I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

23.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 191/5

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 636/2009

ze dne 22. července 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o výklad 15 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC)

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 3. července 2008 zveřejnil Výbor pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) výklad IFRIC 15 s názvem Smlouvy o zhotovení nemovitostí, dále jen „IFRIC 15“. IFRIC 15 je výklad s vysvětlením a pokyny o tom, kdy se mají zaúčtovávat výnosy ze zhotovení nemovitosti, a zejména o tom, zda smlouva o zhotovení spadá do oblasti působnosti IAS 11 Smlouvy o zhotovení, nebo IAS 18 Výnosy.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že výklad IFRIC 15 splňuje technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)	Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze nařízení (ES) č. 1126/2008 se vkládá výklad 15 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC): Smlouvy o zhotovení nemovitostí, jak je uveden v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Jednotlivé společnosti začnou uplatňovat výklad IFRIC 15 uvedený v příloze tohoto nařízení nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 31. prosince 2009.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2009.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.

PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IFRIC 15

Výklad IFRIC 15 Smlouvy o zhotovení nemovitostí

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití („fair dealing“). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

INTERPRETACE IFRIC 15

Dohody o výstavbě nemovitostí

ODKAZY

—	IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)

—	IAS 8 Účetní pravidla, změny účetních odhadů a chyby

—	IAS 11 Smlouvy o zhotovení

—	IAS 18 Výnosy

—	IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva

—	IFRIC 12 Ujednání o koncesovaných službách

—	IFRIC 13 Zákaznické věrnostní programy

VÝCHODISKA

1	V odvětví nemovitostí mohou účetní jednotky, které provádějí výstavbu nemovitostí přímo nebo prostřednictvím subdodavatelů, uzavírat dohody s jedním nebo více kupujícími před dokončením výstavby. Tyto dohody mají nejrůznější formy.

Například účetní jednotky, které provádějí výstavbu nemovitostí určených k bydlení, mohou začít nabízet na trhu jednotlivé jednotky (byty nebo domy) „na papíře“, tedy zatímco výstavba ještě probíhá, nebo dokonce ještě před jejím zahájením. Každý kupující uzavře s účetní jednotkou dohodu o pořízení určité jednotky, až bude připravena k užívání. Kupující obvykle platí účetní jednotce zálohu, která je vratná pouze tehdy, pokud účetní jednotka nedodá dokončenou jednotku v souladu se smluvenými podmínkami. Doplatek kupní ceny je obvykle účetní jednotce uhrazen pouze při splnění zakázky, když kupující získá vlastnictví jednotky.

Účetní jednotky, které provádějí výstavbu komerčních nebo průmyslových nemovitostí, mohou vstupovat do ujednání s jedním kupujícím. Kupující může být povinen provádět průběžné platby v době mezi prvotní dohodou a splněním zakázky. Výstavba může probíhat na pozemku, který kupující vlastní nebo si ho pronajme před zahájením výstavby.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

4	Tato interpretace se použije pro vykazování výnosů a souvisejících nákladů účetními jednotkami, které se zabývají výstavbou nemovitostí buď přímo nebo prostřednictvím subdodavatelů.

5	Dohody, které jsou v rozsahu působnosti této interpretace, jsou dohody o výstavbě nemovitostí. Navíc k výstavbě nemovitostí mohou tyto dohody zahrnovat i dodávku jiného zboží nebo služeb.

ŘEŠENÁ PROBLEMATIKA

Tato interpretace řeší dva problémy

a)	Je dohoda v rozsahu působnosti IAS 11 nebo IAS 18?

b)	Kdy mají být výnosy z výstavby nemovitosti uznány?

SHODA

Následující diskuse předpokládá, že účetní jednotka již dříve analyzovala dohodu o výstavbě nemovitosti a jakékoliv související dohody a došla k závěru, že si nezachová ani pokračující manažerskou angažovanost v míře obvykle spojované s vlastnictvím, ani skutečnou kontrolu nad vystavěnou nemovitostí v rozsahu, který by zabraňoval uznání části nebo celé částky odměny jako výnosů. Pokud je uznání nějaké části jako výnosu nemožné, platí následující diskuse pouze na tu část dohody, pro kterou výnosy mohou být uznány.

V rámci jedné dohody může účetní jednotka nasmlouvat dodávku zboží a služeb navíc k výstavbě nemovitosti (např. prodej pozemku nebo poskytování služeb správy nemovitostí). V souladu s odstavcem 13 standardu IAS 18 může být nutné rozdělit tuto dohodu do samostatně identifikovatelných komponentů, z nichž jeden bude výstavba nemovitosti. Reálná hodnota celkového obdrženého nebo obdržitelného plnění ze smlouvy musí být alokována na každý komponent. Pokud jsou identifikovány oddělené komponenty, účetní jednotka použije odstavce 10–12 této interpretace na komponent výstavby nemovitosti, aby určila, zda je tento komponent v rozsahu působnosti IAS 11, nebo IAS 18. Kritéria IAS 11 pro segmentování smluv pak platí pro jakýkoliv komponent dohody, který je označen jako smlouva o zhotovení.

9	Následující diskuse se vztahuje na dohody o výstavbě nemovitostí, ale platí rovněž i pro komponent výstavby nemovitosti identifikovaný v rámci dohody, která obsahuje i jiné komponenty.

Určování, zda je dohoda v rozsahu působnosti IAS 11 nebo IAS 18

10	Určování, zda je dohoda o výstavbě nemovitosti v rozsahu působnosti IAS 11 nebo IAS 18, závisí na podmínkách ujednání a na všech souvisejících skutečnostech a okolnostech. Takovéto posouzení vyžaduje úsudek ve vztahu ke každé dohodě.

IAS 11 se použije, pokud dohoda splňuje definici smlouvy o zhotovení popsanou v odstavci 3 standardu IAS 11: „smlouva sjednaná za účelem výstavby aktiva nebo takového souboru aktiv …“ Dohoda o výstavbě nemovitosti splňuje definici smlouvy o zhotovení, pokud kupující může specifikovat hlavní strukturální prvky projektu nemovitosti před zahájením výstavby nebo hlavní strukturální změny v průběhu výstavby (bez ohledu na to, zda tuto možnost prakticky uplatní). Pokud se použije IAS 11, zahrnuje smlouva o zhotovení také jakékoliv smlouvy nebo komponenty poskytování služeb, které jsou přímo spojené s výstavbou nemovitosti, v souladu s odstavcem 5a) standardu IAS 11 a odstavcem 4 standardu IAS 18.

Na druhou stranu, v případě smlouvy, podle které mají kupující jen omezenou možnost ovlivnit projekt nemovitosti, např. mohou vybrat projekt z vymezeného rozsahu variant určených účetní jednotkou nebo specifikovat pouze malé odchylky od základního projektu, jedná se o dohodu o prodeji zboží v rozsahu působnosti IAS 18.

Vykazování výnosů z výstavby nemovitostí

Dohoda je smlouvou o zhotovení

13	Pokud je dohoda v rozsahu působnosti IAS 11 a její výsledek může být spolehlivě změřen, účetní jednotka uzná výnosy podle stupně rozpracovanosti zakázky v souladu s IAS 11.

14	Dohoda nemusí splňovat definici smlouvy o zhotovení a nemusí tudíž být v rozsahu působnosti IAS 18. V tomto případě účetní jednotka určí, zda dohoda je dohodou o poskytování služeb, nebo o prodeji zboží.

Dohoda je dohodou o poskytování služeb

Pokud není účetní jednotka povinna pořídit a dodat stavební materiály, může být dohoda pouze dohodou o poskytování služeb v souladu s IAS 18. V tomto případě, pokud jsou splněna kritéria odstavce 20 standardu IAS 18, vyžaduje IAS 18 uznání výnosů podle stupně dokončení transakce s použitím metody procenta dokončení. Požadavky IAS 11 jsou obecně platné pro uznání výnosů a souvisejících nákladů u takovéto transakce (IAS 18 odstavec 21).

Dohoda je dohodou o prodeji zboží

16	Pokud musí účetní jednotka poskytovat v rámci plnění své smluvní povinnosti dodat nemovitosti kupci služby společně s materiály pro výstavbu, je dohoda dohodou o prodeji zboží a platí pro ni kritéria pro uznání výnosů popsaná v odstavci 14 standardu IAS 18.

Účetní jednotka může na kupujícího převádět kontrolu a podstatná rizika a odměny z vlastnictví nedokončeného díla v jeho současném stavu tak, jak výstavba pokračuje. V tomto případě, pokud jsou všechna kritéria odstavce 14 standardu IAS 18 průběžně plněna tak, jak výstavba postupuje, uzná účetní jednotka výnosy podle stupně rozpracovanosti zakázky s použitím metody procenta dokončení. Požadavky IAS 11 jsou obecně platné pro uznání výnosů a souvisejících nákladů z takovéto transakce.

Účetní jednotka může na kupujícího převádět kontrolu a podstatná rizika a odměny z vlastnictví nemovitostí jako takové v jednom okamžiku (např. při dokončení, při dodání nebo po dodání). V tomto případě musí účetní jednotka uznat výnosy, pouze když jsou všechna kritéria odstavce 14 standardu IAS 18 splněna.

Pokud musí účetní jednotka provádět další práci na nemovitosti již dodané kupujícími, musí uznat závazek a náklad v souladu s odstavcem 19 standardu IAS 18. Závazek musí být oceněn v souladu s IAS 37. Pokud musí účetní jednotka dodat další zboží nebo služby, které jsou odděleně identifikovatelné od nemovitosti již dodané kupujícímu, pak identifikuje zbývající zboží nebo služby jako samostatný komponent prodeje v souladu s odstavcem 8 této interpretace.

Zveřejnění

Pokud účetní jednotka uznává výnosy s použitím metody procenta dokončení pro zakázky, které splňují všechna kritéria odstavce 14 standardu IAS 18, průběžně tak, jak výstavba postupuje (viz odstavec 17 interpretace), pak musí zveřejnit:

a)	jak určuje, které zakázky splňují všechna kritéria odstavce 14 standardu IAS 18, průběžně tak, jak výstavba postupuje;

b)	částku výnosů vznikajících z těchto zakázek za období; a

c)	metody použité pro určení stupně rozpracovanosti u nedokončených zakázek.

Pro zakázky popsané v odstavci 20, které jsou nedokončené k datu vykázání, účetní jednotka rovněž musí zveřejnit:

a)	souhrnnou částku vynaložených nákladů a uznaných zisků (minus uznané ztráty) k datu; a

b)	částku přijatých záloh.

ÚPRAVY DODATKU K IAS 18

22–23

[úprava se netýká samotných očíslovaných standardů jako takových]

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

24	Účetní jednotka použije tuto interpretaci pro roční období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto interpretaci pro období začínající před 1. lednem 2009, pak tuto skutečnost zveřejní.

25	Změny v účetním pravidle musí být vykázány retrospektivně v souladu s IAS 8.

23.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 191/10

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 637/2009

ze dne 22. července 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin (1), a zejména na čl. 9 odst. 6 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (2), a zejména na čl. 9 odst. 6 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 930/2004 ze dne 4. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny (3), bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)	Směrnice 2002/53/ES a 2002/55/ES stanovily obecná pravidla pro vhodnost názvů odrůd odkazem na článek 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (5).

(3)

Pro účely uplatňování směrnic 2002/53/ES a 2002/55/ES je vhodné stanovit prováděcí pravidla ke kriteriím stanoveným v článku 63 nařízení (ES) č. 2100/94, zejména pokud se jedná o překážky pojmenování odrůdy, které jsou uvedeny v odstavcích 3 a 4 uvedeného článku. V první etapě se prováděcí pravidla omezují na tyto překážky:

—	předchozí právo třetí strany brání použití názvu odrůdy,

—	obtížné rozpoznání nebo reprodukce názvu odrůdy,

—	název odrůdy je totožný nebo zaměnitelný s jiným názvem odrůdy,

—	název odrůdy je totožný nebo zaměnitelný s jiným označením,

—	název odrůdy může uvádět v omyl nebo působit nejasnosti, pokud se jedná o charakteristické znaky odrůdy nebo jiné prvky.

(4)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro osivo a sadbu v zemědělství, zahradnictví a lesnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k některým kritériím stanoveným v článku 63 nařízení (ES) č. 2100/94, která se týkají vhodnosti názvů odrůd, pro účely prvního pododstavce čl. 9 odst. 6 směrnice 2002/53/ES a prvního pododstavce čl. 9 odst. 6 směrnice 2002/55/ES.

Článek 2

1. Pokud třetí strana disponuje předchozím právem v podobě ochranné známky, považuje se použití názvu odrůdy na území Společenství za nemožné, byla-li orgánu příslušnému pro schvalování názvů odrůd oznámena ochranná známka, která byla zapsána v jednom nebo více členských státech před schválením daného názvu odrůdy, která je totožná nebo obdobná s daným názvem odrůdy a která byla zapsána pro produkty totožné nebo obdobné s danou rostlinnou odrůdou.

2. V případě zeměpisného označení nebo označení původu zemědělských produktů a potravin jako předchozí právo třetí strany se název odrůdy na území Společenství považuje za již předem vyloučený, pokud by název odrůdy porušil ustanovení článku 13 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (6) týkající se zeměpisného označení nebo označení původu chráněného v členském státě nebo ve Společenství podle čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 4 druhého pododstavce a odst. 6, článku 6 a čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení nebo původního článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (7) pro zboží, které je totožné či obdobné s předmětnou rostlinnou odrůdou.

3. Překážka vhodnosti názvu kvůli předchozímu právu uvedenému v odstavci 2 může být odstraněna v případě, že byl získán písemný souhlas majitele předchozího práva používat název v souvislosti s odrůdou za předpokladu, že takový souhlas pravděpodobně neuvede veřejnost v omyl o opravdovém původu produktu.

4. Disponuje-li žadatel předchozím právem k celému navrhovanému názvu nebo jeho části, použije se přiměřeně čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2100/94.

Článek 3

1. Má se za to, že název odrůdy je pro uživatele obtížně rozpoznatelný nebo reprodukovatelný v těchto případech:

je-li ve formě „vymyšleného jména“:

i)	sestává-li z jediného písmene,

ii)

sestává-li ze souboru písmen tvořících nevyslovitelné slovo v úředním jazyce Společenství nebo je obsahuje jako samostatnou složku; nicméně pokud je tento soubor ustálenou zkratkou, omezuje se tato ustálená zkratka na 2 soubory s nejvýše 3 znaky v každém z nich, jež jsou uvedeny na konci každého názvu,

iii)	obsahuje-li číslo, pokud není nedílnou součástí jména nebo neoznačuje, že odrůda tvoří nebo bude tvořit součást číslovaného souboru biologicky příbuzných odrůd,

iv)	sestává-li z více než tří slov či prvků, ledaže lze text znění snadno poznat nebo reprodukovat,

v)	sestává-li z nadměrně dlouhého slova či prvku nebo takové slovo či prvek obsahuje,

vi)	obsahuje-li interpunkční znaménko nebo jiný symbol, směsici velkých a malých písmen (s výjimkou případu, kdy první písmeno je velké a zbytek názvu se skládá z malých písmen), index, exponent nebo kresbu;

je-li ve formě „kódu“:

i)	sestává-li výlučně z jedné nebo několika číslic, nejedná-li se o přímou linii nebo podobné specifické typy odrůd,

ii)	sestává-li z jediného písmene,

iii)	obsahuje-li více než deset písmen nebo písmen a číslic,

iv)	obsahuje-li více než čtyři kombinace písmene nebo písmen a čísla nebo čísel,

v)	obsahuje-li interpunkční znaménko nebo jiný symbol, index, exponent nebo kresbu.

2. Při podání návrhu na název odrůdy uvede žadatel, zda je navrhovaný název ve formě „vymyšleného jména“ nebo „kódu“.

3. Neuvede-li žadatel žádným způsobem formu navrhovaného názvu, má se za to, že se jedná o „vymyšlené jméno“.

Článek 4

Při hodnocení, zda je název totožný nebo zaměnitelný s jiným názvem odrůdy, se rozumí:

„zaměnitelným“ mimo jiné název odrůdy, který se liší pouze o jedno písmeno nebo o jedno či více diakritických znamének od názvu odrůdy příbuzného druhu, který byl úředně schválen k uvádění na trh ve Společenství, v Evropském hospodářském prostoru nebo v některé smluvní straně Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) nebo na uvedených územích požívá ochrany odrůdy. Zaměnitelným se však nerozumí rozdíl o pouhé jedno písmeno v ustálené zkratce, která tvoří oddělenou složku názvu odrůdy. Ani případ, kdy je odlišné písmeno výrazné takovým způsobem, že název zřetelně odlišuje od již zapsaných názvů odrůdy, se nepokládá za zaměnitelný. Rozdíly dvou a více písmen se nepovažují za zaměnitelné s výjimkou případů, kdy si dvě písmena jednoduše vymění pozici. Rozdíl jedné číslice mezi čísly (jestliže je číslo ve vymyšleném jménu přípustné) se nepovažuje za zaměnitelný.

Aniž je dotčen článek 6, nevztahuje se první pododstavec na názvy odrůd ve formě kódu, je-li porovnávaný název odrůdy rovněž ve formě kódu. Spočívá-li rozdíl kódu pouze v jednom znaku, písmenu nebo číslu, zváží se možnost uspokojivého rozlišení dvou kódů. Mezery nejsou při porovnání názvů ve formě kódu brány v úvahu;

b)	význam termínu „příbuzný druh“ je definován v příloze I;

c)	„již neexistující odrůdou“ odrůda, která již není prodávána;

d)	„úředním rejstříkem rostlinných odrůd“ Společný katalog odrůd zemědělských rostlin nebo zeleniny nebo jakýkoliv rejstřík zřízený a vedený Odrůdovým úřadem Společenství nebo úřední institucí členského státu Společenství, Evropského hospodářského prostoru nebo smluvní strany UPOV;

e)	„odrůdou, jejíž název nedosáhl zvláštního významu“ se rozumí situace, kde odrůda, jejíž název je v určitém období zapsán v úředním rejstříku rostlinných odrůd, a tím dosáhne zvláštního významu, ale ztratí tento význam po uplynutí lhůty deseti let od vymazání odrůdy z rejstříku.

Článek 5

Názvy běžně používanými při uvádění zboží na trh nebo názvy, které nesmějí být použity na základě jiných právních předpisů, se rozumějí zejména:

a)	názvy měn nebo výrazy související s váhami a mírami;

b)	výrazy, které na základě právních předpisů smějí být používány pouze k účelům, které tyto předpisy stanoví.

