ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 6

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 52
10. ledna 2009


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 15/2009 ze dne 8. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, a nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 16/2009 ze dne 9. ledna 2009 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

18

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise 2008/128/ES ze dne 22. prosince 2008, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách (kodifikované znění) ( 1 )

20

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2009/10/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 2. prosince 2008, kterým se stanoví formulář pro podávání zpráv o závažných haváriích podle směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (oznámeno pod číslem K(2008) 7530)  ( 1 )

64

 

 

2009/11/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2008, kterým se povolují metody třídění jatečně upravených těl prasat ve Španělsku (oznámeno pod číslem K(2008) 8477)

79

 

 

2009/12/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2008, kterým se povolují metody třídění jatečně upravených těl prasat v Dánsku (oznámeno pod číslem K(2008) 8498)

83

 

 

AKTY PŘIJATÉ ORGÁNY ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍMI DOHODAMI

 

 

2009/13/ES

 

*

Rozhodnutí smíšeného veterinárního výboru zřízeného dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty č. 1/2008 ze dne 23. prosince 2008 o změně dodatků 2, 3, 4, 5, 6 a 10 k příloze 11 dohody

89

 

 

Tiskové opravy

 

*

Oprava nařízení Komise (ES) č. 1077/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1966/2006 o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1566/2007 (Úř. věst. L 295 ze dne 4.11.2008)

117

 

 

 

*

Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 15/2009

ze dne 8. ledna 2009,

kterým se mění nařízení (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, a nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na články 19 a 24 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

I.   Předchozí šetření a stávající vyrovnávací opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (2) uložila Rada v prosinci 1999 konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového PET filmu kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90, pocházejícího z Indie (dále jen „dotčený výrobek“). Na šetření, které vedlo k přijetí uvedeného nařízení, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla podobu valorického vyrovnávacího cla v rozmezí od 3,8 do 19,1 % uloženého na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 19,1 % uloženou na dovoz dotčeného výrobku od všech ostatních společností. Šetření v rámci původního šetření se vztahovalo na období od 1. října 1997 do 30. září 1998.

(2)

Nařízením (ES) č. 367/2006 (3) Rada v březnu 2006 zachovala konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 2597/1999 z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie, a to na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Období přezkumného šetření trvalo od 1. října 2003 do 30. září 2004.

(3)

Nařízením (ES) č. 1288/2006 (4) Rada v srpnu 2006 na základě prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu, společnosti Garware Polyester Limited, změnila konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

(4)

Nařízením (ES) č. 1124/2007 (5) Rada v září 2007 na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování jiného indického výrobce PET filmu, společnosti Jindal Poly Films, Limited, dříve známé jako Jindal Polyester Ltd, změnila konečné vyrovnávací clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 367/2006.

II.   Stávající antidumpingová opatření

(5)

Rada nařízením (ES) č. 1676/2001 (6) uložila v srpnu 2001 konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření spočívala ve valorickém antidumpingovém clu v rozmezí 0 až 62,6 % uloženém na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 53,3 % uloženou na dovoz všech ostatních společností.

(6)

Nařízením (ES) č. 366/2006 (7) Rada v březnu 2006 změnila výši dumpingových rozpětí stanovenou nařízením (ES) č. 1676/2001. Nová dumpingová rozpětí se pohybují v rozmezí od 3,2 do 29,3 % a nové antidumpingové clo v rozmezí od 0 do 18 %, přičemž zohledněna jsou vyrovnávací cla vyplývající z vývozních subvencí uložených na tytéž výrobky pocházející z Indie, jak byla změněna v souladu s nařízením (ES) č. 367/2006, jež bylo přijato na základě přezkumu před pozbytím platnosti nařízení (ES) č. 2579/1999, na které se odkazuje v 1. bodě odůvodnění. Nařízením (ES) č. 1288/2006 Rada v srpnu 2006 na základě prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování indického výrobce PET filmu, společnosti Garware Polyester Limited, změnila konečné antidumpingové clo uložené této společnosti nařízením (ES) č. 1676/2001.

