I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

7.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 93/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 278/2009

ze dne 6. dubna 2009,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie externích zdrojů napájení ve stavu bez zátěže a jejich průměrné energetické účinnosti v aktivním režimu

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

po konzultaci s konzultačním fórem o ekodesignu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle směrnice 2005/32/ES má Komise stanovit požadavky na ekodesign energetických spotřebičů, které mají významný objem prodejů, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)	V čl. 16 odst. 2 směrnice 2005/32/ES se stanoví, že postupem podle čl. 19 odst. 3 a v souladu s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po konzultaci s konzultačním fórem Komise ve vhodných případech zavede prováděcí opatření týkající se kancelářské techniky a spotřební elektroniky.

(3)

Kancelářská technika a spotřební elektronika jsou často napájeny externími zdroji napájení, které mění frekvenci elektrické energie ze síťového zdroje. Účinnost změny frekvence elektrické energie externích zdrojů napájení je důležitým aspektem energetické účinnosti těchto výrobků, a proto jsou externí zdroje napájení jednou z prioritních skupin výrobků, pro které by měly být stanoveny požadavky na ekodesign.

(4)	Komise provedla přípravnou studii za účelem analýzy technických, ekologických a ekonomických aspektů externích zdrojů napájení. Výsledky studie, na které společně pracovaly zúčastněné a dotčené strany ze Společenství a třetích zemí, byly zveřejněny.

(5)

V přípravné studii se uvádí, že externí zdroje napájení jsou uváděny na trh Společenství ve velkém množství, přičemž jejich roční spotřeba energie ve všech fázích životního cyklu je nejvýznamnějším environmentálním aspektem a jejich roční spotřeba elektrické energie kvůli ztrátám z důvodu změny frekvence a stavu bez zátěže dosahuje 17 TWh, což odpovídá 6,8 Mt emisí CO2. Předpokládá se, že pokud nebudou přijata žádná opatření, zvýší se v roce 2020 spotřeba na 31 TWh. Dospělo se k závěru, že spotřeba energie během životního cyklu a spotřeba elektrické energie ve fázi používání mohou být výrazně zlepšeny.

(6)	Zlepšení spotřeby elektrické energie u externích zdrojů napájení by mělo být dosaženo použitím stávajících nechráněných nákladově efektivních technologií, které mohou snížit celkové náklady na nákup a provoz externích zdrojů napájení.

(7)

Požadavky na ekodesign by měly harmonizovat požadavky na spotřebu elektrické energie pro spotřebu energie externích zdrojů napájení ve stavu bez zátěže a jejich průměrnou energetickou účinnost v aktivním režimu, čímž by přispěly k fungování vnitřního trhu a ke zlepšení vlivu těchto výrobků na životní prostředí.

(8)

Požadavky na ekodesign by neměly mít negativní dopad na funkčnost výrobku nebo nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Zejména přínosy snižování spotřeby elektrické energie ve fázi používání by měly více než kompenzovat další potenciální dopady na životní prostředí během fáze výroby.

(9)

Vstup požadavků na ekodesign v platnost ve dvou etapách by měl zajistit vhodný časový rámec pro konstrukční změnu výrobků ze strany výrobců. Časový rozvrh daných etap by měl být stanoven tak, aby bylo zabráněno negativním dopadům na funkčnost zařízení na trhu, a při zajišťování včasného dosažení cílů nařízení jsou zohledněny i dopady nákladů na výrobce, především na malé a střední podniky. Měření spotřeby energie by měla být provedena s ohledem na obecně uznávanou současnou technologii. Výrobci mohou použít harmonizované normy stanovené v souladu s článkem 10 směrnice 2005/32/ES.

(10)

Toto nařízení by mělo zvýšit pronikání technologií, které snižují dopad externích zdrojů napájení na životní prostředí během životního cyklu, na trh, což ve srovnání se zachováním stavu bez přijetí opatření povede do roku 2020 k předpokládaným úsporám energie během životního cyklu ve výši 118 PJ a k úsporám elektrické energie ve výši 9 TWh.

(11)	V souladu s článkem 8 směrnice 2005/32/ES by mělo toto nařízení stanovit, že použitelnými postupy posuzování shody jsou interní kontrola designu stanovená v příloze IV směrnice 2005/32/ES a systém řízení stanovený v příloze V směrnice 2005/32/ES.

(12)	Pro usnadnění kontrol souladu by od výrobců mělo být požadováno, aby v technické dokumentaci podle příloh IV a V směrnice 2005/32/ES poskytovali informace o průměrné energetické účinnosti v aktivním režimu a spotřebě elektrické energie ve stavu bez zátěže.

(13)

Měly by být určeny referenční hodnoty pro běžně dostupné technologie s vysokou účinností v aktivním režimu a nízkou spotřebou elektrické energie ve stavu bez zátěže. Ty pomohou zajistit širokou dostupnost informací a snadný přístup k nim, zejména v případě malých a středních podniků a velmi malých podniků, což dále usnadní integraci nejlepších technologií designu pro snížení spotřeby energie.

(14)

Požadavky na ekodesign pro nízkonapěťové externí zdroje napájení ve stavu bez zátěže řeší stejný parametr dopadu na životní prostředí jako požadavky na ekodesign pro elektrická a elektronická zařízení určená pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, která jsou uváděna na trh s nízkonapěťovým externím zdrojem napájení. Vzhledem k tomu, že požadavky na ekodesign pro nízkonapěťové externí zdroje napájení ve stavu bez zátěže by měly být přísnější než požadavky na ekodesign pro elektrická a elektronická zařízení určená pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, která jsou uváděna na trh s nízkonapěťovým externím zdrojem napájení, neměly by se požadavky nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu (2), vztahovat na elektrická a elektronická zařízení určená pro domácnosti a kanceláře, která jsou uváděna na trh s nízkonapěťovým externím zdrojem napájení. Nařízení (ES) č. 1275/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 19 odst. 1 směrnice 2005/32/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign týkající se spotřeby elektrické energie externích zdrojů napájení ve stavu bez zátěže a jejich průměrné energetické účinnosti v aktivním režimu.

2. Toto nařízení se nevztahuje na

a)	transformátory napětí;

b)	nepřerušitelné zdroje energie (UPS);

c)	nabíječe baterií;

d)	transformátory halogenového osvětlení;

e)	externí zdroje napájení pro lékařská zařízení;

externí zdroje napájení uvedené na trh nejpozději 30. června 2015 jako příslušenství nebo náhradní díl pro totožný externí zdroj napájení, který byl uveden na trh nejpozději jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost, pod podmínkou, že toto příslušenství nebo náhradní díl nebo jeho balení jasně uvádí primární spotřebič(e), se kterým/i mají být toto příslušenství nebo tento náhradní díl používány.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené směrnicí 2005/32/ES.

Použijí se také následující definice:

„externím zdrojem napájení“ se rozumí zařízení, které splňuje všechna následující kritéria:

a)	je zkonstruováno tak, aby měnilo vstupní střídavý proud (AC) ze síťového zdroje elektrické energie na výstupní stejnosměrný proud (DC) nebo střídavý proud s nižším napětím;

b)	je schopno najednou měnit proud pouze na jedno stejnosměrné nebo střídavé výstupní napětí;

c)	je určeno k používání se samostatným primárním spotřebičem;

d)	je obsaženo ve fyzickém pouzdře odděleném od primárního spotřebiče;

e)	je připojeno k primárnímu spotřebiči pomocí odpojitelného nebo pevně připojeného elektrického spojení zástrčka/zásuvka, kabelu, šňůry nebo jiné přípojky;

f)	jeho jmenovitý výstupní výkon nepřesahuje 250 W;

g)	je určeno k používání s elektrickými a elektronickými zařízeními určenými pro domácnosti a kanceláře, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1275/2008;

2)	„nízkonapěťovým externím zdrojem napájení“ se rozumí externí zdroj napájení s jmenovitým výstupním napětím nižším než 6 voltů a jmenovitým výstupním proudem vyšším než nebo rovnajícím se 550 miliampérů;

3)	„transformátorem halogenového osvětlení“ se rozumí externí zdroj napájení k použití s nízkonapěťovými wolframovými halogenovými žárovkami;

4)	„nepřerušitelným zdrojem energie“ se rozumí zařízení, které automaticky dodává záložní energii, pokud elektrická energie ze síťového zdroje klesne na nepřijatelně nízkou úroveň napětí;

5)	„nabíječem baterií“ se rozumí zařízení, které se na svém výstupním rozhraní připojuje přímo k odnímatelné baterii;

6)	„transformátorem napětí“ se rozumí zařízení, které mění výstupní elektrickou energii ze síťového zdroje s napětím 230 V na výstupní elektrickou energii s napětím 110 V s vlastnostmi podobnými elektrické energii ze síťového zdroje;

7)	„jmenovitým výstupním výkonem“ (PO) se rozumí výstupní výkon uvedený výrobcem;

8)	„stavem bez zátěže“ se rozumí stav, ve kterém je vstup externího zdroje napájení připojen k síťovému zdroji energie, ale výstup není připojen k žádnému primárnímu spotřebiči;

9)	„aktivním režimem“ se rozumí režim, ve kterém je vstup externího zdroje napájení připojen k síťovému zdroji energie a výstup je připojen k primárnímu spotřebiči;

10)	„účinností v aktivním režimu“ se rozumí poměr mezi výkonem externího zdroje napájení v aktivním režimu a příkonem, který je potřebný k jeho vytvoření;

11)	„průměrnou účinností v aktivním režimu“ se rozumí průměr účinností v aktivním režimu při 25 %, 50 %, 75 % a 100 % jmenovitého výstupního výkonu.

Článek 3

Požadavky na ekodesign

Požadavky na ekodesign týkající se spotřeby elektrické energie ve stavu bez zátěže a průměrné účinnosti v aktivním režimu externích zdrojů napájení uvedených na trh jsou stanoveny v příloze I.

Článek 4

Posuzování shody

Postupem posuzování shody uvedeným v článku 8 směrnice 2005/32/ES je systém interní kontroly designu stanovený v příloze IV směrnice 2005/32/ES nebo systém řízení pro posuzování shody stanovený v příloze V směrnice 2005/32/ES.

Článek 5

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem

Kontroly v rámci dohledu nad trhem se provádějí v souladu s postupem ověřování stanoveným v příloze II.

Článek 6

Orientační referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty nejlépe použitelných výrobků a technologií v současnosti dostupných na trhu jsou uvedeny v příloze III.

Článek 7

Přezkum

S ohledem na technologický pokrok Komise přezkoumá toto nařízení nejpozději po uplynutí čtyř let od jeho vstupu v platnost a obeznámí s výsledky přezkumu konzultační fórum.

Článek 8

Změna nařízení (ES) č. 1275/2008

Nařízení (ES) č. 1275/2008 se mění takto:

1)	V článku 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní: „Toto nařízení se nevztahuje na elektrická a elektronická zařízení určená pro domácnosti a kanceláře, která jsou uváděna na trh s nízkonapěťovým externím zdrojem napájení.“

V článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

„9)	‚nízkonapěťovým externím zdrojem napájení‘ se rozumí externí zdroj napájení s jmenovitým výstupním napětím nižším než 6 voltů a jmenovitým výstupním proudem vyšším než nebo rovnajícím se 550 miliampérů.“

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Bod 1 písm. a) přílohy I se použije po uplynutí jednoho roku od data uvedeného v prvním pododstavci.

Bod 1 písm. b) přílohy I se použije po uplynutí dvou let od data uvedeného v prvním pododstavci.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. dubna 2009.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

(2) Úř. věst. L 339, 18.12.2008, s. 45.

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA EKODESIGN

1. SPOTŘEBA ENERGIE VE STAVU BEZ ZÁTĚŽE A PRŮMĚRNÁ ÚČINNOST V AKTIVNÍM REŽIMU

Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost:

Spotřeba energie ve stavu bez zátěže nepřesáhne 0,50 W.

Průměrná účinnost v aktivním režimu nesmí být nižší než:

0,500 · PO, jestliže PO < 1,0 W;

0,090 · ln(PO) + 0,500, jestliže 1,0 W ≤ PO ≤ 51,0 W;

0,850, jestliže PO > 51,0 W.

Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost:

Spotřeba energie ve stavu bez zátěže nepřesáhne následující mezní hodnoty:

	Externí zdroje napájení AC/AC kromě nízkonapěťových externích zdrojů napájení	Externí zdroje napájení AC/DC kromě nízkonapěťových externích zdrojů napájení	Nízkonapěťové externí zdroje napájení
PO ≤ 51,0 W	0,50 W	0,30 W	0,30 W
PO > 51,0 W	0,50 W	0,50 W	není uvedeno

Průměrná účinnost v aktivním režimu nesmí být nižší než následující mezní hodnoty:

	Externí zdroje napájení AC/AC a AC/DC kromě nízkonapěťových externích zdrojů napájení	Nízkonapěťové externí zdroje napájení
PO ≤ 1,0 W	0,480 · PO + 0,140	0,497 · PO + 0,067
1,0 W < PO ≤ 51,0 W	0,063 · ln(PO) + 0,622	0,075 · ln(PO) + 0,561
PO > 51,0 W	0,870	0,860

2. MĚŘENÍ

Spotřeba energie ve stavu bez zátěže a průměrná účinnost v aktivním režimu uvedené v bodu 1 se zjistí spolehlivým, přesným a opakovatelným postupem měření, který zohledňuje všeobecně uznávaný současný stav.

Měření výkonu 0,50 W nebo vyššího se provádí s nejistotou rovnající se 2 % nebo nižší při úrovni spolehlivosti 95 %. Měření výkonu v hodnotě nižší než 0,50 W se provedou s mírou nejistoty rovnající se nebo nižší než 0,01 W při 95% úrovni spolehlivosti.

3. INFORMACE POSKYTOVANÉ VÝROBCI

Pro účely posuzování shody podle článku 4 musí technická dokumentace obsahovat tyto prvky:

Veličina	Popis
Efektivní hodnota výstupního proudu (mA) (Rms)	měřeno ve stavu zátěže 1–4
Efektivní hodnota výstupního napětí (V)
Aktivní výstupní výkon (W)
Efektivní hodnota vstupního napětí (V)	měřeno ve stavu zátěže 1–5
Efektivní hodnota příkonu (W)
Celkové harmonické zkreslení (THD)
Skutečný faktor výkonu
Spotřebovaný výkon (W)	vypočteno ve stavu zátěže 1–4, měřeno ve stavu zátěže 5
Účinnost	vypočteno ve stavu zátěže 1–4
Průměrná účinnost	aritmetický průměr účinnosti ve stavu zátěže 1–4

Příslušné stavy zátěže jsou následující:

Procentuální podíl jmenovitého výstupního proudu
Stav zátěže 1	100 % ± 2 %
Stav zátěže 2	75 % ± 2 %
Stav zátěže 3	50 % ± 2 %
Stav zátěže 4	25 % ± 2 %
Stav zátěže 5	0 % (stav bez zátěže)

PŘÍLOHA II

POSTUP OVĚŘOVÁNÍ

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2005/32/ES orgány členských států použijí následující postup ověřování u požadavků stanovených v příloze I.

1.	Orgány členského státu přezkoušejí pouze jednu jednotku.

Má se za to, že model je v souladu s ustanoveními přílohy I, pokud

a)	výsledek u stavu bez zátěže nepřesáhne příslušnou mezní hodnotu stanovenou v příloze I o více než 0,10 W a

b)	aritmetický průměr účinnosti ve stavu zátěže 1–4 vymezený v příloze I neklesne pod příslušnou mezní hodnotu u průměrné účinnosti v aktivním režimu o více než 5 %.

3.	Jestliže není dosaženo výsledků uvedených v bodu 2 písm. a) a b), přezkoušejí se další tři jednotky stejného modelu.

Poté, co byly přezkoušeny tři další jednotky stejného modelu, má se za to, že model je v souladu s požadavky, jestliže

a)	průměr výsledků u stavu bez zátěže nepřesáhne příslušnou mezní hodnotu stanovenou v příloze I o více než 0,10 W a

b)	průměr aritmetických průměrů účinnosti ve stavu zátěže 1–4 vymezený v příloze I neklesne pod příslušnou mezní hodnotu u průměrné účinnosti v aktivním režimu o více než 5 %.

5.	Pokud není dosaženo výsledků uvedených v bodu 4 písm. a) a b), má se za to, že model požadavkům nevyhovuje.

PŘÍLOHA III

ORIENTAČNÍ REFERENČNÍ HODNOTY UVEDENÉ V ČLÁNKU 6

a) Stav bez zátěže

Nejnižší možná spotřeba energie externích zdrojů napájení ve stavu bez zátěže může být aproximována o:

—	0,1 W nebo méně, pokud PO ≤ 90 W,

—	0,2 W nebo méně, pokud 90 W < PO ≤ 150 W,

—	0,4 W nebo méně, pokud 150 W < PO ≤ 180 W,

—	0,5 W nebo méně, pokud PO > 180 W.

b) Průměrná účinnost v aktivním režimu

Nejlepší možná průměrná účinnost externích zdrojů napájení v aktivním režimu podle nejnovějších údajů (stav k lednu 2008) může být aproximována o:

—	0,090 · ln(PO) + 0,680, jestliže 1,0 W ≤ PO ≤ 10,0 W,

—	0,890, jestliže PO > 10,0 W.

7.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 93/13

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 280/2008

ze dne 6. dubna 2009,

kterým se mění přílohy I, II, III a IV nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1), a zejména na článek 74 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 44/2001 uvádí pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, na něž odkazují čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 nařízení. Příloha II obsahuje seznam soudů nebo příslušných orgánů, které jsou ve členských státech příslušné pro podávání návrhů na prohlášení vykonatelnosti. Příloha III obsahuje seznam soudů, u kterých se může podat opravný prostředek proti rozhodnutím o návrhu na prohlášení vykonatelnosti a příloha IV uvádí konečné opravné prostředky proti těmto rozhodnutím.

(2)	Přílohy I, II, III a IV nařízení Rady (ES) č. 44/2001 byly několikrát pozměněny, naposledy nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (2) tak, aby zahrnovaly pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, seznamy soudů nebo příslušných orgánů a opravné prostředky Bulharska a Rumunska.

(3)	Členské státy oznámily Komisi další změny v seznamech uvedených v přílohách I, II, III a IV. Je proto vhodné zveřejnit konsolidované znění seznamů uvedených v těchto přílohách.

(4)

Dánsko by se v souladu s článkem 3 dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (3) nemělo účastnit přijímání změn nařízení Brusel I a žádné takové změny by pro Dánsko neměly být závazné ani použitelné.

(5)	Nařízení (ES) č. 44/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I až IV nařízení (ES) č. 44/2001 se nahrazují odpovídajícími přílohami tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a je přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne 6. dubna 2009.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda

(1) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

(2) Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 62.

PŘÍLOHA I

Pravidla pro určení příslušnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 a v čl. 4 odst. 2

—	v Belgii: články 5 až 14 zákona ze dne 16. července 2004 o mezinárodním právu soukromém,

—	v Bulharsku: čl. 4 odst. 1 a 2 zákona o mezinárodním právu soukromém,

—	v České republice: paragraf 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

—	v Německu: článek 23 občanského soudního řádu (Zivilprozeβordnung),

—	v Estonsku: článek 86 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik),

—	v Řecku: článek 40 občanského soudního řádu (Κώδικας Πολιτικής Δικονομίας),

—	ve Francii: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),

—	v Irsku: předpisy, podle nichž je příslušnost založena doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti v Irsku,

—	v Itálii: články 3 a 4 zákona č. 218 ze dne 31. května 1995,

—	na Kypru: bod 21 odst. 2 zákona o soudech č. 14 z roku 1960, ve znění pozdějších předpisů,

—	v Lotyšsku: bod 27 a bod 28 odst. 3, 5, 6 a 9 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums),

—	v Litvě: článek 31 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas),

—	v Lucembursku: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),

—	v Maďarsku: článek 57 zákonného dekretu č. 13 z roku 1979 o mezinárodním právu soukromém (a nemzetközi magánjogról szóló 1979. évi 13. törvényerejű rendelet),

—	na Maltě: články 742, 743 a 744 zákoníku organizace soudů a civilního řízení – kapitola 12 (Kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili - Kap. 12) a článek 549 obchodního zákoníku – kapitola 13 (Kodiċi tal-kummerċ - Kap. 13),

—	v Rakousku: článek 99 zákona o organizaci soudnictví (Jurisdiktionsnorm),

—

v Polsku: články 1103 a 1110 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego), pokud upravují příslušnost na základě bydliště žalovaného v Polsku, majetku ve vlastnictví žalovaného, který se nachází na území Polska, nebo jeho nároků vyplývajících z vlastnických práv na území Polska, na základě skutečnosti, že se předmět sporu nachází na území Polska, a skutečnosti, že jedna ze stran sporu má polskou státní příslušnost,

—	v Portugalsku: články 65 a 65A občanského soudního řádu (Código de Processo Civil) a článek 11 zákoníku o řízení v pracovních věcech (Código de Processo de Trabalho),

—	v Rumunsku: články 148–157 zákona č. 105/1992 o vztazích mezinárodního práva soukromého,

—

ve Slovinsku: čl. 48 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k čl. 47 odst. 2 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku) a článku 58 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k článku 59 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku),

—	na Slovensku: paragraf 37 až paragraf 37e zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním,

—	ve Finsku: druhá, třetí a čtvrtá věta odstavce 1 článku 1 kapitoly 10 občanského soudního řádu (oikeudenkäymiskaari/rättegångsbalken),

—	ve Švédsku: první věta odstavce 1 článku 3 kapitoly 10 občanského soudního řádu (rättegngsbalken),

—

ve Spojeném království: předpisy, podle nichž je příslušnost založena:

a)	doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti ve Spojeném království nebo

b)	existencí majetku žalovaného ve Spojeném království nebo

c)	zajištěním majetku, který se nachází ve Spojeném království, žalobcem.

PŘÍLOHA II

Soudy nebo příslušné orgány, u kterých se podává návrh podle článku 39:

—	v Belgii u „tribunal de première instance“ nebo u „rechtbank van eerste aanleg“ nebo u „erstinstanzliches Gericht“,

—	v Bulharsku u „окръжния съд“,

—	v České republice u „okresní soud“ nebo „soudní exekutor“,

—

v Německu:

a)	předsedovi senátu u „Landgericht“;

b)	notáři při prohlašování vykonatelnosti veřejné listiny,

—	v Estonsku u „maakohus“ (krajský soud),

—	v Řecku u „Μονομελές Πρωτοδικείο“,

—	ve Španělsku u „Juzgado de Primera Instancia“,

—

ve Francii:

a)	u „greffier en chef du tribunal de grande instance“;

b)	u „président de la chambre départementale des notaires“ v případě návrhu na prohlášení vykonatelnosti notářských veřejných listin,

—	v Irsku u „High Court“,

—	v Itálii u „corte d’appello“,

—	na Kypru u „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě rozsudku o péči u „Οικογενειακό Δικαστήριο“,

—	v Lotyšsku u „rajona (pilsētas) tiesa“,

—	v Litvě „Lietuvos apeliacinis teismas“,

—	v Lucembursku předsedovi senátu u „tribunal d’arrondissement“,

—	v Maďarsku u „megyei bíróság székhelyén működő helyi bíróság“, a v Budapešti u „Budai Központi Kerületi Bíróság“,

—	na Maltě u „Prim Awla tal-Qorti Ċivili“, nebo u „Qorti tal-Maġistrati ta Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha“, anebo v případě rozsudku o péči u „Reġistratur tal-Qorti“ prostřednictvím „Ministru responsabbli għall-Ġustizzja“,

—	v Nizozemsku u „voorzieningenrechter van de rechtbank“,

—	v Rakousku u „Bezirksgericht“,

—	v Polsku u „sąd okręgowy“,

—	v Portugalsku u „Tribunal de Comarca“,

—	v Rumunsku u „Tribunal“,

—	ve Slovinsku u „okrožno sodišče“,

—	na Slovensku u „okresný súd“,

—	ve Finsku u „käräjäoikeus/tingsrätt“,

—	ve Švédsku u „Svea hovrätt“,

—

ve Spojeném království:

a)	v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

b)	ve Skotsku u „Court of Session“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Sheriff Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

c)	v Severním Irsku u „High Court of Justice“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

d)	na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates Court“ prostřednictvím „Attorney General of Gibraltar“.