Článek 6

Název odrůdy může uvádět v omyl nebo působit nejasnosti, pokud

a)	vyvolává mylnou představu, že odrůda má určité charakteristické znaky nebo hodnotu;

b)	vyvolává mylnou představu, že odrůda je příbuzná s jinou určitou odrůdou nebo že z ní pochází;

c)	odkazuje na určité charakteristické znaky nebo hodnotu způsobem, který vyvolává mylnou představu, že uvedené rysy nese pouze dotyčná odrůda, přestože i jiné odrůdy téhož druhu mohou mít stejné charakteristické znaky nebo hodnotu;

d)	z důvodu podobnosti s proslulým obchodním názvem jiným než zapsanou ochrannou známkou nebo názvem odrůdy vyvolává představu, že se jedná o jinou odrůdu, nebo vyvolává mylnou představu o totožnosti žadatele, osoby odpovědné za zachování odrůdy nebo pěstitele;

obsahuje takovéto výrazy nebo z nich sestává:

i)	komparativy nebo superlativy,

ii)	botanické názvy nebo společné názvy rodu ze skupiny druhů zemědělských rostlin nebo druhů zeleniny, ke kterému odrůda náleží,

iii)	jméno fyzické nebo právnické osoby nebo odkaz na ně, které vyvolává mylnou představu o totožnosti žadatele, osoby odpovědné za zachování odrůdy nebo pěstitele;

f)	obsahuje zeměpisný název, který u veřejnosti pravděpodobně vyvolá mylnou představu o charakteristických znacích nebo hodnotě odrůdy.

Článek 7

Názvy odrůd, které byly přijaty ve formě kódů, budou zřetelně označeny jako kódy v úředním katalogu nebo katalozích členských států pro úředně schválené odrůdy rostlin nebo v příslušném společném katalogu prostřednictvím poznámky: „název odrůdy schválen ve formě kódu“.

Článek 8

Nařízení (ES) č. 930/2000 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 9

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem následujícím po vyhlášení v Úředním věstníku Evropskýé unie.

2. Toto nařízení se nepoužije se na názvy odrůd, které byly žadatelem u příslušného orgánu navrženy ke schválení přede dnem 25. května 2000.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33.

(3) Úř. věst. L 108, 5.5.2000, s. 3.

(4) Viz příloha II.

(5) Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1.

(6) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(7) Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1.

PŘÍLOHA I

PŘÍBUZNÝ DRUH

Za účelem definování termínu „příbuzný druh“ uvedeného v čl. 4 písm. b) se použije následující:

a)	jestliže v rámci jednoho druhu rozlišujeme více než jednu třídu, pak se použije seznam tříd v bodě 1;

b)	jestliže jedna třída zahrnuje více než jeden druh, pak se použije seznam tříd v bodě 2;

c)	pro rody a druhy neuvedené v seznamu tříd v bodech 1 a 2 platí obecná zásada, že druh je považován za třídu.

1. Třídy v rámci jednoho druhu

Třídy	Vědecké názvy
Třída 1.1	Brassica oleracea
Třída 1.2	Brassica jiná než Brassica oleracea
Třída 2.1	Beta vulgaris – cukrová řepa, krmná řepa
Třída 2.2	Beta vulgaris – salátová řepa včetně Cheltenham beet, mangold
Třída 2.3	Beta – jiná než třídy 2.1 a 2.2
Třída 3.1	Cucumis sativus
Třída 3.2	Cucumis melo
Třída 3.3	Cucumis jiná než třídy 3.1 a 3.2
Třída 4.1	Solanum tuberosum
Třída 4.2	Solanum jiná než třída 4.1

2. Třídy zahrnující více než jeden druh

Třídy	Vědecké názvy
Třída 201	Secale, Triticale, Triticum
Třída 203 (1)	Agrostis, Dactylis, Festuca, Festulolium, Lolium, Phalaris, Phleum a Poa
Třída 204 (1)	Lotus, Medicago, Ornithopus, Onobrychis, Trifolium
Třída 205	Cichorium, Lactuca

(1) Třídy 203 a 204 nesjsou zavedeny výlučně z hlediska příbuzných druhů.

PŘÍLOHA II

Zrušené nařízení a jeho následné změny

Nařízení Komise (ES) č. 930/2000	(Úř. věst. L 108, 5.5.2000, s. 3).
Nařízení Komise (ES) č. 1831/2004	(Úř. věst. L 321, 22.10.2004, s. 29).
Nařízení Komise (ES) č. 920/2007	(Úř. věst. L 201, 2.8.2007, s. 3).

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 930/2000	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Čl. 5 písm. a)	Čl. 5 písm. a)
Čl. 5 písm. c)	Čl. 5 písm. b)
Čl. 6 písm. a) a d)	Čl. 6 písm. a) až d)
Čl. 6 písm. e), bod i) a ii)	Čl. 6 písm. e), bod i) a ii)
Čl. 6 písm. e), bod iv)	Čl. 6 písm. e), bod iii)
Čl. 6 písm. f)	Čl. 6 písm. f)
Článek 7	Článek 7
—	Článek 8
Článek 8	Článek 9
Příloha	Příloha I
—	Přílohy II a III

23.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 191/17

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 639/2009

ze dne 22. července 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o zvláštní podporu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (1), a zejména na čl. 68 odst. 7, čl. 69 odst. 6 první pododstavec písm. a), čl. 69 odst. 7 čtvrtý pododstavec, čl. 71 odst. 6 druhý pododstavec, čl. 71 odst. 10 a čl. 142 písm. c) a q) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Hlava III kapitola 5 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví zvláštní podporu, kterou lze poskytovat zemědělcům. Měla by být stanovena prováděcí pravidla pro uvedenou kapitolu.

(2)

V souladu s čl. 68 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009 musí být zvláštní podpora poskytnutá podle uvedeného článku v souladu s jinými opatřeními podpory Společenství a s opatřeními financovanými ze státní podpory. Mají-li být režimy řádně řízeny, neměla by být podobná opatření financována dvakrát v rámci režimu zvláštní podpory a v rámci jiných režimů podpory Společenství. Vzhledem k rozmanitým možnostem provádění zvláštní podpory by odpovědnost za zajištění souladu měla být jinak ponechána členským státům podle toho, jak se rozhodnou provádět opatření zvláštní podpory, v rámci stanoveném nařízením (ES) č. 73/2009 a ve shodě s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

(3)

V čl. 71 odst. 10 a v článku 140 nařízení (ES) č. 73/2009 se stanoví, že členské státy poskytnou Komisi podrobné informace o opatřeních, která přijmou zejména za účelem provádění článků 68 až 72 uvedeného nařízení. Proto by měly být stanoveny lhůty a obsah těchto sdělení, aby Komise mohla sledovat jejich provádění.

(4)	Jelikož by zemědělci vždy měli dodržovat zákonné požadavky, neměla by zvláštní podpora být vyrovnáním za jejich dodržování.

(5)

Podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout pro zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí. Aby členským státům zůstala možnost volného uvážení a aby zároveň bylo zajištěno řádné řízení opatření, měla by být zodpovědnost za vymezení zvláštních druhů zemědělské činnosti svěřena členským státům, ovšem opatření by měla zajistit nezanedbatelné a měřitelné přínosy pro životní prostředí.

(6)	Podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout pro zlepšení jakosti zemědělských produktů. S cílem pomoci členským státům by měl být stanoven orientační seznam podmínek.

(7)

Podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 73/2009 lze poskytnout zvláštní podporu pro zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh v závislosti na čl. 68 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení, který vyžaduje, aby podpora splňovala kritéria stanovená v článcích 2 až 5 nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (2). Měla by být vymezena ustanovení, která specifikují obsah způsobilých opatření i platných ustanovení nařízení Komise (ES) č. 501/2008 ze dne 5. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (3).

(8)

Podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout pro používání vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Za účelem dosažení vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat by mělo být stanoveno, že členské státy jsou zodpovědné za vytvoření systému, který umožňuje posuzovat plány žadatelů, jež se zabývají různými aspekty v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.

(9)

Podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody. Podle čl. 68 odst. 2 písm. a) lze podporu poskytnout, zejména pokud byla schválena Komisí. Proto by měl být stanoven podrobný rámec, který musí členské státy dodržovat při stanovení kritérií způsobilosti k podpoře. Také by měl být stanoven postup oznamování, posuzování a schvalování opatření Komisí.

(10)

Podle čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce ve zvláštních odvětvích v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech nebo v uvedených odvětvích pro ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti. Aby členským státům zůstal určitý prostor a zároveň bylo zajištěno řádné řízení opatření, mělo by být stanoveno, že členské státy jsou zodpovědné za vymezení oblastí nebo druhů zemědělské činnosti způsobilých k podpoře a za stanovení vhodné úrovně. Aby se však zabránilo narušení trhu, neměly by platby vycházet z výkyvů tržních cen ani by neměly být rovny režimu vyrovnávacích plateb, kdy členské státy vyplácí zemědělcům zemědělskou domácí podporu na základě rozdílu mezi cílovou cenou a cenou na domácím trhu.

(11)

Podle čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy a aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech. Měla by existovat ustanovení, zejména pokud jde o stanovení referenčních částek na jednoho způsobilého zemědělce, o přidělení platebních nároků, o výpočet zvýšení jejich hodnoty i o kontrolu programů členskými státy, které by se měly řídit ustanoveními pro přidělování částek z vnitrostátní rezervy v zájmu koherence.

(12)

Podle čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009 lze zvláštní podporu poskytnout ve formě příspěvků na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin. Měl by být vytvořen minimální rámec, ve kterém členské státy stanoví pravidla v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jež vymezí způsob přidělování finančních příspěvků na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin, aby se zajistilo, že příspěvky zůstanou na vhodné úrovni, a zároveň aby byly zabezpečeny zájmy zemědělců.

(13)

V čl. 68 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 73/2009 je velice podrobně vymezeno poskytování zvláštní podpory zaměřené na odškodnění zemědělců za některé hospodářské ztráty v případě nákaz zvířat, chorob rostlin a ekologických katastrof, a to prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů. Měl by být vytvořen minimální rámec, ve kterém členské státy stanoví pravidla v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, jež vymezí způsob organizace finančních příspěvků do vzájemných fondů, aby se zajistilo, že příspěvky zůstanou na vhodné úrovni, a zároveň aby byly zabezpečeny zájmy zemědělců.

(14)	Částky uvedené v čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 má vypočítat Komise v souladu s odstavcem 7 uvedeného článku. Proto by měly být pro každý členský stát stanoveny dotčené částky i podmínky použitelné na kontrolu uvedených částek Komisí.

(15)	Jelikož jsou některá ustanovení o zvláštní podpoře stanovená v čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 použitelná od 1. srpna 2009, měla by být odpovídající prováděcí pravidla použitelná co nejdříve po svém přijetí.

(16)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídicího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ PRAVIDLA

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

a)	„opatřeními zvláštní podpory“ se rozumí opatření, kterými se provádí zvláštní podpora stanovená v čl. 68 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;

„jinými nástroji podpory Společenství“ se rozumí:

opatření stanovená v nařízeních Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (4), (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (5), (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (6), (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (7), (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (8), a (ES) č. 3/2008 a

ii)	opatření financovaná Evropským zemědělským záručním fondem podle článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (9) včetně veterinárních a rostlinolékařských opatření.

Článek 2

Způsobilost k opatřením zvláštní podpory

1. Členské státy stanoví kritéria způsobilosti pro opatření zvláštní podpory v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 73/2009 a s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

2. Členské státy provádí toto nařízení, a zejména odstavec 1, v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

Článek 3

Soulad a kumulace podpor

1. Členské státy zajistí soulad mezi:

a)	opatřeními zvláštní podpory a opatřeními prováděnými podle jiných nástrojů podpory Společenství;

b)	různými opatřeními zvláštní podpory;

c)	opatřeními zvláštní podpory a opatřeními financovanými státními podporami.

Členské státy zejména zajistí, aby opatření zvláštní podpory nezasahovala do řádného fungování opatření prováděných podle jiných nástrojů podpory Společenství nebo opatření financovaných státními podporami.

2. V případě, kdy lze podporu v rámci opatření zvláštní podpory poskytnout také v rámci opatření prováděného podle jiných nástrojů podpory Společenství nebo v rámci jiného opatření zvláštní podpory, členské státy zajistí, že zemědělec může získat podporu pro danou operaci pouze podle jednoho takovéhoto opatření.

Článek 4

Podmínky pro opatření podpory

1. Opatření zvláštní podpory nejsou vyrovnáním za dodržování závazných povinností, a zejména povinných požadavků na hospodaření a norem pro dobrý zemědělský a environmentální stav stanovených v přílohách II a III nařízení (ES) č. 73/2009 nebo jiných požadavků uvedených v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1698/2005.

2. Opatření zvláštní podpory nefinancují daně.

3. Členské státy zajistí, aby opatření zvláštní podpory, která provádí, byla ověřitelná a kontrolovatelná.

Článek 5

Předávání údajů Komisi

1. Členské státy informují Komisi o opatřeních zvláštní podpory, která hodlají uplatňovat, do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku uplatňování uvedeného opatření.

Obsah informací je poskytován v souladu s přílohou I částí A s výjimkou opatření zvláštní podpory pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, které jsou poskytnuty v souladu s přílohou I částí B.

2. Členské státy informují Komisi o jakémkoliv rozhodnutí přijatém v souladu s článkem 136 nařízení (ES) č. 73/2009 do 1. srpna 2009.

3. Členské státy informují Komisi každý rok o platbách poskytnutých zemědělcům za každé opatření a odvětví do 15. září roku následujícího po roce, ve kterém jsou platby poskytnuty.

4. Výroční zpráva o provádění článku 71 nařízení (ES) č. 73/2009, která má být Komisi zasílána členskými státy, je zaslána každý rok do 15. září a obsahuje informace uvedené v příloze II tohoto nařízení.

5. Členské státy zašlou Komisi do 1. října 2012 zprávu o opatřeních zvláštní podpory provedených v letech 2009, 2010 a 2011, o jejich dopadu na jejich cíle a o jakýchkoliv problémech, se kterými se setkaly.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA

Článek 6

Zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí

Členské státy vymezí zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, pro něž je v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 73/2009 stanovena roční dodatečná platba. Uvedené zvláštní druhy zemědělské činnosti zajišťují nezanedbatelné a měřitelné přínosy pro životní prostředí.

Článek 7

Zlepšení jakosti zemědělských produktů

Roční dodatečná platba pro zlepšení jakosti zemědělských produktů stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 73/2009 může zemědělcům umožnit zejména:

splnit podmínky potřebné k účasti na programech Společenství pro jakost potravin stanovené v předpisech uvedených v čl. 68 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 a v nařízeních Komise (ES) č. 1898/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (10), (ES) č. 1216/2007 ze dne 18. října 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (11), (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (12), a (ES) č. 114/2009 ze dne 6. února 2009, kterým se stanoví přechodná opatření pro uplatňování nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o odkazy na vína s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením (13), nebo

b)	účastnit se soukromých nebo vnitrostátních certifikačních programů pro jakost potravin.

Jsou-li opatření zvláštní podpory poskytnuta za účelem uplatnění odst. 1 písm. b), použijí se přiměřeně požadavky čl. 22 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (14).

Článek 8

Zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh

1. Roční dodatečná platba pro zemědělce pro zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 73/2009 podpoří zemědělce v tom, aby zlepšili uvádění svých zemědělských produktů na trh zajištěním poskytování lepších informací nebo propagace jakosti či vlastností produktů nebo metod produkce.

2. Články 4, 5 a 6 a přílohy I a II nařízení (ES) č. 501/2008 se použijí přiměřeně.

Článek 9

Používání vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

1. Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu pro zemědělce, kteří používají vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, stanovenou v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (ES) č. 73/2009 členské státy případně vezmou v úvahu:

a)	druh zemědělské činnosti;

b)	velikost hospodářství, pokud jde o intenzitu chovu nebo počet zvířat a pracovní síly, a

c)	použitelný systém řízení zemědělských podniků.

2. Vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat jsou standardy nad rámec minimálních požadavků stanovených v platných právních předpisech Společenství a vnitrostátních právních předpisech, zejména v předpisech uvedených v příloze II bodě C nařízení (ES) č. 73/2009. Uvedené standardy mohou zahrnovat aktualizované normy uvedené v čl. 27 odst. 7 nařízení (ES) č. 1974/2006.

Článek 10

Zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody

1. Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, stanovenou v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009 členské státy vezmou v úvahu zejména:

a)	environmentální cíle v regionu, kde má být opatření uplatněno, a

b)	jakoukoliv podporu, která již byla poskytnuta podle jiných nástrojů podpory Společenství nebo jiných opatření zvláštní podpory nebo opatření financovaných státními podporami.

2. Na zvláštní podporu pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečně agroenvironmentální výhody, se přiměřeně použije čl. 27 odst. 2 až 6, 8, 9 a 13 a články 48 a 53 nařízení (ES) č. 1974/2006.

3. Komise posoudí, zda jsou navrhovaná opatření zvláštní podpory pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, oznámená členskými státy v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 a tímto nařízením.

Pokud se Komise domnívá, že navrhovaná opatření jsou s uvedenými nařízeními v souladu, schválí opatření podle čl. 68 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 73/2009 do čtyř měsíců od obdržení informací poskytnutých v souladu s čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení.

Pokud se Komise domnívá, že navrhovaná opatření nejsou s uvedenými nařízeními v souladu, požádá členský stát, aby navrhovaná opatření náležitě upravil a oznámil je Komisi. Komise opatření schválí, jestliže se domnívá, že byla vhodným způsobem upravena.

Článek 11

Zvláštní nevýhody, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa a v odvětví rýže

1. Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech nebo v uvedených odvětvích pro ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti, podle čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 členské státy vymezí ekonomicky nebo ekologicky citlivé oblasti nebo ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti způsobilé k podpoře, zejména s ohledem na příslušné struktury a podmínky produkce.

2. Zvláštní podpora nevychází z výkyvů tržních cen ani není rovna režimu vyrovnávacích plateb.

Článek 12

Oblasti podléhající programům restrukturalizace a rozvoje

1. Podmínky způsobilosti pro opatření zvláštní podpory v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech, stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009 zejména:

a)	vymezí způsob stanovení jednotlivých referenčních částek pro způsobilé zemědělce a

b)	vymezí programy restrukturalizace a rozvoje nebo podmínky pro jejich schválení.

2. Pokud o podporu uvedenou v odstavci 1 požádá zemědělec, který nevlastní žádný platební nárok, lze mu přidělit určitý počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, které má v uvedené době v držbě (vlastní nebo pronajaté).

Pokud o podporu uvedenou v odstavci 1 požádá zemědělec, který vlastní platební nárok, lze mu přidělit určitý počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, na které nevlastní platební nárok.

Jednotkovou hodnotu každého z platebních nároků, které zemědělec již vlastní, lze zvýšit.

