10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/1

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (2) uložila Rada v prosinci 1999 konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového PET filmu kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90, pocházejícího z Indie (dále jen „dotčený výrobek“). Na šetření, které vedlo k přijetí uvedeného nařízení, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla podobu valorického vyrovnávacího cla v rozmezí od 3,8 do 19,1 % uloženého na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 19,1 % uloženou na dovoz dotčeného výrobku od všech ostatních společností. Šetření v rámci původního šetření se vztahovalo na období od 1. října 1997 do 30. září 1998.

(2)

Nařízením (ES) č. 367/2006 (3) Rada v březnu 2006 zachovala konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 2597/1999 z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie, a to na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Období přezkumného šetření trvalo od 1. října 2003 do 30. září 2004.

(3)

Nařízením (ES) č. 1288/2006 (4) Rada v srpnu 2006 na základě prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu, společnosti Garware Polyester Limited, změnila konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(4)

Nařízením (ES) č. 1124/2007 (5) Rada v září 2007 na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování jiného indického výrobce PET filmu, společnosti Jindal Poly Films, Limited, dříve známé jako Jindal Polyester Ltd, změnila konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(5)

Rada nařízením (ES) č. 1676/2001 (6) uložila v srpnu 2001 konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření spočívala ve valorickém antidumpingovém clu v rozmezí 0 až 62,6 % uloženém na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 53,3 % uloženou na dovoz všech ostatních společností.

(6)

Nařízením (ES) č. 366/2006 (7) Rada v březnu 2006 změnila výši dumpingových rozpětí stanovenou nařízením (ES) č. 1676/2001. Nová dumpingová rozpětí se pohybují v rozmezí od 3,2 do 29,3 % a nové antidumpingové clo v rozmezí od 0 do 18 %, přičemž zohledněna jsou vyrovnávací cla vyplývající z vývozních subvencí uložených na tytéž výrobky pocházející z Indie, jak byla změněna v souladu s nařízením (ES) č. 367/2006, jež bylo přijato na základě přezkumu před pozbytím platnosti nařízení (ES) č. 2579/1999, na které se odkazuje v 1. bodě odůvodnění. Nařízením (ES) č. 1288/2006 Rada v srpnu 2006 na základě prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu, společnosti Garware Polyester Limited, změnila konečné antidumpingové clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 1676/2001.

(7)

Nařízením (ES) č. 1424/2006 (8) Rada v září 2006 na základě žádosti nového vyvážejícího výrobce změnila nařízení (ES) č. 1676/2001 pro společnost SRF Limited. Nařízení stanovilo dumpingové rozpětí 15,5 % a antidumpingovou celní sazbu 3,5 % pro dotčenou společnost s přihlédnutím k jejímu rozpětí vývozní subvence, které bylo potvrzeno v antisubvenčním šetření, jež vedlo k přijetí nařízení (ES) č. 367/2006. Protože společnost neměla žádné individuální vyrovnávací clo, použila se celní sazba stanovená pro všechny ostatní společnosti.

(8)

Nařízením (ES) č. 1292/2007 (9) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, a to na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (10), (dále jen „základní antidumpingové nařízení“). Totéž nařízení ukončilo částečný prozatímní přezkum ohledně tohoto dovozu, který byl omezen na jednoho indického vývozce podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení.

(9)

Po prodloužení platnosti konečného vyrovnávacího cla v březnu 2006 učinila indická vláda podání, ve kterých tvrdila, že okolnosti dvou programů subvencí (program „Duty Entitlement Passbook“ a program osvobození od daně z příjmu podle § 80 HHC zákona o dani z příjmů) se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. V důsledku toho je prý pravděpodobné, že se míra subvencování snížila, a opatření, která částečně vycházela z těchto programů, by proto měla být přezkoumána.

(10)

Komise přezkoumala důkaz předložený indickou vládou a uznala ho za dostatečný k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 19 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise oznámením zveřejněným dne 12. října 2007 v Úředním věstníku Evropské unie  (11) z moci úřední částečný prozatímní přezkum platného vyrovnávacího cla vztahujícího se na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, který se týkal pouze výše subvencování.

(11)

Účelem šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu je posouzení potřeby pokračování, odstranění nebo pozměnění stávajících opatření pro ty společnosti, které využívaly výhod jednoho nebo obou údajně změněných programů subvencí, pokud byly předloženy dostatečné důkazy v souladu s příslušnými ustanoveními v oznámení o zahájení přezkumu. Šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu také posoudí, zda je třeba v závislosti na zjištěních přezkumu zrevidovat opatření použitelná pro ostatní společnosti, které spolupracovaly při šetření, jež stanovilo úroveň stávajících opatření, nebo zbytkové opatření použitelné pro všechny ostatní společnosti.

(12)

Přezkum se týkal pouze míry subvencování společností uvedených v příloze oznámení o zahájení přezkumu a rovněž ostatních vývozců, kteří byli vyzváni k tomu, aby se přihlásili za podmínek a ve lhůtě uvedených v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Šetření míry subvencování se týkalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)

Komise o zahájení šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu oficiálně uvědomila indickou vládu a indické vyvážející výrobce, kteří spolupracovali při předchozím šetření, byli zmíněni v nařízení (ES) č. 367/2006 a uvedeni v příloze oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu, pokud bylo zjištěno, že využívali výhod jednoho ze dvou údajně změněných programů subvencí, a rovněž společnosti Du Pont Tejin Films z Lucemburska, Mitsubishi Polyester Film z Německa, Toray Plastics Europe z Francie a Nurell z Itálie, které představují převážnou většinu výroby PET filmu ve Společenství (dále jen „výrobní odvětví Společenství“). Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslechnuty.

