ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 70

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
14. března 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 196/2009 ze dne 13. března 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 197/2009 ze dne 13. března 2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. března 2009

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 198/2009 ze dne 10. března 2009 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

6

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 199/2009 ze dne 13. března 2009, kterým se stanoví přechodné opatření odchylující se od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o přímé dodávky malých množství čerstvého masa pocházejícího z hejn brojlerů a krocanů a krůt ( 1 )

9

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích ( 1 )

11

 

*

Směrnice Komise 2009/19/ES ze dne 12. března 2009, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Rady 72/245/EHS o vysokofrekvenčním rušení (elektromagnetické kompatibilitě) vozidel ( 1 )

17

 

 

Tiskové opravy

 

*

Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 345 ze dne 8.12.2006)

19

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 196/2009

ze dne 13. března 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 14. března 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. března 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

148,7

JO

78,3

MA

49,2

TN

134,4

TR

98,6

ZZ

101,8

0707 00 05

EG

139,2

JO

158,4

MA

74,1

MK

139,3

TR

147,4

ZZ

131,7

0709 90 70

JO

249,0

MA

57,3

TR

93,1

ZZ

133,1

0709 90 80

EG

88,5

ZZ

88,5

0805 10 20

EG

41,8

IL

56,0

MA

49,9

TN

51,3

TR

66,0

ZZ

53,0

0805 50 10

EG

51,3

MA

61,0

TR

50,0

ZZ

54,1

0808 10 80

AR

101,3

BR

83,0

CA

95,8

CL

87,9

CN

84,7

MK

22,7

US

113,5

UY

68,9

ZZ

82,2

0808 20 50

AR

78,2

CL

109,6

CN

45,2

US

104,6

ZA

91,8

ZZ

85,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 197/2009

ze dne 13. března 2009,

kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. března 2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. března 2009 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 16. března 2009 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 16. března 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. března 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 16. března 2009

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

0,00

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

23,29

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

15,89

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

15,89

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

23,29


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

27.2.2009-12.3.2009

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

190,27

113,05

Cena FOB USA

214,03

204,03

184,03

119,71

Prémie – Záliv

59,81

14,06

Prémie – Velká jezera

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

17,60 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

17,90 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/6


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 198/2009

ze dne 10. března 2009

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. března 2009.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Výrobek o rozměrech přibližně 4 m × 30 m, vyrobený z tkaných provazců z rostlinného materiálu (mořské trávy).

Útek sestává ze dvou propletených stočených provazců z rostlinného materiálu (mořské trávy) druhu, který je používán hlavně jako vycpávací materiál pro polštáře.

Osnova sestává z jednotlivých stočených provazců ze spředených přírodních textilních vláken z rostlinného materiálu (vláken z mořské trávy) (délková hmotnost provazce je vyšší než 20 000 decitex).

Podklad výrobku je z lehčeného kaučuku.

(podlahová krytina z mořské trávy)

(Viz fotografie č. 648A a 648B. Fotografie znázorňují díl vyříznutý z výrobku) (1)

4601 94 10

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1, 3 b) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, na poznámce 1 ke kapitole 46, na poznámce 1 ke kapitole 57, na poznámce 3 A) e) ke třídě XI a na znění kódů KN 4601, 4601 94 a 4601 94 10.

Výrobek sestává ze tří různých materiálů:

1)

Dva propletené stočené provazce z rostlinného materiálu (útek) jsou vyrobeny z rostlinných materiálů čísla 1404 druhu, který je používán hlavně jako vycpávací materiál pro polštáře (viz vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 1404, D), první odstavec a třetí odstavec, 4), kde je uvedena „vocha“ jako druh mořské trávy).

Rostlinné materiály jsou zpracovány do provazce vyrobeného z nerozdrcených rostlinných materiálů spojených pouze stočením, a jsou proto srovnatelné s pletenci čísla 4601 (viz vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 4601, A) 2) b) a „ve stavu, který je vhodný pro splétání,“ což je činí „pletacími materiály“ ve smyslu poznámky 1 ke kapitole 46.

