I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

14.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 181/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 613/2009

ze dne 6. července 2009,

kterým se stanoví opravné koeficienty použitelné od 1. července 2008 na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropských společenství vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Společenství, stanovené nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (1), a zejména na čl. 13 první pododstavec přílohy X uvedeného řádu,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je třeba zohlednit vývoj životních nákladů v zemích mimo Společenství a následně stanovit opravné koeficienty, které se použijí s účinkem od 1. července 2008 na odměny úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců Evropských společenství vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích, které jsou vypláceny v měně země, v níž jsou vykonávány služební povinnosti.

(2)	Opravné koeficienty, podle nichž byla uskutečněna platba na základě nařízení (ES) č. 624/2008 (2), mohou se zpětným účinkem vést k úpravě odměn v kladném nebo záporném směru.

(3)	Dojde-li v důsledku nových opravných koeficientů k navýšení odměn, měl by být stanoven doplatek.

(4)	Dojde-li v důsledku nových opravných koeficientů ke snížení odměn, mělo by být stanoveno vrácení přeplatku za období mezi 1. červencem 2008 a dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

(5)

Je třeba stanovit, že se případné vrácení přeplatku bude moci týkat pouze období o maximální délce šesti měsíců, jež předcházelo vstupu tohoto nařízení v platnost, a že jeho účinky budou moci být rozloženy na období o maximální délce dvanácti měsíců od tohoto data, podobně jako v případě ustanovení týkajících se opravných koeficientů použitelných uvnitř Společenství na odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Opravné koeficienty použitelné na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropských společenství vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích, které se vyplácí v měně státu, v němž jsou vykonávány služební povinnosti, se stanoví v příloze tohoto nařízení s účinkem od 1. července 2008.

Směnné kurzy používané pro výpočet těchto odměn se stanoví v souladu s prováděcími pravidly k finančnímu nařízení a odpovídají datu uvedenému v prvním pododstavci.

Článek 2

1. Orgány provedou zpětné platby v případě zvýšení odměn v důsledku opravných koeficientů stanovených v příloze.

2. Orgány zpětně upraví odměny směrem dolů v případě snížení odměn způsobeného opravnými koeficienty stanovenými v příloze za období mezi 1. červencem 2008 a dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

Zpětné úpravy, z nichž vyplývá povinnost vrátit přeplatky, se týkají období o maximální délce šesti měsíců, jež předchází dni vstupu tohoto nařízení v platnost. Vrácení se rozloží na období o maximální délce dvanácti měsíců počínaje stejným datem.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. července 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT

(1) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(2) Úř. věst. L 172, 2.7.2008, s. 1.

PŘÍLOHA

	MÍSTO VÝKONU SLUŽEBNÍCH POVINNOSTÍ	Opravné koeficienty Červenec 2008
(1)	Afghánistán	0
	Jižní Afrika	46,9
	Albánie	78,5
	Alžírsko	87,5
	Bývalá jugoslávská republika Makedonie	71,1
	Angola	112,8
	Saúdská Arábie	79,1
	Argentina	54,7
	Arménie	71,1
	Austrálie	108,5
	Ázerbájdžán	72,9
	Bangladéš	45,4
	Barbados	105,5
	Bělorusko	62,7
	Benin	92,9
	Bolívie	49,5
	Bosna a Hercegovina (Sarajevo)	78,6
	Bosna a Hercegovina (Banja Luka)	62,7
	Botswana	46
	Brazílie	95,5
	Burkina Faso	96,5
(1)	Burundi	0
	Kambodža	62,7
	Kamerun	109,7
	Kanada	78,9
	Kapverdy	74,4
	Chile	57,7
	Čína	74,6
	Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy	103,1
	Kolumbie	79,2
	Kongo (Brazzaville)	129,1
	Jižní Korea	90,7
	Kostarika	68,7
	Pobřeží slonoviny	99,9
	Chorvatsko	106,3
	Kuba	73,5
	Džibutsko	85,4
	Egypt	33,8
	Salvador	63,6
	Ekvádor	57,9
	Eritrea	41,9
	Spojené státy americké (New York)	91,5
	Spojené státy americké (Washington)	85
	Etiopie	77,8
	Gabon	110,4
	Gambie	70,3
	Gruzie	99,7
	Ghana	54,3
	Guatemala	70,7
	Guinea (Konakry)	55,7
	Guinea-Bissau	114,6
	Guyana	53,5
	Haiti	104,2
	Honduras	60,3
	Hongkong	83,4
	Fidži	72,2
	Šalomounovy ostrovy	85,6
	Indie	50,9
	Indonésie (Banda Aceh)	49,5
	Indonésie (Jakarta)	69,1
(1)	Irák	0
	Izrael	118,9
	Jamajka	86,1
	Japonsko (Tokio)	105
	Jordánsko	70
	Kazachstán (Almaty)	75,6
	Kazachstán (Astana)	71
	Keňa	73,8
	Kyrgyzstán	86,7
	Kosovo (Priština)	57,5
	Laos	77,6
	Lesotho	47,3
	Libanon	80
(1)	Libérie	0
	Madagaskar	84,2
	Malajsie	65,8
	Malawi	63,6
	Mali	83,5
	Maroko	86,9
	Mauricius	72,6
	Mauritánie	61,2
	Mexiko	69,7
	Moldavsko	67,1
	Černá Hora	68,9
	Mosambik	71,9
	Namibie	57,5
	Nepál	66
	Nikaragua	46,2
	Niger	85,7
	Nigérie	93
	Norsko	131,2
	Nová Kaledonie	140,4
	Nový Zéland	89,8
	Uganda	69,9
	Uzbekistán	45,4
	Pákistán	43,9
	Panama	52,2
	Papua Nová Guinea	73,5
	Paraguay	83,6
	Peru	67,4
	Filipíny	61
	Středoafrická republika	113,1
	Demokratická republika Kongo (Kinshasa)	112,3
	Dominikánská republika	58,2
	Rusko	121,8
	Rwanda	82,7
	Samoa	65,5
	Senegal	88,1
	Srbsko (Bělehrad)	73,9
	Sierra Leone	68,9
	Singapur	95,8
	Súdán	50
	Srí Lanka	58,1
	Jižní Súdán (Juba)	87,6
	Švýcarsko (Ženeva)	112,2
	Švýcarsko (Bern)	108
	Surinam	39,7
	Svazijsko	46,4
	Sýrie	66,8
	Tádžikistán	61,2
	Tchaj-wan	77,3
	Tanzanie	61,4
	Čad	129,3
	Thajsko	52,4
	Východní Timor	56,6
	Togo	87
	Tonga	85
	Trinidad a Tobago	61,6
	Tunisko	68,7
	Turecko	80,7
	Ukrajina	109,4
	Uruguay	73,2
	Vanuatu	105,6
	Venezuela	61
	Vietnam	40,2
	Jemen	57
	Zambie	63,2
(1)	Zimbabwe	0

(1) Údaj není znám

14.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 181/8

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 614/2009

ze dne 7. července 2009

o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin

(kodifikované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 26, 87, 88, 89, 132, 133 a 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (EHS) č. 2783/75 ze dne 29. října 1975 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)	Na vaječný albumin, který není uveden v příloze I Smlouvy, se na rozdíl od žloutku nevztahují zemědělská ustanovení Smlouvy.

(3)	Vzniklá situace může mít nepříznivý vliv na účinnost společné zemědělské politiky v odvětví vajec.

(4)

Je třeba dosáhnout vyrovnaného přístupu, a proto by měl být zřízen společný obchodní režim pro vaječný albumin a mléčný albumin, který by odpovídal systému stanovenému pro vejce. Je třeba rozšířit uplatňování tohoto režimu na mléčný albumin vzhledem k tomu, že může do značné míry nahrazovat vaječný albumin.

(5)	Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (4), zavedlo ve Společenství režim jednotného trhu pro vejce.

(6)	Obchodní režim pro albumin by měl s ohledem na vzájemný vztah odpovídat stávajícímu režimu pro vejce.

(7)	V rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání sjednalo Společenství různé dohody. Některé z těchto dohod se týkají zemědělství, zejména Dohoda o zemědělství (5).

(8)	Dohoda o zemědělství požaduje zrušení variabilních cel a dalších opatření a dovozních poplatků. Celní sazby uplatňované na zemědělské produkty v souladu s Dohodou o zemědělství by měly být stanoveny ve společném celním sazebníku.

(9)

Ceny vaječného albuminu v zásadě sledují ceny vajec, které jsou ve Společenství a na světových trzích rozdílné. Cena vajec spolu se zpracovatelskými náklady nejsou jedinými faktory ovlivňujícími cenu albuminu na světovém trhu. Pro udržení minimální úrovně ochrany proti nepříznivým účinkům na trhu, které mohou vyplývat z výše uvedené tarifikace, umožňuje Dohoda o zemědělství použití dodatečných cel na základě přesně určených podmínek, ale pouze u produktů, na něž se vztahuje tarifikace.

(10)

Dohoda o zemědělství stanoví v režimu tak zvaného běžného přístupu a tak zvaného minimálního přístupu řadu celních kvót. Podmínky použitelné pro takové kvóty jsou v Dohodě o zemědělství podrobně uvedeny. S ohledem na zvýšený počet kvót a pro zajištění co nejúčinnějšího provádění by měla být Komise odpovědná za jejich otevírání a správu na použití postupu projednávání v řídícím výboru.

(11)	Mezi různými produkty na bázi vajec existují úzké hospodářské vazby, a je proto nezbytné stanovit pro vaječný albumin a mléčný albumin možnost přijmout obchodní normy, které pokud možno odpovídají obchodním normám stanoveným pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. s) nařízení (ES) č. 1234/2007.

(12)

Ve společné organizaci trhu s vejci spadá vynětí z použití režimu aktivního zušlechťovacího styku výhradně do pravomoci Rady. V hospodářských podmínkách vyplývajících z Dohody o zemědělství by mohlo být nezbytné rychle reagovat na problémy trhu vznikající z uplatňování výše uvedeného režimu. Z tohoto hlediska by měla být pravomoc svěřena Komisi, aby mohla přijímat časově omezená naléhavá opatření,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se na tyto výrobky sazby cel společného celního sazebníku:

Kódy KN	Popis zboží
3502	Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu
3502	– Vaječný albumin:
ex 3502 11	– – Sušený:
3502 11 90	– – – Ostatní (jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání)
ex 3502 19	– – Ostatní:
3502 19 90	– – – Ostatní (jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání)
ex 3502 20	– Mléčný albumin, včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů:
ex 3502 20	– – Ostatní (jiný než nezpůsobilý nebo učiněný nezpůsobilým k lidskému požívání)
3502 20 91	– – – Sušený (například ve fóliích, vločkách, šupinkách, v prášku)
3502 20 99	– – – Ostatní

KAPITOLA II

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 2

1. Při dovozu výrobků uvedených v článku 1 do Společenství může být vyžadováno předložení dovozní licence.

2. Členské státy vydají dovozní licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, aniž jsou dotčena opatření přijatá k provedení článku 4.

3. Dovozní licence je platná v celém Společenství. Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že výrobky budou dovezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

4. Doba platnosti dovozních licencí a ostatní prováděcí pravidla k odstavci 1 se stanoví postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 3

1. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých výrobků uvedených v článku 1, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto výrobků s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovoz naruší trh Společenství nebo že by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

2. Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší, než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předalo Světové obchodní organizaci.

Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozu do Společenství uskutečněného během tří let předcházejících roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.

3. Dovozní ceny, které se mají vzít v úvahu pro uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF dotyčné zásilky.

Dovozní ceny CIF se za tímto účelem ověřují na základě reprezentativních cen daného výrobku na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto výrobkem.

4. Komise přijme prováděcí pravidla k odstavcům 1, 2 a 3 postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména

a)	výrobků, na které se ukládají dodatečná dovozní cla v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;

b)	ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství.

Článek 4

1. Celní kvóty pro výrobky uvedené v článku 1 vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání se otevírají a spravují podle prováděcích pravidel přijatých postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

2. Kvóty mohou být spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:

a)	způsob založený na časovém pořadí podaných žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

b)	způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. způsob „souběžného zkoumání“);

c)	způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. způsob „tradičních dovozců / nových žadatelů“).

Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby.

Tyto způsoby nesmějí vést k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.

3. Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu tohoto trhu, přičemž může vycházet ze způsobů používaných v minulosti v případě kvót odpovídajících kvótám uvedeným v odstavci 1, aniž jsou dotčena práva vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

4. Prováděcí pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví otevírání kvót na jednoletém základě, a je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení, určí způsob správy, který se má použít, a případně upravují

a)	záruky vztahující se na povahu, provenienci a původ výrobku;

b)	ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a), a

c)	podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.

Článek 5

Pokud je na trhu Společenství zjištěn podstatný nárůst cen a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat, a je-li tím trh narušen nebo hrozí-li, že bude narušen, mohou být přijata nezbytná opatření.

Rada na návrh Komise postupem stanoveným v čl. 37 odst. 2 Smlouvy přijmou podle potřeby prováděcí pravidla k prvnímu pododstavci tohoto článku.

Článek 6

Pro výrobky uvedené v článku 1 mohou být přijaty obchodní normy, které musí s výhradou nutného zřetele na zvláštnosti výrobků odpovídat obchodním normám uvedeným v článku 116 nařízení (ES) č. 1234/2007 pro produkty uvedené v části XIX přílohy I uvedeného nařízení. Tyto normy se mohou týkat zejména třídění podle jakosti, balení, skladování, přepravy, obchodní úpravy a označování.

Normy, jejich působnost a obecná prováděcí pravidla pro jejich používání přijme Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou.

Článek 7

1. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s vejci a tohoto nařízení může Rada na návrh Komise hlasovacím postupem stanoveným v čl. 37 odst. 2 Smlouvy ve zvláštních případech zcela nebo částečně vyloučit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku, pokud jde u výrobky uvedené v článku 1 tohoto nařízení, které jsou určeny k výrobě výrobků uvedených ve stejném článku.

2. Odchylně od odstavce 1, pokud se situace uvedená v odstavci 1 stane výjimečně naléhavou a pokud je trh Společenství narušen nebo by mohl být narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku, rozhodne Komise na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních. Tato opatření sdělí Radě a členským státům; jejich doba platnosti nesmí přesáhnout šest měsíců a jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát podá Komisi žádost, Komise rozhodne do jednoho týdne od jejího obdržení.

3. Rozhodnutí Komise může kterýkoli členský stát do jednoho týdne ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada může kvalifikovanou většinou rozhodnutí Komise potvrdit, změnit nebo zrušit. Pokud Rada nepřijala rozhodnutí do tří měsíců, je rozhodnutí Komise považováno za zrušené.

Článek 8

1. Na sazební zařazení výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

2. Pokud toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

a)	vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu;

b)	uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

KAPITOLA III

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Výrobky uvedené v článku 1, které jsou vyrobeny nebo získány z produktů, jež nejsou uvedeny v čl. 23 odst. 2 a článku 24 Smlouvy, se nepropustí do volného oběhu uvnitř Společenství.

Článek 10

Členské státy a Komise si navzájem sdělují údaje nezbytné pro provádění tohoto nařízení. Pravidla pro sdělování a šíření těchto údajů se přijmou postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 11

Nařízení (EHS) č. 2783/75 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 12

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2009.

Za Radu

předseda

A. BORG

(1) Stanovisko ze dne 13. ledna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 104.

(3) Viz příloha I.

(4) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(5) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.

PŘÍLOHA I

ZRUŠENÉ NAŘÍZENÍ A JEHO NÁSLEDNÉ ZMĚNY

Nařízení Rady (EHS) č. 2783/75 (Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 104).
Nařízení Komise (EHS) č. 4001/87 (Úř. věst. L 377, 31.12.1987, s. 44).
Nařízení Rady (ES) č. 3290/94 (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 105).	Pouze část B přílohy XII
Nařízení Komise (ES) č. 2916/95 (Úř. věst. L 305, 19.12.1995, s. 49).	Pouze čl. 1 bod 6

PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (EHS) č. 2783/75	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Čl. 2 odst. 1 první pododstavec	Čl. 2 odst. 1
Čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 2 odst. 2
Čl. 2 odst. 1 třetí pododstavec	Čl. 2 odst. 3
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 4
Článek 3	Článek 3
Čl. 4 odst. 1	Čl. 4 odst. 1
Čl. 4 odst. 2 návětí	Čl. 4 odst. 2 návětí
Čl. 4 odst. 2 první, druhá a třetí odrážka	Čl. 4 odst. 2 písm. a), b) a c)
Čl. 4 odst. 3 a 4	Čl. 4 odst. 3 a 4
Články 5 až 7	Články 5 až 7
Čl. 8 odst. 1	Čl. 8 odst. 1
Čl. 8 odst. 2 návětí	Čl. 8 odst. 2 návětí
Čl. 8 odst. 2 první a druhá odrážka	Čl. 8 odst. 2 písm. a) a b)
Články 9 a 10	Články 9 a 10
Článek 11	—
Článek 12	—
—	Článek 11
—	Článek 12
Příloha	—
—	Příloha I
—	Příloha II

14.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 181/16

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 616/2009

ze dne 13. července 2009,

kterým se provádí směrnice Rady 2005/94/ES, pokud jde o schválení úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků a doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost v takových úsecích

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (1), a zejména na článek 3 a čl. 34 odst. 4 a čl. 63 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V roce 2004 zavedla Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) v kapitole o vymezení pásem (zón) a regionalizaci Kodexu zdraví suchozemských živočichů (2) (dále jen „Kodex“) koncept kompartmentalizace (rozčlenění na úseky).

(2)

V kapitole 4.3 popisuje Kodex vymezení pásem (zón) a rozčlenění na úseky (kompartmentalizaci) jako „postupy prováděné danou zemí podle ustanovení této kapitoly s cílem vymezit subpopulace se specifickým nákazovým statusem na jejím území pro účely tlumení nákaz a/nebo mezinárodního obchodu“. Ačkoli mohou hrát důležitou roli při uplatňování obou konceptů prostorová hlediska a správné řízení, vymezení pásem (zón) se vztahuje na subpopulaci zvířat vymezenou primárně na geografickém základě (prostřednictvím přírodních, uměle vytvořených nebo právně stanovených hranic), zatímco kompartmentalizace se vztahuje na subpopulaci zvířat vymezenou primárně postupy řízení a způsoby chovu souvisejícími s biologickou bezpečností.