(16)

Písemné a ústní připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a popřípadě zohledněny.

(17)

S ohledem na zjevně velký počet stran účastnících se tohoto přezkumu bylo pro šetření subvencí zamýšleno využití technik výběru vzorku v souladu s článkem 27 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a na základě toho popřípadě vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci podle článku 27 základního nařízení vyzváni, aby se do 15 dnů po zahájení částečného prozatímního přezkumu přihlásili a předložili Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(18)

Po posouzení předložených údajů a s ohledem na počet vyvážejících výrobců v Indii, kteří vyjádřili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není v tomto případě nutný.

(19)

Jedna společnost, SRF Limited, neuvedená v příloze oznámení o zahájení přezkumu, se přihlásila a předložila důkaz, že splňovala věcné předpoklady pro zařazení do šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu, jak je uvedeno v bodě 4 oznámení o zahájení přezkumu. Tato společnost byla následně do přezkumného šetření zařazena.

(20)

Jedna společnost, Flex Industries Limited, na kterou se vztahuje vyrovnávací clo (uložené nařízením (ES) č. 367/2006) a antidumpingové clo (uložené nařízením (ES) č. 1292/2007) změnila svůj název a nyní se jmenuje Uflex Limited. Tato změna názvu nemá vliv na zjištění předchozích šetření.

(21)

S cílem získat informace nezbytné pro šetření zaslala Komise dotazníky vyvážejícím výrobcům, kteří splňovali podmínky stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho zaslala dotazník také indické vládě.

(22)

Odpovědi na dotazníky obdržela od pěti indických vyvážejících výrobců a od indické vlády.

(23)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění subvencování. Inspekce na místě byly uskutečněny v prostorách indické vlády (Dillí), vlády státu Maháráštra (Bombaj), Indické centrální banky (Bombaj) a těchto společností:

(24)

Indická vláda a ostatní zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno navrhnout změnu celních sazeb použitelných na dotčené spolupracující vyvážející výrobce v Indii a prodloužení stávajících opatření pro všechny ostatní společnosti, které v rámci tohoto částečného prozatímního přezkumu nespolupracovaly. Také jim byla poskytnuta přiměřená doba na vyjádření. Všechna podání a připomínky byly vzaty náležitě v úvahu, jak je uvedeno níže.

(25)

Přezkoumávaným výrobkem je týž výrobek, na který se vztahuje nařízení (ES) č. 367/2006, totiž polyethylentereftalátový (PET) film kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90 pocházející z Indie.

(26)

Na základě informací předložených indickou vládou a spolupracujícími vyvážejícími výrobci v Indii a na základě odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

g)

(27)

Programy uvedené v 26. bodě odůvodnění písm. a) až d) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Jeden z těchto dokumentů o vývozní a dovozní politice je relevantní pro období přezkumného šetření této věci, konkrétně se jedná o pětiletý plán vztahující se k období od 1. září 2004 do 31. března 2009 (dále jen „politika EXIM 04-09“). Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 04-09 řídí, v publikaci „Příručka postupů – 1. září 2004 až 31. března 2009, svazek I.“ (dále jen „PP I 04-09“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(28)

Program osvobození od daně z příjmu uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. e) se zakládá na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(29)

Program vývozních úvěrů uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. f) vychází z § 21 a § 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(30)

Program uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. g) řídí státní orgány v Indii.

(31)

V souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení vyzvala Komise indickou vládu k dalším konzultacím ohledně změněných a nezměněných programů s cílem vyjasnit faktickou situaci, pokud jde o uvedené programy, a dospět k oboustranně přijatelnému řešení. Po těchto konzultacích, během nichž nebylo dosaženo oboustranně přijatelného řešení ve vztahu k těmto programům, zahrnula Komise všechny tyto programy do šetření ve věci subvencování.

(32)

Po poskytnutí informací namítli indická vláda a jeden vyvážející vývozce, že nebylo potvrzeno, že by prošetřované programy poskytovaly příjemci výhodu. V souvislosti s tímto tvrzením je třeba poznamenat, že pro každý prošetřovaný program bylo zjišťováno, zda jakákoliv úleva představuje subvenci ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 2 základního nařízení, tj. zda se jedná o finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřeným vyvážejícím vývozcům. Navíc bylo vysvětleno, proč jsou výhody v rámci různých programů považovány za napadnutelné. Kromě toho obdrželi všichni spolupracující vyvážející výrobci podrobný výpočet, z něhož vyplývalo, jak byly výhody pro každý program určeny. Proto musí být tato námitka zamítnuta.

(33)

Podrobný popis programu je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 04–09 a v kapitolách 4.1 až 4.30 v PP I 04–09. Tento program se během předchozího přezkumného šetření, jež vedlo k uložení nyní platného konečného vyrovnávacího cla prostřednictvím nařízení (ES) č. 367/2006, nazýval program předběžných licencí.

(34)

Program předběžných povolení sestává z šesti podprogramů, jak je podrobněji popsáno v 35. bodě odůvodnění. Tyto podprogramy se mimo jiné liší v rozsahu způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ k pomocným výrobcům, jsou způsobilí pro program předběžných povolení na fyzický vývoz a pro program předběžných povolení na roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro program předběžných povolení na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 04-09, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz, jsou způsobilí pro program předběžných povolení na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podprogramů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(35)

Předběžná povolení mohou být vydávána na:

(36)

Tři ze spolupracujících vyvážejících výrobců získali během období přezkumného šetření úlevy spadající pod program předběžných povolení vztahující se k dotčenému výrobku. Dvě z těchto společností využily dvou z podprogramů, tj. i) programu předběžných povolení na fyzický vývoz a iii) programu předběžných povolení na dodávky meziproduktů. Třetí společnost využila podprogram ii), tj. program předběžných povolení na roční potřebu. Tudíž není nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podprogramů.

