2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/1

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/3

(1)

Komise obdržela žádost o přezkum pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádost podala společnost Henan Prosper Skins & Leather Enterprise Co., Ltd (dále jen „žadatel“), která je vyvážejícím výrobcem v Čínské lidové republice (dále jen „dotčená země“).

(2)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je zámiš a kombinace zámiše, též vystřižený do tvaru, včetně poločiněného (crust) zámiše a kombinace poločiněného (crust) zámiše, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90.

(3)

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1338/2006 (2), podle kterého podléhá dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky do Společenství, včetně dotčeného výrobku vyrobeného žadatelem, konečnému antidumpingovému clu ve výši 58,9 %.

(4)

Žadatel tvrdí, že působí v podmínkách tržního hospodářství vymezených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, případně že splňuje kritéria individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Dále tvrdí, že nevyvážel dotčený výrobek do Společenství v období šetření, na němž se antidumpingová opatření zakládala, tj. v období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005 (dále jen „období původního šetření“), a že není ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců dotčeného výrobku, na které se vztahují výše uvedená antidumpingová opatření.

(5)

Žadatel dále tvrdí, že zahájil vývoz dotčeného výrobku do Společenství až po ukončení období původního šetření.

(6)

Výrobci ve Společenství, o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, byli o výše uvedené žádosti informováni a byla jim dána příležitost k vyjádření.

(7)

Po posouzení dostupných důkazů dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po obdržení žádosti uvedené níže v 13. bodě odůvodnění bude stanoveno, zda žadatel působí v podmínkách tržního hospodářství, jak jsou stanoveny v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, případně zda splňuje kritéria pro stanovení individuálního cla v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Pokud tomu tak je, vypočte se pro žadatele individuální dumpingové rozpětí a v případě zjištění dumpingu se stanoví výše cla, kterému by měl podléhat dovoz dotčeného výrobku do Společenství.

(8)

Bude-li stanoveno, že žadatel splňuje kritéria pro stanovení individuálního cla, může být nezbytné změnit celní sazbu, která se v současnosti uplatňuje na dovoz dotčeného výrobku od všech ostatních vyvážejících výrobců, tj. sazbu, která je v současnosti stanovena v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1338/2006 jako sazba, která se použije pro „všechny společnosti“ v Čínské lidové republice.

(9)

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise žadateli dotazník.

(10)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy.

(11)

Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží konkrétní důvody pro takové slyšení.

(12)

Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana přihlásí ve lhůtě stanovené tímto nařízením.

(13)

V případě, že žadatel poskytne dostatečné důkazy o tom, že působí v podmínkách tržního hospodářství, tj. splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, určí se běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Za tímto účelem musí být ve zvláštní lhůtě stanovené v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení předloženy řádně odůvodněné žádosti. Komise zašle formuláře žádostí žadateli i orgánům Čínské lidové republiky. Tento formulář žádosti může žadatel použít rovněž pro žádost o individuální zacházení, pokud splňuje kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(14)

V případě, že žadateli není status tržního hospodářství přiznán, ale splňuje požadavky pro stanovení individuálního cla v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, použije se za účelem stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Čínskou lidovou republikou v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení vhodná země s tržním hospodářstvím. Komise hodlá za vhodnou zemi s tržním hospodářstvím za tímto účelem zvolit Spojené státy americké, které již byly použity v průběhu šetření, jež vedlo k uložení opatření na dovozy dotčeného výrobku z Čínské lidové republiky. Zúčastněné strany se vyzývají, aby ve zvláštní lhůtě stanovené v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení vyjádřily své připomínky ke vhodnosti této volby.