PŘÍLOHA III

Soudy, u kterých se podává opravný prostředek podle čl. 43 odst. 2:

—

v Belgii:

a)	pokud jde o opravné prostředky podané žalovaným, u „tribunal de première instance“ nebo „rechtbank van eerste aanleg“ nebo „erstinstanzliche Gericht“;

b)	pokud jde o opravné prostředky podané žalobcem, u „Cour d’appel“ nebo „hof van beroep“,

—	v Bulharsku u „Апелативен съд – София“,

—	v České republice u odvolacího soudu prostřednictvím okresního soudu,

—	v Německu u „Oberlandesgericht“,

—	v Estonsku u „ringkonnakohus“,

—	v Řecku u „Εφετείο“,

—	ve Španělsku u „Juzgado de Primera Instancia“, který vydal rozhodnutí napadené opravným prostředkem, o němž rozhoduje „Audiencia Provincial“,

—

ve Francii:

a)	u „cour d’appel“, pokud jde o rozhodnutí, kterými se návrh povoluje,

b)	předsedovi senátu u „tribunal de grande instance“, pokud jde o rozhodnutí, kterými se návrh zamítá,

—	v Irsku u „High Court“,

—	na Islandu u „heradsdomur“,

—	v Itálii u „corte d’appello“,

—	na Kypru u „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě rozsudku o péči u „Οικογενειακό Δικαστήριο“,

—	v Lotyšsku u „Apgabaltiesa“ prostřednictvím „rajona (pilsētas) tiesa“,

—	v Litvě u „Lietuvos apeliacinis teismas“,

—	v Lucembursku u „Cour supérieure de justice“, který zasedá jako soud pro opravné prostředky v civilních věcech,

—	v Maďarsku u okresního soudu, který působí v sídle krajského soudu (v Budapešti u ústředního obvodního soudu v Budě); o odvolacím prostředku rozhoduje krajský soud (v Budapešti vrchní soud),

—

na Maltě u „Qorti ta’ l-Appell“ postupem stanoveným pro opravný prostředek v „Kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili - Kap.12“ nebo v případě rozsudku o péči prostřednictvím „ċitazzjoni“ u „Prim’ Awla tal-Qorti ivili jew il-Qorti tal-Maġistrati ta’ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha’“,

—

v Nizozemsku:

a)	pro žalovaného: u „arrondissementsrechtbank“;

b)	pro žalobce: u „gerechtshof“,

—	v Rakousku u „Landesgericht“ prostřednictvím „Bezirksgericht“,

—	v Polsku u „sąd apelacyjny“ prostřednictvím „sąd okręgowy“,

—	v Portugalsku je příslušným soudem „Tribunal da Relação“. Opravné prostředky se podávají podle platných vnitrostátních právních předpisů, a to formou žádosti určené soudu, který vydal napadené rozhodnutí,

—	v Rumunsku u „Curte de Apel“,

—	ve Slovinsku u „okrožno sodišče“,

—	na Slovensku u odvolacího soudu prostřednictvím okresního soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje,

—	ve Finsku u „hovioikeus/hovrätt“,

—	ve Švédsku u „Svea hovrätt“,

—

ve Spojeném království:

a)	v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates' Court“;

b)	ve Skotsku u „Court of Session“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Sheriff Court“;

c)	v Severním Irsku u „High Court of Justice“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates' Court“;

d)	na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo, jde-li o soudní rozhodnutí ve věcech výživného, u „Magistrates' Court“.

PŘÍLOHA IV

Opravné prostředky podle článku 44 jsou tyto:

—	v Belgii, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Lucembursku a Nizozemsku kasační stížnost,

—	v Bulharsku „обжалване пред Върховния касационен съд“,

—	v České republice „dovolání“ a „žaloba pro zmatečnost“,

—	v Německu „Rechtsbeschwerde“,

—	v Estonsku „kassatsioonikaebus“,

—	v Irsku opravný prostředek omezený na právní otázky k Nejvyššímu soudu,

—	na Islandu opravný prostředek u „Hæstiréttur“,

—	na Kypru opravný prostředek k Nejvyššímu soudu,

—	v Lotyšsku opravný prostředek k „Augstākās tiesas Senāts“ prostřednictvím „Apgabaltiesa“,

—	v Litvě opravný prostředek k „Lietuvos Aukščiausiasis Teismas“,

—	v Maďarsku „felülvizsgálati kérelem“,

—	na Maltě neexistuje další opravný prostředek k jinému soudu; v případě rozsudku o péči ke „Qorti tal-Appell“ postupem stanoveným pro opravný prostředek v „kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Procedura Ċivili - Kap. 12“,

—	v Rakousku „Revisionsrekurs“,

—	v Polsku „skarga kasacyjna“,

—	v Portugalsku opravný prostředek omezený na právní otázky,

—	v Rumunsku „contestatie in anulare“ nebo „revizuire“,

—	ve Slovinsku opravný prostředek u „Vrhovno sodišče Republike Slovenije“,

—	na Slovensku „dovolanie“,

—	ve Finsku opravný prostředek u „korkein oikeus/högsta domstolen“,

—	ve Švédsku opravný prostředek u „Högsta domstolen“,

—	ve Spojeném království jediný opravný prostředek omezený na právní otázky.

7.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 93/23

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY 2009/315/SVV

ze dne 26. února 2009

o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise a na podnět Belgického království,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie si dala za cíl zajistit evropským občanům vysokou úroveň ochrany v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tento cíl předpokládá výměnu informací z rejstříků trestů mezi příslušnými orgány členských států.

(2)

V souladu se závěry zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 přijala Rada dne 29. listopadu 2000 program opatření určených k provádění zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech (2). Toto rámcové rozhodnutí přispívá k dosažení cílů stanovených opatřením č. 3 uvedeného programu, které vyzývá k zavedení vzorového formuláře žádosti o informace z rejstříku trestů, přeloženého do všech úředních jazyků Evropské unie, podobného formuláři vypracovanému pro schengenské orgány.

(3)	Závěrečná zpráva o prvním hodnotícím období věnovaná vzájemné právní pomoci v trestních věcech (3) vyzvala členské státy ke zjednodušení postupů předávání dokladů mezi státy případným použitím vzorových formulářů pro usnadnění vzájemné právní pomoci.

(4)

Evropská rada ve dnech 25. a 26. března 2004 v prohlášení týkajícím se boje proti terorismu prohlásila za prioritu zlepšení kvality vyměňovaných informací o odsouzeních a tento postoj zopakovala v Haagském programu (4) přijatém Evropskou radou ve dnech 4. a 5. listopadu 2004, v němž se požaduje zlepšení výměny informací z vnitrostátních rejstříků trestů odsouzení a omezení práv. Tyto cíle se projevují v akčním plánu, který s cílem provést Haagský program přijala Rada společně s Komisí ve dnech 2. a 3. června 2005.

(5)

S cílem zlepšit výměnu informací mezi členskými státy ohledně rejstříků trestů jsou vítány projekty vypracované za účelem dosažení tohoto cíle, včetně stávajícího projektu pro vzájemné propojení vnitrostátních rejstříků trestů. Zkušenosti získané z těchto činností povzbudily členské státy k tomu, aby dále zvýšily svá úsilí, a prokázaly význam dalšího usměrňování vzájemné výměny informací o odsouzeních mezi členskými státy.

(6)

Toto rámcové rozhodnutí je reakcí na očekávání, jež vyjádřila Rada dne 14. dubna 2005 v návaznosti na zveřejnění bílé knihy o výměně informací o odsouzeních v trestním řízení a o jejich účinku v Evropské unii a na následnou obecnou diskusi. Jeho hlavním cílem je zlepšit výměnu informací o odsouzeních a o omezení práv vyplývajících z odsouzení občanů Unie za trestný čin, byla-li taková omezení práv uložena a zaznamenána v rejstříku trestů odsuzujícího státu.

(7)	Použitím mechanismů zavedených tímto rámcovým rozhodnutím pouze na předávání informací z rejstříků trestů týkajících se fyzických osob by nemělo být dotčeno případné budoucí rozšíření oblasti působnosti těchto mechanismů na výměnu informací týkajících se právnických osob.

(8)

Informace o odsouzeních vydaných v ostatních členských státech jsou v současné době upraveny články 13 a 22 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959. Tato ustanovení již však nejsou dostačující, aby vyhověla stávajícím požadavkům justiční spolupráce v prostoru, jakým je Evropská unie.

(9)

Ve vztazích mezi členskými státy by mělo toto rámcové rozhodnutí nahradit článek 22 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních. Kromě povinnosti odsuzujícího členského státu, kterou toto rámcové rozhodnutí přejímá a upřesňuje, předávat členskému státu, jehož je odsouzená osoba státním příslušníkem, informace o odsouzeních vydaných vůči jeho státním příslušníkům, se zavádí pro členský stát, jehož je odsouzená osoba státním příslušníkem, rovněž povinnost takto předané informace uchovávat, aby byl schopen úplně odpovědět na žádosti o informace od jiných členských států.

(10)

Tímto rámcovým rozhodnutím by neměla být dotčena možnost justičních orgánů přímo žádat a předávat si informace z rejstříku trestů v souladu s článkem 13 ve spojení s čl. 15 odst. 3 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, a dále by jím neměl být dotčen čl. 6 odst. 1 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie vypracované aktem Rady ze dne 29. května 2000 (5).

(11)	Pokud členské státy nebudou moci zohlednit předávané informace, zlepšená výměna informací o odsouzeních by nebyla příliš užitečná. Dne 24. července 2008 přijala Rada rámcové rozhodnutí 2008/675/SVV o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení (6).

(12)

Hlavního cíle podnětu Belgického království je dosaženo tímto rámcovým rozhodnutím tak, že by si ústřední orgán každého členského státu měl vyžádat a zahrnout všechny informace získané z rejstříku trestů členského státu, jehož je dotyčná osoba státním příslušníkem, do svého výpisu z rejstříku trestů při odpovědi na žádost této osoby o výpis. Povědomí o existenci odsouzení, jakož i z něj vyplývajícího omezení práv, bylo-li uloženo a zapsáno do rejstříku trestů, je předpokladem pro to, aby jim byl přiznán účinek v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž zamýšlí tato osoba profesionálně vykonávat činnost související s dohledem nad dětmi. Mechanismus zavedený tímto rámcovým rozhodnutím má za cíl mimo jiné zajistit, aby osoba odsouzená za sexuální trestný čin spáchaný na dětech už nemohla, obsahuje-li záznam této osoby v rejstříku trestů v odsuzujícím členském státě takové odsouzení a z něj vyplývající omezení práv, bylo-li uloženo a zaznamenáno do rejstříku trestů, zatajit toto odsouzení nebo toto omezení s cílem profesionálně vykonávat činnost související s dohledem nad dětmi v jiném členském státě.

(13)

Toto rámcové rozhodnutí stanoví pravidla pro ochranu osobních údajů předávaných mezi členskými státy v důsledku jeho provádění. Stávající obecná pravidla pro ochranu osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech jsou doplněna pravidly stanovenými v tomto rámcovém rozhodnutí. Kromě toho se na osobní údaje, se kterými je nakládáno na základě tohoto rámcového rozhodnutí, použije Úmluva Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Toto rámcové rozhodnutí rovněž přejímá ustanovení rozhodnutí Rady 2005/876/SVV ze dne 21. listopadu 2005 o výměně informací z rejstříku trestů (7), která omezují využívání požadovaných informací dožadujícím členským státem. Toto rámcové rozhodnutí doplňuje uvedená ustanovení zvláštními pravidly, pro případ, kdy členský stát, jehož je odsouzený státním příslušníkem, předává dále informace o odsouzeních, které mu byly předány odsuzujícím členským státem.

(14)	Tímto rámcovým rozhodnutím nejsou dotčeny povinnosti a postupy stanovené ve vztahu ke třetím státům podle Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, pokud je i nadále použitelná.

