6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/1

(1)

Komise nařízením (ES) č. 287/2009 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala Eurométaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby hliníkových fólií ve Společenství.

(3)

Jak je stanoveno ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, týkalo se šetření ohledně dumpingu a újmy období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“). Zkoumání tendencí pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „předběžná zjištění“), zúčastněným stranám se některé z nich k těmto zjištěním písemně vyjádřily. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(5)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření Komise pokračovala ve svém šetření týkajícím se dumpingu, újmy a otázek zájmu Společenství a provedla další analýzy a ověření údajů, které poskytli v odpovědích na dotazník někteří vyvážející výrobci a výrobci ve Společenství.

(6)

Bylo provedeno pět dodatečných inspekcí v prostorách těchto výrobců Společenství:

(7)

Byla provedena jedna dodatečná inspekce v prostorách této společnosti, která je ve spojení s vyvážejícími výrobci:

(8)

Byly provedeny tři dodatečné inspekce v prostorách těchto vyvážejících výrobců:

(9)

Byla rovněž provedena jedna inspekce na Šanghajské burze neželezných kovů (Shanghai Futures Exchange), Šang-chaj.

(10)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových opatření na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a ČLR a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto zveřejněným informacím vznést námitky.

(11)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění podle potřeby a odpovídajícím způsobem upravena.

(12)

Brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že do rozsahu šetření mělo být zahrnuto i Rusko, jelikož během celého posuzovaného období byl ruský objem dovozu a podíl na trhu značný, a dokonce přesahoval objem dovozu a podíl na trhu Arménie. Brazilský vyvážející výrobce dále prohlašoval, že ceny dovozu z Ruska byly na stejné úrovni jako ceny dovozu z dotčených zemí a že v době zahájení šetření existovaly přímé důkazy o dumpingu.

(13)

Při analýze podnětu došla Komise k závěru, že pokud jde o Rusko, dostatečné přímé důkazy o dumpingu neexistují. V důsledku toho je nezahrnutí Ruska do podnětu považováno za oprávněné. Vzhledem k chybějícím důkazům o dumpingu není podstatné, zda objem dovozu nebo podíl na trhu dovozu pocházejícího z Ruska skutečně přesahoval objem dovozu nebo podíl na trhu jedné nebo více zemí zahrnutých do rozsahu šetření. Požadavek brazilského vyvážejícího výrobce byl proto zamítnut.

(14)

Navazující odvětví ve Společenství, tj. podniky zabývající se převíjením fólií, zdůrazňovalo, že by k dotčenému výrobku měly patřit i uživatelské role, tj. hliníkové fólie o hmotnosti pod 10 kg, protože pokud budou konečná opatření uložena pouze na dovoz hliníkových fólií o hmotnosti nad 10 kg (dále jen „role jumbo“), může se z dotčených zemí zvýšit vývoz uživatelských rolí za nízké ceny. Byl rovněž předložen argument, že oba výrobky mají v zásadě stejné vlastnosti a že se liší pouze v balení.

(15)

V 15. až 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl učiněn závěr, že uživatelské role a role jumbo jsou různé výrobky, pokud jde o fyzické vlastnosti a základní konečná použití. Následné šetření tato zjištění potvrdilo. Fyzické rozdíly mezi uživatelskými rolemi a rolemi jumbo totiž nespočívají pouze v samotném balení, protože dotčený výrobek se před opětovným zabalením a prodejem konečnému zákazníkovi musí převinout. Bylo rovněž konstatováno, že odběratelé, prodejní cesty i základní použití se liší. Zahrnout uživatelské role do definice výrobku pro toto šetření se proto nepovažuje za vhodné.

(16)

Tvrzením, že dovoz rolí jumbo může být nahrazen dovozem uživatelských rolí, se zabývá 97. až 99. bod odůvodnění níže.

(17)

Jelikož ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 14. až 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Jediný vyvážející výrobce z Arménie zpochybnil předběžná zjištění uvedená ve 24. až 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Společnost nejdříve uvedla, že Komise učinila chybu, když předpokládala, že společnost v Arménii musí žádat o tržní zacházení, protože podle jejího názoru je Arménie zemí s tržním hospodářstvím ve smyslu antidumpingové dohody WTO, a Arménie by tedy měla být odstraněna z poznámky k čl. 2 odst. 7 písm. a) základního antidumpingového nařízení.

(20)

Jak se však uvádí ve 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Arménie je výslovně zmíněna v poznámce k čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení jako jedna ze zemí bez tržního hospodářství. Postup v případě vyvážejících výrobců v zemích bez tržního hospodářství, které jsou členy WTO, stanoví čl. 2 odst. 7 písm. b). Toto šetření je s uvedenými ustanoveními plně v souladu. Tento argument byl proto znovu odmítnut.

(21)

Společnost poté prohlásila, že splňuje druhé kritérium pro tržní zacházení, které bylo ve 27. až 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení předběžně shledáno nesplněné. Společnost argumentovala tím, že nyní předložila účetnictví za rok 2007, které během inspekce ve svých prostorách před uložením prozatímních opatření neposkytla. Společnost znovu uvedla, že je přesvědčena, že druhé kritérium pro tržní zacházení nevyžaduje, aby účetnictví společnosti bylo vedeno v souladu s mezinárodními účetními standardy, a že arménské národní účetní standardy jsou dostačující, jelikož Arménie je členem WTO.

(22)

Tento argument byl zamítnut. Společnost je povinna mít jedno jasné účetnictví, které je v souladu s mezinárodními účetními standardy. Nedostatky zjištěné auditory v účetních obdobích 2006 a 2007 jasně ukazují, že účetnictví společnosti nebylo vedeno v souladu s mezinárodními účetními standardy, a společnost tudíž nemůže prokázat, že druhé kritérium pro tržní zacházení splňuje. Kritéria pro tržní zacházení na mezinárodní standardy odkazují a členství ve WTO zde nehraje žádnou roli. Členství ve WTO jako takové navíc nezaručuje, že v hospodářské činnosti jedné společnosti převládají tržní podmínky.

(23)

Společnost dále prohlásila, že splňuje třetí kritérium pro tržní zacházení, které bylo předběžně ve 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení shledáno nesplněné z důvodů týkajících se koupě akcií od arménského státu a rovněž pozemků, které společnost od státu získala zdarma. Společnost uvedla, že otázka jí darovaných pozemků není významná a neměla by být posuzována společně se záležitostí týkající se akcií, kterou společnost rovněž nepovažuje za významnou.

(24)

Tento argument byl též zamítnut. Samotná skutečnost, že pozemky byly získány za nulové náklady a mohou být prodány za předpokladu, že bude státu zaplacena katastrální cena (která je výrazně nižší než jejich tržní hodnota), činí z pozemků pro společnost důležité a cenné aktivum, které není zaznamenáno v účetnictví společnosti, a má tudíž na její náklady významný vliv. Společnost rovněž neprokázala, že zkreslení, které je výsledkem koupě akcií za nižší cenu, než je jejich nominální hodnota, nebylo významné.

(25)

Lze tedy konstatovat, že obě záležitosti týkající se splnění třetího kritéria pro tržní zacházení poukazují na narušení, které je důsledkem poměrů bez tržního hospodářství.

(26)

Zjištění, že uvedené společnosti by tržní zacházení mělo být zamítnuto, se tímto potvrzuje.

(27)

Jeden vyvážející výrobce z ČLR zpochybnil předběžná zjištění uvedená ve 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost znovu zdůraznila, že Komise neměla porovnávat cenu kótovanou na Šanghajské burze neželezných kovů (SHFE) a cenu kótovanou na Londýnské burze kovů (LME) a od obou hodnot při tom odečíst DPH a že bez této úpravy by ceny byly během období šetření podobné.

(28)

Tento argument byl zamítnut z důvodů uvedených ve 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, protože cena musí být srovnávána na rovnocenném základě. Čínští výrobci dotčeného výrobku platí z nákupu surového hliníku DPH. Většina této DPH je při prodeji konečného výrobku vrácena, buď při prodeji na domácím trhu (v tomto případě lze žádat o vrácení celé DPH), nebo při vývozu (v tomto případě čínská vláda omezuje vrácení DPH na určité sazby, na určité zboží a na určité období). Menší částka DPH, o jejíž vrácení nelze zažádat, není tak vysoká, aby měla na výše uvedené závěry významný vliv.

(29)

Je rovněž třeba poznamenat, že významný rozdíl v ceně mezi LME a SHFE během období šetření poukazuje na zásahy státu do mechanismu tvorby cen surového hliníku, což je zjištění prozatímního nařízení (32. bod odůvodnění), které bylo potvrzeno v souvislosti s inspekcí odborů Komise na SHFE.

(30)

Inspekce potvrdila, že stát má při tvorbě cen na SHFE zásadní úlohu a zasahuje do mechanismů tvorby cen, zejména s ohledem na své postavení jako prodejce surového hliníku i jako kupujícího prostřednictvím Státního úřadu pro rezervy a dalších státních orgánů. Kromě toho stanoví stát prostřednictvím pravidel SHFE denní cenové limity, které byly schváleny státním regulačním orgánem CSRC (Čínská komise pro cenné papíry). Je rovněž zřejmé, že SHFE je uzavřená burza pro společnosti registrované v Číně a čínské občany a že neexistuje účinná arbitráž mezi SHFE a mezinárodními burzami mimo Čínu. To dokazují významné rozdíly v ceně mezi SHFE a mezinárodními burzami jako například LME. Navíc v případě, že termínová smlouva z SHFE vede k fyzické dodávce, smí se tato dodávka uskutečnit pouze ve schváleném skladu v ČLR, na rozdíl od mezinárodních burz, v jejichž případě se dodávka může uskutečnit kdekoliv na světě. Uvedená pravidla pro dodávky zajišťují, že vnitrostátní čínský trh zůstává izolován od světového trhu a že cenová odchylka přináší prospěch pouze čínským společnostem.

(31)

Předběžná zjištění uvedená ve 22. až 40. bodě odůvodnění se tudíž potvrzují.

(32)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila se předběžná zjištění týkající se vyvážejícího výrobce v Arménii uvedená ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Jeden vyvážející výrobce z ČLR zpochybnil předběžné zjištění uvedené ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které uvádí, že by mu mělo být individuální zacházení zamítnuto. Individuální zacházení bylo zamítnuto proto, že většinovým vlastníkem společnosti je stát. Společnost uvedla, že toto rozhodnutí by mělo být změněno, vzhledem k tomu, že stát společnost vlastní prostřednictvím společnosti kótované na hongkongské burze a že v představenstvu společnosti nejsou žádní státní úředníci.

(34)

Uvedené argumenty byly zamítnuty. Většinovým vlastníkem společnosti je stát, a proto se představenstvo, které společnost řídí, zodpovídá největšímu akcionáři – státu. Společnost rovněž neprokázala, a ani neposkytla žádné důkazy, které by dokazovaly, že stát nemůže zasahovat do obchodních rozhodnutí společnosti prostřednictvím rozhodnutí jejího představenstva.

(35)

Předběžná zjištění uvedená ve 41. a 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují.

(36)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se předběžná zjištění uvedená ve 43. až 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že vhodnou a rozumnou srovnatelnou zemí je Turecko.

(37)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila se předběžná zjištění uvedená v 53. až 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Jediný vyvážející výrobce z Arménie zpochybnil předběžná zjištění uvedená v 69. až 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost uvedla, že úpravy provedené podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení v souvislosti s prodejem, správními a režijními náklady a přiměřeným ziskem z prodeje prostřednictvím společností ve spojení nebyly oprávněné.

(39)

Při přezkoumání vyšlo najevo, že se určitý prodej neuskutečnil prostřednictvím dovozců ve spojení ve Společenství. Za těchto okolností nebyly úpravy provedené podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení oprávněné a uvedené výpočty byly odpovídajícím způsobem změněny.

(40)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se předběžná zjištění uvedená v 78. až 82. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Pro výpočet zbytkového dumpingového rozpětí pro ČLR byla předběžná metoda uvedená v 83. bodě odůvodnění prozatímního nařízení změněna tak, že rozpětí bylo vypočítáno na základě váženého průměru i) celkového dumpingového rozpětí vypočítaného pro společnost, jíž bylo přiznáno tržní a individuální zacházení, a ii) nejvyšší dumpingové transakce téže společnosti použité na vývozní ceny uvedené v databázi Comext (které byly reprezentativní pro nespolupracující čínské vývozce). Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu stanovena na 47,0 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(42)

Jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podala podnět Eurométaux jménem čtyř výrobců Společenství, kteří na šetření spolupracovali. Jeden další výrobce podnět podpořil a jeden výrobce s ním nesouhlasil. Uvedených pět výrobců, kteří podnět podali nebo jej podpořili, se proto považuje za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(43)

Jelikož nebyly ohledně výroby a vymezení výrobního odvětví Společenství předloženy žádné připomínky, potvrzuje se tímto 86. až 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Arménský vyvážející výrobce zpochybnil stanovení spotřeby ve Společenství a namítl, že měl být vzat do úvahy prodej výrobního odvětví Společenství na nedobrovolném trhu. Stejná společnost rovněž prohlásila, že odhady uvedené v podnětu nebyly pro stanovení spotřeby ve Společenství spolehlivým základem, a odkázala na nezávislou studii trhu.

(45)

Pokud jde o údajné nedobrovolné užívání, bylo zjištěno, že během období šetření byl na nedobrovolný trh určen jen velmi omezený objem zboží. To se týkalo pouze jednoho výrobce Společenství a prodeje během prvního roku posuzovaného období. Byl proto učiněn závěr, že tato skutečnost měla na celkovou situaci jen zanedbatelný, pokud vůbec nějaký, dopad.

