ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.167.cze |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 167 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 52 |
Obsah |
|
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č 543/2009 ze dne 18. června 2009 o statistice plodin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93 ( 1 ) |
|
|
* |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 544/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 717/2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací ( 1 ) |
|
|
* |
||
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné
NAŘÍZENÍ
29.6.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č 543/2009
ze dne 18. června 2009
o statistice plodin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EHS) č. 837/90 ze dne 26. března 1990 o statistických informacích poskytovaných členskými státy o produkci obilovin (2) a nařízení Rady (EHS) č. 959/93 ze dne 5. dubna 1993 o statistických informacích poskytovaných členskými státy o rostlinných produktech s výjimkou obilovin (3) byla několikrát změněna. Vzhledem k tomu, že jsou nyní nutné další změny a zjednodušení, měly by být tyto akty v zájmu jasnosti a v souladu s novým přístupem, jehož cílem je zjednodušit právní předpisy Společenství a zlepšit právní úpravu (4), nahrazeny jedním aktem. |
(2) |
Statistika plodin má zásadní význam pro řízení trhů Společenství. Je rovněž považováno za nezbytné, aby byly kromě statistik obilovin a jiných plodin pěstovaných na orné půdě, na něž se v současné době vztahují právní předpisy Společenství, zahrnuty i statistiky zeleniny a trvalých kultur. |
(3) |
V zájmu zajištění náležitého řízení společné zemědělské politiky Komise požaduje pravidelné poskytování údajů týkajících se ploch, výnosů a produkce plodin. |
(4) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby (5) stanoví program zjišťování Společenství pro předávání statistik o struktuře zemědělských podniků do roku 2016. |
(5) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (6) by měly veškeré statistiky členských států předávané Komisi a členěné podle územních jednotek používat klasifikaci NUTS. Aby tedy bylo možné vypracovávat srovnatelné regionální statistiky, měly by být územní jednotky vymezeny podle klasifikace NUTS. |
(6) |
V zájmu omezení zátěže členských států by požadavky na regionální údaje neměly přesáhnout požadavky stanovené předchozími právními předpisy, ledaže by mezitím vznikly nové regionální úrovně. Z tohoto důvodu je vhodné umožnit, aby regionální statistické údaje pro Německo a Spojené království byly poskytovány pouze podle územních jednotek NUTS 1. |
(7) |
Pro snazší provádění tohoto nařízení je zapotřebí úzké spolupráce mezi členskými státy a Komisí, zejména prostřednictvím Stálého výboru pro zemědělskou statistiku zřízeného rozhodnutím Rady 72/279/EHS ze dne 31. července 1972 (7). |
(8) |
V zájmu hladkého přechodu z režimu podle nařízení (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93 by toto nařízení mělo umožnit poskytnutí výjimky v délce nejvýše dvou let členským státům, v nichž by použití tohoto nařízení na jejich vnitrostátní statistické systémy vyžadovalo rozsáhlé úpravy a pravděpodobně by vyvolalo závažné praktické problémy. |
(9) |
Opatření týkající se vypracovávání statistiky stanovená tímto nařízením jsou nezbytná k provádění činností Společenství. Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení společného právního rámce pro systematické vypracovávání statistik Společenství o plochách s produkcí zemědělských plodin, výnosech a produkci obilovin a plodin jiných než obilovin v členských státech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle. |
(10) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (8) tvoří referenční rámec pro toto nařízení, zejména pokud jde o dodržení zásad nestrannosti, spolehlivosti, relevance, efektivity nákladů, statistické důvěrnosti a transparentnosti, a pro předávání a ochranu důvěrných statistických údajů podle tohoto nařízení s cílem zajistit, aby při vypracovávání a šíření statistik Společenství nedocházelo k nedovolenému zpřístupnění nebo použití těchto údajů k jiným než statistickým účelům. |
(11) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9). |
(12) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi k úpravě tabulek pro předávání údajů. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(13) |
Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (10) stanovilo povinnost předávat Komisi příslušné statistické informace vymezené v souvislosti se statistickým programem Společenství. Jelikož se uznává potřeba systematického vypracovávání statistiky Společenství o ekologické produkci a zemědělství, předpokládá se, že Komise přijme za účelem odpovídajícího řešení této otázky vhodné opatření, včetně předložení legislativního návrhu. |
(14) |
Tímto nařízením není dotčeno dobrovolné předávání statistik předběžných odhadů rostlinné produkce členskými státy (EECP). |
(15) |
Byl konzultován Stálý výbor pro zemědělskou statistiku, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání statistiky Společenství o zemědělském využití půdy a rostlinné produkci.
Článek 2
Definice a objasnění
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) |
„sklizňovým rokem“ kalendářní rok, ve kterém začíná sklizeň; |
b) |
„využívanou zemědělskou půdou“ celková plocha orné půdy, trvalých travních porostů, trvalých kultur a domácích zahrad využívaných zemědělskými podniky bez ohledu na formu vlastnictví nebo na to, zda se využívá jako veřejné pozemky; |
c) |
„plochou s produkcí zemědělských plodin“ plocha, která odpovídá celkové oseté ploše, nicméně po sklizni vyjma zničené plochy (například v důsledku přírodních katastrof); |
d) |
„osetou plochou“ plocha, která odpovídá celkové ploše oseté pro produkci určité plodiny v daném roce; |
e) |
„sklizňovou plochou“ část oseté plochy, která je sklizena. Její rozloha tedy může být rovna rozloze oseté plochy nebo menší; |
f) |
„produkční plochou“ v souvislosti s trvalými kulturami plocha, která může být v referenčním sklizňovém roce potenciálně sklizena. Nezahrnuje neprodukční plochy, jako jsou nové, dosud nerodící porosty; |
g) |
„sklizenou produkcí“ produkce zahrnující ztráty a úbytky v rámci zemědělského podniku, vlastní spotřebu hospodářství a produkci uvedenou na trh, uváděná v jednotkách hmotnosti základního produktu; |
h) |
„výnosem“ sklizená produkce na plochu s produkcí zemědělských plodin; |
i) |
„plodinami pěstovanými pod sklem nebo pod vysokým (přístupným) ochranným krytem“ plodiny, které se po celé vegetační období nebo jeho převážnou část pěstují ve sklenících nebo pod stálým nebo přenosným vysokým ochranným krytem (ze skla nebo z pevné či elastické plastické hmoty). Nepatří sem plodiny pěstované na zemi pod rozprostřenou fólií, pod člověku nepřístupnými zvonovými či tunelovými skleníky ani pod přenosnými zasklenými rámy pařenišť. Plochy plodin, které jsou pěstovány po určitou dobu pod sklem a po určitou dobu volně, se vykazují jako plochy plodin pěstovaných výhradně pod sklem, ledaže je období pod sklem výjimečně krátké; |
j) |
„hlavní plochou“ v případě daného pozemku ta plocha pozemku, která byla v průběhu daného hospodářského roku využita pouze jednou a která je tímto využitím jednoznačně definována. |
2. „Následné pěstování plodin“ se vztahuje k pěstování plodin na jedné ploše orné půdy, která je v průběhu hospodářského roku využita víckrát než jednou, ale vždy pouze pro jednu plodinu. Tato plocha se považuje za plochu s produkcí zemědělských plodin pro každou z těchto plodin. Pojmy hlavní a vedlejší plocha se v této souvislosti nepoužívají.
„Smíšené pěstování“ se vztahuje ke kombinaci plodin, které jsou současně pěstovány na jedné ploše zemědělské půdy. Plocha s produkcí zemědělských plodin se v tomto případě rozdělí mezi tyto plodiny poměrně k ploše půdy, na níž jsou pěstovány. Pojmy hlavní a vedlejší plocha se v této souvislosti nepoužívají.
„Plodiny s více než jedním využitím“, tedy plodiny, které mají více než jeden účel, se podle svého hlavního využití obvykle považují za plodiny a podle svého doplňkového využití za vedlejší plodiny.
Článek 3
Rozsah pokrytí
1. Členské státy vypracovávají statistiku o plodinách uvedených v příloze a vyprodukovaných na využívané zemědělské půdě na svém území.
2. Statistika musí vypovídat nejméně o 95 % následujících ploch:
a) |
celková plocha s produkcí zemědělských plodin využitá pro plodiny pěstované na orné půdě (tabulka 1); |
b) |
celková sklizňová plocha zeleniny, melounů a jahod (tabulka 2); |
c) |
celková produkční plocha trvalých kultur (tabulka 3); |
d) |
využívaná zemědělská půda (tabulka 4). |
3. Proměnné s nízkým nebo nulovým výskytem v členském státě mohou být ze statistiky vyňaty za předpokladu, že dotyčný členský stát informuje Komisi o všech těchto plodinách a příslušné prahové hodnotě nízkého výskytu pro každou takovou plodinu do konce kalendářního roku, který bezprostředně předchází každému referenčnímu období.
Článek 4
Četnost a referenční období
Členské státy každoročně poskytují Komisi údaje uvedené v příloze. Referenčním obdobím je sklizňový rok. Prvním referenčním rokem je rok 2010.
Článek 5
Požadavky na přesnost
1. Členské státy, které provádějí výběrová zjišťování za účelem získání statistických údajů, přijímají veškerá nezbytná opatření k tomu, aby údaje v tabulce 1 splňovaly tyto požadavky na přesnost: variační koeficient údajů, které mají být poskytnuty do 30. září roku n + 1 nepřekročí (na vnitrostátní úrovni) 3 % plochy s produkcí zemědělských plodin pro žádnou z těchto skupin hlavních plodin: obiloviny pěstované na zrno (včetně osiv), luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiv a luskovinoobilných směsí), okopaniny, technické plodiny a rostliny sklízené nazeleno.
2. Rozhodne-li se některý členský stát použít jiné zdroje statistických informací, než jsou statistická zjišťování, zajistí, aby informace z takových zdrojů dosahovaly alespoň stejné kvality jako informace získané ze statistických zjišťování.
