5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/1

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/3

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2008/2009 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 945/2008 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 348/2009 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/5

(1)

Nařízení (ES) č. 1698/2005, které stanoví právní rámec pro podporu rozvoje venkova ve Společenství z prostředků EZFRV, bylo změněno nařízením Rady (ES) č. 74/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (2). V důsledku toho by se nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 (3) mělo doplnit dodatečnými podrobnými prováděcími předpisy.

(2)

Uplynutí platnosti režimu mléčných kvót podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (4), vyžaduje od producentů mléka zvláštní úsilí. Je proto vhodné s účinností od začátku programového období zrušit omezení investiční podpory pro podniky produkující mléko tak, aby zůstaly v mezích výrobních kvót přidělených jednotlivým zemědělským podnikům.

(3)

Nařízení (ES) č. 74/2009 zavedlo požadavek přezkumu národních strategických plánů. Měl by být stanoven minimální rozsah tohoto přezkumu.

(4)

Vzhledem k důležitosti priorit stanovených v čl. 16a nařízení (ES) č. 1698/2005, by přezkumy programů rozvoje venkova po prvním provedení uvedeného článku měly být považovány za přezkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005 a měly by podléhat rozhodnutí Komise.

(5)

Nařízení (ES) č. 74/2009 stanovilo seznam možných účinků, jichž má být dosaženo prostřednictvím operací souvisejících s prioritami uvedenými v článku 16a nařízení (ES) č. 1698/2005. Vzhledem k tomu, že tento seznam není vyčerpávající, mohou členské státy navrhnout dodatečné možné účinky, jichž má být prostřednictvím výše uvedených operací dosaženo. Aby se však zajistila soudržnost s již zjištěnými možnými účinky a s obecným cílem posílit operace související s novými výzvami, měla by možnost, aby členské státy navrhly tyto dodatečné možné účinky, podléhat přezkumu Komisí a stanovisku Výboru pro rozvoj venkova. Změny zavádějící nový možný účinek by proto měly podléhat rozhodnutí Komise.

(6)

Vzhledem k velkému počtu případů, v nichž se přezkumy týkají méně významných výjimek z kritérií pro vymezení oblasti společné organizace trhů a rozvoje venkova, a s cílem snížit administrativní zátěž by Komise již neměla přijímat rozhodnutí o přezkumech týkajících se změn výjimek uvedených v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1698/2005. Tato kategorie přezkumu by proto měla být vymazána ze seznamu v článku 7 nařízení (ES) č. 1974/2006.

(7)

Měl by být stanoven obsah a kritéria podnikatelských plánů týkajících se podpory pro hospodářství procházející restrukturalizací v důsledku reformy společné organizace trhu.

(8)

Po zrušení „opatření o vynětí půdy z produkce“ podle nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (5), se musí upravit ustanovení vztahující se na toto opatření.

(9)

Aby se zjednodušilo provádění investičních projektů v době současné hospodářské a finanční krize, měly by se v roce 2009 a 2010 zvýšit maximální stropy pro zálohy.

(10)

Je vhodné upravit ustanovení o státní podpoře pro určitá opatření spolufinancovaná z prostředků EZFRV a pro dodatečné vnitrostátní financování s cílem objasnit jejich rozsah uplatňování a zohlednit nové opatření o hospodářstvích procházejících restrukturalizací v důsledku reformy společné organizace trhu zavedené nařízením (ES) č. 74/2009.

(11)

Je zapotřebí vymezit pojem „zásadní změny“ uvedený v čl. 78 písm. f) nařízení (ES) č. 1698/2005.

(12)

Aby bylo možné monitorovat opatření spojená s prioritami stanovenými v článku 16a nařízení (ES) č. 1698/2005, měly by být ukazatele výsledků a související cíle tvořící součást Společného rámce pro monitorování a hodnocení podle článku 80 uvedeného nařízení stanoveny podle druhu operací.

(13)

Členské státy musí ve svých zrevidovaných programech poskytnout informace o druzích operací spojených s prioritami uvedenými v článku 16a nařízení (ES) č. 1698/2005 a zároveň uvést, které z těchto operací jsou založeny na nových opatřeních, tj. opatřeních doposud neschválených v rámci programu rozvoje venkova. Navíc musí být uvedena orientační výše příspěvku z EZFRV na období let 2010–2013. Za tímto účelem by měly být pozměněny přílohy nařízení (ES) č. 1974/2006.

(14)

Aby se zajistil soulad s datem použitelnosti nařízení (ES) č. 74/2009, které ustanovení tohoto nařízení doplňují, mělo by toto nařízení být použitelné ode dne 1. ledna 2009. Touto zpětnou působností by neměla být porušena zásada právní jistoty dotčených příjemců podpory.

(15)

Nařízení (ES) č. 1974/2006 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rozvoj venkova,

1)

V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Pokud organizace společného trhu (s výjimkou odvětví mléka), včetně režimů přímé podpory, financovaná Evropským zemědělským a záručním fondem uvalí omezení na produkci nebo na podporu Společenství na úrovni jednotlivých zemědělců, hospodářství nebo zpracovatelských podniků, nelze podle nařízení (ES) č. 1698/2005 podporovat žádné investice, které by zvýšily produkci nad tato omezení.“;

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

Přezkumy národních strategických plánů v souladu s článkem 12a nařízení (ES) č. 1698/2005 zahrnují přezkum příslušných prvků stanovených v čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení, které jsou spojeny s prioritami uvedenými v čl. 16a odst. 1 uvedeného nařízení, a zejména hlavních kvantifikovaných cílů.

Národní strategický plán stanoví přibližný a orientační příspěvek z EZFRV podle čl. 69 odst. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 1698/2005 přidělený každé z priorit uvedených v čl. 16a odst. 1 uvedeného nařízení v členském státě a obsahuje příslušná vysvětlení týkající se přidělení prostředků.“;

3)

V čl. 5 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Obsah programů rozvoje venkova uvedený v článku 16 a 16a nařízení (ES) č. 1698/2005 je vytvořen v souladu s přílohou II tohoto nařízení.“;

4)

V článku 7 se odstavec 1 mění takto:

5)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Změny v programech provedené členskými státy podle čl. 6 odst. 1 písm. c) mohou zahrnovat změny rozdělení financí podle opatření v rámci osy, stejně jako nefinanční změny týkající se zavedení nových opatření a druhů operací, stažení stávajících opatření a druhů operací, změny výjimek uvedených v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo informace o stávajících opatřeních v programu a jejich popis.“;

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24a

Podnikatelský plán podle článku 35a nařízení (ES) č. 1698/2005

7)

V čl. 27 odst. 6 se zrušuje první pododstavec.

