ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 21

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
24. ledna 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 67/2009 ze dne 23. ledna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 68/2009 ze dne 23. ledna 2009, kterým se podeváté přizpůsobuje technickému pokroku nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě ( 1 )

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 69/2009 ze dne 23. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 1 a mezinárodního účetního standardu (IAS) 27 ( 1 )

10

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 70/2009 ze dne 23. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) ( 1 )

16

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 71/2009 ze dne 23. ledna 2009, kterým se stanoví dostupné množství kukuřice na intervenci pro fázi č. 2 hospodářského roku 2008/09

38

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise 2009/4/ES ze dne 23. ledna 2009 o protiopatřeních na předcházení a odhalování manipulace se záznamy tachografů, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS ( 1 )

39

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Rada a Komise

 

 

2009/50/ES, Euratom

 

*

Rozhodnutí Rady a Komise ze dne 18. prosince 2008 o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii

41

 

 

Komise

 

 

2009/51/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 15. prosince 2008 o přidělení dovozních kvót na regulované látky na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 (oznámeno pod číslem K(2008) 8100)

43

 

 

2009/52/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2008 o přidělení množství regulovaných látek povolených pro základní použití ve Společenství pro rok 2009 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (oznámeno pod číslem K(2008) 8398)

53

 

 

Evropská centrální banka

 

 

2009/53/ES

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (ECB/2008/23)

66

 

 

2009/54/ES

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 12. prosince 2008 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky zúčastněnými národními centrálními bankami (ECB/2008/24)

69

 

 

2009/55/ES

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 12. prosince 2008 o podmínkách pro převody podílů na základním kapitálu Evropské centrální banky mezi národními centrálními bankami a pro úpravu splaceného základního kapitálu (ECB/2008/25)

71

 

 

2009/56/ES

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 12. prosince 2008, kterým se mění rozhodnutí ECB/2001/15 o vydávání eurobankovek (ECB/2008/26)

75

 

 

2009/57/ES

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 12. prosince 2008 o opatřeních nezbytných pro příspěvek na souhrnnou hodnotu kapitálu Evropské centrální banky a pro úpravu pohledávek národních centrálních bank ve výši převedených devizových rezerv (ECB/2008/27)

77

 

 

2009/58/ES

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 15. prosince 2008 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky nezúčastněnými národními centrálními bankami (ECB/2008/28)

81

 

 

2009/59/ES

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 31. prosince 2008 o splacení základního kapitálu, převodu devizových rezerv a příspěvcích na rezervní fondy rezervy Evropské centrální banky ze strany Národní banky Slovenska (ECB/2008/33)

83

 

 

DOPORUČENÍ

 

 

Komise

 

 

2009/60/ES

 

*

Doporučení Komise ze dne 23. ledna 2009 o pokynech pro osvědčené postupy při kontrole týkající se kontrol záznamového zařízení prováděných při silničních kontrolách a schválenými servisními dílnami (oznámeno pod číslem K(2009) 108)  ( 1 )

87

 

 

 

*

Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 67/2009

ze dne 23. ledna 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 24. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

138,6

JO

78,3

MA

47,6

TN

139,0

TR

95,7

ZZ

99,8

0707 00 05

JO

155,5

MA

106,1

TR

158,1

ZZ

139,9

0709 90 70

MA

172,9

TR

154,7

ZZ

163,8

0709 90 80

EG

88,5

ZZ

88,5

0805 10 20

EG

47,3

IL

56,2

MA

63,9

TN

61,5

TR

68,6

ZZ

59,5

0805 20 10

MA

90,3

TR

54,0

ZZ

72,2

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

62,7

EG

88,5

IL

78,9

JM

52,8

PK

44,1

TR

76,8

ZZ

67,3

0805 50 10

EG

52,5

MA

67,1

TR

63,6

ZZ

61,1

0808 10 80

CN

81,4

MK

32,6

US

106,2

ZZ

73,4

0808 20 50

CN

52,5

TR

99,0

US

104,9

ZZ

85,5


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 68/2009

ze dne 23. ledna 2009,

kterým se podeváté přizpůsobuje technickému pokroku nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (1), a zejména na čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha IB nařízení (EHS) č. 3821/85 stanoví technická ustanovení pro konstrukci, zkoušení, montáž a kontrolu záznamového zařízení v silniční dopravě;

(2)

Zvláštní pozornost je věnována celkové bezpečnosti systému a jeho použití ve vozidlech spadajících do působnosti nařízení (EHS) č. 3821/85, a proto je třeba doplnit do přílohy IB tohoto nařízení určitá technická ustanovení, aby bylo umožněno instalovat záznamové zařízení, které je v souladu s touto přílohou, do vozidel typu M1 a N1;

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru založeného podle článku 18 nařízení (EHS) č. 3821/85,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha IB nařízení (EHS) č. 3821/85 se mění takto:

1)

Do kapitoly I se vkládá nová definice, která zní:

„rr)

‚adaptérem‘ rozumí: část záznamového zařízení, která zajišťuje signál trvale odpovídající rychlosti vozidla a/nebo vzdálenosti ujeté vozidlem a která je:

zabudována a užívána pouze ve vozidlech typu M1 a N1 (podle definice v příloze II směrnice Rady 70/156/EHS), poprvé uvedených do provozu mezi 1. květnem 2006 a 31. prosincem 2013,

zabudována tam, kde není mechanicky možné zabudovat jiný typ existujícího snímače pohybu, který je jinak v souladu ustanoveními této přílohy a dodatků 1 až 11,

zabudována mezi celkem ve vozidle a místem, odkud integrované snímače nebo alternativní rozhraní vysílají impulsy rychlosti/vzdálenosti.

Co se týče celku ve vozidle, je chování adaptéru stejné, jako by byl k celku ve vozidle připojen snímač pohybu, který je v souladu s ustanoveními této přílohy a dodatků 1 až 11.

Použití takového adaptéru ve výše popsaných vozidlech umožní montáž a správné užívání celku ve vozidle vyhovujícího všem požadavkům v této příloze.

U těchto vozidel záznamové zařízení zahrnuje kabely, adaptér a celek ve vozidle.

2)

V kapitole V oddílu 2 se požadavek 250 nahrazuje požadavkem, který zní:

„250.

Štítek musí obsahovat alespoň tyto údaje:

jméno, adresu nebo firemní značku schváleného pracovníka nebo dílny,

charakteristický koeficient vozidla ve tvaru ‚w = … imp/km‘,

konstantu záznamového zařízení ve tvaru ‚k = … imp/km‘,

účinný obvod pneumatik na kolech ve tvaru ‚l = … mm‘,

rozměr pneumatiky,

datum stanovení charakteristického koeficientu vozidla a měření účinného obvodu pneumatik na kolech,

identifikační číslo vozidla,

část vozidla, v níž je případně zabudován adaptér,

část vozidla, v níž je zabudován snímač pohybu, pokud není připojen k převodové skříni nebo není používán adaptér,

popis barvy kabelu mezi adaptérem a částí vozidla zajišťující přicházející impulsy,

výrobní číslo vloženého snímače pohybu adaptéru.“

3)

V kapitole V oddílu 2 se doplňuje nový požadavek, který zní:

„—

250a.

Instalační štítky u vozidel vybavených adaptéry nebo u vozidel, kde není snímač pohybu připojen k převodové skříni, jsou umístěny v době montáže. U všech ostatních vozidel budou instalační štítky obsahující nové informace umístěny v době kontroly po montáži.“

4)

Za dodatek 11 se doplňuje dodatek 12 podle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se 6 měsíců ode dne vyhlášení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2009.

Za Komisi

Antonio TAJANI

mistopředseda


(1)  Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.


PŘÍLOHA

Dodatek 12

ADAPTÉR PRO VOZIDLA KATEGORIE M 1 A N1

OBSAH

1.

Zkratky a referenční dokumenty

1.1.

Zkratky

1.2.

Referenční normy

2.

Všeobecné charakteristiky a funkce adaptéru

2.1.

Všeobecný popis adaptéru

2.2.

Funkce

2.3.

Bezpečnost

3.

Požadavky na záznamové zařízení při zabudovaném adaptéru

4.

Konstrukční a funkční požadavky na adaptér

4.1.

Propojení a přizpůsobení přicházejících impulsů rychlosti

4.2.

Přenos přicházejících impulsů do vloženého snímače pohybu

4.3.

Vložený snímač pohybu

4.4.

Bezpečnostní požadavky

4.5.

Funkční charakteristiky

4.6.

Materiály

4.7.

Značení

5.

Montáž záznamového zařízení při použití adaptéru

5.1.

Montáž

5.2.

Plomby

6.

Kontroly, prohlídky a opravy

6.1.

Pravidelné kontroly

7.

Schválení typu záznamového zařízení při použití adaptéru

7.1.

Všeobecně

7.2.

Osvědčení o funkčnosti

1.   ZKRATKY A REFERENČNÍ DOKUMENTY

1.1.   Zkratky

TBD

Bude definováno

VU

Celek ve vozidle

1.2.   Referenční normy

ISO16844-3 Silniční vozidla – Systémy tachografů – část 3: Rozhraní snímače pohybu

2.   VŠEOBECNÉ CHARAKTERISTIKY A FUNKCE ADAPTÉRU

2.1.   Všeobecný popis adaptéru

ADA_001

Adaptér dodává připojenému celku ve vozidle (VU) zabezpečené údaje o pohybu vozidla trvale odpovídající rychlosti vozidla a vzdálenosti ujeté vozidlem.

Adaptér je určen pouze pro vozidla, která musí být vybavena záznamovým zařízením v souladu s tímto nařízením.

Je zabudován a užíván pouze u typů vozidel definovaných v písmenu rr), kde není mechanicky možné zabudovat jiný typ existujícího snímače pohybu, který je jinak v souladu s ustanoveními této přílohy a dodatků 1 až 11.

Adaptér není mechanicky propojen s pohyblivou částí vozidla, jak požaduje dodatek 10 této přílohy (oddíl 3.1), ale je napojen na impulsy vzdálenosti/rychlosti, které jsou vysílány integrovanými snímači nebo alternativními rozhraními.

ADA_002

Snímač pohybu schváleného typu (podle ustanovení této přílohy oddílu VIII – Schválení typu záznamového zařízení a karet tachografu) je umístěn do krytu adaptéru, který obsahuje také zařízení na převod impulsů přenášející přicházející impulsy do vloženého snímače pohybu. Vlastní vložený snímač pohybu je propojen s celkem ve vozidle tak, aby rozhraní mezi celkem ve vozidle a adaptérem bylo v souladu s požadavky normy ISO16844-3.

2.2.   Funkce

ADA_003

Adaptér zajišťuje tyto funkce:

propojení a přizpůsobování příchozích impulsů rychlosti,

přenos přicházejících impulsů do vloženého snímače rychlosti,

všechny funkce vloženého snímače pohybu dodávající zabezpečené údaje o pohybu vozidla do celku ve vozidle.

2.3.   Bezpečnost

ADA_004

Bezpečnost systému adaptéru není ověřována na základě všeobecných požadavků na bezpečnost snímačů pohybu definovaných v dodatku 10 této přílohy. Namísto toho se použijí požadavky vztahující se k bezpečnosti specifikované v oddíle 4.4 tohoto dodatku.

3.   POŽADAVKY NA ZÁZNAMOVÉ ZAŘÍZENÍ PŘI ZABUDOVANÉM ADAPTÉRU

Požadavky uvedené v této a následujících kapitolách udávají, jak je třeba rozumět požadavkům v této příloze, je-li použit adaptér. Související čísla požadavků jsou uvedena v závorkách.

ADA_005

Záznamové zařízení každého vozidla vybaveného adaptérem musí být v souladu se všemi ustanoveními této přílohy kromě případů, kdy je v tomto dodatku uvedeno jinak.

ADA_006

Je-li zabudován adaptér, záznamové zařízení zahrnuje kabely, adaptér (namísto snímače pohybu) a celek ve vozidle (001).

ADA_007

Funkce detekce událostí a/nebo závad záznamového zařízení se pozměňuje takto:

událost „přerušení elektrického napájení“ spouští celek ve vozidle, pokud zařízení není v kalibračním režimu, při každém přerušení elektrického napájení vloženého snímače pohybu delším než 200 milisekund (066),

každé přerušení elektrického napájení adaptéru delší než 200 ms (milisekund) vyvolá přerušení elektrického napájení vloženého snímače pohybu stejného trvání. Prahovou charakteristiku přerušovače adaptéru definuje výrobce adaptéru,

událost „chybné údaje o pohybu vozidla“ spouští celek ve vozidle při přerušení normálního toku dat mezi vloženým snímačem pohybu a celkem ve vozidle nebo v případě chyby v úplnosti nebo totožnosti dat přenášených mezi vloženým snímačem pohybu a celkem ve vozidle (067),

událost „pokus o narušení bezpečnosti systému“ spouští celek ve vozidle v jakémkoli jiném případě, který ohrožuje bezpečnost systému vloženého snímače pohybu, pokud zařízení není v kalibračním režimu (068),

chybu „záznamového zařízení“ spouští celek ve vozidle, pokud zařízení není v kalibračním režimu, v případě jakékoliv závady vloženého snímače pohybu (070).

ADA_008

Závady adaptéru zjistitelné záznamovým zařízením jsou závady související s vloženým snímačem pohybu (071).

ADA_009

Kalibrační funkce celku ve vozidle musí umožnit automatické párování vloženého snímače pohybu a celku ve vozidle (154, 155).

ADA_010

Výrazy „snímač pohybu“ nebo „snímač“ použité v požadavcích na bezpečnost systému celku ve vozidle v dodatku 10 této přílohy se vztahují k vloženému snímači pohybu.

4.   KONSTRUKČNÍ A FUNKČNÍ POŽADAVKY NA ADAPTÉR

4.1.   Propojení a přizpůsobení přicházejících impulsů rychlosti

ADA_011

Vstupní rozhraní adaptéru musí přijímat frekvenční impulsy odpovídající rychlosti vozidla a vzdálenosti ujeté vozidlem. Elektrické charakteristiky přicházejících impulsů jsou: definuje výrobce. Úpravy přístupné pouze výrobci adaptéru a schválené dílně provádějící montáž adaptéru musí umožnit správné propojení vstupu adaptéru s vozidlem, pokud to připadá v úvahu.

ADA_012

Vstupní rozhraní adaptéru musí být schopné, pokud to připadá v úvahu, násobit nebo dělit frekvenční impulsy přicházejících impulsů rychlosti stanoveným faktorem pro přizpůsobení signálu hodnotě v provozním rozsahu faktoru k definovaném v této příloze (4 000 až 25 000 imp/km). Tento stanovený faktor může být naprogramován pouze výrobcem adaptéru a schválenou dílnou provádějící montáž adaptéru.

4.2.   Přenos přicházejících impulsů do vloženého snímače pohybu

ADA_013

Přicházející impulsy, případně přizpůsobené výše uvedeným způsobem, musí být přeneseny do vloženého snímače pohybu tak, aby každý přicházející impuls byl snímačem pohybu detekován.

4.3.   Vložený snímač pohybu

ADA_014

Vložený snímač pohybu musí být stimulován přenesenými impulsy, což mu umožní vytvářet údaje o pohybu vozidla přesně odpovídající pohybu vozidla, jako by byl mechanicky propojen s pohyblivou částí vozidla.

ADA_015

Identifikační data vloženého snímače pohybu využívá celek ve vozidle k identifikaci adaptéru (077).

ADA_016

Montážní data uložená ve vloženém snímači pohybu jsou považována za odpovídající montážním datům adaptéru (099).

4.4.   Bezpečnostní požadavky

ADA_017

Kryt adaptéru musí být konstruován tak, aby jej nebylo možno otevřít. Musí být opatřen plombou, aby bylo možné snadno zjistit pokusy o nepovolenou manipulaci (např. vizuální kontrolou, viz ADA_035).

ADA_018

Nesmí být možné odstranit vložený snímač pohybu z adaptéru bez porušení plomb(y) krytu adaptéru nebo plomby mezi snímačem a krytem adaptéru (viz ADA_035).

ADA_019

Adaptér musí zajistit, že údaje o pohybu vozidla mohou být zpracovány a odvozeny pouze ze vstupu adaptéru.

4.5.   Funkční charakteristiky

ADA_020

Adaptér musí být plně provozuschopný v rozsahu teplot (definuje výrobce v závislosti na montážní poloze) (159).

ADA_021

Adaptér musí být plně provozuschopný v rozsahu vlhkosti od 10 % do 90 % (160).

ADA_022

Adaptér musí být chráněn proti přepětí, záměně polarity napájecího napětí a zkratu (161).

ADA_023

Adaptér musí být v souladu se směrnicí Komise č. 2006/28/ES (1), kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Rady 72/245/EHS týkající se elektromagnetické kompatibility, a musí být chráněn proti vybíjení elektrostatického náboje a kolísání napájení (162).

4.6.   Materiály

ADA_024

Adaptér musí dosáhnout indexu ochrany (definují výrobci v závislosti na montážní poloze) (164, 165).

ADA_025

Barva krytu adaptéru je žlutá.

4.7.   Značení

ADA_026

Popisný štítek je připevněn k adaptéru a obsahuje tyto údaje (169):

název a adresa výrobce adaptéru,

katalogové číslo adaptéru podle výrobce a rok jeho výroby,

značka schválení typu adaptéru nebo záznamového zařízení zahrnujícího adaptér,

datum, kdy byl adaptér zabudován,

identifikační číslo vozidla, do něhož byl zabudován.

ADA_027

Popisný štítek dále obsahuje tyto údaje (pokud je není možno přímo přečíst na vnější straně vloženého snímače pohybu):

název výrobce vloženého snímače pohybu,

katalogové číslo vloženého snímače pohybu podle výrobce a rok jeho výroby,

značka schválení typu vloženého snímače pohybu.

5.   MONTÁŽ ZÁZNAMOVÉHO ZAŘÍZENÍ PŘI POUŽITÍ ADAPTÉRU

5.1.   Montáž

ADA_028

Adaptéry pro zabudování do vozidel jsou dodávány pouze výrobcům vozidel nebo dílnám schváleným příslušnými orgány členských států a oprávněným instalovat, aktivovat a kalibrovat digitální tachografy.

ADA_029

Schválená dílna provádějící montáž adaptéru musí seřídit vstupní rozhraní a zvolit dělicí poměr vstupního signálu (pokud připadá v úvahu).

ADA_030

Schválená dílna provádějící montáž adaptéru musí zaplombovat kryt adaptéru.

ADA_031

Adaptér musí být umístěn co možná nejblíže té části vozidla, která zajišťuje přicházející impulsy.

ADA_032

Kabely pro přívod energie do adaptéru musí být červené (pozitivní napájení) a černé (uzemnění).

5.2.   Plomby

ADA_033

Použijí se tyto požadavky na plomby:

kryt adaptéru musí být zaplombovaný (viz ADA_017),

kryt vloženého snímače musí být spojen plombou s krytem adaptéru, jestliže není nemožné odstranit vložený snímač bez poškození plomb(y) krytu adaptéru (viz ADA_018),

kryt adaptéru musí být spojen plombou s vozidlem,

propojení adaptéru a zařízení, které zajišťuje přicházející impulsy, musí být zaplombováno na obou koncích (pokud je to přiměřeně možné).

6.   KONTROLY, PROHLÍDKY A OPRAVY

6.1.   Pravidelné kontroly

ADA_034

Při použití adaptéru musí každá pravidelná kontrola (pravidelnou kontrolou se rozumí kontrola v souladu s požadavky 256 až 258 v kapitole VI přílohy 1B) záznamového zařízení zahrnovat tyto kontrolní kroky (257), které zajišťují, že:

adaptér nese správnou značku schválení typu

plomby na adaptéru a jeho připojeních jsou neporušené,

adaptér je zabudován tak, jak je uvedeno na instalačním štítku,

adaptér je zabudován podle pokynů výrobce adaptéru a/nebo vozidla,

montáž adaptéru je pro kontrolované vozidlo schválená.

7.   SCHVÁLENÍ TYPU ZÁZNAMOVÉHO ZAŘÍZENÍ PŘI POUŽITÍ ADAPTÉRU

7.1.   Všeobecně

ADA_035

Záznamové zařízení bude předloženo ke schválení typu úplné, včetně adaptéru (269).

ADA_036

Každý adaptér může být předložen ke schválení typu samostatně nebo jako součást záznamového zařízení.

ADA_037

Toto schválení typu zahrnuje funkční zkoušky provedené s adaptérem. Kladné výsledky každé z těchto zkoušek jsou uvedeny v příslušném osvědčení (270).

7.2.   Osvědčení o funkčnosti

ADA_038

Osvědčení o funkčnosti adaptéru nebo záznamového zařízení zahrnujícího adaptér bude doručeno výrobci adaptéru až po úspěšném absolvování všech funkčních zkoušek v tomto minimálním rozsahu.

Č.

Zkouška

Popis

Související požadavky

1.

Administrativní šetření

1.1.

Dokumentace

Správnost dokumentace adaptéru

 

2.

Vizuální prohlídka

2.1.

Shoda adaptéru s dokumentací

 

2.2.

Identifikace/značení adaptéru

ADA_026, ADA_027

2.3.

Materiály použité v adaptéru

163 až 167

ADA_025

2.4.

Plomby

ADA_017, ADA_018, ADA_035

3.

Funkční zkoušky

3.1.

Přenos impulsů rychlosti do vloženého snímače pohybu

ADA_013

3.2.

Propojení a přizpůsobení přicházejících impulsů rychlosti

ADA_011, ADA_012

3.3.

Přesnost měření pohybu vozidla

022 až 026

4.

Environmentální zkoušky

4.1.

Výsledky zkoušek výrobce

Výsledky environmentálních zkoušek výrobce

ADA_020, ADA_021, ADA_022, ADA_023, ADA_024

5.

Elektromagnetická kompatibilita

5.1.

Vyzářené emise a citlivost

Ověření shody se směrnicí 2006/28/ES

ADA_023

5.2.

Výsledky zkoušek výrobce

Výsledky environmentálních zkoušek výrobce

ADA_023


(1)  Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 27.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/10


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 69/2009

ze dne 23. ledna 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 1 a mezinárodního účetního standardu (IAS) 27

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

V květnu 2008 zveřejnil Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASB) změny IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka „Náklady na investice do dceřiného podniku, spoluovládané jednotky nebo přidruženého podniku“. Změna IFRS 1 umožňuje prvouživateli, aby použil ve své individuální účetní závěrce jako domnělou pořizovací cenu za náklady na investice do dceřiného podniku, spoluovládané jednotky nebo přidruženého podniku buď reálnou hodnotu k datu přechodu účetní jednotky na standardy IFRS, nebo účetní hodnotu investice k danému datu podle předchozí GAAP. Definice „metody pořizovacích nákladů“ se z IAS 27 vypouští, a v důsledku toho se od investora vyžaduje, aby jako příjmy vykazoval ve své individuální účetní závěrce všechny dividendy, které obdržel od dceřiného podniku, spoluovládané jednotky nebo přidruženého podniku, a to i v případě, že je dividenda vyplácena z předakvizičních rezerv. Změny IAS 27 dále objasňují, jakým způsobem stanovit náklady na investice podle IAS 27, pokud mateřský podnik reorganizuje provozní strukturu své skupiny tak, že založí novou účetní jednotku jako svůj mateřský podnik, a tento nový mateřský podnik získá kontrolu nad původním mateřským podnikem prostřednictvím emise nástrojů vlastního kapitálu výměnou za stávající nástroje vlastního kapitálu původního mateřského podniku.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že změny IFRS 1 a IAS 27 splňují technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

1)

Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

2)

Mezinárodní účetní standard (IAS 27) Konsolidovaná a individuální účetní závěrka – Náklady na investice do dceřiného podniku, spoluovládané jednotky nebo přidruženého podniku se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

3)

IAS 18, IAS 21 a IAS 36 se mění v souladu se změnami IAS 27 uvedenými v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Jednotlivé společnosti začnou uplatňovat změny IFRS 1 a IAS 27 uvedené v příloze tohoto nařízení nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 31. prosince 2008.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2009.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.


PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IFRS 1 a IAS 27

Změny IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka – Náklady na investice do dceřiného podniku, spoluovládané jednotky nebo přidruženého podniku

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva reprodukovat pro osobní využití nebo poctivé jednání. Dodatečné informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org.

ZMĚNY IFRS 1 PRVNÍ PŘIJETÍ MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ A IAS 27 KONSOLIDOVANÁ A INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

POŘIZOVACÍ CENA INVESTICE DO DCEŘINÉHO PODNIKU, SPOLUOVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY NEBO PŘIDRUŽENÉHO PODNIKU

Změny IFRS 1

První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Za odstavec 13(e) se vkládá nový odstavec 13(ea). Za odstavec 23 se vkládají nový nadpis a nové odstavce 23A a 23B. Mění se odstavce 25A a 34C. Za odstavec 44 se vkládají nový nadpis a nový odstavec 44A. Za odstavec 47J se vkládá nový odstavec 47K.

VYKAZOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ

Výjimky z ostatních IFRS

13

Účetní jednotka se může rozhodnout využít jednu nebo více následujících výjimek:

a)

ea)

investice do dceřiných podniků, spoluovládaných účetních jednotek a přidružených podniků (odstavce 23A a 23B);

f)

Investice do dceřiných podniků, spoluovládaných účetních jednotek a přidružených podniků

23A

Sestavuje-li účetní jednotka individuální účetní závěrku, musí podle IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka investice do dceřiných podniků, spoluovládaných jednotek a přidružených podniků vykázat buď:

a)

v pořizovací ceně; nebo

b)

v souladu se standardem IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování.

