vztahuje. Každý členský stát musí ve výkazu dále pro každý jednotlivý případ uvést, zda jde o zásoby držené na základě přenesení povinnosti na žádost jednoho nebo více hospodářských subjektů, nebo zda jde o zásoby držené na jeho žádost nebo na žádost jeho ústředního správce zásob.

Pokud jde o zásoby držené členským státem na jeho území pro jiné členské státy nebo ústřední správce zásob, musí uvedený členský stát vypracovat a předložit Komisi výkaz, v němž budou zásoby uvedeny podle kategorie produktů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Ve výkazu členský stát dále zejména pro každý jednotlivý případ uvede příslušný členský stát nebo ústředního správce zásob a příslušná množství.

Statistické výkazy uvedené v této příloze musí být Komisi předloženy do 55 dní následujících po měsíci, k němuž se vztahují. Tytéž výkazy musí být rovněž předloženy do dvou měsíců po obdržení žádosti Komise. Tyto žádosti mohou být učiněny nejpozději pět let po dni, k němuž se údaje vztahují.


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada

9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/24


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 8. listopadu 2005

o podpisu a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb

(2009/741/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada dne 5. června 2003 zmocnila Komisi, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(2)

Komise sjednala jménem Společenství dohodu s Ázerbájdžánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb v souladu s mechanismy a směrnicemi obsaženými v příloze rozhodnutí Rady, kterým se Komise zmocňuje, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(3)

Uvedená dohoda sjednaná Komisí by měla být podepsána a prozatímně prováděna s výhradou možného pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou o některých aspektech leteckých služeb se schvaluje jménem Společenství s výhradou rozhodnutí Rady o uzavření uvedené dohody.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu či osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Společenství s výhradou jejího uzavření.

Článek 3

Než dohoda vstoupí v platnost, je prováděna prozatímně od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro tento účel.

Článek 4

Předseda Rady je oprávněn učinit oznámení stanovené v čl. 8 odst. 2 dohody.

V Bruselu dne 8. listopadu 2005.

Za Radu

předseda

G. BROWN


DOHODA

mezi Evropským společenstvím a vládou Ázerbájdžánské republiky o některých aspektech leteckých služeb

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

na jedné straně a

VLÁDA ÁZERBÁJDŽÁNSKÉ REPUBLIKY,

na straně druhé

(dále jen „strany“),

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že mezi několika členskými státy Evropského společenství a Ázerbájdžánskou republikou byly uzavřeny dvoustranné dohody o leteckých službách, které obsahují ustanovení, jež jsou v rozporu s právem Společenství;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že Evropské společenství má výlučnou pravomoc ohledně řady aspektů, které mohou být obsaženy ve dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy Evropského společenství a třetími zeměmi;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že podle práva Evropského společenství mají letečtí dopravci Společenství usazení v členském státě právo na nediskriminační přístup na letecké trasy mezi členskými státy Evropského společenství a třetími zeměmi;

S OHLEDEM na dohody mezi Evropským společenstvím a některými třetími zeměmi, podle nichž mají státní příslušníci těchto třetích zemí možnost nabýt vlastnictví leteckých dopravců, kterým byla udělena licence v souladu s právem Evropského společenství;

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy Evropského společenství a Ázerbájdžánskou republikou, která jsou v rozporu s právem Evropského společenství, musí být plně uvedena do souladu s tímto právem, aby se vytvořil řádný právní základ pro letecké služby mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou a aby se zachovala nepřetržitost těchto leteckých služeb;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že ustanovení dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy Evropského společenství a Ázerbájdžánskou republikou, která nejsou v rozporu s právem Evropského společenství, není třeba měnit ani nahrazovat;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že záměrem Evropského společenství v rámci těchto jednání není zvýšit celkový objem letecké dopravy mezi Evropským společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou, ovlivnit rovnováhu mezi leteckými dopravci Společenství a leteckými dopravci Ázerbájdžánské republiky, ani vyjednávat o změnách ustanovení stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách, která se týkají přepravních práv,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Pro účely této dohody se „členskými státy“ rozumějí členské státy Evropského společenství.

