1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 791/2009

ze dne 31. srpna 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. září 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. srpna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	40,3
	XS	37,6
	ZZ	39,0
0707 00 05	MK	33,2
	TR	96,4
	ZZ	64,8
0709 90 70	TR	106,5
0709 90 70	ZZ	106,5
0805 50 10	AR	104,8
	BR	122,7
	UY	119,3
	ZA	108,5
	ZZ	113,8
0806 10 10	EG	155,8
	TR	106,4
	ZZ	131,1
0808 10 80	AR	114,0
	BR	61,1
	CL	80,6
	CN	67,1
	NZ	83,9
	ZA	83,3
	ZZ	81,7
0808 20 50	AR	145,7
	TR	122,4
	ZA	88,8
	ZZ	119,0
0809 30	TR	133,9
0809 30	ZZ	133,9
0809 40 05	IL	93,9
0809 40 05	ZZ	93,9

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 792/2009

ze dne 31. srpna 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (1), a zejména na článek 25 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a mění nařízení (ES) č. 1782/2003 (2), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (3), a zejména na čl. 192 odst. 2 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (4), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (5), a zejména na čl. 142 písm. q) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vzhledem k všeobecnému používání nových informačních a komunikačních technologií ze strany Komise a členských států (zejména příslušnými vnitrostátními orgány odpovědnými za provádění společné zemědělské politiky (SZP)) jsou dokumenty uchovávané Komisí a členskými státy v rostoucí míře v elektronické nebo digitalizované podobě.

(2)

Komise zvýšila své úsilí s cílem vyvinout počítačové systémy, které umožňují elektronickou správu dokumentů a postupů v rámci jejích interních pracovních postupů a jejích vztahů s orgány podílejícími se na SZP. Členské státy současně vyvinuly na vnitrostátní úrovni počítačové systémy ke splnění požadavků sdíleného řízení SZP.

(3)

V této souvislosti je vzhledem k potřebě zajistit jednotné a harmonizované řízení SZP ze strany všech dotčených subjektů nutno vytvořit právní rámec a stanovit společná pravidla vztahující se na informační systémy zřízené za účelem předávání informací a dokumentů Komisi členskými státy a orgány nebo subjekty, které členské státy určily v rámci SZP.

(4)	Aby bylo těchto cílů účinně dosaženo, je třeba stanovit oblast působnosti tohoto právního rámce, a to s ohledem na právní předpisy i dotčené zúčastněné strany.

(5)

Co se týká právních předpisů, nařízení (ES) č. 247/2006, (ES) č. 1405/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. 73/2009 a jejich prováděcí předpisy (dále jen „nařízení v rámci SZP“) stanoví širokou škálu povinností členských států s ohledem na předávání informací a dokumentů Komisi, které jsou nezbytné k provádění těchto nařízení. Je proto nutno je vzít v úvahu v souladu s jejich zvláštními charakteristikami.

(6)	Co se týká dotčených zúčastněných stran, práva a povinnosti, jež nařízení v rámci SZP ukládají Komisi i členským státům a jejich příslušným orgánům a subjektům, vyžadují přesné určení jednotlivců a orgánů odpovědných za provedené úkony a přijatá opatření.

(7)

Nařízení v rámci SZP obecně stanoví, že by informace měly být předávány elektronickou cestou nebo pomocí informačního systému, nestanoví však nutně platné zásady. K zajištění soudržnosti a řádného řízení a v zájmu zjednodušení postupů pro uživatele a orgány odpovědné za systémy je proto vhodné stanovit společné zásady vztahující se na všechny vytvořené informační systémy.

(8)	Aby byly dokumenty pro účely Komise a v členských státech uznány jako platné, mělo by být možné zaručit pravost, integritu a čitelnost dokumentů a souvisejících metadat po celé období, během něhož mají být uchovávány.

(9)

Aby bylo toto zajištěno, je nutno orgány nebo jednotlivce pověřené zasíláním sdělení ve vytvořených informačních systémech vždy identifikovat, a to na základě pravomocí, které jim byly svěřeny. Za proces identifikace musí odpovídat příslušné orgány uvedené v jednotlivých nařízeních v rámci SZP. V zájmu řádného řízení by však mělo být ponecháno na členských státech a Komisi, aby stanovily podmínky pro určení pověřených jednotlivců a zajistily určení prostřednictvím jednoho kontaktního subjektu. Mimoto je nutno stanovit podmínky pro udělování přístupových práv k informačním systémům, které zřídila Komise.

(10)

Vzhledem k široké škále oznamovacích povinností, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, budou příslušným orgánům členských států postupně zpřístupňovány informační systémy. Povinnost předávat informace a dokumenty prostřednictvím těchto informačních systémů by měla platit, umožňují-li příslušná ustanovení nařízení v rámci SZP uplatňování tohoto nařízení.

(11)

Dokumenty je nutno spravovat v souladu s pravidly týkajícími se ochrany osobních údajů. Za tímto účelem by měla platit obecná pravidla stanovená v právních předpisech Společenství, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (7), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9).

(12)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby a Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla platná pro předávání informací a dokumentů (dále jen „dokumenty“) prostřednictvím informačních systémů, které jsou nezbytné ke splnění oznamovacích povinností členských států vůči Komisi podle:

—	nařízení (ES) č. 247/2006 a jeho prováděcích pravidel,

—	nařízení (ES) č. 1405/2006 a jeho prováděcích pravidel,

—	nařízení (ES) č. 1234/2007 a jeho prováděcích pravidel,

—	nařízení (ES) č. 3/2008 a jeho prováděcích pravidel,

—	nařízení (ES) č. 73/2009 a jeho prováděcích pravidel.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)	„oznamovací povinností“ rozumí povinnost členských států předávat Komisi dokumenty, která je stanovena v právních předpisech Společenství uvedených v článku 1;

b)	„příslušnými orgány“ rozumí orgány nebo subjekty, které členské státy určily jako odpovědné za splnění oznamovací povinnosti;

c)	„orgánem odpovědným za informační systémy“ rozumí orgán, oddělení, subjekt nebo osoba, které v Komisi odpovídají za ověřování a používání systému a jsou jako takové v tomto systému identifikovány;

d)	„metadaty“ rozumí údaje popisující kontext, obsah a strukturu dokumentů a jejich správu v průběhu času.

KAPITOLA II

INFORMAČNÍ SYSTÉMY KOMISE, PŘÍSTUPOVÁ PRÁVA A PRAVOST DOKUMENTŮ

Článek 3

Informační systémy Komise

Ke splnění oznamovací povinnosti je nutno dokumenty Komisi předat pomocí informačních systémů, které jsou zpřístupněny příslušným orgánům (dále jen „informační systémy“) ode dne, který příslušná oznamovací povinnost stanoví pro povinné používání těchto systémů podle tohoto nařízení.

Článek 4

Přístupová práva a jeden kontaktní subjekt

1. Za udělení přístupových práv a potvrzení totožnosti subjektů s oprávněním k přístupu k informačním systémům (dále jen „uživatelé“) odpovídají příslušné orgány členských států.

2. Co se týká přístupu k systémům, každý členský stát:

určí jeden kontaktní subjekt odpovědný za:

i)	ověření přístupových práv, která byla udělena a jsou aktualizována příslušnými orgány, a ověření totožnosti uživatelů, kteří jsou oprávněni k přístupu k systému, a to pro každý systém,

ii)	sdělení příslušných orgánů a uživatelů s oprávněním k přístupu k systémům Komisi;

b)	sdělí Komisi totožnost a kontaktní údaje kontaktního subjektu, který určil.

Po ověření platnosti přístupových práv jsou tato aktivována orgánem odpovědným za informační systémy.

Článek 5

Vyhotovení a předání dokumentů

1. Dokumenty je nutno vytvořit a předat v souladu s postupy stanovenými informačními systémy pomocí vzorů nebo metod, které jsou těmito informačními systémy zpřístupněny uživatelům, a to v rámci odpovědnosti příslušného orgánu členského státu a v souladu s přístupovými právy udělenými dotyčnými orgány. Tyto vzory a metody jsou změněny a zpřístupněny po vyrozumění uživatelů příslušného systému.

2. V případech zásahů vyšší moci nebo výjimečných okolností, a zejména v případě poruchy systému nebo nedostatku trvalého spojení, mohou členské státy zaslat Komisi dokumenty v tištěné podobě nebo prostřednictvím jiných vhodných elektronických prostředků. Toto odeslání v tištěné podobě nebo prostřednictvím jiných elektronických prostředků vyžaduje, aby Komisi bylo dostatečně včas před lhůtou pro předání zasláno odůvodněné předchozí oznámení.

Článek 6

Pravost dokumentů

Pravost předaného dokumentu nebo dokumentu uchovávaného pomocí informačního systému v souladu s tímto nařízením je uznána, je-li osoba, která dokument zaslala, řádně identifikována a byl-li dokument vyhotoven a předán v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA III

INTEGRITA A ČITELNOST V PRŮBĚHU ČASU A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 7

Integrita a čitelnost v průběhu času

Informační systémy chrání integritu předaných a uchovávaných dokumentů.

Poskytují zejména tyto záruky:

a)	umožňují jednoznačně určit každého uživatele a obsahují účinná kontrolní opatření s ohledem na přístupová práva s cílem chránit dokumenty, soubory, metadata a jednotlivé fáze postupu před neoprávněným, nezákonným nebo nepovoleným přístupem, výmazem, změnou nebo přesunem;

b)	jsou vybaveny systémy pro fyzickou ochranu před vniknutím a ekologickými katastrofami a ochranou programového vybavení před kybernetickými útoky;

c)	různými prostředky zabraňují provedení neoprávněných změn a zahrnují mechanismy k zajištění integrity s cílem ověřit, zda dokument nebyl v průběhu času pozměněn;

d)	pro každou základní fázi postupu uchovávají podklady pro audit;

e)	v souladu s písmenem b) zajistí uložení dat v prostředí, které je bezpečné z fyzického hlediska i z hlediska programového vybavení;

f)	poskytují spolehlivé postupy pro převod formátu a přesun s cílem zajistit, aby byly dokumenty čitelné a přístupné během celé požadované doby uchovávání;

g)	mají dostatečně podrobnou a aktuální funkční a technickou dokumentaci týkající se fungování a vlastností systému a tato dokumentace je kdykoli dostupná všem organizačním útvarům odpovědným za funkční a/nebo technické specifikace.

Článek 8

Ochrana osobních údajů

Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčena nařízení (ES) č. 45/2001 a (ES) č. 1049/2001, směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES a předpisy přijaté na jejich základě.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. srpna 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(4) Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1.

(5) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(6) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(8) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(9) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/7

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 793/2009

ze dne 31. srpna 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 595/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1), a zejména na články 85 a 192 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 595/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (2), ve znění nařízení (ES) č. 258/2009 (3), uložilo členským státům povinnost podávat každoročně zprávy o rozsahu využívání kvót, rozdělování nevyužitých kvót producentům, případně o výběru dlužné dávky od producentů za účelem posílení dohledu Komise nad prováděním režimu kvót, a zejména v souvislosti se zprávami, které má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě před koncem roku 2010 a 2012.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 (4), jehož pravidla nařízení (ES) č. 1234/2007 převzalo, změnilo roli členských států a Komise ve vztahu k dávce z přebytku, a v důsledku toho si Komise není plně vědoma problémů vznikajících při výběru dávky. Jelikož jsou uvedené informace nezbytné pro komplexní zhodnocení režimu a jeho provádění, je na místě, aby členské státy pro každé z období od roku 2003/2004 poskytly příslušné informace.