23B

Pokud prvouživatel ocení takovouto investici v pořizovací ceně v souladu s odstavcem 23A(a), ocení ji v úvodním individuálním výkaze o finanční pozici podle IFRS v jedné z těchto částek:

a)

pořizovací ceně určené v souladu se standardem IAS 27; nebo

b)

domnělé pořizovací ceně. Domnělá pořizovací cena takovéto investice je její:

i)

reálná hodnota (určená v souladu s IAS 39) v den, kdy účetní jednotka v individuální účetní závěrce přejde na IFRS; nebo

ii)

účetní hodnota podle předchozích GAAP v uvedený den.

Prvouživatel se může rozhodnout, že své investice do každého dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku, které hodlá ocenit za použití domnělé pořizovací ceny, ocení buď podle bodu (i), nebo (ii).

Klasifikace dříve vykázaných finančních nástrojů

25A

IAS 39 dovoluje...

Výjimky z retrospektivní aplikace jiných IFRS

Nekontrolní podíly

34C

Prvouživatel použije následující požadavky podle IAS 27 (ve znění novely z roku 2008)...

PREZENTACE A ZVEŘEJŇOVÁNÍ

Užití domnělé pořizovací ceny investic do dceřiných podniků, spoluovládaných účetních jednotek nebo přidružených podniků

44A

Obdobně, pokud účetní jednotka použije v individuální účetní závěrce pro investici do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku domnělou pořizovací cenu uvedenou v úvodním výkaze o finanční pozici podle IFRS (viz odstavec 23B), účetní jednotka v první individuální účetní závěrce podle IFRS zveřejní:

a)

souhrnnou domnělou pořizovací cenu investic, jejichž domnělá pořizovací cena je účetní hodnota podle předchozích GAAP;

b)

souhrnnou domnělou pořizovací cenu investic, jejichž domnělá pořizovací cena je reálná hodnota; a

c)

úhrn úprav účetních hodnot vykázaných podle předchozích GAAP.

DATUM ÚČINNOSTI

47K

Dokument Pořizovací cena investice do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku (změny IFRS 1 a IAS 27), vydaný v květnu 2008, vložil nové odstavce 13(ea), 23A, 23B a 44A. Účetní jednotka použije tyto odstavce pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto odstavce pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změny IAS 27

Konsolidovaná a individuální účetní závěrka (ve znění Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví z května 2008)

V odstavci 4 se zrušuje odkaz na „metodu pořizovacích nákladů“. Za odstavec 38 se vkládají nové odstavce 38A–38C. Za odstavec 45A se vkládají nové odstavce 45B a 45C.

DEFINICE

[Zrušuje se odkaz na „metodu pořizovacích nákladů“.]

VYKAZOVÁNÍ INVESTIC DO DCEŘINÝCH PODNIKŮ, SPOLUOVLÁDANÝCH JEDNOTEK A PŘIDRUŽENÝCH PODNIKŮ V INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

38A

Účetní jednotka vykáže dividendu z dceřiného podniku, spoluovládané jednotky nebo přidruženého podniku v individuální účetní závěrce v zisku nebo ztrátě v okamžiku, kdy jí vznikne právo na přijetí dividendy.

38B

Pokud mateřský podnik zreorganizuje strukturu své skupiny vytvořením nové účetní jednotky jako svého mateřského podniku způsobem, který vyhovuje těmto kritériím:

a)

nový mateřský podnik získá kontrolu nad původním mateřským podnikem vydáním kapitálových nástrojů výměnou za stávající kapitálové nástroje původního mateřského podniku;

b)

aktiva a závazky nové skupiny a původní skupiny jsou bezprostředně před reorganizací i po ní totožné;

c)

vlastníci původního mateřského podniku mají bezprostředně před reorganizací i po ní stejné absolutní i poměrné podíly na čistých aktivech původní a nové skupiny

a nový mateřský podnik vykazuje své investice do původního mateřského podniku v individuální účetní závěrce v souladu s odstavcem 38(a), nový mateřský podnik ocení pořizovací náklady v účetní hodnotě svého podílu na položkách vlastního kapitálu uvedených v individuální účetní závěrce původního mateřského podniku ke dni reorganizace.

38C

Obdobně může účetní jednotka, která není mateřským podnikem, vytvořit novou účetní jednotku jako svůj mateřský podnik způsobem, který vyhovuje kritériím v odstavci 38B. Na takovéto reorganizace se požadavky v odstavci 38B vztahují rovnocenným způsobem. V takových případech se odkazy na „původní mateřský podnik“ a „původní skupinu“ považují za odkazy na „původní účetní jednotku“.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

45B

Dokument Pořizovací cena investice do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku (změny IFRS 1 a IAS 27), vydaný v květnu 2008, zrušil definici metody pořizovacích nákladů v odstavci 4 a vložil nový odstavec 38A. Účetní jednotka tyto změny použije prospektivně pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a zároveň použije příslušné změny IAS 18, IAS 21 a IAS 36.

45C

Dokument Pořizovací cena investice do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku (změny IFRS 1 a IAS 27), vydaný v květnu 2008, vložil nové odstavce 38B a 38C. Účetní jednotka tyto odstavce použije prospektivně na reorganizace, k nimž dojde v ročních obdobích počínajících dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Kromě toho se účetní jednotka může rozhodnout, že odstavce 38B a 38C zpětně použije na minulé reorganizace, které spadají do rozsahu působnosti uvedených odstavců. Pokud však účetní jednotka přepracuje reorganizaci tak, aby odpovídala odstavcům 38B nebo 38C, musí přizpůsobit všechny pozdější reorganizace, které spadají do rozsahu působnosti uvedených odstavců. Pokud účetní jednotka použije odstavec 38B nebo 38C pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Dodatek

Změny jiných IFRS

Účetní jednotka použije tyto změny IAS 18, IAS 21 a IAS 36 od data, kdy použije související změny odstavců 4 a 38A standardu IAS 27.

IAS 18   Výnosy

A1   IAS 18 se mění takto:

Mění se odstavec 32 a vkládá se nový odstavec 38.

32   Pokud naběhl nesplacený úrok již před pořízením úročené investice, je nutné následně inkasované úroky rozdělit mezi období před pořízením a po pořízení; výnosem je však výhradně část úroků vztahující se k období po pořízení.

38   Dokument Pořizovací cena investice do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku (změny IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka), vydaný v květnu 2008, změnil odstavec 32. Účetní jednotka tuto změnu prospektivně použije pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije související změny odstavců 4 a 38A IAS 27 pro dřívější období, použije zároveň změnu v odstavci 32.

IAS 21   Dopady změn měnových kurzů

A2   Odstavec 49 IAS 21 se mění takto:

49

Účetní jednotka může vyřadit nebo částečně vyřadit svůj podíl v zahraniční jednotce prodejem, likvidací, splacením základního kapitálu nebo vzdáním se celé zahraniční jednotky či její části. Snížení účetní hodnoty zahraniční jednotky, ať z důvodu ztrát, nebo kvůli snížení hodnoty vykázanému investorem, nepředstavuje částečné pozbytí. Proto není žádná část kurzového přínosu či ztráty, která je vykázána v ostatním úplném výsledku, v okamžiku snížení reklasifikována do hospodářského výsledku.

IAS 36   Snížení hodnoty aktiv

A3   Za odstavec 12 (g) IAS 36 se vkládají nový nadpis a nový pododstavec (h). Za odstavec 140C se vkládá nový odstavec 140D.

12   Při posuzování, zda existuje náznak možného snížení hodnoty aktiva, musí účetní jednotka vzít v úvahu minimálně následující náznaky:

Dividenda z dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku

h)

za investici do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku vykáže investor dividendu z investice a jsou k dispozici důkazy o tom, že:

i)

účetní hodnota investice v individuální účetní závěrce přesahuje účetní hodnotu v konsolidované účetní závěrce týkající se čistých aktiv jednotky, do níž bylo investováno, včetně souvisejícího goodwillu; nebo

ii)

dividenda přesahuje úplný výsledek dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku za období, v němž je dividenda vykázána.

140D   Dokument Pořizovací cena investice do dceřiného podniku, spoluovládané účetní jednotky nebo přidruženého podniku (změny IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví a IAS 27), vydaný v květnu 2008, vložil nový odstavec 12(h). Účetní jednotka použije tuto změnu prospektivně pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije související změny odstavců 4 a 38A IAS 27 pro dřívější období, použije zároveň změnu v odstavci 12(h).


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/16


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 70/2009

ze dne 23. ledna 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS)

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

V květnu 2008 zveřejnil Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASB) dokument nazvaný Zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví, dále jen „zdokonalení“, v rámci každoročního procesu zkvalitňování, jehož cílem je zjednodušit a zpřehlednit mezinárodní účetní standardy. Zdokonalení obsahuje 35 změn stávajících mezinárodních účetních standardů rozdělených do dvou částí – část I obsahuje úpravy, které vedou ke změnám pro účely předkládání, vykazování nebo oceňování, část II se týká změn v terminologii nebo edičních úprav.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že zdokonalení splňují technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

1)

Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 5 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

2)

Mezinárodní účetní standardy IAS 1, IAS 8, IAS 10, IAS 16, IAS 19, IAS 20, IAS 23, IAS 27, IAS 28, IAS 29, IAS 31, IAS 34, IAS 36, IAS 38, IAS 39, IAS 40 a IAS 41 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

3)

IFRS 1 se mění v souladu se změnami IFRS 5 uvedenými v příloze tohoto nařízení.

4)

IAS 7 se mění v souladu se změnami IAS 16 uvedenými v příloze tohoto nařízení.

5)

IFRS 7 a IAS 32 se mění v souladu se změnami IAS 28 a IAS 31 uvedenými v příloze tohoto nařízení.

6)

IAS 16 se mění v souladu se změnami IAS 40 uvedenými v příloze tohoto nařízení.

7)

IAS 41 se mění v souladu se změnami IAS 20 uvedenými v příloze tohoto nařízení.

8)

IFRS 5, IAS 2 a IAS 36 se mění v souladu se změnami IAS 41 uvedenými v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Změny standardů uvedené v čl. 1 bodě 2 a bodech 4 až 8 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 31. prosince 2008.

Změny standardů uvedené v čl. 1 bodech 1 a 3 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 30. června 2009.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2009.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.


PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

 

Zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva reprodukovat pro osobní využití nebo poctivé jednání. Dodatečné informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

ZDOKONALENÍ MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ

ČÁST I

Změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví 5

Dlouhodobá aktiva určená k prodeji a ukončované činnosti

Vkládají se nové odstavce 8A, 36A a 44C.

KLASIFIKACE DLOUHODOBÝCH AKTIV (NEBO VYŘAZOVANÝCH SKUPIN) JAKO DRŽENÝCH K PRODEJI

8A

Účetní jednotka, která je zavázána k plánu prodeje, s nímž je spojena ztráta kontroly nad dceřiným podnikem, klasifikuje veškerá aktiva a závazky tohoto dceřiného podniku jako aktiva a závazky držené k prodeji, jsou-li splněna kritéria stanovená v odstavcích 6–8, a to bez ohledu na to, zda si daná účetní jednotka po prodeji udrží ve svém bývalém dceřiném podniku nekontrolní podíl.

Vykazování ukončovaných činností

36A

Je-li dceřiný podnik vyřazovanou skupinou, která vyhovuje definici ukončované činnosti podle odstavce 32, účetní jednotka, která je zavázána k plánu prodeje, s nímž je spojena ztráta kontroly nad dceřiným podnikem, sdělí informace požadované podle odstavců 33–36.

DATUM ÚČINNOSTI

44C

Nové odstavce 8A a 36A byly vloženy prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedené změny pro roční období počínající dnem 1. července 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Účetní jednotka však uvedené změny nesmí použít pro roční období počínající před 1. červencem 2009, pokud zároveň nepoužije IAS 27 (ve znění novely z května 2008). Pokud účetní jednotka použije změny před 1. červencem 2009, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka změny použije prospektivně od data, kdy poprvé použila IFRS 5, s výhradou přechodných ustanovení v odstavci 45 IAS 27 (ve znění novely z května 2008).

Dodatek ke změnám IFRS 5

Změny IFRS 1

Účetní jednotky použijí tyto změny IFRS 1 tehdy, když použijí související změny IFRS 5.

IFRS 1    První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Mění se odstavec 34C(c) a vkládá nový odstavec 47L.

VYKAZOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ

Výjimky z retrospektivní aplikace jiných IFRS

Nekontrolní podíly

34C

Prvouživatel použije následující požadavky IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka (ve znění novely z května 2008) prospektivně od data přechodu na standardy IFRS:

(a)

(c)

požadavky odstavců 34–37 pro vykázání ztráty kontroly nad dceřinou společností a související požadavky odstavce 8A IFRS 5.

DATUM ÚČINNOSTI

47L

Odstavec 34C byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedené změny pro roční období počínající dnem 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IAS 27 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, použije pro toto dřívější období i tyto změny.

Změny mezinárodního účetního standardu 1

Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)

Mění se odstavce 68 a 71. Vkládá se nový odstavec 139C.

Výkaz o finanční pozici

Krátkodobá aktiva

68

Provozní cyklus účetní jednotky je období mezi nákupem aktiv ke zpracování a jejich realizací v podobě peněz nebo peněžních ekvivalentů. Není-li obvyklý provozní cyklus účetní jednotky jasně identifikovatelný, předpokládá se, že trvá dvanáct měsíců. Krátkodobá aktiva zahrnují aktiva (například zásoby a obchodní pohledávky), která se prodávají, spotřebovávají nebo realizují jako součást normálního provozního cyklu i v případě, že se nepředpokládá jejich realizace během dvanácti měsíců od vykazovaného období. Krátkodobá aktiva zahrnují rovněž aktiva určená primárně k obchodování (příkladem jsou některá finanční aktiva, která jsou klasifikována jako držená k obchodování v souladu s IAS 39) a krátkodobou část dlouhodobých finančních aktiv.

Krátkodobé závazky

71

Ostatní krátkodobé závazky nejsou vyrovnány v rámci obvyklého provozního cyklu, ale jsou splatné k úhradě během dvanácti měsíců po vykazovaném období nebo drženy převážně k obchodování. Příkladem jsou některé finanční závazky klasifikované jako držené k obchodování v souladu s IAS 39, kontokorentní úvěry, krátkodobá část dlouhodobých finančních závazků, splatné dividendy, daně ze zisku a další neobchodní závazky. Finanční závazky, které poskytují financování na dlouhodobé bázi (tj. nejsou součástí pracovního kapitálu používaného během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky) a nejsou splatné během dvanácti měsíců po vykazovaném období, jsou dlouhodobé závazky a podléhají odstavcům 74 a 75.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI

139C

Odstavce 68 a 71 byly změněny prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedené změny pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změny mezinárodního účetního standardu 16

Pozemky, budovy a zařízení

Mění se odstavce 6 a 69. Vkládají se nové odstavce 68A a 81D.

DEFINICE

6

Následující termíny se užívají v dále specifikovaném významu:

Zpětně získatelná částka je vyšší hodnota z reálné hodnoty aktiva snížené o prodejní náklady a jeho hodnoty z užívání.

ODÚČTOVÁNÍ

68A

Účetní jednotka, která v rámci svých obvyklých činností běžně prodává položky pozemků, budov a zařízení, které držela za účelem pronájmu jiným osobám, převede tato aktiva do zásob v jejich účetní hodnotě, jakmile skončí pronájem a pozemky, budovy a zařízení začnou být drženy za účelem prodeje. Výtěžek z prodeje takovýchto aktiv je uznán jako výnos v souladu s IAS 18 Výnosy. Jsou-li aktiva, která jsou držena za účelem prodeje v rámci běžné činnosti, převedena do zásob, IFRS 5 se nepoužije.

69

K vyřazení položky pozemků, budov a zařízení může dojít různými způsoby (například prodejem, zahájením finančního leasingu nebo darováním). Při určování data vyřazení položky použije účetní jednotka kritéria stanovená v IAS 18 k uznávání výnosů z prodeje zboží. IAS 17 se vztahuje na vyřazení prodejem a zpětným leasingem.

DATUM ÚČINNOSTI

81D

Odstavce 6 a 69 byly změněny a nový odstavec 68A byl vložen prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka uvedené změny použije pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a zároveň použije související změny IAS 7 Výkazy peněžních toků.

Dodatek ke změnám IAS 16

Změny IAS 7

Účetní jednotky použijí tyto změny IAS 7 tehdy, když použijí související změny IAS 16.

IAS 7    Výkazy peněžních toků

Mění se odstavec 14. Vkládá se nový odstavec 55.

14

Peněžní toky …

Některé transakce, jako je prodej položky výrobního zařízení, mohou způsobit zisk či ztrátu, které jsou zahrnuty do vykázaného hospodářského výsledku. Peněžní toky týkající se takových transakcí jsou peněžními toky z investiční činnosti. Peněžní úhrady na tvorbu či zisk aktiv držených za účelem pronájmu jiným osobám a následně za účelem prodeje, jak je popsáno v odstavci 68A IAS Pozemky, budovy a zařízení, jsou peněžními toky z hlavní (provozní) činnosti. Peněžní příjmy z pronájmu a následného prodeje takovýchto aktiv jsou rovněž peněžními toky z hlavní (provozní) činnosti.

DATUM ÚČINNOSTI

55

Odstavec 14 byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a použije odstavec 68A IAS 16.

Změny mezinárodního účetního standardu 19

Zaměstnanecké požitky

Mění se odstavce 7, 8(b), 32B, 97, 98, 111 a 160. Vkládají se nové odstavce 111A a 159D.

DEFINICE

7

Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou zaměstnanecké požitky (jiné než požitky při ukončení pracovního poměru), které jsou splatné do dvanácti měsíců od konce období, ve kterém zaměstnanci poskytli účetní jednotce příslušné služby.

Ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky jsou zaměstnanecké požitky (jiné než požitky po skončení pracovního poměru a požitky při ukončení pracovního poměru), které nejsou splatné do dvanácti měsíců od konce období, ve kterém zaměstnanci poskytli příslušné služby.

Výnos z aktiv plánu jsou úroky, dividendy a jiné výnosy plynoucí z aktiv plánu společně s realizovanými a nerealizovanými přínosy a ztrátami plynoucími z aktiv plánu, snížené o správní náklady plánu (jiné než náklady zahrnuté v pojistněmatematických odhadech použitých pro ocenění závazku z definovaného požitku) a splatné daně související s plánem.

Náklad na minulé služby vyjadřuje změnu současné hodnoty závazků z definovaných požitků souvisejících se službami poskytnutými v předchozích obdobích, které vyplývají v současném období ze zavedení nebo změny požitků po skončení pracovního poměru nebo jiných dlouhodobých zaměstnaneckých požitků. Náklad na minulé služby může být buď kladný (pokud jsou požitky nově zavedeny nebo změněny, čímž se zvýší stávající hodnota závazku z definovaného požitku), nebo záporný (pokud jsou stávající požitky změněny, čímž se stávající hodnota závazku z definovaného požitku sníží).

KRÁTKODOBÉ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

8

Krátkodobé zaměstnanecké požitky zahrnují položky, jako jsou:

(b)

krátkodobé placené volno (jako placená roční dovolená a placené nemocenské volno), kdy je vyrovnání za čerpání volna splatné do dvanácti měsíců po skončení období, ve kterém zaměstnanci poskytli příslušnou službu;

ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY PO SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU: ROZDÍL MEZI PLÁNY DEFINOVANÝCH PŘÍSPĚVKŮ A PLÁNY DEFINOVANÝCH POŽITKŮ

Sdružené plány zaměstnaneckých požitků

32B

IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila informaci o určitých podmíněných závazcích. V kontextu sdruženého plánu může podmíněný závazek vzniknout například z:

a)

ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY PO SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU: PLÁNY DEFINOVANÝCH POŽITKŮ

Náklad na minulé služby

97

Náklad na minulé služby vznikne tehdy, když účetní jednotka zavádí plán definovaných požitků, který přiřazuje požitky k minulým službám, nebo když mění požitky, které jsou dle existujícího plánu definovaných požitků splatné za minulé služby. Takovéto změny jsou výměnou za služby, které zaměstnanec poskytuje až do okamžiku, kdy se příslušný požitek stane nepodmíněným. Z tohoto důvodu uzná účetní jednotka náklad na minulé služby během tohoto období bez ohledu na skutečnost, že se tento náklad vztahuje ke službám poskytnutým zaměstnancem v předchozích obdobích. Účetní jednotka ocení náklad na minulé služby jako změnu ve výši závazku vyplývající z úpravy (viz odstavec 64). Záporný náklad na minulé služby vznikne tehdy, když účetní jednotka změní požitky přiřaditelné k minulým službám tak, aby se snížila stávající hodnota závazku z definovaného požitku.

98

Náklad na minulé služby nezahrnuje:

(a)

dopad rozdílů mezi skutečným a dříve předpokládaným růstem mezd na povinnost platit požitky za služby v předchozích letech (neexistuje žádný náklad na minulé služby, neboť pojistněmatematické předpoklady berou v úvahu předpokládanou mzdu);

(b)

nižší nebo vyšší odhady dobrovolného zvýšení penze v případech, kdy má účetní jednotka mimosmluvní závazek takováto zvýšení provádět (nevzniká žádný náklad na minulé služby, neboť pojistněmatematické předpoklady taková zvýšení berou v úvahu);

(c)

odhady zvýšení požitků, které vyplývají z pojistněmatematických přínosů, jež jsou vykázány v účetní závěrce, pokud je účetní jednotka povinna buď podle formálních podmínek plánu (nebo mimosmluvních závazků jdoucích nad jejich rámec) nebo podle platné legislativy použít jakékoliv přebytky plánu ve prospěch účastníků plánu, a to i v případě, že zvýšení požitku nebylo ještě formálně přiznáno (výsledné zvýšení závazku je pojistněmatematickou ztrátou, nikoliv nákladem na minulou službu, viz odstavec 85(b));

(d)

růst nepodmíněných požitků v případě, kdy při absenci nových nebo zvýšených požitků, zaměstnanci splní podmínky pro změnu podmíněného požitku na nepodmíněný (nevzniká žádný náklad na minulé služby, neboť účetní jednotka uznala odhadovaný náklad na požitky jako náklad na běžné služby tak, jak byly služby poskytovány); a

(e)

důsledky změn plánu, které snižují požitky za budoucí služby (krácení).

Krácení a vypořádání

111

Ke krácení dochází, jestliže účetní jednotka buď:

(a)

je prokazatelně povinna provést významné snížení v počtu zaměstnanců krytých plánem; nebo

(b)

změní podmínky plánu definovaných požitků tak, že významná složka budoucích služeb současných pracovníků nebude už dále vytvářet nárok na požitek, nebo bude vytvářet pouze nárok na snížený požitek.

Ke krácení může dojít z titulu izolovaného jevu, jakým je například uzavření továrny, přerušení činnosti či ukončení nebo pozastavení plánu nebo omezení rozsahu, v němž budoucí růst mezd souvisí s požitky splatnými za minulé služby. Krácení jsou často spojena s restrukturalizací. V takovém případě účetní jednotka účtuje o krácení současně s účtováním o související restrukturalizaci.

111A

Pokud změna plánu snižuje požitky, je krácením pouze snížení za budoucí služby. Snížení za minulé služby představuje záporný náklad na minulé služby.

DATUM ÚČINNOSTI

159D

Odstavce 7, 8(b), 32B, 97, 98 a 111 byly změněny prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije změny v odstavcích 7, 8(b) a 32B pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije změny v odstavcích 97, 98, 111 a 111A na změny v požitcích, k nimž dojde dne 1. ledna 2009 nebo později.

160

IAS 8 platí v případě, kdy účetní jednotka změní svá účetní pravidla za účelem promítnutí změn uvedených v odstavcích 159–159D. Při retrospektivní aplikaci těchto změn dle požadavků IAS 8 účetní jednotka ošetří tyto změny, jako kdyby byly použity ke stejnému okamžiku jako zbytek tohoto standardu. Výjimkou jsou případy, kdy účetní jednotka může zveřejnit částky vyžadované odstavcem 120A(p) tak, jak jsou určené pro každé roční období prospektivně od prvního ročního období zveřejněného v účetní závěrce, ve které účetní jednotka poprvé použije změny v odstavci 120A.

Změny mezinárodního účetního standardu 20

Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory

Zrušuje se odstavec 37. Vkládají se nové odstavce 10A a 43.

STÁTNÍ DOTACE

10A

Prospěch ze státního úvěru s úrokovou sazbou pod tržní úrovní se považuje za státní dotaci. Úvěr je účtován a oceněn v souladu se standardem IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování. Prospěch z úrokové sazby pod tržní úrovní je oceněn jako rozdíl mezi počáteční účetní hodnotou úvěru určenou v souladu se standardem IAS 39 a získaným výtěžkem. Prospěch je účtován v souladu s tímto standardem. Při stanovení nákladů, které má prospěch plynoucí z úvěru kompenzovat, zváží účetní jednotka podmínky a závazky, které byly nebo musí být splněny.

STÁTNÍ PODPORA

37

[zrušen]

DATUM ÚČINNOSTI

43

Odstavec 37 byl zrušen a nový odstavec 10A byl vložen prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedené změny prospektivně na státní úvěry obdržené v obdobích počínajících dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změna mezinárodního účetního standardu 23

Výpůjční náklady (ve znění novely z roku 2007)

Mění se odstavec 6. Vkládá se nový odstavec 29A.

DEFINICE

6

Výpůjční náklady mohou zahrnovat:

(a)

úrokový náklad vypočtený za použití metody efektivní úrokové míry, která je popsána ve standardu IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování;

(b)

[zrušeno]

(c)

[zrušeno]

(d)

finanční náklady z titulu finančních leasingů uznaných v souladu s IAS 17 Leasingy; a

(e)

kurzové rozdíly vznikající z půjček v cizí měně v rozsahu, ve kterém jsou považovány za úpravu úrokových nákladů.