(7)

Nařízením (ES) č. 1424/2006 (8) Rada v září 2006 na základě žádosti nového vyvážejícího výrobce změnila nařízení (ES) č. 1676/2001 pro společnost SRF Limited. Nařízení stanovilo dumpingové rozpětí 15,5 % a antidumpingovou celní sazbu 3,5 % pro dotčenou společnost s přihlédnutím k jejímu rozpětí vývozní subvence, které bylo potvrzeno v antisubvenčním šetření, jež vedlo k přijetí nařízení (ES) č. 367/2006. Protože společnost neměla žádné individuální vyrovnávací clo, použila se celní sazba stanovená pro všechny ostatní společnosti.

(8)

Nařízením (ES) č. 1292/2007 (9) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, a to na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (10), (dále jen „základní antidumpingové nařízení“). Totéž nařízení ukončilo částečný prozatímní přezkum ohledně tohoto dovozu, který byl omezen na jednoho indického vývozce podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení.

III.   Zahájení částečného prozatímního přezkumu

(9)

Po prodloužení platnosti konečného vyrovnávacího cla v březnu 2006 učinila indická vláda podání, ve kterých tvrdila, že okolnosti dvou programů subvencí (program „Duty Entitlement Passbook“ a program osvobození od daně z příjmu podle § 80 HHC zákona o dani z příjmů) se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. V důsledku toho je prý pravděpodobné, že se míra subvencování snížila, a opatření, která částečně vycházela z těchto programů, by proto měla být přezkoumána.

(10)

Komise přezkoumala důkaz předložený indickou vládou a uznala ho za dostatečný k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 19 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise oznámením zveřejněným dne 12. října 2007 v Úředním věstníku Evropské unie  (11) z moci úřední částečný prozatímní přezkum platného vyrovnávacího cla vztahujícího se na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, který se týkal pouze výše subvencování.

(11)

Účelem šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu je posouzení potřeby pokračování, odstranění nebo pozměnění stávajících opatření pro ty společnosti, které využívaly výhod jednoho nebo obou údajně změněných programů subvencí, pokud byly předloženy dostatečné důkazy v souladu s příslušnými ustanoveními v oznámení o zahájení přezkumu. Šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu také posoudí, zda je třeba v závislosti na zjištěních přezkumu zrevidovat opatření použitelná pro ostatní společnosti, které spolupracovaly při šetření, jež stanovilo úroveň stávajících opatření, nebo zbytkové opatření použitelné pro všechny ostatní společnosti.

(12)

Přezkum se týkal pouze míry subvencování společností uvedených v příloze oznámení o zahájení přezkumu a rovněž ostatních vývozců, kteří byli vyzváni k tomu, aby se přihlásili za podmínek a ve lhůtě uvedených v oznámení o zahájení přezkumu.

IV.   Období šetření

(13)

Šetření míry subvencování se týkalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“).

V.   Strany dotčené šetřením

(14)

Komise o zahájení šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu oficiálně uvědomila indickou vládu a indické vyvážející výrobce, kteří spolupracovali při předchozím šetření, byli zmíněni v nařízení (ES) č. 367/2006 a uvedeni v příloze oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu, pokud bylo zjištěno, že využívali výhod jednoho ze dvou údajně změněných programů subvencí, a rovněž společnosti Du Pont Tejin Films z Lucemburska, Mitsubishi Polyester Film z Německa, Toray Plastics Europe z Francie a Nurell z Itálie, které představují převážnou většinu výroby PET filmu ve Společenství (dále jen „výrobní odvětví Společenství“). Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslechnuty.

(16)

Písemné a ústní připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a popřípadě zohledněny.

(17)

S ohledem na zjevně velký počet stran účastnících se tohoto přezkumu bylo pro šetření subvencí zamýšleno využití technik výběru vzorku v souladu s článkem 27 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a na základě toho popřípadě vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci podle článku 27 základního nařízení vyzváni, aby se do 15 dnů po zahájení částečného prozatímního přezkumu přihlásili a předložili Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(18)

Po posouzení předložených údajů a s ohledem na počet vyvážejících výrobců v Indii, kteří vyjádřili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není v tomto případě nutný.

(19)

Jedna společnost, SRF Limited, neuvedená v příloze oznámení o zahájení přezkumu, se přihlásila a předložila důkaz, že splňovala věcné předpoklady pro zařazení do šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu, jak je uvedeno v bodě 4 oznámení o zahájení přezkumu. Tato společnost byla následně do přezkumného šetření zařazena.