(3)

Kapitola 4.4 o uplatňování kompartmentalizace poskytuje strukturovaný rámec pro uplatňování a uznávání úseků v rámci jednotlivých zemí. Úsek může sestávat z několika zařízení a může být schválen pro vymezenou nákazu/nákazy zvířat na základě podrobného a doloženého plánu biologické bezpečnosti, navrženého a uplatňovaného pro dotyčnou nákazu/nákazy. Počáteční schválení úseku by mělo přednostně proběhnout v zemi, na území nebo v pásmu, které jsou prosté nákazy, před tím, než dojde ke vzniku ohniska určité nákazy/nákaz. To je zvlášť důležité v případě vysoce nakažlivých onemocnění, jako je například vysoce patogenní influenza ptáků. V případě vzniku ohniska lze kompartmentalizaci použít k usnadnění obchodování.

(4)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) podle zásady „Prevence je lepší než léčba“ (3) (dále jen „nová strategie v oblasti zdraví zvířat“) stanoví směr vývoje pro politiku v oblasti zdraví zvířat v období 2007–2013. Cílem nové strategie v oblasti zdraví zvířat je klást větší důraz na preventivní opatření, dozor nad nákazou, kontroly a výzkum, aby se snížila incidence nákaz zvířat a minimalizovaly následky v případě vzniku ohniska.

(5)

V rámci nové strategie v oblasti zdraví zvířat hraje důležitou úlohu biologická bezpečnost. Kompartmentalizace by navíc dala zemědělcům ve Společenství pobídku k uplatňování opatření biologické bezpečnosti, protože by usnadnila bezpečné obchodování a představovala tak pro zemědělce jasnou výhodu, přičemž by zároveň předcházela nákazám zvířat.

(6)

V uvedeném ohledu by mělo toto nařízení stanovit pravidla pro schvalování, pozastavení a odnětí schválení úseků, pokud jde o influenzu ptáků. Tato pravidla by měla v zájmu jednotného přístupu k boji proti šíření influenzy ptáků zohlednit Kodex, přičemž by měla vzít v úvahu specifický nákazový status schválených úseků.

(7)

Směrnice 2005/94/ES stanoví některá preventivní opatření týkající se dozoru nad influenzou ptáků a jejího včasného odhalení a minimální opatření pro její tlumení a pro omezení pohybu, která mají být použita v případě vzniku ohniska uvedené nákazy u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí. Některá z těchto opatření se mají uplatnit v úsecích chovu drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, jak je určeno v uvedené směrnici.

(8)	Směrnice 2005/94/ES stanoví definici úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí a rovněž stanoví, že mohou být zavedena doplňující opatření pro biologickou bezpečnost v uvedených úsecích, aby se předešlo šíření influenzy ptáků.

(9)

Směrnice 2005/94/ES stanoví, že členské státy mají uskutečnit programy dozoru, aby zjistily prevalenci infekcí virem influenzy ptáků podtypu H5 a H7 u různých druhů drůbeže. Za tím účelem členské státy každoročně schvalují povinné programy dozoru nad influenzou ptáků. Schvalování úseků v jednotlivém členském státě by proto mělo podléhat schválení ze strany národního programu dozoru dotyčného členského státu.

(10)

Rozhodnutí Komise 2006/437/ES ze dne 4. srpna 2006, kterým se schvaluje Diagnostická příručka pro influenzu ptáků podle směrnice Rady 2005/94/ES (4), stanoví diagnostické postupy, metody odběru vzorků a kritéria pro hodnocení výsledků laboratorních testů k potvrzení ohniska influenzy ptáků. V zájmu jednotnosti právních předpisů Společenství v této oblasti by měly být uvedené postupy a metody v rámci úseku dodržovány.

(11)

Aby se usnadnilo používání příslušných postupů mezi členskými státy elektronickou cestou a aby byla zajištěna transparentnost a srozumitelnost, je důležité, aby informace o schválených úsecích a o udělení, pozastavení nebo odnětí schválení úseků byly v celém Společenství k dispozici co nejefektivnějším způsobem. Členské státy by proto měly zřídit internetové informační stránky s těmito informacemi a na internetových stránkách Komise by měl být na uvedené stránky odkaz.

(12)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro schvalování úseků chovu drůbeže a úseků chovu jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků (dále jen „úseky“) členskými státy a rovněž stanoví doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost, která mají být v takových úsecích zavedena, aby jim zajistila specifický nákazový status s ohledem na influenzu ptáků.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

1)	„plánem pro biologickou bezpečnost“ se rozumí veškerá opatření pro biologickou bezpečnost na úrovni hospodářství;

„společným systémem řízení biologické bezpečnosti“ se rozumí:

a)	společná pravidla, kterými se řídí fungování daného úseku, a

b)	celková opatření pro biologickou bezpečnost zavedená ve všech hospodářstvích zahrnutých do úseku, v souladu s jejich plány pro biologickou bezpečnost;

„vedoucím úseku“ se rozumí osoba formálně odpovědná za daný úsek, zejména v souvislosti s články 3, 4 a 5, včetně:

a)	dohledu nad všemi činnostmi vykonávanými v úseku, souvisejícími zejména se společným systémem řízení biologické bezpečnosti, zejména za zavedení a monitorování uvedeného systému;

b)	dohledu nad zaváděním plánů pro biologickou bezpečnost hospodářství vlastníky nebo chovateli drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí a

c)	spolupráce s příslušným orgánem;

4)	„výchozím hospodářstvím“ se rozumí hospodářství, ze kterého jsou drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí nebo jejich jednodenní kuřata nebo násadová nebo konzumní vejce (dále jen „komodity“) určeny k přemístění mimo úsek;

5)	„hospodářstvím dodavatele“ se rozumí hospodářství, odkud jsou komodity určeny k přemístění do výchozího hospodářství nebo jakéhokoli jiného hospodářství v rámci úseku;

„všemi zúčastněnými stranami“ se rozumí vedoucí úseků, provozovatelé podniků, včetně provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků definovaných v čl. 3 odst. 3 a článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (5), vlastníci a chovatelé zvířat, výrobci léčiv nebo další průmyslová odvětví dodávající danému úseku komodity nebo poskytující mu služby.

KAPITOLA II

SCHVALOVÁNÍ ÚSEKŮ

Článek 3

Žádosti o schválení úseků

1. Dobrovolné žádosti o schválení úseků (dále jen „žádosti“) předkládá příslušnému orgánu vedoucí úseku.

2. Žádost musí obsahovat tyto informace:

a)	jméno vedoucího úseku, jeho vzdělání a funkci, kontaktní údaje a adresu úseku;

b)	podrobný popis úseku, jak je stanoveno v části 1 přílohy;

c)	popis společného systému řízení biologické bezpečnosti a plánů pro biologickou bezpečnost hospodářství zahrnutých do úseku, jak je stanoveno v části 2 přílohy;

d)	podrobné informace o konkrétních opatřeních, kritériích a požadavcích na dozor nad nákazou, zejména o zvláštní ochraně a dozoru nad influenzou ptáků, jak je stanoveno v části 3 přílohy.

Článek 4

Udělení schválení úseků

1. Počáteční schválení úseku uděluje pouze příslušný orgán, a to pro úseky, které se nacházejí na území nebo v části území členského státu, kde podle právních předpisů Společenství neplatí žádná omezení ve vztahu k influenze ptáků.

Počáteční schválení se uděluje pouze v takovém členském státě, jehož národní program dozoru zaměřený na zjištění prevalence infekcí virem influenzy ptáků podtypu H5 a H7 u různých druhů drůbeže byl schválen.

2. Před udělením schválení pro úsek musí příslušný orgán zajistit, že v úseku:

byla uskutečňována zvláštní ochrana a dozor nad influenzou ptáků po dobu nejméně šesti měsíců před datem podání žádosti, jak je stanoveno v části 3 přílohy (včetně nejméně jednoho testovacího postupu, jak je stanoveno v bodu 4 části 3 přílohy), a přítomnost influenzy ptáků nebyla zjištěna v žádném z hospodářství zahrnutých do úseku během uvedeného období;

b)	se v případě potřeby uskutečňují plány očkování v souladu s právními předpisy Společenství;

c)	informace předložené v souladu s čl. 3 odst. 2 jsou úplné a přesné;

d)	byl zaveden společný systém řízení biologické bezpečnosti, jak je stanoveno v bodu 1 části 2 přílohy, a prokázal se jako dostatečný k zajištění specifického nákazového statusu s ohledem na influenzu ptáků pro populaci drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí v daném úseku;

e)	byla uskutečněna úřední kontrola na místě s uspokojivými výsledky vzhledem k písmenům a) až d).

3. Úsek musí mít pouze jeden název a mít uděleno pouze jedno číslo schválení.

4. Příslušný orgán zajistí, že po udělení schválení úseku bude úsek bez prodlení uveden v seznamu schválených úseků na internetové informační stránce, v souladu s čl. 9 odst. 1, s podrobnými informacemi ohledně umístění hospodářství zahrnutých do úseku a o tom, zda se jedná o výchozí hospodářství nebo hospodářství dodavatele (dále jen „seznam schválených úseků“).

KAPITOLA III

PODMÍNKY PRO UDRŽENÍ SCHVÁLENÍ ÚSEKŮ

Článek 5

Oblasti odpovědnosti a povinnosti vedoucího úseku

Po udělení schválení úseku musí vedoucí úseku:

1)	dohlížet na úsek a monitorovat ho, aby zajistil, že je nadále v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 a kritérii a požadavky stanovenými v příloze; zejména musí být tyto informace aktualizovány a na požádání zpřístupněny příslušnému orgánu;

zajistit, že jsou činnosti dozoru nad nákazou, zejména dozor nad influenzou ptáků, uskutečňovány podle společného systému řízení biologické bezpečnosti a každého plánu pro biologickou bezpečnost hospodářství zahrnutých do úseku a že:

a)	je zaveden systém včasného varování pro odhalení přítomnosti influenzy ptáků; a je uskutečňován odběr vzorků a diagnostické testy v souladu s rozhodnutím 2006/437/ES a částí 3 přílohy tohoto nařízení;

b)	plány dozoru stanovené v bodu 4 části 3 přílohy jsou aktualizovány v případě zjištění zvýšeného rizika zavlečení influenzy ptáků;

c)	veškeré diagnostické testy pro influenzu ptáků jsou uskutečňovány v laboratořích úředně schválených pro tento účel příslušným orgánem; příslušnému orgánu jsou poskytnuty informace o dozoru a výsledcích;

d)	jakékoli neprůkazné nebo pozitivní výsledky dozoru v úseku se okamžitě hlásí příslušnému orgánu, aby mohly být související vzorky odeslány k potvrzení do národní referenční laboratoře nebo do referenční laboratoře Společenství pro influenzu ptáků;

3)	zajistit, že jakékoli provedené očkování bude uskutečněno podle společného systému řízení biologické bezpečnosti a každého plánu biologické bezpečnosti hospodářství zahrnutých do úseku a že plány a postupy očkování jsou na požádání dány k dispozici příslušnému orgánu;

organizovat pravidelné interní nebo externí audity, aby bylo zajištěno, že veškerá opatření pro biologickou bezpečnost, činnosti dozoru a systémy zpětného vysledování jsou v úseku účinně prováděny, a uchovávat výsledky takových auditů, včetně těch, jež byly uskutečněny v rámci systému zabezpečování jakosti, aby byly na požádání k dispozici příslušnému orgánu;

okamžitě informovat příslušný orgán, pokud:

a)	úsek již není v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 nebo kritérii a požadavky stanovenými v příloze;

b)	společný systém řízení biologické bezpečnosti nebo plán pro biologickou bezpečnost byl změněn nebo přizpůsoben epizootologické situaci, včetně přidání nebo vynětí hospodářství z úseku.

Článek 6

Oblasti odpovědnosti a povinnosti příslušného orgánu

1. Příslušný orgán zajistí provádění úředních kontrol úseků na místě z hlediska rizik, aby se ověřilo, zda jsou úseky i nadále v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 a kritérii a požadavky stanovenými v příloze (dále jen „kontroly“).

2. Kontroly se provádí v intervalech, jejichž délka je založena na:

a)	epizootologické situaci uvnitř a vně úseku, zejména s ohledem na influenzu ptáků;

b)	informacích týkajících se veškerých změn nebo úprav společného systému řízení biologické bezpečnosti nebo plánů pro biologickou bezpečnost hospodářství zahrnutých do úseku, jak stanoví čl. 5 odst. 5 písm. b).

3. Příslušný orgán je odpovědný za veškerá osvědčení potvrzující, že komodity pocházejí ze schváleného úseku.

KAPITOLA IV

POZASTAVENÍ NEBO ODNĚTÍ SCHVÁLENÍ ÚSEKŮ

Článek 7

Pozastavení schválení úseků

1. Pokud kontrola nebo epizootologické informace vztahující se k úseku ukáží, že již není v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 nebo kritérii a požadavky stanoveným v příloze, pozastaví příslušný orgán okamžitě schválení dotčeného úseku a vedoucí úseku zajistí přijetí okamžitých opatření k nápravě jakéhokoli takového nesouladu.

2. Po pozastavení schválení úseku pozastaví příslušný orgán veškerá osvědčování potvrzující, že komodity pocházejí ze schváleného úseku.

3. Bylo-li schválení úseku pozastaveno, nezruší příslušný orgán pozastavení do doby, než ověří, že byla během 30 dnů od data pozastavení zahájena nápravná opatření, a než proběhne následná kontrola s uspokojivými výsledky.

Článek 8

Odnětí schválení úseků

1. Příslušný orgán odejme schválení úseku, prokáže-li následná kontrola v souladu s čl. 7 odst. 3 po pozastavení úseku v souladu s čl. 7 odst. 1, že:

a)	úsek i nadále není v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 nebo kritérii a požadavky stanovenými v příloze nebo

b)	v úseku došlo ke vzniku ohniska influenzy ptáků.

2. Po odnětí schválení úseku musí příslušný orgán:

a)	zastavit veškerá osvědčování potvrzující, že komodity pocházejí ze schváleného úseku;

b)	odstranit název úseku ze seznamu schválených úseků.

3. Po odstranění názvu úseku ze seznamu schválených úseků jej lze obnovit pouze na základě nové žádosti v souladu s kapitolou II.

KAPITOLA V

INTERNETOVÁ INFORMAČNÍ STRÁNKA A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Internetová informační stránka

1. Členské státy:

a)	sestaví seznam schválených úseků s informacemi požadovanými v čl. 4 odst. 3 a 4;

b)	zřídí internetovou informační stránku, aby byl seznam schválených úseků k dispozici v elektronické podobě;

c)	sdělí Komisi internetovou adresu informační internetové stránky;

d)	aktualizují svou internetovou informační stránku, aby bezodkladně zohledňovala veškerá nová schválení nebo odnětí schválení úseků.

2. Komise je členským státům nápomocna při poskytování těchto informací veřejnosti tím, že poskytne internetovou adresu své internetové stránky, na které budou uvedeny odkazy na vnitrostátní internetové informační stránky.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(2) http://www.oie.int/eng/normes/mcode/en_sommaire.htm (Kodex zdraví suchozemských živočichů 2008).

(3) KOM(2007) 539 v konečném znění.

(4) Úř. věst. L 237, 31.8.2006, s. 1.

(5) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

PŘÍLOHA

KRITÉRIA PRO ÚSEKY A POŽADAVKY NA NĚ

ČÁST 1

Popis úseku podle čl. 3 odst. 2 písm. b)

Popis úseku podle čl. 3 odst. 2 písm. b) musí být založen na mapě (mapách) prostoru úseku, zobrazující(ch) jeho vymezení, určující(ch) přesné umístění všech jeho součástí, včetně hospodářství a jejich prostor, a veškerých souvisejících funkčních jednotek, jako např. zařízení pro zpracování nebo skladování krmiv nebo zařízení pro skladování dalších materiálů.

Žádost musí obsahovat dostatek informací, aby poskytovala detailní popis úseku, zejména:

informace o faktorech týkajících se infrastruktury a o tom, jak přispívají k epizootologickému oddělení drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí v úseku od populací zvířat s jiným nákazovým statusem, včetně:

a)	popisu druhu činností a komodit produkovaných v úseku, včetně celkové kapacity prostor a počtu přítomné drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí;

b)	diagramu jasně a podrobně uvádějícího veškeré činnosti uskutečňované v úseku a oblasti odpovědnosti, úlohy a vzájemné vztahy všech zúčastněných stran;

c)	popisu vzájemných funkčních vztahů mezi hospodářstvími zahrnutými do úseku, včetně schématu veškerých prostor, se zobrazením jejich vzájemných propojení;

d)	popisu dopravních prostředků pro přepravu zvířat a živočišných produktů, jejich obvyklých tras a míst pro jejich čištění a parkování.

Informace o epizootologickém statusu, pokud jde o influenzu ptáků, a o rizikových faktorech, včetně těchto prvků:

a)	epizootologické historie hospodářství, zahrnutých do úseku, a zejména jejich nákazového statusu a jakýchkoli informací týkajících se influenzy ptáků;

b)	pohybu do úseku, z úseku nebo v rámci úseku (dále jen „vstupy, výstupy“), například pohybu osob, komodit, dalších zvířat, produktů živočišného původu nebo jiných produktů přicházejících do styku se zvířaty, přepravních vozidel, zařízení, krmiv, dodávky vody a odvodu odpadních vod;

c)	přítomnosti dalších hospodářství chovajících drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí v nejbližším okolí úseku, včetně hustoty (např. šlechtitelských nebo výkrmových farem, drobnochovů, trhů, sběrných středisek, jatek, zoologických zahrad);

d)	rizikových faktorů životního prostředí, jako jsou vodní cesty, místa odpočinku a shromažďování volně žijících zvířat (včetně tažných tras volně žijícího ptactva), přítomnosti hlodavců, dřívější přítomnosti původce influenzy ptáků v prostředí;

e)	rizikových faktorů a potenciálních cest pro vstup a šíření influenzy ptáků v rámci úseku, v souladu s právními předpisy Společenství a/nebo normami a pokyny Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

f)	zavedeného systému včasného varování používaného k informování příslušného orgánu o zjištění jakýchkoli rizikových faktorů a potenciálních cest uvedených v písmeni e).