(46)

Pokud jde o stanovení celkové spotřeby ve Společenství, byl učiněn závěr, že předběžně použitá metoda byla rozumná a podala o celé situaci relativně úplný obraz. Arménský vyvážející výrobce nevysvětlil, v jakém ohledu není metoda použitá orgány Společenství rozumná a proč by měla vést k nespolehlivým výsledkům. Studie citovaná arménským vyvážejícím výrobcem není považována za přímo relevantní, protože odkazuje na jiné typy hliníkových fólií a obsahuje údaje o společnostech mimo EU, které nemohly být ověřeny. Kromě toho byla předběžná zjištění týkající se celkové spotřeby ve Společenství uvedená v 90. bodě odůvodnění v tabulce 1 prozatímního nařízení potvrzena dalšími zúčastněnými stranami, včetně dovozců, kteří nejsou s výrobním odvětvím Společenství ve spojení.

(47)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že celková spotřeba ve Společenství stanovená v prozatímním nařízení podává o celé situaci spolehlivý obraz.

(48)

Jelikož nebyly ohledně spotřeby ve Společenství předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se tímto 88. až 90. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Po zveřejnění předběžných zjištění brazilský vyvážející výrobce znovu zdůraznil, že výrobek pocházející z Brazílie splňuje vyšší normy kvality, jako například minimální pevnost v tahu a požadavky na tažnost, což ve srovnání s výrobkem vyváženým dalšími dvěma dotčenými zeměmi umožňuje větší rozsah použití a prodej širšímu spektru odběratelů. Výrobce tudíž tvrdil, že pro hliníkové fólie existují v závislosti na kvalitě výrobku různé segmenty trhu a že pouze brazilský výrobek splňuje normy pro prodej na trhu s vysoce kvalitními značkovými výrobky.

(50)

Brazilský vývozce rovněž zopakoval, že prodejní cesty a distribuční metody jsou pro jeho výrobky rozdílné. Zejména uvedl, že brazilský vývoz probíhá hlavně prostřednictvím obchodníků, zatímco arménští a čínští vyvážející výrobci prodávají přímo podnikům zabývajícím se převíjením fólií ve Společenství. Brazilský vývozce dále prohlásil, že má s některými odběrateli ve Společenství dlouhodobé a stabilní obchodní vztahy, přičemž vývozci z Arménie a ČLR vstoupili na trh Společenství teprve nedávno.

(51)

Nakonec stejný vyvážející výrobce uvedl, že objem dovozu a podíl na trhu se vyvíjel odlišně od dalších dvou vyvážejících zemí, což mělo být důkazem, že podmínky konkurence ve opravdu lišily.

(52)

Pokud jde o první tvrzení, tj. rozdíl v normách kvality, šetření ukázalo, že navzdory rozdílům v kvalitě se trh s hliníkovými fóliemi řídí zejména cenou a rozdíly v kvalitě hrají při výběru dodavatele pouze malou roli. Tato zjištění byla potvrzena spolupracujícími dovozci a dotčenými uživateli. Nedoložené tvrzení brazilského vyvážejícího výrobce, tj. že trh s hliníkovými fóliemi je v závislosti na rozdílech v kvalitě výrobku rozdělen na několik segmentů, nemohlo být tudíž během tohoto šetření potvrzeno, a dotyčné tvrzení bylo nutno zamítnout.

(53)

Pokud jde o údajně rozdílné prodejní cesty a distribuční metody, je třeba poznamenat, že brazilský vyvážející výrobce nezpochybňuje fakt, že své výrobky prodává jak prostřednictvím obchodníka, se kterým není ve spojení, tak přímo podnikům zabývajícím se převíjením fólií ve Společenství. Na základě výše uvedeného jsou prodejní cesty považovány za shodné. Skutečnost, že brazilský vývozce údajně vybudoval během předchozích let dlouhodobé obchodní vztahy, sama o sobě nebrání tomu, aby jeho výrobky podléhaly stejným podmínkám hospodářské soutěže jako výrobky konkurence, která vstoupila na trh nedávno. Vyvážející výrobce neprohlásil ani neprokázal, že jeho odběratelé by nezměnili dodavatele, pokud by to považovali za vhodné. Z toho důvodu nevede skutečnost, že brazilský vývozce je na trhu Společenství přítomen dlouho, k závěru, že jeho výrobky podléhají jiným podmínkám hospodářské soutěže než výrobky dovezené z Arménie a z ČLR. Tvrzení v tomto ohledu bylo tudíž zamítnuto.

(54)

Pokud jde o rozdílný vývoj dovozu, brazilský vyvážející výrobce nepředložil žádné další informace nebo důkazy, a proto se potvrzují předběžná zjištění uvedená v 93. bodě odůvodnění.

(55)

Po zveřejnění předběžných zjištění arménský vyvážející výrobce uvedl, že by arménský dovoz měl být v rámci analýzy újmy posuzován odděleně vzhledem nízkému objemu dovozu, nízkému podílu na trhu, stabilní tendenci dovozu a rovněž údajně významným rozdílům v kvalitě výrobku vyváženého z Arménie a výrobků vyvážených z Brazílie a ČLR.

(56)

Toto tvrzení nemohlo být přijato, jelikož bylo zjištěno, že všechny podmínky pro souhrnné posouzení stanovené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byly splněny:

(57)

Tvrzení v tomto ohledu předložená arménským vyvážejícím výrobcem byla proto zamítnuta.

(58)

Jelikož nebyly ohledně souhrnného posouzení vlivů dotčeného dovozu v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení předloženy žádné další připomínky, potvrzují se tímto předběžné závěry uvedené v 91. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly ohledně dovozu z dotčených zemí předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená v 95. až 96. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Jelikož nebyly ohledně cen dotčeného dovozu předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Vyvážející výrobce v Brazílii zpochybnil metodu použitou pro výpočet rozpětí cenového podbízení, které se na něj vztahovalo. Vyvážející výrobce v tomto ohledu prohlásil, že výpočet rozpětí cenového podbízení nebyl proveden na stejné obchodní úrovni. Vyvážející výrobce v Brazílii uvedl, že prodej na vývoz z Brazílie se uskutečnil zejména dovozci, který není ve spojení a který výrobek dále prodává podnikům zabývajícím se převíjením fólií, zatímco výrobní odvětví Společenství prodává své výrobky podnikům zabývajícím se převíjením fólií přímo. Uvedený výrobce proto prohlásil, že správní a režijní náklady a zisk obchodníka měly být přičteny k vývozní ceně. Šetření ukázalo, že v rozporu s tím, co brazilský vyvážející výrobce uvedl, se prodej na vývoz neuskutečnil zejména dovozci, který není ve spojení, nýbrž přes 70 % prodeje na vývoz se uskutečnilo přímo podnikům zabývajícím se převíjením fólií. Šetření stejně tak odhalilo, že výrobní odvětví Společenství dotčený výrobek prodávalo převážně podnikům zabývajícím se převíjením fólií, třebaže určité množství bylo prodáno i obchodníkům. Proto bylo rozhodnuto, rovněž aby se zajistilo, že srovnání bude i tak provedeno na stejné obchodní úrovni, nebrat v úvahu prodej obchodníkovi a při výpočtu cenového podbízení vycházet pouze z přímého prodeje podnikům zabývajícím se převíjením fólií. Jelikož tento prodej představuje více než 70 % celkového prodeje vyvážejícího výrobce do Společenství, bylo toto množství považováno za reprezentativní.

(62)

Stejný vyvážející výrobce v Brazílii předložil další argument, a sice že měla být provedena úprava, která by zohlednila rozdíly v kvalitě mezi dováženým výrobkem a výrobkem výrobního odvětví Společenství. Šetření nicméně jasně ukázalo, že otázka kvality není určujícím faktorem, jelikož volba konečného uživatele se spíše než eventuálními rozdíly v kvalitě (např. tloušťkou fólií) řídí cenou.

(63)

Na základě výše uvedených skutečností byl vážený průměr cenového podbízení, vyjádřený jako procentní hodnota prodejních cen výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům, upravený na úroveň ceny ze závodu, pro Brazílii stanoven na 9,6 %.

(64)

Jelikož nebyly ohledně podbízení vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená v 98. až 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Jak se uvádí ve 42. bodě odůvodnění, byly činitele újmy stanoveny na základě ověřených informací od pěti výrobců ve Společenství. Šestý výrobce ve Společenství předložil po předběžném stanovení činitelů újmy odpověď na dotazník, která však již nemohla být ověřena, a nebyla proto při konečném stanovení vzata v úvahu. Po dokončení všech inspekcí na místě musely být některé činitele újmy změněny na základě důkazů nalezených v navštívených společnostech. Proto v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení musel být přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství a posouzení všech hospodářských činitelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství, odpovídajícím způsobem změněn.

(66)

Jak vyplývá z tabulky 1, objem výroby výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2005 a obdobím šetření stále vykazoval jasně nepříznivý vývoj. Pokud jde o celkovou výrobní kapacitu, potvrdila konečná zjištění pokles využití kapacity během posuzovaného období.

(67)

Následující tabulka ukazuje výsledky výrobního odvětví Společenství, pokud jde o prodej nezávislým odběratelům ve Společenství.

Tabulka 2:   Objem prodeje, podíl na trhu, ceny a průměrné jednotkové ceny ve Společenství

(68)

Jak bylo předběžně stanoveno, zatímco spotřeba Společenství vzrostla během posuzovaného období o 4 %, snížil se objem prodeje výrobního odvětví Společenství o 30 %, výrobní odvětví Společenství tedy nemohlo mít ze zvýšené spotřeby prospěch. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil ze 48 % v roce 2005 na 33 % během období šetření.

(69)

Pokud jde tedy o výsledky výrobního odvětví Společenství v oblasti prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství, konečná zjištění předběžně popsaný stav výrazně nezměnila.

(70)

Níže uvedená čísla představují objem zásob na konci každého období.

Tabulka 3:   Zásoby

(71)

Jak uvádí 107. bod odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ukázalo, že zásoby nelze považovat za významný činitel újmy, neboť převážná většina výroby je založena na zakázkách. Proto je vývoj zásob uveden pouze pro informaci. Ačkoliv konečná zjištění nyní vykazují významný nárůst úrovně zásob o 32 %, ukázalo se, že tento nárůst je důsledkem úrovně zásob jedné společnosti, které jsou určeny k okamžitému dodání, a nejsou proto reprezentativním ukazatelem vývoje.

(72)

Investice výrobního odvětví Společenství významně klesly; potvrzuje se tedy vývoj uvedený ve 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož nedošlo ohledně investic výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2005 a obdobím šetření k žádné významné změně a nebyly předloženy další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Z tabulky výše vyplývá, že ziskovost výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období mírně zvýšila, ačkoliv v období šetření zůstává nadále záporná, a zejména výrazně nižší, než je cílový zisk 5 %. Jak vyplývá z tabulek 1 a 2 výše, šetření odhalilo, že zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství se promítlo zejména do významného poklesu objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Společenství. To naznačuje, že výrobní odvětví Společenství, které čelilo dumpingovému dovozu, ve snaze eliminovat ztráty zaznamenalo pokles objemu prodeje a podílu na trhu. Závěrem lze říci, že ačkoliv výrobní odvětví Společenství dosáhlo v roce 2007 mezního zisku, během období šetření opět zaznamenalo drobné ztráty, a lze proto konstatovat, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu. Revidovaná zjištění týkající se ziskovosti neměla v tomto ohledu na předběžné závěry vliv a konečná zjištění nemění závěr, že celková ziskovost zůstala velmi nízká, dokonce i záporná, navzdory skutečnosti, že spotřeba v roce 2007 a během období šetření výrazně vzrostla.

(74)

Návratnost investic byla znovu přepočítána na základě ověřených údajů poskytnutých výrobním odvětvím Společenství a za použití stejné metody, která je popsána ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výsledkem bylo zjištění, že uvedený ukazatel byl za rok 2007 kladný, což odráží drobný zisk, kterého výrobní odvětví Společenství v tomto období dosáhlo.

(75)

Pokud jde o peněžní tok, byla konečná zjištění rovněž zrevidována na základě ověřených údajů poskytnutých výrobním odvětvím Společenství. Tento ukazatel potvrzuje, že výrobní odvětví Společenství se snažilo zareagovat na prudký nárůst dumpingového dovozu z dotčených zemí tím, že udržovalo prodejní ceny na co nejvyšší možné úrovni na úkor objemu prodeje a podílu na trhu.

(76)

Po revizi údajů lze vyvodit závěr, že pokud jde o zaměstnanost, produktivitu a mzdy ve výrobním odvětví Společenství mezi rokem 2005 a obdobím šetření, probíhal vývoj zhruba stejně, jak bylo uvedeno již v prozatímním nařízení. Jelikož nedošlo k žádné významné změně a nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(77)

Jelikož nebyly ohledně výše uvedené záležitosti předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Jelikož nebyly ohledně výše uvedené záležitosti předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Jelikož nebyly ohledně výše uvedené záležitosti předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Jelikož nebyly ohledně stavu výrobního odvětví Společenství předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se tímto závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, uvedený ve 116. až 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(81)

Arménský vyvážející výrobce tvrdil, že podíl na trhu arménského dovozu během posuzovaného období nebyl v průměru tak veliký, aby způsobil újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo. Jeden z vyvážejících výrobců v ČLR tvrdil, že dovoz z ČLR žádnou újmu nezpůsobil, jelikož ziskovost výrobního odvětví Společenství stoupala souběžně s rostoucím dovozem z ČLR.

(82)

Jak uvádí 91. až 94. bod odůvodnění prozatímního nařízení a jak bylo potvrzeno ve 49. až 58. bodě odůvodnění výše, podmínky pro souhrnné posouzení dovozu ze všech zemí, které byly předmětem šetření, jehož cílem bylo posoudit dopad dumpingového dovozu na stav výrobního odvětví Společenství v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení, byly splněny. V důsledku toho byla analýza posuzující dovoz z jednotlivých dotčených zemí považována za nepřiměřenou, a výše uvedená tvrzení bylo nutno zamítnout.

(83)

Pokud jde o vývoj ziskovosti výrobního odvětví Společenství, zrevidovaná čísla celkový obraz o újmě výrazně nezměnila. Ztráty výrobního odvětví Společenství během roku 2005 a 2006 klesaly a v roce 2007 dosáhlo výrobní odvětví mezního zisku (0,2 %). Tato úroveň zisku během období šetření klesala a proměnila se v menší ztrátu – 0,1 %.

