ISSN 1725-5074

doi:10.3000/17255074.L_2009.182.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 182

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
15. července 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 617/2009 ze dne 13. července 2009 o otevření autonomní celní kvóty pro dovoz vysoce jakostního hovězího masa

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 618/2009 ze dne 14. července 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

2

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 619/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství ( 1 )

4

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 620/2009 ze dne 13. července 2009 o správě dovozní celní kvóty pro vysoce jakostní hovězí maso

25

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 621/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví zákaz rybolovu makrely obecné v oblastech VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe; ve vodách ES oblasti Vb; v mezinárodních vodách oblastí IIa, XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

31

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2009/548/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2009, kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2009) 5174)  ( 1 )

33

 

 

2009/549/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 13. července 2009 o nominaci člena dozorčí rady Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví zastupujícího oblast veřejného pořádku

63

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

15.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 617/2009

ze dne 13. července 2009

o otevření autonomní celní kvóty pro dovoz vysoce jakostního hovězího masa

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S ohledem na zájem Společenství rozvíjet harmonické obchodní vztahy se třetími zeměmi je třeba přijmout formou autonomního opatření ustanovení, na jejichž základě se otevře celní kvóta Společenství pro dovoz 20 000 tun vysoce jakostního čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného hovězího masa.

(2)

V souladu s článkem 144 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1) ve spojení s čl. 4 uvedeného nařízení otevírá a spravuje celní kvóty pro produkty uvedené v tomto nařízení Komise podle prováděcích pravidel přijatých postupem podle čl. 195 odst. 2 uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Otevírá se roční celní kvóta Společenství o objemu 20 000 tun hmotnosti produktu s pořadovým číslem 09.4449 pro dovoz vysoce jakostního čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného hovězího masa kódů KN 0201, 0202, 0206 10 95 a 0206 29 91.

2.   Clo pro kvótu uvedenou v odstavci 1 činí 0 %.

3.   Kvótový rok začíná dne 1. července a končí dne 30. června.

Článek 2

Celní kvóty uvedené v článku 1 spravuje Komise v souladu s článkem 144 a s čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Radu

předseda

E. ERLANDSSON


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.


15.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/2


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 618/2009

ze dne 14. července 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. července 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. července 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MK

30,0

ZZ

30,0

0707 00 05

TR

106,6

ZZ

106,6

0709 90 70

TR

102,0

ZZ

102,0

0805 50 10

AR

49,3

TR

53,0

ZA

67,1

ZZ

56,5

0808 10 80

AR

85,4

BR

73,6

CL

97,7

CN

94,7

NZ

96,5

US

98,1

ZA

81,9

ZZ

89,7

0808 20 50

AR

84,7

CL

76,8

NZ

87,2

ZA

101,6

ZZ

87,6

0809 10 00

HR

90,0

TR

189,4

XS

103,5

ZZ

127,6

0809 20 95

TR

262,6

ZZ

262,6

0809 30

TR

145,4

ZZ

145,4


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


15.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/4


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 619/2009

ze dne 13. července 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 byl vytvořen seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (2).

(2)

V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2111/2005 sdělily některé členské státy Komisi informace, které jsou podstatné v souvislosti s aktualizací seznamu Společenství. Podstatné informace rovněž sdělily třetí země. Na tomto základě by měl být seznam Společenství aktualizován.

(3)

Komise informovala všechny dotčené letecké dopravce buď přímo, nebo pokud to nebylo možné, prostřednictvím orgánů odpovědných za regulační dohled nad nimi a uvedla podstatné skutečnosti a úvahy, které budou základem pro rozhodnutí uložit jim zákaz provozování letecké dopravy ve Společenství nebo změnit podmínky zákazu provozování letecké dopravy, který byl uložen leteckému dopravci uvedenému na seznamu Společenství.

(4)

Komise poskytla dotčeným leteckým dopravcům možnost konzultovat dokumenty předložené členskými státy, předložit písemné připomínky a do deseti pracovních dnů přednést ústně své stanovisko Komisi a Výboru pro leteckou bezpečnost, který byl zřízen nařízením Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (3).

(5)

Komise a v konkrétních případech některé členské státy rovněž konzultovaly orgány odpovědné za regulační dohled nad dotčenými leteckými dopravci.

(6)

Nařízení (ES) č. 474/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Na základě informací vyplývajících z prohlídek letadel na letištní ploše některých leteckých dopravců Společenství provedených v rámci programu SAFA a z prohlídek v jednotlivých oblastech i auditů provedených vnitrostátními leteckými orgány přijaly některé členské státy určitá donucovací opatření. Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost informovaly o těchto opatřeních: příslušné řecké orgány oznámily, že osvědčení leteckého provozovatele (AOC) bylo odebráno dopravci EuroAir Ltd dne 8. května 2009; příslušné švédské orgány oznámily, že dne 23. ledna 2009 odebraly AOC dopravci Nordic Airways AB („Regional“) a dne 31. března 2009 dopravci Fly Excellence AB.

(8)

Dne 8. dubna 2009 informovaly příslušné thajské orgány (thajský úřad pro civilní letectví) Komisi, že leteckému dopravci One Two Go odebraly AOC. I když se dopravce One Two Go proti rozhodnutí o odebrání osvědčení odvolala, thajský úřad pro civilní letectví toto rozhodnutí dne 4. května 2009 znovu potvrdil.

(9)

Proto vzhledem ke skutečnosti, že provozovatel již nemá AOC a že jeho provozní licence nemůže být považována za platnou, lze na základě společných kritérií usuzovat, že dopravce One Two Go již není leteckým dopravcem podle definice článku 2 nařízení (ES) č. 2111/2005, a měla by být proto vyřazen z přílohy A.

(10)

V souladu s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 298/2009 ze dne 8. dubna 2009, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství (4), poskytl thajský úřad pro civilní letectví Komisi údaje o účinnosti nápravných opatření dopravce Orient Thai, jakož i o opatřeních, která dotyčný úřad přijal s cílem odstranit dříve zjištěné bezpečnostní nedostatky a která vedla k pozastavení provozu leteckého dopravce, pokud jde o letadlo typu MD-80 na období 75 dnů do dne 7. října 2008.

(11)

Na základě této informace se Komise domnívá, že není třeba uplatňovat žádná další opatření.

(12)

Po přijetí nařízení (ES) č. 298/2009 provedla skupina evropských odborníků ve dnech 25.–29. května 2009 šetření na Ukrajině s cílem ověřit stav provádění akčního plánu předloženého příslušnými ukrajinskými orgány, který by měl přispět k posílení dohledu nad oběma leteckými dopravci, jimž je uložen zákaz provozování letecké dopravy ve Společenství (Ukraine Cargo Airways a Ukranian Mediterranean Airlines), jakož i ke zlepšení jejich situace v oblasti bezpečnosti. Rovněž s ohledem na přezkum výkonu dohledu ze strany ukrajinské státní letecké služby se skupina odborníků EK setkala s dvěma dopravci (South Airlines a Khors Air Company), kteří provozují leteckou dopravu ve Společenství a kteří byli podrobeni kontrolám letadel na odbavovací ploše ve Společenství nebo v jiných státech Evropské konference civilního letectví (ECAC).

(13)

Státní letecká služba učinila omezený pokrok v provádění svého akčního plánu. Žádné z opatření (12/12), které státní letecká služba uvedla ve svém akčním plánu předloženém dne 31. května 2008 s cílem posílit výkon dohledu, není dosud dokončeno. Nedošlo k žádnému vydání osvědčení v souladu s požadavky oznámenými státní leteckou správou, příslušné právní předpisy nebyly přijaty a nápravná opatření nebudou dokončena dříve než v červenci 2011, u některých se provedení zpozdí až do roku 2015.

(14)

Provádění akčního plánu je přímo spojeno se složitostí právního systému na Ukrajině, který neumožňuje jasnou identifikaci norem používaných pro schválení letadla a provozovatele; je rovněž obtížné zjistit, zda jsou uvedené normy v souladu s přílohami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). To se potvrdilo na jednání s uvedenými čtyřmi provozovateli.

(15)

Ze zprávy o šetření vyplývá zejména, že příslušné ukrajinské orgány nedisponují dostatečným množstvím kvalifikovaného personálu, aby mohly vykonávat dohled nad 74 držiteli AOC (letová způsobilost a provoz). Provádění průběžného dohledu nemohlo být řádně doloženo a komentáře předložené příslušnými ukrajinskými orgány po šetření tyto záležitosti neobjasnily. Z pečlivého přezkoumání systému AOC používaného příslušnými ukrajinskými orgány vyplývá, že systém neumožňuje jasnou identifikaci předpisů/norem používaných pro vydávání osvědčení, ani nedává jistotu, pokud jde o přesné údaje o letadlovém parku, jehož provozování bylo povoleno, jakož i o přesných oprávněných, jejichž jsou provozovatelé držiteli.

(16)

Příslušné ukrajinské orgány předložily komentáře, které nebyly dostatečné k odstranění nedostatků zjištěných během šetření. Bude třeba pečlivě monitorovat a pravidelně vyhodnocovat různá nápravná opatření, která oznámily příslušné orgány, přičemž je nutno brát v úvahu závěry šetření ICAO USOAP uskutečněného v červnu 2008. V návaznosti na šetření předložily příslušné ukrajinské orgány plán nápravných opatření, jehož provádění závisí na přijetí nového ukrajinského zákona o letecké dopravě, které se předpokládá v roce 2010. Přijetí různých prováděcích pravidel nebude tudíž dokončeno před koncem druhé poloviny roku 2011, pokud jde o provoz letadel, před koncem roku 2012, pokud jde o licence pro letovou posádku, a před rokem 2015, pokud jde o zachování letové způsobilosti.

(17)

S ohledem na závěry šetření a přednesení stanovisek uskutečněné v rámci zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost dne 1. července 2009 bude Komise nadále pečlivě monitorovat provádění těchto opatření a napomáhat příslušným ukrajinským orgánům v posilování dohledu a v odstraňování nesouladu s předpisy. Členské státy budou kromě toho systematicky ověřovat účinný soulad s příslušnými bezpečnostními normami prostřednictvím stanovení priorit prohlídek na odbavovací ploše, které se u letadel dopravců, kterým byla udělena licence na Ukrajině, budou provádět podle nařízení Komise (ES) č. 351/2008 (5).

(18)

Po přijetí nařízení (EC) č. 298/2009 byl dopravce vyzván, aby předložil všechny příslušné informace včetně nápravných opatření pro odstranění dříve zjištěných bezpečnostních nedostatků. Příslušné ukrajinské orgány předložily informace, které objasňují opatření přijatá v souvislosti s AOC daného dopravce. Motor Sich předložil dne 4. června 2009 dokumentaci, která uvádí, že společnost provedla analýzu hlavních příčin a vypracovala nápravná opatření s cílem vyřešit veškeré bezpečnostní nedostatky. Uvedená analýza a nápravná opatření byly schváleny příslušnými ukrajinskými orgány. Společnost dne 15. června rovněž zaslala příslušným francouzským orgánům, které provedly prohlídku (6) letadla AN-12 (UR-11819) písemnost obsahující nápravná opatření. Plán nápravných opatření uvádí, že příručky a dokumentace společnosti (provozní příručka a letová příručka) byly změněny, aby byly v souladu s normami ICAO a aby umožnily řádnou přípravu letu.

(19)

Školení pilotů a posádky s cílem zajistit, aby byly změněné příručky a postupy účinně použity, není však dostačující pro pokrytí široké škály změn. Kromě toho Komise dosud neobdržela žádné informace od příslušných ukrajinských orgánů týkající se ověření stavu provádění a skutečného dokončení těchto opatření s cílem udržitelným způsobem odstranit zjištěné bezpečnostní nedostatky.

(20)

S ohledem na zjištěné nedostatky a na základě společných kritérií Komise soudí, že při současném stavu věcí dopravce Motor Sich nesplňuje příslušné bezpečnostní normy, a měl by být proto nadále uveden v příloze A.

(21)

Po přijetí nařízení (ES) č. 298/2009 provedla skupina odborníků EK dne 27. května 2009 šetření u uvedeného dopravce. Zpráva z šetření uvádí, že během jednoho roku byl letadlový park společnosti Ukraine Cargo Airways (UCA) výrazně snížen, a sice z 20 letadel na počátku roku 2008 (deset IL-76, tři AN-12, tři AN-26, tři helikoptéry MIL-8 a jeden Tupolev Tu-134) na čtyři letadla v době šetření (dva IL-76, jeden AN-12 a jeden AN-26). Ze čtyř letadel majících AOC je pouze jedno (IL-76 (UR-UCC)) způsobilé k provozu, přičemž ostatní tři letadla s AOC mají již neplatná osvědčení letové způsobilosti. Dopravce uvedl, že ostatní letadla již nejsou způsobilá k leteckému provozu a již žádným způsobem nejsou provozována.

(22)

Podle zprávy učinil UCA významné pokroky v provádění svého plánu nápravných opatření předloženého Komisi dne 1. dubna 2008. Z 22 plánovaných opatření je 19 označeno jako dokončených a uzavřených. Byla zrevidována a zlepšena politika bezpečnosti, jakož i dokumentace. Bylo zřízeno oddělení vnitřní bezpečnostní inspekce. Byl zlepšen technický stav letadel. Byly zrevidovány a zlepšeny postupy školení posádky. Tři opatření navrhovaná v rámci tohoto plánu nápravných opatření však nadále zůstávají nedokončena, přičemž nejproblematičtější jsou chybějící pohotovostní masky v případě letadel IL-76, AN-12 a AN-26, jak požaduje ICAO pro lety nad určitou nadmořskou výšku.

(23)

Zpráva rovněž zdůrazňuje významné bezpečnostní nedostatky v oblasti leteckého provozu, školení, kontrol a zachování letecké způsobilosti a údržby. Dále vykazuje nedostatky rovněž systém řízení kvality, neboť není zaručeno, že nedostatky zjištěné vnitřním auditem nebo příslušnými ukrajinskými orgány budou před uzavřením odstraněny a ověřeny, ani že bude zajištěna systematická analýza nedostatků. Zjištěné nedostatky vyvolávají pochybnosti, pokud jde o udržitelnost nápravných opatření provedených společností po uložení zákazu provozování letecké dopravy.

(24)

Společnost byla vyzvána, aby předložila komentáře. Dne 10. června poskytly UCA dokumentaci týkající se nedostatků zjištěných během šetření. Z 16 nových nedostatků zjištěných během šetření byl jeden po prozkoumání dokumentace společností skutečně vyřešen. Pokud jde o dva nedostatky týkající se provozní příručky a jejího AOC, společnost uvedla, že předložila ke schválení příslušným ukrajinským orgánům změny v provozní příručce a požádala o omezení letové výšky ve svém AOC pro letadla AN-12 (UR-UCN) a AN-26 (UR-UDM).

(25)

Komise neobdržela žádné informace týkající se schválení změn (omezení) požadovaných společností. Dopravce požádal o slyšení před Komisí a Výborem pro leteckou bezpečnost a předložil jim dne 1. července návrhy s tím, že z celkového počtu 51 nápravných opatření jich zbývá do konce srpna 2009 provést 15; po tomto datu bude příslušnými ukrajinskými orgány provedeno ověření. Komise si vyhrazuje právo přistoupit k ověření provádění nápravných opatření ze strany dopravce.

(26)

S ohledem na zjištěné nedostatky a na základě společných kritérií Komise soudí, že při současném stavu věcí nesplňuje společnost Motor Sich příslušné bezpečnostní normy, a měla by být proto nadále uvedena v příloze A.

(27)

Po přijetí nařízení (ES) č. 298/2009 provedla skupina odborníků EK dne 28. května 2009 šetření u uvedeného dopravce. Zpráva z šetření ukazuje, že UMAir učinil významné pokroky ve svém systému dokumentace, který byl zcela zrevidován. Bylo zřízeno bezpečnostní oddělení a ustaveno ústřední místo pro inspekce SAFA. Byly rovněž zrevidovány a zlepšeny postupy školení. I když UMAir tvrdí, že dokončil provádění svého plánu nápravných opatření, jak bylo ověřeno příslušnými ukrajinskými orgány, kontrola provedená na vzorku náhodně vybraném skupinou odborníků ukázala, že přetrvávají některé nedostatky: Zdá se, že nápravná opatření přijatá společností UMAir, pokud jde o seznam nákladu / provozní hmotnost, nejsou účinně používána pro všechny typy letadel uvedených v AOC. Některá nápravná opatření mající za cíl odstranit nedostatky zjištěné během prohlídky SAFA nejsou systematicky prováděna, a to včetně zjištění jejich hlavních příčin (únik paliva v motoru, chybějící šrouby, omezení výkonu v seznamu minimálního vybavení atd.)

(28)

Dále byly zjištěny závazné bezpečnostní nedostatky v oblasti provozu a zachování letové způsobilosti, údržby a techniky: Chybí jasný postup, který musí být použit posádkou letadla společnosti UMAir v případě poruchy motoru během letu (ztrácení výšky); v provozních příručkách rovněž chybí postup vyhlášení nouzového stavu v situaci, kdy se očekává, že předpokládaná/vypočtená hladina paliva při přistání klesne během letu pod minimum. Rovněž nebyl poskytnut důkaz o souladu se směrnicemi o způsobilosti letadla typu UR-CFF a jeho motor; byly zjištěny různé nedostatky v případě letadla typu DC-9 a MD 83; dále nejsou dodržována pravidla předcházení korozi a kontrolního programu (CPCP, Corrosion Level identification and reporting rules). S ohledem na systém kvality dopravce skupina odborníků EK ve své zprávě uvedla, že subjekt nebyl schopen prokázat, že u všech aspektů údržby a postupů leteckého provozu je pravidelně prováděn audit; provedená opatření ne vždy zohledňují hlavní příčiny a neexistuje celkový systém kontroly přetrvávajících nedostatků (vnitřní a vnější audity včetně nedostatků zjištěných ukrajinskou státní leteckou správou).

(29)

Společnost byla vyzvána, aby předložila komentáře. UMAir předložil plán nápravných opatření, který byl schválen příslušnými ukrajinskými orgány na jednání Výboru pro leteckou bezpečnost dne 1. července 2009. Byl vypracován plán nápravných opatření s cílem vyřešit bezpečnostní nedostatky zjištěné během šetření. Avšak přednesení stanoviska dopravcem neumožnilo odstranit nedostatky zjištěné během šetření, zejména v oblasti zachování letové způsobilosti. Komise si vyhrazuje právo přistoupit k ověření provádění nápravných opatření ze strany dopravce.

(30)

S ohledem na zjištěné nedostatky a na základě společných kritérií Komise soudí, že při současném stavu věcí nesplňuje společnost příslušné bezpečnostní normy, a měla by být proto nadále uvedena v příloze A.

(31)

Existují ověřené důkazy o neschopnosti orgánů odpovědných za dohled nad leteckými dopravci, kteří získali oprávnění v Kazachstánu, provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy doložené výsledky auditu vykonaného ICAO v rámci programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu (USOAP).

(32)

V návaznosti na audit USOAP vykonaný v dubnu 2009 v Kazachstánu oznámila ICAO všem smluvním stranám Chicagské úmluvy existenci závažných bezpečnostních obav, pokud jde o bezpečnostní dohled nad dopravci a letadly zaregistrovanými v Kazachstánu, a to jak vzhledem k provozu (7), tak ke způsobilosti letadla (8), podle kterých postup vydávání AOC používaný v Kazachstánu nesplňuje všechna příslušná ustanovení přílohy 6 ICAO. Většina stávajících AOC byla vydána bez součinnosti oprávněného inspektora pro leteckou způsobilost letadla. V postupu vydávání osvědčení se zejména nedbá na tyto prvky: předložení programů údržby, přezkum seznamu minimálního vybavení (MEL), požadavky na zachování letové způsobilosti letadel v případě schvalování specifických provozů, jako je ETOPS a CAT III. Dále byla většina AOC vydána bez technické prohlídky letadla a příslušné kazašské orgány neprováděly pravidelné prohlídky letadel. Plány nápravných opatření předložené těmito orgány ICAO neshledala přijatelnými, neboť neobsahují pevné termíny provedení bezprostředních nápravných opatření, která mají za cíl rozptýlit zásadní obavy ohledně bezpečnosti.