(15)

Podle doporučení Rady Evropy č. R (84) 10 o rejstříku trestů a o rehabilitaci odsouzených je hlavním cílem zavedení rejstříku trestů informovat orgány odpovědné za systém trestního soudnictví o trestní minulosti osoby, proti níž je vedeno soudní řízení, aby rozhodnutí, které se má přijmout, odpovídalo konkrétní situaci. Vzhledem k tomu, že veškeré jiné využití rejstříku trestů, které by mohlo ohrozit možnosti společenské rehabilitace odsouzeného, musí být co možná nejvíce omezeno, může být použití informací předaných podle tohoto rámcového rozhodnutí k jiným účelům, než je trestní řízení, omezeno v souladu s vnitrostátním právem dožádaného a dožadujícího členského státu.

(16)

Cílem ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí týkajících se předávání informací členskému státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, za účelem jejich uchovávání a dalšího předávání, není harmonizovat vnitrostátní systémy rejstříků trestů členských států. Toto rámcové rozhodnutí neukládá odsuzujícímu členskému státu povinnost měnit svůj vnitřní systém rejstříku trestů, pokud jde o použití informací pro vnitrostátní účely.

(17)

Zlepšení oběhu informací o odsouzeních má omezený význam, pokud tyto informace nejsou členskému státu, který je obdrží, srozumitelné. Ke zlepšení vzájemné srozumitelnosti může přispět vytvoření „standardizovaného evropského formátu“, který umožní výměnu informací v jednotné, elektronické a snadno strojově přeložitelné podobě. Informace o odsouzeních zasílané odsuzujícím státem by měly být předávány v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků uvedeného členského státu. Rada by měla přijmout opatření pro zavedení systému výměny informací podle tohoto rámcového rozhodnutí.

(18)	Toto rámcové rozhodnutí ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané článkem 6 Smlouvy o Evropské unii a zohledněné v Listině základních práv Evropské unie.

(19)

Toto rámcové rozhodnutí ctí zásadu subsidiarity uvedenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství, neboť zlepšení systémů předávání informací o odsouzeních mezi členskými státy nemůže být uskutečněno uspokojivě členskými státy jednajícími jednostranně a vyžaduje společnou činnost na úrovni Evropské unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství nepřekračuje toto rámcové rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Cílem tohoto rámcového rozhodnutí je

určit způsoby, jakými členský stát, v němž je vydáno odsouzení vůči státnímu příslušníku jiného členského státu (dále jen „odsuzující členský stát“), předá informace o tomto odsouzení členskému státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem (dále jen „členský stát, jehož je odsouzený státním příslušníkem“);

b)	členskému státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, vymezit povinnosti při uchovávání těchto informací a upřesnit metody, jimiž se tento stát musí řídit, když odpovídá na žádost o informace z rejstříku trestů;

c)	stanovit rámec, který na základě tohoto rámcového rozhodnutí a následného rozhodnutí podle čl. 11 odst. 4 umožní vytvořit a rozvíjet počítačový systém výměny informací o odsouzeních mezi členskými státy.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí

a)	„odsouzením“ jakékoli pravomocné rozhodnutí trestního soudu proti fyzické osobě v souvislosti s trestným činem, jestliže se toto rozhodnutí zaznamenává do rejstříku trestů odsuzujícího členského státu;

b)	„trestním řízením“ přípravné řízení, řízení před soudem a výkon odsouzení;

c)	„rejstříkem trestů“ vnitrostátní rejstřík nebo rejstříky, do nichž se podle vnitrostátního práva zaznamenávají odsouzení.

Článek 3

Ústřední orgány

1. Každý členský stát určí pro účely tohoto rámcového rozhodnutí ústřední orgán. Pro předávání informací podle článku 4 a pro odpovědi podle článku 7 na žádosti uvedené v článku 6 však mohou členské státy určit jeden nebo více ústředních orgánů.

2. O ústředním orgánu nebo určených ústředních orgánech určených podle odstavce 1 informuje každý členský stát generální sekretariát Rady a Komisi. Generální sekretariát Rady oznámí tyto informace ostatním členským státům a Eurojustu.

Článek 4

Povinnosti odsuzujícího členského státu

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby u každého odsouzení vydaného na jeho území byly při zaznamenávání do jeho rejstříku trestů uvedeny informace o státní příslušnosti nebo státních příslušnostech odsouzeného, je-li odsouzený státním příslušníkem jiného členského státu.

2. Ústřední orgán odsuzujícího členského státu co nejdříve informuje ústřední orgány ostatních členských států o všech odsouzeních vydaných na jeho území proti státním příslušníkům těchto členských států, tak jak jsou zaznamenána v rejstříku trestů.

Je-li známo, že odsouzený je státním příslušníkem několika členských států, předají se příslušné informace každému z těchto členských států, a to i v případě, že je odsouzený státním příslušníkem členského státu, na jehož území byl odsouzen.

3. Ústřední orgán odsuzujícího členského státu neprodleně předá informace o následných změnách nebo výmazu informací obsažených v rejstříku trestů ústřednímu orgánu členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem.

4. Členský stát, který poskytl informace podle odstavců 2 a 3, předá ústřednímu orgánu členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, na žádost tohoto orgánu v jednotlivých případech kopii odsouzení a následných opatření, jakož i všechny další příslušné informace, které mu umožní posoudit, zda mají být přijata opatření na vnitrostátní úrovni.

Článek 5

Povinnosti členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem

1. Ústřední orgán členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, uchová v souladu s čl. 11 odst. 1 a 2 všechny informace, jež byly předány podle čl. 4 odst. 2 a 3, pro účely dalšího předávání podle článku 7.

2. Je-li informace předaná podle čl. 4 odst. 3 změněna nebo vymazána, členský stát, jehož je odsouzený státním příslušníkem, učiní stejnou změnu nebo výmaz v informacích uchovávaných v souladu s odstavcem 1 tohoto článku pro účely dalšího předávání podle článku 7.

3. Členský stát, jehož je odsouzený státním příslušníkem, může využívat pro účely dalšího předávání podle článku 7 pouze informace, které byly aktualizovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Článek 6

Žádosti o informace o odsouzeních

1. V případě žádosti o informace z rejstříku trestů členského státu pro účely trestního řízení proti některé osobě nebo pro účely jiné, než je trestní řízení, může ústřední orgán tohoto členského státu v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy zaslat ústřednímu orgánu jiného členského státu žádost o informace a související údaje z rejstříku trestů.

2. Žádá-li osoba o informace z rejstříku trestů týkající se této osoby, může ústřední orgán členského státu, v němž je žádost podána, v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy předložit ústřednímu orgánu jiného členského státu žádost o informace a související údaje z rejstříku trestů, pokud dotyčná osoba je nebo byla státním příslušníkem dožadujícího nebo dožádaného členského státu, nebo v něm měla či má bydliště.

3. Žádá-li osoba po uplynutí lhůty stanovené v čl. 11 odst. 7 o informace z rejstříku trestů týkající se této osoby ústřední orgán jiného členského státu, než je stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, předloží ústřední orgán členského státu, ve kterém byla žádost podána, žádost ústřednímu orgánu členského státu, jehož je dotyčná osoba státním příslušníkem, za účelem získání informací a souvisejících údajů z rejstříku trestů, aby mohl tyto informace a související údaje zahrnout do výpisu, který dotyčné osobě vystaví.

4. Ústřední orgány členského státu předkládají žádosti o informace z rejstříku trestů prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze.

Článek 7

Odpověď na žádost o informace týkající se odsouzení

1. Pokud je ústřednímu orgánu členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, podána pro účely trestního řízení žádost o informace z rejstříku trestů podle článku 6, předá tento ústřední orgán ústřednímu orgánu dožadujícího státu informace o

a)	odsouzeních vydaných v členském státě, jehož je odsouzený státním příslušníkem, a zaznamenaných v rejstříku trestů;

b)	odsouzeních vydaných v jiných členských státech, které mu byly předány po 27. dubnu 2012 podle článku 4 a uchovány v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2;

c)	odsouzeních vydaných v jiných členských státech, které mu byly předány do 27. dubna 2012 a zaznamenány v rejstříku trestů;

d)	odsouzeních vydaných ve třetích zemích, které mu byly následně předány a zaznamenány v rejstříku trestů.

2. Pokud je ústřednímu orgánu členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, podána podle článku 6 žádost o informace z rejstříku trestů pro účely jiné, než je trestní řízení, odpoví na ni tento ústřední orgán v souladu s vnitrostátním právem, jde-li o odsouzení vydaná v členském státě, jehož je odsouzený státním příslušníkem, a odsouzení vydaná ve třetích zemích, jež mu byla následně předána a zaznamenána v jeho rejstříku trestů.

V případě informací o odsouzeních vydaných v jiném členském státě, které byly předány členskému státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, předá ústřední orgán posledně uvedeného členského státu v souladu s jeho vnitrostátním právem dožadujícímu členskému státu informace, které byly uchovány v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2, jakož i informace, které byly tomuto ústřednímu orgánu předány do 27. dubna 2012 a které byly zaznamenány do jeho rejstříku trestů.

Ústřední orgán odsuzujícího členského státu může při předávání informací podle článku 4 vyrozumět ústřední orgán členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, o tom, že informace o odsouzeních vydaných v prvně uvedeném státě a předávané posledně jmenovanému ústřednímu orgánu, které mu byly předány, lze dále předávat pouze pro účely trestního řízení. V tomto případě vyrozumí ústřední orgán členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, dožadující členský stát o tom, který jiný členský stát předal informace v souvislosti s těmito odsouzeními, čímž umožní dožadujícímu členskému státu předložit žádost o informace o těchto odsouzeních přímo odsuzujícímu členskému státu.

3. Požaduje-li od ústředního orgánu členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, informace z rejstříku trestů třetí země, může členský stát, jehož je odsouzený státním příslušníkem, odpovědět, pokud jde o odsouzení předaná jiným členským státem, pouze v rámci omezení platných pro předávání informací jiným členským státům podle odstavců 1 a 2.

4. Pokud jsou požadovány informace z rejstříku trestů podle článku 6 od ústředního orgánu jiného členského státu, než je členský stát, jehož je odsouzený státním příslušníkem, předá dožádaný členský stát informace ze svého rejstříku trestů o odsouzeních vydaných v dožádaném členském státě a o odsouzeních vydaných proti státním příslušníkům třetích zemí a proti osobám bez státní příslušnosti v rozsahu stanoveném v článku 13 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních.

5. Pro odpověď se použije formulář uvedený v příloze. K němu se podle vnitrostátních právních předpisů připojí seznam odsouzení.

Článek 8

Lhůty na odpověď

1. Odpověď na žádost podle čl. 6 odst. 1 předává ústřední orgán dožádaného členského státu ústřednímu orgánu dožadujícího členského státu na formuláři uvedeném v příloze neprodleně a v každém případě ve lhůtě, která nepřesáhne deset pracovních dní ode dne přijetí žádosti, a to za podmínek stanovených vlastními vnitrostátními právními předpisy, pravidly nebo zvyklostmi.

Pokud dožádaný členský stát potřebuje doplňující informace, aby mohl identifikovat osobu, jíž se žádost týká, neprodleně konzultuje dožadující členský stát za účelem poskytnutí odpovědi do deseti pracovních dnů ode dne přijetí požadovaných doplňujících informací.

2. Odpověď na žádost podle čl. 6 odst. 2 se zasílá do dvaceti pracovních dnů ode dne přijetí žádosti.

Článek 9

Podmínky pro použití osobních údajů

1. Osobní údaje poskytnuté podle čl. 7 odst. 1 a 4 pro účely trestního řízení může dožadující členský stát použít pouze pro účely trestního řízení, pro něž byly vyžádány, uvedeného ve formuláři uvedeném v příloze.

2. Osobní údaje poskytnuté podle čl. 7 odst. 2 a 4 k jiným účelům, než je trestní řízení, může dožadující členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy použít pouze pro účely, pro něž byly vyžádány, a za podmínek, které dožádaný členský stát stanovil ve formuláři uvedeném v příloze.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2, může dožadující členský stát použít osobní údaje poskytnuté podle čl. 7 odst. 1, 2 a 4, aby předešel bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti.