(84)

Je rovněž třeba připomenout, že jak uvádí 121. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 73. bod odůvodnění výše, zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství se promítlo zejména do významného poklesu objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Společenství. To naznačuje, že výrobní odvětví Společenství, které čelilo dumpingovému dovozu, ve snaze eliminovat ztráty zaznamenalo pokles objemu prodeje a podílu na trhu. Závěrem lze říci, že ačkoliv výrobní odvětví Společenství dosáhlo v roce 2007 drobného zisku, potvrdilo se, že utrpělo podstatnou újmu, protože revidovaná zjištění ohledně ziskovosti vykazovala během období šetření ztráty. Jelikož se zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství časově shodovalo s nárůstem dovozu z dotčených zemí, závěry uvedené ve 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(85)

Proto byl učiněn závěr, že tlak dotčeného dumpingového dovozu, jehož objem a podíl na trhu se od roku 2006 významně zvýšil, hrál, pokud jde o způsobení újmy výrobnímu odvětví Společenství, rozhodující roli. Výše uvedená tvrzení se proto zamítají.

(86)

Jelikož nebyly ohledně dovozu ze třetích zemí s výjimkou dotčených zemí předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 124. až 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(87)

Jelikož nebyly ohledně výsledků vývozu výrobního odvětví Společenství předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 127. a 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Jeden vyvážející výrobce s odkazem na určité informace o trhu tvrdil, že objem dovezený jedním z výrobců Společenství od čínské společnosti, která je s ním ve spojení, je významný.

(89)

Uvedené tvrzení však nebylo možno potvrdit, jelikož ověřené údaje poskytnuté příslušným čínským vyvážejícím výrobcem a dovozcem Společenství, který s ním je ve spojení, potvrdily předběžné závěry, které jsou uvedeny ve 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Některé zúčastněné strany znovu zopakovaly, že výrobci ve Společenství se spíše zajímali o lukrativnější trh s konvertovanými hliníkovými fóliemi. Bylo předloženo tvrzení, že konvertované hliníkové fólie (rovněž známé jako hliníkové fólie pro domácnost) se vyrábějí na stejných výrobních linkách a že přechod mezi výrobky je tudíž relativně snadný. Pokles objemu výroby dotčeného výrobku ve výrobním odvětví Společenství proto spíše souvisí s nárůstem výroby konvertované hliníkové fólie na straně výrobního odvětví Společenství než s nárůstem dovozu z dotčených zemí. Zúčastněné strany tvrdily, že nárůst dovozu z dotčených zemí byl naopak způsoben nedostatečnými dodávkami výrobního odvětví Společenství na trh Společenství, což bylo důsledkem zvýšené výroby konvertované hliníkové fólie. Zjištění uvedená ve 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla kritizována, protože se zakládají na údajích týkajících se pouze jednoho výrobce konvertované hliníkové fólie ve Společenství.

(91)

Šetření potvrdilo, že objem výroby konvertované hliníkové fólie ve výrobním odvětví Společenství se výrazně nezvýšil. Další šetření ve skutečnosti prokázalo, že žádný ze žadatelů a výrobců Společenství, kteří podnět podporují, nepřevedl významnou část svého celkového objemu výroby na konvertované hliníkové fólie, a proto bylo nutné tvrzení předložená v této souvislosti odmítnout. Na tomto základě nelze učinit závěr, že významná část výrobní kapacity byla skutečně převedena z dotčeného výrobku na konvertované hliníkové fólie. Skutečně je možné na stejných válcovacích strojích vyrábět různé typy fólií, a proto lze rovněž dojít k závěru, že pokud by byla ziskovost dotčeného výrobku za podmínek spravedlivého obchodu obnovena, mohlo by výrobní odvětví Společenství na výrobu dotčeného výrobku uvolnit větší kapacitu. Tímto se tedy potvrzují předběžné závěry uvedené ve 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(92)

Jelikož nebyly ohledně vývoje spotřeby na trhu Společenství předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 133. a 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Společenství dokázalo zvýšit své ziskové rozpětí, navzdory vyšším nákladům na suroviny, což je v rozporu s předběžným závěrem uvedeným ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že výrobní odvětví Společenství nemohlo zvyšovat prodejní ceny stejným tempem, jakým rostly náklady na suroviny. Toto tvrzení bylo nutno odmítnout. Zaprvé, ačkoliv šetření nakonec ukázalo mírné zlepšení ziskovosti v roce 2007, neprošel růst zisku stejným vývojem jako rostoucí spotřeba Společenství. Zadruhé, když byl růst nákladů přenesen na odběratele, došlo k významným ztrátám objemu prodeje a podílu na trhu, vzhledem k dumpingovému dovozu na trhu, který se podbízel cenám výrobního odvětví Společenství. Z šetření rovněž vyplynulo, že pokles objemu výroby souvisel s prudkým nárůstem dumpingového dovozu, zatímco výrobní kapacita zůstala stabilní. V důsledku toho byly výrobní náklady přiřazeny k nižšímu objemu výroby, což zvýšilo jednotkovou cenu.

(94)

Jelikož nebyly v tomto ohledu předloženy žádné další připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 137. a 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(95)

Jelikož nebyly ohledně zájmu výrobního odvětví Společenství předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 142. až 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(96)

Jelikož nebyly ohledně zájmu dovozců předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 146. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(97)

Podniky zabývající se převíjením fólií, které jsou hlavními uživateli dotčeného výrobku v Evropském společenství a které zastupuje Sdružení pro hliníkové fólie (Aluminium Foil Association), prohlásily, že:

(98)

Důkazy předložené v souvislosti s náklady na dopravu jsou považovány za spolehlivé, a byly tudíž přijaty. Nicméně riziko, že dovoz dotčeného výrobku může být nahrazen dovozem navazujícího výrobku, není samo o sobě považováno za důvod pro neuplatnění antidumpingových opatření. Ve skutečnosti nebyly předloženy ani získány důkazy, které by ukazovaly, že uvedený dovoz by se významně zvýšil a při cenách, které se podbízejí vůči cenám podniků zabývajících se převíjením fólií ve Společenství. Nekalé obchodní praktiky vyvážejících výrobců navazujícího výrobku by musely být přezkoumány zvlášť na základě dostatečných přímých důkazů. Dále se předpokládá, že přechod na výrobu navazujícího výrobku ve větším množství v ČLR by velmi pravděpodobně nějakou dobu trval, jelikož by bylo zapotřebí nových investic do strojů a zavedení nových prodejních cest. Jakékoliv účinky budou proto pociťovány pouze ve střednědobém výhledu. Tvrzení týkající se počtu pracovních míst ve výrobním odvětví navazujícího výrobku ve Společenství nebylo podloženo. Uvedená čísla nejsou proto považována za spolehlivá. Na tomto základě se předběžné závěry uvedené ve 153. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(99)

Jelikož nebyly ohledně zájmu Společenství předloženy žádné další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 150. až 163. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(100)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výpočet úrovně pro odstranění újmy by se spíše než na prodejní ceně dotčeného výrobku měl zakládat na výrobních nákladech. Stejný vývozce tvrdil, že cílový zisk, který byl použit pro výpočet úrovně pro odstranění újmy, byl příliš vysoký a měl dosahovat 1 %, což by více odpovídalo současné situaci na trhu, zvláště zhoršení hospodářské situace. Stejný vyvážející výrobce navíc znovu zopakoval, že měly být provedeny úpravy, které by zohledňovaly rozdíly v kvalitě mezi vyváženým výrobkem a výrobkem vyráběným a prodávaným výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství.

(101)

Pokud jde o první tvrzení, tj. že úroveň pro odstranění újmy by měla být stanovena na základě výrobních nákladů, poznamenává se, že použití takové metody nemá na výsledky žádný dopad, a je tudíž považováno na irelevantní. Pokud jde o výši cílového zisku, jak se uvádí ve 165. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo použito velmi konzervativní rozpětí zisku před zdaněním pro výrobce ve výši 5 %. Stejné rozpětí bylo rovněž navrženo v podnětu a bylo použito v předchozím šetření. Navrhovaný cílový zisk však nebyl na úrovni, která by umožňovala výrobnímu odvětví Společenství udržet výrobní kapacitu a nové investice, a bylo proto nutno jej zamítnout. Co se týče tvrzení o kvalitě výrobku, a jak již bylo nastíněno v 52. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno, že všechny typy výrobků mají podobné základní fyzické a technické vlastnosti a základní využití bez ohledu na jejich specifickou kvalitu. Jelikož na podporu uvedených tvrzení nebyly předloženy žádné důkazy, potvrzují se tímto předběžné závěry uvedené ve 164. až 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(102)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že cílem úrovně pro odstranění újmy by mělo být stanovení prodejních cen, které kompenzují samotnou ztrátu. To bylo nutno odmítnout, jelikož úroveň pro odstranění újmy je úroveň cen, které by Společenství mohlo v rozumné míře dosáhnout, pokud by dumpingový dovoz neexistoval.

(103)

Stejný vyvážející výrobce dále tvrdil, že cílový zisk by měl být stanoven na úrovni zisku dosaženého na začátku posuzovaného období, v tomto případě tedy ztráty. V takovém případě by rozpětí podbízení bylo de minimis.

(104)

Tento argument bylo nutné zamítnout vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství bylo ještě ovlivňováno předchozím dumpingem z Ruska a ČLR a rovněž dumpingovým dovozem pocházejícím z Brazílie. Byl proto učiněn závěr, že výrobní odvětví tohoto druhu by v tomto odvětví za normálních podmínek hospodářské soutěže mohlo přiměřeně dosáhnout ziskového rozpětí ve výši 5 %.

(105)

Jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění výše, aby bylo zajištěno srovnání na stejné obchodní úrovni, nebyl při výpočtu cenového podbízení brán v úvahu prodej vyvážejícího výrobce v Brazílii obchodníkovi, který s ním není ve spojení, a v důsledku toho nebyl tento prodej brán v úvahu ani při výpočtu úrovně pro odstranění újmy.

(106)

Jelikož nebyly ohledně úrovně pro odstranění újmy předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se tímto 164. až 166. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(107)

Konečné celostátní rozpětí újmy pro ČLR bylo vypočítáno na základě váženého průměru i) rozpětí újmy společnosti v ČLR, jíž nebylo přiznáno tržní ani individuální zacházení, a ii) nejvyššího rozpětí újmy stejné společnosti použitého na vývozní ceny a vycházejícího z údajů Eurostatu (které byly reprezentativní pro nespolupracující čínské vývozce). Na tomto základě bylo celostátní rozpětí újmy stanoveno na 30,0 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(108)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni dostatečné k odstranění újmy způsobené tímto dumpingovým dovozem a nesmí být vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(109)

Pro konečná antidumpingová cla se navrhují tyto sazby:

(110)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti.“

(111)

S veškerými žádostmi o použití této antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobců či prodejců) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím prodejem a prodejem na vývoz, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobců či prodejců. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(112)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel.

(113)

V průběhu šetření nabídl jediný spolupracující vyvážející výrobce v Arménii a jediný spolupracující vyvážející výrobce v Brazílii cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(114)

Obě nabídky byly přezkoumány. Nabídka brazilského vývozce odstraňuje poškozující účinek dumpingu a dostatečným způsobem omezuje riziko obcházení. Pokud jde o nabídku arménského vývozce, vzhledem ke složité struktuře této skupiny společností a jejím složitým prodejním cestám existuje při prodeji stejného výrobku, avšak různého původu, stejným odběratelům a rovněž při prodeji různých výrobků stejným odběratelům různými prodejními společnostmi téže skupiny vysoké riziko křížové kompenzace. Arménský vývozce předložil po uplynutí lhůty stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení výrazně pozměněnou nabídku závazků. Je nutno podotknout, že kromě skutečnosti, že tato pozměněná nabídka byla předložena až po uplynutí lhůty, nemůže být přijata z následujícího důvodu: přestože společnost nabídla, že bude zboží prodávat pouze přímo prvnímu nezávislému odběrateli v EU, tj. do prodejní cesty nebudou zahrnuty dvě společnosti, které s ní jsou ve spojení, z šetření vyplynulo, že společnost prodává stejným odběratelům v EU i jiné výrobky. Společnost navíc prohlásila, že hodlá vyrábět a do EU prodávat nový typ výrobku, konkrétně konvertované hliníkové fólie. Jelikož je možné, že tento nový typ výrobku by mohl být prodáván stejným odběratelům v EU, nemůže ani pozměněná nabídka riziko křížové kompenzace v přijatelné míře omezit.

(115)

Rozhodnutím 2009/736/ES (4) přijala Komise nabídku závazků od společnosti Companha Brasileira de Aluminio (CBA). Rada uznává, že uvedená nabídka závazků odstraňuje poškozující účinek dumpingu a dostatečným způsobem omezuje riziko obcházení. Nabídka společnosti Rusal Armenal se zamítá z důvodů uvedených ve 114. bodě odůvodnění a rovněž kvůli problémům s účetnictvím této společnosti, jak je objasněno ve 21. a 22. bodě odůvodnění výše.

(116)

Aby mohla Komise a celní orgány dále účinně monitorovat, zda společnost CBA závazek splňuje, je osvobození od antidumpingového cla při podání žádosti o propuštění do volného oběhu příslušnému celnímu orgánu podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující alespoň prvky a prohlášení uvedené v příloze II, ii) skutečností, že dovážené zboží je vyrobeno, dodáno a fakturováno přímo společností CBA prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu na závazkové faktuře. V případě, že výše uvedené podmínky nejsou splněny, vzniká přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu povinnost zaplatit příslušné antidumpingové clo.

(117)

Jakmile Komise podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení zruší přijetí závazku následkem jeho porušení s odkazem na konkrétní transakce a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné, vzniká přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu celní dluh.

(118)

Dovozci by si měli být vědomi, že celní dluh může vzniknout jako běžné obchodní riziko při přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, jak uvádí 116. a 117. bod odůvodnění, i když závazek nabízený výrobcem, od kterého zboží přímo či nepřímo nakupovali, byl Komisí přijat.

(119)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by měly celní orgány, jakmile objeví náznak porušení závazku, okamžitě uvědomit Komisi.

