30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/1

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/3

(1)

Nařízení (ES) č. 1935/2004 stanoví, že aktivní a inteligentní materiály a předměty určené pro styk s potravinami („aktivní a inteligentní materiály a předměty“) jsou zahrnuty v jeho oblasti působnosti, a proto se jeho ustanovení týkající se materiálů či předmětů určených pro styk s potravinami („materiály určené pro styk s potravinami“) použijí i na tyto materiály a předměty. Ostatní opatření Společenství, vyplývající zejména ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (2) a jejích prováděcích opatření a ze směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů (3), se na takové materiály a předměty rovněž použijí v případě potřeby.

(2)

Nařízení (ES) č. 1935/2004 stanoví obecné zásady k odstranění rozdílů mezi právními předpisy členských států, pokud jde o materiály určené pro styk s potravinami. Ustanovení čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení upravuje přijímání zvláštních opatření pro skupiny materiálů a předmětů a podrobně popisuje postup povolování látek na úrovni Společenství, pokud je ve zvláštním opatření stanoven seznam povolených látek.

(3)

Některá pravidla vztahující se na aktivní a inteligentní materiály a předměty jsou stanovena v nařízení (ES) č. 1935/2004. Zahrnují pravidla pro uvolněné účinné látky, které musí být v souladu s předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy, jež se použijí na potraviny, jakož i na pravidla označování. Specifická pravidla by měla být stanovena ve zvláštním opatření.

(4)

Toto nařízení je zvláštním opatřením ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1935/2004. Tímto nařízením by se měla stanovit zvláštní pravidla pro aktivní a inteligentní materiály a předměty, která se mají uplatňovat společně s obecnými požadavky stanovenými v nařízení (ES) č. 1935/2004 pro jejich bezpečné použití.

(5)

Existuje mnoho různých druhů aktivních a inteligentních materiálů a předmětů. Látky vyvolávající aktivní a/nebo inteligentní funkci mohou být obsaženy ve zvláštním zásobníku, například vloženy do malého papírového sáčku, nebo mohou být přímou součástí balicího materiálu, například součástí plastu láhve, která je z tohoto plastu vyrobená. Takové látky, které vyvolávají aktivní a/nebo inteligentní funkci těchto materiálů a předmětů („složky“), by měly být hodnoceny v souladu s tímto nařízením. Na pasivní části, jako jsou zásobník, obal, v němž je zásobník uložen, a obalový materiál, do kterého je látka začleněna, by se měla vztahovat zvláštní ustanovení na úrovni Společenství nebo vnitrostátní ustanovení, použitelná na takové materiály a předměty.

(6)

Aktivní a inteligentní materiály a předměty mohou být složeny z jedné či více vrstev nebo částí různých typů materiálů, jako jsou plasty, papír a kartón nebo nátěry a laky. Požadavky na tyto materiály mohou být harmonizovány plně nebo jen částečně, anebo jejich harmonizace na úrovni Společenství ještě vůbec není zavedena. Pravidla stanovená tímto nařízením by se měla uplatňovat, aniž by byly dotčeny předpisy Společenství nebo vnitrostátní předpisy, které se vztahují na takové materiály.

(7)

Jednotlivá látka nebo případně kombinace látek, které vytváří složky, by měly být zhodnoceny, aby bylo zaručeno, že jsou bezpečné a jsou v souladu s požadavky stanovenými nařízením (ES) č. 1935/2004. V některých případech může být nutné zhodnotit a povolit kombinaci látek, pokud v důsledku aktivní nebo inteligentní funkce dochází ke vzájemnému působení mezi různými látkami, které vede k posílení této funkce nebo vytvoření nových látek, které vyvolávají aktivní nebo inteligentní funkci.

(8)

Nařízení (ES) č. 1935/2004 stanoví, že v případě, kdy zvláštní opatření zahrnuje seznam látek povolených v rámci Společenství k užití při výrobě materiálů či předmětů určených pro styk s potravinami, měly by tyto látky před tím, než budou povoleny, projít posouzením jejich bezpečnosti.

(9)

Je vhodné, aby osoba, která má zájem o uvedení aktivních a inteligentních materiálů a předmětů nebo složek na trh, tedy žadatel, předložila veškeré informace potřebné k posouzení bezpečnosti látky nebo případně kombinace látek, která vytváří složku.

(10)

Posouzení bezpečnosti látky nebo kombinace látek, která vytváří složky, by mělo být provedeno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin („úřad“) po předložení platné žádosti v souladu s články 9 a 10 nařízení (ES) č. 1935/2004. Aby byl žadatel informován o údajích, které má poskytnout pro posouzení bezpečnosti, měl by úřad zveřejnit podrobné pokyny týkající se vypracování a podání žádosti. Aby bylo možné kontrolovat provádění případných omezení, je nutné, aby žadatel poskytl vhodnou analytickou metodu detekce a stanovení množství látky. Úřad by měl zhodnotit, zda je tato analytická metoda vhodná pro provedení navrhovaného omezení.