2)

Jednotlivé stočené provazce ze spředených přírodních textilních vláken z rostlinného materiálu (osnova) jsou vyrobeny z vláken získaných z přírodních materiálů. Vlákna jsou spojena stočením (spřádáním) (viz vysvětlivky k harmonizovanému systému ke třídě XI, všeobecné vysvětlivky, I) B) 1) i) a)). Tyto „spřádané nitě“ je třeba považovat za „motouzy“ čísla 5607 ve smyslu poznámky 3 A) e) ke třídě XI, neboť jednotlivé stočené provazce mají délkovou hmotnost vyšší než 20 000 decitex (viz také rozlišení mezi nitěmi a motouzem v tabulce I (typ – z jiných rostlinných vláken) ve vysvětlivkách k harmonizovanému systému ke třídě XI, všeobecné vysvětlivky, I) B) 2), ve vysvětlivkách k harmonizovanému systému k číslu 5308 A), druhém odstavci a ve vysvětlivkách k harmonizovanému systému k číslu 5607 1), v prvním odstavci).

3)

Podklad z lehčeného kaučuku dle kapitoly 40 nedává výrobku jeho podstatný charakter ve smyslu všeobecného pravidla pro výklad 3 b), neboť se nachází na spodní straně výrobku a není viditelný, leží-li výrobek na zemi. Tvoří zadní stranu výrobku, vyztužuje jej a dodává mu protiskluzové vlastnosti.

Výrobek je třeba zařadit jako výrobek z pletacího materiálu podobný pletencům, neboť propletené stočené provazce z rostlinného materiálu (útek), které představují pletací materiály čísla 4601, dodávají výrobku jeho podstatný charakter ve smyslu všeobecného pravidla pro výklad 3 b). Propletených stočených provazců je ve výrobku obsaženo mnohem více ve srovnání s jednotlivými textilními provazci (osnova) a zároveň dodávají výrobku jeho specifický vzhled.

Výrobek proto nelze zařadit jako textilní podlahovou krytinu kapitoly 57 ve smyslu poznámky 1 ke kapitole 57, neboť nezakrytá vrchní vrstva výrobku není vyrobena z textilního materiálu, ale převážně z produktů podobajících se pletencům čísla 4601.


Image

Image


(1)  Fotografie jsou pouze ilustrativní.


14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 199/2009

ze dne 13. března 2009,

kterým se stanoví přechodné opatření odchylující se od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o přímé dodávky malých množství čerstvého masa pocházejícího z hejn brojlerů a krocanů a krůt

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (1), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 2160/2003 je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce, zejména pak na úrovni primární produkce, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví.

(2)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 se nevztahuje na primární produkci pro soukromé domácí užití nebo na primární produkci, kdy producent dodává malá množství primárního produktu přímo konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají primární produkty spotřebitelům. V souladu s uvedeným nařízením se musí takové přímé dodávky řídit vnitrostátními právními předpisy, které zajistí dosažení cílů nařízení (ES) č. 2160/2003.

(3)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu všech sérotypů salmonely s významem pro veřejné zdraví u brojlerů a krocanů a krůt na úrovni primární produkce. Nařízení také stanoví, že cíl Společenství má zahrnovat definici testovacích programů nezbytných pro ověření toho, zda bylo cíle dosaženo.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 646/2007 (2) provádí nařízení (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu některých typů salmonel u brojlerů na úrovni primární produkce. Stanoví také vyšetřovací program nezbytný k ověření pokroku při dosahování cíle Společenství. Uvedený vyšetřovací program je třeba provádět ode dne 1. ledna 2009.

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 584/2008 (3) provádí nařízení (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu některých typů salmonel u krocanů a krůt na úrovni primární produkce. Stanoví také vyšetřovací program nezbytný k ověření pokroku při dosahování cíle Společenství. Uvedený vyšetřovací program je třeba provádět ode dne 1. ledna 2010.

(6)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 se nevztahuje na určitou primární produkci. Vztahuje se však na hejna brojlerů a krocanů a krůt, když má producent v úmyslu dodávat malá množství čerstvého masa, pocházejícího z těchto hejn, konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají takové čerstvé maso konečnému spotřebiteli. Proto musí být tato drůbež v souladu s vyšetřovacími programy stanovenými v nařízení (ES) č. 646/2007 a nařízení (ES) č. 584/2008 před porážkou povinně vyšetřena.

(7)

Vyšetřování takových hejn brojlerů a krocanů a krůt vede k praktickým potížím u producentů s velmi nízkým počtem zvířat, neboť před porážkou je vyžadováno průběžné vyšetřování. Vzhledem k tomu, že výsledky vyšetřování by měly být známy před porážkou, mohlo by dojít zejména k přerušení prodeje.

(8)

Aby se předešlo tomu, že odchylka od povinného průběžného vyšetřování v takových hejnech zvýší riziko pro veřejné zdraví, měly by členské státy zavést vnitrostátní předpisy pro dodávky čerstvého masa od producenta s cílem dosáhnout účelu nařízení (ES) č. 2160/2003.