ČÁST 2

Popis společného systému řízení biologické bezpečnosti a plánů pro biologickou bezpečnost uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c)

Společný systém řízení biologické bezpečnosti musí obsahovat přinejmenším tyto prvky:

a)	zásady správné zoohygienické praxe;

b)	systém zpětného vysledování pro veškeré pohyby mezi hospodářstvími zahrnutými do úseku a pro veškeré vstupy a výstupy; systém zpětného vysledování musí být stále dokládán a musí být vždy k dispozici příslušnému orgánu;

c)	společný plán analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (plán HACCP);

d)	plán(y) pro biologickou bezpečnost hospodářství zahrnutých do úseku a vyhodnocení jejich účinnosti v souladu s určenou úrovní rizika.

Plány pro biologickou bezpečnost hospodářství spadajících pod společný systém řízení biologické bezpečnosti musí obsahovat přinejmenším tyto prvky:

doložený systém provádění plánu hygieny zaměstnanců, včetně všeobecných a zvláštních hygienických postupů, všeobecné a zvláštní školení pro stálé a dočasné zaměstnance a postupy pro kontrolu uvedeného plánu hygieny, včetně pravidla, že zaměstnanci nesmí i) osobně chovat drůbež nebo jiné ptáky, ani ii) být v úzkém styku s drůbeží nebo jinými ptáky, než s těmi v úseku, po dobu přinejmenším 72 hodin před vstupem do hospodářství; v případě naléhavé potřeby určitých zaměstnanců je možné požadovat kratší dobu, avšak tato doba nesmí být za žádných okolností kratší než 24 hodin a postup zmírňování rizika musí být popsán v plánu pro biologickou bezpečnost;

toky produktů a zaměstnanců popsané ve schématu všech prostor hospodářství s barevně vyznačenými úrovněmi biologické bezpečnosti; na všech místech vstupu do prostor musí existovat hygienická bariéra se zónou pro převlékání, v případě potřeby včetně sprch, s oddělenými čistými a nečistými prostorami;

plán, kterým se řídí pohyb veškerých osob vstupujících do hospodářství nebo z něj vycházejících, rozlišující oprávněné a neoprávněné osoby nebo návštěvníky, včetně popisu fyzických bariér (např. živých plotů, plotů nebo jakýchkoli jiných bariér, které jasně určují hranice prostor hospodářství), značení, zamčených vrat a vstupů do budov; externí návštěvníci (včetně auditorů nebo inspektorů) musí být požádáni, aby nebyli v žádném styku s drůbeží nebo jinými ptáky po dobu přinejmenším 72 hodin před vstupem do hospodářství; v závislosti na rizikových faktorech (jako jsou například návštěvníci přicházející z ochranného pásma nebo pásma dozoru) lze požadovat delší dobu; kratší dobu je možno požadovat pro úřední veterinární lékaře nebo v případě naléhavé potřeby zvláštní intervence zvenčí (například konzultanta nebo veterinárního lékaře), avšak tato doba nesmí být za žádných okolností kratší než 24 hodin a postup zmírňování rizika musí být popsán v plánu pro biologickou bezpečnost;

d)	plán, kterým se řídí a zaznamenává pohyb vozidel dovnitř hospodářství, ven z hospodářství nebo mezi hospodářstvími, včetně osobních vozidel a dodávkových vozidel (např. pro krmiva, zvířata nebo jiné dodávky); musí být k dispozici záznamy o veškerém pohybu vozidel;

e)	systém zpětného vysledování zvířat a produktů umožňující vysledování veškerého pohybu do hospodářství, ven z hospodářství nebo mezi hospodářstvími (vstupy, výstupy);

postup bránící kontaminaci, včetně kontaminace při zásobování, přepravě, skladování, dodávce a likvidaci:

i)	obalových materiálů (například používání nových nebo dezinfikovaných obalových materiálů),

ii)	podestýlky (například odpovídající doba karanténního skladování nebo dezinfekce podestýlky),

iii)	krmiv (například použití uzavřených krmných systémů),

iv)	vody (například interní systém čištění vody),

v)	vedlejších produktů živočišného původu jako například těl zvířat, hnoje, znečištěných vajec/křapů nebo vajec vyřazených z líhní;

g)	plán čištění a dezinfekce hospodářství, použité vybavení a materiály; k dispozici musí být zvláštní postup čištění a dezinfekce vozidel;

h)	plán hubení škůdců, včetně hlodavců a dalších volně žijících živočichů, který stanoví fyzické bariéry a opatření v případě zjištění jejich aktivity;

plán HACCP týkající se influenzy ptáků, vypracovaný podle sedmi kroků (a to: analýzy rizika, seznamu kritických kontrolních bodů, kritických limitů, postupů sledování, nápravných opatření, ověřování a záznamů), který musí obsahovat přinejmenším tyto prvky:

i)	údaje o produkci drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí a další údaje vztahující se k určeným časovým obdobím (historie nemocnosti a úmrtnosti, podrobnosti o použitých léčivech, vylíhnutých ptácích, údaje vztahující se ke spotřebě krmiv a vody),

ii)	informace o klinických vyšetřeních a plánech odběru vzorků pro aktivní a pasivní dozor a screeningové testy (četnost, metody, výsledky),

iii)	dostatečně podrobný registr návštěvníků hospodářství, aby bylo možné dohledat a kontaktovat kteréhokoli návštěvníka,

iv)	informace o jakýchkoli použitých programech očkování, včetně druhu použité očkovací látky a četnosti očkování a datech očkování,

v)	podrobné záznamy s informacemi o provedených nápravných opatřeních a s nimi souvisejících kritických kontrolních bodech, které nebyly dodrženy.

Všechny zúčastněné strany musí být plně obeznámeny s pravidly plánu HACCP a musí tato pravidla dodržovat; plán HACCP je řídícím nástrojem úseku zaručujícím opatření pro biologickou bezpečnost a postupy řízení.

Plán HACCP musí brát v úvahu seznam rizik a cest, které musí být zjištěny předem. Musí být přizpůsobitelný úrovni rizika a zahrnovat popsané činnosti, které musí být uskutečněny v případě zvýšeného rizika, jako např. četnost odběru vzorků.

Nápravná opatření a aktualizace

Společný systém řízení biologické bezpečnosti a plány pro biologickou bezpečnost musí popisovat, zda má být konkrétní porušení považováno za méně či více závažné porušení, a rovněž nápravná opatření, která je třeba provést.

Plány pro biologickou bezpečnost se musí aktualizovat vzhledem k úrovni rizika, zejména pokud existuje úřední podezření na ohnisko influenzy ptáků nebo potvrzení jejího ohniska v členském státě nebo v regionu či pásmu, ve kterých se úsek nachází (například uplatnění omezení pohybu vozidel, materiálů, zvířat a/nebo zaměstnanců nebo zavedení doplňujících dezinfekčních postupů).

ČÁST 3

Zvláštní ochrana a dozor v souvislosti s influenzou ptáků

1.	Musí být zaveden odpovídající systém fyzické ochrany ptáků zamezující jejich styku s volně žijícím ptactvem a zabraňující jakékoli kontaminaci krmiv, vody a podestýlky. Přímé okolí hospodářství nesmí být pro volně žijící ptactvo přitažlivé.

Kontrola vstupů a výstupů

Na schématu uvedeném v bodě 1 písm. a) části 1 musí být označeno umístění veškerých druhů drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, včetně čistokrevných linií plemenných zvířat, praprarodičů, prarodičů a rodičů a užitkových zvířat, a rovněž umístění hejn, líhní, míst odchovu a snášky, míst testování, skladů vajec a veškerých míst, kde jsou umístěna vejce nebo ptáci; na schématu musí být označeny toky komodit mezi těmito místy.

Pohyb drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, jejich vajec a dalších souvisejících produktů musí být stanoven podrobným postupem; drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, jejich vejce a další související produkty vstupující do jakéhokoli hospodářství úseku musí pocházet z hospodářství se stejným nákazovým statusem, pokud jde o influenzu ptáků, a/nebo být zkontrolovány, aby se zajistilo, že nepředstavují žádné riziko zavlečení influenzy ptáků.

c)	Drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí a násadová vejce přemísťované do úseku nebo v rámci úseku musí být označeny takovým způsobem, aby bylo možné ověřit jejich historii; hejna a/nebo vejce musí mít řádné dokumentované označení.

d)	V případě areálu, kde se vyskytují ptáci různého stáří, musí písemný postup stanovit doplňování a odebírání drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, včetně mytí a dezinfekce odchytových klecí.

3.	Stejný úsek nesmí zahrnovat hospodářství drůbeže a hospodářství jiného ptactva chovaného v zajetí. Stejné hospodářství nesmí zahrnovat různé druhy drůbeže, kromě líhní.

V úseku musí plán dozoru, za který je odpovědný vedoucí úseku, zahrnovat neustálý aktivní dozor, který se provádí na dvaceti namátkově odebraných vzorcích krve drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí ze stejné produkční jednotky pro sérologické vyšetření na influenzu ptáků:

a)	přinejmenším každých šest měsíců během produkčního období, pokud nebylo u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí v předcházejících šesti měsících na území členského státu potvrzeno žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI);

b)	přinejmenším každé tři měsíce, pokud bylo u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí v předcházejících šesti měsících na území členského státu potvrzeno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI);

pokud je úsek umístěn v oblasti, která podléhá omezení pohybu v důsledku vzniku ohniska influenzy ptáků podle právních předpisů Společenství, pak do jednoho týdne od data vzniku ohniska a přinejmenším každých 21 dní; navíc, aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení právních předpisů Společenství, musí být plán dozoru aktualizován a musí zahrnovat posílený klinický dozor a aktivní virologický dozor, provedený do jednoho týdne od data vzniku ohniska a poté přinejmenším každých 21 dní na:

i)	vzorku 20 namátkově odebraných tracheálních/orofaryngeálních stěrů a namátkově odebraných 20 kloakálních stěrů drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí ze stejné produkční jednotky a

ii)	na vzorcích odebraných od pěti nakažených nebo uhynulých ptáků, pokud byli nalezeni.

Systém včasného varování stanovený v čl. 5 odst. 2 písm. a) musí být založen na písemném postupu, který stanoví postupy podávání zpráv. Musí být přizpůsoben zejména různým druhům drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí a jejich vnímavosti vůči influenze ptáků a musí:

a)	stanovit akční hodnoty, jako jsou např. úmrtnost stejná nebo vyšší než určený práh, významné snížení spotřeby krmiv a/nebo vody a/nebo produkce vajec, změny chování nebo další relevantní ukazatele;

b)	popsat činnosti, které je třeba provést;

c)	obsahovat seznam odpovědných zaměstnanců, kterým se podává hlášení.

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

14.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 181/27

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. srpna 2008,

kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství exteriérovým barvám a lakům

(oznámeno pod číslem K(2008) 4452)

(Text s významem pro EHP)

(2009/543/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky (1), a zejména na druhý pododstavec čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1980/2000 stanoví, že ekoznačka může být udělena výrobku s vlastnostmi, které mu umožňují významně přispívat ke zlepšení klíčových environmentálních aspektů.

(2)	Nařízení (ES) č. 1980/2000 stanoví, že zvláštní kritéria ekoznačky jsou stanovena podle skupin výrobků.

(3)	Je vhodné přijmout nové rozhodnutí, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství exteriérovým barvám a lakům.

(4)	Ekologická kritéria a rovněž související požadavky na posuzování a ověřování by měly být v platnosti po dobu čtyř let.

(5)	Opatření stanovená v tomto rozhodnutí vycházejí z návrhu kritérií vytvořených Výborem Evropské unie pro ekoznačku zřízeným na základě článku 13 nařízení (ES) č. 1980/2000.

(6)	Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 17 nařízení (ES) č. 1980/2000,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Skupinou výrobků „exteriérové barvy a laky“ se rozumějí exteriérové barvy a laky s dekorativním a ochranným účinkem, mořidla a příbuzné výrobky určené k použití na budovy a venkovní nábytek, podlahy a oplocení podle odstavce 2, k odbornému i laickému použití, které jsou určeny především pro použití ve vnějších prostorách a jsou jako takové uváděny na trh.

Tato skupina výrobků zahrnuje mimo jiné podlahové nátěrové hmoty a podlahové barvy; výrobky barevně tónované distributory na žádost amatérských nebo profesionálních dekoratérů; tónovací systémy; dekorativní barvy tekuté nebo ve formě pasty, které mohou být předem upraveny, tónovány nebo připraveny výrobcem tak, aby uspokojily potřeby zákazníků, včetně barev na dřevo, mořidel a barev na krytiny, nátěrových hmot na zdivo a vrchních nátěrových hmot na kov (kromě antikorozních vrchních nátěrových hmot a základních nátěrových hmot), jakož i základních (a podkladových) nátěrových hmot těchto systémů výrobků.

2. „Barvou“ se rozumí pigmentovaný krycí materiál, tekutý nebo ve formě pasty nebo v prášku, který po nanesení na podklad tvoří neprůhledný film s ochrannými, dekorativními nebo zvláštními technickými vlastnostmi.

„Lakem“ se rozumí čirý krycí materiál, který po nanesení na podklad tvoří stálý průhledný film s ochrannými, dekorativními nebo zvláštními technickými vlastnostmi.

Barva nebo lak po nanesení vyschnou a vytvoří stálý, přilnavý a ochranný nátěr.

Dekorativní barvy a laky jsou barvy a laky, které se používají k výzdobě nebo ochraně budov a jejich vybavení a zařízení, jakož i k výzdobě nebo ochraně venkovního nábytku, podlah a oplocení. Nanášejí se na místě. Používají se k výzdobě a zároveň mají ochranné účinky.

Mořidla (lazury) jsou nátěry vytvářející průhledný nebo poloprůhledný film, který slouží k výzdobě a ochraně dřeva proti atmosférickým vlivům, což umožňuje snadnou údržbu.

Nátěry na zdivo jsou nátěry, které poskytují film s dekorativními a ochrannými vlastnostmi pro použití na beton, cihlové zdivo (na které lze nanášet barvu), zdivo z betonových tvárnic, jednoduchou omítku, křemičitan vápenatý či cement vyztužený vlákny. Používají se zejména pro venkovní, ale také pro vnitřní prostory, nebo pro spodní plochy klenby a stropy balkonů.

„Tónovací systémy“ jsou metody pro přípravu barevných nátěrů spočívající ve smíchání „základní barvy“ s tónovacími barvami.

3. V uvedené skupině výrobků nejsou zahrnuty následující výrobky:

a)	antikorozivní nátěrové hmoty;

b)	protihnilobní nátěrové hmoty;

c)	výrobky na ochranu dřeva;

d)	nátěrové hmoty pro zvláštní průmyslové a odborné použití, včetně velmi odolných nátěrových hmot;

e)	všechny výrobky určené hlavně pro použití ve vnitřních prostorách a jako takové uváděné na trh.

Článek 2

1. Aby barvám a lakům byla udělena ekoznačka Společenství podle nařízení (ES) č. 1980/2000, aniž by byly dotčeny odstavce 2 a 3 tohoto článku, musí tyto výrobky v souladu s ustanovením článku 1 spadat do skupiny výrobků „exteriérové barvy a laky“ a musí splňovat ekologická kritéria stanovená v příloze tohoto rozhodnutí.

2. Dvousložkové reaktivní nátěrové hmoty ke specifickému konečnému použití splní následující podmínky:

a)	obě složky musí splňovat ekologická kritéria stanovená v příloze (kromě kritéria, které se týká se těkavých organických sloučenin);

b)	musí být doplněny informací o tom, že ani jedna ze složek nesmí být použita samostatně nebo smíchána s jinými výrobky;

c)	konečný hotový výrobek musí nicméně splňovat ekologická kritéria včetně kritéria, které se týká těkavých organických sloučenin.

3. Nátěrové hmoty uváděné na trh k použití pro vnitřní i venkovní prostory musí splňovat jak kritéria stanovená v tomto rozhodnutí o exteriérových barvách a lacích, tak kritéria stanovená v rozhodnutí Komise 2009/544/ES (2) o interiérových barvách a lacích.

Článek 3

Ekologická kritéria pro skupinu výrobků „exteriérové barvy a laky“, jakož i související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné po dobu 4 let ode dne vstupu v platnost tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Pro správní účely se skupině výrobků „exteriérové barvy a laky“ přiděluje číselný kód „33“.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 13. srpna 2008.

Za Komisi

Olli REHN

člen Komise

(1) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.

(2) Viz strana 39 v tomto čísle Úředního věstníku.

PŘÍLOHA

A. RÁMCOVÝ PLÁN

Cíle kritérií

Cílem těchto kritérií je zejména:

—	účinné používání výrobku a snižování množství odpadu,

—	snižování environmentálních rizik a dalších rizik (jako je troposférický ozón) prostřednictvím snižování emisí rozpouštědel,

—	snižování vypouštění toxických nebo jinak škodlivých látek do vody. Kritéria jsou stanovena na úrovních, které podporují udělování ekoznačky exteriérovým barvám a lakům se sníženým dopadem na životní prostředí.

Požadavky na posuzování a ověřování

Zvláštní požadavky na posuzování a ověřování se uvádějí pro každé kritérium.

V případech, kdy se požaduje, aby žadatel předložil prohlášení, dokumentaci, rozbory, zprávy o zkoušce nebo jiné doklady dosvědčující splnění kritéria, mohou být tyto doklady předloženy žadatelem a/nebo popřípadě jeho dodavatelem/dodavateli atd.

V případě potřeby lze použít jiné zkušební metody než ty, které se uvádějí pro každé kritérium, pokud příslušný subjekt, který posuzuje žádost, je uzná za rovnocenné.

V případě potřeby mohou příslušné subjekty vyžadovat průkaznou dokumentaci a mohou provést nezávislá ověřování.

Příslušným subjektům se doporučuje, aby při posuzování žádostí a monitorování souladu s kritérii braly v úvahu provádění uznaných systémů řízení z hlediska ochrany životního prostředí, jako jsou EMAS nebo EN ISO 14001. (Poznámka: provádění takových systémů řízení není povinné).

Složkami uvedenými v kritériích se rozumějí jak látky, tak přípravky. Definice „látek“ a „přípravků“ je uvedena v nařízení REACH (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (1).