(33)

Komise s ohledem na dvě závažné bezpečnostní obavy zveřejněné krátce po šetření ve zprávách ICAO a SAFA zahájila jednání s příslušnými kazašskými orgány, vyjádřila vážné obavy, pokud jde o bezpečnost provozu leteckých dopravců s oprávněním v Kazachstánu a požádala o objasnění týkající se přijatých opatření ze strany příslušných orgánů s cílem reagovat na nedostatky zjištěné ICAO a SAFA.

(34)

Příslušné kazašské orgány předložily mezi 5. a 29. červnem dokumentaci a dne 30. června 2009 před Výborem pro leteckou bezpečnost přednesly stanovisko. Při stejné příležitosti informovaly dne 30. června 2009 příslušné kazašské orgány Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost, že byl vypracován plán nápravných opatření s cílem odstranit nedostatky oznámené ICAO a že byly učiněny první kroky pro jeho provedení, přičemž dosažení souladu s bezpečnostními požadavky ICAO se očekává v červnu 2010. Vyřešení dvou bezpečnostních problémů oznámených ICAO se nepředpokládá dříve než v prosinci 2009. Příslušné kazašské orgány rovněž informovaly Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost, že budou předkládat čtvrtletní zprávy o stavu provádění nápravných opatření navržených organizací ICAO.

(35)

Kromě toho příslušné kazašské orgány objasnily, že bylo celkem vydáno 69 AOC a že dne 1. dubna 2009 podnikly kroky k pozastavení nebo zrušení 11 AOC. Nadále ale přetrvává nejistota, pokud jde o prosazování provedených opatření s cílem reagovat na závažné bezpečnostní obavy ze strany ICAO vzhledem k tomu, že pozastavení/zrušení oznámená příslušnými kazašskými orgány byla uskutečněna před auditem ICAO USOAP a že nebyl předložen žádný důkaz o skutečném zrušení AOC a že některá AOC označená jako zrušená ke dni 1. dubna 2009 jsou ke dni 1. června 2009 označena jako platná. Dále příslušné kazašské orgány přiznaly, že kazašské právní předpisy v současnosti dovolují letadlu, aby bylo provozováno paralelně více než jedním dopravcem, čímž není jasně určen subjekt zodpovědný za leteckou způsobilost letadla a jeho provoz.

(36)

Dopravce Berkut State Airline s oprávněním v Kazachstánu požádal o slyšení před Komisí a Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 30. června 2009. Během přednesení stanoviska nepředložil dopravce zevrubný akční plán k zajištění souladu s bezpečnostními normami, který by vyloučil záměnu s dopravcem BEK Air, dříve nazývaným Berkut Air, jenž je uveden v příloze A od dubna 2009. Společnost Berkut State Airline rovněž oznámila, že má v úmyslu upustit od obchodního provozu a provozu starých letadel.

(37)

Příslušné kazašské orgány nepředložily žádné informace o osvědčeních držených dopravcem BEK Air, dříve nazývaným Berkut Air, jakož i o provedení nápravných opatření k odstranění bezpečnostních nedostatků, které v dubnu 2009 vedly k zahrnutí tohoto dopravce do přílohy A. Rovněž neposkytly důkaz o tom, že by byl tento letecký dopravce předmětem donucovacích opatření.

(38)

Příslušné kazašské orgány informovaly Výbor pro leteckou bezpečnost o existenci třetího dopravce nazývaného Berkut KZ, nepředložily však žádné údaje o osvědčeních držených tímto dopravcem.

(39)

Dopravce SCAT s osvědčením v Kazachstánu opožděně požádal o slyšení před Komisí a Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 30. června 2009. Během přednesení stanoviska dopravce přiznal, že některá letadla jako například Yak 42 značky UP-Y4210 jsou provozována rovněž jinými dopravci s osvědčením v Kazachstánu, čímž jasně neurčil subjekt zodpovědný za letovou způsobilost letadla a jeho provoz. Kromě toho neposkytl dopravce a příslušné kazašské orgány důkaz, že zachování letové způsobilosti a údržba letadel typu Boeing B-737-522 a B-757-204 zaregistrovaných v Litvě (značka: LY-AWE, LY-AWD, LY-FLB a LY-FLG) jsou prováděny v souladu s příslušnými evropskými právními předpisy.

(40)

Komise uznává úsilí, které bylo učiněno s cílem reformovat systém civilního letectví v Kazachstánu, jakož i první kroky učiněné k řešení bezpečnostních nedostatků oznámených ICAO. Na základě společných kritérií a vzhledem k tomu, že účinné provádění vhodných nápravných opatření s cílem odstranit bezpečnostní problémy identifikované ICAO stále není dokončeno, lze však usuzovat, že příslušné kazašské orgány v tomto okamžiku nejsou schopny provést a prosadit příslušné bezpečnostní normy pro všechny letecké dopravce, kteří spadají pod jejich regulační dohled. Proto by všem dopravcům majícím osvědčení v Kazachstánu měl být uložen zákaz provozování letecké dopravy a z tohoto titulu by měli být zařazeni do přílohy A s výjimkou leteckého dopravce Air Astana.

(41)

Dopravce Air Astana s osvědčením v Kazachstánu požádal o slyšení před Komisí a Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 30. června 2009. Během přednesení stanoviska dopravce zevrubně popsal řadu nápravných opatření, jakož i analýzu hlavních příčin, která má za cíl vyřešit četné bezpečnostní nedostatky na části letadel uvedeného dopravce, které byly během prohlídek letadel na odbavovací ploše provedených v rámci programu SAFA zjištěné Německem (9), Nizozemskem (10), Spojeným královstvím (11), jakož i dalšími státy ECAC (12). V zájmu dobré bezpečnostní situace letadlového parku jsou všechna letadla dopravce uvedená v AOC zaregistrována mimo Kazachstán (Aruba). Příslušný arubský orgán je zodpovědný za dohled nad letadlem letadlového parku společnosti Air Astana v souladu s ustanoveními přílohy 1 a 8 Chicagské úmluvy, jakož i přílohy 6, pokud jde o zachování letové způsobilosti.

(42)

S ohledem na výše uvedené není nutné zahrnout dopravce Air Astana do přílohy A. Avšak s přihlédnutím k výsledkům nedávných kontrol na letištní ploše (13) provedených na letištích Společenství v rámci programu SAFA, jakož i k závazku členských států dále posilovat počet kontrol na letištní ploše u letadel provozovaných společností Air Astana a létajících do Společenství, Komise soudí, že je vhodné za přísných podmínek provádět zvláštní dohled nad provozem Air Astana do Společenství; z tohoto důvodu by provoz Air Astana měl být přísně omezen na současnou úroveň s momentálně používanými letadly. Proto by na základě společných kritérií a za uvedených podmínek měl být dopravce zahrnut do přílohy B.

(43)

Po pozastavení činnosti zambijského vlajkového dopravce Zambian Airways v lednu roku 2009 a oznámení vážných bezpečnostních obav ze strany ICAO v únoru 2009 po šetření USOAP, během kterého byl proveden audit, pokud jde o provoz letadel, vydávání osvědčení a dohled vykonávaný zambijskou civilní leteckou správou, požádala Komise v dubnu 2009 tyto orgány o informace s cílem ověřit provádění nápravných opatření majících za úkol rozptýlit bezpečnostní obavy. Vážné bezpečnostní obavy se týkají skutečnosti, že zambijský úřad pro civilní letectví (DCA) vydal 21 povolení k leteckému provozu obchodním leteckým provozovatelům, přičemž u některých to znamená rovněž povolení k mezinárodnímu provozu. Tato povolení k leteckému provozu se orientují spíše na otázky ekonomické, než bezpečnostní. Držitelé těchto povolení k leteckému provozu provozují mezinárodní lety, i když nebyly provedeny prohlídky provozu a letové způsobilosti letadla, které jsou vyžadovány před vydáním AOC. Kromě toho zprávy o pravidelných prohlídkách zambijského úřadu pro civilní letectví upozorňují na bezpečnostní nedostatky, o jejichž odstranění nejsou žádné záznamy.

(44)

Informace poskytnuté zambijskými orgány v květnu 2009 nijak nezmiňují naléhavá nápravná opatření potřebná k odstranění vážných bezpečnostních problémů zjištěných ICAO. Zejména neexistuje plán vydávání osvědčení a postupy, dále pravidla a předpisy vztahující se k požadavkům ICAO v příloze 6 Chicagské úmluvy, pokud jde o vydávání osvědčení. Rovněž neexistuje důkaz o omezení zambijských povolení k leteckému provozu („Air Service Permits“), jakož i dokumentace, která by ilustrovala prostup vydávání osvědčení požadovaný přílohou 6 ICAO.

(45)

Dodatečná dokumentace zaslaná dne 1. června 2009 příslušnými zambijskými orgány neprokázala, že AOC (Z/AOC/001/2009) vydané dne 29. května 2009 společnosti Zambezi Airlines mající osvědčení v Zambii je v souladu s požadavky ICAO a že byla rozptýlena tato bezpečnostní obava. Bezpečnostní obava ICAO nadále trvá.

(46)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k potenciálnímu riziku, které tato situace může představovat pro bezpečnost provozu dopravců majících oprávnění v Zambii, kteří jsou oprávněni provozovat mezinárodní lety, Komise soudí, že na základě společných kritérií by všichni letečtí dopravci mající osvědčení v Zambii měli být zahrnuti do přílohy A.

(47)

Indonéské generální ředitelství pro civilní letectví (DGCA) Komisi prokázalo, že letečtí dopravci Garuda Indonesia, Airfast Indonesia, Mandala Airlines a Ekspres Transportasi Antarbenua (pod značkou Premi Air) obdrželi dne 10. června 2009 nové AOC v rámci nových indonéských bezpečnostních předpisů v oblasti civilního letectví (CASRs). Zejména letečtí dopravci Garuda a Airfast obdrželi nová AOC platná dva roky poté, co byl proveden úplný audit a postup opětovného vydání osvědčení. Mandala a Premi Air byly podrobeny auditu omezenému na nové požadavky v rámci CASRs.

(48)

Na žádost indonéského generálního ředitelství pro civilní letectví (DGCA) provedla skupina odborníků EK ve dnech 15. až 18. června 2009 v Indonésii šetření s cílem ověřit, zda je v současnosti plně vykonáván dohled a zda byl systém dohledu zlepšen tak, aby vhodným způsobem řešil nedostatky zjištěné DGCA, pokud jde o indonéské dopravce. V tomto rámci bylo provedeno šetření u dvou leteckých dopravců (Mandala Airlines a Premi Air) za účelem ověření schopnosti indonéského generálního ředitelství pro civilní letectví zajistit bezpečnostní dohled v souladu s příslušnými normami (nové CASRs).

(49)

Šetření ukázalo, že současná úroveň účinnosti dohledu DGCA nad čtyřmi výše uvedenými dopravci, jakož i opětovné vydání osvědčení, zaručuje soulad s novými požadavky a je považován za vhodný. Systém dohledu byl zlepšen, aby umožnil řešení nedostatků zjištěných DGCA, pokud jde o indonéské dopravce. DGCA vytvořilo systém efektivní správy informací plynoucích z dohledu a v návaznosti na to sledování cílového a skutečného data odstranění nedostatků, jakož i posunu umožněného DGCA.

(50)

Kromě toho byly dne 25. března 2009 odstraněny nesrovnalosti vůči příloze 6 Chicagské úmluvy, které DGCA oznámila ICAO dne 20. února 2009 a které by byly mohly mít negativní dopad na bezpečnost provozu indonéských dopravců. Po technickém přezkumu ze strany DGCA bylo dne 28. května 2009 ICAO posláno nové oznámení s omezenými nesrovnalostmi. Od 30. listopadu 2009 budou tedy u indonéských dopravců prosazovány normy ICAO; nově přijaté normy jsou však již prosazovány, pokud jde o dopravce Garuda, Mandala, Premi Air a Airfast, a to od 10. června 2009, kdy byla vydána jejich nová AOC.

(51)

DGCA požádal o slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 30. června 2009. DGCA informoval Komisi, že letadlo typu Embraer EMB-120 značky PK-RJC provozované společností Permi Air není v současné době vybaveno TCAS, jak požaduje nový CASR, a že jeho instalace by měla být dokončena do dne 30. listopadu 2009. Zpráva skupiny odborníků EU ukázala, že je tato informace jasně uvedena v AOC dopravce.

(52)

Na základě společných kritérií lze usuzovat, že současná úroveň účinnosti dohledu DGCA umožňuje dostatečné prosazování a dodržování příslušných bezpečnostních norem čtyřmi dopravci, jimž bylo opětovně vydáno osvědčení: Garuda Indonesia, Airfast Indonesia, Mandala Airlines a Ekspres Transportasi Antarbenua (pod značkou Premi Air). Proto by tito čtyři letečtí dopravci měli být vyškrtnuti z přílohy A. Všichni ostatní indonéští dopravci by v současné situaci měli nadále zůstat v příloze A. Komise bude úzce spolupracovat s příslušnými indonéskými orgány, až budou ostatním indonéským dopravcům opětovně vydána osvědčení.

(53)

Příslušné indonéské orgány poskytly Komisi také aktualizovaný seznam leteckých dopravců, kteří jsou držiteli AOC. V Indonésii jsou v současné době kromě čtyř výše uvedených společností držiteli osvědčení rovněž: Merpati Nusantara, Kartika Airlines, Trigana Air Service, Metro Batavia, Pelita Air Service, Indonesia Air Asia, Lion Mentari Airlines, Wing Adabi Airlines, Cardig Air, Riau Airlines, Transwisata Prima Aviation, Tri MG Intra Asia Airlines, Manunggal Air Service, Megantara, Indonesia Air Transport, Sriwijaya Air, Travel Express Aviation Service, Republic Express Airlines, KAL Star, Sayap Garuda Indah, Survei Udara Penas, Nusantara Air Charter, Nusantara Buana Air, Nyaman Air, Travira Utama, Derazona Air Service, National Utility Helicopter, Deraya Air Taxi, Dirgantara Air Service, SMAC, Kura-Kura Aviation, Gatari Air Service, Intan Angkasa Air Service, Air Pacific Utama, Asco Nusa Air, Pura Wisata Baruna, Penerbangan Angkasa Semesta, ASI Pudjiastuti, Aviastar Mandiri, Dabi Air Nusantara, Sampoerna Air Nusantara, Mimika Air, Alfa Trans Dirgantara, Unindo, Sky Aviation, Johnlin Air Transport a Eastindo. Seznam Společenství by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a uvedení dopravci by měli být zařazeni do přílohy A.

(54)

Příslušné angolské orgány (INAVIC) informovaly Komisi, že dne 28. května 2009 poté, co byla dokončen úplný postup opětovného vydání osvědčení, bylo leteckému dopravci TAAG Angola Airlines vydáno nové AOC v souladu s angolskými bezpečnostními předpisy v oblasti letectví (AASR).

(55)

Na žádost příslušných angolských orgánů (INAVIC), jakož i dopravce TAAG Angola Airlines provedla skupina evropských odborníků ve dnech 8.–11. června 2009 v Angole věcné šetření. Šetření potvrdilo, že byl učiněn významný pokrok, pokud jde o soulad s normami ICAO. INAVIC odstranil 66 % nedostatků zjištěných předcházejícím věcným šetřením EU v únoru 2008, TAAG jich odstranil 75 %. Angola přijala zejména nová pravidla bezpečnosti letectví v souladu s normami ICAO a její vlajkový dopravce TAAG obdržel opětovně vydané osvědčení v souladu s novým právním rámcem.

(56)

TAAG požádal o slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 1. července 2009 za účasti INAVIC. Dopravce rovněž informoval výbor, že byl v květnu 2009 podroben auditu IOSA, který zjistil pouze omezený počet nedostatků, a že tyto nedostatky byly odstraněny ke dni 29. června 2009.

(57)

Dopravce poskytl Výboru pro leteckou bezpečnost přesvědčivý důkaz o tom, že po šetření byly podniknuty další kroky a že byl učiněn velký pokrok, pokud jde o řešení přetrvávajících nedostatků, a seznámil ho se zevrubnými opatřeními ukazujícími, že dosud bylo odstraněno více než 90 % nedostatků a že na zbývajících se pracuje. Dopravce však nemohl prokázat, že je u letů provozovaných letadlem typu B-747 a B-737-200 prováděno požadované sledování letových dat.

(58)

Portugalské orgány informovaly Výbor pro leteckou bezpečnost, že souhlasily s poskytnutím pomoci příslušným angolským orgánům s cílem zlepšit bezpečnostní dohled nad dopravcem TAAG, aby mohl provozovat lety do Portugalska. Zejména informovaly Výbor pro leteckou bezpečnost, že by akceptovaly lety provozované s určitými letadly po provedení předletových kontrol v Angole a kontrol na letištní ploše po příletu do Portugalska. Příslušné angolské orgány informovaly, že souhlasí s předletovými kontrolami všech letadel provozovaných společností TAAG na lince do Lisabonu za asistence portugalských orgánů na letištní ploše v Luandě. Příslušné portugalské orgány budou v rámci programu SAFA provádět kontroly na letištní ploše každého letu provozovaného společností TAAG.

(59)

Proto lze na základě společných kritérií usuzovat, že TAAG by měl v první fázi být vyškrtnut z přílohy A a zahrnut do přílohy B pod podmínkou, že dopravce nebude provozovat více než deset letů týdně, a to s letadlem typu Boeing B-777 značky D2-TED, D2-TEE a D2-TEF z Luandy do Lisabonu. Tyto lety budou moci být provozovány pouze poté, co angolské orgány před každým odletem z Angoly provedou kontrolu na letištní ploše letadla, které nastoupí let, a poté co portugalské orgány provedou podobnou kontrolu každého letadla v Portugalsku. Jedná se o přechodné opatření a Komise přezkoumá situaci na základě všech dostupných informací a zejména s ohledem na hodnocení příslušných portugalských orgánů.

(60)

Věcné šetření prováděné v Angole ve dnech 8.–11. června 2009 zjistilo, že AOC byla vydána dopravcům PHA a SERVISAIR bez řádného postupu vydávání osvědčení. I když tato dvě AOC byla ze strany INAVIC dočasně pozastavena, Komise na základě společných kritérií soudí, že dotyční dopravci by měli být zařazeni do přílohy A.

(61)

Komise bere na vědomí probíhající opětovné vydání osvědčení 18 dopravců, které provádí INAVIC a které se podle předpokladů uzavře na konci roku 2010, a vyzývá INAVIC, aby tuto činnost nadále vyvíjel s odhodláním a s náležitým přihlédnutím k potenciálním bezpečnostním obavám, které v tomto rámci vznikly. V tomto ohledu Komise uznává, že INAVIC přistoupil k prosazování opatření, pokud jde o některé držitele AOC, neboť šest z 19 bylo dočasně pozastaveno.

(62)

Komise soudí, že dokud INAVIC nedokončí úplný postup opětovného vydání osvědčení pro tyto letecké dopravce v plném souladu s novými angolskými bezpečnostními předpisy v oblasti letectví, měli by tito dopravci na základě společných kritérií zůstat v příloze A.

(63)

Letecký dopravce SN2AG mající osvědčení v Gabonu požádal o slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost, které se uskutečnilo dne 1. července 2009, s cílem dokázat, že letecký provoz s letadlem typu Challenger CL601 značky TR-AAG a typu HS-125-800 značky ZS-AFG je v souladu s příslušnými normami. Komise vzala na vědomí, že tento dopravce provedl další reorganizaci a učinil významný pokrok, pokud jde o plán nápravných opatření s cílem dosáhnout souladu s mezinárodními normami. Komise rovněž vzala na vědomí, že SN2AG byl příslušnými gabonskými orgány v únoru 2009 podroben auditu ohledně opětovného vydání osvědčení a že tomuto dopravci bylo opětovně vydáno nové AOC v únoru 2009.

(64)

Příslušné gabonské orgány (ANAC) Výbor pro leteckou bezpečnost dne 1. července 2009 rovněž zpravily o pokroku ve zlepšení svých struktur a kvality zaměstnanců a prohlásily, že nyní disponují dostatečnými kvalifikovanými lidskými zdroji, aby mohly zajistit dohled nad provozem a údržbou daného dopravce v souladu s ustanoveními ICAO. To potvrdili rovněž odborníci ICAO, kteří do března 2010 Gabonu napomáhají s dohledem.