(9)

Jako přechodné opatření je tedy vhodné vyloučit z působnosti nařízení (ES) č. 2160/2003 hejna brojlerů a krocanů a krůt, když má producent v úmyslu dodávat malá množství čerstvého masa, pocházejícího z těchto hejn, konečnému spotřebiteli nebo místním maloobchodům, které přímo dodávají takové čerstvé maso konečnému spotřebiteli.

(10)

Takové dodávky jsou vzácné během zimního období, a proto by přechodné opatření mělo platit od jara 2009 dále.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Odchylně od čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2160/2003 se uvedené nařízení nepoužije na hejna brojlerů a krocanů a krůt, pokud má producent v úmyslu dodávat pouze malá množství čerstvého masa, jak je definováno v bodě 1.10 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (4), pocházejícího z těchto hejn,

a)

konečnému spotřebiteli nebo

b)

místním maloobchodům, které přímo dodávají takové čerstvé maso konečnému spotřebiteli.

2.   Členské státy stanoví vnitrostátní předpisy pro dodávky čerstvého masa producentem podle odstavce 1 s cílem dosáhnout splnění účelu nařízení (ES) č. 2160/2003.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se po dobu tří let.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. března 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 151, 13.6.2007, s. 21.

(3)  Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 22.


SMĚRNICE

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/11


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/12/ES

ze dne 11. března 2009

o letištních poplatcích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Hlavním úkolem a obchodní činností letišť je zajišťovat odbavení letadel od přistání po vzlet a odbavení cestujících a nákladu, aby letečtí dopravci mohli poskytovat služby letecké dopravy. Za tímto účelem letiště nabízejí řadu zařízení a služeb souvisejících s provozem letadel a odbavováním cestujících a nákladu, přičemž náklady na ně obecně hradí z letištních poplatků. Řídící orgány letišť poskytující zařízení a služby podléhající letištním poplatkům by měly usilovat o nákladově efektivní provoz.

(2)

Je nezbytné zřídit společný rámec upravující podstatné rysy letištních poplatků a způsob jejich stanovování, neboť při neexistenci tohoto rámce by nemusely být dodrženy základní požadavky, pokud jde o vztah mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť. Tímto rámcem by neměla být dotčena možnost členských států určit, zda a v jakém rozsahu lze při stanovování letištních poplatků zohledňovat příjmy z obchodních činností letiště.

(3)

Tato směrnice by se měla vztahovat na letiště na území Společenství, která překračují minimální velikost, protože řízení a financování malých letišť nevyžaduje uplatnění rámce Společenství.

(4)

Kromě toho v členských státech, ve kterých žádné letiště nedosahuje minimální velikosti pro uplatnění této směrnice, mají letiště s nejvyšším počtem odbavených cestujících natolik privilegované postavení jako místo vstupu do daného členského státu, že je nezbytné použít na toto letiště tuto směrnici, aby bylo zaručeno dodržování některých základních zásad ve vztahu mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště, zejména pokud jde o transparentnost poplatků a nepřípustnost diskriminace mezi uživateli letiště.

(5)

V zájmu posílení územní soudržnosti by členské státy měly mít možnost uplatňovat pro síť letišť společný systém poplatků. Ekonomické transfery mezi letišti v těchto sítích by měly být v souladu s právem Společenství.

(6)

Z důvodů rozdělení provozu by členské státy v případě letišť obsluhujících stejné město nebo aglomeraci měly mít možnost umožnit řídícímu orgánu letiště, aby uplatňoval společný a transparentní systém poplatků. Ekonomické transfery mezi těmito letišti by měly být v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství.

(7)

Pobídky k otevření nových tras, mimo jiné za účelem podpory rozvoje znevýhodněných a nejvzdálenějších regionů, by měly být poskytovány výhradně v souladu s právem Společenství.

(8)

Výběr poplatků v souvislosti s poskytováním letových navigačních služeb je již upraven nařízením Komise (ES) č. 1794/2006 ze dne 6. prosince 2006, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (4), a v souvislosti s poskytováním služeb pozemního odbavování pak směrnicí Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (5). Poplatky vybírané za účelem financování pomoci cestujícím se zdravotním postižením a cestujícím s omezenou schopností pohybu se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (6).

(9)

Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v roce 2004 přijala politiku v oblasti letištních poplatků, jež zahrnuje mimo jiné zásady odvození od nákladů, zákazu diskriminace a nezávislého mechanismu hospodářské regulace letišť.