Hodnota každého platebního nároku přiděleného v souladu s tímto odstavcem, s výjimkou třetího pododstavce, se vypočítá vydělením jednotlivé referenční částky stanovené členským státem počtem nároků uvedených v předchozím pododstavci.

3. Zvýšení částek poskytnutých na hektar v rámci režimu jednotné platby na plochu uvedené v čl. 131 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 se stanoví vydělením referenční částky zemědělce počtem způsobilých hektarů, které ohlásí k platbě v rámci režimu jednotné platby na plochu.

4. Členské státy zajistí, aby zvláštní nevýhody zemědělců v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, pro které je poskytnuta zvláštní podpora, nebyly vyrovnány v rámci žádné jiné podpory těchto programů poskytnuté za týmž účelem.

Článek 13

Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

1. Členské státy stanoví podmínky pro smlouvy způsobilé ke zvláštní podpoře ve formě příspěvků na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009.

2. Smlouvy stanoví:

a)	konkrétní pojištěná rizika;

b)	konkrétní kryté hospodářské ztráty a

c)	zaplacené pojistné bez daně.

3. Smlouvy se nevztahují na více než roční produkci. Pokud smlouva pokrývá části dvou kalendářních roků, členské státy zajistí, aby v souvislosti s jednou smlouvou nebylo vyrovnání poskytnuto dvakrát.

4. Členské státy přijmou pravidla, která se použijí ke stanovení výpočtu zničení průměrné roční produkce zemědělce v souladu s čl. 70 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

5. Zemědělec členský stát každý rok informuje o čísle své pojistné smlouvy a poskytne opis smlouvy a doklad o zaplacení pojistného.

Článek 14

Vzájemné fondy pro nákazy zvířat a choroby rostlin a ekologické katastrofy

1. Pravidla vymezená členskými státy v souladu s čl. 71 odst. 9 nařízení (ES) č. 73/2009 pro vzájemné fondy způsobilé k finančním příspěvkům na nákazy zvířat, choroby rostlin a ekologické katastrofy uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení zahrnují zejména:

a)	podmínky pro financování vzájemného fondu;

b)	ohniska nákaz zvířat nebo ohniska výskytu chorob rostlin nebo ekologické katastrofy, v jejichž důsledku lze zemědělcům vyplatit vyrovnání, popřípadě včetně zeměpisného rozsahu;

c)	kritéria pro posouzení toho, zda lze v důsledku dané události vyplatit zemědělcům vyrovnání;

d)	metody výpočtu dodatečných nákladů, které tvoří hospodářské ztráty podle čl. 71 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009;

e)	výpočet správních nákladů uvedených v čl. 71 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009;

f)	jakákoliv omezení nákladů, na které lze poskytnout finanční příspěvek, použitá podle čl. 71 odst. 7 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009;

g)	postup akreditace daného vzájemného fondu podle vnitrostátního práva;

h)	procesní pravidla a

i)	audity shody a schválení účtů, kterým je vzájemný fond podroben po své akreditaci.

2. Pokud je zdrojem finančního odškodnění, které má být vyplaceno vzájemným fondem, komerční půjčka, činí její minimální doba trvání 1 rok a maximální doba trvání 5 let.

3. Členské státy zajistí, aby jejich zemědělci byli uvědomeni o:

a)	všech akreditovaných vzájemných fondech,

b)	podmínkách pro členství v konkrétním vzájemném fondu a

c)	finančních mechanismech vzájemných fondů.

Článek 15

Finanční ustanovení pro opatření zvláštní podpory

1. Částky uvedené v čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 jsou stanoveny v příloze III tohoto nařízení.

2. Pro účely čl. 69 odst. 7 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 mohou členské státy do 1. srpna jakéhokoliv kalendářního roku od roku 2010 požádat o přezkoumání částek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud se částka, která je výsledkem výpočtu stanoveného v čl. 69 odst. 7 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, pro dotyčný rozpočtový rok liší od částky stanovené v příloze III o více než 20 %.

Každá přezkoumaná částka stanovená Komisí je použitelná od kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla žádost podána.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(2) Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 147, 6.6.2008, s. 3.

(4) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(5) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

(6) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(7) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(8) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(9) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(10) Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.

(11) Úř. věst. L 275, 19.10.2007, s. 3.

(12) Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1.

(13) Úř. věst. L 38, 7.2.2009, s. 26.

(14) Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 15.

PŘÍLOHA I

Obsah informací, které mají být předloženy Komisi podle čl. 5 odst. 1

ČÁST A

Pro všechna opatření zvláštní podpory, s výjimkou opatření pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, informace zahrnují:

—	název každého opatření s odkazem na příslušné ustanovení čl. 68 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009,

—

popis každého opatření, včetně alespoň:

a)	dotčených odvětví;

b)	jeho trvání;

c)	jeho cílů;

d)	platných podmínek způsobilosti;

e)	orientační úrovně podpory;

f)	celkové částky stanovené pro uvedené opatření;

g)	informací nezbytných ke stanovení souvisejících rozpočtových stropů a

h)	zdroje finančních prostředků na uvedené opatření;

—	veškerá stávající opatření uplatňovaná v rámci jiných režimů podpory Společenství nebo v rámci opatření financovaných státními podporami v téže oblasti či odvětví jako opatření zvláštní podpory a popřípadě jejich oddělení,

—

popřípadě popis:

a)	zvláštních druhů zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodě i) nařízení (ES) č. 73/2009;

b)	vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodě iv) nařízení (ES) č. 73/2009;

c)	ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastí nebo ekonomicky citlivých druhů zemědělské činnosti uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 a současných úrovní produkce uvedených v čl. 68 odst. 3 uvedeného nařízení;

d)	programů restrukturalizace a/nebo rozvoje uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009.

ČÁST B

Pro opatření zvláštní podpory pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, informace zahrnují:

—	název opatření,

—	zeměpisnou oblast, na kterou se opatření vztahuje,

—	popis navrhovaného opatření a očekávaný dopad na životní prostředí ve vztahu k environmentálním potřebám a prioritám a konkrétní ověřitelné cíle,

—	odůvodnění pro intervence, oblast působnosti a činnosti, ukazatele, kvantifikované cíle a případně příjemce,

—	kritéria a správní pravidla zajišťující, že operace nejsou zároveň podporovány jinými režimy podpory Společenství,

—	důkaz podle čl. 48 odst. 2 nařízení (ES) č. 1974/2006 umožňující Komisi kontrolovat soudržnost a věrohodnost výpočtů,

—	podrobný popis vnitrostátního provádění minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a jiných příslušných závazných požadavků uvedených v příloze II části A bodě 5.3.2.1 nařízení (ES) č. 1974/2006,

—

popis metodiky a agronomických odhadů a parametrů (včetně popisu základních požadavků uvedených v čl. 39 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005, které jsou příslušné pro každý konkrétní typ závazku), které se používají jako referenční bod pro výpočty odůvodňující: a) dodatečné náklady a b) ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku; tato metodika bere případně v úvahu účetní podporu přidělenou podle nařízení (ES) č. 73/2009; případně metodu přepočtu používanou pro jiné jednotky v souladu s čl. 27 odst. 9 nařízení (ES) č. 1974/2006,

—	výše podpory,

—	případně informace uvedené v příloze II části A bodě 5.3.2.1.4 páté a šesté odrážce nařízení (ES) č. 1974/2006.

PŘÍLOHA II

Obsah informací, které mají být uvedeny ve výroční zprávě o vzájemných fondech uvedené v čl. 5 odst. 4

—	seznam akreditovaných vzájemných fondů a počet zemědělců, kteří jsou členy každého fondu,

—	případně správní náklady na zřízení nových vzájemných fondů,

—	zdroj financování podle čl. 69 odst. 6 písm. a) nebo c) nařízení (ES) č. 73/2009 a případně částka uplatněného lineárního snížení a dotčených plateb,

—	druhy hospodářských ztrát odškodněných každým akreditovaným fondem a podle příčiny uvedené v čl. 71 odst. 1 uvedeného nařízení,

—	počet zemědělců odškodněných každým akreditovaným fondem podle druhu hospodářské ztráty a podle příčiny uvedené v čl. 71 odst. 1 uvedeného nařízení,

—	výdaje každého akreditovaného fondu podle druhu hospodářské ztráty,

—	procentuální podíl a částka vyplacená každým fondem na finanční příspěvek uvedený v čl. 71 odst. 7 uvedeného nařízení a

—	jakékoliv zkušenosti získané během provádění opatření zvláštní podpory pro vzájemné fondy.

PŘÍLOHA III

Částky uvedené v čl. 15 odst. 1 vypočítané podle čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009

(v milionech EUR)
Belgie	8,6
Dánsko	15,8
Německo	42,6
Irsko	23,9
Řecko	74,3
Španělsko	144,4
Francie	97,4
Itálie	144,9
Lucembursko	0,8
Malta	0,1
Nizozemsko	31,7
Rakousko	11,9
Portugalsko	21,7
Finsko	4,8
Slovinsko	2,4
Švédsko	13,9
Spojené království	42,8

23.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 191/26

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 640/2009

ze dne 22. července 2009,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign elektromotorů

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici 2005/32/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle směrnice 2005/32/ES určuje Komise požadavky na ekodesign energetických spotřebičů, které mají významný objem prodejů, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 první odrážky směrnice 2005/32/ES stanoví, že Komise ve vhodných případech postupem podle čl. 19 odst. 3, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu, zavede prováděcí opatření týkající se výrobků používaných v systémech elektrického pohonu.

(3)

Elektromotory jsou nejvýznamnějším typem elektrického zatížení v těch odvětvích ve Společenství, kde se motory používají ve výrobních procesech. Systémy, v nichž jsou tyto motory provozovány, zodpovídají za cca 70 % spotřeby elektrické energie v průmyslu. Celkový potenciál pro nákladově efektivní zlepšení energetické účinnosti těchto systémů elektrického pohonu činí zhruba 20 % až 30 %. Jedním z hlavních činitelů, které mohou k těmto zlepšením přispět, je používání energeticky účinných motorů. Následkem toho představují motory v systémech elektrického pohonu výrobek, pro nějž by měly být stanoveny požadavky na ekodesign.

(4)

Systémy elektrického pohonu obsahují celou řadu elektrických spotřebičů, jako například motory, pohony, čerpadla nebo ventilátory. Motory a pohony s proměnnými otáčkami jsou významnými součástmi těchto výrobků. Z toho důvodu toto nařízení vyžaduje, aby některé typy motorů byly vybaveny pohony s proměnnými otáčkami.

(5)

Mnohé motory se zabudovávají do jiných výrobků, aniž by byly uváděny na trh nebo do provozu samostatně ve smyslu článku 5 směrnice 2005/32/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES (2). Aby mohl být plně realizován potenciál nákladově efektivní úspory energie, měly by ustanovením tohoto nařízení podléhat i motory zabudovávané do jiných výrobků.

(6)	Komise vypracovala přípravnou studii, v níž analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty elektromotorů. Studie byla zpracována ve spolupráci se zúčastněnými a dotčenými stranami z EU i třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny.

(7)

Přípravná studie ukázala, že elektromotory jsou uváděny na trh Společenství ve velkých množstvích; nejvýznamnějším environmentálním aspektem všech fází jejich životního cyklu je jejich spotřeba energie ve fázi užívání a jejich roční spotřeba elektrické energie dosáhla v roce 2005 celkem 1 067 TWh, což odpovídá 427 Mt emisí CO2. Očekává se, že bez opatření omezujících spotřebu by jejich spotřeba elektrické energie vzrostla v roce 2020 na 1 252 TWh. Bylo shledáno, že spotřebu energie za celý životní cyklus a spotřebu ve fázi užívání lze podstatně zlepšit, zejména pokud jsou motory vybaveny pohonem s proměnnými otáčkami a proměnným zatížením.

(8)	Přípravná studie ukazuje, že jediným významným parametrem ekodesignu uvedeným v příloze I části 1 směrnice 2005/32/ES je spotřeba elektrické energie ve fázi užívání.

(9)	Zlepšení v oblasti spotřeby elektrické energie elektromotorů by mělo být dosaženo využitím stávajících nepatentovaných nákladově efektivních technologií, které povedou ke snížení kombinovaných výdajů na koupi a provoz těchto zařízení.

(10)	Požadavky na ekodesign by měly sladit požadavky na energetickou spotřebu motorů ve Společenství, čímž by měly přispět k fungování vnitřního trhu a ke zlepšení environmentální výkonnosti těchto výrobků.

(11)

Výrobcům by měla poskytnuta přiměřená lhůta na příslušnou změnu designu výrobků. Časový rozvrh by měl být stanoven tak, aby se zabránilo negativním dopadům na funkčnost motorů a aby při zajišťování včasného dosažení cílů tohoto nařízení byly zohledněny i dopady na náklady výrobců, především malých a středních podniků.

(12)

Stanovení spotřeby elektrické energie by se mělo provádět spolehlivými, přesnými a opakovatelnými metodami měření, které zohledňují nejmodernější vědecké poznatky, případně i s využitím harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány uvedenými v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (3).

(13)

Díky tomuto nařízení by měly technologie, které zlepšují dopad životního cyklu elektromotorů na životní prostředí, najít širší uplatnění na trhu, což by podle odhadů vedlo v roce 2020 k úsporám energie za celý životní cyklus ve výši 5 500 PJ (4) a k úsporám elektrické energie ve výši 135 TWh ve srovnání se situací, kdy by nebyla přijata žádná opatření.

(14)	V souladu s článkem 8 směrnice 2005/32/ES by toto nařízení mělo určit použitelné postupy posuzování shody.

(15)	Pro snazší kontrolu shody by měli výrobci poskytovat údaje v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2005/32/ES.

(16)	V zájmu omezení dopadů na životní prostředí by výrobci měli poskytovat příslušné informace o demontáži, recyklaci nebo likvidaci výrobků.

(17)

Měly by být určeny referenční hodnoty pro aktuálně dostupné technologie s vysokou energetickou účinností. To přispěje k zajištění široké dostupnosti údajů a usnadní přístup k nim, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, což dále usnadní integraci osvědčených technologií designu pro snížení spotřeby elektrické energie.

(18)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2005/32/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění motorů na trh a do provozu, včetně případů, kdy jsou motory zabudovány do jiných výrobků.

2. Toto nařízení se nepoužije na:

a)	motory určené k provozování ponořené do kapaliny;

b)	motory plně zabudované do výrobku (například převodovky, čerpadla, ventilátoru nebo kompresoru), u nichž nelze energetickou účinnost měřit odděleně od energetické účinnosti daného výrobku;

motory určené speciálně k provozování:

i)	v nadmořských výškách nad 1 000 metrů nad mořem,

ii)	v prostředích s teplotou okolního vzduchu přesahující 40 °C,

iii)	v prostředích s maximální teplotou nad 400 °C,

iv)	v prostředích s teplotou okolního vzduchu nižší než – 15 °C v případě jakýchkoli motorů nebo nižší než 0 °C v případě motorů chlazených vzduchem,

v)	za podmínek, kdy je teplota chladicí vody na vstupu do výrobku nižší než 5 °C nebo vyšší než 25 °C,

vi)	v prostředí s nebezpečím výbuchu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES (5);

d)	brzdové motory,

s výjimkou požadavků na informace podle přílohy I části 2 bodů 3 až 6 a 12.

Článek 2

Definice

Vedle definic stanovených ve směrnici 2005/32/ES se použijí tyto definice:

„motorem“ se rozumí elektrický jednorychlostní třífázový 50 Hz nebo 50/60 Hz asynchronní motor s kotvou nakrátko, který:

—	má 2 až 6 pólů,

—	má jmenovité napětí UN nejvýše 1 000 V,

—	má jmenovitý výkon PN od 0,75 kW do 375 kW,

—	je určen pro nepřetržitý provoz.

„pohonem s proměnnými otáčkami“ se rozumí elektronický měnič výkonu, který nepřetržitě upravuje parametry elektrického napájení elektromotoru s cílem optimalizovat výstupní mechanický výkon motoru v závislosti na momentové charakteristice zatížení (poháněné motorem) přizpůsobováním třífázového 50Hz napájení proměnnému vstupnímu kmitočtu a napětí motoru;

3)	„motorem s kotvou nakrátko“ se rozumí elektromotor s rotorem bez kartáčů, komutátorů, sběracích kroužků nebo elektrických připojení;

4)	„fázemi“ se rozumí typ konfigurace síťového napájení;

5)	„póly“ se rozumí celkový počet magnetických pólů působených rotací magnetického pole motoru. Počet pólů určuje základní rychlost motoru;

6)	„nepřetržitým provozem“ se rozumí schopnost elektromotoru se zabudovaným chladicím systémem fungovat při běžném zatížení bez přerušení, aniž by se zvýšila jeho maximální jmenovitá teplota;

7)	„brzdovým motorem“ se rozumí motor vybavený jednotkou elektromechanické brzdy, která je připojena přímo na hřídel motoru bez spojky.

Článek 3

Požadavky na ekodesign

Požadavky na ekodesign jednoduchých motorů jsou stanoveny v příloze I.

Požadavky na ekodesign se začnou uplatňovat podle tohoto harmonogramu:

1)	od 16. června 2011 musí motory vyhovovat alespoň třídě účinnosti IE2 definované v příloze I bodu 1;

od 1. ledna 2015:

i)	motory se jmenovitým výkonem 7,5–375 kW musí vyhovovat alespoň buď třídě účinnosti IE3 definované v příloze I bodu 1 nebo třídě IE2 definované v příloze I bodu 1 a být vybaveny pohonem s proměnnými otáčkami;

od 1. ledna 2017:

i)	všechny motory se jmenovitým výkonem 0,75–375 kW musí vyhovovat alespoň buď třídě účinnosti IE3 definované v příloze I bodu 1 nebo třídě IE2 definované v příloze I bodu 1 a být vybaveny pohonem s proměnnými otáčkami.

Požadavky na informace o výrobku vztahující se na motory jsou stanoveny v příloze I. Shoda s požadavky na ekodesign se měří a počítá podle požadavků stanovených v příloze II.

Článek 4

Posuzování shody

Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2005/32/ES je systém interní kontroly designu uvedený v příloze IV zmíněné směrnice nebo systém řízení posuzování shody stanovený v příloze V zmíněné směrnice.

Článek 5

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2005/32/ES použijí orgány členských států ověřovací postup popsaný v příloze III tohoto nařízení.

Článek 6

Orientační referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty nejvýkonnějších motorů, které jsou v současné době dostupné na trhu, jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 7

Revize

Nejpozději do sedmi let od vstupu tohoto nařízení v platnost je Komise přezkoumá s ohledem na technologický pokrok v oblasti motorů a pohonů a předloží výsledek tohoto přezkumu konzultačnímu fóru o ekodesignu. Tento přezkum bude zahrnovat účinnost využívání zdrojů, opětovné využívání a recyklaci a míru nejistoty měření.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2009.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

(2) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24.