(11)

Po posouzení bezpečnosti určité látky nebo kombinace látek by mělo následovat rozhodnutí o řízení rizik, které určí, zda by látka měla být zařazena na seznam Společenství obsahující povolené látky, které lze použít v aktivních a inteligentních složkách („seznam Společenství“). Uvedené rozhodnutí by mělo být přijato regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1935/2004, který zajistí úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy.

(12)

Seznam Společenství by měl zahrnovat identifikaci, podmínky použití, omezení a/nebo specifikace použití této látky nebo kombinace látek, popřípadě složky nebo materiálu nebo předmětu, do kterých jsou přidávány nebo jejichž jsou součástí. Identifikace látky by měla zahrnovat alespoň název a dále, jsou-li takové údaje dostupné a nezbytné, číslo CAS, velikost částic, složení nebo další specifikace.

(13)

Aktivní materiály a předměty mohou záměrně obsahovat látky, které jsou určeny k tomu, aby se uvolňovaly do potravin. Vzhledem k tomu, že se tyto látky přidávají do potravin s tímto záměrem, měly by být používány pouze za podmínek uvedených v příslušných ustanoveních Společenství nebo vnitrostátních ustanoveních týkajících se jejich použití v potravinách. Tam, kde ustanovení Společenství nebo vnitrostátní ustanovení předpokládá povolení látky, měla by látka a její použití splňovat požadavky na povolení podle zvláštních právních předpisů o potravinách, jako jsou právní předpisy o potravinářských přídatných látkách. Potravinářské přídatné látky a enzymy mohou být také na materiál navázány nebo na něj imobilizovány a mít v potravinách technologickou funkci. Na taková použití se vztahují právní předpisy o potravinářských přídatných látkách a enzymech a mělo by se s nimi zacházet stejně jako s uvolněnými aktivními látkami.

(14)

Inteligentní systémy balení poskytují uživateli informaci o stavu potravin a neměly by do potravin uvolňovat své součásti. Inteligentní systémy mohou být umístěny na vnějším povrchu obalu a mohou být od potraviny odděleny funkční bariérou, tedy bariérou umístěnou uvnitř materiálu nebo předmětu určeného pro styk s potravinami zabraňující migraci látek zpoza této bariéry do potravin. Za funkční bariérou mohou být použity nepovolené látky, pokud splňují určitá kritéria a jejich migrace zůstává pod daným limitem detekce. S ohledem na potraviny pro kojence a jiné obzvlášť citlivé osoby a rovněž vzhledem k těžkostem spojeným s tímto typem analýzy, který se vyznačuje vysokou analytickou tolerancí, by pro migraci nepovolené látky přes funkční bariéru mělo být stanoveno maximální množství 0,01 mg/kg v potravině. Nové technologie, pomocí kterých se vyrábějí látky ve velikosti částic, jež vykazují chemické a fyzikální vlastnosti významně se lišící od vlastností částic s větší strukturou, například nanočástice, by se měly, pokud jde o riziko, posuzovat individuálně, dokud o této nové technologii nebude k dispozici více informací. Proto by se na ně neměl vztahovat koncept funkční bariéry.

(15)

Ve zvláštním opatření Společenství, které se vztahuje na pasivní část aktivního nebo inteligentního materiálu, mohou být stanoveny požadavky na inertnost materiálu, např. limit celkové migrace uplatnitelný na plastové materiály. Pokud se uvolňující aktivní složka stane součástí materiálu určeného pro styk s potravinami, na který se vztahuje zvláštní opatření Společenství, může vzniknout riziko překročení limitu celkové migrace v důsledku uvolnění účinné látky. Vzhledem k tomu, že aktivní funkce není inherentním rysem pasivního materiálu, nemělo by se množství uvolněné účinné látky započítávat do hodnoty celkové migrace.

(16)

V čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1935/2004 se stanoví, že aktivní a inteligentní materiály a předměty již uvedené do styku s potravinami mají být odpovídajícím způsobem označeny tak, aby spotřebitel mohl identifikovat nejedlé části. Jednotnost takových informací je nezbytná k tomu, aby nedošlo ke zmatení spotřebitelů. Proto by u aktivních a inteligentních materiálů a předmětů, pokud tyto materiály nebo předměty nebo jejich části mohou být pokládány za jedlé, měla být uvedena odpovídající písemná informace doprovázená, pokud je to technicky možné, symbolem.

(17)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1935/2004 stanoví, že k materiálům a předmětům má být přiloženo písemné prohlášení o shodě potvrzující, že jsou v souladu s předpisy, které se na ně vztahují. V zájmu posílení koordinace a zodpovědnosti dodavatelů by v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. h) a i) uvedeného nařízení měly v každé fázi výrobního procesu odpovědné osoby dokumentovat soulad s příslušnými pravidly v prohlášení o shodě, které bude poskytnuto odběrateli. Kromě toho by v každé fázi výrobního procesu měly být pro donucovací orgány uchovávány příslušné podklady, na jejichž základě bylo vydáno prohlášení o shodě.

