ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2009.259.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 259

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
2. října 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 917/2009 ze dne 1. října 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 918/2009 ze dne 1. října 2009, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/2010

3

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 919/2009 ze dne 1. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 915/2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. října 2009

5

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby ( 1 )

8

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení

14

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2009/730/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 2. července 2008 o státní podpoře C 11/2007, kterou Itálie poskytla společnosti Ottana Energia S.r.l. (oznámeno pod číslem K(2008) 3117)  ( 1 )

22

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

2.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 259/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 917/2009

ze dne 1. října 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 2. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. října 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

29,8

ZZ

29,8

0707 00 05

TR

114,4

ZZ

114,4

0709 90 70

TR

110,2

ZZ

110,2

0805 50 10

AR

96,7

CL

103,4

TR

77,4

UY

88,0

ZA

75,0

ZZ

88,1

0806 10 10

BR

195,6

EG

159,5

TR

92,9

US

152,0

ZZ

150,0

0808 10 80

CL

85,7

NZ

67,1

US

83,8

ZA

74,1

ZZ

77,7

0808 20 50

AR

82,8

CN

62,5

TR

99,5

ZA

74,6

ZZ

79,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


2.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 259/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 918/2009

ze dne 1. října 2009,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/2010

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2009/2010 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 877/2009 (3).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 877/2009 na hospodářský rok 2009/2010 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 2. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. října 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 253, 25.9.2009, s. 3.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 2. října 2009

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

39,12

0,00

1701 11 90 (1)

39,12

3,17

1701 12 10 (1)

39,12

0,00

1701 12 90 (1)

39,12

2,87

1701 91 00 (2)

42,17

4,82

1701 99 10 (2)

42,17

1,69

1701 99 90 (2)

42,17

1,69

1702 90 95 (3)

0,42

0,27


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


2.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 259/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 919/2009

ze dne 1. října 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 915/2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. října 2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. října 2009 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 915/2009 (3).

(2)

Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 915/2009.

(3)

Nařízení (ES) č. 915/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I a II nařízení (ES) č. 915/2009 se nahrazují přílohami tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 2. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. října 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.

(3)  Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 6.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 2. října 2009

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

17,20

střední jakosti

27,20

nízké jakosti

47,20

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

74,12

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

32,00

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

32,00

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

74,12


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

30.9.2009

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

137,25

88,56

Cena FOB USA

115,58

105,58

85,58

58,97

Prémie – Záliv

18,38

Prémie – Velká jezera

10,11

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

17,59 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

24,24 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


SMĚRNICE

2.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 259/8


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/100/ES

ze dne 16. září 2009

o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 76/135/EHS ze dne 20. ledna 1976 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (3) byla podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by uvedená směrnice měla být kodifikována.

(2)

V zájmu větší bezpečnosti vnitrozemské plavby ve Společenství je vhodné dosáhnout vzájemného uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby.

(3)

Je nutné vymezit, za jakých okolností a podmínek mohou členské státy přerušit průjezd plavidla.

(4)

Je nezbytné, aby se opatření stanovená v této směrnici použila na plavidla, na něž se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (5).

(5)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy II,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V souladu s článkem 21 směrnice 2006/87/ES se tato směrnice vztahuje na plavidla používaná pro přepravu zboží na vnitrozemských vodních cestách s nosností 20 tun a více:

a)

o délce nejvýše 20 m, nebo

b)

jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje nejvýše 100 m3.

Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení nařízení o kontrole plavby na Rýně a Dohody o přepravě nebezpečných látek na Rýně (ADNR).

Článek 2

1.   Členské státy v potřebném rozsahu stanoví postupy nezbytné pro vydání lodních osvědčení.

Členský stát však může vyjmout z oblasti působnosti této směrnice plavidla, která neopouštějí vnitrozemské vodní cesty na jeho území.

2.   Lodní osvědčení vydává členský stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž se nachází jeho domovský přístav, a v ostatních případech členský stát, kde má vlastník plavidla bydliště nebo sídlo. Členský stát může požádat jiný členský stát o vydání lodního osvědčení pro plavidla provozovaná jeho státními příslušníky. Členské státy mohou přenést své pravomoci na schválené subjekty.

3.   Lodní osvědčení se vyhotovují v úředních jazycích orgánů Evropské unie; obsahují přinejmenším údaje uvedené v příloze a používají systém číslování uvedený v příloze I.

Článek 3

1.   S výhradou odstavců 3 až 6 uznává každý členský stát lodní osvědčení vydaná jiným členským státem, pokud jde o plavbu po jeho vnitrostátních vodních cestách, v souladu s článkem 2 na stejném základě, jako by je vydal sám.

2.   Odstavec 1 se použije, pouze pokud bylo lodní osvědčení vydáno nebo naposledy prodlouženo před méně než 5 lety a je dosud platné.

Lodní osvědčení vydané na základě nařízení o kontrole plavby na Rýně je přijímáno jako důkaz ve smyslu odstavců 3 a 5 po celou dobu jeho platnosti.

3.   Členské státy mohou požadovat splnění technických požadavků stanovených v nařízení o kontrole plavby na Rýně. Jako důkaz splnění mohou požadovat lodní osvědčení uvedené v odst. 2 druhém pododstavci.

4.   Členské státy mohou požadovat, aby plavidla, která přepravují nebezpečné látky ve smyslu ADNR, splňovala požadavky stanovené v uvedené dohodě. Jako důkaz mohou požadovat, aby bylo vydáno povolení podle uvedené dohody.

5.   Plavidla, která splňují požadavky stanovené v nařízení o kontrole plavby na Rýně, se mohou plavit po všech vnitrozemských vodních cestách Společenství. Důkazem splnění těchto požadavků může být lodní osvědčení uvedené v pododstavci 2 odstavce 2.

Zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečných látek jsou na všech vodních cestách Společenství považovány za splněné, pokud plavidla splňují požadavky ADNR. Důkazem může být povolení uvedené v odstavci 4.

6.   Členské státy mohou na námořních plavebních cestách požadovat splnění dalších podmínek rovnocenných těm, které musí splňovat jejich vlastní plavidla. Členské státy o svých námořních plavebních cestách informují Komisi, která na základě informací dodaných členskými státy vyhotoví jejich seznam.

Článek 4

1.   Každý členský stát může pozastavit platnost lodního osvědčení, které vydal.

2.   Každý členský stát může na svém území přerušit průjezd plavidla, pokud při jeho kontrole zjistí, že je v takovém stavu, že ohrožuje své okolí, a to do odstranění zjištěných závad. Průjezd plavidla může také přerušit, pokud při jeho kontrole zjistí, že plavidlo nebo jeho vybavení nesplňují podmínky stanovené v lodním osvědčení nebo případně v dalších dokumentech uvedených v článku 3.

3.   Členský stát, který přeruší průjezd plavidla nebo naznačí úmysl to udělat, nedojde-li k odstranění zjištěných závad, informuje o důvodech svého rozhodnutí příslušné orgány členského státu, které vydaly lodní osvědčení nebo jiné dokumenty uvedené v článku 3.

4.   Veškerá rozhodnutí přerušit průjezd plavidla přijatá na základě předpisů provádějících tuto směrnici musí být podrobně odůvodněna. Rozhodnutí se oznámí zúčastněné straně s uvedením informace o opravných prostředcích podle právních předpisů platných ve členských státech a o lhůtách pro jejich uplatnění.

Článek 5

Směrnice 76/135/EHS, ve znění směrnice uvedené v části A přílohy II, se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení zmíněné směrnice ve vnitrostátním právu uvedené v části B přílohy II.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 16. září 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM


(1)  Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 47.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2009.

(3)  Úř. věst. L 21, 29.1.1976, s. 10.

(4)  Viz část A přílohy II.

(5)  Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1.


PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ MUSÍ LODNÍ OSVĚDČENÍ OBSAHOVAT

(uvedené v čl. 2 odst. 3)

Údaje se dělí do tří kategorií:

I.

:

povinné

:

žádný zvláštní znak

II.

:

požadované v případě potřeby

:

(×)

III.