DATUM ÚČINNOSTI

29A

Odstavec 6 byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změna mezinárodního účetního standardu 27

Konsolidovaná a individuální účetní závěrka

Mění se odstavec 37. Vkládá se nový odstavec 43A.

VYKAZOVÁNÍ INVESTIC DO DCEŘINÝCH PODNIKŮ, SPOLUOVLÁDANÝCH JEDNOTEK A PŘIDRUŽENÝCH PODNIKŮ V INDIVIDUÁLNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

37

Sestavuje-li účetní jednotka individuální účetní závěrku, zaúčtuje investice do dceřiných podniků, spoluovládaných jednotek a přidružených podniků:

(a)

v pořizovacích nákladech; nebo

(b)

v souladu s IAS 39.

Účetní jednotka použije stejné účetní řešení pro každou kategorii investic. Investice vykázané v pořizovacích nákladech jsou vykázány podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva určená k prodeji a ukončované činnosti, jsou-li klasifikovány jako držené k prodeji (nebo zahrnuté do vyřazované skupiny, která je klasifikována jako držená k prodeji) podle IFRS 5. Ocenění investic vykázaných v souladu s IAS 39 se za takovýchto okolností nemění.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

43A

Odstavec 37 byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později, prospektivně od data, kdy poprvé použila IFRS 5. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změny mezinárodního účetního standardu 28

Investice do přidružených podniků

Mění se odstavce 1 a 33 a nadpis nad odstavcem 41. Vkládá se nový odstavec 41C.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

1

Tento standard se použije pro vykázání investic do přidružených podniků. Nepoužije se však na investice do přidružených podniků držených:

(a)

organizacemi rizikového kapitálu; nebo

(b)

investičními fondy, podílovými fondy a podobnými účetními jednotkami včetně pojistných fondů spojených s investováním,

které jsou při výchozím uznání označeny za oceňované v reálné hodnotě vykazované do hospodářského výsledku nebo jsou klasifikovány jako držené k obchodování a vykázány v souladu s IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování. Takové investice budou oceňovány v reálné hodnotě v souladu s IAS 39 se změnami reálné hodnoty vykázanými v hospodářském výsledku v období dané změny. Účetní jednotka, která takovouto investici drží, provede zveřejnění požadovaná podle odstavce 37(f).

POUŽITÍ EKVIVALENČNÍ METODY

Ztráty ze snížení hodnoty

33

Protože goodwill, který je součástí účetní hodnoty investice do přidruženého podniku, není samostatně vykázán, není samostatně testován na snížení hodnoty za použití požadavků IAS 36 Snížení hodnoty aktiv pro testování snížení hodnoty goodwillu. Namísto toho je celá účetní hodnota investice testována na snížení hodnoty podle IAS 36 jako jediné aktivum tak, že je srovnána její zpětně získatelná částka (vyšší z hodnoty z užívání a reálné hodnoty snížené o náklady prodeje) s její účetní hodnotou pokaždé, když použití požadavků IAS 39 naznačuje, že investice může být znehodnocena. Ztráta ze snížení hodnoty vykázaná za takovýchto okolností není přiřazena k žádnému aktivu včetně goodwillu, které je součástí účetní hodnoty investice do přidruženého podniku. Stejně tak se zrušení takovéto ztráty ze snížení hodnoty vykáže v souladu s IAS 36 v rozsahu, v němž se následně zvýší zpětně získatelná částka investice. Při určení hodnoty z užívání investice účetní jednotka odhaduje:

(a)

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

41C

Odstavce 1 a 33 byly změněny prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedené změny pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a použije pro toto dřívější období změny odstavce 3 IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, odstavce 1 IAS 31 a odstavce 4 IAS 32 Finanční nástroje: vykazování, vydané v květnu 2008. Je povoleno, aby účetní jednotka tyto změny použila prospektivně.

Změna mezinárodního účetního standardu 31

Účasti ve společném podnikání

Mění se odstavec 1 a nadpis nad odstavcem 58. Vkládá se nový odstavec 58B.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

1

Tento standard se musí použít pro vykázání podílů ve společném podnikání a pro vykázání aktiv, závazků, výnosů a nákladů společného podnikání v účetních závěrkách spoluvlastníků a investorů bez ohledu na struktury nebo formy, v jejichž rámci se činnosti společného podnikání uskutečňují. Nepoužívá se však na spoluvlastníkovy podíly ve spoluovládaných jednotkách držených:

(a)

organizacemi rizikového kapitálu; nebo

(b)

investičními fondy, podílovými fondy a podobnými účetními jednotkami včetně pojistných fondů spojených s investováním,

které jsou při výchozím uznání označeny za oceňované v reálné hodnotě se změnami vykazovanými v hospodářském výsledku nebo klasifikovány jako držené k obchodování a zachycovány v souladu s IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování. Takové investice se oceňují v reálné hodnotě podle IAS 39 včetně změn reálné hodnoty uznaných v hospodářském výsledku v období této změny. Spoluvlastník, který drží takovýto podíl, provede zveřejnění požadovaná podle odstavců 55 a 56.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

58B

Odstavec 1 byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a použije pro toto dřívější období změny odstavce 3 IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, odstavce 1 IAS 28 a odstavce 4 IAS 32 Finanční nástroje: vykazování, vydané v květnu 2008. Je povoleno, aby účetní jednotka tuto změnu použila prospektivně.

Dodatek ke změnám IAS 28 a IAS 31

Změny ostatních IFRS

Účetní jednotky použijí změny IFRS 7 a IAS 32 v tomto dodatku tehdy, když použijí související změny IAS 28 a IAS 31.

IFRS 7    Finanční nástroje: zveřejňování

Mění se odstavec 3(a). Vkládá se nový odstavec 44D.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

3

Tento IFRS použijí všechny účetní jednotky pro všechny druhy finančních nástrojů, kromě:

a)

těch majetkových účastí v dceřiných společnostech, přidružených společnostech a společných podnicích, o nichž se účtuje v souladu s IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka, IAS 28 Investice do přidružených podniků nebo IAS 31 Účasti ve společném podnikání. V určitých případech však standard IAS 27, IAS 28 nebo IAS 31 umožňují účetní jednotce účtovat o účastech v dceřiných společnostech, přidružených společnostech nebo společných podnicích podle IAS 39; v těchto případech musí účetní jednotky uplatnit požadavky podle tohoto IFRS. Účetní jednotky použijí tento IFRS také na všechny deriváty spojené s účastmi v dceřiných společnostech, přidružených společnostech nebo společných podnicích, pokud daný derivát nenaplňuje definici nástroje vlastního kapitálu podle IAS 32.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

44D

Odstavec 3(a) byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a použije pro toto dřívější období změny odstavce 1 IAS 28, odstavce 1 IAS 31 a odstavce 4 IAS 32, které byly vydány v květnu 2008. Je povoleno, aby účetní jednotka tuto změnu použila prospektivně.

IAS 32    Finanční nástroje: vykazování

Mění se odstavec 4(a) a nadpis nad odstavcem 96. Vkládá se nový odstavec 97D.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

4

Tento standard uplatňují všechny účetní jednotky na všechny typy finančních nástrojů s těmito výjimkami:

(a)

podíly v dceřiných společnostech, přidružených společnostech nebo společných podnicích, o nichž se účtuje v souladu s IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka, IAS 28 Investice do přidružených podniků nebo IAS 31 Účasti ve společném podnikání. V určitých případech však standardy IAS 27, IAS 28 nebo IAS 31 umožňují účetní jednotce účtovat o podílech v dceřiných společnostech, přidružených společnostech nebo společných podnicích podle IAS 39. V daných případech musí účetní jednotky uplatnit požadavky podle tohoto standardu. Účetní jednotky také uplatní tento standard na všechny deriváty týkající se podílů v dceřiných, přidružených nebo společných podnicích.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

97D

Odstavec 4 byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a použije pro toto dřívější období změny odstavce 3 IFRS 7, odstavce 1 IAS 28 a odstavce 1 IAS 31, které byly vydány v květnu 2008. Je povoleno, aby účetní jednotka tuto změnu použila prospektivně.

Změny mezinárodního účetního standardu 29

Vykazování v hyperinflačních ekonomikách

Mění se odstavce 6, 15 a 19. Tyto změny se použijí pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno.

PŘEPRACOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

6

Účetní jednotky, které připravují účetní závěrky na základě účetnictví založeného na historických cenách, tak činí bez ohledu na změny ve všeobecné cenové hladině nebo na zvýšení specifických cen uznaných aktiv či závazků. Výjimkami jsou aktiva a závazky, které účetní jednotka musí nebo se rozhodne ocenit v reálné hodnotě. Pozemky, budovy a zařízení lze například přecenit na reálnou hodnotu a obecně se požaduje, aby také biologická aktiva byla oceňována v reálné hodnotě. Některé podniky však předkládají účetní závěrku na základě přístupu k oceňování v běžných cenách, který odráží dopady změn specifických cen držených aktiv.

15

Většina nepeněžních položek je vedena v pořizovacích nákladech nebo pořizovacích nákladech minus odpisy; proto jsou vyjádřeny v hodnotách běžných k datu jejich nabytí. Přepracované pořizovací náklady nebo pořizovací náklady minus odpisy každé položky jsou stanoveny použitím změny všeobecného cenového indexu od data jejího nabytí do vykazovaného období na historické náklady a kumulované odpisy této položky. Například pozemky, budovy a zařízení, zásoby surovin a zboží, goodwill, patenty, obchodní známky a podobná aktiva jsou přepracována od dat jejich pořízení. Zásoby částečně dokončených a hotových výrobků jsou přepracovány od okamžiku, kdy byly vynaloženy pořizovací náklady a náklady na přeměnu.

19

Přepracovaná částka nepeněžní položky se sníží v souladu s příslušnými IFRS, jestliže přesáhne zpětně získatelnou částku. Například přepracované částky u pozemků, budov a zařízení, goodwillu, patentů a obchodních značek se sníží na zpětně získatelnou částku a přepracované částky u zásob se sníží na čistou realizovatelnou hodnotu.

Změna mezinárodního účetního standardu 36

Snížení hodnoty aktiv

Mění se odstavec 134(e). Vkládá se nový odstavec 140C.

ZVEŘEJNĚNÍ

Odhady použité k vyčíslení zpětně získatelné částky penězotvorných jednotek obsahujících goodwill nebo nehmotná aktiva s neurčitou dobou použitelnosti

134

Účetní jednotka musí zveřejnit informace požadované odstavcích (a)–(f) pro každou penězotvornou jednotku (skupinu jednotek), u níž je účetní hodnota goodwillu nebo nehmotných aktiv s neurčitou dobou použitelnosti přiřazených této jednotce (skupině jednotek) podstatná ve srovnání s celkovou účetní hodnotou goodwillu nebo nehmotných aktiv s neurčitou dobou životnosti náležejících účetní jednotce:

(e)

pokud je zpětně získatelná částka jednotky (skupiny jednotek) založena na reálné hodnotě snížené o náklady na prodej, metodiku použitou k určení reálné hodnoty snížené o náklady na prodej. Pokud není reálná hodnota snížená o náklady na prodej určena pomocí zjistitelné tržní ceny jednotky (skupiny jednotek), musí být zveřejněny také následující informace:

i)

popis každého klíčového předpokladu, na kterém vedení založilo své stanovení reálné hodnoty snížené o náklady na prodej. Klíčovými předpoklady jsou takové předpoklady, na které je zpětně získatelná částka jednotky (skupiny jednotek) nejcitlivější;

ii)

popis přístupu vedení k určení hodnoty (nebo hodnot) přiřazené (přiřazených) každému klíčovému předpokladu, ať už tyto hodnoty odrážejí minulé zkušenosti nebo, pokud je to vhodné, jsou v souladu s vnějšími zdroji informací, a pokud ne, jak a proč se od minulých zkušeností nebo vnějších informačních zdrojů liší;

Pokud je reálná hodnota snížená o náklady na prodej určena pomocí plánů diskontovaných peněžních toků, musí být zveřejněny také tyto informace:

iii)

období, pro které vedení vytvořilo plán peněžních toků;

iv)

tempo růstu použité pro extrapolaci plánů peněžních toků;

v)

diskontní sazbu (sazby) použitou v plánech peněžních toků.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI

140C

Odstavec 134(e) byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změny mezinárodního účetního standardu 38

Nehmotná aktiva

Mění se odstavce 69, 70 a 98. Vkládají se nové odstavce 69A a 130D.

UZNÁNÍ NÁKLADŮ

69

V některých případech jsou sice vynaloženy výdaje s cílem zajistit pro účetní jednotku budoucí ekonomické užitky, ale není získáno ani vytvořeno nehmotné ani jiné aktivum, které by mohlo být uznáno. Při dodávce zboží vykáže účetní jednotka takovýto výdaj jako náklad, jakmile získá právo na přístup k tomuto zboží. Při dodávce služeb vykáže účetní jednotka takovýto výdaj jako náklad, jakmile služby přijme. Například výdaje na výzkum se vykazují jako náklady tehdy, kdy jsou vynaloženy (viz odstavec 54), pokud nejsou získány jako součást podnikové kombinace. Příklady ostatních výdajů, které jsou uznány jako náklad v období, kdy vznikly, jsou:

(a)

(c)

výdaje na reklamní a propagační činnosti (včetně zásilkových katalogů);

(d)

69A

Účetní jednotka má právo na přístup ke zboží, pokud toto zboží vlastní. Obdobně má právo na přístup ke zboží, pokud bylo zboží dodavatelem vystavěno v souladu s podmínkami dodavatelské smlouvy a účetní jednotka mohla jeho dodávku požadovat výměnou za platbu. Služby jsou obdrženy v okamžiku, kdy jsou dodavatelem vykonány v souladu se smlouvou o jejich poskytnutí účetní jednotce, nikoli v okamžiku, kdy je účetní jednotka využije, aby poskytla jinou službu, např. reklamu pro zákazníky.

70

Odstavec 68 nevylučuje uznání platby předem jako aktiva, pokud platba za zboží byla provedena dříve, než účetní jednotka získala právo na přístup k tomuto zboží. Obdobně odstavec 68 nevylučuje uznání platby předem jako aktiva, pokud platba za služby byla provedena dříve, než účetní jednotka tyto služby přijala.

NEHMOTNÁ AKTIVA S KONEČNOU DOBOU POUŽITELNOSTI

Doba odepisování a odpisová metoda

98

Pro systematické rozložení odepisovatelné částky aktiva po dobu jeho použitelnosti lze použít různé odpisové metody. K těmto metodám patří metoda lineárního odpisu, metoda snižujícího se základu a metoda výkonových odpisů. Použitá metoda se vybírá na základě očekávaného způsobu spotřeby očekávaných budoucích ekonomických užitků z aktiva a zůstává ve všech účetních obdobích jednotná, ledaže se změní způsob spotřeby budoucích ekonomických užitků z tohoto aktiva.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI

130D

Odstavce 69, 70 a 98 byly změněny a nový odstavec 69A byl vložen prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedené změny pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změny mezinárodního účetního standardu 39

Finanční nástroje: účtování a oceňování

Mění se odstavce 9, 73 a AG8. Vkládají se nové odstavce 50A a 108C.

DEFINICE

9

Následující termíny se užívají v dále specifikovaném významu:

Definice čtyř kategorií finančních nástrojů

Finanční aktivum nebo finanční závazek v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty je finančním aktivem nebo finančním závazkem splňujícím jednu z následujících podmínek:

(a)

je klasifikován jako určený k obchodování. Finanční aktivum nebo finanční závazek jsou klasifikovány jako určené k obchodování, jestliže:

i)

byly pořízeny nebo vznikly v zásadě za účelem prodeje nebo zpětné koupě v blízké budoucnosti;

ii)

při prvotním zachycení jsou součástí portfolia finančních nástrojů, které jsou společně řízeny a u kterých je v poslední době doloženo obchodování realizované pro krátkodobý zisk; nebo

iii)

jsou derivátem (kromě derivátu, který je smlouvou o finanční záruce nebo plní funkci účinného zajišťovacího nástroje);

(b)

OCEŇOVÁNÍ

Reklasifikace

50A

Reklasifikaci pro účely odstavce 50 nepředstavují tyto změny okolností:

(a)

derivát, který dříve plnil funkci určeného a účinného zajišťovacího nástroje při zajištění peněžních toků nebo zajištění čisté investice, se již jako takový nekvalifikuje;

(b)

derivát začne plnit funkci určeného a účinného zajišťovacího nástroje při zajištění peněžních toků nebo zajištění čisté investice;

(c)

finanční aktiva jsou reklasifikována, když pojišťovna změní svá účetní pravidla v souladu s odstavcem 45 IFRS 4.

ZAJIŠTĚNÍ

Zajišťovací nástroje

Co může být zajišťovacím nástrojem

73

Pro účely zajišťovacího účetnictví mohou funkci zajišťovacích nástrojů plnit pouze nástroje s nespřízněnou stranou (tj. jednotkou mimo skupinu nebo danou účetní jednotku). Jednotlivé účetní jednotky ve skupině mohou samozřejmě také realizovat zajišťovací transakce s jinými účetními jednotkami ve skupině, stejně tak jako divize v rámci účetní jednotky mohou realizovat zajišťovací transakce s jinými divizemi v rámci téže účetní jednotky. Avšak jakékoli takové transakce v rámci skupiny budou při konsolidaci vyloučeny. Z tohoto důvodu takové zajišťovací transakce nesplňují podmínky pro zajišťovací účetnictví v konsolidované účetní závěrce skupiny. Nicméně mohou splňovat podmínky pro zajišťovací účetnictví v individuálních nebo nekonsolidovaných účetních závěrkách jednotlivých účetních jednotek v rámci skupiny, a to za předpokladu, že jsou realizovány s jednotkou nespřízněnou s vykazovanou účetní jednotkou.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

108C

Odstavce 9, 73, a AG8 byly změněny a nový odstavec 50A byl vložen prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedené změny pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Účetní jednotka použije změny odstavce 9 a 50A od data, kdy použila změny z roku 2005 popsané v odstavci 105A, a to stejným způsobem. Dřívější použití všech změn je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změna aplikační příručky pro IAS 39

Finanční nástroje: účtování a oceňování

DEFINICE (ODSTAVCE 8 A 9)

Efektivní úroková míra

AG8

Pokud účetní jednotka zreviduje své odhady plateb nebo příjmů, musí upravit účetní hodnotu finančního aktiva nebo finančního závazku (nebo skupiny finančních nástrojů), aby zohlednila skutečné a revidované odhadované peněžní toky. Účetní jednotka vypočítá novou účetní hodnotu přepočtem současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků při původní efektivní úrokové míře finančního nástroje nebo případně při revidované efektivní úrokové míře vypočtené v souladu s odstavcem 92. Úprava se vykáže v zisku nebo ztrátě jako výnos nebo náklad. Pokud se finanční aktivum reklasifikuje v souladu s odstavcem 50B, 50D nebo 50E a účetní jednotka následně zvýší své odhady budoucích peněžních příjmů v důsledku zvýšené dobytnosti uvedených peněžních příjmů, vykáže se dopad uvedeného zvýšení jakožto úprava efektivní úrokové míry ode dne změny v odhadu, a nikoli jako úprava účetní hodnoty aktiva ke dni změny v odhadu.

Změny mezinárodního účetního standardu 40

Investiční nemovitý majetek

Mění se odstavce 8, 9, 48, 53, 54 a 57. Zrušuje se odstavec 22 a vkládají se nové odstavce 53A, 53B a 85B.

DEFINICE

8

Investičním nemovitým majetkem je například:

(a)

(e)

nemovitost, která je projektována nebo stavěna pro budoucí využití jako investiční nemovitý majetek.

9

Položkami, které nejsou investičním nemovitým majetkem, a proto nespadají do rozsahu působnosti tohoto standardu, jsou například:

(a)

(d)

[zrušeno]

(e)

POČÁTEČNÍ OCENĚNÍ

22

[zrušen]

Model oceňování reálnou hodnotou

48

Ve výjimečných případech je při prvním pořízení investičního nemovitého majetku (nebo v případě, kdy se existující nemovitost stává poprvé investičním nemovitým majetkem z důvodu změny způsobu jejího užívání) zřejmé, že je míra kolísání realistických odhadů reálné hodnoty tak velká a určení pravděpodobnosti různých dopadů tak obtížné, že je nutné pochybovat o užitečnosti jednoho odhadu reálné hodnoty. Uvedené skutečnosti mohou naznačovat, že reálnou hodnotu nelze trvale spolehlivě určit (viz odstavec 53).

Nemožnost spolehlivého určení reálné hodnoty

53

Existuje vyvratitelný předpoklad, že účetní jednotka může trvale spolehlivě určit reálnou hodnotu investičního nemovitého majetku. Ve výjimečných případech je však již při prvním pořízení investičního nemovitého majetku (nebo v případě, kdy se existující nemovitost stává poprvé investičním nemovitým majetkem z důvodu změny způsobu jejího užívání) zřejmé, že reálnou hodnotu investičního nemovitého majetku nelze trvale spolehlivě určit. K tomu dochází výlučně tehdy, jsou-li srovnatelné tržní transakce málo frekventované a nejsou-li k dispozici alternativní spolehlivé odhady reálné hodnoty (založené například na odhadech diskontovaných peněžních toků). Pokud účetní jednotka rozhodne, že reálnou hodnotu investičního nemovitého majetku ve výstavbě nelze spolehlivě určit, ale očekává, že ji bude možné spolehlivě určit po dokončení výstavby, ocení daný investiční nemovitý majetek ve výstavbě pořizovacími náklady, a to do okamžiku, kdy je možné buď spolehlivě určit jeho reálnou hodnotu, nebo, pokud k tomu dojde dříve, kdy je dokončena výstavba. Pokud účetní jednotka rozhodne, že reálnou hodnotu investičního nemovitého majetku (jiného než investičního nemovitého majetku ve výstavbě) nelze trvale spolehlivě určit, ocení daný investiční nemovitý majetek za použití modelu oceňování pořizovacími náklady podle IAS 16. Bude se předpokládat, že zbytková hodnota tohoto investičního nemovitého majetku bude nulová. Účetní jednotka je povinna aplikovat IAS 16 až do vyřazení investičního nemovitého majetku.

53A

Jakmile je účetní jednotka schopna spolehlivě ocenit reálnou hodnotu investičního nemovitého majetku ve výstavbě, jehož hodnota byla původně oceněna pořizovacími náklady, ocení tento majetek reálnou hodnotou. Jakmile je dokončena výstavba daného majetku, předpokládá se, že lze jeho reálnou hodnotu spolehlivě ocenit. Pokud to není možné, zaúčtuje se nemovitý majetek v souladu s odstavcem 53 za použití modelu oceňování pořizovacími náklady podle IAS 16.

53B

Předpoklad, že lze reálnou hodnotu investičního nemovitého majetku ve výstavbě spolehlivě ocenit, je možné vyvrátit pouze při prvotním vykázání. Účetní jednotka, která ocenila položku investičního nemovitého majetku ve výstavbě reálnou hodnotou, nesmí dospět k závěru, že reálnou hodnotu dokončeného investičního nemovitého majetku nelze spolehlivě určit.

54

V popsaných výjimečných případech, kdy je účetní jednotka nucena z důvodů uvedených v odstavci 53 ocenit nemovitost klasifikovanou jako investiční nemovitý majetek za použití modelu oceňování pořizovacími náklady v souladu s IAS 16, oceňuje účetní jednotka všechen svůj ostatní investiční nemovitý majetek včetně investičního nemovitého majetku ve výstavbě reálnou hodnotou. Přestože účetní jednotka může v těchto případech pro jednu nemovitost klasifikovanou jako investiční nemovitý majetek použít model oceňování pořizovacími náklady, musí u každé z ostatních nemovitostí nadále používat model oceňování reálnou hodnotou.

PŘEÚČTOVÁNÍ

57

Převod z účtu a na účet investičního nemovitého majetku lze provést výlučně tehdy, jestliže došlo ke změně užívání, doložené:

(a)

(c)

ukončením užívání nemovitosti vlastníkem v případě přeúčtování z vlastníkem užívané nemovitosti na investiční nemovitý majetek; nebo

(d)

zahájením operativního leasingu poskytovaného jiné straně v případě přeúčtování ze zásob na investiční nemovitý majetek.

(e)

[zrušeno]

DATUM ÚČINNOSTI

85B

Odstavce 8, 9, 48, 53, 54 a 57 byly změněny, odstavec 22 byl zrušen a nové odstavce 53A a 53B byly vloženy prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije tyto změny prospektivně pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Je povoleno, aby účetní jednotka použila tyto změny na investiční nemovitý majetek ve výstavbě od jakéhokoli data před 1. lednem 2009, pokud byla reálná hodnota investičního nemovitého majetku ve výstavbě určena ve stejný den. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a zároveň použije změny odstavců 5 a 81E IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení.

Dodatek ke změnám IAS 40

Změny IAS 16

Účetní jednotky použijí změnu IAS 16 v tomto dodatku tehdy, když použijí související změny IAS 40.

IAS 16    Pozemky, budovy a zařízení

Mění se odstavec 5. Vkládá se nový odstavec 81E.

5

Účetní jednotka, která využívá u investičního nemovitého majetku model oceňování pořizovacími náklady v souladu s IAS 40 Investiční nemovitý majetek, použije model oceňování pořizovacími náklady v tomto standardu.

DATUM ÚČINNOSTI

81E

Odstavec 5 byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije tuto změnu prospektivně pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno, pokud účetní jednotka zároveň použije také změny odstavců 8, 9, 22, 48, 53, 53A, 53B, 54, 57 a 85B IAS 40. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

Změny mezinárodního účetního standardu 41

Zemědělství

Mění se odstavce 5, 6, 17, 20 a 21. Vkládá se nový odstavec 60.