(15)

V případě, že je žadateli přiznáno tržní zacházení, může Komise rovněž použít, je-li to nutné, zjištění týkající se běžné hodnoty stanovené ve vhodné zemi s tržním hospodářstvím, např. pro účely nahrazení nespolehlivých údajů o nákladech či cenách v Čínské lidové republice, jež jsou zapotřebí ke stanovení běžné hodnoty, nejsou-li v Čínské lidové republice k dispozici spolehlivé vyžadované údaje. Komise zamýšlí použít Spojené státy americké rovněž k tomuto účelu.

(16)

Podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení by mělo být zrušeno platné antidumpingové clo, pokud jde o dovoz dotčeného výrobku, který žadatel vyrábí a prodává na vývoz do Společenství. Zároveň by takový dovoz měl podléhat celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby se zajistilo, že antidumpingové clo může být uloženo se zpětnou platností od data zahájení přezkumu, pokud bude jeho výsledkem zjištění existence dumpingu u žadatele. Výši možného budoucího celního dluhu žadatele nelze v tomto stadiu šetření odhadnout.

(17)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

(18)

Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení vycházet pozitivní nebo negativní zjištění z dostupných údajů.

(19)

Pokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a podle článku 18 základního nařízení se může vycházet z dostupných údajů. Pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto zakládají na dostupných údajích, může pro něj být výsledek méně příznivý, než kdyby spolupracoval.

(20)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (3).

(21)

Domnívají-li se zúčastněné strany, že se při uplatňování svých práv na obhajobu setkávají s obtížemi, mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z GŘ pro obchod. Úředník slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise a v případě nutnosti nabízí zprostředkování při procesních záležitostech ovlivňujících ochranu vašich zájmů v tomto řízení, zejména co se týče otázek přístupu ke spisu, důvěrnosti, prodloužení lhůt a nakládání se stanovisky podanými písemně a/nebo ústně. Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod (http://ec.europa.eu/trade),

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: N105 4/92

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22956505

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/7

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 18. června 2009 rozhodl pozměnit seznam fyzických a právnických osob, skupin a subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, a na tento seznam doplnil jednu fyzickou osobu vzhledem k informacím o jejím spojení s Al-Kajdou. Výbor pro sankce předložil odůvodnění tohoto rozhodnutí, jež se týká uvedeného seznamu.

(3)

Příloha I by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

K zajištění účinnosti opatření stanovených tímto nařízením musí toto nařízení okamžitě vstoupit v platnost.

(5)

Komise sdělí dotčené fyzické osobě důvody, na nichž je založeno toto nařízení, poskytne jí příležitost vyjádřit se k těmto důvodům a na základě těchto vyjádření či případných dalších dostupných informací provede přezkum tohoto nařízení,

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/9

(1)

Podle čl. 61 prvního pododstavce písm. d) nařízení (ES) č. 1234/2007 se může cukr vyrobené během hospodářského roku nad rámec kvóty podle článku 56 uvedeného nařízení vyvézt pouze v rámci množstevního omezení stanoveného Komisí.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 924/2008 ze dne 19. září 2008, kterým se stanoví množstevní omezení pro vývoz cukru a izoglukózy nepodléhající kvótám do konce hospodářského roku 2008/09 (3), stanoví výše uvedená omezení.

(3)

Množství cukru, na něž se vztahují žádosti o vývozní licence, překračují množstevní omezení stanovené nařízením (ES) č. 924/2008. Je proto třeba stanovit procentní sazbu, v jejíž výši se přijímají množství, o která bylo zažádáno dne 22., 23., 24., 25. a 26. června 2009. Veškeré žádosti o vývozní licence na cukr přijaté po dni 29. června 2009 by tudíž měly být zamítnuty a příjem žádostí o vývozní licence by měl být pozastaven.

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/10

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. července 2009 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 570/2009 (3).

(2)

Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 570/2009.

(3)

Nařízení (ES) č. 570/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/13

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 950/2006 a/nebo s nařízením Rady (ES) č. 508/2007 ze dne 7. května 2007 o otevření celních kvót na dovoz surového třtinového cukru do Bulharska a Rumunska za účelem zásobování rafinérií pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 (3) byly v období od 22. do 26. června 2009 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství, které je stejné jako dostupné množství pro pořadová číslo 09.4331 a 09.4337 (2008–2009) a 09.4341 (července–září 2009) nebo toto množství přesahuje.