(20)

Jedna společnost, Flex Industries Limited, na kterou se vztahuje vyrovnávací clo (uložené nařízením (ES) č. 367/2006) a antidumpingové clo (uložené nařízením (ES) č. 1292/2007) změnila svůj název a nyní se jmenuje Uflex Limited. Tato změna názvu nemá vliv na zjištění předchozích šetření.

(21)

S cílem získat informace nezbytné pro šetření zaslala Komise dotazníky vyvážejícím výrobcům, kteří splňovali podmínky stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho zaslala dotazník také indické vládě.

(22)

Odpovědi na dotazníky obdržela od pěti indických vyvážejících výrobců a od indické vlády.

(23)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění subvencování. Inspekce na místě byly uskutečněny v prostorách indické vlády (Dillí), vlády státu Maháráštra (Bombaj), Indické centrální banky (Bombaj) a těchto společností:

Ester Industries Limited, New Delhi,

Garware Polyester Limited, Mumbai,

Polyplex Corporation Limited, Noida,

SRF Limited, Gurgaon,

Uflex Limited, Noida.

VI.   Poskytnutí informací a připomínky k postupu

(24)

Indická vláda a ostatní zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno navrhnout změnu celních sazeb použitelných na dotčené spolupracující vyvážející výrobce v Indii a prodloužení stávajících opatření pro všechny ostatní společnosti, které v rámci tohoto částečného prozatímního přezkumu nespolupracovaly. Také jim byla poskytnuta přiměřená doba na vyjádření. Všechna podání a připomínky byly vzaty náležitě v úvahu, jak je uvedeno níže.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK

(25)

Přezkoumávaným výrobkem je týž výrobek, na který se vztahuje nařízení (ES) č. 367/2006, totiž polyethylentereftalátový (PET) film kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90 pocházející z Indie.

C.   SUBVENCOVÁNÍ

1.   Úvod

(26)

Na základě informací předložených indickou vládou a spolupracujícími vyvážejícími výrobci v Indii a na základě odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

a)

program předběžných povolení (původně známý jako program předběžných licencí);

b)

program „Duty Entitlement Passbook“;

c)

program „Export Promotion Capital Goods“;

d)

zvláštní ekonomické zóny/vývozní zpracovatelské zóny/jednotky orientované na vývoz;

e)

program osvobození od daně z příjmu;

f)

program vývozních úvěrů.

g)

Soustava programů pobídek.

(27)

Programy uvedené v 26. bodě odůvodnění písm. a) až d) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Jeden z těchto dokumentů o vývozní a dovozní politice je relevantní pro období přezkumného šetření této věci, konkrétně se jedná o pětiletý plán vztahující se k období od 1. září 2004 do 31. března 2009 (dále jen „politika EXIM 04-09“). Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 04-09 řídí, v publikaci „Příručka postupů – 1. září 2004 až 31. března 2009, svazek I.“ (dále jen „PP I 04-09“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(28)

Program osvobození od daně z příjmu uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. e) se zakládá na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(29)

Program vývozních úvěrů uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. f) vychází z § 21 a § 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(30)

Program uvedený v 26. bodě odůvodnění písm. g) řídí státní orgány v Indii.

(31)

V souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení vyzvala Komise indickou vládu k dalším konzultacím ohledně změněných a nezměněných programů s cílem vyjasnit faktickou situaci, pokud jde o uvedené programy, a dospět k oboustranně přijatelnému řešení. Po těchto konzultacích, během nichž nebylo dosaženo oboustranně přijatelného řešení ve vztahu k těmto programům, zahrnula Komise všechny tyto programy do šetření ve věci subvencování.

(32)

Po poskytnutí informací namítli indická vláda a jeden vyvážející vývozce, že nebylo potvrzeno, že by prošetřované programy poskytovaly příjemci výhodu. V souvislosti s tímto tvrzením je třeba poznamenat, že pro každý prošetřovaný program bylo zjišťováno, zda jakákoliv úleva představuje subvenci ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 2 základního nařízení, tj. zda se jedná o finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřeným vyvážejícím vývozcům. Navíc bylo vysvětleno, proč jsou výhody v rámci různých programů považovány za napadnutelné. Kromě toho obdrželi všichni spolupracující vyvážející výrobci podrobný výpočet, z něhož vyplývalo, jak byly výhody pro každý program určeny. Proto musí být tato námitka zamítnuta.