8)

V článku 46 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Tento článek se použije rovněž na závazky, jež jsou dotčeny zrušením povinnosti vynětí půdy z produkce v důsledku vstupu nařízení (ES) č. 73/2009 v platnost. Na žádost příjemce mohou být úpravy těchto závazků povoleny i v případě, že není stanovena žádná doložka o přezkumu.“;

9)

V čl. 56 odst. 2 se v prvním pododstavci doplňuje tato věta:

„V případě investic, pro které se v roce 2009 nebo 2010 přijme samostatné rozhodnutí o poskytnutí podpory, se částka záloh může zvýšit až na 50 % veřejné podpory spojené s dotčenou investicí.“;

10)

V článku 57 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Programy rozvoje venkova se mohou vztahovat na platby provedené členskými státy na rozvoj venkova, spadající mimo působnost článku 36 Smlouvy, ve prospěch opatření podle článků 25, 43 až 49 a 52 nařízení (ES) č. 1698/2005 a operací podle opatření uvedených v článcích 21, 24, 28, 29, 30 a 35a uvedeného nařízení nebo doplňkového vnitrostátního financování, spadajícího mimo působnost článku 36 Smlouvy, ve prospěch opatření podle článků 25, 27, 43 až 49 a 52 nařízení (ES) č. 1698/2005 a operací podle opatření uvedených v článcích 21, 24, 28, 29, 30 a 35a uvedeného nařízení, pouze pokud je státní podpora určena v souladu s bodem 9B přílohy II tohoto nařízení.“;

11)

V oddílu 4 „Monitorování a hodnocení“ se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 59a

Pro účely čl. 78 písm. f) nařízení (ES) č. 1698/2005 ‚zásadní návrhy na změny‘ zahrnují změny, v jejichž případě je rozhodnutí Komise povinné, a změny uvedené v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení kromě změn, které se týkají výjimek uvedených v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1698/2005 a informací o stávajících opatřeních v programu a jejich popisu.“;

12)

V čl. 62 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„V případě opatření obsahujících druhy operací uvedené v článku 16a nařízení (ES) č. 1698/2005 jsou ukazatele výsledků a předběžné cíle pro ukazatele výsledků rozděleny podle druhů operací.“;

13)

V čl. 63 odst. 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případech zásahů vyšší moci nebo výjimečných okolností, a zejména v případě poruchy systému nebo nedostatku trvalého spojení, mohou členské státy zaslat Komisi dokumenty v tištěné podobě nebo prostřednictvím jiných vhodných elektronických prostředků. Toto odeslání v tištěné podobě nebo prostřednictvím jiných elektronických prostředků nelze provádět bez předchozího oznámení Komisi.“;

14)

Přílohy I, II, VII a VIII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/13

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 1. května 2009 byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 360/2009 (3).

(2)

Vypočítaný průměr dovozních cel se odchyluje o více než 5 EUR/t od stanoveného cla, a proto je třeba upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 360/2009.

(3)

Nařízení (ES) č. 360/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/16

(1)

Obsah směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů (3) byl změněn (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Vývoj počítačových programů vyžaduje využití značných lidských technických a finančních zdrojů, zatímco kopírování počítačových programů je možné s velice nízkými náklady v porovnání s náklady na jejich nezávislý vývoj.

(3)

Počítačové programy hrají stále významnější roli v mnoha průmyslových odvětvích, a technologie počítačových programů mohou být tedy považovány za podstatné pro průmyslový rozvoj Společenství.

(4)

Určité rozdíly, kterými se vyznačují právní předpisy členských států v oblasti ochrany počítačových programů mají přímé a záporné účinky na fungování vnitřního trhu, pokud jde o počítačové programy.

(5)

Je nezbytné stávající rozdíly, které mají uvedené záporné účinky, odstranit a zabránit tomu, aby se vytvořily rozdíly nové, není však nezbytné odstraňovat či bránit vzniku rozdílů, které příliš nenaruší fungování vnitřního trhu.

(6)

Právní rámec Společenství se ve věci ochrany počítačových programů může nejprve omezit na to, že uloží členským státům povinnost chránit počítačové programy stejně jako literární díla podle autorského práva a určit subjekt a předmět právní ochrany, výlučná práva, kterých by se chráněné osoby mohly dovolávat při udělování svolení nebo zakazování určitých právních úkonů, a rovněž stanovit dobu trvání ochrany.

(7)

Pro účely této směrnice se „počítačovým programem“ rozumí programy v jakékoliv formě, včetně těch, které jsou součástí technického vybavení (hardware). Tento výraz zahrnuje rovněž přípravné koncepční práce vedoucí k vytvoření počítačového programu za podmínky, že povaha těchto prací v pozdější etapě umožní vytvoření počítačového programu.

(8)

Kritéria uplatňovaná při zjišťování, zda počítačový program je nebo není původním dílem, by neměla obsahovat žádné kvalitativní hodnocení nebo posuzování estetických vlastností programu.

(9)

Společenství vyvíjí úsilí v podpoře mezinárodní normalizace.

(10)

Počítačový program je určen ke komunikaci a spolupráci s ostatními prvky počítačového systému a s uživateli. Za tímto účelem je nezbytné logické a případně i fyzické propojení a interakce umožňující náležité fungování veškerých prvků programového a technického vybavení s jiným programovým a technickým vybavením i s uživateli. Části programu, které toto vzájemné propojení a interakci mezi jednotlivými prvky programového a technického vybavení umožňují, jsou obecně nazývány „rozhraní“. Toto funkční propojení a interakce jsou obecně nazývány „interoperabilita“; tuto „interoperabilitu“ lze vymezit jako schopnost vzájemně si vyměňovat informace a vzájemně vyměněné informace užívat.

