16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/1

(1)

Nařízením (ES) č. 1174/2005 (2) (dále jen „původní nařízení“) Rada na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů (dále jen „ruční paletové vozíky“ nebo „dotčený výrobek“) pocházejících z Čínské lidové republiky (ČLR).

(2)

Nařízením (ES) č. 684/2008 (3) Rada objasnila definici výrobku v původním šetření.

(3)

Po původním šetření naznačovaly důkazy, které měla Komise k dispozici, že jsou antidumpingová opatření uložená z dovozu ručních paletových vozíků pocházejících z ČLR obcházena pomocí montáže ručních paletových vozíků (dále jen „prošetřovaný výrobek“) prováděné v Thajsku.

(4)

Konkrétně přímé důkazy, které měla Komise k dispozici, svědčily o tom, že:

(5)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem rozhodla, že existují dostatečné přímé důkazy pro zahájení šetření podle článku 13 základního nařízení, zahájila Komise nařízením (ES) č. 923/2008 (4) (dále jen „zahajovací nařízení“) šetření z moci úřední s cílem prověřit údajné obcházení antidumpingových opatření. Podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení Komise zahajovacím nařízením celním orgánům uložila, aby evidovaly dovoz ručních paletových vozíků zasílaných z Thajska bez ohledu na to, zda jsou deklarovány jako pocházející z Thajska či nikoli, a to od 21. září 2008.

(6)

Komise oficiálně informovala orgány ČLR a Thajska, výrobce/vývozce v ČLR a Thajsku, známé dotčené dovozce do Společenství a výrobní odvětví Společenství o zahájení šetření. Dotazníky byly zaslány vývozcům/výrobcům v ČLR a Thajsku, dovozcům ve Společenství, kteří byli Komisi známí z původního šetření, a stranám, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v článku 3 zahajovacího nařízení. Zúčastněné strany dostaly příležitost předložit písemně svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v zahajovacím nařízení. Všechny strany byly informovány, že odmítnutí spolupráce by mohlo vést k použití článku 18 základního nařízení a k závěrům založeným pouze na dostupných skutečnostech.

(7)

Nebyly obdrženy žádné odpovědi od vývozců/výrobců v Thajsku a Komise neobdržela ani žádné připomínky ze strany thajských orgánů. Pouze jeden thajský vývozce/výrobce ručních paletových vozíků, který podle informací, jež měla Komise v době šetření k dispozici, vyvážel ruční paletové vozíky v období od roku 2005 do období šetření (jak je definováno v 10. bodě odůvodnění) a prováděl montáže ručních paletových vozíků v Thajsku, oznámil svůj zánik počínaje dubnem 2008.

(8)

Jeden čínský vyvážející výrobce odpověděl na dotazník tím, že uvedl svůj prodej na vývoz do ES a několik velmi málo významných případů vývozu dotčeného výrobku do Thajska. Čínské orgány nezaslaly žádné připomínky.

(9)

A konečně, dovozci ve Společenství předložili odpovědi na dotazník s uvedením svých dovozů z Číny a Thajska. Obecně lze z odpovědí učinit závěr, že v roce 2006, tedy v roce, jenž následoval po vstupu konečných antidumpingových opatření v platnost, došlo k náhlému zvýšení dovozu z Thajska a k náhlému poklesu dovozu z ČLR. V následujících letech se dovoz z ČLR opět zvýšil a současně došlo k mírnému poklesu dovozu z Thajska, který ale i tak zůstal nad úrovní roku 2005.

(10)

Šetření se vztahovalo na období od 1. září 2007 do 31. srpna 2008. Byly shromážděny údaje od roku 2005 do konce období šetření s cílem prověřit údajnou změnu obchodních toků a jiné aspekty stanovené v článku 13 základního nařízení.

(11)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, žádný z výrobců/vývozců ručních paletových vozíků v Thajsku při šetření nespolupracoval a neposkytl nezbytné údaje. Komise tedy nemohla ověřit povahu dovozu zasílaného z Thajska přímo u zdroje. Z tohoto důvodu musela být zjištění týkající se ručních paletových vozíků zasílaných z Thajska do Společenství založena podle článku 18 základního nařízení na dostupných skutečnostech. V této souvislosti bylo konstatováno, že ani informace obdržené z ČLR ani od dovozců ve Společenství neumožnily Komisi zjistit povahu tohoto dovozu.

(12)

Podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení bylo hodnocení existence obcházení provedeno na základě analýzy toho, zda došlo ke změně obchodních toků mezi třetími zeměmi a Společenstvím, zda tato změna vznikla na základě praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, zda existují důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny a/nebo množství obdobného výrobku, a zda existují důkazy o dumpingu, pokud jde o běžné hodnoty stanovené dříve pro obdobný výrobek, v případě potřeby v souladu s ustanoveními článku 2 základního nařízení.

(13)

Dotčeným výrobkem jsou ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozky a hydraulika, obvykle kódů KN ex 8427 90 00 a ex 8431 20 00, pocházející z ČLR. Ruční paletové vozíky jsou vymezeny jako vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače), iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

(14)

Prošetřovaným výrobkem jsou ruční paletové vozíky (odpovídající stejné definici jako dotčený výrobek) a jejich základní díly, tj. podvozek a hydraulika, zasílané z Thajska (dále jen „prošetřovaný výrobek“), bez ohledu na to, zda jsou deklarovány jako pocházející z Thajska či nikoli, obvykle stejných kódů KN jako dotčený výrobek.

(15)

Dostupné informace vedly k závěru, že ruční paletové vozíky vyvážené do Společenství z ČLR a vozíky zasílané z Thajska do Společenství mají stejné fyzikální vlastnosti i uživatele. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Vzhledem k tomu, že žádná z thajských společností nespolupracovala, byly objem a hodnota thajského vývozu dotčeného výrobku do Společenství stanoveny na základě dostupných informací, tedy v tomto případě na základě statistických údajů získaných členskými státy a shromážděných Komisí podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení a na základě údajů Eurostatu. Pokud jde o údaje poskytnuté v odpovědích od dovozců ve Společenství, bylo šetřením zjištěno, že počet případů dovozu z Thajska, které dovozci ve Společenství uvedli, představuje velmi malou část celkového thajského vývozu ručních paletových vozíků během období šetření, konkrétně méně než 5 %. Za těchto okolností se mělo za to, že statistické údaje, které byly Komisi k dispozici, odráží situaci z hlediska objemu a hodnoty thajského vývozu přesněji než omezené informace poskytnuté dovozci ve Společenství.

(17)

Po uložení antidumpingových opatření se dovoz ručních paletových vozíků z Thajska zvýšil z 7 458 vozíků v roce 2005 na 64 706 vozíků v roce 2007, přičemž se v období šetření snížil na 42 056 vozíků.

(18)

Čínský dovoz ručních paletových vozíků do ES se z 240 639 vozíků v roce 2005 zvýšil na 538 271 v roce 2007 a na 584 786 vozíků v období šetření. Podle dostupných informací je toto zvýšení připisováno zejména zvýšenému vývozu jediného čínského vyvážejícího výrobce, který má nejnižší sazbu antidumpingového cla. Čínský vývoz tohoto konkrétního vývozce skutečně představuje převažující procentuální podíl zvýšení dovozu ručních paletových vozíků z ČLR do ES mezi rokem 2005 a koncem období šetření.

(19)

S přihlédnutím k výše uvedené situaci byl učiněn závěr, že došlo ke změně obchodních toků mezi ES, ČLR a Thajskem. Dovoz z ČLR se nadále zvyšoval, ale to je připisováno přímo vývozní výkonnosti jednoho z čínských vyvážejících výrobců, který spolupracoval při původním šetření a jemuž bylo uděleno nejnižší antidumpingové clo. Na druhou stranu se dovoz z Thajska mezi lety 2005 a 2007 zvýšil o 868 % a během období šetření se stabilizoval a ve srovnání s rokem 2005 se zvýšil o zvýšení o 564 %.