2.   Program předběžných povolení

a)   Právní základ

(33)

Podrobný popis programu je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 04–09 a v kapitolách 4.1 až 4.30 v PP I 04–09. Tento program se během předchozího přezkumného šetření, jež vedlo k uložení nyní platného konečného vyrovnávacího cla prostřednictvím nařízení (ES) č. 367/2006, nazýval program předběžných licencí.

b)   Způsobilost

(34)

Program předběžných povolení sestává z šesti podprogramů, jak je podrobněji popsáno v 35. bodě odůvodnění. Tyto podprogramy se mimo jiné liší v rozsahu způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ k pomocným výrobcům, jsou způsobilí pro program předběžných povolení na fyzický vývoz a pro program předběžných povolení na roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro program předběžných povolení na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 04-09, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz, jsou způsobilí pro program předběžných povolení na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podprogramů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

c)   Praktické provádění

(35)

Předběžná povolení mohou být vydávána na:

i)

Fyzický vývoz: Jedná se o hlavní podprogram. Umožňuje bezcelní dovoz vstupního materiálu potřebného k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. „Fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit indické území. Bezcelní dovozní množství a vývozní povinnost zahrnující typ výrobku určeného na vývoz jsou uvedeny v licenci.

ii)

Roční potřebu: Toto povolení není určeno pro konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž pro širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, až po určitý limit stanovený podle jeho exportní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě veškerých položek spadajících do dané skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla.

iii)

Dodávky meziproduktů: Tento podprogram se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a podílet se na procesu výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiál a pro tento účel může získat předběžné povolení na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt.

iv)

Domnělý vývoz: Tento podprogram umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelní dovoz vstupů, které jsou potřebné pro výrobu zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím odběratelů vyjmenovaným v odst. 8.2 písm. b) až f), g), i) a j) politiky EXIM 04–09. Podle indické vlády odkazuje domnělý vývoz na ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, jako např. dodávky zboží pro jednotky orientované na vývoz nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní ekonomické zóně.

v)

ARO: Držitel předběžného povolení, který hodlá odebírat vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem použít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce v nich uvedených položek. Schválení ARO dává domácímu dodavateli nárok využívat výhod domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 politiky EXIM 04–09 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V rámci mechanismu ARO jsou daně a cla vraceny dodavateli místo konečnému vývozci ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích vstupů i v případě dovezených vstupů.

vi)

Tuzemský back-to-back akreditiv: Tento podprogram se opět týká domácích dodávek pro držitele předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Na povolení pro přímý dovoz bude banka započítávat pouze hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 politiky EXIM 04–09 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(36)

Tři ze spolupracujících vyvážejících výrobců získali během období přezkumného šetření úlevy spadající pod program předběžných povolení vztahující se k dotčenému výrobku. Dvě z těchto společností využily dvou z podprogramů, tj. i) programu předběžných povolení na fyzický vývoz a iii) programu předběžných povolení na dodávky meziproduktů. Třetí společnost využila podprogram ii), tj. program předběžných povolení na roční potřebu. Tudíž není nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podprogramů.

(37)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26 a 4.30 a dodatek 23 PP I 04-09), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné. Výše uvedená ustanovení se však použijí pouze v případě předběžných povolení vydaných dne 13. května 2005 a později. Pokud jde o veškerá předběžná povolení nebo předběžné licence vydané před tímto datem, musí držitelé dodržovat ustanovení ohledně ověřování platná dříve, tj. vést pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití dováženého zboží ve vztahu k licenci ve stanoveném formátu podle dodatku 18 (kapitola 4.30 a dodatek 18 HOP I 02–07).

(38)

Pokud jde o podprogramy, kterých během období přezkumného šetření využívali dva spolupracující vyvážející výrobci, tj. fyzický vývoz a dodávky meziproduktů, jsou bezcelní dovozní množství i vývozní povinnost pevně stanoveny indickou vládou, pokud jde o množství a hodnotu, a zaznamenány v povolení. Kromě toho mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce pro doložení zaznamenány státními úředníky přímo do povolení. Objem dovozu povolený v rámci programu předběžných povolení je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů. Standardní normy vstupů a výstupů existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou zveřejněny v PP II 04-09. Nejnovější změny standardních norem vstupů a výstupů pro PET film a PET čipy, meziprodukt, byly revidovány v září 2005.