4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby použití osobních údajů obdržených od členských států podle článku 4, jsou-li předávány třetí zemi podle čl. 7 odst. 3, podléhalo stejným omezením, kterým podléhá v dožadujícím členském státě v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Členské státy upřesní, že osobní údaje předané třetí zemi pro účel trestního řízení mohou být touto třetí zemí dále využívány pouze pro účely trestního řízení.

5. Tento článek se nepoužije na osobní údaje získané členským státem podle tohoto rámcového rozhodnutí a pocházející z tohoto členského státu.

Článek 10

Jazyky

V případě žádosti uvedené v čl. 6 odst. 1 předá dožadující členský stát dožádanému členskému státu formulář uvedený v příloze v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků dožádaného členského státu.

Dožádaný členský stát odpoví buď v jednom ze svých úředních jazyků, nebo v jiném jazyce, který je pro oba členské státy přijatelný.

Každý členský stát může při přijetí tohoto rámcového rozhodnutí nebo později v prohlášení určeném generálnímu sekretariátu Rady uvést úřední jazyky orgánů Evropské unie, které jsou pro něj přijatelné. Generální sekretariát Rady oznámí tuto informaci členským státům.

Článek 11

Formát a další způsoby organizování a usnadnění výměny informací o odsouzeních

1. Ústřední orgán odsuzujícího členského státu při předávání informací podle čl. 4 odst. 2 a 3 předá tyto informace:

informace, které se předávají ve všech případech, s výjimkou jednotlivých případů, kdy tyto informace nejsou ústřednímu orgánu známy (povinné informace):

i)	informace o odsouzeném (celé jméno, datum narození, místo narození (obec a stát), pohlaví, státní příslušnost a případně dřívější jméno nebo příjmení),

ii)	informace o povaze odsouzení (datum odsouzení, název soudu, datum nabytí právní moci rozhodnutí),

iii)	informace o trestných činech, za něž bylo vydáno odsouzení (datum trestného činu, který vedl k odsouzení, a název nebo právní kvalifikace trestného činu, jakož i odkaz na příslušná ustanovení právních předpisů), a

iv)	informace o obsahu odsouzení (zejména o trestu, jakýchkoli dodatečných sankcích, ochranných opatřeních a následných rozhodnutích, kterými se mění výkon trestu);

informace, které se předávají, jsou-li v rejstříku trestů zaznamenány (nepovinné informace):

i)	jména rodičů odsouzeného,

ii)	jednací číslo odsouzení,

iii)	místo spáchání trestného činu a

iv)	omezení práv v důsledku odsouzení;

informace, které se předávají, jsou-li ústřednímu orgánu k dispozici (doplňující informace):

i)	identifikační číslo odsouzeného nebo druh a číslo identifikačního dokladu odsouzeného,

ii)	otisky prstů, které byly odsouzenému sejmuty, a

iii)	případně pseudonym nebo krycí jméno nebo jména.

Ústřední orgán může navíc předat jakékoliv další informace týkající se odsouzení zaznamenané v rejstříku trestů.

2. Ústřední orgán členského státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem, uchovává všechny druhy informací uvedené v odst. 1 písm. a) a b), které obdržel podle čl. 5 odst. 1 pro účely dalšího předávání podle článku 7. Ke stejným účelům může uchovávat druhy informací uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) a druhém pododstavci.

3. Do uplynutí lhůty stanovené v odstavci 7 si ústřední orgány členských států, které neučinily oznámení podle odstavce 6, předají veškeré informace podle článku 4, žádosti podle článku 6, odpovědi podle článku 7 a další příslušné informace jakýmkoli způsobem umožňujícím písemný záznam a za podmínek, které ústřednímu orgánu členského státu, jenž je obdrží, umožní ověřit jejich pravost.

Po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 7 tohoto článku si ústřední orgány členských států předají tyto informace elektronicky s použitím standardizovaného formátu.

4. Formát uvedený v odstavci 3 a jakékoliv další způsoby organizování a usnadnění výměny informací o odsouzeních mezi ústředními orgány členských států stanoví Rada v souladu s příslušnými postupy podle Smlouvy o Evropské unii do 27. dubna 2012.

Tyto další způsoby zahrnují

a)	vymezení všech způsobů, jež mohou usnadnit pochopení předávaných informací a jejich strojový překlad;

b)	vymezení způsobů, jimiž mohou být informace elektronicky vyměněny, zejména pokud jde o použitelné technické normy, a případně všechny použitelné postupy výměny informací;

c)	případné změny formuláře uvedeného v příloze.

5. Není-li způsob předávání podle odstavců 3 a 4 dostupný, použije se odst. 3 první pododstavec po celou dobu nedostupnosti.

6. Každý členský stát provede nezbytné technické úpravy, aby mohl standardizovaný formát používat i pro elektronické předávání ostatním členským státům. Oznámí Radě datum, od kterého je schopen takto informace předávat.

7. Členské státy provedou technické úpravy podle odstavce 6 do tří let ode dne přijetí formátu a způsobů, jimiž mohou být informace o odsouzeních elektronicky vyměňovány.

Článek 12

Vztah k jiným právním nástrojům

1. Ve vztazích mezi členskými státy toto rámcové rozhodnutí doplňuje ustanovení článku 13 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, její dodatkové protokoly ze dne 17. března 1978 a ze dne 8. listopadu 2001, jakož i Úmluvu o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie a její protokol ze dne 16. října 2001 (8).

2. Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se členské státy vzdávají mezi sebou možnosti uplatnění výhrad vůči článku 13 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních.

3. S účinností nejpozději ode dne 27. dubna 2012 nahrazuje toto rámcové rozhodnutí ve vztazích mezi členskými státy, které přijaly opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím, ustanovení článku 22 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních doplněné článkem 4 dodatkového protokolu k uvedené úmluvě ze dne 17. března 1978, aniž je dotčeno používání těchto ustanovení ve vztazích mezi členskými státy a třetími státy.

4. Rozhodnutí 2005/876/SVV se zrušuje.

5. Tímto rámcovým rozhodnutím není dotčeno používání příznivějších ustanovení dvoustranných nebo vícestranných dohod mezi členskými státy.

Článek 13

Provedení

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím do 27. dubna 2012.

2. Členské státy sdělí generálnímu sekretariátu Rady a Komisi znění předpisů, kterými ve svém vnitrostátním právu provádějí povinnosti, jež pro ně vyplývají z tohoto rámcového rozhodnutí.

3. Na základě uvedených informací předloží Komise do 27. dubna 2015 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto rámcového rozhodnutí, ke které případně přiloží legislativní návrhy.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 26. února 2009.

Za Radu

předseda

I. LANGER

(1) Stanovisko ze dne 17. června 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. C 12, 15.1.2001, s. 10.

(3) Úř. věst. C 216, 1.8.2001, s. 14.

(4) Úř. věst. C 53, 3.3.2005, s. 1.

(5) Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3.

(6) Úř. věst. L 220, 15.8.2008, s. 32.

(7) Úř. věst. L 322, 9.12.2005, s. 33.

(8) Úř. věst. C 326, 21.11.2001, s. 1.

PŘÍLOHA

Formulář uvedený v článcích 6, 7, 8, 9 a 10 rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy

Žádost o informace z rejstříku trestů

Členské státy se seznámí s příručkou o postupu pro správné vyplnění tohoto formuláře

a)	Informace o dožadujícím členském státě: Členský stát: Ústřední orgán nebo orgány: Kontaktní osoba: Telefon (s předvolbou): Telefax (s předvolbou): E-mailová adresa: Adresa pro písemný styk: Jednací číslo, je-li známo:

Informace o totožnosti osoby, jíž se žádost týká (1):

Celé jméno (jméno a všechna příjmení):

Dřívější jména:

Případné pseudonymy nebo krycí jména:

Pohlaví: M  Ž 

Státní příslušnost:

Datum narození (číslicemi: dd/mm/rrrr):

Místo narození (město a stát):

Jméno otce:

Jméno matky:

Bydliště nebo známá adresa:

Identifikační číslo osoby nebo druh a číslo identifikačního dokladu osoby:

Otisky prstů:

Jiné dostupné identifikační informace:

Účel žádosti:

Zaškrtněte příslušné okénko



trestní řízení (uveďte orgán, před nímž se řízení vede, a jednací číslo, je-li k dispozici) …

…



žádost nesouvisející s trestním řízením (uveďte orgán, před nímž se řízení vede, a jednací číslo, je-li k dispozici, a označte přitom příslušné okénko):



žádost soudního orgánu …

…

ii)



žádost příslušného správního orgánu …

…

iii)



žádost osoby o informace z rejstříku trestů týkající se této osoby …

…

Účel, pro který jsou informace žádány:

Dožadující orgán:

	Dotyčná osoba nesouhlasí se zveřejněním těchto informací (pokud byla tato dotyčná osoba požádána o souhlas v souladu s právem dožadujícího členského státu).

Kontaktní osoba pro poskytnutí nezbytných doplňujících informací:

Jméno:

Telefon:

E-mailová adresa:

Další informace (například naléhavost žádosti):

Odpověď na žádost

Informace týkající se dotyčné osoby

Zaškrtněte příslušné okénko

Níže podepsaný orgán potvrzuje, že

	v rejstříku trestů nejsou žádné informace o odsouzeních dotyčné osoby
	v rejstříku trestů jsou informace o odsouzeních dotyčné osoby; seznam odsouzení je připojen
	v rejstříku trestů jsou jiné informace týkající se dotyčné osoby; tyto informace jsou připojeny (volitelné)
	v rejstříku trestů jsou informace o odsouzeních dotyčné osoby, odsuzující členský stát však sdělil, že informace o těchto odsouzeních lze předat pouze pro účely trestního řízení. Žádost o více informací může být zaslána přímo … (uveďte odsuzující členský stát)
	v souladu s vnitrostátními právními předpisy dožádaného členského státu se nelze zabývat žádostmi podanými pro účely jiné, než je trestní řízení

Kontaktní osoba pro poskytnutí nezbytných doplňujících informací:

Jméno:

Telefon:

E-mailová adresa:

Další informace (omezené užívání údajů týkajících se žádostí mimo trestní řízení):

Uveďte počet stran připojených k formuláři odpovědi:

dne

Podpis a (případně) úřední razítko:

Jméno a funkce/organizace:

Případně přiložte seznam odsouzení a vše zašlete dožadujícímu členskému státu. Formulář ani seznam není nutné překládat do jazyka dožadujícího členského státu.

(1) Pro usnadnění identifikace osoby je třeba poskytnout co nejvíce informací.

7.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

L 93/33

ROZHODNUTÍ RADY 2009/316/SVV

ze dne 6. dubna 2009

o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (1), a zejména na čl. 11 odst. 4 tohoto rámcového rozhodnutí,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 29 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že Unie si klade za cíl poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany. Tento cíl předpokládá systematickou výměnu informací z rejstříků trestů mezi příslušnými orgány členských států tak, aby bylo zaručeno vzájemné porozumění těmto informacím a efektivita takové výměny.

(2)

Předávání informací o odsouzeních státních příslušníků členských států jinými členskými státy na základě Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 není efektivní. Proto je na úrovni Evropské unie pro výměnu takovýchto informací zapotřebí efektivnějších a přístupnějších postupů.

(3)

Nutnost zlepšovat výměnu informací o odsouzeních byla označena za prioritní v prohlášení Evropské rady o boji proti terorismu z 25. a 26. března 2004 a byla následně znovu zdůrazněna v Haagském programu (3) a akčním plánu (4) pro jeho provádění. Elektronické propojení rejstříků trestů na úrovni Evropské unie dále uznala Evropská rada za politickou prioritu ve svých závěrech z 21. a 22. června 2007.

(4)	Elektronické propojení rejstříků trestů je součástí projektu E-justice, který Evropská rada v roce 2007 několikrát označila za prioritu.

(5)	V současnosti probíhá pilotní projekt s cílem propojit rejstříky trestů. Jeho výsledky představují hodnotný základ další práce na elektronické výměně informací na úrovni Evropské unie.