3. Rozhodne-li se některý členský stát použít administrativní zdroj, uvědomí o tom Komisi předem a poskytne podrobné údaje týkající se metody, která má být použita, a kvality údajů z tohoto administrativního zdroje.
Článek 6
Předávání Komisi
1. Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje uvedené v příloze ve lhůtách stanovených pro každou tabulku.
2. Tabulky pro předávání údajů uvedené v příloze může Komise upravit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 3.
Článek 7
Regionální statistika
1. Údaje týkající se plodin označených písmenem „R“ v příloze se poskytují podle územních jednotek úrovně NUTS 1 a NUTS 2 ve smyslu nařízení (ES) č. 1059/2003. Výjimečně je možné v případě Německa a Spojeného království tyto údaje poskytnout podle územních jednotek NUTS 1.
2. Proměnné s nízkým nebo nulovým výskytem v členském státě mohou být z regionální statistiky vyňaty za předpokladu, že dotyčný členský stát informuje Komisi o všech těchto plodinách a příslušné prahové hodnotě nízkého výskytu pro každou takovou plodinu do konce kalendářního roku, který bezprostředně předchází každému referenčnímu období.
Článek 8
Statistická kvalita a zpráva
1. Pro účely tohoto nařízení se pro údaje, které mají být předávány, použijí tato kritéria kvality:
a) |
„relevance“ označuje míru, v jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů; |
b) |
„přesnost“ označuje blízkost odhadů neznámým skutečným hodnotám; |
c) |
„včasnost“ označuje dobu mezi dostupností informace a událostí nebo jevem, který popisuje; |
d) |
„dochvilnost“ označuje časovou prodlevu mezi datem zveřejnění údajů a cílovým datem (datem, kdy měly být údaje dodány); |
e) |
„dostupnost“ a „srozumitelnost“ označují to, za jakých podmínek a v jaké formě mohou uživatelé údaje získat, používat a vykládat; |
f) |
„srovnatelnost“ označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými koncepty, nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, odvětvími nebo v čase; |
g) |
„soudržnost“ označuje skutečnost, zda lze údaje spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat. |
2. Každé tři roky a poprvé do 1. října 2011 předloží členské státy Komisi (Eurostatu) zprávy o kvalitě předávaných údajů.
3. Zpráva o kvalitě popisuje za použití kritérií kvality uvedených v odstavci 1:
a) |
organizaci zjišťování prováděných podle tohoto nařízení a použitou metodiku; |
b) |
úroveň přesnosti, jíž bylo dosaženo při výběrových zjišťováních uvedených v tomto nařízení; a |
c) |
kvalitu jiných použitých zdrojů než zjišťování. |
4. Členské státy Komisi informují o jakékoli změně metodiky či jiné změně, která by mohla významným způsobem ovlivnit statistiky. Učiní tak nejpozději do tří měsíců po vstupu dané změny v platnost.
5. Je třeba zohlednit zásadu, podle níž dodatečné náklady a zátěž nepřekročí rozumné meze.
Článek 9
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro zemědělskou statistiku zřízený článkem 1 rozhodnutí Rady 72/279/EHS.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 10
Výjimka
1. Pokud použití tohoto nařízení na vnitrostátní statistický systém členského státu vyžaduje rozsáhlé úpravy a pravděpodobně by vyvolalo závažné praktické problémy, může Komise řídícím postupem podle čl. 9 odst. 2 udělit výjimku z jeho použití do 31. prosince 2010 nebo do 31. prosince 2011.
2. Za tímto účelem předloží členský stát Komisi do 31. července 2009 řádně odůvodněnou žádost.
Článek 11
Zrušení
1. Aniž je dotčen odstavec 2, nařízení (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2010.
Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
2. Odchylně od čl. 12 druhého pododstavce členské státy, kterým byla udělena výjimka podle článku 10, nadále používají nařízení (EHS) č. 837/90 a (EHS) č. 959/93 po dobu trvání výjimky.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2010. Článek 10 se však použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Bruselu dne 18. června 2009
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
Š. FÜLE
(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 19. února 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. června 2009.
(2) Úř. věst. L 88, 3.4.1990, s. 1.
(3) Úř. věst. L 98, 24.4.1993, s. 1.
(4) Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1).
(5) Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14.
(6) Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.
(7) Úř. věst. L 179, 7.8.1972, s. 1.
(8) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.
(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(10) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.
PŘÍLOHA
Tabulka 1
Plodiny pěstované na orné půdě
(j.n. = jinde nezařazené)
ČÁST A
|
Plocha s produkcí zemědělských plodin (1 000 hektarů) |
Sklizená produkce (1 000 tun) |
Výnos (100 kg/ha) |
|||||||||
Lhůty pro předávání |
31. leden |
30. červen |
31. srpen |
30. září |
31. leden |
30. září |
30. září |
31. říjen |
31. leden |
30. září |
31. srpen |
|
rok n |
rok n |
rok n |
rok n |
rok n + 1 |
rok n + 1 |
rok n |
rok n |
rok n + 1 |
rok n + 1 |
rok n |
||
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
|
|
Členské státy nad prahovou hodnotou |
Členské státy nad prahovou hodnotou |
Členské státy nad prahovou hodnotou |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Členské státy nad prahovou hodnotou |
|
Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiv) (1) |
— |
— |
— |
— |
X |
R |
— |
— |
X |
R |
— |
|
Obiloviny (kromě rýže) (1) |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
|
Pšenice obecná a špalda (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
R |
X |
X |
X |
R |
X |
|
z toho: ozimá pšenice (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
|
Pšenice tvrdá (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
R |
X |
X |
X |
R |
X |
|
Žito a ozimé směsky (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
R |
X |
X |
X |
R |
X |
|
Ječmen (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
R |
X |
X |
X |
R |
X |
|
z toho: ječmen ozimý (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
|
Oves (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
|
Obilné směsky jiné než ozimé (1) |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
|
Kukuřice na zrno a corn cob mix (CCM) (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
R |
X |
X |
X |
R |
X |
|
Čirok (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
|
Tritikale (1) |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
|
Proso, pohanka, lesknice kanárská (1) |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
|
Rýže (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
|
z toho: |
rýže typu Indica |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
rýže typu Japonica |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
ČÁST B
|
Plocha s produkcí zemědělských plodin (1 000 hektarů) |
Sklizená produkce (1 000 tun) |
Výnos (100 kg/ha) |
||||||||
Lhůty pro předávání |
31. leden |
30. červen |
31. srpen |
30. září |
31. leden |
30. září |
30. září |
31. říjen |
31. leden |
30. září |
31. srpen |
rok n |
rok n |
rok n |
rok n |
rok n + 1 |
rok n + 1 |
rok n |
rok n |
rok n + 1 |
rok n + 1 |
rok n |
|
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
|
Členské státy nad prahovou hodnotou |
Členské státy nad prahovou hodnotou |
Členské státy nad prahovou hodnotou |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Všechny členské státy |
Členské státy nad prahovou hodnotou |
Luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiv a luskovinoobilných směsí) (1) |
— |
— |
— |
— |
X |
R |
— |
— |
X |
X |
— |
Hrách setý (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
Bob obecný na zrno (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
X |
— |
X |
X |
X |
— |
Lupina (1) |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
Ostatní luskoviny j.n. |
— |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
— |
— |
Okopaniny |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
Brambory (včetně raných brambor a sadbových brambor) |
— |
X |
X |
X |
X |
X |
— |
X |
X |
X |
— |
Cukrovka (kromě osiva) |
— |
X |
X |
X |
X |
R |
— |
X |
X |
R |
— |
Ostatní okopaniny j.n. |
— |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
— |
— |
Technické plodiny |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
Řepka a řepice (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
R |
X |
X |
X |
R |
X |
z toho: řepka ozimá |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
Slunečnice na semeno (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
R |
X |
X |
X |
R |
X |
Len setý olejný (1) |
— |
— |
— |
— |
X |
R |
— |
— |
X |
X |
— |
Sója (1) |
— |
X |
X |
X |
X |
R |
X |
X |
X |
R |
X |
Bavlna na semeno (1) |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
Ostatní olejniny (1) |
— |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
— |
— |
Len setý přadný |
— |
— |
— |
— |
X |
R |
— |
— |
X |
X |
— |
Konopí |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
Bavlněné vlákno |
— |
— |
— |
— |
X |
R |
— |
— |
X |
X |
— |
Chmel |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
Tabák |
— |
— |
— |
— |
X |
R |
— |
— |
X |
R |
— |
Aromatické, léčivé a kořeninové rostliny |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
— |
— |
— |
Energetické plodiny j.n. |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
Plodiny sklízené nazeleno |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
— |
— |
— |
Jednoleté plodiny sklízené nazeleno |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
z toho: kukuřice nazeleno a na siláž |
— |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
Obiloviny sklízené nazeleno |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
X |
X |
— |
Luskoviny |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
— |
— |
— |
Dočasné travní porosty a pastviny |
— |
— |
— |
— |
X |
X |
— |
— |
— |
— |
— |
Pozn: Odhady pro sloupce 1, 2, 3 a 11 jsou povinné pro členské státy, jejichž průměrná roční vnitrostátní produkce v posledních třech letech překročila:
3 000 000 tun u pšenice obecné,
1 000 000 tun u tvrdé pšenice,
900 000 tun u ječmene,
100 000 tun u žita a ozimých směsek,
1 500 000 tun u kukuřice na zrno,
200 000 tun u tritikale,
150 000 tun u ovsa,
150 000 tun u čiroku,
150 000 tun u rýže,
70 000 tun u hrachu setého,
50 000 tun u bobu obecného na zrno,
300 000 tun u řepky,
200 000 tun u slunečnice na semeno,
60 000 tun u sóje,
700 000 tun u brambor,
2 500 000 tun u cukrovky
a 4 500 000 tun u kukuřice nazeleno a na siláž.