DEFINICE

Definice spojené se zemědělstvím

5

Následující termíny se užívají v dále specifikovaném významu:

Zemědělská činnost je účetní jednotkou řízená biologická přeměna a sklizeň biologických aktiv určených k prodeji nebo k přeměně na zemědělskou produkci nebo na další biologická aktiva.

6

Zemědělská činnost zahrnuje rozmanitou řadu činností, například chov dobytka, lesnictví, jednoletou nebo víceletou sklizeň, obdělávání ovocných sadů a plantáží, pěstění květin a vodní hospodářství (včetně chovu ryb). V této rozmanitosti existují určité společné rysy:

(a)

(c)

Měření změn. Změna v kvalitě (jako jsou například genetické vlastnosti, hustota, zralost, tuková vrstva, obsah bílkovin a síla vlákna) nebo v kvantitě (například potomstvo, hmotnost, metry krychlové, délka nebo průměr vlákna a množství pupenů) způsobená biologickou přeměnou nebo sklizní je měřena a sledována jako rutinní řídící funkce.

VYKAZOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ

17

Existuje-li aktivní trh s určitým biologickým aktivem nebo zemědělskou produkcí při jejím současném umístění a stavu, je vhodnou základnou pro určení reálné hodnoty daného aktiva kótovaná cena na tomto aktivním trhu. Jestliže má účetní jednotka přístup na různé aktivní trhy, použije cenu trhu, který je pro ni nejrelevantnější. Například pokud má účetní jednotka přístup na dva aktivní trhy, použije cenu vyskytující se na trhu, který hodlá využít.

20

Za určitých okolností nemusí být pro biologické aktivum v jeho současném stavu k dispozici tržně určená cena nebo hodnota. V těchto případech účetní jednotka využije k určení reálné hodnoty současnou hodnotu očekávaných čistých peněžních toků z daného aktiva diskontovanou běžnou tržní úrokovou sazbou.

21

Účelem propočtu současné hodnoty očekávaných čistých peněžních toků je určení reálné hodnoty biologického aktiva při jeho současném umístění a stavu. To vezme účetní jednotka v úvahu pro určení vhodné diskontní sazby, která bude použita, a pro odhad očekávaných čistých peněžních toků. Při určování současné hodnoty očekávaných čistých peněžních toků zohlední účetní jednotka ty čisté peněžní toky, které by podle očekávání účastníků trhu dané aktivum vytvořilo na svém nejvíce relevantním trhu.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

60

Odstavce 5, 6, 17, 20 a 21 byly změněny a odstavec 14 byl zrušen prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedené změny prospektivně pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

ČÁST II

Změny v části II se použijí pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno.

Změny mezinárodního účetního standardu 8

Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

Mění se odstavce 7, 9 a 11.

ÚČETNÍ PRAVIDLA

Výběr a použití účetních pravidel

7

Jestliže se IFRS specificky vztahuje na transakci, jinou událost nebo okolnost, účetní pravidla vztahující se k dané položce musí být určena na základě daného IFRS.

9

Standardy IFRS jsou doplněny příručkami, které mají účetním jednotkám pomoci při uplatňování požadavků těchto standardů. Všechny tyto příručky uvádějí, zda tvoří nedílnou součást IFRS. Příručka, která tvoří nedílnou součást standardů IFRS, je povinná. Příručka, která nedílnou součást standardů IFRS netvoří, neobsahuje požadavky kladené na účetní závěrky.

11

Při posouzení popsaném v odstavci 10 musí vedení přihlédnout k následujícím zdrojům a zvážit jejich použitelnost (v sestupném pořadí):

(a)

požadavky ve standardech IFRS zabývajících se podobnými a souvisejícími otázkami; a

(b)

definice, kritéria vykazování a koncepce oceňování aktiv, závazků, výnosů a nákladů v Koncepčním rámci.

Změny mezinárodního účetního standardu 10

Události po vykazovaném období

Mění se odstavec 13.

13

Jestliže jsou dividendy oznámeny (tj. dividendy jsou náležitě schváleny a nejsou již závislé na rozhodnutí účetní jednotky) po vykazovaném období, ale před schválením účetní závěrky k vydání, nejsou na konci vykazovaného období vykázány jako závazek, protože v tomto okamžiku žádný závazek neexistuje. Takovéto dividendy jsou zveřejněny v komentáři k účetní závěrce v souladu se standardem IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky.

Změny mezinárodního účetního standardu 20

Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory

K názvu standardu nad odstavcem 1 se vkládá poznámka pod čarou a mění se odstavce 2(b), 12–18, 20–22, 26, 27 a 32.

Poznámka pod čarou k názvu

*

Jako součást Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví vydaného v květnu 2008 rada změnila odborné názvosloví v tomto standardu tak, aby bylo v souladu s ostatními standardy IFRS, a to následujícím způsobem:

(a)

pojem „zdanitelný zisk“ byl změněn na pojem „zdanitelný zisk nebo daňová ztráta“,

(b)

pojem „vykázaný jako výnos/náklad“ byl změněn na pojem „vykázaný v zisku nebo ztrátě“,

(c)

pojem „připsaný přímo ve prospěch účastí/vlastního kapitálu společníků“ byl změněn na pojem „vykázaný mimo zisk nebo ztrátu“, a

(d)

pojem „oprava účetního odhadu“ byl změněn na pojem „změna účetního odhadu“.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

2

Tento standard se nezabývá:

(a)

zvláštními problémy … podobné povahy;

(b)

státní podporou, která se poskytuje účetní jednotce ve formě výhod, jež jsou k dispozici při určování zdanitelného zisku nebo daňové ztráty nebo jsou určeny nebo omezeny na základě závazku z daně ze zisku. Příklady takových výhod jsou daňové prázdniny, investiční daňové odpočty, sazby pro zrychlené odpisy a snížení sazby daně ze zisku;

(c)

státní … účetní jednotky;

(d)

STÁTNÍ DOTACE

12

Státní dotace se uznávají na systematickém základě v zisku nebo ztrátě během období, v nichž účetní jednotka vykáže související náklady, které mají dotace kompenzovat, jako výdaje.

13

K účetnímu řešení státních dotací lze nalézt dva obecné přístupy: kapitálový přístup, v jehož rámci se dotace vykazuje mimo zisk nebo ztrátu, a výnosový přístup, v jehož rámci se dotace vykazuje v zisku nebo ztrátě za jedno či více období.

14

Zastánci kapitálového přístupu argumentují takto:

(a)

státní dotace jsou nástrojem financování a jako nástroje financování se proto zachycují ve výkaze o finanční pozici, a nejsou vykázány v zisku nebo ztrátě, kde by kompenzovaly položky nákladů, které financují. Protože se neočekává splacení, vykazují se takovéto dotace mimo zisk nebo ztrátu;

(b)

není vhodné vykazovat státní dotace v zisku nebo ztrátě, protože nebyly vydělány, ale představují motivaci poskytnutou vládou bez souvisejících nákladů.

15

Argumenty podporující výnosový přístup jsou následující:

(a)

protože státní dotace jsou formou příjmu z jiného zdroje než od společníků, nevykazují se přímo ve vlastním kapitálu, ale v zisku nebo ztrátě v příslušných obdobích;

(b)

státní dotace jsou zřídka bezplatné. Účetní jednotka je získá splněním jejich podmínek a dodržením stanovených závazků. Proto se vykáží v zisku nebo ztrátě během období, v nichž účetní jednotka vykáže související náklady, které má dotace kompenzovat, jako výdaje;

(c)

protože daň ze zisku a jiné daně jsou výdaje, je logické stejným způsobem, tj. v zisku nebo ztrátě, řešit také státní dotace, které jsou prodloužením fiskální politiky.

16

Pro výnosový přístup je zásadní, aby se státní dotace vykazovaly v zisku nebo ztrátě na systematickém základě během období, v nichž účetní jednotka vykáže související náklady, které má dotace kompenzovat, jako výdaje. Vykázání státních dotací v zisku nebo ztrátě na základě příjmů není v souladu s předpokladem akruálního účetnictví (viz IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky) a bylo by přijatelné pouze tehdy, kdyby neexistoval žádný základ pro přiznání dotace k období jinému než k tomu, v němž byla přijata.

17

Ve většině případů jsou období, za která účetní jednotka vykazuje náklady výkonu nebo jiné náklady vztahující se ke státní dotaci, snadno zjistitelná. Proto jsou dotace při vykázání konkrétních nákladů vykázány v zisku nebo ztrátě ve stejném období jako relevantní náklady. Podobně jsou dotace vztahující se k odepisovatelným aktivům obvykle vykázány v zisku nebo ztrátě během období a na základě, na kterém se vykazuje odpisový náklad těchto aktiv.

18

Dotace vztahující se k neodepisovatelným aktivům mohou také vyžadovat splnění určitých závazků, a potom by byly vykázány v zisku nebo ztrátě během období, která nesou náklad spojený se splněním závazků. Například dotace ve formě pozemku může být podmíněna postavením budovy na pozemku, a pak bude vhodné vykazovat dotaci v zisku nebo ztrátě po dobu životnosti budovy.

20

Státní dotace, která se stane pohledávkou jako náhrada za již vzniklé náklady nebo již utrpěné ztráty nebo za účelem poskytnutí okamžité finanční podpory účetní jednotce se žádnými budoucími souvisejícími náklady, se vykáže v zisku nebo ztrátě během období, ve kterém se stane pohledávkou.

21

Za jistých okolností může být státní dotace udělena za účelem poskytnutí okamžité finanční pomoci účetní jednotce, a nikoli jako stimulace pro vynaložení konkrétních výdajů. Takové dotace mohou být omezeny na konkrétní účetní jednotku a nemusí být k dispozici celé třídě příjemců. Tyto okolnosti mohou vést k vykázání dotace v zisku nebo ztrátě za období, kdy účetní jednotka splní podmínky k jejímu přijetí, se zveřejněním zajišťujícím jasné pochopení jejího vlivu.

22

Státní dotace se může stát pohledávkou účetní jednotky jako náhrada za vzniklé náklady nebo ztráty utrpěné v předchozím účetním období. Taková dotace se vykazuje v zisku nebo ztrátě za období, ve kterém se stane pohledávkou, a se zveřejněním zajišťujícím jasné pochopení jejího vlivu.

Vykazování dotací vztahujících se k aktivům

26

První metoda vykazuje dotaci jako výnos příštích období, který se vykazuje v zisku nebo ztrátě na systematickém základě po celou dobu životnosti aktiva.

27

Druhá metoda odčítá dotaci při výpočtu účetní hodnoty aktiva. Dotace se vykazuje v zisku nebo ztrátě po celou dobu životnosti odepisovatelného aktiva jako snížený odpisový náklad.

Vracení státních dotací

32

Státní dotace, která se stane vratnou, je zaúčtována jako změna účetního odhadu (viz IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby). Vrácení dotace vztahující se k výnosům se uplatňuje nejdříve proti jakémukoliv neodepsanému výnosu příštích období vykázanému ve vztahu k dotaci. V rozsahu, v němž vratka překročí takovýto odložený výnos, nebo pokud neexistuje žádný výnos příštích období, se vratka ihned vykáže v zisku nebo ztrátě. Vratka dotace vztahující se k aktivu se vykazuje zvýšením účetní hodnoty aktiva nebo snížením zůstatku výnosů příštích období o splatnou částku. Další kumulativní dodatečné odpisy, které by při neexistenci dotace bývaly byly vykázány v zisku nebo ztrátě, se v zisku nebo ztrátě vykáží okamžitě.

Dodatek ke změnám IAS 20

Změny IAS 41

Účetní jednotky použijí změny IAS 41 v tomto dodatku tehdy, když použijí související změny odborného názvosloví použitého v IAS 20.

IAS 41    Zemědělství

Mění se odstavce 34–36.

STÁTNÍ DOTACE

34

Nepodmíněná státní dotace, která se vztahuje k biologickému aktivu oceňovanému v reálné hodnotě snížené o prodejní náklady, se vykáže v zisku nebo ztrátě výlučně v okamžiku, kdy se stane splatnou.

35

Jestliže je státní dotace, která se vztahuje k biologickému aktivu oceňovanému reálnou hodnotou sníženou o prodejní náklady, podmíněná, včetně případu, kdy státní dotace vyžaduje, aby účetní jednotka nevykonávala přesně stanovenou zemědělskou činnost, vykáže účetní jednotka státní dotaci v zisku nebo ztrátě výlučně v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky se státní dotací spojené.

36

Lhůty a podmínky státních dotací se různí. Dotace může například požadovat, aby účetní jednotka hospodařila v konkrétní lokalitě po dobu pěti let, a pokud účetní jednotka hospodaří po dobu kratší než pět let, musí celou dotaci vrátit. V tomto případě nebude dotace vykázána v zisku nebo ztrátě, dokud neuplyne pět let. Avšak jestliže podmínky dotace připouštějí ponechat si část dotace odpovídající časovému úseku, který uplynul, vykáže účetní jednotka tuto část v zisku nebo ztrátě po uplynutí časového úseku.

Změny mezinárodního účetního standardu 29

Vykazování v hyperinflačních ekonomikách

K názvu standardu se nad odstavec 1 vkládá poznámka pod čarou a mění se odstavce 8, 14, 20, 28 a 34.

Poznámka pod čarou k názvu

*

Jako součást Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví rada změnila pojmy použité v IAS 29, aby byly v souladu s ostatními IFRS, a to následujícím způsobem: (a) pojem „tržní hodnota“ byl změněn na pojem „reálná hodnota“ a (b) pojmy „výsledky z operací“ a „čistý zisk“ byly změněny na pojem „zisk nebo ztráta“.

PŘEPRACOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

8

Účetní závěrka účetní jednotky, jejíž funkční měnou je měna hyperinflační ekonomiky, ať už na základě přístupu k oceňování v historických cenách, nebo na základě přístupu k oceňování v běžných cenách, se vyjadřuje zúčtovací jednotkou běžnou na konci vykazovaného období. Odpovídající údaje za předchozí období požadované IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z května 2007) a každá informace vztahující se k dřívějším obdobím se také uvádějí zúčtovací jednotkou běžnou na konci vykazovaného období. Pro účely vykázání srovnávacích částek v rozdílné měně vykazování se použijí odstavce 42(b) a 43 IAS 21 Dopady změn měnových kurzů.

Účetní závěrka v historických cenách

Výkaz o finanční pozici

14

Všechna ostatní aktiva a závazky jsou nepeněžní. Některé nepeněžní položky jsou vedeny v běžných hodnotách na konci vykazovaného období, jako například v čisté realizovatelné hodnotě a reálné hodnotě, nejsou tedy přepracovány. Všechna ostatní nepeněžní aktiva a závazky se přepracovávají.

20

Jednotka, do níž bylo investováno, která je zaúčtována ekvivalenční metodou, může vykazovat v měně hyperinflační ekonomiky. Výkaz o finanční pozici a výkaz o úplném výsledku takovéto jednotky jsou přepracovány v souladu s tímto standardem, aby se vypočítal investorův podíl na jeho čistých aktivech a zisku nebo ztrátě. Pokud je přepracovaná účetní závěrka jednotky, do níž bylo investováno, vyjádřena v cizí měně, je přepočtena závěrkovými kurzy.

Přínos nebo ztráta z čisté peněžní pozice

28

Přínos nebo ztráta z čisté peněžní pozice jsou obsaženy v zisku nebo ztrátě. Úprava aktiv a závazků spojených smlouvou se změnami cen provedená v souladu s odstavcem 13 je kompenzací přínosu nebo ztráty z čisté peněžní pozice. Ostatní položky výnosů a nákladů, jako jsou například úrokový výnos nebo náklad a kurzové rozdíly vztahující se k investovaným nebo vypůjčeným prostředkům, jsou také spojeny s čistou peněžní pozicí. Ačkoliv se takovéto položky zveřejňují samostatně, může být užitečné, jestliže jsou zveřejněny společně s přínosem nebo ztrátou z čisté peněžní pozice ve výkaze o úplném výsledku.

Odpovídající údaje

34

Odpovídající údaje za předchozí vykazované období, ať už na základě přístupu k oceňování v historických cenách, nebo přístupu k oceňování v běžných cenách, jsou přepracovány za použití všeobecného cenového indexu tak, že srovnatelné účetní závěrky jsou prezentovány na základě zúčtovací jednotky běžné ke konci vykazovaného období. Informace, které jsou zveřejněny ve vztahu k dřívějšímu období, jsou také vyjádřeny zúčtovací jednotkou běžnou ke konci vykazovaného období. Pro účely vykázání srovnávacích částek v rozdílné měně vykázání se použijí odstavce 42(b) a 43 IAS 21.

Změna mezinárodního účetního standardu 34

Mezitímní účetní výkaznictví

Mění se odstavec 11 a vkládá se nová poznámka pod čarou.

FORMA A OBSAH MEZITÍMNÍCH ÚČETNÍCH VÝKAZŮ

11

Ve výkaze, v němž jsou vykázány složky zisku nebo ztráty v mezitímním období, účetní jednotka uvede ukazatel základního i zředěného zisku na akcii za dané období, pokud tato účetní jednotka spadá do rozsahu působnosti IAS 33 Zisk na akcii  (1).

Změny mezinárodního účetního standardu 40

Investiční nemovitý majetek

Mění se odstavce 31 a 50.

NÁSLEDNÉ OCEŇOVÁNÍ

Účetní pravidla

31

IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby stanoví, že dobrovolná změna v účetních pravidlech může být učiněna, pouze pokud umožní, aby účetní závěrka obsahovala spolehlivé a více relevantní informace o dopadech transakcí, jiných událostí nebo okolností na finanční pozici, finanční výkonnost nebo peněžní toky účetní jednotky. Je velmi nepravděpodobné, že by přechod z modelu oceňování reálnou hodnotou na model oceňování pořizovacími náklady vedl k relevantnějšímu vykazování.

Model oceňování reálnou hodnotou

50

Při určování účetní hodnoty investičního nemovitého majetku podle modelu oceňování reálnou hodnotou se účetní jednotka vyvaruje duplicitního vykazování aktiv nebo závazků, které jsou vykazovány jako samostatná aktiva nebo závazky. Například:

(a)

(d)

reálná hodnota investičního nemovitého majetku drženého na základě leasingu odráží očekávané peněžní toky (včetně podmíněného nájemného, jehož splatnost se očekává). Jestliže tedy ocenění nemovitosti nezahrnuje hodnotu všech očekávaných plateb, bude nezbytné přičíst zpět veškeré vykázané leasingové závazky, aby bylo pro účetní účely dosaženo účetní hodnoty investičního nemovitého majetku za použití modelu oceňování reálnou hodnotou.

Změny mezinárodního účetního standardu 41

Zemědělství

Mění se odstavce 4 a 5 a zrušuje se odstavec 14. Pojmy „odhadnuté náklady prodeje“ a „náklady prodeje“ se nahrazují pojmem „prodejní náklady“, a to v těchto odstavcích:

standard (odstavce 12, 13, 26–28, 30–32, 34, 35, 38, 40, 48, 50 a 51)

ROZSAH PŮSOBNOSTI

4

Následující tabulka uvádí příklady biologických aktiv, zemědělské produkce a výrobků, které jsou výsledkem zpracování po sklizni:

Biologická aktiva

Zemědělská produkce

Výrobky, které jsou výsledkem dalšího zpracování po sklizni

 

 

Stromy v pěstěném lese

Pokácené stromy

Kmeny, stavební dříví

 

 

DEFINICE

Definice spojené se zemědělstvím

5

Následující termíny se užívají v dále specifikovaném významu:

Prodejní náklady jsou přírůstkové náklady, které se vztahují přímo k vyřazení aktiva, kromě nákladů na financování a daně ze zisku.

VYKAZOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ

14

[zrušen]

Dodatek k změnám IAS 41

Změny jiných IFRS

Účetní jednotky použijí tyto změny IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti, IAS 2 Zásoby a IAS 36 Snížení hodnoty aktiv tehdy, když použijí související změny IAS 41

IFRS 5    Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti

Mění se odstavec 5.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

5

Pravidla tohoto IFRS (2) pro oceňování neplatí pro následující aktiva, která jsou předmětem uvedených standardů IFRS, ať už jsou to individuální aktiva nebo součást vyřazované skupiny:

(a)

(e)

dlouhodobá aktiva oceněná v reálné hodnotě snížené o prodejní náklady v souladu s IAS 41 Zemědělství;

(f)

IAS 2    Zásoby

Mění se odstavec 20.

20

Podle IAS 41 Zemědělství zahrnují zásoby zemědělskou produkci, kterou účetní jednotka získala z biologických aktiv a která při prvotním rozpoznání v okamžiku sklizně byla oceněna v reálné hodnotě snížené o prodejní náklady. Pro účely tohoto standardu toto ocenění představuje náklady na pořízení zásob.

IAS 36    Snížení hodnoty aktiv

Mění se odstavce 2 a 5.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

2

Tento standard se použije pro vykazování snížení hodnot veškerých aktiv s výjimkou:

(a)

(g)

biologických aktiv týkajících se zemědělské činnosti, která jsou oceněna reálnou hodnotou sníženou o prodejní náklady (viz IAS 41 Zemědělství);

(h)

5

Tento standard se nepoužije na finanční aktiva spadající do rozsahu působnosti IAS 39, na investiční nemovitý majetek oceňovaný v reálné hodnotě v souladu s IAS 40, ani na biologická aktiva vztahující se k zemědělské činnosti, která jsou oceňována v reálné hodnotě minus prodejní náklady v souladu s IAS 41. Tento standard se však použije na aktiva, která jsou zachycena v přeceněné hodnotě (tj. reálné hodnotě) v souladu s dalšími IFRS, jako je například model přecenění v IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení. Zjišťování, zdali hodnota přeceněného aktiva může být snížena, závisí na základně použité pro stanovení reálné hodnoty:

(a)


(1)  Tento odstavec byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, vydaného v květnu 2008, aby byl ujasněn rozsah působnosti IAS 34.

(2)  Kromě odstavců 18 a 19, které požadují ocenění daných aktiv v souladu s ostatními souvisejícími IFRS.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/38


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 71/2009

ze dne 23. ledna 2009,

kterým se stanoví dostupné množství kukuřice na intervenci pro fázi č. 2 hospodářského roku 2008/09

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 687/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin platebními agenturami nebo intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (2), a zejména na čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 3 nařízení (ES) č. 687/2008 určuje pravidla přidělování množství kukuřice způsobilé pro intervenci pro hospodářský rok 2008/09. Přidělování se děje ve dvou fázích nazývaných „fáze č. 1“ a „fáze č. 2“.

(2)

Celkové množství kukuřice nabídnuté k intervenci během fáze č. 1, která probíhala od 1. srpna do 31. prosince 2008, nepřekročilo maximální množství stanovené v čl. 11 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007. Proto je třeba uveřejnit množství kukuřice, které je možno nabídnout k intervenci pro fázi č. 2 hospodářského roku 2008/09.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 687/2008 začíná fáze č. 2 dnem následujícím poté, co bude v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněné množství, které zůstává k dispozici na intervenci v dané fázi. Tento den je posledním dnem pro podání nabídek ve všech členských státech a tato fáze končí nejpozději 30. dubna v případě Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska, 30. června v případě Švédska a 31. května v případě ostatních členských států. Je proto třeba stanovit, že toto nařízení vstoupí v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Množství kukuřice, které se může nabídnout k intervenci během fáze č. 2 hospodářského roku 2008/09 v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 687/2008, je 172 377 tun.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 20.


SMĚRNICE

24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/39


SMĚRNICE KOMISE 2009/4/ES

ze dne 23. ledna 2009

o protiopatřeních na předcházení a odhalování manipulace se záznamy tachografů, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (1), a zejména na článek 15 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 15 směrnice 2006/22/ES je třeba podle postupu stanoveného v čl. 12 odst. 2 uvedené směrnice přijmout změny příloh uvedené směrnice, které jsou nezbytné pro jejich přizpůsobení vývoji osvědčených postupů, pokud jde o provádění a kontroly předpisů týkajících se doby řízení a doby odpočinku.

(2)

Po zavedení digitálních tachografů byla Komise zpravena o novém ohrožení, které představuje instalace zařízení na oklamání systému, a tedy narušení účinnosti provádění právních předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.

(3)

Je proto vhodné odpovídajícím způsobem zajistit, aby členské státy zahrnuly do silničních kontrol a do kontrol v podniku rovněž cílené kontroly tohoto zařízení.

(4)

V zájmu zajištění účinnosti těchto kontrol je rovněž třeba přesněji vymezit standardní vybavení, které budou mít k dispozici kontrolující úředníci.

(5)

Přílohy I až II směrnice 2006/22/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem upraveny.

(6)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 (2),

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/22/ES se mění takto:

1)

V části A přílohy I se přidává následující bod 5:

„5)

v případě potřeby a s náležitým ohledem na bezpečnost ověření záznamového zařízení umístěného ve vozidlech s cílem zjistit instalaci a/nebo používání jakéhokoli přístroje nebo jakýchkoli přístrojů majících za úkol zničení, odstranění, manipulaci nebo pozměnění jakýchkoli údajů nebo přístrojů, které mají zasahovat do jakékoli fáze elektronického přenosu dat mezi součástmi záznamového zařízení nebo které zpomalují nebo pozměňují údaje před zakódováním.“

2)

Do přílohy II se vkládá nový bod 3, který zní:

„3)

zařízení pro specifickou analýzu s příslušným softwarem s cílem ověřit a potvrdit digitální podpis připojený k údajům, jakož i software pro specifickou analýzu umožňující vyhotovit podrobný pofil rychlosti vozidel před kontrolou jejich záznamového zařízení.“

Článek 2

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2009. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi uvedenými předpisy a touto směrnicí.