2.   Ve všech dohodách uvedených v příloze I se odkazy na státní příslušníky členského státu, který je stranou dané dohody, považují za odkazy na státní příslušníky členských států Evropského společenství.

3.   Ve všech dohodách uvedených v příloze I se odkazy na letecké dopravce nebo letecké společnosti členského státu, který je stranou dané dohody, považují za odkazy na letecké dopravce nebo letecké společnosti určené daným členským státem.

Článek 2

Určení členským státem

1.   Odstavce 2 a 3 tohoto článku mají přednost před odpovídajícími ustanoveními článků uvedených v písmenech a) a b) přílohy II týkajícími se určení leteckého dopravce příslušným členským státem, jeho oprávnění a povolení udělených Ázerbájdžánskou republikou a zamítnutí, zrušení, dočasného odnětí nebo omezení oprávnění nebo povolení leteckého dopravce.

2.   Po obdržení označení členským státem udělí Ázerbájdžánská republika odpovídající oprávnění a povolení s minimálním procesním zpožděním za předpokladu, že:

i)

letecký dopravce je usazen podle Smlouvy o založení Evropského společenství na území označujícího členského státu a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropského společenství,

ii)

členský stát odpovědný za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) vykonává a udržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce a v označení je zřetelně určen příslušný letecký úřad a

iii)

letecký dopravce je a zůstává být vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebo jinými státy uvedenými v příloze III nebo státními příslušníky těchto jiných států a je stále fakticky kontrolován těmito státy nebo státními příslušníky.

3.   Ázerbájdžánská republika může zamítnout, zrušit, dočasně odejmout anebo omezit oprávnění nebo povolení leteckého dopravce označeného členským státem v případech, kdy:

i)

letecký dopravce není usazen podle Smlouvy o založení Evropského společenství na území označujícího členského státu nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropského společenství,

ii)

členský stát odpovědný za vydání osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) leteckému dopravci nad ním nevykonává nebo neudržuje účinnou regulativní kontrolu nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad nebo

iii)

letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu nebo skutečně kontrolován členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebo jinými státy uvedenými v příloze III nebo státními příslušníky těchto jiných států.

Při výkonu svého práva podle tohoto odstavce nediskriminuje Ázerbájdžánská republika letecké dopravce Společenství z důvodu státní příslušnosti.

Článek 3

Práva v souvislosti s regulativní kontrolou

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje články uvedené v písmenu c) přílohy II.

2.   Pokud členský stát určil leteckého dopravce, nad nimž regulativní kontrolu vykonává a udržuje jiný členský stát, uplatňují se práva Ázerbájdžánské republiky podle bezpečnostních ustanovení dohody mezi členským státem, který určil leteckého dopravce, a Ázerbájdžánskou republikou rovněž na přijímání, vykonávání nebo udržování bezpečnostních standardů tímto jiným členským státem a na oprávnění k provozu tohoto leteckého dopravce.

Článek 4

Zdanění leteckých pohonných hmot

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje odpovídající ustanovení článků uvedených v písmenu d) přílohy II.

2.   Bez ohledu na ustanovení, která stanoví jinak, nebrání dohody uvedené v písmenu d) přílohy II členskému státu v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či různých poplatků na pohonné hmoty dodané na jeho území pro použití v letadle určeného leteckého dopravce Ázerbájdžánské republiky, který poskytuje služby mezi místem na území tohoto členského státu a jiným místem na území tohoto členského státu nebo na území jiného členského státu.

3.   Bez ohledu na ustanovení, která stanoví jinak, nebrání dohody uvedené v písmenu d) přílohy II Ázerbájdžánské republice v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či různých poplatků na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého dopravce členského státu, který poskytuje služby mezi místem na území Ázerbájdžánské republiky a jiným místem na území Ázerbájdžánské republiky.

Článek 5

Tarify za přepravu v rámci Evropského společenství

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje články uvedené v písmenu e) přílohy II.