(10)

Rada ICAO soudí, že letištní poplatek je odvodem určeným a používaným konkrétně k úhradě nákladů za poskytování zařízení a služeb pro civilní letectví, zatímco daň je odvodem určeným k zajištění příjmů státu nebo místní správy, které se obecně nepoužívají pro civilní letectví v plném rozsahu ani na úhradu konkrétních nákladů.

(11)

Letištní poplatky by měly být nediskriminační. Měl by být zaveden povinný postup pro pravidelné konzultace mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť s možností, aby se kterákoli ze stran obrátila na nezávislý dozorový orgán v případě námitek uživatelů letiště proti rozhodnutí o letištních poplatcích nebo změně systému zpoplatnění.

(12)

K zajištění nestranného rozhodování a řádného a účinného uplatňování této směrnice by měl být v každém členském státě zřízen nezávislý dozorový orgán. Tento orgán by měl mít k dispozici všechny potřebné zdroje, pokud jde o personál, odbornost a finanční prostředky k plnění svých úkolů.

(13)

Je nezbytné, aby uživatelé letiště dostávali pravidelně od řídícího orgánu letiště informace o tom, jakým způsobem a na jakém základě se letištní poplatky vypočítávají. Tato transparentnost by leteckým dopravcům měla dát představu o nákladech vznikajících letišti a o produktivitě investic letiště. Aby mohl řídící orgán letiště řádně posoudit požadavky, pokud jde o budoucí investice, měli by být uživatelé letiště povinni včas řídící orgán letiště informovat o všech svých provozních prognózách, rozvojových projektech a zvláštních požadavcích a podnětech.

(14)

Řídící orgány letišť by měly informovat uživatele letišť o velkých infrastrukturních projektech, neboť ty mají významný dopad na systém a výši letištních poplatků. Tyto informace by měly být poskytovány tak, aby bylo možné sledovat náklady na infrastrukturu, a s cílem poskytovat vhodná a nákladově efektivní zařízení na dotčeném letišti.

(15)

Řídící orgány letišť by měly mít možnost uplatňovat letištní poplatky odpovídající infrastruktuře nebo úrovni poskytovaných služeb, neboť letečtí dopravci mají oprávněný zájem požadovat od řídícího orgánu letiště služby odpovídající poměru ceny a kvality. Přístup k rozlišené úrovni infrastruktury nebo služeb by však měl být nediskriminačně otevřen všem dopravcům, kteří si ji přejí využívat. V případě, že poptávka převýší nabídku, by měl být přístup určen na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených řídícím orgánem letiště. Veškeré rozdíly v poplatcích by měly být transparentní, objektivní a založené na jasných kritériích.

(16)

Uživatelé letiště a řídící orgán letiště by v souvislosti s kvalitou služeb poskytovaných za dané letištní poplatky měli mít možnost uzavřít dohodu o úrovni služeb. Jednání o kvalitě služeb poskytovaných za dané letištní poplatky by se mohla uskutečnit v rámci pravidelných konzultací.

(17)

Co se týče předfinancování investic do letišť, existují v různých členských státech rozdílné systémy. V těch členských státech, ve kterých k předfinancování dochází, by se členské státy nebo řídící orgány letišť měly řídit pravidly ICAO nebo stanovit svá vlastní ochranná opatření.

(18)

Touto směrnicí by neměla být dotčena Smlouva, zejména její články 81 až 89.

(19)

Jelikož cíle této směrnice, totiž stanovení společných zásad pro výběr letištních poplatků na letištích Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože systémy letištních poplatků nelze zavést na úrovni jednotlivých států jednotným způsobem v celém Společenství, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

1.   Tato směrnice stanoví společné zásady pro výběr letištních poplatků na letištích Společenství.

2.   Tato směrnice se vztahuje na každé letiště nacházející se na území, na něž se vztahuje Smlouva, jež je otevřené pro obchodní dopravu a jehož roční objem provozu je vyšší než 5 milionů odbavených cestujících, a dále na letiště s nejvyšším počtem odbavených cestujících v každém členském státě.

3.   Členské státy zveřejní seznam letišť na svém území, na něž se tato směrnice vztahuje. Tento seznam je založen na údajích Komise (Eurostatu) a je každoročně aktualizován.

4.   Tato směrnice se nevztahuje na poplatky vybírané za účelem úhrady za traťové služby a přibližovací a letištní služby podle nařízení (ES) č. 1794/2006, ani na poplatky vybírané za účelem úhrady za služby pozemního odbavování uvedené v příloze směrnice 96/67/ES, ani na poplatky vybírané za účelem financování pomoci cestujícím se zdravotním postižením a cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace podle nařízení (ES) č. 1107/2006.