(65)

Proto lze na základě společných kritérií usuzovat, že SN2AG splňuje příslušné bezpečnostní normy pouze pro lety provozované s letadlem typu Challenger CL601 značky TR-AAG a typu HS-125-800 značky ZS-AFG. Proto by měla být SN2AG s ohledem na zbytek jeho letového parku uložena provozní omezení a měl by být přeřazen z přílohy A do přílohy B.

(66)

Existují důkazy o četných bezpečnostních nedostatcích na straně společnosti Egypt Air mající osvědčení v Egyptě. Tyto nedostatky byly zjištěny 75 prohlídkami provedenými od ledna 2008, a to zejména Rakouskem, Francií, Německem, Itálií, Nizozemskem a Španělskem, jakož i dalšími státy ECAC během kontrol na letištní ploše vykonaných v rámci programu SAFA. Opakovanost těchto zjištěných nedostatků (celkem 240 nedostatků, z nichž 91 kategorie 2 a 69 kategorie 3) vzbudila obavy, pokud jde systémové bezpečnostní nedostatky.

(67)

Komise s ohledem na zprávy SAFA dne 25. května 2009 zahájila formální jednání s příslušnými egyptskými orgány (ECAA) a vyjádřila vážné obavy, pokud jde o bezpečnost provozu daného dopravce. Dále vyzvala dopravce a příslušné orgány, aby v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 2111/2005 přijaly opatření k uspokojivému odstranění zjištěných bezpečnostních nedostatků.

(68)

Dopravce dne 10., 16., 17., 19. a 26. června 2009 předložil obsáhlou dokumentaci. Předložené dokumenty obsahují přijatá nebo plánovaná nápravná opatření po kontrolách na letištní ploše, jakož i analýzu hlavních příčin, která navrhuje dlouhodobá řešení. Dopravce požádal o možnost přednést ústně své stanovisko před Výborem pro leteckou bezpečnost, což se stalo dne 30. června 2009.

(69)

S ohledem na přetrvávající vážné nedostatky v oblasti zachování letecké způsobilosti, údržby, provozu, jakož i bezpečnosti nákladu na palubě žádá Komise příslušné egyptské orgány o zasílání měsíčních zpráv o ověřování provádění plánu nápravných opatření spolu s dalšími zprávami o auditu, který tyto orgány budou provádět, pokud jde o Egypt Air. Komise by rovněž měla obdržet zprávu o závěrečném auditu provedeném příslušnými egyptskými orgány na konci tohoto období; výsledky auditu spolu s doporučeními uvedeného orgánu budou předloženy Komisi.

(70)

Dopravce a příslušné egyptské orgány souhlasily s šetřením skupiny odborníků z EK s cílem ověřit provádění plánu nápravných opatření. Komise vyzvala dopravce, aby bezodkladně a udržitelně vyřešil různé nedostatky; v opačném případě budou muset být přijata odpovídající opatření. Vzhledem k výše uvedenému lze v této situaci usuzovat, že daný dopravce by neměl být zařazen do přílohy A.

(71)

Členské státy zajistí, že se zvýší počet prohlídek společnosti Egypt Air s cílem získat základ pro přehodnocení tohoto případu během příštího zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost, které se uskuteční v listopadu 2009.

(72)

Příslušné orgány Ruské federace dne 11. června 2009 informovaly Komisi, že změnily své rozhodnutí ze dne 25. dubna 2008, kdy z letů do Společenství vyloučily 13 ruských letadel na ruských AOC, která v té době nebyla vybavena pro provoz na mezinárodních letech v souladu s normami ICAO, neboť jim chybělo zejména požadované vybavení TAWS/E-GPWS. Některá letadla vyloučená rozhodnutím ze dne 25. dubna 2008 byla od té doby odpovídajícím způsobem vybavena pro provoz na mezinárodních letech. Dále byla s přihlédnutím k těmto změnám pozměněna AOC a provozní specifikace těchto dopravců.

(73)

Na základě nového rozhodnutí jsou z letů do Společenství, v jeho rámci nebo z něj vyloučena tato letadla:

a)   Letecká společnost Yakutia: Tupolev TU-154: RA-85007 a RA-85790; Antonov AN-140: RA-41250; AN-24RV: RA-46496, RA-46665, RA-47304, RA-47352, RA-47353, RA-47360; AN-26: RA-26660.

b)   Atlant-Soyuz: Tupolev TU-154M: RA-85672.

c)   Gazpromavia: Tupolev TU-154M: RA-85625 a RA-85774; Yakovlev Yak-40: RA-87511, RA-88186 a RA-88300; Yak-40K: RA-21505 a RA-98109; Yak-42D: RA-42437; všechny (22) vrtulníky Kamov Ka-26 (neznámá registrace); všechny (49) vrtulníky Mi-8 (neznámá registrace); všechny (11) vrtulníky Mi-171 (neznámá registrace); všechny (8) vrtulníky Mi-2 (neznámá registrace); všechny (1) vrtulníky EC-120B: RA-04116.

d)   Kavminvodyavia: Tupolev TU-154B: RA-85307, RA-85494 a RA-85457.

e)   Krasnoyarsky Airlines: AOC tohoto leteckého dopravce bylo zrušeno. Pokud jde o následující dvě letadla typu TU-154M dříve provozovaných společností Krasnoyarsky Airlines, RA-85682 je v současnosti provozováno jiným leteckým dopravcem, který má osvědčení v Ruské federaci, a letadlo RA-85683 v současné době není provozováno vůbec.

f)   Kuban Airlines: Yakovlev Yak-42: RA-42526, RA-42331, RA-42336, RA-42350, RA-42538 a RA-42541.

g)   Orenburg Airlines: Tupolev TU-154B: RA-85602; všechna TU-134 (neznámá registrace); všechna Antonov An-24 (neznámá registrace); všechna An-2 (neznámá registrace); všechny vrtulníky Mi-2 (neznámá registrace); všechny vrtulníky Mi-8 (neznámá registrace).

h)   Siberia Airlines: Tupolev TU-154M: RA-85613, RA-85619, RA-85622 a RA-85690.

i)   Tatarstan Airlines: Yakovlev Yak-42D: RA-42374, RA-42433; všechna letadla Tupolev TU-134A, včetně: RA-65065, RA-65102, RA-65691, RA-65970 a RA-65973; všechna letadla Antonov AN-24RV, včetně: RA-46625 a RA-47818; letadla typu AN24RV značky RA-46625 a RA-47818 jsou v současnosti provozována jiným ruským dopravcem.

j)   Ural Airlines: Tupolev TU-154B: RA-85319, RA-85337, RA-85357, RA-85375, RA-85374, RA-85432 a RA-85508.

k)   UTAir: Tupolev TU-154M: RA-85813, RA-85733, RA-85755, RA-85806, RA-85820; všechna (25) TU-134: RA-65024, RA-65033, RA-65127, RA-65148, RA-65560, RA-65572, RA-65575, RA-65607, RA-65608, RA-65609, RA-65611, RA-65613, RA-65616, RA-65618, RA-65620, RA-65622, RA-65728, RA-65755, RA-65777, RA-65780, RA-65793, RA-65901, RA-65902 a RA-65977; letadlo RA-65143 je provozováno jiným ruským dopravcem; všechna (1) TU-134B: RA-65726; všechna (10) Yakovlev Yak-40: RA-87292, RA-87348, RA-87907, RA-87941, RA-87997, RA-88209, RA 88210, RA-88227, RA-88244 a RA-88280; všechny vrtulníky Mil-26: (neznámá registrace); všechny vrtulníky Mil-10: (neznámá registrace); všechny vrtulníky Mil-8 (neznámá registrace); všechny vrtulníky AS-355 (neznámá registrace); všechny vrtulníky BO-105 (neznámá registrace); letadlo typu AN-24B RA-46388; letadlo AN-24B (RA-46267 a RA-47289) a letadlo typu AN-24RV (RA-46509, RA-46519 a RA-47800) jsou provozována jiným ruským dopravcem.

l)   Rossija (STC Russia): Tupolev TU-134: RA-65555, RA-65904, RA-65905, RA-65911, RA-65921 a RA-65979; TU-214: RA-64504, RA-64505; Iljušin IL-18: RA-75454 a RA-75464; Yakovlev Yak-40: RA-87203, RA-87968, RA-87971, RA-87972 a RA-88200.

(74)

Nebylo identifikováno žádné takové letadlo, pokud jde o dopravce Red Wings (bývalé Airlines 400 JSC).

(75)

Příslušné orgány Ruské federace rovněž Komisi informovaly, že AOC dopravce Aeroflot-Nord bylo omezeno dne 3. června 2009 s cílem vyloučit provoz do Společenství.

(76)

Příslušné orgány Ruské federace a Komise budou nadále pokračovat v úzké spolupráci a ve výměně všech potřebných informací týkajících se bezpečnosti svých leteckých dopravců. Členské státy budou systematicky ověřovat účinný soulad s příslušnými bezpečnostními normami prostřednictvím stanovení priorit prohlídek na odbavovací ploše, které se u letadel těchto leteckých dopravců provedou podle nařízení (ES) č. 351/2008.

(77)

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) informovala Výbor pro leteckou bezpečnost, že pozastavila schválení organizace údržby EASA.145.0177 vydané společnosti Yemenia Yemen Airways s osvědčením v Jemenu, a to z důvodu neodstraněných bezpečnostních nedostatků. Dále příslušné francouzské orgány informovaly Výbor pro leteckou bezpečnost, že v návaznosti na to pozastavily osvědčení o letové způsobilosti letadel typu Airbus A-310 zaregistrovaných ve Francii (F-OHPR a F-OHPS) a provozovaných daným dopravcem.

(78)

Komise bere na vědomí nesoulad s příslušnými evropskými právními předpisy a vzhledem k tragické nehodě letu 626 společnosti Yemenia Yemen Airways dne 30. června se dne 1. července 2009 rozhodla podle článku 7 nařízení (ES) č. 2111/2005 zahájit oficiální jednání se společností Yemenia Yemen Airways a podle článku 3 nařízení (ES) č. 473/2006 s příslušnými jemenskými orgány s cílem posoudit soulad provozu a údržby výše uvedeného dopravce s použitelnými normami ICAO a vyhrazuje si právo v případě potřeby přijmout naléhavá opatření.

(79)

I přes konkrétní žádosti předložené Komisí jí dosud nebyly poskytnuty žádné důkazy o úplném provedení vhodných nápravných opatření ze strany dalších leteckých dopravců zařazených do seznamu Společenství aktualizovaného dne 8. dubna 2009 a ze strany orgánů odpovědných za regulační dohled nad těmito leteckými dopravci. Na základě společných kritérií lze proto usuzovat, že tito letečtí dopravci by měli i nadále podléhat zákazu provozování letecké dopravy (příloha A) nebo případně provozním omezením (příloha B).

(80)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro leteckou bezpečnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 474/2006 se mění takto:

1)

Příloha A se nahrazuje zněním uvedeným v příloze A tohoto nařízení.

2)

Příloha B se nahrazuje zněním uvedeným v příloze B tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(2)  Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4.

(4)  Úř. věst. L 95, 9.4.2009, s. 16.

(5)  Úř. věst. L 109, 19.4.2008, s. 7.

(6)  DGAC/F-2008-564.

(7)  Nedostatek OPS/01 zjištěný ICAO.

(8)  Nedostatek AIR/01 zjištěný ICAO.

(9)  LBA/D-2008-334, LBA/D-2008-944.

(10)  CAA-NL-2008-24, CAA-NL-2008-254, CAA-NL-2009-7, CAA-NL-2009-42, CAA-NL-2009-55.

(11)  CAA-UK-2008-187.

(12)  DGCATR-2008-85, DGCATR-2008-310, DGCATR-2008-360, DGCATR-2008-381, DGCATR-2008-460, DGCATR-2008-585, DGCATR-2009-39, DGCATR-2009-69, DGCATR-2009-93, DGCATR-2009-105.

(13)  LBA/D-2009-332.


PŘÍLOHA A

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ ÚPLNÉMU ZÁKAZU PROVOZOVÁNÍ LETECKÉ DOPRAVY VE SPOLEČENSTVÍ  (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého dopravce (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého dopravce (AOC) nebo číslo provozní licence

Označení ICAO

Stát provozovatele

AIR KORYO

není známo

KOR

Korejská lidově demokratická republika (KLDR)

AIR WEST CO. LTD

004/A

AWZ

Súdánská republika

ARIANA AFGHAN AIRLINES

009

AFG

Islámská republika Afghánistán

MOTOR SICH

025

MSI

Ukrajina

SIEM REAP AIRWAYS INTERNATIONAL

AOC/013/00

SRH

Kambodžské království

SILVERBACK CARGO FREIGHTERS

není známo

VRB

Republika Rwanda

UKRAINE CARGO AIRWAYS

145

UKS

Ukrajina

UKRAINIAN MEDITERRANEAN AIRLINES

164

UKM

Ukrajina

VOLARE AVIATION ENTREPRISE

143

VRE

Ukrajina

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Angoly odpovědných za regulační dohled (s výjimkou TAAG Angola Airlines), včetně

 

 

Angolská republika

AEROJET

015

není známo

Angolská republika

AIR26

004

není známo

Angolská republika

AIR GEMINI

002

není známo

Angolská republika

AIR GICANGO

009

není známo

Angolská republika

AIR JET

003

není známo

Angolská republika

AIR NAVE

017

není známo

Angolská republika

ALADA

005

není známo

Angolská republika

ANGOLA AIR SERVICES

006

není známo

Angolská republika

DIEXIM

007

není známo

Angolská republika

GIRA GLOBO

008

není známo

Angolská republika

HELIANG

010

není známo

Angolská republika

HELIMALONGO

011

není známo

Angolská republika

MAVEWA

016

není známo

Angolská republika

PHA

019

není známo

Angolská republika

RUI & CONCEICAO

012

není známo

Angolská republika

SAL

013

není známo

Angolská republika

SERVISAIR

018

není známo

Angolská republika

SONAIR

014/

není známo

Angolská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Beninu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

Beninská republika

AERO BENIN

PEA No 014/MDCTTTATP-PR/ANAC/DEA/SCS

není známo

Beninská republika

AFRICA AIRWAYS

není známo

není známo

Beninská republika

ALAFIA JET

PEA No 014/ANAC/MDCTTTATP-PR/DEA/SCS

neuvedeno

Beninská republika

BENIN GOLF AIR

PEA No 012/MDCTTP-PR/ANAC/DEA/SCS.

není známo

Beninská republika

BENIN LITTORAL AIRWAYS

PEA No 013/MDCTTTATP-PR/ANAC/DEA/SCS.

BLA

Beninská republika

COTAIR

PEA No 015/MDCTTTATP-PR/ANAC/DEA/SCS.

není známo

Beninská republika

ROYAL AIR

PEA No 11/ANAC/MDCTTP-PR/DEA/SCS

není známo

Beninská republika

TRANS AIR BENIN

PEA No 016/MDCTTTATP-PR/ANAC/DEA/SCS

TNB

Beninská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Demokratické republiky Kongo odpovědných za regulační dohled, včetně

 

Demokratická republika Kongo

AFRICA ONE

409/CAB/MIN/TC/0114/2006

CFR

Demokratická republika Kongo

AFRICAN AIR SERVICES COMMUTER

409/CAB/MIN/TVC/051/09

není známo

Demokratická republika Kongo

AIGLE AVIATION

409/CAB/MIN/TC/0042/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR BENI

409/CAB/MIN/TC/0019/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR BOYOMA

409/CAB/MIN/TC/0049/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR INFINI

409/CAB/MIN/TC/006/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR KASAI

409/CAB/MIN/ TVC/036/08

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR KATANGA

409/CAB/MIN/TVC/031/08

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR NAVETTE

409/CAB/MIN/TC/015/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR TROPIQUES

409/CAB/MIN/TVC/029/08

není známo

Demokratická republika Kongo

BEL GLOB AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0073/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

BLUE AIRLINES

409/CAB/MIN/TVC/028/08

BUL

Demokratická republika Kongo

BRAVO AIR CONGO

409/CAB/MIN/TC/0090/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

BUSINESS AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/048/09

není známo

Demokratická republika Kongo

BUSY BEE CONGO

409/CAB/MIN/TVC/052/09

není známo

Demokratická republika Kongo

BUTEMBO AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0056/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

CARGO BULL AVIATION

409/CAB/MIN/TC/0106/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

CETRACA AVIATION SERVICE

409/CAB/MIN/TVC/026/08

CER

Demokratická republika Kongo

CHC STELLAVIA

409/CAB/MIN/TC/0050/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

COMAIR

409/CAB/MIN/TC/0057/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

COMPAGNIE AFRICAINE D’AVIATION (CAA)

409/CAB/MIN/TVC/035/08

není známo

Demokratická republika Kongo

DOREN AIR CONGO

409/CAB/MIN/TVC/0032/08

není známo

Demokratická republika Kongo

EL SAM AIRLIFT

409/CAB/MIN/TC/0002/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

ENTREPRISE WORLD AIRWAYS (EWA)

409/CAB/MIN/TVC/003/08

není známo

Demokratická republika Kongo

ESPACE AVIATION SERVICE

409/CAB/MIN/TC/0003/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

FILAIR

409/CAB/MIN/TVC/037/08

není známo

Demokratická republika Kongo

FREE AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0047/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

GALAXY KAVATSI

409/CAB/MIN/TVC/027/08

není známo

Demokratická republika Kongo

GILEMBE AIR SOUTENANCE (GISAIR)

409/CAB/MIN/TVC/053/09

není známo

Demokratická republika Kongo

GOMA EXPRESS

409/CAB/MIN/TC/0051/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

GOMAIR

409/CAB/MIN/TVC/045/09

není známo

Demokratická republika Kongo

GREAT LAKE BUSINESS COMPANY

409/CAB/MIN/TC/0048/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

HEWA BORA AIRWAYS (HBA)

409/CAB/MIN/TVC/038/08

ALX

Demokratická republika Kongo

INTERNATIONAL TRANS AIR BUSINESS (ITAB)

409/CAB/MIN/TVC/033/08

není známo

Demokratická republika Kongo

KATANGA AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/0088/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

KIN AVIA

409/CAB/MIN/TVC/042/09

není známo

Demokratická republika Kongo

KIVU AIR

409/CAB/MIN/TC/0044/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

LIGNES AÉRIENNES CONGOLAISES (LAC)

Podpis ministra (nařízení č. 78/205)

LCG

Demokratická republika Kongo

MALU AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/04008

není známo

Demokratická republika Kongo

MALILA AIRLIFT

409/CAB/MIN/TC/0112/2006

MLC

Demokratická republika Kongo

MANGO AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/034/08

není známo

Demokratická republika Kongo

PIVA AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0001/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

RWAKABIKA BUSHI EXPRESS

409/CAB/MIN/TC/0052/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

SAFARI LOGISTICS SPRL

409/CAB/MIN/TC/0076/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

SAFE AIR COMPANY

409/CAB/MIN/TVC/025/08

není známo

Demokratická republika Kongo

SERVICES AIR

409/CAB/MIN/TVC/030/08

není známo

Demokratická republika Kongo

SUN AIR SERVICES

409/CAB/MIN/TC/0077/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

SWALA AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/050/09

není známo

Demokratická republika Kongo

TEMBO AIR SERVICES

409/CAB/MIN/TC/0089/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

THOM'S AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/0009/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

TMK AIR COMMUTER

409/CAB/MIN/TVC/044/09

není známo

Demokratická republika Kongo

TRACEP CONGO AVIATION

409/CAB/MIN/TVC/046/09

není známo

Demokratická republika Kongo

TRANS AIR CARGO SERVICES

409/CAB/MIN/TVC/024/08

není známo

Demokratická republika Kongo

TRANSPORTS AERIENS CONGOLAIS (TRACO)

409/CAB/MIN/TC/0105/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

VIRUNGA AIR CHARTER

409/CAB/MIN/TC/018/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

WIMBI DIRA AIRWAYS

409/CAB/MIN/TVC/039/08

WDA

Demokratická republika Kongo

ZAABU INTERNATIONAL

409/CAB/MIN/TVC/049/09

není známo

Demokratická republika Kongo

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Rovníkové Guineje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Rovníková Guinea