(3) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(4) 1 TWh = 3,6 PJ.

(5) Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1.

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA EKODESIGN MOTORŮ

1. POŽADAVKY NA ÚČINNOST MOTORŮ

Požadavky na minimální jmenovitou účinnost motorů jsou stanoveny v tabulkách 1 a 2.

Tabulka 1

Hodnoty minimální jmenovité účinnosti (η) pro třídu účinnosti IE2 (50 Hz)

Jmenovitý výstupní výkon kW	Počet pólů
Jmenovitý výstupní výkon kW	2	4	6
0,75	77,4	79,6	75,9
1,1	79,6	81,4	78,1
1,5	81,3	82,8	79,8
2,2	83,2	84,3	81,8
3	84,6	85,5	83,3
4	85,8	86,6	84,6
5,5	87,0	87,7	86,0
7,5	88,1	88,7	87,2
11	89,4	89,8	88,7
15	90,3	90,6	89,7
18,5	90,9	91,2	90,4
22	91,3	91,6	90,9
30	92,0	92,3	91,7
37	92,5	92,7	92,2
45	92,9	93,1	92,7
55	93,2	93,5	93,1
75	93,8	94,0	93,7
90	94,1	94,2	94,0
110	94,3	94,5	94,3
132	94,6	94,7	94,6
160	94,8	94,9	94,8
200 až 375	95,0	95,1	95,0

Tabulka 2

Hodnoty minimální jmenovité účinnosti (η) pro třídu účinnosti IE3 (50 Hz)

Jmenovitý výstupní výkon kW	Počet pólů
Jmenovitý výstupní výkon kW	2	4	6
0,75	80,7	82,5	78,9
1,1	82,7	84,1	81,0
1,5	84,2	85,3	82,5
2,2	85,9	86,7	84,3
3	87,1	87,7	85,6
4	88,1	88,6	86,8
5,5	89,2	89,6	88,0
7,5	90,1	90,4	89,1
11	91,2	91,4	90,3
15	91,9	92,1	91,2
18,5	92,4	92,6	91,7
22	92,7	93,0	92,2
30	93,3	93,6	92,9
37	93,7	93,9	93,3
45	94,0	94,2	93,7
55	94,3	94,6	94,1
75	94,7	95,0	94,6
90	95,0	95,2	94,9
110	95,2	95,4	95,1
132	95,4	95,6	95,4
160	95,6	95,8	95,6
200 až 375	95,8	96,0	95,8

2. POŽADAVKY NA INFORMACE O VÝROBKU U MOTORŮ

Od 16. června 2011 se uvádějí informace o motorech stanovené v bodech 1. až 12. viditelně:

a)	v technické dokumentaci motorů;

b)	v technické dokumentaci výrobků, v nichž jsou motory zabudovány;

c)	na volně přístupných internetových stránkách výrobců motorů;

d)	na volně přístupných internetových stránkách výrobců výrobků, v nichž jsou motory zabudovány.

V technické dokumentaci musí být informace uvedeny v pořadí stanoveném v bodech 1 až 12. Přesné znění použité v níže uvedeném seznamu není třeba opakovat. Místo textu mohou být poskytnuty ve formě grafů, obrázků nebo symbolů.

1.	jmenovitá účinnost (η) při plném, 75 % a 50 % jmenovitém zatížení a napětí (UN);

2.	třída účinnosti: „IE2“ nebo „IE3“;

3.	rok výroby;

4.	název výrobce nebo jeho obchodní známka a sídlo, registrační číslo podniku a místo podnikání výrobce;

5.	číslo modelu výrobku;

6.	počet pólů motoru;

7.	jmenovitý výkon (jmenovité výkony) nebo rozsah jmenovitého výkonu (kW);

8.	jmenovitý vstupní kmitočet (jmenovité vstupní kmitočty) motoru (Hz);

9.	jmenovité (jmenovitá) napětí nebo rozsah jmenovitého napětí (V);

10.	jmenovitá rychlost (jmenovité rychlosti) nebo rozsah jmenovité rychlosti (ot./min.);

11.	příslušné informace o demontáži, recyklaci nebo likvidace výrobku na konci doby životnosti;

12.

informace o rozsahu provozních podmínek, pro které je motor speciálně určen:

i)	nadmořské výšky,

ii)	teploty okolního vzduchu včetně teplot pro motory chlazené vzduchem,

iii)	teplota chladicí vody na vstupu do výrobku,

iv)	maximální provozní teplota,

v)	prostředí s nebezpečím výbuchu.

Informace uvedené v bodech 1, 2 a 3 se vyznačují odolným způsobem na výkonovém štítku motoru nebo v jeho blízkosti.

Informace uvedené v bodech 1 až 12 nemusí být zveřejněny na volně přístupných internetových stránkách výrobce motoru v případě motorů se zvláštním mechanickým a elektrickým designem vyrobených na zakázku podle požadavků zákazníka. Údaje o povinnosti vybavit motory, které nevyhovují třídě účinnosti IE3, pohonem s proměnnými otáčkami, se uvádějí viditelně na výkonovém štítku a v technické dokumentaci motoru:

a)	od 1. ledna 2015 u motorů o jmenovitém výkonu 7,5–375 kW;

b)	od 1. ledna 2017 u motorů o jmenovitém výkonu 0,75–375 kW.

Výrobci poskytnou v technické dokumentaci informace o veškerých zvláštních bezpečnostních opatřeních, která je třeba přijmout při montáži, instalaci, údržbě nebo používání motorů s pohony s proměnnými otáčkami včetně informací o způsobu minimalizace elektrického a magnetického pole vytvářeného pohony s proměnnými otáčkami.

3. DEFINICE PRO ÚČELY PŘÍLOHY I

1.	„Minimální jmenovitou účinností“ (η) se rozumí účinnost při plném jmenovitém zatížení a napětí bez tolerancí.

2.	„Tolerancí“ se rozumí maximální přípustná odchylka ve výsledku zkušebního měření jakéhokoli daného motoru v porovnání s hodnotou uvedenou na výkonovém štítku nebo v technické dokumentaci.

PŘÍLOHA II

MĚŘENÍ A VÝPOČTY

Pro účely stanovení shody a ověření plnění požadavků tohoto nařízení se provádějí měření s využitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření, které zohledňují nejmodernější obecně uznávané vědecké poznatky a jejichž výsledky vykazují nízkou míru nejistoty, včetně metod stanovených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Musí splňovat tyto technické parametry:

Energetická účinnost je poměrem mechanického výkonu a elektrického příkonu.

Třída účinnosti motoru podle přílohy I se stanovuje při jmenovitém výstupním výkonu (PN), jmenovitém napětí (UN) a jmenovitém kmitočtu (fN).

Rozdíl mezi mechanickým výkonem a elektrickým příkonem vzniká v důsledku ztrát v motoru.

Stanovení celkových ztrát se provádí jednou z těchto metod:

—	měřením celkových ztrát nebo

—	stanovením jednotlivých ztrát, které se následně sečtou.

PŘÍLOHA III

OVĚŘOVACÍ POSTUP

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2005/32/ES použijí orgány členských států tento postup pro ověření plnění požadavků stanovených v příloze I.

1.	Orgány členského státu provádějí zkoušku na jednom kusu zařízení.

2.	Má se za to, že model vyhovuje ustanovením tohoto nařízení, pokud se na základě jmenovité účinnosti motoru (η) neliší ztráty (1-η) od hodnot stanovených v příloze I o více než 15 % u výkonnostní třídy 0,75–150 kW a o více než 10 % u výkonnostní třídy > 150–375 kW.

3.	Nepodaří-li se dosáhnout výsledků podle bodu 2, provede orgán dohledu nad trhem zkoušku dalších náhodně vybraných tří kusů s výjimkou motorů vyrobených v menších množstvích, než pět kusů za rok.

4.	Má se za to, že daný model vyhovuje ustanovením tohoto nařízení, pokud se v průměrné jmenovité účinnosti (η) tří kusů vybraných podle bodu 3 neliší ztráty (1-η) od hodnot stanovených v příloze I o více než 15 % u výkonnostní třídy 0,75–150 kW a o více než 10 % u výkonnostní třídy > 150–375 kW.

5.	Nepodaří-li se dosáhnout výsledků podle bodu 4, má se za to, že model tomuto nařízení nevyhovuje.

Pro účely kontroly shody s požadavky tohoto nařízení použijí orgány členských států postup stanovený v příloze II a spolehlivé, přesné metody měření, které zohledňují nejmodernější vědecké poznatky a vedou k opakovatelným výsledkům, včetně metod stanovených v normách, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA IV

ORIENTAČNÍ REFERENČNÍ HODNOTY PODLE ČLÁNKU 6

V době přijetí tohoto nařízení byla nejlepší na trhu dostupná technologie pro motory určená na úrovni třídy účinnosti IE3 nebo třídy účinnosti IE3 vybavená pohonem s proměnnými otáčkami definované v příloze I.

23.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 191/35

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 641/2009

ze dne 22. července 2009,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro stanovení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 této směrnice,

po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle směrnice 2005/32/ES by měla Komise stanovit požadavky na ekodesign energetických spotřebičů, které mají významný objem prodejů, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

V čl. 16 odst. 2 první odrážce směrnice 2005/32/ES se stanoví, že Komise ve vhodných případech postupem podle čl. 19 odst. 3, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu zavede nové prováděcí opatření u spotřebičů v systémech elektrického pohonu a topných zařízeních, například u oběhových čerpadel.

(3)	Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a ekonomické aspekty oběhových čerpadel běžně používaných v budovách. Výsledky studie, na které společně pracovaly zúčastněné strany ze Společenství a ze třetích zemí, byly zveřejněny.

(4)

Oběhová čerpadla spotřebovávají značnou část energie využívané v systémech vytápění budov. Kromě toho většina standardních oběhových čerpadel pracuje nepřetržitě, bez ohledu na potřeby vytápění. Oběhová čerpadla jsou proto jedním z prioritních výrobků, pro které je nutno stanovit požadavky na ekodesign.

(5)	Environmentálním aspektem oběhových čerpadel, který je považován za významný pro účely tohoto nařízení, je spotřeba elektřiny v provozu.

(6)

Přípravná studie ukazuje, že každý rok je na trh Společenství uvedeno asi 14 milionů oběhových čerpadel a že nejvýznamnějším dopadem na životní prostředí ze všech fází jejich životního cyklu je spotřeba energie ve fázi používání, která v roce 2005 činila 50 TWh, což odpovídá 23 milionům tun emisí CO2. Předpokládá se, že pokud nebudou přijata žádná zvláštní opatření, zvýší se do roku 2020 jejich spotřeba elektřiny na 55 TWh. Z přípravné studie vyplývá, že spotřebu elektřiny v provozu lze podstatně zlepšit.

(7)	Přípravná studie ukazuje, že požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1 směrnice 2005/32/ES nejsou potřebné, protože spotřeba energie ve fázi používání představuje u oběhových čerpadel zdaleka nejdůležitější environmentální aspekt.

(8)	Oběhová čerpadla je nutno zefektivnit použitím stávajících nechráněných rentabilních technologií, které mohou snížit celkové náklady na nákup a provoz oběhových čerpadel.

(9)	Požadavky na ekodesign by měly harmonizovat požadavky na spotřebu elektřiny u oběhových čerpadel v rámci celého Společenství a tím přispět k fungování vnitřního trhu a ke zlepšení šetrnosti těchto výrobků vůči životnímu prostředí.

(10)	Aby se zvýšilo opakované použití a recyklace oběhových čerpadel, měli by výrobci poskytovat informace pro montáž a demontáž oběhových čerpadel.

(11)

Požadavky na ekodesign by neměly mít negativní dopad na funkčnost oběhových čerpadel nebo nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Zejména by pak přínosy ze snížení spotřeby elektrické energie během používání výrobku měly převýšit případné další dopady na životní prostředí během jejich výroby.

(12)

Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby výrobci měli dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků podléhajících tomuto nařízení. Harmonogram zavádění těchto požadavků by měl být takový, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na funkčnost oběhových čerpadel na trhu a aby byly zohledněny dopady na náklady pro výrobce, zejména pak na malé a střední podniky, a zároveň aby bylo zajištěno včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(13)

Posuzování shody a měření příslušných parametrů výrobků je nutno provádět za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření, které zohledňují obecně uznávané současné metody měření včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými orgány pro normalizaci uvedených v příloze I ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti (2).

(14)

Toto nařízení by mělo rychle zajistit, aby byly na trh uvedeny technologie, které snižují dopady oběhových čerpadel na životní prostředí během celého jejich životního cyklu, což oproti situaci, kdy by nebyla přijata žádná opatření, povede k odhadované úspoře elektřiny do roku 2020 ve výši 23 TWh, což odpovídá 11 Mt ekvivalentu CO2.

(15)	V souladu s článkem 8 směrnice 2005/32/ES by toto nařízení mělo určit postupy použitelné pro posuzování shody.

(16)	Pro usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci poskytovat informace podle příloh IV a V směrnice 2005/32/ES.

(17)	Kromě právně závazných požadavků stanovených touto směrnicí by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a přístupnost informací o vlivu oběhových čerpadel na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(18)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2005/32/ES,

PŘIJALA NÁSLEDUJÍCÍ NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign, které jsou předpokladem, aby mohla být uváděna na trh samostatná bezucpávková oběhová čerpadla a bezucpávková oběhová čerpadla vestavěná ve výrobcích.

2. Toto nařízení se nevztahuje na

a)	čerpadla pro oběh pitné vody, kromě požadavku na informaci podle přílohy I odstavce 2 bodu 4;

b)	oběhová čerpadla vestavěná ve výrobcích a uvedená na trh nejpozději 1. ledna 2020 náhradou za identická oběhová čerpadla vestavěná ve výrobcích a uvedená na trh nejpozději 1. srpna 2015. Na náhradním výrobku nebo jeho obalu musí být jasně uvedeno, k jakému výrobku/jakým výrobkům je určen.

Článek 2

Definice

Kromě definic uvedených v článku 2 směrnice 2005/32/ES se navíc použijí tyto definice:

1)	„oběhovým čerpadlem“ se rozumí odstředivé čerpadlo, které má jmenovitý hydraulický výkon 1 W až 2 500 W a je určeno k použití v topných systémech nebo v sekundárních okruzích chladicích rozvodných systémů;

2)	„bezucpávkovým oběhovým čerpadlem“ se rozumí oběhové čerpadlo, u kterého je hřídel motoru přímo připojena k oběžnému kolu a motor je ponořen v čerpaném médiu;

3)	„samostatným oběhovým čerpadlem“ se rozumí oběhové čerpadlo určené k fungování nezávisle na výrobku;

4)	„výrobkem“ se rozumí zařízení, které vyrábí a/nebo přenáší teplo;

5)	„čerpadlem pro oběh pitné vody“ se rozumí oběhové čerpadlo výslovně určené k použití při oběhu pitné vody podle definice ve směrnici Rady 98/83/ES (3).

Článek 3

Požadavky na ekodesign

Požadavky na ekodesign oběhových čerpadel jsou stanoveny v příloze I.

Dodržování požadavků na ekodesign bude hodnoceno podle kritérií stanovených v příloze II bodě 1.

Metoda výpočtu indexu energetické účinnosti oběhových čerpadel je stanovena v příloze II bodě 2.

Článek 4

Posuzování shody

Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2005/32/ES je systém interní kontroly designu stanovený přílohou IV této směrnice nebo systém řízení pro posuzování shody stanovený přílohou V této směrnice.

Článek 5

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2005/32/ES za účelem posouzení splnění požadavků stanovených přílohou I tohoto nařízení uplatňují orgány členských států postup ověřování popsaný v příloze III tohoto nařízení.

Článek 6

Referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty pro oběhová čerpadla s nejlepšími výkonnostními parametry dostupná na trhu v době, kdy toto nařízení vstupuje v platnost, jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 7

Přezkoumání

Postup výpočtu indexu energetické účinnosti bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích, stanovený v příloze II bodě 2 tohoto nařízení, Komise přezkoumá před 1. lednem 2012.

Toto nařízení přezkoumá před 1. lednem 2017 s ohledem na technický pokrok. Přezkum bude zahrnovat posouzení různých návrhů, které mohou usnadnit opětovné použití a recyklaci.

Výsledky těchto přezkoumání budou předloženy konzultačnímu fóru o ekodesignu.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se podle následujícího harmonogramu:

1)	od 1. ledna 2013 musí bezucpávková samostatná oběhová čerpadla splňovat úroveň účinnosti stanovenou v příloze I bodě 1 odstavci 1, s výjimkou čerpadel výslovně navržených pro primární okruhy tepelných solárních systémů a tepelných čerpadel;

2)	od 1. srpna 2015 musí samostatná bezucpávková oběhová čerpadla a bezucpávková oběhová čerpadla vestavěná ve výrobcích splňovat úroveň účinnosti stanovenou v příloze I bodě 1 odstavci 2;

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a je přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2009.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

(2) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(3) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA EKODESIGN

1. POŽADAVKY NA ENERGETICKOU ÚČINNOST

1.	Od 1. ledna 2013 musí mít bezucpávková samostatná oběhová čerpadla, s výjimkou čerpadel výslovně navržených pro primární okruhy tepelných solárních systémů a tepelných čerpadel, hodnotu indexu energetické účinnosti (EEI), vypočtenou podle přílohy II bodu 2, nejvýše 0,27.

2.	Od 1. srpna 2015 musí mít samostatná bezucpávková oběhová čerpadla a bezucpávková oběhová čerpadla vestavěná ve výrobcích hodnotu indexu energetické účinnosti (EEI), vypočtenou podle přílohy II bodu 2, nejvýše 0,23.

2. POŽADAVKY NA INFORMACE O VÝROBCÍCH

Od 1. ledna 2013:

1.	musí být hodnota indexu energetické účinnosti oběhových čerpadel, vypočtená podle přílohy II, uvedena na typovém štítku a obalu výrobku a v technické dokumentaci takto: „EEI ≤ 0,[xx]“;

2.	musí být uvedena následující informace: „referenční hodnota nejúčinnějších oběhových čerpadel je EEI ≤ 0,20.“;

3.	musí být dána k dispozici informace ohledně demontáže, recyklace nebo likvidace po skončení životnosti součástek a materiálů pro zpracovatelská zařízení;

4.	musí být uvedena následující informace na obalech a v technické dokumentaci oběhových čerpadel pitné vody: „Toto oběhové čerpadlo je vhodné pouze pro pitnou vodu“.

Výrobci poskytnou informace o montáži, použití a údržbě oběhového čerpadla za účelem minimalizace jeho dopadů na životní prostředí.

Výše vyjmenované informace musí být viditelně uvedeny na volně dostupných internetových stránkách výrobců oběhových čerpadel.