(2)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/18

(1)

V čl. 2 písm. b) Smlouvy se stanoví vypracování jednotných bezpečnostních standardů pro ochranu zdraví obyvatelstva pracovníků.

(2)

Článek 30 Smlouvy uvádí, že v rámci Společenství se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření.

(3)

Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (3), stanoví základní bezpečnostní standardy. Ustanovení uvedené směrnice byla doplněna upřesňujícími právními předpisy.

(4)

Jak uznal Soudní dvůr Evropských společenství (dále jen „Soudní dvůr“) ve své judikatuře (4), sdílí Společenství s členskými státy pravomoci v některých oblastech, na něž se vztahuje Úmluva o jaderné bezpečnosti (5).

(5)

Jak uznal Soudní dvůr ve své judikatuře, tvoří ustanovení kapitoly 3 Smlouvy týkající se ochrany zdraví logický celek, kterým se Komisi svěřují pravomoci značného rozsahu s cílem chránit obyvatelstvo a životní prostředí před nebezpečím jaderného zamoření.

(6)

Jak uznal Soudní dvůr ve své judikatuře, nevyplývá z úkolů uložených Společenství na základě čl. 2 písm. b) Smlouvy a týkajících se vypracování bezpečnostních standardů pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků, že jakmile byly tyto standardy určeny, nemůže členský stát stanovit přísnější ochranná opatření.

(7)

Rozhodnutí Rady 87/600/Euratom ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace (6) stanovilo systém pro oznamování a poskytování informací, který členské státy využijí pro ochranu obyvatelstva v případě radiační mimořádné situace. Směrnice Rady 89/618/Euratom ze dne 27. listopadu 1989 o informování obyvatelstva o opatřeních na ochranu zdraví, která se mají použít, a o krocích, které je třeba učinit v případě radiační mimořádné situace (7), uložila členským státům povinnost informovat obyvatelstvo v případě radiační mimořádné situace.

(8)

Jak potvrzuje Úmluva o jaderné bezpečnosti, je jednou ze základních zásad, z nichž vychází úprava jaderné bezpečnosti na mezinárodní úrovni, odpovědnost jednotlivých států za jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Tato směrnice by měla podpořit uvedenou zásadu vnitrostátní odpovědnosti, stejně jako zásadu prvotní odpovědnosti za jadernou bezpečnost jaderného zařízení, kterou má pod dohledem příslušného vnitrostátního dozorného orgánu držitel povolení, a měla by rovněž posílit úlohu a nezávislost příslušných dozorných orgánů.

(9)

Každý členský stát může v souladu s příslušnými vnitrostátními politikami rozhodnout o své skladbě zdrojů energie.

(10)

Při vypracovávání vhodného vnitrostátního rámce podle této směrnice budou zohledněny podmínky v jednotlivých státech.

(11)

Členské státy již provedly opatření směřující k dosažení vysoké úrovně jaderné bezpečnosti ve Společenství.

(12)

Ačkoliv se tato směrnice týká zejména jaderné bezpečnosti jaderných zařízení, je rovněž důležité zajistit bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, mimo jiné ve skladovacích zařízeních a úložištích.

(13)

Členské státy by podle potřeby měly posoudit příslušné základní zásady bezpečnosti stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (8), jež by měly tvořit rámec postupů, k němuž by členské státy měly při provádění této směrnice přihlížet.

(14)

Je přínosné navázat na proces, v jehož rámci vnitrostátní dozorné orgány členských států, na jejichž území se nacházejí jaderné elektrárny, spolupracují v kontextu Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA), přičemž stanovily řadu referenčních úrovní bezpečnosti pro energetické reaktory.