(37)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26 a 4.30 a dodatek 23 PP I 04-09), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné. Výše uvedená ustanovení se však použijí pouze v případě předběžných povolení vydaných dne 13. května 2005 a později. Pokud jde o veškerá předběžná povolení nebo předběžné licence vydané před tímto datem, musí držitelé dodržovat ustanovení ohledně ověřování platná dříve, tj. vést pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití dováženého zboží ve vztahu k licenci ve stanoveném formátu podle dodatku 18 (kapitola 4.30 a dodatek 18 HOP I 02–07).

(38)

Pokud jde o podprogramy, kterých během období přezkumného šetření využívali dva spolupracující vyvážející výrobci, tj. fyzický vývoz a dodávky meziproduktů, jsou bezcelní dovozní množství i vývozní povinnost pevně stanoveny indickou vládou, pokud jde o množství a hodnotu, a zaznamenány v povolení. Kromě toho mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce pro doložení zaznamenány státními úředníky přímo do povolení. Objem dovozu povolený v rámci programu předběžných povolení je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů. Standardní normy vstupů a výstupů existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou zveřejněny v PP II 04-09. Nejnovější změny standardních norem vstupů a výstupů pro PET film a PET čipy, meziprodukt, byly revidovány v září 2005.

(39)

Pokud jde o výše uvedený podprogram ii), tj. program předběžných povolení na roční potřebu, kterého využíval jiný vývozce, je na licenci zaznamenána pouze hodnota bezcelního dovozního množství. Držitel licence je povinen „zachovat spojitost mezi vstupy a výsledným výrobkem“ (odst. 4.24A písm. c) PP II 04-09).

(40)

Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(41)

Ověření ukázalo, že skutečná spotřeba hlavních surovin potřebná k výrobě jednoho kilogramu PET filmu byla u dotčených společností nižší než podle příslušné standardní normy vstupů a výstupů. To zjevně platilo v případě staré standardní normy vstupů a výstupů pro PET film a v menším rozsahu také pro revidovanou standardní normu vstupů a výstupů, která vstoupila v platnost v září 2005.

(42)

Na základě ověření bylo také prokázáno, že žádná z dotčených společností nevedla zákonem stanovený registr spotřeby podle 37. bodu odůvodnění. Tudíž může být učiněn pouze ten závěr, že požadavky na ověřování uložené indickými orgány nebyly dodrženy.

(43)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřeným vývozcům.

(44)

Kromě toho program předběžných povolení na fyzický vývoz, program předběžných povolení na dodávky meziproduktů a program předběžných povolení na roční potřebu jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a tudíž se má za to, že programy jsou specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto programů.

(45)

Žádný ze tří podprogramů použitých v rámci tohoto případu nemůže být považován za přípustný systém navracení cla či systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nejsou v souladu s pravidly stanovenými v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinně svůj nový ani starý ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Standardní normy vstupů a výstupů pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné. Samotné standardní normy vstupů a výstupů nelze pokládat za systém pro ověřování skutečné spotřeby, jelikož žádná z dotčených společností nevedla požadovaný registr spotřeby, který by indické vládě umožnil s dostatečnou přesností ověřovat objem vstupů spotřebovaných při výrobě na vývoz. Nadto neprovedla indická vláda další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení).

(46)

Tyto tři podprogramy jsou proto napadnutelné.

(47)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout nadměrné vrácení cla pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro programy navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(48)

Výše subvencí pro tři vývozce, kteří využili programu předběžných povolení, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci tří podprogramů během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(49)

Tři spolupracující vyvážející výrobci získali v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření výhody ve výši od 0,5 až 2,1 %.

(50)

Podrobný popis programu DEPB je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 04–09 a v kapitole 4 PP I 04–09.

(51)

Pro tento program je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(52)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci programu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto programu. Tyto sazby programu DEPB byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli.

(53)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto programu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat orgánům v Indii prohlášení, že probíhá vývoz v rámci programu DEPB. K tomu, aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru DEPB, který má být poskytnut pro tuto vývozní transakci. V tomto okamžiku zná vývozce výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB. Pro výpočet výše výhody se použije příslušná sazba DEPB, která je použita v okamžiku podání vývozního prohlášení. Tudíž neexistuje možnost pro pozdější změnu úrovně výhody.

(54)

Úvěry v rámci programu DEPB jsou volně přenosné a platné po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží s výjimkou výrobních statků. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak.

(55)

Žádosti o úvěry v rámci programu DEPB se vyplňují elektronicky a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Fakticky neexistují striktní lhůty pro podání žádosti o úvěry DEPB. Elektronický systém používaný ke správě DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce, které překračují lhůty pro podávání uvedené v kapitole 4.47 PP I 04-09. Navíc, jak jasně stanoví kapitola 9.3 PP I 04-09, mohou být zváženy i žádosti obdržené po uplynutí lhůt, ačkoliv je jejich nedodržení spojeno s uložením menší pokuty (např. 10 % nároku).

(56)

DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci programu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(57)

Navíc DEPB právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4) písm. a) základního nařízení.

(58)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu článku 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody programu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy nárok na výhodu z programu DEPB.