CRONOS AIRLINES

není známo

není známo

Rovníková Guinea

CEIBA INTERCONTINENTAL

není známo

CEL

Rovníková Guinea

EGAMS

není známo

EGM

Rovníková Guinea

EUROGUINEANA DE AVIACION Y TRANSPORTES

2006/001/MTTCT/DGAC/SOPS

EUG

Rovníková Guinea

GENERAL WORK AVIACION

002/ANAC

neuvedeno

Rovníková Guinea

GETRA – GUINEA ECUATORIAL DE TRANSPORTES AEREOS

739

GET

Rovníková Guinea

GUINEA AIRWAYS

738

není známo

Rovníková Guinea

STAR EQUATORIAL AIRLINES

není známo

není známo

Rovníková Guinea

UTAGE – UNION DE TRANSPORT AEREO DE GUINEA ECUATORIAL

737

UTG

Rovníková Guinea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Indonésie odpovědných za regulační dohled (s výjimkou Garuda Indonesia, Airfast Indonesia, Mandala Airlines a Ekspres Transportasi Antarbenua), včetně

 

 

Indonéská republika

AIR PACIFIC UTAMA

135-020

není známo

Indonéská republika

ALFA TRANS DIRGANTATA

135-012

není známo

Indonéská republika

ASCO NUSA AIR

135-022

není známo

Indonéská republika

ASI PUDJIASTUTI

135-028

není známo

Indonéská republika

AVIASTAR MANDIRI

135-029

není známo

Indonéská republika

CARDIG AIR

121-013

není známo

Indonéská republika

DABI AIR NUSANTARA

135-030

není známo

Indonéská republika

DERAYA AIR TAXI

135-013

DRY

Indonéská republika

DERAZONA AIR SERVICE

135-010

není známo

Indonéská republika

DIRGANTARA AIR SERVICE

135-014

DIR

Indonéská republika

EASTINDO

135-038

není známo

Indonéská republika

GATARI AIR SERVICE

135-018

GHS

Indonéská republika

INDONESIA AIR ASIA

121-009

AWQ

Indonéská republika

INDONESIA AIR TRANSPORT

135-034

IDA

Indonéská republika

INTAN ANGKASA AIR SERVICE

135-019

není známo

Indonéská republika

JOHNLIN AIR TRANSPORT

135-043

není známo

Indonéská republika

KAL STAR

121-037

není známo

Indonéská republika

KARTIKA AIRLINES

121-003

KAE

Indonéská republika

KURA-KURA AVIATION

135-016

není známo

Indonéská republika

LION MENTARI ARILINES

121-010

LNI

Indonéská republika

MANUNGGAL AIR SERVICE

121-020

není známo

Indonéská republika

MEGANTARA

121-025

není známo

Indonéská republika

MERPATI NUSANTARA AIRLINES

121-002

MNA

Indonéská republika

METRO BATAVIA

121-007

BTV

Indonéská republika

MIMIKA AIR

135-007

není známo

Indonéská republika

NATIONAL UTILITY HELICOPTER

135-011

není známo

Indonéská republika

NUSANTARA AIR CHARTER

121-022

není známo

Indonéská republika

NUSANTARA BUANA AIR

135-041

není známo

Indonéská republika

NYAMAN AIR

135-042

není známo

Indonéská republika

PELITA AIR SERVICE

121-008

PAS

Indonéská republika

PENERBANGAN ANGKASA SEMESTA

135-026

není známo

Indonéská republika

PURA WISATA BARUNA

135-025

není známo

Indonéská republika

REPUBLIC EXPRESS AIRLINES

121-040

RPH

Indonéská republika

RIAU AIRLINES

121-016

RIU

Indonéská republika

SAMPOERNA AIR NUSANTARA

135-036

není známo

Indonéská republika

SAYAP GARUDA INDAH

135-004

není známo

Indonéská republika

SKY AVIATION

135-044

není známo

Indonéská republika

SMAC

135-015

SMC

Indonéská republika

SRIWIJAYA AIR

121-035

SJY

Indonéská republika

SURVEI UDARA PENAS

135-006

není známo

Indonéská republika

TRANSWISATA PRIMA AVIATION

135-021

není známo

Indonéská republika

TRAVEL EXPRESS AVIATION SERVICE

121-038

XAR

Indonéská republika

TRAVIRA UTAMA

135-009

není známo

Indonéská republika

TRI MG INTRA ASIA AIRLINES

121-018

TMG

Indonéská republika

TRIGANA AIR SERVICE

121-006

TGN

Indonéská republika

UNINDO

135-040

není známo

Indonéská republika

WING ABADI AIRLINES

121-012

WON

Indonéská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kazachstánu odpovědných za regulační dohled (s výjimkou Air Astana), včetně

 

 

Republika Kazachstán

AERO AIR COMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AEROPRAKT KZ

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AEROTOUR KZ

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AIR ALMATY

AK-0331-07

LMY

Republika Kazachstán

AIR COMPANY KOKSHETAU

AK-0357-08

KRT

Republika Kazachstán

AIR DIVISION OF EKA

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AIR FLAMINGO

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AIR TRUST AIRCOMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

AK SUNKAR AIRCOMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ALMATY AVIATION

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ARKHABAY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ASIA CONTINENTAL AIRLINES

AK-0345-08

CID

Republika Kazachstán

ASIA CONTINENTAL AVIALINES

AK-0371-08

RRK

Republika Kazachstán

ASIA WINGS

AK-0390-09

AWA

Republika Kazachstán

ASSOCIATION OF AMATEUR PILOTS OF KAZAKHSTAN

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ATMA AIRLINES

AK-0372-08

AMA

Republika Kazachstán

ATYRAU AYE JOLY

AK-0321-07

JOL

Republika Kazachstán

AVIA-JAYNAR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

BEYBARS AIRCOMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

BERKUT AIR/BEK AIR

AK-0311-07

BKT/BEK

Republika Kazachstán

BERKUT STATE AIRLINE

AK-0378-09

BEC

Republika Kazachstán

BERKUT KZ

není známo

není známo

Republika Kazachstán

BURUNDAYAVIA AIRLINES

AK-0374-08

BRY

Republika Kazachstán

COMLUX

AK-0352-08

KAZ

Republika Kazachstán

DETA AIR

AK-0344-08

DET

Republika Kazachstán

EAST WING

AK-0332-07

EWZ

Republika Kazachstán

EASTERN EXPRESS

AK-0358-08

LIS

Republika Kazachstán

EOL AIR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

EURO-ASIA AIR

AK-0384-09

EAK

Republika Kazachstán

EURO-ASIA AIR INTERNATIONAL

není známo

není známo

Republika Kazachstán

EXCELLENT GLIDE

AK-0338-08

EGB

Republika Kazachstán

FENIX

není známo

není známo

Republika Kazachstán

FLY JET KZ

AK-0391-09

FJK

Republika Kazachstán

IJT AVIATION

AK-0335-08

DVB

Republika Kazachstán

INVESTAVIA

AK-0342-08

TLG

Republika Kazachstán

IRBIS

AK-0317-07

BIS

Republika Kazachstán

IRTYSH AIR

AK-0381-09

MZA

Republika Kazachstán

JET AIRLINES

AK-0349-09

SOZ

Republika Kazachstán

JET ONE

AK-0367-08

JKZ

Republika Kazachstán

KAVIASPAS

AK-0322-07

KZS

Republika Kazachstán

KAZAIR JET

AK-0387-09

KEJ

Republika Kazachstán

KAZAIRTRANS AIRLINE

AK-0347-08

KUY

Republika Kazachstán

KAZAIRWEST

není známo

není známo

Republika Kazachstán

KAZAVIA

není známo

není známo

Republika Kazachstán

KOKSHETAU

AK-0357-08

KRT

Republika Kazachstán

MAK AIR AIRLINE

AK-0334-07

AKM

Republika Kazachstán

MEGA AIRLINES

AK-0356-08

MGK

Republika Kazachstán

MIRAS

AK-0315-07

MIF

Republika Kazachstán

NAVIGATOR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

OLIMP AIR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ORLAN 2000 AIRCOMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

PANKH CENTER KAZAKHSTAN

není známo

není známo

Republika Kazachstán

PRIME AVIATION

AK-0308-07

PKZ

Republika Kazachstán

SALEM AIRCOMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

SAMAL AIR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

SAYAT AIR

AK-0351-08

SYM

Republika Kazachstán

SAYAKHAT AIRLINES

AK-0359-08

není známo

Republika Kazachstán

SEMEYAVIA

není známo

není známo

Republika Kazachstán

SCAT

AK-0350-08

VSV

Republika Kazachstán

STARLINE KZ

AK-0373-08

LMZ

Republika Kazachstán

SKYBUS

AK-0364-08

BYK

Republika Kazachstán

SKYJET

AK-0307-09

SEK

Republika Kazachstán

SKYSERVICE

není známo

není známo

Republika Kazachstán

TAHMID AIR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

TULPAR AVIA SERVICE

není známo

není známo

Republika Kazachstán

TYAN SHAN

není známo

není známo

Republika Kazachstán

UST-KAMENOGORSK

AK-0385-09

UCK

Republika Kazachstán

ZHETYSU AIRCOMPANY

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ZHERSU AVIA

není známo

není známo

Republika Kazachstán

ZHEZKAZGANAIR

není známo

není známo

Republika Kazachstán

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kyrgyzské republiky odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Kyrgyzská republika

AIR MANAS

17

MBB

Kyrgyzská republika

AVIA TRAFFIC COMPANY

23

AVJ

Kyrgyzská republika

AEROSTAN (EX BISTAIR-FEZ BISHKEK)

08

BSC

Kyrgyzská republika

CLICK AIRWAYS

11

CGK

Kyrgyzská republika

DAMES

20

DAM

Kyrgyzská republika

EASTOK AVIA

15

není známo

Kyrgyzská republika

GOLDEN RULE AIRLINES

22

GRS

Kyrgyzská republika

ITEK AIR

04

IKA

Kyrgyzská republika

KYRGYZ TRANS AVIA

31

KTC

Kyrgyzská republika

KYRGYZSTAN

03

LYN

Kyrgyzská republika

MAX AVIA

33

MAI

Kyrgyzská republika

S GROUP AVIATION

6

není známo

Kyrgyzská republika

SKY GATE INTERNATIONAL AVIATION

14

SGD

Kyrgyzská republika

SKY WAY AIR

21

SAB

Kyrgyzská republika

TENIR AIRLINES

26

TEB

Kyrgyzská republika

TRAST AERO

05

TSJ

Kyrgyzská republika

VALOR AIR

07

není známo

Kyrgyzská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libérie odpovědných za regulační dohled

 

Libérie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Gabonské republiky odpovědných za regulační dohled (s výjimkou Gabon Airlines, Afrijet a SN2AG), včetně

 

 

Gabonská republika

AIR SERVICES SA

0002/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

AIR TOURIST (ALLEGIANCE)

0026/MTACCMDH/SGACC/DTA

NIL

Gabonská republika

NATIONALE ET REGIONALE TRANSPORT (NATIONALE)

0020/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

SCD AVIATION

0022/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

SKY GABON

0043/MTACCMDH/SGACC/DTA

SKG

Gabonská republika

SOLENTA AVIATION GABON

0023/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Sierry Leone odpovědných za regulační dohled, včetně

Sierra Leone

AIR RUM, LTD

není známo

RUM

Sierra Leone

DESTINY AIR SERVICES, LTD

není známo

DTY

Sierra Leone

HEAVYLIFT CARGO

není známo

není známo

Sierra Leone

ORANGE AIR SIERRA LEONE LTD

není známo

ORJ

Sierra Leone

PARAMOUNT AIRLINES, LTD

není známo

PRR

Sierra Leone

SEVEN FOUR EIGHT AIR SERVICES LTD

není známo

SVT

Sierra Leone

TEEBAH AIRWAYS

není známo

není známo

Sierra Leone

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Svazijska odpovědných za regulační dohled, včetně

Svazijsko

AERO AFRICA (PTY) LTD

není známo

RFC

Svazijsko

JET AFRICA SWAZILAND

není známo

OSW

Svazijsko

ROYAL SWAZI NATIONAL AIRWAYS CORPORATION

není známo

RSN

Svazijsko

SCAN AIR CHARTER, LTD

není známo

není známo

Svazijsko

SWAZI EXPRESS AIRWAYS

není známo

SWX

Svazijsko

SWAZILAND AIRLINK

není známo

SZL

Svazijsko

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Zambie odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Zambie

Zambezi Airlines

Z/AOC/001/2009

není známo

Zambie


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze A by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.


PŘÍLOHA B

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ PROVOZNÍM OMEZENÍM VE SPOLEČENSTVÍ  (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého dopravce (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého dopravce (AOC)

Označení ICAO

Stát provozovatele

Typ letadla

Značka/značky a případně výrobní číslo/čísla

Stát zápisu letadla do rejstříku

AFRIJET (2)

CTA 0002/MTAC/ANAC-G/DSA

 

Gabonská republika

Celý letadlový park s výjimkou: dvou letadel typu Falcon 50; jednoho letadla typu Falcon 900

Celý letadlový park s výjimkou: TR-LGV; TR-LGY; TR-AFJ

Gabonská republika

AIR ASTANA (3)

AK-0388-09

KZR

Kazachstán

Celý letadlový park s výjimkou: dvou letadel typu B767; čtyř letadel typu B757; deseti letadel typu A319/320/321; pěti letadel typu Fokker 50

Celý letadlový park s výjimkou: P4-KCA, P4-KCB; P4-EAS, P4-FAS, P4-GAS, P4-MAS; P4-NAS, P4-OAS, P4-PAS, P4-SAS, P4-TAS, P4-UAS, P4-VAS, P4-WAS, P4-YAS, P4-XAS; P4-HAS, P4-IAS, P4-JAS, P4-KAS, P4-LAS

Aruba (Nizozemské království)

AIR BANGLADESH

17

BGD

Bangladéš

B747-269B

S2-ADT

Bangladéš

AIR SERVICE COMORES

06-819/TA-15/DGACM

KMD

Komory

Celý letadlový park s výjimkou: LET 410 UVP

Celý letadlový park s výjimkou: D6-CAM (851336)

Komory

GABON AIRLINES (4)

CTA 0001/MTAC/ANAC

GBK

Gabonská republika

Celý letadlový park s výjimkou: jednoho letadla typu Boeing B-767-200

Celý letadlový park s výjimkou: TR-LHP

Gabonská republika

NOUVELLE AIR AFFAIRES GABON (SN2AG)

CTA 0003/MTAC/ANAC-G/DSA

NVS

Gabonská republika

Celý letadlový park s výjimkou: jednoho letadla typu Challenger CL601; jednoho letadla typu HS-125-800

Celý letadlový park s výjimkou: TR-AAG, ZS-AFG

Gabonská republika; Jihoafrická republika

TAAG ANGOLA AIRLINES (5)

001

DTA

Angolská republika

Celý letadlový park s výjimkou: tří letadel typu Boeing B-777

Celý letadlový park s výjimkou: D2-TED, D2-TEE, D2-TEF

Angolská republika


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze B by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.

(2)  Společnost Afrijet má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.

(3)  Společnost Air Astana má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.

(4)  Společnost Gabon Airlines má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.

(5)  TAAG Angola Airlines má povolení provozovat lety pouze do Portugalska, a to se zvlášť určeným letadlem za podmínek stanovených v bodě odůvodnění 58 a 59 tohoto nařízení.


15.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/25


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 620/2009

ze dne 13. července 2009

o správě dovozní celní kvóty pro vysoce jakostní hovězí maso

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 144 odst. 1 a na článek 148 uvedeného nařízení ve spojení s článkem 4,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 617/2009 (2) se na víceletém základě otevírá autonomní dovozní celní kvóta pro dovoz 20 000 tun vysoce jakostního hovězího masa. Článek 2 uvedeného nařízení stanoví, že celní kvóta má být spravována Komisí v souladu s článkem 144 nařízení (ES) č. 1234/2007. Pro správu uvedené kvóty by tudíž měla být přijata prováděcí pravidla.

(2)

Uvedená kvóta by měla být řízena pomocí dovozních licencí. Měla by proto být stanovena pravidla pro podávání žádostí a pro údaje, které by v žádostech a licencích měly být uvedeny. V případě potřeby lze toto provést odchylně od některých ustanovení nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (3), a nařízení Komise (ES) č. 382/2008 ze dne 21. dubna 2008 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa (4).

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (5), stanoví prováděcí pravidla týkající se žádostí o dovozní licence, právního postavení žadatelů a vydávání licencí. Podle uvedeného nařízení končí doba platnosti licencí poslední den dovozního celního kvótového období. Ustanovení nařízení (ES) č. 1301/2006 by se mělo vztahovat na dovozní licence vydané na kvótu, na kterou se vztahuje nařízení (ES) č. 617/2009, aniž jsou dotčeny dodatečné podmínky stanovené tímto nařízením.

(4)

Pro zajištění pravidelnosti dovozu je vhodné rozdělit každé dovozní celní kvótové období na několik dílčích období.

(5)

Při propouštění produktů dovezených v rámci kvóty, na niž se vztahuje nařízení (ES) č. 617/2009, do volného oběhu by mělo být předloženo osvědčení o pravosti vydané příslušným subjektem vyvážející třetí země. Vydávání takových osvědčení o pravosti by mělo zaručit, že dovezené produkty lze považovat za vysoce jakostní hovězí maso, jak je stanoveno v tomto nařízení. Měly by být určeny vzor a vzhled osvědčení o pravosti a postupy pro používání těchto osvědčení. Osvědčení by měla být vydána subjekty ve třetích zemích, které poskytnou všechny nezbytné záruky pro zajištění řádného fungování uvedeného režimu.

(6)

Nařízení (ES) č. 617/2009 stanoví, že dovozní celní kvóta se otevírá od 1. srpna 2009. Proto by se toto nařízení mělo používat od stejného data.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro správu dovozní celní kvóty vysoce jakostního hovězího masa podle čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 617/2009, dále jen „celní kvóta“.

2.   Toto nařízení se vztahuje na vysoce jakostní čerstvé, chlazené či zmrazené hovězí maso, které splňuje podmínky stanovené v příloze I.

Pro účely tohoto nařízení se „zmrazeným masem“ rozumí takové maso, které má ve chvíli vstupu na celní území Společenství vnitřní teplotu –12 °C nebo nižší.

3.   Nařízení (ES) č. 1301/2006, (ES) č. 376/2008 a (ES) č. 382/2008 se použijí, nestanoví-li toto nařízení jinak.

Článek 2

Správa celní kvóty

1.   Celní kvóta se spravuje způsobem souběžného zkoumání v souladu s kapitolou II nařízení (ES) č. 1301/2006.

2.   Sazba dovozního cla, na kterou odkazuje čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 617/2009, se uvede v kolonce 24 žádosti o dovozní licenci a dovozní licence, jak je stanoveno v článku 9 nařízení (ES) č. 1301/2006.

3.   Kvótový rok stanovený v čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 617/2009 se rozdělí na 12 měsíčních dílčích období. Množství, které je k dispozici na každé dílčí období, odpovídá jedné dvanáctině celkového množství.

Odchylně od prvního pododstavce se kvótový rok 2009/10 rozdělí na 10 měsíčních dílčích období, s výjimkou prvního dílčího období, které bude zahrnovat období od 1. srpna 2009 do 30. září 2009. Množství, které je k dispozici na každé dílčí období, odpovídá jedné desetině celkového množství.

Článek 3

Žádosti o dovozní licence

1.   Žádosti o licenci se podávají během prvních sedmi dnů měsíce předcházejícího každému dílčímu období uvedenému v čl. 2 odst. 3.

Odchylně od prvního pododstavce se pro kvótový rok 2009/10 žádosti o licenci za první dílčí období podají během prvních čtyř dnů měsíce srpna 2009.

2.   Bez ohledu na čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 382/2008 se mohou žádosti o licence vztahovat na jeden nebo více produktů jednoho kódu KN nebo skupin kódů KN vyjmenovaných v příloze I uvedeného nařízení. V případě žádostí, které se vztahují na několik kódů KN, se specifikuje dotčené množství požadované pro každý kód KN či každou skupinu kódů KN. Všechny kódy KN se uvedou v kolonce 16 žádostí a jejich popis v kolonce 15 žádostí o licenci a licencí.