(20)

Stručně řečeno, zjištěné obchodní toky sice vykazovaly trvání vývozu z ČLR, ale zároveň také značné zvýšení vývozu z Thajska. Trvání nebo pokračující se zvyšování vývozu z ČLR, i když mnohem menší mezi rokem 2007 a obdobím šetření, než bylo zjištěno v původním šetření, lze vysvětlit tím, že převažující většina vývozu pochází od čínské společnosti s nejnižší sazbou antidumpingového cla. Na straně druhé lze obchodní toky týkající se Thajska vysvětlit pouze jako výsledek kroků, jejichž cílem bylo obcházení opatření.

(21)

Dovoz do Společenství z Thajska se začal zvyšovat v období, během něhož Společenství vedlo původní šetření. Je třeba připomenout, že orgány v Thajsku i potenciální thajští výrobci/vývozci byli o probíhajícím šetření informováni. Nebyl však získán žádný důkaz, který by mohl toto výrazné zvýšení objasnit, a žádná thajská společnost při šetření nespolupracovala a neposkytla nezbytné odpovědi na dotazník Z tohoto hlediska je třeba zdůraznit, jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, že informace, jež měla Komise k dispozici v době zahájení, naznačovaly, že dochází ke značnému počtu montáží ručních paletových vozíků v Thajsku. Na druhé straně nebyl získán žádný důkaz o tom, že v Thajsku dochází k vlastní výrobě ručních paletových vozíků. Dostupné informace vedou k závěru, že vzhledem k neexistenci jiného dostatečného odůvodnění nebo hospodářského důvodu ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení, je příčinou změny obchodních toků uložení antidumpingového cla z ručních paletových vozíků pocházejících z ČLR.

(22)

Šetřením bylo zjištěno, že dovoz z Thajska maří vyrovnávací účinky antidumpingového cla z hlediska množství i ceny.

(23)

Je třeba připomenout, že změna obchodních toků měla podobu mimořádného zvýšení dovozu z Thajska. Tím byly nejprve mařeny vyrovnávací účinky antidumpingových opatření z hlediska množství dováženého na trh Společenství. Pokud by byl dovoz Společenství probíhal namísto Thajska z ČLR, je více než pravděpodobné, že by bylo dovezené množství daleko menší než množství dovezené z Thajska vzhledem k tomu, že by bylo nutné zaplatit antidumpingové clo v rozsahu 7,6 až 46,7 %.

(24)

Zadruhé, vzhledem k cenám dotčeného výrobku zasílaného z Thajska a k neexistenci spolupráce bylo nezbytné použít údaje Eurostatu (které byly potvrzeny údaji získanými podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení), které představovaly nejlepší dostupný důkaz. Informace poskytnuté dovozci ve Společenství nebyly považovány za zcela spolehlivé z důvodů popsaných v 16. bodě odůvodnění. V tomto ohledu bylo stanoveno, že během období šetření byla průměrná dovozní cena thajského vývozu do Společenství výrazně nižší než úroveň cen Společenství odstraňující újmu stanovená v původním šetření. Konkrétněji byla průměrná dovozní cena thajského vývozu do Společenství shledána o 48,9 % nižší než úroveň cen Společenství odstraňující újmu stanovená v původním šetření. Vyrovnávací účinky uvaleného cla byly tedy v důsledku cen mařeny.

(25)

Proto byl přijat závěr, že dovoz dotčeného výrobku z Thajska maří vyrovnávací účinky cla jak z hlediska množství, tak i z hlediska cen.

(26)

Jak je uvedeno v 7. a 16. bodě odůvodnění, byly vzhledem k neexistenci spolupráce použity jako základ pro stanovení cen vývozu do ES, podle článku 18 základního nařízení údaje Eurostatu na úrovni kódů KN, aby bylo možno během období šetření určit, zda existují důkazy o dumpingu v souvislosti s vývozem dotčeného výrobku do Společenství z Thajska.

(27)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení byly tyto ceny srovnány s dříve stanovenou běžnou hodnotou, v tomto případě váženou průměrnou běžnou hodnotou stanovenou v původním šetření.

(28)

Vzhledem k neexistenci spolupráce a podle článku 18 základního nařízení se pro účely srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty předpokládalo, že je výrobní skladba zboží zkoumaného během stávajícího šetřením shodná s výrobní skladbou v původním šetřením.

(29)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení odhalilo srovnání vážené průměrné běžné hodnoty, jak byla stanovena v původním šetření, a váženého průměru vývozních cen ve stávajícím šetření, jak byl stanoven na základě údajů Eurostatu, vyjádřené v procentech ceny CIF na hranice Společenství před proclením, podstatné dumpingové rozpětí, tj. 22,5 %.

(30)

Vzhledem k souvisejícímu dumpingovému rozpětí a ke skutečnosti, že neexistují důkazy o významné změně ve výrobní skladbě vývozu se má za to, že k dumpingu vzhledem k běžné ceně stanovené v původním šetření, dochází.

(31)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním byl učiněn závěr, že docházelo k obcházení ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. V souladu s čl. 13 odst. 1 první větou základního nařízení by měla být stávající antidumpingová opatření, uložená na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, rozšířena na dovoz téhož výrobku zasílaného z Thajska, ať deklarovaného jako pocházející z Thajska, či nikoli.

(32)

Opatřením, které má být rozšířeno, by mělo být opatření stanovené v čl. 1 odst. 2 původního nařízení pro nespolupracující strany, tj. „všechny ostatní společnosti“. Pro účely tohoto nařízení proto sazba antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, činí 46,7 %.

(33)

V souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení, který stanoví, že by se případná rozšířená opatření mohla vztahovat na dovoz, který vstoupil do Společenství podle evidence uložené zahajovacím nařízením, by měla být z tohoto evidovaného dovozu ručních paletových vozíků zasílaných z Thajska vybírána cla.

(34)

Je třeba připomenout, že během stávajícího šetření nebyla v Thajsku zjištěna existence žádného thajského vývozce/výrobce ručních paletových vozíků do Společenství a žádný takový vývozce/výrobce se Komisi ke spolupráci při řízení nepřihlásil. Bez ohledu na výše uvedené, by byl každý thajský vývozce/výrobce považovaný za dotčeného, který by uvažoval o podání žádosti o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení, vyván k vyplnění dotazníku, aby Komise mohla určit, zda lze osvobození udělit. Toto osvobození může být uděleno po posouzení například situace dotčeného výrobku na trhu, výrobní kapacity a jejího využití, nákupu a prodeje a pravděpodobnosti pokračování praktik, pro které není dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod a důkazů o dumpingu. Komise by měla také obvykle vykonat kontrolní návštěvu na místě. Žádost by měla být odeslána Komisi ihned, se všemi příslušnými informacemi, zejména se všemi změnami činností společnosti spojenými s výrobou a prodejem.

(35)

Dotčené strany byly informovány o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě Rada zamýšlela rozšířit platné konečné antidumpingové clo, a byla jim poskytnuta příležitost k podání připomínek a ke slyšení. Nebyly doručeny žádné připomínky, které by odůvodňovaly změnu výše uvedených závěrů,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 04/090

1040 Brusel

BELGIUM

Fax 32 22956505

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/6

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1212/2005 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) (dále jen „nařízení o uložení konečných opatření“). Individuální celní sazby byly v rozmezí od 0 % do 37,9 % a zbytková celní sazba byla stanovena na 47,8 %. Rozhodnutím Komise 2006/109/ES (3) a nařízením Rady (ES) č. 268/2006 (4) byl přijat společný závazek nabídnutý řadou společností spolu s čínskou obchodní komorou pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických produktů (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, CCCME). Vzhledem k řadě žádostí nových vyvážejících výrobců bylo nařízení o uložení konečných opatření několikrát změněno, naposledy v dubnu 2009 (5).

(2)

Komise obdržela dne 8. listopadu 2007 žádost o prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost podal Eurofonte (dále jen „žadatel“) jménem devíti evropských výrobců. Žadatel tvrdil, že není dostatečně jasná působnost opatření stanovených v nařízení o uložení konečných opatření. Žadatel uvedl, že by se měla upřesnit definice výrobku, pokud jde o odlitky z tvárné litiny, a zejména to, zda tento druh odlitků spadá do definice dotčeného výrobku.