:

užitečné, ale nepovinné

:

(+)

1.

Název orgánu nebo subjektu vydávajícího dokument

2.

a)

Název dokumentu

b)

(+) Číslo dokumentu

3.

Stát vydávající lodní osvědčení

4.

Jméno a bydliště nebo sídlo vlastníka plavidla

5.

Název plavidla

6.

(×) Místo a číslo registrace

7.

(×) Domovský přístav

8.

(+) Konstrukční typ

9.

(+) Použití

10.

Hlavní charakteristiky:

a)

celková délka v metrech

b)

celková šířka v metrech

c)

hloubka pod čarou ponoru při maximálním ponoru v metrech

11.

(×) Nosnost v tunách nebo výtlak v metrech krychlových při maximálním ponoru

12.

(×) Vyznačení plavebního ponoru

13.

(×) Nejvyšší povolený počet cestujících

14.

(×) Celkový výkon motorů v HP nebo kW

15.

Nejnižší možný volný bok v centimetrech

16.

a)

Prohlášení: Výše uvedené plavidlo je způsobilé k plavbě

b)

(×) Za těchto podmínek

c)

(×) Vyznačení případných omezení

17.

a)

Platnost do

b)

Datum vydání

18.

Razítko a podpis orgánu nebo subjektu vydávajícího lodní osvědčení


PŘÍLOHA II

ČÁST A

Zrušená směrnice a směrnice, kterou se uvedená směrnice mění

(uvedené v článku 5)

Směrnice Rady 76/135/EHS

(Úř. věst. L 21, 29.1.1976, s. 10)

Směrnice Rady 78/1016/EHS

(Úř. věst. L 349, 13.12.1978, s. 31)

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 5)

Směrnice

Lhůta pro provedení

76/135/EHS

19. ledna 1977

78/1016/EHS


PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Směrnice 76/135/EHS

Tato směrnice

Čl. 1 návětí a písm. a)

Čl. 1 první pododstavec návětí

Čl. 1 písm. b)

Čl. 1 první pododstavec písm. a) a b)

Čl. 1 poslední věta

Čl. 1 druhý pododstavec

Články 2 až 4

Články 2 až 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 5

Článek 6

Článek 8

Článek 7

Příloha

Příloha I

Příloha II

Příloha III


2.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 259/14


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/109/ES

ze dne 16. září 2009,

kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí a rozdělení

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 2 písm. g) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem uvedeným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada se na zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 shodla na tom, že je nutno do roku 2012 snížit administrativní zátěž společností o 25 %, aby se zvýšila konkurenceschopnost společností ve Společenství.

(2)

Právo obchodních společností bylo označeno za jednu z oblastí ukládajících společnostem četné informační povinnosti, z nichž se některé jeví jako zastaralé nebo nepřiměřené. Proto je vhodné tyto povinnosti přezkoumat a tam, kde je to vhodné, snížit administrativní zátěž společností ve Společenství na nejnižší možnou míru, která je nezbytná k ochraně zájmů ostatních zúčastněných subjektů.

(3)

Oblast působnosti druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (3), a oblast působnosti třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností (4) by měly být upraveny tak, aby odrážely změny finského práva obchodních společností.

(4)

Internetové stránky společností nebo jiné internetové stránky v některých případech poskytují alternativu k zveřejňování informací prostřednictvím obchodních rejstříků. Členské státy by měly mít možnost určit ty jiné internetové stránky, které mohou společnosti k takovému zveřejňování bezplatně používat, například internetové stránky obchodních sdružení nebo obchodních komor nebo centrální elektronickou platformu uvedenou v první směrnici Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření ve Společenství (5). Pokud existuje možnost používat internetové stránky společností nebo jiné internetové stránky ke zveřejňování projektů fúzí a rozdělení a dalších dokumentů, které musí být v tomto procesu zpřístupněny akcionářům a věřitelům, měly by být dodrženy záruky týkající se zabezpečení internetových stránek a pravosti dokumentů.

(5)

Požadavky na zveřejnění projektu fúze v případě přeshraničních fúzí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností (6) by měly být podobné požadavkům pro vnitrostátní fúze a rozdělení stanoveným ve směrnici 78/855/EHS a v šesté směrnici Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (7).

(6)

Členské státy by měly mít možnost stanovit, že rozsáhlé povinnosti týkající se požadavků na předkládání zpráv a poskytování informací pro fúze a rozdělení společností uvedené v článku 9 a v čl. 11 odst. 1 písm. c) směrnice 78/855/EHS a článku 7 a čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 82/891/EHS není nutné dodržet, jestliže s tím souhlasí všichni akcionáři všech společností účastnících se fúze nebo rozdělení.

(7)

Žádnou změnou směrnic 78/855/EHS a 82/891/EHS připouštějící takovou dohodu akcionářů by neměly být dotčeny systémy ochrany zájmů věřitelů zúčastněných společností ani jakákoli pravidla určená k zajištění poskytování informací zaměstnancům těchto společností a orgánům veřejné moci, jako jsou finanční úřady, pověřeným kontrolou fúze nebo rozdělení v souladu s platným právem Společenství.

(8)

Není nutné ukládat povinnost zpracovávat účetní výkaz, pokud emitent, jehož cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, zveřejňuje pololetní finanční zprávy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (8).

(9)

Zpráva nezávislého odborníka stanovená směrnicí 77/91/EHS není často zapotřebí v případech, kdy musí být vypravována rovněž nezávislá znalecká zpráva na ochranu zájmů akcionářů a věřitelů v souvislosti s fúzí nebo rozdělením. Členské státy by proto v těchto případech měly mít možnost osvobodit společnosti od povinnosti předkládání zpráv podle směrnice 77/91/EHS nebo stanovit, že obě zprávy mohou být sestaveny stejným znalcem.

(10)

Fúze mezi mateřskými a dceřinými společnostmi mají omezený ekonomický dopad na akcionáře a věřitele, pokud mateřská společnost v dceřiné společnosti drží nejméně 90 % akcií a jiných cenných papírů poskytujících hlasovací právo. Totéž platí pro některá rozdělení, zejména pokud se společnosti dělí na nové společnosti, které akcionáři vlastní poměrně podle svých práv v rozdělované společnosti. V těchto případech by proto měly být požadavky na předkládání zpráv podle směrnic 78/855/EHS a 82/891/EHS omezeny.

(11)

Jelikož cíle této směrnice, totiž snížení administrativní zátěže související zejména s povinnostmi akciových společností ve Společenství, pokud jde o zveřejňování a dokumentaci, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(12)

Směrnice 77/91/EHS, 78/855/EHS, 82/891/EHS a 2005/56/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(13)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (9) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 77/91/EHS

Směrnice 77/91/EHS se mění takto:

1)

V čl. 1 odst. 1 se čtrnáctá odrážka nahrazuje tímto:

„—

ve Finsku: julkinen osakeyhtiö/publikt aktiebolag,“.

2)

V článku 10 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.   Členské státy nemusí tento článek použít na založení nové společnosti fúzí nebo rozdělením, pokud je nezávislým znalcem zpracována zpráva o projektu fúze nebo rozdělení.

Jestliže se členské státy rozhodnou použít tento článek v případech uvedených v prvním pododstavci, mohou stanovit, že zpráva podle tohoto článku a zpráva nezávislého znalce o projektu fúze nebo rozdělení mohou být vypracovány stejným znalcem či znalci.“

3)

V článku 27 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy mohou vyloučit použití odstavce 2, pokud ke zvýšení upsaného základního kapitálu dojde s cílem provést fúzi, rozdělení nebo veřejnou nabídku na nákup nebo výměnu akcií a s cílem vyplatit akcionáře společnosti zaniklé při sloučení nebo rozdělení nebo akcionáře společnosti, která je předmětem veřejné nabídky na nákup nebo výměnu akcií.

Avšak v případech fúze nebo rozdělení uplatňují členské státy první pododstavec pouze tehdy, je-li nezávislým znalcem vypracována zpráva o projektu fúze nebo rozdělení.