3.   Členské státy oznámí Komisi nejpozději 14. dne měsíce, ve kterém se žádosti podávají, celková množství, na která se žádosti o licence vztahují, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1301/2006, podle zemí původu a vyjádřená ve váze produktu v kilogramech.

Odchylně od prvního pododstavce je lhůta pro oznámení pro první dílčí období kvótového roku 2009/10 stanovena na 7. srpna 2009.

4.   V kolonce 8 žádostí o licenci a licencí musí být uvedena země původu.

Žádosti o licenci a licence uvádějí v kolonce 20 jeden z údajů uvedených v příloze II.

Článek 4

Vydávání dovozních licencí

1.   Licence se vydávají od 23. dne a nejpozději na konci měsíce, ve kterém byly žádosti podány.

Odchylně od prvního pododstavce se licence, o které se požádá v srpnu 2009, vydávají od 14. do 21. srpna 2009.

2.   V každé licenci se uvede množství pro každý kód KN či každou skupinu kódů KN.

Článek 5

Platnost dovozních licencí

Licence jsou platné po dobu tří měsíců od prvního dne dílčího období, pro které byly vydány.

Odchylně od prvního odstavce jsou v případě žádostí o licence uvedených v čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci licence platné po dobu tří měsíců od skutečného data vydání ve smyslu čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 376/2008.

Článek 6

Oznámení Komisi členskými státy

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1301/2006 oznámí členské státy Komisi:

a)

nejpozději v desátý den každého měsíce množství produktů, včetně oznámení „bezpředmětné“, pro která byly v předcházejícím měsíci vydány dovozní licence;

b)

množství produktů, včetně oznámení „bezpředmětné“, na něž se vztahují nevyužité nebo částečně využité dovozní licence a jež odpovídají rozdílu mezi množstvími zapsanými na zadní straně dovozních licencí a množstvími, na která byly vydány:

i)

spolu s oznámeními uvedenými v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení, pokud jde o žádosti předložené za poslední dílčí období kvótového roku,

ii)

nejpozději do 31. října po skončení každého kvótového roku, pokud jde o zatím neoznámená množství podle bodu i).

2.   Nejpozději 31. října po skončení každého kvótového roku oznámí členské státy Komisi množství produktů, která byla v předchozím dovozním celním kvótovém období skutečně propuštěna do volného oběhu.

3.   V oznámeních podle odstavců 1 a 2 se množství vyjádří jako hmotnost produktu v kilogramech podle zemí původu a kategorií produktů uvedených v příloze V nařízení (ES) č. 382/2008.

4.   Oznámení se předávají elektronicky v souladu se vzory a způsoby, které členským státům poskytne Komise.

Článek 7

Osvědčení o pravosti

1.   Při propouštění produktů dovezených v rámci kvóty do volného oběhu se předkládá osvědčení o pravosti stanovené v souladu se vzorem uvedeným v příloze III.

2.   Na zadní straně osvědčení o pravosti se uvede, že maso pocházející z vývozní země splňuje požadavky stanovené v příloze I.

3.   Osvědčení o pravosti je platné pouze tehdy, je-li řádně vyplněno a potvrzeno vydávajícím subjektem.

4.   Osvědčení o pravosti se považuje za řádně potvrzené, je-li v něm uvedeno datum a místo vydání a je-li opatřeno razítkem vydávajícího subjektu a podpisem osoby zmocněné nebo osob zmocněných uvedené osvědčení podepsat.

5.   Na originálu osvědčení o pravosti a všech jeho kopiích lze razítko nahradit otištěnou pečetí.

6.   Platnost osvědčení o pravosti končí nejpozději 30. června po datu vydání.

Článek 8

Vydávající subjekty ve třetích zemích

1.   Vydávající subjekt uvedený v čl. 7 odst. 3:

a)

je uznán jako takový příslušným subjektem vyvážející země;

b)

se musí zavázat, že ověří údaje v osvědčeních o pravosti.

2.   Komisi se oznámí tyto informace:

a)

název a adresa, pokud možno včetně e-mailové a internetové adresy, subjektů pověřených vydáváním osvědčení o pravosti uvedených v článku 7;

b)

vzory otisků razítek používaných těmito subjekty;

c)

postupy a kritéria používané vydávajícím subjektem s cílem zjistit, zda jsou splněny požadavky stanovené v příloze I.

Článek 9

Oznámení třetích zemí

Jsou-li splněny požadavky stanovené v příloze I, zveřejní Komise v řadě C Úředního věstníku Evropské unie nebo jakýmkoli jiným vhodným způsobem název vydávajícího subjektu uvedeného v čl. 8 odst. 1.

Článek 10

Kontroly na místě ve třetích zemích

Komise může požadovat, aby třetí země povolila zástupcům Komise provést v případě potřeby kontroly na místě v této třetí zemi. Tyto kontroly se provedou společně s příslušnými subjekty dotyčné třetí země.

Článek 11

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(3)  Úř. věst. L 114, 26.4.2008, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 115, 29.4.2008, s. 10.

(5)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.


PŘÍLOHA I

Požadavky na produkty v rámci celní kvóty uvedené v čl. 1 odst. 1

1.

Kusy hovězího masa se získávají z jatečně upravených těl jalovic a volů mladších 30 měsíců, kteří byli po dobu nejméně 100 dnů před porážkou vykrmováni potravou obsahující alespoň 62 % koncentrátů a/nebo druhotných produktů z krmných obilovin na bázi krmné sušiny, které splňují či překračují kritérium obsahu využitelné energie ve výši více než 12,26 MJ na kilogram sušiny.

2.

Jalovicím a volům, kteří jsou vykrmováni způsobem uvedeným v bodu 1, se denně podává v průměru krmná dávka odpovídající alespoň 1,4 % živé tělesné váhy na bázi sušiny.

3.

Jatečně upravené tělo, ze kterého pochází kusy hovězího masa, je posouzeno pracovníkem zaměstnaným vnitrostátním orgánem veřejné správy, jehož posouzení a výsledná klasifikace jatečně upraveného těla jsou založeny na metodě schválené vnitrostátním orgánem veřejné správy. Metoda posuzování a klasifikace stanovená vnitrostátním orgánem veřejné správy musí ohodnotit předpokládanou kvalitu jatečně upraveného těla, přičemž zohlední kombinaci zralosti jatečně upraveného těla a chuťových kvalit kusů hovězího masa. Tato metoda posuzování jatečně upraveného těla zahrnuje mj. posouzení charakteristických znaků zralosti – barvy a konzistence svalu longissimus dorsi a zkostnatění kostí a chrupavek – jakož i posouzení předpokládaných chuťových kvalit, včetně kombinace údajů týkajících se vnitrosvalového tuku a pevnosti svalu longissimus dorsi.

4.

Kusy musí být označeny v souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (1).

5.

K údajům na štítku lze doplnit údaj „Vysoce jakostní hovězí maso“.


(1)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.


PŘÍLOHA II

Údaje uvedené v čl. 3 odst. 4

:

bulharsky

:

Говеждо/телешко месо с високо качество (Регламент (ЕО) № 620/2009)

:

španělsky

:

Carne de vacuno de alta calidad [Reglamento (CE) no 620/2009]

:

česky

:

Vysoce jakostní hovězí/telecí maso (nařízení (ES) č. 620/2009)

:

dánsky

:

Oksekød af høj kvalitet (forordning (EF) nr. 620/2009)

:

německy

:

Qualitätsrindfleisch (Verordnung (EG) Nr. 620/2009)

:

estonsky

:

Kõrgekvaliteediline veiseliha/vasikaliha (määrus (EÜ) nr 620/2009)

:

řecky

:

Βόειο κρέας εκλεκτής ποιότητας [κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 620/2009]

:

anglicky

:

High-quality beef/veal (Regulation (EC) No 620/2009)

:

francouzsky

:

Viande bovine de haute qualité [règlement (CE) no 620/2009]

:

italsky

:

Carni bovine di alta qualità [regolamento (CE) n. 620/2009]

:

lotyšsky

:

Augstākā labuma liellopu/teļa gaļa (Regula (EK) Nr. 620/2009)

:

litevsky

:

Aukštos kokybės jautiena ir (arba) veršiena (Reglamentas (EB) Nr. 620/2009)

:

maďarsky

:

Kiváló minőségű marha-/borjúhús (620/2009/EK rendelet)

:

maltsky

:

Ċanga/vitella ta' kwalità għolja (Regolament (KE) Nru 620/2009)

:

nizozemsky

:

Rundvlees van hoge kwaliteit (Verordening (EG) nr. 620/2009)

:

polsky

:

Wołowina/cielęcina wysokiej jakości (Rozporządzenie (WE) nr 620/2009)

:

portugalsky

:

Carne de bovino de alta qualidade [Regulamento (CE) n.o 620/2009]

:

rumunsky

:

Carne de vită/vițel de calitate superioară [Regulamentul (CE) nr. 620/2009]

:

slovensky

:

Vysoko kvalitné hovädzie/teľacie mäso [Nariadenie (ES) č. 620/2009]

:

slovinsky

:

Visokokakovostno goveje/telečje meso (Uredba (ES) št. 620/2009)

:

finsky

:

Korkealaatuista naudanlihaa (asetus (EY) N:o 620/2009)

:

švédsky

:

Nötkött av hög kvalitet (förordning (EG) nr 620/2009)


PŘÍLOHA III

Image


15.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 621/2009

ze dne 14. července 2009,

kterým se stanoví zákaz rybolovu makrely obecné v oblastech VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe; ve vodách ES oblasti Vb; v mezinárodních vodách oblastí IIa, XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 43/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se na rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty pro rok 2009.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2009.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládku a vykládku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená na rok 2009 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje úlovky z uvedené populace odlovené těmito plavidly uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. července 2009.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 22, 26.1.2009, s. 1.


PŘÍLOHA

Číslo

2/T&Q

Členský stát

Španělsko

Populace

MAC/2CX14-

Druh

Makrela obecná (Scomber scombrus)

Oblast

VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe; vody ES oblasti Vb; mezinárodní vody oblastí IIa, XII a XIV

Datum

15. června 2009


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

15.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/33


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 30. června 2009,

kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES

(oznámeno pod číslem K(2009) 5174)

(Text s významem pro EHP)

(2009/548/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2009/28/ES vyžaduje, aby každý členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Tyto plány mají stanovit národní cíle členských států pro podíly energie z obnovitelných zdrojů v dopravě a při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení v roce 2020, přičemž zohlední dopady jiných opatření souvisejících s energetickou účinností na konečnou spotřebu energie, a vhodná opatření, která je třeba přijmout k dosažení těchto celkových národních cílů, včetně spolupráce mezi místními, regionálními a ústředními správními orgány, plánovaných statistických převodů či společných projektů, vnitrostátních politik pro rozvoj stávajících zdrojů biomasy a mobilizaci nových zdrojů biomasy pro různá využití, a opatření, která je třeba přijmout ke splnění požadavků článků 13 až 19 směrnice 2009/28/ES.

(2)

V souladu se směrnicí 2009/28/ES by Komise měla do 30. června 2009 přijmout vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, který obsahuje minimální požadavky stanovené v příloze VI uvedené směrnice,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů požadovaný podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/28/ES, který je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 30. června 2009.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.


PŘÍLOHA

OBSAH

1.

Shrnutí vnitrostátní politiky v oblasti obnovitelných zdrojů

2.

Očekávaná konečná spotřeba energie v období 2010–2020

3.

Cíle v oblasti obnovitelných zdrojů a plány vývoje

3.1.

Celkový národní cíl

3.2.

Odvětvové cíle a plány vývoje

4.

Opatření k dosažení cílů

4.1.

Přehled všech politik a opatření na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů

4.2.

Zvláštní opatření pro splnění požadavků podle článků 13, 14, 16 a článků 17 až 21 směrnice 2009/28/ES

4.2.1.

Správní postupy a územní plánování (čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/28/ES)

4.2.2.

Technické specifikace (čl. 13 odst. 2 směrnice 2009/28/ES)

4.2.3.

Budovy (čl. 13 odst. 3 směrnice 2009/28/ES)

4.2.4.

Ustanovení o informacích (čl. 14 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 4 směrnice 2009/28/ES)

4.2.5.

Osvědčování osob provádějících instalaci (čl. 14 odst. 3 směrnice 2009/28/ES)

4.2.6.

Rozvoj elektroenergetické infrastruktury (čl. 16 odst. 1 a čl. 16 odst. 3 až 6 směrnice 2009/28/ES)

4.2.7.

Provoz elektroenergetické sítě (čl. 16 odst. 2 a čl. 16 odst. 7 a 8 směrnice 2009/28/ES)

4.2.8.

Integrace bioplynu do sítě se zemním plynem (čl. 16 odst. 7 a čl. 16 odst. 9 a 10 směrnice 2009/28/ES)

4.2.9.

Rozvoj infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení (čl. 16 odst. 11 směrnice 2009/28/ES)

4.2.10.

Biopaliva a jiné biokapaliny – kritéria udržitelnosti a ověřování souladu (články 17 až 21 směrnice 2009/28/ES)

4.3.

Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny

4.4.

Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení

4.5.

Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

4.6.

Konkrétní opatření na podporu využívání energie z biomasy

4.6.1.

Dodávka biomasy: z domácích zdrojů i z obchodu

4.6.2.

Opatření na zvýšení dostupnosti biomasy zohledňující ostatní uživatele biomasy (zemědělství a odvětví související s lesnictvím)

4.7.

Plánované použití statistických převodů mezi členskými státy a plánovaná účast na společných projektech s dalšími členskými státy a třetími zeměmi

4.7.1.

Procedurální aspekty

4.7.2.

Odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do jiných členských států

4.7.3.

Odhadovaný potenciál pro společné projekty

4.7.4.

Odhadovaná poptávka po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby

5.

Hodnocení

5.1.

Celkový očekávaný příspěvek jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů ke splnění závazných cílů pro rok 2020 a orientačního předběžného plánu týkajícího se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě

5.2.

Celkový očekávaný příspěvek opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie ke splnění závazných cílů pro rok 2020 a orientačního předběžného plánu týkajícího se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě

5.3.

Posouzení dopadů (nepovinné)

5.4.

Příprava národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů a kroky navazující na jeho provedení

Vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů

Směrnice 2009/28/ES od členských států vyžaduje, aby do 30. června 2010 předložily Evropské komisi národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů. Toto je vzor pro tyto akční plány. V souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES je používání tohoto vzoru povinné.

Tento vzor má zajistit, že národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů jsou úplné, zahrnují všechny požadavky stanovené ve směrnici a jsou srovnatelné navzájem a také s budoucími pololetními zprávami členských států o provádění směrnice.

Při vyplňování vzoru musí členské státy dodržovat definice, pravidla pro výpočet a názvosloví stanovené ve směrnici 2009/28/ES. Členské státy se kromě toho vybízejí, aby používaly definice, pravidla pro výpočet a názvosloví uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008  (1) .

Dodatečné informace lze poskytnout v rámci předepsané struktury akčního plánu nebo připojením příloh.

Části textu tištěné kurzívou mají členským státům sloužit jako vodítko při přípravě národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů. Členské státy mohou tyto pasáže z verze národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů, kterou předkládají Komisi, vymazat.

Komise členským státům připomíná, že se všechny vnitrostátní režimy podpory musí řídit pravidly státní podpory, která jsou stanovena v článcích 87 a 88 Smlouvy o ES. Oznámení národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů nenahrazuje oznámení o státní podpoře podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

1.   SHRNUTÍ VNITROSTÁTNÍ POLITIKY V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Uveďte stručný přehled vnitrostátní politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie s popisem cílů politiky (např. zabezpečení dodávek energie, environmentální, hospodářské a sociální přínosy) a hlavních strategických linií akce.

2.   OČEKÁVANÁ KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE V OBDOBÍ 2010–2020

V tomto oddíle se od členských států žádá, aby odhadly hrubou konečnou spotřebu všech druhů energie v období do roku 2020 (jak z obnovitelných, tak konvenčních zdrojů), a to jak celkově, tak i pro jednotlivá odvětví.

Tyto odhady musí rovněž zohledňovat očekávané účinky opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie, která budou v tomto období zavedena. V položce „referenční scénář“ musí být uveden scénář zohledňující pouze opatření týkající se energetické účinnosti a úspor energie, která byla přijata před rokem 2009. V položce „dodatečný scénář energetické účinnosti“ je třeba uvést scénář, který zohledňuje všechna opatření, která mají být přijata po roce 2009. Na tomto dodatečném scénáři energetické účinnosti je založena příprava ostatních částí národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů.

Pojem „spotřeba při vytápění a chlazení“ je třeba chápat jako výhřevnost (prodané teplo) a konečnou spotřebu všech ostatních druhů energetických komodit s výjimkou elektřiny v odvětvích konečné spotřeby, např. ve výrobním odvětví, v domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví a v odvětví rybolovu. Pojem vytápění a chlazení se tudíž vztahuje také na konečnou spotřebu energie při zpracování. Elektřinu lze rovněž použít pro účely vytápění a chlazení v konečné spotřebě, na tuto elektřinu se však vztahuje cíl týkající se elektřiny, a proto je v tomto případě vyloučena.

Podle čl. 5 odst. 6 směrnice 2009/28/ES se má za účelem posouzení souladu s cílem pro rok 2020 a orientačním plánem za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu (v případě Kypru a Malty nejvýše 4,12 %). V tabulce lze provést vhodné úpravy (jsou-li zapotřebí). V níže uvedeném rámečku je uveden způsob výpočtu takovýchto oprav.

RÁMEČEK – Způsob výpočtu „mechanismu omezení letecké dopravy“ ve směrnici o obnovitelných zdrojích

Předpokládejme, že podíl energie spotřebované v letecké dopravě (ELD) na celkové hrubé konečné spotřebě energie (HKSE) v zemí A činí X:

X = ELD/HKSE

Předpokládejme, že X > 6,18 %.

V tom případě z omezení vyplývá, že pro účely posouzení souladu

HKSEupravená = HKSE – ELD + ELDupravená

kde ELDupravená = 0,0618 * HKSE

Jinými slovy:

HKSEupravená = HKSE – ELD + 0,0618 * HKSE =

= HKSE – X * HKSE + 0,0618 * HKSE =

= HKSE * (1,0618 – X)

„Úprava“ jako % ze skutečné HKSE a jako funkce X je tudíž takováto:

Úprava = (HKSE – HKSEupravená)/HKSE =

= X – 0,0618

V případě Kypru a Malty by měly být hodnoty 6,18 % a 0,0618 v uvedeném pořadí nahrazeny hodnotami 4,12 % a 0,0412.

Tabulka 1

Očekávaná hrubá konečná spotřeba energie [členského státu] při vytápění a chlazení, výrobě elektřiny a v dopravě do roku 2020 s ohledem na účinky opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie  (2) v období 2010–2020 (ktoe)

 

2005

2010

2011

2012

2013

2014

základní rok

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

1.

Vytápění a chlazení (3)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.

Elektřina (4)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.

Doprava podle čl. 3 odst. 4 písm. a) (5)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.

Hrubá konečná spotřeba energie (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Následující výpočet se provede pouze tehdy, pokud se očekává, že konečná spotřeba energie v letecké dopravě přesáhne 6,18 % (4,12 % v případě Malty a Kypru):

Konečná spotřeba v letecké dopravě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Snížení o limit pro leteckou dopravu (7) čl. 5 odst. 6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková spotřeba po snížení o limit pro leteckou dopravu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

2015

2016

2017

2018

2019

2020

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

referenční scénář

dodatečná energetická účinnost

1.

Vytápění a chlazení (3)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.

Elektřina (4)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.

Doprava podle čl. 3 odst. 4 písm. a) (5)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.

Hrubá konečná spotřeba energie (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Následující výpočet se provede pouze tehdy, pokud se očekává, že konečná spotřeba energie v letecké dopravě přesáhne 6,18 % (4,12 % v případě Malty a Kypru):

Konečná spotřeba v letecké dopravě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Snížení o limit pro leteckou dopravu (7) čl. 5 odst. 6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková spotřeba po snížení o limit pro leteckou dopravu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.   CÍLE V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A PLÁNY VÝVOJE

3.1.   Celkový národní cíl

Tabulka 2

Celkový národní cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 a 2020 (údaje budou přepsány z části A přílohy I směrnice 2009/28/ES):

A.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 (S 2005) (%)

 

B.