(3)

Komise poté, co ověřila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a po konzultaci s poradním výborem zahájila zveřejněním oznámení (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) v Úředním věstníku Evropské unie  (6) šetření v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Šetření bylo omezeno na definici výrobku, na nějž se vztahují platná opatření.

(4)

Komise o zahájení přezkumu informovala známé výrobce, dovozce a uživatele ve Společenství, zástupce vyvážející země a rovněž všechny známé vývozce v ČLR. Komise si vyžádala informace od všech výše uvedených stran a od dalších stran, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise rovněž poskytla zúčastněným stranám příležitost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(5)

Odpovědi na dotazník poskytlo 15 výrobců ve Společenství, devět dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení s čínskými vyvážejícími výrobci, jeden uživatel ve Společenství a 17 čínských vyvážejících výrobců.

(6)

Slyšení bylo umožněno šesti zúčastněným stranám, které o to požádaly: žadateli, jednomu výrobci ve Společenství a čtyřem dovozcům.

(7)

Dotčeným výrobkem vymezeným v článku 1 nařízení o uložení konečných opatření jsou odlitky z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a jejich částí, strojově nebo jinak zpracované, natřené nebo lakované nebo pokryté jinými materiály, s výjimkou požárních hydrantů, pocházející z ČLR kódů KN 7325 10 50, 7325 10 92 a ex 7325 10 99 (kód Taric 7325109910).

(8)

V části téhož nařízení týkající se definice výrobku (zejména v 18. bodě odůvodnění) je uvedeno, že se odlitky vyrábějí z šedé nebo tvárné litiny a že se navzdory určitým rozdílům popsaným v 20. a 21. bodě odůvodnění vyvozuje v 22. a 29. bodě odůvodnění závěr, že všechny typy odlitků mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jsou v zásadě používány ke stejným účelům a lze je považovat za různé typy téhož výrobku.

(9)

Podle některých stran nezahrnuje výraz použitý v článku 1 nařízení o uložení konečných opatření k popisu výrobku, na nějž se vztahují opatření, („odlitky z nekujné (netvárné) litiny“) odlitky vyrobené z tvárné litiny. Některé strany poukázaly na jinou podpoložku KN týkající se trubek a potrubních armatur z nekujné (netvárné) litiny (kód KN 7307 19 10), kde příslušná vysvětlivka ke kombinované nomenklatuře uvádí, že litina s kuličkovým grafitem (tvárná litina) je kujná. Tvrdily proto, že se nařízení nevztahuje na odlitky z tvárné litiny, i když se v popisné části uvedeného nařízení uvádí, že všechny typy odlitků lze považovat za různé typy téhož výrobku.

(10)

Některé zúčastněné strany uvedly, že k řešení výše uvedené záležitosti není přezkum rozsahu definice výrobku vhodným šetřením, nýbrž že by Komise měla zahájit nové antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení, nebo přezkum týkající se obcházení podle článku 13 základního nařízení.

(11)

Vzhledem k tomu, že účelem šetření je v prvé řadě přezkoumat rozsah původního šetření a v případě potřeby odpovídajícím způsobem upravit normativní část, je v tomto konkrétním případě vhodným postupem přezkum rozsahu definice výrobku podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Nové šetření podle článku 5 základního řízení a šetření týkající se obcházení podle článku 13 základního nařízení se zabývají jinými okolnostmi. První z nich lze použít mimo jiné k zahájení šetření týkajícího se výrobku, který nebyl v původním šetření zkoumán (např. v případě jiné definice výrobku nebo v případě výrobku pocházejícího ze zemí, na něž se opatření nevztahují). Druhé z nich lze použít jako základ pro šetření týkající se otázky, zda s ohledem na výrobek, na nějž se vztahují opatření, dochází k obcházení. Tyto dva typy šetření proto nejsou v daném případě vhodné.

(12)

Zahájení tohoto přezkumu bylo proto odůvodněné v zájmu zajištění náležitého uplatňování antidumpingových opatření.

(13)

Jako první krok bylo analyzováno původní šetření s cílem určit, zda se toto šetření vztahovalo plně nejen na odlitky z šedé litiny, nýbrž rovněž na odlitky z tvárné litiny.

(14)

Za prvé se podotýká, že v oznámení o zahájení původního šetření (7) je výrobek popsán jako „některé předměty z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí a/nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům (…) pocházející z Čínské lidové republiky (…), obvykle deklarované pod kódy KN 7325 10 50, 7325 10 92 a 7325 10 99“.

(15)

Slova „obvykle deklarované pod“ objasňují, že kódy KN uvedené v oznámení o zahájení šetření byly (jak je tomu obvykle) uvedeny „pouze pro informaci“. Zúčastněné strany proto nemohly předpokládat, že součástí šetření jsou pouze výrobky zahrnuté do těchto kódů KN. Kromě informací o definici výrobku uvedených v oznámení o zahájení šetření obsahovalo znění původního podnětu bez důvěrných údajů, které bylo poskytnuto všem zúčastněným stranám řízení a bylo zasláno všem vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům uvedeným v podnětu, i další informace.

(16)

Ve znění podnětu bez důvěrných údajů je definice dotčeného výrobku naprosto stejná jako definice zveřejněná v oznámení o zahájení šetření. Další vysvětlivky k tomuto obecnému popisu jsou uvedeny v bodech 3.2–3.7 podnětu. Z různých prvků v uvedených bodech vyplývá, že podnět se vztahoval na výrobky vyrobené jak z šedé, tak z tvárné litiny. Kupříkladu v bodě 3.5 se uvádí, že „výrobek je vyroben z nekujné litiny, kterou může být šedá nebo tvárná litina“. Výrobní proces u odlitků z šedé i tvárné litiny je navíc popsán v bodě 3.4 znění podnětu bez důvěrných údajů.

(17)

Nic navíc nenaznačovalo, že oznámení o zahájení šetření mělo být omezenější než rozsah podnětu.

(18)

V průběhu původního šetření byly získány údaje o dumpingu a újmě týkající se odlitků z šedé i tvárné litiny. V dotaznících, které byly zaslány známým zúčastněným stranám a zúčastněným stranám, které se přihlásily a vyžádaly si dotazník, byly oba typy zařazeny do popisu typů výrobku, které měly být uvedeny v zařazení výrobku (kontrolní čísla výrobků). Všem spolupracujícím stranám, které obdržely dotazník, bylo proto jasné, že se šetření týká odlitků z šedé i tvárné litiny. Skutečnost, že zařazení výrobku zahrnovalo oba typy, mimoto zajistila, že se všechna zjištění původního šetření týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství vztahovala na odlitky z šedé i tvárné litiny.

(19)

Konečné zveřejněné znění zaslané všem zúčastněným stranám a nařízení o uložení konečných opatření v několika bodech zmiňovaly, že odlitky mohou být vyrobeny z šedé nebo tvárné litiny (viz zejména 18., 20. a 21. bod odůvodnění). Byly zkoumány a objasněny rozdíly mezi oběma typy odlitků (viz výše uvedené body odůvodnění). Závěr vyvozený v nařízení o uložení konečných opatření uvedený v 22. bodě odůvodnění je ten, že šetření prokázalo, že bez ohledu na to, zda jde o šedou nebo tvárnou litinu, mají všechny typy odlitků tytéž základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jsou v zásadě používány pro tytéž účely a lze je považovat za různé typy téhož výrobku.

(20)

Na základě výše uvedených skutečností je možno vyvodit závěr, že se původní šetření vztahovalo na odlitky vyrobené z šedé i tvárné litiny. I za předpokladu, že to nebylo zcela zřejmé ze samotného oznámení o zahájení šetření, měly zúčastněné strany řadu příležitostí, aby zjistily, že se šetření týká odlitků z šedé i tvárné litiny, jak bylo uvedeno ve verzi podnětu bez důvěrných údajů, dotaznících a v informacích poskytnutých zúčastněným stranám v konečné fázi.