Tabulka 2
Zelenina, melouny a jahody
|
Sklizňová plocha (1 000 hektarů) |
Sklizená produkce (1 000 tun) |
Lhůty pro předávání |
31. března rok n + 1 |
31. března rok n + 1 |
|
1 |
2 |
ZELENINA, MELOUNY A JAHODY |
X |
|
Košťálová zelenina |
||
Květák a brokolice |
X |
X |
Zelí (bílé) |
X |
X |
Listová nebo stonková zelenina |
||
Celer |
X |
X |
Pórek |
X |
X |
Hlávkový salát |
X |
X |
z toho: pěstováno pod sklem nebo pod vysokým (přístupným) ochranným krytem (2) |
X |
|
Endivie (štěrbák) |
X |
X |
Špenát |
X |
X |
Chřest |
X |
X |
Čekanka |
X |
X |
Artyčoky |
X |
X |
Plodová zelenina |
||
Rajčata |
X |
X |
z toho: rajčata pro spotřebu v čerstvém stavu |
X |
X |
z toho: pěstováno pod sklem nebo pod vysokým (přístupným) ochranným krytem (2) |
X |
|
Okurky salátové |
X |
X |
z toho: pěstováno pod sklem nebo pod vysokým (přístupným) ochranným krytem (2) |
X |
|
Okurky nakládačky |
X |
X |
Melouny |
X |
X |
Meloun vodní |
X |
X |
Lilek |
X |
X |
Cukety |
X |
X |
Paprika červená, rodu Capsicum |
X |
X |
z toho: pěstováno pod sklem nebo pod vysokým přístupným ochranným krytem (2) |
X |
|
Kořenová, hlíznatá a cibulová zelenina |
||
Mrkev |
X |
X |
Česnek |
X |
X |
Cibule |
X |
X |
Šalotka |
X |
X |
Celer bulvový |
X |
X |
Ředkvičky |
X |
X |
Lusková zelenina |
X |
|
Hrách dřeňový |
X |
X |
Fazole |
X |
X |
Jahody |
X |
X |
z toho: pěstováno pod sklem nebo pod vysokým (přístupným) ochranným krytem (2) |
X |
|
Houby pěstované |
X |
X |
Tabulka 3
Trvalé kultury
|
Produkční plocha (1 000 hektarů) |
Sklizená produkce (1 000 tun) |
||
Lhůty pro předávání |
31. březen rok n + 1 |
31. březen rok n + 1 |
30. září rok n + 1 |
|
|
1 |
2 |
3 |
|
TRVALÉ KULTURY |
X |
|
|
|
Ovoce mírného klimatického pásma |
||||
Jablka, |
X |
X |
|
|
z toho: jablka pro přímou spotřebu |
|
X |
|
|
Hrušky |
X |
X |
|
|
Broskve |
X |
X |
|
|
Nektarinky |
X |
X |
|
|
Meruňky |
X |
X |
|
|
Třešně a višně |
X |
X |
|
|
z toho: višně |
X |
X |
|
|
Švestky |
X |
X |
|
|
Bobuloviny |
||||
Černý rybíz |
X |
X |
|
|
Maliny |
X |
X |
|
|
Ořechy (3) |
||||
Vlašské ořechy |
X |
X |
|
|
Lískové ořechy |
X |
X |
|
|
Mandle |
X |
X |
|
|
Jedlé kaštany |
X |
X |
|
|
Ovoce subtropického klimatického pásma |
||||
Fíky |
X |
X |
|
|
Kiwi |
X |
X |
|
|
Avokádo |
X |
X |
|
|
Banány |
X |
X |
|
|
Citrusové plody (3) |
X |
|
|
|
Pomela a grapefruity |
X |
|
X |
|
Citróny a limety |
X |
|
X |
|
Pomeranče |
X |
|
X |
|
Drobné citrusové plody |
X |
|
X |
|
Satsumy |
X |
|
X |
|
Klementinky |
X |
|
X |
|
Vinice (3) |
X |
X |
|
|
Vinice na víno |
X |
X |
|
|
z toho: |
vína s chráněným označením původu |
X |
X |
|
Vína s chráněným zeměpisným označením |
X |
X |
|
|
Ostatní vína |
X |
X |
|
|
Vinice na hrozny stolní |
X |
X |
|
|
Vinice na rozinky |
X |
X |
|
|
Olivovníky (3) |
||||
Olivovníky na stolní olivy |
X |
X |
|
|
Olivovníky na olivový olej |
X |
X |
|
Tabulka 4
Zemědělské využití půdy
|
Hlavní plocha (1 000 hektarů) |
|
Lhůta pro předávání |
30. září rok n + 1 |
|
Využívaná zemědělská půda |
R |
|
Orná půda |
R |
|
Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiv) |
X |
|
Luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiv a luskovinoobilných směsí) |
X |
|
Brambory (včetně raných brambor a sadbových brambor) |
X |
|
Cukrovka (kromě osiva) |
X |
|
Technické plodiny |
X |
|
Čerstvá zelenina, melouny a jahody |
X |
|
Květiny a okrasné rostliny (kromě školek) |
X |
|
Rostliny sklízené nazeleno |
X |
|
Ostatní plodiny pěstované na orné půdě |
X |
|
Půda ležící ladem |
R |
|
Trvalé travní porosty |
R |
|
Trvalé kultury |
X |
|
z toho: |
ovocné sady a porosty bobulovin |
R |
olivové háje |
R |
|
vinice |
R |
|
Školky |
X |
(1) Číselné údaje o produkci uvedených produktů odpovídají průměrnému stupni vlhkosti, který každý členský stát sdělí Komisi v lednu/březnu roku n + 1 (sloupec 9).
(2) Odhady povinné pro členské státy se sklizňovou plochou o velikosti minimálně 500 ha.
(3) Povinné pro členské státy s celostátní produkční plochou o velikosti minimálně 500 ha.
29.6.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/12 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 544/2009
ze dne 18. června 2009,
kterým se mění nařízení (ES) č. 717/2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 717/2007 (3) stanovilo, jako výjimku a dočasně, cenové limity, které si mohou mobilní operátoři účtovat na velkoobchodní a maloobchodní úrovni za poskytování mezinárodních roamingových služeb pro hlasová volání zahájená a ukončená ve Společenství. Toto nařízení rovněž stanovilo pravidla, jejichž cílem je zvýšit transparentnost cen a zlepšit informování uživatelů o cenách za roamingové služby na území Společenství. |
(2) |
Komise provedla přezkum v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 717/2007, podle kterého je třeba posoudit, zda bylo dosaženo cílů uvedeného nařízení, přezkoumat vývoj velkoobchodních a maloobchodních cen za poskytování hlasových a datových komunikačních služeb včetně SMS a MMS roamingovým zákazníkům a případně připojit doporučení ohledně potřeby regulace těchto služeb. Ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě obsažené ve sdělení ze dne 23. září 2008 o výsledcích přezkumu fungování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES Komise dospěla k závěru, že by bylo vhodné, aby nařízení (ES) č. 717/2007zůstalo v platnosti i po 30. červnu 2010. |
(3) |
Komise dále dospěla ke zjištění, že působnost nařízení (ES) č. 717/2007 by měla být rozšířena na poskytování roamingových SMS a roamingových datových služeb ve Společenství. Zvláštní charakteristické rysy mezinárodních roamingových trhů, které odůvodňovaly přijetí nařízení (ES) č. 717/2007 a uložení povinností mobilním operátorům, pokud jde o poskytování hlasových roamingových volání na území Společenství, platí stejnou měrou i pro poskytování roamingových SMS a datových služeb na území Společenství. Obdobně jako roamingové hlasové služby se roamingové SMS a datové služby na vnitrostátní úrovni nenakupují samostatně, nýbrž představují pouze součást většího maloobchodního balíčku, který si zákazníci kupují od svého domovského poskytovatele, čímž jsou omezeny konkurenční síly. Obdobně kvůli přeshraniční povaze dotyčných služeb nemohou vnitrostátní regulační orgány odpovídající za ochranu a prosazování zájmů uživatelů mobilních telefonů, kteří jsou usazeni na jejich území, vykonávat kontrolu nad chováním operátorů navštívené sítě, kteří sídlí v jiných členských státech. |
(4) |
Strukturální problémy související s roamingovými službami by měly být snadněji řešitelné v podmínkách skutečně jednotného trhu mobilních komunikačních služeb, který dosud plně neexistuje, jenž by však měl být považován za konečný cíl každého regulačního rámce. |
(5) |
Z tohoto důvodu vnitrostátní regulační orgány, jednající v rámci skupiny evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací (ERG), zřízené rozhodnutím Komise 2002/627/ES (4) ve své reakci na veřejnou konzultaci k přezkumu nařízení (ES) č. 717/2007 znovu vyzvaly Komisi, aby jednala na úrovni Společenství, pokud jde o prodloužení platnosti nařízení i regulaci roamingových SMS a datových služeb. |
(6) |
Údaje o vývoji cen za roamingové hlasové služby na území Společenství od vstupu nařízení (ES) č. 717/2007 v platnost, včetně zejména údajů, které byly shromážděny vnitrostátními regulačními orgány a čtvrtletně hlášeny prostřednictvím skupiny ERG, neposkytují uspokojivý důkaz, že hospodářská soutěž na maloobchodní nebo velkoobchodní úrovni bude pravděpodobně udržitelná i po červnu 2010 při neexistenci regulačních opatření. Tyto údaje naznačují, že se maloobchodní a velkoobchodní ceny drží na limitech stanovených nařízením (ES) č. 717/2007 nebo v jejich blízkosti, pod úrovní těchto limitů existuje pouze omezená hospodářská soutěž. |
(7) |
Pokud by regulační ochranná opatření týkající se roamingových hlasových služeb na velkoobchodní a maloobchodní úrovni uvnitř Společenství na základě nařízení (ES) č. 717/2007 pozbyla platnosti v červnu 2010, znamenalo by to vážné nebezpečí, že by zmiňovaný nedostatek konkurenčních tlaků na trhu s hlasovým roamingem a snaha mobilních operátorů maximalizovat své příjmy z roamingu způsobily návrat k maloobchodním a velkoobchodním cenám za roaming uvnitř Společenství, které přiměřeně neodrážejí náklady na poskytování této služby, čímž by byly ohroženy cíle nařízení (ES) č. 717/2007. Nařízení (ES) č. 717/2007 by proto mělo zůstat v platnosti i po 30. červnu 2010 po dobu dvou let, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu tím, že ve prospěch zákazníků bude nadále zaručeno, že jim nebude za uskutečnění nebo příjem regulovaného roamingového volání účtována přemrštěná cena ve srovnání s konkurenčními vnitrostátními cenami, a současně bude ponechána dostatečná doba na rozvinutí hospodářské soutěže. |
(8) |
Povinnosti stanovené v tomto nařízení by neměly narušovat podmínky hospodářské soutěže mezi mobilními operátory ve Společenství a neměly by přinášet žádnou konkurenční výhodu, zejména takovou, která je založena na velikosti operátora a druhu roamingového provozu či na domovském trhu poskytovatele roamingových služeb. |
(9) |