(6)

Cílem tohoto rozhodnutí je provést rámcové rozhodnutí 2009/315/SVV za účelem vybudování a rozvoje počítačového systému výměny informací o odsouzeních mezi členskými státy. Takovýto systém by měl umožnit sdělovat informace o odsouzeních ve snadno srozumitelné formě. Proto by měl být vytvořen standardizovaný formát umožňující výměnu informací v jednotné elektronické podobě, která bude snadno strojově přeložitelná, a jakékoli další způsoby organizování a usnadnění výměny informací o odsouzeních mezi ústředními orgány členských států.

(7)	Toto rozhodnutí vychází ze zásad stanovených rámcovým rozhodnutím 2009/315/SVV a tyto zásady po technické stránce uplatňuje a doplňuje.

(8)	V rámcovém rozhodnutí 2009/315/SVV jsou vymezeny druhy údajů vkládaných do systému, účel vkládání těchto údajů, kritéria pro jejich vkládání, orgány mající přístup k údajům a některá zvláštní pravidla pro ochranu osobních údajů.

(9)	Toto rozhodnutí ani rámcové rozhodnutí 2009/315/SVV nezavádějí povinnost výměny informací o rozhodnutích jiné než trestní povahy.

(10)	Jelikož cílem tohoto rozhodnutí není harmonizace vnitrostátních systémů rejstříků trestů, odsuzující členský stát není povinen měnit svůj vnitřní systém rejstříků trestů, pokud jde o využití informací pro vnitrostátní účely.

(11)

Evropský informační systém rejstříků trestů (European Criminal Records Information System – ECRIS) je decentralizovaný systém informační technologie. Údaje z rejstříků trestů by měly být uchovávány výlučně v databázích provozovaných členskými státy a neměl by být možný přímý přístup po internetu k databázím rejstříků trestů jiných členských států. Členské státy by měly nést odpovědnost za provoz vnitrostátních databází rejstříků trestů a za efektivnost výměny informací mezi sebou. Společnou komunikační infrastrukturou ECRIS by měla zpočátku být síť Transevropských telematických služeb mezi správními orgány (S-TESTA). Všechny náklady na společnou komunikační infrastrukturu by měly být hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

(12)

Referenční tabulky kategorií trestných činů a kategorií trestů a opatření uvedené v tomto rozhodnutí by měly usnadňovat strojový překlad a na základě používání systému kódů by měly umožňovat vzájemné porozumění předávaným informacím. Obsah tabulek je výsledkem analýzy potřeb všech 27 členských států. Analýza zohlednila kategorizaci v pilotním projektu a výsledek zkušebních seskupení různých trestných činů a trestů a opatření jednotlivých států. Pokud jde o tabulku trestných činů, zohlednila rovněž stávající harmonizované společné definice jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni a datové modely vytvořené Eurojustem a Europolem.

(13)

S cílem zajistit vzájemné porozumění společné kategorizaci a její transparentnost by každý členský stát měl předložit seznam svých trestných činů a trestů a opatření, které spadají do každé kategorie uvedené v příslušné tabulce. Členské státy mohou poskytnout popis trestných činů a trestů a opatření a s přihlédnutím k užitečnosti tohoto popisu by k tomu měly být vyzývány. K těmto informacím by měl být členským státům umožněn přístup.

(14)

Referenční tabulky kategorií trestných činů a kategorií trestů a opatření uvedené v tomto rozhodnutí nejsou určeny k zavedení právních ekvivalentů mezi trestnými činy a tresty či opatřeními existujícími na úrovni jednotlivých států. Představují nástroj, jehož cílem je pomoci příjemci lépe pochopit skutky a druhy trestů či opatření, jež jsou obsahem předávaných informací. Správnost uvedených kódů nemůže být ze strany členského státu poskytujícího informace plně zajištěna a neměl by být vyloučen výklad informací příslušnými orgány přijímajícího členského státu.

(15)	Referenční tabulky kategorií trestných činů a kategorií trestů a opatření by měly být přezkoumávány a aktualizovány postupem pro přijímání prováděcích opatření rozhodnutí podle Smlouvy o Evropské unii.

(16)

V souladu s postupy stanovenými Smlouvou o Evropské unii by se členské státy a Komise měly vzájemně informovat a konzultovat v Radě s cílem vytvořit nezávaznou příručku pro uživatele, která by se měla zabývat postupy výměny informací, a zejména způsoby zjišťování totožnosti pachatelů trestných činů, vzájemným porozuměním kategoriím trestných činů a trestů a opatření a vysvětlováním problematických vnitrostátních trestných činů a trestů či opatření, a s cílem zajistit nezbytnou koordinaci pro vývoj a provoz ECRIS.

(17)

Za účelem urychlení vývoje ECRIS by Komise měla přijmout řadu technických opatření na pomoc členským státům při přípravě technické infrastruktury pro propojení jejich databází rejstříků trestů. Komise může poskytnout referenční software pro provádění, tedy vhodný software umožňující členským státům provést toto propojení, jehož použití si členské státy mohou pro zavedení společného souboru protokolů pro výměnu informací mezi databázemi rejstříku trestů zvolit namísto vlastního softwaru pro propojení.

(18)

Na elektronickou výměnu informací z rejstříků trestů členských států by se mělo vztahovat rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (5), které při výměně informací mezi členskými státy stanoví odpovídající míru ochrany údajů a zároveň členským státům umožňuje vyžadovat při vnitrostátním zpracování údajů vyšší standardy ochrany.

(19)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž vývoje počítačového systému výměny informací o odsouzeních mezi členskými státy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně, a proto jej může být z důvodu potřeby koordinovaného opatření v Evropské unii lépe dosaženo na úrovni Evropské unie, může Rada přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(20)	Toto rozhodnutí dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména článkem 6 Smlouvy o Evropské unii a zohledněné v Listině základních práv Evropské unie,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se zřizuje Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS).

Toto rozhodnutí rovněž stanoví prvky standardizovaného formátu pro elektronickou výměnu informací z rejstříků trestů mezi členskými státy, zejména informací o trestném činu, za nějž bylo vydáno odsouzení, a informací o obsahu odsouzení, jakož i další všeobecné a technické způsoby provádění související s organizováním a usnadněním výměny informací.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí definice stanovené v rámcovém rozhodnutí 2009/315/SVV.

Článek 3

Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS)

1. Systém ECRIS je decentralizovaným systémem informační technologie založeným na databázích rejstříků trestů v jednotlivých členských státech. Skládá se z těchto prvků:

a)	propojovací software vytvořený v souladu se společným souborem protokolů pro výměnu informací mezi databázemi rejstříků trestů v jednotlivých členských státech;

b)	společná komunikační infrastruktura, která poskytuje šifrovanou síť.

2. Cílem tohoto rozhodnutí není zřízení jakékoli centralizované databáze rejstříků trestů. Všechny údaje z rejstříků trestů se uchovávají výhradně v databázích vedených členskými státy.

3. Ústřední orgány členských států uvedené v článku 3 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV nemají přímý přístup po internetu k databázím rejstříků trestů jiných členských států. Pro zajištění důvěrnosti a integrity informací z rejstříků trestů zasílaných jiným členským státům se použijí nejlepší dostupné techniky určené společně členskými státy za podpory Komise.

4. Odpovědnost za provoz propojovacího softwaru a databází uchovávajících, zasílajících a přijímajících informace z rejstříků trestů mají dotčené členské státy.

5. Společnou komunikační strukturou je komunikační síť S-TESTA. Každá další verze této sítě nebo jakékoli alternativní zabezpečené sítě zajistí, aby zavedená společná komunikační infrastruktura splňovala i nadále podmínky stanovené v odstavci 6.

6. Za provoz společné komunikační infrastruktury odpovídá Komise a tato infrastruktura splňuje nezbytné bezpečnostní požadavky a plně zohledňuje potřeby ECRIS.

7. V zájmu zajištění účelného provozu ECRIS Komise poskytuje obecnou podporu a technickou pomoc, včetně sběru a sestavování statistických údajů uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. b) bodě i) a referenčního softwaru pro provádění.

8. Aniž je dotčena možnost využít v souladu s platnými pravidly finanční programy Evropské unie, hradí každý členský stát své vlastní náklady související s prováděním, správou, používáním a údržbou své databáze rejstříků trestů a propojovacího softwaru uvedeného v odstavci 1.

Komise hradí náklady související s prováděním, správou, používáním, údržbou a budoucím vývojem společné komunikační infrastruktury ECRIS a s prováděním a budoucím vývojem referenčního softwaru pro provádění.

Článek 4

Formát předávání informací

1. Při předávání informací podle čl. 4 odst. 2 a 3 a článku 7 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV, týkajících se názvu nebo právní kvalifikace trestného činu a příslušných ustanovení právních předpisů, uvedou členské státy pro jednotlivé trestné činy, které jsou předmětem předávání, odpovídající kód uvedený v tabulce trestných činů v příloze A. Pokud výjimečně daný trestný čin neodpovídá žádné konkrétní podkategorii, použije se pro tento konkrétní trestný čin kód „otevřené kategorie“ příslušné nebo nejbližší kategorie trestných činů, nebo pokud taková kategorie neexistuje, kód „jiné trestné činy“.

Členské státy mohou rovněž poskytovat dostupné informace týkající se stupně dokonání trestného činu a formy účasti na něm a případně existence úplného nebo částečného vynětí z trestní odpovědnosti nebo recidivy.

2. Při předávání informací podle čl. 4 odst. 2 a 3 a článku 7 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV, týkajících se obsahu odsouzení, zejména trestu a jakýchkoli dodatečných sankcí, ochranných opatření a následných rozhodnutí, kterými se mění výkon trestu, uvedou členské státy pro jednotlivé tresty a opatření, které jsou předmětem předávání, odpovídající kód uvedený v tabulce trestů a opatření v příloze B. Pokud daný trest nebo dané opatření neodpovídá žádné konkrétní podkategorii, použije se pro tento konkrétní trest nebo opatření kód „otevřené kategorie“ příslušné nebo nejbližší kategorie trestů a opatření, nebo pokud taková kategorie neexistuje, kód „jiný trest či opatření“.

Členské státy rovněž poskytnou případné dostupné informace týkající se povahy nebo podmínek výkonu uloženého trestu nebo opatření v souladu s parametry přílohy B. Parametr „rozhodnutí jiné než trestní povahy“ se uvede pouze v případě, že informace o takovém opatření je při odpovědi na žádost o informace o odsouzení členským státem, jehož je daná osoba státním příslušníkem, poskytována dobrovolně.

Článek 5

Informace o vnitrostátních trestných činech, trestech a opatřeních

1. Zejména za účelem vypracování nezávazné příručky pro uživatele uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) poskytnou členské státy generálnímu sekretariátu Rady tyto informace:

seznam vnitrostátních trestných činů podle jednotlivých kategorií uvedených v tabulce trestných činů v příloze A. Seznam uvede název nebo právní kvalifikaci trestného činu a odkaz na příslušné ustanovení právních předpisů. Může též obsahovat krátký popis pojmových znaků skutkové podstaty trestného činu;

seznam druhů trestů, možných dodatečných sankcí a ochranných opatření a případných následných rozhodnutí, kterými se mění výkon trestu, vymezených vnitrostátním právem podle jednotlivých kategorií uvedených v tabulce trestů a opatření v příloze B. Může též obsahovat krátký popis konkrétního trestu či opatření.

2. Seznamy a popisy uvedené v odstavci 1 členské státy pravidelně aktualizují. Aktualizované informace se zasílají generálnímu sekretariátu Rady.

3. Generální sekretariát Rady sdělí členským státům a Komisi informace, které obdržel podle tohoto článku.

Článek 6

Prováděcí opatření

1. Rada přijímá kvalifikovanou většinou a po konzultaci s Evropským parlamentem nezbytné změny příloh A a B.

2. Zástupci příslušných útvarů státních správ členských států a Komise se vzájemně informují a konzultují v Radě za účelem:

a)	vytvoření nezávazné příručky pro uživatele stanovující postup pro výměnu informací prostřednictvím ECRIS, která se zabývá především způsoby zjišťování totožnosti pachatelů a vzájemným porozuměním kategoriím trestných činů a trestů a opatření uvedeným v přílohách A a B;

koordinace svých opatření pro vývoj a provoz ECRIS, která se týkají zejména:

i)	vytvoření systémů a postupů pro vedení protokolů umožňujících monitorování fungování ECRIS a vytváření statistik, jež neobsahují osobní údaje, týkajících se výměny informací z rejstříků trestů prostřednictvím ECRIS,

ii)	přijímání technických specifikací pro výměnu informací, včetně bezpečnostních požadavků, především společného souboru protokolů,

iii)	stanovení postupů pro ověření souladu vnitrostátních softwarových aplikací s technickými specifikacemi.