(21)

Po zveřejnění konečných zjištění tohoto přezkumu jedna zúčastněná strana uvedla, že v oznámení o zahájení původního šetření měl být jednoznačně uveden rozsah definice výrobku. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené oznámení o zahájení šetření zmiňovalo pouze odlitky z nekujné litiny, dovozce odlitků z kujné litiny mohl být ujištěn, že se na jeho výrobky šetření nevztahuje, a nemusel brát v potaz verzi podnětu bez důvěrných údajů.

(22)

Vzhledem ke znění původního oznámení o zahájení šetření nelze tvrdit, že odlitky z tvárné litiny byly explicitně nebo implicitně vyloučeny z definice dotčeného výrobku. Nejprve je třeba poznamenat, že v prvním odstavci původního oznámení o zahájení šetření bylo uvedeno, že Komise obdržela „podnět (…), v němž se uvádí, že dovoz některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky (…) je dumpingový, a způsobuje tak výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu“. Zadruhé, v druhém oddíle („výrobek“) se uvádí, že zahrnuty budou odlitky z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí a/nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům, avšak aniž by bylo blíže upřesněno, co se rozumí slovem „nekujné“. V tomto kontextu se připomíná, že kódy KN uvedené v oznámení o zahájení šetření byly výslovně „uvedeny pouze pro informaci“, a nelze tudíž tvrdit, že omezily definici výrobku původního šetření. Oznámení o zahájení šetření proto již obsahovalo prvky upozorňující dovozce nebo vyvážejícího výrobce odlitků z tvárné litiny používaných k zakrytí nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům na to, že se na odlitky z tvárné litiny může vztahovat šetření. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je toto tvrzení odmítnuto.

(23)

Každopádně i za předpokladu, že nešlo o tento případ, bylo oznámení o zahájení přezkumu v tomto ohledu jednoznačné. V oddíle 3 (důvody pro přezkum) se uvádí, že zatímco popisná část nařízení o uložení konečných opatření se rovněž vztahuje na odlitky z tvárné litiny, oblast působnosti normativní části uvedeného nařízení je v tomto bodě možná nutné vyjasnit. Všechny hospodářské subjekty byly výslovně vyzvány, aby sdělily svá stanoviska a předložily k nim veškeré důkazy. Dotčený dovozce nicméně nepředložil žádné důkazy, že jeden nebo více jeho dodavatelů, na které se clo vztahuje, nepochopili, že se původní šetření rovněž vztahovalo na odlitky z tvárné litiny. V této souvislosti je rovněž třeba poznamenat, že oznámení o zahájení přezkumu v oddíle 9 zdůraznilo, že všechny strany, které tak chtějí učinit, mohou požádat o další přezkum na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádný vývozce, na jehož výrobky se clo vztahuje, nicméně neuvedl, že během původního šetření nepochopil, že šetření se vztahuje i na odlitky z tvárné litiny, a že by proto měl být nyní zahájen dodatečný přezkum, aby se znovu vypočetlo clo vztahující se na jeho výrobky, včetně výrobků z tvárné litiny.

(24)

Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení zúčastněné strany odmítá.

(25)

V zájmu objasnění, zda zjištění ohledně odlitků vyrobených z šedé a tvárné litiny, jak byla uvedena v nařízení o uložení konečných opatření, byla skutečně správná, bylo ověřeno, zda byly odlitky z tvárné litiny a odlitky z šedé litiny správně považovány za výrobky se stejnými fyzikálními, chemickými a technickými vlastnostmi a konečným použitím, jak je uvedeno v nařízení o uložení konečných opatření.

(26)

Pokud jde o fyzikální vlastnosti, konečná podoba odlitku je ovlivněna účelem a podmínkami instalace výrobku, výrobek však musí každopádně vyhovovat platným normám, jak jsou stanoveny mimo jiné v EN 1561, EN 1563, EN 124 a EN 1433.

(27)

Pokud jde o chemické vlastnosti odlitků, šedá i tvárná litina jsou slitinami železa a uhlíku. Ačkoli existují malé rozdíly ve struktuře suroviny a rovněž materiálech přidávaných během výrobního procesu (např. hořčík), nevykazují konečné výrobky v tomto ohledu významný rozdíl.

(28)

Podotýká se, že kvůli hořčíku přidanému během procesu výroby tvárné litiny se mikrostruktura litiny mění z vločkové/lamelární struktury (šedá litina) na kuličkovou strukturu. Přesnějším výrazem pro tvárnou litinu je proto výraz „litina s kuličkovým grafitem“.

(29)

Pokud jde o technické vlastnosti, šetření prokázalo, že tvárná litina má na rozdíl od šedé litiny technické vlastnosti, které zajišťují, že materiál je odolnější vůči vyššímu namáhání na mezi pevnosti, a co je důležitější, že při namáhání tlakem je v podstatně vyšší míře deformován bez porušení, tj. tvárná litina je plasticky tvárná, zatímco šedá litina se při namáhání tlakem láme, tj. je křehká. Šetřením bylo rovněž prokázáno, že bez ohledu na tento rozdíl jsou ostatní základní mechanické/technické vlastnosti, například schopnost formování, odolnost vůči opotřebení a pružnost, u šedé litiny a tvárné litiny srovnatelné.

(30)

Výše zmíněné rozdíly mezi šedou a tvárnou litinou se týkají pouze požadovaného provedení odlitku (tj. zda je nutné spojovací zařízení), nikoli vhodnosti pro daný účel odlitku, kterým je zakrytí nebo umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům.

(31)

Výrobky z litiny sloužící k výše uvedeným konečným použitím musí splňovat požadavky norem EN 124 (kryty průlezů a kryty vpustí) a EN 1433 (odvodňovací žlábky). Obě normy upřesňují, že materiály z litiny musí splňovat požadavky normy EN 1561 nebo normy EN 1563 (tj. šedá nebo tvárná litina). Šedá i tvárná litina proto splňují požadavky norem, lze je tudíž považovat za vzájemně zaměnitelné.

(32)

Spotřebitelé považují oba druhy litiny za stejný výrobek používaný k zakrytí průlezů, odolný vůči provoznímu zatížení, zajišťující bezpečný a snadný přístup k podzemním sítím nebo k jímání povrchové vody (odvodňovací žlábky). Oba typy poskytují dlouhodobá trvalá řešení.

(33)

Vyvozuje se tudíž závěr, že ačkoliv mezi oběma typy výrobku existují malé rozdíly, tyto typy výrobku byly právem považovány za jediný výrobek, jelikož mají stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti, lze je použít ke stejným účelům a jsou vzájemně zaměnitelné. To potvrzují zjištění původního šetření a 18., 20., 21. a 22. bod odůvodnění nařízení o uložení konečných opatření.

(34)

Po poskytnutí konečných informací řada zúčastněných stran tato zjištění zpochybnila a zdůraznila, že již v původním šetření byl vyvozen chybný závěr, že odlitky z šedé a tvárné litiny mají stejné vlastnosti a měly by se za účelem šetření považovat za jediný výrobek. Tyto strany tvrdily, že řada činitelů prokazuje, že tyto dva typy odlitků nejsou srovnatelné a že by se měly považovat za odlišné výrobky. Tyto strany zejména zmiňovaly i) rozdíly ve výrobním procesu, které vedou ii) k zcela rozdílným fyzikálním, chemickým a technickým vlastnostem a iii) k různé struktuře nákladů a nakonec iv) k odlišnému vnímání ze strany spotřebitele. K doložení tohoto tvrzení byla Komisi předložena řada odborných posudků a článků zveřejněných v odborných časopisech. Tyto odborné posudky zejména vyzdvihovaly rozdíly mezi tvárnou litinou a šedou litinou s ohledem na strukturu grafitu a technické rozdíly, tj. skutečnost, že tvárná litina může být při namáhání tlakem deformována, zatímco šedá litina se za stejných podmínek láme.