(18)

Ustanovení čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4) vyžaduje, aby provozovatelé potravinářských podniků ověřovali, zda potraviny splňují příslušné požadavky právních předpisů týkajících se potravin. V čl. 15 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1935/2004 se stanoví, že k aktivním materiálům a předmětům, které při uvedení na trh ještě nejsou ve styku s potravinami, se má připojit informace o povolených způsobech užívání a další důležité informace, například názvy a maximální množství látek uvolňovaných aktivní složkou, aby provozovatelé potravinářských podniků, které používají tyto materiály a předměty, mohli dodržet ostatní příslušné předpisy Společenství, nebo pokud takové předpisy neexistují, vnitrostátní předpisy vztahující se na potraviny, včetně předpisů o označování potravin. K tomuto účelu by provozovatelé potravinářských podniků měli mít s výhradou požadavku na zachování důvěrnosti přístup k příslušným informacím, které jim umožní zabezpečit, že migrace nebo úmyslné uvolňování z aktivních a inteligentních materiálů a předmětů do potravin je v souladu se specifikacemi a omezeními stanovenými v právních předpisech Společenství nebo vnitrostátních právních předpisech týkajících se potravin.

(19)

Vzhledem k tomu, že některé aktivní a inteligentní materiály a předměty již byly uvedeny na trh Společenství, měla by být přijata ustanovení, která zabezpečí bezproblémový přechod k postupu Společenství pro povolování a nenaruší existující trh s těmito materiály a předměty. Žadatelům by měl být poskytnut dostatek času pro zpřístupnění informací potřebných pro posouzení bezpečnosti látky nebo kombinace látek, jež vytváří složku. Z toho důvodu by mělo být povoleno osmnáctiměsíční období, během kterého by žadatelé měli předložit informace o aktivních a inteligentních materiálech a předmětech. Během tohoto osmnáctiměsíčního období by mělo být také možné podávat žádosti pro nové látky nebo kombinace látek.

(20)

Úřad by měl bezodkladně posoudit všechny žádosti pro existující i nové látky vytvářející složky, pro které byla platná žádost předložena včas a v souladu s pokyny úřadu během počáteční fáze podávání žádostí.

(21)

Po ukončení posouzení bezpečnosti všech látek, pro které byla předložena platná žádost v souladu s pokyny úřadu během počátečních osmnácti měsíců, by měla Komise sestavit seznam Společenství obsahující povolené látky. S cílem zajistit rovné a spravedlivé podmínky pro všechny žadatele by měl být tento seznam Společenství vypracován jednorázově.

(22)

Ustanovení týkající se prohlášení o shodě a zvláštních pravidel pro označování by se měla uplatňovat až po uplynutí 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost, aby byl dán provozovatelům podniků dostatečný čas přizpůsobit se těmto novým pravidlům.

(23)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

„aktivními materiály a předměty“ materiály a předměty, které mají prodloužit životnost nebo zachovat či zlepšit stav balených potravin. Jsou navrženy tak, aby záměrně obsahovaly složky, které uvolňují nebo absorbují látky do nebo z balených potravin nebo prostředí, které potraviny obklopuje;

b)

„inteligentními materiály a předměty“ materiály a předměty, které sledují stav balených potravin nebo prostředí, které potraviny obklopuje;

c)

„složkou“ jednotlivá látka nebo kombinace jednotlivých látek, které způsobují aktivní a/nebo inteligentní funkci materiálu nebo předmětu včetně produktů vzniklých na základě reakce těchto látek in situ. Nezahrnuje pasivní části, jako je materiál, do kterého se látka přidává nebo jehož součást tvoří;

d)

„funkční bariérou“ bariéra, která je tvořena jednou či více vrstvami materiálu určeného pro styk s potravinami a zajišťuje, aby konečný materiál nebo předmět byl v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 1935/2004 a s tímto nařízením;

e)

„uvolňujícími aktivními materiály a předměty“ aktivní materiály a předměty navržené tak, aby záměrně obsahovaly složky, které uvolňují látky do balených potravin nebo na ně anebo do prostředí, které potraviny obklopuje;

f)

„uvolněnými aktivními látkami“ látky, které jsou určeny k tomu, aby se uvolňovaly z uvolňujících aktivních materiálů a předmětů do balených potravin nebo na ně anebo do prostředí, které potraviny obklopuje, a plní v potravinách určitý účel.

a)

vhodné a účinné pro zamýšlený účel použití;

b)

v souladu s všeobecnými požadavky stanovenými v článku 3 nařízení (ES) č. 1935/2004;

c)

v souladu se zvláštními požadavky stanovenými v článku 4 nařízení (ES) č. 1935/2004;

d)

v souladu s požadavky na označování stanovenými v čl. 15 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1935/2004;

e)

v souladu s požadavky na složení stanovenými v kapitole II tohoto nařízení;

f)

v souladu s požadavky na označování a prohlášení o shodě stanovenými v kapitolách III a IV tohoto nařízení.