Příslušnému subjektu je třeba poskytnout přesné složení výrobku se všemi přidanými látkami používanými žadatelem. Všechny látky včetně nečistot, jež se nacházejí v koncentraci vyšší než 0,01 % (m/m), by měly být oznámeny, pokud ovšem není jinde v kritériích specifikována nižší koncentrace.

B. EKOLOGICKÁ KRITÉRIA

Pro barvy a laky v obalu se použijí všechna kritéria kromě kritéria 3, jež se týká mezní hranice těkavých organických sloučenin (VOC). V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES (2) se mezní hodnoty VOC vztahují na hotové výrobky, a výpočet maximálního obsahu VOC by měl být tudíž založen na doporučených přísadách, jako jsou barviva a/nebo ředidla. Pro tento výpočet budou požadovány údaje poskytované dodavateli surovin, co se týká obsahu pevných látek, obsahu VOC a hustoty výrobku.

Kritéria 1 a 2 se vztahují pouze na bílé barvy a světlé barvy (včetně vrchních nátěrových hmot, základních nátěrových hmot, podkladových nátěrů a/nebo meziproduktů).

V případě tónovacích systémů se kritéria 1 a 2 použijí pouze pro bílou barvu (základní barva obsahující nejvíce TiO2). Pokud bílá základní barva nesplňuje požadavek odpovídající nejméně 6 m2 na litr, při krycí mohutnosti (krycí schopnosti) 98 % v souladu s kritériem 7(a), bude kritérium splněno po tónování při vytvoření standardní barvy RAL 9010.

Kritéria 1 a 2 se nepoužijí pro průhledné nátěrové hmoty.

1. Bílé pigmenty

Obsah bílého pigmentu (bílé anorganické pigmenty s indexem lomu vyšším než 1,8): barvy mají obsah bílého pigmentu maximálně 38 g na m2 suchého filmu s 98 % neprůhledností. Toto kritérium se nepoužije pro laky a mořidla.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že tyto látky nebyly použity, nebo uvede obsah bílých pigmentů a vydatnost (měrnou spotřebu) spolu s podrobným výpočtem prokazujícím splnění tohoto kritéria.

2. Oxid titaničitý

Oxid titaničitý: Emise a vypouštění odpadů z výroby veškerých pigmentů oxidu titaničitého nepřekročí následující hodnoty (na základě referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technologiích pro výrobu velkoobjemových anorganických látek (BREF) (srpen 2007).

—	emise SOx (vyjádřené v SO2): 266 mg na m2 suchého filmu (98 % neprůhlednost),

—	odpady síranu: 19 g na m2 suchého filmu (98 % neprůhlednost),

—	odpady chloridů: 3,9 a 6,8 g a 12,5 g na m2 suchého filmu (98 % neprůhlednost) pro přírodní rutil, syntetický rutil a kalové rudy.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že tyto látky nebyly použity, nebo předloží dokumentaci uvádějící příslušné úrovně emisí a vypouštění odpadů pro tyto parametry, obsah oxidu titaničitého ve výrobku a vydatnost spolu s podrobnými výpočty prokazujícími splnění tohoto kritéria.

3. Těkavé organické sloučeniny (VOC)

Obsah VOC nepřekročí tyto hodnoty:

Klasifikace výrobku (směrnice 2004/42/ES)	Mezní hodnoty VOC (g/l včetně vody)
Nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu	40
Exteriérové barvy na dřevo a kov pro vybavení a obklady budov, včetně podkladových nátěrových hmot	90
Exteriérové laky a mořidla na vybavení budov včetně neprůhledných mořidel	90
Exteriérová nefilmotvorná mořidla	75
Základní nátěrové hmoty (pro venkovní prostory)	15
Penetrační nátěrové hmoty (pro venkovní prostory)	15
Jednosložkové speciální nátěrové hmoty	100
Dvousložkové reaktivní nátěrové hmoty ke specifickému konečnému použití (například na podlahy)	100

V tomto ohledu se těkavou organickou sloučeninou rozumí organická sloučenina, jejíž počáteční bod varu dosahuje v souladu se směrnicí 2004/42/ES při standardním atmosférickém tlaku 101,3 kPa maximálně 250 °C. Podkategorie pro barvy a laky této směrnice se používají pro definici mezních hodnot VOC. Zde jsou zobrazeny pouze kategorie týkající se exteriérových nátěrových hmot.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria. Pro všechny výrobky žadatel uvede obsah VOC.

4. Těkavé aromatické uhlovodíky

Těkavé aromatické uhlovodíky se do výrobku nebudou přímo přidávat před tónováním nebo v jeho průběhu (připadá-li v úvahu). Nicméně složky obsahující těkavé aromatické uhlovodíky mohou být přidány pouze do takové míry, aby jejich obsah v konečném výrobku nepřesahoval 0,1 % (m/m).

V této souvislosti se těkavým aromatickým uhlovodíkem rozumí v souladu se směrnicí 2004/42/ES jakákoli organická sloučenina, jejíž počáteční bod varu dosahuje při standardním atmosférickém tlaku 101,3 kPa maximálně 250 °C a která má ve strukturním vzorci nejméně jedno aromatické jádro.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, ve kterém bude doloženo, že těkavý aromatický uhlovodík nebyl přidán v jiné formě než ve formě prefabrikovaných složek, a případně předloží prohlášení od dodavatelů daných složek, ve kterém je potvrzeno, jaké množství těkavých aromatických uhlovodíků tyto složky obsahují.

5. Těžké kovy

Následující těžké kovy nebo jejich sloučeniny se nepoužijí jako jedna ze složek výrobku nebo tónovací barvy (přichází-li v úvahu), jako látka nebo jako součást některého použitého přípravku: kadmium, olovo, chrom VI, rtuť, arsen, baryum (kromě síranu barnatého), selen, antimon.

Kobalt se rovněž nepřidá jako složka s výjimkou kobaltové soli používané jako sikativ v alkydových barvách. Ty mohou být používány v koncentraci nepřesahující 0,05 % (m/m) v konečném výrobku, naměřené jako kovový kobalt. Tento požadavek se rovněž netýká kobaltu v pigmentech.

Složky nicméně mohou obsahovat stopy těchto kovů až do úrovně 0,01 % (m/m) pocházející z nečistot obsažených v surovinách.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, jakož i prohlášení od dodavatelů jednotlivých složek (v případě potřeby).

6. Nebezpečné látky

Výrobek: Výrobek nebude klasifikován jako vysoce toxický, toxický, nebezpečný pro životní prostředí, karcinogenní, toxický pro rozmnožování, škodlivý, žíravý, mutagenní nebo dráždivý (pouze v případě, že je to způsobeno přítomností látek označených jako R43) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES (3) před tónováním nebo po něm (přichází-li v úvahu).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, jakož i listy s bezpečnostními údaji k danému výrobku, čímž se splní požadavky přílohy II nařízení REACH.

Složky (vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro rozmnožování): Nebude použita žádná složka, včetně složek používaných v tónování (přichází-li v úvahu), které se přiděluje nebo může přidělovat při podání žádosti jedna z vět označujících specifickou rizikovost (nebo kombinace těchto vět):

—	R23 (Toxický při vdechování),

—	R24 (Toxický při styku s kůží),

—	R25 (Toxický při požití),

—	R26 (Vysoce toxický při vdechování),

—	R27 (Vysoce toxický při styku s kůží),

—	R28 (Vysoce toxický při požití),

—	R33 (Nebezpečí kumulativních účinků),

—	R39 (Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků),

—	R 40 (Podezření na karcinogenní účinky),

—	R42 (Může vyvolat senzibilizaci při vdechování),

—	R45 (Může vyvolat rakovinu),

—	R46 (Může vyvolat poškození dědičných vlastností),

—	R48 (Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví),

—	R49 (Může vyvolat rakovinu při vdechování),

—	R60 (Může poškodit reprodukční schopnost),

—	R61 (Může poškodit plod v těle matky),

—	R62 (Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti),

—	R63 (Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky),

—	R68 (Možné nebezpečí nevratných účinků)

podle směrnice Rady 67/548/EHS (4), ve znění pozdějších předpisů, nebo podle směrnice 1999/45/ES. Aktivní složky použité ve složení jako konzervanty, kterým se přiděluje některá z vět označujících specifickou rizikovost R23, R24, R25, R26, R27, R28, R39, R40 nebo R48 (nebo kombinace těchto vět), se mohou nicméně použít až do mezní hodnoty 0,1 % (m/m) celkového složení barvy.

Alternativně lze brát v úvahu globálně harmonizovaný systém (GHS) klasifikace (5). V tomto případě se nepoužijí složky (nebo jejich kombinace) klasifikované následujícím způsobem, včetně složek používaných v tónování (přichází-li v úvahu):

—	Akutní toxicita (orální) – kategorie I, II, III

—	Akutní toxicita (dermální) – kategorie I, II, III,

—	Akutní toxicita (vdechování) – kategorie I, II, III,

—	Senzibilizace dýchacích orgánů – kategorie I,

—	Mutagenní látky – kategorie I, II,

—	Karcinogenní látky – kategorie I, II,

—	Látky toxické pro rozmnožování– kategorie I, II,

—	Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jednorázová expozice) – kategorie I, II,

—	Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice) – kategorie I, II,

jak je stanoveno v ST/SG/AC.10/30 (6) a pozměněno v ST/SG/AC.10/34/Add.3 v globálně harmonizovaném systému klasifikace a označování chemických látek. Aktivní složky použité ve složení jako konzervanty, kterým se přiděluje některá z následujících kategorií GHS, se mohou nicméně použít až do mezní hodnoty 0,1 % (m/m) celkového složení barvy:

—	Akutní toxicita (orální, dermální, vdechování) – I, II, III (pouze orální a dermální);

—	Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jednorázová a/nebo opakovaná expozice) – I, II (nebo jejich kombinace) a

—	Karcinogenita – kategorie II.

Methyl Ethyl Ketoxime lze použít v alkydových barvách do mezní hodnoty 0,3 % (m/m).

Složky (nebezpečné pro životní prostředí): Žádná složka, které se přiděluje nebo může přidělovat při podání žádosti jedna z vět označujících specifickou rizikovost, nepřekročí úroveň 2 % (m/m), včetně složek používaných v tónování (přichází-li v úvahu):

—	N R50 (Vysoce toxický pro vodní organismy),

—	N R50/53 (Vysoce toxický pro vodní organismy, může mít dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí),

—	N R51/53 (Toxický pro vodní organismy, může mít dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí),

—	N R52/53 (Nebezpečný pro vodní organismy, může mít dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí),

—	R51 (Toxický pro vodní organismy),

—	R52 (Škodlivý pro vodní organismy),

—	R53 (Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí),

podle směrnice 67/548/EHS nebo směrnice 1999/45/ES.

Alternativně lze brát v úvahu globálně harmonizovaný systém (GHS) klasifikace (7). V tomto případě žádná ze složek, které se přiděluje nebo může přidělovat při podání žádosti jedna z následujících klasifikací, nepřekročí úroveň 2 % (m/m), včetně složek používaných v tónování (přichází-li v úvahu):

Kategorie toxicity pro vodní organismy (a jejich kombinace):

—	Akutní toxicita I, II,III

—	Chronická toxicita I, II, III, IV,

jak je stanoveno ST/SG/AC.10/30 a pozměněno v ST/SG/AC.10/34/Add.3 v globálně harmonizovaném systému klasifikace a označování chemických látek.

V obou případech celkový součet všech složek, kterým se přiděluje nebo může přidělovat při podání žádosti některá z následujících vět označujících specifickou rizikovost (nebo kombinace těchto vět) nebo některá z klasifikací GHS nepřekročí 4 % (m/m).

Tento požadavek se nepoužije pro amoniak či akyl amoniak.

Tento požadavek nemá žádný vliv na povinnost splnit požadavek výše uvedeného kritéria 6 a).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, jakož i seznam složek a listy s bezpečnostními údaji o každé ze složek, čímž splní požadavky přílohy II nařízení REACH.

d)	Alkyl fenolethoxyláty: Alkyl fenolethoxyláty se nepoužijí ve výrobku před tónováním nebo v jeho průběhu (přichází-li úvahu). Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.

Sloučeniny izothiazolinonu: Obsah sloučenin izothiazolinonu ve výrobku nepřekročí 0,05 % (m/m) před tónováním nebo v jeho průběhu (připadá-li v úvahu). U nátěrových hmot na dřevo nepřekročí sloučeniny izothiazolinonu 0,2 % (m/m). Podobně obsah směsi 5-chloro-2-methyl-2H-izothiazol-3-onu (ES č. 247-500-7) a 2-methyl-2H-izothiazol-3-onu (ES č. 220-239-6) (3:1) nepřekročí 0,0015 % (m/m).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria a uvede případná použitá množství.

Výskyt perfluorovaných alkyl-sulfonátů (PFAS), perfluorovaných karboxylových kyselin (PFCA) včetně kyseliny perfluorooktanové (PFOA) a příbuzných složek uvedených v „Úvodních seznamech OECD týkajících PFOS, PFAS, PFOA, PFCA, příbuzných sloučenin a chemických látek, které mohou ovlivnit PFCA (revidováno v roce 2007)“, není ve výrobku povolen. Seznam OECD je uveden v příloze tohoto dokumentu stanovujícího kritéria.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.

Formaldehyd: Volné formaldehydy se nepřidávají. Látky, které uvolňují formaldehyd, mohou být přidány jen v takových množstvích, aby výsledný celkový obsah volného formaldehydu po tónování (přichází-li v úvahu) nepřekročil 0,001 % (m/m).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria. Žadatel navíc předloží výsledky zkoušek od dodavatelů surovin naměřené podle zkušební metody Vdl-RL 03 (směrnice Vdl 03) „Koncentrace formaldehydu v plechovkách acetylacetonovou metodou“, jakož i výpočty týkající se údajů z těchto zkoušek na hotovém výrobku, aby potvrdil skutečnost, že konečná maximální možná koncentrace formaldehydu uvolněného z látek, které formaldehyd uvolňují, nepřesahuje 0,001 % (m/m). Formaldehyd uvolněný z látek uvolňujících formaldehyd může být měřen v konečném výrobku vysoce účinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) za použití národní normy nebo validované metody podle ISO/IEC 17025.

Halogenovaná organická rozpouštědla: Aniž jsou dotčena kritéria 6 a), 6 b) a 6 c), ve výrobku smějí být před tónováním nebo v jeho průběhu (připadá-li v úvahu) použity pouze halogenové sloučeniny, které byly v okamžiku podání žádosti posuzovány z hlediska rizika a kterým nebyly přiděleny věty označující specifickou rizikovost (nebo kombinace těchto vět): R26/27, R45, R48/20/22, R50, R51, R52, R53, R50/53, R51/53, R52/53 a R59 v souladu se směrnicemi 67/548/EHS a 1999/45/ES.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.

Ftaláty: Aniž jsou dotčena kritéria 6 a), 6 b) a 6 c), ve výrobku smějí být před tónováním nebo v jeho průběhu (přichází-li v úvahu) použity pouze ftaláty, které byly v okamžiku podání žádosti posuzovány z hlediska rizika a kterým nebyly přiděleny věty (nebo kombinace těchto vět): R60, R61, R62, R50, R51, R52, R53, R50/53, R51/53, R52/53 v souladu se směrnicí 67/548/EHS a jejími změnami. Navíc výskyt di-n-oktyl-ftalátu (DNOP), diisononyl-ftalátu (DINP), diisodecyl-ftalátu (DIDP) ve výrobku není povolen.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.

7. Vhodnost k použití

Vydatnost: Bílé barvy a světlé barvy (včetně vrchních nátěrových hmot, základních nátěrových hmot, podkladových nátěrových hmot a/nebo meziproduktů) budou mít vydatnost (při krycí mohutnosti 98 %) nejméně 6 m2 na litr výrobku.

V případě tónovacích systémů se toto kritérium použije pouze pro bílou základní barvu (základní barva obsahující nejvíce TiO2). Pokud bílá základní barva nesplňuje požadavek odpovídající nejméně 6 m2 na litr při krycí mohutnosti 98 %, bude kritérium splněno po tónování bílé základní barvy při vytvoření standardní barvy RAL 9010. Kritérium se nepoužije u všech ostatních základních barev používaných pro výrobu tónovaných výrobků – jedná se o základní barvy zpravidla obsahující méně TiO2, které nesplňují požadavek nejméně 6 m2 na litr výrobku při krycí mohutnosti 98 %. U barev, jež jsou součástí tónovacího systému, musí žadatel informovat konečného uživatele na obalu výrobku a/nebo na místě prodeje o tom, který odstín nebo základní/podkladovou nátěrovou hmotu (která je pokud možno označena evropskou ekoznačkou) je třeba použít jako základní nátěr před aplikací tmavšího odstínu.

Základní nátěrové hmoty se specifickými těsnícími nebo izolačními vlastnostmi, penetračními nebo vazbovými vlastnostmi a základní nátěrové hmoty se zvláštní přilnavostí, co se týká hliníku a galvanizovaných povrchů, budou mít vydatnost (při krycí mohutnosti 98 %) nejméně 6 m2 na litr výrobku.

Elastomerní barvy budou mít vydatnost (při krycí mohutnosti 98 %) nejméně 4 m2 na litr výrobku.

Tento požadavek se nepoužije pro laky, mořidla, podlahové nátěrové hmoty, podlahové barvy, podkladové nátěrové hmoty a další základní nátěrové hmoty podporující přilnavost nebo jakékoli jiné průhledné nátěrové hmoty.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metody ISO 6504/1 (Barvy a laky – stanovení krycí schopnosti – Část 1: Metoda Kubelka-Munk pro bílé a světlé odstíny) nebo 6504/3 (Část 3: Stanovení kontrastního poměru (neprůhlednosti) světlých nátěrů při dané měrné spotřebě) nebo (nátěrů speciálně určených k vytváření trojrozměrného dekorativního účinku, které jsou charakterizovány velmi silnou vrstvou) podle metody NF T 30 073 (nebo rovnocenné). U základních barev používaných pro výrobu tónovaných výrobků, jež nebyly vyhodnoceny v souladu s výše uvedenými požadavky, žadatel prokáže, že je konečný uživatel upozorněn na to, aby používal základní a/nebo šedý odstín (nebo jakýkoli jiný relevantní odstín) podkladového nátěru před použitím výrobku.