Cílová hodnota energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 (S 2020) (%)

 

C.

Očekávaná celková upravená spotřeba energie v roce 2020 (z posledního políčka tabulky 1) (ktoe)

 

D.

Očekávané množství energie z obnovitelných zdrojů odpovídající cíli pro rok 2020 (vypočtené jako B × C) (ktoe)

 

Členské státy se mohou rozhodnout, že využijí opatření pro zajištění pružnosti uvedená v článcích 6, 7, 8 a 11 směrnice 2009/28/ES, aby umožnily započtení vlastní spotřeby obnovitelných zdrojů do cílů jiného členského státu (členských států) nebo aby započítaly energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiném členském státě (členských státech) do vlastních cílů. Kromě toho mohou v souladu s články 9 a 10 směrnice 2009/28/ES využít fyzické dovozy elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ze třetích zemí.

V příloze lze uvést jakékoli posouzení potenciálu obnovitelných zdrojů vaší země.

V příloze lze rovněž uvést veškeré cíle v oblasti obnovitelných zdrojů na regionální úrovni či ve velkých městech či odvětvích s vysokou spotřebou energie, které přispívají k dosažení národního cíle v oblasti obnovitelné energie.

3.2.   Odvětvové cíle a plány vývoje

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2009/28/ES musí členské státy stanovit své cíle pro podíly energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, a to v těchto odvětvích:

vytápění a chlazení,

výroba elektřiny,

doprava.

Součet tří odvětvových cílů přepočtený na očekávané objemy (ktoe) včetně plánovaného využití opatření pro zajištění flexibility musí být přinejmenším stejně vysoký jako očekávané množství energie z obnovitelných zdrojů, které odpovídá cíli členského státu pro rok 2020 (uvedený v posledním políčku tabulky 2).

Kromě toho musí být cíl v oblasti dopravy slučitelný s požadavky čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES, podle nichž musí podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě činit alespoň 10 %. Je však třeba poznamenat, že výpočet plnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 4 je jiný než výpočet příspěvku dopravy k celkovému národnímu cíli členského státu v oblasti obnovitelné energie.

Pro cíl v oblasti dopravy, nikoli pro cíl celkový:

z ropných produktů se do jmenovatele započítají pouze benzin a nafta. To znamená, že petrolej / tryskové palivo používané v letecké dopravě a topný olej používaný v lodní dopravě se nezapočítají (ačkoli nafta používaná některými vlaky a plavidly na vnitrozemských vodních cestách se započítá),

biopaliva z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin se započítají do čitatele dvakrát,

elektřina z obnovitelných zdrojů používaná silničními vozidly se započítá 2,5krát do čitatele i jmenovatele.

Podle čl. 3 odst. 4 písm. c) směrnice 2009/28/ES si členské státy mohou pro výpočet příspěvku elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřebované v elektrických vozidlech zvolit, zda použijí průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve Společenství nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v jejich vlastní zemi ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Při odhadu průměrného podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve Společenství mohou členské státy použít budoucí scénáře připravené Evropskou komisí či pro ni  (8).

Kromě stanovení odvětvových cílů pro rok 2020 musí členské státy rovněž popsat plán vývoje, který bude podle očekávání kopírovat růst využití energie z obnovitelných zdrojů v jednotlivých odvětvích v letech 2010 až 2020. Odvětvové cíle týkající se obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a odvětvové plány vývoje jsou odhady.

V tabulce 3 musí členské státy uvést výše uvedené informace.

Bude vhodné, aby členské státy při vyplňování tabulky vycházely z podrobnějšího rozpisu očekávaného využití obnovitelných zdrojů energie požadovaného tabulkou 9. Při přípravě tabulky 3 poslouží jako vodítko výpočetní tabulky 4a a 4b.

Směrnice požaduje, aby členské státy do 31. prosince 2009 zveřejnily a oznámily Komisi předběžné odhady využití opatření pro zajištění flexibility. Při vyplňování odpovídajících částí tabulky 4a budou členské státy z těchto předběžných odhadů vycházet. Od členských států se nicméně nepožaduje, aby ve svých akčních plánech použily tytéž údaje, které uvedly v dokumentech s předběžnými odhady. Zejména může být vhodné, aby údaje upravily s ohledem na informace v dokumentech s předběžnými odhady jiných členských států.

Tabulka 3

Národní cíl pro rok 2020 a odhadovaný vývoj energie z obnovitelných zdrojů při výtápění a chlazení, výrobě elektřiny a v dopravě

(Očekává se, že při přípravě tabulky 3 poslouží jako vodítko výpočetní tabulky 4a a 4b.)

(%)

 

2005

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

OZE-V & CH (9)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OZE-E (10)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OZE-D (11)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkový podíl OZE (12)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z čehož z mechanismu spolupráce  (13)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přebytek pro mechanismus spolupráce  (13)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Jako část B přílohy I směrnice

 

 

2011–2012

2013–2014

2015–2016

2017–2018

 

2020

 

 

S2005 + 20 %

(S2020-S2005)

S2005 + 30 %

(S2020-S2005)

S2005 + 45 %

(S2020-S2005)

S2005 + 65 %

(S2020-S2005)

 

S2020

Minimální plán vývoje OZE (14)

 

 

 

 

 

 

 

 

Minimální plán vývoje OZE (ktoe)

 

 

 

 

 

 

 

 

Tabulka 4a

Výpočetní tabulka pro příspěvek energie z obnovitelných zdrojů v každém odvětví ke konečné spotřebě energie

(ktoe)

 

2005

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

(A)

Očekávaná hrubá konečná spotřeba OZE při vytápění a chlazení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(B)

Očekávaná hrubá konečná spotřeba elektřiny z OZE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(C)

Očekávaná konečná spotřeba energie z OZE v dopravě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(D)

Očekávaná celková spotřeba energie z OZE (15)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(E)

Očekávaný přenos OZE do jiných členských států

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(F)

Očekávaný přenos OZE z jiných členských států a třetích zemí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(G)

Očekávaná spotřeba OZE upravená pro účely cíle (D) – (E) + (F)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 4b

Výpočetní tabulka pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

(ktoe)

 

2005

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

(C)

Očekávaná spotřeba OZE v dopravě (16)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(H)

Očekávaná elektřina z OZE v silniční dopravě (17)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(I)

Očekávaná spotřeba biopaliv z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin v dopravě (17)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(J)

Očekávaný příspěvek OZE k dopravě pro účely dosažení cíle OZE-D: (C) + (2,5 – 1) × (H) + (2 – 1) × (I)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.   OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLŮ

4.1.   Přehled všech politik a opatření na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů

Tabulka 5

Přehled všech politik a opatření

Název a odkaz na opatření

Druh opatření (18)

Očekávané výsledky (19)

Cílová skupina a/nebo činnost (20)

Stávající či plánované

Počáteční a konečné datum opatření

1.

 

 

 

 

 

2.

 

 

 

 

 

3.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.2.   Zvláštní opatření pro splnění požadavků podle článků 13, 14, 16 a článků 17 až 21 směrnice 2009/28/ES

4.2.1.    Správní postupy a územní plánování (čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/28/ES)

Od členských států se vyžaduje, aby při odpovědích na následující dotazy vysvětlily stávající vnitrostátní, regionální a místní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky. Je-li třeba učinit další kroky, aby se zaručilo, že jsou postupy přiměřené a nezbytné, musí členské státy rovněž popsat plánované revize, očekávané výsledky a orgán odpovědný za provádění takovýchto revizí. Týkají-li informace technologie, uveďte je. Mají-li regionální/místní orgány důležitou úlohu, vysvětlete ji.

a)

Seznam stávajících vnitrostátních, a je-li to vhodné, regionálních právních předpisů týkajících se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení a územního plánování, které se uplatňují na podniky a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí:

b)

Odpovědné ministerstvo(/ministerstva) / orgán(/orgány) a jejich pravomoci v dané oblasti:

c)

Revize plánovaná s cílem učinit příslušné kroky popsané v čl. 13 odst. 1 směrnice 2009/28/ES do: [datum]

d)

Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné):

e)

Byly v souvislosti s postupy schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, zjištěny zbytečné překážky či nepřiměřené požadavky? Pokud ano, jaké?

f)

Jaká úroveň správy (místní, regionální a vnitrostátní) je odpovědná za schvalování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a vydávání osvědčení a povolení pro tato zařízení a za územní plánování? (Pokud záleží na druhu zařízení, upřesněte jej.) Nese-li odpovědnost více úrovní, jak je řízena koordinace různých úrovní? Jak bude koordinace různých odpovědných orgánů v budoucnosti zlepšena?

g)

Jak je zaručeno, že jsou k dispozici podrobné informace o vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení a o pomoci poskytované žadatelům? Jaké informace a pomoc jsou k dispozici případným žadatelům o nová zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v souvislosti s jejich žádostí?

h)

Jak je usnadněna horizontální koordinace různých správních subjektů odpovědných za různé části povolení? Kolik procesních kroků je zapotřebí k obdržení konečného schválení/licence/povolení? Existuje jediné ústřední místo pro koordinaci všech kroků? Jsou harmonogramy vyřizování žádostí sdělovány předem? Jaká je průměrná doba nutná k získání rozhodnutí o žádosti?

i)

Zohledňují schvalovací postupy specifické aspekty jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů? Pokud ano, popište jak. Pokud nikoli, předpokládáte, že je v budoucnosti zohledníte?

j)

Existují zvláštní postupy, např. zjednodušené oznámení, pro malá decentralizovaná zařízení (např. solární panely na budovách či kotle na biomasu v budovách)? Pokud ano, jaké jsou procesní kroky? Jsou předpisy občanům veřejně k dispozici? Kde jsou zveřejňovány? Je zavedení postupů zjednodušeného oznámení plánováno do budoucna? Pokud ano, u jakých typů zařízení/systémů? (Je možné čisté měření?)

k)

Kde jsou zveřejňovány poplatky za žádosti o schválení/licence/povolení pro nová zařízení? Souvisejí se správními náklady na udělení takovýchto povolení? Existuje plán revize těchto poplatků?

l)

Jsou místním a regionálním správním orgánům při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných oblastí k dispozici úřední pokyny pro instalaci zařízení a systémů pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení včetně ústředního vytápění a chlazení? Pokud takovéto úřední pokyny k dispozici nejsou či jsou nedostačující, jak a kdy bude tato potřeba vyřešena?

(m)

Existuje zvláštní školení pro pracovníky, kteří vyřizují jednotlivé postupy schvalování a vydávání osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů?

4.2.2.    Technické specifikace (čl. 13 odst. 2 směrnice 2009/28/ES)

a)

Musí technologie pro energii z obnovitelných zdrojů splňovat určité jakostní normy, aby mohly využívat režimy podpory? Pokud ano, o která zařízení a které jakostní normy se jedná? Existují vnitrostátní, regionální normy, které přesahují rámec norem evropských?

4.2.3.    Budovy (čl. 13 odst. 3 směrnice 2009/28/ES)

Upozorňujeme, že při odkazu na rostoucí využití obnovitelných zdrojů energie v budovách by neměla být vzata v úvahu dodávka obnovitelné elektřiny z vnitrostátní distribuční soustavy. Důraz je v tomto bodě kladen na rostoucí místní dodávku tepla a/nebo elektřiny do jednotlivých budov. Rovněž lze zohlednit přímou dodávku tepla či chlazení prostřednictvím ústředního vytápění a chlazení v budovách.

a)

Odkaz na stávající vnitrostátní a regionální právní předpisy (pokud existují) a shrnutí místních právních předpisů týkajících se zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví:

b)

Odpovědné ministerstvo(/ministerstva) / orgán(/orgány):

c)

Revize pravidel, bude-li provedena, plánovaná do: [datum]

d)

Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni:

e)

Stanoví stavební předpisy minimální úrovně využití energie z obnovitelných zdrojů? Ve kterých zeměpisných oblastech a jaké jsou tyto požadavky? (Uveďte shrnutí). Jaká konkrétní opatření byla do těchto předpisů začleněna, aby se zaručilo, že podíl energie z obnovitelných zdrojů využité ve stavebnictví vzroste? Jaké jsou budoucí plány v souvislosti s těmito požadavky/opatřeními?

f)

Jak podle předpokladů vzroste do roku 2020 využití energie z obnovitelných zdrojů v budovách? (Je-li to možné, rozlišujte mezi sektorem obytným, tedy „samostatnou jednotkou“ a „společnou jednotkou“, sektorem komerčním, veřejným a průmyslovým). (Při odpovědi na tento dotaz můžete využít tabulku, jako je níže uvedená tabulka 6. Údaje lze uvádět ročně či za vybrané roky. Měla by být uvedena spotřeba energie z obnovitelných zdrojů jak při vytápění a chlazení, tak při výrobě elektřiny).

Tabulka 6

Odhadovaný podíl energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví (%)

(%)

 

2005

2010

2015

2020

Obytný

 

 

 

 

Komerční

 

 

 

 

Veřejný

 

 

 

 

Průmyslový

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

g)

Byly v rámci vnitrostátní politiky zváženy povinnosti týkající se minimálních úrovní energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách? Pokud ano, jaké jsou tyto úrovně? Pokud nikoli, jakým způsobem bude do roku 2015 vhodnost této politické možnosti prozkoumána?

h)

Popište plány, které mají zaručit, že veřejné budovy budou na ústřední, regionální a místní úrovni sloužit jako příklad tím, že budou od roku 2012 využívat zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo se stanou budovami s nulovou spotřebou energie. (Zohledněte požadavky podle směrnice o energetické náročnosti budov).

i)

Jakým způsobem jsou v budovách podporovány energeticky účinné technologie pro energii z obnovitelných zdrojů? (Takováto opatření se mohou týkat kotlů na biomasu, tepelných čerpadel a solárních tepelných zařízení, které splňují minimální požadavky pro ekoznačky či jiné normy vypracované na vnitrostátní úrovni či úrovni Společenství (viz znění čl. 13 odst. 6)).

4.2.4.    Ustanovení o informacích (čl. 14 odst. 1, čl. 14 odst. 2 a čl. 14 odst. 4 směrnice 2009/28/ES)

Musí být popsány současné i budoucí informační a osvětové kampaně a programy, plánované revize a očekávané výsledky. Členské státy by rovněž měly uvést, který odpovědný orgán bude sledovat účinky jednotlivých programů a podrobovat je přezkumu. Mají-li regionální/místní orgány důležitou úlohu, tuto informaci uveďte a úlohu stručně popište.

a)

Odkaz na stávající vnitrostátní či regionální právní předpisy (pokud existují) týkající se požadavků na poskytování informací podle článku 14 směrnice 2009/28/ES:

b)

Subjekt odpovědný/subjekty odpovědné za šíření informací na vnitrostátní/regionální/místní úrovni:

c)

Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné):

d)

Uveďte, jak jsou informace o jednotlivých opatřeních podpory pro využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny, při vytápění a chlazení a v dopravě zpřístupňovány všem příslušným subjektům (spotřebitelům, stavebním firmám, osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a vozidel). Kdo je odpovědný za odpovídající úroveň a zveřejnění těchto informací? Existují pro různé cílové skupiny, např. konečné uživatele, stavební firmy, správce majetku a jednatele, osoby provádějící instalaci, architekty, zemědělce, dodavatele zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie a orgány veřejné správy, zvláštní zdroje informací? Jsou prováděny informační kampaně či zřízena stálá informační střediska nebo jsou tyto kampaně a tato střediska plánovány?

e)

Kdo je odpovědný za zveřejňování informací o čistém zisku, nákladech a energetické účinnosti zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie? (Dodavatel zařízení nebo systému, veřejný subjekt nebo někdo jiný?)

f)

Jak jsou projektantům a architektům zpřístupněny pokyny, které jim při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných oblastí pomohou řádně posoudit optimální kombinaci energie z obnovitelných zdrojů, vysoce účinných technologií a ústředního vytápění a chlazení? Kdo je za to zodpovědný?

g)

Popište stávající a plánované informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy, jejichž cílem je informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Jaká úlohu mají při koncipování a řízení těchto programů regionální a místní subjekty?

4.2.5.    Osvědčování osob provádějících instalaci (čl. 14 odst. 3 směrnice 2009/28/ES)

a)

Odkaz na stávající vnitrostátní či regionální právní předpisy (pokud existují) týkající se osvědčování nebo rovnocenných systémů kvalifikace pro osoby provádějící instalaci podle čl. 14 odst. 3 směrnice 2009/28/ES:

b)

Subjekt odpovědný/subjekty odpovědné za to, že budou do roku 2012 zřízeny a schváleny systémy osvědčování/kvalifikace pro osoby provádějící v malém rozsahu instalaci kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel:

c)

Jsou již takovéto systémy osvědčování/kvalifikace zavedeny? Pokud ano, popište je.

d)

Jsou informace o těchto systémech k dispozici veřejnosti? Jsou zveřejňovány seznamy osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení? Pokud ano, kde? Jsou jiné systémy přijímány jako rovnocenné vnitrostátním/regionálním systémům?

e)

Shrnutí stávajících a plánovaných opatření na regionální/místní úrovni (je-li to nutné).

4.2.6.    Rozvoj elektroenergetické infrastruktury (čl. 16 odst. 1 a čl. 16 odst. 3 až 6 směrnice 2009/28/ES)

Kromě současné situace a stávajících právních předpisů musí být popsány budoucí akce, plánované revize, subjekty, které jsou za revizi odpovědné, a očekávané výsledky.

a)

Odkaz na stávající právní předpisy týkající se požadavků na energetické soustavy (článek 16):

b)

Jak je zaručeno, že rozvodné a distribuční soustavy budou rozvíjeny tak, aby do nich mohlo být integrováno cílové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů a zároveň byl zachován bezpečný provoz elektrické soustavy? Jak je tento požadavek začleněn do pravidelného plánování sítí prováděného provozovateli přenosových a distribučních soustav?

c)

Jaká bude úloha inteligentních sítí, informačních technologií a skladovacích kapacit? Jak bude zaručen jejich rozvoj?

d)

Je plánováno posílení propojovací kapacity se sousedními zeměmi? Pokud ano, pomocí jakého propojovacího vedení, o jaké kapacitě a do kdy?

e)

Jak je řešeno urychlení schvalovacích postupů pro infrastrukturu distribuční soustavy? Jaký je současný stav a jaká je průměrná doba nutná k získání schválení? Jak bude tento stav zlepšen? (Uveďte současný stav a platné právní předpisy, zjištěné překážky a plány pro sladění postupů s harmonogramem provádění a očekávané výsledky.)

f)

Jak je zajištěna koordinace schvalování infrastruktury distribuční soustavy s ostatními správními plánovacími postupy?

g)

Jsou novým zařízením vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů energie poskytnuta práva na přednostní připojení nebo kapacity pro vyhrazené připojení?

h)

Jsou nějaká zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie připravena k připojení do soustavy, připojena však nejsou kvůli omezením kapacity soustavy? Pokud ano, jaké kroky jsou k vyřešení tohoto problému přijímány a kdy bude podle očekávání vyřešen?

i)

Jsou provozovateli přenosových a distribučních soustav stanovena a zveřejněna pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy sítě? Pokud ano, kde? Jak je zaručeno, že jsou tato pravidla založena na objektivních, průhledných a nediskriminačních kritériích? Existují zvláštní pravidla pro výrobce umístěné v okrajových oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva? (Pravidla pro hrazení nákladů definují, jakou část nákladů hradí výrobce, který chce být připojen k soustavě, a jakou část hradí provozovatel přenosové a distribuční soustavy. Pravidla pro sdílení nákladů definují, jak by měly být nezbytné náklady rozděleny mezi následně připojené výrobce, z nichž všichni mají prospěch z téhož posílení soustavy či nových vedení.)

j)

Popište, jak jsou výrobcům a/nebo provozovatelům přenosových a distribučních soustav přidělovány náklady na připojení a technické úpravy. Do jaké míry jsou provozovatelé přenosových a distribučních soustav schopni získat tyto investiční náklady zpět? Je v budoucnu plánována změna těchto pravidel pro hrazení nákladů? Jaké změny plánujete a jaké výsledky očekáváte? (Existuje několik možností, jak rozložit náklady na připojení k distribuční soustavě. Členské státy si pravděpodobně zvolí jeden z nich nebo jejich kombinaci. Podle „striktního“ způsobu účtování nákladů na připojení nese subjekt, který zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie vybudoval, několik nákladů spojených s infrastrukturou distribuční soustavy (připojení k distribuční soustavě, posílení a rozšíření distribuční soustavy. Podle jiného, „mírného“ způsobu účtování nákladů na připojení nese subjekt, který zařízení vybudoval, pouze náklady na připojení k distribuční soustavě, nikoli náklady na posílení a rozšíření distribuční soustavy (ty jsou začleněny do systému distribučních sazeb a hrazeny zákazníky). Další možnost spočívá v tom, že všechny náklady na připojení k distribuční soustavě jsou rozloženy na společnost a zahrnuty do distribučních sazeb.)

k)

Jsou zavedena pravidla pro rozdělení nákladů mezi dříve a později připojené výrobce? Pokud nikoli, jak jsou zohledněny výhody pro později připojené výrobce?

l)

Jak bude zaručeno, že provozovatelé přenosových a distribučních soustav poskytnou novým výrobcům, kteří se chtějí připojit, nezbytné informace o nákladech, přesné lhůty pro vyřízení jejich žádostí a orientační harmonogram jejich připojení k distribuční soustavě?