5.   Touto směrnicí není dotčeno právo žádného členského státu uplatnit vůči jakémukoli řídícímu orgánu letiště nacházejícího se na jeho území dodatečná regulační opatření, jež jsou slučitelná s touto směrnicí a dalšími souvisejícími právními předpisy Společenství. To může zahrnovat opatření hospodářského dohledu, jako je schvalování systémů nebo výše poplatků, včetně pobídkově orientovaných způsobů zpoplatnění nebo regulace cenovým stropem.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„letištěm“ jakýkoliv pozemek zvlášť přizpůsobený pro přistávání, vzlet a manévrování letadel, včetně pomocných zařízení souvisejících s provozem a obsluhou letadel a zařízení potřebných k zajištění obchodních leteckých služeb;

2)

„řídícím orgánem letiště“ subjekt, který má ve spojení s dalšími činnostmi nebo bez vztahu k nim podle vnitrostátních právních předpisů nebo smluv za úkol správu a řízení infrastruktury letiště nebo sítě letišť a koordinaci a řízení činností různých hospodářských subjektů přítomných na daných letištích nebo sítích letišť;

3)

„uživatelem letiště“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba provozující leteckou přepravu cestujících, poštovních zásilek nebo nákladu z daného letiště nebo na dané letiště;

4)

„letištním poplatkem“ poplatek vybíraný ve prospěch řídícího orgánu letiště a placený uživateli letiště za použití zařízení a služeb, které jsou výlučně poskytovány řídícím orgánem letiště a které souvisejí s přistáním, vzletem, osvětlením a parkováním letadel a s odbavováním cestujících a nákladu;

5)

„sítí letišť“ skupina letišť řádně určená jako taková členským státem a provozovaná stejným řídícím orgánem letiště.

Článek 3

Zákaz diskriminace

Členské státy v souladu s právem Společenství zajistí, aby letištní poplatky nediskriminovaly uživatele letiště. To však nebrání rozlišení letištních poplatků z důvodů veřejného nebo obecného zájmu, včetně hledisek ochrany životního prostředí. Kritéria použitá pro takové rozlišení musí být významná, objektivní a transparentní.

Článek 4

Síť letišť

Členské státy mohou řídícímu orgánu letiště určité sítě letišť povolit, aby pro danou síť letišť zavedl společný a transparentní systém letištních poplatků.

Článek 5

Společný systém poplatků

V případě letišť obsluhujících stejné město nebo aglomeraci mohou členské státy poté, co o tom zpravily Komisi, v souladu s právními předpisy Společenství řídícímu orgánu letiště povolit, aby uplatňoval společný a transparentní systém letištních poplatků, pokud každé z letišť zcela splňuje požadavky na transparentnost uvedené v článku 7.

Článek 6

Konzultace a náprava

1.   Členské státy zajistí, aby byl zaveden povinný postup pravidelných konzultací mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště nebo zástupci či sdruženími uživatelů letiště, pokud jde o fungování systému letištních poplatků, výši letištních poplatků a případně kvalitu poskytovaných služeb. Tyto konzultace se konají nejméně jednou za rok, nebylo-li při poslední konzultaci dohodnuto jinak. Existuje-li mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště víceletá dohoda, konají se konzultace v souladu s touto dohodou. Členské státy mají právo žádat, aby se konzultace konaly častěji.

2.   Členské státy zajistí, aby změny systému nebo výše letištních poplatků byly, kdykoliv je to možné, prováděny ve shodě mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště. Za tímto účelem předloží řídící orgán letiště uživatelům letiště každý návrh na změnu systému letištních poplatků nebo výše letištních poplatků, společně s odůvodněním navrhovaných změn, nejpozději čtyři měsíce před jejich vstupem v platnost, neexistují-li výjimečné okolnosti, které by však bylo nutné uživatelům odůvodnit. Řídící orgán letiště konzultuje navrhované změny s uživateli letiště a před přijetím rozhodnutí zohlední jejich stanoviska. Řídící orgán letiště zpravidla zveřejní své rozhodnutí nebo doporučení nejpozději dva měsíce před jeho vstupem v platnost. Není-li mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště dosaženo dohody o navrhovaných změnách, odůvodní řídící orgán letiště své rozhodnutí s ohledem na stanoviska uživatelů letiště.