Odolnost proti vodě: Laky, podlahové nátěrové hmoty a podlahové barvy budou mít podle normy ISO 2812-3 takovou odolnost proti vodě, aby po 24-hodinovém kontaktu s vodou a po 16 hodinách klidu nevykazovaly žádné změny lesku nebo barvy.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metody ISO 2812-3 (Barvy a laky – stanovení odolnosti kapalinám – Část 3: metoda s použitím savého materiálu).

Přilnavost: Barvy na zdivo (kromě průhledných základních nátěrových hmot) musí úspěšně projít odtrhovou zkouškou přilnavosti podle normy EN 24624 (ISO 4624) a podlahové nátěrové hmoty, podlahové barvy, podkladové nátěrové hmoty na beton, dřevo a kov musí dosáhnout v mřížkové zkoušce přilnavosti podle normy EN 2409 nejméně hodnoty 2. Při provádění zkoušky podle normy EN 24624 se přilnavost považuje za vyhovující v případě, že je míra soudržnosti podkladu menší než přilnavost barvy, v opačném případě musí přilnavost barvy převyšovat hodnotu 1,5 MPa.

Žadatel zhodnotí základní nátěrovou hmotu a/nebo samotnou vrchní nátěrovou hmotu nebo obojí jako součást systému (hodnocený systém se bude týkat výrobků, jež jsou označeny pokud možno evropskou ekoznačkou (kromě systémů vyvinutých pro kovové povrchy). Při testování samotné vrchní nátěrové hmoty to bude považováno za nejhorší možný případ, co se týká přilnavosti.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce založenou na metodě EN ISO 2409 nebo případně na metodě EN 24624 (ISO 4624).

Abraze: Podlahové nátěrové hmoty a podlahové barvy budou mít odolnost proti abrazi, jež nepřesahuje 70 mg úbytku hmotnosti po 1 000 zkušebních cyklech, se zátěží 1 000 g a rotujícím brusným kotoučem CS10 v souladu s EN ISO 7784-2:2006.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce vykazující soulad s tímto kritériem podle metody EN ISO 7784-2:2006.

Atmosférické vlivy (umělé stárnutí): Vrchní nátěrové hmoty na zdivo a vrchní nátěrové hmoty na dřevo a kov včetně laků budou vystaveny umělému stárnutí v přístroji, jehož součástí jsou fluorescenční UV lampy a kondenzátor nebo rozprašovač vody podle 11507:2007. Barvy na zdivo budou vystaveny zkušebním podmínkám v průběhu 1 000 hodin, vrchní nátěrové hmoty na dřevo a kov (včetně laků) budou vystaveny zkušebním podmínkám v průběhu 500 hodin. Zkušební podmínky jsou následující: UVA 4h/60degC + vlhkost 4h/50degC.

Alternativně mohou být vrchní nátěrové hmoty na dřevo a laky na dřevo vystaveny atmosférickým vlivům v průběhu 500 hodin v QUV komoře na urychlené atmosférické vlivy s cyklickou expozicí UV(A) záření a rozprašováním podle EN 927-6.

Změna barvy u vzorků vystavených atmosférickým vlivům nebude větší než ΔΕ * = 4 a zmenšení lesku u laků nebude přesahovat 30 % původní hodnoty. Lesk musí být měřen podle ISO 2813. Kritérium pro změnu barvy se nepoužije na průhledné laky a základní barvy.

Křídování bude podle metody EN ISO 4628-6:2007 předmětem zkoušky u vrchních nátěrových hmot pro zdivo a u vrchních nátěrových hmot pro dřevo a kov (přichází-li v úvahu) poté, co byly vzorky vystaveny atmosférickým vlivům. Nátěrové hmoty dosáhnou v této zkoušce hodnoty 1,5 či hodnoty lepší (0,5 nebo 1,0). Referenční údaje jsou uvedeny v normě.

U vrchních nátěrových hmot používaných pro zdivo a dřevo a u vrchních nátěrových hmot na kov budou rovněž hodnoceny následující parametry, a to poté, co byly vzorky vystaveny atmosférickým vlivům:

—	odlupování v souladu s ISO 4628-5:2003; hustota odloupnuté vrstvy – nejvyšší možná hodnota 2, velikost odloupnuté vrstvy nejvyšší možná hodnota 2,

—	praskání v souladu s ISO 4628-4:2003; popraskané množství – nejvyšší možná hodnota 2, velikost trhlin nejvyšší možná hodnota 3,

—	puchýřkování v souladu s ISO 4628-2:2003, hustota puchýřků, nejvyšší možná hodnota 3, velikost puchýřků nejvyšší možná hodnota 3.

Vzhledem k široké škále možných tónovacích barev se budou tyto zkoušky omezovat na používanou základní barvu.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce založenou buď na ISO11507:2007 v souladu se stanovenými parametry nebo na EN 927-6, nebo (případně) na obou. Žadatel předloží v případě potřeby navíc zprávu o zkoušce založenou na EN ISO 4628-2, 4, 5, 6. Žadatel předloží (v případě potřeby) prohlášení o tom, že změna barvy nátěrové hmoty je v rámci parametru stanoveného v tomto dokumentu.

Propustnost pro vodní páru (permeabilita): Udává-li se, že barvy na vnější zdivo a beton jsou respirabilní, bude barva zařazena přinejmenším do třídy II (střední permeabilita páry) podle zkouškové metody EN ISO 7783-2. Vzhledem k široké škále možných tónovacích barev se bude toto kritérium omezovat na zkoušky týkající se základní barvy. Tento požadavek se nevztahuje na průhledné základní nátěrové hmoty.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metodiky EN ISO 7783-2.

Permeabilita vody v kapalné fázi: Udává-li se, že vnější zdivo a barvy na beton jsou hydrofóbní nebo elastomerní, bude nátěrová hmota zařazena do třídy III (nízká permeabilita kapalin) v souladu s metodou DIN EN 1062-3:1999. Vzhledem k široké škále možných tónovacích barev se bude toto kritérium omezovat na zkoušky týkající se základní barvy. Veškeré další barvy na zdivo budou zařazeny přinejmenším do třídy II (střední permeabilita kapalin) podle zkouškové metody DIN EN 1062-3:1999.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metodiky DIN EN 1062-3:1999.

Odolnost proti plísním: Udává-li se, že je vrchní nátěr na zdivu odolný proti plísním, dosáhne nátěrová hmota hodnoty 2 či hodnoty lepší (méně než 10 % pokrytí vrstvou plísně) v souladu s metodou BS 3900:G6. Vzhledem k široké škále možných tónovacích barev se bude toto kritérium omezovat na zkoušky týkající se základní barvy.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metodiky BS 3900:G6.

Přemosťování trhlin: Udává-li se, že barvy na zdivo (nebo beton) mají elastomerní vlastnosti, budou zařazeny alespoň do A1 ve 23 °C v souladu s DIN EN 1062-7:2004. Vzhledem k široké škále možných tónovacích barev se bude toto kritérium omezovat na zkoušky týkající se základní barvy.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metodiky DIN EN 1062-7:2004.

Odolnost proti alkálii: U barev na zdivo a základních nátěrových hmot nedojde ke znatelnému poškození, pokud jsou na nátěrovou hmotu nanášeny kapky 10% roztoku hydroxidu sodného (NaOH) v průběhu 24 hodin, v souladu s metodou ISO 2812-4:2007. Vyhodnocení proběhne 24 hodin po vysoušení.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metodiky ISO 2812-4:2007.

8. Informace pro spotřebitele

Následující informace se uvedou na obalu nebo budou přiloženy:

—	použití, podklad a podmínky použití, pro které je výrobek určen. Informace budou zahrnovat rady týkající se přípravných prací atd., jako je správná úprava podkladu, pokyny pro použití ve venkovních prostorách (v případě potřeby) nebo teplota,

—	doporučení týkající se čištění nástrojů a vhodného nakládání s odpadem (aby se omezilo znečištění vody). Tato doporučení se upraví podle typu daného výrobku a dané oblasti použití, případně se mohou používat piktogramy,

—	doporučení týkající se podmínek skladování výrobku po otevření (aby se omezily tuhé odpady) a v případě potřeby včetně bezpečnostních pokynů,

—	u tmavších nátěrových hmot, na které se nevztahuje kritérium 7 a), se poskytují rady týkající se použití správné základní nátěrové hmoty nebo základní barvy (jež jsou pokud možno označeny evropskou ekoznačkou),

—	text upozorňující na to, že nepoužité barvy vyžadují odborné zacházení v souvislosti s ochranou životního prostředí a že tudíž nesmějí být vyhozeny do domovního odpadu nebo vylévány. Informaci týkající se nakládání s barvami a jejich sběrem lze obdržet od místního orgánu,

—	doporučení ohledně preventivních ochranných opatření pro malíře. Následující (nebo ekvivalentní) text bude uveden na obalu nebo k němu přiložen: Více informací o důvodech udělení ekoznačky najdete na webových stránkách: http://ec.europa.eu/environment/ecolabel.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží při podání žádosti vzorek obalu výrobku případně s příslušným prohlášením o splnění tohoto kritéria.

9. Informace uvedené na ekoznačce

V rámečku 2 ekoznačky se uvede následující text:

—	dobré vlastnosti pro použití ve venkovních prostorách,

—	omezené použití nebezpečných látek,

—	nízký obsah rozpouštědel.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží vzorek té části obalu výrobku, na které je viditelná ekoznačka, spolu s prohlášením o splnění tohoto kritéria.

(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87.

(3) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.

(4) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.

(5) Dne 27. června 2007 Evropská komise přijala „Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně směrnice 67/548/EHS a nařízení (ES) č. 1907/2006“ (KOM(2007) 355 v konečném znění). Další informace ohledně překrývání mezi stávajícím systémem a GHS naleznete v příloze VII svazku III přijatého návrhu: http://ec.europa.eu/enterprise/reach/docs/ghs/ghs_prop_vol_iii_en.pdf

(6) Výbor expertů OSN pro přepravu nebezpečného zboží a globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek: http://www.unece.org/trans/main/dgdb/dgcomm/ac10rep.html

(7) Viz poznámka pod čarou 5.

14.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 181/39

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. srpna 2008,

kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství interiérovým barvám a lakům

(oznámeno pod číslem K(2008) 4453)

(Text s významem pro EHP)

(2009/544/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1980/2000 stanoví, že ekoznačka může být udělena výrobku s vlastnostmi, které mu umožňují významně přispívat ke zlepšení klíčových environmentálních aspektů.

(2)	Nařízení (ES) č. 1980/2000 stanoví, že zvláštní kritéria ekoznačky, navržená na základě kritérií sestavených Výborem Evropské unie pro ekoznačku, se stanoví podle skupin výrobků.

(3)	Rovněž stanoví, že přezkum kritérií ekoznačky a požadavků na posuzování a ověřování kritérií proběhne s dostatečným předstihem před koncem platnosti kritérií určených pro danou skupinu výrobků.

(4)

V souladu s nařízením (ES) č. 1980/2000 byl proveden včasný přezkum ekologických kritérií i souvisejících požadavků na posuzování a ověřování, jež stanovilo rozhodnutí Komise 2002/739/ES ze dne 3. září 2002, kterým se stanovují revidovaná ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství interiérovým barvám a lakům a kterým se mění rozhodnutí 1999/10/ES (2). Tato ekologická kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné do 28. února 2009.

(5)	Na základě tohoto přezkumu je vhodné za účelem zohlednění vývoje v oblasti vědy a trhů pozměnit definici skupiny výrobků a zřídit nová ekologické kritéria.

(6)	Rozhodnutí 2002/739/ES by proto mělo být nahrazeno.

(7)	Ekologická kritéria, jakož i související požadavky na posuzování a ověřování by měly být platné do čtyř let ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

(8)

Přechodné období by mělo být povoleno výrobcům, jejichž výrobkům byla udělena ekoznačka pro interiérové barvy a laky před 18. srpnem 2008, nebo výrobcům, kteří se o tento druh značky ucházeli před 18. srpnem 2008, s cílem poskytnout jim dostatek času na přizpůsobení jejich výrobků revidovaným kritériím a požadavkům. Za účelem větší právní jistoty by mělo být výrobcům do dne 28. února 2009 povoleno podat žádost v souladu s kritérii stanovenými rozhodnutím 2002/739/ES nebo v souladu s kritérii stanovenými tímto rozhodnutím. Po tomto datu by měla být uplatňována pouze kritéria stanovená v tomto rozhodnutí.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 17 nařízení (ES) č. 1980/2000,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Skupinou výrobků „interiérové barvy a laky“ se rozumějí barvy a laky pro výzdobu interiérů, mořidla a příbuzné výrobky podle odstavce 2 určené k odbornému i laickému použití, které jsou určeny především pro použití ve vnitřních prostorách a jsou jako takové uváděny na trh.

Tato skupina výrobků zahrnuje mimo jiné podlahové nátěrové hmoty a podlahové barvy; výrobky barevně tónované distributory na žádost amatérských nebo profesionálních dekoratérů; tónovací systémy; dekorativní barvy tekuté nebo ve formě pasty, které mohou být předem upraveny, tónovány nebo připraveny výrobcem tak, aby uspokojily potřeby zákazníků, včetně základních nátěrových hmot (a podkladových) nátěrových hmot těchto systémů výrobků.

2. „Barvou“ se rozumí pigmentovaný krycí materiál, tekutý nebo ve formě pasty nebo v prášku, který nanesený na podklad tvoří neprůhledný film s ochrannými, dekorativními nebo zvláštními technickými vlastnostmi.

„Lakem“ se rozumí čirý krycí materiál, který nanesený na podklad tvoří stálý průhledný film s ochrannými, dekorativními nebo zvláštními technickými vlastnostmi.

„Dekorativní barvy a laky“ jsou barvy a laky, které se používají k výzdobě nebo ochraně budov a jejich vybavení a zařízení. Nanášejí se na místě. I když se používají hlavně k dekorativním účelům, mají také ochrannou úlohu.

„Mořidla“ (lazury) jsou nátěry vytvářející průhledný nebo poloprůhledný film, který slouží k výzdobě a ochraně dřeva proti atmosférickým vlivům, což umožňuje snadnou údržbu.

„Tónovací systémy“ jsou metody pro přípravu barevných nátěrových hmot spočívající ve smíchání „základní barvy“ s tónovacími barvami.

3. Tato skupina výrobků nezahrnuje

a)	antikorozivní nátěrové hmoty;

b)	protihnilobní nátěrové hmoty;

c)	výrobky na ochranu dřeva;

d)	nátěrové hmoty pro zvláštní průmyslové a odborné použití, včetně velmi odolných nátěrových hmot;

e)	nátěrové hmoty na fasády;

f)	všechny výrobky určené hlavně pro použití ve venkovních prostorách a jako takové uváděné na trh.

Článek 2

1. Aby barvám a lakům byla udělena ekoznačka Společenství podle nařízení (ES) č. 1980/2000, aniž by byly dotčeny odstavce 2 a 3 tohoto článku, musí tyto výrobky v souladu s ustanovením článku 1 spadat do skupiny výrobků „interiérové barvy a laky“ a musí splňovat ekologická kritéria stanovená v příloze tohoto rozhodnutí.

2. Dvousložkové reaktivní nátěrové hmoty ke specifickému konečnému použití splní následující podmínky:

a)	obě složky musí splňovat ekologická kritéria stanovená v příloze (kromě kritéria, které se týká těkavých organických sloučenin);

b)	musí být doplněny informací o tom, že ani jedna ze složek nesmí být použita samostatně nebo smíchána s jinými výrobky;

c)	konečný hotový výrobek musí nicméně splňovat ekologická kritéria včetně kritéria, které se týká těkavých organických sloučenin.

3. Nátěrové hmoty uváděné na trh k použití pro vnitřní i venkovní prostory musí splňovat jak kritéria stanovená v tomto rozhodnutí o interiérových barvách a lacích, tak kritéria stanovená v rozhodnutí Komise 2009/543/ES (3) o exteriérových barvách a lacích.

Článek 3

Ekologická kritéria skupiny výrobků „interiérové barvy a laky“, jakož i související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné po dobu čtyř let ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 4

Pro správní účely se skupině výrobků „interiérové barvy a laky“ přiděluje číselný kód „07“.

Článek 5

Rozhodnutí 2002/739/ES se zrušuje.

Článek 6

1. Ekoznačky udělené před 18. srpnem 2008 výrobkům náležejícím do skupiny výrobků „interiérové barvy a laky“ lze nadále používat do 28. února 2009.

2. V případě, že před 18. srpnem 2008 byly předloženy žádosti o udělení ekoznačky pro výrobky náležející do skupiny výrobků „interiérové barvy a laky“, bude takovým výrobkům ekoznačka udělena za podmínek stanovených rozhodnutím 2002/739/ES. V takovém případě lze ekoznačku používat do 28. února 2009.

3. V případě, že byly žádosti o udělení ekoznačky pro výrobky náležející do skupiny výrobků „interiérové barvy a laky“ předloženy po 18. srpnu 2008, ale před 1. březnem 2009, mohou být tyto žádosti založeny na kritériích stanovených rozhodnutím 2002/739/ES nebo na kritériích stanovených tímto rozhodnutím.

Pokud je žádost založena na kritériích stanovených rozhodnutím 2002/739/ES, může být ekoznačka použita do 28. února 2009.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 13. srpna 2008.

Za Komisi

Olli REHN

člen Komise

(1) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.

(2) Úř. věst. L 236, 4.9.2002, s. 4.

(3) Viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku.

PŘÍLOHA

A. RÁMEC

Cíle kritérií

Cílem těchto kritérií je zejména:

—	účinné používání výrobku a snižování množství odpadu,

—	snižování environmentálních rizik a dalších rizik (jako je troposférický ozon) prostřednictvím snižování emisí rozpouštědel,

—	snižování vypouštění toxických nebo jinak škodlivých látek do vody. Kritéria jsou stanovena na úrovních, které podporují udělování ekoznačky interiérovým barvám a lakům se sníženým dopadem na životní prostředí.

Požadavky na posuzování a ověřování

Zvláštní požadavky na posuzování a ověřování se uvádějí pro každé kritérium.

V případech, kdy se požaduje, aby žadatel předložil prohlášení, dokumentaci, rozbory, zprávy o zkoušce nebo jiné doklady dosvědčující splnění kritérií, mohou být tyto doklady předloženy žadatelem a/nebo popřípadě jeho dodavatelem (dodavateli) atd.

V případě potřeby lze použít jiné zkušební metody než ty, které se uvádějí pro každé kritérium, pokud příslušný subjekt, který posuzuje žádost, je uzná za rovnocenné.