PŘÍLOHA II

METODY MĚŘENÍ A POSTUP VÝPOČTU INDEXU ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI

1. METODY MĚŘENÍ

Pro účely shody a ověřování shody s požadavky tohoto nařízení je nutno provádět měření za použití spolehlivého, přesného a opakovatelného postupu měření, který zohledňuje všeobecně uznávané nejnovější metody měření, včetně metod stanovených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tím účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

2. POSTUP VÝPOČTU INDEXU ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI

Postup výpočtu indexu energetické účinnosti (EEI) u oběhových čerpadel je následující:

Pokud má oběžné čerpadlo více než jedno nastavení dopravní výšky a průtoku, změřte oběžné čerpadlo při maximálním nastavení.

„Dopravní výškou“ (H) se rozumí dopravní výška (v metrech) produkovaná oběžným čerpadlem v uvedeném provozním bodě.

„Průtokem“ (Q) se rozumí objemové průtočné množství vody protékající oběhovým čerpadlem (m3/h).

2.	Najděte bod, kde je Q · H maximální a definujte průtok a dopravní výšku v tomto bodě jako: Q100 % a H100 % .

Vypočítejte hydraulickou energii Phyd v tomto bodě.

„Hydraulickou energií“ se rozumí vyjádření aritmetického součinu hodnot průtoku (Q), dopravní výšky (H) a převodního koeficientu, který srovnává jednotky použité ve výpočtu.

Výrazem „Phyd“ se rozumí hydraulická energie, kterou oběžné čerpadlo dodává čerpané kapalině v určeném provozním bodě (ve wattech).

Vypočítejte referenční výkon:

Pref = 1,7 · Phyd + 17 · (1 – e–0,3 · Phyd ), 1 W ≤ Phyd ≤ 2 500 W

„Referenčním výkonem“ se rozumí vztah mezi hydraulickou energií a příkonem oběhového čerpadla s ohledem na závislost mezi účinností a velikostí oběhového čerpadla.

Výrazem „Pref“ se rozumí referenční příkon oběhového čerpadla (ve wattech).

5.	Definujte referenční regulační křivku jako přímku proloženou jednotlivými body: (Q 100 %, H 100 %) a (Q 0 %, )

6.	Zvolte takové nastavení oběhového čerpadla, které zaručí, že oběhové čerpadlo na zvolené křivce dosáhne součinu Q · H = max. bod.

7.	Změřte hodnoty P1 a H při hodnotách průtoku: Q100 % , 0,75 · Q100 % , 0,5 · Q100 % , 0,25 · Q100 % . Výrazem „P1“ se rozumí elektrický příkon oběhového čerpadla (ve wattech) v určeném provozním bodě.

8.	Vypočítejte při těchto průtocích: pokud Hzměř. ≤ Href PL = P1,změř. pokud Hzměř. > Href přičemž Href je dopravní výška na referenční regulační křivce při různých hodnotách průtoku.

Za použití hodnoty PL a tohoto profilu zatížení:

Průtok [%]	Doba [%]
100	6
75	15
50	35
25	44

Vypočítejte vážený průměr výkonu PL,prům takto:

PL,prům = 0,06 · PL,100 % + 0,15 · PL,75 % + 0,35 · PL,50 % + 0,44 · PL,25 %

Vypočítejte hodnotu indexu energetické účinnosti (1) takto:

Formula , kde C20 % = 0,49

(1) Výrazem CXX % se rozumí součinitel velikosti, který zajišťuje, že v době definování součinitele velikosti pouze XX % oběhových čerpadel určitého typu splňuje hodnotu EEI ≤ 0,20.

PŘÍLOHA III

POSTUP OVĚŘOVÁNÍ

Pro účely kontroly splnění požadavků stanovených v příloze I použijí orgány členských států postup měření a výpočtu stanovený v příloze II.

Orgány členských států musí odzkoušet jedno oběhové čerpadlo. Pokud hodnota indexu energetické účinnosti přesahuje hodnoty uváděné výrobcem o více než 7 %, je nutno provést měření na dalších třech oběhových čerpadlech. Daný model je považován za vyhovující, pokud aritmetický průměr naměřených hodnot u těchto dalších tří oběhových čerpadel nepřesahuje hodnoty uváděné výrobcem o více než 7 %.

V opačném případě je daný model považován za nevyhovující požadavkům tohoto nařízení.

Kromě postupu stanoveného touto přílohou musí orgány členských států používat spolehlivé, přesné a opakovatelné metody měření, které zohledňují všeobecně uznávané nejnovější metody měření, včetně metod stanovených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tím účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA IV

ORIENTAČNÍ REFERENČNÍ HODNOTY

V době přijetí tohoto nařízení je referenční hodnota pro nejlepší technologii dostupnou na trhu oběhových čerpadel EEI ≤ 0,20.

23.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 191/42

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 642/2009

ze dne 22. července 2009,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign televizních přijímačů

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle směrnice 2005/32/ES stanoví Komise požadavky na ekodesign energetických spotřebičů, které mají významný objem prodejů, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)	Ustanovení čl. 16 odst. 2 první odrážky směrnice 2005/32/ES stanoví, že postupem podle čl. 19 odst. 3 a v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu Komise ve vhodných případech zavede prováděcí opatření týkající se spotřební elektroniky.

(3)

Komise provedla přípravnou studii za účelem analýzy technických, environmentálních a hospodářských aspektů televizních přijímačů. Studie byla zpracována ve spolupráci se zúčastněnými a zainteresovanými stranami ze Společenství i třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny na internetové stránce Komise EUROPA.

(4)	Televizní přijímače představují v oblasti spotřeby elektrické energie významnou skupinu výrobků spotřební elektroniky, a proto zaujímají v politice ekodesignu přednostní místo.

(5)	Pro účely tohoto nařízení se za významný environmentální aspekt televizních přijímačů považuje elektrická energie spotřebovaná ve fázi užívání výrobku.

(6)

Odhadovaná roční spotřeba elektrické energie související s televizními přijímači ve Společenství dosáhla v roce 2007 60 TWh, což odpovídá 24 Mt emisí CO2. Bez přijetí zvláštních opatření omezujících tuto spotřebu naroste podle předpovědi spotřeba elektrické energie v roce 2020 na 132 TWh. Přípravná studie ukázala, že spotřebu elektrické energie ve fázi užívání výrobku lze výrazně omezit.

(7)

Další důležité environmentální aspekty se týkají nebezpečných látek používaných při výrobě televizních přijímačů a odpadu vznikajícího při likvidaci televizních přijímačů na konci jejich životnosti. Zlepšeními v souvislosti s dopady na životní prostředí se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (3) a toto nařízení by se jimi nemělo dále zabývat.

(8)	Přípravná studie ukazuje, že požadavky týkající se ostatních parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1 směrnice 2005/32/ES nejsou potřebné.

(9)	Snížení spotřeby elektrické energie televizních přijímačů je možné/uskutečnitelné za pomoci použití stávajících nechráněných a nákladově efektivních technologií, které vedou ke snížení kombinovaných výdajů na nákup a provoz televizních přijímačů.

(10)	Požadavky na ekodesign by měly harmonizovat požadavky na spotřebu elektrické energie televizních přijímačů v celém Společenství, a přispět tak k fungování vnitřního trhu a zlepšování environmentální výkonnosti těchto výrobků.

(11)

Požadavky na ekodesign by neměly mít negativní dopad na funkčnost výrobku či nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí. Zejména přínosy snižování spotřeby elektrické energie ve fázi používání by měly více než kompenzovat další potenciální dopady na životní prostředí během fáze výroby.

(12)

Postupné zavádění požadavků na ekodesign by mělo zajistit přiměřený časový rámec, který výrobcům umožní upravit výrobky. Časový rozvrh by měl být stanoven tak, aby se zabránilo negativním dopadům na funkčnost zařízení, která jsou již na trhu, a aby byly při zajišťování včasného dosažení cílů nařízení zohledněny dopady na náklady výrobců, především malých a středních podniků.

(13)

Měření příslušných parametrů výrobku by se měla provádět pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných postupů měření, které zohledňují obecně uznávaný současný stav metod měření, případně včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány vyjmenovanými v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (4).

(14)	Toto nařízení by mělo zvýšit pronikání technologií, které snižují dopad televizních přijímačů na životní prostředí, na trh, čímž by dle odhadů došlo v roce 2020 k úsporám elektrické energie ve výši 28 TWh oproti situaci, kdy by nebyla přijata žádná opatření.

(15)	V souladu s článkem 8 směrnice 2005/32/ES by mělo toto nařízení stanovit použitelné postupy posuzování shody.

(16)	Pro snazší ověřování shody by měli výrobci poskytovat údaje v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2005/32/ES, pokud se takové údaje vztahují k požadavkům stanoveným tímto nařízením.

(17)

V současné době nejlepší dosažitelná energetická účinnost v zapnutém stavu a zmírněné dopady na životní prostředí související s nebezpečnými látkami jsou uvedeny v rozhodnutí Komise 2009/300/ES ze dne 12. března 2009, kterým se stanoví revidovaná ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství televizním přijímačům (5). Takový odkaz pomůže zajistit širokou dostupnost informací a snadný přístup k nim, zejména v případě malých a středních podniků a velmi malých podniků, což dále usnadní integraci nejlepších technologií designu pro snížení dopadu televizních přijímačů na životní prostředí. Referenční hodnoty pro nejlepší dostupnou technologii by tedy neměly být určeny v tomto nařízení.

(18)

Požadavky na ekodesign použitelné od 7. ledna 2013 podle nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu (6), by se měly na televizní přijímače vztahovat v dřívějším termínu, než jak je stanoveno v uvedeném nařízení, neboť technologie, které splňují jeho ustanovení, lze v případě televizních přijímačů použít v kratším termínu, a dosáhnout tak dodatečné úspory energie. Nařízení (ES) č. 1275/2008 by tedy nemělo platit pro televizní přijímače a mělo by být odpovídajícím způsobem změněno.

(19)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 19 odst. 1 směrnice 2005/32/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění televizních přijímačů na trh.

Článek 2

Definice

Kromě definic uvedených ve směrnici 2005/32/ES se použijí tyto definice:

1)	„televizním přijímačem“ se rozumí televizor nebo televizní monitor;

„televizorem“ se rozumí výrobek primárně určený k zobrazení a příjmu audiovizuálních signálů, jenž je uváděn na trh v rámci jednoho označení modelu nebo systému a jehož součástmi jsou:

a)	obrazovka;

jeden či více tunerů/přijímačů a volitelné doplňkové funkce pro ukládání dat a/nebo jejich zobrazování, jako je např. digitální víceúčelový disk (DVD), jednotka pevného disku (HDD) nebo videorekordér (VCR), buď jako jediná jednotka spojená s obrazovkou, nebo jako jedna či více samostatných jednotek;

„televizním monitorem“ se rozumí výrobek navržený tak, aby na integrované obrazovce zobrazoval videosignál z různých zdrojů, včetně signálu televizního vysílání, jehož funkcí může být i ovládání a reprodukce audiosignálu z externího zdrojového zařízení, které je připojeno přes normalizovaná rozhraní pro přenos videosignálu, včetně rozhraní cinch (komponentního, kompozitního), SCART, HDMI a budoucích bezdrátových standardů (avšak mimo nenormalizovaná rozhraní pro přenos videosignálu jako DVI a SDI), ale nemůže přijímat a zpracovávat vysílané signály;

4)	„zapnutým stavem“ se rozumí stav, při kterém je televizní přijímač připojen k síťovému zdroji a vydává zvuk a obraz;

5)	„domácím režimem“ se rozumí nastavení televizního přijímače, které je výrobcem doporučováno pro běžné domácí použití;

„pohotovostním režimem (pohotovostními režimy)“ se rozumí stav, kdy je zařízení připojeno k síťovému zdroji, jeho řádné fungování závisí na energetickém vstupu ze síťového zdroje a nabízí pouze tyto funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho:

—	funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci zapnuté funkce opětovné aktivace a/nebo

—	zobrazování informací nebo indikaci stavu;

„vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy je zařízení připojeno k síťovému zdroji a neposkytuje žádnou funkci; to rovněž zahrnuje:

a)	stavy, kdy je pouze zobrazována indikace vypnutého stavu;

b)	stavy, které zajišťují pouze funkce, které mají zabezpečit elektromagnetickou kompatibilitu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES (7);

8)	„funkcí opětovné aktivace“ se rozumí funkce, která umožňuje aktivaci dalších režimů včetně zapnutého stavu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání, vnitřního čidla, časového spínače, do stavu zajišťujícího další funkce včetně zapnutého stavu;

9)	„zobrazováním informací nebo indikací stavu“ se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin;

10)	„rychlou nabídkou“ se rozumí soubor nastavení televizního přijímače předdefinovaných výrobcem, z nichž si uživatel televizního přijímače musí zvolit konkrétní nastavení při prvním spuštění televizního přijímače;

11)	„plným rozlišením HD“ se rozumí rozlišení obrazovky s fyzickým počtem pixelů nejméně 1 920 × 1 080.

Článek 3

Požadavky na ekodesign

Požadavky na ekodesign televizních přijímačů jsou stanoveny v příloze I.

Splnění požadavků na ekodesign se zjišťuje metodami stanovenými v příloze II.

Článek 4

Posuzování shody

Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2005/32/ES je systém interní kontroly designu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení pro posuzování shody stanovený v příloze V uvedené směrnice.

Technická dokumentace, jež musí být poskytnuta pro posuzování shody, je stanovena v příloze I části 5 bodě 1 tohoto nařízení.

Článek 5

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Kontroly v rámci dohledu se provádí v souladu s postupem ověřování uvedeným v příloze III.

Článek 6

Revize

Komise přezkoumá toto nařízení do tří let od jeho vstupu v platnost s ohledem na technologický pokrok a výsledky tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru o ekodesignu.

Článek 7

Změna nařízení (ES) č. 1275/2008

V příloze I nařízení (ES) č. 1275/2008 se bod 3 nahrazuje zněním uvedeným v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 8

Vstup v platnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Požadavky na ekodesign stanovené v příloze I části 1 bodě 1, části 3, části 4 a části 5 bodě 2 se použijí ode dne 20. srpna 2010.

Požadavky na ekodesign stanovené v příloze I části 1 bodě 2 se použijí ode dne 1. dubna 2012.

Požadavky na ekodesign stanovené v příloze I části 2 bodě 1 písm. a) až d) se použijí ode dne 7. ledna 2010.

Požadavky na ekodesign stanovené v příloze I části 2 bodě 2 písm. a) až e) se použijí ode dne 20. srpna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2009.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

(2) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19.

(3) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24.

(4) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(5) Úř. věst. L 82, 28.3.2009, s. 3.

(6) Úř. věst. L 339, 18.12.2008, s. 45.

(7) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 24.

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA EKODESIGN

1. SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ZAPNUTÉM STAVU

Od 20. srpna 2010:

Spotřeba elektrické energie televizního přijímače v zapnutém stavu s viditelnou plochou obrazovky A vyjádřenou v dm2 nepřesáhne tyto mezní hodnoty:

	Plné rozlišení HD	Všechna ostatní rozlišení
Televizory	20 W + A · 1,12 · 4,3224 W/dm2	20 W + A · 4,3224 W/dm2
Televizní monitory	15 W + A · 1,12 · 4,3224 W/dm2	15 W + A · 4,3224 W/dm2

Od 1. dubna 2012:

Spotřeba elektrické energie televizního přijímače v zapnutém stavu s viditelnou plochou obrazovky A vyjádřenou v dm2 nepřesáhne tyto mezní hodnoty:

	Všechna rozlišení
Televizory	16 W + A · 3,4579 W/dm2
Televizní monitory	12 W + A · 3,4579 W/dm2

2. SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V POHOTOVOSTNÍM REŽIMU/VE VYPNUTÉM STAVU

Od 7. ledna 2010:

a)	Spotřeba elektrické energie ve vypnutém stavu: Spotřeba elektrické energie televizních přijímačů v jakémkoli vypnutém stavu nepřesáhne 1,00 W.

Spotřeba elektrické energie v pohotovostním režimu (pohotovostních režimech):

Spotřeba elektrické energie televizních přijímačů v jakémkoli stavu zabezpečujícím pouze funkci opětovné aktivace nebo zabezpečujícím pouze funkci opětovné aktivace a pouhou indikaci zapnuté funkce opětovné aktivace nepřesáhne 1,00 W.

Spotřeba elektrické energie televizních přijímačů v jakémkoli stavu zabezpečujícím pouze zobrazování informací nebo indikaci stavu nebo zabezpečujícím pouze kombinaci funkce opětovné aktivace a zobrazování informací nebo indikaci stavu nepřesáhne 2,00 W.

Dostupnost vypnutého stavu a/nebo pohotovostního režimu

Televizní přijímače jsou vybaveny možností vypnutého stavu a/nebo pohotovostního režimu a/nebo jiného stavu, jenž nepřekračuje platné požadavky na spotřebu elektrické energie pro vypnutý stav a/nebo pohotovostní režim, když je televizní přijímač připojen k síťovému zdroji.

U televizorů, které se skládají z obrazovky a jednoho či více tunerů/přijímačů a volitelných doplňkových funkcí pro ukládání dat a/nebo jejich zobrazování, jako je např. digitální víceúčelový disk (DVD), jednotka pevného disku (HDD) nebo videorekordér (VCR) jako jedna či více samostatných jednotek, platí písmena a) až c) jednotlivě pro obrazovku a samostatné jednotky.

Od 20. srpna 2011:

Spotřeba elektrické energie ve vypnutém stavu:

Spotřeba elektrické energie televizních přijímačů v jakémkoli vypnutém stavu nepřesáhne 0,30 W, není-li splněna podmínka uvedená v následujícím odstavci.

U televizních přijímačů s viditelným vypínačem, kterým se přijímač uvádí do stavu odpovídajícího vypnutému stavu se spotřebou energie nepřesahující 0,01 W, nesmí spotřeba energie v žádném jiném vypnutém stavu překročit 0,50 W.

Spotřeba elektrické energie v pohotovostním režimu (pohotovostních režimech):

Dostupnost vypnutého stavu a/nebo pohotovostního režimu

Automatické snížení výkonu

Televizní přijímače jsou vybaveny funkcí s těmito vlastnostmi:

maximálně po čtyřech hodinách v zapnutém stavu od posledního zásahu uživatele a/nebo změny kanálu se televizní přijímač automaticky přepne ze zapnutého stavu do:

—	pohotovostního režimu nebo

—	vypnutého stavu nebo

—	jiného stavu, jenž nepřekračuje platné požadavky na spotřebu elektrické energie pro vypnutý stav a/nebo pohotovostní režim,

ii)	televizní přijímače zobrazí upozornění, než se automaticky přepnou ze zapnutého stavu do příslušných stavů/režimů.