(59)

V souladu s čl. 2 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení a s metodikou výpočtu použitou pro tento program v nařízení (ES) č. 367/2006 byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto programu. V tomto okamžiku se indická vláda zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné i výši úvěru DEPB, která bude pro tuto vývozní transakci poskytnuta, nemůže indická vláda rozhodovat o tom, zda subvenci udělit či nikoli. Spolupracující vyvážející výrobci dále zaúčtovali úvěry v rámci programu DEPB na základě časového rozlišení jako příjem ve stádiu vývozních transakcí.

(60)

V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy v zájmu získání subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na dotčený vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(61)

Čtyři spolupracující vyvážející výrobci získali v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření výhody ve výši od 2,7 do 5,9 %.

(62)

Podrobný popis programu EPCG je obsažen v kapitole 5 politiky EXIM 04–09 a v kapitole 5 PP I 04–09.

(63)

Pro tento program jsou způsobilí vyvážející výrobci, vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatelé služeb.

(64)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti povoleno dovážet výrobní statky (nové a od dubna 2003 i použité výrobní statky staré až 10 let) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá při požádání a zaplacení poplatku licenci EPCG. Od dubna 2000 zajišťuje program sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na všechny výrobní statky dovezené podle tohoto programu. Do 31. března 2000 se používala skutečná celní sazba ve výši 11 % (včetně příplatku 10 %) a v případě dovozu vysoké hodnoty sazba v nulové výši. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené výrobní statky v průběhu určitého období využity k výrobě určitého množství zboží na vývoz.

(65)

Držitel licence EPCG může také pořídit výrobní statky z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce výrobních statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto výrobních statků. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého dovozu pro dodávky výrobních statků držiteli licence EPCG.

(66)

Po poskytnutí informací jeden vyvážející výrobce upozornil na to, že výrobní statky dovezené v rámci tohoto programu byly využity také k výrobě výrobků, kterých se toto šetření netýkalo, a že by při stanovení rozpětí subvence neměla být zjištěná výše subvence připadající na období přezkumného šetření vydělena pouze vývozem dotčeného výrobku. Bylo shledáno, že tato žádost je oprávněná, a v důsledku toho byla provedena přiměřená úprava výpočtu výše výhody, která byla této společnosti v rámci tohoto programu poskytnuta.

(67)

Program EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Snížení cla zakládá finanční příspěvek od indické vlády, protože tato úleva snižuje příjmy z cla indické vlády, které by byly jinak splatné. Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozci, protože poplatky ušetřené při dovozu zlepšují jeho likviditu.

(68)

Navíc EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(69)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výrobní statky nejsou zahrnuty do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány ve výrobě vyvážených výrobků.

(70)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků v dotčeném výrobním odvětví. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii. V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly v souladu s čl. 7 odst. 1. písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, od této částky odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(71)

Čtyři spolupracující vyvážející výrobci získali v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření výhody ve výši od 1,0 do 1,9 %.

(72)

Bylo zjištěno, že žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců nemá status jednotky orientované na vývoz, ani nemá sídlo ve vývozní zpracovatelské zóně. Jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců však má sídlo v ZEZ a v průběhu období přezkumného šetření obdržel napadnutelné subvence. Níže uvedený popis a hodnocení se tedy týkají pouze programu ZEZ.

(73)

Kapitola 7 politiky EXIM 04-09 a kapitola 7 PP I 04–09 odkazují na ZEZ. Podrobný popis pravidel a ustanovení již není v politice EXIM ani v Příručce postupů obsažen. Příslušný politický rámec a prováděcí ustanovení jsou stanoveny v zákoně o zvláštních ekonomických zónách z roku 2005 („Special Economic Zones Act“, č. 28/2005) a v pravidlech pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006 („Special Economic Zones Rules“, oznámení ze dne 10. února 2006).

(74)

V zásadě mohou být v rámci programu ZEZ zřizovány všechny společnosti, které se zaváží k vývozu celé své výroby zboží nebo služeb. Patří sem rovněž společnosti, které jsou pouze obchodníky. Na rozdíl od jednotek orientovaných na vývoz neexistují žádné minimální limity základních prostředků, které musí společnosti splňovat, aby byly pro ZEZ způsobilé.

(75)

Program ZEZ je následníkem dřívějšího programu vývozních zpracovatelských zón. ZEZ jsou specificky ohraničené bezcelní enklávy a jsou považovány za cizí území pro účely obchodních operací, cel a daní. Jednotky ZEZ se musí nacházet ve specifikovaných zónách vytvořených pro tento účel. Sedmnáct ZEZ již po schválení zařízení indickými orgány zahájilo činnost.

(76)

Žádost o status ZEZ musí zahrnovat podrobné informace týkající se období příštích pěti let, mimo jiné o plánovaných výrobních množstvích, plánované hodnotě vývozu, požadavcích dovozu a požadavcích na domácí zdroje. Pokud orgány žádosti společnosti vyhoví, budou jí oznámeny podmínky příslušného souhlasu. Dohoda o uznání společnosti v rámci programu ZEZ je platná na období pět let. Tato dohoda může být obnovena na další období.

(77)

Určujícím závazkem pro jednotky ZEZ, jak je stanoven v kapitole VI pravidel pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006, je dosáhnout čistých devizových příjmů, tj. v referenčním období (pět let od zahájení komerční výroby) musí být celková hodnota vývozu vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(78)

Jednotky ZEZ mají nárok na následující úlevy:

(79)

Jednotky působí v rámci programu ZEZ pod dohledem celních úředníků v souladu s příslušnými ustanoveními celního zákona.

(80)

Tyto jednotky jsou ze zákona povinny vést řádnou evidenci, v níž by měla být zaznamenána hodnota dovezeného zboží či zboží opatřeného z vnitřního celního území, spotřeba a využití zboží, výroba zboží a nakládání se zbožím cestou vývozu, prodeje v rámci vnitřního celního území atd. v souladu s pravidlem 22 odst. 2 pravidel pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006.