Jestliže se členské státy rozhodnou použít odstavec 2 v případě fúze nebo rozdělení, mohou stanovit, že zpráva podle tohoto článku a zpráva nezávislého znalce o projektu fúze nebo rozdělení mohou být vypracovány stejným znalcem či znalci.“

Článek 2

Změny směrnice 78/855/EHS

Směrnice 78/855/EHS se mění takto:

1)

V čl. 1 odst. 1 se čtrnáctá odrážka nahrazuje tímto:

„—

Finsko: julkinen osakeyhtiö/publikt aktiebolag,“.

2)

V článku 6 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Od povinnosti zveřejňování stanovené článkem 3 směrnice 68/151/EHS je osvobozena každá z fúzujících společností, pokud po nepřetržitou dobu začínající alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, která má rozhodnout o projektu fúze, a končící nejdříve skončením této valné hromady zpřístupní projekt fúze na internetové stránce, která je pro veřejnost bezplatná. Členské státy nestanoví v souvislosti s tímto osvobozením jiné požadavky a omezení než ty, jež jsou nezbytné k zabezpečení internetové stránky a ověření pravosti dokumentů, a smějí tyto požadavky nebo omezení uložit pouze v rozsahu přiměřeném pro dosažení těchto cílů.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy požadovat, aby se zveřejnění uskutečnilo prostřednictvím centrální elektronické platformy uvedené v čl. 3 odst. 4 směrnice 68/151/EHS. Členské státy mohou případně požadovat, aby se zveřejnění uskutečnilo na kterékoli jiné internetové stránce, kterou pro tento účel stanoví. Pokud členské státy využijí některé z těchto možností, zajistí, aby společnostem za toto zveřejnění nebyly účtovány zvláštní poplatky.

Použije-li se internetová stránka jiná než centrální elektronická platforma, zveřejní se na centrální elektronické platformě alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady odkaz umožňující přístup k dané internetové stránce. Tento odkaz musí obsahovat datum zveřejnění projektu fúze na internetové stránce a být bezplatně přístupný veřejnosti. Za toto zveřejnění nejsou společnostem účtovány zvláštní poplatky.

Zákazem vyžadovat od společností zvláštní poplatky za zveřejnění stanoveným ve třetím a čtvrtém pododstavci není dotčena možnost členských států přenést na společnosti náklady vzniklé v souvislosti s centrální elektronickou platformou.

Členské státy mohou od společností požadovat, aby informace ponechaly na své internetové stránce nebo případně na centrální elektronické platformě nebo jiné internetové stránce určené dotčeným členským státem po určitou dobu po skončení valné hromady. Členské státy mohou stanovit, jaké následky plynou z dočasného přerušení přístupu na tuto internetovou stránku nebo do centrální elektronické platformy způsobeného technickými či jinými faktory.“

3)

V článku 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) se použije čl. 11 odst. 2, 3 a 4.“

4)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1.   Správní nebo řídící orgány každé z fúzujících společností vypracují podrobnou písemnou zprávu, která vysvětlí projekt fúze a zvláště výměnný poměr akcií a odůvodní jej z právního a hospodářského hlediska.

Tato zpráva dále uvede případné zvláštní obtíže, které se vyskytly při oceňování.

2.   O veškerých podstatných změnách obchodního jmění mezi dnem zpracování projektu fúze a dnem valných hromad, které mají rozhodnout o projektu fúze, informují správní nebo řídící orgány každé zúčastněné společnosti valnou hromadu své společnosti a správní nebo řídící orgány ostatních zúčastněných společností tak, aby mohly informovat své příslušné valné hromady.

3.   Členské státy mohou stanovit, že zpráva uvedená v odstavci 1, informace uvedené v odstavci 2 nebo obojí se nevyžadují, jestliže s tím všichni akcionáři a majitelé jiných cenných papírů poskytujících hlasovací právo všech společností účastnících se fúze projevili souhlas.“

5)

Článek 11 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

případně účetním výkazem vypracovaným ke dni, který nesmí být dřívější než první den třetího měsíce, který předchází dni vypracování projektu fúze, pokud se poslední roční účetní závěrka vztahuje na účetní období, které skončilo více než šest měsíců přede dnem vypracování projektu fúze;

d)

případně zprávami správních nebo řídících orgánů fúzujících společností uvedenými v článku 9;“,

ii)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. c) se účetní výkaz nevyžaduje, jestliže společnost zveřejňuje pololetní finanční zprávu podle článku 5 směrnice 2004/109/ES a zpřístupňuje ji podle tohoto odstavce akcionářům. Dále mohou členské státy stanovit, že se účetní výkaz nevyžaduje, jestliže s tím všichni akcionáři a majitelé jiných cenných papírů poskytujících hlasovací právo všech společností účastnících se fúze projevili souhlas.“;

b)

v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud akcionář souhlasil s tím, že společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být takové kopie zasílány elektronickou poštou.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Společnost je osvobozena od povinnosti zpřístupnit dokumenty uvedené v odstavci 1 ve svém sídle, pokud je po nepřetržitou dobu začínající alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, která má rozhodnout o projektu fúze, a končící nejdříve skončením této valné hromady zpřístupní na své internetové stránce. Členské státy nestanoví v souvislosti s tímto osvobozením jiné požadavky a omezení než ty, jež jsou nezbytné k zabezpečení internetové stránky a ověření pravosti dokumentů, a smějí tyto požadavky nebo omezení uložit pouze v rozsahu přiměřeném pro dosažení těchto cílů.

Odstavec 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům po celou dobu uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. V tomto případě však mohou členské státy stanovit, že společnost tyto dokumenty zpřístupní akcionářům ve svém sídle k nahlédnutí.

Členské státy mohou od společností požadovat, aby informace ponechaly na své internetové stránce po určitou dobu po skončení valné hromady. Členské státy mohou stanovit, jaké následky plynou z dočasného přerušení přístupu na tuto internetovou stránku způsobeného technickými či jinými faktory.“

6)

V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Za tímto účelem právní předpisy členských států alespoň stanoví, že tito věřitelé mají nárok na přiměřené záruky, jestliže finanční situace fúzujících společností tuto ochranu vyžaduje a jestliže tito věřitelé takové záruky již nemají.

Členské státy stanoví podmínky ochrany uvedené v odstavci 1 a v prvním pododstavci tohoto odstavce. V každém případě zajistí, aby se věřitelé mohli obrátit na příslušný správní orgán nebo soud se žádostí o přiměřené záruky, pokud mohou spolehlivě prokázat, že fúze ohrozí úhradu jejich pohledávek a že jim společnost neposkytla žádné přiměřené záruky.“

7)

V článku 23 se zrušuje odstavec 4.

8)

Článek 24 se mění takto:

a)

druhá věta se nahrazuje tímto:

„Na tento postup se použije kapitola II.“;

b)

doplňuje se nová věta, která zní:

„Členské státy však neuplatňují požadavky stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. b), c) a d), článcích 9 a 10, čl. 11 odst. 1 písm. d) a e), čl. 19 odst. 1 písm. b) a článcích 20 a 21.“

9)

Článek 25 se mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

„Členské státy nepoužijí článek 7 na operace uvedené v článku 24, jestliže jsou splněny tyto podmínky:“;

b)

v písmenu b) se zrušuje druhá věta;

c)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) se použije čl. 11 odst. 2, 3 a 4.“

10)

Článek 27 se mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

„Provádí-li fúzi sloučením společnost, která drží nejméně 90 % akcií a jiných cenných papírů poskytujících hlasovací právo na valné hromadě zanikající společnosti nebo společností, ale ne všechny, nevyžadují členské státy schválení fúze valnou hromadou nástupnické společnosti, jestliže jsou splněny tyto podmínky:“;

b)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

všichni akcionáři nástupnické společnosti mají právo seznámit se v sídle této společnosti alespoň jeden měsíc přede dnem uvedeným v písmenu a) s dokumenty uvedenými v čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a případně c), d) a e).“;

c)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) se použije čl. 11 odst. 2, 3 a 4.“

11)