V případě potřeby mohou příslušné subjekty vyžadovat průkaznou dokumentaci a mohou provést nezávislá ověřování.

Příslušným subjektům se doporučuje, aby při posuzování žádostí a monitorování souladu s kritérii braly v úvahu provádění uznaných systémů řízení z hlediska ochrany životního prostředí, jako jsou EMAS nebo EN ISO14001. (Poznámka: provádění takových systémů řízení není povinné).

B. EKOLOGICKÁ KRITÉRIA

Kritéria 1 a 2 se vztahují pouze na bílé barvy a světlé barvy (včetně vrchních nátěrových hmot, základních nátěrových hmot, podkladových nátěrových hmot a/nebo meziproduktů).

V případě tónovacích systémů se kritéria 1 a 2 použijí pouze pro bílou základní barvu (základní barva obsahující nejvíce TiO2). Pokud bílá základní barva nesplňuje požadavek odpovídající nejméně 8 m2 na litr, při krycí mohutnosti (krycí schopnosti) 98 % v souladu s kritériem 7 a), musí být kritérium splněno po tónování při vytvoření standardní barvy RAL 9010.

Kritéria 1 a 2 se nepoužijí pro průhledné nátěrové hmoty.

1. Bílé pigmenty

Obsah bílého pigmentu (bílé anorganické pigmenty s indexem lomu vyšším než 1,8): barvy mají obsah bílého pigmentu maximálně 36 g na m2 suchého filmu s 98 % neprůhledností. Toto kritérium se nepoužije pro laky a mořidla.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že tyto látky nebyly použity, nebo předloží dokumentaci uvádějící obsah bílých pigmentů a vydatnost (měrnou spotřebu) spolu s podrobným výpočtem prokazujícím splnění tohoto kritéria.

2. Oxid titaničitý

—	emise SOx (vyjádřené v SO2): 252 mg na m2 suchého filmu (98 % neprůhlednost),

—	odpady síranu: 18 g na m2 suchého filmu (98 % neprůhlednost),

—	odpady chloridů: 3,7 a 6,4 a 11,9 g na m2 suchého filmu (98 % neprůhlednost) pro přírodní rutil, syntetický rutil a kalové rudy.

3. Těkavé organické sloučeniny (VOC)

Obsah VOC nepřekročí tyto hodnoty:

Klasifikace výrobku (směrnice 2004/42/ES)	Mezní hodnoty VOC (g/l včetně vody)
Interiéry (stěny/stropy) matná barva (Lesk < 25@60 °)	15
Interiéry (stěny/stropy) lesklá barva (Lesk > 25@60 °)	60
Interiérové barvy na dřevo a kov pro vybavení a obklady budov, včetně podkladových nátěrových hmot	90
Interiérové laky a mořidla pro vybavení budov včetně neprůhledných mořidel	75
Interiérová nefilmotvorná mořidla	75
Základní nátěrové hmoty	15
Penetrační nátěrové hmoty	15
Jednosložkové speciální nátěrové hmoty	100
Dvousložkové reaktivní nátěrové hmoty ke specifickému konečnému použití (například na podlahy)	100
Nátěrové hmoty s dekorativním účinkem	90

V tomto ohledu se „těkavou organickou sloučeninou (VOC)“ rozumí organická sloučenina, jejíž počáteční bod varu při standardním atmosférickém tlaku 101,3 kPa dosahuje maximálně 250 °C, a to v souladu se směrnicí 2004/42/ES. Podkategorie pro barvy a laky této směrnice se používají pro definici mezních hodnot VOC. Zde jsou zobrazeny pouze kategorie týkající se interiérových nátěrových hmot.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria. Pro všechny výrobky žadatel uvede obsah VOC.

4. Těkavé aromatické uhlovodíky

Těkavé aromatické uhlovodíky se nepřidávají přímo do výrobku před tónováním nebo v jeho průběhu (připadá-li v úvahu). Nicméně složky obsahující těkavé aromatické uhlovodíky mohou být přidány pouze do takové míry, aby jejich obsah v konečném výrobku nepřesahoval 0,1 % (m/m).

5. Těžké kovy

Následující těžké kovy nebo jejich sloučeniny se nepoužijí jako složka výrobku nebo tónovací barvy (přichází-li v úvahu), jako látka nebo jako součást některého použitého přípravku: kadmium, olovo, chrom VI, rtuť, arsen, baryum (kromě síranu barnatého), selen, antimon.

Složky nicméně mohou obsahovat stopy těchto kovů až do úrovně 0,01 % (m/m) pocházející z nečistot obsažených v surovinách.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, jakož i prohlášení od dodavatelů jednotlivých složek (v případě potřeby).

6. Nebezpečné látky

Výrobek: Výrobek nebude klasifikován jako vysoce toxický, toxický, nebezpečný pro životní prostředí, karcinogenní, toxický pro rozmnožování, škodlivý, žíravý, mutagenní nebo dráždivý (pouze v případě, že je to zapříčiněno přítomností složek označených jako R43) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES (3), a to před tónováním nebo po něm (přichází-li v úvahu).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, jakož i listy s bezpečnostními údaji k danému výrobku splňující požadavky přílohy II nařízení REACH.

Složky (vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro rozmnožování): Nebude použita žádná složka, včetně složek používaných při tónování (přichází-li v úvahu), které splňují při podání žádosti kritéria klasifikace některé z následujících vět označujících specifickou rizikovost (nebo kombinace těchto vět):

—	R23 (Toxický při vdechování),

—	R24 (Toxický při styku s kůží),

—	R25 (Toxický při požití),

—	R26 (Vysoce toxický při vdechování),

—	R27 (Vysoce toxický při styku s kůží),

—	R28 (Vysoce toxický při požití),

—	R33 (Nebezpečí kumulativních účinků),

—	R39 (Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků),

—	R 40 (Podezření na karcinogenní účinky),

—	R42 (Může vyvolat senzibilizaci při vdechování),

—	R45 (Může vyvolat rakovinu),

—	R46 (Může vyvolat poškození dědičných vlastností),

—	R48 (Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví),

—	R49 (Může vyvolat rakovinu při vdechování),

—	R60 (Může poškodit reprodukční schopnost),

—	R61 (Může poškodit plod v těle matky),

—	R62 (Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti),

—	R63 (Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky),

—	R68 (Možné nebezpečí nevratných účinků)

podle směrnice Rady 67/548/EHS (4) nebo směrnice 1999/45/ES. Aktivní složky použité ve složení jako konzervanty, kterým se přiděluje některá z vět označujících specifickou rizikovost R23, R24, R25, R26, R27, R28, R39, R40 nebo R48 (nebo kombinace těchto vět), se mohou nicméně použít až do mezní hodnoty 0,1 % (m/m) celkového složení barvy.

—	Akutní toxicita (orální) – kategorie I, II, III,

—	Akutní toxicita (dermální) – kategorie I, II, III,

—	Akutní toxicita (vdechování) – kategorie I, II, III,

—	Senzibilizace dýchacích orgánů – kategorie I,

—	Mutagenní látky – kategorie I, II,

—	Karcinogenní látky – kategorie I, II,

—	Látky toxické pro rozmnožování – kategorie I, II,

—	Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jednorázová expozice) – kategorie I, II,

—	Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice) – kategorie I, II,

—	Akutní toxicita (orální, dermální, vdechování) – I, II, III (pouze orální a dermální),

—	Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jednorázová a/nebo opakovaná expozice) – I, II (nebo jejich kombinace) a

—	Karcinogenita – kategorie II.

Methyl Ethyl Ketoxime lze použít v alkydových barvách do mezní hodnoty 0,3 % (m/m).

Složky (nebezpečné pro životní prostředí): Žádná složka, které se přiděluje nebo může přidělovat při podání žádosti jedna z vět označujících specifickou rizikovost (nebo kombinace těchto vět), nepřekročí úroveň 2 % (m/m), včetně složek používaných v tónování (přichází-li v úvahu):

—	N R50 (Vysoce toxický pro vodní organismy),

—	N R50/53 (Vysoce toxický pro vodní organismy, může mít dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí),

—	N R51/53 (Toxický pro vodní organismy, může mít dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí),

—	N R52/53 (Nebezpečný pro vodní organismy, může mít dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí),

—	R51 (Toxický pro vodní organismy),

—	R52 (Škodlivý pro vodní organismy),

—	R53 (Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí)

podle směrnice 67/548/EHS nebo směrnice 1999/45/ES.

Kategorie toxicity pro vodní organismy (a jejich kombinace):

—	Akutní toxicita I, II, III,

—	Chronická toxicita I, II, III, IV,

jak je stanoveno v ST/SG/AC.10/30 a pozměněno v ST/SG/AC.10/34/Add.3 v globálně harmonizovaném systému klasifikace a označování chemických látek.

Tento požadavek se nepoužije pro amoniak či akyl amoniak.

Tento požadavek nemá žádný vliv na povinnost splnit požadavek výše uvedeného kritéria 6 a).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, jakož i seznam složek a listy s bezpečnostními údaji ke každé ze složek, čímž splní požadavky přílohy II nařízení REACH.

d)	Alkyl fenolethoxyláty: Alkyl fenolethoxyláty se nepoužijí ve výrobku před tónováním nebo v jeho průběhu (přichází-li úvahu). Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.

Sloučeniny izothiazolinonu: Obsah sloučenin izothiazolinonu ve výrobku nepřekročí 0,05 % (m/m) před tónováním nebo v jeho průběhu (přichází-li v úvahu). Podobně obsah směsi 5-chloro-2-methyl-2H-izothiazol-3-onu (ES č. 247-500-7) a 2-methyl-2H-izothiazol-3-onu (ES č. 220-239-6) (3:1) nepřekročí 0,0015 % (m/m).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria a uvede případná použitá množství.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria. Žadatel navíc předloží výsledky zkoušek od dodavatelů surovin naměřené podle zkušební metody Vdl-RL 03 (směrnice Vdl 03) „Koncentrace formaldehydu v plechovkách acetylacetonovou metodou“, jakož i výpočty týkající se údajů z těchto zkoušek na hotovému výrobku, aby potvrdil skutečnost, že konečná maximální možná koncentrace formaldehydu uvolněného z látek, které formaldehyd uvolňují, nepřesahuje 0,001 % (m/m). Formaldehyd uvolněný z látek uvolňujících formaldehyd může být měřen v konečném výrobku za použití národní normy na základě vysoce účinné kapalinové chromatografie.

Halogenovaná organická rozpouštědla: Aniž jsou dotčena kritéria 6 a), 6 b) a 6 c), ve výrobku smějí být před tónováním nebo v jeho průběhu (přichází-li v úvahu) použity pouze halogenové sloučeniny, které byly v okamžiku podání žádosti posuzovány z hlediska rizika a kterým nebyly přiděleny věty označující specifickou rizikovost (nebo kombinace těchto vět): R26/27, R45, R48/20/22, R50, R51, R52, R53, R50/53, R51/53, R52/53 a R59 v souladu se směrnicemi 67/548/EHS a 1999/45/ES.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.

7. Vhodnost k použití

V případě tónovacích systémů se toto kritérium použije pouze pro bílou základní barvu (základní barva obsahující nejvíce TiO2). Pokud bílá základní barva nesplňuje požadavek odpovídající nejméně 8 m2 na litr, při krycí mohutnosti 98 %, bude kritérium splněno po tónování bílé základní barvy při vytvoření standardní barvy RAL 9010. Kritérium se nepoužije u všech ostatních základních barev používaných pro výrobu tónovaných výrobků – jedná se o základní barvy zpravidla obsahující méně TiO2, které nesplňují požadavek nejméně 8 m2 na litr výrobku při krycí mohutnosti 98 %. U barev, jež jsou součástí tónovacího systému, musí žadatel informovat konečného uživatele na obalu výrobku a/nebo na místě prodeje o tom, který odstín nebo základní/podkladovou nátěrovou hmotu (která je pokud možno označena evropskou ekoznačkou) je třeba použít jako základní nátěr před aplikací tmavšího odstínu.

Silné dekorativní nátěry (barvy, které jsou speciálně určeny k vytváření trojrozměrného dekorativního účinku, a jsou proto charakterizovány velmi silnou vrstvou) musí mít vydatnost alespoň 1 m2 na kg výrobku.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metody ISO 6504/1 (Barvy a laky – stanovení krycí schopnosti – Část 1: Metoda Kubelka-Munk pro bílé a světlé odstíny) nebo 6504/3 (Část 3: Stanovení kontrastního poměru (neprůhlednosti) světlých nátěrů při dané měrné spotřebě) nebo nátěrů speciálně určených k vytváření trojrozměrného dekorativního účinku, které jsou charakterizovány velmi silnou vrstvou podle metody NF T 30073 (nebo rovnocenné). U základních barev používaných pro výrobu tónovaných výrobků, jež nebyly vyhodnoceny v souladu s výše uvedenými požadavky, žadatel uvede, jakým způsobem je konečný uživatel upozorněn na to, aby používal základní a/nebo šedý odstín (nebo jakýkoli jiný relevantní odstín) podkladového nátěru před použitím výrobku.

Odolnost proti oděru za mokra: Barvy na zdi (podle EN 13300), u kterých se udává (na výrobku nebo souvisejícím marketingovém materiálu), že je lze omývat, čistit nebo nanášet štětcem, musí mít odolnost proti oděru za mokra, měřenou podle normy EN 13300 a EN ISO 11998, třídy 2 nebo vyšší (nepřesahující 20 mikronů po 200 cyklech).

Vzhledem k široké škále možných tónovacích barev se bude toto kritérium omezovat na zkoušky týkající se základní barvy.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle normy EN 13300 za použití metody EN ISO 11998 (Stanovení odolnosti nátěrů proti oděru za mokra a stanovení čistitelnosti) a prokáže (na obalu od výrobku nebo souvisejícím marketingovém materiálu), že je konečný uživatel informován o tom, že u barev na stropy odolnost proti oděru za mokra nebyla testována.

Odolnost proti vodě: Laky, podlahové nátěrové hmoty a podlahové barvy budou mít podle normy ISO 2812-3 takovou odolnost proti vodě, aby po 24hodinovém kontaktu s vodou a po 16 hodinách klidu nevykazovaly žádné změny lesku nebo barvy.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce podle metody ISO 2812-3 (Barvy a laky – stanovení odolnosti kapalinám – Část 3: metoda s použitím savého materiálu).

Přilnavost: Podlahové nátěrové hmoty, podlahové barvy a podkladové nátěrové hmoty na podlahy, podkladové nátěrové hmoty na kov a dřevo dosáhnou ve zkoušce přilnavosti podle normy EN 2409 nejméně hodnoty 2. Pigmentované základní nátěrové hmoty na zdivo jsou na základě odtrhové zkoušky přilnavosti podle normy EN 24624 (ISO 4624) považovány za vyhovující, pokud je míra soudržnosti podkladu menší než přilnavost barvy. V opačném případě musí přilnavost barvy překročit hodnotu 1,5 Mpa.

Průhledné základní nátěrové hmoty nejsou do tohoto požadavku začleněny.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce založenou na metodě EN ISO 2409 nebo popřípadě na metodě EN 24624 (ISO 4624).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávu o zkoušce vykazující soulad s tímto kritériem podle metody EN ISO 7784-2:2006.

8. Informace pro spotřebitele

Následující informace se uvedou na obalu nebo budou přiloženy:

—	použití, podklad a podmínky použití, pro které je výrobek určen. Informace musí zahrnovat rady týkající se přípravných prací atd., jako je správná úprava podkladu, (případně) pokyny pro použití ve vnitřních prostorách nebo teplota,

—	doporučení týkající se čištění nástrojů a vhodného nakládání s odpadem (aby se omezilo znečištění vody). Tato doporučení se upraví podle typu daného výrobku a dané oblasti použití, případně se mohou používat piktogramy,

—	doporučení týkající se podmínek skladování výrobku po otevření (aby se omezily tuhé odpady) a v případě potřeby včetně bezpečnostních pokynů,

—	u tmavších nátěrových hmot, na které se nevztahuje kritérium 7 a), se poskytují rady týkající se použití správné základní nátěrové hmoty nebo základní barvy (jež jsou pokud možno označeny evropskou ekoznačkou),

—	u hustých dekorativních nátěrů je vysvětleno, že se jedná o nátěrové hmoty speciálně určené k vytváření trojrozměrného dekorativního účinku,

—	text upozorňující na to, že nepoužité barvy vyžadují odborné zacházení v souvislosti s ochranou životního prostředí, a že tudíž nesmějí být vyhozeny do domovního odpadu. Informaci týkající se nakládání s barvami a jejich sběrem lze obdržet od místního orgánu,

—	doporučení ohledně preventivních ochranných opatření pro malíře. Na obalu se uvede nebo se k obalu přiloží tento (nebo rovnocenný) text: „Více informací o důvodech udělení ekoznačky najdete na webových stránkách: http://ec.europa.eu/environment/ecolabel.“

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží při podání žádosti vzorek obalu výrobku případně s příslušným prohlášením o splnění tohoto kritéria.

9. Informace uvedené na ekoznačce

V rámečku 2 ekoznačky se uvede následující text:

—	dobré vlastnosti pro použití ve vnitřních prostorách,

—	omezené použití nebezpečných látek,

—	nízký obsah rozpouštědel.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží vzorek té části obalu výrobku, na které je viditelná ekoznačka, spolu s prohlášením o splnění tohoto kritéria.

(1) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87.

(3) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1.

(4) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.

(5) Dne 27. června 2007 Evropská komise přijala „návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně směrnice 67/548/EHS a nařízení (ES) č. 1907/2006“ (KOM(2007) 355 v konečném znění). Další informace ohledně překrývání mezi stávajícím systémem a GHS naleznete v příloze VII svazku III přijatého návrhu: http://ec.europa.eu/enterprise/reach/docs/ghs/ghs_prop_vol_iii_en.pdf

(7) Viz poznámka pod čarou 5.

14.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 181/49

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 7. července 2009,

kterým se stanoví roční rozdělení částky podle jednotlivých členských států uvedené v čl. 69 odst. 2a nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 týkajícího se podpory pro rozvoj venkova a kterým se mění rozhodnutí Komise 2006/636/ES

(oznámeno pod číslem K(2009) 5307)

(2009/545/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (1), a zejména na čl. 69 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Po zavedení nových pravidel týkajících se modulace, která stanovilo nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (2), bylo rozhodnutí Komise 2006/410/ES (3) nahrazeno rozhodnutím Komise 2009/379/ES ze dne 11. května 2009 o stanovení částek, které jsou v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 378/2007, (ES) č. 479/2008 a (ES) č. 73/2009 vyčleněny Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a částek, které jsou vyčleněny pro výdaje Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) (4).