(81)

Jednotka ZEZ však není nikdy povinna určovat vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a příslušným vývozem či převody na jiné jednotky či prodejem v rámci vnitřního celního území podle pravidla 35 pravidel pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006.

(82)

Hodnocení dovozu a opatřování surovin a výrobních statků z domácích zdrojů se provádí na základě autocertifikace. Totéž platí pro prodej na vývoz. Celní orgány tedy neprovádějí žádné běžné kontroly takovýchto zásilek jednotky ZEZ.

(83)

V tomto případě využíval spolupracující vyvážející výrobce programu na dovoz surovin a výrobních statků bez dovozního cla, opatřování zboží z domácích zdrojů bez spotřební daně, opatřování zboží z domácích zdrojů bez placení centrální daně z prodeje a bez daně za služby. Šetření ukázalo, že dotčený vyvážející výrobce nevyužil výhod vyplývajících z ustanovení o osvobození od daně z příjmu ZEZ.

(84)

Po poskytnutí informací vznesl vyvážející výrobce nacházející se v ZEZ řadu připomínek, např. že podprogramy využívané společností jsou povolenými systémy osvobození od daně (navracení cla) a že využívané podprogramy nepředstavují subvenci, jelikož neposkytují výhodu. Tvrzení vyvážejícího výrobce jsou uvedena níže.

(85)

V případě osvobození od spotřební daně na zboží opatřené z domácích zdrojů bylo shledáno, že daň zaplacenou u nákupů jednotky jiné než ZEZ lze použít jako úvěr pro vlastní budoucí celní závazky, např. na úhradu spotřební daně z prodeje na domácím trhu (tzv. mechanismus „CENVAT“, mechanismus centralizované DPH). Spotřební daň zaplacená u nákupů tedy není konečná. Prostřednictvím úvěru v rámci mechanismu „CENVAT“ se konečné clo uplatňuje jen u přidané hodnoty, nikoli u vstupních materiálů. Proto osvobozením od spotřební daně u nákupů jednotky ZEZ nedochází k prominutí dalšího příjmu vlády, a v důsledku toho ZEZ nevzniká žádná další výhoda. Za těchto okolností, kdy ZEZ nevzniká žádná další výhoda, není nutné tento podprogram v rámci šetření dále analyzovat.

(86)

Osvobození jednotky ZEZ od dvou typů dovozního cla (základního cla a speciálního dodatečného cla obvykle splatných u dovozu surovin a výrobních statků), osvobození od daně z prodeje zboží opatřeného z domácích zdrojů a osvobození od daně za služby jsou subvencemi ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Příjem vlády, který by byl při neexistenci tohoto programu splatný, je ušlým příjmem, a v důsledku toho z něj plyne jednotce ZEZ výhoda ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, jelikož zvyšuje její likviditu. Subvence právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Vývozní cíl ZEZ, jak je uvedeno v pravidle 2 pravidel pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006, je nutnou podmínkou k získání pobídek.

(87)

Vyvážející výrobce tvrdil, že podprogramy využívané společností jsou povolenými systémy osvobození od daně (navracení cla) podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I základního nařízení, a jsou proto napadnutelné. Společnost tvrdila, že příloha i) základního nařízení stanoví, že vývozní subvenci představuje pouze osvobození, úleva nebo vrácení dovozních poplatků, které přesahuje částku dovozních poplatků vybraných za dovezené vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Jinak řečeno, pokud nedojde k nadměrné úlevě nebo osvobození, nelze osvobození od dovozních cel u vstupů potřebných k výrobě, produkci nebo zpracování vyváženého výrobku považovat za napadnutelnou subvenci.

(88)

V odpovědi na tuto námitku je v první řadě třeba upozornit, že všechny výhody jednotky ZEZ právně závisí na vývozní výkonnosti. Programy navíc nelze považovat za povolené systémy navracení nebo systémy navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům stanoveným v příloze I (písmena h) a i)), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že ustanovení o osvobození od daně z prodeje a osvobození od dovozního cla jsou použita pro nákup výrobních statků, nejsou již v souladu s pravidly pro povolené systémy navracení, protože výrobní statky nejsou spotřebovávány ve výrobním procesu, jak požaduje příloha I písm. h) (vrácení daně z prodeje) a i) (prominutí dovozního cla). Navíc bylo potvrzeno, že indická vláda nezavedla účinný ověřovací systém ani postup, aby zjistila, zda a jaká množství vstupů nakoupených bez cla nebo daně z prodeje byla spotřebována při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Jednotka ZEZ musí ve skutečnosti dosáhnout čistých devizových příjmů, avšak zaveden není žádný ověřovací systém, jehož účelem je monitorování spotřeby dovozu ve vztahu k výrobě vyváženého zboží.

(89)

Coby alternativní tvrzení vznesl vyvážející výrobce námitku, že podprogramy využívané společností nepředstavují subvence, jelikož společnosti neposkytly žádnou výhodu. Pokud jde o domácí prodej, tvrdili vyvážející výrobci, že vzhledem k tomu, že jednotka ZEZ není považována za součást indického daňového/celního území, musí být cla v plné výši placena z hotových výrobků při jejich prodeji na domácím trhu. K žádnému zvýhodnění údajně nedošlo, jelikož cla prominutá ze vstupních materiálů používaných k výrobě zboží prodávaného na domácím trhu jsou nižší než cla placená společností při prodeji na domácím trhu.