(11)

Pro vyloučení jakýchkoliv nejasností je nutno stanovit, že předmětem ochrany je pouze vyjádření počítačového programu a že myšlenky a zásady, na kterých jsou založeny jednotlivé prvky programu včetně myšlenek a zásad, na kterých jsou založena rozhraní, nejsou chráněny autorským právem ve smyslu této směrnice. V souladu s touto zásadou autorského práva se ochrana podle této směrnice nevztahuje na myšlenky a zásady, na kterých je založena logika, algoritmy a programovací jazyky. V souladu s právními předpisy a judikaturou členských států, jakož i s mezinárodními smlouvami o autorských právech je autorskými právy chráněno vyjádření těchto myšlenek a zásad.

(12)

Pro účely této směrnice se „pronájmem“ rozumí zpřístupnění počítačového programu nebo jeho rozmnoženiny k užití na omezenou dobu a za výdělečným účelem. Tento výraz nezahrnuje veřejné půjčování, na které se tudíž tato směrnice nevztahuje.

(13)

Výlučné právo autora zamezit neoprávněnému rozmnožování jeho díla by mělo vzhledem k počítačovým programům podléhat omezené výjimce umožňující pořízení rozmnoženiny technicky nezbytné pro využití programu oprávněným nabyvatelem. To znamená, že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny programu a ani opravování chyb v rozmnoženině nesmí být smluvně zakázáno. Pokud smlouva neobsahuje zvláštní omezení, především pro případ prodeje rozmnoženin programů, může oprávněný nabyvatel provádět jakýkoliv jiný úkon nezbytný k využívání rozmnoženiny programu v souladu s předpokládaným účelem programu.

(14)

Oprávněnému uživateli počítačového programu nesmí být bráněno v tom, aby prováděl úkony nezbytné ke zkoumání, studiu nebo zkoušení funkčnosti tohoto programu za podmínky, že těmito úkony nejsou porušena autorská práva k programu.

(15)

Neoprávněné rozmnožování, překlad, zpracování nebo změna formy kódu, ve které byla rozmnoženina počítačového programu poskytnuta, je porušením výlučných práv autora. Za určitých okolností však může rozmnožení kódu počítačového programu anebo překlad formy kódu být nezbytné pro získání informací nutných pro interoperabilitu nezávisle vytvořeného programu s jinými programy. Je tedy nutno mít na zřeteli, že pouze za těchto přesně vymezených okolností jsou úkony spočívající v rozmnožení a překladu, provedené oprávněným uživatelem rozmnoženiny programu nebo jeho jménem, v souladu s právem a s dobrými mravy, a nevyžadují tedy svolení nositele autorských práv. Jedním z cílů této výjimky je umožnit propojení všech prvků počítačového systému včetně prvků pocházejících od různých výrobců, tak, aby tyto prvky mohly společně fungovat. Taková výjimka z výlučných práv autora nesmí být používána způsobem, který by přivodil újmu právem chráněným zájmům nositele práva nebo by byl v rozporu s využíváním programu obvyklým způsobem.

(16)

Ochrana počítačových programů podle právních předpisů o autorských právech nesmí být na překážku tomu, aby byly v případě nutnosti uplatňovány jiné formy ochrany. Jakákoliv jiná smluvní ustanovení, která jsou v rozporu s ustanoveními této směrnice o rozkladu anebo s výjimkami ustanovenými ve směrnici o pořizování záložní rozmnoženiny nebo pozorování, studování nebo zkoušení fungování programu musí být tedy považována od počátku za neplatná.

(17)

Ustanoveními této směrnice není dotčeno uplatňování soutěžních předpisů podle článků 81 a 82 Smlouvy, pokud dodavatel mající dominantní postavení odmítne zpřístupnit informace nezbytné k dosažení interoperability ve smyslu této směrnice.

(18)

Ustanovení této směrnice by se neměla vztahovat na zvláštní právní předpisy Společenství, které již byly přijaty, pokud jde o zveřejňování rozhraní v oblasti telekomunikací, a ani na rozhodnutí Rady týkající se normalizace v oblasti informačních technologií a telekomunikací.

(19)

Touto směrnicí nejsou dotčeny odchylky stanovené vnitrostátními právními předpisy, které provádějí Bernskou úmluvu v bodech, které nejsou předmětem této směrnice.

(20)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze I části B,

a)

stálému nebo dočasnému rozmnožování počítačového programu jako celku nebo jeho části, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě. Pokud je takové rozmnožování nezbytné pro zavedení, zobrazení, provoz, přenos nebo ukládání počítačového programu do paměti, vyžadují tyto rozmnožovací úkony svolení nositele práva;

b)

překladům, zpracováním, úpravám a k jakékoliv jiné změně počítačového programu a k rozmnožování programu z těchto úkonů vyplývajícímu, aniž jsou dotčena práva osoby provádějící změnu programu;

c)

jakékoliv formě veřejného šíření, včetně pronájmu, jehož předmětem je původní počítačový program nebo jeho rozmnoženiny.

a)

uvedené úkony jsou prováděny nabyvatelem licence nebo oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu anebo jejich jménem, a to osobou k tomuto pověřenou;

b)

informace nezbytné k dosažení interoperability nebyly dříve pro osoby uvedené v písm. a) snadno a rychle přístupné a

c)

uvedené úkony jsou omezeny na části původního programu nezbytné pro dosažení interoperability.

a)

byly používány k jiným účelům, než k dosažení interoperability počítačového programu vytvořeného nezávislým způsobem;

b)

byly předávány třetím osobám s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k dosažení interoperability nezávisle vytvořeného počítačového programu, nebo

c)

byly používány pro vývoj, výrobu nebo odbyt počítačového programu, jehož vyjádření je ve své podstatě podobné, nebo k jakémukoliv úkonu porušujícímu autorská práva.

a)

uvádění do oběhu rozmnoženiny počítačového programu s vědomím nebo s důvodným podezřením, že se jedná o nepovolenou rozmnoženinu;

b)

držení rozmnoženiny počítačového programu pro obchodní účely s vědomím nebo s důvodným podezřením, že se jedná o nepovolenou rozmnoženinu;

c)

uvádění do oběhu nebo držení jakýchkoliv prostředků pro obchodní účely, jejichž jediným účelem je usnadňovat neoprávněné odstraňování nebo vyřazování z provozu jakéhokoliv technického zařízení, které mohlo být vytvořeno za účelem ochrany počítačového programu.