4.2.7.    Provoz elektroenergetické sítě (čl. 16 odst. 2 a čl. 16 odst. 7 a 8 směrnice 2009/28/ES)

a)

Jak je provozovateli přenosových a distribučních soustav zaručen přenos a distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Je zajištěn přednostní nebo zaručený přístup?

b)

Jak je zaručeno, že provozovatelé přenosových soustav dávají při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie?

c)

Jak jsou přijímána provozní opatření týkající se distribuční soustavy a trhu, aby byla minimalizována omezení distribuce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Jaké druhy opatření jsou plánovány a kdy se očekává jejich provedení? (Tržní koncepce a koncepce distribuční soustavy, která umožňuje začlenění různých zdrojů, by mohla zahrnovat opatření, jako je obchodování blíže reálnému času (změna ze sestavování předběžných odhadů na následující den na předběžné odhady v rámci dne a přeložení termínu pro výrobce), shromáždění tržních oblastí, zaručení dostatečné přeshraniční propojovací kapacity a přeshraničního obchodu, zlepšená spolupráce s provozovateli přilehlých systémů, využití zdokonalených komunikačních a kontrolních nástrojů, řízení poptávky a aktivní účast poptávky na trzích (prostřednictvím oboustranných komunikačních systémů – inteligentního měření), vyšší distribuovaná produkce a domácí skladovací kapacita (např. elektrická vozidla) s aktivním řízením distribučních sítí (inteligentní sítě)).

d)

Je o těchto opatřeních informován energetický regulační úřad? Má pravomoc sledovat a vynucovat provádění těchto opatření?

e)

Jsou zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů integrována do trhu s elektřinou? Můžete popsat jak? Jaké jsou jejich povinnosti v souvislosti s účastí na trhu s elektřinou?

f)

Podle jakých pravidel jsou výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie účtovány sazby za přenos a distribuci?

4.2.8.    Integrace bioplynu do sítě se zemním plynem (čl. 16 odst. 7 a čl. 16 odst. 9 a 10 směrnice 2009/28/ES)

a)

Jak je zajištěno, aby při účtování sazeb za přenos a distribuci nebyl diskriminován plyn z obnovitelných zdrojů energie?

b)

Bylo provedeno posouzení nutnosti rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit integraci plynu z obnovitelných zdrojů energie? Jaké jsou výsledky? Pokud nikoli, bude takové posouzení provedeno?

c)

Jsou zveřejňována technická pravidla pro připojení k soustavě a sazby za připojení pro bioplyn? Kde jsou tato pravidla zveřejňována?

4.2.9.    Rozvoj infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení (čl. 16 odst. 11 směrnice 2009/28/ES)

a)

Uveďte posouzení, zda jsou zapotřebí nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie a přispívající k dosažení cíle pro rok 2020. Existují na základě tohoto posouzení plány na budoucí podporu takovýchto infrastruktur? Jaké jsou očekávané příspěvky velkých zařízení na biomasu a na solární a geotermální energii v systémech ústředního vytápění a chlazení?

4.2.10.    Biopaliva a jiné biokapaliny – kritéria udržitelnosti a ověřování souladu (články 17 až 21 směrnice 2009/28/ES)

Následující část národního akčního plánu by měla vysvětlovat budoucí strategii členských států, pokud jde o plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny a ověřování souladu s režimem.

a)

Jak budou kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny prováděna na vnitrostátní úrovni? (Jsou pro účely provádění plánovány právní předpisy? Jaké bude institucionální uspořádání?)

b)

Jak bude zaručeno, že biopaliva a biokapaliny, které jsou započítány do národního cíle v oblasti obnovitelné energie, do vnitrostátních povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů a/nebo jsou způsobilé pro finanční podporu, splňují kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 17 odst. 2 až 5 směrnice 2009/28/ES? (Bude zřízen vnitrostátní orgán/subjekt odpovědný za sledování/ověřování souladu s kritérii?)

c)

Pokud má vnitrostátní orgán/subjekt sledovat plnění kritérií, je již zřízen? Pokud ano, popište jej. Pokud nikoli, na kdy je jeho zřízení plánováno?

d)

Uveďte informace o existenci vnitrostátních právních předpisů týkajících se územního plánování a národního katastru pro účely ověřování souladu s čl. 17 odst. 3 až 5 směrnice 2009/28/ES. Jak mohou hospodářské subjekty tyto informace získat? (Uveďte informace o existenci pravidel a rozlišování mezi různými půdními statusy, jako je oblast biologické rozmanitosti, chráněná oblast atd.; a o příslušném vnitrostátním orgánu, který bude tento katastr a změny půdního statusu sledovat.)

e)

Pokud jde o chráněné oblasti, uveďte, podle kterého vnitrostátního, evropského či mezinárodního režimu ochrany jsou klasifikovány.

f)

Jakým postupem lze status půdy změnit? Kdo na vnitrostátní úrovni sleduje a ohlašuje změny statusu půdy? Jak často je územní katastr aktualizován (měsíčně, ročně, dvakrát do roka atd.)?

g)

Jak je na vnitrostátní úrovni zajišťován a ověřován soulad s požadavky na osvědčené zemědělské a environmentální postupy a s dalšími požadavky týkajícími se podmíněnosti (požadované podle čl. 17 odst. 6 směrnice 2009/28/ES)?

h)

Máte v úmyslu napomáhat rozvoji dobrovolného systému (dobrovolných systémů) „osvědčování“ pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, jak je popsán v čl. 18 odst. 4 druhém pododstavci směrnice 2009/28/ES? Pokud ano, jak?

4.3.   Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny

Režimy podpory mohou být regulační a stanovit cíle a/nebo povinnosti. Mohou poskytovat finanční podporu buď na investice, nebo během provozu zařízení. Existují také mírná opatření, např. informační, vzdělávací či osvětové kampaně. Vzhledem k tomu, že jsou mírná opatření popsána výše, mělo by se toto posouzení zaměřit na regulační a finanční opatření.

Popište stávající režimy a uveďte odkaz na právní předpisy, podrobné údaje o režimu, dobu trvání (uveďte datum zahájení a ukončení) a dopady v minulosti a vysvětlete, zda a na kdy jsou plánovány reformy či budoucí režimy. Jaké výsledky jsou očekávány?

Právní úprava

Právní úprava může stanovit cíl(e) a povinnosti. Pokud takovéto povinnosti existují, podrobně je popište:

a)

Jaký je právní základ této povinnosti/toho cíle?

b)

Existují cíle týkající se technologií?

c)

Jaké konkrétní povinnosti/cíle jsou pro každý rok (pro každou technologii) stanoveny?

d)

Kdo musí povinnosti plnit?

e)

Jaké jsou následky při neplnění povinností?

f)

Existuje mechanismus pro dohled na plnění povinností?

g)

Existuje mechanismus pro změnu povinností/cílů?

Finanční podpora

Finanční podporu lze klasifikovat různými způsoby. Například: finanční podpora investic, kapitálové granty, nízkoúrokové půjčky, osvobození od daní či snížení daní, vracení daní, systémy výběrových řízení, povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů se zelenými osvědčeními či bez nich (obchodovatelná zelená osvědčení), sazby výkupních cen a výkupní prémie, dobrovolné režimy.

U každého režimu, který používáte, uveďte podrobný popis, v němž odpovíte na následující dotazy:

a)

Uveďte název a krátký popis režimu.

b)

Jde o režim dobrovolný či povinný?

c)

Kdo režim řídí? (Provádějící subjekt, monitorovací orgán)

d)

Jaká opatření byla přijata, aby se zaručila dostupnost rozpočtu/finančních prostředků nutných k dosažení národního cíle?

e)

Jak režim řeší dlouhodobou bezpečnost a spolehlivost?

f)

Je režim pravidelně podrobován revizi? Jaké existují mechanismy pro zpětnou vazbu a úpravy? Jak byl režim doposud optimalizován?

g)

Liší se podpora podle technologie?

h)

Jaké jsou očekávané dopady z hlediska výroby energie?

i)

Je podpora podmíněna splněním kritérií energetické účinnosti?

j)

Jde o stávající opatření? Můžete uvést vnitrostátní právní předpis, jímž je toto opatření upraveno?

k)

Jde o plánovaný režim? Kdy bude zahájen jeho provoz?

l)

Jaké počáteční a konečné datum (doba trvání) je pro celý režim stanoveno?

m)

Existují maximální či minimální rozměry způsobilého systému?

n)

Je možné, aby byl tentýž projekt podporován na základě více opatření podpory? Která opatření lze kumulovat?

o)

Existují regionální/místní režimy? Pokud ano, podrobně je popište za použití stejných kritérií.

Konkrétní dotazy týkající se finanční podpory investic:

a)

Co je na základě režimu uděleno? (dotace, kapitálové granty, nízkoúrokové půjčky, osvobození od daní či snížení daní, vrácení daní)

b)

Kdo může být příjemcem podpory z tohoto režimu? Vztahuje se režim na určitou technologii (technologie)?

c)

Jsou žádosti přijímány a podpora udělována soustavně nebo jsou prováděny pravidelné výzvy? Pokud jde o pravidelné výzvy, můžete popsat, jak jsou časté a jaké podmínky jsou s nimi spjaty?

Konkrétní dotazy týkající se obchodovatelných osvědčení:

a)

Existuje povinný podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové dodávce?

b)

Na koho se tato povinnost vztahuje?

c)

Existují pásma týkající se technologií?

d)

Na které technologie se režim vztahuje?

e)

Je povolen mezinárodní obchod s osvědčeními? Za jakých podmínek?

f)

Existuje nejnižší cena?

g)

Jsou za neplnění povinností udělovány sankce?

h)

Jaká je průměrná cena osvědčení? Je zveřejňována? Kde?

i)

V jakém systému se s osvědčeními obchoduje?

j)

Jak dlouho se může zařízení režimu účastnit?

Konkrétní dotazy týkající se pevně stanovených sazeb výkupních cen:

a)

Za jakých podmínek lze pevně stanovenou sazbu získat?

b)

Existuje omezení celkového objemu elektřiny vyrobené za rok nebo instalovaného výkonu, které mají nárok na sazbu?

c)

Jde o režim týkající se určité technologie? Jaké jsou úrovně sazeb pro jednotlivé technologie?

d)

Existují další kritéria, podle nichž se sazby rozlišují?

e)

Na jak dlouho je pevně stanovená sazba zaručena?

f)

Je v rámci režimu plánována úprava sazby?

Konkrétní dotazy týkající se výkupních prémií:

a)

Za jakých podmínek lze prémii získat?

b)

Existuje omezení celkového objemu elektřiny vyrobené za rok nebo instalovaného výkonu, které mají nárok na prémii?

c)

Jde o alternativu k pevně stanovené sazbě?

d)

Jde o režim týkající se určité technologie? Jaké jsou úrovně prémií pro jednotlivé technologie?

e)

Existuje spodní a horní výše prémie? Upřesněte.

f)

Na jak dlouho je prémiová cena zaručena?

g)

Je v rámci režimu plánována úprava sazby?

Konkrétní dotazy týkající se výběrových řízení:

a)

Jak často se výběrová řízení konají a jaké jsou jejich rozměry?

b)

Které technologie jsou uvedeny ve specifikacích?

c)

Je výběrové řízení integrováno s rozvojem distribuční soustavy?

4.4.   Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení

Řiďte se strukturou bodu 4.3 a použijte dotazy týkající se opatření podpory pro využití energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení. Zodpovězte tyto dodatečné dotazy:

a)

Jak jsou režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie uzpůsobeny, aby podněcovaly k využívání obnovitelných zdrojů energie při kombinované výrobě tepla a elektřiny?

b)

Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání ústředního vytápění a chlazení pomocí obnovitelných zdrojů energie?

c)

Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání vytápění a chlazení v malém rozsahu pomocí obnovitelných zdrojů energie?

d)

Jaké režimy podpory jsou zavedeny na podporu využívání vytápění a chlazení v průmyslových zařízeních pomocí obnovitelných zdrojů energie?

4.5.   Režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

Řiďte se strukturou bodu 4.3 a použijte dotazy týkající se opatření podpory pro využití energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy. Rozlišujte podle jednotlivých způsobů dopravy (např. silniční doprava, nesilniční pozemní doprava). Zodpovězte tyto dodatečné dotazy:

a)

Jaké konkrétní povinnosti/cíle jsou pro každý rok (pro každé palivo či každou technologii) stanoveny?

b)

Liší se podpora podle druhů paliva či technologií? Existuje zvláštní podpora pro biopaliva, která splňují kritéria čl. 21 odst. 2 směrnice?

4.6.   Konkrétní opatření na podporu využívání energie z biomasy

Biomasa má důležitou úlohu jakožto primární energie ve všech třech odvětvích: při vytápění a chlazení, výrobě elektřiny a v dopravě. Vnitrostátní strategie pro biomasu má zásadní význam z hlediska plánování úlohy a interakce způsobů využití, tedy konečných způsobů využití energie, a interakce s jinými neenergetickými odvětvími. Proto se od členských států vyžaduje, aby posoudily svůj domácí potenciál a zvýšenou mobilizaci domácích a dovážených zdrojů biomasy. Měl by být analyzován dopad na jiná neenergetická odvětví (např. potravinářské odvětví a odvětví výroby krmiv, odvětví výroby papíru a celulózy, stavebnictví, odvětví výroby nábytku atd.) a interakce s nimi.

4.6.1.    Dodávka biomasy: z domácích zdrojů i z obchodu

V rámci tohoto bodu by členské státy měly posoudit, do jaké míry je možné čerpat při zásobování z domácích zdrojů biomasy a v jaké míře je zapotřebí biomasu dovážet.

Mělo by být rozlišováno mezi biomasou (A) z lesnictví – (1) přímou a (2) nepřímou dodávkou; (B) ze zemědělství a rybolovu – (1) získávanou přímo a (2) z vedlejších produktů / zpracovaných plodin; a (C) z odpadu – (1) z biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu, (2) z biologicky rozložitelné složky tuhého průmyslového odpadu a (3) z kalů z čistíren odpadních vod. Údaje jsou požadovány u prvních výše uvedených dílčích kategorií, podrobnější informace jsou nepovinné. Souhrnné údaje však budou odrážet následující rozčlenění do kategorií a budou obsahovat informace v jednotkách v tabulce 7. Musí být zohledněna úloha dovozů (ze zemí EU a ze zemí mimo EU) a vývozů (pokud možno do zemí EU a zemí mimo EU).

Upozorňujeme, že dřevěné třísky, brikety a pelety mohou pocházet buď z přímé dodávky, nebo z nepřímé dodávky z lesnictví. Jsou-li v tabulce zahrnuty informace o peletách, měly by informace uvádět, zda jde o surovinu z přímé či nepřímé dodávky.

V případě bioplynu a biopaliv by mělo být v tabulce 7 uvedeno množství surových, nikoli zpracovaných vstupních surovin. Je samozřejmé, že u dovozů a vývozů je obtížné s jistotou určit množství vstupní biomasy při výrobě biopaliv a může být nutné provést odhad. Pokud informace o dovozech vycházejí z dovozů biopaliva, musí být v tabulce uvedeny.

Tabulka 7

Dodávka biomasy v roce 2006

Odvětví původu

 

Množství domácích zdrojů (21)

Dovoz

Vývoz

Čisté množství

Výroba primární energie

(ktoe)

EU

mimo EU

EU/mimo EU

A)

Biomasa z lesnictví (22)

z čehož:

 

 

 

 

 

 

1)

přímá dodávka dřevěné biomasy z lesů a zalesněné půdy pro výrobu energie

 

 

 

 

 

 

Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze podrobněji uvést množství vstupní suroviny patřící do této kategorie:

a)

pokácené stromy

b)

rezidua z kácení stromů (špičky, větve, kůra, pařezy)

c)

rezidua ze správy krajiny (dřevěná biomasa z parků, zahrad, alejí, keřů)

d)

jiné (upřesněte)

 

 

 

 

 

 

2)

nepřímá dodávka dřevěné biomasy pro výrobu energie

 

 

 

 

 

 

Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit:

a)

rezidua z pilařské výroby, zpracování dřeva, odvětví výroby nábytku (kůra, piliny)

b)

vedlejší produkty z odvětví výroby papíru a celulózy (černý louh, tallový olej)

c)

zpracované dřevěné palivo

d)

recyklované dřevo od konečného spotřebitele (recyklované dřevo pro výrobu energie, dřevo z odpadu z domácnosti)

e)

jiné (upřesněte)

 

 

 

 

 

 

B)

Biomasa ze zemědělství a rybolovu

z čehož:

 

 

 

 

 

 

1)

zemědělské plodiny a produkty rybolovu přímo dodané pro výrobu energie

 

 

 

 

 

 

Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit:

a)

plodiny na orné půdě (obiloviny, olejnatá semena, cukrová řepa, kukuřice na siláž)

b)

plantáže

c)

rychle rostoucí stromy

d)

jiné energetické plodiny (trávy)

e)

řasy

f)

jiné (upřesněte)

 

 

 

 

 

 

2)

vedlejší zemědělské produkty / zpracovaná rezidua a vedlejší produkty rybolovu pro výrobu energie

 

 

 

 

 

 

Nepovinné – jsou-li k dispozici informace, lze upřesnit:

a)

sláma

b)

hnůj

c)

živočišný tuk

d)

masokostní moučka

e)

vedlejší produkty z lisování (včetně pokrutin z olejnatých semen a olivového oleje pro výrobu energie)

f)

biomasa z ovoce (včetně slupek a jader)

g)

vedlejší produkty rybolovu

h)

odřezky z vinné révy, oliv a ovocných stromů

i)

jiné (upřesněte)

 

 

 

 

 

 

C)

Biomasa z odpadu

z čehož:

 

 

 

 

 

 

1)

biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu včetně biologického odpadu (biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu) a plyn ze skládek

 

 

 

 

 

 

2)

biologicky rozložitelné složky průmyslového odpadu (včetně papíru, lepenky, palet)

 

 

 

 

 

 

3)

kaly z čistíren odpadních vod

 

 

 

 

 

 

Vysvětlete převodní faktor / metodu výpočtu použité výše pro převod množství dostupných zdrojů na primární energii.

Upřesněte, na jakém základě byly vypočteny biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu a průmyslového odpadu.

V tabulce 7a uveďte odhadovaný příspěvek využití energie z biomasy v letech 2015 a 2020 (podle rozčlenění do kategorií použitého v tabulce 7).