Článek 28 se mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

„Členské státy neuplatňují požadavky stanovené v článcích 9, 10 a 11 v případě fúze ve smyslu článku 27, jestliže jsou splněny tyto podmínky:“;

b)

v písmenu c) se doplňují slova:

„nebo správní orgán určený k tomuto účelu členským státem.“;

c)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Členský stát nemusí uplatňovat první pododstavec, pokud jeho právní předpisy opravňují nástupnickou společnost k tomu, aby bez předchozí veřejné nabídky převzetí požadovala od všech majitelů zbývajících cenných papírů společnosti či společností, které mají zaniknout, aby jí tyto cenné papíry prodali za spravedlivou cenu před provedením fúze.“

Článek 3

Změny směrnice 82/891/EHS

Směrnice 82/891/EHS se mění takto:

1)

V článku 4 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Od povinnosti zveřejňování stanovené v článku 3 směrnice 68/151/EHS je osvobozena každá ze společností podílejících se na rozdělení, pokud po nepřetržitou dobu začínající alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, která má rozhodnout o projektu rozdělení, a končící nejdříve skončením této valné hromady zpřístupní projekt rozdělení na vlastní internetové stránce, která je pro veřejnost bezplatná. Členské státy nestanoví v souvislosti s tímto osvobozením jiné požadavky a omezení než ty, jež jsou nezbytné k zabezpečení internetové stránky a ověření pravosti dokumentů, a smějí tyto požadavky nebo omezení uložit pouze v rozsahu přiměřeném pro dosažení těchto cílů.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy požadovat, aby se zveřejnění uskutečnilo prostřednictvím centrální elektronické platformy uvedené v čl. 3 odst. 4 směrnice 68/151/EHS. Členské státy mohou případně požadovat, aby se zveřejnění uskutečnilo na kterékoli jiné internetové stránce, kterou pro tento účel stanoví. Pokud členské státy využijí některé z těchto možností, zajistí, aby společnostem za toto zveřejnění nebyly účtovány zvláštní poplatky.

Použije-li se internetová stránka jiná než centrální elektronická platforma, zveřejní se na centrální elektronické platformě alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady odkaz umožňující přístup k dané internetové stránce.Tento odkaz musí obsahovat datum zveřejnění projektu rozdělení na internetové stránce a být bezplatně přístupný veřejnosti. Za toto zveřejnění nejsou společnostem účtovány zvláštní poplatky.

Zákazem vyžadovat od společností zvláštní poplatky za zveřejnění stanoveným ve třetím a čtvrtém pododstavci není dotčena možnost členských států přenést na společnosti náklady vzniklé v souvislosti s centrální elektronickou platformou.

Členské státy mohou od společností požadovat, aby informace ponechaly na své internetové stránce nebo případně na centrální elektronické platformě nebo jiné internetové stránce určené dotčeným členským státem po určitou dobu po skončení valné hromady. Členské státy mohou stanovit, jaké následky plynou z dočasného přerušení přístupu na tuto internetovou stránku nebo do centrální elektronické platformy způsobeného technickými či jinými faktory.“

2)

V článku 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) se použije čl. 9 odst. 2, 3 a 4.“

3)

V čl. 7 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Také se zmíní o případném vypracování zprávy o nepeněžitých vkladech, uvedené v čl. 27 odst. 2 směrnice 77/91/EHS, pro nástupnické společnosti a o rejstříku, u kterého musí být tato zpráva uložena.“

4)

V článku 8 se zrušuje odstavec 3.

5)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

případně účetním výkazem vypracovaným ke dni, který nesmí být dřívější než první den třetího měsíce, který předchází dni vypracování projektu rozdělení, pokud se poslední roční účetní závěrka vztahuje na účetní období, které skončilo více než šest měsíců přede dnem vypracování projektu rozdělení;

d)

případně zprávami správních nebo řídících orgánů společností účastnících se rozdělení uvedenými v čl. 7 odst. 1;“,

ii)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. c) se účetní výkaz nevyžaduje, jestliže společnost zveřejňuje pololetní finanční zprávu podle článku 5 směrnice 2004/109/ES a zpřístupňuje ji podle tohoto odstavce akcionářům.“;

b)

v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud akcionář souhlasil s tím, že společnost bude k poskytování informací využívat elektronické prostředky, mohou mu být takové kopie zasílány elektronickou poštou.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Společnost je osvobozena od povinnosti zpřístupnit dokumenty uvedené v odstavci 1 ve svém sídle, pokud je po nepřetržitou dobu začínající alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, která má rozhodnout o projektu rozdělení, a končící nejdříve skončením této valné hromady zpřístupní na své internetové stránce. Členské státy nestanoví v souvislosti s tímto osvobozením jiné požadavky a omezení než ty, jež jsou nezbytné k zabezpečení internetové stránky a ověření pravosti dokumentů, a smějí tyto požadavky nebo omezení uložit pouze v rozsahu přiměřeném pro dosažení těchto cílů.

Odstavec 3 se nepoužije, jestliže internetová stránka umožňuje akcionářům po celou dobu uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce stažení a vytištění dokumentů uvedených v odstavci 1. V tomto případě však mohou členské státy stanovit, že společnost zpřístupní tyto dokumenty akcionářům ve svém sídle k nahlédnutí.

Členské státy mohou od společností požadovat, aby informace ponechaly na své internetové stránce po určitou dobu po skončení valné hromady. Členské státy mohou stanovit, jaké následky plynou z dočasného přerušení přístupu na tuto internetovou stránku způsobeného technickými či jinými faktory.“

6)

V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Za tímto účelem právní předpisy členských států alespoň stanoví, že tito věřitelé mají právo na přiměřené záruky, jestliže finanční situace rozdělované společnosti a společnosti, na kterou bude závazek převeden podle projektu rozdělení, tuto ochranu vyžaduje a jestliže tito věřitelé takové záruky již nemají.

Členské státy stanoví podmínky ochrany uvedené v odstavci 1 a v prvním pododstavci tohoto odstavce. V každém případě zajistí, aby se věřitelé mohli obrátit na příslušný správní orgán nebo soud se žádostí o přiměřené záruky, pokud mohou spolehlivě prokázat, že rozdělení ohrozí úhradu jejich pohledávek a že jim společnost neposkytla žádné přiměřené záruky.“

7)

Článek 20 se mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

„Jestliže všechny nástupnické společnosti drží všechny akcie rozdělené společnosti a všechny ostatní cenné papíry této společnosti poskytující hlasovací právo na valné hromadě této společnosti, nevyžadují členské státy, aniž je dotčen článek 6, schválení rozdělení valnou hromadou rozdělené společnosti, pokud jsou splněny tyto podmínky:“;

b)

v písmenu b) se zrušuje druhá věta;

c)

písmeno c) se zrušuje;

d)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) se použijí čl. 9 odst. 2, 3 a 4 a článek 10.“

8)

Článek 22 se mění takto:

a)

odstavec 4 se zrušuje;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Členské státy neuplatňují požadavky stanovené články 7 a 8 a čl. 9 odst. 1 písm. c), d) a e), jestliže byly akcie každé z nových společností přiděleny akcionářům rozdělené společnosti v poměru k jejich právům k základnímu kapitálu této společnosti.“

Článek 4

Změny směrnice 2005/56/ES

Směrnice 2005/56/ES se mění takto:

1)

V čl. 6 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Od povinnosti zveřejňování stanovené v článku 3 směrnice 68/151/EHS je osvobozena každá z fúzujících společností, pokud po nepřetržitou dobu začínající alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, která má rozhodnout o společném projektu přeshraniční fúze, a končící nejdříve skončením této valné hromady zpřístupní společný projekt této fúze na internetové stránce, která je pro veřejnost bezplatná. Členské státy nestanoví v souvislosti s tímto osvobozením jiné požadavky a omezení než ty, jež jsou nezbytné k zabezpečení internetové stránky a ověření pravosti dokumentů, a smějí tyto požadavky nebo omezení uložit pouze v rozsahu přiměřeném pro dosažení těchto cílů.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy požadovat, aby se zveřejnění uskutečnilo prostřednictvím centrální elektronické platformy uvedené v čl. 3 odst. 4 směrnice 68/151/EHS. Členské státy mohou případně požadovat, aby se zveřejnění uskutečnilo na kterékoli jiné internetové stránce, kterou pro tento účel stanoví. Pokud členské státy využijí některé z těchto možností, zajistí, aby společnostem za toto zveřejnění nebyly účtovány zvláštní poplatky.