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/23

(1)

Dopisem ze dne 30. května 2006, který Komise zaevidovala téhož dne, německé orgány Komisi oznámily podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES první část opatření, které bylo zaevidováno jako státní podpora č. N 339/2006.

(2)

Dopisem ze dne 22. června 2006 si Komise vyžádala další informace. Německé orgány odpověděly dopisem ze dne 13. července 2006. Dopisem ze dne 31. srpna 2006 Komise požádala o doplňující informace, které německé orgány poskytly dopisem ze dne 22. září 2006. Dne 11. října 2006 si Komise vyžádala další informace, které německé orgány předaly dopisem ze dne 6. listopadu 2006.

(3)

Dopisem ze dne 9. listopadu 2006, který Komise zaevidovala téhož dne, oznámily německé orgány druhou část opatření, které bylo Komisí zaevidováno jako státní podpora č. N 729/2006. Jelikož se předmět obou oznámení (N 339/2006 a N 729/2006) překrýval, navrhla Komise v dopise ze dne 6. prosince 2006 obě věci spojit a mít za to, že se veškerá korespondence týká obou případů, a požádala o doplňkové informace k oběma případům. Německé orgány odpověděly dopisem ze dne 23. ledna 2007.

(4)

Dne 28. února 2007 si Komise vyžádala další informace. Po prodloužení lhůty odpověděly německé orgány dopisem ze dne 11. dubna 2007. Dne 4. května 2007 požádala Komise o dodatečné informace. Po prodloužení lhůty odpověděly německé orgány dopisem ze dne 29. června 2007.

(5)

Dopisem ze dne 30. srpna 2007 informovala Komise německé orgány o svém rozhodnutí zahájit s ohledem na tuto podporu řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES (dále jen „rozhodnutí o zahájení“). Rozhodnutí o zahájení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise německé orgány a zúčastněné strany vyzvala, aby předložily své připomínky.

(6)

Německé orgány předložily připomínky k rozhodnutí o zahájení dopisem ze dne 19. října 2007. Po prodloužení lhůty obdržela Komise dopisem ze dne 10. prosince 2007 připomínky třetí strany, a to společnosti IBG Beteiligungsgesellschaft Sachsen-Anhalt mbH (dále jen „fond IBG“), Tyto připomínky Komise předala německým orgánům dopisem ze dne 21. ledna 2008. Německé orgány na ně odpověděly dopisem ze dne 14. února 2008.

(7)

Komise si dopisem ze dne 18. dubna 2008 a e-maily ze dne 28. dubna 2008 a 11. června 2008 vyžádala další informace. Německo předalo dodatečné informace dopisem ze dne 5. června 2008 a e-mailem ze dne 13. června 2008.

(8)

Fond IBG je státní fond rizikového kapitálu, který zřídila a financuje spolková země Sasko-Anhaltsko. Cílem fondu IBG je poskytovat rizikový kapitál malým a středním podnikům zaměřeným na technologické inovace, které jsou usazeny v Sasku-Anhaltsku a které se nacházejí v počáteční fázi nebo ve fázi rozvoje. Sasko-Anhaltsko je oblastí způsobilou pro podporu ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES (3).

(9)

Od 1. července 2007 spravuje fond IBG správcovská společnost GOODVENT Beteiligungsmanagement GmbH & Co. KG (dále jen „správce fondu“), která byla vybrána formou otevřeného, nediskriminačního nabídkového řízení. Celková výše veřejných financí činí přibližně 130 milionů EUR. Opatření platí do 31. prosince 2013.

(10)

Fond IBG poskytuje tyto investice:

(11)

Pokud jde o běžné společenství a opatření týkající se přeměny, Komise v rozhodnutí o zahájení uvedla, že neexistuje žádná státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES ve prospěch investorů (4) nebo správy fondu IBG (5). Existenci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES pro fond IBG (6) nebo cílové společnosti nebylo možno vyloučit. Komise však dospěla k závěru, že opatření je v souladu s pokyny Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (7) (dále jen „pokyny“) a je podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES slučitelné se společným trhem.

(12)

V rozhodnutí o zahájení bylo tiché společenství fondu IBG zkoumáno zvlášť, jelikož se podle názoru německých orgánů jednalo o dluhové nástroje slučitelné s trhem, které proto nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, zatímco Komise vyjádřila pochybnosti, zda lze tiché společenství fondu IBG z ekonomického hlediska klasifikovat jako dluhové nástroje nebo jako nástroje vlastního kapitálu.

(13)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení s cílem objasnit, zda je možno z ekonomického hlediska klasifikovat tiché společenství fondu IBG jako dluhové nástroje (podle názoru německých orgánů), nebo jako nástroje vlastního kapitálu. V případě, že by se u tichého společenství fondu IBG skutečně jednalo o dluhové nástroje, bylo pro určení, zda obsahují státní podporu pro cílové společnosti ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, rozhodující oznámení Komise o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb (8) (dále jen „oznámení z roku 1997“), které je nutno použít jako měrnou veličinu pro tržní sazbu (9).

(14)

V rozhodnutí o zahájení zastávala Komise názor, že by tiché společenství fondu IBG, pokud by bylo klasifikováno jako dluhový nástroj, nepřinášelo podnikům, které jsou příjemci podpory, žádnou výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, jelikož je podle oznámení z roku 1987 v souladu s trhem. Pokud by se tiché společenství fondu IBG mělo naproti tomu považovat za vlastní kapitál, nebylo by možno vyloučit existenci státní podpory pro cílové společnosti, jelikož by bylo možno mít za to, že opatření odstraňuje selhání trhu rizikového kapitálu.

(15)

K objasnění otázky, zda se v případě tichého společenství fondu IBG jedná o dluhové nástroje nebo nástroje vlastního kapitálu, byla v rozhodnutí o zahájení podle bodu 4.3.3 pokynů zkoumána ekonomická podstata nástrojů a vzat v úvahu stupeň rizika, které investor podstoupí, možné ztráty, jež investor ponese, zda je zaručena převaha odměny závislé na zisku nad pevnou odměnou a jaké pořadí by měl investor v případě úpadku cílové společnosti, jakož i nakládání s daným investičním nástrojem podle použitelných právních, regulatorních, finančních a účetních pravidel.