a)

uvolněné aktivní látky za předpokladu, že splňují podmínky uvedené v článku 9;

b)

látky, které patří do oblasti působnosti předpisů Společenství nebo vnitrostátních předpisů týkajících se potravin a které jsou přidány nebo začleněny do aktivních materiálů či předmětů technikami, jako je vázání nebo imobilizace, za účelem technologického účinku na potravinu, a to za předpokladu, že vyhovují podmínkám stanoveným v článku 9;

c)

látky, které se používají ve složkách, které nejsou přímo v kontaktu s potravinou nebo prostředím, jež ji obklopuje, a které jsou odděleny od potraviny funkční bariérou, za předpokladu, že vyhovují podmínkám stanoveným v článku 10 a nespadají do některé z následujících kategorií:

a)

identifikace látky (látek);

b)

funkce látky (látek);

c)

referenční číslo;

d)

v případě potřeby podmínky používání látky (látek) nebo složky;

e)

v případě potřeby omezení a/nebo specifikace používání látky (látek);

f)

v případě potřeby podmínky používání materiálu nebo předmětu, ke kterému je složka přidána nebo jehož součást tvoří.

a)

slovy „NEJEZTE“ a

b)

vždy, je-li to technicky možné, symbolem uvedeným v příloze I.

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/12

(1)

Členské státy musí dodržovat lhůty pro vyplácení podpor příjemcům stanovené v zemědělských právních předpisech Společenství. Podle článku 16 nařízení (ES) č. 1290/2005 má překročení těchto platebních lhůt platebními agenturami za následek nepřípustnost plateb pro financování Společenstvím, s výjimkou případů, podmínek a omezení stanovených v souladu se zásadou přiměřenosti.

(2)

Podle článku 9 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 (2) se žádné snížení neuplatňuje, jestliže výdaje uhrazené pozdě představují maximálně 4 % výdajů uhrazených s dodržením splatností a lhůt.

(3)

Komise na zasedání Zvláštního výboru pro zemědělství dne 6. října 2008 (3) předložila prohlášení o zvýšení rozpětí stanoveného v článku 9 nařízení (ES) č. 883/2006 ze 4 % na 5 %. Je proto vhodné toto rozpětí pro způsobilé opožděné platby zvýšit. Nové rozpětí by se mělo použít pro platby, u nichž platební lhůta uplyne po 15. říjnu 2009.

(4)

Podle čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (4), nesmí být celkové netto částky přímých plateb poskytnuté v daném členském státě na kalendářní rok po použití modulace a dobrovolné modulace a aniž je dotčena finanční kázeň s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (5) a (ES) č. 1405/2006 (6), vyšší než stropy stanovené v příloze IV nařízení (ES) č. 73/2009. Za účelem zajištění finanční kázně by měla být stanovena zvláštní ustanovení, aby se zamezilo nedodržení platebních lhůt, které by mělo za následek celkové výdaje za přímé platby přesahující stropy daného finančního období.

(5)

Dále by se měla v souladu se současnou praxí a za účelem zajištění transparentnosti objasnit některá ustanovení.

(6)

Nařízení (ES) č. 883/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Změny by se měly použít od dne 16. října 2009 pro příjmy a výdaje členských států s ohledem na rok 2010 a následující hospodářské roky.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

1)

Článek 9 se mění takto:

2)

V čl. 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Částky zadržené v souladu s články 3 a 4 nařízení (ES) č. 1259/1999 nebo v souladu s článkem 1 nařízení (ES) č. 1655/2004 a úroky, jež mohou přinést a jež nebyly zaplaceny v souladu s článkem 1 nařízení Komise (ES) č. 963/2001 (10) nebo čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1655/2004, se připíšou ve prospěch EZZF spolu s výdaji za říjen dotyčného rozpočtového roku. Použije se popřípadě směnný kurz podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/15

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1898/2005 (2) stanoví prováděcí pravidla k režimu podpor pro odbyt přebytku určitých mléčných produktů. Tento režim, stanovený článkem 101 nařízení (ES) č. 1234/2007, se zrušuje nařízením Rady (ES) č. 72/2009 ze dne 19. ledna 2009 o úpravách společné zemědělské politiky změnou nařízení (ES) č. 247/2006, (ES) č. 320/2006, (ES) č. 1405/2006, (ES) č. 1234/2007, (ES) č. 3/2008 a (ES) č. 479/2008 a zrušením nařízení (EHS) č. 1883/78, (EHS) č. 1254/89, (EHS) č. 2247/89, (EHS) č. 2055/93, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 2596/97, (ES) č. 1182/2005 a (ES) č. 315/2007 (3).

(2)

V této souvislosti by měla být zrušena rovněž ustanovení o prodeji z intervenčních zásob pro produkci pečiva, zmrzliny a jiných potravin, a to s ohledem na nákladově efektivnější odbytové možnosti intervenčního másla a z důvodu zjednodušení.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 1898/2005 by proto mělo být zrušeno.