Použije-li se internetová stránka jiná než centrální elektronická platforma, zveřejní se na centrální elektronické platformě alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady odkaz umožňující přístup k dané internetové stránce. Tento odkaz musí obsahovat datum zveřejnění společného projektu přeshraniční fúze na internetové stránce a být bezplatně přístupný veřejnosti. Za toto zveřejnění nejsou společnostem účtovány zvláštní poplatky.

Zákazem vyžadovat od společností zvláštní poplatky za zveřejnění stanoveným ve třetím a čtvrtém pododstavci není dotčena možnost členských států přenést na společnosti náklady vzniklé v souvislosti s centrální elektronickou platformou.

Členské státy mohou od společností požadovat, aby informace ponechaly na své internetové stránce nebo případně na centrální elektronické platformě nebo jiné internetové stránce určené dotčeným členským státem po určitou dobu po skončení valné hromady. Členské státy mohou stanovit, jaké následky plynou z dočasného přerušení přístupu na tuto internetovou stránku nebo do centrální elektronické platformy způsobeného technickými či jinými faktory.“

2)

V článku 15 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Provádí-li přeshraniční fúzi sloučením společnost, která drží nejméně 90 % podílů a jiných cenných papírů zanikající společnosti nebo společností, s nimiž je spojeno hlasovací právo na valné hromadě, ale ne všechny, jsou zprávy nezávislého znalce nebo znalců a doklady nutné pro prověření nezbytné pouze tehdy, vyžaduje-li to v souladu se směrnicí 78/855/EHS vnitrostátní právo, kterým se řídí buď nástupnická společnost, nebo zanikající společnost.“

Článek 5

Přezkum

Pět let ode dne stanoveného v čl. 6 odst. 1 Komise na základě získaných zkušeností přezkoumá uplatňování těch ustanovení směrnic 77/91/EHS, 78/855/EHS, 82/891/EHS a 2005/56/ES, která byla změněna nebo doplněna touto směrnicí, a zejména jejich dopady na snižování administrativní zátěže společností, a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí návrhy na další změny uvedených směrnic.

Článek 6

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. června 2011. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 7

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 16. září 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

C. MALMSTRÖM


(1)  Stanovisko ze dne 25. února 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. července 2009.

(3)  Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 295, 20.10.1978, s. 36.

(5)  Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8.

(6)  Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 47.

(8)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(9)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

2.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 259/22


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. července 2008

o státní podpoře C 11/2007, kterou Itálie poskytla společnosti Ottana Energia S.r.l.

(oznámeno pod číslem K(2008) 3117)

(Pouze italské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/730/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1) a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 23. února 2006 italské orgány oznámily Komisi podporu na záchranu ve prospěch společnosti Ottana Energia S.r.l. (Ottana Energia), která byla poskytnuta dne 29. prosince 2005, tj. před oznámením.

(2)

Dne 14. července 2006 italské orgány oznámily restrukturalizační plán. Tento plán by automaticky vedl k prodloužení podpory na záchranu podle bodu 26 pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (2) (dále jen „pokyny“).

(3)

Dne 6. prosince 2006 Komise rozhodnutím K(2006) 5829 (dále jen „rozhodnutí o záchraně“) uvedla, že k podpoře na záchranu nemá připomínky. Domnívala se však, že restrukturalizační plán, který se nezdál být vhodný pro stanovený účel, nemůže ospravedlnit prodloužení podpory na záchranu a prohlásila, že poskytování podpory musí být ukončeno ke dni 8. ledna 2007.

(4)

Vzhledem k tomu, že poskytování podpory na záchranu nebylo ukončeno, Komise musela na základě bodu 27 pokynů ve věci protiprávní podpory na záchranu zasáhnout. Dopisem ze dne 4. dubna 2007 Komise informovala Itálii o svém rozhodnutí zahájit v této věci řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy. V tomto dopise Komise také vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti podpory na restrukturalizaci.

(5)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek k podpoře. Komise neobdržela žádné připomínky zúčastněných třetích stran.

(6)

Itálie zaslala připomínky dopisem ze dne 22. května 2007. Další informace byly vyžádány dopisy ze dne 11. července, 17. října a 20. prosince 2007; informace byly poskytnuty 31. srpna, 12. listopadu 2007 a 13. března 2008. Dne 7. prosince 2007 se také uskutečnilo setkání mezi útvary Komise a italskými orgány. Došlo i k výměně e-mailových zpráv; poslední odpovědi Itálie poskytla dne 14. a 28. května 2008.

II.   PODROBNÝ POPIS PODPORY

1.   Příjemce

(7)

Ottana Energia je místní poskytovatel energie se sídlem v provincii Nuoro na Sardinii (4). V současné době je ve vlastnictví PC Holding, holdingové společnosti pro společnost Ottana Energia, která patří fyzické osobě a nevyvíjí jinou významnou činnost.

(8)

Společnost Ottana Energia má přibližně 115 zaměstnanců a v rozhodnutí o záchraně bylo stanoveno, že spadá do kategorie malých a středních podniků (5). Vzhledem k tomu, že má více než 50 zaměstnanců, nejedná se již o malý podnik.

(9)

Společnost Ottana Energia provozuje tepelnou elektrárnu, která byla postavena k uspokojení potřeb elektrické a tepelné energie v průmyslové oblasti Ottana. Aktivně proto vyrábí elektrickou energii a dodává tlakovou vodní páru, vodu, dusík a stlačený vzduch. Elektrárna zahrnuje v podstatě dva stejné kotle pro výrobu vodní páry o vysoké teplotě a dvě turbíny pro výrobu elektrické energie a páry se dvěma různými úrovněmi tlaku.

(10)

Na trhu s elektrickou energií byla společnost Ottana Energia aktivní na energetické burze v segmentu mezidenního trhu zejména ve špičce. Společnost Ottana Energia má kapacitu 140 MW, z čehož průměrně prodávala přibližně 30 MW. Komise se domnívá, že tržní podíl společnosti Ottana Energia činí 5 % z hlediska kapacity a 4 % z hlediska výroby na sardinském trhu s elektrickou energií.

(11)

V roce 2005 společnost Ottana Energia čelila finančním potížím způsobených zejména nedostatkem finančních prostředků na platby za topný olej. Jeho cena skutečně v první polovině roku 2006 vzrostla ze 140 EUR/t v roce 2004 na 279 EUR/t. Stoupající ceny oleje představovaly přibližně 85 % nákladů společnosti. Podle odhadů proto bylo v první polovině roku 2006 k udržení činnosti společnosti zapotřebí přibližně 5 milionů EUR.

2.   Opatření

(12)

Dne 29. prosince 2005 společnost Ottana Energia získala záruku na půjčku od Ministerstva pro hospodářský rozvoj ve výši 5 milionů EUR. V srpnu 2006 ministerstvo tuto záruku na půjčku prodloužilo na základě restrukturalizačního plánu jako podporu na restrukturalizaci.

(13)

Italské orgány mezitím uvedly, že půjčka bude splácena v průběhu pěti let od roku 2009 do roku 2014, a to ve výši jednoho milionu EUR ročně.

3.   Restrukturalizační plán

(14)

První verze současného restrukturalizačního plánu pochází z června 2006. V srpnu 2006 byl plán schválen výborem Ministerstva pro hospodářský rozvoj pod podmínkou konečného schválení Komisí. Poté byl předložen ke schválení regionálním orgánům Sardinie a odborům a dne 9. ledna 2007 byl schválen. Schválení zahrnuje závazek regionálních orgánů Sardinie co nejdříve vydat potřebná oprávnění pro fázi 2.