(15)

V návaznosti na výzvu Rady k ustavení skupiny na vysoké úrovni na úrovni Unie, obsaženou v závěrech Rady z 8. května 2007 týkajících se jaderné bezpečnosti a bezpečného nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem, byla rozhodnutím Komise 2007/530/Euratom ze dne 17. července 2007 o zřízení Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (9) zřízena Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG), aby přispěla k dosažení cílů Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti.

(16)

Je vhodné stanovit jednotnou strukturu zpráv, které členské státy předkládají Komisi v souvislosti s uplatňováním této směrnice. V této souvislosti by mohla, vzhledem k širokým zkušenostem svých členů, poskytnout cenný příspěvek ENSREG, čímž by usnadnila konzultace a spolupráci mezi vnitrostátními dozornými orgány.

(17)

ENSREG na svém pátém zasedání, konaném dne 15. října 2008, přijala deset zásad, které mají být uplatněny při práci na návrhu směrnice o jaderné bezpečnosti, jak je uvedeno v zápise z jednání skupiny ze dne 20. listopadu 2008.

(18)

K dalšímu zvýšení jaderné bezpečnosti by mohly přispět pokroky v jaderné technologii, zkušenosti z provozu a výzkumu v oblasti bezpečnosti a zdokonalování dozorných rámců. V souladu se závazkem udržet a zvyšovat úroveň bezpečnosti by členské státy měly tyto skutečnosti zohlednit při rozšiřování svých jaderně energetických programů, nebo rozhodnou-li se využívat jadernou energii.

(19)

Zavedení důsledné kultury bezpečnosti v jaderném zařízení je jednou ze základních zásad řízení bezpečnosti, která je nezbytná pro dosažení jeho bezpečného provozu.

(20)

Zachování a další rozvíjení odborné způsobilosti a dovedností v oblasti jaderné bezpečnosti by mělo být založeno mimo jiné na procesu získávání provozních zkušeností a případně na využívání pokroku v metodice a vědě.

(21)

V minulosti byla v členských státech, v úzké vazbě na mezinárodní hodnotící mise IRRT (International Regulatory Review Team) nebo IRRS (Integrated Regulatory Review Service) pod záštitou MAAE, prováděna vlastní hodnocení. Členské státy prováděly vlastní hodnocení a zvaly mise na dobrovolném základě, v duchu otevřenosti a transparentnosti. Vlastní hodnocení i doprovodná vzájemná hodnocení právní, dozorné a organizační infrastruktury by měla být zaměřena na upevnění a zdokonalení dozorného rámce členských států, při současném zohlednění pravomoci členských států při zajišťování jaderné bezpečnosti jaderných zařízení, která se nacházejí na jejich území. Vlastní hodnocení a navazující mezinárodní vzájemná hodnocení nepředstavují inspekci ani audit, nýbrž mechanismus vzájemného učení, v jehož rámci jsou přijímány různé přístupy k organizaci a postupům příslušného dozorného orgánu a zároveň zvažovány dozorné, technické a politické otázky členských států, jež přispívají k zajištění pevného systému jaderné bezpečnosti. Mezinárodní vzájemná hodnocení by měla být považována za příležitost k výměně odborných zkušeností a ke sdílení získaných poznatků a osvědčených postupů v duchu otevřenosti a spolupráce, která se zakládá spíše na vzájemných radách, než na kontrolách či posudcích. Při vědomí nutnosti pružnosti a přiměřenosti, pokud jde o odlišné stávající systémy v členských státech, by měly mít členské státy volnost rozhodovat o částech vlastního systému, které budou předmětem daného vzájemného hodnocení, a to s cílem trvalého zdokonalování jaderné bezpečnosti.

(22)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (10) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

a)

stanovit rámec Společenství pro udržování a podporu trvalého zdokonalování jaderné bezpečnosti a dozoru nad ní;

b)

zajistit, aby členské státy přijaly vhodná vnitrostátní opatření pro zajištění vysoké úrovně jaderné bezpečnosti za účelem ochrany pracovníků a obyvatelstva před riziky ionizujícího záření pocházejícího z jaderných zařízení.