(39)

Pokud jde o výše uvedený podprogram ii), tj. program předběžných povolení na roční potřebu, kterého využíval jiný vývozce, je na licenci zaznamenána pouze hodnota bezcelního dovozního množství. Držitel licence je povinen „zachovat spojitost mezi vstupy a výsledným výrobkem“ (odst. 4.24A písm. c) PP II 04-09).

(40)

Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(41)

Ověření ukázalo, že skutečná spotřeba hlavních surovin potřebná k výrobě jednoho kilogramu PET filmu byla u dotčených společností nižší než podle příslušné standardní normy vstupů a výstupů. To zjevně platilo v případě staré standardní normy vstupů a výstupů pro PET film a v menším rozsahu také pro revidovanou standardní normu vstupů a výstupů, která vstoupila v platnost v září 2005.

(42)

Na základě ověření bylo také prokázáno, že žádná z dotčených společností nevedla zákonem stanovený registr spotřeby podle 37. bodu odůvodnění. Tudíž může být učiněn pouze ten závěr, že požadavky na ověřování uložené indickými orgány nebyly dodrženy.

d)   Závěr

(43)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřeným vývozcům.

(44)

Kromě toho program předběžných povolení na fyzický vývoz, program předběžných povolení na dodávky meziproduktů a program předběžných povolení na roční potřebu jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a tudíž se má za to, že programy jsou specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto programů.

(45)

Žádný ze tří podprogramů použitých v rámci tohoto případu nemůže být považován za přípustný systém navracení cla či systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nejsou v souladu s pravidly stanovenými v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinně svůj nový ani starý ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Standardní normy vstupů a výstupů pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné. Samotné standardní normy vstupů a výstupů nelze pokládat za systém pro ověřování skutečné spotřeby, jelikož žádná z dotčených společností nevedla požadovaný registr spotřeby, který by indické vládě umožnil s dostatečnou přesností ověřovat objem vstupů spotřebovaných při výrobě na vývoz. Nadto neprovedla indická vláda další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení).

(46)

Tyto tři podprogramy jsou proto napadnutelné.

e)   Výpočet výše subvence

(47)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout nadměrné vrácení cla pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro programy navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(48)

Výše subvencí pro tři vývozce, kteří využili programu předběžných povolení, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci tří podprogramů během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(49)

Tři spolupracující vyvážející výrobci získali v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření výhody ve výši od 0,5 až 2,1 %.

3.   Program „Duty entitlement passbook“ (dále jen „DEPB“)

a)   Právní základ

(50)

Podrobný popis programu DEPB je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 04–09 a v kapitole 4 PP I 04–09.

b)   Způsobilost

(51)

Pro tento program je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

c)   Praktické provádění programu DEPB

(52)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci programu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto programu. Tyto sazby programu DEPB byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli.

(53)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto programu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat orgánům v Indii prohlášení, že probíhá vývoz v rámci programu DEPB. K tomu, aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru DEPB, který má být poskytnut pro tuto vývozní transakci. V tomto okamžiku zná vývozce výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB. Pro výpočet výše výhody se použije příslušná sazba DEPB, která je použita v okamžiku podání vývozního prohlášení. Tudíž neexistuje možnost pro pozdější změnu úrovně výhody.

(54)

Úvěry v rámci programu DEPB jsou volně přenosné a platné po dobu dvanácti měsíců ode dne vydání. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží s výjimkou výrobních statků. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak.

(55)

Žádosti o úvěry v rámci programu DEPB se vyplňují elektronicky a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Fakticky neexistují striktní lhůty pro podání žádosti o úvěry DEPB. Elektronický systém používaný ke správě DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce, které překračují lhůty pro podávání uvedené v kapitole 4.47 PP I 04-09. Navíc, jak jasně stanoví kapitola 9.3 PP I 04-09, mohou být zváženy i žádosti obdržené po uplynutí lhůt, ačkoliv je jejich nedodržení spojeno s uložením menší pokuty (např. 10 % nároku).

d)   Závěry k programu DEPB

(56)

DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci programu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(57)

Navíc DEPB právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4) písm. a) základního nařízení.