Tato funkce je nastavena jako implicitní.

U televizorů, které se skládají z obrazovky a jednoho či více tunerů/přijímačů a volitelných doplňkových funkcí pro ukládání dat a/nebo jejich zobrazování, jako je např. digitální víceúčelový disk (DVD), jednotka pevného disku (HDD) nebo videorekordér (VCR) jako samostatná jednotka, platí písmena a) až d) jednotlivě pro obrazovku a samostatnou jednotku.

3. „DOMÁCÍ REŽIM“ U TELEVIZNÍCH PŘIJÍMAČŮ, KTERÉ JSOU DODÁVÁNY S RYCHLOU NABÍDKOU

Od 20. srpna 2010:

Televizní přijímače, u kterých se při první aktivaci objeví rychlá nabídka, poskytuje v rámci rychlé nabídky možnost „domácího režimu“, což je implicitní nastavení při první aktivaci televizního přijímače. Pokud uživatel při první aktivaci televizního přijímače zvolí jiný režim než „domácí režim“, spustí se druhý proces výběru za účelem potvrzení této volby.

4. POMĚR NEJVYŠŠÍCH STUPŇŮ JASU

Od 20. srpna 2010:

—	televizní přijímače bez rychlé nabídky: nejvyšší stupeň jasu v zapnutém stavu televizního přijímače, jak je dodáván výrobcem, není menší než 65 % nejvyššího stupně jasu nejjasnějšího stavu v zapnutém stavu, jehož může televizní přijímač dosáhnout,

—	televizní přijímače s rychlou nabídkou: nejvyšší stupeň jasu domácího režimu není menší než 65 % nejvyššího stupně jasu nejjasnějšího stavu v zapnutém stavu, jehož může televizní přijímač dosáhnout.

5. INFORMACE POSKYTOVANÉ VÝROBCI

Pro účely posuzování shody podle článku 5 obsahuje technická dokumentace tyto prvky:

zkušební parametry pro měření

—	okolní teplota,

—	zkušební napětí ve voltech (V) a kmitočet v hertzích (Hz),

—	celkové harmonické zkreslení elektrické rozvodné soustavy,

—	vstupní terminál pro zkušební audio a videosignály,

—	informace a dokumentace o přístrojovém vybavení, nastavení a obvodech použitých pro elektrické zkoušení;

zapnutý stav

—	hodnoty spotřeby elektrické energie vyjádřené ve wattech (W), zaokrouhlené na jedno desetinné místo v případě naměřené hodnoty do 100 W a zaokrouhlené na celé jednotky v případě naměřené hodnoty vyšší než 100 W,

—	charakteristiky dynamického videosignálu nesoucího obsah vysílání a představujícího typický obsah televizního vysílání,

—	sled kroků k dosažení stabilního stavu s ohledem na spotřebu elektrické energie,

—	u televizních přijímačů s rychlou nabídkou navíc poměr nejvyššího stupně jasu v domácím režimu a nejvyššího stupně jasu v nejjasnější stavu v zapnutém stavu, jehož může televizní přijímač dosáhnout, vyjádřený v procentech,

—	u televizních monitorů navíc popis příslušných charakteristik tuneru použitého pro měření;

pro každý pohotovostní režim a/nebo vypnutý stav

—	hodnoty spotřeby elektrické energie vyjádřené ve wattech (W), zaokrouhlené na dvě desetinná místa,

—	použitá metoda měření,

—	popis způsobu, jakým byl příslušný režim zvolen nebo naprogramován,

—	sled kroků k dosažení režimu, ve kterém televizní přijímač mění režimy automaticky;

d)	automatické snížení výkonu doba, po které se televizní přijímač v zapnutém stavu automaticky přepne do pohotovostního režimu nebo vypnutého stavu nebo jiného stavu, jenž nepřekračuje platné požadavky na spotřebu elektrické energie pro vypnutý stav a/nebo pohotovostní režim;

e)	nebezpečné látky jestliže televizní přijímač obsahuje rtuť nebo olovo: obsah rtuti v X,X mg a přítomnost olova.

Od 20. srpna 2010:

Na volně přístupných internetových stránkách se zveřejní tyto informace:

—	hodnoty spotřeby elektrické energie v zapnutém stavu vyjádřené ve wattech (W), zaokrouhlené na jedno desetinné místo v případě naměřené hodnoty do 100 W a zaokrouhlené na celé jednotky v případě naměřené hodnoty vyšší než 100 W,

—	hodnoty spotřeby elektrické energie pro každý vypnutý stav a/nebo pohotovostní režim vyjádřené ve wattech (W) a zaokrouhlené na dvě desetinná místa a

—	u televizních přijímačů bez rychlé nabídky: poměr nejvyššího stupně jasu v zapnutém stavu televizního přijímače, jak je dodáván výrobcem, a nejvyšší stupeň jasu v zapnutém stavu, jehož může televizní přijímač dosáhnout, vyjádřený v procentech a zaokrouhlený na celé jednotky,

—	u televizních přijímačů s rychlou nabídkou: poměr nejvyššího stupně jasu v domácím režimu a nejvyššího stupně jasu v nejjasnějším stavu v zapnutém stavu, jehož může televizní přijímač dosáhnout, vyjádřený v procentech, zaokrouhlený na celé jednotky,

—	jestliže televizní přijímač obsahuje rtuť nebo olovo: obsah v X,X mg a přítomnost olova.

PŘÍLOHA II

MĚŘENÍ

1. Měření spotřeby elektrické energie v zapnutém stavu

Měření spotřeby elektrické energie podle přílohy I části 1 splňuje všechny tyto podmínky:

a)	k měření musí být použity spolehlivé, přesné a opakovatelné postupy měření, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod;

podmínky pro měření spotřeby elektrické energie televizních přijímačů v zapnutém stavu:

—	televizory bez rychlé nabídky: spotřeba elektrické energie podle bodů 1 a 2 se měří při zapnutém stavu televizního přijímače, jak je dodáván výrobcem, to znamená, že ovládací prvky jasu televizního přijímače jsou v pozici nastavené výrobcem pro koncového uživatele,

—	televizory s rychlou nabídkou: spotřeba elektrické energie podle bodů 1 a 2 se měří v domácím režimu,

—

televizní monitory bez rychlé nabídky: televizní monitory musí být připojeny k příslušnému tuneru. Spotřeba elektrické energie podle bodů 1 a 2 se měří při zapnutém stavu televizního přijímače, jak je dodáván výrobcem, to znamená, že ovládací prvky jasu televizního monitoru jsou v pozici nastavené výrobcem pro koncového uživatele. Spotřeba elektrické energie tuneru není pro měření spotřeby elektrické energie televizního monitoru v zapnutém stavu důležitá,

—	televizní monitory s rychlou nabídkou: televizní monitory jsou připojeny k příslušnému tuneru. Spotřeba elektrické energie podle bodů 1 a 2 se stanoví v domácím režimu.

Obecné podmínky

—	měření se provádí při okolní teplotě 23 °C +/– 5 °C,

—	měření se provádí za použití dynamického videosignálu nesoucího obsah vysílání a představujícího typický obsah televizního vysílání. Měří se průměrná hodnota spotřeby elektrické energie v průběhu 10 po sobě jdoucích minut,

—

měření se provádí poté, co byl televizní přijímač alespoň po dobu jedné hodiny ve vypnutém stavu, po čemž bezprostředně následovala alespoň jedna hodina v zapnutém stavu, a ukončí se nejpozději po třech hodinách zapnutého stavu. Příslušný videosignál je zobrazován během celé doby, kdy se televizní přijímač nachází v zapnutém stavu. V případě televizních přijímačů, u kterých je známo, že se ustálí během jedné hodiny, je možné tyto doby zkrátit, pokud lze prokázat, že se výsledné měření pohybuje v rozmezí 2 % výsledků, kterých by bylo jinak dosaženo při dodržení zde předepsaných dob,

—	měření se provádí s nejistotou rovnající se nejvýše 2 % při úrovni spolehlivosti 95 %,

—	měření se provádí s deaktivovanou funkcí automatického ovládání jasu, pokud taková funkce existuje. Jestliže funkce automatického ovládání jasu existuje a není možné ji deaktivovat, provede se měření se světlem dopadajícím přímo na čidlo okolního světla na úrovni 300 luxů nebo více.

2. Měření spotřeby elektrické energie v pohotovostním režimu / ve vypnutém stavu

Měření spotřeby elektrické energie podle přílohy I části 2 splňuje všechny tyto podmínky:

a)	spotřeba elektrické energie uvedená v bodě 1 písm. a) a b) a v bodě 2 písm. a) a b) se měří spolehlivým, přesným a opakovatelným postupem měření, který zohledňuje obecně uznávaný současný stav metod měření;

b)	měření výkonu 0,50 W nebo vyššího se provádí s nejistotou rovnající se nejvýše 2 % při úrovni spolehlivosti 95 %. Měření výkonu v hodnotě nižší než 0,50 W se provádí s nejistotou rovnající se nejvýše 0,01 W při úrovni spolehlivosti 95 %.

3. Měření nejvyššího stupně jasu

Měření nejvyššího stupně jasu podle přílohy I části 4 splňuje všechny tyto podmínky:

a)	k měření se použijí spolehlivé, přesné a opakovatelné postupy měření, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod;

měření nejvyššího stupně jasu se provádí luminometrem, který prověřuje, že část obrazovky zobrazující úplně (100 %) bílý obraz, který je součástí testovacího vzoru testu celé obrazovky, nepřekračuje průměrný stupeň jasu (APL), při kterém dochází k omezení výkonu pomocí systému řízení jasu obrazovky;

c)	měření poměru nejvyšších stupňů jasu se provádí tak, aby se nenarušil bod měření na obrazovce, a přitom se přepíná mezi jednotlivými stavy uvedenými v příloze I části 4.

PŘÍLOHA III

POSTUP OVĚŘOVÁNÍ

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2005/32/ES použijí orgány členských států následující postup ověřování u požadavků stanovených v příloze I.

1.	Orgány členského státu přezkoušejí jediný televizní přijímač.

Má se za to, že model je v souladu s ustanoveními přílohy I, jestliže:

a)	výsledná hodnota spotřeby elektrické energie při zapnutém stavu nepřekročí příslušnou mezní hodnotu stanovenou v příloze I části 1 bodech 1 a 2 o více než 7 %; a

b)	výsledky pro vypnutý stav/pohotovostní režimy nepřekročí příslušné mezní hodnoty stanovené v příloze I části 2 bodu 1 písm. a) a b) a bodu 2 písm. a) a b) o více než 0,10 W a

c)	výsledek pro poměr nejvyšších stupňů jasu stanovený v příloze I části 3 neklesne pod 60 %.

3.	Jestliže není dosaženo výsledků uvedených v bodě 2 písm. a) nebo b) nebo c), přezkoušejí se další tři jednotky stejného modelu.

Poté, co byly přezkoušeny tři další jednotky stejného modelu, se má za to, že model je v souladu s požadavky stanovenými v příloze I, jestliže:

a)	průměrná výsledná hodnota spotřeby elektrické energie při zapnutém stavu těchto tří jednotek nepřekročí příslušnou mezní hodnotu stanovenou v příloze I části 1 bodech 1 a 2 o více než 7 % a

b)	průměr výsledků těchto tří jednotek pro vypnutý stav/pohotovostní režimy nepřekročí příslušné mezní hodnoty stanovené v příloze I části 2 bodu 1 písm. a) a b) a bodu 2 písm. a) a b) o více než 0,10 W a

c)	průměr výsledků těchto tří jednotek pro poměr nejvyšších stupňů jasu stanovený v příloze I části 3 neklesne pod 60 %.

5.	Jestliže není dosaženo výsledků uvedených v bodě 4 písm. a) a b) a c), má se za to, že model není v souladu s požadavky.

Za účelem kontroly souladu s požadavky použijí orgány členských států postup uvedený v příloze II a spolehlivé, přesné a opakovatelné postupy měření, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod, včetně metod uvedených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA IV

Seznam energetických spotřebičů uvedených v příloze I bodě 3 nařízení (ES) č. 1275/2008

Rozhlasové přijímače

Videokamery

Videorekordéry

Hi-fi rekordéry

Zesilovače zvuku

Systémy domácího kina

Hudební nástroje

A jiná zařízení pro účely záznamu nebo reprodukce zvuku nebo obrazu včetně signálů, nebo technologie pro šíření zvuku nebo obrazu jinými než telekomunikačními prostředky, avšak vyjma televizních přijímačů, jak je stanoveno v nařízení Komise (ES) č. 642/2009.

23.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 191/53

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 643/2009

ze dne 22. července 2009,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů pro domácnost

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

po poradě s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES ze dne 3. září 1996 o požadavcích na energetickou účinnost elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací, které jsou určeny pro domácnost (2), obsahuje ustanovení ohledně chladicích spotřebičů pro domácnost. Požadavky stanovené uvedenou směrnicí, které platily od roku 1999, jsou nyní již zastaralé.

(2)	Podle směrnice 2005/32/ES by měla Komise stanovit požadavky na ekodesign energetických spotřebičů, které mají významný objem prodejů, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(3)

V čl. 16 odst. 2 první odrážce směrnice 2005/32/ES se stanoví, že Komise ve vhodných případech postupem podle čl. 19 odst. 3, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu zavede nové prováděcí opatření ohledně chladicích spotřebičů pro domácnost, kterým se zruší směrnice 96/57/ES.

(4)

Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty chladicích spotřebičů běžně používaných v domácnostech. Výsledky studie, na které společně pracovaly zúčastněné strany ze Společenství a ze třetích zemí, byly zveřejněny na internetových stránkách Komise na serveru EUROPA.

(5)	Energetickou účinnost absorpčních chladniček a termoelektrických chladicích spotřebičů, jako jsou minichladničky na nápoje, lze podstatně zlepšit. Tyto spotřebiče by tudíž měly být zahrnuty do působnosti tohoto nařízení.

(6)	Environmentální aspekty považované za významné pro účely tohoto nařízení jsou spotřeba energie ve fázi používání a charakteristiky výrobků, které mají zajistit takové používání chladicích spotřebičů pro domácnost konečnými uživateli, které je šetrnější k životnímu prostředí.

(7)	Přípravná studie ukazuje, že požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1 směrnice 2005/32/ES nejsou potřebné.

(8)

Roční spotřeba elektrické energie výrobků podléhajících tomuto nařízení ve Společenství byla odhadnuta na 122 TWh za rok 2005, což odpovídá 56 milionům tun ekvivalentu CO2. I když se má projektovaná spotřeba energie chladicích spotřebičů pro domácnost do roku 2020 snižovat, očekává se, že toto snižování se bude v důsledku zastaralých požadavků a energetických štítků zpomalovat. Nákladově efektivního potenciálu úspor energie tudíž nebude dosaženo, pokud nebudou zavedena další opatření za účelem aktualizace stávajících požadavků na ekodesign.

(9)	Spotřebu elektrické energie výrobků podléhajících tomu nařízení je tudíž nutno zefektivnit použitím stávajících nechráněných rentabilních technologií, které vedou ke snížení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků.

(10)	Toto nařízení by mělo rychle zajistit, aby byly na trh uvedeny energeticky účinnější výrobky podléhající tomuto nařízení.

(11)

Požadavky na ekodesign by neměly mít negativní dopad na funkčnost výrobku z hlediska konečného uživatele nebo nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Zejména by pak přínosy ze snížení spotřeby elektrické energie během používání výrobku měly převýšit případné další dopady na životní prostředí během výroby výrobků podléhajících tomuto nařízení.

(12)

Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby výrobci měli dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků podléhajících tomuto nařízení. Načasování by mělo být takové, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na funkčnost spotřebičů na trhu a aby byly zohledněny dopady na náklady pro konečné uživatele a výrobce, zejména pak na malé a střední podniky, a zároveň aby bylo zajištěno včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(13)

Posuzování shody a měření příslušných parametrů výrobků je nutno provádět na základě spolehlivého, přesného a reprodukovatelného měřicího postupu, který zohledňuje všeobecně uznávané moderní metody měření, včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými orgány pro normalizaci uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (3).

(14)	V souladu s článkem 8 směrnice 2005/32/ES by toto nařízení mělo určit postupy použitelné pro posuzování shody.

(15)	Pro usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci poskytovat informace podle příloh V a VI směrnice 2005/32/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených tímto nařízením.

(16)

Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a přístupnost informací o vlivu výrobků podléhajících tomuto nařízení na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(17)	Směrnice 96/57/ES by proto měla být zrušena.

(18)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2005/32/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign, jež musí splnit elektrické chladicí spotřebiče pro domácnost napájené ze sítě s užitným objemem do 1 500 litrů, aby mohly být uvedeny na trh.

2. Toto nařízení se vztahuje na elektrické chladicí spotřebiče pro domácnost napájené ze sítě, včetně těch, které se prodávají pro použití mimo domácnost nebo pro chlazení jiných produktů než potravin.

Vztahuje se rovněž na elektrické chladicí spotřebiče pro domácnost napájené ze sítě, které mohou být napájeny z baterií.

3. Toto nařízení se nevztahuje na:

a)	chladicí spotřebiče, které primárně využívají jiné zdroje energie než elektřinu, například paliva jako zkapalněný ropný plyn (LPG), petrolej nebo bionafta;

b)	chladicí spotřebiče napájené z baterií, které mohou být připojeny k síti pomocí samostatně zakoupeného měniče střídavého proudu na stejnosměrný;

c)	chladicí spotřebiče vyrobené jednorázově na zakázku, které nejsou rovnocenné jiným modelům chladicích spotřebičů;

d)	chladicí spotřebiče pro použití v terciárním sektoru, u nichž je vyjmutí chlazených potravin zjišťováno elektronickým čidlem a tato informace může být pomocí síťového připojení automaticky přenesena do vzdáleného řídícího systému pro účely účetní evidence;

e)	spotřebiče, jejichž hlavní funkcí není uchovávání potravin prostřednictvím chlazení, například samostatné výrobníky ledu nebo výdejníky chlazených nápojů.