1)

„jaderným zařízením“

2)

„jadernou bezpečností“ dosažení náležitých provozních podmínek, předcházení haváriím a zmírnění jejich následků, s cílem ochrany pracovníků a obyvatelstva před riziky ionizujícího záření pocházejícího z jaderných zařízení;

3)

„příslušným dozorným orgánem“ orgán nebo soustava orgánů, které byly v rámci členského státu určeny pro oblast dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, jak je uvedeno v článku 5;

4)

„povolením“ právní akt vydaný na základě pravomoci členského státu s cílem svěřit odpovědnost za umístění, projekt, výstavbu, uvedení do provozu a provoz jaderného zařízení nebo jeho vyřazení z provozu;

5)

„držitelem povolení“ právnická nebo fyzická osoba, která nese celkovou odpovědnost za jaderné zařízení uvedené v povolení.

a)

za přijetí vnitrostátních požadavků v oblasti jaderné bezpečnosti. Stanovení způsobu jejich přijetí a nástroje pro jejich uplatňování spadá do pravomoci členských států;

b)

za zajištění systému udělování povolení a zákazu provozu jaderných zařízení bez povolení;

c)

za zajištění systému dohledu nad jadernou bezpečností;

d)

za opatření k vynucování práva, včetně pozastavení provozu a změny nebo zrušení povolení.

a)

od držitele povolení vyžadovat dodržování vnitrostátních požadavků na jadernou bezpečnost a dodržování podmínek příslušného povolení;

b)

vyžadovat prokazování toho, že uvedené požadavky, včetně požadavků podle čl. 6 odst. 2 až 5, jsou dodržovány;

c)

ověřovat uvedené dodržování požadavků prostřednictvím hodnocení a inspekcí a

d)

uplatňovat vynucovací opatření, včetně pozastavení provozu jaderného zařízení v souladu s podmínkami vymezenými vnitrostátním dozorným rámcem podle čl. 4 odst. 1.

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/23

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 1490/2002 (3) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje chlorsulfuron, cyromazin, dimethachlor, etofenprox, lufenuron, penkonazol, triallat a triflusulfuron.

(2)

Účinky těchto účinných látek na lidské zdraví a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 451/2000 a (ES) č. 1490/2002 pro rozsah použití navrhovaných oznamovateli. Uvedená nařízení navíc určují členské státy zpravodaje, které musí předložit příslušné hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1490/2002. Pro chlorsulfuron a cyromazin bylo členským státem zpravodajem Řecko a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 27. července 2007 a 31. srpna 2007. Pro dimethachlor a penkonazol bylo členským státem zpravodajem Německo a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 2. května 2007 a 19. června 2007. Pro etofenprox byla členským státem zpravodajem Itálie a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 15. července 2005. Pro lufenuron bylo členským státem zpravodajem Portugalsko a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 20. září 2006. Pro triallat bylo členským státem zpravodajem Spojené království a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 6. srpna 2007. Pro triflusulfuron byla členským státem zpravodajem Francie a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 26. července 2007.

(3)

Hodnotící zprávy byly přezkoumány členskými státy a EFSA a byly předloženy Komisi v podobě vědeckých zpráv EFSA (4) o chlorsulfuronu dne 26. listopadu 2008, o cyromazinu a o dimethachloru dne 17. září 2008, o etofenproxu dne 19. prosince 2008, o lufenuronu a o triflusulfuronu dne 30. září 2008, o penkonazolu dne 25. září 2008 a o triallatu dne 26. září 2008. Tyto zprávy byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny v podobě zpráv Komise o přezkoumání chlorsulfuronu, cyromazinu, dimethachloru, lufenuronu, penkonazolu, triallatu a triflusulfuronu dne 26. února 2009 a o přezkoumání etofenproxu dne 13. března 2009.