(35)

V tomto ohledu se podotýká, že toto šetření potvrdilo, že mezi oběma typy výrobku, tj. odlitky z šedé litiny a odlitky z tvárné litiny, skutečně existují rozdíly. Skutečnost, že během procesu výroby odlitku z tvárné litiny je přidán hořčík, mění strukturu grafitu z vločkové/lamelární na kuličkovou a dává mu jiné mechanické vlastnosti, například určitou deformovatelnost při namáhání tlakem. Kromě toho odlitky z tvárné litiny běžně vyžadují zvláštní provedení pro spojení s povrchem. Připomíná se však, že stálou praxí je ověřovat, zda mají výrobky nebo typy výrobku stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se v zásadě ke stejnému účelu, s cílem určit, zda by za účelem antidumpingového šetření měly tvořit jediný výrobek. To znamená, že typy výrobku nemusí být z vědeckého (či jiného) hlediska totožné ve všech aspektech, nýbrž že jsou přijatelné určité rozdíly, mají-li výše zmíněné základní vlastnosti. Mimoto se připomíná, že řízení není vedeno proti dovozu materiálu jako takového, tj. litiny, nýbrž proti odlitkům používaným k zakrytí nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a jejich částem. Toto šetření potvrdilo, že odlitek z tvárné litiny má stejné základní vlastnosti jako odlitek z šedé litiny (viz tvrzení uvedená výše v 24. až 30. bodě odůvodnění). Tvrzení, že odlitky z šedé litiny a odlitky z tvárné litiny nemají stejné základní vlastností, se tudíž odmítá.

(36)

V rámci tohoto šetření dvě společnosti uvedly, že by odvodňovací systémy, na něž se vztahuje norma EN 1433, neměly spadat do oblasti působnosti opatření. K doložení svého tvrzení zúčastněné strany poukázaly na skutečnost, že v nařízení o uložení konečných opatření je zmíněna pouze jiná norma (EN 124) použitelná na kryty průlezů a kryty vpustí, a že se původní šetření jednoznačně zaměřilo na kryty průlezů.

(37)

Žadatel tvrdil, že oznámení o zahájení přezkumu uvádějící důvody tohoto částečného prozatímního přezkumu nezmiňuje otázku odvodňovacích žlábků, a že by se proto tvrzení v tomto ohledu neměla brát v potaz. Toto tvrzení je však odmítnuto vzhledem ke skutečnosti, že oznámení o zahájení přezkumu rovněž uvádělo, že je nutno objasnit definici výrobku. Skutečnost, že zvláštní pozornost byla věnována otázce, zda se opatření vztahují na odlitky z tvárné litiny, nevylučuje možnost analyzovat ostatní tvrzení týkající se definice výrobku.

(38)

Za prvé bylo ověřeno, zda se původní šetření vztahovalo na odvodňovací žlábky.

(39)

Jak se uvádí ve 14. bodě odůvodnění, oznámení o zahájení původního šetření popisovalo posuzovaný výrobek jako „některé předměty z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí a/nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a jejich částí (…)“. Jelikož odvodňovací žlábky jsou předměty používané k zakrytí podzemních nebo podpovrchových systémů a jejich částí, je nutno mít za to, že se oznámení o zahájení šetření vztahovalo rovněž na odvodňovací žlábky jako typ odlitků.

(40)

Znění původního podnětu bez důvěrných údajů navíc výslovně uvádí, že dotčený výrobek „je obvykle pojmenován s odkazem na svůj účel, tj. poklop průlezu (nebo kryt průlezu), kryt vpusti nebo odvodňovací žlábek a povrchový box“ (viz bod 3.2). Další odkaz na odvodňovací žlábky jako součást dotčeného výrobku je uveden v bodě 3.5 (účinné odvádění povrchové vody) a 3.6.

(41)

Odvodňovací žlábky byly mimoto zahrnuty v popisu typů výrobku, které bylo nutno nahlásit v dotazníku (kontrolní čísla výrobků), a všechny spolupracující strany, které obdržely dotazník, musely nahlásit rovněž prodej odvodňovacích žlábků. Všechna zjištění původního šetření týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství zahnovala proto rovněž odvodňovací žlábky.

(42)

V nařízení o uložení konečných opatření, jež bylo rovněž poskytnuto všem zúčastněným stranám, je zejména v 15. až 17. bodě odůvodnění uvedeno, že se odlitky obecně skládají z rámu, který je zakotven v zemi, a z poklopu nebo z mříže položených v jedné rovině s povrchem. V 17. bodě odůvodnění je uvedeno, že poklop a mříž bývají jakéhokoli tvaru, mimo jiné trojúhelníkového, kruhového, čtvercového nebo obdélníkového. Stejně tak je v 19. bodě odůvodnění uvedeno, že možné různé prezentace odlitků (např. kryty průlezů, kryty vpustí a povrchové boxy) jsou dostatečně podobné, představují proto pro účel tohoto řízení jediný výrobek. Ze znění nařízení o uložení konečných opatření proto vyplývá, že jako typ možné prezentace odlitků jsou zahrnuty rovněž odvodňovací žlábky.

(43)

Odvodňovací žlábky byly zahrnuty do definice výrobku v původním šetření, což bylo možné určit na základě výše uvedeného.

(44)

Po poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana uvedla, že se oznámení o zahájení šetření ani nařízení o uložení konečných opatření nevyjadřuje jasně o zahrnutí odvodňovacích žlábků do rozsahu šetření. Tato strana tvrdila, že ačkoli oznámení o zahájení šetření bylo přinejmenším nejasné, pokud jde o odvodňovací žlábky, 16. bod odůvodnění nařízení o uložení konečných opatření jednoznačně uvádí, že „odlitky musí umožnit bezpečný a snadný přístup do podzemní komory jak osobám, tak pro účely vizuální prohlídky“. Jelikož liniové odvodňovací systémy neumožňují přístup osob do podzemní komory, nýbrž slouží k odvádění vody, je zřejmé, že odvodňovací žlábky zahrnuty nejsou.

(45)

Nepopírá se, že odvodňovací žlábky/liniové odvodňovací systémy, které se obvykle skládají z odtokového kanálu a mříže nahoře, slouží zejména k odvádění povrchové vody. Umožňují však rovněž bezpečný a snadný přístup do podzemní komory, což je v tomto případě odtokový kanál. Pokud by byl například odtokový kanál ucpán listím nebo jinými předměty, mohou mít po odstranění mříže osoby přístup k odtokovému kanálu, aby ucpávku odstranily. I za předpokladu, že odtokový kanál nelze považovat za součást podzemní komory, jelikož přístup k této komoře by měl umožňovat celý odlitek, lze přesto tvrdit, že odvodňovací žlábek zahrnuje podélnou prohlubeninu v zemi, která byla vykopána s cílem umožnit odvádění vody. Dále se zdůrazňuje, že věta v dotyčném bodě odůvodnění znamená, že přístup může být zajištěn pro vizuální prohlídku, což je v případě odvodňovacích žlábků nepochybně možné. Tuto větu citovanou uvedenou stranou je nutno mimoto posuzovat v kontextu, tj. společně s 15. bodem odůvodnění a začátkem 16. bodu odůvodnění. Jak bylo uvedeno výše, zde je stanoveno, že se „odlitky obecně skládají z rámu, který je zakotven v zemi, a z poklopu nebo z mříže položených v jedné rovině s povrchem užívaným chodci a/nebo vozidly, které odolávají hmotnosti a působení pěšího a/nebo automobilového provozu. (…) Odlitky slouží k zakrytí podzemní komory a musí vydržet zatížení automobilovým a/nebo pěším provozem. Poklop nebo mříž musí zůstávat osazeny do rámu, aby nedocházelo k hlukovému znečištění, ke zranění osob a k poškození vozidel.“ Šetření prokázalo, že se odvodňovací žlábky obecně skládají z odtokového kanálu, který je zakotven v zemi, a mříže položené v jedné rovině s povrchem užívaným chodci a/nebo vozidly a která odolává hmotnosti a působení pěšího a/nebo automobilového provozu. Odvodňovací žlábky lze mimoto použít rovněž k zajištění přístupu a/nebo vstupu do podzemní komory a musí rovněž vydržet zatížení automobilovým a/nebo pěším provozem. Tvrzení, že odvodňovací žlábky nebyly jednoznačně zahrnuty, je proto odmítnuto.