(2)

Po zvýšení celkové částky položek závazků o 600 milionů EUR na rok 2009 a o 420 milionů EUR na rok 2010, o němž bylo rozhodnuto v rámci dohody o plánu evropské hospodářské obnovy, bylo rozhodnutí Rady 2006/493/ES (5) změněno rozhodnutím Rady 2009/434/ES (6). Pro zajištění soudržnosti by dané částky měly být stanoveny podle jednotlivých členských států na základě současných kritérií pro rozdělování.

(3)	Po přijetí rozhodnutí 2009/379/ES a rozhodnutí 2009/434/ES je třeba částky, které jsou k dispozici EZFRV, přizpůsobit a přidat je do ročního rozdělení podpory Společenství pro rozvoj venkova.

(4)	Rozhodnutí Komise 2006/636/ES ze dne 12. září 2006, kterým se stanoví roční rozdělení částky podpory Společenství pro rozvoj venkova na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 podle jednotlivých členských států (7), by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Částka uvedená v čl. 69 odst. 2a nařízení (ES) č. 1698/2005 se podle let a jednotlivých členských států stanoví v příloze I tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Příloha rozhodnutí 2006/636/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí se použije od rozpočtového roku 2009.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 7. července 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(2) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(3) Úř. věst. L 163, 15.6.2006, s. 10.

(4) Úř. věst. L 117, 12.5.2009, s. 10.

(5) Úř. věst. L 195, 15.7.2006, s. 22.

(6) Úř. věst. L 144, 9.6.2009, s. 25.

(7) Úř. věst. L 261, 22.9.2006, s. 32.

PŘÍLOHA I

Rozdělení částek uvedené v čl. 69 odst. 2a nařízení (ES) č. 1698/2005 podle jednotlivých členských států:

(běžné ceny v EUR)
	2009	2010
Belgie	2 220 000	1 554 000
Bulharsko	19 500 000	13 650 000
Česká republika	21 000 000	14 700 000
Dánsko	1 740 000	1 218 000
Německo	50 340 000	35 238 000
Estonsko	5 340 000	3 738 000
Irsko	15 780 000	11 046 000
Řecko	24 720 000	17 304 000
Španělsko	44 880 000	31 416 000
Francie	35 520 000	24 864 000
Itálie	56 520 000	39 564 000
Kypr	1 200 000	840 000
Lotyšsko	7 800 000	5 460 000
Litva	13 020 000	9 114 000
Lucembursko	600 000	420 000
Maďarsko	28 440 000	19 908 000
Malta	600 000	420 000
Nizozemsko	2 280 000	1 596 000
Rakousko	27 180 000	19 026 000
Polsko	98 700 000	69 090 000
Portugalsko	26 940 000	18 858 000
Rumunsko	59 820 000	41 874 000
Slovinsko	6 780 000	4 746 000
Slovensko	14 700 000	10 290 000
Finsko	14 580 000	10 206 000
Švédsko	12 420 000	8 694 000
Spojené království	7 380 000	5 166 000
Celkem	600 000 000	420 000 000

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA

Rozdělení podpory Společenství pro rozvoj venkova na roky 2007–2013 podle jednotlivých členských států

(běžné ceny v EUR)
	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	Celkem 2007–2013	z toho minimálně pro regiony způsobilé v rámci konvergenčního cíle (celkem)
Belgie	63 991 299	63 957 784	62 458 083	70 637 509	73 167 519	75 495 480	77 776 632	487 484 306	40 744 223
Bulharsko (1)	244 055 793	337 144 772	456 843 751	412 748 664	398 058 913	397 696 922	395 699 781	2 642 248 596	692 192 783
Česká republika	396 623 321	392 638 892	409 036 387	415 632 774	406 640 636	412 672 094	424 262 250	2 857 506 354	1 635 417 906
Dánsko	62 592 573	66 344 571	67 411 254	85 052 762	91 231 467	98 797 618	106 488 551	577 918 796	0
Německo	1 184 995 564	1 186 941 705	1 202 865 574	1 311 256 553	1 322 959 200	1 355 761 509	1 387 114 950	8 951 895 055	3 174 037 771
Estonsko	95 608 462	95 569 377	101 036 594	104 667 353	104 639 066	108 913 401	113 302 602	723 736 855	387 221 654
Irsko	373 683 516	355 014 220	346 851 422	363 518 252	351 698 528	352 271 063	351 503 589	2 494 540 590	0
Řecko	461 376 206	463 470 078	482 113 090	492 922 509	665 568 186	669 030 398	671 747 957	3 906 228 424	1 905 697 195
Španělsko	286 654 092	1 277 647 305	1 320 830 901	1 400 090 047	1 227 613 000	1 255 978 191	1 284 264 263	8 053 077 799	3 178 127 204
Francie	931 041 833	942 359 146	947 341 939	1 091 752 155	1 169 090 147	1 223 917 557	1 278 994 332	7 584 497 109	568 263 981
Itálie	1 142 143 461	1 135 428 298	1 183 870 921	1 256 577 236	1 403 606 589	1 422 949 382	1 441 205 996	8 985 781 883	3 341 091 825
Kypr	26 704 860	24 772 842	23 949 762	23 911 507	22 402 714	21 783 947	21 037 942	164 563 574	0
Lotyšsko	152 867 493	147 768 241	150 342 483	153 226 381	148 781 700	150 188 774	151 198 432	1 054 373 504	327 682 815
Litva	260 974 835	248 836 020	249 948 998	253 855 536	248 002 433	250 278 098	253 898 173	1 765 794 093	679 189 192
Lucembursko	14 421 997	13 661 411	13 255 487	13 838 190	13 287 289	13 281 368	13 212 084	94 957 826	0
Maďarsko	570 811 818	537 525 661	527 075 432	529 160 494	547 603 625	563 304 619	584 609 743	3 860 091 392	2 496 094 593
Malta	12 434 359	11 527 788	11 256 597	10 964 212	10 347 884	10 459 190	10 663 325	77 653 355	18 077 067
Nizozemsko	70 536 869	72 638 338	73 671 337	87 111 293	90 406 648	96 082 449	102 750 233	593 197 167	0
Rakousko	628 154 610	594 709 669	580 732 057	586 983 505	556 070 574	545 968 629	532 956 948	4 025 575 992	31 938 190
Polsko	1 989 717 841	1 932 933 351	1 971 439 817	1 935 872 838	1 860 573 543	1 857 244 519	1 851 146 247	13 398 928 156	6 997 976 121
Portugalsko	560 524 173	562 491 944	584 180 154	625 419 895	611 642 601	611 692 105	610 872 156	4 166 823 028	2 180 735 857
Rumunsko (2)	0	1 146 687 683	1 502 691 530	1 401 644 651	1 357 854 634	1 359 146 997	1 356 173 250	8 124 198 745	1 995 991 720
Slovinsko	149 549 387	139 868 094	136 508 049	134 100 946	124 076 091	118 858 866	113 031 296	915 992 729	287 815 759
Slovensko	303 163 265	286 531 906	282 749 256	266 600 239	263 028 387	275 025 447	319 809 578	1 996 908 078	1 106 011 592
Finsko	335 121 543	316 143 440	308 265 407	313 973 134	298 490 092	294 408 238	288 617 053	2 155 018 907	0
Švédsko	292 133 703	277 225 207	270 816 031	280 491 463	269 775 513	268 860 755	266 759 282	1 926 061 954	0
Spojené království	263 996 373	645 001 582	706 122 271	746 326 084	748 994 332	752 455 626	749 224 152	4 612 120 420	188 337 515
Celkem	10 873 879 246	13 274 839 325	13 973 664 584	14 368 336 182	14 385 611 311	14 562 523 242	14 758 320 797	96 197 174 687	31 232 644 963

(1) Položky záruční sekce EZOZF činí 193 715 561 EUR na rok 2007, 263 453 163 EUR na rok 2008 a 337 004 104 EUR na rok 2009.

(2) Položky záruční sekce EZOZF činí 610 786 223 EUR na rok 2007, 831 389 081 EUR na rok 2008 a 1 058 369 098 EUR na rok 2009.“

14.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 181/53

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 8. července 2009

o vynětí průzkumu a těžby ropy a plynu v Nizozemsku z uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

(oznámeno pod číslem K(2009) 5381)

(Pouze nizozemské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/546/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), a zejména na čl. 30 odst. 5 a 6 uvedené směrnice,

s ohledem na žádost společnosti Nederlandse Aardolie Maatschappij B.V. (dále jen „NAM“) předloženou prostřednictvím e-mailu ze dne 26. února 2009,

po konzultaci Poradního výboru pro veřejné zakázky,

vzhledem k těmto důvodům:

I. SKUTEČNOSTI

(1)

Rozhodnutím Komise 93/676/EHS (2) bylo zadavatelům provádějícím průzkum nebo těžbu ropy nebo zemního plynu v Nizozemsku povoleno uplatnit alternativní režim místo běžného souboru pravidel stanovených v tehdy platné směrnici. Alternativní režim zahrnoval některé statistické povinnosti a povinnost dodržování zásady zákazu diskriminace a zadávání zakázek na základě soutěže, pokud jde o zadávání zakázek na dodávky, stavební práce a služby, zejména s ohledem na informace o zamýšlených zakázkách, které subjekt poskytuje hospodářským subjektům. Článkem 27 směrnice 2004/17/ES byly zachovány účinky uvedeného rozhodnutí, aniž byla dotčena ustanovení článku 30 směrnice 2004/17/ES, jakmile tato nahradila předchozí směrnici.

(2)

Dne 26. února 2009 společnost NAM předala Komisi prostřednictvím e-mailu žádost podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2004/17/ES. Komise o tom nizozemské orgány v souladu s čl. 30 odst. 5 prvním pododstavcem informovala dopisem ze dne 5. března 2009, na který nizozemské orgány odpověděly e-mailem ze dne 26. března 2009. Komise NAM požádala e-mailem ze dne 9. března 2009 o doplňující informace, které jí byly uvedenou společností předány e-mailem ze dne 23. března 2009.

(3)

Žádost předložená společností NAM se týká průzkumu a těžby ropy a zemního plynu v Nizozemsku. V souladu s předchozími rozhodnutími Komise o spojení podniků (3) byly v žádosti popsány tři různé oblasti, v nichž je NAM činná, zejména:

a)	průzkum ropy a zemního plynu;

b)	těžba ropy a

c)	těžba zemního plynu.

V souladu s výše uvedenými rozhodnutími Komise se „těžbou“ rozumí pro účely tohoto rozhodnutí také „rozvoj“, tj. zřizování vhodné infrastruktury pro budoucí těžbu (ropné plošiny, potrubí, terminály, atd.).

II. PRÁVNÍ RÁMEC

(4)

Článek 30 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu jedné z činností, na které se směrnice 2004/17/ES vztahuje, se touto směrnicí neřídí, pokud je daná činnost v členském státě, ve kterém má být vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s přihlédnutím ke zvláštnostem dotyčného odvětví. Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Společenství k otevření daného odvětví nebo jeho části.

(5)

Jelikož Nizozemsko provedlo a uplatňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (4), přístup na trh by v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem směrnice 2004/17/ES měl být považován za neomezený. Přímé vystavení hospodářské soutěži na konkrétním trhu by mělo být hodnoceno na základě různých kritérií, z nichž žádné není samo o sobě rozhodující.

(6)

Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, je podíl hlavních účastníků na daném trhu. Dalším kritériem je stupeň koncentrace na těchto trzích. Jelikož se podmínky u různých činností, na které se vztahuje toto rozhodnutí, liší, posouzení situace hospodářské soutěže by mělo zohlednit různé situace na různých trzích.

(7)	Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže.

III. POSOUZENÍ

(8)	Předchozí rozhodnutí Komise výše uvedená v bodu odůvodnění 3 určila, že všechny tři činnosti, na které se vztahuje tato žádost (průzkum ropy a zemního plynu, těžba ropy a těžba zemního plynu), se týkají samostatných trhů s produkty. Je proto třeba je zkoumat odděleně.

(9)	Podle zavedené praxe Komise (5) představuje průzkum ropy a zemního plynu jeden relevantní trh s produkty, jelikož na začátku není možné určit, zda průzkum skončí nálezem ropy či zemního plynu. Dále byl stejnou dlouhodobou praxí Komise stanoven celosvětový zeměpisný rozsah uvedeného trhu.

(10)

Rozlišují se tři způsoby, jak spočítat podíly subjektů činných v průzkumu na trhu: podle kapitálových výdajů, prokázaných zásob a předpokládané produkce. Svého času se uvažovalo (6), že pro posouzení podílů subjektů na trhu s průzkumem budou jako ukazatel použity kapitálové výdaje. To se však ukázalo jako nevhodné vzhledem k velkým rozdílům mezi požadovanými výšemi investic, které jsou v různých zeměpisných oblastech nezbytné. Průzkum ropy a zemního plynu v Severním moři např. vyžaduje vyšší investice než průzkum na Středním východě. Další dva ukazatele byly naopak použity k posouzení podílů hospodářských subjektů v tomto odvětví na trhu, tedy jejich podílu prokázaných zásob a předpokládané produkce (7).

(11)

Podle dostupných informací (8) celosvětově k 31. prosinci 2007 dosáhly celkové prokázané zásoby ropy a zemního plynu 378,6 miliardy normálních krychlových metrů ekvivalentu ropy (dále jen Sm3 oe). K 1. lednu 2008 dosáhly celkové prokázané zásoby ropy a zemního plynu v Nizozemsku něco přes 1,426 miliardy Sm3 oe (9), tedy o něco více než 3,7 ‰. Podíl společnosti NAM je ještě menší. Podíl společnosti NAM na trhu by se podle dostupných informací považoval za zanedbatelný, pokud by se jako základní měřítko vzala předpokládaná produkce. Očekává-li se, že společnost NAM zvýší současnou těžbu ropy díky plnému využití ropného pole Schoonebeek ve východním Nizozemsku z 0,04 milionu barelů ropy za den na 0,06 milionu barelů ropy za den, bude třeba počítat podíl vůči denní celosvětové těžbě ropy 81,533 milionu barelů ropy, a bude se tedy rovnat podílu přibližně 0,7 ‰. Také vzhledem ke stupni koncentrace na trhu s průzkumem, která je kromě státem vlastněných společností charakterizována přítomností tří mezinárodních vertikálně spojených soukromých subjektů, tzv. super velkých firem (BP, ExxonMobil a Shell), jakož i určitého počtu tzv. velkých firem, by tyto faktory měly být brány jako ukazatel přímého vystavení hospodářské soutěži.

(12)

Podle zavedené praxe Komise (10) rozvoj a těžba (surové) ropy tvoří samostatný trh s produktem, jehož zeměpisný rozsah je celosvětový. Podle dostupných informací (11) dosáhla v roce 2007 celková celosvětová denní těžba ropy 81,533 milionu barelů. Stejný rok vytěžila společnost NAM celkem 0,04 milionu barelů za den, a tak se podílela na trhu ve výši 0,49 ‰. Také vzhledem ke stupni koncentrace na trhu s těžbou surové ropy, která je kromě státem vlastněných společností charakterizována přítomností tří mezinárodních vertikálně spojených soukromých subjektů, tzv. supervelkých firem (BP, ExxonMobil a Shell), jejichž příslušné podíly na těžbě ropy v roce 2007 podle dostupných informací dosáhly 3,08 %, 2,32 % a 2,96 %, jakož i určitého počtu tzv. velkých firem (12), by tyto faktory měly být brány jako ukazatel přímého vystavení hospodářské soutěži.

(13)

Předchozí rozhodnutí Komise (13) týkající se dodávek ropy konečným zákazníkům rozlišilo mezi plynem s nízkou hodnotou výhřevnosti (LCV) a plynem s vysokou hodnotou výhřevnosti (HCV). Komise také posuzovala, zda dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) by se měly odlišovat od dodávek zemního plynu přiváděného potrubím (14). Následující rozhodnutí Komise (15) týkající se rozvoje a těžby zemního plynu však ponechalo nezodpovězenou otázku, zda pro účely uvedeného rozhodnutí existovaly oddělené trhy s plynem s nízkou hodnotu výhřevnosti (LCV), s plynem s vysokou hodnotou výhřevnosti (HCV) a zkapalněným zemním plynem (LNG), „jelikož konečné posouzení není dotčeno přijatou definicí“. Pro účely tohoto rozhodnutí lze také tuto otázku ponechat stranou z těchto důvodů:

—	NAM netěží LNG,

—

NAM provozuje činnost pouze v Nizozemsku, kde promptní trhy s plynem, tzv. „Title Transfer Facility“ (TTF), již od 1. července 2008 nerozlišují mezi LCV a HCV. Navíc od uvedeného data Gas Transport Services (nizozemský národní správce plynárenské sítě) má úplnou kontrolu nad konverzí kvality. Není tedy již nutné, aby dodavatelé plynu rezervovali kapacitu konverze.

(14)

Pro účely tohoto rozhodnutí může tedy být otázka relevantního trhu s produkty ponechána otevřená, jelikož se posuzuje těžba zemního plynu obecně, aniž by se rozlišovalo mezi LCV, HCV a LNG. Pokud jde o zeměpisný trh, předchozí rozhodnutí Komise (16) stanovila, že zahrnuje Evropský hospodářský prostor (EHP) a eventuálně také Rusko a Alžírsko.

(15)

Podle dostupných informací (17) dosáhla v roce 2007 celková těžba plynu v EU 191,9 miliardy Sm3 a v EHP ve stejném roce 281,6 miliardy Sm3. NAM vytěžila v roce 2007 celkem 50 miliard Sm3, a podílela se na trhu tedy 17,76 %. V roce 2007 těžby v Rusku a Alžírsku dosáhly 607,4 a 83,0 miliardy Sm3. Celková těžba v EHP plus Rusko a Alžírsko tedy dosahuje celkového množství 972 miliard Sm3, z nichž podíl společnosti NAM představuje 5,14 %. Také vzhledem ke stupni koncentrace na trhu s těžbou zemního plynu, která je charakterizována přítomností tří supervelkých firem (BP, ExxonMobil a Shell), jakož i ostatních velkých firem, jako je ruský Gazprom, by tyto faktory měly být brány jako ukazatel přímého vystavení hospodářské soutěži.