Článek 2

Definice

Kromě definic uvedených ve směrnici 2005/32/ES se navíc použijí tyto definice:

1)	„potravinami“ se rozumí potraviny, složky potravin, nápoje včetně vína a další produkty určené primárně ke spotřebě, které je třeba uchovávat chlazené za stanovených teplot;

„chladicím spotřebičem pro domácnost“ se rozumí izolovaná skříň s jedním nebo několika vnitřními prostory určená k chlazení nebo mražení potravin nebo k uchovávání chlazených nebo mražených potravin pro neprofesionální účely, kde se chlazení dosahuje prostřednictvím jednoho nebo několika procesů spotřebovávajících energii, včetně spotřebičů prodávaných jako stavebnice k sestavení konečným uživatelem;

3)	„chladničkou“ se rozumí chladicí spotřebič určený ke konzervaci potravin s alespoň jedním prostorem vhodným k uchovávání čerstvých potravin či nápojů, včetně vína;

4)	„kompresorovým chladicím spotřebičem“ se rozumí chladicí spotřebič, ve kterém se chlazení provádí za použití motorem poháněného kompresoru;

5)	„absorpčním chladicím spotřebičem“ se rozumí chladicí spotřebič, ve kterém se chlazení provádí absorpčním postupem, při kterém jako zdroj energie slouží teplo;

6)	„chladničkou/mrazničkou“ se rozumí chladicí spotřebič s alespoň jedním prostorem pro čerstvé potraviny a alespoň jedním dalším prostorem vhodným ke zmrazování čerstvých potravin a uchovávání mražených potravin za podmínek uchovávání označovaných třemi hvězdičkami (prostor pro mražení potravin);

7)	„konzervátorem mražených potravin“ se rozumí chladicí spotřebič s jedním nebo několika prostory vhodnými k uchovávání mražených potravin;

„mrazničkou na potraviny“ se rozumí chladicí spotřebič s jedním nebo několika prostory vhodnými k mražení potravin s teplotami od teploty okolí do –18 °C, který je vhodný také k uchovávání mražených potravin za podmínek uchovávání označovaných třemi hvězdičkami; mraznička na potraviny může uvnitř svého prostoru nebo skříně obsahovat také oddíly nebo prostory označené dvěma hvězdičkami;

9)	„spotřebičem pro uchovávání vína“ se rozumí chladicí spotřebič, který obsahuje pouze jeden nebo několik prostorů pro víno;

10)	„víceúčelovým spotřebičem“ se rozumí chladicí spotřebič, který obsahuje pouze jeden nebo několik víceúčelových prostorů;

11)	„rovnocenným chladicím spotřebičem“ se rozumí model uvedený na trh se stejným hrubým a užitným objemem, stejnými technickými, účinnostními a výkonnostními vlastnostmi a stejnými typy prostorů jako jiný model chladicího spotřebiče uvedený na trh stejným výrobcem pod jiným obchodním kódovým číslem.

Další definice pro účely příloh II až VI jsou uvedeny v příloze I.

Článek 3

Požadavky na ekodesign

Obecné požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů pro domácnost spadajících do působnosti tohoto nařízení jsou stanoveny v příloze II bodu 1. Zvláštní požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů pro domácnost v rámci působnosti tohoto nařízení jsou stanoveny v příloze II bodu 2.

Článek 4

Posuzování shody

1. Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2005/32/ES je systém interní kontroly designu stanovený přílohou IV uvedené směrnice nebo systém řízení stanovený přílohou V uvedené směrnice.

2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2005/32/ES musí technická dokumentace obsahovat kopii informací o výrobku poskytovaných podle přílohy III bodu 2 a výsledky výpočtů stanovených přílohou IV tohoto nařízení.

Jestliže informace uvedené v technické dokumentaci ke konkrétnímu modelu chladicího spotřebiče pro domácnost byly získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací z údajů o jiných rovnocenných chladicích spotřebičích pro domácnost nebo oběma způsoby, musí dokumentace obsahovat podrobné údaje o těchto výpočtech nebo extrapolacích nebo o obou způsobech a o zkouškách provedených výrobci za účelem ověření přesnosti těchto výpočtů. V takových případech musí technická dokumentace obsahovat také seznam všech dalších rovnocenných modelů chladicích spotřebičů pro domácnost, u nichž byly informace uvedené v technické dokumentaci získány na stejném základě.

Článek 5

Ověřovací postup pro dohled nad trhem

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2005/32/ES za účelem posouzení splnění požadavků stanovených přílohou II tohoto nařízení uplatňují orgány členských států ověřovací postup stanovený v příloze V tohoto nařízení.

Článek 6

Referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty pro chladicí spotřebiče pro domácnost s nejlepšími výkonnostními parametry dostupné na trhu v době, kdy toto nařízení vstupuje v platnost, jsou uvedeny v příloze VI.

Článek 7

Přezkum

Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok nejpozději pět let po jeho vstupu v platnost a výsledek tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru o ekodesignu. V tomto přezkumu se zejména posoudí přípustné odchylky při ověřování uvedené v příloze V a možnosti odstranění nebo snížení hodnot korekčních faktorů přílohy IV.

Komise posoudí potřebu přijmout konkrétní požadavky na ekodesign spotřebičů pro uchovávání vína nejpozději dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 8

Zrušení

Směrnice 96/57/ES se k 1. červenci 2010 zrušuje.

Článek 9

Vstup v platnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Obecné požadavky na ekodesign stanovené v bodu 1 odst. 1 přílohy II se použijí ode dne 1. července 2010.

Obecné požadavky na ekodesign stanovené v bodu 1 odst. 2 přílohy II se použijí ode dne 1. července 2013.

Zvláštní požadavky na ekodesign, pokud jde o index energetické účinnosti, stanovené v bodu 2 přílohy II se použijí v souladu s harmonogramem uvedeným v tabulkách 1 a 2 přílohy II.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a je přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2009.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

(2) Úř. věst. L 236, 18.9.1996, s. 36.

(3) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

PŘÍLOHA I

Definice použitelné pro účely příloh II až VI

Pro účely příloh II až VI platí tyto definice:

a)	„chladicím spotřebičem jiného typu“ se rozumí chladicí spotřebič, ve kterém se chlazení provádí jakoukoli jinou technologií nebo postupem jiným než kompresí nebo absorpcí;

b)	„beznámrazovým systémem“ se rozumí automaticky fungující systém bránící trvalému utváření námrazy, v jehož rámci je chlazení zajišťováno nucenou cirkulací vzduchu, výparník nebo výparníky jsou odmrazovány automatickým odmrazovacím systémem a voda z odmrazování se automaticky odstraňuje;

c)	„beznámrazovým prostorem“ se rozumí jakýkoli prostor odmrazovaný beznámrazovým systémem;

d)	„vestavným spotřebičem“ se rozumí nepřenosný chladicí spotřebič určený k montáži do skříně, připraveného výklenku ve zdi nebo na podobné místo, který vyžaduje nábytkovou úpravu;

e)	„chladničkou s prostorem s mírnou teplotou“ se rozumí chladicí spotřebič, který obsahuje alespoň jeden prostor pro čerstvé potraviny a jeden prostor s mírnou teplotou, ale neobsahuje prostor pro mražené potraviny, zchlazovací prostor ani prostor pro výrobu ledu;

f)	„chladničkou s mírně chlazeným prostorem“ se rozumí chladicí spotřebič, který má pouze jedno nebo více oddělení s mírným chlazením;

g)	„chladničkou/zchlazovačem“ se rozumí chladicí spotřebič, který obsahuje alespoň prostor pro čerstvé potraviny a zchlazovací prostor, ale neobsahuje prostory pro mražené potraviny;

h)	„prostory“ se rozumí kterýkoli z prostorů uvedených v bodech i) až p);

i)	„prostorem pro čerstvé potraviny“ se rozumí prostor určený k uchovávání nezmražených potravin, který může být dále rozdělen na menší prostory;

j)	„prostorem s mírnou teplotou“ se rozumí prostor určený k uchovávání konkrétních potravin nebo nápojů za teploty vyšší než teplota prostoru pro čerstvé potraviny;

k)	„zchlazovacím prostorem“ se rozumí prostor určený konkrétně k uchovávání potravin rychle podléhajících zkáze;

l)	„prostorem pro výrobu ledu“ se rozumí prostor s nízkou teplotou určený konkrétně pro přípravu a uchovávání ledu;

„prostorem pro mražené potraviny“ se rozumí prostor s nízkou teplotou určený konkrétně k uchovávání mražených potravin, který se podle teploty klasifikuje takto:

i)	„prostor označený jednou hvězdičkou“: prostor pro mražené potraviny, v němž teplota nepřesahuje – 6 °C,

ii)	„prostor označený dvěma hvězdičkami“: prostor pro mražené potraviny, v němž teplota nepřesahuje – 12 °C,

iii)	„prostor označený třemi hvězdičkami“: prostor pro mražené potraviny, v němž teplota nepřesahuje – 18 °C,

iv)

„prostor pro mražení potravin“ (nebo „prostor označený čtyřmi hvězdičkami“): prostor vhodný ke zmrazení alespoň 4,5 kg potravin na 100 l užitného objemu a v každém případě alespoň 2 kg potravin z teploty okolí na teplotu – 18 °C za 24 hodin, který je rovněž vhodný k uchovávání mražených potravin za podmínek uchovávání označovaných třemi hvězdičkami a může v rámci prostoru obsahovat oddíly označené dvěma hvězdičkami,

v)	„prostor bez označení hvězdičkou“: prostor pro mražené potraviny s teplotou < 0 °C, který lze využívat také pro přípravu a uchovávání ledu, který však není určen k uchovávání potravin rychle podléhajících zkáze;

„prostorem pro víno“ se rozumí prostor určený výhradně buď ke krátkodobému uchovávání vína pro dosažení ideální teploty pro konzumaci, nebo k dlouhodobému uchovávání vína za účelem zrání, který má tyto vlastnosti:

i)	trvalá skladovací teplota, nastavená předem nebo nastavovaná ručně podle pokynů výrobce, v rozmezí od + 5 °C do + 20 °C,

ii)	skladovací teplota (teploty) s proměnlivostí v čase nižší než 0,5 K při každé deklarované teplotě okolí podle klimatické třídy chladicích spotřebičů pro domácnost,

iii)	aktivní nebo pasivní ovládání vnitřní vlhkosti v rozmezí od 50 % do 80 %,

iv)	je konstruován tak, aby se omezil přenos vibrací do prostoru, ať z kompresoru chladicího zařízení nebo z jakéhokoli vnějšího zdroje;

„víceúčelovým prostorem“ se rozumí prostor určený k používání při dvou nebo více teplotách odpovídajících jednotlivým typům prostorů, který může konečný uživatel podle pokynů výrobce nastavit tak, aby trvale udržoval rozmezí pracovní teploty pro daný typ prostoru; jestliže však lze teploty v prostoru změnit na jiné rozmezí pracovní teploty pouze na omezenou dobu pomocí určité funkce (například funkce rychlé zmrazení), prostor se nepovažuje za „víceúčelový prostor“ ve smyslu tohoto nařízení;

p)	„jiným prostorem“ se rozumí prostor jiný než prostor pro víno, který je určen k uchovávání konkrétních potravin za teploty vyšší než + 14 °C;

q)	„oddílem označeným dvěma hvězdičkami“ se rozumí část mrazničky na potraviny, prostoru pro mražení potravin, prostoru označeného třemi hvězdičkami nebo konzervátoru mražených potravin označeného třemi hvězdičkami, která nemá vlastní přístupová dvířka nebo poklop a v níž teplota nepřesahuje – 12 °C;

„mrazicím pultem“ se rozumí mraznička na potraviny, jejíž prostor nebo prostory jsou přístupné z horní strany spotřebiče nebo která má jak prostory typu s horním otevíráním, tak prostory skříňového typu, avšak hrubý objem prostoru (prostorů) typu s horním otevíráním přesahuje 75 % celkového hrubého objemu spotřebiče;

s)	„typem s horním otevíráním“ nebo „pultovým typem“ se rozumí chladicí spotřebič, jehož prostor nebo prostory jsou přístupné z jeho horní strany;

t)	„skříňovým typem“ se rozumí chladicí spotřebič, jehož prostor nebo prostory jsou přístupné z jeho přední strany;

u)	„rychlým zmrazením“ se rozumí vratná funkce, kterou podle pokynů výrobce aktivuje konečný uživatel a která snižuje skladovací teplotu v mrazničce nebo v mrazicím prostoru kvůli rychlejšímu zmrazení nezmražených potravin.

PŘÍLOHA II

Požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů pro domácnost

1. OBECNÉ POŽADAVKY NA EKODESIGN

Od 1. července 2010:

a)	U spotřebičů pro uchovávání vína musí být v návodu k použití poskytovaném výrobcem uvedeny následující informace: „Tento spotřebič je určen výhradně k uchovávání vína“.

U chladicích spotřebičů pro domácnost musí být v návodu k použití poskytovaném výrobcem uvedeny informace:

—	o takové kombinaci zásuvek, košů a přihrádek, která má za následek nejúčinnější spotřebu energie daným spotřebičem, a

—	o tom, jak minimalizovat spotřebu energie chladicího spotřebiče pro domácnost ve fázi používání.

Od 1. července 2013:

Rychlozmrazování nebo jakákoli podobná funkce aktivovaná změnou nastavení termostatu u mrazniček a mrazicích prostorů se po aktivování konečným uživatelem podle pokynů výrobce musí nejvýše po 72 hodinách automaticky přepnout zpět na předchozí normální skladovací teplotu. Tento požadavek se nevztahuje na chladničky/mrazničky, které mají jeden termostat a jeden kompresor a jsou vybaveny elektromechanickou ovládací deskou.

Chladničky/mrazničky, které mají jeden termostat a jeden kompresor, jsou vybaveny elektronickou ovládací deskou a lze je podle pokynů výrobce používat při teplotách okolí pod + 16 °C musí být takové, aby se případný vypínač zimního nastavení nebo podobná funkce zaručující správnou teplotu uchování mražených potravin aktivoval automaticky podle teploty okolí, ve kterém je spotřebič instalován.

c)	Chladicí spotřebič pro domácnost s užitným objemem do 10 litrů se musí nejdéle 1 hodinu po vyprázdnění automaticky přepnout do provozního režimu s energetickou spotřebou 0,00 wattů. Pouhou přítomnost hardwarového vypínače nelze považovat za dostatečné splnění tohoto požadavku.

2. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA EKODESIGN

Chladicí spotřebiče pro domácnost spadající do působnosti tohoto nařízení, jejichž užitný objem se rovná nebo je vyšší než 10 litrů, musí splňovat limity indexu energetické účinnosti uvedené v tabulkách 1 a 2.

Zvláštní požadavky na ekodesign uvedené v tabulkách 1 a 2 se nevztahují na:

—	spotřebiče pro uchovávání vína nebo

—	absorpční chladicí spotřebiče a chladicí spotřebiče jiného typu patřící do kategorií 4 až 9 stanovených v příloze IV bodu 1.

Index energetické účinnosti (EEI) chladicích spotřebičů pro domácnost se vypočítá postupem popsaným v příloze IV.

Tabulka 1

Kompresorové chladicí spotřebiče

Datum použití	Index energetické účinnosti (EEI)
ze dne 1. červenec 2010	EEI < 55
ze dne 1. červenec 2012	EEI < 44
ze dne 1. červenec 2014	EEI < 42

Tabulka 2

Absorpční chladicí spotřebiče a chladicí spotřebiče jiného typu

Datum použití	Index energetické účinnosti (EEI)
ze dne 1. červenec 2010	EEI < 150
ze dne 1. červenec 2012	EEI < 125
ze dne 1. červenec 2015	EEI < 110

PŘÍLOHA III

Měření

Pro účely shody s požadavky tohoto nařízení se provádějí měření pomocí spolehlivého, přesného a reprodukovatelného měřicího postupu, který zohledňuje všeobecně uznávané moderní metody měření, včetně metod stanovených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tím účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

1. OBECNÉ ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY

Použijí se tyto obecné zkušební podmínky:

1.	jestliže je spotřebič vybaven antikondenzačními ohřívači, které může konečný uživatel zapínat a vypínat, zapnou se, a pokud jsou nastavitelné, nastaví se na maximální ohřev;

2.	jestliže je spotřebič vybaven zařízeními ve dveřích (jako jsou výdejníky ledu nebo chlazené vody či nápojů), která může konečný uživatel zapínat a vypínat, během měření spotřeby energie jsou zapnuta, ale nepoužívají se;

3.	u víceúčelových spotřebičů a prostorů se spotřeba energie měří při skladovací teplotě, která odpovídá nominální teplotě nejchladnějšího typu prostoru deklarované pro trvalé běžné používání podle pokynů výrobce;

4.	spotřeba energie chladicího spotřebiče se určuje při nejchladnější konfiguraci podle pokynů výrobce pro trvalé běžné používání každého „jiného prostoru“ podle definice v příloze IV tabulce 5.

2. TECHNICKÉ PARAMETRY

Je nutno určit následující parametry:

a)	„celkové rozměry“, které se měří s přesností na celé milimetry;

b)	„celkový prostor potřebný pro použití“, který se měří s přesností na celé milimetry;

c)	„celkový hrubý objem (objemy)“, který se měří s přesností na celé decimetry krychlové nebo litry;

d)	„užitný objem (objemy) a celkový užitný objem (objemy)“, které se měří s přesností na celé decimetry krychlové nebo litry;

e)	„typ odmrazování“

f)	„skladovací teplota“

g)	„spotřeba energie“, která se vyjadřuje v kilowatthodinách za 24 hodin (kWh/24 h) s přesností na tři desetinná místa;

h)	„náběh teploty“;

i)	„mrazicí výkon“;

j)	„příkon“, který se měří ve wattech a zaokrouhluje na dvě desetinná místa, a

k)	„vlhkost v prostoru pro víno“, která se vyjadřuje jako procentní podíl zaokrouhlený na nejbližší celé číslo.

PŘÍLOHA IV

Metoda výpočtu indexu energetické účinnosti

1. KLASIFIKACE CHLADICÍCH SPOTŘEBIČŮ PRO DOMÁCNOST

Chladicí spotřebiče pro domácnost se dělí do kategorií uvedených v tabulce 1. Jednotlivé kategorie jsou definovány podle specifických kombinací prostorů uvedených v tabulce 2 a nezávisejí na počtu dveří či zásuvek.

Tabulka 1

Kategorie chladicích spotřebičů pro domácnost

Kategorie	Označení
1	chladnička s jedním nebo několika prostory pro čerstvé potraviny
2	chladnička s prostorem s mírnou teplotou, chladnička s mírnou teplotou a spotřebič pro uchovávání vína
3	chladnička/zchlazovač a chladnička s prostorem bez označení hvězdičkou
4	chladnička s prostorem označeným jednou hvězdičkou
5	chladnička s prostorem označeným dvěma hvězdičkami
6	chladnička s prostorem označeným třemi hvězdičkami
7	chladnička/mraznička
8	skříňová mraznička
9	mrazicí pult
10	víceúčelové a jiné chladicí spotřebiče

Chladicí spotřebiče pro domácnost, které kvůli teplotě prostorů nelze zařadit do kategorií 1 až 9, se zařazují do kategorie 10.