2.   Tarify za přepravu uskutečněnou zcela v rámci Evropského společenství, které jsou podle některé z dohod uvedených v příloze I a obsahujících ustanovení uvedené v písmenu e) přílohy II účtovány leteckým dopravcem nebo leteckými dopravci určenými Ázerbájdžánskou republikou, podléhají právu Evropského společenství.

Článek 6

Přílohy této dohody

Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást.

Článek 7

Revize nebo změna

Strany mohou po vzájemné dohodě tuto dohodu kdykoliv revidovat nebo změnit.

Článek 8

Vstup v platnost a prozatímní provádění

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost, jakmile si strany navzájem písemně oznámí, že byly dokončeny jejich vnitřní postupy nezbytné pro vstup dohody v platnost.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 strany souhlasí s prozatímním prováděním této dohody od prvního dne prvního měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nezbytných pro tento účel.

3.   Dohody a jiná ujednání mezi členskými státy a Ázerbájdžánskou republikou, které ke dni podpisu této dohody ještě nevstoupily v platnost ani nejsou prozatímně prováděny, jsou uvedeny v písmenu b) přílohy I. Tato dohoda se vztahuje na všechny tyto dohody a ujednání od jejich vstupu v platnost nebo od okamžiku jejich prozatímního provádění.

Článek 9

Ukončení platnosti

1.   V případě, že dojde k ukončení platnosti některé dohody uvedené v příloze I, pozbývají současně platnosti všechna ustanovení této dohody, která se týkají příslušné dohody uvedené v příloze I.

2.   V případě, že dojde k ukončení platnosti všech dohod uvedených v příloze I, pozbývá současně platnosti tato dohoda.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

Ve Štrasburku dne 7. července 2009 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a ázerbájdžánském.

За Европейската общност

Por la Comunidad Europea

Za Evropské společenství

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Euroopa Ühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Eiropas Kopienas vārdā

Europos bendrijos vardu

Az Európai Közösség részéről

Għall-Komunitá Ewropea

Voor de Europese Gemeenschap

W imieniu Wspólnoty Europejskiej

Pela Comunidade Europeia

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvo

Za Evropsko skupnost

Euroopan yhteisön puolesta

För Europeiska gemenskapen

Image

Image

Image

За правителството на Република Азербайджан

Por el Gobierno de la República de Azerbaiyán

Za vládu Ázerbájdžánskou republiky

For Republikken Aserbajdsjans regering

Für die Regierung der Republik Aserbaidschan

Aserbaidžaani Vabariigi valitsuse nimel

Για την Κυβέρνηση της Δημοκρατίας του Αζερμπαϊτζάν

For the Government of the Republic of Azerbaijan

Pour le gouvernement de la République d'Azerbaïdjan

Per il governo della Repubblica dell'Azerbaigian

Azerbaidžānas Republikas valdības vārdā

Azerbaidžano Vyriausybės Respublikos vardu

Az Azerbajdzsáni Köztársaság Kormánya részéről

Għall-Gvern tar-Repubblika tal-Ażerbajġan

Voor de regering van de Republiek Azerbeidzjan

W imieniu Rządu Republiki Azerbejdżańskiej

Pelo Governo da República do Azerbaijão

Pentru Guvernul Republicii Azerbaidjan

Za vládu Azerbajdžanskej republiky

Za vlado Azerbajdžanske republike

Azerbaidžanin tasavallan hallituksen puolesta

För Republiken Azerbajdzjans regering

Image

Image

PŘÍLOHA I

Seznam dohod uvedených v článku 1 této dohody

a)

Dohody o leteckých službách mezi vládou Ázerbájdžánské republiky a členskými státy Evropského společenství, které jsou ke dni podpisu této dohody uzavřeny, podepsány nebo prozatímně prováděny:

Dohoda mezi vládou Rakouska a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, podepsaná ve Vídni dne 4. července 2000 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Rakousko“),

Dohoda mezi vládou Belgického království a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, podepsaná v Baku dne 13. dubna 1998 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Belgie“),

