PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	JO	73,2
	MA	43,0
	TN	134,4
	TR	103,7
	ZZ	88,6
0707 00 05	JO	172,9
	MA	126,0
	TR	188,5
	ZZ	162,5
0709 90 70	MA	115,7
	TR	177,8
	ZZ	146,8
0709 90 80	EG	84,3
	ZZ	84,3
0805 10 20	EG	58,1
	IL	53,3
	MA	66,7
	TN	41,0
	TR	58,3
	ZZ	55,5
0805 20 10	IL	180,3
	MA	90,0
	TR	63,0
	ZZ	111,1
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	70,2
	IL	72,1
	JM	75,5
	MA	136,5
	PK	73,9
	TR	72,9
	ZZ	83,5
0805 50 10	MA	51,7
	TR	50,6
	ZZ	51,2
0808 10 80	CA	86,3
	CL	67,8
	CN	67,8
	MK	31,6
	US	87,1
	ZZ	68,1
0808 20 50	AR	82,3
	CL	73,7
	CN	37,3
	TR	40,0
	US	104,1
	ZA	135,1
	ZZ	78,8

---

(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 4. února 2009

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	24,73	3,93
1701 11 90 (1)	24,73	9,17
1701 12 10 (1)	24,73	3,74
1701 12 90 (1)	24,73	8,74
1701 91 00 (2)	29,84	10,31
1701 99 10 (2)	29,84	5,79
1701 99 90 (2)	29,84	5,79
1702 90 95 (3)	0,30	0,35

---

(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.

PŘÍLOHA

Registrační číslo doplňkové látky	Jméno a registrační číslo osoby odpovědné za uvádění doplňkové látky do oběhu	Doplňková látka (obchodní název)	Složení, chemický vzorec, popis	Druh nebo kategorie zvířat	Maximální stáří	Minimální obsah	Maximální obsah	Jiná ustanovení	Konec platnosti povolení	Maximální limity reziduí v příslušných potravinách živočišného původu
						mg účinné látky na kg kompletního krmiva
Kokcidiostatika a další léčebné látky
E 758	Alpharma (Belgium) BVBA	Robenidin hydrochlorid 66 g/kg (Cycostat 66G)	Složení doplňkové látky: robenidin hydrochlorid: 66 g/kg lignosulfonát: 40 g/kg dihydrát síranu vápenatého: 894 g/kg   Účinná látka: Robenidin hydrochlorid, C15H13Cl2N5 . HCl, 1,3-bis[(4-chlorbenzyliden)amino]guanidin-hydrochlorid, Číslo CAS : 25875-50-7,   Přidružené nečistoty: N,N′,N″-tris[(4-chlorbenzyliden)amino]guanidin: ≤ 0,5 % bis(4-chlorbenzyliden)hydrazin: ≤ 0,5 %	Kuřata na výkrm	—	30	36	Ochranná lhůta nejméně pět dnů před porážkou.	29.10.2014	800 μg látky robenidin hydrochlorid/kg jater v syrovém stavu. 350 μg látky robenidin hydrochlorid/kg ledvin v syrovém stavu. 200 μg látky robenidin hydrochlorid/kg svaloviny v syrovém stavu. 1 300 μg látky robenidin hydrochlorid/kg kůže/tuku v syrovém stavu.
				Krůty	—	30	36	Ochranná lhůta nejméně pět dnů před porážkou.	29.10.2014	400 μg látky robenidin hydrochlorid/kg kůže/tuku. 400 μg látky robenidin hydrochlorid/kg jater v syrovém stavu. 200 μg látky robenidin hydrochlorid/kg ledvin v syrovém stavu. 200 μg látky robenidin hydrochlorid/kg svaloviny v syrovém stavu.
				Králíci na výkrm	—	50	66	Ochranná lhůta nejméně pět dnů před porážkou.	29.10.2014	—

PŘÍLOHA

Číslo ES	Doplňková látka	Chemický vzorec, popis	Druh nebo kategorie zvířat	Maximální stáří	Minimální obsah	Maximální obsah	Jiná ustanovení	Konec platnosti povolení
					CFU/kg kompletního krmiva
Mikroorganismy
E 1705	Enterococcus faecium NCIMB 10415	Přípravek Enterococcus faecium obsahující ve formě mikrokapslí minimálně: 5 × 109 CFU/g	Psi	—	4,5 × 106	2,0 × 109	V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedena teplota při skladování, doba trvanlivosti a stabilita při peletování.	Bez časového omezení
			Kočky		5,0 × 106	8,0 × 109	V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedena teplota při skladování, doba trvanlivosti a stabilita při peletování.

PŘÍLOHA

V nařízení (ES) č. 999/2001 se přílohy VII a IX mění takto:

1)