(16)

Při zkoumání ekonomické povahy tichého společenství fondu IBG určila Komise tyto možné rozdíly mezi běžnými dluhovými nástroji a tichým společenstvím fondu IBG:

a)   Podřízenost: V případě úpadku cílové společnosti má tiché společenství fondu IBG přednost před vlastním kapitálem, je však podřízeno úvěrům a jiným cizím závazkům.

b)   Zajištění: Tiché společenství fondu IBG je částečně zajištěno (nejméně 10 %), ovšem na mnohem nižší úrovni, než se požaduje u financování z vnějších zdrojů.

c)   Splácení: Tiché společenství fondu IBG je spláceno dvakrát ročně, zatímco při běžných dluhových nástrojích je kapitál včetně úroků splácen zpravidla měsíčně.

d)   Práva na informace a kontrolu: Byly zjištěny rozdíly s ohledem na práva na informace a kontrolu, i když běžné úvěrové smlouvy někdy obsahují ujednání o vlastnictví/kontrole.

e)   Právo výpovědi: Zdá se, že při ukončení smlouvy existují určité rozdíly.

f)   Odměna: Vzhledem k existenci jednorázové odměny při odchodu zaměřené na zisk nebylo možno se 100 % jistotou určit, zda pevná odměna tvoří převážnou složku odměny.

(17)

Komise měla proto pochybnosti, zda je možno klasifikovat tiché společenství fondu IBG jako dluhové nástroje, a vyzvala proto zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(18)

Podle čl. 20 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (10), obdržela Komise v reakci na oznámení v Úředním věstníku (11) připomínky zúčastněné strany, fondu IBG, který předložil podrobná tvrzení ohledně toho, že tiché společenství IBG fondu je nutno klasifikovat jako dluhové nástroje.

(19)

Fond IBG objasnil podřízenost tichého společenství. Podřízenost je sjednávána dobrovolně a není stanovena zákonem. V zásadě není neobvyklé, že dluhové nástroje mají různé pořadí. Při financování koupě podniku jsou pohledávky prakticky vždy rozděleny na přednostní a podřízené pohledávky. Fond IBG poukazuje ve svých připomínkách na to, že tiché společenství může být sice podřízeno úvěrům a ostatním cizím závazkům, je však vždy upřednostněno před vlastním kapitálem a každopádně se nikdy nepodílí na ztrátách cílové společnosti.

(20)

Fond IBG objasnil, že tiché společenství je zajištěno do výše 10 % až 30 % hodnoty zárukami podílníků cílové společnosti. Přesná výše zajištění závisí na konkrétním případě, zejména na hodnotě majetku, který podílníci předtím převedli na společnost, například v podobě vlastního kapitálu nebo práv k duševnímu vlastnictví. Dluhové nástroje mohou mít v závislosti na jednotlivém případě různou formu. V praxi existuje dokonce nulové zajištění (tzv. otevřený úvěr), a neznamená to, že dluhový nástroj je automaticky nástrojem vlastního kapitálu.

(21)

Podle údajů fondu IBG jsou způsoby splácení v případě tichého společenství fondu IBG podobné jako u dluhových nástrojů. U běžných úvěrů není kapitál včetně úroků podle likvidity společnosti nutně splácen měsíčně. Pololetní nebo čtvrtletní splácení je stejně obvyklé jako měsíční splátky. Podle občanského zákoníku jsou úroky splatné na konci roku, je však možno sjednat jinou úpravu.

(22)

Co se týká splácení kapitálu, fond IGB odkazuje na občanský zákoník, podle něhož k navrácení dojde při vypovězení úvěrové smlouvy, není-li ve smlouvě stanoveno jinak. Tiché společenství fondu IBG odpovídá ustanovením občanského zákoníku, aniž by obsahovalo jiná smluvní ujednání.

(23)

Fond IBG uvádí další argumenty s ohledem na podobnost mezi ujednáními týkajícími se informací a vlastnictví/kontroly v případě tichého společenství fondu IBG a ujednáními u dluhových nástrojů. U úvěrových smluv je obvyklé sjednávat ustanovení o vlastnictví/kontrole. Především u bankovních úvěrů a financování projektů a koupě podniku na tom věřitelé trvají. Tyto druhy úvěrů a tiché společenství fondu IBG mají společné to, že mají dlouhou dobu splatnosti a jsou splatné teprve při výpovědi. Jako protiplnění požadují věřitelé poměrně rozsáhlá ujednání, která je opravňují k tomu, aby v případě porušení ujednání ze strany dlužníka úvěrovou smlouvu vypověděli dříve.

(24)

V případě bankovních úvěrů navrhla zastřešující organizace německých soukromých bank, Bundesverband deutscher Banken, zvláštní vzorovou smlouvu s rozsáhlými ujednáními o vlastnictví/kontrole. S ohledem na financování projektů a koupě podniků odkazuje fond IBG na řadu příslušných německých komentářů, v nichž jsou vyložena a uznána rozsáhlá ujednání o kontrole pro věřitele.

(25)

Fond IBG předložil další tvrzení ohledně podobnosti mezi tichým společenstvím fondu IBG a dluhovými nástroji, pokud jde o podmínky vypovězení smlouvy. V případě porušení smlouvy, neplnění sjednaných podmínek, nesprávných údajů nebo změny kontroly může jak cílový podnik, tak i fond IBG smlouvu vypovědět. Pokud se zvláštní terminologie pro ukončení smlouvy v případě tichého společenství fondu IBG liší od běžných úvěrů, je to pouze projevem zvláštností tohoto nástroje v porovnání s běžným úvěrem.

(26)

Fond IBG objasnil systém odměn u tichého společenství fondu IBG, u něhož je pevná odměna převažující složkou celkové roční odměny ve výši 13 %. Celková odměna se skládá ze složky s pevnou úrokovou sazbou, která je stanovena na základě hodnocení úvěrového rizika u cílové společnosti a je vyplácena nezávisle na ziskovosti investice, a složky závislé na zisku, která je vyplácena při překročení určité referenční hodnoty pro ziskovost. Složka závislá na zisku je vždy nejméně o 250 základních bodů nižší než složka s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Dodatečně k roční odměně ve výši 13 % je vyplácena jednorázová pevná odměna při odchodu, která je vypočtena jako procentní podíl nominální částky tichého společenství a nezávisí na ziskovosti investice.