Uvedené předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 23. ledna 2009.

Za Komisi

Antonio TAJANI

mistopředseda


(1)  Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35.

(2)  Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada a Komise

24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/41


ROZHODNUTÍ RADY A KOMISE

ze dne 18. prosince 2008

o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii

(2009/50/ES, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 2, čl. 47 odst. 2 poslední větu, článek 55, čl. 57 odst. 2, článek 71, čl. 80 odst. 2, články 93, 94, 133 a 181a ve spojení s čl. 300 odst. 2 druhou větou a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 101 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska, a zejména na čl. 6 odst. 2 uvedeného aktu,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na schválení Rady podle článku 101 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii byl jménem Společenství a členských států podepsán dne 20. května 2008 v souladu s rozhodnutím Rady 2008/792/ES (2).

(2)

Až do svého vstupu v platnost je protokol ode dne 1. ledna 2007 uplatňován prozatímně.

(3)

Protokol by měl být uzavřen,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii se schvaluje jménem Společenství, Evropského společenství pro atomovou energii a členských států.

Článek 2

Předseda Rady provede oznámení podle článku 3 protokolu jménem Společenství a jeho členských států. Předseda Komise současně provede takové oznámení jménem Evropského společenství pro atomovou energii.

V Bruselu dne 18. prosince 2008.

Za Radu

předseda

M. BARNIER

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Stanovisko ze dne 2. září 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 272, 14.10.2008, s. 5.


Komise

24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/43


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 15. prosince 2008

o přidělení dovozních kvót na regulované látky na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000

(oznámeno pod číslem K(2008) 8100)

(Pouze anglické, francouzské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, řecké, slovinské a španělské znění je závazné)

(2009/51/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Množstevní limity pro uvádění regulovaných látek na trh ve Společenství jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 2037/2000 a v příloze III uvedeného nařízení.

(2)

Ustanovení čl. 4 odst. 3 bodu i) písm. f) nařízení (ES) č. 2037/2000 stanoví celkovou vypočtenou úroveň hydrochlorfluoruhlovodíků, které mohou výrobci a dovozci uvést na trh nebo používat pro vlastní potřebu v období od 1. ledna do 31. prosince 2009.

(3)

Komise zveřejnila oznámení dovozcům regulovaných látek, které poškozují ozonovou vrstvu (2), ve Společenství a obdržela od nich prohlášení o plánovaných dovozech těchto látek pro rok 2009.

(4)

V případě hydrochlorfluoruhlovodíků je přidělení kvót výrobcům a dovozcům v souladu s rozhodnutím Komise 2007/195/ES ze dne 27. března 2007, kterým se určuje mechanismus přidělování kvót výrobcům a dovozcům hydrochlorfluoruhlovodíků pro roky 2003 až 2009 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 (3).

(5)

Za účelem zajištění, aby hospodářské subjekty a společnosti mohly v řádných lhůtách využívat přidělených dovozních kvót, čímž by se zaručilo nutné pokračování jejich činností, je vhodné, aby se toto rozhodnutí použilo od 1. ledna 2009.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Množství regulovaných látek ve skupině I (chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115) a ve skupině II (jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2037/2000 a které může být propuštěno do volného oběhu ve Společenství v roce 2009 ze zdrojů mimo Společenství, činí 11 227 000,00 kg potenciálu poškozování ozonu.

2.   Množství regulovaných látek ve skupině III (halony), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2037/2000 a které může být propuštěno do volného oběhu ve Společenství v roce 2009 ze zdrojů mimo Společenství, činí 11 231 300,00 kg potenciálu poškozování ozonu.

3.   Množství regulovaných látek ve skupině IV (tetrachlormethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2037/2000 a které může být propuštěno do volného oběhu ve Společenství v roce 2009 ze zdrojů mimo Společenství, činí 16 500 330,00 kg potenciálu poškozování ozonu.

4.   Množství regulovaných látek ve skupině V (1,1,1-trichlorethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2037/2000 a které může být propuštěno do volného oběhu ve Společenství v roce 2009 ze zdrojů mimo Společenství, činí 400 060,00 kg potenciálu poškozování ozonu.

5.   Množství regulovaných látek ve skupině VI (methylbromid), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2037/2000 a které může být propuštěno do volného oběhu ve Společenství v roce 2009 ze zdrojů mimo Společenství, činí 1 441 891,20 kg potenciálu poškozování ozonu.

6.   Množství regulovaných látek ve skupině VII (hydrobromfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2037/2000 a které může být propuštěno do volného oběhu ve Společenství v roce 2009 ze zdrojů mimo Společenství, činí 120 292,00 kg potenciálu poškozování ozonu.

7.   Množství regulovaných látek ve skupině VIII (hydrochlorfluoruhlovodíky), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2037/2000 a které může být propuštěno do volného oběhu ve Společenství v roce 2009 ze zdrojů mimo Společenství, činí 10 115 600,440 kg potenciálu poškozování ozonu.

8.   Množství regulovaných látek ve skupině IX (bromchlormethan), na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2037/2000 a které může být propuštěno do volného oběhu ve Společenství v roce 2009 ze zdrojů mimo Společenství, činí 176 252,00 kg potenciálu poškozování ozonu.

Článek 2

1.   Dovozní kvóty na chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115 a jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se přidělují na účely a společnostem podle přílohy I.

2.   Dovozní kvóty na halony na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se přidělují na účely a společnostem podle přílohy II.

3.   Dovozní kvóty na tetrachlormethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se přidělují na uvedené účely a společnostem uvedeným v příloze III.

4.   Dovozní kvóty na 1,1,1-trichlorethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se přidělují na účely a společnostem podle přílohy IV.

5.   Dovozní kvóty na methylbromid na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se přidělují na účely a společnostem podle přílohy V.

6.   Dovozní kvóty na hydrobromfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se přidělují na účely a společnostem podle přílohy VI.

7.   Dovozní kvóty na hydrochlorfluoruhlovodíky na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se přidělují na účely a společnostem podle přílohy VII.

8.   Dovozní kvóty na bromchlormethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se přidělují na účely a společnostem podle přílohy VIII.

9.   Dovozní kvóty na chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115, jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky, halony, tetrachlormethan, 1,1,1-trichlorethan, methylbromid, hydrobromfluoruhlovodíky, hydrochlorfluoruhlovodíky a bromchlormethan na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 jsou stanoveny v příloze IX.

Článek 3

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2009 a jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2009.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno těmto společnostem:

 

Albemarle Europe SPRL

Parc Scientifique Einstein

Rue du Bosquet 9

B-1348 Louvain-la-Neuve

 

Albemarle Chemicals SAS

28, Étang de la Gafette

F-13521 Port-de-Bouc

 

Alcobre SA

Luis I, nave 6-B

Polígono Industrial Vallecas

E-28031 Madrid

 

ΑΛΦΑ Γεωργικά Εφόδια ΑΕΒΕ

Εθνικής Αντιστάσεως 73

GR-152 31 Χαλάνδρι, Αθήνα

 

ALFA Agricultural Supplies SA

73, Ethnikis Antistaseos str.

GR-152 31 Halandri, Athens

 

Arkema SA

420, rue d’Estienne-d’Orves

F-92705 Colombes Cedex

 

Arkema Química SA

Avenida de Burgos, 12

E-28036 Madrid

 

Avantec SA

26, avenue du Petit Parc

F-94683 Vincennes Cedex

 

Bang & Bonsomer

Baltā iela 3/9

LV-1055 Rīga

LATVIA

 

BASF Agri Production SAS

32, rue de Verdun

F-76410 Saint-Aubin-lès-Elbeuf

 

BaySystems Ibérica SL

Crta. Vilaseca – La Pineda s/n

E-43006 Tarragona

 

Blye Engineering Co Ltd

Naxxar Road

San Gwann SGN 07

MALTA

 

Bromotirrena Srl

Via Torino, 4

I-04022 Fondi (LT)

 

Calorie Fluor SAS

503, rue Hélène-Boucher

BP 33

F-78534 Buc Cedex

 

Chemosyntha NV

Gentstraat 58

B-8760 Meulebeke

 

Dow Deutschland Anlagegesellschaft mbH

Buetzflether Sand

D-21683 Stade

 

DuPont de Nemours (Nederland) BV

Baanhoekweg 22

3313 LA Dordrecht

Nederland

 

Dyneon GmbH & Co KG

Werk Gendorf

D-84504 Burgkirchen

 

Empor d.o.o.

Leskoškova 9a

SI-1000 Ljubljana

 

ERAS Labo

222, RN 90

F-38330 Saint-Nazaire-les-Eymes

 

Etis d.o.o.

Tržaška 333

SI-1000 Ljubljana

 

Fenner Dunlop

Oliemolenstraat 2

9203 ZN Drachten

Nederland

 

Freolitus

Centrinė Str. 1D

Ramučiai, Kauno raj. LT-54464

LITHUANIA

 

Fujifilm Electronic Materials (Europe) NV

Keetberglaan 1A

Havennr 1061

B-2070 Zwijndrecht

 

G.A.L. Cycle-Air Ltd

Σινώπης 3

Στρόβολος

CY-28385 Λευκωσία

 

G.A.L. Cycle-Air Ltd

3, Sinopis Str.,

Strovolos

CY-28385 Nicosia

 

Galco SA

Avenue Carton de Wiart 79

B-1090 Bruxelles

 

Harp International Ltd

Gellihirion Industrial Estate

Rhondda Cynon Taff

Pontypridd CF37 5SX

United Kingdom

 

Honeywell Fluorine Products Europe BV

Laarderhoogtweg 18,

1101 EA Amsterdam

Nederland

 

Hovione Farmaciencia SA

Sete Casas

P-2674-506 Loures

 

ICL-IP Europe BV (ex-Eurobrom)

Fosfaatweeg 48

1013 BM Amsterdam

Nederland

 

Ineos Fluor Ltd

PO Box 13, The Heath

Runcorn

Cheshire WA7 4QX

United Kingdom

 

Kay y Sol Iberia SA

P.I. Can Roca c/Carrerade s/n

E-08107 Martorelles (Barcelona)

 

Laboratorios Miret SA (LAMIRSA)

Géminis, 4

E-08228 Terrassa (Barcelona)

 

Linde Gaz Polska Sp. z o.o.

al. Jana Pawła II 41a

PL-31-864 Kraków

 

Matero Ltd

Ταχ. θυρ. 51744

CY-3508 Λεμεσός

 

Matero Ltd

P.O. Box 51744

CY-3508 Limassol

 

Mebrom NV

Assenedestraat 4

B-9940 Rieme Ertvelde

 

Meridian Technical Services Ltd

PO Box 16919

London SE3 9WE

United Kingdom

 

Poż-Pliszka Sp. z o.o.

ul. Szczecińska 45

PL-80-392 Gdańsk

 

PUPH Solfum Sp. z o.o.

ul. Ziemiańska 21

PL-95-070 Rąbień AB

 

Refrigerant Products Ltd

Banyard Road

Portbury West

Bristol BS20 7XH

United Kingdom

 

Savi Technologie Sp. z o.o.

ul. Wolności 20, Psary

PL-51-180 Wrocław

 

Sigma Aldrich Company Ltd

The Old Brickyard, New Road

Gillingham SP8 4XT

United Kingdom

 

Sigma Aldrich Logistik GmbH

Riedstraße 2

D-89555 Steinheim

 

SJB Energy Trading BV

Slagveld 15

3230 AG Brielle

Nederland

 

Solquimia Iberia SL

México, 3

E-50196 La Muela (Zaragoza)

 

Solvay Fluor GmbH

Hans-Böckler-Allee 20

D-30173 Hannover

 

Solvay Organics GmbH

Hans-Böckler-Allee 20

D-30173 Hannover

 

Solvay Solexis SpA

Viale Lombardia 20

I-20021 Bollate (MI)

 

Syngenta Crop Protection

Surrey Research Park

30 Priestly Road

Guildford

Surrey GU2 7YH

United Kingdom

 

Tazzetti Fluids Srl

Corso Europa n. 600/a

I-10070 Volpiano (TO)

 

Total Feuerschutz GmbH

Industriestraße 13

D-68526 Ladenburg

 

Trédi Séché global solutions

Parc industriel de la Plaine de l’Ain

BP 55

Saint-Vulbas

F-01152 Lagnieu Cedex

 

Unitor Servicios Navales SA

Puerto de Barcelona (P.T.P Delta 1)

Puerto de Miami 4 (MIM5)

E-08039 Barcelona

 

Unitor Trading France SAS

1, avenue Jean-Moulin

F-13110 Port-de-Bouc

 

Veolia Environmental Services

Bridges Road

Ellesmere Port

South Wirrel

Cheshire CH65 4EQ

United Kingdom

 

Vrec-Co Import-Export Kft.

6763 Szatymaz

Kossuth u. 12.

MAGYARORSZÁG

 

Wigmors

ul. Irysowa 5

PL-51-117 Wrocław

 

Wilhelmsen Ships Services AS

Willem Barentszstraat 50,

3165 AB Rotterdam/Albrandswaard

Nederland

 

Zakłady Azotowe w Tarnowie-Mościcach

al. Kwiatkowskiego 8

PL-33-101 Tarnów

 

Zephyr Kereskedelmi és Szolgáltató Kft.

6000 Kecskemét

Tatár sor 18.

MAGYARORSZÁG

V Bruselu dne 15. prosince 2008.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 114, 9.5.2008, s. 15.

(3)  Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 51.


PŘÍLOHA I

SKUPINY I A II

Dovozní kvóty na chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115 a jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 pro použití jako vstupní suroviny, technologická činidla a na zneškodňování na období od 1. ledna do 31. prosince 2009.

Společnost

 

Avantec SA (FR)

 

Ineos Fluor Ltd (UK)

 

Honeywell Fluorine Products Europe (NL)

 

Meridian Technical Services (UK)

 

Solvay Fluor (DE)

 

Solvay Solexis SpA (IT)

 

Syngenta Crop Protection (UK)

 

Tazzetti Fluids Srl (IT)

 

Trédi Séché global solutions (FR)

 

Unitor Servicios Navales (ES)

 

Unitor Trading France (FR)

 

Veolia Environmental Services (UK)

 

Wilhelmsen Ships Services (NL)


PŘÍLOHA II

SKUPINA III

Dovozní kvóty na halony přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 pro použití jako vstupní suroviny, na zneškodňování a na kritická použití na období od 1. ledna do 31. prosince 2009.

Společnost

 

Avantec SA (FR)

 

BASF Agri Production (FR)

 

ERAS Labo (FR)

 

Meridian Technical Services (UK)

 

Trédi Séché global solutions (FR)

 

Unitor Servicios Navales (ES)

 

Unitor Trading France (FR)

 

Poż-Pliszka (PL)

 

Savi Technologie (PL)

 

Total Feuerschutz (DE)

 

Veolia Environmental Services (UK)

 

Wilhelmsen Ships Services (NL)


PŘÍLOHA III

SKUPINA IV

Dovozní kvóty na tetrachlormethan přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 pro použití jako vstupní suroviny na období od 1. ledna do 31. prosince 2009.

Společnost

 

Dow Deutschland (DE)

 

Fenner Dunlop (NL)


PŘÍLOHA IV

SKUPINA V

Dovozní kvóty na 1,1,1-trichlorethan přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 pro použití jako vstupní suroviny na období od 1. ledna do 31. prosince 2009.

Společnost

 

Arkema SA (FR)

 

Fujifilm Electronic Materials Europe (BE)


PŘÍLOHA V

SKUPINA VI

Dovozní kvóty na methylbromid přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 pro použití jako vstupní suroviny, pro karanténní a předzásilkové aplikace a na zneškodňování na období od 1. ledna do 31. prosince 2009.

Společnost

 

Albemarle Chemicals (FR)

 

Albemarle Europe (BE)

 

ALFA Agricultural Supplies (ΑΛΦΑ Γεωργικά Εφόδια ΑΕΒΕ) (EL)

 

Bang & Bonsomer (LV)

 

Bromotirrena Srl (IT)

 

ICL-IP Europe (ex-Eurobrom) (NL)

 

Mebrom NV (BE)

 

PUPH Solfum (PL)

 

Sigma Aldrich Logistik (DE)

 

Veolia Environmental Services (UK)

 

Zephyr Kereskedelmi és Szolgáltató Kft. (HU)


PŘÍLOHA VI

SKUPINA VII

Dovozní kvóty na hydrobromfluoruhlovodíky přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 pro použití jako vstupní suroviny a na zneškodňování na období od 1. ledna do 31. prosince 2009.

Společnost

 

Chemosyntha NV (BE)

 

Hovione Farmaciencia (PT)

 

Veolia Environmental Services (UK)


PŘÍLOHA VII

SKUPINA VIII

Dovozní kvóty na hydrochlorfluoruhlovodíky přidělené výrobcům a dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 a v souladu s rozhodnutím 2007/195/ES na období od 1. ledna do 31. prosince 2009 pro použití jako vstupní suroviny, na zneškodňování, pro laboratorní použití a jiné aplikace povolené podle článku 5 nařízení (ES) č. 2037/2000 a dovozní kvóty přidělené výrobcům na jiné než nově vyrobené hydrochlorfluoruhlovodíky určené na regeneraci nebo na jiná použití povolená podle článku 5 nařízení (ES) č. 2037/2000.

Výrobce

 

Arkema SA (FR)

 

Arkema Quimica (SA)

 

DuPont de Nemours (Nederland) BV (NL)

 

Honeywell Fluorine Products Europe BV (NL)

 

Ineos Fluor Ltd (UK)

 

Solvay Fluor GmbH (DE)

 

Solvay Organics GmbH (DE)

 

Solvay Solexis SpA (IT)

DOVOZCE

 

Alcobre SA (ES)

 

Avantec SA (FR)

 

Bay Systems Iberia (ES)

 

Blye Engineering Co Ltd (MT)

 

Calorie Fluor SAS (FR)

 

Dyneon (DE)

 

Empor d.o.o. (SI)

 

Etis d.o.o. (SI)

 

Freolitus (LT)

 

Galco SA (BE)

 

G.AL. Cycle Air Ltd (CY)

 

Harp International Ltd (UK)

 

Linde Gaz Polska Sp. z o.o. (PL)

 

Kay y Sol (ES)

 

Matero Ltd (CY)

 

Mebrom NV (BE)

 

Refrigerant Products Ltd (UK)

 

SJB Energy Trading BV (NL)

 

Sigma Aldrich Company (UK)

 

Solquimia Iberia, SL (ES)

 

Tazzetti Fluids Srl (IT)

 

Unitor Servicios Navales (ES)

 

Unitor Trading France (FR)

 

Veolia Environmental Services (UK)

 

Vrec-Co Export-Import Kft. (HU)

 

Wigmors (PL)

 

Wilhelmsen Ships Services (NL)

 

Zakłady Azotowe (PL)


PŘÍLOHA VIII

SKUPINA IX

Dovozní kvóty na bromchlormethan přidělené dovozcům v souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 pro použití jako vstupní suroviny a na zneškodňování na období od 1. ledna do 31. prosince 2009.

Společnost

 

Albemarle Europe (BE)

 

Chemosyntha NV (BE)

 

ICL-IP Europe (ex-Eurobrom) (NL)

 

Laboratorios Miret SA (LAMIRSA) (ES)

 

Sigma Aldrich Logistik GmbH (DE)

 

Trédi Séché global solutions (FR)

 

Veolia Environmental Services (UK)


PŘÍLOHA IX

Tato příloha obsahuje důvěrné obchodní informace, a proto se nezveřejňuje.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/53


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 18. prosince 2008

o přidělení množství regulovaných látek povolených pro základní použití ve Společenství pro rok 2009 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

(oznámeno pod číslem K(2008) 8398)

(Pouze anglické, francouzské, italské, německé, nizozemské, slovinské a španělské znění je závazné)

(2009/52/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství postupně ukončilo výrobu a spotřebu chlorfluoruhlovodíků, jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků, halonů, tetrachlormethanu, 1,1,1-trichlorethanu, hydrobromfluoruhlovodíků a bromchlormethanu.

(2)

Komise musí každoročně pro tyto regulované látky stanovit základní použití, množství, která lze použít, a společnosti, které mohou dané látky používat.

(3)

Rozhodnutí IV/25 smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, dále jen „Montrealský protokol“, stanoví kritéria, která Komise použije pro vymezení základních použití, a povoluje smluvním stranám výrobu a spotřebu nutnou k uspokojení základních použití regulovaných látek.

(4)

Smluvní strany Montrealského protokolu povolily v Evropském společenství výrobu 22 tun chlorfluoruhlovodíků (CFC) v roce 2009 pro výrobu a použití inhalátorů odměřených dávek, na které se vztahují základní použití CFS, definovaná rozhodnutím IV/25.

(5)

Rozhodnutí XIX/18 smluvních stran Montrealského protokolu povoluje výrobu a spotřebu nutnou k uspokojení základních použití regulovaných látek uvedených v přílohách A, B a C (látky skupiny II a III) Montrealského protokolu pro laboratorní a analytické použití podle přílohy IV zprávy ze sedmého zasedání smluvních stran, na kterou se vztahují podmínky stanovené v příloze II zprávy ze šestého zasedání smluvních stran, jakož i rozhodnutí VII/11, XI/15 a XV/5 smluvních stran Montrealského protokolu. Rozhodnutí XVII/10 smluvních stran Montrealského protokolu povoluje výrobu a spotřebu regulovaných látek uvedených v příloze E Montrealského protokolu nutnou k uspokojení laboratorního a analytického kritického použití methylbromidu.

(6)

Podle odstavce 3 rozhodnutí XII/2 smluvních stran Montrealského protokolu o opatřeních pro usnadnění přechodu na výrobu inhalátorů odměřených dávek bez chlorfluoruhlovodíků všechny členské státy oznámily Programu OSN pro životní prostředí účinné složky, pro které chlorfluoruhlovodíky již nejsou základní pro výrobu inhalátorů odměřených dávek, jež jsou určeny pro uvádění na trh v Evropském společenství.

(7)

Podle čl. 4 odst. 4 bodu i) písm. b) nařízení ES) č. 2037/2000 se mohou chlorfluoruhlovodíky používat a uvádět na trh jen v případě, že jsou považovány za nezbytné podle podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení. Určení, že chlorfluoruhlovodíky již nejsou základní, proto snížilo poptávku po chlorfluoruhlovodících používaných v inhalátorech odměřených dávek, které se uvádějí na trh v Evropském společenství. Podle čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 2037/2000 je navíc zakázán dovoz a uvádění na trh inhalátorů odměřených dávek obsahujících chlorfluoruhlovodíky, s výjimkou výrobků, pro které je použití chlorfluoruhlovodíků základní podle podmínek stanovených v čl. 3 odst. 1.

(8)

Komise zveřejnila oznámení (2) určené těm společnostem v členských státech, které od Komise vyžadují, aby zvážila využití regulovaných látek pro základní použití ve Společenství v roce 2009, a obdržela prohlášení o plánovaném základním použití regulovaných látek v roce 2009.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem řídícího výboru zřízeného podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Množství regulovaných látek skupiny I (chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které je určeno k základnímu lékařskému použití ve Společenství v roce 2009, činí 21 360,00 kg potenciálu poškozování ozonu.

2.   Množství regulovaných látek ve skupině I (chlorfluoruhlovodíky 11, 12, 113, 114 a 115) a ve skupině II (jiné plně halogenované chlorfluoruhlovodíky) spadajících pod nařízení (ES) č. 2037/2000, které je určeno k základnímu laboratornímu a analytickému použití ve Společenství v roce 2009, činí 60 280,8 kg potenciálu poškozování ozonu.

3.   Množství regulovaných látek ve skupině III (halony) spadajících pod nařízení (ES) č. 2037/2000, které je určeno k základnímu laboratornímu a analytickému použití ve Společenství v roce 2009, činí 115,7 kg potenciálu poškozování ozonu.

4.   Množství regulovaných látek ve skupině IV (tetrachlormethan) spadajících pod nařízení (ES) č. 2037/2000, které je určeno k základnímu laboratornímu a analytickému použití ve Společenství v roce 2009, činí 129 390,8 kg potenciálu poškozování ozonu.

5.   Množství regulovaných látek ve skupině V (1,1,1-trichlorethan) spadajících pod nařízení (ES) č. 2037/2000, které je určeno k základnímu laboratornímu a analytickému použití ve Společenství v roce 2009, činí 355,65 kg potenciálu poškozování ozonu.

6.   Množství regulovaných látek ve skupině VI (methylbromid) spadajících do působnosti nařízení (ES) č. 2037/2000, které je určeno k laboratornímu a analytickému použití ve Společenství v roce 2009, činí 36,3 kg potenciálu poškozování ozonu.

7.   Množství regulovaných látek ve skupině VII (hydrobromfluoruhlovodíky) spadajících pod nařízení (ES) č. 2037/2000, které je určeno k základnímu laboratornímu a analytickému použití ve Společenství v roce 2009, činí 57,96 kg potenciálu poškozování ozonu.

8.   Množství regulovaných látek ve skupině IX (bromchlormethan) spadajících pod nařízení (ES) č. 2037/2000, které je určeno k základnímu laboratornímu a analytickému použití ve Společenství v roce 2009, činí 11 088 kg potenciálu poškozování ozonu.

Článek 2

Inhalátory odměřených dávek obsahující chlorfluoruhlovodíky uvedené v příloze I nejsou uváděny na trh zemí, jejichž příslušný orgán stanoví, že inhalátory odměřených dávek obsahující chlorfluoruhlovodíky nejsou pro tyto trhy základní.