Článek 7

Zpráva

Útvary Komise pravidelně zveřejňují zprávu o výměně informací získaných z rejstříků trestů prostřednictvím ECRIS, která vychází především ze statistických údajů uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. b) bodě i). Poprvé se tato zpráva zveřejní jeden rok po předložení zprávy uvedené v čl. 13 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV.

Článek 8

Provedení a lhůty

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím do dne 7. dubna 2012.

2. Členské státy používají formát uvedený v článku 4 a dodržují způsoby organizování a usnadnění výměny informací stanovené tímto rozhodnutím ode dne oznámeného podle čl. 11 odst. 6 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV.

Článek 9

Nabytí účinku

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 6. dubna 2009.

Za Radu

předseda

J. POSPÍŠIL

(1) Viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2) Stanovisko ze dne 9. října 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. C 53, 3.3.2005, s. 1.

(4) Úř. věst. C 198, 12.8.2005, s. 1.

(5) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

PŘÍLOHA A

Společná tabulka kategorií trestných činů uvedená v článku 4

Parametry:
Stupeň dokonání:	Dokonaný čin	C
	Pokus nebo příprava	A
	Informace není předávána	Ø
Forma účasti	Pachatel	M
	Pomocník a účastník nebo podněcovatel/organizátor, spiklenec	H
	Informace není předávána	Ø
Vynětí z trestní odpovědnosti:	Nepříčetnost nebo zmenšená příčetnost	S
Recidiva		R

Kód	Kategorie a podkategorie trestných činů
0100 00 otevřená kategorie	Trestné činy, jejichž stíhání je v pravomoci mezinárodního trestního soudu
0101 00	Genocida
0102 00	Trestné činy proti lidskosti
0103 00	Válečné trestné činy
0200 00 otevřená kategorie	Účast na zločinném spolčení
0201 00	Vedení zločinného spolčení
0202 00	Úmyslná účast na trestné činnosti zločinného spolčení
0203 00	Úmyslná účast na jiné než trestné činnosti zločinného spolčení
0300 00 otevřená kategorie	Terorismus
0301 00	Vedení teroristické skupiny
0302 00	Úmyslná účast na činnosti teroristické skupiny
0303 00	Financování terorismu
0304 00	Veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu
0305 00	Nábor nebo výcvik k terorismu
0400 00 otevřená kategorie	Obchodování s lidmi
0401 00	Obchodování s lidmi za účelem vykořisťování druhých k práci nebo službám
0402 00	Obchodování s lidmi za účelem vykořisťování druhých k prostituci nebo za účelem jiných forem sexuálního vykořisťování
0403 00	Obchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů nebo lidské tkáně
0404 00	Obchodování s lidmi za účelem otroctví, zacházení podobajícího se otroctví nebo nevolnictví
0405 00	Obchodování s lidmi za účelem vykořisťování nezletilých k práci nebo službám
0406 00	Obchodování s lidmi za účelem vykořisťování nezletilých k prostituci nebo za účelem jiných forem sexuálního vykořisťování nezletilých
0407 00	Obchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů nebo lidské tkáně nezletilým
0408 00	Obchodování s lidmi za účelem otroctví, zacházení podobajícího se otroctví nebo nevolnictví nezletilých
0500 00 otevřená kategorie	Nedovolené obchodování (1) a jiné trestné činy související se zbraněmi, střelnými zbraněmi, jejich částmi a součástmi, střelivem a výbušninami
0501 00	Nedovolená výroba zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin
0502 00	Nedovolené obchodování se zbraněmi, střelnými zbraněmi, jejich částmi a součástmi, střelivem a výbušninami na vnitrostátní úrovni (2)
0503 00	Nedovolený vývoz nebo dovoz zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin
0504 00	Nedovolené držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva a výbušnin
0600 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti životnímu prostředí
0601 00	Zničení nebo poškození chráněných druhů živočichů a rostlin
0602 00	Nedovolené vypouštění znečišťujících látek nebo ionizujícího záření do ovzduší, půdy nebo vody
0603 00	Trestné činy související s odpady, včetně nebezpečných odpadů
0604 00	Trestné činy související s nedovoleným obchodováním (1) s chráněnými druhy živočichů a rostlin nebo s jejich částmi
0605 00	Trestné činy proti životnímu prostředí z nedbalosti
0700 00 otevřená kategorie	Trestné činy související s omamnými a psychotropními látkami nebo prekursory a další trestné činy proti veřejnému zdraví
0701 00	Trestné činy související s nedovoleným obchodováním (3) s omamnými a psychotropními látkami a prekurzory nejenom pro vlastní potřebu
0702 00	Nedovolené užívání omamných a psychotropních látek a jejich nabytí, držení, výroba nebo příprava jen pro vlastní potřebu
0703 00	Pomoc při nedovoleném užívání omamných nebo psychotropních látek nebo podněcování k němu
0704 00	Výroba nebo příprava omamných látek nejenom pro vlastní potřebu
0800 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti osobám
0801 00	Úmyslné zabití
0802 00	Zvlášť závažné případy úmyslného zabití (4)
0803 00	Neúmyslné zabití
0804 00	Úmyslné zabití novorozeného dítěte matkou
0805 00	Nedovolené přerušení těhotenství
0806 00	Nedovolené poskytnutí eutanazie
0807 00	Trestné činy související se spácháním sebevraždy
0808 00	Násilí s následkem smrti
0809 00	Způsobení těžké újmy na zdraví, zohyzdění nebo trvalých následků
0810 00	Způsobení těžké újmy na zdraví, zohyzdění nebo trvalých následků z nedbalosti
0811 00	Způsobení méně závažné újmy na zdraví
0812 00	Způsobení méně závažné újmy na zdraví z nedbalosti
0813 00	Vystavení osoby nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví
0814 00	Mučení
0815 00	Neposkytnutí pomoci
0816 00	Trestné činy související s nedovoleným odebráním lidských orgánů nebo tkáně nebo s jejich odebráním bez souhlasu
0817 00	Trestné činy související s nedovoleným obchodováním (3) s lidskými orgány a tkáněmi
0818 00	Domácí násilí nebo vyhrožování
0900 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti svobodě, důstojnosti a dalším chráněným zájmům, včetně rasismu a xenofobie
0901 00	Únos, únos za účelem vymáhání výkupného, nezákonné omezování osobní svobody
0902 00	Neoprávněné zatčení nebo zbavení osobní svobody veřejným orgánem
0903 00	Braní rukojmí
0904 00	Únos vzdušného dopravního prostředku nebo plavidla
0905 00	Urážky, hanobení, pomluva, pohrdání
0906 00	Vyhrožování
0907 00	Nátlak, útisk, pronásledování, obtěžování či útok psychické nebo emocionální povahy
0908 00	Vydírání
0909 00	Zvlášť závažné případy vydírání
0910 00	Neoprávněné vniknutí do soukromého majetku
0911 00	Narušení soukromí jiné než neoprávněné vniknutí do soukromého majetku
0912 00	Trestné činy proti ochraně osobních údajů
0913 00	Nedovolené sledování údajů nebo komunikace
0914 00	Diskriminace na základě pohlaví, rasy, sexuální orientace, náboženství nebo etnického původu
0915 00	Veřejné podněcování k rasové diskriminaci
0916 00	Veřejné podněcování k rasové nenávisti
0917 00	Vydírání
1000 00 otevřená kategorie	Sexuální trestné činy
1001 00	Znásilnění
1002 00	Zvlášť závažné případy znásilnění (5), kromě znásilnění nezletilé osoby
1003 00	Sexuální napadení
1004 00	Kuplířství
1005 00	Exhibicionistická jednání
1006 00	Sexuální obtěžování
1007 00	Prostituce
1008 00	Sexuální vykořisťování dětí
1009 00	Trestné činy související s dětskou pornografií nebo neslušným zobrazováním nezletilých osob
1010 00	Znásilnění nezletilé osoby
1011 00	Sexuální napadení nezletilé osoby
1100 00 otevřená kategorie	Trestné činy v oblasti rodinného práva
1101 00	Nedovolené sexuální vztahy blízkých rodinných příslušníků
1102 00	Dvojí manželství
1103 00	Zanedbání povinné výživy
1104 00	Zanedbání nebo opuštění nezletilé nebo zdravotně postižené osoby
1105 00	Nesplnění příkazu k vydání nezletilé osoby nebo její únos
1200 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti státu, veřejnému pořádku, výkonu spravedlnosti nebo veřejným činitelům
1201 00	Vyzvědačství
1202 00	Vlastizrada
1203 00	Trestné činy související s volbami a referendem
1204 00	Útok na život nebo zdraví hlavy státu
1205 00	Hanobení státu, národa nebo státních symbolů
1206 00	Urážka veřejného činitele nebo kladení odporu veřejnému činiteli
1207 00	Vydírání, útisk, nátlak na veřejného činitele
1208 00	Útok na veřejného činitele nebo vyhrožování veřejnému činiteli
1209 00	Trestné činy proti veřejnému pořádku, rušení veřejného klidu
1210 00	Násilí při sportovních akcích
1211 00	Krádež veřejných listin nebo úředních dokumentů
1212 00	Bránění nebo maření výkonu spravedlnosti, křivá výpověď v průběhu trestního či soudního řízení, křivé svědectví
1213 00	Protiprávní přisvojení totožnosti jiné osoby nebo veřejného činitele
1214 00	Útěk z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody
1300 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti veřejnému majetku nebo veřejným zájmům
1301 00	Podvod s veřejnými, sociálními nebo rodinnými dávkami
1302 00	Podvod týkající se evropských příspěvků či dávek
1303 00	Trestné činy související s nepovolenými hazardními hrami
1304 00	Obcházení pravidel pro zadávání veřejných zakázek
1305 00	Aktivní nebo pasivní korupce státního zaměstnance, veřejného činitele nebo veřejného orgánu
1306 00	Zpronevěra, zneužití a jiné neoprávněné použití majetku veřejným činitelem
1307 00	Zneužití pravomoci veřejného činitele
1400 00 otevřená kategorie	Daňové a celní trestné činy
1401 00	Daňové trestné činy
1402 00	Celní trestné činy
1500 00 otevřená kategorie	Hospodářské trestné činy a trestné činy související s obchodem
1501 00	Způsobení úpadku nebo podvodná insolvence
1502 00	Porušení účetních předpisů, zpronevěra, zatajení majetku nebo nedovolené navýšení pasiv společnosti
1503 00	Porušení pravidel hospodářské soutěže
1504 00	Legalizace výnosů z trestné činnosti
1505 00	Aktivní nebo pasivní korupce v soukromém sektoru
1506 00	Prozrazení tajemství nebo porušení povinnosti mlčenlivosti
1507 00	Zneužívání informací v obchodním styku
1600 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti majetku nebo poškozování věcí
1601 00	Neoprávněné přisvojení cizí věci
1602 00	Neoprávněné odebírání nebo odklon energie
1603 00	Podvodné jednání
1604 00	Obchodování s odcizenými věcmi
1605 00	Nedovolené obchodování (6) s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl
1606 00	Úmyslné poškození nebo zničení majetku
1607 00	Poškození nebo zničení majetku z nedbalosti
1608 00	Sabotáž
1609 00	Trestné činy porušování práv průmyslového nebo duševního vlastnictví
1610 00	Žhářství
1611 00	Žhářství s následkem smrti nebo újmy na zdraví
1612 00	Založení lesního požáru
1700 00 otevřená kategorie	Trestné činy krádeže
1701 00	Krádež
1702 00	Krádež po neoprávněném vniknutí do majetku
1703 00	Krádež za použití násilí nebo zbraní nebo za použití hrozby násilím nebo zbraní proti osobám
1704 00	Formy krádeže s přitěžujícími okolnostmi, nezahrnující použití násilí nebo zbraní či použití hrozby násilí nebo zbraní, vůči osobám
1800 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti informačním systémům a jiná trestná činnost související s informačními systémy
1801 00	Neoprávněný přístup k informačním systémům
1802 00	Neoprávněné zasahování do informačních systémů
1803 00	Neoprávněné zasahování do údajů
1804 00	Výroba, držení a šíření počítačových zařízení nebo údajů umožňujících spáchání trestných činů proti informačním systémům nebo obchodování s těmito počítačovými zařízeními nebo údaji
1900 00 otevřená kategorie	Padělání platebních prostředků
1901 00	Padělání nebo pozměňování peněz včetně eura
1902 00	Padělání bezhotovostních platebních prostředků
1903 00	Padělání nebo pozměňování cenin
1904 00	Uvádění do oběhu nebo používání padělaných nebo pozměněných peněz, bezhotovostních platebních prostředků nebo cenin
1905 00	Držení zařízení k padělání nebo pozměňování peněz nebo cenin
2000 00 otevřená kategorie	Padělání dokumentů
2001 00	Padělání veřejné listiny nebo úředního dokumentu soukromou osobou
2002 00	Padělání veřejné listiny státním zaměstnancem nebo veřejným činitelem
2003 00	Dodání nebo nabytí padělané veřejné listiny nebo úředního dokumentu; dodání nebo nabytí padělané veřejné listiny nebo úředního dokumentu státním zaměstnancem nebo veřejným činitelem
2004 00	Užití padělaných veřejných listin nebo úředních dokumentů
2005 00	Držení zařízení k padělání veřejných listin nebo úředních dokumentů
2006 00	Padělání soukromých dokumentů soukromou osobou
2100 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti dopravním předpisům
2101 00	Nebezpečné řízení vozidla
2102 00	Řízení vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky
2103 00	Řízení vozidla bez platného řidičského oprávnění nebo při zadržení řidičského průkazu
2104 00	Nezastavení po dopravní nehodě
2105 00	Vyhnutí se silniční kontrole
2106 00	Trestné činy související se silniční dopravou
2200 00 otevřená kategorie	Trestné činy v oblasti pracovního práva
2201 00	Nedovolené zaměstnávání
2202 00	Trestné činy související s odměňováním včetně příspěvků na sociální zabezpečení
2203 00	Trestné činy související s pracovními podmínkami a bezpečností a ochranou zdraví při práci
2204 00	Trestné činy související s přístupem k povolání a jeho výkonem
2205 00	Trestné činy související s pracovní dobou a dobou odpočinku
2300 00 otevřená kategorie	Trestné činy proti právním předpisům v oblasti migrace
2301 00	Neoprávněný vstup nebo pobyt
2302 00	Napomáhání k neoprávněnému vstupu a pobytu
2400 00 otevřená kategorie	Trestné činy vojenské
2500 00 otevřená kategorie	Trestné činy související s hormony a jinými růstovými stimulátory
2501 00	Nedovolený dovoz, vývoz nebo dodávání hormonů a jiných růstových stimulátorů
2600 00 otevřená kategorie	Trestné činy související s jadernými materiály nebo jinými nebezpečnými radioaktivními látkami
2601 00	Nedovolený dovoz, vývoz, dodání nebo nabytí jaderných nebo radioaktivních materiálů
2700 00 otevřená kategorie	Jiné trestné činy
2701 00	Jiné úmyslné trestné činy
2702 00	Jiné trestné činy z nedbalosti