3.   Členské státy zajistí, aby se v případě sporu ohledně rozhodnutí o letištních poplatcích přijatého řídícím orgánem letiště mohla kterákoli ze stran obrátit na nezávislý dozorový orgán uvedený v článku 11, který přezkoumá odůvodnění změn systému nebo výše letištních poplatků.

4.   Změna systému nebo výše letištních poplatků, o níž rozhodl řídící orgán letiště, nenabude v případě jejího předložení nezávislému dozorovému orgánu účinnosti, dokud tento orgán záležitost nepřezkoumá. Nezávislý dozorový orgán přijme do čtyř týdnů ode dne, kdy mu byla záležitost předložena, prozatímní rozhodnutí ohledně vstupu změny letištních poplatků v platnost, ledaže může ve stejné lhůtě přijmout konečné rozhodnutí.

5.   Členský stát se může rozhodnout, že odstavce 3 a 4 nepoužije na změny výše nebo struktury letištních poplatků na těch letištích, pro která:

a)

existuje povinný postup v rámci vnitrostátních právních předpisů, na základě kterého jsou nezávislým dozorovým orgánem určovány nebo schvalovány letištní poplatky nebo jejich maximální výše, nebo

b)

existuje povinný postup v rámci vnitrostátních právních předpisů, na základě kterého nezávislý dozorový orgán pravidelně nebo na žádost dotčených stran přezkoumává, zda jsou taková letiště předmětem účinné hospodářské soutěže. Je-li to na základě tohoto přezkumu odůvodněné, rozhodnou členské státy o tom, že letištní poplatky nebo jejich maximální výše mají být určovány nebo schvalovány nezávislým dozorovým orgánem. Toto rozhodnutí se použije, dokud je to na základě přezkumu provedeného tímto orgánem nezbytné.

Postupy, podmínky a kritéria uplatňované členským státem podle tohoto odstavce musí být relevantní, objektivní, nediskriminační a transparentní.

Článek 7

Transparentnost

1.   Členské státy zajistí, aby pokaždé, kdy se mají konat konzultace podle čl. 6 odst. 1, poskytl řídící orgán letiště každému uživateli letiště nebo zástupcům či sdružením uživatelů letiště informace o faktorech tvořících základ pro stanovení systému nebo výše všech poplatků, které na všech letištích daný řídící orgán letiště vybírá. Tyto informace musí obsahovat alespoň:

a)

seznam jednotlivých služeb a infrastruktury poskytovaných za vybírané letištní poplatky;

b)

metodu použitou pro stanovení letištních poplatků;

c)

celkovou strukturu nákladů ohledně zařízení a služeb, k nimž se letištní poplatky vztahují;

d)

příjmy z jednotlivých poplatků a celkové náklady na služby, které jsou těmito poplatky pokryty;

e)

veškeré veřejné financování zařízení a služeb, k nimž se letištní poplatky vztahují;

f)

prognózu situace na letišti, pokud jde o poplatky, nárůst provozu a navrhované investice;

g)

skutečné využití letištní infrastruktury a zařízení během daného období a

h)

předpokládané výsledky navrhovaných významných investic ve smyslu jejich dopadu na kapacitu letiště.

2.   Členské státy zajistí, aby uživatelé letiště před každou konzultací podle čl. 6 odst. 1 poskytli řídícímu orgánu letiště informace zejména o

a)

prognóze provozu;

b)

prognóze složení a předpokládaného využití svého letadlového parku;

c)

svých rozvojových projektech na daném letišti a

d)

svých požadavcích na daném letišti.

3.   S výhradou vnitrostátních právních předpisů se informace poskytnuté na základě tohoto článku považují za důvěrné či ekonomicky citlivé a podle toho je s nimi nakládáno. V případě řídících orgánů letišť kotovaných na burze musí být dodrženy zejména předpisy pro obchodování na burze.

Článek 8

Nová infrastruktura

Členské státy zajistí, aby řídící orgán letiště konzultoval s uživateli letiště plány na projekty nové infrastruktury ještě před jejich dokončením.

Článek 9

Normy kvality

1.   V zájmu zajištění plynulého a efektivního provozu na letišti přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby řídící orgán letiště a zástupci či sdružení uživatelů letiště mohly zahájit jednání s cílem uzavřít dohodu o úrovni služeb, pokud jde o kvalitu služeb poskytovaných na letišti. Jednání o kvalitě služeb se mohou uskutečnit v rámci konzultací uvedených v čl. 6 odst. 1.