(46)

Jako druhý krok bylo v zájmu objasnění, zda jsou zjištění týkající se odvodňovacích žlábků skutečně správná, dále ověřováno, zda mají odvodňovací žlábky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti jako ostatní typy odlitků, a lze je proto s ostatními typy odlitků právem považovat za jediný výrobek.

(47)

Šetření potvrdilo, že odvodňovací žlábky jsou odlitky z šedé nebo tvárné litiny a že se obecně skládají z rámu, který je zakotven v zemi, a z mříže položené v jedné rovině s povrchem. Rám je umístěn přímo na vrcholu komory. Odvodňovací žlábky se používají k zakrytí země a umožňují vizuální prohlídku.

(48)

Ačkoliv je pravdou, že hlavním účelem odvodňovacího žlábku je odvádět z povrchu přebytečnou vodu, aby vozidla nebo letadla mohla bezpečně používat silnici/rozjezdovou a přistávací dráhu, nevylučuje to, že odvodňovací žlábky slouží rovněž k zakrytí podzemní komory, jak bylo uvedeno výše, a musí rovněž vydržet zatížení automobilovým provozem. Přebytečnou vodu mají mimoto odvádět i jiné typy odlitků (např. kryty vpustí).

(49)

Pokud jde o tvrzení ohledně chybějící normy EN 1433 v nařízení o uložení konečných opatření, poznamenává se, že se v 26. a 27. bodě odůvodnění na normu EN 124 odkazuje v části týkající se obdobného výrobku v souvislosti s tvrzením zúčastněných stran, že odlitky vyráběné a prodávané v ČLR a odlitky vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství nejsou obdobné. To neznamená, že výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1433, nejsou zahrnuty. Odkaz (či jeho neuvedení) na konkrétní normu EN v nařízení je uveden pouze pro informaci, neznamená však, že neexistují žádné jiné normy, jež by bylo možno použít. Norma EN 1433 byla mimoto v období původního šetření (duben 2003–březen 2004) novou normou platnou od srpna 2003 a až do srpna 2004 existovala společně s vnitrostátními normami. V době shromažďování údajů v průběhu původního šetření nebyla proto tato norma plně funkční a existovala souběžně s jinými normami týkajícími se téhož výrobku.

(50)

Potvrzuje se proto, že tato konkrétní prezentace odlitků má stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako jiné kryty průlezů, kryty vpustí nebo povrchové boxy.

(51)

Na základě výše uvedených skutečností je objasněno, že výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1433, byly součástí definice výrobku a měly by podléhat opatřením, jelikož zjištěný rozdíl v hlavním účelu nelze považovat za dostatečně významný, aby odůvodnil vyloučení této formy odlitků.

(52)

S ohledem na výše uvedenou analýzu bylo považováno za vhodné ověřit, zda je znění článku 1 nařízení o uložení konečných opatření a 18. až 29. bodu odůvodnění uvedeného nařízení v souladu se zjištěními původního šetření a výše uvedenými zjištěními. Jinými slovy, přezkoumávala se otázka, zdali je nakonec skutečně zapotřebí normativní část nařízení o uložení konečných opatření měnit a zda nelze dovodit, že současné znění článku 1 se již na odlitky z tvárné litiny jednoznačně vztahuje. V této souvislosti byly náležitě zohledněny rovněž připomínky ohledně části nařízení o uložení vyrovnávacích opatření týkající se definice výrobku, které byly obdrženy od zúčastněných stran.

(53)

Připomíná se, že čl. 1 odst. 1 nařízení o uložení konečných opatření stanoví, že zahrnuty by měly být odlitky z „nekujné (netvárné)“ litiny. Dále se připomíná, že šetření prokázalo, že tvárná litina je plasticky tvárná (viz 30. bod odůvodnění).

(54)

Vyvstala tudíž otázka, zda je z technického hlediska tvárnou litinu vždy nutné považovat za „nekujnou“ navzdory skutečnosti, že je plasticky tvárná. V nauce o materiálech „kujnost“ odkazuje na schopnost materiálu deformovat se při namáhání tlakem, což je často charakterizováno jako schopnost materiálu vytvořit při vyklepávání nebo válcování tenký plát. V této souvislosti výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že by se výraz odlitky z „nekujné (netvárné)“ litiny v článku 1 nařízení o uložení konečných opatření mohl vztahovat na veškeré odlitky, které nejsou vyrobeny z kujné litiny, a to by zahrnovalo odlitky z šedé litiny a tvárné litiny. V tomto smyslu se proto uvádělo, že je možno tvrdit, že také odlitky z tvárné litiny jsou na rozdíl od kujné litiny nekujné, a vztahuje se na ně tudíž článek 1 nařízení o uložení konečných opatření od svého vstupu v platnost.

(55)

Připomíná se nicméně, že tvárnost a kujnost nejsou vždy ve vzájemném vztahu, například zlato je tvárné i kujné, zatímco olovo je pouze kujné. V průběhu přezkumného šetření byly navíc předloženy důkazy, že tvárná litina je deformovatelná nejen při namáhání v tahu, nýbrž do jisté míry rovněž při namáhání tlakem. Zdá se proto, že z technického hlediska je obtížné tvrdit, že tvárnou litinu je vždy nutné považovat za nekujnou (pak by možná nebylo zapotřebí normativní část nařízení o uložení konečných opatření měnit).

(56)

Skutečností nicméně zůstává, že se na odlitky z tvárné litiny vztahovalo původní šetření. V zájmu vyloučení možné nejednoznačnosti ve výkladu je nutno odpovídajícím způsobem revidovat nařízení o uložení konečných opatření. Zejména je nutno objasnit, že se definice výrobku vztahuje na odlitky z nekujné (netvárné) litiny i z litiny s kuličkovým grafitem (tvárné litiny). Mimoto je nutno zařadit dodatečný kód KN, totiž kód ex 7325 99 10 odkazující na „ostatní výrobky odlité ze železa nebo oceli z kujné (tvárné) litiny“. To je nezbytné k zajištění, aby antidumpingové clo, které bylo považováno za vhodné pro (mimo jiné) tyto odlitky z tvárné litiny během původního šetření, z nich bylo od nynějška opravdu vybíráno.

(57)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany výslovně vyzvány, aby se vyjádřily k možné zpětné působnosti závěrů. Otázkou zpětné působnosti se zabývala řada stran během slyšení a ve svých podáních. Obecně se všechny strany, s výjimkou výrobního odvětví Společenství, vyslovily proti uplatňování výsledků přezkumu se zpětnou působností.

(58)

V tomto ohledu se podotýká, že stávající šetření prokázalo, že by normativní část nařízení o uložení konečných opatření měla být pozměněna s cílem objasnit definici výrobku a že je nutno připojit dodatečný kód KN. Mimoto se rovněž zdá, že v průběhu minulého období některé hospodářské subjekty založily své obchodní chování na předpokladu, že se na odlitky z tvárné litiny antidumpingové clo nevztahuje. Podrobení dovozu těchto odlitků do Společenství antidumpingovému clu se zpětnou působností by vážně postihlo ekonomické činnosti těchto hospodářských subjektů. Vzhledem k těmto důvodům se považuje za vhodnější, aby objasnění rozsahu definice výrobku mělo účinek výhradně do budoucna.

(59)

Na základě výše uvedených zjištění se považuje za vhodné revidovat nařízení (ES) č. 1212/2005 s cílem objasnit definici výrobku, na nějž se vztahuje uvedené nařízení, a vložit objasnění, že se definice výrobku vztahuje na nekujnou (netvárnou) litinu a litinu s kuličkovým grafitem (tvárnou litinu). Mimoto je nutno zařadit dodatečný kód KN, totiž kód ex 7325 99 10.

(60)

Zjištění a návrh byly poskytnuty dotčeným stranám a jejich připomínky byly náležitě zohledněny,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/14

(1)

Dne 26. ledna 2009 přijala Rada rozhodnutí 2009/62/ES, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 (2) a které stanoví aktualizovaný seznam osob, skupin a subjektů, na něž se uvedené nařízení vztahuje.