(15)

Plán vychází ze studie proveditelnosti uskutečněné známou poradenskou společností Electrowatt-Eccono-Poyry, která prověřila různé možnosti přestavby (repowering). Tuto studii mezitím doplnil průzkum trhu.

(16)

Plán uvádí jako hlavní důvod krize společnosti Ottana Energia její závislost na topném oleji a její neschopnost převést zvýšení ceny topného oleje do ceny elektřiny. Sardinskou rezervu elektrické energie skutečně tvoří elektrárny na uhlí, které mají nižší náklady než elektrárny na topný olej. Proto je cílem společnosti Ottana snížit přímé náklady, zejména náklady spojené s palivem a dopravou. Společnost připravila pro elektrárnu plán přechodu.

(17)

Za tímto účelem italské orgány poskytly Komisi výhled budoucího vývoje podniku, který uvádí dvě základní fáze restrukturalizace, zatímco třetí fáze zůstává dobrovolná a nebudou se na ni vztahovat státní podpory ani jiné financování uvedené v restrukturalizačním plánu. Komise se proto domnívá, že restrukturalizace se bude týkat první a druhé fáze a období restrukturalizace skončí v roce 2014, kdy bude podpora splacena.

(18)

Fáze 1, která v současné době probíhá, spočívá v přestavbě jednoho kotle elektrárny pro použití kapalného uhlí, zatímco druhý kotel bude i nadále fungovat na topný olej. Dále byl vytvořen automatický systém kontroly elektrického zatížení, který umožňuje působit na trhu služeb sekundární regulace. Předpokládá se také instalace moderního systému inverzní osmózy.

(19)

Pokud jde o dodávku elektřiny a tepla, společnost Ottana Energia se pokusila posunout svou výrobu směrem ke službám s vyšší přidanou hodnotou. Pokud jde o výrobu elektrické energie, společnost Ottana Energia svou výrobu také změnila a převedla ji z mezidenního trhu (6) na trh vyrovnávací (7), kde jsou obchodovanými aktivy služby poskytované elektrárnou Ottana Energia správci vnitrostátní přenosové soustavy pro regulaci frekvence a napětí samotné soustavy. Vyrovnávací trh je obvykle pro výrobce elektrické energie vzhledem k jeho zvýšené koncentraci a dlouhodobým smlouvám o dodávkách ziskovější.

(20)

Fáze 2 se týká přebudování druhého generátoru z topného oleje na olej rostlinný. Takto se předpokládá snížení emisí, kterého lze využít k nákupu a prodeji „zelených osvědčení“. Toto je zřejmě pro úspěch plánu nevyhnutelné, protože tak jsou kompenzovány vyšší ceny biopaliv oproti palivům fosilním, které alespoň v této chvíli není možné vyrovnat vrácením výrobní daně, neboť za tímto účelem nebylo dosud získáno žádné oprávnění. Technická restrukturalizace předpokládá v elektrárně instalaci nového zařízení, které umožní výrobu elektrické energie s využitím rostlinného oleje.

(21)

Pro uskutečnění investic plánovaných ve fázi 2 založila začátkem roku 2007 společnost Ottana Energia se společností Azienda Energetica Etschwerke AG (AE-EW) z Bolzana, která je hlavním operátorem na energetickém trhu v regionu Alto Adige, společný podnik pod názvem Biopower Sardegna S.r.l., jehož vlastní jmění činí 14,5 milionů EUR: z toho 8,5 milionů EUR představují peněžité vklady a 6 milionů EUR představují infrastruktura a zařízení poskytnuté společností Ottana Energia. Těchto 8,5 milionů EUR se skládá z 1,4 milionu EUR od společnosti PC Holding a převodu v hotovosti ve výši 7,1 milion EUR od společnosti AE-EW. Proto bude společnost PC Holding ovládat společnost Biopower jak prostřednictvím svého přímého 10% podílu, tak prostřednictvím 41% podílu společnosti Ottana Energia (celkem 51 %). Vlastní jmění činí 25 % celkové částky projektu v souladu s požadavkem finanční instituce.

(22)

Dohoda s regionem Sardinie a odbory také předpokládá snížení počtu pracovních míst o 45. Plánuje se využití možnosti předčasného odchodu do důchodu.

(23)

Celkové náklady na restrukturalizaci pro fáze 1 a 2 jsou následující:

Tabulka 1

Přehled nákladů na restrukturalizaci

(EUR)

Restrukturalizační opatření

Odhadované náklady

Financování

Modernizace elektrárny

900 000

Samofinancování

Odstupné

1 000 000

Samofinancování

Fáze 1: využití kapalného uhlí

1 090 000

Samofinancování

Fáze 2: motory poháněné rostlinným olejem

42 300 000

25 % vlastního jmění, z čehož:

51 % Ottana Energia / PC Holding

49 % AE-EW

75 % bankovní financování

(24)

Itálie vysvětlila, že samofinancování ve fázi 1 se týká financování z hotovostního toku uvedených společností a probíhá v období 2006–2008. Fáze 2 je financována z vlastního jmění nového akcionáře a z bankovní půjčky zabezpečené zárukami společnosti AE-EW a zástavami strojního zařízení.

(25)

Itálie tvrdí, že fáze 2 bude charakteristická zvláště vysokou vnitřní návratností (25 %) a významnou čistou současnou hodnotou. Navíc, pokud jde o perspektivy životaschopnosti, italské orgány aktualizovaly své finanční výhledy. Bylo vysvětleno, že ačkoli podnikatelský plán fáze 2 trvá až do roku 2020, společnost by od roku 2010 měla mít kladnou provozní marži a realizovat zisky. Dále se předpokládá, že od roku 2010 společnost Ottana Energia dosáhne 2% návratnosti kapitálu a od roku 2011 průměrné 3% návratnosti, což je podle Itálie stejná nebo vyšší návratnost nežli v případě ostatních soutěžitelů, která údajně dosahuje 2%.

(26)

Fáze 3 by spočívala ve využití zemního plynu v budoucnu přiváděného tzv. plynovodem GASLI, který bude spojovat Alžírsko s Itálií přes Sardinii (jehož dokončení se nepředpokládá dříve než v roce 2009). Jelikož plán výstavby není stanoven, je tato fáze hypotetická. Totéž platí pro financování projektu, který by podle odhadů vyžadoval přibližně 250 milionů EUR. Jakmile bude tato fáze dokončena, společnost Ottana Energia plánuje nahradit stávající turbíny a kotle na topný olej za nové plynové zařízení. Rostlinný olej však bude i nadále používán alespoň po dobu dvanácti let platnosti zeleného osvědčení, tj. až do konce roku 2021, začne-li do konce roku 2008.

III.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(27)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že poskytování podpory na záchranu nebylo ukončeno. Komise proto rozhodla, že podpora na záchranu byla udržována protiprávně, a považovala za svou povinnost zahájit řízení podle bodu 27 pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (8).

(28)

Komise uvedla, že není jasné, jak by mohlo být protiprávní prodloužení podpory na záchranu slučitelné s podporou na restrukturalizaci, neboť v restrukturalizačním plánu chybí zásadní prvky ukazující, jak podnik chce obnovit svou dlouhodobou životaschopnost. Komise zejména neobdržela přesné informace, které by objasnily strategii restrukturalizace a uvedly věrohodné prognózy o budoucím výkonu podniku a potvrdily existenci podstatného vlastního příspěvku a kompenzačních opatření. Komise proto vyzvala Itálii, aby zodpověděla početné otázky, které byly vzneseny již dříve.

(29)

Komise si dále kladla otázku, zda je prodloužení podpory na restrukturalizaci původně plánované na dvanáct let skutečně nezbytné. Toto prodloužení vzbuzovalo pochybnosti, zda je podpora omezena na nezbytné minimum. Také informace o vlastním příspěvku se zdály nedostatečné, protože plán a vysvětlení poskytnuté Itálií pouze uvádějí, že společnost přispěje na restrukturalizaci z vlastních prostředků a za vnější podpory nového akcionáře, aniž by bylo podrobně určeno, jak budou tyto prostředky tvořeny.