(4)

Článek 101 nařízení (ES) č. 1234/2007 je zrušen nařízením (ES) č. 72/2009 ze dne 1. července 2009. Nařízení (ES) č. 1898/2005 by proto mělo být od téhož data zrušeno. Článek 78 nařízení (ES) č. 1898/2005 však stanoví, že převzetí másla se může uskutečnit od 20. dne měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci uvedenému na poukázce, do 10. dne měsíce, který následuje po kalendářním měsíci uvedenému na poukázce. Aby mohly hospodářské subjekty plně využít poukázky platné do června 2009 včetně, měla by ustanovení kapitoly IV směrnice (ES) č. 1898/2005 pro tyto poukázky nadále platit.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/16

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. června 2009 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/19

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104 Smlouvy, jak je blíže vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1) (které je součástí Paktu o stabilitě a růstu), ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě stanoví další ustanovení týkající se provádění postupu při nadměrném schodku. V nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) se stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu.

(4)

V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech fázích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Tímto způsobem Pakt o stabilitě a růstu poskytuje rámec pro podporu vládních politik zaměřených na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle čl. 104 odst. 3 a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4, k závěru, že ve Francii existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 24. března 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Francie (3).

(6)

V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, předtím než po celkovém hodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Francie jsou závěry celkového zhodnocení následující.

(7)

Podle údajů oznámených francouzskými orgány dne 6. února 2009 dosáhl v roce 2008 schodek veřejných financí ve Francii výše 3,2 % HDP (4), a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Zpráva Komise podle čl. 104 odst. 3 má za to, že schodek byl blízko referenční hodnotě 3 % HDP, ale že překročení referenční hodnoty nelze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Zejména nelze mít za to, že vyplývá z prudkého hospodářského propadu v roce 2008 ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Podle francouzského statistického úřadu (INSEE) se odhaduje, že růst HDP v roce 2008 dosáhl hodnoty 0,7 % HDP, přičemž v roce 2007 to bylo 2,2 %. Překročení referenční hodnoty nemůže být považováno za dočasné. Podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 se odhaduje, že schodek veřejných financí v roce 2009 dosáhne 5,4 % HDP a za předpokladu nezměněné politiky v roce 2010 pouze slabě klesne na 5 %, protože postupně přestane působit rozpočtový dopad plánu obnovy. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tudíž není splněno.

(8)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 104 odst. 6 přihlédnout pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnoty a její překročení je jen dočasné. Tyto dvě podmínky nejsou v případě Francie splněny. Rozhodující faktory nejsou tudíž u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/21

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104, jak je vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1) (které je součástí Paktu o stabilitě a růstu), ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu.

(4)

V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech fázích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Tímto způsobem Pakt o stabilitě a růstu poskytuje rámec pro podporu vládních politik zaměřených na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle čl. 104 odst. 3 a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4, k závěru, že v Řecku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 24. března 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Řecka (3).

(6)

V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, předtím než po celkovém hodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Řecka jsou závěry celkového zhodnocení následující.

(7)

Celkový schodek veřejných financí v Řecku dosáhl v roce 2007 výše 3,5 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu stanovenou ve výši 3 % HDP. Podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 se celkový schodek veřejných financí, bez vlivu jednorázových opatření, v roce 2008 odhaduje na 3,6 % HDP (nebo 3,4 % HDP včetně jednorázových opatření). Tento odhad je založen na míře růstu reálného HDP dosahující 2,9 % v roce 2008 a zohledňuje nejnovější informace o provádění zákona o rozpočtu pro rok 2008. Na základě prognózy růstu reálného HDP ve výši 0,2 % a na základě obezřetného hodnocení zákona o rozpočtu pro rok 2009, který parlament schválil dne 21. prosince 2008, dosáhne podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 celkový schodek veřejných financí v roce 2009, bez vlivu jednorázových opatření, výše 4,4 % HDP (3,7 % včetně jednorázových příjmů). Na základě běžného předpokladu nezměněné politiky a za předpokladu, že jednorázová opatření nebudou již nadále uplatňována, se schodek na rok 2010 odhaduje ve výši 4,2 % HDP. Kritérium pro schodek stanovené ve Smlouvě tudíž není splněno.

(8)

Celkový hrubý veřejný dluh dosáhl v roce 2007 výše 94,8 % HDP a 94,6 % HDP v roce 2008, což výrazně převyšuje referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 se poměr celkového veřejného dluhu k HDP dále zvýší na 96,25 % v roce 2009 a 98,5 % HDP do roku 2010. Současné míry schodku a odhady střednědobého růstu nejsou slučitelné s poměrem dluhu k HDP přibližujícímu se úrovni pod 60 % HDP. Nelze se domnívat, že poměr dluhu k HDP se dostatečně snižuje a že se blíží referenční hodnotě uspokojivým tempem ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu.

(9)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 104 odst. 6 přihlédnout pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnoty a její překročení je jen dočasné. Tyto dvě podmínky nejsou v případě Řecka splněny. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/23

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104 Smlouvy, jak je vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1) (které je součástí Paktu o stabilitě a růstu), ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu.

(4)

V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech fázích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Tímto způsobem Pakt o stabilitě a růstu poskytuje rámec pro podporu vládních politik zaměřených na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle č. 104 odst. 3 a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4, k závěru, že v Irsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 24. března 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Irska (3).

(6)

V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, předtím než po celkovém zhodnocení rozhodne, zda existuje nadměrný schodek. V případě Irska jsou závěry celkového hodnocení následující.