Úrovně maximálních průměrných velkoobchodních cen za regulovaná roamingová volání stanovené nařízením (ES) č. 717/2007 by se po dobu prodloužené platnosti nařízení měly dále snižovat odrážejíce snižující se náklady, včetně snížení regulovaných sazeb za ukončení volání v mobilní síti v členských státech, přičemž by mělo být zajištěno řádné fungování vnitřního trhu a současně by mělo pokračovat plnění dvou cílů v podobě odstranění přemrštěných cen a zároveň poskytnutí svobody operátorům k hospodářské soutěži a inovaci. |
(10) |
Vnitrostátní regulační orgány by v zájmu podněcování a posilování udržitelné hospodářské soutěže v oblasti poskytování jednotlivých roamingových služeb měly sledovat, zda nedochází k diskriminaci mezi velkými a menšími poskytovateli, zejména při výpočtu velkoobchodních cen. |
(11) |
Datum, ke kterému nabývá v roce 2009 snížení maximálních cenových limitů za regulované roamingové volání na velkoobchodní i maloobchodní úrovni účinnosti, by se mělo přesunout z 30. srpna na 1. července, aby byl zajištěn soulad s uložením povinností týkajících se cen regulovaných SMS zpráv stanovených tímto nařízením. Díky tomu by mohli uživatelé roamingových hlasových i SMS služeb využívat nové tarify v období, kdy je po těchto službách největší poptávka. |
(12) |
Nejsou-li cenové limity vyjádřeny v eurech, měly by být příslušné cenové limity pro počáteční limity a upravené hodnoty těchto limitů stanoveny v příslušné měně za použití referenčního směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ve dnech stanovených tímto nařízením. Jestliže není ke stanovenému datu zveřejněn žádný kurz, měl by být použitelným referenčním směnným kurzem kurz zveřejněný v prvním Úředním věstníku Evropské unie po tomto datu, který takový referenční směnný kurz obsahuje. |
(13) |
Protože shoda s velkoobchodním cenovým limitem stanoveným nařízením (ES) č. 717/2007 se posuzuje vzhledem k průměrné velkoobchodní ceně převažující mezi dvěma libovolnými operátory za období 12 měsíců, je vhodné objasnit, že toto období může být kratší, a to například v situacích, kdy datum plánovaného snížení úrovně maximální průměrné velkoobchodní ceny připadne na den před koncem dvanáctiměsíčního období. |
(14) |
Obvyklý postup některých operátorů mobilních sítí účtovat ceny za zprostředkování velkoobchodních roamingových volání na základě minimálních účtovacích jednotek v délce až 60 sekund na rozdíl od účtování po sekundách běžného pro většinu velkoobchodních propojovacích cen způsobuje narušení hospodářské soutěže mezi těmito operátory a operátory s jinou metodou účtování a narušuje jednotné uplatňování limitů pro velkoobchodní ceny zavedených nařízením (ES) č. 717/2007. Navíc to představuje příplatek, který má v důsledku zvýšení velkoobchodních nákladů negativní dopad na cenu za roamingové hlasové služby na maloobchodní úrovni. Od mobilních operátorů by se proto mělo požadovat, aby účtovali ceny za velkoobchodní zprostředkování regulovaných roamingových volání po sekundách. |
(15) |
Maximální úrovně eurotarifu za uskutečněné i přijaté volání by se měly po dobu prodloužené platnosti nařízení (ES) č. 717/2007 každoročně dále snižovat, a to způsobem shodným se snižováním požadovaným během počáteční doby platnosti uvedeného nařízení, aby se zohlednil pokračující pokles vnitrostátních cen za mobilní telefonii obecně, jakož i trvalé snižování nákladů na poskytování regulovaných roamingových volání. Tímto způsobem bude zachována kontinuita účinků uvedeného nařízení. |
(16) |
Zvýšené rozpětí mezi maximálními velkoobchodními a maloobchodními cenami stanovenými tímto nařízením by mělo přinést vyšší snahu operátorů cenově konkurovat na maloobchodní úrovni, a tím maximalizovat šance na vznik řádného konkurenčního trhu. |
(17) |
Někteří operátoři se potýkají s vyššími velkoobchodními náklady než jiní operátoři v důsledku své geografické polohy nebo jiných okolností, jako je složitý reliéf, umístění v regionech s nízkou hustotou obyvatel a vysoký turistický ruch během krátkých období. |
(18) |
Skupina ERG odhadla, že obvyklý postup mobilních operátorů účtovat v intervalech delších než jedna sekunda za roamingové služby na maloobchodní úrovni představuje zvýšení typického účtu v eurotarifu o 24 % za uskutečněné hovory a o 19 % za přijaté hovory. Skupina také uvedla, že toto zvýšení představuje formu skrytého příplatku, protože pro většinu zákazníků není transparentní. Z tohoto důvodu skupina ERG doporučila neprodleně přijmout opatření k řešení odlišných postupů účtování eurotarifu na maloobchodní úrovni. |
(19) |
Nařízení (ES) č. 717/2007 sice stanovením eurotarifu v rámci Společenství zavedlo společný přístup k zajištění, aby roamingovým zákazníkům nebyly účtovány přemrštěné ceny za regulované roamingové volání, rozdílné stanovení fakturačních jednotek mobilními operátory však závažně narušuje jeho jednotné uplatňování. To rovněž znamená, že navzdory přeshraniční povaze roamingových služeb uvnitř Společenství existují odlišné přístupy k účtování regulovaných roamingových volání, což vede k narušení podmínek hospodářské soutěže na jednotném trhu. |
(20) |
Proto je potřeba zavést společný soubor pravidel pro stanovování fakturačních jednotek v rámci fakturace eurotarifu na maloobchodní úrovni s cílem dalšího posílení jednotného trhu a zajištění jednotné úrovně ochrany uživatelů roamingových služeb na území celého Společenství. |
(21) |
Poskytovatelé regulovaných roamingových volání na maloobchodní úrovni by proto měli mít povinnost svým zákazníkům účtovat volání v rámci eurotarifu po sekundách, kromě možnosti uplatnění minimální počáteční účtované doby v délce nejvýše 30 sekund u uskutečněných volání. Tím operátoři získají možnost pokrýt přiměřené náklady za sestavení spojení a pružně konkurovat nabídkou kratších minimálních účtovaných dob. U příchozích volání v rámci eurotarifu však není odůvodněná žádná minimální počáteční účtovaná doba, protože vzniklé velkoobchodní náklady jsou účtovány po sekundách a případné specifické náklady za sestavení spojení jsou již pokryty sazbami za ukončení volání v mobilní síti. |
(22) |
Zákazníci by neměli být nuceni platit za příjem hlasových zpráv v navštívené síti, neboť nemohou ovlivnit délku těchto zpráv. Tím by neměly být dotčeny ostatní platné ceny za hlasové zprávy, například ceny za poslech těchto zpráv. |
(23) |
Pokud jde o roamingové SMS služby, údaje o trhu shromážděné skupinou ERG a Komisí od vstupu nařízení (ES) č. 717/2007 v platnost prokázaly, že v rámci Společenství přetrvává situace, kdy velkoobchodní ceny za tyto služby zůstávají víceméně neměnné a neodrážejí smysluplný vztah ceny k příslušným nákladům. Stejně jako v případě roamingových hlasových služeb neexistují dostatečné konkurenční tlaky na operátory, aby snižovali velkoobchodní ceny. Maloobchodní ceny za roamingové SMS služby rovněž zůstaly víceméně neměnné, obsahují vysoké marže a bez zřejmého odůvodnění jsou stanoveny výrazně nad cenami za rovnocenné vnitrostátní SMS služby. |
(24) |
Stejně jako v případě roamingových hlasových volání existuje i zde značné riziko, že samotné uložení povinností v oblasti velkoobchodních cen by nemuselo automaticky znamenat nižší sazby pro maloobchodní zákazníky. Na druhé straně by opatření pro snížení úrovně maloobchodních cen, která by neupravovala úroveň velkoobchodních nákladů spojených s poskytováním těchto služeb, mohla zvýšením rizika stlačení cen poškodit postavení některých operátorů, zejména těch menších. |
(25) |
Navíc kvůli zvláštní struktuře roamingového trhu a jeho přeshraniční povaze neposkytl předpisový rámec z roku 2002 vnitrostátním regulačním orgánům vhodné nástroje pro účinné vyřešení problémů konkurence, které jsou příčinou vysoké úrovně velkoobchodních a maloobchodních cen za regulované roamingové SMS služby. V důsledku toho není zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, což by mělo být napraveno. |
(26) |
Skupina ERG dále ve své reakci na veřejnou konzultaci Komise k přezkumu fungování nařízení (ES) č. 717/2007 poznamenala, že regulace roamingových SMS služeb je nezbytná na velkoobchodní i maloobchodní úrovni, aby se ceny více sladily s náklady a vnitrostátními cenami. Skupina usoudila, že by bylo vhodné zavést opatření obdobná opatřením pro hlasový roaming. Skupina ERG konkrétně doporučila zavedení stropu pro průměrnou velkoobchodní sazbu účtovanou kterýmkoli operátorem kterémukoli jinému operátorovi za SMS roaming a změnu povinnosti nabízet eurotarif tak, aby zahrnoval i nabídku na SMS roaming za sazby nikoli vyšší, než stanovuje maximální strop. |
(27) |
Regulační povinnosti týkající se regulovaných roamingových SMS služeb by měly být uloženy na velkoobchodní úrovni, aby vznikl přiměřenější vztah mezi velkoobchodními cenami a vzniklými náklady na poskytování služby, a na maloobchodní úrovni na ochranu zájmů roamingových zákazníků. |
(28) |
Tyto regulační povinnosti by měly být účinné co nejdříve, přičemž dotyčným operátorům by se měla poskytnout přiměřená doba pro uvedení cenových nabídek a nabídek služeb do souladu s těmito povinnostmi.. |
(29) |
Nejúčinnější a nejpřiměřenější metodou regulace úrovně cen za regulované roamingové SMS služby na velkoobchodní úrovni je stanovení maximální průměrné ceny, platné v celém Společenství, za SMS zprávu odeslanou z navštívené sítě. Průměrná velkoobchodní cena by měla platit pro jakoukoli dvojici mobilních operátorů v rámci Společenství v průběhu stanoveného období. |