(120)

Z důvodů uvedených výše považovala Komise závazek nabídnutý společností CBA za přijatelný a závazek předložený společností Armenal za nepřijatelný a dotčené společnosti byly informovány o základních skutečnostech, úvahách a povinnostech, na nichž bylo přijetí a zamítnutí založeno.

(121)

V případě porušení nebo odvolání závazků nebo v případě, že Komise zruší přijetí závazků, se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky uplatní antidumpingové clo, které uložila Rada v souladu s čl. 9 odst. 4.

(122)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato opatření jsou:

(123)

Předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz, k němuž takováto faktura přiložena není, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(124)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo,

—

je vyráběn, dodáván a fakturován přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství a

—

k tomuto dovozu je přiložena závazková faktura, což je obchodní faktura obsahující alespoň prvky a prohlášení uvedené v příloze II tohoto nařízení, a

—

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu na závazkové faktuře.

—

pokud se ve vztahu k dovozu popsanému v odstavci 1 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

—

pokud Komise podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení zruší přijetí závazku nařízením nebo rozhodnutím, které odkazuje na konkrétní transakce a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.

6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/19

(1)

Dne 9. července 2008 zveřejnila Komise oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Dne 8. dubna 2009 Komise prostřednictvím nařízení (ES) č. 289/2009 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR.

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl – v tomto případě více než 50 % – celkové výroby některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli ve Společenství.

(3)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, týkalo se šetření dumpingu a újmy období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“). Posouzení vývojových tendencí týkajících se stanovení újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po sdělení základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), se některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost ústního slyšení.

(5)

Komise pokračovala ve zjišťování a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Komise zejména zaslala dodatečný dotazník výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, aby shromáždila další informace o vývoji na trhu a vývoji hlavních ukazatelů újmy po konci období šetření. Po uložení prozatímních opatření byly provedeny dodatečné inspekce na místě v prostorách těchto výrobců některých bezešvých trubek a dutých profilů v EU:

(6)

Komise rovněž provedla důkladnější analýzu odpovědí na dotazník předložených všemi čtyřmi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, zejména včetně ověření soupisu transakcí poskytnutého těmito vývozci:

(7)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto zveřejněným informacím vznést námitky.

(8)

Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla zjištění podle potřeby odpovídajícím způsobem upravena.

(9)

Vzhledem k tomu, že nebyly učiněny žádné připomínky týkající se výběru vzorku vyvážejících výrobců v ČLR a výrobců ve Společenství, potvrzují se prozatímní zjištění v 11. a 12. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Dotčeným výrobkem jsou některé bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli s vnějším průměrem kruhového průřezu nepřesahujícím 406,4 mm s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nepřesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (4) pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), kódů KN ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 23 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 20, ex 7304 31 80, ex 7304 39 10, ex 7304 39 52, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 81, ex 7304 51 89, ex 7304 59 10, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (5).

(11)

Po zveřejnění prozatímního nařízení byla zjištěna tisková chyba v číslování technické zprávy pro stanovení hodnoty uhlíkového ekvivalentu (CEV) zmíněné v poznámce pod čarou ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Správně má odkaz uvádět technickou zprávu, 1967, IIW doc. IX-555-67, vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).

(12)

Po poskytnutí prozatímních informací uvedlo Čínské sdružení uhlí a oceli (dále jen „CISA“), že se kódy KN vztahující se na dotčený výrobek vztahují rovněž na řadu dalších výrobků, které nejsou předmětem šetření, jako například výrobky s vnějším průměrem přesahujícím 406,4 mm nebo s hodnotou CEV přesahující 0,86, a v důsledku toho budou údaje o vývozu použité v šetření nadsazené. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výrobků s vnějším průměrem přesahujícím 406,4 mm nebo s hodnotou CEV přesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru IIW se toto řízení netýká. Kromě toho nebyly u žádného z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjištěny důkazy o tom, že jsou tyto výrobky v ČLR vyráběny ve významném množství. Proto byl učiněn závěr, že neexistují spolehlivé důkazy o dovozu významného množství takových čínských výrobků do ES.

(13)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací CISA znovu zopakovalo tvrzení, že by olejářské trubky („oil country tubular goods“) měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku, a poukázalo na skutečnost, že jiné země včetně Spojených států považují olejářské trubky pro účely antidumpingových šetření za součást samostatného trhu. Obdobná tvrzení vznesla také čínská vláda.

(14)

Výše uvedená tvrzení byla podrobně prozkoumána a bylo zjištěno, že jednotlivé typy bezešvých trubek a dutých profilů včetně olejářských trubek, zahrnutých do definice dotčeného výrobku, mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, což znamená, že náležejí do stejné kategorie výrobků. Skutečnost, že se tyto různé typy výrobků do určité míry liší z hlediska vlastností, nákladů a prodejní ceny, je normální. Kromě toho skutečnost, že se jiné vyšetřovací orgány při šetření zaměřují výhradně na olejářské trubky, může být také způsobena zvláštnostmi takovýchto šetření, tj. rozsahem původního podnětu. Bylo totiž zjištěno, že orgány Spojených států nemusely šetřit, zda mají olejářské trubky stejné základní vlastnosti jako jiné bezešvé trubky a duté profily. Kromě toho prokázaly podniky výrobního odvětví Společenství zaměnitelnost olejářských trubek s hladkými konci s jinými výrobky, které jsou předmětem šetření.

(15)

Rovněž bylo namítáno, že se při definování dotčeného výrobku přisuzoval příliš velký význam aspektům, jako je tloušťka stěn, vnější průměr a mezní hodnota CEV, a naopak nedostatečná pozornost byla věnována technickým vlastnostem, jako je vysoká odolnost vůči tlaku a korozi, a existenci zvláštních norem pro olejářské trubky Amerického ropného institutu (American Petroleum Institute, API).

(16)

Zaprvé je třeba poznamenat, že při vymezování rozsahu šetření se sice nepoužívá tloušťka stěn, avšak nejvhodnějšími kritérii pro určení dotčeného výrobku jsou vnější průměr a mezní hodnota CEV. Vnější průměr se rovněž používá k odlišení výrobku pro statistické a celní účely. Mezní hodnota CEV stanoví úroveň, ve které může být výrobek svařován, přičemž mezní hodnota je stanovena na 0,86 s cílem odlišit výrobky, které mohou být svařovány snadno, od těch, které nikoli. Zadruhé z informací od výrobního odvětví Společenství vyplývá, že olejářské trubky podobně jako jiné typy dutých profilů mohou mít vysokou i nízkou odolnost vůči korozi a tlaku. Proto nemohla být odolnost vůči korozi nebo tlaku použita jako kritérium při definování dotčeného výrobku. Zatřetí, pro olejářské trubky a potrubní trubky skutečně existují zvláštní normy API, neboť se používají v ropném průmyslu. Na duté profily používané v jiných průmyslových odvětvích se však vztahují podobné normy, i když vydávané jinými organizacemi (např. ASTM). Z toho důvodu nemůže být skutečnost, že normy vydává ta či ona organizace, kritériem pro definici výrobku v antidumpingovém šetření. Závěrem lze tedy uvést, že CISA ani čínská vláda nepředložily žádné platné alternativní podklady, které by pomohly lépe stanovit definici výrobku, a nenavrhly žádná kritéria, jež by mohla dotčený výrobek definovat vhodněji, s výjimkou výše uvedené vysoké odolnosti vůči korozi/tlaku. Kromě toho žádná ze stran nenavrhla jako vhodnější mezní hodnotu jinou úroveň CEV. Z toho důvodu se tvrzení o definici dotčeného výrobku zamítají.

(17)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je s konečnou platností vyvozen závěr, že dotčený výrobek zahrnuje mimo jiné olejářské trubky používané pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu, a 14. až 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzuje.

(18)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, se obsah 20. až 27. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se zjištění ohledně tržního zacházení potvrzuje.

(19)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel prohlásil, že jednomu vyvážejícímu výrobci, kterému bylo prozatímně přiznáno individuální zacházení, takovéto zacházení přiznáno být nemělo mimo jiné proto, že jeho většinovým vlastníkem je údajně stát.

(20)

Z dalšího šetření vyplynulo, že čínský stát měl v uvedené společnosti skutečně (nepřímo) určitý podíl, ale během období šetření byl podíl státu menšinový. Na konci roku 2008 (po období šetření) se však podíl čínského státu významně změnil, jelikož stát získal v holdingové společnosti vyšší počet akcií, a stal se tedy většinovým akcionářem. Proto Komise shledala, že daný vyvážející výrobce nesplňuje požadavky čl. 9 odst. 5 základního nařízení a nemělo by mu být přiznáno individuální zacházení.

(21)

Po poskytnutí konečných informací zopakovala daná společnost svůj argument, že k navýšení podílu čínského státu došlo po období šetření. Kromě toho společnost namítala, že jednoznačným a jediným cílem navýšení podílu bylo zajistit finanční podporu pro tuto holdingovou společnost kvůli finanční krizi. Daná společnost zejména tvrdila, že navýšení podílu nemá žádný dopad na řídící strukturu, složení představenstva ani na obchodní činnost. Rovněž tvrdila, že změna podílu nemá žádný vliv na rozhodování společnosti o vývozní činnosti, neboť o těchto záležitostech se rozhoduje nezávisle na státu. Společnost dále namítala, že nebylo prokázáno, že pokud by společnosti byla uložena individuální celní sazba, tak by vliv státu v tomto případě umožňoval obcházení opatření.

(22)

Aby vyvážejícím výrobcům mohlo být přiznáno individuální zacházení, musí prokázat, že splňují veškerá kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Jedním z těchto kritérií je, že většinu akcií vlastní soukromé osoby. V případě dané společnosti však toto kritérium od konce roku 2008 není splněno.

(23)

Proto byl učiněn závěr, že navzdory skutečnosti, že ke změně vlastnictví došlo až po období šetření (avšak před ukončením šetření), a s ohledem na budoucí povahu zjištění týkajících se individuálního zacházení by této společnosti individuální zacházení přiznáno být nemělo, jelikož nesplnila požadavky čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(24)

Vzhledem k tomu, že k otázce individuálního zacházení nebyly předloženy žádné další připomínky, se závěry 28. až 32. bodu odůvodnění prozatímního nařízení kromě závěrů týkajících se společnosti uvedené v 19. až 23. bodě odůvodnění výše potvrzují.

(25)

Po poskytnutí prozatímních informací tři strany prohlásily, že Spojené státy nejsou jako srovnatelná země vhodné, jelikož tržní podmínky ve Spojených státech a v ČLR se značně liší. Rovněž bylo uvedeno, že výpočet běžné hodnoty byl založen pouze na údajích od jediného výrobce, který je ve spojení s výrobcem ve Společenství, a údaje tudíž nebyly reprezentativní.

(26)

Podotýká se, že základní nařízení vyžaduje, aby byla srovnatelná země vybrána přiměřeným způsobem. Výše uvedené strany neposkytly doložené důkazy, že volba Spojených států byla nepřiměřená. Zejména nezpochybnily konkurenceschopnost trhu Spojených států, jejíž nedostatek by například mohl ovlivnit stanovenou úroveň cen. Rovněž se podotýká, že žádná z dotčených stran nenavrhla volbu jiné alternativní srovnatelné země.

(27)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je s konečnou platností konstatován závěr, že Spojené státy jsou vhodnou srovnatelnou zemí, a 33. až 38. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzuje.

(28)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se běžné hodnoty, prozatímní závěry uvedené v 39. až 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(29)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se stanovení vývozní ceny, závěry 45. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(30)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden vyvážející výrobce podotkl, že zjednodušení uplatněné na kontrolní výrobní číslo (s cílem zvýšit úroveň srovnatelnosti dotčeného výrobku a obdobného výrobku ze srovnatelné země) bylo příčinou nepřiměřeného srovnání, jelikož s několika typy bezešvých trubek a dutých profilů bylo zacházeno jako s jedinou kategorií výrobků. Po vznesení této připomínky bylo rozhodnuto, že lze použít jiné přeskupení kontrolních výrobních čísel, které by zajišťovalo obdobnou úroveň srovnatelnosti, konkrétně v souvislosti s průměrem trubek a tloušťkou stěn.

(31)

Po poskytnutí prozatímních informací byly čínské vývozní ceny na úrovni cen ze závodu na základě přehodnocení sníženy, aby zohledňovaly veškeré náklady na přepravu. Zároveň byla na základě přehodnocení zvýšena běžná hodnota, a to v důsledku určitých úprav týkajících se nákladů na přepravu a slev.

(32)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se srovnání, závěry 46. a 47. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(33)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výpočtu dumpingového rozpětí, se závěry 48. až 51. bodu odůvodnění prozatímního nařízení s výhradou změn uvedených ve 30. a 31. bodě odůvodnění potvrzují.

(34)

S konečnou platností stanovená výše dumpingu vyjádřená jako procentní podíl čisté ceny CIF na hranice Společenství před proclením je takováto:

(35)

Sdružení CISA prohlásilo, že podle informací zveřejněných specializovanou agenturou (Steel Business Briefing) existovalo v roce 2007 v EU-27 přinejmenším 40 výrobců ve Společenství, kteří vyráběli obdobný výrobek a jejichž výroba dosahovala hodnoty přibližně 5,8 milionů tun, což by bylo v rozporu s příslušnými údaji obsaženými v prozatímním nařízení. CISA rovněž uvedlo, že podle informací zveřejněných Světovým sdružením oceli (World Steel Association) činila spotřeba Společenství v roce 2007 přibližně 4,6 milionů tun; byla tedy mnohem vyšší, než jak uvádí 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Čínský vyvážející výrobce rovněž učinil obdobná prohlášení.