(30)

Komise rovněž nezjistila dostatečná kompenzační opatření, protože žádná taková opatření nebyla v restrukturalizačním plánu uvedena.

IV.   PŘIPOMÍNKY ITÁLIE

(31)

Ve svých připomínkách Itálie poskytla více informací o restrukturalizačním plánu. Zejména předložila:

studii proveditelnosti na podporu volby současné strategie,

průzkum trhu uvádějící neexistenci nadměrné kapacity na energetickém trhu na Sardinii,

informace o uskutečnění fáze 1 a fáze 2, jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění,

informace o závazku nového akcionáře a o financování fáze 2, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění a následujících,

aktualizaci finančních výhledů společnosti, jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění.

(32)

Itálie navrhla tato kompenzační opatření:

[…],

převod provozů […] do konce roku 2010 […].

(33)

Pokud jde o první otázku, Itálie vysvětlila, že společnost Ottana Energia skutečně změnila svůj referenční trh, a tedy své konkurenty. […]. Uvedené provozy nejsou strategickými provozy, a mohly by proto být prodány jako kompenzační opatření. […].

(34)

Itálie dále ujišťuje, že společnost Ottana se zavazuje nevyrábět více než 90 MW z celkové plánované výrobní kapacity 140 MW před zahájením fáze 3, v žádném případě ne před začátkem roku 2012.

(35)

Itálie také zaručuje, že společnost Ottana Energia bude v období 2009–2014 splácet 1 milion EUR ročně a nebude čerpat další podpory před úplným splacením již získaných 5 milionů EUR.

V.   POSOUZENÍ

1.   Existence podpory

(36)

Jak je uvedeno v rozhodnutí ze dne 6. prosince, opatření představuje státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, protože narušuje nebo ohrožuje hospodářskou soutěž (9) tím, že zvýhodňuje společnost Ottana Energia, a tak ovlivňuje obchod mezi členskými státy (12.–15. bod odůvodnění), neboť je nepravděpodobné, že bez podpory v podobě státní záruky by společnost Ottana Energia mohla na trhu získat stejné úvěrové podmínky.

2.   Slučitelnost podpory

(37)

Vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2007 nebyla podpora splacena, od 9. ledna 2007 musí být tato podpora, je-li pokládána za podporu na záchranu, považována za protiprávní (viz 3. bod odůvodnění).

(38)

Tato skutečnost sama o sobě nestačí k tomu, aby představovala neslučitelnost podpory, ale je zapotřebí, aby podpora nebyla slučitelná také podle čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES. To znamená, že Komise musí posoudit slučitelnost dané podpory z hlediska všech ostatních důvodů (10). Podle bodu 20 pokynů se tyto důvody omezují pouze na důvody uvedené v těchto pokynech. Proto může být protiprávní podpora na záchranu posuzována jako podpora na restrukturalizaci.

(39)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že podpora tedy musí splňovat podmínky uvedené v bodech 32–51 pokynů, zejména podmínky týkající se předložení restrukturalizačního plánu k obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku a podmínku, podle které se podpora musí omezit na nezbytné minimum a nesmí způsobovat nepatřičné narušení hospodářské soutěže. Rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřilo pochybnosti o tomto bodě, ale šetření prokázalo splnění uvedených podmínek.

(40)

Šetření především potvrdilo, že společnost Ottana Energia je společností v obtížích. Komise v rozhodnutí o záchraně uznala, že společnost Ottana Energia může získat podporu na restrukturalizaci. Ve stejném rozhodnutí ji však zajímalo, zda se tato situace změnila vzhledem k tomu, že společnosti se podařilo získat půjčky na financování své restrukturalizace. Tyto pochybnosti však mohou být rozptýleny, protože Itálie prokázala, že půjčka byla poskytnuta pro fázi záchrany, a navíc by společnost Ottana Energia neměla dostatečné finanční prostředky ke splacení podpory během období restrukturalizace. Jelikož by měla vytvářet podstatné zisky až v roce 2008, bez záruk by banky společnosti Ottana Energia nedovolily provést ani první fázi, a společnost Ottana Energia by tedy čelila riziku insolvence podle bodu 10 písm. c) pokynů.

(41)

Šetření dále potvrdilo, že společnost PC Holding, které společnost Ottana Energia patří, není sama schopna poskytnout potřebné finanční prostředky na restrukturalizaci společnosti, a proto není způsobilost podpory v rozporu s bodem 13 pokynů.

(42)

Komise měla při zahájení řízení pochybnosti, zda existuje restrukturalizační plán, který společnosti umožní obnovit její dlouhodobou životnost.

(43)

Itálii se mezitím podařilo podrobně popsat projekt restrukturalizace a poskytnout chybějící prvky, které dokládají jeho vhodnost. Komise zejména uznává, že restrukturalizační plán vychází ze studie proveditelnosti, která ospravedlňuje volbu současné strategie (která existovala již v roce 2006, ale jednoduše nebyla Komisi poskytnuta). Za druhé, Itálie vysvětlila, že uskutečnění fáze 1 a fáze 2 je doplňkové, a nikoli alternativní, jak Komise původně pochopila (což je případ pouze fáze 3 po roce 2020). Za třetí, Itálie vysvětlila, že příjemce našel nového akcionáře pro spolufinancování druhé fáze, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění. Bylo rovněž objasněno, že již fáze 2 umožní příjemci obnovit životaschopnost a že povolení potřebné pro tento projekt bude brzy vydáno.

(44)

Na tomto základě může Komise stanovit přesná vnitřní opatření k přesměrování činností společnosti. Jedním z nich je především přechod z topného oleje, který je velmi drahý, na kapalné uhlí. Také změna dodávek elektřiny z mezidenního trhu na trh vyrovnávací přispěla k životaschopnosti podniku, protože vyrovnávací trh je pro společnost Ottana Energia ziskovější, jelikož méně podléhá cenovým výkyvům a odchylkám v dodávaném množství.

(45)

Komise dále dospěla k závěru, že i nové investice do bioenergie jsou ziskové. Jejich návratnost by měla být zvláště vysoká a mají významnou čistou současnou hodnotu (viz 25. bod odůvodnění).

(46)

Celkově Itálie prokázala, že na základě věrohodných prognóz týkajících se dodávky elektrické energie, které budou vždy podléhat změnám, a výnosů ze zelených osvědčení bude uvedená společnost od roku 2008 dosahovat podstatných příjmů. Dále bylo uvedeno, že společnost Ottana Energia by měla od roku 2010 dosahovat kladné provozní marže a zisků. Také její návratnost kapitálu by měla od roku 2010 dosahovat alespoň úrovně návratnosti ostatních soutěžitelů (viz 25. bod odůvodnění). Na základě toho se Komise domnívá, že společnost Ottana Energia je schopna zaručit obnovení své dlouhodobé životaschopnosti.

(47)

Vzhledem k tomu, že všechny nezbytné prvky pro restrukturalizační plán existovaly již dne 9. ledna 2007, k tomuto datu byly schváleny regionem a v té době byly na rozdíl od předpokladu uvedeného v rozhodnutí o zahájení řízení vhodné k obnovení životaschopnosti společnosti Ottana Energia, Komise nyní projekt restrukturalizace považuje za pokračování fáze záchrany.

(48)

Výbor Ministerstva pro hospodářský rozvoj restrukturalizační plán při jeho předložení také schválil a navrhl opatření podpory na záchranu prodloužit, bude-li plán schválen Komisí. Tato podmínka neodpovídá bodu 59 pokynů, podle kterého pro malé a střední podniky nemusí být restrukturalizační plán Komisí schvalován. Tento procesní rozpor však sám nemůže učinit podporu na restrukturalizaci neslučitelnou.

(49)

Komise si při zahájení řízení kladla otázku, zda podnik poskytuje na restrukturalizaci podstatný vlastní příspěvek, jak je stanoveno v bodě 44 pokynů, a zda je podpora omezena na nezbytné minimum vzhledem k tomu, že splacení podpory bylo plánováno teprve po 12 letech.