Dohoda mezi vládou Bulharské republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách mezi územími těchto států a mimo tato území, podepsaná v Sofii dne 29. června 1995 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Bulharsko“,

Dohoda mezi vládou Dánského království a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, parafovaná v Kodani dne 27. dubna 2000 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Dánsko“),

naposledy pozměněná výměnou dopisů dne 1. března 2004 a dne 17. prosince 2004,

Dohoda o letecké dopravě mezi vládou Spolkové republiky Německo a vládou Ázerbájdžánské republiky, podepsaná v Baku dne 28. července 1995 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Německo“),

naposledy pozměněná Protokolem, kterým se opravuje a doplňuje Dohoda o letecké dopravě ze dne 28. července 1995 mezi vládou Spolkové republiky Německo a vládou Ázerbájdžánské republiky, podepsaným v Baku dne 29. června 1998,

Dohoda mezi vládou Francouzské republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, podepsaná v Paříži dne 19. června 1997 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Francie“),

Dohoda mezi vládou Řecké republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, parafovaná v Aténách dne 5. a 6. června 1995 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Řecko“),

Dohoda mezi vládou Italské republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, podepsaná v Římě dne 25. září 1997 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Itálie“),

Dohoda mezi vládou Lucemburského velkovévodství a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, parafovaná v Baku dne 3. července 2001 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Lucembursko“),

Dohoda mezi Nizozemským královstvím a Ázerbájdžánskou republikou o leteckých službách, podepsaná v Baku dne 11. července 1996 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Nizozemsko“),

Dohoda mezi vládou Polské republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o civilní letecké dopravě, podepsaná ve Varšavě dne 26. srpna 1997 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Polsko“),

Dohoda mezi vládou Rumunska a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, podepsaná v Baku dne 27. března 1996 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Rumunsko“),

Dohoda mezi vládou Slovenské republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, parafovaná v Baku dne 27. října 2000 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Slovensko“),

Dohoda mezi Španělským královstvím a Ázerbájdžánskou republikou o leteckých službách, parafovaná v Madridu dne 18. listopadu 2004 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Španělsko“),

Dohoda mezi vládou Švédského království a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, parafovaná v Kodani dne 27. dubna 2000 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Švédsko“),

naposledy pozměněná výměnou dopisů dne 1. března 2004 a dne 17. prosince 2004,

Dohoda mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, podepsaná v Londýně dne 23. února 1994 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Spojené království“),

pozměněná výměnou nót v Baku dne 20. června 1996 a 23. prosince 1996,

naposledy pozměněná memorandem o porozumění podepsaným v Baku ve dnech 3. a 4. července 2000.

b)

Dohody a jiná ujednání o leteckých službách parafované nebo podepsané Ázerbájdžánskou republikou a členskými státy Evropského společenství, které ke dni podpisu této dohody ještě nevstoupily v platnost ani nejsou prozatímně prováděny:

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě, parafovaná v Praze dne 3. prosince 1998 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Česká republika“),

Dohoda mezi vládou Ázerbájdžánské republiky a vládou Estonské republiky o leteckých službách, parafovaná v Talinu dne 8. listopadu 2002 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Estonsko“),

Dohoda mezi vládou Finské republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o leteckých službách, parafovaná v Baku dne 29. září 2000 (v příloze II jen „dohoda Ázerbájdžán – Finsko“).

PŘÍLOHA II

Seznam článků dohod uvedených v příloze I, na které se odkazuje v článcích 2 až 5 této dohody

a)

Určení členským státem:

čl. 3 odst. 5 dohody Ázerbájdžán – Rakousko,

čl. 3 odst. 5 dohody Ázerbájdžán – Bulharsko,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Česká republika,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Dánsko,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Estonsko,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Německo,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Řecko,

čl. 4 odst. 3 dohody Ázerbájdžán – Francie,

čl. 4 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Itálie,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Lucembursko,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Nizozemsko,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Polsko,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Rumunsko,

čl. 4 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Slovensko,

čl. 3 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Švédsko,

čl. 4 odst. 4 dohody Ázerbájdžán – Spojené království.