Článek 3

V období od 1. ledna do 31. prosince 2009 se uplatní níže uvedená pravidla:

1)

Kvóty pro základní lékařské použití chlorfluoruhlovodíků 11, 12, 113, 114 a 115 se přidělují společnostem uvedeným v příloze II.

2)

Kvóty pro základní laboratorní a analytické použití chlorfluoruhlovodíků 11, 12, 113, 114 a 115 a jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků se přidělují společnostem uvedeným v příloze III.

3)

Kvóty pro základní laboratorní a analytické použití halonů se přidělují společnostem uvedeným v příloze IV.

4)

Kvóty pro základní laboratorní a analytické použití tetrachlormethanu se přidělují společnostem uvedeným v příloze V.

5)

Kvóty pro základní laboratorní a analytické použití 1,1,1-trichlorethanu se přidělují společnostem uvedeným v příloze VI.

6)

Kvóty pro laboratorní a analytické kritické použití methylbromidu se přidělují společnostem uvedeným v příloze VII.

7)

Kvóty pro základní laboratorní a analytické použití hydrobromfluoruhlovodíků se přidělují společnostem uvedeným v příloze VIII.

8)

Kvóty pro základní laboratorní a analytické použití bromchlormethanu se přidělují společnostem uvedeným v příloze IX.

9)

Kvóty pro základní použití chlorfluoruhlovodíků 11, 12, 113, 114 a 115 a jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků, tetrachlormethanu, 1,1,1-trichlorethanu, hydrobromfluoruhlovodíků a bromchlormethanu a kvóty pro základní laboratorní a analytické použití methylbromidu jsou uvedeny v příloze X.

Článek 4

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2009 a jeho použitelnost skončí dnem 31. prosince 2009.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno těmto společnostem:

 

Acros Organics bvba

Janssen Pharmaceuticalaan 3a

B-2440 Geel

 

Airbus France

316, route de Bayonne

F-31300 Toulouse

 

Carlo Erba Réactifs-SDS

Z.I. de Valdonne, BP 4

F-13124 Peypin

 

Chiesi Farmaceutici SpA

Via Palermo 26/A

I-43100 Parma

 

CNRS — Groupe de physique des solides

Université Paris 7 Denis Diderot et Paris 6

Pierre et Marie Curie

F-75251 Paris Cedex 5

 

Harp International

Gellihirion Industrial Estate Rhondda,

Cynon Taff

Pontypridd CF37 5SX

UNITED KINGDOM

 

Honeywell Specialty Chemicals

Wunstorfer Straße 40

Postfach 10 02 62

D-30918 Seelze

 

Ineos Fluor Ltd

PO Box 13, The Heath

Runcorn Cheshire WA7 4QF

UNITED KINGDOM

 

Institut scientifique de service public

Rue du Chéra 200

B-4000 Liège

 

LGC Standards GmbH

Mercatorstraße 51

D-46485 Wesel

 

Mallinckrodt Baker BV

Teugseweg 20

7418 AM Deventer

Nederland

 

Merck KGaA

Frankfurter Straße 250

D-64271 Darmstadt

 

Mikro + Polo d.o.o.

Zagrebška cesta 22

SI-2000 Maribor

 

Ministry of Defense

Defence Fuel Lubricants and Chemicals

PO Box 10 000

1780 CA Den Helder

Nederland

 

Panreac Química SA

Pol. Ind. Pla de la Bruguera, C/Garraf, 2

E-08211 Castellar del Vallès

Barcelona

 

Sigma Aldrich Chimie SARL

80, rue de Luzais

L’Isle d’Abeau Chesnes

F-38297 Saint-Quentin-Fallavier

 

Sigma Aldrich Company

The Old Brickyard, New Road

Gillingham SP8 4XT

UNITED KINGDOM

 

Sigma Aldrich Laborchemikalien

Wunstorfer Straße 40

Postfach 10 02 62

D-30918 Seelze

 

Sigma Aldrich Logistik GmbH

Riedstraße 2

D-89555 Steinheim

 

Solvay Organics GmbH

Hans-Böckler-Allee 20

D-30173 Hannover

 

Tazzetti Fluids SRL

Corso Europa 600/a

I-10088 Volpiano (TO)

 

Valeas SpA Pharmaceuticals

Via Vallisneri 10

I-20133 Milano

 

Valvole Aerosol Research Italiana (VARI)

SpA — LINDAL Group Italia

Via del Pino 10

I-23854 Olginate (LC)

 

VWR ISAS

201, rue Carnot

F-94126 Fontenay-sous-Bois

V Bruselu dne 18. prosince 2008.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 114, 9.5.2008, s. 27.


PŘÍLOHA I

Podle odstavce 3 rozhodnutí XII/2 z dvanáctého zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o opatřeních pro usnadnění přechodu na inhalátory odměřených dávek bez chlorfluoruhlovodíků stanovily následující země, že existují vhodné inhalátory odměřených dávek bez CFC, a CFC proto již nejsou „základní“ ve smyslu protokolu, jsou-li kombinovány s těmito účinnými složkami:

SEZNAM NEZÁKLADNÍCH LÁTEK

Zdroj: www.unep.org/ozone/Information_for_the_Parties/3Bi_dec12-2-3.asp

Tabulka 1

Bronchiodilatátory s krátkodobým účinkem beta-sympatomimetik

Země

Salbutamol

Terbutalin

Fenoterol

Orciprenalin

Reproterol

Karbuterol

Hexoprenalin

Pirbuterol

Klenbuterol

Bitolterol

Procaterol

Rakousko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Belgie

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Bulharsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Kypr

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Česká republika

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Dánsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Estonsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Finsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Francie

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Německo

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Řecko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Maďarsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Irsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Itálie

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Lotyšsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Litva

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Lucembursko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Malta

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Nizozemsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Polsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Portugalsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Rumunsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Slovensko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Slovinsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Španělsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Švédsko

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Spojené království

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X


Tabulka 2

Inhalované steroidy

Země

Beklomethason

Dexamethason

Flunisolid

Flutikason

Budesonid

Triamcinolon

Rakousko

X

X

X

X

X

X

Belgie

X

X

X

X

X

X

Bulharsko

X

X

X

X

X

X

Kypr

X

X

X

X

X

X

Česká republika

X

X

X

X

X

X

Dánsko

X

X

X

X

X

X

Estonsko

X

X

X

X

X

X

Finsko

X

X

X

X

X

X

Francie

X

X

X

X

X

X

Německo

X

X

X

X

X

X

Řecko

X

X

X

X

X

X

Maďarsko

X

X

X

X

X

X

Irsko

X

 

 

X

 

 

Itálie

X

X

X

X

X

X

Lotyšsko

X

X

X

X

X

X

Litva

X

X

X

X

X

X

Lucembursko

X

X

X

X

X

X

Malta

 

 

 

X

X

 

Nizozemsko

X

X

X

X

X

X

Polsko

X

X

X

X

X

X

Portugalsko

X

X

X

X

X

X

Rumunsko

X

X

X

X

X

X

Slovensko

X

X

X

X

X

X

Slovinsko

X

X

X

X

X

X

Španělsko

X

X

X

X

X

X

Švédsko

X

X

X

X

X

X

Spojené království

 

 

 

X

 

 


Tabulka 3

Nesteroidní antiflogistika

Země

Kyselina kromoglyková

Nedrokromil

Rakousko

X

X

Belgie

X

X

Bulharsko

X

X

Kypr

X

X

Česká republika

X

X

Dánsko

X

X

Estonsko

X

X

Finsko

X

X

Francie

X

X

Německo

X

X

Řecko

X

X

Maďarsko

X

 

Irsko

 

 

Itálie

X

X

Lotyšsko

X

X

Litva

X

X

Lucembursko

X

 

Malta

 

X

Nizozemsko

X

X

Polsko

X

X

Portugalsko

X

 

Rumunsko

X

X

Slovensko

X

X

Slovinsko

X

X

Španělsko

X

X

Švédsko

X

X

Spojené království

X

X


Tabulka 4

Anticholinergické bronchiodilatátory

Země

Ipratropium bromid

Oxitropium bromid

Rakousko

X

X

Belgie

X

X

Bulharsko

X

X

Kypr

X

X

Česká republika

X

X

Dánsko

X

X

Estonsko

X

X

Finsko

X

X

Francie

X

X

Německo

X

X

Řecko

X

X

Maďarsko

X

X

Irsko

X

X

Itálie

 

X

Lotyšsko

X

X

Litva

X

X

Lucembursko

X

X

Malta

X

X

Nizozemsko

X

X

Polsko

X

X

Portugalsko

X

 

Rumunsko

X

X

Slovensko

X

X

Slovinsko

X

X

Španělsko

X

X

Švédsko

X

X

Spojené království

X

X


Tabulka 5

Bronchiodilatátory s dlouhodobým účinkem beta-sympatomimetik

Země

Formoterol

Salmeterol

Rakousko

X

X

Belgie

X

X

Bulharsko

X

X

Kypr

X

X

Česká republika

X

X

Dánsko

X

X

Estonsko

X

X

Finsko

X

X

Francie

X

X

Německo

X

X

Řecko

X

X

Maďarsko

X

X

Irsko

X

X

Itálie

X

X

Lotyšsko

X

X

Litva

X

X

Lucembursko

X

X

Malta

X

X

Nizozemsko

X

X

Polsko

X

X

Portugalsko

X

X

Rumunsko

X

X

Slovensko

X

X

Slovinsko

X

X

Španělsko

X

X

Švédsko

X

X

Spojené království

X

X


Tabulka 6

Kombinace účinných složek v jediném inhalátoru odměřených dávek

Země

 

 

Rakousko

X všechny výrobky

 

Belgie

X všechny výrobky

 

Bulharsko

X všechny výrobky

 

Kypr

 

 

Česká republika

X všechny výrobky

 

Dánsko

X všechny výrobky

 

Estonsko

 

 

Finsko

X všechny výrobky

 

Francie

X všechny výrobky

 

Německo

X všechny výrobky

 

Řecko

 

 

Maďarsko

X všechny výrobky

 

Irsko

 

 

Itálie

Budesonid + Fenoterol

Flutikason + Salmeterol

Lotyšsko

X všechny výrobky

 

Litva

X všechny výrobky

 

Lucembursko

X všechny výrobky

 

Malta

X všechny výrobky

 

Nizozemsko

X všechny výrobky

 

Polsko

X všechny výrobky

 

Portugalsko

X všechny výrobky

 

Rumunsko

X všechny výrobky

 

Slovensko

X všechny výrobky

 

Slovinsko

X všechny výrobky

 

Španělsko

 

 

Švédsko

X všechny výrobky

 

Spojené království

 

 


PŘÍLOHA II

ZÁKLADNÍ LÉKAŘSKÉ POUŽITÍ

Kvóty pro regulované látky ve skupině I, které jsou určeny na výrobu inhalátorů odměřených dávek používaných při léčbě astmatu a jiných chronických obstrukčních plicních chorob, jsou přiděleny těmto společnostem:

 

Chiesi Farmaceutici SpA (IT)

 

Valeas SpA Pharmaceuticals (IT)

 

(VARI) SpA — LINDAL Group Italia (IT)


PŘÍLOHA III

ZÁKLADNÍ LABORATORNÍ A ANALYTICKÉ POUŽITÍ

Kvóty pro regulované látky ve skupinách I a II, které jsou určeny pro základní laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

 

Carlo Erba Réactifs-SDS (FR)

 

CNRS — Groupe de physique des solides (FR)

 

Harp International (UK)

 

Honeywell Specialty Chemicals (DE)

 

Ineos Fluor (UK)

 

LGC Standards (DE)

 

Mallinckrodt Baker (NL)

 

Merck KGaA (DE)

 

Mikro + Polo (SI)

 

Panreac Química (ES)

 

Sigma Aldrich Chimie (FR)

 

Sigma Aldrich Company (UK)

 

Sigma Aldrich Logistik (DE)

 

Tazzetti Fluids (IT)


PŘÍLOHA IV

ZÁKLADNÍ LABORATORNÍ A ANALYTICKÉ POUŽITÍ

Kvóty pro regulované látky ve skupině III, které jsou určené pro základní laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

 

Airbus France (FR)

 

Ineos Fluor (UK)

 

Ministry of Defence (NL)


PŘÍLOHA V

ZÁKLADNÍ LABORATORNÍ A ANALYTICKÉ POUŽITÍ

Kvóty pro regulované látky ve skupině IV, které jsou určené pro základní laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

 

Acros Organics (BE)

 

Carlo Erba Réactifs-SDS (FR)

 

Honeywell Specialty Chemicals (DE)

 

Institut Scientifique du Service Publique (BE)

 

Mallinckrodt Baker (NL)

 

Merck KGaA (DE)

 

Mikro + Polo (SI)

 

Panreac Quimica (ES)

 

Sigma Aldrich Chimie (FR)

 

Sigma Aldrich Company (UK)

 

Sigma Aldrich Laborchemikalien (DE)

 

Sigma Aldrich Logistik (DE)

 

VWR ISAS (FR)


PŘÍLOHA VI

ZÁKLADNÍ LABORATORNÍ A ANALYTICKÉ POUŽITÍ

Kvóty pro regulované látky ve skupině V, které jsou určené pro základní laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

 

Acros Organics (BE)

 

Merck KGaA (DE)

 

Mikro + Polo (SI)

 

Panreac Química (ES)

 

Sigma Aldrich Chimie (FR)

 

Sigma Aldrich Company (UK)

 

Sigma Aldrich Logistik (DE)


PŘÍLOHA VII

LABORATORNÍ A ANALYTICKÉ KRITICKÉ POUŽITÍ

Kvóty pro regulované látky ve skupině VI, které jsou určeny pro laboratorní a analytické kritické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

 

Sigma Aldrich Chimie (FR)

 

Sigma Aldrich Company (UK)

 

Sigma Aldrich Logistik (DE)


PŘÍLOHA VIII

ZÁKLADNÍ LABORATORNÍ A ANALYTICKÉ POUŽITÍ

Kvóty pro regulované látky ve skupině VII, které jsou určené pro základní laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

 

Ineos Fluor (UK)

 

Sigma Aldrich Logistik (DE)

 

Solvay Organics (DE)


PŘÍLOHA IX

ZÁKLADNÍ LABORATORNÍ A ANALYTICKÉ POUŽITÍ

Kvóty pro regulované látky ve skupině IX, které jsou určené pro základní laboratorní a analytické použití, jsou přiděleny těmto společnostem:

 

Ineos Fluor (UK)

 

Sigma Aldrich Chimie (FR)

 

Sigma Aldrich Company (UK)

 

Sigma Aldrich Logistik (DE)


PŘÍLOHA X

Tato příloha obsahuje důvěrné obchodní informace, a proto se nezveřejňuje.


Evropská centrální banka

24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/66


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 12. prosince 2008

o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky

(ECB/2008/23)

(2009/53/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 29.3 a 29.4 tohoto statutu,

s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) podle čl. 47.2 čtvrté odrážky statutu ESCB,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2006/21 ze dne 15. prosince 2006 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (1) stanovilo s účinkem od 1. ledna 2007 vážené podíly přidělené národním centrálním bankám, které byly k 1. lednu 2007 členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), v klíči pro upisování základního kapitálu ECB (dále jen „vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu“ a „klíč pro upisování základního kapitálu“).

(2)

Článek 29.3 statutu ESCB požaduje, aby vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu byly po založení ESCB upravovány každých pět let, přičemž se přiměřeně použije článek 29.1 statutu. Upravený klíč pro upisování základního kapitálu platí od prvního dne roku následujícího po roce, ve kterém dojde k úpravě.

(3)

Poslední úprava vážených podílů v klíči pro upisování základního kapitálu podle článku 29.3 statutu ESCB byla provedena v roce 2003 s účinkem od 1. ledna 2004 (2). Následná rozšíření klíče pro upisování základního kapitálu ECB byla provedena v souladu s článkem 49.3 statutu ESCB s ohledem na přistoupení nových členských států k Evropské unii (3).

(4)

V souladu s rozhodnutím Rady 2003/517/ES ze dne 15. července 2003 o statistických údajích, jež mají být použity k úpravě klíče pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (4), poskytla Evropská komise ECB statistické údaje pro stanovení upraveného klíče pro upisování základního kapitálu,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Zaokrouhlování

V případě, že Evropská komise poskytne revidované statistické údaje pro úpravu klíče pro upisování základního kapitálu a součet číselných údajů nečiní 100 %, vyrovnává se rozdíl takto: i) pokud celkový součet nedosahuje 100 %, přičítá se k nejmenšímu podílu (podílům) ve vzestupném pořadí 0,0001 procentního bodu, až se dosáhne přesně 100 %, nebo ii) pokud celkový součet přesahuje 100 %, odečítá se od největšího podílu (podílů) v sestupném pořadí 0,0001 procentního bodu, až se dosáhne přesně 100 %.

Článek 2

Vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu

Vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu, uvedeném v článku 29 statutu ESCB, jsou s účinkem od 1. ledna 2009 přiděleny jednotlivým národním centrálním bankám takto:

Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique

2,4256 %

Българска народна банка (Bulharskб nбrodnн banka)

0,8686 %

Česká národní banka

1,4472 %

Danmarks Nationalbank

1,4835 %

Deutsche Bundesbank

18,9373 %

Eesti Pank

0,1790 %

Central Bank and Financial Services Authority of Ireland

1,1107 %

Bank of Greece

1,9649 %

Banco de España

8,3040 %

Banque de France

14,2212 %

Banca d’Italia

12,4966 %

Central Bank of Cyprus

0,1369 %

Latvijas Banka

0,2837 %

Lietuvos bankas

0,4256 %

Banque centrale du Luxembourg

0,1747 %

Magyar Nemzeti Bank

1,3856 %

Bank Ċentrali ta’ Malta / Central Bank of Malta

0,0632 %

De Nederlandsche Bank

3,9882 %

Oesterreichische Nationalbank

1,9417 %

Narodowy Bank Polski

4,8954 %

Banco de Portugal

1,7504 %

Banca Națională a României

2,4645 %

Banka Slovenije

0,3288 %

Národná banka Slovenska

0,6934 %

Suomen Pankki

1,2539 %

Sveriges Riksbank

2,2582 %

Bank of England

14,5172 %

Článek 3

Závěrečná a přechodná ustanovení

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009.

2.   Rozhodnutí ECB/2006/21 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2009.

3.   Odkazy na rozhodnutí ECB/2006/21 se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 12. prosince 2008.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 1.

(2)  Rozhodnutí ECB/2003/17 ze dne 18. prosince 2003 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 9, 15.1.2004, s. 27).

(3)  Rozhodnutí ECB/2004/5 ze dne 22. dubna 2004 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 205, 9.6.2004, s. 5) a rozhodnutí ECB/2006/21.

(4)  Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 43.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/69


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 12. prosince 2008

o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky zúčastněnými národními centrálními bankami

(ECB/2008/24)

(2009/54/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 28.3 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2006/22 ze dne 15. prosince 2006 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky zúčastněnými národními centrálními bankami (1) stanovilo, jakým způsobem a v jaké výši byly národní centrální banky členských států, které přijaly euro (dále jen „zúčastněné národní centrální banky“), povinny ke dni 1. ledna 2007 splatit základní kapitál Evropské centrální banky (ECB).

(2)

Rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (2) upravuje klíč pro upisování základního kapitálu ECB (dále jen „klíč pro upisování základního kapitálu“) v souladu s článkem 29.3 statutu ESCB a s účinkem od 1. ledna 2009 stanoví nové vážené podíly přidělené jednotlivým národním centrálním bankám v upraveném klíči pro upisování základního kapitálu (dále jen „vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu“).

(3)

Upsaný základní kapitál ECB činí 5 760 652 402,58 EUR.

(4)

Úprava klíče pro upisování základního kapitálu ECB vyžaduje přijetí nového rozhodnutí ECB, které s účinkem od 1. ledna 2009 zruší rozhodnutí ECB/2006/22 a stanoví, jakým způsobem a v jaké výši jsou zúčastněné národní centrální banky povinny splatit základní kapitál ECB s účinkem od 1. ledna 2009.

(5)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady 2008/608/ES ze dne 8. července 2008 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 (3) Slovensko splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura a výjimka v jeho prospěch podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (4) se s účinkem od 1. ledna 2009 zrušuje.

(6)

Podle rozhodnutí ECB/2008/33 ze dne 31. prosince 2008 o splacení základního kapitálu, převodu devizových rezerv a příspěvku na rezervní fondy a rezervy Evropské centrální banky ze strany Národní banky Slovenska (5) je Národná banka Slovenska povinna splatit zbývající část svého upsaného podílu na základním kapitálu ECB s účinkem od 1. ledna 2009 s ohledem na upravený klíč pro upisování základního kapitálu,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Výše a způsob splacení základního kapitálu

Každá zúčastněná národní centrální banka splatí svůj upsaný podíl na základním kapitálu ECB v plné výši s účinkem od 1. ledna 2009. S ohledem na vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu stanovené v článku 2 rozhodnutí ECB/2008/23 splatí každá zúčastněná národní centrální banka k 1. lednu 2009 částku, která je uvedena v následující tabulce vedle názvu banky:

Zúčastněná národní centrální banka

(v EUR)

Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique

139 730 384,68

Deutsche Bundesbank

1 090 912 027,43

Central Bank and Financial Services Authority of Ireland

63 983 566,24

Bank of Greece

113 191 059,06

Banco de España

478 364 575,51

Banque de France

819 233 899,48

Banca d’Italia

719 885 688,14

Central Bank of Cyprus

7 886 333,14

Banque centrale du Luxembourg

10 063 859,75

Bank Ċentrali ta’ Malta/Central Bank of Malta

3 640 732,32

De Nederlandsche Bank

229 746 339,12

Oesterreichische Nationalbank

111 854 587,70

Banco de Portugal

100 834 459,65

Banka Slovenije

18 941 025,10

Národná banka Slovenska

39 944 363,76

Suomen Pankki

72 232 820,48

Článek 2

Úprava splaceného základního kapitálu

1.   Vzhledem k tomu, že každá zúčastněná národní centrální banka s výjimkou Národní banky Slovenska již splatila v plné výši svůj podíl na upsaném základním kapitálu ECB platný do 31. prosince 2008 podle rozhodnutí ECB/2006/22, každá z těchto bank s výjimkou Národní banky Slovenska buď převede dodatečnou částku na ECB, nebo případně obdrží určitou částku od ECB zpět, tak aby bylo dosaženo částek uvedených v tabulce v článku 1. Splacení základního kapitálu Národní bankou Slovenska upravuje rozhodnutí ECB/2008/33.

2.   Všechny převody podle tohoto článku se provádějí v souladu s rozhodnutím ECB/2008/25 ze dne 12. prosince 2008 o podmínkách pro převody podílů na základním kapitálu Evropské centrální banky mezi národními centrálními bankami a pro úpravu splaceného základního kapitálu (6).

Článek 3

Závěrečná ustanovení

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009.

2.   Rozhodnutí ECB/2006/22 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2009.

3.   Odkazy na rozhodnutí ECB/2006/22 se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 12. prosince 2008.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 3.

(2)  Viz strana 66 v tomto čísle Úředního věstníku.

(3)  Úř. věst. L 195, 24.7.2008, s. 24.

(4)  Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33).

(5)  Viz strana 83 v tomto čísle Úředního věstníku.

(6)  Viz strana 71 v tomto čísle Úředního věstníku.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/71


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 12. prosince 2008

o podmínkách pro převody podílů na základním kapitálu Evropské centrální banky mezi národními centrálními bankami a pro úpravu splaceného základního kapitálu

(ECB/2008/25)

(2009/55/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 28.5 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (1) upravuje vážené podíly přidělené národním centrálním bankám v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (ECB) (dále jen „vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu“ a „klíč pro upisování základního kapitálu“). Tato úprava vyžaduje, aby Rada guvernérů stanovila podmínky převodů podílů na základním kapitálu mezi národními centrálními bankami, které jsou k 31. prosinci 2008 členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), tak aby rozdělení těchto podílů odpovídalo provedeným úpravám. Je proto třeba, aby ECB přijala nové rozhodnutí, které s účinkem od 1. ledna 2009 zruší rozhodnutí ECB/2006/23 ze dne 15. prosince 2006 o podmínkách pro převody podílů na základním kapitálu Evropské centrální banky mezi národními centrálními bankami a pro úpravu splaceného základního kapitálu (2).

(2)

Rozhodnutí ECB/2008/24 ze dne 12. prosince 2008 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky zúčastněnými národními centrálními bankami (3) stanoví, jakým způsobem a v jaké výši jsou národní centrální banky členských států, které přijaly euro (dále jen „zúčastněné národní centrální banky“), povinny splatit základní kapitál ECB s ohledem na upravený klíč pro upisování základního kapitálu. Rozhodnutí ECB/2008/28 ze dne 15. prosince 2008 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky nezúčastněnými národními centrálními bankami (4) stanoví procentní podíl, který jsou národní centrální banky členských států, jež nepřijmou euro k 1. lednu 2009 (dále jen „nezúčastněné národní centrální banky“), povinny splatit s účinkem od 1. ledna 2009 s ohledem na upravený klíč pro upisování základního kapitálu.

(3)

Zúčastněné národní centrální banky s výjimkou Národní banky Slovenska již splatily své podíly na upsaném základním kapitálu ECB v souladu s rozhodnutím ECB/2006/22 ze dne 15. prosince 2006 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky zúčastněnými národními centrálními bankami (5). Vzhledem k tomu se v čl. 2 odst. 1 rozhodnutí ECB/2008/24 stanoví, že buď zúčastněná národní centrální banka převede dodatečnou částku na ECB, nebo případně obdrží určitou částku od ECB zpět, tak aby bylo dosaženo částek uvedených v tabulce v článku 1 rozhodnutí ECB/2008/24.