(3)	Aby mohly členské státy příslušné informace sdělovat jednotným způsobem, je třeba zavést vzor, v němž budou požadované údaje podrobně specifikovány.

(4)	Nařízení (ES) č. 595/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 595/2004 se mění takto:

Ustanovení čl. 27 odst. 4 se nahrazují novými odstavci 4, 5 a 6, které zní:

„4. Před 1. říjnem každého roku podají členské státy Komisi zprávu týkající se využívání kvót a výběru dávek, pokud jde o dvanáctiměsíční období, které končí 31. března téhož kalendářního roku. Členské státy předají před 1. prosincem Komisi aktualizovanou zprávu, v níž uvedou příslušné nově získané informace.

5. Zpráva uvedená v odstavci 4 obsahuje informace o přerozdělení nevyužitých kvót, včetně počtu producentů, jimž byly rozděleny, a zásad rozdělování. Členské státy ve zprávě uvedou přinejmenším informace uvedené v části 1 přílohy IIa. Ve zprávě, jež má být podána před 1. říjnem 2009, se poskytnou příslušné informace za dvanáctiměsíční období 2008/2009 i 2007/2008.

6. Ve zprávě uvedené v odstavci 4 se uvede částka dávky z přebytku, jež byla do daného data uhrazena příslušnému orgánu, počet producentů, kteří k danému datu přispívají na úhradu dávky z přebytku, částka a počet případů, v nichž má být dávka ještě uhrazena, a částka a počet případů, v nichž byl výběr dávky považován za nereálný v důsledku úpadku nebo definitivní platební neschopnosti producentů. Členské státy příslušné informace sdělují ve formátu stanoveném v části 2 přílohy IIa. Ve zprávě, jež má být podána před 1. říjnem 2009, se uvedou podrobnosti o výběru dávky pro každé dvanáctiměsíční období počínaje obdobím 2003/2004, nebo v případě členských států, které nařízení poprvé provedly po skončení období 2003/2004, podrobnosti o každém dvanáctiměsíčním období provádění. Každá další zpráva bude obsahovat aktuální stav, pokud jde o výběr veškerých dávek z přebytku, které byly v předchozí zprávě označeny za neuhrazené.“

2)	Za přílohu II se vkládá příloha IIa, jejíž znění uvádí příloha tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. srpna 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 22.

(3) Úř. věst. L 81, 27.3.2009, s. 19.

(4) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IIa

Zpráva uvedená v čl. 27 odst. 4

ČÁST 1

Informace o dvanáctiměsíčním období, které končí 31. března 20…, včetně dodávek i přímých prodejů

1.	Počet producentů, kteří překročili své dostupné kvóty, před přerozdělením kvót podle článku 79 nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.	Výše přebytečných dodávek a přímých prodejů uskutečněných producenty uvedenými v bodu 1 (v kg) před přerozdělením kvót podle článku 79 nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.	Počet producentů, kteří své dostupné kvóty zcela nevyužili.

4.	Výše kvót, jež nebyly využity producenty uvedenými v bodu 3 (v kg).

5.	Celkový počet producentů, kteří jsou povinni přispívat na úhradu dávky z přebytku, po přerozdělení nevyužitých kvót podle článku 79 nařízení (ES) č. 1234/2007.

ČÁST 2

A. UVEĎTE DODÁVKY + PŘÍMÉ PRODEJE

Období	Celkový počet producentů, kteří jsou povinni přispívat na dávku	Počet producentů, kteří příslušnému orgánu uhradili veškeré dlužné dávky	Počet producentů, kteří příslušnému orgánu dosud veškeré dlužné dávky neuhradili	Počet producentů uvedených v bodu (d), u nichž se dlužná dávka vymáhá ve správním řízení	Počet producentů uvedených v bodu (d), u nichž se dlužná dávka vymáhá v právním řízení	Počet producentů uvedených v bodu (d), u nichž je vyměřená dávka napadena v právním řízení	Počet producentů uvedených v bodu (d), u nichž je výběr dávky považován za nereálný	Jiné (připojte komentář)
(a)	(b)	(c)	(d)	(e)	(f)	(g)	(h)	(i)
2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
2008/2009
2009/2010
2010/2011
2011/2012
2012/2013
2013/2014
2014/2015
Pozn.: Sloupce (e) až (i) jsou mezisoučtem sloupce (d).

B. UVEĎTE DODÁVKY + PŘÍMÉ PRODEJE

Období	Celková výše dlužné dávky za dané období	Výše dávky uhrazené příslušnému orgánu	Výše dlužné dávky, jež příslušnému orgánu dosud nebyla uhrazena	Výše dlužné dávky uvedené v bodu (d), jež se vymáhá ve správním řízení	Výše dlužné dávky uvedené v bodu (d), jež se vymáhá v právním řízení	Výše dlužné dávky uvedené v bodu (d), jež je napadena v právním řízení	Výše dávky uvedené v bodu (d), jejíž výběr je považován za nereálný	Jiné (připojte komentář)
(a)	(b)	(c)	(d)	(e)	(f)	(g)	(h)	(i)
2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
2008/2009
2009/2010
2010/2011
2011/2012
2012/2013
2013/2014
2014/2015
Pozn.: Sloupce (e) až (i) jsou mezisoučtem sloupce (d).“

1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/12

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 794/2009

ze dne 31. srpna 2009,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2008/2009 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 945/2008 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 750/2009 (4).

(2)	Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. září 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. srpna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3) Úř. věst. L 258, 26.9.2008, s. 56.

(4) Úř. věst. L 213, 18.8.2009, s. 3.

PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 1. září 2009

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	38,76	0,00
1701 11 90 (1)	38,76	3,28
1701 12 10 (1)	38,76	0,00
1701 12 90 (1)	38,76	2,98
1701 91 00 (2)	38,65	5,91
1701 99 10 (2)	38,65	2,74
1701 99 90 (2)	38,65	2,74
1702 90 95 (3)	0,39	0,29

(1) Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2) Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3) Na 1 % obsahu sacharosy.

1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/14

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 795/2009

ze dne 31. srpna 2009,

kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. září 2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)	Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)	Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. září 2009 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 1. září 2009 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. září 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. srpna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2) Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.

PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 1. září 2009

Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 10 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti	0,00
	střední jakosti	0,00
	nízké jakosti	16,03
1001 90 91	PŠENICE obecná, k setí	0,00
ex 1001 90 99	PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
1002 00 00	ŽITO	84,38
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	36,77
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než osivo (2)	36,77
1007 00 90	zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí	89,37

(1) Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

—	3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

—	2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2) Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.

PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

17.8.2009-28.8.2009

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)
	Pšenice obecná (1)	Kukuřice	Pšenice tvrdá, vysoké jakosti	Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)	Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)	Ječmen
Burza	Minnéapolis	Chicago	—	—	—	—
Kotace	152,52	88,59	—	—	—	—
Cena FOB USA	—	—	153,48	143,48	123,48	55,13
Prémie – Záliv	—	19,12	—	—	—	—
Prémie – Velká jezera	6,18	—	—	—	—	—

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:	17,54 EUR/t
Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:	17,52 EUR/t

(1) Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2) Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3) Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/17

SMĚRNICE KOMISE 2009/115/ES

ze dne 31. srpna 2009,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky methomylu

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 703/2001 (3) stanoví prováděcí pravidla pro druhou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnoval methomyl. Rozhodnutím Komise 2007/628/ES (4) bylo rozhodnuto o nezařazení methomylu do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS původní oznamovatel předložil novou žádost o uplatnění zkráceného postupu stanoveného články 14 až 19 nařízení Komise (ES) č. 33/2008 ze dne 17. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/414/EHS, pokud jde o běžný a zkrácený postup pro posuzování účinných látek, které byly součástí pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice, nebyly však zařazeny do její přílohy I (5).

(3)

Žádost byla předložena Spojenému království, které bylo nařízením (ES) č. 451/2000 jmenováno členským státem zpravodajem. Časové období pro zkrácený postup bylo dodrženo. Specifikace účinné látky a doporučená použití jsou stejná jako v případě rozhodnutí 2007/628/ES. Uvedená žádost je také v souladu se zbývajícími hmotněprávními a procesními požadavky článku 15 nařízení (ES) č. 33/2008.

(4)	Spojené království zhodnotilo nové informace a údaje předložené oznamovatelem a připravilo dodatečnou zprávu dne 15. května 2008.

(5)

Dodatečná zpráva byla přezkoumána členskými státy a EFSA a byla předložena Komisi dne 19. prosince 2008 v podobě vědecké zprávy EFSA o methomylu (6). Tato zpráva byla přezkoumána členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončena dne 12. června 2009 v podobě zprávy Komise o přezkoumání methomylu.

(6)

Nové posouzení provedené členským státem zpravodajem a nový závěr EFSA se zaměřily na obavy, které vedly k nezařazení. Byly jimi nepřijatelná expozice uživatele, neprůkaznost posouzení expozice pracovníků a okolních osob a vysoké riziko pro ptáky, savce, vodní organismy, včely a jiné necílové členovce.

(7)

Oznamovatel předložil novou dokumentaci s novými údaji a informacemi a bylo provedeno nové posouzení, které je zahrnuto v dodatečné zprávě a ve vědecké zprávě EFSA o methomylu. Ve výsledku bylo dokázáno, že lze dosáhnout přijatelné úrovně expozice uživatele, pokud se kromě vybavení zmíněného v původní dokumentaci navíc použijí ochranné pomůcky. Co se týče rizika pro pracovníky a okolní osoby, bylo objasněno, že při použití se neočekává žádné nepřijatelné riziko, což je podpořeno opětovně předloženou dokumentací. Riziko pro ptáky, savce, vodní organismy, včely a necílové členovce lze považovat za přijatelné za předpokladu, že se použije nejnižší doporučená aplikační dávka a že se provedou příslušná opatření pro řízení rizik.

(8)	Dodatečné údaje a informace poskytnuté oznamovatelem proto umožňují odstranit specifické obavy, které vedly k nezařazení. Žádné další otevřené vědecké otázky nebyly vzneseny.

(9)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že lze očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující methomyl budou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o užití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě Komise o přezkoumání. Je tedy vhodné zařadit methomyl do přílohy I a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto účinnou látku udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(10)	Pro vyloučení rizika úmyslné či neúmyslné otravy je však vhodné vyžadovat, aby do přípravků na ochranu rostlin obsahujících methomyl byly zakomponovány odpuzovací prostředky a/nebo emetika, a povolit pouze jejich profesionální použití.

(11)	Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)	Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. ledna 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. září 2009.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 31. srpna 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2) Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(3) Úř. věst. L 98, 7.4.2001, s. 6.

(4) Úř. věst. L 255, 29.9.2007, s. 40.

(5) Úř. věst. L 15, 18.1.2008, s. 5.

(6) EFSA Scientific Report (2008) 222, Conclusion regarding the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance methomyl (znovu vydána 19. prosince 2008).

PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňuje nová položka, která zní:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„Methomyl

CAS: 16752-77-50

CIPAC: 264

S-methyl-(E,Z)-N-[(methylkarbamoyl)oxy]thioacetimidát

≥ 980 g/kg

dne 1. září 2009

dne 31. srpna 2019

ČÁST A

Povolena mohou být jen použití jako insekticid pro zeleninu v dávkách nepřesahujících 0,25 kg účinné látky na hektar a aplikaci a pro maximálně 2 aplikace za sezónu.

Povolení se vydávají pouze profesionálním uživatelům.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání methomylu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 12. června 2009.

Při tomto celkovém posouzení musejí členské státy:

—	věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti uživatele: v podmínkách použití musí být předepsáno použití odpovídajících osobních ochranných pomůcek; zvláštní pozornost musí být věnována expozici uživatelů používajících zádové postřikovače či jiná ruční zařízení pro aplikaci,

—	věnovat zvláštní pozornost ochraně ptáků,

—	věnovat zvláštní pozornost ochraně vodních organismů: podmínky povolení by měly v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika, např. nárazníkové zóny, snížení odtoku vody a trysky omezující rozprašování,

—	věnovat zvláštní pozornost ochraně necílových členovců, především včel: použijí se opatření ke zmírnění rizika pro zabránění jakémukoliv kontaktu se včelami.

Členské státy zajistí, že přípravky na bázi methomylu obsahují účinné odpuzovací prostředky a/nebo emetika.

V případě potřeby musí podmínky povolení zahrnovat další opatření ke zmírnění rizika.“

(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.

1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/20

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 25. února 2009

o režimu podpory C 2/08 (ex N 572/07) o změně systému zdanění námořní dopravy podle tonáže, kterou hodlá Irsko zavést

(oznámeno pod číslem K(2009) 688)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/626/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedeným ustanovením (1),

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)	Irské orgány oznámily Komisi svými dopisy v elektronické podobě ze dne 3. října 2007 a 19. listopadu 2007 změnu stávajícího režimu zdanění podle tonáže (N 504/02), původně schváleného Komisí dne 11. prosince 2002 (2).

(2)	Dopisem ze dne 16. ledna 2008 (3) Komise informovala Irsko, že se rozhodla zahájit postup podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES v souvislosti se změnou uvedeného režimu.

(3)	Rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (4) dne 14. května 2008. Irsko odevzdalo své postřehy dne 29. února 2008. Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky.

2. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

2.1 Základní ustanovení režimu zdanění podle tonáže z roku 2002

(4)

Irský režim zdanění podle tonáže, zavedený v roce 2002, je „daňový režim vztahující se na společnosti námořní dopravy. Společnosti, které mohou tohoto režimu využít, se mohou rozhodnout, zda budou platit daň z tonáže za své přepravní činnosti na základě čisté tonáže své flotily, či na základě svých skutečných zisků. Způsobilé společnosti se musí pro tento režim rozhodnout do tří let od data vstupu této právní úpravy v platnost. Společnosti, které se rozhodly pro zdanění podle tonáže, musí zůstat podřízeny tomuto režimu po dobu 10 let (trvání režimu zdanění).

Pokud několik způsobilých irských společností patří do téže firemní skupiny, musí se pro systém zdanění podle tonáže rozhodnout všechny. Jiné podnikatelské činnosti než ty, na které se vztahuje režim zdanění podle tonáže, by byly zdaněny na základě běžných ustanovení předpisů o zdanění firem.

V rámci […] režimu zdanění podle tonáže se u způsobilých společností provozujících námořní dopravu stanoví výše daně na základě čisté tonáže jejich loďstev, na která se tento režim vztahuje. Pro každé plavidlo podléhající dani z tonáže se zdanitelné příjmy související se způsobilými činnostmi stanoví paušální částkou, která se vypočítá podle jeho čisté tonáže, jak je uvedeno níže, za každých 100 tun čisté tonáže (NT) a za každé započaté 24 hodinové období, bez ohledu na to, zda je plavidlo v provozu, či nikoli:

Do 1 000 NT včetně	1,00 EUR za každých 100 NT
Od 1 001 do 10 000 NT	0,75 EUR za každých 100 NT
Od 10 001 do 25 000 NT	0,50 EUR za každých 100 NT
Nad 25 000 NT	0,25 EUR za každých 100 NT

Poté se na takto stanovené příjmy uplatní standardní irská sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 12,5 %.“ (5)

2.2 Omezení časového pronájmu plavidel s posádkou („time charter“) v rámci režimu zdanění podle tonáže z roku 2002

(5)

Jednou „z podmínek pro způsobilost k režimu daně z tonáže [z roku 2002] je skutečnost, že podíl lodí, na které se režim vztahuje a které společnost sama vlastní, počítaný podle jejich tonáže, je alespoň 25 % tonáže všech jejích lodí, na které se režim vztahuje. Aby se společnost mohla účastnit režimu daně z tonáže, je potřeba, aby objem lodí, které si pronajímá [rovněž časový pronájem], nepřekročil více než 75 % čisté tonáže lodí, na které se režim vztahuje a které společnost provozuje. V případě skupiny společností představuje tato hraniční hodnota 75 % souhrnné čisté tonáže všech způsobilých lodí provozovaných všemi členy skupiny, kteří jsou způsobilými společnostmi. „Pronajmout si loď“ znamená pronajmout si ji i s posádkou, kterou dá k dispozici pronajímatel, na rozdíl od definice pronájmu samotné lodi bez posádky, kdy posádku musí zajistit strana, která si loď pronajímá.“ (6)

2.3 Oznámené změny

2.3.1 Zrušení omezení časového pronájmu plavidel s posádkou

(6)

Irské orgány nyní hodlají zrušit omezení časového pronájmu plavidel s posádkou. Podle stávajícího oznámení by tak společnost či skupina společností mohla využívat výhody režimu zdanění podle tonáže, aniž by vlastnila jedinou loď. Podle irských orgánů je zrušení uvedeného omezení nezbytné z několika důvodů:

a)	zajistit podporu přepravním společnostem se sídlem v Irsku, které splňují všechna ostatní momentálně platná kritéria způsobilosti, ale nemohou si zvolit zdanění podle tonáže kvůli nadměrnému podílu pronájmu plavidel s posádkou;

poskytnout zvýšenou flexibilitu společnostem využívajícím irský režim zdanění podle tonáže (dále jen „společnosti zdaněné podle irské daně z tonáže“), které provozují činnosti spadající do režimu zdanění podle tonáže, aby mohly využívat tržní podmínky tam, kde by jinak porušovaly podmínky pro zařazení do režimu zdanění podle tonáže;

c)	dosáhnout rovnosti s daňovými režimy jiných členských států, co se týče podmínek souvisejících s plavidly pronajímanými včetně posádky;

d)	zvýšit rozsah pevninské správy plavidel;

zabránit převádění podnikatelských činností ze společností využívajících zdanění podle tonáže na společnosti, které zdanění podle tonáže nevyužívají, a tudíž na provozovatele plavidel ze třetích zemí, nebo vyřazení společností z irského režimu zdanění podle tonáže kvůli překročení příslušné mezní hodnoty.

2.3.2 Trvání

(7)	Oznámená změna právní úpravy zdanění podle tonáže vstoupí v platnost až po schválení Komisí, avšak s účinností od začlenění změny do vnitrostátních právních předpisů v lednu 2006.

(8)

Tato změna nemění trvání režimu zdanění podle tonáže: trvání stávajícího režimu zdanění podle tonáže je omezeno na dobu 10 let, která vyprší dne 31. prosince 2012. „Způsobilé společnosti“ budou mít obecně jen 36 měsíců na to, aby se rozhodly ke vstupu do režimu zdanění podle tonáže poté, co se staly způsobilými společnostmi, to znamená společností podléhající irské dani z příjmů právnických osob, která provozuje „způsobilé lodě“ a provádí strategickou a obchodní správu způsobilých lodí v Irsku.

2.3.3 Příjemci

(9)

Změna se bude vztahovat na všechny společnosti, které nyní mohou využívat režim zdanění podle tonáže, a na ty způsobilé společnosti nebo skupiny společností:

a)	na které se vztahuje irská daň z příjmu právnických osob;

b)	jejichž příjmy jsou odvozeny od způsobilých lodí provozujících „způsobilé činnosti“ a které si zvolí režim zdanění podle tonáže a

c)	které provádějí strategickou a obchodní správu způsobilé námořní dopravy z území Irska.

2.3.4 Rozpočet

(10)

Irské orgány předpokládají, že náklady za první rok související se zrušením omezení časového pronájmu plavidel s posádkou, uplatněným od 1. ledna 2006, se budou pohybovat kolem 5,88 milionu eur, přičemž uvedený odhad vychází z dosavadního vzestupu tohoto trhu. Předpokládá se, že náklady ve střednědobém horizontu (2007 až 2009) klesnou stejně jako klesají příjmy, a to na typičtější tržní úrovně, přibližně na 1,38 milionu eur.

2.4 Důvody pro zahájení formálního vyšetřovacího řízení

(11)

Ve svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES Komise vyjádřila své pochyby, že by změny oznámené irskými orgány mohly být v rozporu s principy stanovenými v pokynech Společenství pro státní podporu námořní dopravě (7) (dále jen „pokyny“). Komise zejména vyjádřila své pochyby ohledně slučitelnosti Irskem navrhovaného jednostranného zrušení maximálního počtu časově pronajímaných lodí s posádkou přípustného v rámci irského režimu zdanění podle tonáže. Komise uvedla, že úplné zrušení takových omezení časového pronájmu lodí s posádkou může v rámci Společenství spustit fiskální soutěž mezi více nebo méně atraktivními režimy zdanění podle tonáže. S ohledem na konstatování uvedené v pokynech, že takovou fiskální soutěž je nutno brát v úvahu (8), mohou změny navrhované irskými orgány za účelem úplného odstranění omezení časového pronájmu lodí s posádkou být v rozporu se „společným zájmem“ vyjádřeným v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o EU, na němž je schválení daní z tonáže založeno.

(12)	Kromě toho také Komise vyjádřila pochyby ohledně možnosti zpětné působnosti plánovaného opatření. K té by mohlo dojít, pokud by byla podpora podle oznámených změn poskytována s účinností od 1. ledna 2006.

2.5 Připomínky Irska

(13)

Ve svém dopise ze dne 29. února 2008 Irsko uvádí následující body:

a)	tržní podmínky, na jejichž základě chce Irsko odstranit omezení časového pronájmu lodí s posádkou, se netýkají pouze irských rejdařů, ale i rejdařů ze Společenství a ze třetích zemí. Zejména celosvětová poptávka po volně ložených komoditách od roku 2002 silně vzrostla;

b)	časový pronájem lodí s posádkou poskytuje zvýšenou flexibilitu rejdařům, kteří se snaží plnit smlouvy o přepravě volně loženého zboží, uzavřené s firmami provozujícími vývoz a dovoz volně loženého zboží;

c)	podobný vývoj probíhá i v jiných členských státech (například v Dánsku).