b)

Zamítnutí, zrušení, dočasné odnětí anebo omezení oprávnění nebo povolení:

čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Rakousko,

čl. 5 odst. 1 písm. d) dohody Ázerbájdžán – Belgie,

čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Bulharsko,

čl. 4 odst. 1 písm. b) dohody Ázerbájdžán – Česká republika,

čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Dánsko,

čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Estonsko,

čl. 4 odst. 1 písm. b) dohody Ázerbájdžán – Řecko,

čl. 5 odst. 1 dohody Ázerbájdžán – Francie,

čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Finsko,

čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Itálie,

čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Lucembursko,

čl. 4 odst. 1 písm. c) dohody Ázerbájdžán – Nizozemsko,

čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Polsko,

čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Rumunsko,

čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Slovensko,

čl. 4 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Švédsko,

čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody Ázerbájdžán – Spojené království.

c)

Regulativní kontrola:

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Rakousko,

článek 7 dohody Ázerbájdžán – Belgie,

článek 7 dohody Ázerbájdžán – Česká republika,

článek 14 dohody Ázerbájdžán – Dánsko,

článek 15 dohody Ázerbájdžán – Estonsko,

článek 11a dohody Ázerbájdžán – Německo,

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Řecko,

článek 8 dohody Ázerbájdžán – Francie,

článek 13 dohody Ázerbájdžán – Finsko,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Itálie,

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Lucembursko,

článek 13 dohody Ázerbájdžán – Nizozemsko,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Slovensko,

článek 14 dohoda Ázerbájdžán – Švédsko.

d)

Zdanění leteckých pohonných hmot:

článek 7 dohody Ázerbájdžán – Rakousko,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Belgie,

článek 7 dohoda Ázerbájdžán – Bulharsko,

článek 8 dohody Ázerbájdžán – Česká republika,

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Dánsko,

článek 7 dohody Ázerbájdžán – Estonsko,

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Německo,

článek 9 dohody Ázerbájdžán – Řecko,

článek 11 dohody Ázerbájdžán – Francie,

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Finsko,

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Itálie,

článek 8 dohody Ázerbájdžán – Lucembursko,

článek 9 dohody Ázerbájdžán – Nizozemsko,

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Polsko,

článek 9 dohody Ázerbájdžán – Rumunsko,

článek 5 dohody Ázerbájdžán – Španělsko,

článek 9 dohody Ázerbájdžán – Slovensko,

článek 6 dohody Ázerbájdžán – Švédsko,

článek 8 dohody Ázerbájdžán – Spojené království.

e)

Tarify za přepravu v rámci Evropského společenství:

článek 11 dohody Ázerbájdžán – Rakousko,

článek 13 dohody Ázerbájdžán – Belgie,

článek 9 dohody Ázerbájdžán – Bulharsko,

článek 12 dohody Ázerbájdžán – Česká republika,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Dánsko,

článek 13 dohody Ázerbájdžán – Estonsko,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Německo,

článek 12 dohody Ázerbájdžán – Řecko,

článek 17 dohody Ázerbájdžán – Francie,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Finsko,

článek 8 dohody Ázerbájdžán – Itálie,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Lucembursko,

článek 5 dohody Ázerbájdžán – Nizozemsko,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Polsko,

článek 8 dohody Ázerbájdžán – Rumunsko,

článek 8 dohody Ázerbájdžán – Slovensko,

článek 10 dohody Ázerbájdžán – Švédsko,

článek 7 dohody Ázerbájdžán – Spojené království.

PŘÍLOHA III

Seznam jiných států uvedených v článku 2 této dohody

a)

Islandská republika (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

b)

Lichtenštejnské knížectví (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

c)

Norské království (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

d)

Švýcarská konfederace (v rámci dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě).