(90)

V souvislosti s touto námitkou je třeba poznamenat, že ačkoliv účelem zřízení jednotky ZEZ je dosáhnout čistých devizových příjmů, může jednotka ZEZ část své výroby prodat na domácím trhu. V rámci programu ZEZ bude se zbožím převedeným v souladu s celními zákony ze zóny na domácí trh nakládáno jako s dovezeným zbožím. Na tomto základě není jednotka ZEZ v jiné situaci než ostatní společnosti působící na domácím trhu, tj. z nakoupeného zboží je třeba platit příslušná cla/daně. V těchto souvislostech by mělo být jasné, že rozhodnutí vlády uložit daň ze zboží určenému ke spotřebě na domácím trhu neznamená, že osvobození jednotky ZEZ od dovozních cel a daní z prodeje není výhodou ve vztahu k vývoznímu prodeji dotčeného výrobku. Kromě toho nemá prodej na domácím trhu žádný dopad na obecnější hodnocení toho, zda existuje příslušný ověřovací systém.

(91)

V souvislosti s prodejem na vývoz argumentoval vyvážející výrobce, že osvobození od dovozních cel a daní nepředstavuje napadnutelnou subvenci, pokud nedojde k nadměrné úlevě. Další námitkou společnosti bylo, že jednotka ZEZ působila pod dohledem celních úřadů a že není možné prodávat vstupy na domácím trhu či začlenit tyto vstupy do výrobků určených k prodeji na domácím trhu, aniž by byla zaplacena příslušná cla. Podle názoru vyvážejícího výrobce z toho důvodu nemůže dojít k žádné nadměrné úlevě.

(92)

V reakci na tuto námitku je třeba připomenout, že neexistuje systém nebo postup, který by potvrdil, které vstupy jsou při výrobním procesu vyváženého výrobku spotřebovány nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozních cel a daní ve smyslu příloh I, II a III základního nařízení. Jednotka ZEZ nemá z právního hlediska v žádném okamžiku povinnost určovat vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a místem určení příslušného výsledného výrobku. Pouze pokud by takové kontroly existovaly, mohly by mít indické orgány k dispozici dostatek informací o konečném místě určení vstupů za účelem účinné kontroly, zda osvobození od cla/daně z prodeje nepřevyšuje vstupy pro výrobu na vývoz. Interní systémy společnosti by jako takové nebyly dostačující, jelikož ověřovací systém pro navracení cla by musel být navržen a vynucován státem. Při šetření bylo následně zjištěno, že právní předpisy a ustanovení pro ZEZ výslovně nepožadují, aby ZEZ evidovala souvislost mezi dovezenými materiály a hotovým výrobkem, a že indická vláda nezavedla žádný účinný kontrolní mechanismus ke stanovení toho, jaké vstupy byly spotřebovány ve výrobě na vývoz a v jakých množstvích.

(93)

Nadto neprovedla indická vláda další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při neexistenci účinného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení). Indická vláda ani nepředložila žádné důkazy o tom, že nedošlo k nadměrné úlevě.

(94)

Obdobně při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo navracení u náhradních vstupů je napadnutelnou výhodou prominutí dovozních cel (základního cla a speciálního dodatečného cla), osvobození od placení daně z prodeje zboží opatřeného z domácích zdrojů a osvobození od daně za služby v průběhu období přezkumného šetření.

(95)

Pokud jde o osvobození od základního cla, osvobození od daně z prodeje zboží opatřeného z domácích zdrojů a osvobození od daně za služby, byl čitatel (výše subvence) vypočten na základě částek prominutých během období přezkumného šetření. Nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel).

(96)

Na rozdíl od surovin nejsou výrobní statky fyzicky začleněny do hotového zboží. Pokud jde o osvobození od placení daní při nákupu výrobních statků, byla výše subvence odpovídajícím způsobem vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků v dotčeném výrobním odvětví. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii. V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, od této částky odečteny.

(97)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto částky subvencí takto vypočtené podle 95. a 96. bodu odůvodnění přepočteny na vývozní obrat během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získané rozpětí subvence činilo 5,4 %.

(98)

V rámci tohoto programu mohou vývozci využívat výhody částečného osvobození od daně z příjmu ze zisků plynoucích z vývozního prodeje. Právní základ pro toto osvobození je uveden v § 80 HHC ZDP.

(99)

Toto ustanovení bylo zrušeno pro vyměřovací rok 2005–2006 (tj. pro finanční rok od 1. dubna 2004 do 31. března 2005) a dále, a proto § 80 HHC ZDP nepřináší po 31. březnu 2004 žádné výhody. Spolupracující vyvážející výrobci v průběhu období přezkumného šetření nevyužili žádných výhod v rámci tohoto programu. Z toho vyplývá, že vzhledem k tomu, že byl tento program zrušen, nebude v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení napadnut.

(100)

Podrobnosti programu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp).BC 02/04.02.02/2007-08 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp).BC 01/04.02.02/2007-08 (vývozní úvěr v rupiích) ICB, který je určen všem komerčním bankám v Indii.

(101)

Pro tento program jsou způsobilí vyrábějící vývozci a obchodující vývozci. Bylo zjištěno, že tři z vyvážejících výrobců využívali výhod v rámci programu PVÚ.

(102)

Podle tohoto programu nastavuje ICB povinně maximální úrokové sazby použitelné pro vývozní úvěry, jak v indických rupiích, tak v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci. Program PVÚ se skládá ze dvou podprogramů, programu vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balící úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a programu vývozních úvěrů po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch vývozních financí.

(103)

Na základě rámcových oběžníků ICB mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou čistě stanoveny za tržních podmínek. Rozdíl v sazbách se může pro společnosti s dobrým úvěrovým hodnocením snížit. Společnosti s vysokým hodnocením mohou ve skutečnosti získat vývozní úvěry a hotovostní úvěry za stejných podmínek.