V příloze VII se kapitola A mění takto: a) bod 2.2 se nahrazuje tímto: „2.2. Jestliže je v některém hospodářství v daném členském státě podezření na TSE u ovce nebo kozy a dokud nejsou k dispozici výsledky potvrzujících vyšetření, vztahuje se na všechny ostatní ovce a kozy z tohoto hospodářství úřední omezení přesunů. Existují-li důkazy, že hospodářství, kde bylo zvíře přítomno při podezření na TSE, pravděpodobně není hospodářstvím, kde mohlo být zvíře vystaveno TSE, může příslušný orgán na základě dostupných epizootologických informací rozhodnout o úředním dohledu nad ostatními hospodářstvími nebo pouze nad hospodářstvím, kde bylo zvíře vystaveno nákaze. Mléko a mléčné výrobky získané z ovcí a koz z hospodářství podrobeného úřednímu dohledu, které se v tomto hospodářství nacházejí ode dne, kdy vzniklo podezření na přítomnost TSE, až do zpřístupnění výsledků potvrzujících vyšetření, se smí používat pouze v rámci tohoto hospodářství.“; b) bod 2.3 se mění takto: i) písmeno a) se nahrazuje tímto: „a) usmrcení a úplnou likvidaci všech zvířat, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé až páté odrážce, pokud nelze vyloučit BSE na základě výsledků kruhového testu provedeného v souladu s postupem uvedeným v příloze X kapitole C bodu 3.2 písm. c). Mléko a mléčné výrobky získané ze zvířat určených k likvidaci, které se v hospodářství nacházely ode dne potvrzení, že nelze vyloučit BSE, do dne úplné likvidace zvířat, musí být zlikvidovány.“; ii) v písmeni b) se body i) a ii) nahrazují tímto: „i) usmrcení a úplnou likvidaci všech zvířat, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé a třetí odrážce. Jestliže se v případě potvrzené TSE jedná o klasickou klusavku, nesmí se mléko a mléčné výrobky získané ze zvířat určených k likvidaci, které se v hospodářství nacházely ode dne potvrzení klasického případu klusavky do dne úplné likvidace zvířat, používat pro krmení přežvýkavců, s výjimkou krmení přežvýkavců v rámci daného hospodářství. Uvádění takových výrobků na trh jako krmivo pro nepřežvýkavce se omezuje na území dotyčného členského státu. Obchodní doklad doprovázející zásilku takových výrobků a jakýkoli obal obsahující takové zásilky musí být zřetelně označen slovy: ‚nesmí být používáno pro krmení přežvýkavců‘. Používání a skladování krmiv obsahujících takové výrobky je zakázáno v hospodářstvích, kde se chovají přežvýkavci. Volně ložená krmiva obsahující takové výrobky se přepravují dopravními prostředky, které současně nepřepravují krmiva pro přežvýkavce. Jsou-li takové dopravní prostředky následně použity pro přepravu krmiv pro přežvýkavce, musí být důkladně vyčištěny, aby se zabránilo křížové kontaminaci, v souladu s postupem schváleným příslušným orgánem. Na hospodářství se použijí podmínky uvedené v bodě 3 nebo ii) usmrcení a úplnou likvidaci všech zvířat, embryí a vajíček zjištěných při vyšetřování uvedeném v bodě 1 písm. b) druhé a třetí odrážce, s výjimkou: — plemenných beranů genotypu ARR/ARR, — chovných bahnic nesoucích alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ a, jestliže jsou tyto chovné bahnice v době vyšetřování březí, následně narozených jehňat, jestliže jejich genotyp splňuje požadavky této odrážky, — ovcí nesoucích alespoň jednu alelu ARR, které jsou určeny výhradně na porážku, — jestliže tak rozhodne příslušný orgán, ovcí a koz mladších tří měsíců, které jsou určeny výhradně na porážku. Jestliže se v případě potvrzené TSE jedná o klasickou klusavku, nesmí se mléko a mléčné výrobky získané ze zvířat určených k likvidaci, které se v hospodářství nacházely ode dne potvrzení klasického případu klusavky do dne úplné likvidace zvířat, používat pro krmení přežvýkavců, s výjimkou krmení přežvýkavců v rámci daného hospodářství. Uvádění takových výrobků na trh jako krmivo pro nepřežvýkavce se omezuje na území dotyčného členského státu. Obchodní doklad doprovázející zásilku takových výrobků a jakýkoli obal obsahující takové zásilky musí být zřetelně označen slovy: ‚nesmí být používáno pro krmení přežvýkavců‘. Používání a skladování krmiv obsahujících takové výrobky je zakázáno v hospodářstvích, kde se chovají přežvýkavci. Volně ložená krmiva obsahující takové výrobky se přepravují dopravními prostředky, které současně nepřepravují krmiva pro přežvýkavce. Jsou-li takové dopravní prostředky následně použity pro přepravu krmiv pro přežvýkavce, musí být důkladně vyčištěny, aby se zabránilo křížové kontaminaci, v souladu s postupem schváleným příslušným orgánem. Na hospodářství se použijí podmínky uvedené v bodě 3,“; iii) písmeno f) se nahrazuje tímto: „f) pokud je výskyt alely ARR u plemene nebo v hospodářství nízký nebo žádný, nebo pokud se dospěje k závěru, že je to nutné, aby se předešlo příbuzenské plemenitbě, může se členský stát rozhodnout odložit likvidaci zvířat uvedených v bodě 2.3 písm. b) podbodech i) a ii) až o pět chovných let, jestliže nejsou v hospodářství přítomni jiní plemenní berani než plemenní berani genotypu ARR/ARR. V případě ovcí nebo koz chovaných pro produkci mléka za účelem jeho uvedení na trh však může být likvidace zvířat odložena pouze maximálně o 18 měsíců.“;

2)

V příloze IX kapitole D se oddíl B nahrazuje tímto: „ODDÍL B Požadavky na veterinární osvědčení Dovoz vedlejších produktů živočišného původu pocházejících ze skotu, ovcí a koz a z nich získaných zpracovaných produktů uvedených v oddíle A této kapitoly je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které bylo doplněno o toto potvrzení: a) vedlejší produkt živočišného původu neobsahuje specifikovaný rizikový materiál, jak je definován v příloze V, nebo strojně oddělené maso získané z kostí skotu, ovcí nebo koz, ani z tohoto materiálu nebo masa nepochází; b) zvířata, z nichž byl tento vedlejší produkt živočišného původu získán, nebyla poražena po omráčení prostřednictvím plynové injekce do dutiny lebeční nebo usmrcena stejnou metodou nebo poražena lacerací centrální nervové tkáně pomocí tyčovitého ocelového nástroje zavedeného do dutiny lebeční nebo c) vedlejší produkt živočišného původu neobsahuje materiál pocházející ze skotu, ovcí a koz jiných než narozených, souvisle chovaných a poražených v zemi nebo oblasti zařazené rozhodnutím v souladu s čl. 5 odst. 2 do kategorie země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE, ani není z tohoto materiálu získán. Dovoz vedlejších produktů živočišného původu a zpracovaných produktů uvedených v oddíle A této kapitoly, které obsahují mléko a mléčné výrobky pocházející z ovcí a koz, je podmíněn předložením veterinárního osvědčení, které odpovídá vzoru stanovenému v příloze X kapitole 2 nařízení (ES) č. 1774/2002 a které bylo doplněno o toto potvrzení připojené za bod 6 uvedeného osvědčení: ‚7. pokud jde o TSE: (2) buď v případě vedlejších produktů živočišného původu, které jsou určeny pro krmení přežvýkavců a obsahují mléko nebo mléčné výrobky pocházející z ovcí nebo koz, byly ovce a kozy, z nichž jsou tyto produkty získány, chovány souvisle od narození nebo po dobu posledních tří let v hospodářství, pro které neplatí žádné úřední omezení pohybu z důvodu podezření na výskyt TSE a které po dobu posledních tří let splňovalo tyto požadavky: i) podléhalo pravidelným úředním veterinárním kontrolám, ii) nebyl diagnostikován žádný klasický případ klusavky, jak je vymezen v bodě 2 písm. g) přílohy I nařízení (ES) č. 999/2001, nebo po potvrzení klasického případu klusavky: — byla všechna zvířata, u nichž byla klasická klusavka potvrzena, usmrcena a zlikvidována, a — byly usmrceny a zlikvidovány všechny kozy a ovce v hospodářství s výjimkou plemenných beranů genotypu ARR/ARR a chovných bahnic nesoucích alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ, iii) s výjimkou ovcí genotypu prionové bílkoviny ARR/ARR se do těchto hospodářství zařazují pouze ovce a kozy, které pocházejí z hospodářství splňujících požadavky stanovené v podbodech i) a ii). (2) nebo v případě vedlejších produktů živočišného původu, které jsou určeny pro krmení přežvýkavců a obsahují mléko nebo mléčné výrobky pocházející z ovcí nebo koz a které jsou určeny pro členskou zemi uvedenou v seznamu v příloze nařízení (ES) č. 546/2006, byly ovce a kozy, z nichž jsou tyto produkty získány, chovány souvisle od narození nebo po dobu posledních sedmi let v hospodářství, pro které neplatí žádné úřední omezení pohybu z důvodu podezření na výskyt TSE a které po dobu posledních sedmi let splňovalo tyto požadavky: i) podléhalo pravidelným úředním veterinárním kontrolám, ii) nebyl diagnostikován žádný klasický případ klusavky, jak je vymezen v bodě 2 písm. g) přílohy I nařízení (ES) č. 999/2001, nebo po potvrzení klasického případu klusavky: — byla všechna zvířata, u nichž byla klasická klusavka potvrzena, usmrcena a zlikvidována, a — byly usmrceny a zlikvidovány všechny kozy a ovce v hospodářství s výjimkou plemenných beranů genotypu ARR/ARR a chovných bahnic nesoucích alespoň jednu alelu ARR a žádnou alelu VRQ, iii) s výjimkou ovcí genotypu prionové bílkoviny ARR/ARR se do těchto hospodářství zařazují pouze ovce a kozy, které pocházejí z hospodářství splňujících požadavky stanovené v podbodech i) a ii).‘ “

PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy

Třída 1.3   Sýry

ITÁLIE

Gorgonzola (CHOP)

PŘEKLAD

PROTOKOL

o integrovaném řízení pobřežních zón ve Středomoří

SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU,

JAKO STRANY Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří, přijaté dne 16. února 1976 v Barceloně a změněné dne 10. června 1995,

PŘEJÍCE si, aby byly provedeny závazky stanovené v čl. 4 odst. 3 písm. e) a odst. 5 uvedené úmluvy,

S VĚDOMÍM, že pobřežní zóny Středozemního moře jsou společným přírodním a kulturním dědictvím národů Středomoří a že by měly být zachovány a rozumně využívány ku prospěchu současných a budoucích generací,

ZNEPOKOJENY nárůstem antropogenního tlaku na pobřežní zóny Středozemního moře, který ohrožuje jejich zranitelnou povahu, a přejíce si zastavení a zvrácení procesu znehodnocování pobřežní zóny a významné snížení ztráty na biologické rozmanitosti pobřežních ekosystémů,

OBÁVAJÍCE se rizik ohrožujících pobřežní zóny v důsledku změny klimatu, která pravděpodobně mimo jiné vyústí ve zvýšení hladiny moří, a vědomy si potřeby přijmout udržitelná opatření ke snížení negativních dopadů přírodních jevů,

PŘESVĚDČENY, že plánování a řízení pobřežních zón, jakožto nenahraditelného ekologického, hospodářského a sociálního zdroje, vyžadují za účelem jejich zachování a udržitelného rozvoje zvláštní integrovaný přístup na úrovni Středomořské pánve jako celku a jejích pobřežních států s ohledem na jejich rozmanitost, a zejména na specifické potřeby ostrovů v souvislosti s geomorfologickými vlastnostmi,

S OHLEDEM NA ÚMLUVU Organizace Spojených národů o mořském právu, uzavřenou v Montego Bay dne 10. prosince 1982, Úmluvu o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, uzavřenou v Ramsaru dne 2. února 1971, a Úmluvu o biologické rozmanitosti, uzavřenou v Rio de Janeiru dne 5. června 1992, jejímiž stranami jsou mnohé středomořské pobřežní státy a Evropské společenství,

USILUJÍCE zejména o spolupráci při vývoji vhodných a integrovaných plánů pro řízení pobřežních zón podle čl. 4 odst. 1 písm. e) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, uzavřené v New Yorku dne 9. května 1992,

VYCHÁZEJÍCE z existujících zkušeností s integrovaným řízením pobřežních zón a z činnosti různých organizací, včetně evropských institucí,

OPÍRAJÍCE SE o doporučení a činnosti Komise Středomoří pro udržitelný rozvoj a doporučení zasedání smluvních stran, které se konaly v roce 1997 v Tunisu, v roce 2001 v Monaku, v roce 2003 v Katánii a v roce 2005 v Portoroži, a na základě Strategie Středomoří pro udržitelný rozvoj, přijaté v roce 2005 v Portoroži,

ROZHODNUTY posílit na úrovni Středomoří snahy pobřežních států zajistit integrované řízení pobřežních zón,

ODHODLÁNY povzbudit státní, regionální a místní iniciativy prostřednictvím koordinované propagační činnosti, spolupráce a partnerství s různými příslušnými činiteli s cílem podpořit účinnou správu pro účely integrovaného řízení pobřežních zón,

PŘEJÍCE si, aby se zajistilo dosažení soudržnosti v integrovaném řízení pobřežních zón za uplatňování úmluvy a jejích protokolů,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Obecné povinnosti

V souladu s Úmluvou o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří a jejími protokoly vytvoří strany společný rámec pro integrované řízení středomořské pobřežní zóny a za tímto účelem přijmou opatření nezbytná k posílení regionální spolupráce.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a)	„stranami“ smluvní strany tohoto protokolu;

b)	„úmluvou“ Úmluva o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří, uzavřená dne 16. února 1976 v Barceloně a změněná dne 10. června 1995;

c)	„organizací“ orgán uvedený v článku 17 úmluvy;

d)	„střediskem“ Středisko regionálních činností s programem prioritních akcí;

e)

„pobřežní zónou“ geomorfologická oblast na obou stranách mořského břehu, ve které probíhá interakce mezi mořskou a pevninskou částí v podobě složitých ekologických a zdrojových systémů tvořených biotickými a abiotickými složkami, které s lidskými společenstvími a příslušnými sociálně-ekonomickými činnostmi žijí vedle sebe a vzájemně na sebe působí;

f)

„integrovaným řízením pobřežních zón“ dynamický proces pro udržitelné řízení a využívání pobřežních zón, jenž bere ohled na zranitelnost pobřežních ekosystémů a krajin, rozmanitost činností a využívání, jejich vzájemné působení, námořní zaměření některých činností a využívání a jejich dopad jak na mořskou, tak pevninskou část pobřežní zóny.

Článek 3

Územní působnost

1.   Tento protokol se vztahuje na oblast Středozemního moře vymezená článkem 1 úmluvy. Tato oblast je rovněž definována pomocí:

a)	hranice pobřežní zóny na straně moře, která je vnější hranicí teritoriálních vod stran, a

b)	hranice pobřežní zóny na straně pevniny, která je hranicí příslušných pobřežních jednotek, jak je vymezily strany.