(36)

Z šetření poskytnutých informací vyplynulo, že nahlášené údaje odkazují na všechny bezešvé trubky a duté profily, a nikoli na obdobný výrobek definovaný v prozatímním nařízení a ve výše uvedeném 10. až 17. bodě odůvodnění a zahrnují jiné výrobky, např. velké trubky a duté profily (tj. o průměru přesahujícím 406,4 mm) a trubky a duté profily z nerezavějící oceli. Tím je vysvětlen rozdíl mezi informacemi obsaženými ve výše uvedeném 35. bodě odůvodnění a informacemi v prozatímním nařízení. Rovněž je třeba podotknout, že názvy a umístění všech známých výrobců dotčeného výrobku ve Společenství byly uvedeny v nedůvěrném znění podnětu. Pokud se sdružení CISA domnívalo, že se v EU nacházejí ještě další výrobci dotčeného výrobku, mělo včas předložit dostatečné důkazy, na jejichž základě by byli tito výrobci určeni, aby byly všechny takovéto společnosti rovněž vzaty v úvahu.

(37)

Výše uvedená tvrzení se tudíž zamítají a závěry 53. až 58. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(38)

V návaznosti na připomínky předložené sdružením CISA se objasňuje, že 60. bod odůvodnění prozatímního nařízení by měl být chápán tak, že tržní segmenty olejářských trubek a výroby energie představují každý samostatně méně než 5 % celkového dovozu z ČLR. Jelikož nebyly vzneseny žádné podněty či jiné připomínky, 59. až 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(39)

Vyvážející výrobce, tři výrobci ve Společenství a žadatel vznesli připomínky týkající se výpočtu cenového podbízení a rozpětí újmy. Tyto připomínky byly analyzovány a ve vhodných případech byly výpočty změněny.

(40)

Jeden vyvážející výrobce prohlásil, že úpravy, které byly provedeny, aby bylo možné spravedlivě srovnat ceny čínského dovozu a ceny odpovídajících typů výrobku prodávaných výrobním odvětvím Společenství, nebyly přiměřené, jelikož nezahrnovaly částku prodejních, správních a režijních nákladů a zisku nezávislého dovozce. Žadatel naopak tvrdil, že úroveň těchto úprav byla nadměrně vysoká. Pokud jde o tvrzení vyvážejícího výrobce, bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci a výrobci ve Společenství často prodávali výrobky stejným odběratelům. Proto nebyla další úprava dovozních cen oprávněna. Po přezkoumání předložených důkazů byl vyvozen závěr, že by daná tvrzení měla být zamítnuta, a obě strany byly informovány o důvodech zamítnutí.

(41)

Žadatel tvrdil, že výpočet rozdílů v úrovni obchodu nebyl správný, neboť čínští vyvážející výrobci rovněž prodávali výrobky přímo uživatelům, a že v případě takového prodeje není úprava o rozdíly v úrovni obchodu oprávněná. Bylo zjištěno, že toto tvrzení je v případě některých čínských vyvážejících výrobců pravdivé, a úprava o rozdíly v úrovni obchodu byla patřičně pozměněna. Kromě toho vyvážející výrobce uvedený ve 40. bodě odůvodnění výše namítal, že by vzhledem k velkým rozdílům v objemech prodeje mezi jeho vlastním dovozem a prodejem výrobního odvětví Společenství neměl být rozdíl v úrovni obchodu stanoven pouhým srovnáním příslušných procentních podílů prodeje uživatelům, a navrhl jiný způsob výpočtu pro změnu úpravy o rozdíly v úrovni obchodu. Navržený způsob výpočtu však nebyl považován za přijatelný, neboť by zkreslil výsledek. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(42)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje metodika popsaná v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a rozpětí podbízení vypočtené způsobem vysvětleným v 65. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se stanoví na 29 %.

(43)

Sdružení CISA prohlásilo, že řada výrobců ve Společenství zařazených do vzorku nepředložila úplné odpovědi, a reprezentativnost vzorku je tudíž snížena kvůli nízké míře spolupráce. Je třeba poznamenat, že kromě společnosti uvedené v bodě ii) 66. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, která předložila pouze částečné informace, předložily všechny ostatní společnosti zařazené do vzorku do konečného stupně šetření všechny požadované informace. I v případě, že bude vyloučena jediná společnost, která poskytla pouze částečné informace, reprezentativnost vzorku zůstane v každém případě přibližně na úrovni 60 % celkové výroby ve Společenství. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(44)

Sdružení CISA rovněž prohlásilo, že narozdíl od toho, co je uvedeno v 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jedna důležitá skupina výrobců ve Společenství provedla po období šetření značné investice do rozšíření kapacity výroby dutých profilů v odvětví výroby jaderné energie. Tato informace byla ověřena a bylo zjištěno, že výše zmíněné investice byly učiněny za účelem zvýšení kapacity výroby jiných výrobků (trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli nebo svařovaných trubek a dutých profilů) než obdobného výrobku. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(45)

Sdružení CISA a jeden čínský vyvážející výrobce prohlásili, že 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení není správný, jelikož uvádí, že výrobní odvětví Společenství se stále zotavuje z minulých účinků dumpingu, protože podnět podpořily alespoň tři rumunské společnosti, na které se až do poloviny roku 2006 vztahovala antidumpingová opatření. Tvrzení v 87. bodě odůvodnění však zjevně odkazují na výrobní odvětví Společenství jako na celek, nikoli na jednotlivé společnosti. Proto je normální, že se situace v jednotlivých společnostech může lišit, aniž by tím bylo zpochybněno obecné zjištění týkající se výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(46)

Jelikož nebyla vznesena žádná další tvrzení či připomínky, 66. až 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(47)

Čínská vláda, CISA a dva čínští vyvážející výrobci prohlásili, že se výrobní odvětví Společenství na konci období šetření nenacházelo ve zranitelném stavu, zejména vzhledem k vysokým úrovním zisku v poslední době. Důvody, proč se mělo za to, že se výrobní odvětví Společenství na konci období šetření nacházelo ve zranitelném stavu, jsou podrobně popsány v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V uvedeném bodě se uznává, že újma, která během období šetření vznikla, není podstatná, rovněž je však vysvětleno, že vzhledem k významnému podílu dumpingového dovozu na trhu Společenství je výrobní odvětví Společenství v případě, že dojde k závažným změnám v celkové situaci na trhu, vystaveno poškozujícím účinkům takového dumpingového dovozu. V tomto ohledu je třeba mít na paměti, že výrobní odvětví Společenství by z podstatného zvýšení spotřeby mohlo mít prospěch pouze částečný a že jeho podíl na trhu během posuzovaného období klesl o 5 procentních bodů, jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho skutečnost, že určité průmyslové odvětví během mimořádně příznivého období velmi vysoké poptávky na trhu zaznamená dobrou úroveň zisku, nemusí nutně znamenat, že je toto odvětví strukturálně ve stabilní ekonomické a finanční situaci, zejména pokud byly v předchozích obdobích v tomto odvětví zaznamenány extrémně nízké zisky, či dokonce ztráty. Jak již bylo uvedeno v 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, kvůli předchozím špatným ekonomickým výsledkům způsobeným dumpingovými postupy nebylo možné zachovat úroveň investic potřebnou k zajištění dlouhodobé životaschopnosti výrobního odvětví Společenství v tomto výrobním odvětví, které má tak vysoké nároky na kapitál. Na konci období šetření se trh ES opět vyznačoval přítomností významného podílu dumpingového dovozu s velmi nízkými cenami. Tato situace na trhu mohla být velmi nebezpečná, neboť již v minulých letech, v době normální úrovně poptávky, způsobila podobná situace na trhu (která byla analyzována v nařízení Rady (ES) č. 954/2006 (6) výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(48)

Jeden čínský vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že z 89. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nevyplývá, že by změna situace na trhu zmíněná v uvedeném bodě byla „jasně očekávatelná a bezprostředně hrozící“, jak vyžaduje antidumpingová dohoda Světové obchodní organizace. Změna situace na trhu byla očekávatelná, protože spotřeba obvykle nemůže zůstat na mimořádně vysoké úrovni po dlouhou dobu. Z analýzy provedené v 90. až 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vyplývá, že nastalo zjevné zhoršení, k němuž ve skutečnosti došlo v průběhu určitého období. Skutečnost, že k tomu, aby se řada složek a ukazatelů vyvinula od kladných hodnot k hodnotám negativním, je nutné určité období, není v rozporu s faktem, že s ohledem na současné vývojové tendence lze již takovéto nepříznivé účinky jasně očekávat. Na konci období šetření bylo možné hrozící újmu jasně očekávat a hrozilo, že bezprostředně dojde ke vzniku nepříznivé situace, která bude příčinou újmy, jelikož již v posledních měsících období šetření došlo k určitému poklesu poptávky. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(49)

Jelikož nebyla vznesena žádná jiná tvrzení či připomínky, závěr o újmě formulovaný v 88. a 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(50)

Jak je uvedeno výše v 5. bodě odůvodnění, byl výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku a žadateli zaslán dodatečný dotazník s cílem shromáždit další informace o vývoji na trhu a vývoji hlavních ukazatelů újmy v období do března 2009. Rovněž byly důkladně analyzovány nejnovější dostupné údaje Eurostatu o dovozu. V zájmu úplnosti jsou níže uvedeny údaje týkající se období od konce období šetření do března 2009 (dále jen „období po období šetření“). Vzhledem k tomu, že se tyto údaje vztahují pouze na období v délce devíti měsíců, neudává se pro objem žádný index.

(51)

Po období šetření se spotřeba Společenství začala výrazně snižovat, a to rychleji, než jak uvádí 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Ve skutečnosti se již v době od konce období šetření do března 2009 trh Společenství zmenšil téměř o 30 % (7).

(52)

Zároveň výrazně poklesl dovoz z ČLR, ale vzhledem k prudšímu poklesu spotřeby Společenství vzrostl podíl tohoto dovozu na trhu přibližně na 18 %. Ceny čínského dovozu vzrostly v souladu s obsahem 98. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Ve stejném období výrazně poklesl objem výroby výrobního odvětví Společenství, a využití kapacity společností zařazených do vzorku tedy kleslo v březnu 2009 na 60 %. Prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství výrazně klesl zároveň s poklesem spotřeby Společenství, a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu tudíž zůstal vyrovnaný. Pokud jde o ceny, poté, co v druhé polovině roku 2008 vzrostly, v prvním čtvrtletí roku 2009 klesly, ačkoli se udržely na vyšších hodnotách než během období šetření.

(54)

V neposlední řadě ziskovost výrobního odvětví Společenství výrazně klesla, a to rychleji, než jak uvádí 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení, a v prvním čtvrtletí roku 2009 byla tudíž negativní (– 0,8 %).

(55)

Závěrem lze konstatovat, že informace, které byly dodatečně shromážděny a ověřeny v konečné fázi šetření, potvrzují analýzu provedenou v 90. až 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jeden vyvážející výrobce prohlásil, že šetření újmy na rozdíl od šetření dumpingu probíhalo i po období šetření, jelikož analýza vycházela také z informací a údajů za období po červnu 2008.

(57)

Především se připomíná, že období šetření a posuzované období tvoří základ, na němž je založeno posouzení hrozící újmy provedené v rámci prozatímního nařízení. Není však možné, aby ve věci týkající se hrozící újmy byla újma zjištěná během období šetření a priori podstatná, protože jinak by bylo takové šetření kvalifikováno jako šetření založené na skutečné podstatné újmě. Je tudíž nutné, aby vyšetřovací orgán zjistil, zda lze na základě faktorů uvedených v čl. 3 odst. 9 základního nařízení dospět k závěru, že hrozí podstatná újma, ačkoli újma během období šetření podstatná nebyla. Proto je vyšetřovací orgán oprávněn ověřit, zda události, k nimž došlo po konci období šetření, potvrzují zjištění ohledně hrozící újmy, jichž bylo dosaženo v prozatímní fázi.

(58)

Čínská vláda, CISA a jeden čínský vyvážející výrobce se domnívali, že v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nebyl jasně uveden použitý zdroj informací a že prognózy a další informace předložené výrobci ve Společenství či žadatelem a uvedené v 99., 101. a 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nepocházejí z objektivního zdroje informací. Čínská vláda rovněž prohlásila, že použitím takovýchto informací vyšetřovací orgány neprojevily „zvláštní péči“ požadovanou podle antidumpingové dohody Světové obchodní organizace při šetřeních týkajících se hrozící újmy.

(59)

Potvrzuje se, že podrobné důkazy týkající se různých zdrojů veřejných informací zmíněných v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly zpřístupněny v souborech otevřených zúčastněným stranám za účelem konzultace s dostatečným předstihem před zveřejněním prozatímního nařízení. Pokud jde o prognózy a další informace předložené výrobním odvětvím Společenství, byly ověřeny a následně zohledněny pouze v případě, že byly považovány za spolehlivé a přesné, a v rozsahu, v němž byly za takové považovány. Skutečnost, že předložené informace byly ověřeny, byla již konkrétně zmíněna ve 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a po uložení prozatímních opatření byly provedeny dodatečné inspekce na místě, jak je uvedeno výše v 5. bodě odůvodnění.

(60)

Tvrzení zmíněná v 56. a 58. bodě odůvodnění se tudíž zamítají.

(61)

Sdružení CISA prohlásilo, že při posuzování vývoje čínského dovozu po období šetření neměl být zohledněn skutečný dovoz, ale úroveň příjmu objednávek, jelikož skutečný dovoz se obvykle uskuteční tři až čtyři měsíce po objednávce. Vzhledem k prodlevě by se kolísání úrovně poptávky na trhu ES odrazilo ve skutečném dovozu až po několika měsících, což by vysvětlovalo, proč byl čínský dovoz ještě v listopadu a prosinci 2008 na vysoké úrovni, přestože úroveň poptávky na trhu EU již začala klesat. Obdobné připomínky vznesl také čínský vyvážející výrobce.