(27)

Fond IBG podrobně vyložil, že tiché společenství fondu IBG je podle německého práva (občanského, účetního a daňového práva) a mezinárodních účetních standardů (IFRS, IAS) nutno považovat za typické tiché společenství, a tudíž za dluhový nástroj.

(28)

Podle čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 659/1999 obdržela Komise v reakci na oznámení v Úředním věstníku (12) připomínky Německa. Podle názoru německých orgánů je tiché společenství fondu IBG z níže uvedených důvodů typickým tichým společenstvím, a proto je nutno považovat toto společenství za dluhový nástroj:

(29)

Ve svých poznámkách k připomínkám třetí strany německé orgány souhlasily s názorem fondu IBG a zopakovaly závěry ze svých připomínek k rozhodnutí o zahájení řízení. Německé orgány dále zdůraznily, že tiché společenství fondu IBG odpovídá tržním podmínkám a neobsahuje žádnou státní podporu, jelikož je v souladu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (13) (dále jen „sdělení z roku 2008“).

(30)

Při další výměně korespondence s Komisí německé orgány objasnily, že ratingový systém fondu IBG přezkoumaný společností PricewaterhouseCoopers, podle něhož mají cílové společnosti rating mezi „velmi dobré“ (AAA) a „špatné/finanční potíže“ (CCC), přičemž společnosti s ratingem CCC nezískaly žádné financování. Při hodnocení úvěrového rizika cílových společností bylo zohledněno nízké zajištění a pořadí tichého společenství fondu IBG.

(31)

Ratingový systém je základem pro stanovení úrokových sazeb, které jsou přiměřené riziku. Tiché společenství je vždy odměňováno pevnou úrokovou sazbou, která se skládá z IBOR a přiměřené marže. Ta může být v závislosti na ratingu společnosti mezi 100 a 650 základními body. V případě podniků, které nebylo možno zařadit do ratingového systému fondu IBG, činí marže nejméně 400 základních bodů, není však v žádném případě nižší než marže, která by byla použitelná pro mateřskou společnost.

(32)

Německé orgány oznámily opatření před jeho provedením, splnily proto svou povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Opatření vstoupí v platnost teprve po schválení Komisí.

(33)

K objasnění otázky, zda se v případě tichého společenství fondu IBG z ekonomického hlediska jedná o dluhové nástroje nebo nástroje vlastního kapitálu, byly tyto nástroje přezkoumány podle pokynů. Podle bodu 2.2 pokynů jsou nástroje investování do kvazivlastního kapitálu a dluhové investiční nástroje vymezeny takto:

(34)

Podle bodu 4.3.3 pokynů „přihlédne Komise k ekonomické podstatě těchto nástrojů a nikoli k jejich názvu nebo kvalifikaci, které jim připisují jejich investoři [a vezme v úvahu zejména] stupeň rizika, které investor podstoupí v podnikání cílové společnosti, možné ztráty, jež investor ponese, převahu odměny závislé na zisku nad pevnou odměnou a pořadí nároků investora v případě úpadku společnosti [a] nakládání s daným investičním nástrojem ve světle převažujících vnitrostátních právních, regulatorních, finančních a účetních pravidel, jsou-li tato pravidla konzistentní a relevantní pro danou kvalifikaci“.

(35)

Po posouzení tvrzení, která předložily německé orgány, a informací poskytnutých třetí stranou (fond IBG) v připomínkách k rozhodnutí o zahájení se vyvozuje tento závěr.

(36)

Podle pokynů byla stanovena výše rizik převzatých fondem IBG a možných ztrát. Přitom bylo zohledněno, že tiché společenství fondu IBG, podobně jako dluhové nástroje, nenese plně riziko odchodu, jak by tomu bylo v případě poskytovatele kapitálu (14). Tiché společenství fondu IBG se v žádném případě nepodílí na ztrátách cílové společnosti, jak by tomu bylo v případě investic do vlastního kapitálu; to je v bodě 4.3.3 pokynů výslovně uvedeno jako kritérium pro rozlišování mezi nástroji investování do vlastního kapitálu a dluhovými nástroji. Podobně jako u dluhových nástrojů musí být podle smluvních ustanovení pro tiché společenství fondu IBG kapitál a úroky včetně složek závislých na zisku spláceny z peněžního toku společnosti. Tiché společenství fondu IBG lze proto (co se týká výše rizik převzatých investorem a možných ztrát) považovat za dluhové finanční nástroje.

(37)

Podle pokynů bylo nutno zohlednit pořadí pohledávek při úpadku. Tiché společenství fondu IBG je podřízeno úvěrům a ostatním cizím závazkům, má však přednost před vlastním kapitálem a v žádném případě se nepodílí na ztrátách cílové společnosti, což je typickým znakem dluhových nástrojů. Podřízenost nezajištěných či pouze částečně zajištěných dluhů pohledávkám upřednostněných věřitelů je obvyklá. Podřízené tiché společenství fondu IBG je skutečně spojeno s vyšším rizikem než nepodřízené dluhy, to se však odráží v úroku, který je přiměřený riziku. Z těchto důvodů nevede podřízenost ostatním věřitelům sama o sobě ke klasifikaci tichého společenství fondu IBG jako nástrojů investování do kvazivlastního kapitálu.

(38)

Dluhový nástroj musí být podle pokynů zajištěn alespoň částečně. Je nutno zohlednit, že tiché společenství fondu IBG je zajištěno do výše 10 % až 30 % své hodnoty zárukami podílníků cílové společnosti. Nižší požadavky na zajištění jsou objasněny tím, že rychle rostoucí malý nebo střední podnik zaměřený na technologie nemá k dispozici dostatečné a kvalitní zajištění. Mimoto se vzhledem k nižšímu pořadí tichého společenství fondu IBG jeví částečné zajištění jako přiměřené. Podřízenost a částečné zajištění tichého společenství fondu IBG se odpovídajícím způsobem projevuje ve výši odměny. Je proto nutno vyvodit závěr, že tiché společenství fondu IBG je v souladu s pokyny částečně zajištěno.