2.   Pokud strana v mezích své svrchovanosti stanoví jiné hranice než hranice předpokládané v odstavci 1 tohoto článku, předá depozitáři prohlášení o této skutečnosti v okamžiku uložení své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu anebo kdykoli později, pokud:

a)	hranice na straně moře je menší než vnější hranice teritoriálních vod;

b)

hranice na straně pevniny se liší, ať už je menší či větší, od hranic území pobřežních jednotek, jak je definováno výše, aby se mimo jiné uplatnil ekosystémový přístup a hospodářská a sociální kritéria, vzaly se v úvahu specifické potřeby ostrovů v souvislosti s geomorfologickými vlastnostmi a zohlednily nepříznivé účinky změny klimatu.

3.   Každá strana na příslušné institucionální úrovni přijme nebo bude prosazovat přiměřená opatření, aby informovala obyvatelstvo a jakékoli příslušné činitele o územní působnosti tohoto protokolu.

Článek 4

Zachování práv

1.   Nic v tomto protokolu ani žádný akt přijatý na jeho základě se nedotýká práv, současných a budoucích nároků nebo právních názorů kterékoli strany v souvislosti s mořským právem, a zejména povahy a rozsahu mořských oblastí, vymezení mořských oblastí mezi státy s protilehlým či sousedícím pobřežím, práva a způsobů proplutí průlivy, které se využívají pro mezinárodní plavbu, práva pokojného proplutí teritoriálními vodami a rovněž povahy a rozsahu jurisdikce pobřežního státu, státu vlajky nebo přístavního státu.

2.   Žádný akt nebo činnost vykonané na základě tohoto protokolu nezakládají důvody pro uplatnění, popírání nebo zpochybňování jakéhokoli nároku na státní svrchovanost nebo jurisdikci.

3.   Přísnější ustanovení uznávající ochranu a řízení pobřežní zóny obsažená ve stávajících či budoucích vnitrostátních či mezinárodních nástrojích či programech nejsou ustanoveními tohoto protokolu dotčena.

4.   Nic v tomto protokolu se nedotýká národní bezpečnosti a obranných činností a zařízení; ovšem všechny strany souhlasí, že takové činnosti by měly být provozovány a zařízení by měla být zřízena, v přiměřené a proveditelné míře, v souladu s tímto protokolem.

Článek 5

Cíle integrovaného řízení pobřežních zón

Cíle integrovaného řízení pobřežních zón jsou:

a)	prostřednictvím racionálního plánování činnosti usnadnit udržitelný rozvoj pobřežních zón zajištěním toho, že je brán ohled na prostředí a krajinu v souladu s hospodářským, sociálním a kulturním rozvojem;

b)	zachovat pobřežní zóny ku prospěchu současných a budoucích generací;

c)	zajistit udržitelné využívání přírodních zdrojů, zejména s ohledem na využívání vod;

d)	zajistit zachování celistvosti pobřežních ekosystémů, krajin a geomorfologie;

e)	předcházet účinkům přírodních nebezpečí, a zejména změny klimatu, které mohou být způsobeny přírodními nebo lidskými činnostmi, nebo je omezovat;

f)	dosáhnout soudržnosti mezi veřejnými a soukromými iniciativami a mezi všemi rozhodnutími orgánů veřejné moci na státní, regionální a místní úrovni, která ovlivňují využívání pobřežní zóny.

Článek 6

Obecné zásady integrovaného řízení pobřežních zón

Při provádění tohoto protokolu se strany řídí těmito zásadami integrovaného řízení pobřežních zón:

a)	Bere se zvláštní ohled na biologické bohatství a přírodní dynamiku a fungování přílivové oblasti a doplňující a vzájemně závislou povahu mořské a pevninské části tvořící jednotný celek.

b)	Veškeré prvky související s hydrologickými, geomorfologickými, klimatickými, ekologickými, sociálně-ekonomickými a kulturními systémy se berou v úvahu integrovaně, aby se nepřekročila kapacita pobřežní zóny a zabránilo se nepříznivým účinkům přírodních pohrom a rozvoje.

c)	Ekosystémový přístup k pobřežnímu plánování a řízení se uplatňuje tak, aby zajistil udržitelný rozvoj pobřežních zón.

d)	Zajistí se vhodná správa umožňující přiměřenou a včasnou účast místního obyvatelstva a zúčastněných subjektů z občanské společnosti zabývajících se problematikou pobřežních zón v transparentním rozhodovacím procesu.

e)	Napříč odvětvími se požaduje organizovaná institucionální koordinace různých správních služeb a regionálních a místních úřadů odpovědných za pobřežní zóny.

f)	Vyžaduje se vytváření strategií, plánů a programů územního plánování zabývajících se rozvojem měst a sociálně-ekonomickou činností, stejně jako dalšími příslušnými politikami daného odvětví.

g)	Bere se ohled na mnohost a rozmanitost činností v pobřežních zónách, a pokud to bude nutné, dá se přednost veřejným službám a činnostem, které, pokud jde o využívání a polohu, vyžadují bezprostřední blízkost moře.

h)	Rozdělení využívání by mělo být v celé pobřežní zóně vyrovnané a mělo by se vyhnout zbytečné koncentraci a nekontrolovatelnému růstu měst.

i)	Provedou se předběžná posouzení rizik souvisejících s různými lidskými činnostmi a infrastrukturou, aby se zabránilo jejich nepříznivému vlivu na pobřežní zóny a aby se tento vliv omezil.

j)	Zabrání se škodám na pobřežním prostředí, a pokud k nim dojde, provede se vhodná obnova.

Článek 7

Koordinace

1.   Pro účely integrovaného řízení pobřežní zóny strany:

a)	zajistí institucionální koordinaci, v případě nutnosti prostřednictvím vhodných orgánů a mechanismů, aby se vyhnuly odvětvovým přístupům a usnadnily komplexní přístupy;

b)	organizují vhodnou koordinaci mezi různými orgány příslušnými jak pro mořskou, tak pevninskou část pobřežních zón v různých správních službách na státní, regionální a místní úrovni;

c)	organizují úzkou koordinaci mezi státními, regionálními a místními orgány v oblasti pobřežních strategií, plánů a programů a ve vztahu k různým povolením činností, kterých lze dosáhnout prostřednictvím společných poradních orgánů nebo společných rozhodovacích postupů.

2.   Příslušné státní, regionální a místní orgány odpovědné za pobřežní zóny spolupracují, pokud je to proveditelné, na posílení soudržnosti a účinnosti zavedených pobřežních strategií, plánů a programů.

ČÁST II

PRVKY INTEGROVANÉHO ŘÍZENÍ POBŘEŽNÍCH ZÓN

Článek 8

Ochrana a udržitelné využívání pobřežních zón

1.   V souladu s cíli a zásadami uvedenými v článcích 5 a 6 tohoto protokolu strany usilují o zajištění udržitelného využívání a řízení pobřežních zón, aby se zachovala pobřežní přírodní stanoviště, krajiny, přírodní zdroje a ekosystémy v souladu s mezinárodními a regionálními právními nástroji.