3. POSOUZENÍ

3.1 Existence podpory

(14)	Co se týče existence podpory, domnívá se Komise, že oznámená změna nemění nic na tom, že irská daň z tonáže, schválená v roce 2002 rozhodnutím č. N 504/02 (9), představuje státní podporu.

(15)

I po zrušení omezení časového pronájmu plavidel s posádkou budou irské orgány i nadále poskytovat výhody ze státních prostředků, a tím zvýhodňovat určité podniky, jelikož toto opatření se týká výhradně rejdařského odvětví. Hrozí nebezpečí, že taková výhoda naruší hospodářskou soutěž a mohla by negativně ovlivnit obchod mezi členskými státy, jelikož takové rejdařské činnosti jsou v podstatě prováděny na mezinárodní scéně. Z těchto důvodů oznámená změna irského režimu zdanění podle tonáže z roku 2002 nemění nic na tom, že se jedná o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o EU.

3.2 Právní základ posouzení

(16)	Právním základem pro posouzení slučitelnosti oznámeného opatření jsou výše zmíněné pokyny.

3.3 Slučitelnost opatření

(17)

V pokynech se uvádí: „Cílem státní podpory v rámci společné politiky pro oblast námořní dopravy je podporovat konkurenceschopnost loďstev Společenství na celosvětovém trhu lodní dopravy. Proto by měl režim daňových úlev zpravidla vyžadovat spojitost s vlajkou Společenství. Nicméně tyto režimy mohou být také výjimečně schváleny i v případech, kdy se vztahují na celé loďstvo provozované rejdařstvím, které má sídlo na území některého členského státu a podléhá dani z příjmů právnických osob, pokud se prokáže, že strategická a obchodní správa všech dotyčných lodí je skutečně prováděna na území členského státu a že tato činnost podstatně přispívá k hospodářské činnosti a zaměstnanosti ve Společenství.“ (10)

(18)

V pokynech není uvedeno žádné omezení pro zařazení časově pronajímaných lodí s posádkou do režimů zdanění podle tonáže. V dřívějších rozhodnutích Komise schválila režimy vztahující se na společnosti, u kterých poměr hodnoty tonáže vlastních plavidel (nebo plavidel pronajímaných bez posádky) a tonáže plavidel pronajímaných s posádkou na určitou dobu nebo na jednotlivou plavbu dosahuje nejvýše 3:1 (11), 4:1 (12) nebo 10:1 (13).

(19)

Účelem tohoto poměru je zabránit situacím, kdy se ze společností zdaněných podle tonáže stanou výhradně jen makléřské společnosti zprostředkující námořní dopravu, bez jakékoli zodpovědnosti za správu posádek a technickou správu plavidel, která provozují. Pokud by společnosti zdaněné podle tonáže provozovaly pouze plavidla pronajímaná s posádkou na určitou dobu nebo na plavbu, přišly by o své know-how, co se týče správy posádky a technické správy plavidel, což je v rozporu s jedním z cílů uvedených v oddílu 2.2 prvním pododstavci čtvrté odrážce pokynů, jmenovitě „udržovat a zdokonalovat námořní know-how“.

(20)

Je také nutno přiznat, že tento poměr sleduje i další cíl pokynů, a to tím, že vnitrostátním orgánům usnadňuje kontrolu, zda jsou pozemní aktivity související s plavidly, na které se vztahuje zdanění podle tonáže, spravovány na území Společenství nebo EHP. Je skutečně pravděpodobné, že si rejdařství využívající zdanění podle tonáže sama zajišťují správu posádek v případech, kdy plavidla vlastní nebo kdy si je pronajímají bez posádky. Pokud jsou tyto dvě činnosti zajišťovány vlastními silami, mohou daňové úřady snadněji kontrolovat, zda jsou pozemní činnosti související s příslušnými plavidly prováděny na území Společenství nebo EHP. Sledovaným cílem je zde přispět „ke konsolidaci námořního klastru vytvořeného v členských státech“ v souladu s oddílem 2.2 prvním pododstavcem třetí odrážkou pokynů.

(21)

Nicméně úplné zrušení daného omezení by umožnilo, aby výhody režimu zdanění podle tonáže využívaly i podniky, které provozují pouze plavidla pronajímaná s posádkou na určitou dobu nebo plavbu. V této souvislosti je Komise toho názoru, že oznámená změna není v souladu s cíli uvedenými výše v bodech 19 a 20. Komise se domnívá, že by měl být zachován minimální poměr mezi plavidly pronajímanými s posádkou a vlastními plavidly ve výši alespoň 10:1.

(22)

Nejsou-li výše uvedené cíle splněny, Komise se domnívá, že by plavidla pronajímaná s posádkou měla přispívat ke splnění jiného cíle pokynů, jmenovitě k podporování registrace nebo přeregistrace plavidel do lodních rejstříků členských států v souladu s oddílem 2.2 prvním pododstavcem druhou odrážkou pokynů. Z toho vyplývá, že i v případě, že jak správa posádek, tak technická správa plavidel nejsou prováděny na území Společenství nebo EHP, mohla by Komise uznat zajištění společného zájmu, jestliže je příslušné plavidlo provozováno pod vlajkou Společenství nebo EHP.

(23)

Proto je Komise toho názoru, že výše uvedených cílů bude dosaženo, pokud budou splněny následující podmínky:

a)	plavidlo pronajaté včetně posádky je registrováno v některém lodním rejstříku v rámci Společenství nebo EHP nebo

b)	správa jeho posádky a jeho technická správa jsou prováděny na území Společenství nebo EHP.

(24)	Pokud jsou tyto podmínky splněny, je dosaženo výše uvedených cílů.

(25)	V souladu s nedávnou judikaturou (14) lze oznámenou změnu schválit s účinností od 1. ledna 2007 (datum oznámení), aby nedošlo k její zpětné působnosti,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Oznámená změna režimu zdanění podle tonáže N 504/02, původně schváleného Komisí dne 11. prosince 2002, je slučitelná se společným trhem za podmínek uvedených v článku 2.

Lze ji uplatnit s účinností od 1. ledna 2007.

Článek 2

Poměr mezi plavidly pronajímanými s posádkou a vlastními plavidly provozovanými každou společností zdaněnou podle tonáže musí být nejméně 10:1.

Každé z plavidel pronajímaných s posádkou, které je provozováno danou společností zdaněnou podle tonáže, musí splňovat nejméně jednu z následujících podmínek:

a)	plavidlo pronajaté včetně posádky je registrováno v některém lodním rejstříku v rámci Společenství nebo EHP;

b)	správa posádky a technická správa plavidla pronajatého včetně posádky jsou prováděny na území Společenství nebo EHP.

Článek 3

Do dvou měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí oznámí Irsko Komisi opatření, která přijalo, aby toto rozhodnutí splnilo.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Irsku.

V Bruselu dne 25. února 2009.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda

(1) Úř. věst. C 117, 14.5.2008, s. 32.

(2) Rozhodnutí K(2002) 4371 v konečném znění.

(3) SG(2008)D/200091.

(4) Úř. věst. C 117, 14.5.2008, s. 32.

(5) Rozhodnutí K(2002) 4371 v konečném znění, body 3 až 6.

(6) Rozhodnutí K(2002) 4371 v konečném znění, bod 26.

(7) Úř. věst. C 13, 17.1.2004, s. 3.

(8) Pokyny, bod 3.1: Daňové zacházení s námořními společnostmi.

(9) Viz poznámka pod čarou č. 2 v tomto rozhodnutí.

(10) Bod 3.1 sedmý pododstavec pokynů.

(11) Viz například rozhodnutí Komise C 20/03, které je dostupné na internetové adrese http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2003:145:0004:0047:FR:PDF nebo rozhodnutí Komise N 572/02, které je dostupné v úředním jazyce na internetové adrese http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/transports-2002/n572-02.pdf

(12) Rozhodnutí Komise ze dne 12. března 2002 (státní podpora N 563/01), které je dostupné v úředním jazyce na internetové adrese http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/transports-2001/n563-01.pdf

(13) Viz rozhodnutí Komise C 58/08, dosud nezveřejněno.

(14) Viz rozsudek ze dne 18. prosince 2008 ve věci Wienstrom GmbH v. Bundesminister für Wirtschaft und Arbeit, C-384/07, (dosud neoznámeno), a zejména odstavec 26: „Byl-li záměr podpory řádně oznámen Komisi a nebyl-li proveden před tímto rozhodnutím, může být proveden od vydání tohoto rozhodnutí případně i za předcházející období, na které se vztahuje opatření, které bylo prohlášeno za slučitelné se společným trhem.“

1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/25

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 31. července 2009

o vládní finanční statistice

(přepracování)

(ECB/2009/20)

(2009/627/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 5.1 a 5.2, článek 12.1 a článek 14.3 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecné zásady ECB/2005/5 ze dne 17. února 2005 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech pro výměnu statistických informací v rámci Evropského systému centrálních bank v oblasti vládní finanční statistiky (3) byly několikrát změněny. Vzhledem k tomu, že je nyní třeba provést další změny, měly by být tyto obecné zásady v zájmu srozumitelnosti a transparentnosti přepracovány.

(2)	K plnění svých úkolů potřebuje Evropský systém centrálních bank (ESCB) ucelenou (tj. zahrnující všechny transakce včetně těch, v nichž sektor vládních institucí jedná jako zástupce orgánů Evropské unie) a spolehlivou vládní finanční statistku pro potřeby ekonomické a měnové analýzy.

(3)	Postupy stanovené v těchto obecných zásadách nemají vliv na úkoly a pravomoci na úrovni členských států a Společenství.

(4)

Je nezbytné zavést účinné postupy pro výměnu vládní finanční statistiky v rámci ESCB s cílem zajistit, aby ESCB měla aktuální vládní finanční statistiku, která splňuje potřeby ESCB a aby tato statistika byla v souladu s prognózami stejných proměnných, jež vypracovaly národní centrální banky, bez ohledu na to, zda tuto statistiku sestavují národní centrální banky nebo příslušné vnitrostátní orgány.

(5)

Část informací nezbytných ke splnění statistických požadavků ESCB v oblasti vládní finanční statistiky sestavují příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky. Některé z úkolů, které mají být podle těchto obecných zásad vykonávány, proto vyžadují spolupráci mezi ESCB a příslušnými vnitrostátními orgány. Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (4) vyžaduje, aby si členské státy samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB.

(6)

Zdroje statistických informací založené na nařízení Rady (ES) č. 479/2009 a Evropském systému národních a regionálních účtů (dále jen „ESA 95“) (5) nesplňují potřeby ESCB, pokud jde o pokrytí a včasnost statistiky veřejného dluhu, statistiky souladu schodku a dluhu a statistiky transakcí mezi členskými státy a rozpočtem EU. Další sestavování statistických informací ze strany příslušných vnitrostátních orgánů je proto nezbytné.

(7)	Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Definice

Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

1)	„zúčastněným členských státem“ členský stát, který přijal euro;

2)	„nezúčastněným členských státem“ členský stát, který nepřijal euro.

Článek 2

Statistické zpravodajské povinnosti národních centrálních bank

1. Národní centrální banky vykazují vládní finanční statistiku Evropské centrální bance (ECB), jak je uvedeno v příloze I, v ročním vyjádření. Údaje musí být v souladu se zásadami a definicemi nařízení (ES) č. 479/2009 a ESA 95, jak je podrobněji uvedeno v příloze II.