(7)

Podle aktualizovaného programu stability dosáhl v roce 2008 schodek veřejných financí v Irsku výše 6,3 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek nebyl blízko referenční hodnotě 3 % HDP, ale překročení referenční hodnoty může být považováno za výjimečné. Vyplynul zejména z mimořádného hospodářského propadu ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 se očekává, že růst reálného HDP v Irsku byl v roce 2008 výrazně záporný (–2,0 %, o něco horší, než činily předpovědi irských orgánů (–1,4 %) v dodatku k aktualizaci programu stability z ledna 2009).

(8)

Překročení referenční hodnoty navíc nemůže být považováno za dočasné. Podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 by se s přihlédnutím k opatřením pro běžný rok stanoveným v rozpočtu pro rok 2009 (ale bez ohledu na dodatečný konsolidační balíček ve výši 1 % HDP oznámený v únoru 2009) schodek měl v roce 2009 zhoršit na 11 % HDP a za předpokladu neměnné politiky by se měl v roce 2010 dále zhoršit na 13 % HDP. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě není splněno.

(9)

Hrubý veřejný dluh v roce 2008 činil 40,6 % HDP a zůstával pod referenční hodnotou 60 % HDP. Podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 by však měla úroveň dluhu pokračovat v rychlém růstu, a překročit tak do roku 2010 referenční hodnotu ve výši 60 % HDP.

(10)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku přihlédnout podle čl. 104 odst. 6 pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnoty a její překročení je jen dočasné. Tyto dvě podmínky nejsou v případě Irska splněny. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/25

(1)

Podle článku 104 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Postup při nadměrném schodku podle článku 104, jak je vymezen v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (1) (které je součástí Paktu o stabilitě a růstu), ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě obsahuje další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku. Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 (2) stanoví podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu.

(4)

V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech fázích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Tímto způsobem Pakt o stabilitě a růstu poskytuje rámec pro podporu vládních politik zaměřených na rychlý návrat ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5)

Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 104 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise dospěla, vycházejíc ze své zprávy podle čl. 104 odst. 3 a s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 104 odst. 4, k závěru, že ve Španělsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne 24. března 2009 předložila Radě stanovisko týkající se Španělska (3).

(6)

V čl. 104 odst. 6 Smlouvy se stanoví, že Rada zváží všechny připomínky, které dotčený členský stát případně učiní, předtím než po celkovém hodnocení rozhodne, zda nadměrný schodek existuje. V případě Španělska jsou závěry celkového zhodnocení následující.

(7)

V aktualizaci programu stability Španělska z ledna 2009 se odhaduje, že schodek veřejných financí v roce 2008 dosáhl 3,4 % HDP, a překročil tak 3 % referenční hodnotu. Schodek se blížil referenční hodnotě 3 % HDP, avšak její překročení nelze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Především k němu nedošlo v důsledku neobvyklé události nebo prudkého hospodářského propadu v roce 2008. Podle odhadů průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 růst reálného HDP Španělska v roce 2008 znatelně zpomalil na 1,2 %, poté co dosáhl 3,7 % v roce 2007, avšak rozdíl u výstupu si udržel kladnou hodnotu 1 % HDP. Překročení referenční hodnoty nelze považovat ani za dočasné.

(8)

Podle průběžné prognózy útvarů Komise z ledna 2009 vzroste celkový schodek veřejných financí v roce 2009 na 6,2 % HDP včetně jednorázových, schodek zvyšujících opatření v rozsahu přes ½ % HDP. Prognóza vzala v úvahu předpokládaný pokles HDP o 2 % a vycházela též z uvážlivého posouzení zákona o rozpočtu pro rok 2009 a balíčku fiskálních opatření oznámeného španělskými orgány dne 27. listopadu 2008. Při standardním předpokladu neměnné politiky se schodek v roce 2010 odhaduje na 5,7 % HDP. Kritérium pro schodek stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

(9)

Hrubý veřejný dluh se drží značně pod úrovní referenční hodnoty 60 % HDP, přičemž podle odhadu programu stability z ledna 2009 v roce 2008 dosáhl 39,5 % HDP. Průběžná prognóza útvarů Komise z ledna 2009 však odhaduje, že poměr veřejného dluhu k HDP se podstatně zvýší, a to na 53 % v roce 2010.

(10)

Podle čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 lze k „rozhodujícím faktorům“ u kroků vedoucích k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 104 odst. 6 přihlédnout pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnoty a její překročení je jen dočasné. Tyto dvě podmínky nejsou v případě Španělska splněny. Rozhodující faktory nejsou tedy u kroků vedoucích k tomuto rozhodnutí zohledněny,

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/27

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/28

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/29

(1)

V souladu s rozhodnutím Komise 2006/133/ES (2) provádí Portugalsko eradikační plán proti šíření háďátka borovicového.