(62)

Za základ při posuzování objemů a průměrných cen dovozu z určité země je zpravidla považován skutečný dovoz. Je možné zohlednit informace o příjmu zakázek, aby byly podpořeny jiné informace, zřídka je však lze podložit dostatečně ověřitelnými důkazy. V každém případě je z analýzy tvrzení patrné, že spotřeba Společenství začala klesat již během třetího čtvrtletí roku 2008. Tato skutečnost se tedy v případě tří- až čtyřměsíčního prodlení již měla projevit v úrovni čínského dovozu za 4. čtvrtletí roku 2008, která naopak byla poměrně vysoká. Pokud by navíc mělo být tří- až čtyřměsíční prodlení vzato v úvahu, mohl by být prudký pokles čínského dovozu, k němuž došlo v prvním čtvrtletí roku 2009, způsoben očekáváním antidumpingových opatření, nikoli poklesem poptávky. Ve skutečnosti mohli být dovozci čím dál méně ochotni objednávat zboží, které by mohlo být dodáno v okamžiku, kdy by již mohla být uložena antidumpingová opatření. Na závěr se má za to, že analýza založená na příjmu objednávek, nikoli na skutečném dovozu, by pouze zvýšila nejistotu při šetření, aniž by vedla k výrazně odlišnému závěru. Tvrzení vznesené v tomto ohledu sdružením CISA se tudíž zamítá.

(63)

Čínská vláda, sdružení CISA a čínský vyvážející výrobce prohlásili, že podle různých tiskových zpráv a finančních výkazů zveřejněných řadou skupin výrobců ve Společenství zůstal rok 2008 z hlediska jejich výkonu silný, a tato skutečnost by tudíž byla v rozporu se zjištěními ohledně hrozící újmy obsaženými v prozatímním nařízení, zejména ve 110. bodě odůvodnění uvedeného nařízení.

(64)

Při zkoumání tohoto tvrzení bylo zjištěno, že informace, na které se sdružení CISA odvolávalo, se netýkaly výlučně evropských subjektů vyrábějících dotčený výrobek. Jak již bylo uvedeno výše ve 44. bodě odůvodnění, velké skupiny společností jsou tvořeny různými subjekty, které často vyrábějí značně odlišné výrobky. Obecné finanční informace o skupině společností jako takové tudíž nemusí být reprezentativní, pokud jde o ekonomickou situaci konkrétních subjektů, které vyrábějí obdobný výrobek a prodávají jej na trhu Společenství. Na závěr se připomíná, že byly řádně ověřeny informace o společnostech, které vyrábějí obdobný výrobek, použité během šetření. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(65)

Jelikož nebyla vznesena žádná další tvrzení, která by se týkala konkrétně 90. až 112. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, zjištění obsažená v uvedených bodech odůvodnění se potvrzují.

(66)

Sdružení CISA prohlásilo, že nárůst čínského dovozu zmiňovaný ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl důsledkem nárůstu poptávky na trhu EU. Obdobné připomínky předložila také čínská vláda a jeden čínský vyvážející výrobce. Sdružení CISA rovněž odmítlo posouzení, podle nějž by vývoj čínského dovozu mohl být výsledkem strategie pronikání na trh, a zdůraznilo, že vzhledem k tomu, že z Číny vyváží své výrobky velký počet čínských výrobců, není možné se domnívat, že by společně vytvořili koordinovanou strategii.

(67)

Pokud by byla pravda, že je vývoj čínského dovozu provázán s nárůstem poptávky na trhu ES, jak tvrdí sdružení CISA, pak by podíl tohoto dovozu na trhu zůstal značně vyrovnaný a nevrostl by během posuzovaného období z 1 % na 17 %. Výrazný nárůst podílu čínského dovozu na trhu a jeho zcela odlišný vývoj od vývoje tržních podílů výrobního odvětví Společenství a dalších dovozních zdrojů zřetelně poukazuje na skutečnost, že byl nárůst čínského dovozu podpořen jinými prvky. Tento závěr je navíc podpořen faktem, že se čínský dovoz soustavně uskutečňoval za velmi nízké dumpingové ceny, jak bylo vysvětleno v 63. až 65 bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho nemusí vývozci nutně koordinovat určitou strategii, aby se jejich chování sbližovalo. Jakmile je zřejmé, že je při pronikání na trhu úspěšná určitá velmi nízká úroveň cen, k uplatňování této úspěšné tržní strategie by pravděpodobně došlo, aniž by bylo nutné, aby se vývozci navzájem koordinovali. Tvrzení ve výše uvedeném 66. bodě odůvodnění se tudíž zamítají a zjištění ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(68)

Sdružení CISA rovněž prohlásilo, že v rozporu s posouzením provedeným ve 115. a 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dovoz z ČLR v období po období šetření výrazně poklesl. Je samozřejmě pravda, že jak je uvedeno výše v 52. bodě odůvodnění, dovoz z ČLR v období po období šetření výrazně poklesl. Avšak ze znění 116. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je zřejmé, že podstatný není absolutní objem takového dovozu, ale jeho poměrný význam ve vztahu ke spotřebě, jinými slovy, jeho tržní podíl na celkovém trhu Společenství. Jak je také uvedeno výše v 52. bodě odůvodnění, bez ohledu na pokles dovozu v absolutním objemu podíl čínského dovozu dotčeného výrobku na trhu v období po období šetření mírně vrostl. Z toho důvodu je vzhledem k tomu, i) že bylo na základě argumentů ve 115. a 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení provedeno posouzení nejnovějších spolehlivých informací o dovozu, které byly k dispozici v okamžiku prozatímních zjištění, tedy údajů o dovozu za listopad a prosinec 2008, ii) že tyto údaje odpovídaly vývoji čínského dovozu do daného okamžiku a iii) že argumentace byla založena na poměrných, nikoli absolutních objemech, vyvozen závěr, že posouzení ve 115. a 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není v rozporu se zjištěními ve výše uvedeném 52. bodě odůvodnění. V každém případě je třeba uvést, že z důvodů uvedených ve 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení může být úroveň čínského dovozu považována za hrozící újmu, a to i kdyby se objem začal snižovat poměrně výrazněji než spotřeba, neboť již samotná přítomnost velkého objemu čínského zboží s nízkými cenami v kontextu klesající spotřeby vyvolá výrazný tlak na snížení obecné úrovně cen na trhu. V každém případě nemůže být žádný z činitelů uvedených v čl. 3 odst. 9 základního nařízení sám o sobě rozhodující pro zjištění existence hrozící újmy. Spíše musí být všechny činitele posuzovány jako celek. Dané tvrzení se proto zamítá a potvrzují se zjištění uvedená ve 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Sdružení CISA prohlásilo, že analýza ve 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je založena na údajích od těch vývozců zařazených do vzorku, jejichž společnosti jsou nejvíce orientovány na vývoz, a jejich údaje tudíž správně neodrážejí celkovou situaci, pokud jde o vývoz z ČLR. Místo toho se prý vývoj podílu čínského vývozu do ES na celkovém čínském vývozu uvedeného ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení v roce 2008 změnil – poklesl z 15 % na 11 %. Dále prý analýza ve 117. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení opomenula vývoj poptávky na čínském domácím trhu, která podle předpovědi měla vstřebat značnou část výstupu vytvořeného stávající nadměrnou kapacitou. V tomto ohledu byl učiněn odkaz na řadu projektů a plánů čínské vlády na udržení vnitřní poptávky. Čínská vláda rovněž prohlásila, že v prozatímním nařízení nebyl zkoumán vývoj poptávky na čínském domácím trhu.

(70)

Zjištění ve 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, která se týkají společností zařazených do vzorku, jsou jednoznačně potvrzena vývojem obecných údajů o vývozu uvedených ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, z nichž vyplývá, že v průběhu posuzovaného období došlo k ještě výraznějšímu nárůstu vývozu do ES. Pokud jde o údajný obrat v rostoucí tendenci vývozu do ES v rámci celkového čínského vývozu dotčeného výrobku v roce 2008, nepředložilo sdružení CISA žádné rozhodující důkazy na podporu svého tvrzení. V této souvislosti je třeba uvést, že údaje z čínské statistiky se jednoznačně vztahují na zcela jinou definici výrobku, než jakou má dotčený výrobek. Tato skutečnost jasně vyplývá z toho, že vývoz do Evropy podle těchto statistických údajů je podstatně vyšší než dovoz zaznamenaný pro dotčený výrobek v údajích Eurostatu a zároveň má zcela jinou vývojovou tendenci. Předložené důkazy proto nemohly být přijaty. Pokud jde o opatření plánovaná čínskou vládou na podporu vnitřní poptávky, předložené důkazy nemohou analýzu změnit, jelikož dopady na poptávku nelze spolehlivě stanovit. Kromě toho není u většiny zmíněných projektů jasné, zda budou dokončeny. Na závěr se zdá, že některé projekty rozvodných sítí zmiňované sdružením CISA jsou projekty vybudované za použití velkých svařovaných trubek, nikoli bezešvých trubek, které jsou předmětem tohoto řízení. Tvrzení zmíněná v 69. bodě odůvodnění se tudíž zamítají.

(71)

Sdružení CISA rovněž zastávalo názor, že scénář přesměrování uvedený ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl použit v nesprávných souvislostech, jelikož čínský vývoz do Spojených států by sestával zejména z výrobků (olejářských trubek), které nejsou do ES dováženy ve velkém rozsahu. Sdružení CISA rovněž prohlásilo, že ceny do ES nebyly nutně nižší než ceny v jiných zemích, ale naopak že ES bylo dosud pro čínský vývoz atraktivním trhem. Pokud jde o toto tvrzení, je třeba uvést, že analýza provedená ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vycházela ze statistických údajů, které neobsahují podrobný odkaz na konkrétní typy výrobku. V každém případě je nutné poznamenat, že výrobní zařízení nezbytné k výrobě dotčeného výrobku může být do velké míry použito pro výrobu různých typů bezešvých trubek a dutých profilů. Proto i v případě, že do ES není ve velkém rozsahu dovážen konkrétní typ dutých profilů, jako jsou olejářské trubky, nemá tato skutečnost při úvahách o možných dostupných volných kapacitách význam, jelikož zařízení používané pro výrobu tohoto typu dutých profilů lze snadno použít k výrobě jiných typů dotčeného výrobku, které jsou na trh ES dováženy v podstatně větších množstvích. Tvrzení ve výše uvedeném 66. bodě odůvodnění se tudíž zamítají a zjištění ve 117. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(72)

Sdružení CISA prohlásilo, že po období šetření ceny čínského dovozu podstatně vzrostly, zatímco ceny výrobního odvětví Společenství se nevyvíjely obdobně, a cenové podbízení, k němuž docházelo v období šetření, bylo prý tedy v období po období šetření podstatně nižší, nebo k němu dokonce nedocházelo vůbec.

(73)

Jak je již uvedeno v 98. a 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje se, že po období šetření ceny dovozu z různých zdrojů včetně dovozu z ČLR podstatně vzrostly stejně jako ceny výrobního odvětví Společenství. Byla provedena analýza ceníků výrobního odvětví Společenství po období šetření a cen srovnatelných výrobků dovážených z ČLR a vyplývá z ní, že pohyby cen byly podobné. Závěrem lze uvést, že nebyly zjištěny žádné důkazy, které by podpořily tvrzení, že by cenové podbízení zjištěné během období šetření bylo podstatně sníženo či že by k němu dokonce nedocházelo vůbec. Zjištění uvedená ve 120. až 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(74)

Vzhledem k tomu, že k tomuto bodu nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění uvedená ve 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(75)

Sdružení CISA prohlásilo, že možný zásah čínské vlády uvedený ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je pouhou domněnkou. Z šetření však vyplývá, že individuální zacházení, které bylo v prozatímní fázi přiznáno jednomu čínskému vyvážejícímu výrobci, bylo následně odejmuto, jak je uvedeno výše v 19. až 23. bodě odůvodnění, kvůli zvýšené úrovni státního zásahu, jehož příčinou byla zhoršující se situace po období šetření. Tato skutečnost jednoznačně podporuje zjištění ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a tvrzení je tudíž zamítnuto.

(76)

Zaprvé je nutno uvést, že ke zjištění o hrozící újmě se dospělo mimo jiné až po zohlednění různých činitelů uvedených v čl. 3 odst. 5 a 9 základního nařízení jako celku.

(77)

Sdružení CISA prohlásilo, že zjištění uvedená v prozatímním nařízení nebyla v souladu s normami, které u tohoto typu šetření vyžaduje Světová obchodní organizace, tj. že by zjištění měla být podložena důkazy a neměla by být výsledkem domněnek, dohadů či vzdálené možnosti; že by předpovědi a předpoklady měly vykazovat vysoký stupeň pravděpodobnosti a že by měla být přezkoumána alternativní vysvětlení, jak bylo dosaženo daného závěru.

(78)

Prozatímní nařízení jasně uvádí, na jakém základě byla zjištění týkající se různých prvků šetření formulována. To bylo doloženo uvedenými důkazy, například: statistickými údaji z Eurostatu, odpověďmi na dotazník ze strany spolupracujících společností, informacemi o společnostech nezařazených do vzorku poskytnutými žadatelem, informacemi v podáních učiněných zúčastněnými stranami a dalšími informacemi nalezenými na internetu v průběhu šetření. Všechny tyto informace, pokud nebyly důvěrné, byly zúčastněným stranám k dispozici k nahlédnutí.

(79)

Prvky týkající se šetření hrozící újmy byly v prozatímním nařízení zváženy samostatně a podrobně a v konečné fázi šetření byl – v největším možném rozsahu – znovu přezkoumán a ověřen stupeň, v němž by se potvrdily předpoklady a předpovědi formulované v prozatímní fázi, uvedené ve zjištěních v tomto nařízení. Nebyly objeveny žádné důkazy ani náznaky, které by byly v rozporu se zjištěními uvedenými v prozatímním nařízení. Z toho důvodu se v případě předpovědí a předpokladů v prozatímním nařízení nejedná o dohady ani domněnky, nýbrž o výsledek důkladné analýzy situace.

(80)

Pokud jde o alternativní vysvětlení a výklady uvedené výše v 78. bodě odůvodnění, byly během šetření důkladně přezkoumány, a to včetně vysvětlení a výkladů předložených zúčastněnými stranami v rámci podání, a jsou popsány v tomto nařízení, jakož i v nařízení prozatímním.