2. Úplný soubor údajů zahrnuje všechny kategorie, které jsou v příloze I označeny jako hlavní nebo vedlejší v rámci statistiky příjmů a výdajů, statistiky souladu schodku a dluhu a statistiky dluhu. Dílčí soubory údajů zahrnují alespoň hlavní kategorie statistiky příjmů a výdajů, statistiky souladu schodku a dluhu nebo statistiky dluhu.

3. Národní centrální banky vykazují v souladu s metodickými definicemi, které jsou stanoveny v oddílu 1 přílohy II těchto obecných zásad, pokud jde o sektory a subsektory, a v oddílu 2 uvedené přílohy, pokud jde o

a)	„statistiku příjmů a výdajů“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 1A, 1B a 1C přílohy I;

b)	„statistiku souladu schodku a dluhu“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 2A a 2B přílohy I;

c)	„statistiku dluhu“ která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 3A a 3B přílohy I.

4. Údaje pokrývají období od roku 1995 do roku, kterého se přenos týká (rok t – 1).

5. S údaji o schodku nebo přebytku, dluhu, příjmech, výdajích a nominálním hrubém domácím produktu (HDP) se uvádí odůvodnění revizí, pokud změna schodku nebo přebytku způsobená revizí představuje alespoň 0,3 % HDP, nebo pokud změna dluhu, příjmů, výdajů nebo nominálního HDP způsobená revizí představuje alespoň 0,5 % HDP.

Článek 3

Statistické zpravodajské povinnosti ECB

1. Na základě údajů vykázaných národními centrálními bankami spravuje ECB „databázi vládní finanční statistiky“, jež zahrnuje souhrny za eurozónu a EU. ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky národním centrálním bankám.

2. Národní centrální banky označí své statistické informace tak, aby bylo zřejmé, komu je lze zpřístupnit. Při poskytování databáze vládní finanční statistiky ECB toto označení zohlední.

Článek 4

Lhůty

1. Národní centrální banky vykazují úplné soubory údajů dvakrát ročně, a to před 15. dubnem a před 15. říjnem.

2. Národní centrální banky vykazují z vlastní iniciativy dílčí soubory údajů v období mezi dvěma termíny uvedenými v odstavci 1, pokud jsou k dispozici nové informace. Vykazují-li národní centrální banky dílčí soubory údajů, které pokrývají pouze hlavní kategorie, mohou poskytnout rovněž odhady týkající se vedlejších kategorií.

3. ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky národním centrálním bankám nejméně jednou měsíčně, nejpozději v pracovní den ECB následující poté, co ukončí přípravu údajů pro zveřejnění.

Článek 5

Spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány

1. Pokud jsou zdroji některých nebo všech údajů uvedených v článku 2 příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky, usilují národní centrální banky o zavedení vhodné formy spolupráce s těmito orgány, aby zajistily stálou strukturu přenosu údajů za účelem splnění standardů a požadavků ESCB, pokud téhož výsledku není dosaženo již na základě vnitrostátních právních předpisů.

2. Pokud národní centrální banka není v rámci této spolupráce schopna splnit požadavky uvedené v článcích 2 a 4, protože jí příslušný vnitrostátní orgán neposkytl nezbytné informace, projednají ECB a národní centrální banka s tímto orgánem, jak by tyto informace mohly být zpřístupněny.

Článek 6

Standardy přenosu a kódování

K přenosu a kódování údajů uvedených v článcích 2 a 3 použijí národní centrální banky a ECB standardy uvedené v příloze III. Tento požadavek nebrání tomu, aby byl jako dohodnuté náhradní řešení použit jiný způsob přenosu statistických informací do ECB.

Článek 7

Kvalita

1. ECB a národní centrální banky sledují a podporují kvalitu údajů vykazovaných do ECB.

2. Výkonná rada ECB podává Radě guvernérů ECB každoročně zprávu o kvalitě roční vládní finanční statistiky.

3. Zpráva se zabývá alespoň pokrytím údajů, mírou souladu údajů s příslušnými definicemi a rozsahem revizí.

Článek 8

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že tyto změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž.

Článek 9

Vstup v platnost a zrušení obecných zásad ECB/2005/5

1. Tyto obecné zásady vstupují v platnost druhým dnem po jejich přijetí.

2. Obecné zásady ECB/2005/5 se zrušují.

3. Odkazy na obecné zásady ECB/2005/5 se považují za odkazy na tyto obecné zásady.

Článek 10

Určení

Tyto obecné zásady se vztahují na všechny centrální banky Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. července 2009.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

(2) Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

(3) Úř. věst. L 109, 29.4.2005, s. 81.

(4) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(5) Příloha A nařízení (ES) č. 2223/96.

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ

Hlavní kategorie jsou označeny tučným písmem, ostatní kategorie jsou vedlejší. Není-li uvedeno jinak, týkají se kategorie sektoru vládních institucí. „Dluh, z toho pohyblivá úroková sazba“ znamená dluh ve formě těch finančních nástrojů, jejichž kupónové výnosy nejsou předem stanoveným procentem z jistiny, ale závisí na nějaké jiné úrokové sazbě nebo míře výnosnosti anebo na jiném ukazateli.

Statistika příjmů a výdajů

Tabulka 1A

Kategorie	Číslo a lineární vztah
Schodek (–) nebo přebytek (+)	1 = 2 – 5
Celkové příjmy	2 = 3 + 4
Celkové běžné příjmy	3 = 11
Celkové kapitálové příjmy	4 = 33
Celkové výdaje	5 = 6 + 7
Celkové běžné výdaje	6 = 23
Celkové kapitálové výdaje	7 = 35
Primární schodek (–) nebo přebytek (+)	8 = 9 + 10
Schodek (–) nebo přebytek (+)	9 = 1
Placené úroky	10 = 28
Celkové běžné příjmy	11 = 12 + 15 + 17 + 20 + 22
Přímé daně	12
z toho poplatníkem podniky	13
z toho poplatníkem domácnosti	14
Nepřímé daně	15
z toho daň z přidané hodnoty (DPH)	16
Sociální příspěvky	17
z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů	18
z toho sociální příspěvky zaměstnanců	19
Ostatní běžné příjmy	20
z toho přijaté úroky	21
Prodej	22
Celkové běžné výdaje	23 = 24 + 28 + 29 + 31
Běžné transfery	24 = 25 + 26 + 27
Sociální platby	25
Placené dotace	26
Ostatní placené běžné transfery	27
Placené úroky	28
Náhrady zaměstnancům	29
z toho mzdy a platy	30
Mezispotřeba	31
Hrubé úspory	32 = 11 – 23
Celkové kapitálové příjmy	33
z toho kapitálové daně	34
Celkové kapitálové výdaje	35 = 36 + 37 + 38
Investice	36
Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv	37
Placené kapitálové transfery	38
Schodek (–) nebo přebytek (+)	39 = 1 = 40 + 41 + 42 + 43
Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí	40
Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí	41
Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí	42
Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení	43
Doplňkové (memo) položky
Skutečné sociální příspěvky	44
Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery	45

Tabulka 1B

Kategorie	Číslo a lineární vztah
Platby členského státu do rozpočtu Evropské unie	1 = 2 + 4 + 5 + 7
Nepřímé daně splatné do rozpočtu EU	2
z toho DPH zaplacená do rozpočtu EU	3
Běžná mezinárodní spolupráce placená vládními institucemi do rozpočtu EU	4
Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU	5
z toho čtvrtý vlastní zdroj EU	6
Kapitálové transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU	7
Výdaje EU v členském státě	8 = 9 + 10 + 11 + 12 + 13
Dotace placené z rozpočtu EU	9
Běžné transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím	10
Běžné transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám	11
Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím	12
Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám	13
Čisté příjmy z rozpočtu EU (netto příjemce +, netto plátce –)	14 = 8 – 1
Doplňková (memo) položka
Náklady na získání vlastních zdrojů	15

Tabulka 1C

Kategorie	Číslo a lineární vztah
Výdaje na konečnou spotřebu	1 = 2 + 3 = 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 – 10
Výdaje na individuální spotřebu	2
Výdaje na kolektivní spotřebu	3
Náhrady zaměstnancům	4 = [1A.29] (1)
Mezispotřeba	5 = [1A.31]
Naturální sociální transfery poskytované prostřednictvím tržních výrobců	6
Spotřeba fixního kapitálu	7
Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace	8
Čistý provozní přebytek	9
Prodej	10 = [1A.22]
Doplňková (memo) položka
Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku	11
Schodek (–) nebo přebytek (+)	12 = [1A.1]
Placené úroky	13 = [1A.10]
Úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře	14
Schodek (–) nebo přebytek (+) pro účely postupu při nadměrnému schodku	15 = 12 + 13 – 14
Výnosy z univerzálních mobilních telekomunikačních systémů	16
Dluh	17 = [3A.1]
Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách	18
HDP v cenách předchozího roku	19
Investice vládních institucí v cenách předchozího roku	20

Statistika souladu schodku a dluhu

Tabulka 2A

Kategorie	Číslo a lineární vztah
Schodek (–) nebo přebytek (+)	1 = [1A.1]
Úprava mezi finančními a nefinančními účty	2 = 1 – 3
Čisté transakce s finančními aktivy a závazky	3 = 4 – 15
Transakce s finančními aktivy (konsolidované)	4 = 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 13
Transakce s oběživem a vklady	5
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé a dlouhodobé cenné papíry	6
Transakce s finančními deriváty	7
Transakce s úvěry	8
Transakce s akciemi a ostatními majetkovými účastmi	9
Privatizace	10
Kapitálové injekce	11
Ostatní	12
Transakce s ostatními finančními aktivy	13
z toho naběhlé, ale dosud nezaplacené daně a sociální příspěvky	14
Transakce se závazky (konsolidované)	15 = 16 + 17 + 18 + 19 + 20 + 22
Transakce s oběživem a vklady	16
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé cenné papíry	17
Transakce s cennými papíry jinými než akcie – dlouhodobé cenné papíry	18
Transakce s finančními deriváty	19
Transakce s úvěry	20
z toho úvěry od centrální banky	21
Transakce s ostatními závazky	22
Transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) = výpůjční požadavek vládních institucí	23 = 16 + 17 + 18 + 20 23 = 25 + 26 + 27 23 = 2 – 1 + 4 – 19 – 22
Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji	24
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně	25
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně zúčastněného členského státu (2)	26
Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně nezúčastněného členského státu	27
Ostatní toky	28 = 29 + 32
Účinky oceňování na dluh	29 = 30 + 31
Zisky a ztráty z držby deviz	30
Ostatní účinky oceňování – nominální hodnota	31
Ostatní změny výše dluhu	32
Změna dluhu	33 = 23 + 28 33 = 2 – 1 + 4 – 19 – 22 + 28