(2)

Všem osobám, skupinám a subjektům, u nichž to bylo prakticky možné, poskytla Rada odůvodnění jejich zařazení na seznam uvedený v rozhodnutí 2009/62/ES. Jedné osobě bylo pozměněné odůvodnění poskytnuto v březnu roku 2009.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala Rada osoby, skupiny a subjekty uvedené na seznamu v rozhodnutí 2009/62/ES, že se rozhodla je na seznamu ponechat. Rada rovněž dotyčné osoby, skupiny a subjekty informovala o možnosti požádat Radu o odůvodnění svého zařazení na seznam v případě, že jim toto odůvodnění ještě nebylo sděleno.

(4)

Rada provedla v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 celkový přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se uvedené nařízení vztahuje. Vzala přitom v úvahu připomínky, jež Radě dotčené osoby, skupiny a subjekty předložily.

(5)

Rada rozhodla, že u některých osob již neexistují důvody pro jejich ponechání na seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se nařízení (ES) č. 2580/2001 vztahuje, a že by daný seznam měl být odpovídajícím způsobem pozměněn.

(6)

Rada dospěla k závěru, že ostatní osoby, skupiny a subjekty uvedené v příloze tohoto nařízení byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (4), že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatření stanovených v nařízení (ES) č. 2580/2001.

(7)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/17

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/19

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. června 2009 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/22

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 546/2003 (3) stanoví, že členské státy musí Komisi každý čtvrtek sdělit prodejní cenu, kterou používají třídírny u vajec třídy A od slepic chovaných v klecích, která je průměrem kategorií L a M. Některé členské státy provedly směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (4), tak, že na svém území uložily přísnější požadavky pro dobré životní podmínky, než jsou minimální požadavky určené v uvedené směrnici. Některé způsoby chovu nosnic proto již nejsou používány ve všech členských státech. Z tohoto důvodu by členské státy, které již nejsou schopny sdělovat ceny vajec produkovaných v klecích, měly Komisi sdělovat ceny vajec produkovaných v halách.

(2)

Pro účely harmonizace by veškerá sdělení týkající se cen v odvětví masa měla být zasílána ve stejný den v týdnu; je proto vhodné, aby byla sdělení podávána ve středu.

(3)

Nařízení (ES) č. 546/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/23

(1)

Článek 12 nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (2), stanoví pravidla pro určování povinných dodávek s nulovým clem pro produkty kódu KN 1701, vyjádřené jako ekvivalent bílého cukru, pro dovozy pocházející ze zemí, které jsou signatáři protokolu AKT a dohody s Indií.

(2)

Tato množství byla prozatímně stanovena nařízením Komise (ES) č. 403/2008 ze dne 6. května 2008, kterým se pro dodací období 2008/2009 (3) dočasně stanoví množství povinných dodávek třtinového cukru k dovozu podle protokolu AKT a dohody s Indií, a nařízením Komise (ES) č. 1088/2008 ze dne 5. listopadu 2008, kterým se pro dodací období začínající dnem 1. července 2009 (4) dočasně stanoví množství povinných dodávek třtinového cukru k dovozu podle protokolu AKT a dohody s Indií.

(3)

V čl. 7 odst. 1 a 2 protokolu AKT se stanoví pravidla týkající se nedodání dohodnutého množství některým státem AKT.

(4)

Příslušné orgány Barbadosu, Konga, Jamaiky, Mauricia, Tanzanie a Trinidadu a Tobaga informovaly Komisi, že nebudou schopny dodat dohodnutá množství v plné výši pro dvě příslušná dodací období.

(5)

Po konzultacích s dotčenými státy AKT bude provedeno přerozdělení chybějícího množství pro dodávky během dodacího období 2008/2009.

(6)

Množství povinných dávek pro dodací období 2008/2009 a pro dodací období začínající dnem 1. července 2009 je třeba upravit podle čl. 12 odst. 1, čl. 12 odst. 2 písm. c) a čl. 12 odst. 4 nařízení (ES) č. 950/2006, a proto je třeba zrušit nařízení (ES) č. 403/2008 a nařízení (ES) č. 1088/2008.

(7)

Podle čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 950/2006 se odstavec 1 uvedeného článku nepoužije na množství přerozdělená v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo 2 protokolu AKT. Množství přerozdělená podle tohoto nařízení by proto měla být dovezena před 30. červnem 2009. Toto přerozdělení však také zahrnuje převod množství z dodacího období začínajícího dnem 1. července 2009. Pružnost ustanovení čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 950/2006 by se proto měla použít na množství přerozdělené podle tohoto nařízení.

(8)

V souladu s čl. 153 odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní licence pro cukr určený k rafinaci vydávají pouze zařízením zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být dovezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle čl. 153 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007. Podle článku 155 nařízení (ES) č. 1234/2007 však může Komise k zajištění toho, aby se cukr ze zemí AKT/Indie dovážel do Společenství za podmínek stanovených v protokolu AKT a v dohodě s Indií, přijmout opatření, která se mohou odchýlit od čl. 153 odst. 3 tohoto nařízení. S ohledem na snížení ceny dovezeného surového třtinového cukru dne 1. října 2009 mohou být tyto podmínky pro dovozní období začínající dnem 1. července 2009 splněny pouze tehdy, pokud budou mít všichni obchodníci přístup k dovozním licencím pro cukr určený k rafinaci. Je proto potřeba odchýlit se od čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 950/2006, podle kterého mohou podávat žádosti pro cukr určený k rafinaci pouze rafinerie zabývající se výhradně rafinací.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/26

(1)

Žádost Polska o zápis názvu „Olej rydzowy“ do rejstříku byla podle čl. 8 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 509/2006 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 9 nařízení (ES) č. 509/2006, musí být uvedený název zapsán.

(3)

Nebylo požádáno o ochranu uvedenou v čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/27

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 a podle čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení byla žádost Itálie o zápis názvu „Abbacchio Romano“ zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/28

(1)

Podle článku 18 nařízení Komise (ES) č. 543/2008 (2) musí národní referenční laboratoře do 1. července každého roku předat komisi odborníků výsledky kontrol obsahu vody v drůbežím mase stanovených v uvedeném nařízení.

(2)

Pro účely harmonizace je žádoucí, aby všechny národní referenční laboratoře při předávání údajů komisi odborníků užívaly stejné vzory a stejnou adresu.

(3)

Nařízení (ES) č. 543/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

V čl. 18 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Národní referenční laboratoře předají výsledky kontrol uvedených v odstavci 1 do 1. července každého roku za použití formuláře uvedeného v příloze XIIa tohoto nařízení. Podle postupu uvedeného v článku 195 nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou výsledky předkládány řídícímu výboru k posouzení.“

b)

Vkládá se nová příloha XIIa, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/31

(1)

Článek 116 Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé (2) (dále jen „dohoda“) zřizuje Radu pro stabilizaci a přidružení.

(2)

Podle čl. 117 odst. 2 dohody přijme Rada pro stabilizaci a přidružení svůj jednací řád.

(3)

Podle čl. 120 odst. 1 dohody je Radě pro stabilizaci a přidružení při výkonu jejích povinností nápomocen Výbor pro stabilizaci a přidružení.

(4)

Podle čl. 120 odst. 2 dohody má Rada pro stabilizaci a přidružení ve svém jednacím řádu určit povinnosti Výboru pro stabilizaci a přidružení a čl. 120 odst. 3 dohody stanoví, že Rada pro stabilizaci a přidružení může pověřit výkonem jakýchkoliv svých pravomocí Výbor pro stabilizaci a přidružení,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/37

(1)

Směrnice 91/414/EHS stanoví vytvoření seznamu Společenství obsahujícího účinné látky, které jsou povoleny pro použití v přípravcích na ochranu rostlin.