2.   Za tímto účelem strany:

a)

zavedou v pobřežních zónách podle nejvyššího stavu vody v zimě zónu, kde není povolena výstavba. S ohledem mimo jiné na oblasti přímo a nepříznivě postižené změnou klimatu a přírodními riziky nesmí být tato zóna méně než 100 metrů široká, v souladu s písmenem b). Nadále se používají přísnější vnitrostátní opatření určující tuto šířku;

b)

mohou výše uvedená ustanovení upravit způsobem, který je v souladu s cíli a zásadami tohoto protokolu: 1) u projektů veřejného zájmu; 2) v oblastech se specifickými geografickými nebo jinými místními omezeními, zvláště v souvislosti s hustotou obyvatelstva nebo sociálními potřebami, v nichž jsou individuální bydlení, urbanizace nebo rozvoj stanoveny vnitrostátními právními nástroji;

c)	oznámí organizaci své vnitrostátní právní nástroje stanovující výše uvedené úpravy.

3.   Strany se také snaží zajistit, aby jejich vnitrostátní právní nástroje zahrnovaly kritéria pro udržitelné využívání pobřežních zón. Taková kritéria s ohledem na místní zvláštní podmínky mimo jiné zahrnují:

a)	určení a vymezení, mimo chráněné oblasti, otevřených oblastí, ve kterých jsou rozvoj měst a další činnosti omezeny nebo v případě nutnosti zakázány;

b)	omezení lineárního šíření měst a vytváření nové dopravní infrastruktury podél pobřeží;

c)	zajištění toho, aby byly hlediska ochrany životního prostředí začleněna do pravidel pro řízení a využívání veřejné námořní oblasti;

d)	zajištění svobodného přístupu veřejnosti k moři a pobřeží;

e)	omezení nebo v případě nutnosti zákaz pohybu a parkování pozemních vozidel a pohybu a kotvení mořských plavidel ve zranitelných přírodních oblastech na pevnině nebo na moři, včetně pláží a dun.

Článek 9

Hospodářské činnosti

1.   V souladu s cíli a zásadami uvedenými v článcích 5 a 6 tohoto protokolu a při zohlednění příslušných ustanovení Barcelonské úmluvy a jejích protokolů smluvní strany:

a)	věnují zvláštní pozornost hospodářským činnostem, které vyžadují bezprostřední blízkost moře;

b)	zajistí, aby různé hospodářské činnosti minimalizovaly využívání přírodních zdrojů a zohledňovaly potřeby budoucích generací;

c)	zajistí, aby bylo dodržováno integrované řízení vodních zdrojů a nakládání s odpady, jež by bylo šetrné k životnímu prostředí;

d)	zajistí, aby se pobřežní a námořní hospodářství přizpůsobilo zranitelné povaze pobřežních zón a aby byly mořské zdroje chráněny před znečištěním;

e)	definují ukazatele rozvoje hospodářských činností, aby se zajistilo udržitelné využívání pobřežních zón a snížily se nároky, které překračují jejich kapacitu;

f)	propagují mezi veřejnými orgány, hospodářskými subjekty a nevládními organizacemi kodexy správné praxe.

2.   Smluvní strany se dále s ohledem na tyto hospodářské činnosti dohodly takto:

a)	Zemědělství a průmysl: zaručit vysokou úroveň ochrany životního prostředí při umisťování a při výkonu zemědělských a průmyslových činností tak, aby se zachovaly pobřežní ekosystémy a krajiny a předešlo se znečištění moře, vody, ovzduší a půdy.

b)	Rybolov: i) zohledňovat v projektech rozvoje potřebu ochrany rybolovných oblastí, ii) zajistit, aby byly metody rybolovu v souladu s udržitelným využíváním přírodních mořských zdrojů.

c)	Akvakultura: i) zohledňovat v projektech rozvoje potřebu ochrany oblastí akvakultury a oblastí s výskytem měkkýšů a korýšů, ii) regulovat akvakulturu kontrolováním využití vstupů a nakládání s odpadem.

d)

Cestovní ruch, sport a volnočasové aktivity: i) podporovat udržitelný pobřežní cestovní ruch, který zachovává pobřežní ekosystémy, přírodní zdroje, kulturní dědictví a krajiny, ii) propagovat konkrétní podoby pobřežního cestovního ruchu, včetně kulturního, venkovského a ekologického cestovního ruchu, a zároveň respektovat tradice místního obyvatelstva, iii) regulovat a v případě potřeby zakázat výkon některých sportovních a volnočasových aktivit, včetně rekreačního rybolovu a sběru měkkýšů a korýšů.

e)

Využití zvláštních přírodních zdrojů: i) zajistit, aby získávání a těžba nerostů, včetně využití mořské vody v odsolovacích stanicích a při těžbě kamene, podléhaly předchozímu povolení, ii) regulovat těžbu písku, včetně mořského dna a říčních sedimentů, nebo ji zakázat tam, kde je pravděpodobné, že bude mít nepříznivý dopad na rovnováhu pobřežních ekosystémů, iii) sledovat pobřežní zvodnělé vrstvy a dynamické oblasti kontaktu sladké a slané vody nebo na pomezí mezi sladkou a slanou vodou, jež mohou být nepříznivě ovlivněny těžbou podzemní vody nebo vypouštěním odpadů do přírodního prostředí.

f)

Infrastruktura, energetická zařízení, přístavy a námořní díla a stavby: zajistit, aby tato infrastruktura, zařízení, díla a stavby podléhaly povolení, aby se jejich nepříznivý dopad na pobřežní ekosystémy, krajiny a geomorfologii minimalizoval nebo byl případně odčiněn opatřeními jiné než finanční povahy.

g)	Námořní činnosti: provádět námořní činnosti tak, aby se zajistilo zachování pobřežních ekosystémů v souladu s pravidly, normami a postupy příslušných mezinárodních úmluv.

Článek 10

Zvláštní pobřežní ekosystémy

Strany přijmou opatření na ochranu charakteristických rysů některých zvláštních pobřežních ekosystémů takto:

1)

Mokřady a ústí řek Strany navíc k vytvoření chráněných oblastí a s cílem předejít tomu, aby vymizely mokřady a ústí řek: a) zohlední národní pobřežní strategie a pobřežní plány a programy a při vydávání povolení také environmentální, hospodářské a sociální funkce mokřadů a ústí řek; b) přijmou opatření potřebná pro regulaci nebo případně zákaz činností, které mohou mít nepříznivý dopad na mokřady a ústí řek; c) provedou v co nejvyšší možné míře obnovu poškozených pobřežních mokřadů s cílem obnovit jejich kladnou úlohu v procesech pobřežního životního prostředí.