(39)

U dluhového nástroje musí být podle pokynů pevná odměna převažující složkou odměny. V případě tichého společenství fondu IBG je složka závislá na zisku vždy nejméně o 250 základních bodů nižší než složka s pevnou úrokovou sazbou. Skutečnost, že se kromě celkové odměny ve výši 13 % vyplácí jednorázová pevná odměna při odchodu, ještě zvyšuje podíl pevné odměny. Proto je v případě tichého společenství fondu IBG složka s pevnou úrokovou sazbou v souladu s pokyny převažující složkou odměny.

(40)

Po ověření obsáhlých informací, které poskytla třetí strana, dospěla Komise k závěru, že se ujednání týkající se informací a vlastnictví/kontroly v případě tichého společenství fondu IBG podobají ujednáním u nezajištěných/částečně zajištěných podřízených dluhových nástrojů, u nichž se zpravidla požaduje intenzivní monitorování a podrobné a okamžité informace o hospodářském vývoji společnosti a pro něž se stanoví zvláštní finanční ukazatele nebo ujednání, jimiž se společnosti musí řídit. Tiché společenství fondu IBG je proto při zohlednění ujednání týkajících se informací a vlastnictví/kontroly nutno považovat za dluhové nástroje.

(41)

V rozhodnutí o zahájení Komise uznala, že se podmínky fondu IBG pro vypovězení smlouvy o tichém společenství jeví jako podobné podmínkám u dluhových nástrojů v tom, že v případě porušení smlouvy, neplnění sjednaných podmínek, nesprávných údajů nebo v případě změny kontroly může být investice ukončena. Komise vzala v úvahu, že rozdíly v terminologii odrážejí pouze zvláštnosti tichého společenství fondu IBG v porovnání s běžnými dluhovými nástroji. Ustanovení o výpovědi se proto v případě tichého společenství fondu IBG v zásadě podobají (nehledě na rozdíly v terminologii) ustanovením u běžných dluhových nástrojů.

(42)

Komise dospěla k závěru, že tiché společenství fondu IBG (jak prokázaly německé orgány a fond IBG) je v souladu s příslušnými německými právními předpisy (občanské, účetní a daňové právo) a mezinárodními účetními standardy (IAS) typické tiché společenství, považuje se proto za dluhový nástroj.

(43)

Po ověření ekonomické povahy tichého společenství fondu IBG a s přihlédnutím k právnímu, účetnímu a daňovému nakládání s těmito nástroji je nutno vyvodit závěr, že tiché společenství fondu IBG lze z ekonomického hlediska klasifikovat jako dluhové nástroje.

(44)

Komise ověřila tiché společenství fondu IBG na základě článku 87 Smlouvy o ES. Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem“. Aby opatření spadalo do oblasti působnosti čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, musí být splněna čtyři kritéria:

(45)

V rozhodnutí o zahájení Komise dospěla k závěru, že tiché společenství fondu IBG, pokud ho lze klasifikovat jako dluhové nástroje, je nutno podle oznámení z roku 1997 považovat za dluhové nástroje v souladu s trhem. Nástroj je v souladu s trhem i podle sdělení z roku 2008, jelikož fond IBG ověřuje u každé společnosti úvěrové riziko, včetně podřízenosti při úpadku a výše zajištění, a uplatňuje úrokové sazby, které jsou přiměřené riziku.

(46)

Je proto nutno vyvodit závěr, že tiché společenství fondu IBG nepředstavuje státní podporu pro cílové společnosti ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES,

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/31

(1)

Dne 30. srpna 2007 podala společnost Vitatene u příslušných orgánů Spojeného království žádost o uvedení lykopenu z Blakeslea trispora na trh jako nové složky potravin; dne 17. října 2007 vydal příslušný subjekt pro posuzování potravin ve Spojeném království svou zprávu o prvním posouzení. Uvedená zpráva obsahovala závěr, že s ohledem na ostatní nevyřízené žádosti týkající se lykopenu se vyžaduje další posouzení, aby se zajistilo, že povolení pro používání různých lykopenů jako nové složky potravin bude uděleno za stejných podmínek.

(2)

Dne 11. února 2008 zaslala Komise zprávu o prvním posouzení všem členským státům.

(3)

V roce 2008 byl konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který vydal své stanovisko dne 4. prosince 2008.

(4)

V uvedeném stanovisku došel EFSA k závěru, že lykopen je nutné připravovat ve formě suspenzí v jedlých olejích nebo ve formě přímo rozmělnitelného nebo ve vodě rozpustného prášku, protože může podléhat oxidačním změnám. Musí být zajištěna dostatečná ochrana proti oxidaci.

(5)

EFSA dospěl rovněž k závěru, že u průměrného uživatele bude spotřeba lykopenu nižší než přijatelný denní příjem (ADI), ale že někteří uživatelé lykopenu by mohli přijatelný denní příjem překročit. Proto se zdá být vhodné shromažďovat po udělení povolení několik let údaje o příjmu s cílem toto povolení přezkoumat s ohledem na další informace o bezpečnosti lykopenu a jeho spotřebě. Zvláštní pozornost by měla být věnována sběru údajů týkajících se obsahu lykopenu ve snídaňových cereáliích. Podle tohoto rozhodnutí se však tento požadavek vztahuje na používání lykopenu jako nové složky potravin a nikoliv na používání lykopenu jako potravinového barviva, na nějž se vztahuje směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (2).

(6)

Na základě vědeckého posouzení se prokázalo, že lykopen z Blakeslea trispora splňuje kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(7)

Společnost Vitatene souhlasí se zrušením rozhodnutí Komise 2006/721/ES (3).

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/35

(1)

Na základě ročních účetních závěrek, které Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko předložily v souvislosti s výdaji v oblasti opatření pro rozvoj venkova a ke kterým jsou přiloženy požadované informace, je třeba schválit účetní závěrky platebních agentur uvedených v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005. Schválení se provádí z hlediska úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předaných účetních podkladů v souvislosti se zprávami vyhotovenými osvědčovateli.