2.   Dohoda o úrovni služeb stanoví úroveň služeb, kterou má řídící orgán letiště poskytovat a ve které je zohledněn skutečný systém či skutečná výše letištních poplatků, i úroveň služeb, na kterou mají uživatelé letiště za dotyčné letištní poplatky nárok.

Článek 10

Rozlišování služeb

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby umožnily řídícímu orgánu letiště nabízet různou kvalitu a rozsah určitých letištních služeb, terminálů nebo jejich částí, s cílem poskytovat přizpůsobené služby nebo vyhrazený terminál či jeho část. Výše letištních poplatků se může lišit podle kvality a rozsahu těchto služeb, nákladů na ně nebo na základě jiného objektivního a transparentního důvodu. Aniž je dotčen článek 3, řídící orgány letišť mohou tyto rozlišené letištní poplatky stanovit libovolně.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby kterýkoli uživatel letiště, který si přeje využívat přizpůsobené služby nebo vyhrazený terminál či jeho část, měl k těmto službám nebo terminálu či jeho části přístup.

V případě, že má o přístup k přizpůsobeným službám nebo vyhrazenému terminálu či jeho části zájem více uživatelů letiště, než je z důvodů omezené kapacity možné uspokojit, rozhoduje se o přístupu na základě významných, objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií. Tato kritéria může stanovit řídící orgán letiště a členské státy mohou vyžadovat, aby je potvrdil nezávislý dozorový orgán.

Článek 11

Nezávislý dozorový orgán

1.   Členské státy určí nebo zřídí nezávislý orgán jako svůj vnitrostátní nezávislý dozorový orgán pro zajištění správného uplatňování opatření přijatých k dosažení souladu s touto směrnicí a pro plnění přinejmenším těch úkolů, které jsou uloženy článkem 6. Tímto orgánem může být subjekt, kterému členský stát svěřil uplatňování dodatečných regulačních opatření uvedených v čl. 1 odst. 5, včetně schvalování systému nebo výše letištních poplatků, a to za předpokladu, že splňuje požadavky odstavce 3 tohoto článku.

2.   V souladu s vnitrostátními právními předpisy nebrání tato směrnice tomu, aby nezávislý dozorový orgán pověřil prováděním této směrnice, pod svým dohledem a na svou zodpovědnost, jiné nezávislé dozorové orgány, pokud je toto provádění uskutečňováno na základě stejných norem.

3.   Členské státy zaručí nezávislost nezávislého dozorového orgánu tím, že zajistí, aby byl právně i funkčně nezávislý na jakémkoli řídícím orgánu letiště nebo leteckém dopravci. Členské státy, které si ponechávají vlastnictví letiště, řídících orgánů letišť či leteckých dopravců nebo řídící orgány letišť či letecké dopravce ovládají, zajistí, aby funkce spojené s tímto vlastnictvím nebo ovládáním nebyly svěřeny nezávislému dozorovému orgánu. Členské státy zajistí, aby nezávislý dozorový orgán vykonával své pravomoci nestranně a transparentně.

4.   Členské státy oznámí Komisi název a adresu nezávislého dozorového orgánu, úkoly a povinnosti, které mu byly svěřeny, a opatření přijatá pro zajištění souladu s odstavcem 3.

5.   Členské státy mohou stanovit systém financování nezávislého dozorového orgánu, jehož součástí může být i výběr poplatků od uživatelů letišť a řídících orgánů letišť.

6.   Členské státy zajistí, aby pro případy sporů uvedené v čl. 6 odst. 3 byla přijata opatření s cílem:

a)

stanovit postup pro řešení sporů mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště;

b)

stanovit podmínky, za kterých je možné nezávislému dozorovému orgánu spor předložit. Tento orgán zejména odmítne stížnosti, které neshledá řádně odůvodněnými nebo náležitě doloženými, a

c)

stanovit kritéria, podle kterých se spory posuzují za účelem vyřešení.

Tyto postupy, podmínky a kritéria musí být nediskriminační, transparentní a objektivní.

7.   Provádí-li nezávislý dozorový orgán šetření, zda jsou změny systému nebo výše letištních poplatků odůvodněné, jak je stanoveno v článku 6, má pro účely svého rozhodnutí přístup k nezbytným informacím od dotčených stran a současně dotčené strany konzultuje. Aniž je dotčen čl. 6 odst. 4, vydá orgán konečné rozhodnutí co nejdříve a v každém případě do čtyř měsíců od obdržení stížnosti. Tato lhůta může být ve výjimečných a řádně odůvodněných případech prodloužena o dva měsíce. Rozhodnutí nezávislého dozorového orgánu jsou závazná, aniž je dotčen parlamentní nebo soudní přezkum podle práva členských států.