(30) |
Limit velkoobchodních cen za regulované roamingové SMS služby by měl zahrnovat všechny náklady vzniklé poskytovateli této velkoobchodní služby, včetně mj. nákladů na původ, tranzit a nepokrytých nákladů na ukončení roamingových SMS zpráv v navštívené síti. Velkoobchodním poskytovatelům regulovaných roamingových SMS služeb by proto mělo být zakázáno účtovat si zvláštní poplatek za ukončení roamingových SMS zpráv v jejich síti, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování pravidel stanovených tímto nařízením. |
(31) |
Nejúčinnější a nejpřiměřenější metodou regulace úrovně cen za roamingové SMS zprávy na území Společenství na maloobchodní úrovni je zavedení povinnosti mobilních operátorů nabízet svým roamingovým zákazníkům euro-SMS tarif, který nepřekračuje stanovený maximální cenový limit. Euro-SMS tarif by měl být nastaven na úroveň, která operátorům zaručuje dostatečnou marži a současně přiměřeněji odráží vzniklé maloobchodní náklady. |
(32) |
Tento regulační přístup by měl zajistit, že maloobchodní ceny za regulované roamingové SMS zprávy budou přesněji odrážet náklady související s poskytováním služby, než tomu bylo doposud. Maximální euro-SMS tarif, který může být nabízen roamingovým zákazníkům, by proto měl odrážet přiměřenou marži účtovanou k nákladům na poskytování regulovaných roamingových SMS služeb, ale přitom by měl operátorům ponechat volnost soutěžit mezi sebou odlišením jednotlivých nabídek a přizpůsobením cenových struktur tržním podmínkám a preferencím spotřebitelů. Tento regulační přístup by se neměl vztahovat na SMS služby s přidanou hodnotou. |
(33) |
Roamingoví zákazníci by neměli být nuceni platit žádné příplatky za příjem regulovaných roamingových SMS zpráv nebo hlasových zpráv při roamingu v navštívené síti, protože náklady na ukončení jsou již kompenzovány v maloobchodní ceně účtované za odeslání roamingové SMS zprávy nebo hlasové zprávy. |
(34) |
Euro-SMS tarif by měl automaticky platit pro každého nového či stávajícího roamingového zákazníka, který si dobrovolně nevybral nebo dobrovolně nevybere zvláštní roamingový tarif pro SMS služby nebo balíček roamingových služeb zahrnující regulované roamingové SMS služby. |
(35) |
Pokud si operátor pozemní mobilní sítě usazený v jednom členském státu stěžuje svému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že jeho účastníci nemohou odesílat nebo přijímat regulované roamingové SMS zprávy účastníkům nebo od účastníků pozemní mobilní sítě nacházející se v jiném členském státu v důsledku neuzavření smlouvy mezi dvěma dotyčnými operátory, měly by vnitrostátní regulační orgány, s cílem zajistit roamingovým zákazníkům v rámci regulovaných roamingových SMS služeb spojení od koncového bodu ke koncovému bodu sítě a interoperabilitu, koordinovaně a včas zasáhnout v souladu s ustanoveními článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (5) a ustanoveními čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 717/2007 a článku 21 směrnice 2002/21/ES (6). |
(36) |
SMS zpráva je služba krátkých textových zpráv, která je jednoznačně rozeznatelná od jiných zpráv, jako jsou MMS zprávy nebo e-maily. Aby si nařízení zachovalo svou účinnost a jeho cíle byly zcela splněny, je třeba zakázat veškeré změny technických parametrů roamingových SMS zpráv, které by je odlišovaly od vnitrostátních SMS zpráv. |
(37) |
Údaje shromážděné vnitrostátními regulačními orgány ukazují, že průměrné velkoobchodní ceny za datové roamingové služby, které operátoři navštívené sítě účtují domovským operátorům roamingových zákazníků, mají klesající tendenci, přesto ale přetrvávají vysoké ceny za velkoobchodní datové roamingové služby. |
(38) |
Vysoká úroveň maloobchodních cen za roamingové datové služby je stále znepokojující a naznačuje, že hospodářská soutěž v těchto službách stále není dostatečná. Na rozdíl od roamingových hlasových a SMS služeb však na maloobchodní úrovni konkurenční tlaky existují, protože roamingoví zákazníci mají v zahraničí alternativní prostředky přístupu k datovým službám, např. veřejný bezdrátový přístup k internetu, bez souvisejících číslovacích omezení. V této fázi by tedy regulace cen na maloobchodní úrovni byla předčasná. Navíc by k jakémukoli připojení k síti prostřednictvím roamingu mělo dojít pouze na základě dohody s uživatelem. Stahování dat v rámci roamingových služeb by tedy mělo probíhat pouze s předchozím souhlasem uživatele nebo na jeho žádost, a to včetně aktualizace softwaru nebo stahování e-mailu, pokud ovšem uživatel neuvedl, že si nepřeje této ochrany využívat. |
(39) |
Domovští poskytovatelé by neměli roamingovým zákazníkům účtovat žádnou regulovanou roamingovou datovou službu, pokud a dokud roamingový zákazník poskytování této služby nepřijme. |
(40) |
Nicméně by měla být zavedena opatření ke zlepšení transparentnosti maloobchodních cen za roamingové datové služby, která by zabránila především „šokům z vyúčtování“ jakožto jevu, který brání řádnému fungování vnitřního trhu, a poskytla roamingovým zákazníkům nástroje potřebné ke sledování a kontrole jejich výdajů za roamingové datové služby. Rovněž by se neměly klást žádné překážky aplikacím nebo technologiím, které mohou být náhradou či alternativou roamingových služeb, např. WiFi, internetový hlasový protokol (VoIP) a služby instant messaging. Spotřebitelé by měli být s těmito možnostmi seznámeni, neboť jim to umožní informovanou volbu. |
(41) |
Zejména by mobilní operátoři měli svým roamingovým zákazníkům poskytovat personalizované tarifní informace o cenách platných pro roamingové datové služby, a to pokaždé, když použijí roamingovou datovou službu po vstupu do jiného členského státu. Tyto informace by měly být doručeny na jejich mobilní telefon nebo jiné mobilní zařízení způsobem, který nejlépe zajistí snadné přijetí a porozumění. |
(42) |
V zájmu toho, aby zákazníci snadněji porozuměli finančním dopadům využívání regulovaných roamingových datových služeb a mohli sledovat své výdaje za tyto služby a mít nad nimi kontrolu, by domovští poskytovatelé měli uvádět příklady datových roamingových aplikací, například e-mailu, obrázků a prohlížení internetu, a informovat o jejich přibližné velikosti, co se týče využití dat. |
(43) |
Aby nedocházelo k „šokům z vyúčtování“, mobilní operátoři by měli stanovit jeden či více maximálních finančních nebo objemových limitů pro splatné datové roamingové služby (uváděných v měně, ve které jsou roamingovému zákazníkovi služby účtovány), které by měli bezplatně nabízet všem svým roamingovým zákazníkům a jejichž součástí by bylo příslušné upozornění, když se tomuto limitu přiblíží. Po dosažení tohoto maximálního limitu by zákazníci již neměli tyto služby přijímat, ani by jim neměly být účtovány, pokud si výslovně nevyžádají, aby jim byly tyto služby i nadále poskytovány za podmínek uvedených v upozornění. Roamingový zákazníci by měli dostat příležitost vybrat si v přiměřené lhůtě jakýkoli z těchto maximálních finančních nebo objemových limitů nebo možnost nezvolit si žádný limit. Pokud se zákazníci nerozhodnou jinak, měl by jim být přidělen výchozí limit. |
(44) |
Tato opatření ke zvýšení transparentnosti je třeba chápat jako minimální ochranu roamingových zákazníků a neměla by znemožňovat mobilním operátorům nabízet svým zákazníkům řadu jiných prostředků, které jim pomohou předvídat a kontrolovat výdaje za roamingové datové služby. Mnoho operátorů například vytváří nové maloobchodní paušální roamingové nabídky, které povolují datový roaming za určitou cenu na určitou dobu až do vyčerpání stanoveného objemového limitu („fair use policy“). Obdobně operátoři vyvíjejí systémy, které jejich roamingovým zákazníkům umožní přijímat v reálném čase aktualizované informace o celkových splatných datových roamingových službách. Tento vývoj na vnitrostátních trzích by měl být zohledněn v harmonizovaných pravidlech, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu. |
(45) |
Přetrvávání vysokých velkoobchodních cen za roamingové datové služby lze navíc přičítat především vysokým velkoobchodním cenám, které si účtují operátoři neupřednostňovaných sítí. Příčinou těchto cen jsou omezení řízení provozu v sítích, která operátory nemotivují k jednostrannému snižování standardních velkoobchodních cen, neboť provoz se uskuteční bez ohledu na účtovanou cenu. Důsledkem je mimořádná rozdílnost velkoobchodních nákladů. V některých případech jsou velkoobchodní ceny za datový roaming v neupřednostňovaných sítích třicetkrát vyšší než ceny v sítích upřednostňovaných. Přemrštěné velkoobchodní ceny za roamingové datové služby vedou ke značným narušením soutěžních podmínek mezi mobilními operátory ve Společenství, což narušuje řádné fungování vnitřního trhu. Znesnadňují rovněž domovským poskytovatelům předvídat velkoobchodní náklady, v důsledku čehož nejsou schopni poskytnout zákazníkům transparentní a konkurenceschopné maloobchodní cenové balíčky. Vzhledem k omezeným možnostem vnitrostátních regulačních orgánů vyřešit tyto problémy účinně na vnitrostátní úrovni by měl být uplatňován limit na velkoobchodní ceny za roamingové datové služby. Limit pro velkoobchodní ceny by měl být stanoven dostatečně vysoko nad nejnižšími velkoobchodními cenami, které jsou v současnosti na trhu dostupné, aby byly posíleny podmínky hospodářské soutěže, aby se umožnil rozvoj hospodářské soutěže na trhu a zároveň se zajistilo i lepší fungování vnitřního trhu ve prospěch spotřebitelů. Tím, že odstraní přemrštěné velkoobchodní ceny za roamingové datové služby, které na trhu v některých případech stále přetrvávají, by toto dostatečně vysoké stanovení limitu velkoobchodních cen mělo zamezit narušení hospodářské soutěže mezi mobilními operátory nebo jejímu omezení po celou dobu uplatňování nařízení (ES) č. 717/2007. |