(4)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující chlorsulfuron, cyromazin, dimethachlor, etofenprox, lufenuron, penkonazol, triallat a triflusulfuron mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávách Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit tyto účinné látky do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tyto účinné látky udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(5)

Aniž je dotčen tento závěr, je vhodné získat další informace týkající se některých specifických aspektů. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 91/414/ES může zařazení látky do přílohy I podléhat určitým podmínkám. Proto by měli být oznamovatelé v případě lufenuronu, dimethachloru a chlorsulfuronu povinni předložit další informace týkající se chemické specifikace vyráběných účinných látek. Kromě toho je v případě cyromazinu a penkonazolu vhodné požadovat, aby oznamovatelé předložili další informace o rozpadu a chování metabolitů (NOA 435343 u cyromazinu a U1 u penkonazolu) v půdě a o riziku pro vodní organismy. Pokud jde o triallat, je dále vhodné požadovat, aby oznamovatel předložil další informace o primárním metabolismu rostlin, o rozpadu a chování metabolitu diisopropylaminu v půdě, o možnosti biomagnifikace ve vodních potravních řetězcích, o riziku pro savce živící se rybami a o dlouhodobém riziku pro žížaly. Kromě toho je v případě etofenproxu vhodné požadovat, aby oznamovatel předložil další informace o riziku pro vodní organismy včetně rizika pro organismy žijící v sedimentu, další studie o potenciálním narušení žláz s vnitřní sekrecí u vodních organismů (studie celého životního cyklu ryb) a biomagnifikaci. A dále, v případě dimethachloru, chlorsulfuronu a triflusulfuronu by měli být oznamovatelé povinni předložit další informace o toxikologickém významu metabolitů, pokud je látka klasifikována jako karcinogenní kategorie 3.

(6)

Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(7)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující chlorsulfuron, cyromazin, dimethachlor, etofenprox, lufenuron, penkonazol, triallat a triflusulfuron, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly podle potřeby změnit, nahradit nebo odejmout stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(8)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 (5), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(9)

Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

v případě, že přípravek obsahuje chlorsulfuron, cyromazin, dimethachlor, etofenprox, lufenuron, penkonazol, triallat a triflusulfuron jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 30. června 2014, nebo

b)

v případě, že přípravek obsahuje chlorsulfuron, cyromazin, dimethachlor, etofenprox, lufenuron, penkonazol, triallat a triflusulfuron jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 30. června 2014 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, přičemž určující je pozdější datum.

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/34

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/35

(1)

Evropská centrální banka (ECB) má od 1. ledna 1999 výlučné právo schvalovat objem mincí vydávaných členskými státy, které přijaly euro (dále jen „zúčastněné členské státy“).

(2)

Oesterreichische Nationalbank požádala dne 26. května 2009 ECB o schválení zvýšení objemu euromincí, které Rakousko může vydat v roce 2009, o 160 milionů EUR,

2.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/36

(1)

Dne 12. června 2007 přijala Rada společnou akci 2007/406/SZBP (1) o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Konžské demokratické republice (EUSEC RD Congo), která nahradila misi zřízenou společnou akcí 2005/355/SZBP (2).

(2)

Dne 26. června 2008 přijala Rada společnou akci 2008/491/SZBP (3), kterou se mění a do 30. června 2009 prodlužuje společná akce 2007/406/SZBP.

(3)

Po konzultacích s konžskými orgány a dalšími zúčastněnými stranami se jeví jako nezbytné prodloužení této mise o další období a Politický a bezpečnostní výbor doporučil dne 12. května 2009 prodloužení mise o další tři měsíce.

(4)

Společná akce 2007/406/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V čl. 9 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů mise v období ode dne 1. července 2008 do dne 30. září 2009 činí 8 450 000 EUR.“

2)

V článku 16 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se do dne 30. září 2009.“