2)

Mořská stanoviště Strany uznávají potřebu ochrany mořských oblastí, v nichž se nacházejí stanoviště a druhy vyžadující vysokou úroveň ochrany, bez ohledu na stupeň jejich ochrany a: a) přijmou opatření, aby prostřednictvím právních předpisů, plánování a řízení mořských a pobřežních oblastí zajistily ochranu a zachování zejména oblastí, v nichž se nacházejí stanoviště a druhy vyžadující vysokou úroveň ochrany; b) zavazují se podporovat regionální a mezinárodní spolupráci pro provádění společných programů na ochranu mořských stanovišť.

3)	Pobřežní lesy Strany přijmou opatření určená k zachování či rozvoji lesů, zejména těch, které se nacházejí vně zvláště chráněných oblastí.

4)	Duny Strany se zavazují zachovat duny a písčiny, a kde je to možné, udržitelným způsobem je obnovit.

Článek 11

Pobřežní krajiny

1.   Strany uznávají zvláštní estetickou, přírodní a kulturní hodnotu krajin bez ohledu na stupeň jejich ochrany a přijmou opatření, aby prostřednictvím právních předpisů, plánování a řízení zajistily ochranu pobřežních krajin.

2.   Strany se zavazují podporovat regionální a mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany krajiny, a zejména ve vhodných případech podporovat provádění společných akcí u přeshraničních pobřežních oblastí.

Článek 12

Ostrovy

Strany se zavazují dohodnout se na zvláštní ochraně ostrovů, včetně malých ostrovů, a za tímto účelem:

a)	podporují v těchto oblastech činnosti šetrné k životnímu prostředí a činí zvláštní opatření, aby zajistily účast obyvatel na ochraně pobřežních ekosystémů, která se zakládá na jejich místních zvycích a znalostech;

b)	zohledňují zvláštní charakteristiky ostrovního prostředí a potřebu zajistit vzájemné působení mezi ostrovy v rámci národních pobřežních strategií, plánů a programů a nástrojů řízení, zejména v oblasti dopravy, cestovního ruchu, rybolovu, odpadu a vody.

Článek 13

Kulturní dědictví

1.   Strany jednotlivě či společně přijmou všechna opatření vhodná pro zachování a ochranu kulturního, zejména archeologického a historického, dědictví pobřežních zón, včetně podvodního kulturního dědictví, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními nástroji.

2.   Strany zajistí, aby bylo zachování kulturního dědictví pobřežních zón na místě považováno za první možnost, dříve než u tohoto dědictví dojde k jakémukoli jinému zásahu.

3.   Strany zejména zajistí, aby prvky podvodního kulturního dědictví pobřežních zón, které byly vyjmuty z mořského prostředí, byly uchovávány a řízeny tak, aby se zabezpečilo jejich dlouhodobé zachování a neobchodovalo se s nimi, nebyly prodávány, vykupovány nebo směňovány jako zboží.

Článek 14

Účast

1.   S cílem zajistit v průběhu procesu integrovaného řízení pobřežních zón účinnou správu přijmou strany opatření nezbytná k tomu, aby se ve fázích formulování a provádění pobřežních a námořních strategií, plánů a programů nebo projektů a také při vydávání různých povolení zajistilo vhodné zapojení různých zúčastněných subjektů, včetně:

—	dotčených územních společenství a veřejnoprávních subjektů,

—	hospodářských subjektů,

—	nevládních organizací,

—	sociálních činitelů,

—	dotčené veřejnosti.

Tato účast mimo jiné zahrnuje poradní orgány, šetření nebo veřejná slyšení a může být rozšířena na partnerství.

2.   S cílem zajistit tuto účast strany přiměřeně, včas a účinně poskytují informace.

3.   Každému zúčastněnému subjektu, který napadá rozhodnutí, akty nebo opomenutí, by měly být k dispozici mediační nebo smírčí postupy a měl by mít právo na správní nebo právní prostředky, které podléhají ustanovením ohledně účasti stanoveným stranami, pokud jde o plány, programy nebo projekty týkající se pobřežních zón.

Článek 15

Zvyšování povědomí, odborná příprava, vzdělávání a výzkum

1.   Strany se zavazují provádět na státní, regionální nebo místní úrovni činnosti pro zvyšování povědomí o integrovaném řízení pobřežních zón a vyvinout na toto téma vzdělávací programy, odbornou přípravu a veřejné vzdělávání.

2.   Strany přímo, na vícestranném či dvoustranném základě nebo za pomoci organizace, střediska nebo dotčených mezinárodních organizací organizují vzdělávací programy, odbornou přípravu a veřejné vzdělávání o integrovaném řízení pobřežních zón s cílem zajistit jejich udržitelný rozvoj.

3.   Strany umožní mezioborový vědecký výzkum integrovaného řízení pobřežních zón a vzájemného působení mezi jednotlivými činnostmi a jejich dopadů na pobřežní zóny. Za tímto účelem by měly zřídit nebo podporovat specializovaná výzkumná střediska. Cílem tohoto výzkumu je zejména prohloubit znalost integrovaného řízení pobřežních zón, přispět k informovanosti veřejnosti a umožnit rozhodování ve veřejném i soukromém sektoru.

ČÁST III

NÁSTROJE INTEGROVANÉHO ŘÍZENÍ POBŘEŽNÍCH ZÓN

Článek 16

Mechanismy a sítě monitorování a sledování

1.   Strany k monitorování a sledování využívají a posilují příslušné stávající mechanismy nebo v případě potřeby vytvářejí nové. Rovněž připravují a pravidelně aktualizují celostátní soupisy pobřežních zón, které by měly v co nejvyšší míře zahrnovat informace o zdrojích a činnostech i o institucích, právních předpisech a plánování, které mohou mít na pobřežní zóny vliv.

2.   S cílem podporovat výměnu vědeckých zkušeností, údajů a osvědčených postupů se strany na vhodné správní a vědecké úrovni zapojí ve spolupráci s organizací do sítě středomořské pobřežní zóny.

3.   S cílem usnadnit pravidelné sledování stavu a vývoje pobřežních zón strany stanoví dohodnutý referenční formát a postup pro sběr vhodných údajů v celostátních soupisech.

4.   Strany využijí všech nutných prostředků, aby zajistily veřejný přístup k informacím získaným z mechanismů a sítí monitorování a sledování.

Článek 17

Středomořská strategie pro integrované řízení pobřežních zón

Strany se zavazují spolupracovat na podpoře udržitelného rozvoje a integrovaného řízení pobřežních zón, zohledňovat při tom středomořskou strategii pro udržitelný rozvoj a v případě nutnosti ji doplňovat. Za tímto účelem strany za pomoci střediska definují společný regionální rámec pro integrované řízení pobřežních zón ve Středomoří, který má být proveden prostřednictvím vhodných regionálních akčních plánů a dalších operačních nástrojů i prostřednictvím jejich národních strategií.