(104)

Preferenční úrokové sazby úvěru PVÚ stanovené rámcovým oběžníkem ICB uvedeným v 100. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady čistě stanovenými tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je ve skutečnosti vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky ICB spočívající ve stanovení maximální úvěrové sazby pro každou komerční banku individuálně. Kromě toho by komerční banky nemusely poskytovat půjčovatelům vývozního financování výhodnější úrokové sazby pro vývozní úvěry v cizí měně.

(105)

Bez ohledu na skutečnost, že jsou preferenční úvěry v rámci PVÚ poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení. V tomto kontextu je třeba poznamenat, že ani čl. 2 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení ani DSVO nevyžaduje pro zjištění subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. odškodnění komerčních bank ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. ICB je veřejnoprávním subjektem a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. ICB dává pokyny soukromým subjektům ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu vi) druhé odrážky základního nařízení, protože komerční banky jsou vázány podmínkami, které ICB stanoví, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcových oběžnících ICB a ustanoveními ICB, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch vývozního financování. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(106)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období přezkumného šetření a částkou, která by byla splatná za běžné komerční úvěry využité spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(107)

Tři spolupracující vyvážející výrobci získali v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření výhody ve výši od 0,3 do 0,4 %.

(108)

V předchozích šetřeních týkajících se PET filmu, včetně přezkumného šetření, které vedlo k uložení v současné době platného konečného vyrovnávacího cla nařízením (ES) č. 367/2006, bylo prošetřeno několik indických státních programů zahrnujících pobídky poskytované místním společnostem. Státní programy spadají pod bod „Soustava programů pobídek“, jelikož sem mohou patřit pobídky různého druhu. Z šetření vyplynulo, že nárok společnosti na výhody v rámci programu je stanoven v certifikátu způsobilosti. Šetřením bylo zjištěno, že dva ze spolupracujících výrobců byli osvobozeni od obchodní daně (daně z prodeje) v rámci soustavy programů pobídek v průběhu období přezkumného šetření podle § 4A zákona o obchodní dani státu Uttarpradéš. Uvedené daňové ustanovení promíjí zvýhodněné společnosti zaplacení daně z prodeje (jak místní daně z prodeje, tak i centrální daně z prodeje) u prodeje uskutečněného na domácím trhu.

(109)

K tomu, aby byly pro tento program způsobilé, platí jako obecné pravidlo, že společnosti musí investovat do méně rozvinutých oblastí, kde buď založí nový průmyslový podnik, nebo umístí rozsáhlou investici do rozvoje nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Hlavním hlediskem pro určení výše pobídek je klasifikace oblasti, ve které se dotčený podnik nachází nebo ve které bude umístěn, a velikost investice.

(110)

V rámci programů osvobození od daně z prodeje nebyly vybrané jednotky povinny u svých prodejních transakcí účtovat žádnou daň z prodeje. Obdobně byly vybrané jednotky osvobozeny od placení daně z prodeje v případě nákupu zboží od dodavatelů, kteří jsou sami též způsobilí k využití těchto programů. Zatímco osvobození s ohledem na prodejní transakci se za výhodu vybraným prodejním jednotkám nepovažuje, osvobození v případě nákupních transakcí výhodu vybraným prodejním jednotkám poskytuje.

(111)

Po poskytnutí informací poznamenal jeden vyvážející výrobce, že při kvantifikaci výhody získané v rámci tohoto programu se mělo za to, že dodavatelé hlavních surovin použitých ve výrobě dotčeného výrobku byli osvobozeni od daně z prodeje. Prodejní faktury však odhalily, že dotčení dodavatelé ve skutečnosti daň ze svého prodeje účtovali dotčené společnosti. Jelikož daň z prodeje platila společnost, nevznikla vyvážejícímu výrobci z tohoto nákupu žádná napadnutelná výhoda a výše subvence byla odpovídajícím způsobem opravena.

(112)

Soustava programů pobídek poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Osvobození od placení daní z prodeje při nákupu představuje finanční příspěvek, protože tato úleva snižuje příjmy vlády, které by byly jinak splatné. Kromě toho poskytuje toto osvobození společnostem výhodu, neboť zlepšuje její likviditu.

(113)

Soustava programů pobídek je k dispozici pouze pro společnosti, které investovaly v rámci vymezených územních oblastí v pravomoci indického státu. Není přístupný společnostem sídlícím mimo tyto oblasti. Výše výhody se liší podle dotčené oblasti. Program je specifický v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) a odst. 3 základního nařízení, a je proto napadnutelný.

(114)

Pokud jde o osvobození od daně z prodeje, byla výše subvence vypočtena na základě částky daně z prodeje, která byla za normálních okolností v průběhu období přezkumného šetření splatná, avšak nebyla zaplacena.

(115)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový vývozní obrat a domácí prodej v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(116)

Dvěma spolupracujícím vyvážejícím výrobcům byly v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření poskytnuty subvence ve výši 0,3 % a 1,4 %.

(117)

Připomíná se, že v nařízení (ES) č. 367/2006 a v pozdějších předpisech uvedených v 2., 3. a 4. bodě odůvodnění byla výše napadnutelných subvencí vyjádřená valoricky zjištěna v rozsahu od 12 do 19,1 % pro dotčené spolupracující vyvážející výrobce, kteří spolupracovali při tomto částečném prozatímním přezkumu.