(46) |
Za účelem zohlednění vývoje na trhu a platného předpisového rámce pro elektronické komunikace je nezbytné odvolávat se na „veřejné komunikační sítě“ místo na „veřejné telefonní sítě“. V zájmu jednotnosti je třeba příslušným způsobem změnit čl. 1 odst. 5 směrnice 2002/21/ES. |
(47) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž změny nařízení (ES) č. 717/2007 a směrnice 2002/21/ES pro zachování a další rozvoj společného souboru pravidel pro zajištění toho, aby uživatelé veřejných mobilních komunikačních sítí na cestách uvnitř Společenství neplatili přemrštěné ceny za roamingové služby na území Společenství (s ohledem na hlasová volání, SMS zprávy nebo datové přenosy), čímž se přispěje k řádnému fungování vnitřního trhu a dosáhne vysoké úrovně ochrany spotřebitele i ochrany hospodářské soutěže mezi mobilními operátory, nemůže být uspokojivě a bezpečně, včas a harmonizovaným způsobem dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků navrhované akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. |
(48) |
Tento společný přístup by však měl být zachován po omezenou dobu, nicméně s ohledem na přezkum, který provede Komise, může být na základě vhodných doporučení Komise dále prodloužen, pozměněn nebo nahrazen alternativními možnostmi regulace. |
(49) |
Komise by měla přezkoumat účinnost nařízení (ES) č. 717/2007 ve znění tohoto nařízení s ohledem na jeho cíle a jeho příspěvek k provádění regulačního rámce a k řádnému fungování vnitřního trhu. V této souvislosti by měla Komise zvážit dopad na konkurenční postavení poskytovatelů mobilních komunikačních služeb různých velikostí a z různých částí Společenství, vývoj, trendy a transparentnost maloobchodních i velkoobchodních cen, jejich vztah ke skutečným nákladům, míru potvrzení předpokladů posouzení dopadu, jež doprovázelo toto nařízení, náklady operátorů na dodržování povinností a dopad na investice. Komise by s ohledem na technologický vývoj měla rovněž zvážit dostupnost a kvalitu služeb, které představují alternativu roamingu (např. VoIP). |
(50) |
Před provedením výše uvedeného přezkumu by měla Komise v zájmu zajištění průběžného sledování roamingových služeb ve Společenství připravit prozatímní zprávu pro Evropský parlament a Radu, která bude obsahovat obecné shrnutí informací o nejnovějších trendech v oblasti roamingových služeb, průběžné posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů nařízení (ES) č. 717/2007 ve znění tohoto nařízení a průběžné posouzení možných alternativních způsobů plnění těchto cílů. |
(51) |
Před předložením vhodných doporučení by měla Komise rovněž posoudit, zda by regulace roamingových služeb mohla být vhodným způsobem zahrnuta do regulačního rámce pro elektronické komunikace. Měla by důkladně posoudit alternativní způsoby plnění cílů nařízení (ES) č. 717/2007, k nimž patří:
|
Komise by měla za konzultace s orgánem evropských regulátorů elektronických komunikací prošetřit a posoudit zejména konkurenční strukturu trhu mobilních komunikačních služeb, která povede k nekonkurenčním cenám za roaming, a své závěry předložit Evropskému parlamentu a Radě, jakož i návrhy na řešení strukturálních problémů na trhu mobilních komunikačních služeb, zejména vstupních překážek a překážek bránících expanzi.
(52) |
Nařízení (ES) č. 717/2007 a směrnice 2002/21/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (ES) č. 717/2007
Nařízení (ES) č. 717/2007 se mění takto:
1. |
Název se nahrazuje tímto: |
2. |
Článek 1 se mění takto:
|
3. |
V článku 2 se odstavec 2 mění takto:
|
4. |
Článek 3 se mění takto:
|
5. |
Článek 4 se mění takto:
|
6. |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 4a Velkoobchodní ceny za regulované roamingové SMS zprávy 1. S účinkem od 1. července 2009 nesmí průměrná velkoobchodní cena, kterou smí operátor navštívené sítě účtovat operátorovi domovské sítě roamingového zákazníka za zprostředkování regulované roamingové SMS zprávy, která má původ v této navštívené síti, překročit 0,04 EUR za SMS zprávu. 2. Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 platí pro jakoukoli dvojici operátorů a vypočítává se za dvanáctiměsíční období, popřípadě za kratší období, které zbývá do pozbytí platnosti tohoto nařízení. 3. Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením celkových velkoobchodních příjmů operátora navštívené sítě obdržených od každého operátora domovské sítě za zahájení a přenos regulovaných roamingových SMS zpráv ve Společenství za dané období celkovým počtem regulovaných roamingových SMS zpráv zahájených a přenesených jménem příslušného operátora domovské sítě za toto období. 4. Operátor navštívené sítě neúčtuje operátorovi domovské sítě roamingového zákazníka ukončení regulované roamingové SMS zprávy odeslané roamingovému zákazníkovi při roamingu v jím navštívené síti, s výjimkou ceny uvedené v odstavci 1. Článek 4b Maloobchodní ceny za regulované roamingové SMS zprávy 1. Domovští poskytovatelé jasnou a transparentní formou zpřístupní euro-SMS tarif uvedený v odstavci 2 všem svým roamingovým zákazníkům. Euro-SMS tarif nevyžaduje uzavření související účastnické smlouvy ani nezahrnuje další pevné nebo pravidelné platby a může být kombinován s jakýmkoli jiným maloobchodním tarifem, s výhradou dalších ustanovení tohoto článku. 2. S účinkem od 1. července 2009 se může maloobchodní cena (bez DPH) euro-SMS tarifu, kterou smí domovský poskytovatel účtovat svému roamingovému zákazníkovi za regulovanou roamingovou SMS zprávu odeslanou tímto roamingovým zákazníkem, u roamingových SMS zpráv lišit, avšak nesmí překročit 0,11 EUR. 3. Domovští poskytovatelé neúčtují svým roamingovým zákazníkům příjem regulované roamingové SMS zprávy. 4. Od 1. července 2009 domovští poskytovatelé automaticky použijí euro-SMS tarif pro všechny stávající roamingové zákazníky, kromě roamingových zákazníků, kteří si již dobrovolně zvolili zvláštní roamingový tarif nebo balíček, díky němuž využívají výhody jiného tarifu pro regulované roamingové SMS zprávy, než který by jim byl přidělen, pokud by tento výběr neuskutečnili. 5. Od 1. července 2009 domovští poskytovatelé použijí euro-SMS tarif pro všechny nové roamingové zákazníky, kteří si dobrovolně nevybrali jiný roamingový SMS tarif nebo tarifní balíček roamingových služeb obsahující jiný tarif pro regulované roamingové SMS zprávy. 6. Každý roamingový zákazník může kdykoli požádat o převedení na euro-SMS tarif nebo z euro-SMS tarifu na jiný tarif. Toto převedení musí proběhnout do jednoho pracovního dne od doručení žádosti, musí být bezplatné a nesmí zahrnovat žádné podmínky ani omezení týkající se jiných než roamingových prvků účastnické smlouvy. Domovský poskytovatel může lhůtu pro převedení prodloužit až do okamžiku, kdy skončí minimální stanovené období, po něž musí být využíván předchozí roamingový tarif a které nesmí přesáhnout tři měsíce. Euro-SMS tarif lze vždy kombinovat s eurotarifem. 7. Nejpozději 30. června 2009 domovští poskytovatelé jednotlivě informují všechny své roamingové zákazníky o euro-SMS tarifu, že tento tarif bude platit nejpozději od 1. července 2009 pro všechny roamingové zákazníky, kteří si dobrovolně nevybrali zvláštní tarif nebo balíček vztahující se na regulované SMS zprávy, a o jejich právu převedení na euro-SMS tarif a zpět podle odstavce 6. Článek 4c Technické vlastnosti regulovaných roamingových SMS zpráv Žádný domovský poskytovatel nebo operátor navštívené sítě nesmí měnit technické vlastnosti regulovaných roamingových SMS zpráv způsobem, který by je odlišoval od technických vlastností SMS zpráv poskytovaných na vnitrostátním trhu.“ |
7. |
Článek 5 se zrušuje. |
8. |
Článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Transparentnost maloobchodních cen za regulovaná roamingová volání a SMS zprávy 1. Každý domovský poskytovatel poskytne roamingovému zákazníkovi po jeho vstupu na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se nachází jeho domovská síť, bezplatně, bez zbytečného prodlení a automaticky prostřednictvím zprávy zaslané na mobilní telefon základní personalizované informace o cenách za roaming (včetně DPH), které platí pro uskutečňování a příjem volání a odesílání SMS zpráv dotyčným zákazníkem v navštíveném členském státě, aby roamingového zákazníka upozornil na skutečnost, že mu budou při uskutečňování nebo příjmu volání a při odesílání SMS zpráv účtovány ceny za roaming, ledaže zákazník domovskému poskytovateli oznámí, že takové upozornění nevyžaduje. Základní personalizované informace o cenách obsahují nejvyšší ceny, které mohou být zákazníkovi účtovány v rámci jeho tarifního programu za:
Rovněž obsahují číslo bezplatné telefonní linky uvedené v odstavci 2, na níž lze získat podrobnější informace a informace o možnosti přístupu k službám tísňového volání bezplatným vytočením evropského čísla tísňového volání 112. Zákazník, který oznámil, že nepožaduje automatické zasílání zpráv na mobilní telefon, má právo kdykoli bezplatně požádat domovského poskytovatele, aby tuto službu opět začal poskytovat. Nevidomým osobám a osobám se zbytky zraku poskytují domovští poskytovatelé na základě žádosti tyto základní personalizované informace o cenách automaticky hlasovým voláním a bezplatně. 2. Kromě možností uvedených v odstavci 1 mají zákazníci kdekoli ve Společenství právo požadovat a bezplatně obdržet podrobnější personalizované informace o cenách za roaming platných v navštívené síti pro hlasová volání, SMS, MMS a jiné datové komunikační služby, jakož i informace o opatřeních v oblasti transparentnosti platných na základě tohoto nařízení, a to formou hlasového volání do mobilní sítě nebo prostřednictvím SMS. Tato žádost je podávána prostřednictvím bezplatné telefonní linky určené k tomuto účelu domovským poskytovatelem. 3. Při uzavření účastnické smlouvy poskytují domovští poskytovatelé všem uživatelům úplné informace o platných cenách za roaming, zejména o eurotarifu a euro-SMS tarifu. Bez zbytečného prodlení rovněž poskytují svým roamingovým zákazníkům aktuální informace o platných cenách za roaming pokaždé, kdy dojde ke změně těchto cen. Domovští poskytovatelé učiní nezbytné kroky, aby byli všichni jejich roamingoví zákazníci informováni o možnosti zvolit si eurotarif a euro-SMS tarif. Zejména informují všechny roamingové zákazníky do 30. července 2007 o podmínkách eurotarifu a do 30. června 2009 o podmínkách euro-SMS tarifu, a to jasnou a nestrannou formou. Všem zákazníkům, kteří si zvolili jiný tarif, poté v přiměřených intervalech tuto skutečnost připomínají.“ |
9. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 6a Transparentnost a ochranný mechanizmus pro regulované roamingové datové služby 1. Domovští poskytovatelé v souladu s odstavci 2 a 3 zajistí, aby roamingoví zákazníci byli před uzavřením i po uzavření smlouvy náležitě informováni o cenách platných pro používání regulovaných roamingových datových služeb, a to způsobem, který zákazníkům usnadní porozumět finančním důsledkům používání těchto služeb a umožní jim sledovat a kontrolovat své výdaje za ně. Před uzavřením smlouvy a pravidelně po uzavření smlouvy informují domovští poskytovatelé případně své zákazníky o riziku automatického a nekontrolovaného připojení a stahování dat prostřednictvím datového roamingu. Domovští poskytovatelé dále jasným a dobře srozumitelným způsobem svým zákazníkům vysvětlí, jak mohou automatické připojení prostřednictvím datového roamingu vypnout, a tím zabránit nekontrolované spotřebě datových roamingových služeb. 2. Nejpozději 1. července 2009 domovský poskytovatel pomocí automatické zprávy informuje roamingového zákazníka o tom, že používá roamingovou službu, a poskytne mu základní personalizované tarifní informace o cenách za zprostředkování regulovaných roamingových datových služeb platných pro tohoto roamingového zákazníka v dotyčném členském státu, ledaže zákazník uvědomí svého domovského poskytovatele, že tyto informace nepožaduje. Tyto základní personalizované tarifní informace budou doručeny na mobilní telefon nebo jiné zařízení roamingového zákazníka, např. prostřednictvím SMS zprávy, e-mailu či vyskakovacího okna na počítači (pop-up okno), pokaždé když roamingový zákazník vstoupí do jiného členského státu, než je stát jeho domovské sítě, a poprvé v tomto členském státě použije regulovanou roamingovou datovou službu. Tyto informace musí být poskytnuty bezplatně v okamžiku, kdy roamingový zákazník zahájí datovou roamingovou službu, a to vhodnými prostředky přizpůsobenými ke snadnému příjmu a porozumění. Zákazník, který domovskému poskytovateli oznámil, že nepožaduje automatické zasílání tarifních informací, má právo kdykoli bezplatně požádat domovského poskytovatele, aby tuto službu opět začal poskytovat. 3. Do 1. března 2010 poskytne každý domovský poskytovatel všem svým roamingovým zákazníkům možnost zvolit si dobrovolně a bez poplatku funkci, která poskytuje informace o celkové spotřebě vyjádřené v objemu nebo v měně, ve které jsou roamingovému zákazníkovi účtovány regulované roamingové datové služby, a která zaručuje, že celkové výdaje za regulované roamingové datové služby nepřekročí bez výslovného souhlasu zákazníka ve stanoveném období určený finanční limit. Je-li zákazník předem informován o odpovídajících objemech, domovský poskytovatel za tímto účelem nabídne jeden či více maximálních finančních limitů pro stanovenou dobu užívání. Jeden z těchto limitů (výchozí finanční limit) se musí blížit částce 50 EUR za splatné služby za měsíční zúčtovací období (bez DPH), ale nepřekročit ji. Pokud je zákazník předem informován o odpovídajících finančních částkách, domovský poskytovatel může zavést jako alternativu objemové limity. Jeden z těchto limitů (výchozí objemový limit) nesmí překročit částku 50 EUR za splatné služby za měsíční zúčtovací období (bez DPH). Domovský poskytovatel může kromě toho svým roamingovým zákazníkům nabídnout další limity s odlišnými, tj. vyššími nebo nižšími, maximálními měsíčními finančními limity. Do 1. července 2010 budou výchozí limity uvedené ve druhém a třetím pododstavci uplatňovány na všechny zákazníky, kteří si nezvolili jiný limit. Každý domovský poskytovatel dále zajistí, aby v případě, že datové roamingové služby dosáhnou 80 % dohodnutého finančního nebo objemového limitu, bylo na mobilní telefon nebo jiné zařízení roamingového zákazníka odesláno příslušné upozornění, a to např. prostřednictvím SMS zprávy, e-mailu či vyskakovacího okna na počítači (pop-up okno). Zákazníci mají právo požádat svého operátora, aby odesílání těchto upozornění ukončil, a mají právo kdykoliv a bezplatně požádat domovského poskytovatele, aby tuto službu opět začal poskytovat. Pokud by byl jinak tento finanční nebo objemový limit překročen, musí být na mobilní telefon nebo jiné zařízení roamingového zákazníka zasláno upozornění. Toto upozornění uvádí postup, kterým se má roamingový zákazník řídit, přeje-li si, aby mu byly tyto služby dále poskytovány, a náklady spojené se spotřebováním každé další jednotky. Pokud roamingový zákazník nereaguje způsobem uvedeným v obdrženém upozornění, domovský poskytovatel okamžitě přeruší poskytování a účtování regulovaných roamingových datových služeb roamingovému zákazníkovi, pokud a dokud roamingový zákazník nepožádá o obnovení poskytování těchto služeb. Od 1. listopadu 2010, kdykoli roamingový zákazník požádá o zavedení nebo zrušení funkce finančního nebo objemového limitu, musí tato změna proběhnout do jednoho pracovního dne od doručení žádosti, musí být provedena bezplatně a nesmí zahrnovat žádné podmínky ani omezení týkající se jiných prvků účastnické smlouvy. 4. S účinkem od 1. července 2009:
|
10. |
Článek 7 se mění takto:
|
11. |
Článek 9 se nahrazuje tímto: „Článek 9 Sankce Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí uvedená ustanovení Komisi do 30. března 2008 nebo, v případě dalších požadavků podle čl. 3 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 2 a 4, článků 4a, 4b, 4c, 6, 6a a 7 zavedených nařízením (ES) č. 544/2009 (7), nejpozději dne 30. března 2010 a neprodleně Komisi oznámí veškeré následné změny, které se uvedených ustanovení týkají. |
12. |
Článek 11 se nahrazuje tímto: „Článek 11 Přezkum 1. Komise přezkoumá fungování tohoto nařízení a po veřejné konzultaci podá do 30. června 2011 zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise zejména posoudí, zda bylo dosaženo cílů nařízení. Komise přitom přezkoumá mimo jiné:
Komise dále posoudí, jaké jiné metody vedle cenové regulace by mohly být použity k vytvoření konkurenčního vnitřního trhu pro roaming, a přitom zohlední nezávislou analýzu orgánu evropských regulátorů elektronických komunikací. Na základě tohoto posouzení Komise předloží vhodná doporučení. 2. Do 30. června 2010 Komise dále připraví prozatímní zprávu pro Evropský parlament a Radu, která bude obsahovat shrnutí výsledků sledování roamingových služeb poskytovaných ve Společenství a posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů tohoto nařízení, a to i s ohledem na záležitosti uvedené v odstavci 1.“ |
13. |
V článku 12 se zrušují slova „do 30. srpna 2007“. |
14. |
V článku 13 se rok „2010“ nahrazuje rokem „2012“. |
Článek 2
Změna směrnice 2002/21/ES
V článku 1 směrnice 2002/21/ES se odstavec 5 nahrazuje tímto:
„5. Touto směrnicí a zvláštními směrnicemi nejsou dotčena zvláštní opatření přijatá za účelem regulace mezinárodního roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích ve Společenství.“
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. června 2009.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
Š. FÜLE
(1) Stanovisko ze dne 15. ledna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22.dubna 2009(dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. června 2009.