Tabulka 2B

Kategorie	Číslo a lineární vztah
Transakce s dluhovými nástroji – nekonsolidované	1 = 2 + 3 + 4 + 5 + 6
Transakce s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidované	2
Transakce s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované	3
Transakce s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované	4
Transakce s úvěry od centrální banky	5
Transakce s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidované	6
Konsolidační transakce	7 = 8 + 9 + 10 + 11
Konsolidační transakce – oběživo a vklady	8 = 2 – [2A.16]
Konsolidační transakce – krátkodobé cenné papíry	9 = 3 – [2A.17]
Konsolidační transakce – dlouhodobé cenné papíry	10 = 4 – [2A.18]
Konsolidační transakce – úvěry	11 = 6 – ([2A.20] – [2A.21])

Statistika dluhu

Tabulka 3A

Kategorie	Číslo a lineární vztah
Dluh	1 = 2 + 3 + 4 + 5 + 6 = 7 + 12 = 13 + 14 + 15 = 16 + 17 = 19 + 20 + 22 = 24 + 25 + 26 + 27
Dluh – oběživo a vklady (závazky)	2
Dluh – krátkodobé cenné papíry (závazky)	3
Dluh – dlouhodobé cenné papíry (závazky)	4
Dluh – úvěry od centrální banky (závazky)	5
Dluh – ostatní úvěry (závazky)	6
Dluh v držbě rezidentů členského státu	7 = 8 + 9 + 10 + 11
Dluh v držbě centrální banky	8
Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí	9
Dluh v držbě ostatních finančních institucí	10
Dluh v držbě ostatních rezidentů členského státu	11
Dluh v držbě nerezidentů členského státu	12
Dluh denominovaný v národní měně	13
Dluh denominovaný v cizí měně zúčastněného členského státu	14
Dluh denominovaný v cizí měně nezúčastněného členského státu	15
Krátkodobý dluh	16
Dlouhodobý dluh	17
z toho pohyblivá úroková sazba	18
Dluh se zbytkovou splatností do 1 roku	19
Dluh se zbytkovou splatností nad 1 rok a do 5 let	20
z toho pohyblivá úroková sazba	21
Dluh se zbytkovou splatností nad 5 let	22
z toho pohyblivá úroková sazba	23
Složka dluhu připadající na ústřední vládní instituce	24 = [3B.7] – [3B.15]
Složka dluhu připadající na národní vládní instituce	25 = [3B.9] – [3B.16]
Složka dluhu připadající na místní vládní instituce	26 = [3B.11] – [3B.17]
Složka dluhu připadající na fondy sociálního zabezpečení	27 = [3B.13] – [3B.18]
Doplňkové (memo) položky
Průměrná zbytková splatnost dluhu	28
Dluh – bezkupónové dluhopisy	29

Tabulka 3B

Kategorie	Číslo a lineární vztah
Dluh (nekonsolidovaný)	1 = 7 + 9 + 11 + 13
Konsolidační prvky	2 = 3 + 4 + 5 + 6 = 8 + 10 + 12 + 14 = 15 + 16 + 17 + 18
Konsolidační prvky – oběživo a vklady	3
Konsolidační prvky – krátkodobé cenné papíry	4
Konsolidační prvky – dlouhodobé cenné papíry	5
Konsolidační prvky – úvěry	6
Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi	7
z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí	8
Dluh emitovaný národními vládními institucemi	9
z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí	10
Dluh emitovaný místními vládními institucemi	11
z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí	12
Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení	13
z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí	14
Doplňkové (memo) položky
Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí	15
Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí	16
Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí	17
Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí	18

(1) [x.y] odkazuje na číslo kategorie y v tabulce x.

(2) Vykazuje se za roky před tím, než se členský stát stal zúčastněným členským státem.

PŘÍLOHA II

METODICKÉ DEFINICE

1. Definice sektorů a subsektorů

Sektory a subsektory v ESA 95

		Veřejné	Národní soukromé	Pod zahraniční kontrolou
Hospodářství celkem	S.1
Nefinanční podniky	S.11	S.11001	S.11002	S.11003
Finanční instituce	S.12
Centrální banka	S.121
Ostatní měnové finanční instituce	S.122	S.12201	S.12202	S.12203
Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťoven a penzijních fondů	S.123	S.12301	S.12302	S.12303
Pomocné finanční instituce	S.124	S.12401	S.12402	S.12403
Pojišťovny a penzijní fondy	S.125	S.12501	S.12502	S.12503
Vládní instituce	S.13
Ústřední vládní instituce	S.1311
Národní vládní instituce	S.1312
Místní vládní instituce	S.1313
Fondy sociálního zabezpečení	S.1314
Domácnosti	S.14
Neziskové instituce sloužící domácnostem	S.15
Zbytek světa	S.2
EU	S.21
Členské státy EU	S.211
Orgány EU	S.212
Třetí země a mezinárodní organizace	S.22

2. Definice kategorií (1)

Tabulka 1A:

1.	Schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.1] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) sektoru S.13.

2.	Celkové příjmy [1A.2] se rovnají součtu celkových běžných příjmů [1A.3] a celkových kapitálových příjmů [1A.4].

3.	Celkové běžné příjmy [1A.3] se rovnají celkovým běžným příjmům [1A.11].

4.	Celkové kapitálové příjmy [1A.4] se rovnají celkovým kapitálovým příjmům [1A.33].

5.	Celkové výdaje [1A.5] se rovnají součtu celkových běžných výdajů [1A.6] a celkových kapitálových výdajů [1A.7].

6.	Celkové běžné výdaje [1A.6] se rovnají celkovým běžným výdajům [1A.23].

7.	Celkové kapitálové výdaje [1A.7] se rovnají celkovým kapitálovým výdajům [1A.35].

8.	Primární schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.8] se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) [1A.9] a placených úroků [1A.10].

9.	Schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.9] se srovná schodku (–) nebo přebytku [1A.1].

10.	Placené úroky [1A.10] se rovnají placeným úrokům [1A.28].

11.	Celkové běžné příjmy [1A.11] se rovnají součtu přímých daní [1A.12], nepřímých daní [1A.15], sociálních příspěvků [1A.17], ostatních běžných příjmů [1A.20] a prodeje [1A.22].

12.	Přímé daně [1A.12] se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

13.	Přímé daně, z toho poplatníkem podniky [1A.13], se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektorů S.11 a S.12.

14.	Přímé daně, z toho poplatníkem domácnosti [1A.14], se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektoru S.14.

15.	Nepřímé daně [1A.15] se rovnají daním z výroby a dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

16.	Nepřímé daně, z toho daň z přidané hodnoty (DPH) [1A.16], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

17.	Sociální příspěvky [1A.17] se rovnají sociálním příspěvkům (D.61), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

18.	Sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů [1A.18], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům zaměstnavatelů (D.6111), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

19.	Sociální příspěvky, z toho sociální příspěvky zaměstnanců [1A.19], se rovnají sociálním příspěvkům zaměstnanců (D.6112), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

20.

Ostatní běžné příjmy [1A.20] se rovnají součtu důchodu z vlastnictví (D.4), náhrad z neživotního pojištění (D.72), běžné mezinárodní spolupráce (D.74) a jiných běžných transferů (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 s výjimkou úroků (D.41), jež jsou rovněž užitím sektoru S.13, plus získané ostatní dotace na výrobu (D.39), jež jsou užitím sektoru S.13.

21.	Ostatní běžné příjmy, z toho přijaté úroky [1A.21], se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití všech sektorů kromě sektoru S.13.

22.	Prodej [1A.22] se rovná součtu tržní produkce (P.11), produkce pro vlastní konečné užití (P.12) a plateb za jinou netržní produkci (P.131), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

23.	Celkové běžné výdaje [1A.23] se rovnají součtu běžných transferů [1A.24], placených úroků [1A.28], náhrad zaměstnancům [1A.29] a mezispotřeby [1A.31].

24.	Běžné transfery [1A.24] se rovnají součtu sociálních plateb [1A.25], placených dotací [1A.26] a ostatních placených běžných transferů [1A.27].

25.

Sociální platby [1A.25] se rovnají součtu sociálních dávek jiných než naturální sociální transfery (D.62) a naturálních sociálních transferů týkajících se výdajů za výrobky dodávané domácnostem prostřednictvím tržních výrobců (D.6311 + D.63121 + D.63131), které se vykazují v užití sektoru S.13, plus jiné běžné transfery (D.75), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích sektoru S.15.

26.	Placené dotace [1A.26] se rovnají dotacím (D.3), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

27.

Ostatní placené běžné transfery [1A.27] se rovnají součtu běžných daní z důchodu, kapitálu atd. (D.5), ostatních daní z výroby (D.29), důchodu z vlastnictví (D.4) s výjimkou úroku (D.41), čistého pojistného na neživotní pojištění (D.71), běžné mezinárodní spolupráce (D.74), jež se vykazují v užití sektoru S.13, a jiných běžných transferů (D.75), jež se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.15.

28.	Placené úroky [1A.28] se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

29.	Náhrady zaměstnancům [1A.29] se rovnají náhradám zaměstnancům (D.1), které se vykazují v užití sektoru S.13.

30.	Náhrady zaměstnancům, z toho mzdy a platy [1A.30], se rovnají mzdám a platům (D.11), které se vykazují v užití sektoru S.13.

31.	Mezispotřeba [1A.31] se rovná mezispotřebě (P.2), která se vykazuje v užití sektoru S.13.

32.	Hrubé úspory [1A.32] se rovnají rozdílu celkových běžných příjmů [1A.11] a celkových běžných výdajů [1A.23].

33.	Celkové kapitálové příjmy [1A.33] se rovnají přijatým kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako placené kapitálové transfery ve všech sektorech kromě sektoru S.13.

34.	Celkové kapitálové příjmy, z toho kapitálové daně [1A.34], se rovnají kapitálovým daním (D.91), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

35.	Celkové kapitálové výdaje [1A.35] se rovnají součtu investic [1A.36], ostatních čistých pořízení nefinančních aktiv [1A.37] a placených kapitálových transferů [1A.38].

36.	Investice [1A.36] se rovnají tvorbě hrubého fixního kapitálu (P.51), jež se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13.

37.	Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv [1A.37] se rovná součtu změny stavu zásob (P.52), čistého pořízení cenností (P.53) a čistého pořízení nefinančních nevyráběných aktiv (K.2), jež se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13.

38.	Placené kapitálové transfery [1A.38] se rovnají placeným kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako přijaté kapitálové transfery ve všech sektorech kromě sektoru S.13.

39.

Schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.39] se rovná schodku (–) nebo přebytku (+) [1A.1], který se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) ústředních vládních institucí [1A.40], schodku (–) nebo přebytku (+) národních vládních institucí [1A.41], schodku (–) nebo přebytku (+) místních vládních institucí [1A.42] a schodku (–) nebo přebytku (+) fondů sociálního zabezpečení [1A.43].

40.	Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí [1A.40] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1311.

41.	Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí [1A.41] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1312.

42.	Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí [1A.42] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1313.

43.	Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení [1A.43] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1314.

44.	Skutečné sociální příspěvky [1A.44] se rovnají skutečným sociálním příspěvkům (D.611), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

45.	Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery [1A.45] se rovnají sociálním dávkám jiným než naturální sociální transfery (D.62), které se vykazují v užití sektoru S.13.

Tabulka 1B:

Platby členského státu do rozpočtu EU [1B.1] se rovnají součtu nepřímých daní splatných do rozpočtu EU, běžné mezinárodní spolupráce (D.74) placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.4], jiných běžných transferů (D.75) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.5] a kapitálových transferů (D.9) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.7].