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/34


ROZHODNUTÍ RADY PRO SPOLUPRÁCI EU–JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA č. 1/2009

ze dne 16. září 2009

ke změnám přílohy IV a přílohy VI Dohody o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé, pokud jde o některé zemědělské produkty

(2009/742/ES)

RADA PRO SPOLUPRÁCI EU–JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA,

s ohledem na Dohodu o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda TDCA“) podepsanou v Pretorii dne 11. října 1999, a zejména na čl. 106 odst. 1 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Měl by být objasněn význam pojmu „gross weight“ v souvislosti s celními položkami uvedenými v části „Fruit, nuts and other edible parts of plants“ v seznamu 6 přílohy IV dohody TDCA.

(2)

Některé názvy sýrů uvedené v části „Cheese and curd“ přílohy IV, které nejsou chráněny označením EU podle nařízení (ES) č. 510/2006 (2), musí být vyškrtnuty ze seznamu 8 a zahrnuty do seznamu 7 uvedené přílohy.

(3)

Jihoafrická republika otevře určitou celní kvótu stanovenou v seznamu 4 přílohy VI dohody TDCA, která se mimo jiné týká „Cheese and curd“.

(4)

Pro tři druhy sýrů, konkrétně Goudu (příslušný kód KN 0406 90 78), Čedar (příslušný kód KN 0406 90 21) a tavené sýry, jiné než strouhané nebo práškové (příslušný kód KN 0406 30), uvedené v seznamu 4 přílohy VI dohody TDCA, by současné 50 % snížení kvóty používané v souladu s doložkou nejvyšších výhod na dovoz výrobků s původem ve Společenství do Jihoafrické republiky mělo být nahrazeno nulovým clem v rámci kvóty.

(5)

Společenství by nemělo poskytnout vývozní náhrady u těchto tří druhů sýrů a u jiných druhů sýrů by mělo poskytnout vývozní náhrady pouze do výše platné ke dni 16. července 2004, pokud Jihoafrická republika bude na dovoz výrobků pocházejících ze Společenství do Jihoafrické republiky uplatňovat cla platná pro celní kvóty. S ohledem na současnou situaci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky se ode dne 15. června 2007 neposkytují u sýrů žádné vývozní náhrady, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 660/2007 (3),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

V seznamu 6 přílohy IV dohody TDCA se v celních položkách uvedených v části „Fruit, nuts and other edible parts of plants“ v pravém sloupci připojuje ke zkratce „g.w.“ tato poznámka pod čarou:

„In this particular case, the term „gross weight“ shall be considered as the aggregate mass of the goods themselves with the immediate packing but excluding any further packing.“

Článek 2

1.   V seznamu 7 přílohy IV dohody TDCA se vkládá tento seznam týkající se „Cheese and curd“:

CN code 2007

Notes/tariff quota/reductions

„Cheese and curd

 

0406 20 10 (Glarus herb cheese (known as Schabziger)

 

0406 90 13 (Emmentaler)

 

0406 90 15 (Sbrinz, Gruyère)

 

0406 90 17 (Bergkäse, Appenzell)

 

0406 90 18 (Fromage fribourgeois and tête de moine)

 

0406 90 19 (Glarus herb cheese (known as Schabziger))

 

0406 90 23 (Edam)

 

0406 90 25 (Tilsit)

 

0406 90 27 (Butterkäse)

 

0406 90 29 (Kashkaval)

 

0406 90 35 (Kefalo-Tyri)

 

0406 90 37 (Finlandia)

 

0406 90 39 (Jarlsberg)

 

0406 90 73 (Provolone)

 

ex 0406 90 75 (Caciocavallo)

 

ex 0406 90 76 (Danbo, Fontal, Fynbo, Havarti, Maribo, Samsø)

 

ex 0406 90 79 (Italico, Kernhem, Saint-Paulin)

 

ex 0406 90 81

(Lancashire, Cheshire, Wensleydale, Blamey, Colby, Monterey, Double Gloucester)

 

ex 0406 90 82 (Camembert)

 

ex 0406 90 84 (Brie)“

 

2.   V seznamu 8 přílohy IV dohody TDCA se část nazvaná „Cheese and curd“ nahrazuje tímto:

CN code 2007

Notes/tariff quota/reductions

„0406 40 10 (Roquefort)

 