(4)

Čl. 2 odst. 1 a 2 rozhodnutí ECB/2008/33 ze dne 31. prosince 2008 o splacení základního kapitálu, převodu devizových rezerv a příspěvku na rezervní fondy a rezervy Evropské centrální banky ze strany Národní banky Slovenska (6) stanoví, že Národná banka Slovenska, která bude od 1. ledna 2009 zúčastněnou národní centrální bankou, je s ohledem na upravený klíč pro upisování základního kapitálu povinna splatit zbývající část svého upsaného podílu na základním kapitálu ECB, aby se dosáhlo částky, jež je uvedena vedle jejího názvu v tabulce v článku 1 rozhodnutí ECB/2008/24.

(5)

Rovněž nezúčastněné národní centrální banky již splatily své podíly na upsaném základním kapitálu ECB v souladu s rozhodnutím ECB/2006/26 ze dne 18. prosince 2006 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky nezúčastněnými národními centrálními bankami (7). Vzhledem k této skutečnosti se v čl. 2 odst. 1 rozhodnutí ECB/2008/28 stanoví, že každá z těchto bank buď převede dodatečnou částku na ECB, nebo případně obdrží určitou částku od ECB zpět, tak aby bylo dosaženo částek uvedených v tabulce v článku 1 rozhodnutí ECB/2008/28.

(6)

Rozhodnutí ECB/2003/20 ze dne 18. prosince 2003 o podmínkách pro převody podílů na základním kapitálu Evropské centrální banky mezi národními centrálními bankami a pro úpravu splaceného základního kapitálu (8) bylo nepřímo zrušeno rozhodnutím ECB/2004/7 ze dne 22. dubna 2004 o podmínkách pro převody podílů na základním kapitálu Evropské centrální banky mezi národními centrálními bankami a pro úpravu splaceného základního kapitálu (9). V zájmu přehlednosti je třeba rozhodnutí ECB/2003/20 se zpětným účinkem výslovně zrušit,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Převod podílů na základním kapitálu

S ohledem na podíl na základním kapitálu ECB, který každá národní centrální banka upíše k 31. prosinci 2008, a podíl na základním kapitálu ECB, který s účinkem od 1. ledna 2009 upíše každá národní centrální banka v důsledku úpravy vážených podílů v klíči pro upisování základního kapitálu uvedených v článku 2 rozhodnutí ECB/2008/23, převedou tyto národní centrální banky podíly na základním kapitálu mezi sebou prostřednictvím převodů na ECB a z ECB tak, aby rozdělení podílů na základním kapitálu s účinkem od 1. ledna 2009 odpovídalo upraveným váženým podílům. Na základě tohoto článku a bez toho, aby bylo zapotřebí dalších formalit nebo úkonů, každá z těchto národních centrálních bank s účinkem od 1. ledna 2009 buď převede, nebo obdrží podíl na upsaném základním kapitálu ECB, který je uveden vedle názvu banky ve čtvrtém sloupci tabulky v příloze I tohoto rozhodnutí, přičemž znaménko „+“ označuje podíl na základním kapitálu, který ECB převede na národní centrální banku, a znaménko „–“ označuje podíl na základním kapitálu, který národní centrální banka převede na ECB.

Článek 2

Úprava splaceného základního kapitálu

1.   S ohledem na částku základního kapitálu ECB, kterou každá národní centrální banka splatila, a částku základního kapitálu ECB, kterou každá národní centrální banka splatí s účinkem od 1. ledna 2009 podle článku 1 rozhodnutí ECB/2008/24 v případě zúčastněných národních centrálních bank a podle článku 1 rozhodnutí ECB/2008/28 v případě nezúčastněných národních centrálních bank, každá národní centrální banka v první provozní den transevropského expresního automatizovaného systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) následující po 1. lednu 2009 buď převede, nebo obdrží čistou částku uvedenou vedle názvu banky ve čtvrtém sloupci tabulky v příloze II tohoto rozhodnutí, přičemž znaménko „+“ označuje částku, kterou národní centrální banka převede na ECB, a znaménko „–“ označuje částku, kterou ECB převede na národní centrální banku.

2.   V první provozní den TARGET2 následující po 1. lednu 2009 ECB a národní centrální banky, jež jsou povinny převést částku podle odstavce 1, převedou odděleně veškeré úroky, které za období od 1. ledna 2009 do dne převodu vzniknou z jednotlivých splatných částek. Převodci a příjemci těchto úroků se shodují s převodci a příjemci částek, ze kterých úroky vzniknou.

Článek 3

Obecná ustanovení

1.   Převody uvedené v článku 2 se uskutečňují prostřednictvím TARGET2.

2.   V případě, že národní centrální banka nemá přístup k TARGET2, převedou se částky podle článku 2 připsáním na účet, který ECB nebo národní centrální banka včas určí.

3.   Výpočet úroků, které vzniknou podle čl. 2 odst. 2, se provádí denně s použitím metody výpočtu skutečný počet dnů / 360, pomocí sazby rovnající se mezní úrokové sazbě, kterou použil ESCB při poslední hlavní refinanční operaci.

4.   ECB a národní centrální banky, které jsou povinny provést převod podle článku 2, dají v patřičnou dobu nezbytné příkazy k řádnému a včasnému provedení tohoto převodu.

Článek 4

Závěrečná ustanovení

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009.

2.   Rozhodnutí ECB/2006/23 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2009.

3.   Odkazy na rozhodnutí ECB/2006/23 se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

4.   Rozhodnutí ECB/2003/20 se zrušuje s účinkem od 23. dubna 2004.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 12. prosince 2008.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Viz strana 66 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2)  Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 5.

(3)  Viz strana 69 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Viz strana 81 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 3.

(6)  Viz strana 75 v tomto čísle Úředního věstníku.

(7)  Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 15.

(8)  Úř. věst. L 9, 15.1.2004, s. 32.

(9)  Úř. věst. L 205, 9.6.2004, s. 9.


PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ KAPITÁL UPSANÝ NÁRODNÍMI CENTRÁLNÍMI BANKAMI

 

Podíl upsaný k 31. prosinci 2008

(v EUR)

Podíl upsaný s účinkem od 1. ledna 2009

(v EUR)

Podíl, který má být převeden

(v EUR)

Zúčastněná národní centrální banka

Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique

142 334 199,56

139 730 384,68

–2 603 814,88

Deutsche Bundesbank

1 182 149 240,19

1 090 912 027,43

–91 237 212,76

Central Bank and Financial Services Authority of Ireland

51 183 396,60

63 983 566,24

+12 800 169,64

Bank of Greece

104 659 532,85

113 191 059,06

+8 531 526,21

Banco de España

434 917 735,09

478 364 575,51

+43 446 840,42

Banque de France

828 813 864,42

819 233 899,48

–9 579 964,94

Banca d’Italia

721 792 464,09

719 885 688,14

–1 906 775,95

Central Bank of Cyprus

7 195 054,85

7 886 333,14

+ 691 278,29

Banque centrale du Luxembourg

9 073 027,53

10 063 859,75

+ 990 832,22

Bank Ċentrali ta’ Malta/Central Bank of Malta

3 583 125,79

3 640 732,32

+57 606,53

De Nederlandsche Bank

224 302 522,60

229 746 339,12

+5 443 816,52

Oesterreichische Nationalbank

116 128 991,78

111 854 587,70

–4 274 404,08

Banco de Portugal

98 720 300,22

100 834 459,65

+2 114 159,43

Banka Slovenije

18 399 523,77

18 941 025,10

+ 541 501,33

Národná banka Slovenska

38 970 813,50

39 944 363,76

+ 973 550,26

Suomen Pankki

71 708 601,11

72 232 820,48

+ 524 219,37

Nezúčastněná národní centrální banka

Българска народна банка (Bulharská národní banka)

50 883 842,67

50 037 026,77

– 846 815,90

Česká národní banka

79 957 855,35

83 368 161,57

+3 410 306,22

Danmarks Nationalbank

87 204 756,07

85 459 278,39

–1 745 477,68

Eesti Pank

9 810 391,04

10 311 567,80

+ 501 176,76

Latvijas Banka

16 204 715,21

16 342 970,87

+ 138 255,66

Lietuvos bankas

24 068 005,74

24 517 336,63

+ 449 330,89

Magyar Nemzeti Bank

75 700 733,22

79 819 599,69

+4 118 866,47

Narodowy Bank Polski

280 820 283,32

282 006 977,72

+1 186 694,40

Banca Națională a României

145 099 312,72

141 971 278,46

–3 128 034,26

Sveriges Riksbank

134 298 089,46

130 087 052,56

–4 211 036,90

Bank of England

802 672 023,82

836 285 430,59

+33 613 406,77

Celkem (1):

5 760 652 402,58

5 760 652 402,58

0


(1)  V důsledku zaokrouhlení se nemusí celkový součet přesně rovnat součtu všech uvedených číselných údajů.


Příloha II

ZÁKLADNÍ KAPITÁL SPLACENÝ NÁRODNÍMI CENTRÁLNÍMI BANKAMI

 

Podíl splacený k 31. prosinci 2008

(v EUR)

Podíl splacený s účinkem od 1. ledna 2009

(v EUR)

Částka převodu

(v EUR)

Zúčastněná národní centrální banka

Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique

142 334 199,56

139 730 384,68

–2 603 814,88

Deutsche Bundesbank

1 182 149 240,19

1 090 912 027,43

–91 237 212,76

Central Bank and Financial Services Authority of Ireland

51 183 396,60

63 983 566,24

+12 800 169,64

Bank of Greece

104 659 532,85

113 191 059,06

+8 531 526,21

Banco de España

434 917 735,09

478 364 575,51

+43 446 840,42

Banque de France

828 813 864,42

819 233 899,48

–9 579 964,94

Banca d’Italia

721 792 464,09

719 885 688,14

–1 906 775,95

Central Bank of Cyprus

7 195 054,85

7 886 333,14

+ 691 278,29

Banque centrale du Luxembourg

9 073 027,53

10 063 859,75

+ 990 832,22

Bank Ċentrali ta’ Malta/Central Bank of Malta

3 583 125,79

3 640 732,32

+57 606,53

De Nederlandsche Bank

224 302 522,60

229 746 339,12

+5 443 816,52

Oesterreichische Nationalbank

116 128 991,78

111 854 587,70

–4 274 404,08

Banco de Portugal

98 720 300,22

100 834 459,65

+2 114 159,43

Banka Slovenije

18 399 523,77

18 941 025,10

+ 541 501,33

Národná banka Slovenska

2 727 956,95

39 944 363,76

+37 216 406,81

Suomen Pankki

71 708 601,11

72 232 820,48

+ 524 219,37

Nezúčastněná národní centrální banka

Българска народна банка (Bulharská národní banka)

3 561 868,99

3 502 591,87

–59 277,12

Česká národní banka

5 597 049,87

5 835 771,31

+ 238 721,44

Danmarks Nationalbank

6 104 332,92

5 982 149,49

– 122 183,43

Eesti Pank

686 727,37

721 809,75

+35 082,38

Latvijas Banka

1 134 330,06

1 144 007,96

+9 677,90

Lietuvos bankas

1 684 760,40

1 716 213,56

+31 453,16

Magyar Nemzeti Bank

5 299 051,33

5 587 371,98

+ 288 320,65

Narodowy Bank Polski

19 657 419,83

19 740 488,44

+83 068,61

Banca Națională a României

10 156 951,89

9 937 989,49

– 218 962,40

Sveriges Riksbank

9 400 866,26

9 106 093,68

– 294 772,58

Bank of England

56 187 041,67

58 539 980,14

+2 352 938,47

Celkem (1):

4 137 159 937,99

4 142 260 189,23

+5 100 251,24


(1)  V důsledku zaokrouhlení se nemusí celkový součet přesně rovnat součtu všech uvedených číselných údajů.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/75


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 12. prosince 2008,

kterým se mění rozhodnutí ECB/2001/15 o vydávání eurobankovek

(ECB/2008/26)

(2009/56/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 106 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 16 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (1) upravuje klíč pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (ECB) (dále jen „klíč pro upisování základního kapitálu“) v souladu s článkem 29.3 statutu ESCB a s účinkem od 1. ledna 2009 stanoví nové vážené podíly přidělené jednotlivým národním centrálním bankám v upraveném klíči pro upisování základního kapitálu (dále jen „vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu“).

(2)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady 2008/608/ES ze dne 8. července 2008 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 (2) Slovensko splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura a výjimka v jeho prospěch podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (3) se s účinkem od 1. ledna 2009 zrušuje.

(3)

Čl. 1 písm. d) rozhodnutí ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek (4) definuje „klíč pro přidělování bankovek“ a odkazuje na přílohu uvedeného rozhodnutí, která stanoví klíč pro přidělování bankovek platný od 1. ledna 2008. Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2009 budou platit nové vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu a že Slovensko přijme k 1. lednu 2009 euro, je třeba rozhodnutí ECB/2001/15 změnit, aby byl stanoven klíč pro přidělování bankovek platný od 1. ledna 2009,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Změna rozhodnutí ECB/2001/15

Rozhodnutí ECB/2001/15 se mění takto:

1)

V čl. 1 písm. d) se poslední věta nahrazuje tímto:

„Příloha tohoto rozhodnutí stanoví klíč pro přidělování bankovek platný od 1. ledna 2009.“

2)

Příloha rozhodnutí ECB/2001/15 se nahrazuje textem uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 12. prosince 2008.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Viz strana 66 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2)  Úř. věst. L 195, 24.7.2008, s. 24.

(3)  Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33).

(4)  Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 52.


PŘÍLOHA

KLÍČ PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BANKOVEK OD 1. LEDNA 2009

Evropská centrální banka

8,0000 %

Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique

3,1975 %

Deutsche Bundesbank

24,9630 %

Central Bank and Financial Services Authority of Ireland

1,4640 %

Bank of Greece

2,5900 %

Banco de España

10,9465 %

Banque de France

18,7465 %

Banca d’Italia

16,4730 %

Central Bank of Cyprus

0,1805 %

Banque centrale du Luxembourg

0,2305 %

Bank Ċentrali ta’ Malta/Central Bank of Malta

0,0835 %

De Nederlandsche Bank

5,2575 %

Oesterreichische Nationalbank

2,5595 %

Banco de Portugal

2,3075 %

Banka Slovenije

0,4335 %

Národná banka Slovenska

0,9140 %

Suomen Pankki

1,6530 %

Celkem

100,0000 %


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/77


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 12. prosince 2008

o opatřeních nezbytných pro příspěvek na souhrnnou hodnotu kapitálu Evropské centrální banky a pro úpravu pohledávek národních centrálních bank ve výši převedených devizových rezerv

(ECB/2008/27)

(2009/57/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 30 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (1) upravuje klíč pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (ECB) (dále jen „klíč pro upisování základního kapitálu“) v souladu s článkem 29.3 statutu ESCB a s účinkem od 1. ledna 2009 stanoví nové vážené podíly přidělené jednotlivým národním centrálním bankám v upraveném klíči pro upisování základního kapitálu (dále jen „vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu“).

(2)

V důsledku úprav vážených podílů v klíči pro upisování základního kapitálu a z nich vyplývajících změn podílů národních centrálních bank na upsaném základním kapitálu ECB je nezbytné upravit pohledávky, které ECB připsala podle článku 30.3 statutu ESCB národním centrálním bankám členských států, které přijaly euro (dále jen „zúčastněné národní centrální banky“) a které se rovnají výši devizových rezerv, jež zúčastněné národní centrální banky poskytly ECB (dále jen „pohledávky“).

(3)

Zúčastněné národní centrální banky, jejichž procentní podíl v upraveném klíči pro upisování základního kapitálu se v důsledku úpravy zvyšuje, by proto měly uskutečnit vyrovnávací převod na ECB, zatímco ECB by měla uskutečnit vyrovnávací převod na ty zúčastněné národní centrální banky, jejichž procentní podíl se v upraveném klíči pro upisování základního kapitálu snižuje.

(4)

V souladu s obecnými principy spravedlnosti, rovného zacházení a oprávněného očekávání, na kterých je statut ESCB založen, by měly zúčastněné národní centrální banky, jejichž relativní podíl na souhrnné hodnotě kapitálu ECB se v důsledku výše uvedených úprav zvyšuje, uskutečnit rovněž vyrovnávací převod na zúčastněné národní centrální banky, jejichž relativní podíl se snižuje.

(5)

Pro účely výpočtu úpravy hodnoty podílu každé zúčastněné národní centrální banky na souhrnné hodnotě kapitálu ECB by jednotlivé vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu každé zúčastněné národní centrální banky do 31. prosince 2008 a s účinkem od 1. ledna 2009 měly být vyjádřeny jako procento z celkového základního kapitálu ECB upsaného všemi zúčastněnými národními centrálními bankami.

(6)

Z uvedených důvodů je nutné přijmout nové rozhodnutí ECB, které zruší rozhodnutí ECB/2006/24 ze dne 15. prosince 2006 o opatřeních nezbytných pro příspěvek na souhrnnou hodnotu kapitálu Evropské centrální banky a pro úpravu pohledávek národních centrálních bank ve výši převedených devizových rezerv (2).

(7)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady 2008/608/ES ze dne 8. července 2008 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 (3) se s účinkem od 1. ledna 2009 zrušuje výjimka ve prospěch Slovenska podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (4),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)

„souhrnnou hodnotou kapitálu“ celkový součet rezervních fondů ECB, účtů přecenění a rezerv rovnocenných rezervním fondům, vypočtený ECB k 31. prosinci 2008. Aniž by byla dotčena obecná platnost pojmu „souhrnné hodnoty kapitálu“, rezervní fondy ECB a rezervy rovnocenné rezervním fondům zahrnují všeobecný rezervní fond a rezervy rovnocenné rezervním fondům na krytí kurzového a úrokového rizika a rizika souvisejícího s cenou zlata;

b)

„dnem převodu“ druhý obchodní den po schválení účetní závěrky ECB za účetní rok 2008 Radou guvernérů.

Článek 2

Příspěvek na rezervní fondy a rezervy ECB

1.   Jestliže se podíl zúčastněné národní centrální banky na souhrnné hodnotě kapitálu v důsledku zvýšení jejího váženého podílu v klíči pro upisování základního kapitálu s účinkem od 1. ledna 2009 zvyšuje, převede tato zúčastněná národní centrální banka na ECB v den převodu částku určenou podle odstavce 3.

2.   Jestliže se podíl zúčastněné národní centrální banky na souhrnné hodnotě kapitálu v důsledku snížení jejího váženého podílu v klíči pro upisování základního kapitálu s účinkem od 1. ledna 2009 snižuje, obdrží tato zúčastněná národní centrální banka v den převodu od ECB částku určenou podle odstavce 3.

3.   V den schválení účetní závěrky ECB za účetní rok 2008 Radou guvernérů nebo před tímto dnem ECB vypočítá a potvrdí každé zúčastněné národní centrální bance buď částku, kterou má tato zúčastněná národní centrální banka převést na ECB v případě podle odstavce 1, nebo částku, kterou tato zúčastněná národní centrální banka obdrží od ECB v případě podle odstavce 2. S výhradou zaokrouhlení se každá částka, jež má být převedena nebo přijata, vypočítává tak, že se souhrnná hodnota kapitálu vynásobí absolutním rozdílem mezi váženým podílem každé ze zúčastněných národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu k 31. prosinci 2008 a jejím váženým podílem v klíči pro upisování základního kapitálu s účinkem od 1. ledna 2009 a výsledek se vydělí 100.

4.   Částky uvedené v odstavci 3 jsou splatné v eurech 1. ledna 2009, ale ve skutečnosti se převádí v den převodu.

5.   Zúčastněná národní centrální banka nebo ECB, jež jsou povinny převést částku podle odstavce 1 nebo odstavce 2, převedou v den převodu odděleně rovněž úroky, které za období od 1. ledna 2009 do dne převodu vzniknou z jednotlivých částek, jež má tato zúčastněná národní centrální banka nebo ECB splatit. Převodci a příjemci těchto úroků se shodují s převodci a příjemci částek, ze kterých úroky vzniknou.

6.   Je-li souhrnná hodnota kapitálu menší než nula, částky, jež mají být převedeny nebo přijaty podle odstavce 3 a odstavce 5, se zúčtují opačně, než jak stanoví odstavec 3 a odstavec 5.

Článek 3

Úprava pohledávek ve výši převedených devizových rezerv

1.   Vzhledem k tomu, že úprava pohledávek ve výši převedených devizových rezerv v případě Národní banky Slovenska se bude řídit rozhodnutím ECB/2008/33 ze dne 31. prosince 2008 o splacení základního kapitálu, převodu devizových rezerv a příspěvku na rezervní fondy a rezervy Evropské centrální banky ze strany Národní banky Slovenska (5), tímto článkem se řídí úprava pohledávek, které se rovnají výši devizových rezerv převedených ostatními zúčastněnými národními centrálními bankami.

2.   Pohledávky zúčastněných národních centrálních bank se s účinkem od 1. ledna 2009 upravují v souladu s upravenými váženými podíly v klíči pro upisování základního kapitálu. Hodnota pohledávek zúčastněných národních centrálních bank s účinkem od 1. ledna 2009 je uvedena ve třetím sloupci tabulky v příloze tohoto rozhodnutí.

3.   Na základě tohoto ustanovení a aniž by bylo zapotřebí dalších formalit nebo úkonů se má za to, že každá zúčastněná národní centrální banka 1. ledna 2009 buď převedla, nebo obdržela absolutní hodnotu pohledávky (v eurech) uvedenou vedle jejího názvu ve čtvrtém sloupci tabulky v příloze tohoto rozhodnutí, přičemž znaménko „–“ označuje pohledávku, kterou zúčastněná národní centrální banka převede na ECB, a znaménko „+“ označuje pohledávku, kterou ECB převede na zúčastněnou národní centrální banku.

4.   V první provozní den transevropského expresního automatizovaného systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) následující po 1. lednu 2009 každá zúčastněná národní centrální banka buď převede, nebo obdrží absolutní hodnotu částky (v eurech), jež je uvedena vedle jejího názvu ve čtvrtém sloupci tabulky v příloze tohoto rozhodnutí, přičemž znaménko „+“ označuje částku, kterou zúčastněná národní centrální banka převede na ECB, a znaménko „–“ označuje částku, kterou ECB převede na zúčastněnou národní centrální banku.

5.   V první provozní den TARGET2 následující po 1. lednu 2009 ECB a zúčastněné národní centrální banky, jež jsou povinny převést částky podle odstavce 4, převedou odděleně úroky, které za období od 1. ledna 2009 do dne tohoto převodu vzniknou z jednotlivých částek, jež mají ECB nebo takové zúčastněné národní centrální banky splatit. Převodci a příjemci těchto úroků se shodují s převodci a příjemci částek, ze kterých úroky vzniknou.

Článek 4

Obecná ustanovení

1.   Výpočet úroků, které vzniknou na základě čl. 2 odst. 5 a čl. 3 odst. 5, se provádí denně s použitím metody výpočtu skutečný počet dnů/360, pomocí sazby rovnající se mezní úrokové sazbě, kterou ESCB použil při poslední hlavní refinanční operaci.

2.   Každý převod podle čl. 2 odst. 1, 2 a 5 a čl. 3 odst. 4 a 5 se uskutečňuje odděleně prostřednictvím TARGET2.

3.   ECB a zúčastněné národní centrální banky, které jsou povinny provést převody uvedené v odstavci 2, dají v patřičnou dobu nezbytné příkazy k řádnému a včasnému provedení těchto převodů.

Článek 5

Závěrečná ustanovení

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009.

2.   Rozhodnutí ECB/2006/24 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2009.

3.   Odkazy na rozhodnutí ECB/2006/24 se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 12. prosince 2008.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Viz strana 66 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2)  Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 9.

(3)  Úř. věst. L 195, 24.7.2008, s. 24.

(4)  Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33).

(5)  Viz strana 83 v tomto čísle Úředního věstníku.


PŘÍLOHA

POHLEDÁVKY VE VÝŠI DEVIZOVÝCH REZERV PŘEVEDENÝCH NA ECB

Zúčastněná národní centrální banka

Pohledávka ve výši devizových rezerv převedených na ECB, k 31. prosinci 2008

(v EUR)

Pohledávka ve výši devizových rezerv převedených na ECB, s účinkem od 1. ledna 2009

(v EUR)

Částka převodu

(v EUR)

Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique

1 423 341 995,63

1 397 303 846,77

–26 038 148,86

Deutsche Bundesbank

11 821 492 401,85

10 909 120 274,33

– 912 372 127,52

Central Bank and Financial Services Authority of Ireland

511 833 965,97

639 835 662,35

+ 128 001 696,38

Bank of Greece

1 046 595 328,50

1 131 910 590,58

+85 315 262,08

Banco de España

4 349 177 350,90

4 783 645 755,10

+ 434 468 404,20

Banque de France

8 288 138 644,21

8 192 338 994,75

–95 799 649,46

Banca d’Italia

7 217 924 640,86

7 198 856 881,40

–19 067 759,46

Central Bank of Cyprus

71 950 548,51

78 863 331,39

+6 912 782,88

Banque centrale du Luxembourg

90 730 275,34

100 638 597,47

+9 908 322,13

Bank Ċentrali ta’ Malta / Central Bank of Malta

35 831 257,94

36 407 323,18

+ 576 065,24

De Nederlandsche Bank

2 243 025 225,99

2 297 463 391,20

+54 438 165,21

Oesterreichische Nationalbank

1 161 289 917,84

1 118 545 877,01

–42 744 040,83

Banco de Portugal

987 203 002,23

1 008 344 596,55

+21 141 594,32

Banka Slovenije

183 995 237,74

189 410 251,00

+5 415 013,26

Národná banka Slovenska

0

399 443 637,59 (1)

+ 399 443 637,59

Suomen Pankki

717 086 011,07

722 328 204,76

+5 242 193,69

Celkem (2)

40 149 615 804,58

40 204 457 215,43

54 841 410,85


(1)  Převede se s účinkem od dat uvedených v rozhodnutí ECB/2008/33.