(118)

Částka napadnutelných subvencí, vyjádřená valoricky, zjištěná v průběhu tohoto částečného prozatímního přezkumu, činí od 5,4 do 8,6 %, jak je uvedeno níže:

(119)

V souladu s článkem 19 základního nařízení a na základě tohoto částečného prozatímního přezkumu uvedeného v odstavci 3 oznámení o zahájení přezkumu se stanoví, že se míra subvencování, pokud jde o dotčené vyvážející výrobce, snížila, a proto je třeba odpovídajícím způsobem změnit sazby vyrovnávacích cel uložené pro tyto vyvážející výrobce nařízením (ES) č. 367/2006.

(120)

Změněné sazby vyrovnávacích cel by měly být stanoveny novými sazbami subvencování, zjištěnými při tomto prozatímním přezkumu, jelikož rozpětí újmy vypočtená při původním antisubvenčním šetření zůstávají vyšší.

(121)

Pokud jde o všechny ostatní společnosti, které tímto částečným prozatímním přezkumem nebyly dotčeny, je třeba poznamenat, že faktické modality prošetřovaných programů a jejich napadnutelnost se oproti předchozímu šetření nezměnily. Neexistuje tedy žádný důvod pro nový výpočet sazeb subvencí a celních sazeb těchto společností. Celní sazby použitelné na všechny ostatní strany kromě pěti vyvážejících výrobců, kteří spolupracovali při tomto přezkumu, tedy zůstávají nezměněny.

(122)

Individuální sazby vyrovnávacích cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení odrážejí situaci zjištěnou během částečného prozatímního přezkumu. Vztahují se proto výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného kteroukoli jinou společností, která nebyla konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže těžit z těchto sazeb a bude podléhat celní sazbě vztahující se na „všechny ostatní společnosti“.

(123)

Jakákoli žádost o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacích cel (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být bezodkladně adresována Evropské komisi (13) se všemi příslušnými informacemi, obzvláště o jakékoli změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím a vývozním prodejem např. v souvislosti se změnou názvu nebo se změnou výrobních či prodejních subjektů. V případě potřeby a po konzultaci s poradním výborem bude toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno aktualizací seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb.

(124)

Jak je stanoveno v posledním odstavci bodě 3 oznámení o zahájení přezkumu, bude mít změna sazby vyrovnávacího cla dopad na konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1292/2007, jelikož konečné antidumpingové clo bylo při předchozích antidumpingových šetřeních upraveno, aby se zabránilo dvojímu započtení účinků výhod vyplývajících z vývozních subvencí (připomíná se, že konečné antidumpingové clo vycházelo z dumpingového rozpětí, jelikož dumpingové rozpětí bylo shledáno nižším než úroveň odstranění újmy). Podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 nesmí být žádný výrobek podroben zároveň antidumpingovým a vyrovnávacím opatřením za účelem řešení jedné a téže situace, jež vznikla dumpingem nebo subvencováním vývozu. V původním šetření bylo zjištěno, že některé z prošetřovaných programů subvencí, které byly napadnutelné, tvořily vývozní subvence ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Tyto subvence jako takové ovlivnily vývozní ceny indických vyvážejících výrobců, a tak vedly ke zvýšeným rozpětím dumpingu. Podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení byly proto sazby konečného antidumpingového cla upraveny tak, aby odrážely skutečné dumpingové rozpětí zachované po uložení konečného vyrovnávacího cla k vyrovnání účinku vývozních subvencí (viz 59. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 366/2006 a 11. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1424/2006).

(125)

Sazby konečného antidumpingového cla pro dotčené vyvážející výrobce proto nyní musí být upraveny tak, aby zohledňovaly přezkoumanou výši výhody získané z vývozních subvencí v průběhu období přezkumného šetření v rámci tohoto antisubvenčního šetření a aby odrážely skutečné dumpingové rozpětí zachované po uložení upraveného konečného vyrovnávacího cla k vyrovnání účinku vývozních subvencí.

(126)

Dumpingová rozpětí zjištěná dříve pro společnosti Ester Industries Limited, Garware Polyester Limited, Polyplex Corporation Limited a Uflex Limited (tehdy jako Flex Industries Limited) (14) byla stanovena v nařízení (ES) č. 366/2006 (viz 50. bod odůvodnění) a činila pro dotčené čtyři společnosti 29,3 %, 20,1 %, 3,7 % a 3,2 % (v uvedeném pořadí). Výše dumpingového rozpětí pro společnost SRF Limited stanovená v nařízení (ES) č. 1424/2006 činila 15,5 %.

(127)

S přihlédnutím k výhodám z vývozních subvencí zjištěným v průběhu období přezkumného šetření a k výši dříve zjištěného dumpingového rozpětí by rozpětí a celní sazby použitelné na dotčené společnosti proto měly být vypočteny, jak je uvedeno v této tabulce:

(128)

Aby byla zohledněna přezkoumaná výše antidumpingového cla pro pět dotčených vyvážejících výrobců, mělo by být nařízení (ES) č. 1292/2007 odpovídajícím způsobem změněno,

10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/18

10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/20

(1)

Směrnice Komise 95/45/EHS ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách (2) byla několikrát podstatně změněna (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Je nezbytné stanovit kritéria pro čistotu pro všechna barviva uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (4).

(3)

Je nezbytné vzít v úvahu specifikace a analytické techniky pro barviva, které jsou stanoveny v Codex Alimentarius a které určil společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA).

(4)

Potravinářské přídatné látky připravené výrobními metodami nebo s použitím výchozích materiálů, které se významně liší od těch, jež jsou ohodnoceny Vědeckým výborem pro potraviny nebo jež jsou uvedeny v této směrnici, by měly být podrobeny bezpečnostnímu hodnocení Evropským úřadem pro bezpečnost potravin s důrazem na kritéria pro čistotu.

(5)

Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(6)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze II části B,