Tabulka 2

Klasifikace chladicích spotřebičů pro domácnost a příslušné kombinace prostorů

Nominální teplota (pro EEI) (°C)

Určená teplota

+12

–6

–12

–18

Kategorie

(číslo)

Typy prostorů

jiný

pro víno

s mírnou teplotou

pro čerstvé potraviny

zchlazovací

bez hvězdiček/pro výrobu ledu

1 hvězdička

2 hvězdičky

3 hvězdičky

4 hvězdičky

Kategorie spotřebiče

Kombinace prostorů

CHLADNIČKA S JEDNÍM NEBO NĚKOLIKA PROSTORY PRO ČERSTVÉ POTRAVINY

CHLADNIČKA S PROSTOREM S MÍRNOU TEPLOTOU, CHLADNIČKA S MÍRNOU TEPLOTOU a SPOTŘEBIČ PRO UCHOVÁVÁNÍ VÍNA

CHLADNIČKA/ZCHLAZOVAČ a CHLADNIČKA S PROSTOREM BEZ OZNAČENÍ HVĚZDIČKOU

CHLADNIČKA S PROSTOREM OZNAČENÝM JEDNOU HVĚZDIČKOU

CHLADNIČKA S PROSTOREM OZNAČENÝM DVĚMA HVĚZDIČKAMI

CHLADNIČKA S PROSTOREM OZNAČENÝM TŘEMI HVĚZDIČKAMI

CHLADNIČKA/MRAZNIČKA

SKŘÍŇOVÁ MRAZNIČKA

A (1)

MRAZICÍ PULT

VÍCEÚČELOVÉ A JINÉ SPOTŘEBIČE

Poznámky:

A	=	prostor je ve spotřebiči obsažen;
N	=	prostor není obsažen;
V	=	prostor může být obsažen volitelně;

Chladicí spotřebiče pro domácnost se zařazují do jedné nebo několika klimatických tříd uvedených v tabulce 3.

Tabulka 3

Klimatické třídy

Třída	Značka	Průměrná teplota okolí v °C
Rozšířené mírné pásmo	SN	+ 10 až + 32
Mírné pásmo	N	+ 16 až + 32
Subtropické pásmo	ST	+ 16 až + 38
Tropické pásmo	T	+ 16 až + 43

Chladicí spotřebič musí být schopen udržovat požadované skladovací teploty v různých prostorech, a to současně a v rozmezí povolených odchylek (během odmrazovacího cyklu), jak je uvedeno v tabulce 4, pro různé typy chladicích spotřebičů pro domácnost a příslušné klimatické třídy.

Víceúčelové spotřebiče a/nebo prostory musí být schopny udržovat požadované skladovací teploty různých typů prostorů, které může podle pokynů výrobce nastavit konečný uživatel.

Tabulka 4

Skladovací teploty

Skladovací teploty (°C)

Jiný prostor

Prostor pro víno

Prostor s mírnou teplotou

Prostor pro čerstvé potraviny

Zchlazovací prostor

Prostor s jednou hvězdičkou

Prostor/oddíl se dvěma hvězdičkami

Prostor pro mražení potravin a prostor/konzervátor se třemi hvězdičkami

tom

twma

tcm

t1m, t2m, t3m, tma

tcc

t**

t***

> + 14

+ 5 ≤ twma ≤ + 20

+ 8 ≤ tcm ≤ + 14

0 ≤ t1m, t2m, t3m ≤ + 8; tma ≤ + 4

– 2 ≤ tcc ≤ + 3

≤ – 6

≤ – 12 (2)

≤ – 18 (2)

Poznámky:

tom	:	skladovací teplota jiného prostoru
twma	:	skladovací teplota prostoru pro víno s povolenou odchylkou 0,5 K
tcm	:	skladovací teplota prostoru s mírnou teplotou
t1m, t2m, t3m	:	skladovací teploty prostoru pro čerstvé potraviny
tma	:	průměrná skladovací teplota prostoru pro čerstvé potraviny
tcc	:	okamžitá skladovací teplota zchlazovacího prostoru
t, t, t**	:	maximální teploty prostorů pro mražené potraviny

Skladovací teplota prostoru pro výrobu ledu a prostoru bez označení hvězdičkou je nižší než 0 °C

2. VÝPOČET EKVIVALENTNÍHO OBJEMU

Ekvivalentní objem chladicího spotřebiče pro domácnost se rovná součtu ekvivalentních objemů všech jeho prostorů. Udává se v litrech a zaokrouhluje se na nejbližší celé číslo; vypočítá se takto:

Formula

kde:

—	n je počet prostorů,

—	Vc je užitný objem prostoru nebo prostorů,

—	Tc je nominální teplota prostoru nebo prostorů podle tabulky 2,

—	je termodynamický faktor podle tabulky 5,

—	FFc , CC a BI jsou objemové korekční faktory podle tabulky 6.

Termodynamický korekční faktor Formula je teplotní rozdíl mezi nominální teplotou prostoru T c (podle tabulky 2) a teplotou okolí za normálních zkušebních podmínek, tj. + 25 °C, vyjádřený jako podíl tohoto rozdílu pro prostor pro čerstvé potraviny s teplotou + 5 °C.

Termodynamické faktory pro prostory definované v příloze I bodech i) až p) jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5

Termodynamické faktory pro prostory chladicích spotřebičů

Prostor	Nominální teplota	(25 – T c)/20
Jiný prostor	Určená teplota
Prostor s mírnou teplotou / prostor pro víno	+ 12 °C	0,65
Prostor pro čerstvé potraviny	+ 5 °C	1,00
Zchlazovací prostor	0 °C	1,25
Prostor pro výrobu ledu a prostor bez označení hvězdičkou	0 °C	1,25
Prostor označený jednou hvězdičkou	– 6 °C	1,55
Prostor označený dvěma hvězdičkami	– 12 °C	1,85
Prostor označený třemi hvězdičkami	– 18 °C	2,15
Prostor pro mražení potravin (prostor označený čtyřmi hvězdičkami)	– 18 °C	2,15

Poznámky:

i)	U víceúčelových prostorů se termodynamický faktor určuje podle nominální teploty uvedené v tabulce 2 pro typ prostoru s nejnižší teplotou, která může být podle pokynů výrobce nastavena konečným uživatelem a trvale udržována.

ii)	U každého oddílu označeného dvěma hvězdičkami (uvnitř mrazničky) se pro určení termodynamického faktoru použije hodnota T c = – 12 °C.

iii)	U jiných prostorů se termodynamický faktor určuje podle nejnižší určené teploty, která může být podle pokynů výrobce nastavena konečným uživatelem a trvale udržována.

Tabulka 6

Hodnoty korekčních faktorů

Korekční faktor	Hodnota	Podmínky
FF (beznámrazové)	1,2	beznámrazové prostory pro mražené potraviny
FF (beznámrazové)	1	ostatní
CC (klimatická třída)	1,2	spotřebiče třídy T (tropické pásmo)
	1,1	spotřebiče třídy ST (subtropické pásmo)
	1	ostatní
BI (vestavné)	1,2	vestavné spotřebiče šířky menší než 58 cm
BI (vestavné)	1	ostatní

Poznámky:

i)	FF je objemový korekční faktor pro beznámrazové prostory.

ii)	CC je objemový korekční faktor pro danou klimatickou třídu. Pokud je chladicí spotřebič zařazen do několika klimatických tříd, pro výpočet ekvivalentního objemu se použije klimatická třída s nejvyšším korekčním faktorem.

iii)	BI je objemový korekční faktor pro vestavné spotřebiče.

3. VÝPOČET INDEXU ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI

Pro účely výpočtu indexu energetické účinnosti (EEI) modelu chladicího spotřebiče pro domácnost se roční spotřeba energie chladicího spotřebiče pro domácnost porovná s jeho normalizovanou roční spotřebou energie.

Index energetické účinnosti (EEI) se vypočítá a zaokrouhlí na jedno desetinné místo takto:

kde:

—	=	AEC	=	roční spotřeba energie chladicím spotřebičem pro domácnost,
—	=	SAEC	=	normalizovaná roční spotřeba energie chladicím spotřebičem pro domácnost.

Roční spotřeba energie (AE C) se vypočítá v kWh za rok a zaokrouhlí na dvě desetinná místa takto:

AEc = E24h × 365

kde:

—	E24h je spotřeba energie chladicím spotřebičem pro domácnost v kWh za 24h zaokrouhlená na tři desetinná místa.

Normalizovaná roční spotřeba energie (SAE C) se vypočítá v kWh za rok a zaokrouhlí na dvě desetinná místa takto:

SAEc = Veq × M + N + CH

kde:

—	Veq je ekvivalentní objem chladicího spotřebiče pro domácnost,

—	CH je rovno 50 kWh za rok u chladicích spotřebičů pro domácnost se zchlazovacím prostorem o užitném objemu alespoň 15 litrů,

—	hodnoty M a N pro každou kategorii chladicích spotřebičů pro domácnost jsou uvedeny v tabulce 7.

Tabulka 7

Hodnoty M a N podle kategorií chladicích spotřebičů pro domácnost

Kategorie	M	N
1	0,233	245
2	0,233	245
3	0,233	245
4	0,643	191
5	0,450	245
6	0,777	303
7	0,777	303
8	0,539	315
9	0,472	286
10	(3)	(3)

(1) kategorie zahrnuje také konzervátory mražených potravin označené třemi hvězdičkami.

(2) U beznámrazových chladicích spotřebičů pro domácnost je během odmrazovacího cyklu povolena odchylka teploty nepřevyšující 3 K za 4 hodiny nebo za 20 % trvání pracovního cyklu podle toho, která doba je kratší.

(3) u chladicích spotřebičů pro domácnost kategorie 10 závisejí hodnoty M a N na tom, jakou má teplotu a kolika hvězdičkami je označen prostor s nejnižší skladovací teplotou, která může být podle pokynů výrobce nastavena konečným uživatelem a trvale udržována. Jestliže spotřebič obsahuje pouze „jiný prostor“, vymezený v tabulce 2 a v příloze I bodě p), použijí se hodnoty M a N pro kategorii 1. Spotřebiče s prostory označenými třemi hvězdičkami nebo s prostory pro mražení potravin se považují za chladničky/mrazničky.

PŘÍLOHA V

Ověřovací postup pro dohled nad trhem

Pro účely kontroly plnění požadavků stanovených v příloze II orgány členských států podrobí zkoušce jeden chladicí spotřebič pro domácnost. Jestliže naměřené parametry neodpovídají hodnotám uváděným výrobcem podle čl. 4 odst. 2, v rozsahu definovaném v tabulce 1, je nutno provést měření na dalších třech chladicích spotřebičích pro domácnost. Aritmetický průměr hodnot naměřených u těchto tří dalších chladicích spotřebičů pro domácnost musí splňovat požadavky stanovené v příloze II v rozsahu definovaném v tabulce 1.

V opačném případě se model a všechny ostatní rovnocenné modely chladicích spotřebičů pro domácnost považují za nevyhovující.

Tabulka 1

Měřený parametr	Přípustné odchylky při ověřování
Jmenovitý hrubý objem	Naměřená hodnota nesmí být nižší než jmenovitá hodnota (1) o více než 3 % nebo 1 l, podle toho, která hodnota je větší.
Jmenovitý užitný objem	Naměřená hodnota nesmí být nižší než jmenovitá hodnota o více než 3 % nebo 1 l, podle toho, která hodnota je větší. Pokud jsou objemy prostoru s mírnou teplotou a prostoru pro čerstvé potraviny vzájemně nastavitelné uživatelem, uvedená nejistota měření se použije v případě, že je prostor s mírnou teplotou nastaven na minimální objem.
Mrazicí výkon	Naměřená hodnota nesmí být nižší než jmenovitá hodnota o více než 10 %.
Spotřeba energie	Naměřená hodnota nesmí být vyšší než jmenovitá hodnota (E24h ) o více než 10 %.
Spotřeba energie u chladicích spotřebičů s užitným objemem menším než 10 litrů	Naměřená hodnota nesmí být vyšší než mezní hodnota stanovená v příloze II části 1 bodě 2 podbodě c) o více než 0,10 W při 95 % úrovni spolehlivosti.
Spotřebiče pro uchovávání vína	Naměřená hodnota relativní vlhkosti nesmí překročit nominální rozsah o více než 10 %.

Kromě postupu stanoveného přílohou III musí orgány členských států používat spolehlivé, přesné a reprodukovatelné postupy měření, které zohledňují všeobecně uznávaný současný stav metod měření, včetně metod stanovených v dokumentech, jejichž referenční čísla byla za tím účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(1) „Jmenovitou hodnotou“ se rozumí hodnota deklarovaná výrobcem

PŘÍLOHA VI

Orientační referenční hodnoty pro chladicí spotřebiče pro domácnost

V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro chladicí spotřebiče pro domácnost, pokud jde o jejich index energetické účinnosti a hlučnost (EEI), určena jako nejlepší tato technologie dostupná na trhu:

Chladničky, kompresorové:

—	EEI = 29,7 a roční spotřeba energie 115 kWh za rok pro celkový užitný objem 300 litrů v prostoru pro čerstvé potraviny plus 25litrovém zchlazovacím prostoru a pro tropickou klimatickou třídu (T),

—	hlučnost: 33 dB(A).

Chladničky, absorpční:

—	EEI = 97,2 a roční spotřeba energie 245 kWh za rok pro celkový užitný objem 28 litrů v prostoru pro čerstvé potraviny a pro mírnou klimatickou třídu (N),

—	hlučnost ≈ 0 dB(A).

Chladničky/mrazničky, kompresorové:

—	EEI = 28,0 a roční spotřeba energie 157 kWh za rok pro celkový užitný objem 255 litrů, z čehož užitný objem prostoru pro čerstvé potraviny činí 236 litrů a užitný objem prostoru pro mražení potravin označeného čtyřmi hvězdičkami činí 19 litrů, a pro tropickou klimatickou třídu (T),

—	hlučnost = 33 dB(A).

Skříňové mrazničky, kompresorové:

—	EEI = 29,3 a roční spotřeba energie 172 kWh za rok pro celkový užitný objem 195 litrů v prostoru pro mražení potravin označeném čtyřmi hvězdičkami a pro tropickou klimatickou třídu (T),

—	hlučnost = 35 dB(A).

Mrazicí pulty, kompresorové:

—	EEI = 27,4 a roční spotřeba energie 153 kWh za rok pro celkový užitný objem 223 litrů v prostoru pro mražení potravin označeném čtyřmi hvězdičkami a pro tropickou klimatickou třídu (T),

—	hlučnost = 37 dB(A).

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.191.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 191

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 23. července 2009

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 634/2009 ze dne 22. července 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 635/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1580/2007, pokud jde o spouštěcí objemy pro dodatečná cla na jablka ( 1 )	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 636/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o výklad 15 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) ( 1 )	5
	*	Nařízení Komise (ES) č. 637/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny (kodifikované znění) ( 1 )	10
	*	Nařízení Komise (ES) č. 638/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1145/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 637/2008, pokud jde o národní programy restrukturalizace odvětví bavlny	15
	*	Nařízení Komise (ES) č. 639/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o zvláštní podporu	17
	*	Nařízení Komise (ES) č. 640/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign elektromotorů ( 1 )	26
	*	Nařízení Komise (ES) č. 641/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích ( 1 )	35
	*	Nařízení Komise (ES) č. 642/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign televizních přijímačů ( 1 )	42
	*	Nařízení Komise (ES) č. 643/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů pro domácnost ( 1 )	53
		Nařízení Komise (ES) č. 644/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 623/2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. července 2009	69

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	19,3
0702 00 00	ZZ	19,3
0707 00 05	TR	98,3
0707 00 05	ZZ	98,3
0709 90 70	TR	97,9
0709 90 70	ZZ	97,9
0805 50 10	AR	60,0
	ZA	57,8
	ZZ	58,9
0806 10 10	EG	150,6
	MA	167,5
	TR	109,9
	US	141,6
	ZZ	142,4
0808 10 80	AR	90,5
	BR	72,1
	CL	90,0
	CN	97,8
	NZ	93,7
	US	91,3
	ZA	86,0
	ZZ	88,8
0808 20 50	AR	81,7
	CL	81,8
	NZ	138,3
	ZA	98,6
	ZZ	100,1
0809 10 00	TR	163,1
0809 10 00	ZZ	163,1
0809 20 95	TR	285,7
	US	236,3
	ZZ	261,0
0809 30	TR	153,8
0809 30	ZZ	153,8
0809 40 05	IL	167,2
0809 40 05	ZZ	167,2

Pořadové č.	Kód KN	Popis	Období uplatnění	Spouštěcí objem (v tunách)
78.0015	0702 00 00	Rajčata	Od 1. října do 31. května	415 817
78.0020	0702 00 00	Rajčata	Od 1. června do 30. září	40 105
78.0065	0707 00 05	Okurky salátové	Od 1. května do 31. října	19 309
78.0075	0707 00 05	Okurky salátové	Od 1. listopadu do 30. dubna	17 223
78.0085	0709 90 80	Artyčoky	Od 1. listopadu do 30. června	16 421
78.0100	0709 90 70	Cukety	Od 1. ledna do 31. prosince	65 893
78.0110	0805 10 20	Pomeranče	Od 1. prosince do 31. května	700 277
78.0120	0805 20 10	Klementinky	Od 1. listopadu do konce února	385 569
78.0130	0805 20 30 0805 20 50 0805 20 70 0805 20 90	Mandarinky (včetně tangerinek a satsum); wilkingy a podobné citrusové hybridy	Od 1. listopadu do konce února	95 620
78.0155	0805 50 10	Citrony	Od 1. června do 31. prosince	329 947
78.0160	0805 50 10	Citrony	Od 1. ledna do 31. května	61 422
78.0170	0806 10 10	Stolní hrozny	Od 21. července do 20. listopadu	89 140
78.0175	0808 10 80	Jablka	Od 1. ledna do 31. srpna	824 442
78.0180	0808 10 80	Jablka	Od 1. září do 31. prosince	327 526
78.0220	0808 20 50	Hrušky	Od 1. ledna do 30. dubna	223 485
78.0235	0808 20 50	Hrušky	Od 1. července do 31. prosince	70 116
78.0250	0809 10 00	Meruňky	Od 1. června do 31. července	5 785
78.0265	0809 20 95	Třešně, s výjimkou višní	Od 21. května do 10. srpna	133 425
78.0270	0809 30	Broskve, včetně nektarinek	Od 11. června do 30. září	131 459
78.0280	0809 40 05	Švestky	Od 11. června do 30. září	129 925“

Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 10 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti	0,00
	střední jakosti	0,00
	nízké jakosti	0,00
1001 90 91	PŠENICE obecná, k setí	0,00
ex 1001 90 99	PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
1002 00 00	ŽITO	61,37
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	31,15
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než osivo (2)	31,15
1007 00 90	zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí	66,36

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2009/557/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 22. července 2009 o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení vezikulární choroby prasat v Itálii v roce 2008 (oznámeno pod číslem K(2009) 5608)	72