(2)

Lhůty poskytnuté České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku a Slovensku podle čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (2), v nichž mají předložit Komisi doklady uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) 1290/2005 a v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 885/2006, uplynuly.

(3)

Komise předložené informace prověřila a výsledky svých ověření České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku a Slovensku sdělila spolu s nezbytnými změnami do 31. března 2009.

(4)

U výdajů na rozvoj venkova, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 27/2004 ze dne 5. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, pokud jde o financování opatření pro rozvoj venkova v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Slovinsku a na Slovensku záruční sekcí EZOZF (3), se výsledek rozhodnutí o schválení účetní závěrky od pozdějších plateb Komise odečte nebo se k nim přičte.

(5)

Na základě provedených ověřování umožňují roční účetní závěrky a doklady k nim přiložené Komisi přijmout pro některé platební agentury rozhodnutí o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předaných účetních podkladů. Tyto částky jsou podrobně popsány v souhrnné zprávě, která byla předložena výboru fondu současně s tímto rozhodnutím.

(6)

Na základě provedených ověření vyžadují informace předložené některými platebními agenturami doplňující šetření, a proto jejich účetní závěrky nemohou být v tomto rozhodnutí schváleny.

(7)

U výdajů na rozvoj venkova, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 27/2004, se částky, které mají být podle rozhodnutí o schválení účetních závěrek navráceny nebo vyplaceny, odečtou od pozdějších plateb Komise nebo se k nim přičtou.

(8)

V souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 nejsou tímto rozhodnutím dotčena rozhodnutí následně přijatá Komisí, která vylučují z financování z prostředků Společenství výdaje, jež nebyly uskutečněny v souladu s pravidly Společenství,

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/44

(1)

Podle článku 30 nařízení (ES) č. 1290/2005 Komise na základě ročních účetních závěrek předložených členskými státy, k nimž jsou přiloženy informace požadované pro schvalování účetních závěrek a osvědčení týkající se úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních podkladů a zpráv vyhotovených usvědčovateli, schvaluje účetní závěrky platebních agentur uvedených v článku 6 uvedeného nařízení.

(2)

S ohledem na čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebních agentur, výkazy výdajů a příjmů a podmínky následné úhrady výdajů v rámci EZZF a EZFRV (2) se pro rozpočtový rok 2008 zohledňují výdaje uskutečněné členskými státy od 16. října 2007 do 15. října 2008.

(3)

Komise ověřila informace předložené členskými státy a sdělila do 31. března 2009 členským státům výsledky ověřování informací spolu s nezbytnými změnami.

(4)

Roční účetní závěrky a k nim přiložené doklady umožňují Komisi rozhodnout v případě některých platebních agentur o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních podkladů. V příloze I jsou uvedeny částky schválené členskými státy a částky, které mají být získány zpět od členských států nebo mají být členským státům vyplaceny.

(5)

Informace předložené některými dalšími platebními agenturami vyžadují doplňující šetření a jejich účetní závěrky nemohou být v tomto rozhodnutí schváleny. Dotčené platební agentury jsou uvedeny v příloze II.

(6)

Podle čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 883/2006 se při rozhodnutí o schválení účetních závěrek přihlédne k překročení lhůt v měsících srpnu, září a říjnu. Některé výdaje vykázané některými členskými státy během těchto měsíců v roce 2008 byly uskutečněny po příslušných lhůtách. Je proto třeba, aby toto rozhodnutí stanovilo příslušná snížení.

(7)

Na základě článku 17 nařízení (ES) č. 1290/2005 a článku 9 nařízení (ES) čl. 883/2006 Komise již snížila nebo pozastavila některé měsíční platby při účtování výdajů pro rozpočtový rok 2008. S cílem zabránit předčasné nebo dočasné úhradě dotyčných částek je třeba, aby nebyly uznány tímto rozhodnutím a aby byly předmětem pozdějšího přezkoumání v rámci postupu schválení souladu podle článku 31 nařízení (ES) č. 1290/2005.

(8)

Podle čl. 32 odst. 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, z 50 % dotyčný členský stát, pokud nebyly částky v důsledku nesrovnalostí získány zpět během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení. Ustanovení čl. 32 odst. 3 uvedeného nařízení zavazuje členské státy předložit Komisi roční účetní závěrku a souhrnný seznam řízení o zpětném získání částek zahájených v důsledku nesrovnalostí. Podrobná prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV (3). Příloha III uvedeného nařízení stanoví tabulky, které měly členské státy předložit v roce 2009. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích toho, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena budoucí rozhodnutí o shodě podle čl. 32 odst. 8 nařízení (ES) č. 1290/2005.

(9)

Podle čl. 32 odst. 6 nařízení (ES) č. 1290/2005 mohou členské státy rozhodnout, že nebudou ve zpětném získávání pokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn vynaložených a odhadovaných nákladů vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné z toho důvodu, že dlužník nebo osoba právně odpovědná za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud k takovému rozhodnutí dojde během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese 100 % finančních důsledků rozpočet Společenství. V souhrnném seznamu uvedeném v čl. 32 odst. 3 nařízení (ES) č. 1290/2005 jsou uvedeny částky, které se členský stát rozhodl nezískávat zpět, a důvody tohoto rozhodnutí. Tyto částky nejsou účtovány k tíži dotčených členských států, a nese je proto rozpočet Společenství. Tímto rozhodnutím nejsou dotčena budoucí rozhodnutí o shodě podle čl. 32 odst. 8 uvedeného nařízení.

(10)

V souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 nejsou tímto rozhodnutím dotčena rozhodnutí následně přijatá Komisí, která vylučují z financování z prostředků Společenství výdaje, jež nebyly uskutečněny v souladu s pravidly Společenství,

5.5.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/50

(1)

Komise musí stanovit částky přidělené každému dotčenému členskému státu na diverzifikační podporu podle článku 6 nařízení (ES) č. 320/2006 a na dodatečnou diverzifikační podporu podle článku 7 uvedeného nařízení.

(2)

Částky diverzifikační podpory a dodatečné diverzifikační podpory se vypočítávají na základě kvóty na cukr v tunách, které se podniky v dotčeném členském státě vzdaly v hospodářském roce 2009/10 podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 968/2006,

5.5.2009