(2)

Dne 16. ledna 2009 informovalo Spojené království Komisi o zachycení dřevěného obalového materiálu pocházejícího z Portugalska, který obsahoval živá háďátka borovicová a který nebyl označen v souladu s Mezinárodním standardem FAO pro rostlinolékařská opatření č. 15: Pokyny pro regulaci dřevěného obalového materiálu v mezinárodním obchodu (dále jen „Mezinárodní standard FAO pro rostlinolékařská opatření č. 15“), jak je požadováno v rozhodnutí 2006/133/ES.

(3)

Dne 20. února 2009 informovala Belgie Komisi o pěti zásilkách kůry a dřevního odpadu pocházejících z Portugalska, které nesplňovaly uvedené požadavky. Zachycená kůra byla doprovázena osvědčením o fytosanitárním ošetření fumigací. Rozhodnutí 2006/133/ES však vyžaduje, aby kůra byla tepelně ošetřena. V případě zachycené zásilky dřevního odpadu byly navíc zjištěny nesrovnalosti v doprovodné dokumentaci.

(4)

Dne 11. února 2009 informovalo Španělsko Komisi o zachycení zásilek kůry a dřevního odpadu náchylného dřeva pocházejících z Portugalska, ve kterých byla zjištěna živá háďátka borovicová. Ve dnech 20. února 2009 a 3. března 2009 informovalo Španělsko Komisi o zachycení zásilek náchylného dřeva pocházejících z Portugalska, které nebyly doprovázeny rostlinolékařským pasem vyžadovaným podle bodu 1 písmene a) přílohy rozhodnutí 2006/133/ES. Ve dnech 3., 6. a 18. března 2009 informovalo Španělsko Komisi o zachycení zásilek dřevěného obalového materiálu pocházejícího z Portugalska, který nebyl označen v souladu s Mezinárodním standardem FAO pro rostlinolékařská opatření č. 15, jak je požadováno v rozhodnutí 2006/133/ES.

(5)

Dne 1. dubna 2009 oznámilo Irsko Komisi zachycení dřevěného obalového materiálu pocházejícího z Portugalska, ve kterém byla zjištěna živá háďátka borovicová. Dále oznámilo Irsko Komisi dne 21. dubna 2009 zachycení čtyř zásilek dřevěného obalového materiálu pocházejícího z Portugalska, který nebyl označen v souladu s Mezinárodním standardem FAO pro rostlinolékařská opatření č. 15.

(6)

Ve dnech 24. března 2009 a 3. dubna 2009 oznámila Litva Komisi zachycení dřevěného obalového materiálu pocházejícího z Portugalska, který nebyl označen v souladu s Mezinárodním standardem FAO pro rostlinolékařská opatření č. 15.

(7)

Kontroly provedené Komisí v Portugalsku od 2. do 11. března 2009 odhalily, že v rozporu s požadavky rozhodnutí 2006/133/ES není přemísťování dřeva a dřevěného obalového materiálu plně kontrolováno. Inspektoři konkrétně zjistili několik případů neplnění požadavků v průběhu silničních kontrol na španělských hranicích. V důsledku toho nelze vyloučit riziko šíření háďátka borovicového do oblastí mimo vymezené oblasti v Portugalsku.

(8)

S ohledem na uvedená nová zjištění v několika členských státech a na výsledky kontrolní návštěvy Komise je nezbytné, aby Portugalsko zintenzivnilo úřední dohled nad přemísťováním náchylného dřeva, kůry a rostlin z vymezených oblastí do jiných oblastí na nejvyšší proveditelnou úroveň dohledu, aby tak zajistilo, že podmínky stanovené v rozhodnutí 2006/133/ES budou plněny. Tento úřední dohled by se měl soustředit na přemísťování, které představuje nejvyšší riziko šíření živých háďátek borovicových mimo vymezené oblasti. Aby se omezilo riziko podvodu, úřední kontroly by měly probíhat v místech, kde náchylné dřevo, kůra a rostliny opouští vymezené oblasti. Výsledky uvedených úředních kontrol by měly být předávány Komisi a ostatním členským státům každý týden, aby tak mohly vývoj situace v Portugalsku podrobně sledovat.

(9)

Aby byl dále zintenzivněn dohled nad materiálem, který by mohl zapříčinit šíření živých háďátek borovicových do ostatních členských států, je vhodné, aby členské státy zintenzivnily úroveň svého úředního dohledu nad náchylným dřevem, kůrou a rostlinami, které pocházejí z Portugalska a jsou přemísťovány na jejich území. Tento úřední dohled by měl sestávat z kontroly dokumentace, totožnosti, a pokud je to vhodné, i z rostlinolékařské kontroly, která může zahrnovat testování na přítomnost háďátka borovicového. Četnost provádění úředního dohledu by měla odpovídat míře rizika. V případě, že bude potvrzeno nedodržování požadavků, měla by být přijata vhodná opatření v souladu se směrnicí 2000/29/ES.