(81)

Závěrem lze tedy uvést, že z prošetření skutečností, k nimž došlo po konci období šetření, a z analýzy připomínek a poznámek zúčastněných stran v souvislosti s prozatímním nařízením a s poskytnutím konečných informací nevyplynuly žádné důkazy, které by zpochybnily závěr, že od konce období šetření hrozila podstatná újma. Tvrzení učiněné sdružením CISA ve výše uvedeném 77. bodě odůvodnění se tudíž zamítá a zjištění ve 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(82)

Jelikož nebyly vzneseny žádné zvláštní připomínky, 128. až 135. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(83)

Sdružení CISA prohlásilo, že skutečnost, že výrobní odvětví Společenství dováželo dotčený výrobek z ČLR a jiných zemí, prokazuje, že nedisponovalo kapacitou nutnou k uspokojení poptávky na trhu Společenství. To bylo způsobeno tím, že výrobní odvětví Společenství neinvestovalo do nové výrobní kapacity a výrazně se soustředilo na tržní segmenty s vyšší hodnotou. V tomto ohledu je třeba připomenout, že ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je vysvětleno, že takový dovoz činil podle odhadů méně než 2 % celkového dovozu z ČLR, a nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že toto množství bylo vyšší.

(84)

Sdružení CISA rovněž zpochybnilo přesné důvody, proč skupina společností uvedená ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení musela zmíněné zboží dovést. Problematika byla důkladněji prozkoumána a potvrzuje se, že z důvodů hospodárnosti byla výroba určitých typů výrobku provedena jinými subjekty ve skupině, které se nacházejí mimo Evropu. Jak je však již uvedeno ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo ověřeno, že se tento dovoz nepodbízel cenám Společenství za stejné typy výrobku.

(85)

Na závěr sdružení CISA poukázalo na zjevný nesoulad mezi poměrně kladným odhadem výrobního odvětví Společenství v souvislosti s budoucím vývozním prodejem a obecnými ekonomickými tendencemi trhů ve třetích zemích, které naopak měly podle předpovědí klesat. V tomto ohledu je nutno podotknout, že analýza vývozní činnosti výrobního odvětví Společenství nemá žádný vliv na závěry o újmě či hrozící újmě, které se týkají výlučně činnosti výrobního odvětví Společenství v souvislosti s obdobným výrobkem na trhu ES. Pokud někteří výrobci ve Společenství mají na své vývozní činnosti optimistický náhled, mohla tato skutečnost vést pouze k přecenění jejich předpokládané obecné ekonomické výkonnosti, neměla by však vliv na jejich výkonnost na domácím trhu, která je v analýze vedena odděleně.

(86)

Tvrzení ve výše uvedeném 83. až 85. bodě odůvodnění se tudíž zamítají a zjištění ve 136. až 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(87)

Sdružení CISA kromě toho prohlásilo, že nestačí přezkoumat průměrnou cenu dovozu z jiných třetích zemí mimo EU, ale že by rovněž měla být zvážena přesná povaha těchto výrobků. Potvrzuje se, že ve všech případech, kdy dovozci poskytli dostatečně podrobné informace o cenách, byla provedena důkladná analýza. Obchodní statistiky však bohužel nejsou příliš podrobné a vzhledem k poměrně slabé spolupráci dovozců při tomto šetření bylo k dispozici jen málo podrobných informací o cenách jednotlivých výrobků dovážených z jiných zemí. Žádná strana však nepředložila doložené informace, které by poukazovaly na jiný závěr, než jaký vyplývá ze 142. až 145. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, a zjištění v uvedených bodech odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují.

(88)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné konkrétní připomínky, 146. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(89)

Sdružení CISA prohlásilo, že výrobní odvětví Společenství změnilo sortiment výrobků a zaměřilo se na typy výrobků s vyšší prodejní cenou, aby se vyrovnalo s důsledky zvýšení výrobních nákladů. Z toho by vyplývalo, že výrobní odvětví Společenství disponovalo dostatečnými prostředky, aby na zvýšení nákladů zareagovalo zvýšením prodejních cen, což je v rozporu se skutečnostmi uvedenými ve 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Nelze pochybovat o tom, že výrobní odvětví Společenství se v průběhu času snažilo maximalizovat zisk tím, že na zvyšování nákladů reagovalo zvyšováním prodejních cen. Tento proces však není nekonečný a v určitém okamžiku již není možné takovéto úpravy vzhledem ke stávající konkurenci na trhu dále provádět. Na trhu, na němž je obdobné zboží prodáváno za podstatně nižší ceny, se rozpětí, v němž lze takovéto zdražení provádět, zmenšuje tím více, čím vyšší je podíl takového levného zboží na trhu. Připomínky vznesené sdružením CISA tudíž nejsou v rozporu se zjištěními ve 147. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a tyto body se tudíž potvrzují.

(91)

Čínská vláda, sdružení CISA a čínský vyvážející výrobce prohlásili, že hlavní příčinou ekonomických potíží ve výrobním odvětví Společenství je celosvětový hospodářský útlum, a dospěli k závěru, že tento útlum narušil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a jakoukoli údajnou újmou či hrozící újmou. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že samotné sdružení CISA uznalo, že spotřeba na trhu mezi rokem 2005 a obdobím šetření byla mimořádná a že pokles poptávky po období šetření může být do značné míry způsoben jednoduše tím, že se trh pro tento výrobek navracel do původních normálních podmínek. Proto není jasné, zda lze celosvětový hospodářský útlum považovat za příčinu újmy, neboť z dostupných informací pouze vyplývá, že se úroveň spotřeby na trhu ES v období po období šetření navrátila na úroveň, která byla v minulosti považována za normální. To by rovněž naznačovalo, že právě díky existenci mimořádně vysoké spotřeby Společenství během posuzovaného období neutrpělo výrobní odvětví Společenství podstatnou újmu navzdory značnému podílu na trhu a výraznému cenovému podbízení ze strany čínského dumpingového dovozu. V každém případě 150. bod odůvodnění prozatímního nařízení nevylučuje, že by obecný hospodářský útlum mohl mít určitý podíl na nepříznivé situaci ve výrobním odvětví Společenství po období šetření. Nelze však tvrdit, že by výrobní odvětví Společenství bylo nepříznivě ovlivněno výhradně účinky obecné hospodářské krize a že dumpingový dovoz neměl žádný dopad, neboť je zřejmé, že dumpingový dovoz měl velmi značný podíl na trhu a výrazně se podbízel cenám výrobního odvětví Společenství. Tvrzení, že hospodářský útlum narušil příčinnou souvislost uvedenou ve 128. až 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se tudíž zamítá a otázka, zda změněné hospodářské prostředí ve srovnání s obdobím šetření mohlo mít vliv na určení úrovně opatření, je řešena níže ve 104. bodě odůvodnění.

(92)

Tvrzení byla tudíž zamítnuta a 150. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(93)

Sdružení CISA podotklo, že někteří výrobci ve Společenství uzavřeli s odběrateli rámcové smlouvy o předem dohodnutých cenách, a ceny pro ně tudíž zůstaly vyrovnané. Zároveň prý uzavřeli obdobné dohody o pevně stanovených cenách s dodavateli železné rudy a dalších důležitých vstupních surovin, a nemohli tedy využít velmi prudkého poklesu nákladů, k němuž u těchto surovin dochází bezprostředně od konce období šetření.

(94)

Především se podotýká, že dohody s odběrateli o pevně stanovených cenách byly uzavřeny u malého počtu smluv a vzhledem k obdobím, na něž se vztahovaly, nelze mít za to, že by tyto dohody měly výrazné účinky Tento závěr byl potvrzen skutečností, že ceny výrobního odvětví Společenství rovněž výrazně vzrostly. Pokud jde o dohody o pevně stanovených cenách, které se týkají důležitých surovin, zdá se, že jde o praxi rozšířenou po celém světě, a tudíž by neměly výrobce ve Společenství ani zvýhodňovat, ani znevýhodňovat ve srovnání s jinými výrobci obdobného výrobku na světovém trhu. Proto nelze ani tyto dohody považovat za narušení příčinné souvislosti. Tvrzení zmíněná v 93. bodě odůvodnění se tudíž zamítají.

(95)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné další připomínky, 151. až 153. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(96)

Žadatel a řada výrobců ve Společenství znovu zopakovali, že existence antidumpingových opatření pro ně vzhledem k uplatňovanému dumpingu působícímu újmu představuje základní prvek, pokud mají nadále existovat jako fungující podniky. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 155. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(97)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné konkrétní připomínky, 156. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(98)

Jeden uživatel dotčeného výrobku, který je zároveň dovozcem, poukázal na fakt, že v oznámení o zahájení řízení nebyly uvedeny kódy KN výrobku, který dováží, a že skutečnost, že se šetření vztahuje také na tyto typy výrobku, zjistil teprve po uložení prozatímních opatření. Prohlásil, že musel z tohoto důvodu zaplatit antidumpingová cla, s nimiž nepočítal. Tento dovozce byl informován, že oznámení o zahájení řízení obsahovalo jasný popis výrobku, který byl předmětem šetření, a že kódy KN byly v oznámení uvedeny pouze pro informaci. Správná celní klasifikace dotčeného výroku je samozřejmě jedním z prvků, které jsou předmětem šetření, a je tudíž zcela dobře možné, že se kódy KN zmíněné v prozatímním nařízení do určité míry liší od kódů KN uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(99)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné další připomínky, 157. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(100)

Uživatel zmíněný výše v 98. bodě odůvodnění rovněž prohlásil, že pokud budou na dotčený výrobek uložena konečná opatření, vzniknou této společnosti závažné potíže s dodávkou, jelikož výrobci v ES nejsou ochotni jej dodávat. Toto tvrzení bylo prozkoumáno a bylo zjištěno, že potíže, jimž tato strana čelí při zajišťování dodávek výrobku od výrobců ve Společenství, se týkaly minulých období, kdy někteří výrobci ve Společenství v kontextu velmi vysoké poptávky na trhu nepovažovali dodávku velmi malého množství takových výrobků za ekonomicky výhodné. Avšak v obdobích normální poptávky na trhu by takovéto omezení mělo pominout, zejména vezmeme-li v úvahu, že jiní uživatelé či dovozci stejných typů výrobku mohou v důsledku uložených opatření úroveň poptávky po těchto výrobcích ve Společenství zvýšit. Na základě těchto úvah a rovněž skutečnosti, že dotčená použití představovala pouze velmi omezený zlomek celkové spotřeby dotčeného výrobku, je učiněn závěr, že dostupnost zdrojů dodávky by v případě dotčeného výrobku neměla představovat problém.

(101)

Další uživatel, který kupuje obdobný výrobek výhradně od výrobního odvětví Společenství, zopakoval, že uložení opatření podporuje. Žádní jiní uživatelé k prozatímním zjištěním připomínky neměli. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 158. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(102)

Jelikož nebyly vzneseny žádné konkrétní připomínky, 159. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(103)

Žadatel a řada výrobců ve Společenství, kteří tvoří část výrobního odvětví Společenství, prohlásili, že 3 % ziskové rozpětí, které bylo prozatímně použito pro výpočet úrovně pro odstranění újmy uvedené ve 161. až 163. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo příliš nízké, vezmeme-li v úvahu, že jde o odvětví se značnými nároky na kapitál a s vysokými pevnými náklady a že průměrné ziskové rozpětí dosažené výrobním odvětvím Společenství během posuzovaného období 3 % úroveň výrazně přesahovalo.

(104)

Uznává se, že obdobný výrobek vyžaduje výrobu s vysokými nároky na kapitál. Má se však za to, že vzhledem k současné situaci na trhu není možné jednoznačně posoudit, jaká bude míra využití kapacity v blízké budoucnosti a zejména v letech, kdy budou v platnosti daná opatření, čímž může být ovlivněno určení ziskového rozpětí, jehož by bylo na daném trhu obvykle dosaženo, pokud by nebyly uplatněny dumpingové postupy. Za těchto okolností a s ohledem na skutečnost, že je vždy možné, aby výrobní odvětví Společenství požádalo o přezkum opatření, pokud se okolnosti změní, byl učiněn závěr, že by umírněné 3 % ziskové rozpětí, které bylo stanoveno v prozatímní fázi a během předchozího šetření týkajícího se téhož výrobku, mělo být zachováno. Podotýká se však, že pokud se okolnosti na trhu výrazně změní, může být nutné toto 3 % ziskové rozpětí přezkoumat.

(105)

Byla použita metodika výpočtu úrovně pro odstranění újmy uvedená ve 164. a 165. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, s výhradou menší úpravy podle 41. bodu odůvodnění výše. Celostátní úroveň pro odstranění újmy byla vypočtena jako vážený průměr rozpětí újmy zjištěných pro nejreprezentativnější typy výrobků prodávané vyvážejícím výrobcem, jemuž nebylo přiznáno individuální zacházení.

(106)

Takto stanovená rozpětí újmy byla nižší než zjištěná dumpingová rozpětí.

(107)

S ohledem na závěry, jichž bylo dosaženo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinnými souvislostmi a zájmem Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech rozpětí újmy.

(108)

Na základě výše uvedeného by měla být konečná cla uplatněna v této výši:

(109)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(110)

Každou žádost o použití antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (například poté, co se změnil název subjektu, nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (8) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, například v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(111)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byl pojat záměr doporučit uložení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto zveřejněným informacím vznést námitky. Připomínky stran byly patřičně zváženy, a kde to bylo na místě, byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(112)

V zájmu zajištění rovného zacházení mezi jakýmikoli novými vývozci a spolupracujícími společnostmi nezařazenými do vzorku, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, by mělo být stanoveno, že se na jakékoli nové vývozce bude vztahovat vážený průměr cla uloženého spolupracujícím společnostem nezařazeným do vzorku, neboť noví vývozci by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 4 se nepoužije, pokud byl použit výběr vzorku.

(113)

Poté, co byly zveřejněny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě byl pojat záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla, vyjádřila řada vyvážejících výrobců z ČLR, kteří nebyli zařazeni do vzorku, přání nabídnout cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Přestože však byly vysvětleny všechny nezbytné podmínky, nebyla ve lhůtě stanovené pro tento účel v čl. 8 odst. 2 základního nařízení předložena žádná formální nabídka závazku, ani nebylo požádáno o prodloužení uvedené lhůty. Za těchto okolností není nutné dále se v tomto šetření otázkou závazků zabývat.