(50)

Itálie mezitím prokázala, že existuje podstatný vlastní příspěvek. To se však netýká financování fáze 1, která je financována z řádného hotovostního toku, jež nepředstavuje vlastní příspěvek, protože je zapotřebí jej považovat přinejmenším za příspěvek vyvolaný státní podporou (11). Druhá fáze je však zcela financována z vlastního příspěvku, a to jak prostřednictvím vlastního jmění, tak prostřednictvím vnějšího financování ručeného společníky nebo výrobními aktivy (a ne státní zárukou). Vzhledem k tomu, že náklady na restrukturalizaci činí přibližně 50 milionů EUR, z čehož 5 milionů je financovaných z podpory a 42,3 miliony EUR pochází z vlastního příspěvku (viz 23. bod odůvodnění), společnost Ottana Energia tedy poskytuje vlastní příspěvek vyšší než 80 %. To jasně přesahuje prahovou hodnotu uvedenou v bodě 44 pokynů.

(51)

Konečně, společnost Ottana Energia nyní zkrátila období splacení půjčky, ke které se vztahuje podpora na záchranu. Podpora bude nyní splácena v období 2009–2014 ve výši jednoho milionu ročně. Vzhledem k tomu, že společnost by měla začít dosahovat podstatných příjmů od roku 2008, je toto opatření přiměřené.

(52)

Během vyšetřování Komise stanovila různá opatření ke zmírnění nepříznivých účinků podpory na hospodářskou soutěž.

(53)

Komise zejména uznává, že převod provozů […] může být kompenzačním opatřením, protože tyto činnosti jsou podle italských orgánů ziskové. Komise se však nedomnívá, že větší využití […] je kompenzačním opatřením, protože se v každém případě jedná o opatření, ze kterého bude pravděpodobně mít společnost užitek, a není tedy pro podnik ekonomickou obětí.

(54)

Komise dále uvádí, že společnost Ottana Energia nemůže snížit svou kapacitu, protože má pouze dva kotle, které jsou nezbytné pro obnovení životaschopnosti podniku. Proto jsou v daném případě možná pouze opatření zaměřená na omezení výroby. Podnik a Itálie se skutečně zavázaly přijmout takováto opatření, která lze tedy považovat za opatření kompenzační.

(55)

Komise dospěla k závěru, že kompenzační opatření jsou pro maximální možné zmírnění případných nepříznivých účinků podpory na hospodářskou soutěž dostatečná, protože příjemce je malým podnikem a jeho pozice na trhu s elektrickou energií na Sardinii je vzhledem k pozici ostatních soutěžitelů nevýznamná. Navíc, přežití společnosti Ottana Energia přispívá ke stabilizaci hospodářské soutěže na sardinském energetickém trhu, protože tato společnost je ve skutečnosti jediným alternativním dodavatelem energie k dominantním dodavatelům EnelEndessa, kteří společně zaujímají více než 95 % trhu. Proto vstup společnosti Ottana Energia […] dále posílí hospodářskou soutěž na tomto zvláště koncentrovaném trhu.

(56)

Komise rovněž nemůže potvrdit připomínku formulovanou v rozhodnutí o zahájení řízení týkající se existence nadměrné kapacity na sardinském energetickém trhu. Ačkoli tato nadměrná kapacita ve skutečnosti existuje, jejím jediným cílem je neustále udržovat určitou rezervu pro zásobení ostrova.

(57)

Konečně, Komise považuje za zvláště důležitý závazek neposkytnout společnosti Ottana Energia další podpory na investice až do roku 2014. V této souvislosti Komise uvádí, že sardinský trh s elektrickou energií se zejména díky výstavbě plynovodu GASLI a díky jednomu projektu, který se týká instalace zvláště výkonného kabelu pro spojení s pevninou, brzy změní. V té chvíli bude sardinský trh s elektrickou energií otevřenější hospodářské soutěži, a tedy více vystaven narušení způsobovanému státními podporami. Proto závazek zaručuje, že ve třetí fázi nebude docházet k narušení hospodářské soutěže, protože podpora na restrukturalizaci bude splacena ještě před zahájením třetí fáze a nebude moci být nahrazena dalšími podporami na restrukturalizaci nebo investice.

(58)

Podmínka jednorázového poskytnutí podpory uvedená v bodě 72 a násl. pokynů je splněna, protože společnost Ottana Energia v minulosti nezískala žádné podpory na záchranu nebo restrukturalizaci. Zejména vzhledem k tomu, že všechny nezbytné prvky pro restrukturalizační plán existovaly již dne 9. ledna 2007, se Komise nyní domnívá, že projekt restrukturalizace je pokračováním fáze záchrany. Představuje proto jedinou restrukturalizaci, což není v rozporu s podmínkou jednorázového poskytnutí podpory podle bodu 73 písm. a) pokynů.

(59)

Společnost Ottana musí restrukturalizační plán provést v plném rozsahu ve smyslu bodu 47 pokynů. Komise bude muset být informována o postupu provádění výše uvedených kompenzačních opatření ve smyslu bodů 50 a 51 pokynů.

VI.   ZÁVĚR

(60)

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že předmětná podpora může být považována za podporu na restrukturalizaci. Tato podpora bezprostředně navazuje na podporu na záchranu. Proto Komise dospěla k závěru, že ačkoli Itálie poskytla podporu na restrukturalizaci společnosti Ottana Energia protiprávně v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, je tato státní podpora slučitelná se společným trhem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou Itálie poskytla společnosti Ottana Energia S.r.l., je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES a pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 2004, pokud jsou splněny podmínky uvedené v článku 2.

Článek 2

1.   Restrukturalizační plán musí být proveden v plném rozsahu a musí být přijata všechna opatření nezbytná k zajištění jeho uskutečnění.

2.   Itálie zajistí, že provozy […] budou převedeny […] do konce roku 2010.

3.   Itálie zajistí splnění těchto závazků:

a)

Společnost Ottana nevyrobí více než 90 MW z celkové možné výrobní kapacity 140 MW před zahájením fáze 3, v žádném případě však ne před začátkem roku 2012;

b)

Společnost Ottana Energia S.r.l. bude v období 2009–2014 splácet půjčku ve výši 5 milionů EUR v částce 1 milionu EUR ročně a nezíská další podpory před úplným splacením těchto 5 milionů EUR.

4.   Pro účely kontroly plnění podmínek podle odstavců 1, 2 a 3 Itálie na konci každého roku až do roku předloží krátkou aktuální zprávu o postupu provádění restrukturalizačního plánu a výše uvedených závazků 2014.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.

V Bruselu dne 2. července 2008.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 122, 2.6.2007, s. 22.

(2)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(3)  Úř. věst. C 122, 2.6.2007, s. 22.

(4)  Elektrárna byla postavena v roce 1970 a několikrát změnila vlastníka, jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, viz poznámka pod čarou 1.

(5)  Podle čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(6)  Na mezidenním trhu je obchodovaným aktivem elektrická energie.

(7)  Vyrovnávací trh vyžaduje dodávku určitého množství elektrické energie k vyrovnání ve vnitrostátní soustavě. Dodávka se uskutečňuje na žádost vnitrostátního operátora přenosové soustavy na základě dlouhodobé smlouvy o dodávkách elektrické energie. Dodávka elektrické energie na mezidenním trhu naopak podléhá denním burzám.

(8)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(9)  Trh s elektrickou energií je ve Společenství částečně liberalizován od vstupu směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES (Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20) v platnost, a hospodářská soutěž mezi dodavateli elektrické energie je tedy možná. Proto může opatření zlepšit pozici společnosti Ottana vůči ostatním soutěžitelům v EU, což může ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(10)  Jedná se o zavedenou praxi Komise. Viz rozhodnutí Komise 2008/344/ES ve věci C 23/2006, Technologie Buczek (Úř. věst. L 116, 30.4.2008, s. 26).

(11)  Bod 43 pokynů. Viz rozhodnutí Komise 2002/185/ES ve věci C 19/2000, Technische Glaswerke Ilmenau (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 30), bod 106.