Tabulka 7a

Odhadovaná domácí dodávka biomasy v letech 2015 a 2020

Odvětví původu

2015

2020

Očekávané množství domácích zdrojů

Výroba primární energie

(ktoe)

Očekávané množství domácích zdrojů

Výroba primární energie

(ktoe)

A)

Biomasa z lesnictví:

1)

přímá dodávka dřevěné biomasy z lesů a zalesněné půdy pro výrobu energie

 

 

 

 

2)

nepřímá dodávka dřevěné biomasy pro výrobu energie

 

 

 

 

B)

Biomasa ze zemědělství a rybolovu

1)

zemědělské plodiny a produkty rybolovu přímo dodané pro výrobu energie

 

 

 

 

2)

vedlejší zemědělské produkty / zpracovaná rezidua a vedlejší produkty rybolovu pro výrobu energie

 

 

 

 

C)

Biomasa z odpadu

1)

biologicky rozložitelné složky tuhého komunálního odpadu včetně biologického odpadu (biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu) a plyn ze skládek

 

 

 

 

2)

biologicky rozložitelné složky průmyslového odpadu (včetně papíru, lepenky, palet)

 

 

 

 

3)

kaly z čistíren odpadních vod

 

 

 

 

Jaká je odhadovaná úloha dovážené biomasy do roku 2020? Uveďte očekávaná množství (ktoe) a možné země dovozu.

Kromě výše uvedených informací popište současný stav zemědělské půdy využívané pro výrobu energie, a to následujícím způsobem:

Tabulka 8

Zemědělská půda vyčleněná pro pěstování plodin používaných k výrobě energie v roce 2006

(ha)

Zemědělská půda vyčleněná pro pěstování plodin používaných k výrobě energie

Plocha

1.

Půda vyčleněná pro rychle rostoucí stromy (vrby, topoly)

 

2.

Půda vyčleněná pro jiné energetické plodiny, např. trávy (chrastice rákosovitá, proso prutnaté, Miscanthus), čirok

 

4.6.2.    Opatření na zvýšení dostupnosti biomasy zohledňující ostatní uživatele biomasy (zemědělství a odvětví související s lesnictvím)

Mobilizace nových zdrojů biomasy:

a)

Uveďte, kolik půdy je znehodnoceno.

b)

Uveďte, kolik nevyužité orné půdy je k dispozici.

c)

Jsou plánována opatření na podporu využití nevyužité orné půdy, znehodnocené půdy atd. pro energetické účely?

d)

Je plánováno energetické využití určitých primárních materiálů, které jsou již k dispozici (např. živočišných hnojiv)?

e)

Existuje konkrétní politika podporující výrobu a využití bioplynu? Jaké způsoby využití jsou podporovány (místní, ústřední vytápění, distribuční soustava pro bioplyn, integrace do distribuční soustavy pro zemní plyn)?

f)

Jaká opatření jsou plánována na zdokonalení technik lesního hospodářství, aby se maximalizovalo udržitelné získávání biomasy z lesů? (23): Jak bude lesní hospodářství zdokonaleno, aby se zvýšil budoucí růst? Která z plánovaných opatření pro maximalizaci získávání stávající biomasy lze již provést?

Dopad na jiná odvětví:

a)

Jak bude sledován dopad využití energie z biomasy na jiná odvětví založená na zemědělství a lesnictví? O jaké dopady se jedná? (Je-li to možné, uveďte informace také o množstevních účincích.) Je sledování těchto dopadů plánováno do budoucna?

b)

Jaký vývoj, který by mohl ovlivnit využití energie, se očekává v jiných odvětvích založených na zemědělství a lesnictví? (Např. mohla by vyšší účinnost/produktivita zvýšit či snížit množství vedlejších produktů, které jsou k dispozici pro energetické využití?)

4.7.   Plánované použití statistických převodů mezi členskými státy a plánovaná účast na společných projektech s dalšími členskými státy a třetími zeměmi

V rámci této podkapitoly musí být popsáno očekávané využití mechanismů spolupráce mezi členskými státy a rovněž členskými státy a třetími zeměmi. Tyto informace by měly vycházet z informací poskytnutých v dokumentu s předběžnými odhady uvedeném v čl. 4 odst. 3 směrnice 2009/28/ES.

4.7.1.    Procedurální aspekty

a)

Popište vnitrostátní postupy (krok po kroku), které jsou nebo mají být zavedeny za účelem provedení statistického převodu nebo společného projektu (včetně odpovědných subjektů a kontaktních míst).

b)

Popište prostředky, jejichž pomocí mohou soukromé subjekty navrhovat společné projekty se členskými státy či třetími zeměmi a podílet se na nich.

c)

Uveďte kritéria, na jejichž základě se určí, kdy budou statistické převody či společné projekty využity.

d)

Pomocí jakého mechanismu bude umožněna účast jiných zainteresovaných členských států na společném projektu?

e)

Jste ochotni podílet se na společných projektech v jiných členských státech? Kolik instalovaného výkonu/elektřiny či tepla vyrobených ročně máte podle plánu v úmyslu podporovat? Jakým způsobem plánujete zajistit pro takovéto projekty režimy podpory?

4.7.2.    Odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do jiných členských států

V tabulce 9 vyplňte požadované informace.

4.7.3.    Odhadovaný potenciál pro společné projekty

a)

V kterých odvětvích na vašem území můžete nabídnout rozvoj využití energie z obnovitelných zdrojů pro účely společných projektů?

b)

Byla upřesněna technologie, která má být rozvíjena? Kolik instalovaného výkonu/elektřiny či tepla má být vyrobeno ročně?

c)

Jak budou určena místa pro společné projekty? (Mohou být např. místa doporučena místními a regionálními orgány či předkladateli projektů? Nebo se může zúčastnit jakýkoli projekt bez ohledu na umístění?)

d)

Jste si vědomi potenciálu pro společné projekty v jiných členských státech nebo třetích zemích? (V jakém odvětví? Jaká je kapacita? Jaká je plánovaná podpora? Pro jaké technologie?)

e)

Upřednostňujete podporu určitých technologií? Pokud ano, jakých?

4.7.4.    Odhadovaná poptávka po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby

V tabulce 9 vyplňte požadované informace.

Tabulka 9

Odhadovaná přebytečná a/nebo nedostatečná výroba energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do/z jiných členských států v [členský stát]

(ktoe)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Odhadovaný přebytek v dokumentu s předběžnými odhady

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odhadovaný přebytek v národním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odhadovaný nedostatek v dokumentu s předběžnými odhady

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odhadovaný nedostatek v národním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.   HODNOCENÍ

5.1.   Celkový očekávaný příspěvek jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů ke splnění závazných cílů pro rok 2020 a orientačního předběžného plánu týkajícího se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě

Měl by být odhadnut příspěvek každé technologie pro energii z obnovitelných zdrojů k orientačnímu plánu a cílům pro rok 2020 v odvětví výroby elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě, a to s popisem možného budoucího scénáře, aniž by byl nezbytně stanoven cíl či povinnost v souvislosti s technologií.

U odvětví elektřiny by měly být podle jednotlivých technologií rozepsány jak očekávaný (akumulovaný) instalovaný výkon (v MW), tak roční výroba (GWh). U vodní energie by mělo být rozlišováno mezi zařízeními o instalovaném výkonu nižším než 1 MW, o výkonu od 1 do 10 MW a o výkonu nad 10 MW. U solární energie by měly být samostatně uvedeny údaje o příspěvcích fotovoltaické solární energie a koncentrované solární energie. Údaje o větrné energii by měly být uvedeny zvlášť pro pobřežní a příbřežní zařízení. U biomasy by mělo být rozlišováno mezi pevnou, plynnou a kapalnou biomasou pro výrobu elektřiny.

Při hodnocení odvětví vytápění a chlazení by měly být uvedeny odhady jak instalovaného výkonu, tak výroby, a to u geotermálních a solárních technologií, tepelných čerpadel a technologií využívajících biomasu, přičemž u poslední kategorie se uvede rozpis pro pevnou, plynnou a kapalnou biomasu. Měl by být odhadnut příspěvek zařízení pro ústřední vytápění, která využívají obnovitelné zdroje energie.

Měl by být uveden příspěvek různých technologií k cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie v odvětví dopravy, a to u běžných biopaliv (bioethanol a bionafta), biopaliv z odpadů a zbytků, biopaliv z nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin, bioplynu, elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vodíku z energie z obnovitelných zdrojů.

Pokud máte k dispozici odhady o vývoji využití určitých technologií v jednotlivých regionech, uveďte je laskavě pod tabulku.

Tabulka 10a

Odhad celkového příspěvku (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny), jímž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v [členský stát] k dosažení závazných cílů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny v období 2010–2014

 

2005

2010

2011

2012

2013

2014

MW

GWh

MW

GWh

MW

GWh

MW

GWh

MW

GWh

MW

GWh

Vodní:

1MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1MW–10 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož čerpadla

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Geotermální:

Solární:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

fotovoltaická

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

koncentrovaná solární energie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příliv, vlny, oceán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Větrná

pobřežní

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

příbřežní

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Biomasa:

pevná

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

bioplyn

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

biokapaliny  (24)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož při kombinované výrobě tepla a elektřiny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 10b

Odhad celkového příspěvku (instalovaný výkon, hrubá výroba elektřiny), jímž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v [členský stát] k dosažení závazných cílů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny v období 2015–2020

 

2015

2016

2017

2018

2019

2020

MW

GWh

MW

GWh

MW

GWh

MW

GWh

MW

GWh

MW

GWh

Vodní:

1MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1MW–10 MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10MW

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož čerpadla

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Geotermální

Solární:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

fotovoltaická

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

koncentrovaná solární energie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příliv, vlny, oceán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Větrná:

pobřežní

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

příbřežní

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Biomasa:

pevná

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

bioplyn

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

biokapaliny  (25)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož při kombinované výrobě tepla a elektřiny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 11

Odhad celkového příspěvku (konečná spotřeba energie  (26) ), jímž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v [členský stát] k dosažení závazných cílů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení v období 2010–2020

(ktoe)

 

2005

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Geotermální (kromě geotermálního tepla o nízké teplotě vyráběného v tepelných čerpadlech)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Solární:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Biomasa:

pevná

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

bioplyn

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

biokapaliny  (27)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel:

z čehož aerotermální

z čehož geotermální

z čehož hydrotermální

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož ústřední vytápění  (28)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož biomasa v domácnostech  (29)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka 12

Odhad celkového příspěvku, jímž podle očekávání přispěje každá technologie pro energii z obnovitelných zdrojů v [členský stát] k dosažení závazných cílů pro rok 2020 a orientační předběžný plán týkající se podílů energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy v období 2010–2020  (30)

(ktoe)

 

2005

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Bioethanol/bio-ETBE

z čehož biopaliva  (31) čl. 21 odst. 2)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož z dovozu  (32)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bionafta

z čehož biopaliva  (31) čl. 21 odst. 2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož z dovozu  (33)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vodík z energie z obnovitelných zdrojů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Elektřina z obnovitelných zdrojů

z čehož v silniční dopravě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z čehož v nesilniční dopravě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jiné (např. bioplyn, rostlinné oleje atd.) – upřesněte

z čehož biopaliva  (31) čl. 21 odst. 2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.2.   Celkový očekávaný příspěvek opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie ke splnění závazných cílů pro rok 2020 a orientačního předběžného plánu týkajícího se podílů energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě.

Odpověď na tento požadavek by měla být zahrnuta do tabulky 1 v kapitole 1.

5.3.   Posouzení dopadů (nepovinné)

Tabulka 13

Odhadované náklady a přínosy spojené s opatřeními na podporu politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie

Opatření

Očekávané využití energie z obnovitelných zdrojů

(ktoe)

Očekávané náklady (v eurech) – uveďte časový rámec

Očekávané snížení emisí skleníkových plynů podle jednotlivých plynů

(t/rok)

Očekávaný počet vytvořených pracovních míst

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5.4.   Příprava národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů a kroky navazující na jeho provedení

a)

Jak se na přípravě tohoto akčního plánu podílely regionální a/nebo místní orgány a/nebo města? Podílely se na přípravě i jiné zúčastněné strany?

b)

Existují plány rozvoje regionálních/místních strategií pro obnovitelné zdroje energie? Pokud ano, můžete vysvětlit jaké? Jsou-li příslušné pravomoci přeneseny na regionální/místní úroveň, jaký mechanismus zaručí, že je plněn národní cíl?

c)

Popište veřejné konzultace uspořádané pro účely přípravy tohoto akčního plánu.

d)

Uveďte vaše vnitrostátní kontaktní místo/vnitrostátní orgán či subjekt, které jsou odpovědné za kroky navazující na akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů.

e)

Máte k dispozici systém sledování včetně ukazatelů pro jednotlivá opatření a nástroje, aby bylo možné uskutečnit kroky navazující na provádění akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů? Pokud ano, můžete je podrobněji popsat?


(1)  Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.

(2)  Tyto odhady energetické účinnosti a úspor energie odpovídají dalším takovýmto odhadům, které členské státy oznámí Komisi, zejména odhadům v akčních plánech podle směrnice o energetických službách a směrnice o energetické náročnosti budov. Jsou-li v uvedených plánech použity jiné jednotky, měly by být uvedeny použité převodní faktory.

(3)  Jedná se o konečnou spotřebu energie všech energetických komodit kromě elektřiny použité pro jiné účely než dopravu, k níž se přičte spotřeba tepla pro vlastní použití v elektrárnách a teplárnách a tepelné ztráty v sítích (body „2. Vlastní použití v zařízení“ a „11. Přenosové a distribuční ztráty“ nařízení (ES) č. 1099/2008, s. 23–24).

(4)  Hrubá spotřeba elektřiny je hrubá výroba elektřiny ve státě, včetně vlastní výroby, s připočtením dovozů a odečtením vývozů.

(5)  Energie spotřebovaná v dopravě, jak je definována v čl. 3 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/28/ES. Elektřina z obnovitelných zdrojů v silniční dopravě by pro výpočet tohoto údaje měla být vynásobena faktorem 2,5, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 4 písm. c) směrnice 2009/28/ES.

(6)  Jak je definována v čl. 2 písm. f) směrnice 2009/28/ES. Sestává z konečné spotřeby energie, k níž se přičtou ztráty v sítích a vlastní použití tepla a elektřiny v elektrárnách a teplárnách (poznámka: nepatří sem spotřeba elektřiny v přečerpávacích vodních elektrárnách či při přeměně v elektrických ohřívačích vody či tepelných čerpadlech používaných pro ústřední vytápění).

(7)  Podle čl. 5 odst. 6 je třeba mít za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % (v případě Kypru a Malty nejvýše 4,12 %) z hrubé konečné spotřeby energie.

(8)  Např. scénář uvedený na s. 287 dodatku 4 v dokumentu s názvem „Dodatky k modelové analýze politického balíčku EU z roku 2008 pro změnu klimatu a obnovitelné zdroje“: http://ec.europa.eu/environment/climat/pdf/climat_action/analysis_appendix.pdf. V rámci tohoto scénáře bude průměrný podíl hrubé výroby elektřiny z obnovitelných forem energie v letech 2010, 2015 a 2020 v uvedeném pořadí dosahovat 19,4 %, 24,6 % a 32,4 %.

(9)  Podíl energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení: hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení (jak je definována v čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 4 směrnice 2009/28/ES) vydělená hrubou konečnou spotřebou energie při vytápění a chlazení. Řádek (A) v tabulce 4a vydělený řádkem (1) v tabulce 1).

(10)  Podíl energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny: hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny (jak je definována v čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 5 odst. 3 směrnice 2009/28/ES) vydělená celkovou hrubou konečnou spotřebou elektřiny. Řádek (B) v tabulce 4a vydělený řádkem (2) v tabulce 1.

(11)  Podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě: konečná energie z obnovitelných zdrojů spotřebovaná v dopravě (viz čl. 5 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 5 směrnice 2009/28/ES) vydělená spotřebou v dopravě, a to 1) benzinu; 2) nafty; 3) biopaliv použitých v železniční a silniční dopravě a 4) elektřinou v pozemní dopravě (jak je uvedena v řádku 3 v tabulce 1). Řádek (J) v tabulce 4b vydělený řádkem (3) v tabulce 1.

(12)  Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Řádek (G) v tabulce 4a vydělený řádkem (4) v tabulce 1.

(13)  V procentních bodech z celkového podílu energie z obnovitelných zdrojů.

(14)  Jak je definován v části B přílohy I směrnice 2009/28/ES.

(15)  V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/28/ES se plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů energie zohlední pouze jednou. Není povoleno dvojí započítání.

(16)  Obsahuje veškerou energii z obnovitelných zdrojů použitou v dopravě včetně elektřiny, vodíku a plynu z obnovitelných zdrojů energie, avšak bez biopaliv, která nesplňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec). Zde uveďte skutečné hodnoty bez použití násobitelů.

(17)  Zde uveďte skutečné hodnoty bez použití násobitelů.

(18)  Uveďte, zda je opatření (především) regulační, finanční či mírné (např. informační kampaň).

(19)  Je očekávaným výsledkem změna chování, instalovaný výkon (MW; t/rok), vyrobená energie (ktoe)?

(20)  Kdo jsou cílové osoby: investoři, koneční uživatelé, orgány veřejné správy, plánovači, architekti, osoby provádějící instalaci atd.? nebo jaká je cílová činnost / cílové odvětví: výroba biopaliv, energetické využití živočišných hnojiv atd.?

(21)  Množství zdrojů se uvádí v m3 (je-li to možné, v jiném případě ve vhodných alternativních jednotkách) u kategorie A a jejích dílčích kategorií a v tunách u kategorií B a C a jejich dílčích kategorií.

(22)  Biomasa z lesnictví by rovněž měla zahrnovat biomasu z průmyslových odvětví založených na lesnictví. V rámci kategorie biomasy z lesnictví by měla být do odpovídajících dílčích kategorií původu zařazena také pevná zpracovaná paliva, např. třísky, pelety a brikety.

(23)  Doporučení lze nalézt ve zprávě vydané pracovní skupinou II ad hoc Stálého lesnického výboru v červenci 2008 o mobilizaci a účinném využívání dřeva a dřevních zbytků pro výrobu energie. Zprávu lze stáhnout na této adrese: http://ec.europa.eu/agriculture/fore/publi/sfc_wgii_final_report_072008_en.pdf

(24)  Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).

(25)  Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).

(26)  Přímé užití a ústřední vytápění, jak jsou definovány v čl. 5 odst. 4 směrnice 2009/28/ES.

(27)  Zohledněte pouze biokapaliny, které splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec směrnice 2009/28/ES).

(28)  Ústřední vytápění a/nebo chlazení z celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení (OZE- ÚV).

(29)  Z celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení.

(30)  U biopaliv zohledněte pouze biopaliva, která splňují kritéria udržitelnosti (viz čl. 5 odst. 1 poslední pododstavec).

(31)  Biopaliva, která jsou zahrnuta do čl. 21 odst. 2 směrnice 2009/28/ES.

(32)  Z celého množství bioethanolu/bio-ETBE.

(33)  Z celého množství bionafty.


15.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 182/63


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. července 2009

o nominaci člena dozorčí rady Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví zastupujícího oblast veřejného pořádku

(2009/549/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1) poskytne technický výbor pro účetnictví Komisi podporu a poradenství při posuzování mezinárodních účetních standardů. Úlohu tohoto technického výboru pro účetnictví plní Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG).

(2)

Skupina EFRAG byla založena v roce 2001 evropskými organizacemi, které zastupují emitenty, investory a účetní podílející se na účetním výkaznictví.

(3)

V návaznosti na reformy struktury řízení skupiny EFRAG zahrnuje dozorčí rada EFRAG čtyři členy z oblasti veřejného pořádku, kteří jsou konkrétně vybíráni na základě své zkušenosti s vytvářením veřejné politiky buď na vnitrostátní, nebo na evropské úrovni. V souladu s dodatkem 1 oddílem 3.2 stanov EFRAG s platností od 11. června 2009 nominuje tyto členy z oblasti veřejného pořádku Komise. Členy dozorčí rady EFRAG jmenuje valná hromada EFRAG.

(4)

Po veřejné výzvě k podávání kandidatur (2) Komise vybrala jednoho kandidáta na jmenování členem dozorčí rady EFRAG zastupujícího oblast veřejného pořádku,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Komise tímto nominuje pana Pedra SOLBESE jako kandidáta na jmenování členem dozorčí rady Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví zastupujícího oblast veřejného pořádku.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 74, 28.3.2009, s. 61.