(2)  V důsledku zaokrouhlení se nemusí celkový součet přesně rovnat součtu všech uvedených číselných údajů.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/81


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 15. prosince 2008

o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky nezúčastněnými národními centrálními bankami

(ECB/2008/28)

(2009/58/ES)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na článek 48 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2006/26 ze dne 18. prosince 2006 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky nezúčastněnými národními centrálními bankami (1) stanovilo procentní podíl na upsaném základním kapitálu Evropské centrální banky (ECB), jenž byly národní centrální banky členských států, které k 1. lednu 2007 nepřijaly euro, povinny splatit k 1. lednu 2007 jako příspěvek na provozní náklady ECB.

(2)

Rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (2) upravuje klíč pro upisování základního kapitálu ECB (dále jen „klíč pro upisování základního kapitálu“) v souladu s článkem 29.3 statutu ESCB a s účinkem od 1. ledna 2009 stanoví nové vážené podíly přidělené jednotlivým národním centrálním bankám v upraveném klíči pro upisování základního kapitálu (dále jen „vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu“).

(3)

Upsaný základní kapitál ECB činí 5 760 652 402,58 EUR.

(4)

Upravený klíč pro upisování základního kapitálu vyžaduje přijetí nového rozhodnutí ECB, které s účinkem od 1. ledna 2009 zruší rozhodnutí ECB/2006/26 a stanoví procentní podíl na upsaném základním kapitálu ECB, jenž jsou národní centrální banky členských států, které do 1. ledna 2009 nepřijmou euro (dále jen „nezúčastněné národní centrální banky“), povinny splatit s účinkem od 1. ledna 2009,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Výše a způsob splacení základního kapitálu

Každá nezúčastněná národní centrální banka splatí s účinkem od 1. ledna 2009 7 % svého upsaného podílu na základním kapitálu ECB. S ohledem na vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu stanovené v článku 2 rozhodnutí ECB/2008/23 splatí každá nezúčastněná národní centrální banka s účinkem od 1. ledna 2009 částku, která je uvedena v následující tabulce vedle názvu banky:

Nezúčastněná národní centrální banka

(v EUR)

Българска народна банка (BulharskБ nБrodnН banka)

3 502 591,87

Česká národní banka

5 835 771,31

Danmarks Nationalbank

5 982 149,49

Eesti Pank

721 809,75

Latvijas Banka

1 144 007,96

Lietuvos bankas

1 716 213,56

Magyar Nemzeti Bank

5 587 371,98

Narodowy Bank Polski

19 740 488,44

Banca Națională a României

9 937 989,49

Sveriges Riksbank

9 106 093,68

Bank of England

58 539 980,14

Článek 2

Úprava splaceného základního kapitálu

1.   Vzhledem k tomu, že každá nezúčastněná národní centrální banka již splatila 7 % svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB platného do 31. prosince 2008 podle rozhodnutí ECB/2006/26, každá z těchto bank buď převede dodatečnou částku na ECB, nebo případně obdrží určitou částku od ECB zpět, tak aby bylo dosaženo částek uvedených v tabulce v článku 1.

2.   Všechny převody podle tohoto článku se provádějí v souladu s rozhodnutím ECB/2008/25 ze dne 12. prosince 2008 o podmínkách pro převody podílů na základním kapitálu Evropské centrální banky mezi národními centrálními bankami a pro úpravu splaceného základního kapitálu (3).

Článek 3

Závěrečná ustanovení

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009.

2.   Rozhodnutí ECB/2006/26 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2009.

3.   Odkazy na rozhodnutí ECB/2006/26 se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 15. prosince 2008.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 15.

(2)  Viz strana 66 v tomto čísle Úředního věstníku.

(3)  Viz strana 71 v tomto čísle Úředního věstníku.


24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/83


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 31. prosince 2008

o splacení základního kapitálu, převodu devizových rezerv a příspěvcích na rezervní fondy rezervy Evropské centrální banky ze strany Národní banky Slovenska

(ECB/2008/33)

(2009/59/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), a zejména na články 30.1, 30.3, 49.1 a 49.2 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady 2008/608/ES ze dne 8. července 2008 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 (1) Slovensko splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura a výjimka v jeho prospěch podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (2) se s účinkem od 1. ledna 2009 zrušuje.

(2)

Článek 49.1 statutu ESCB stanoví, že národní centrální banka členského státu, na který se přestala vztahovat výjimka, je povinna splatit svůj upsaný podíl na základním kapitálu Evropské centrální banky (ECB) ve stejném rozsahu jako národní centrální banky ostatních zúčastněných členských států. Národní centrální banky stávajících zúčastněných členských států splatily své podíly na upsaném základním kapitálu ECB v plné výši (3). Podle článku 2 rozhodnutí ECB/2008/23 ze dne 12. prosince 2008 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (4) činí vážený podíl Národní banky Slovenska v klíči pro upisování základního kapitálu ECB 0,6934 %. Národná banka Slovenska již splatila část svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB v souladu s článkem 1 rozhodnutí ECB/2006/26 ze dne 18. prosince 2006 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky nezúčastněnými národními centrálními bankami (5). Zbývající dlužná částka proto činí 37 216 406,81 EUR a je výsledkem násobku upsaného základního kapitálu ECB (5 760 652 402,58 EUR) a váženého podílu Národní banky Slovenska v klíči pro upisování základního kapitálu (0,6934 %) po odečtení části jejího podílu na upsaném základním kapitálu ECB, která byla již splacena.

(3)

Článek 49.1 ve spojení s článkem 30.1 statutu ESCB stanoví, že národní centrální banka členského státu, na který se přestala vztahovat výjimka, je též povinna převést na ECB devizové rezervy. Podle článku 49.1 statutu ESCB se výše těchto převodů určuje násobkem hodnoty devizových rezerv, které již byly v souladu s článkem 30.1 statutu ESCB převedeny na ECB, vyjádřené v eurech podle platných směnných kurzů, a poměru mezi počtem podílů upsaných dotyčnou národní centrální bankou a počtem podílů již splacených národními centrálními bankami ostatních zúčastněných členských států. Při určování „devizových rezerv, které již byly v souladu s článkem 30.1 převedeny na ECB“, je třeba náležitě zohlednit předchozí úpravy klíče pro upisování základního kapitálu (6) podle článku 29.3 statutu ESCB a rozšíření klíče pro upisování základního kapitálu ECB podle článku 49.3 statutu ESCB (7). Proto podle rozhodnutí ECB/2008/27 ze dne 12. prosince 2008 o opatřeních nezbytných pro příspěvek na souhrnnou hodnotu kapitálu Evropské centrální banky a pro úpravu pohledávek národních centrálních bank ve výši převedených devizových rezerv (8) činí hodnota devizových rezerv, které již byly podle článku 30.1 statutu ESCB převedeny na ECB, vyjádřená v eurech, 44 154 040 257,26 EUR.

(4)

Devizové rezervy, které má Národná banka Slovenska převést, by měly být v amerických dolarech a zlatě, anebo by měly být v amerických dolarech a zlatě denominovány.

(5)

Článek 30.3 statutu ESCB stanoví, že ECB musí připsat ve prospěch každé národní centrální banky zúčastněného členského státu pohledávku ve výši devizových rezerv, jež tato národní centrální banka převedla na ECB. Ustanovení o denominaci a úročení pohledávek, které již byly připsány ve prospěch národních centrálních bank stávajících zúčastněných členských států (9), by se měla vztahovat též na denominaci a úročení pohledávek Národní banky Slovenska.

(6)

Článek 49.2 statutu ESCB stanoví, že národní centrální banka členského státu, na který se přestala vztahovat výjimka, je povinna přispívat do rezervních fondů ECB, do rezerv rovnocenných rezervním fondům a na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy odpovídající zůstatku účtu zisků a ztrát k 31. prosinci roku, který předcházel roku zrušení výjimky. Výše tohoto příspěvku se určuje podle článku 49.2 statutu ESCB.

(7)

Analogicky k článku 3.5 jednacího řádu Evropské centrální banky (10) měl guvernér Národní banky Slovenska možnost vznést připomínky k tomuto rozhodnutí před jeho přijetím,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

„zúčastněným členským státem“ členský stát, který přijal euro,

„devizovými rezervami“ cenné papíry, zlato nebo hotovost,

„zlatem“ troyské unce ryzího zlata ve formě zlatých cihel (London Good Delivery) podle standardů London Bullion Market Association,

„Eurosystémem“ ECB a národní centrální banky zúčastněných členských států,

„cennými papíry“ cenné papíry nebo finanční nástroje určené ECB,

„hotovostí“ zákonná měna Spojených států (americký dolar).

Článek 2

Splacení základního kapitálu

1.   S účinkem od 1. ledna 2009 splatí Národná banka Slovenska zbývající část svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB, která činí 37 216 406,81 EUR.

2.   Národná banka Slovenska splatí ECB částku uvedenou v odstavci 1 dne 2. ledna 2009 zvláštním převodem uskutečněným prostřednictvím transevropského expresního automatizovaného systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2).

3.   Dne 2. ledna 2009 splatí Národná banka Slovenska ECB zvláštním převodem prostřednictvím TARGET2 úrok, který vznikne 1. ledna 2009 z částky splatné ve prospěch ECB podle odstavce 2.

4.   Výpočet úroku, který vznikne podle odstavce 3, se provádí denně s použitím metody výpočtu skutečný počet dnů / 360, pomocí sazby rovnající se mezní úrokové sazbě, kterou použil Eurosystém při své poslední hlavní refinanční operaci.

Článek 3

Převod devizových rezerv

1.   S účinkem od 1. ledna 2009 a v souladu s tímto článkem a opatřeními přijatými na jeho základě převede Národná banka Slovenska na ECB částku devizových rezerv denominovaných v amerických dolarech a zlatě rovnající se částce 443 086 155,98 EUR takto:

Hodnota cenných papírů denominovaných v amerických dolarech a hotovosti vyjádřená v eurech

Hodnota zlata vyjádřená v eurech

Celková částka vyjádřená v eurech

376 623 232,58

66 462 923,40

443 086 155,98

2.   Částka devizových rezerv, vyjádřená v eurech, kterou má Národná banka Slovenska převést podle odstavce 1, se vypočte na základě směnných kurzů mezi eurem a americkým dolarem stanovených v rámci 24hodinového písemného konzultačního řízení mezi Eurosystémem a Národní bankou Slovenska dne 31. prosince 2008 a v případě zlata podle ceny v amerických dolarech za troyskou unci ryzího zlata stanovené v Londýně (London gold fixing) v 10:30 londýnského času dne 31. prosince 2008.

3.   ECB potvrdí Národní bance Slovenska částku vypočtenou podle odstavce 2 co nejdříve.

4.   Národná banka Slovenska převede na ECB portfolio cenných papírů denominovaných v amerických dolarech a hotovosti, jehož relativní rizikový potenciál (Value-at-Risk) ve vztahu k taktické referenční hodnotě ECB v době převodu nepřesahuje limit, který se uplatňuje v případě obchodních portfolií ve vztahu k taktické referenční hodnotě stanovené ECB. Portfolio cenných papírů denominovaných v amerických dolarech a hotovosti by mělo být rovněž v souladu s úvěrovými limity stanovenými ECB.

5.   Převod hotovosti se uskuteční na účty, které určí ECB. Dnem vypořádání pro převod hotovosti na ECB je 2. leden 2009. Národná banka Slovenska udělí pokyny k uskutečnění tohoto převodu na ECB.

6.   Hodnota zlata, které Národná banka Slovenska převádí na ECB v souladu s odstavcem 1, se co nejvíce blíží částce 66 462 923,40 EUR, avšak tuto částku nepřesáhne.

7.   Národná banka Slovenska převede zlato ve smyslu odstavce 1 v neinvestované podobě na účty a místa, které určí ECB. Dnem vypořádání pro převod zlata na ECB je 5. leden 2009. Národná banka Slovenska udělí pokyny k uskutečnění tohoto převodu na ECB.

8.   Převede-li Národná banka Slovenska zlato na ECB v hodnotě nižší, než je částka stanovená v odstavci 1, převede 5. ledna 2009 částku hotovosti v amerických dolarech odpovídající výslednému rozdílu na účet ECB, který určí ECB. Tato hotovost v amerických dolarech netvoří součást devizových rezerv denominovaných v amerických dolarech, které Národná banka Slovenska převádí na ECB v souladu s odstavcem 1.

9.   Národná banka Slovenska převede cenné papíry na ECB na účty, které ECB určí. Dnem vypořádání pro převod cenných papírů na ECB je 2. leden 2009. V den vypořádání udělí Národná banka Slovenska pokyny k převodu cenných papírů na ECB. Hodnota všech těchto cenných papírů se vypočte na základě cen, které určí ECB.

10.   Součet hodnoty všech cenných papírů převedených na ECB a hotovosti, vyjádřený v eurech, se rovná částce uvedené v odstavci 1.

11.   Případný rozdíl mezi celkovou částkou vyjádřenou v eurech, která je uvedena v odstavci 1, a částkou uvedenou v čl. 4 odst. 1 se vyrovná v souladu s dohodou ze dne 31. prosince 2008 mezi Evropskou centrální bankou a Národní bankou Slovenska o pohledávce připsané Evropskou centrální bankou ve prospěch Národní banky Slovenska podle článku 30.3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (11).

Článek 4

Denominace, úročení a splatnost pohledávek ve výši příspěvků

1.   S účinkem od 1. ledna 2009 a za podmínek úpravy týkající se dnů vypořádání převodů devizových rezerv v článku 3 připíše ECB ve prospěch Národní banky Slovenska pohledávku denominovanou v eurech ve výši celkové částky jejího příspěvku na devizové rezervy, vyjádřené v eurech. Tato pohledávka činí 399 443 637,59 EUR.

2.   Pohledávka, kterou ECB připíše ve prospěch Národní banky Slovenska, se úročí ode dne vypořádání. Výpočet úroků se provádí denně s použitím metody výpočtu skutečný počet dnů / 360, pomocí sazby rovnající se 85 % mezní úrokové sazby, kterou použil Eurosystém při své poslední hlavní refinanční operaci.

3.   Pohledávka se úročí na konci každého účetního roku. ECB čtvrtletně informuje Národní banku Slovenska o souhrnné částce.

4.   Pohledávka není splatitelná.

Článek 5

Příspěvky na rezervní fondy a rezervy ECB

1.   S účinkem od 1. ledna 2009 a v souladu s čl. 3 odstavci 5 a 6 přispívá Národná banka Slovenska do rezervních fondů ECB a do rezerv rovnocenných rezervním fondům a na částku, jež má být ještě vyčleněna na rezervní fondy a rezervy odpovídající zůstatku účtu zisků a ztrát k 31. prosinci 2008.

2.   Výše příspěvku Národní banky Slovenska se určuje podle článku 49.2 statutu ESCB. Odkaz v článku 49.2 na „počet podílů upsaných dotyčnou centrální bankou“ se vztahuje na vážený podíl Národní banky Slovenska v klíči pro upisování základního kapitálu ECB a odkaz na „počet podílů již splacených ostatními centrálními bankami“ se vztahuje na vážené podíly národních centrálních bank stávajících zúčastněných členských států v klíči pro upisování základního kapitálu ECB podle rozhodnutí ECB/2008/23.

3.   Pro účely odstavce 1 zahrnují pojmy „rezervní fondy ECB“ a „rezervy rovnocenné rezervním fondům“ všeobecný rezervní fond ECB, zůstatky na účtech přecenění a rezervy na krytí kurzového a úrokového rizika, rizika tržních cen a rizika souvisejícího s cenou zlata.

4.   ECB vypočítá a potvrdí Národní bance Slovenska výši jejího příspěvku podle odstavce 1 nejpozději v první pracovní den následující po schválení účetní závěrky ECB za rok 2008 Radou guvernérů.

5.   V druhý pracovní den následující po schválení účetní závěrky ECB za rok 2008 Radou guvernérů Národná banka Slovenska splatí ECB prostřednictvím TARGET2:

a)

částku splatnou ve prospěch ECB podle odstavce 4 a

b)

úroky, které za období od 1. ledna 2009 do dne platby vzniknou z částky splatné ve prospěch ECB podle odstavce 4.

6.   Výpočet úroků, které vzniknou podle odst. 5 písm. b), se provádí denně s použitím metody výpočtu skutečný počet dnů / 360, pomocí sazby rovnající se mezní úrokové sazbě, kterou použil Eurosystém při své poslední hlavní refinanční operaci.

Článek 6

Pravomoci

1.   Výkonná rada ECB vydává v potřebném rozsahu pokyny Národní bance Slovenska s cílem upřesnit a provést jakákoli ustanovení tohoto rozhodnutí a stanovit vhodná opatření k řešení případných problémů.

2.   Veškeré pokyny Výkonné rady podle odstavce 1 se neprodleně oznamují Radě guvernérů, přičemž Výkonná rada se řídí rozhodnutím, které v dané věci přijme Rada guvernérů.

Článek 7

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. prosince 2008.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Úř. věst. L 195, 24.7.2008, s. 24.

(2)  Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33).

(3)  Rozhodnutí ECB/2006/22 ze dne 15. prosince 2006 o opatřeních nezbytných ke splacení základního kapitálu Evropské centrální banky zúčastněnými národními centrálními bankami (Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 3).

(4)  Viz strana 66 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 15.

(6)  Rozhodnutí ECB/2003/17 ze dne 18. prosince 2003 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 9, 15.1.2004, s. 27) a rozhodnutí ECB/2008/23.

(7)  Rozhodnutí ECB/2004/5 ze dne 22. dubna 2004 o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 205, 9.6.2004, s. 5) a rozhodnutí ECB/2006/21 ze dne 15. prosince o procentních podílech národních centrálních bank v klíči pro upisování základního kapitálu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 24, 31.1.2007, s. 1).

(8)  Viz strana 77 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9)  Podle obecných zásad ECB/2000/15 ze dne 3. listopadu 1998 ve znění obecných zásad ze dne 16. listopadu 2000 o složení a ocenění devizových rezerv, metodách jejich prvního převodu a o denominaci a úročení odpovídajících pohledávek (Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 114).

(10)  Přijatý rozhodnutím ECB/2004/2 ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33).

(11)  Úř. věst. C 18, 24.1.2009, s. 3.


DOPORUČENÍ

Komise

24.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 21/87


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 23. ledna 2009

o pokynech pro osvědčené postupy při kontrole týkající se kontrol záznamového zařízení prováděných při silničních kontrolách a schválenými servisními dílnami

(oznámeno pod číslem K(2009) 108)

(Text s významem pro EHP)

(2009/60/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (1) a zejména jejího čl. 11 odst. 1,

vzhledem k tomu, že:

(1)

Podle čl. 11 odst. 1 směrnice 2006/22/ES má Komise stanovit pokyny o osvědčených postupech při kontrole týkající se kontrol vozidel prováděných kontrolními pracovníky buď na silnici, nebo v provozovnách dopravců či schválenými servisními dílnami a montéry.

(2)

Záznamové zařízení v silniční dopravě je nezbytné pro udávání časových období, která řidiči strávili při řízení a odpočinku, a také pro zajištění, že příslušné vnitrostátní kontrolní orgány mohou provádět účinné kontroly předpisů v sociální oblasti v silniční dopravě.

(3)

Pro zajištění, že takové záznamové zařízení pracuje správně a spolehlivě a že záznam a ukládání údajů může být zaručeno, jsou nezbytná pravidelná ověřování a kontroly po instalaci záznamového zařízení.

(4)

Zdá se však, že pravidelná ověřování a kontroly nejsou prováděny s takovou četností, která by pravděpodobně účinně odrazovala ty řidiče a provozovatele, kteří se snaží o zneužívání systému prostřednictvím manipulačních přístrojů nebo jiných podobných prostředků.

(5)

Výzkum a informace od odborníků prokázaly, že pokusy o obcházení systému tachografů jsou značně rozšířené u vozidel vybavených analogovými tachografy; k podobným útokům a hrozbám nyní dochází u systému digitálních tachografů.

(6)

Stejný výzkum ukázal, že řada manipulací je možná a je známo, že k ní dochází v odvětví silniční dopravy ve snaze o obcházení tachografu, zejména u systému digitálních tachografů.

(7)

Takové pokusy a hrozby představují vážné riziko pro bezpečnost silničního provozu a mají také nepřijatelné záporné dopady na volnou soutěž a na sociální podmínky řidičů v silniční dopravě.

(8)

V důsledku lepší bezpečnosti digitálního tachografu oproti analogovému tachografu lze snadněji zjišťovat hrozby a pokusy o útok na systém, takže hrozba, že bezohlední řidiči a provozovatelé budou dopadeni s takovými přístroji, se v souladu s tím zvýšila a měla by působit jako významný odstrašující prostředek.

(9)

V souladu s tím se toto doporučení zaměřuje na podporu a pomoc členských států při přijímání postupů a metod, které na základě výzkumu a technických odborných znalostí z odvětví značně zlepší možnosti bránění a zjišťování takových pokusů o obcházení.

(10)

Toto doporučení zejména předkládá osvědčené postupy při kontrole, jak byly určeny při výzkumu provedeném Společným výzkumným střediskem.

(11)

Toto doporučení tvoří spolu s navrhovanou směrnicí o dalších kontrolách prováděných na silnici balík opatření při kontrole zaměřených na významné zlepšení zjišťování a prevence přístrojů používaných k obcházení systému digitálních tachografů.

(12)

Opatření stanovená v tomto doporučení jsou v souladu se stanoviskem výboru ustanoveného podle čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 (2),

DOPORUČUJE:

1)

Přijmout a použít pokyny pro osvědčené postupy stanovené v příloze tohoto doporučení týkající se kontrol vozidel prováděných kontrolními pracovníky na silnici nebo v provozovnách dopravců či montéry a techniky v servisních dílnách schválených příslušným úřadem členského státu pro zjištění a prevenci používání manipulačních přístrojů u záznamového zařízení používaného v silniční dopravě.

2)

Podle potřeby použít tyto pokyny v souvislosti s národními prováděcími strategiemi zmíněnými v článku 2 směrnice 2006/22/ES.

V Bruselu dne 23. ledna 2009.

Za Komisi

Antonio TAJANI

místopředseda


(1)  Úř. věst L 102, 11.4.2006, s. 35.

(2)  Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.


PŘÍLOHA

DOPORUČENÍ O PROTIOPATŘENÍCH, KTERÁ MAJÍ PŘIJMOUT ČLENSKÉ STÁTY KE ZJIŠŤOVÁNÍ A PREVENCI POUŽÍVÁNÍ MANIPULAČNÍCH PŘÍSTROJŮ

OBSAH

KAPITOLA 1:

ÚVOD

KAPITOLA 2:

ÚČINNÉ SILNIČNÍ KONTROLY

A

Organizace a vybavení

B

Metody dvou kontrolních bodů s analýzou skutečné rychlosti a vzdálenosti vozidel

C

Metody jednoho kontrolního bodu vycházející z analýzy stažených údajů

D

Metody jednoho kontrolního bodu vycházející z technické kontroly plomb

E

Odeslání vozidla do servisní dílny

F

Kontrola vozidel nebo údajů v procozovně dopravce

KAPITOLA 3:

ŠKOLENÍ; VYBAVENÍ A OSVĚDCENÉ POSTUPY

KAPITOLA 4:

KONTROLY SERVISNÍCH DÍLEN

A

Právní základ

B

Rozbité nebo chybějící plomby

C

Analýza datových záznamů

D

Kontrola párování mezi snímačem pohybu a celkem ve vozidle

E

Zvláštní postupy v důsledku silniční kontroly

KAPITOLA 5:

ZPRÁVA A AUDIT SERVISNÍCH DÍLEN

KAPITOLA 6:

ZÁVÉREČNÁ USTANOVENÍ

Kapitola 1:   Úvod

1.1   Toto doporučení Komise popisuje, v čem by mohly být členské státy podporovány proto, aby čelily hrozbám představovaným používáním manipulačních přístrojů u tachografů a současně aby propagovaly a podporovaly preventivní protiopatření mezi členskými státy pro řešení těchto hrozeb.

1.2   Přítomnost manipulačních přístrojů ve vozidlech, které mají zasahovat do správného provozu a funkcí systému digitálních tachografů, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro bezpečnost systému. Používání nebo záměr použít takové přístroje pokřiví volnou soutěž a poskytne bezohledným provozovatelům a řidičům nekalou obchodní výhodu a vytvoří nepřijatelné záporné sociální dopady pro řidiče tím, že jim umožní nebo je donutí řídit po daleko delší období, než je právně přípustné. Možným důsledkem těchto faktorů je snížení bezpečnosti silničního provozu pro všechny uživatele silnic, kterou je Komise odhodlána v nadcházejících letech zlepšovat.

1.3   Navíc provozovatelé a řidiči, kteří dodržují zákon, musí být schopni důvěřovat digitálnímu tachografu a vnitrostátní kontrolní orgány ve Společenství musí být schopny se spolehnout na autentičnost a úplnost údajů, které zařízení zaznamenalo a uložilo, a to bez ohledu na to, zda byly staženy a analyzovány z celku vozidla nebo karty řidiče. Pro zaručení spolehlivosti údajů musí být prováděna pravidelná ověřování a kontroly zařízení pro zajištění jeho správné činnosti a provozu.

1.4   Dlouhodobě je zásadní celková bezpečnost systému a jeho součástí, pokud má být zajištěna autentičnost a úplnost zaznamenaných údajů. Pro odstranění nejobvyklejšího zneu