2.	Nepřímé daně splatné do rozpočtu EU [1B.2] se rovnají daním z výroby a dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212.

3.	Nepřímé daně splatné do rozpočtu EU, z toho DPH zaplacená do rozpočtu EU [1B.3], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212.

4.	Běžná mezinárodní spolupráce placená vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.4] se rovná běžné mezinárodní spolupráci (D.74), která se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13.

5.	Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.5] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13.

6.	Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU, z toho čtvrtý vlastní zdroj EU [1B.6], se rovnají čtvrtému vlastnímu zdroji založenému na HNP (ESA 95, odstavec 4.138), který se vykazuje jako jiné běžné transfery (D.75) ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13.

7.	Kapitálové transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.7] se rovnají placeným kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako přijaté kapitálové transfery v subsektoru S.212.

Výdaje EU v členském státě [1B.8] se rovnají součtu dotací (D.3) placených z rozpočtu EU [1B.9], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1B.10], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.11], kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1B.12] a kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.13].

9.	Dotace placené z rozpočtu EU [1B.9] se rovnají dotacím (D.3), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212.

10.	Běžné transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím [1B.10] se rovnají součtu běžné mezinárodní spolupráce (D.74) a jiných běžných transferů (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití subsektoru S.212.

11.	Běžné transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.11] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují v užití subsektoru S.212 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

12.	Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím [1B.12] se rovnají přijatým kapitálový transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a v rámci změn aktiv subsektoru S.212.

13.	Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.13] se rovnají placeným kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn aktiv subsektoru S.212 a v rámci změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

14.	Čisté příjmy z rozpočtu EU [1B.14] se rovnají součtu čistých příjmů vládních institucí z rozpočtu EU a čistých příjmů nevládních jednotek z rozpočtu EU.

15.	Náklady na získání vlastních zdrojů [1B.15] jsou částí tržní produkce (P.11), která se vykazuje ve zdrojích sektoru S.13 a kterou tvoří náklady na získání vlastních zdrojů placené z rozpočtu EU.

Tabulka 1C:

1.	Výdaje na konečnou spotřebu [1C.1] se rovnají výdajům na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13.

2.	Výdaje na individuální spotřebu [1C.2] se rovnají výdajům na individuální spotřebu (P.31), které se vykazují v užití sektoru S.13.

3.	Výdaje na kolektivní spotřebu [1C.3] se rovnají výdajům na kolektivní spotřebu (P.32), které se vykazují v užití sektoru S.13.

4.	Náhrady zaměstnancům [1C.4] se rovnají kategorii [1A.29].

5.	Mezispotřeba [1C.5] se rovná kategorii [1A.31].

6.	Naturální sociální transfery poskytované prostřednictvím tržních výrobců [1C.6] se rovnají naturálním sociálním transferům souvisejícím s výdaji za výrobky dodávané domácnostem prostřednictvím tržních výrobců (D.6311 + D.63121 + D.63131), které se vykazují v užití sektoru S.13.

7.	Spotřeba fixního kapitálu [1C.7] se rovná spotřebě fixního kapitálu (K.1), která se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

8.	Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace [1C.8] se rovná rozdílu plateb ostatních daní z výroby (D.29), které se vykazují v užití sektoru S.13, a získaných ostatních dotací na výrobu (D.39), které se vykazují v užití sektoru S.13.

9.	Čistý provozní přebytek [1C.9] se rovná provoznímu přebytku, očištěnému (B.2n) o sektor S.13.

10.	Prodej [1C.10] se rovná kategorii [1A.22].

11.	Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku [1C.11] se rovnají zřetězenému objemu výdajů na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13, v cenách předchozího roku.

12.	Schodek (–) nebo přebytek (+) [1C.12] se srovná schodku (–) nebo přebytku [1A.1].

13.	Placené úroky [1C.13] se rovnají placeným úrokům [1A.10].

14.	Úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře [1C.14] se rovná úroku v souvislosti s postupem při nadměrném schodku (EDP) (EDP D.41), který se vykazuje v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě S.13.

15.	EDP schodek (–) nebo přebytek (+) [1C.15] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (EDP B.9) sektoru S.13 v rámci EDP.

16.	Výnosy z univerzálních mobilních telekomunikačních systémů [1C.16] se rovnají výtěžku z prodeje třetí generace licencí na mobilní telefony, který se v souladu s rozhodnutím Eurostatu o přiřazování licencí na mobilní telefony vykazuje jako zcizení nefinančních aktiv.

17.	Dluh [1C.17] se rovná dluhu definovanému v nařízení (ES) č. 479/2009.

18.	Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách [1C.18] se rovná HDP (B.1 * g) v tržních cenách.

19.	HDP v cenách předchozího roku [1C.19] se rovná zřetězenému objemu HDP (B.1 * g) v cenách předchozího roku.

20.	Investice vládních institucí v cenách předchozího roku [1C.20] se rovnají zřetězenému objemu tvorby hrubého fixního kapitálu (P.51), jenž se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13 ve stálých cenách.

Tabulka 2A:

1.	Schodek (–) nebo přebytek (+) [2A.1] se rovná kategorii [1A.1].

2.	Úprava mezi finančními a nefinančními účty [2A.2] se rovná rozdílu schodku (–) nebo přebytku (+) [2A.1] a čistých transakcí s finančními aktivy a závazky [2A.3].

3.	Čisté transakce s finančními aktivy a závazky [2A.3] se rovnají rozdílu transakcí v rámci čistého pořízení finančních aktiv [2A.4] a čistých transakcí ve vzniklých závazcích [2A.15].

Transakce s finančními aktivy (konsolidované) [2A.4] se rovnají součtu transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2A.5], transakcí s cennými papíry jinými než akcie (F.33) [2A.6], transakcí s finančními deriváty (F.34) [2A.7], transakcí s úvěry (F.4) [2A.8], transakcí s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5) [2A.9] a transakcí s ostatními finančními aktivy [2A.13], které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

5.	Transakce s oběživem a vklady (aktiva) [2A.5] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé a dlouhodobé cenné papíry (aktiva) [2A.6] se rovnají čistému pořízení cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů (F.33), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

7.	Transakce s finančními deriváty (aktiva) [2A.7] se rovnají čistým platbám v souvislosti s finančními deriváty (F.34), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

8.	Transakce s úvěry (aktiva) [2A.8] se rovnají novým úvěrům (F.4) poskytnutým vládními institucemi, očištěným o splátky vládním institucím, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

9.	Transakce s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (aktiva) [2A.9] se rovnají čistému pořízení akcií a ostatních majetkových účastí (F.5), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13.

10.

Privatizace (v čisté výši) [2A.10] se rovná transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12 a které se uskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly (ESA 95 odstavec 2.26) (2) nad dlužníkem ze strany sektoru S.13; tyto transakce může sektor S.13 provádět přímo s dlužníkem nebo s jiným věřitelem.

11.

Kapitálové injekce (v čisté výši) [2A.11] se rovnají transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12 a které se neuskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly nad dlužníkem ze strany sektoru S.13; tyto transakce provádí sektor S.13 přímo s dlužníkem.

12.

Ostatní [2A.12] se rovná transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11, S.12 nebo S.14 a které se neuskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly nad dlužníkem ze strany sektoru S.13; tyto transakce sektor S.13 neprovádí přímo s dlužníkem, ale s jiným věřitelem.

13.

Transakce s ostatními finančními aktivy [2A.13] se rovnají součtu čistého pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13, čistého pořízení pojistných technických rezerv (F.6) a ostatních pohledávek (F.7), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

14.

Transakce s ostatními finančními aktivy, z toho naběhlé, ale dosud nezaplacené daně a sociální příspěvky [2A.14], se rovnají té části ostatních pohledávek (F.7 aktiva), která se týká daní a sociálních příspěvků, jež se vykazují v kategoriích D.2, D.5, D.6 a D.91, po odečtení částek skutečně vybraných daní, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

15.

Transakce se závazky (konsolidované) [2A.15] se rovnají součtu transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2A.16], transakcí s krátkodobými cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.331) [2A.17], transakcí s dlouhodobými cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.332) [2A.18], transakcí s finančními deriváty (F.34) [2A.19], transakcí s úvěry (F.4) [2A.20] a transakcí s ostatními závazky [2A.22], které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

16.	Transakce s oběživem a vklady (závazky) [2A.16] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

17.

Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé cenné papíry (závazky) [2A.17] se rovnají čistému pořízení krátkodobých cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů (F.331), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší, které se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

18.

Transakce s cennými papíry jinými než akcie – dlouhodobé cenné papíry (závazky) [2A.18] se rovnají čistému pořízení dlouhodobých cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů (F.332), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok, které se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

19.	Transakce s finančními deriváty (závazky) [2A.19] se rovnají čistým příjmům v souvislosti s finančními deriváty (F.34), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

20.	Transakce s úvěry (závazky) [2A.20] se rovnají nově přijatým úvěrům (F.4), očištěným o splátky stávajících úvěrů, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

21.	Transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2A.21], se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121.

22.	Transakce s ostatními závazky [2A.22] se rovnají součtu čistého vzniku závazků z pojistných technických rezerv (F.6) a ostatních závazků (F.7), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

23.

Transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) [2A.23] se rovnají součtu čistého vzniku závazků z oběživa a vkladů (F.2) [2A.16], cenných papírů jiných než akcie kromě derivátů [2A.17 a 2A.18] (F.33) a úvěrů (F.4) [2A.20]. Tato kategorie se rovněž označuje jako výpůjční požadavek vládních institucí.

24.	Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji [2A.24] se rovnají čistému vzniku závazků z dluhových nástrojů [2A.23], jejichž původní splatnost je delší než jeden rok.

25.	Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně [2A.25] se rovnají čistému vzniku závazků z dluhových nástrojů [2A.23] denominovaných v zákonném platidle členského státu.

26.

Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně zúčastněného členského státu [2A.26] se rovnají součtu čistého vzniku závazků z dluhových nástrojů [2A.23] denominovaných v ECU, dluhových nástrojů denominovaných v eurech před tím, než daný členský stát přijal euro, a dluhových nástrojů denominovaných v zákonném platidle zúčastněného členského státu před tím, než se tento stát stal zúčastněným členským státem. To nezahrnuje národní měnu [2A.25].

27.	Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně nezúčastněného členského státu [2A.27] se rovnají čistému vzniku závazků z dluhových nástrojů [2A.23], jež nejsou zahrnuty v kategorii [2A.25], ani v kategorii [2A.26].

28.	Ostatní toky [2A.28] se rovnají součtu účinků oceňování na dluh [2A.29] a ostatních změn výše dluhu [2A.32].

29.	Účinky oceňování na dluh [2A.29] se rovnají součtu zisků a ztrát z držby deviz [2A.30] a ostatních účinků oceňování – nominální hodnota [2A.31].

30.	Zisky a ztráty z držby deviz [2A.30] se rovnají fiktivním ziskům či ztrátám z držby (K.11) dluhu [3A.1], jež při přepočtu na národní měnu mění hodnotu vzhledem ke změnám směnných kurzů.