(2)

Společnost Bayer CropScience AG předložila dne 30. června 2008 orgánům Německa dokumentaci týkající se účinné látky fluopyram s žádostí o její zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(3)

Orgány Německa sdělily Komisi, že na základě předběžného zkoumání lze usuzovat, že dokumentace týkající se uvedené účinné látky splňuje požadavky na údaje a informace stanovené v příloze II směrnice 91/414/EHS. Rovněž se zdá, že předložená dokumentace splňuje i požadavky na údaje a informace stanovené v příloze III směrnice 91/414/EHS, pokud jde o jeden přípravek na ochranu rostlin, který obsahuje dotyčnou účinnou látku. V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS byla dokumentace následně příslušným žadatelem zaslána Komisi a ostatním členským státům a postoupena Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(4)

Toto rozhodnutí by mělo formálně na úrovni Společenství potvrdit, že uvedená dokumentace je považována v zásadě za vyhovující požadavkům na údaje a informace podle přílohy II a splňuje požadavky stanovené v příloze III směrnice 91/414/EHS alespoň pro jeden přípravek na ochranu rostlin obsahující dotyčnou účinnou látku.

(5)

Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno právo Komise požádat žadatele, aby předložil další údaje nebo informace za účelem objasnění určitých bodů v dokumentaci.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/39

(1)

Výkonná rada Evropské centrální banky (ECB) přijala rozhodnutí ECB/2007/7 ze dne 24. července 2007 o podmínkách TARGET2-ECB (1).

(2)

Rada guvernérů ECB přijala obecné zásady ECB/2009/9 ze dne 7. května 2009, kterými se mění obecné zásady ECB/2007/2 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (2), mimo jiné s cílem umožnit přístup do TARGET2 úvěrovým institucím ve veřejném vlastnictví, které s ohledem na svou zvláštní institucionální povahu podle práva Společenství podléhají kontrole, která je srovnatelná s dohledem ze strany příslušných vnitrostátních orgánů.

(3)

Vzhledem k nedávným změnám obecných zásad ECB/2007/2 je třeba nahradit definici pojmu úvěrové instituce v příloze rozhodnutí ECB/2007/7,

„—

‚credit institution‘ means either: (a) a credit institution within the meaning of § 1(1) of the KWG; or (b) another credit institution within the meaning of Article 101(2) of the Treaty that is subject to scrutiny of a standard comparable to supervision by a competent authority.“

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/40

(1)

Dne 12. června 2007 přijala Rada společnou akci 2007/405/SZBP (1) o policejní misi Evropské unie v Konžské demokratické republice v rámci reformy bezpečnostního sektoru a justičního rozhraní (EUPOL RD Congo).

(2)

Dne 23. června 2008 přijala Rada společnou akci 2008/485/SZBP (2), kterou se mění a do 30. června 2009 prodlužuje společná akce 2007/405/SZBP.

(3)

Po konzultacích s konžskými orgány a dalšími zúčastněnými stranami se jeví jako nezbytné prodloužení této mise o další období a Politický a bezpečnostní výbor doporučil dne 10. března 2009 prodloužení mise o dalších 12 měsíců.

(4)

Společná akce 2007/405/SZBP by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů mise v období ode dne 1. července 2007 do dne 30. června 2008 činí 5 500 000 EUR.

Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů mise v období ode dne 1. července 2008 do dne 31. října 2009 činí 6 920 000 EUR.

Rada stanoví novou finanční referenční částku na pokrytí výdajů mise v období ode dne 1. listopadu 2009 do dne 30. června 2010.“

2)

V článku 16 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Její použitelnost končí dnem 30. června 2010.“

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/41

(1)

Dne 24. července 2008 přijala Rada společnou akci 2008/612/SZBP (1) o jmenování pana Ettora F. SEQUIHO zvláštním zástupcem Evropské unie pro Afghánistán na dobu od 1. září 2008 do 28. února 2009.

(2)

Dne 16. února 2009 přijala Rada společnou akci 2009/135/SZBP (2) o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Afghánistán do 28. února 2010.

(3)

Na základě přezkumu společné akce 2009/135/SZBP by měl být mandát zvláštního zástupce Evropské unie pro Afghánistán rozšířen tak, aby se vztahoval i na Pákistán. Společná akce 2009/135/SZBP by proto měla být zrušena.

(4)

Zvláštní zástupce Evropské unie pro Afghánistán a Pákistán bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 11 Smlouvy,

a)

přispívá k provádění společného prohlášení Unie a Afghánistánu a dohody s Afghánistánem („Afghanistan Compact“), jakož i příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a dalších příslušných rezolucí OSN;

b)

podporuje kladné příspěvky regionálních činitelů v Afghánistánu a sousedních zemí k mírovému procesu v Afghánistánu, a přispívá tak k upevnění afghánského státu;

c)

přispívá k provádění společného prohlášení Unie a Pákistánu, jakož i příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a dalších příslušných rezolucí OSN a

d)

podporuje klíčovou úlohu OSN, zejména zvláštního zástupce generálního tajemníka;

e)

podporuje činnost generálního tajemníka, vysokého představitele v oblasti.

a)

vyjadřovat stanoviska Unie k politickému vývoji v Afghánistánu a opírat se přitom o klíčové zásady dohodnuté mezi Afghánistánem a mezinárodním společenstvím, zejména o společné prohlášení Unie a Afghánistánu a dohodu s Afghánistánem („Afghanistan Compact“);

b)

vyjadřovat stanoviska Unie k politickému vývoji v Pákistánu a opírat se přitom o klíčové zásady vyplývající z pravidelných kontaktů mezi Pákistánem a mezinárodním společenstvím, zejména v rámci Skupiny přátel demokratického Pákistánu;

c)

navazovat a udržovat úzké vztahy s afghánskými a pákistánskými zastupitelskými orgány, zejména s vládou a parlamentem, a poskytovat jim podporu. Měl by rovněž udržovat styky s dalšími představiteli afghánské a pákistánské politiky a s jinými příslušnými činiteli v těchto zemích i mimo ně;

d)

udržovat úzké styky s příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi, zejména s místními zástupci OSN;

e)

být neustále v úzkém styku se sousedními a dalšími zúčastněnými zeměmi v této oblasti v zájmu zohlednění jejich stanovisek k situaci v Afghánistánu a Pákistánu a rozvoje spolupráce mezi těmito zeměmi a Afghánistánem a Pákistánem v politice Unie;

f)

informovat o pokroku dosaženém při plnění cílů společného prohlášení Unie a Afghánistánu i dohody s Afghánistánem („Afghanistan Compact“) a společného prohlášení Unie a Pákistánu, zejména v těchto oblastech:

g)

za konzultace se zástupci členských států a Komise napomáhat při zajišťování toho, aby činnost Unie zaměřená na rozvoj Afghánistánu a Pákistánu odrážela její politický přístup;

h)

společně s Komisí se aktivně zapojit do činnosti Společné rady pro koordinaci a monitorování zřízené v rámci dohody s Afghánistánem („Afghanistan Compact“) i v rámci Skupiny přátel demokratického Pákistánu;

i)

informovat o účasti a postojích Unie na mezinárodních konferencích o Afghánistánu a Pákistánu.

a)

vypracuje bezpečnostní plán pro danou misi na základě pokynů generálního sekretariátu Rady, zahrnující fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření pro danou misi, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti mise a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a zahrnující pohotovostní a evakuační plán mise;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti mise;

c)

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti mise náležitým bezpečnostním školením, a to na základě stupně rizika vyhodnoceného pro danou oblast mise generálním sekretariátem Rady;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli, Radě a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o provádění mandátu.

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/45

(1)

Dne 27. prosince 2001 přijala Rada společný postoj 2001/931/SZBP (1).

(2)

Dne 26. ledna 2009 přijala Rada společný postoj 2009/67/SZBP, kterým se aktualizuje společný postoj 2001/931/SZBP (2).

(3)

V souladu se společným postojem 2001/931/SZBP provedla Rada úplný přezkum seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje společný postoj 2009/67/SZBP.

(4)

Rada rozhodla, že u některých osob již neexistují důvody pro jejich ponechání na seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se společný postoj 2001/931/SZBP vztahuje.

(5)

Rada dospěla k závěru, že ostatní osoby, skupiny a subjekty uvedené v příloze společného postoje 2009/67/SZBP byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP, že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by i nadále měly být předmětem zvláštních omezujících opatřeních stanovených v uvedeném společném postoji.

(6)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje společný postoj 2001/931/SZBP, by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován,

16.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/51