(58)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu článku 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody programu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy nárok na výhodu z programu DEPB.

e)   Výpočet výše subvence

(59)

V souladu s čl. 2 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení a s metodikou výpočtu použitou pro tento program v nařízení (ES) č. 367/2006 byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto programu. V tomto okamžiku se indická vláda zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné i výši úvěru DEPB, která bude pro tuto vývozní transakci poskytnuta, nemůže indická vláda rozhodovat o tom, zda subvenci udělit či nikoli. Spolupracující vyvážející výrobci dále zaúčtovali úvěry v rámci programu DEPB na základě časového rozlišení jako příjem ve stádiu vývozních transakcí.

(60)

V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy v zájmu získání subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na dotčený vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(61)

Čtyři spolupracující vyvážející výrobci získali v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření výhody ve výši od 2,7 do 5,9 %.

4.   Program „Export promotion capital goods“ (dále jen „EPCG“)

a)   Právní základ

(62)

Podrobný popis programu EPCG je obsažen v kapitole 5 politiky EXIM 04–09 a v kapitole 5 PP I 04–09.

b)   Způsobilost

(63)

Pro tento program jsou způsobilí vyvážející výrobci, vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatelé služeb.

c)   Praktické provádění

(64)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti povoleno dovážet výrobní statky (nové a od dubna 2003 i použité výrobní statky staré až 10 let) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá při požádání a zaplacení poplatku licenci EPCG. Od dubna 2000 zajišťuje program sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na všechny výrobní statky dovezené podle tohoto programu. Do 31. března 2000 se používala skutečná celní sazba ve výši 11 % (včetně příplatku 10 %) a v případě dovozu vysoké hodnoty sazba v nulové výši. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené výrobní statky v průběhu určitého období využity k výrobě určitého množství zboží na vývoz.

(65)

Držitel licence EPCG může také pořídit výrobní statky z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce výrobních statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto výrobních statků. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého dovozu pro dodávky výrobních statků držiteli licence EPCG.

d)   Připomínky po poskytnutí informací

(66)

Po poskytnutí informací jeden vyvážející výrobce upozornil na to, že výrobní statky dovezené v rámci tohoto programu byly využity také k výrobě výrobků, kterých se toto šetření netýkalo, a že by při stanovení rozpětí subvence neměla být zjištěná výše subvence připadající na období přezkumného šetření vydělena pouze vývozem dotčeného výrobku. Bylo shledáno, že tato žádost je oprávněná, a v důsledku toho byla provedena přiměřená úprava výpočtu výše výhody, která byla této společnosti v rámci tohoto programu poskytnuta.

e)   Závěr k programu EPCG

(67)

Program EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Snížení cla zakládá finanční příspěvek od indické vlády, protože tato úleva snižuje příjmy z cla indické vlády, které by byly jinak splatné. Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozci, protože poplatky ušetřené při dovozu zlepšují jeho likviditu.

(68)

Navíc EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(69)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výrobní statky nejsou zahrnuty do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány ve výrobě vyvážených výrobků.

f)   Výpočet výše subvence

(70)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků v dotčeném výrobním odvětví. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii. V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly v souladu s čl. 7 odst. 1. písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, od této částky odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(71)

Čtyři spolupracující vyvážející výrobci získali v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření výhody ve výši od 1,0 do 1,9 %.

5.   Program vývozních zpracovatelských zón/program zvláštních ekonomických zón (dále jen „ZEZ“)/Program jednotek orientovaných na vývoz

(72)

Bylo zjištěno, že žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců nemá status jednotky orientované na vývoz, ani nemá sídlo ve vývozní zpracovatelské zóně. Jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců však má sídlo v ZEZ a v průběhu období přezkumného šetření obdržel napadnutelné subvence. Níže uvedený popis a hodnocení se tedy týkají pouze programu ZEZ.

a)   Právní základ

(73)

Kapitola 7 politiky EXIM 04-09 a kapitola 7 PP I 04–09 odkazují na ZEZ. Podrobný popis pravidel a ustanovení již není v politice EXIM ani v Příručce postupů obsažen. Příslušný politický rámec a prováděcí ustanovení jsou stanoveny v zákoně o zvláštních ekonomických zónách z roku 2005 („Special Economic Zones Act“, č. 28/2005) a v pravidlech pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006 („Special Economic Zones Rules“, oznámení ze dne 10. února 2006).

b)   Způsobilost

(74)