31.	Ostatní účinky oceňování – nominální hodnota [2A.31] se rovnají změně v dluhu [2A.33] minus transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) [2A.23] minus zisky a ztráty z držby deviz [2A.30] minus ostatní změny výše dluhu [2A.32].

32.	Ostatní změny výše dluhu [2A.32] se rovnají ostatním změnám objemu (K.7, K.8, K.10 a K.12) závazků klasifikovaných jako oběživo a vklady (AF.2), cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33) nebo úvěry (AF.4), které nejsou aktivy sektoru S.13.

33.	Změna dluhu [2A.33] se rovná rozdílu dluhu [3A.1] v roce t a dluhu [3A.1] v roce t – 1.

Tabulka 2B:

Transakce s dluhovými nástroji – nekonsolidované [2B.1] se rovnají součtu transakcí s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidovaných [2B.2], transakcí s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.3], transakcí s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.4], transakcí s úvěry od centrální banky [2B.5] a transakcí s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.6].

2.	Transakce s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidované [2B.2] se rovnají transakcím s oběživem a vklady (F.2), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

3.	Transakce s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované [2B.3] se rovnají transakcím s cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

4.	Transakce s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované [2B.4] se rovnají transakcím s cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

5.	Transakce s úvěry od centrální banky [2B.5] se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121.

6.	Transakce s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidované [2B.6] se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě subsektoru S.121.

7.	Konsolidační transakce [2B.7] se rovnají rozdílu transakcí s dluhovými nástroji – nekonsolidovaných [2B.1] a transakcí s dluhovými nástroji (konsolidovaných) [2A.23].

8.	Konsolidační transakce – oběživo a vklady [2B.8] se rovnají rozdílu transakcí s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidovaných [2B.2] a konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady (závazky) [2A.16].

9.	Konsolidační transakce – krátkodobé cenné papíry [2B.9] se rovnají rozdílu transakcí s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.3] a konsolidovaných transakcí s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobými cennými papíry (závazky) [2A.17].

10.	Konsolidační transakce – dlouhodobé cenné papíry [2B.10] se rovnají rozdílu transakcí s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.4] a konsolidovaných transakcí s cennými papíry jinými než akcie – dlouhodobými cennými papíry (závazky) [2A.18].

11.	Konsolidační transakce – úvěry [2B.11] se rovnají transakcím s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidovaným [2B.6] minus (konsolidované transakce s úvěry (závazky) [2A.20] minus konsolidované transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2A.21]).

Tabulka 3A:

1.	Dluh [3A.1] se rovná dluhu [1C.17].

2.	Dluh – oběživo a vklady (závazky) [3A.2] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji oběživo a vklady (AF.2).

3.	Dluh – krátkodobé cenné papíry (závazky) [3A.3] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší.

4.	Dluh – dlouhodobé cenné papíry (závazky) [3A.4] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok.

5.	Dluh – úvěry od centrální banky (závazky) [3A.5] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež je aktivem subsektoru S.121.

6.	Dluh – ostatní úvěry (závazky) [3A.6] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež není aktivem subsektoru S.121.

7.	Dluh v držbě rezidentů členského státu [3A.7] se rovná součtu dluhu v držbě centrální banky [3A.8], dluhu v držbě ostatních měnových finančních institucí [3A.9], dluhu v držbě ostatních finančních institucí [3A.10] a dluhu v držbě ostatních rezidentů členského státu [3A.11].

8.	Dluh v držbě centrální banky [3A.8] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.121.

9.	Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí [3A.9] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.122.

10.	Dluh v držbě ostatních finančních institucí [3A.10] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.123, S.124 nebo S.125.

11.	Dluh v držbě ostatních rezidentů členského státu [3A.11] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem sektoru S.11, S.14 nebo S.15.

12.	Dluh v držbě nerezidentů členského státu [3A.12] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem sektoru S.2.

13.	Dluh denominovaný v národní měně [3A.13] se rovná části dluhu [3A.1] denominované v zákonném platidle členského státu.

14.

Dluh denominovaný v cizí měně zúčastněného členského státu [3A.14] se rovná – před tím, než se členský stát stal zúčastněným členských státem – součtu části dluhu [3A.1] denominované v zákonném platidle jednoho ze zúčastněných členských států (kromě národní měny [3A.13]) a dluhu denominovaného v ECU nebo v eurech.

15.	Dluh denominovaný v cizí měně nezúčastněného členského státu [3A.15] se rovná části dluhu [3A.1], která není zahrnuta v kategorii [3A.13], ani v kategorii [3A.14].

16.	Krátkodobý dluh [3A.16] se rovná části dluhu [3A.1], jehož původní splatnost je jeden rok či kratší.

17.	Dlouhodobý dluh [3A.17] se rovná části dluhu [3A.1], jehož původní splatnost je delší než jeden rok.

18.	Dlouhodobý dluh, z toho pohyblivá úroková sazba [3A.18], se rovná části dlouhodobého dluhu [3A.17], jehož úroková sazba je pohyblivá.

19.	Dluh se zbytkovou splatností do jednoho roku [3A.19] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností v délce jednoho roku či kratší.

20.	Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3A.20] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let.

21.	Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let, z toho pohyblivá úroková sazba [3A.21], se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3A.20], jehož úroková sazba je pohyblivá.

22.	Dluh se zbytkovou splatností nad pět let [3A.22] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad pět let.

23.	Dluh se zbytkovou splatností nad pět let, z toho pohyblivá úroková sazba [3A.23], se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad pět let [3A.22], jehož úroková sazba je pohyblivá.

24.	Složka dluhu připadající na ústřední vládní instituce [3A.24] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1311, které nejsou aktivy subsektoru S.1311, a aktiv subsektoru S.1311, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1311 [3B.15].

25.	Složka dluhu připadající na národní vládní instituce [3A.25] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1312, které nejsou aktivy subsektoru S.1312, a aktiv subsektoru S.1312, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1312 [3B.16].

26.	Složka dluhu připadající na místní vládní instituce [3A.26] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1313, které nejsou aktivy subsektoru S.1313, a aktiv subsektoru S.1313, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1313 [3B.17].

27.	Složka dluhu připadající na fondy sociálního zabezpečení [3A.27] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1314, které nejsou aktivy subsektoru S.1314, a aktiv subsektoru S.1314, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1314 [3B.18].

28.	Průměrná zbytková splatnost dluhu [3A.28] se rovná průměrné zbytkové splatnosti vážené podle zůstatků, která je vyjádřena v rocích.

29.	Dluh – bezkupónové dluhopisy [3A.29] se rovná části dluhu [3A.1] ve formě bezkupónových dluhopisů, tj. dluhopisů bez kupónových výnosů, jejichž úrokový výnos je založen na rozdílu mezi cenami v okamžiku splacení a v okamžiku emise.

Tabulka 3B:

1.	Dluh – nekonsolidovaný [3B.1] se rovná závazkům sektoru S.13, včetně těch, které jsou aktivy sektoru S.13, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

2.	Konsolidační prvky [3B.2] se rovnají závazkům sektoru S.13, které jsou současně aktivy sektoru S.13, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

3.	Konsolidační prvky – oběživo a vklady [3B.3] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji oběživo a vklady (F.2).

4.	Konsolidační prvky – krátkodobé cenné papíry [3B.4] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší.

5.	Konsolidační prvky – dlouhodobé cenné papíry [3B.5] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok.

6.	Konsolidační prvky – úvěry [3B.6] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji úvěry (F.4).

7.	Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi [3B.7] se rovná závazkům subsektoru S.1311, které nejsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

8.	Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.8], se rovná závazkům subsektoru S.1311, které jsou aktivy subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

9.	Dluh emitovaný národními vládními institucemi [3B.9] se rovná závazkům subsektoru S.1312, které nejsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

10.	Dluh emitovaný národními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.10], se rovná závazkům subsektoru S.1312, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

11.	Dluh emitovaný místními vládními institucemi [3B.11] se rovná závazkům subsektoru S.1313, které nejsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

12.	Dluh emitovaný místními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.12], se rovná závazkům subsektoru S.1313, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

13.	Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení [3B.13] se rovná závazkům subsektoru S.1314, které nejsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

14.	Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.14], se rovná závazkům subsektoru S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

15.	Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.15], se rovná závazkům subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

16.	Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.16], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

17.	Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.17], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

18.	Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.18], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, které jsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

(1) [x.y] odkazuje na číslo kategorie y v tabulce x.

(2) To vede k reklasifikaci dlužníka ze subsektoru S.11001 či S.12x01 do subsektoru S.11002/3 či S.12x02/3 nebo naopak.

PŘÍLOHA III

STANDARDY PŘENOSU A KÓDOVÁNÍ

Pro elektronický přenos statistických informací ve smyslu článků 2 a 3 používají národní centrální banky a ECB zařízení EXDI. Datové soubory se kódují ve formátu zpráv SDMX-EDI (GESMES/TS). Každá časová řada je vyjádřena pomocí níže uvedené skupiny klíčů ECB_GST1.

Skupina klíčů ECB_GST1

Číslo	Název	Popis	Seznam kódů
1	Periodicita	Periodicita vykazovaných časových řad	CL_FREQ
2	Referenční oblast	Alfanumerický dvoumístný ISO kód vykazující země nebo agregátu	CL_AREA_EE
3	Ukazatel úprav	Tato dimenze označuje, zda v časové řadě byly provedeny nějaké úpravy, například očištění o sezónní vlivy nebo očištění od vlivu počtu pracovních dnů	CL_ADJUSTMENT
4	Sektor užití nebo sektor věřitele či aktiv	Sektor, pro který daná kategorie představuje užití či změnu aktiv	CL_SECTOR_ESA
5	Položka	Kategorie časové řady	CL_GOVNT_ITEM_ESA
6	Sektor zdroje nebo sektor dlužníka či závazků	Sektor, pro který daná kategorie představuje zdroj či změnu závazků a čistého jmění	CL_SECTOR_ESA
7	Ocenění	Použitá metoda ocenění	CL_GOVNT_VALUATION
8	Jednotka řady	Jednotka vykazované kategorie a jiné charakteristiky	CL_GOVNT_ST_SUFFIX

1.9.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 228/46

Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání

Dohoda mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání vstoupila v platnost dnem 1. července 2009, neboť postupy stanovené v čl. 11 odst. 1 dohody byly v tento den dokončeny.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.228.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 228

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 1. září2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 791/2009 ze dne 31. srpna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 793/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 595/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků	7
		Nařízení Komise (ES) č. 794/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009	12
		Nařízení Komise (ES) č. 795/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. září 2009	14
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise 2009/115/ES ze dne 31. srpna 2009, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky methomylu ( 1 )	17

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2009/626/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 25. února 2009 o režimu podpory C 2/08 (ex N 572/07) o změně systému zdanění námořní dopravy podle tonáže, kterou hodlá Irsko zavést (oznámeno pod číslem K(2009) 688) ( 1 )	20
	OBECNÉ ZÁSADY
	Evropská centrální banka
	2009/627/ES
*	Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 31. července 2009 o vládní finanční statistice (přepracování) (ECB/2009/20)	25
	DOHODY
	Rada
*	Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání	46