(1) Není-li v této kategorii stanoveno jinak, rozumí se „obchodováním“ dovoz, vývoz, nabytí, prodej, dodání, pohyb nebo přesun.

(2) Pro účely této podkategorie zahrnuje obchodování nabytí, prodej, dodání, pohyb nebo přesun.

(3) Pro účely této podkategorie zahrnuje obchodování dovoz, vývoz, nabytí, prodej, dodání, pohyb nebo přesun.

(4) Například: zvlášť přitěžující okolnosti.

(5) Například znásilnění zvlášť zavrženíhodným způsobem.

(6) Obchodování zahrnuje dovoz, vývoz, nabytí, prodej, dodání, pohyb nebo přesun.

PŘÍLOHA B

Společná tabulka trestů a opatření uvedená v článku 4

Kód	Kategorie a podkategorie trestů a opatření
1000 otevřená kategorie	Odnětí svobody
1001	Trest odnětí svobody
1002	Trest odnětí svobody na doživotí
2000 otevřená kategorie	Omezení osobní svobody
2001	Zákaz vstupu na určitá místa
2002	Omezení cestování do zahraničí
2003	Zákaz zdržování se na určitých místech
2004	Zákaz vstupu na veřejnou akci
2005	Zákaz vstupovat jakýmkoliv způsobem do kontaktu s určitými osobami
2006	Uložení elektronického dozoru (1)
2007	Povinnost hlásit se v určené době určenému orgánu
2008	Povinnost zdržovat se / pobývat na určitém místě
2009	Povinnost nacházet se v určenou dobu v místě bydliště
2010	Povinnost dodržovat probační opatření nařízená soudem včetně povinnosti zůstat pod dohledem
3000 otevřená kategorie	Zákaz výkonu určitého práva nebo funkce
3001	Zbavení funkce
3002	Zbavení nebo pozastavení práva zastávat veřejnou funkci nebo do ní být jmenován
3003	Zbavení nebo pozastavení práva volit nebo být volen
3004	Zbavení možnosti uzavírat smlouvy s veřejnou správou
3005	Nezpůsobilost získávat veřejné dotace
3006	Odnětí řidičského oprávnění (2)
3007	Pozastavení platnosti řidičského oprávnění
3008	Zákaz řízení určitých motorových vozidel
3009	Zbavení nebo pozastavení rodičovské odpovědnosti
3010	Zbavení nebo pozastavení práva účastnit se soudního řízení jako znalec / svědek pod přísahou / přísedící
3011	Zbavení nebo pozastavení práva být poručníkem nebo opatrovníkem (3)
3012	Zbavení nebo pozastavení práva používat vyznamenání nebo titul
3013	Zákaz výkonu povolání, obchodní nebo společenské činnosti
3014	Zákaz práce nebo činnosti s nezletilými
3015	Povinnost uzavřít podnik
3016	Zákaz držení nebo nošení zbraní
3017	Odnětí povolení k lovu nebo rybolovu
3018	Zákaz vystavování šeků nebo používání platebních/kreditních karet
3019	Zákaz chování zvířat
3020	Zákaz držení nebo používání některých předmětů kromě zbraní
3021	Zákaz hraní některých her / provozování některých sportů
4000 otevřená kategorie	Zákaz pobytu nebo vyhoštění
4001	Zákaz pobytu na území státu
4002	Vyhoštění z území státu
5000 otevřená kategorie	Osobní povinnost
5001	Povinnost podstoupit léčbu nebo jiné formy terapie
5002	Povinnost účastnit se sociálně výchovného programu
5003	Povinnost být v péči nebo pod dozorem rodiny
5004	Výchovná opatření
5005	Sociálně soudní dohled
5006	Povinnost vzdělávat se / pracovat
5007	Povinnost poskytnout informace justičním orgánům
5008	Povinnost zveřejnit rozsudek
5009	Povinnost nahradit škodu způsobenou trestným činem
6000 otevřená kategorie	Trest související s osobním majetkem
6001	Propadnutí věci
6002	Zničení věci
6003	Oprava
7000 otevřená kategorie	Umístění do ústavu
7001	Umístění do psychiatrické léčebny
7002	Umístění do léčebny drogově závislých
7003	Umístění do nápravně výchovného ústavu
8000 otevřená kategorie	Peněžitý trest
8001	Pokuta
8002	Denní pokuta (4)
8003	Pokuta ve prospěch zvláštního příjemce (5)
9000 otevřená kategorie	Pracovní trest
9001	Obecně prospěšná služba nebo práce
9002	Obecně prospěšná služba nebo práce doplněná jinými omezujícími opatřeními
10000 otevřená kategorie	Vojenský trest
10001	Ztráta vojenské hodnosti (6)
10002	Propuštění z ozbrojených sil
10003	Vojenské vězení
11000 otevřená kategorie	Upuštění od potrestání, podmíněné upuštění od potrestání, výstraha
12000 otevřená kategorie	Jiný trest či opatření

Parametry (uvedou se, jsou-li použitelné)
ø	Trest
m	Opatření
a	Podmíněný odklad výkonu trestu/opatření
b	Částečně podmíněný odklad výkonu trestu/opatření
c	Podmíněný odklad výkonu trestu/opatření s probací/dohledem
d	Částečně podmíněný odklad výkonu trestu/opatření s probací/dohledem
e	Přeměna trestu/opatření
f	Alternativní trest/opatření uložený/é jako hlavní trest
g	Alternativní trest/opatření uložený/é původně v případě nevykonání hlavního trestu
h	Zrušení podmíněného odkladu výkonu trestu/opatření
i	Následné stanovení souhrnného trestu
j	Přerušení/odložení výkonu trestu/opatření (7)
k	Upuštění od výkonu trestu
l	Upuštění od výkonu podmíněně odloženého výkonu trestu
n	Konec výkonu trestu
o	Udělení milosti
p	Amnestie
q	Podmíněné propuštění (propuštění osoby před koncem výkonu trestu za jistých podmínek)
r	Zahlazení (s vymazáním trestu z rejstříku trestů či bez něj)
s	Zvláštní tresty nebo opatření pro nezletilé
t	Rozhodnutí jiné než trestní povahy (8)

(1) Fixními nebo mobilními prostředky.

(2) Pro získání nového řidičského oprávnění je nutná nová žádost.

(3) Poručník nebo opatrovník nesvéprávné osoby nebo nezletilého dítěte.

(4) Pokuta vyjádřená v částce za den.

(5) Např. ve prospěch instituce, sdružení, nadace nebo oběti.

(6) Snížení vojenské hodnosti.

(7) Nemá za následek vyhnutí se výkonu trestu.

(8) Tento parametr bude uveden pouze v případě, že taková informace je poskytována v odpověď na žádost obdrženou členským státem státní příslušnosti dané osoby.

		ISSN 1725-5074 doi:10.3000/17255074.L_2009.093.ces
Úřední věstník Evropské unie		L 93

České vydání	Právní předpisy	Svazek 52 7. dubna 2009

	III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
*	Společný postoj Rady 2009/314/SZBP ze dne 6. dubna 2009, kterým se mění společný postoj 2006/276/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým představitelům Běloruska a kterým se zrušuje společný postoj 2008/844/SZBP	21
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU
*	Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy	23
*	Rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV	33

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	JO	88,9
	MA	46,8
	SN	208,5
	TN	134,4
	TR	105,6
	ZZ	116,8
0707 00 05	JO	155,5
	MA	51,1
	TR	137,9
	ZZ	114,8
0709 90 70	JO	249,0
	MA	85,2
	TR	107,3
	ZZ	147,2
0709 90 80	EG	60,4
0709 90 80	ZZ	60,4
0805 10 20	CN	39,7
	EG	41,3
	IL	58,5
	MA	48,9
	TN	48,8
	TR	63,8
	ZZ	50,2
0805 50 10	TR	64,3
0805 50 10	ZZ	64,3
0808 10 80	AR	86,7
	BR	78,8
	CA	110,7
	CL	88,3
	CN	81,0
	MK	24,7
	NZ	93,9
	US	122,4
	UY	57,0
	ZA	77,2
	ZZ	82,1
0808 20 50	AR	90,5
	CL	100,4
	CN	59,2
	UY	52,8
	ZA	102,2
	ZZ	81,0

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
		Nařízení Komise (ES) č. 277/2009 ze dne 6. dubna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 278/2009 ze dne 6. dubna 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie externích zdrojů napájení ve stavu bez zátěže a jejich průměrné energetické účinnosti v aktivním režimu ( 1 )	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 279/2009 ze dne 6. dubna 2009, kterým se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací ( 1 )	11
	*	Nařízení Komise (ES) č. 280/2008 ze dne 6. dubna 2009, kterým se mění přílohy I, II, III a IV nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech	13
	*	Nařízení Komise (ES) č. 281/2009 ze dne 6. dubna 2009, kterým se pozastavuje platnost dovozních cel na některá množství průmyslového cukru pro hospodářský rok 2009/10	20