(114)

Jelikož je z šetření patrné, že na konci období šetření bezprostředně hrozila újma, jak je uvedeno ve 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byl s ohledem na zjištění uvedená výše v 50. až 55. bodě odůvodnění, která potvrzují nepříznivý vývoj řady ukazatelů újmy po období šetření, a vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí vyvozen závěr, že pokud by nebyla bývala uložena prozatímní opatření, byla by vznikla újma. Proto se považuje za nezbytné, aby byly s konečnou platností vybrány částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením,

—

během období šetření (od 1. července 2007 do 30. června 2008) nevyvážel do Společenství výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1,

—

není ve spojení se žádným vývozcem nebo výrobcem v Čínské lidové republice, na které se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

—

skutečně vyvezl dotčený výrobek do Společenství po období šetření, na kterém jsou opatření založena, nebo přijal neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Společenství,

6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/36

6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/38

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/2010 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 918/2009 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/40

(1)

Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 98/8/ES (3) stanoví přechodné období deseti let ode dne 14. května 2000, tedy ode dne vstupu uvedené směrnice v platnost, během kterého mohou členské státy nadále používat svá vnitrostátní pravidla nebo praxi uvádění biocidních přípravků na trh, a zejména mohou povolovat uvedení na trh biocidních přípravků obsahujících účinné látky, které nejsou zařazeny na pozitivní seznam v uvedené směrnici, tedy v jejích přílohách I, IA nebo IB.

(2)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 směrnice 98/8/ES stanoví desetiletý pracovní program začínající rovněž ode dne 14. května 2000, během kterého mají být všechny účinné látky obsažené v biocidních přípravcích, které byly na trhu před tímto dnem, systematicky přezkoumány, a pokud se zjistí, že jsou přijatelné z hlediska zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, mají být zařazeny na pozitivní seznam v uvedené směrnici.

(3)

Ustanovení čl. 12 odst. 1 písm. c) bodu i) a odst. 2 písm. c) bodu i) směrnice 98/8/ES upravují ochranu všech informací předaných pro její účely po dobu deseti let rovněž ode dne 14. května 2000, pokud nebylo v konkrétním členském státě poskytnuto období kratší; v tom případě platí na jeho území toto kratší období. Tato ochrana se týká pouze informací předaných na podporu zařazení účinných látek používaných v biocidních přípravcích, které byly na trhu před dnem vstupu směrnice 98/8/ES v platnost („stávající“ účinné látky), na pozitivní seznam ve směrnici 98/8/ES.

(4)

Jakmile byla stávající účinná látka vyhodnocena a zařazena na pozitivní seznam ve směrnici 98/8/ES, trh s touto látkou se považuje za harmonizovaný a přechodná pravidla pro uvádění přípravků obsahujících tuto účinnou látku na trh jsou nahrazena ustanoveními uvedené směrnice.

(5)

V souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice 98/8/ES předložila Komise zprávu o pokroku dosaženém v desetiletém pracovním programu dva roky před jeho dokončením. Na základě závěrů této zprávy se očekává, že přezkum značného počtu účinných látek nebude dokončen do dne 14. května 2010. Dále i pro účinné látky, pro které je rozhodnutí o jejich zařazení na pozitivní seznam směrnice 98/8/ES přijato do 14. května 2010, je nutné dostatečné období, aby mohly členské státy provést příslušné předpisy a udělit, zrušit nebo upravit schválení příslušných přípravků, aby byla dodržena harmonizovaná ustanovení směrnice 98/8/ES. Existuje vážné nebezpečí, že na konci přechodného období dne 14. května 2010 již vnitrostátní předpisy nebudou použitelné a příslušné harmonizované předpisy ještě nebudou přijaty. Proto se považuje za nezbytné prodloužit desetiletý pracovní program, aby bylo možno dokončit přezkum všech účinných látek oznámených k hodnocení.

(6)

Také je nutné, aby konec programu přezkoumání splýval s koncem přechodného období tak, aby se uvádění biocidních přípravků na trh řídilo vnitrostátními systémy nebo praxí, dokud nebude připraveno jejich nahrazení harmonizovanými předpisy.

(7)

Z důvodů soudržnosti a s cílem zabránit ztrátě ochrany údajů, dokud hodnocení některých účinných látek probíhá, by rovněž ochrana všech údajů předložených pro účely směrnice 98/8/ES měla být prodloužena tak, aby splývala s koncem programu přezkoumání.

(8)

Navrhované prodloužení programu přezkoumání nemusí být dostatečné pro dokončení hodnocení řady účinných látek. Na druhé straně by ovšem významně delší prodloužení mohlo nepříznivě ovlivnit zvyšování úsilí o včasné dokončení programu přezkoumání. Žádné prodloužení programu přezkoumání a příslušné přechodné období pro veškeré zbývající účinné látky po 14. květnu 2014 by nemělo být delší než dva roky a mělo by se použít jen v případě, že je zřejmé, že právní předpis, který má nahradit směrnici 98/8/ES, nevstoupí v platnost do 14. května 2014.

(9)

Opatření nezbytná k provedení směrnice 98/8/ES by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(10)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k prodloužení doby přezkoumání a příslušného přechodného období pro veškeré zbývající účinné látky až o dva roky. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky směrnice 98/8/ES, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(11)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (5) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejlépe patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

1)

Článek 12 se mění takto:

2)

Článek 16 se mění takto:

6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/43

(1)

Podstatné prvky uvedené v článku 9 Dohody o partnerství AKT-ES byly porušeny.

(2)

Hodnoty uvedené v článku 3 nástroje pro rozvojovou spolupráci byly porušeny.

(3)

Dne 18. dubna 2007 byly podle článku 96 Dohody o partnerství AKT-ES a článku 37 finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci zahájeny formální konzultace se státy AKT a Fidžijskou republikou, během kterých se fidžijské orgány zavázaly splnit konkrétní závazky k nápravě problémů vytýkaných Evropskou unií.

(4)

Byly přijaty určité podstatné iniciativy ohledně některých závazků uvedených v 3. bodu odůvodnění; avšak nejen že dosud nebyly splněny důležité závazky týkající se podstatných prvků Dohody o partnerství AKT-ES a finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, ale naopak v poslední době došlo k významnému regresivnímu vývoji v řadě klíčových závazků, jako je například zrušení ústavy nebo další značné odložení konání voleb.

(5)

Rozhodnutí 2007/641/ES (5) pozbude platnosti dnem 1. října 2009.

(6)

Je proto vhodné prodloužit platnost rozhodnutí 2007/641/ES,

1)

V článku 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Je použitelné do dne 31. března 2010. Je pravidelně přezkoumáváno nejméně jednou za šest měsíců nebo neprodleně, bude-li to odůvodněno novým vývojem ve Fidžijské republice nebo pokud nové oficiální konzultace se zeměmi AKT a Fidžijskou republikou povedou ke specifickým závazkům.“

2)

Příloha se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.

6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/50

(1)

Nařízením (ES) č. 287/2009 (2) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření Komise pokračovala v šetření dumpingu, újmy a zájmu Společenství. Prozatímní zjištění o dumpingu působícím újmu v souvislosti s tímto dovozem byla šetřením potvrzena.

(3)

Konečná zjištění a závěry šetření jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 925/2009 ze dne 24. září 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (3).

(4)

Po přijetí prozatímních antidumpingových opatření nabídl jediný spolupracující vyvážející výrobce v Brazílii, společnost Companhia Brasileira de Aluminio (CBA), cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. V tomto závazku společnost CBA nabídla, že bude dotčený výrobek prodávat za cenu, která odstraní poškozující účinky dumpingu, jež byly během šetření zjištěny, nebo vyšší. Aby se omezilo riziko obcházení, nabídla společnost CBA jednu minimální dovozní cenu pro všechny různé typy výrobků.

(5)

Nabídka rovněž stanovila indexaci minimální dovozní ceny vzhledem k tomu, že cena dotčeného výrobku je přímo spojena s cenou hlavní suroviny, surového hliníku, který je světově obchodovanou komoditou s referenční cenou zveřejněnou na londýnské burze kovů (dále jen „LME“).

(6)

Nabídka minimální dovozní ceny od uvedené společnosti byla založena na ceně nepůsobící újmu stanovené pro období šetření na základě prodejních cen výrobního odvětví Společenství.

(7)

Nabídka závazku společnosti CBA rovněž obsahovala ustanovení toho, že veškerý prodej společnosti CBA bude uskutečňován přímo prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství a že společnost CBA nebude prodávat jiné výrobky než ty, na něž se vztahuje zmíněný závazek, odběratelům kupujícím výrobky, na něž se vztahuje zmíněný závazek.

(8)

Společnost CBA rovněž souhlasila s tím, že bude poskytovat Komisi pravidelné a podrobné informace týkající se jejího vývozu do Společenství, což Komisi umožní účinně sledovat dodržování tohoto závazku.

(9)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že závazek z Brazílie může být přijatelný za určitých podmínek, včetně použití umělého směnného kurzu pro směnu USD na EUR a množstevního stropu. Oba tyto argumenty týkající se brazilského závazku musí být zamítnuty z následujících důvodů. Pokud jde o tvrzení, že by měl být používán umělý směný kurz, je třeba uvést, že se cena LME bude přepočítávat z USD na EUR s použitím měsíčně zveřejňovaného směnného kurzu, a že částka v EUR je tedy ovlivňována kolísáním směnného kurzu, což se děje na vlastní riziko uvedené společnosti. Pokud jde o druhý argument, nevidí Komise v tomto případě význam množstevního stropu vzhledem k velice konkurenčnímu trhu dotčeného výrobku v Evropském společenství a také vzhledem ke skutečnosti, že během období šetření nebyly předloženy nebo zjištěny žádné důkazy o nezbytnosti tohoto prvku. V souvislosti s touto nabídkou závazku nebyly předloženy žádné další připomínky.

(10)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je závazek nabízený společností CBA přijatelný.

(11)

Aby Komise mohla účinně sledovat, zda společnost závazek plní, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) předložením zakázkové faktury obsahující alespoň údaje uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 925/2009, ii) skutečností, že dovážené zboží je vyráběno uvedenou společností a dodáváno a fakturováno přímo uvedenou společností prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud tento typ faktury není předložen nebo pokud se faktura nevztahuje na výrobek předložený celním orgánům, bude splatná příslušná sazba antidumpingového cla.

(12)

S cílem zajistit dodržování závazku byli dovozci výše uvedeným nařízením Rady informováni o tom, že nedodržení podmínek uvedených v daném nařízení nebo zrušení přijetí závazku ze strany Komise může u příslušných transakcí vést ke vzniku celního dluhu.

(13)

V případě porušení nebo odvolání závazku nebo v případě zrušení přijetí závazku ze strany Komise se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky použije antidumpingové clo uložené podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení,

6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/52

(1)

Dne 2. září 2004 podalo sdružení Scotch Whisky Association (SWA) stížnost podle článku 4 nařízení (ES) č. 3286/94 (dále jen „nařízení“) jménem svých členů představujících odvětví zabývající se skotskou whisky.

(2)

Žadatel uvedl, že prodeji skotské whisky Společenstvím v Uruguayské východní republice bránila řada překážek obchodu ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení. Všechny údajné překážky obchodu byly přímo spojeny se spotřebními daněmi IMESI v Uruguayi (IMESI - Impuesto Especifico Interno) a spočívaly v/ve:

(3)

Žadatel také uvedl, že uvedené praktiky mají nepříznivé účinky na obchod ve smyslu čl. 2 odst. 4 nařízení.

(4)

Komise proto po konzultaci s poradním výborem zřízeným podle nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumného řízení za účelem zvážení náležitých právních a faktických záležitostí. Proto bylo dne 23. října 2004 (2) zahájeno přezkumné řízení.

(5)

Během šetření vyjádřily uruguayské orgány ochotu prozkoumat možnosti oboustranně uspokojivého řešení. Útvary Komise souhlasily s diskusí o možných způsobech řešení problémů, jež byly uvedeny ve stížnosti. Na základě diskuse uruguayské orgány navrhly vyřešit případ na základě těchto prvků:

(6)

První dva kroky plánované uruguayskými orgány byly provedeny v dohodnutých lhůtách, avšak změna struktury IMESI byla provedena později, až v roce 2007, kdy Uruguay vyhláškou č. 520/2007 ze dne 27. prosince 2007 zavedla nové právní předpisy ohledně spotřebních daní.

(7)

Na začátku roku 2008 Komise požádala Uruguay o několik vysvětlení ohledně revizí struktury specifické vnitřní daně. Tato vysvětlení byla předložena v květnu 2009. Uruguayská vláda v nich potvrdila, že uruguayský systém funguje v souladu s příslušnými povinnostmi WTO a závazky Uruguaye, pokud jde o řešení této věci.

(8)

S ohledem na výše uvedenou analýzu se má za to, že přezkumné řízení vedlo k uspokojivé situaci, pokud jde o překážky obchodu, jež byly uvedeny ve stížnosti podané SWA. Přezkumné řízení by se proto mělo zastavit v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím byla konzultována s poradním výborem,

6.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/54

(1)

Článek 8 směrnice 2002/32/ES stanoví, že opatření upravující přílohu I uvedené směrnice mají za účel změnit jiné než podstatné prvky uvedené směrnice, a proto se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3 uvedené směrnice.

(2)

Článek 5a rozhodnutí 1999/468/ES stanoví, že návrh opatření se předloží Evropskému parlamentu a Radě ke kontrole a že lhůta pro kontrolu činí tři měsíce ode dne, kdy jim byl návrh předložen.

(3)

Předloha směrnice Komise, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arzenu, teobrominu, Datura sp., Ricinus communis L., Croton tiglium L. a Abrus precatorius L., byla předložena Evropskému parlamentu a Radě dne 28. července 2009.

(4)

Směrnice Komise 2009/124/ES ze dne 25. září 2009, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arzenu, teobrominu, Datura sp., Ricinus communis L., Croton tiglium L. a Abrus precatorius L. (3), byla omylem přijata ještě před uplynutím lhůty pro kontrolu.

(5)

Směrnice 2009/124/ES by proto měla být neprodleně zrušena,