8.   Nezávislý dozorový orgán zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti.

Článek 12

Zpráva a revize

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 15. března 2013 zprávu o uplatňování této směrnice, jež vyhodnotí pokrok dosažený v plnění jejího cíle, případně spolu s vhodnými návrhy.

2.   Členské státy a Komise spolupracují při uplatňování této směrnice, zejména pokud jde o shromažďování informací pro zprávu uvedenou v odstavci 1.

Článek 13

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 15. března 2011. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 11. března 2009.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

A. VONDRA


(1)  Úř. věst. C 10, 15.1.2008, s. 35.

(2)  Úř. věst. C 305, 15.12.2007, s. 11.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 23. června 2008 (Úř. věst. C 254 E, 7.10.2008, s. 18) a postoj Evropského parlamentu ze dne 23. října 2008 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 19. února 2009.

(4)  Úř. věst. L 341, 7.12.2006, s. 3.

(5)  Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36.

(6)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1.


14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/17


SMĚRNICE KOMISE 2009/19/ES

ze dne 12. března 2009,

kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Rady 72/245/EHS o vysokofrekvenčním rušení (elektromagnetické kompatibilitě) vozidel

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (1), a zejména na čl. 39 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 72/245/EHS ze dne 20. června 1972 o vysokofrekvenčním rušení (elektromagnetické kompatibilitě) vozidel (2) je jednou ze zvláštních směrnic v rámci postupu ES schvalování typu stanoveného směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3). Ustanovení směrnice 70/156/EHS, která se týkají systémů, konstrukčních součástí a samostatných technických celků vozidel, se proto použijí i pro směrnici 72/245/EHS.

(2)

Podle bodu 3.2.9 přílohy I směrnice 72/245/EHS nepotřebují součásti prodávané na trhu s autopříslušenstvím a zamýšlené pro instalaci v motorových vozidlech žádné typové schválení, pokud nemají vztah k funkcím vázaným na odolnost. Je stanoveno přechodné období 4 let začínající dnem 3. prosince 2004, během něhož musí technická služba stanovit, zda součást, která má být uvedena na trh, má vazbu na odolnost nebo ne, a musí vydat atestaci podle vzoru v příloze III C. Členské státy musí Evropské komisi oznámit jakékoliv případy odmítnutí z bezpečnostních důvodů. Podle uvedeného ustanovení musí Komise na základě praktické zkušenosti s tímto požadavkem a na základě zpráv předložených členskými státy před koncem přechodného období rozhodnout, zda má být tato atestace ještě požadována navíc k prohlášení shody.

(3)

V souladu s bodem 3.2.9 přílohy I směrnice 72/245/EHS a s ohledem na to, že Evropská komise neobdržela od členských států žádné zprávy o případech odmítnutí atestace, se nyní navrhuje zrušit zapojení technické služby v případě součástí prodávaných na trhu s autopříslušenstvím a zamýšlených pro instalaci v motorových vozidlech, pokud nemají vztah k funkcím vázaným na odolnost, a již nepožadovat atestaci v souladu se vzorem v příloze III C, jak je uvedeno v bodě 3.2.9 přílohy I.

(4)

Směrnice 72/245/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 72/245/EHS se mění takto:

1)

v seznamu příloh se zrušuje následující odkaz na přílohu III C:

„PŘÍLOHA III C

Vzor atestace podle přílohy I bodu 3.2.9“;

2)

v bodě 3.2.9 přílohy I se zrušuje druhý pododstavec;

3)

příloha III C se zrušuje.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. října 2009. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Budou tyto předpisy používat od 2. října 2009.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 12. března 2009.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 152, 6.7.1972, s. 15.

(3)  Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.


Tiskové opravy

14.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/19


Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků

( Úřední věstník Evropské unie L 345 ze dne 8. prosince 2006 )

Strana 6, čl. 6 odst. 1:

místo:

„1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 se vyžaduje, aby v případě, kdy se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nachází ve Společenství, doprovázelo převody peněžních prostředků pouze číslo účtu plátce nebo jedinečný identifikační kód, podle něhož lze transakci dohledat zpět až k plátci.“,

má být:

„1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 se v případě, kdy se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nachází ve Společenství, pouze vyžaduje, aby převody peněžních prostředků doprovázelo číslo účtu plátce nebo jedinečný identifikační kód, podle něhož lze transakci dohledat zpět až k plátci.“