0406 90 18 (Vacherin Mont d’Or)

 

0406 40 50 (Gorgonzola)

 

0406 90 32 (Feta)

 

0406 90 61 (Grana Padano, Parmigiano Reggiano)

 

ex 0406 90 63 (Fiore Sardo)

 

ex 0406 90 75 (Asiago, Montasio, Ragusano)

 

ex 0406 90 76 (Fontina)

 

ex 0406 90 79 (Esrom, Saint-Nectaire, Taleggio)

 

ex 0406 90 81 (Cantal)

 

0406 90 85 (Kefalograviera, Kasseri)“

 

Článek 3

1.   V seznamu 4 přílohy VI dohody TDCA se část nazvaná „Cheese and curd“ nahrazuje tímto:

HS code 2007

Notes/tariff quota/reductions

„0406 10 10 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 10 20 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 20 10 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 20 90 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 30 00 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 0 %; agf 3 %

0406 40 10 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 40 90 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 90 10 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 90 25 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 90 35 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 90 99 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 50 %; agf 3 %

0406 90 12 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 0 %; agf 3 %

0406 90 22 (4)

Global cheese and curd 5 000 t; 0 %; agf 3 %

2.   Společenství nebude uplatňovat vývozní náhrady pro vývoz do Jihoafrické republiky u sýrů Gouda, Čedar a tavených sýrů, tří druhů sýrů zařazených v kódech KN 0406 90 21, 0406 90 78 a 0406 30.

3.   Aniž jsou dotčeny úpravy směnného kurzu, u sýrových výrobků jiných než uvedených výše v odstavci 2 Společenství nezvýší úroveň vývozních náhrad pro vývoz do Jihoafrické republiky nad úroveň stanovenou nařízením Komise (ES) č. 1305/2004 ze dne 15. července 2004, kterým se stanoví vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (5).

4.   Další snížení cel a vývozních náhrad v případě sýrů bude záviset na jednání v souladu s článkem 17 dohody TDCA. Za účelem zrychleného snížení podle článku 17 dohody TDCA se použije poměr 1 ku 1,3, to jest snížení cla Jihoafrické republiky o 1 EUR znamená snížení vývozních náhrad ES o 1,3 EUR.

5.   Jihoafrická republika zruší opatření proti vývozu sýrů z ES a otevře celkovou kvótu na sýry a tvaroh podle odstavce 1 nejpozději do dvou měsíců ode dne podpisu tohoto rozhodnutí.

6.   Jihoafrická republika zveřejní ve vládním věstníku oznámení nejpozději do dvou měsíců ode dne podpisu tohoto rozhodnutí, kterým se zrušují opatření proti vývozu sýrů z ES do Jihoafrické republiky a otevírá celková kvóta na sýry a tvaroh s příslušnými úpravami popsanými v odstavci 1.

Článek 4

Obě strany se dohodly, že současný systém správy celních kvót Společenství a Jihoafrické republiky týkajících se sýrů nahradí systémem „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, který má být zaveden od 1. července 2008.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni podpisu tohoto rozhodnutí.

V Bruselu dne 16. září 2009.

Za Radu pro spolupráci

předsedové

M. NKOANA-MASHABANE

J. KOHOUT


(1)  Úř. věst. L 311, 4.12.1999, s. 3.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 660/2007 ze dne 14. června 2007, kterým se stanoví vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky (Úř. věst. L 155, 15.6.2007, s. 26).

(4)  The annual growth factor (agf) shal be applied annually as from 2000 to the relevant basic quantities.“

(5)  Úř. věst. L 244, 16.7.2004, s. 27.


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/38


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2009

o jmenování jednoho italského náhradníka Výboru regionů

(2009/743/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 263 této smlouvy,

s ohledem na návrh předložený italskou vládou,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada přijala rozhodnutí 2006/116/ES o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2006 do 25. ledna 2010 (1).

(2)

Po skončení mandátu pana Flavia DELBONA se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Náhradníkem Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2010, jmenována:

paní Maria Giuseppina MUZZARELLIOVÁ, Vice Presidente della Regione Emilia Romagna.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. září 2009.