Článek 18

Národní pobřežní strategie, plány a programy

1.   Každá strana dále posílí nebo zformuluje národní strategii pro integrované řízení pobřežních zón a prováděcí plány a programy pro pobřeží, které jsou v souladu se společným regionálním rámcem, s cíli integrovaného řízení a se zásadami tohoto protokolu, a uvědomí organizaci o koordinačních mechanismech zavedených pro tuto strategii.

2.   Národní strategie založená na analýze stávající situace stanoví cíle, určí priority s uvedením jejich zdůvodnění, identifikuje pobřežní ekosystémy, které vyžadují řízení, i všechny příslušné činitele a procesy, vyjmenuje opatření, která mají být přijata, a jejich náklady i dostupné institucionální nástroje a právní a finanční prostředky a stanoví harmonogram provádění.

3.   Pobřežní plány a programy, jež mohou být samostatné nebo integrované do jiných plánů a programů, specifikují zaměření národní strategie a provedou ji na příslušné územní úrovni, přičemž mimo jiné případně stanoví kapacity a podmínky pro přidělení a využití příslušných mořských a pevninských částí pobřežních zón.

4.   Strany definují vhodné ukazatele, aby bylo možno hodnotit účinnost strategií, plánů a programů integrovaného řízení pobřežních zón, jakož i pokrok v provádění protokolu.

Článek 19

Hodnocení vlivů na životní prostředí

1.   Strany při zohlednění zranitelné povahy pobřežních zón zajistí, aby u veřejných a soukromých projektů, u nichž jsou pravděpodobné významné účinky na životní prostředí v pobřežních zónách, a zejména na jejich ekosystémy, postup a studie související s hodnocením vlivů na životní prostředí zvažovaly zvláštní citlivost prostředí a vzájemné vztahy mezi mořskými a pevninskými částmi pobřežní zóny.

2.   V souladu s týmiž kritérii strany vhodně zformulují strategické hodnocení vlivů plánů a programů, které postihují pobřežní zónu, na životní prostředí.

3.   Hodnocení vlivů na životní prostředí by také mělo zvažovat kumulativní dopad na pobřežní zóny a věnovat náležitou pozornost mimo jiné jejich kapacitě.

Článek 20

Územní politika

1.   Za účelem podpory integrovaného řízení pobřežních zón, snížení hospodářského tlaku, zachování otevřených ploch a umožnění veřejného přístupu k moři a podél jeho břehu přijmou strany vhodné nástroje a opatření územní politiky, včetně postupu plánování.

2.   Za tímto účelem a s cílem zajistit udržitelné řízení veřejné a soukromé půdy v pobřežních zónách mohou strany mimo jiné přijmout mechanismy pro nákup, postoupení, darování nebo převod pozemků do veřejného vlastnictví a uvalovat na nemovitosti věcná břemena.

Článek 21

Hospodářské, finanční a daňové nástroje

Pro provádění národních pobřežních strategií a pobřežních plánů a programů mohou strany přijmout vhodná opatření pro přijetí příslušných hospodářských, finančních nebo daňových nástrojů určených k podpoře místních, regionálních a celostátních iniciativ pro integrované řízení pobřežních zón.

ČÁST IV

RIZIKA POSTIHUJÍCÍ POBŘEŽNÍ ZÓNU

Článek 22

Přírodní nebezpečí

V rámci národních strategií pro integrované řízení pobřežních zón vyvinou strany politiky pro předcházení přírodním nebezpečím. Za tímto účelem provedou posouzení zranitelnosti a nebezpečí pro pobřežní zóny a přijmou opatření pro předcházení, zmírňování a přizpůsobování, aby se čelilo účinkům přírodních pohrom, zejména změny klimatu.

Článek 23

Eroze pobřeží

1.   V souladu s cíli a zásadami stanovenými v článcích 5 a 6 tohoto protokolu se strany s cílem účinněji předcházet nepříznivému dopadu eroze pobřeží a zmírňovat jej zavazují přijmout opatření nezbytná k tomu, aby se zachovala či obnovila přirozená schopnost pobřeží přizpůsobovat se změnám, včetně změn způsobovaných zvýšením hladiny moře.

2.   Při zvažování nových činností a stavebních děl umístěných v pobřežní zóně, včetně námořních staveb a obranných pobřežních děl, strany zejména zohlední jejich nepříznivé účinky na erozi pobřeží a přímé a nepřímé náklady, jež z nich mohou vyplývat. Pokud jde o stávající činnosti a stavby, měly by strany přijmout opatření pro minimalizaci jejich účinků na erozi pobřeží.

3.   Strany usilují o předcházení dopadům eroze pobřeží prostřednictvím integrovaného řízení činností, včetně přijetí zvláštních opatření pro pobřežní sedimenty a pobřežní stavební díla.

4.   Strany se zavazují sdílet vědecké údaje, které mohou zlepšit znalost stavu, vývoje a dopadů eroze pobřeží.

Článek 24

Reakce na přírodní pohromy

1.   Strany se zavazují podporovat mezinárodní spolupráci, aby reagovaly na přírodní pohromy, a přijmout všechna opatření nezbytná pro včasné řešení jejich účinků.

2.   Strany se zavazují koordinovat používání zařízení pro odhalování, varování a komunikaci, jež mají k dispozici, a využívat stávající mechanismy a iniciativy, aby se zajistilo co nejrychlejší předávání naléhavých informací o významných přírodních pohromách. Strany sdělí organizaci, které orgány jsou v rámci příslušných mezinárodních mechanismů příslušné tyto informace poskytovat a přijímat.

3.   Strany se zavazují podporovat vzájemnou spolupráci a spolupráci mezi státními, regionálními a místními orgány, nevládními organizacemi a dalšími příslušnými organizacemi pro poskytování humanitární pomoci v naléhavých případech přírodních pohrom postihujících pobřežní zóny Středozemního moře.

ČÁST V

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 25

Odborná příprava a výzkum

1.   Strany se zavazují přímo nebo za pomoci organizace nebo příslušných mezinárodních organizací spolupracovat při odborné přípravě vědeckého, technického a administrativního personálu v oblasti integrovaného řízení pobřežních zón, zejména s cílem:

a)	identifikovat a posílit kapacity;

b)	rozvinout vědecký a technický výzkum;

c)	podporovat střediska specializovaná na integrované řízení pobřežních zón;

d)	podporovat programy odborné přípravy místních odborníků.

2.   Strany se zavazují přímo nebo za pomoci organizace nebo příslušných mezinárodních organizací podporovat vědecký a technický výzkum integrovaného řízení pobřežních zón, zejména prostřednictvím výměny vědeckých a technických informací a koordinace svých výzkumných programů ohledně témat společného zájmu.

Článek 26

Vědecká a technická pomoc

Pro účely integrovaného řízení pobřežních zón se strany zavazují přímo nebo za pomoci organizace nebo příslušných mezinárodních organizací spolupracovat na poskytování vědecké a technické pomoci, včetně přístupu k technologiím šetrným k životnímu prostředí a jejich přenosu, a dalších možných podob pomoci stranám, které o takovou pomoc požádají.