IV. ZÁVĚRY

(16)

Vzhledem k faktorům zkoumaným v bodu odůvodnění 3 až 15 lze mít za to, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES je splněna ve vztahu k těmto službám v Nizozemsku:

a)	průzkum ropy a zemního plynu;

b)	těžba ropy a

c)	těžba zemního plynu.

(17)

Jelikož se podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, směrnice 2004/17/ES by se neměla použít v případě, že zadavatelé udělují zakázky určené pro umožnění poskytovat služby uvedené v 16. bodu odůvodnění písm. a) až c) v Nizozemsku, ani v případě, že pořádají veřejné soutěže na vykonávání této činnosti v Nizozemsku.

(18)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci z února a března 2009, jak se jeví na základě informací předložených společností NAM a Nizozemským královstvím. Může být revidováno, pokud by v případě zásadních změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Směrnice 2004/17/ES se neuplatní na zakázky udělené zadavateli, které mají umožnit poskytování těchto služeb v Nizozemsku:

a)	průzkum ropy a zemního plynu;

b)	těžba ropy a

c)	těžba zemního plynu.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.

V Bruselu dne 8. července 2009.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise

(1) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

(2) Rozhodnutí Komise 93/676/ES ze dne 10. prosince 1993, kterým se stanoví, že využívání zeměpisných oblastí pro účely průzkumu nebo těžby ropy či zemního plynu nepředstavuje v Nizozemsku činnost definovanou v čl. 2 odst. 2 písm. b) bodu i) směrnice Rady 90/531/EHS a že subjekty, které provádějí tyto činnosti, nejsou v Nizozemsku považovány za provozovatele se zvláštními nebo výlučnými právy ve smyslu čl. 2 odst. 3 písm. b) uvedené směrnice (Úř. věst. L 316, 17.12.1993, s. 41).

(3) Viz zejména rozhodnutí Komise 2004/284/ES ze dne 29. září 1999 prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem a s dohodou o EHP (věc č. IV/M.1383 — Exxon/Mobil) a následná rozhodnutí, mimo jiné rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2007 prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem (věc č. COMP/M.4545 - STATOIL/HYDRO) podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

(4) Úř. věst. L 79, 29.3.1996, s. 30.

(5) Viz zejména výše uvedené rozhodnutí Exxon/Mobil a v nedávné době rozhodnutí Komise ze dne 19. listopadu 2007 prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem (věc č. COMP/M.4934 - KAZMUNAIGAZ/ROMPETROL) podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

(6) Viz zejména výše uvedené rozhodnutí Exxon/Mobil (odstavce 23 a 24).

(7) Viz zejména výše uvedené rozhodnutí Exxon/Mobil (odstavce 25 a 27).

(8) Viz bod 5.2.1 žádosti a tam uvedených zdrojů, zejména k ní připojené „BP Statistical Review of World Energy, June 2008“.

(9) Což je 1 390 miliard Sm3 plynu, které se rovnají 1 390 milionům Sm3 oe, a 36,6 milionu Sm3 ropy, což dohromady dělá 1 426 600 000 Sm3.

(10) Viz zejména výše uvedené rozhodnutí Exxon/Mobil a v nedávné době rozhodnutí Komise ze dne 19. listopadu 2007 prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem (věc č. COMP/M.4934 - KAZMUNAIGAZ/ROMPETROL) podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

(11) Viz s. 8 „BP Statistical Review of World Energy, June 2008“, připojené k žádosti, dále uvedené jako „BP Statistics“.

(12) Jejichž podíly na trhu jsou menší než podíly supervelkých firem.

(13) Rozhodnutí Komise 2007/194/ES ze dne 14. listopadu 2006, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a s fungováním Smlouvy o EHP (Věc COMP/M.4180 – Gaz de France/Suez) (Úř. věst L 88, 29.3.2007, s. 47).

(14) Viz zejména výše uvedené rozhodnutí ve věci Gaz de France/Suez.

(15) Výše uvedená věc M4545, bod 12.

(16) Viz např. rozhodnutí výše uvedená v bodu odůvodnění 3.

(17) Viz zejména „BP Statistics“, s. 24

14.7.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 181/57

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 10. července 2009,

kterým se mění rozhodnutí 2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES

(oznámeno pod číslem K(2009) 5515)

(Text s významem pro EHP)

(2009/547/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství (1), a zejména na čl. 6 odst. 5 uvedeného rozhodnutí,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2000/57/ES ze dne 22. prosince 1999 o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (2) definuje události spojené s přenosnými nemocemi, které mají být oznámené příslušnými orgány pro veřejné zdraví členských států složce systému včasného varování a reakce sítě Společenství, a stanoví všeobecné postupy výměny informací o těchto událostech, konzultací a koordinace opatření mezi členskými státy ve spojení s Komisí.

(2)

Rozhodnutí 2000/57/ES rovněž zavazuje příslušné orgány pro veřejné zdraví každého členského státu, aby shromažďovaly a vzájemně si vyměňovaly veškeré potřebné informace týkající se událostí spojených s přenosnými nemocemi, např. pomocí vnitrostátního systému dozoru, složky epidemiologického dozoru sítě Společenství nebo jakéhokoliv jiného systému Společenství pro sběr údajů.

(3)

Prevence a kontrola přenosných nemocí je definována v rozhodnutí č. 2119/98/ES jako celý rozsah opatření, včetně epidemiologických šetření, přijímaných příslušnými orgány veřejného zdraví v členských státech, aby se zabránilo šíření přenosných nemocí nebo se zastavilo. Tato opatření zahrnují činnosti vysledování kontaktů a společně se všemi relevantními informacemi, které má vnitrostátní příslušný orgán pro veřejné zdraví o události spojené s přenosnými nemocemi k dispozici, jsou neprodleně předány všem ostatním členským státům a Komisi. Kromě toho členský stát, který plánuje přijmout opatření, v zásadě předem informuje síť Společenství o povaze a rozsahu daných opatření a zároveň tato opatření konzultuje a koordinuje s ostatními členskými státy ve spojení s Komisí.

(4)	Rozhodnutí 2000/57/ES by mělo jasně odrážet ustanovení rozhodnutí č. 2119/98/ES v souvislosti s opatřeními, která byla nebo mají být přijata, aby se zabránilo šíření přenosných nemocí a zastavilo se.

(5)

Kromě toho poté, co vstoupil v platnost mezinárodní zdravotní řád (2005), je mezinárodní společenství zavázáno, aby v oblasti veřejného zdraví reagovalo na mezinárodní šíření nemocí takovým způsobem, který je úměrný a omezený na rizika pro veřejné zdraví a který předchází zbytečným zásahům do mezinárodní přepravy a obchodu.

(6)

V případě události spojené s přenosnou nemocí s potenciálním rozsahem na úrovni EU, která vyžaduje opatření na vysledování kontaktů, spolupracují členské státy navzájem ve spojení s Komisí prostřednictvím systému včasného varování a reakce, aby identifikovaly nakažené osoby a potenciálně ohrožené osoby. Taková spolupráce může zahrnovat výměnu citlivých osobních údajů o potvrzených případech nebo případech podezření na nákazu u člověka mezi členskými státy, kterých se týká postup vysledování kontaktů.

(7)

Zpracování osobních údajů týkajících se zdraví je v zásadě zakázáno ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4). Kromě toho se v článku 11 rozhodnutí č. 2119/98/ES mimo jiné stanoví, že jeho ustanovení se použijí, aniž je dotčena směrnice 95/46/ES.

(8)

Z důvodů ochrany veřejného zdraví se na zpracování takových údajů vztahuje výjimka podle čl. 8 odst. 3 směrnice 95/46/ES a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 45/2001, pokud je to nezbytné pro účely zdravotní prevence, lékařských diagnóz a lékařské péče a ošetřování nebo správy zdravotnických služeb a pokud tyto údaje zpracovává odborný zdravotnický pracovník, který je na základě vnitrostátního práva nebo právních předpisů přijatých příslušnými vnitrostátními orgány vázán povinností zachovávat profesní tajemství, nebo jiná osoba rovněž podléhající obdobné povinnosti mlčenlivosti. V čl. 23 odst. 1 mezinárodního zdravotního řádu (2005), který vstoupil v platnost dne 15. června 2007, se kromě toho stanoví, že smluvní státy Světové zdravotnické organizace (WHO) mohou z důvodů ochrany veřejného zdraví, včetně z důvodu vysledování kontaktů, vyžadovat při příjezdu či při odjezdu osob určité údaje týkající se cestujících.

(9)

Kromě toho by zpracování osobních údajů pro účely vysledování kontaktů mělo být považováno za zákonné, pokud je nezbytné pro zachování životně důležitých zájmů subjektu údajů v souladu s čl. 7 písm. d) směrnice 95/46/ES a čl. 5 písm. e) nařízení (ES) č. 45/2001 a rovněž pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu v souladu s čl. 7 písm. e) směrnice 95/46/ES a čl. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 45/2001.

(10)

Komise, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a členské státy by měly zavést vhodná ochranná opatření týkající se zpracování osobních údajů pro účely vysledování kontaktů, zejména pokud jde o použití odchylek z ustanovení směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001, aby bylo zajištěno, že budou zpracovávat osobní údaje v rámci systému včasného varování a reakce v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a se směrnicí 95/46/ES.

(11)

Zejména v případě, kdy sdělují osobní údaje v rámci systému včasného varování a reakce, aby se zabránilo šíření přenosných nemocí a zastavilo se, měly by příslušné orgány pro veřejné zdraví členských států a Komise zajistit, aby tyto osobní údaje byly přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na uvedený účel, nebyly zpracovány k jiným účelům, byly přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované a byly uchovávány pouze po dobu ne delší, než je nezbytné pro uvedený účel; měly by také zajistit, aby osoby, které jsou předmětem vysledování kontaktů, byly řádně informovány o povaze zpracování, zpracovaných údajích, svém právu přistupovat k údajům, které se jich týkají, a opravovat je, s výjimkou případů, kdy je to nemožné nebo to vyžaduje nepřiměřené úsilí, a aby byly v rámci systému včasného varování a reakce k ochraně zpracování takových údajů zavedeny vhodné úrovně důvěrnosti a zabezpečení.

(12)

Ve své zprávě z roku 2007 (5) o fungování systémů včasného varování a reakce zdůraznila Komise potřebu zavést v rámci systému včasného varování a reakce funkci selektivního zasílání sdělení (selective messaging), aby byl garantován výlučný komunikační kanál pouze mezi členskými státy, které jsou dotčeny specifickými událostmi spojenými mimo jiné s činnostmi vysledování kontaktů. Použití této selektivní funkce poskytuje vhodná ochranná opatření ve všech případech, kdy jsou osobní údaje sdělovány prostřednictvím systému včasného varování a reakce, a mělo by zajistit, že pro provedení tohoto rozhodnutí budou v rámci systému včasného varování a reakce předávány pouze osobní údaje přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na uvedený účel, v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 45/2001 a čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 95/46/ES. Z těchto důvodů by mělo být použití funkce selektivního zasílání sdělení omezeno na oznámení, která obsahují sdělení podstatných osobních údajů, aby to bylo slučitelné s povinnostmi, které vyplývají členským státům z článků 4, 5 a 6 rozhodnutí č. 2119/98/ES.

(13)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 7 rozhodnutí č. 2119/98/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2000/57/ES se mění takto:

1)	V čl. 1 odst. 2 je text „informace týkající se událostí“ nahrazen textem „informace týkající se událostí a opatření zamýšlených nebo přijatých jako reakce na tyto události nebo na předzvěsti takových událostí“.

Vkládá se nový článek 2a, který zní:

„Článek 2a

1. Tento článek se vztahuje na opatření prováděná s cílem vysledování osob, které byly vystaveny zdroji infekčních původců a u kterých hrozí potenciálně nebezpečí, že se u nich rozvine nebo se již rozvinula přenosná nemoc s významem pro Společenství podle kritérií stanovených v příloze I (dále jen ‚vysledování kontaktů‘).

2. V případě, kdy příslušné orgány pro veřejné zdraví daného členského státu sdělují podstatné osobní údaje s cílem vysledování kontaktů prostřednictvím systému včasného varování a reakce, a to za předpokladu, že tyto údaje jsou potřebné a dostupné, použijí funkci selektivního zasílání sdělení, která zaručuje vhodná opatření na ochranu údajů. Tento komunikační kanál je omezen na členské státy, kterých se vysledování kontaktů týká.

3. V případě, kdy příslušné orgány pro veřejné zdraví uvedeného členského státu předávají takové informace prostřednictvím funkce selektivního zasílání sdělení, uvedou odkaz na událost nebo opatření dříve sdělené síti Společenství.

4. Pro účel odstavce 2 je v příloze III uveden orientační seznam osobních údajů.

5. V případě, kdy příslušné orgány pro veřejné zdraví členských států a Komise sdělují a předávají osobní údaje prostřednictvím funkce selektivního zasílání sdělení, musí dodržovat ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (7).

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Příslušné orgány členských států předloží nejpozději do 31. března každého roku Komisi analytickou zprávu o událostech, opatřeních zamýšlených nebo přijatých v souvislosti s těmito událostmi a o postupech, jež byly použity v rámci systému včasného varování a reakce. Kromě toho mohou příslušné orgány členských států předkládat v příhodnou dobu zprávy o specifických událostech zvláštního významu.“

4)	Znění přílohy tohoto rozhodnutí se doplňuje jako příloha III.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. července 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise

(1) Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 1.

(2) Úř. věst. L 21, 26.1.2000, s. 32.

(3) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(4) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(5) Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o fungování systémů včasného varování a reakce sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství v průběhu let 2004 a 2005 (rozhodnutí 2000/57/ES) ze dne 20. března 2007 (KOM(2007) 121 v konečném znění).

(6) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.“

PŘÍLOHA

Do rozhodnutí 2000/57/ES se doplňuje nová příloha III, která zní:

„PŘÍLOHA III

Orientační seznam osobních údajů pro účel vysledování kontaktů

OSOBNÍ ÚDAJE

—	Příjmení a jména,

—	státní občanství, datum narození, pohlaví,

—	druh dokladu totožnosti, jeho číslo a vystavující orgán,

—	adresa současného bydliště (ulice a číslo domu, město, stát, PSČ),

—	čísla telefonů (mobilní telefon, pevná domácí linka, telefon do zaměstnání),

—	e-mail (osobní, pracovní).

ÚDAJE O CESTĚ

—	Údaje o použitém dopravním prostředku (např. číslo letu, datum letu, jméno lodi, registrační značka automobilu),

—	číslo(a) sedadla (sedadel),

—	číslo(a) kajuty (kajut).

KONTAKTNÍ ÚDAJE

—	Jména navštívených osob / míst pobytu,

—	data a adresy míst pobytu (ulice a číslo domu, město, stát, PSČ),

—	čísla telefonů (mobilní telefon, pevná domácí linka, telefon do zaměstnání),

—	e-mail (osobní, pracovní).

INFORMACE O SPOLUCESTUJÍCÍCH OSOBÁCH

—	Příjmení a jména,

—	státní občanství,

—	osobní údaje, jak jsou stanoveny v bodě 1 odrážkách 3–6.

KONTAKTNÍ ÚDAJE PRO PŘÍPAD NOUZE

—	Jméno osoby, která má být kontaktována,

—	adresa (ulice a číslo domu, město, stát, PSČ),

—	čísla telefonů (mobilní telefon, pevná domácí linka, telefon do zaměstnání),

—	e-mail (osobní, pracovní).“

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.181.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 181

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 14. července 2009

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MK	35,0
0702 00 00	ZZ	35,0
0707 00 05	TR	102,6
0707 00 05	ZZ	102,6
0709 90 70	TR	103,0
0709 90 70	ZZ	103,0
0805 50 10	AR	61,1
	TR	53,0
	ZA	66,7
	ZZ	60,3
0808 10 80	AR	80,2
	BR	76,0
	CL	83,0
	CN	91,0
	NZ	97,1
	US	99,3
	ZA	83,8
	ZZ	87,2
0808 20 50	AR	74,9
	CL	85,2
	NZ	87,2
	ZA	104,7
	ZZ	88,0
0809 10 00	HR	90,0
	TR	200,7
	XS	103,5
	ZZ	131,4
0809 20 95	TR	276,4
0809 20 95	ZZ	276,4
0809 30	TR	134,2
0809 30	ZZ	134,2

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 613/2009 ze dne 6. července 2009, kterým se stanoví opravné koeficienty použitelné od 1. července 2008 na odměny úředníků a dočasných a smluvních zaměstnanců Evropských společenství vykonávajících služební povinnosti ve třetích zemích	1
	*	Nařízení Rady (ES) č. 614/2009 ze dne 7. července 2009 o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin (kodifikované znění)	8
		Nařízení Komise (ES) č. 615/2009 ze dne 13. července 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	14
	*	Nařízení Komise (ES) č. 616/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se provádí směrnice Rady 2005/94/ES, pokud jde o schválení úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků a doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost v takových úsecích ( 1 )	16

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Konference zástupců vlád členských států
	2009/541/ES, Euratom
*	Rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 8. července 2009 o jmenování soudce Soudu prvního stupně Evropských společenství	25
	2009/542/ES, Euratom
*	Rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 8. července 2009 o jmenování soudkyně Soudního dvora Evropských společenství	26
	Komise
	2009/543/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 13. srpna 2008, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství exteriérovým barvám a lakům (oznámeno pod číslem K(2008) 4452) ( 1 )	27
	2009/544/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 13. srpna 2008, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství interiérovým barvám a lakům (oznámeno pod číslem K(2008) 4453) ( 1 )	39
	2009/545/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví roční rozdělení částky podle jednotlivých členských států uvedené v čl. 69 odst. 2a nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 týkajícího se podpory pro rozvoj venkova a kterým se mění rozhodnutí Komise 2006/636/ES (oznámeno pod číslem K(2009) 5307)	49
	2009/546/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 8. července 2009 o vynětí průzkumu a těžby ropy a plynu v Nizozemsku z uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (oznámeno pod číslem K(2009) 5381) ( 1 )	53
	2009/547/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (oznámeno pod číslem K(2009) 5515) ( 1 )	57