Za Radu

předsedkyně

M. OLOFSSON


(1)  Úř. věst. L 56, 25.2.2006, s. 75.


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/39


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2009

o jmenování jedné irské členky Výboru regionů

(2009/744/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 263 této smlouvy,

s ohledem na návrh předložený irskou vládou,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada přijala rozhodnutí 2006/116/ES o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů pro období od 26. ledna 2006 do 25. ledna 2010 (1).

(2)

Po skončení mandátu pana Seamuse MURRAYE se uvolnilo místo člena Výboru regionů,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Členkou Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2010, jmenována:

paní Fiona O’LOUGHLINOVÁ, member of Kildare County Council.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. září 2009.

Za Radu

předsedkyně

M. OLOFSSON


(1)  Úř. věst. L 56, 25.2.2006, s. 75.


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/40


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. září 2009

o jmenování čtyř českých členů a sedmi českých náhradníků Výboru regionů

(2009/745/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 263 této smlouvy,

s ohledem na návrh předložený českou vládou,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 24. ledna 2006 Rada přijala rozhodnutí 2006/116/ES o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2006 do 25. ledna 2010 (1).

(2)

Po skončení mandátu pana Stanislava JURÁNKA, Josefa PAVLA, Evžena TOŠENOVSKÉHO a Jana ZAHRADNÍKA se uvolnila čtyři místa členů Výboru regionů. Po skončení mandátu pana Petra BENDLA, Pavla HORÁKA, Miloše VYSTRČILA, Rostislava VŠETEČKY, Jiřího ŠULCE, Petra SKOKANA a Petra ZIMMERMANNA se uvolnilo sedm míst náhradníků Výboru regionů,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2010, jmenováni:

a)

jako členové:

pan Stanislav EICHLER, hejtman Libereckého kraje,

pan Josef NOVOTNÝ, hejtman Karlovarského kraje,

pan Jaroslav PALAS, hejtman Moravskoslezského kraje,

pan Jiří ZIMOLA, hejtman Jihočeského kraje,

a

b)

jako náhradníci:

pan Radko MARTÍNEK, hejtman Pardubického kraje,

pan Martin TESAŘÍK, hejtman Olomouckého kraje,

pan David RATH, hejtman Středočeského kraje,

pan Jiří BĚHOUNEK, hejtman Kraje Vysočina,

paní Milada EMMEROVÁ, hejtmanka Plzeňského kraje,

pan Stanislav MIŠÁK, hejtman Zlínského kraje,

pan Lubomír FRANC, hejtman Královéhradeckého kraje.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. září 2009.

Za Radu

předsedkyně

M. OLOFSSON


(1)  Úř. věst. L 56, 25.2.2006, s. 75.


III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU

9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/41


PROHLÁŠENÍ NIZOZEMSKA TÝKAJÍCÍ SE ČLÁNKU 28 RÁMCOVÉHO ROZHODNUTÍ

V souladu s čl. 28 odst. 2 Nizozemsko prohlašuje, že v případech, kdy je pravomocný rozsudek vynesen do tří let po dni vstupu rámcového rozhodnutí v platnost, bude Nizozemsko jako vydávající a vykonávající stát i nadále uplatňovat právní nástroje týkající se předávání odsouzených osob, které platily před tímto rámcovým rozhodnutím.


Opravy

9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/42


Oprava nařízení Rady (ES) č. 680/2009 ze dne 27. července 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu

( Úřední věstník Evropské unie L 197 ze dne 29. července 2009 )

Strana 17, článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2009.“


9.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 265/42


Oprava nařízení Komise (ES) č. 610/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro celní kvótu na hovězí a telecí maso pocházející z Chile (kodifikované znění)

( Úřední věstník Evropské unie L 180 ze dne 11. července 2009 )

Strana 6, čl. 5 odst. 2 třetí pododstavec:

místo:

„nařízení Komise (EHS) č. 2200/85“,

má být:

„nařízení Komise (EHS) č. 2220/85“.