Článek 27

Výměna informací a činnosti společného zájmu

1.   Strany se zavazují přímo nebo za pomoci organizace nebo příslušných mezinárodních organizací spolupracovat při výměně informací o využívání osvědčených environmentálních postupů.

2.   Za podpory organizace strany zejména:

a)	definují ukazatele pobřežního řízení, přičemž zohledňují stávající ukazatele, a spolupracují při jejich využívání;

b)	zavádějí a aktualizují posouzení využití a řízení pobřežních zón;

c)	provádějí činnosti společného zájmu, například ukázkové projekty integrovaného řízení pobřežních zón.

Článek 28

Přeshraniční spolupráce

Kde je to vhodné, strany přímo nebo za pomoci organizace nebo příslušných mezinárodních organizací na dvoustranném či vícestranném základě usilují o koordinaci národních pobřežních strategií, plánů a programů týkajících se sousedících pobřežních zón. Na této koordinaci se podílejí příslušné vnitrostátní správní orgány.

Článek 29

Přeshraniční hodnocení vlivů na životní prostředí

1.   Dříve než strany povolí nebo schválí plány, programy a projekty, u nichž je pravděpodobný významný nepříznivý dopad na životní prostředí v pobřežních zónách ostatních stran, spolupracují v rámci tohoto protokolu prostřednictvím oznamování, výměny informací a konzultací na hodnocení vlivů těchto plánů, programů a projektů na životní prostředí a zohledňují při tom článek 19 tohoto protokolu a čl. 4 odst. 3 písm. d) úmluvy.

2.   Za tímto účelem se strany zavazují spolupracovat při formulování a přijímání vhodných obecných směrů, které stanoví postupy pro oznamování, výměnu informací a konzultaci ve všech fázích procesu.

3.   Kde je to vhodné, mohou strany pro účinné provádění tohoto článku uzavírat dvoustranné či vícestranné dohody.

ČÁST VI

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 30

Kontaktní místa

Každá strana určí kontaktní místo, které bude sloužit jako středisko pro technická a vědecká hlediska provádění tohoto protokolu a bude šířit informace na státní, regionální a místní úrovni. Kontaktní místa se pravidelně scházejí, aby plnila své funkce vyplývající z tohoto protokolu.

Článek 31

Zprávy

Na řádných zasedáních smluvních stran předkládají strany zprávy o provádění tohoto protokolu, včetně přijatých opatření, jejich účinnosti a problémů, které vyvstaly při jejich provádění, a to způsobem a v takových časových rozestupech, jak stanoví tato zasedání.

Článek 32

Institucionální koordinace

1.   Organizace odpovídá za koordinaci provádění tohoto protokolu. Za tímto účelem ji podporuje středisko, jemuž může svěřit tyto funkce:

a)	pomáhat stranám definovat společný regionální rámec pro integrované řízení pobřežních zón ve Středomoří podle článku 17;

b)	připravovat pravidelnou zprávu o stavu a vývoji integrovaného řízení pobřežních zón ve Středozemním moři s cílem umožnit provádění protokolu;

c)	vyměňovat informace a provádět činnosti společného zájmu podle článku 27;

d)

na žádost pomáhat stranám: — účastnit se sítě středomořské pobřežní zóny podle článku 16, — připravovat a provádět jejich národní strategie pro integrované řízení pobřežních zón podle článku 18, — spolupracovat na činnostech odborné přípravy a na programech vědeckého a technického výzkumu podle článku 25, — kde je to vhodné, koordinovat řízení přeshraničních pobřežních zón podle článku 28;

e)	pořádat schůze kontaktních míst podle článku 30;

f)	vykonávat jakékoli další funkce uložené stranami.

2.   Pro účely provádění tohoto protokolu mohou strany, organizace a středisko společně navázat spolupráci s nevládními organizacemi, jejichž činnost souvisí s protokolem.

Článek 33

Zasedání stran

1.   Řádná zasedání stran tohoto protokolu se konají ve spojitosti s řádnými zasedáními smluvních stran úmluvy, svolávanými podle článku 18 úmluvy. Strany mohou rovněž v souladu s uvedeným článkem svolávat mimořádná zasedání.

2.   Zasedání stran tohoto protokolu mají tyto úkoly:

a)	dohlížet na provádění tohoto protokolu;

b)	zajišťovat, aby byl tento protokol prováděn v koordinaci a součinnosti s ostatními protokoly;

c)	dohlížet na činnost organizace a střediska týkající se provádění tohoto protokolu a poskytovat pokyny pro jejich činnosti;

d)	zvažovat účinnost opatření přijatých pro integrované řízení pobřežních zón a potřebu dalších opatření, zvláště v podobě příloh nebo změn tohoto protokolu;

e)	vydávat stranám doporučení ohledně opatření, která mají být přijata pro provádění tohoto protokolu;

f)	posuzovat návrhy vznesené schůzí kontaktních míst podle článku 30 tohoto protokolu;

g)	zvažovat zprávy předané stranami a vydávat vhodná doporučení podle článku 26 úmluvy;

h)	posuzovat jakékoli další příslušné informace předané prostřednictvím střediska;

i)	posuzovat jakékoli další záležitosti týkající se tohoto protokolu, kde je to vhodné.

ČÁST VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Vztah k úmluvě

1.   Ustanovení úmluvy týkající se kteréhokoliv protokolu se použijí na tento protokol.

2.   Jednací řád a finanční pravidla přijaté podle článku 24 úmluvy se použijí na tento protokol, nedohodnou-li se strany tohoto protokolu jinak.

Článek 35

Vztahy se třetími stranami

1.   V případě potřeby strany vyzvou státy, které nejsou stranami protokolu, a mezinárodní organizace ke spolupráci při provádění tohoto protokolu.

2.   Strany se zavazují přijmout v souladu s mezinárodním právem vhodná opatření, aby se zajistilo, že nikdo neprovádí činnost, která je v rozporu se zásadami a cíli tohoto protokolu.

Článek 36

Podpis

Tento protokol je otevřen k podpisu kterékoli smluvní straně úmluvy od 21. ledna 2008 do 20. ledna 2009 v Madridu ve Španělsku.

Článek 37

Ratifikace, přijetí nebo schválení

Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení se ukládají u španělské vlády, která bude vykonávat funkci depozitáře.

Článek 38

Přistoupení

Ode dne 21. ledna 2009 bude tento protokol otevřen k přistoupení kterékoliv straně úmluvy.

Článek 39

Vstup v platnost

Tento protokol vstupuje v platnost třicátým dnem po uložení alespoň šesté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

Článek 40

Závazná znění

Prvopis tohoto protokolu, jehož znění v jazyce anglickém, arabském, francouzském a španělském mají stejnou platnost, bude uložen u depozitáře.