(10)

Rozhodnutí 2006/133/ES neobsahuje v současnosti žádné požadavky, které by se týkaly přemísťování náchylného dřeva pocházejícího z jiných než z vymezených oblastí ve formě prokladů, nosníků a vzpěr, včetně dřeva zbaveného přirozeného zaobleného povrchu, a rovněž dřeva ve formě obalových beden, krabic, klecí, bubnů a podobných obalů, palet, skříňových palet a jiných nakládacích desek anebo paletových věnců, používaných pro dopravu předmětů všeho druhu, či nikoli (dále jen „náchylný dřevěný obalový materiál“) z vymezených oblastí do jiných oblastí v členských státech nebo třetích zemích ani přemísťování těchto materiálů z části vymezené oblasti, ve které byl potvrzen výskyt háďátka borovicového, do části vymezené oblasti označené jako nárazníková zóna.

(11)

Neexistence těchto požadavků vyplývá ze skutečnosti, že náchylný dřevěný obalový materiál, který nepochází z vymezených oblastí, není rizikový z hlediska přítomnosti háďátka borovicového, ani pokud je přemísťován ve vymezených oblastech. V současnosti však není možné odlišit takový dřevěný obalový materiál od dřevěného obalového materiálu, který pochází z vymezených oblastí a který v rozporu s rozhodnutím 2006/133/ES není označen v souladu s přílohou II Mezinárodního standardu FAO pro fytosanitární opatření č. 15.

(12)

V důsledku uvedeného a při použití zásady předběžné opatrnosti musí být náchylný dřevěný obalový materiál libovolného původu, který opouští vymezenou oblast a není označen v souladu s přílohou II Mezinárodního standardu FAO pro rostlinolékařská opatření č. 15, považován příslušnými úředními subjekty členských států za materiál, který nesplňuje požadavky rozhodnutí 2006/133/ES. Proto je vhodné zakázat přemísťování takového materiálu, který pochází z jiných než vymezených oblastí, z vymezených oblastí do jiných než vymezených oblastí v členských státech nebo ve třetích zemích a rovněž přemísťování tohoto materiálu z té části vymezených oblastí, ve které byl výskyt háďátka borovicového potvrzen, do části vymezené oblasti označené jako nárazníková zóna, pokud nemůže být považován za materiál, který nepředstavuje riziko šíření háďátka borovicového.

(13)

Uvedený materiál by měl být považován za materiál, který nepředstavuje riziko šíření háďátka borovicového, pokud prošel schváleným ošetřením uvedeným v příloze I Mezinárodního standardu FAO pro rostlinolékařská opatření č. 15 a byl označen v souladu s přílohou II uvedeného standardu. V současnosti neexistuje alternativa, která by mohla poskytnout stejnou úroveň záruk, vzhledem zejména k tomu, že neexistuje žádný systém na úrovni Společenství, který by vyžadoval, aby příslušné úřední subjekty členských států osvědčily původ dřeva použitého na výrobu náchylného dřevěného obalového materiálu, a že zavedení takových opatření není možné v krátké době.

(14)

Ukazuje se, že krabice vyrobené výhradně ze dřeva o tloušťce nejvýše 6 mm představují nižší riziko šíření háďátka borovicového ve srovnání s širšími rozměry. Je proto vhodné vyjmout takové krabice, bez ohledu na původ dřeva použitého k jejich výrobě, z povinného ošetření a označení uvedeného v Mezinárodním standardu FAO pro fytosanitární opatření č. 15.

(15)

Aby měly dotčené hospodářské subjekty dostatek času na přizpůsobení se požadavkům uvedeným v tomto rozhodnutí, nemělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost před 16. červnem 2009.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

1)

V článku 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Portugalsko bude při ověřování plnění podmínek stanovených v bodě 1 přílohy uplatňovat nejvyšší proveditelnou úroveň úředního dohledu nad přemísťováním náchylného dřeva, kůry a rostlin z vymezených oblastí na svém území do jiných než vymezených oblastí v členských státech nebo ve třetích zemích. Bude zejména pozorně sledovat přemísťování, které představuje nejvyšší riziko přenesení živých háďátek borovicových mimo vymezené oblasti. Úřední dohled bude prováděn v místech, kde náchylné dřevo, kůra a rostliny opouští vymezené oblasti. Veškeré výsledky budou každý týden předávány Komisi a ostatním členským státům.“

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

1.   Členské státy určení kromě Portugalska budou vykonávat úřední dohled týkající se náchylného dřeva, kůry a rostlin pocházejících z Portugalska a přivážených na jejich území. Tento dohled bude zahrnovat kontrolu dokumentace, včetně kontroly přítomnosti a správnosti označení v souladu s tímto rozhodnutím, kontrolu totožnosti, a pokud je to vhodné, i rostlinolékařskou kontrolu, která může zahrnovat testování na přítomnost háďátka.

2.   Četnost provádění úředního dohledu podle odstavce 1 bude záviset na riziku spojeném s jednotlivými druhy náchylného dřeva, kůry a rostlin a dosavadních zkušenostech s dodržováním požadavků tohoto rozhodnutí hospodářským subjektem odpovědným za přemísťování dřeva, kůry a rostlin.

3.   Pokud budou na základě úředního dohledu prováděného podle odstavce 1 doloženy případy nedodržování požadavků, budou přijata vhodná opatření podobná opatřením uvedeným v článku 11 směrnice 2000/29/ES.“

3)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

30.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 135/33