(3) Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32.
(4) Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38.
(5) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.
(6) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.
(7) Úř. věst. L 167, 29. června 2009, s. 12.“;
29.6.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/24 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 545/2009
ze dne 18. června 2009,
kterým se mění nařízení (EHS) č. 95/93 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 uvedené smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem podle článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Celosvětová hospodářská a finanční krize má v současnosti vážné dopady na činnost leteckých dopravců. Způsobila značný pokles leteckého provozu během období zimního letového řádu 2008/2009. Období letního letového řádu 2009 bude touto hospodářskou krizí rovněž dotčeno. |
(2) |
Aby nevyužívání letištních časů přidělených pro období letního letového řádu 2009 nezpůsobilo provozovatelům ztrátu práva na tyto letištní časy, je třeba jasně a jednoznačně stanovit, že uvedené období letového řádu je nepříznivě dotčeno hospodářskou krizí. |
(3) |
Komise by měla nadále analyzovat dopad hospodářské krize na odvětví letecké dopravy. Pokud se hospodářská situace bude do období zimního letového řádu 2009/2010 nadále zhoršovat, mohla by Komise předložit návrh na prodloužení režimu stanoveného v tomto nařízení na období letového řádu 2010/2011. Tomuto návrhu by mělo předcházet celkové posouzení dopadů, jež by analyzovalo jeho případný vliv na hospodářskou soutěž a spotřebitele, přičemž by tento návrh měl být předložen pouze v případě, že bude tvořit součást návrhu na všeobecnou revizi nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství (3) s cílem řešit stávající nedostatky při přidělování letištních časů a zajistit optimální využívání omezené kapacity přetížených letišť. |
(4) |
Nařízení (EHS) č. 95/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem naléhavě změněno. Touto změnou nejsou jakkoli dotčeny pravomoci Komise vyplývající z článků 81 a 82 Smlouvy, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EHS) č. 95/93 se mění takto:
1. |
článek 10a se nahrazuje tímto: „Článek 10a Pro účely čl. 10 odst. 2 koordinátoři uznají, že letečtí dopravci mají pro období letního letového řádu 2010 nárok na série letištních časů, které jim byly přiděleny na počátku období letního letového řádu 2009 v souladu s tímto nařízením.“; |
2. |
článek 10b se zrušuje. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu 18. června 2009.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
Š. FÜLE
(1) Stanovisko ze dne 24. března 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 7. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8.června 2009.
(3) Úř. věst. L 14, 22.1.1993, s. 1.
29.6.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/26 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 546/2009
ze dne 18. června 2009,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 159 třetí pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 (4) byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci („EFG“) umožňující Společenství projevit solidaritu s pracovníky postiženými propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu, které byly způsobeny globalizací, a poskytnout těmto pracovníkům podporu. |
(2) |
Ve sdělení ze dne 2. července 2008 předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. 1927/2006 první výroční zprávu. Komise dospěla k závěru, že by bylo vhodné posílit vliv EFG na tvorbu pracovních míst a příležitosti pro odbornou přípravu pro evropské pracovníky. |
(3) |
Dohoda o společných zásadách flexikurity potvrzená Evropskou radou dne 14. prosince 2007 a sdělení Komise nazvané „Nové dovednosti pro nová pracovní místa: Předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací“ zdůrazňují cíl podporující stálou přizpůsobivost a zaměstnatelnost pracovníků díky lepším příležitostem k učení na všech úrovních a díky strategiím rozvoje dovedností reagujících na potřeby hospodářství, včetně například dovedností potřebných pro přechod k nízkouhlíkové a znalostní ekonomice. |
(4) |
Dne 26. listopadu 2008 přijala Komise sdělení o plánu evropské hospodářské obnovy, jehož hlavními zásadami jsou solidarita a sociální spravedlnost. Pravidla EFG je třeba v rámci jeho reakce na krizi přepracovat a stanovit odchylku s cílem dočasně rozšířit působnost EFG a umožnit mu účinněji reagovat. Členské státy žádající na základě této odchylky o příspěvek z EFG musí prokázat přímou souvislost mezi propouštěním a finanční a hospodářskou krizí. |
(5) |
Pro zajištění transparentního uplatňování kritérií pro pomoc by měla být zavedena definice události s účinkem propuštění. Pro poskytnutí větší pružnosti členským státům při podávání žádostí a v zájmu lepšího plnění cíle solidarity by měl být snížen minimální počet propuštěných zaměstnanců. |
(6) |
V souladu s cílem spravedlivého a nediskriminačního zacházení by měli být všichni pracovníci, jejichž propuštění má jasnou spojitost se stejnou událostí, oprávněni využít balíku individualizovaných služeb, pro nějž se žádá příspěvek z EFG. |
(7) |
Technická pomoc z podnětu Komise by měla být využívána k usnadnění provádění EFG. |
(8) |
Míra spolufinancování by měla být dočasně zvýšena, aby byla zajištěna dodatečná podpora z EFG v době finanční a hospodářské krize. |
(9) |
Období pro provedení způsobilých akcí by mělo být prodlouženo a upřesněno, aby tyto akce byly kvalitnější a byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba pro účinnost opatření k opětovnému profesnímu začlenění nejzranitelnějších pracovníků. |
(10) |
Je vhodné přezkoumat fungování EFG, včetně přechodné odchylky v zájmu podpory pracovníků propuštěných v důsledku světové finanční a hospodářské krize. |
(11) |
Nařízení (ES) č. 1927/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 1927/2006 se mění takto:
1. |
V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Odchylně od odstavce 1 poskytuje EFG podporu rovněž pracovníkům propuštěným bezprostředně v důsledku světové finanční a hospodářské krize, jsou-li splněna kritéria stanovená v čl. 2 prvním pododstavci písm. a), b) nebo c). Členské státy žádající na základě této odchylky o příspěvek z EFG prokáží přímou souvislost mezi propuštěním a finanční a hospodářskou krizí. Tato odchylka se použije na všechny žádosti podané před 31. prosincem 2011.“ |
2. |
Článek 2 se nahrazuje tímto: „Článek 2 Kritéria pro pomoc EFG poskytne finanční příspěvek, pokud velké změny ve struktuře světového obchodu vedou k vážnému narušení hospodářství, zejména ke značnému nárůstu dovozu do Evropské unie, k rychlému poklesu podílu Unie na trhu v daném odvětví nebo k přemístění do třetích zemí, majícímu za následek
Pro účely stanovení počtu propuštěných zaměstnanců ve smyslu prvního pododstavce písm. a), b) a c) se propuštění počítá ode
U každého dotčeného podniku uvede členský stát nebo členské státy v žádosti způsob stanovení počtu propouštěných zaměstnanců. |
3. |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 3a Oprávněné osoby Členské státy mohou poskytnout individualizované služby spolufinancované z EFG dotčeným pracovníkům, mezi něž mohou patřit
|
4. |
V čl. 5 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
5. |
Článek 8 se nahrazuje tímto: „Článek 8 Technická pomoc z podnětu Komise
|
6. |
V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Na základě posouzení provedeného v souladu s čl. 5 odst. 5 a s ohledem zejména na počet pracovníků, kteří mají být podpořeni, navržená opatření a odhadnuté náklady Komise co nejdříve vyhodnotí a navrhne výši případného finančního příspěvku, který může být poskytnut v mezích dostupných zdrojů. Tato částka nesmí přesáhnout 50 % celkové výše odhadnutých nákladů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. d). U žádostí podaných přede dnem uvedeným v čl. 1 odst. 1a nesmí tato částka přesáhnout 65 %.“ |
7. |
V článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní: „2. V případě grantů lze na paušálně vykazované nepřímé náklady poskytnout příspěvek z EFG až do výše 20 % přímých nákladů na operaci za předpokladu, že nepřímé náklady byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními předpisy, včetně účetních předpisů.“ |
8. |
V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členský stát nebo členské státy provedou všechny způsobilé činnosti zahrnuté do koordinovaného balíku individualizovaných služeb co nejdříve, avšak nejpozději 24 měsíců po dni podání žádosti podle článku 5 nebo po dni zahájení provádění těchto opatření, stane-li se tak do tří měsíců ode dne podání žádosti.“ |
9. |
V článku 20 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Na základě návrhu Komise mohou Evropský parlament a Rada přezkoumat toto nařízení, včetně dočasné odchylky stanovené v čl. 1 odst. 1a.“ |
Článek 2
Přechodná ustanovení
Toto nařízení se použije na všechny žádosti o pomoc z EFG doručené od 1. května 2009. Na žádosti doručené před tímto dnem se po celou dobu trvání pomoci z EFG nadále použijí pravidla platná v den podání žádosti.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu 18. června 2009.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
Š. FÜLE
(1) Stanovisko ze dne 24. března 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko ze dne 22. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. června 2009.
(4) Úř. věst. L 48, 22.2.2008, s. 82.
(5) Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16.“