V zásadě mohou být v rámci programu ZEZ zřizovány všechny společnosti, které se zaváží k vývozu celé své výroby zboží nebo služeb. Patří sem rovněž společnosti, které jsou pouze obchodníky. Na rozdíl od jednotek orientovaných na vývoz neexistují žádné minimální limity základních prostředků, které musí společnosti splňovat, aby byly pro ZEZ způsobilé.

c)   Praktické provádění

(75)

Program ZEZ je následníkem dřívějšího programu vývozních zpracovatelských zón. ZEZ jsou specificky ohraničené bezcelní enklávy a jsou považovány za cizí území pro účely obchodních operací, cel a daní. Jednotky ZEZ se musí nacházet ve specifikovaných zónách vytvořených pro tento účel. Sedmnáct ZEZ již po schválení zařízení indickými orgány zahájilo činnost.

(76)

Žádost o status ZEZ musí zahrnovat podrobné informace týkající se období příštích pěti let, mimo jiné o plánovaných výrobních množstvích, plánované hodnotě vývozu, požadavcích dovozu a požadavcích na domácí zdroje. Pokud orgány žádosti společnosti vyhoví, budou jí oznámeny podmínky příslušného souhlasu. Dohoda o uznání společnosti v rámci programu ZEZ je platná na období pět let. Tato dohoda může být obnovena na další období.

(77)

Určujícím závazkem pro jednotky ZEZ, jak je stanoven v kapitole VI pravidel pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006, je dosáhnout čistých devizových příjmů, tj. v referenčním období (pět let od zahájení komerční výroby) musí být celková hodnota vývozu vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(78)

Jednotky ZEZ mají nárok na následující úlevy:

i)

osvobození od dovozních cel u všech typů zboží (včetně výrobních statků, surovin a spotřebního materiálu) nezbytných k výrobě, produkci a zpracování nebo v souvislosti s nimi,

ii)

osvobození od spotřební daně u zboží opatřeného z domácích zdrojů,

iii)

osvobození od centrální daně z prodeje zaplacené ze zboží opatřeného z místních zdrojů,

iv)

možnost prodat část výroby na domácím trhu za podmínky splnění pozitivních čistých devizových příjmů při zaplacení příslušného cla, jelikož SEZ nejsou považovány za součást indického daňového/celního území,

v)

100 % osvobození od daně z příjmu pro „zisky z vývozu“ z jednotek ZEZ podle § 10AA zákona o daních z příjmů po dobu prvních pěti let, 50 % osvobození po dobu následujících pěti let a s možností dalších výhod po dobu dalších pěti let a

vi)

osvobození od daně za služby v případě služeb využitých v ZEZ.

(79)

Jednotky působí v rámci programu ZEZ pod dohledem celních úředníků v souladu s příslušnými ustanoveními celního zákona.

(80)

Tyto jednotky jsou ze zákona povinny vést řádnou evidenci, v níž by měla být zaznamenána hodnota dovezeného zboží či zboží opatřeného z vnitřního celního území, spotřeba a využití zboží, výroba zboží a nakládání se zbožím cestou vývozu, prodeje v rámci vnitřního celního území atd. v souladu s pravidlem 22 odst. 2 pravidel pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006.

(81)

Jednotka ZEZ však není nikdy povinna určovat vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a příslušným vývozem či převody na jiné jednotky či prodejem v rámci vnitřního celního území podle pravidla 35 pravidel pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006.

(82)

Hodnocení dovozu a opatřování surovin a výrobních statků z domácích zdrojů se provádí na základě autocertifikace. Totéž platí pro prodej na vývoz. Celní orgány tedy neprovádějí žádné běžné kontroly takovýchto zásilek jednotky ZEZ.

(83)

V tomto případě využíval spolupracující vyvážející výrobce programu na dovoz surovin a výrobních statků bez dovozního cla, opatřování zboží z domácích zdrojů bez spotřební daně, opatřování zboží z domácích zdrojů bez placení centrální daně z prodeje a bez daně za služby. Šetření ukázalo, že dotčený vyvážející výrobce nevyužil výhod vyplývajících z ustanovení o osvobození od daně z příjmu ZEZ.

d)   Připomínky po poskytnutí informací

(84)

Po poskytnutí informací vznesl vyvážející výrobce nacházející se v ZEZ řadu připomínek, např. že podprogramy využívané společností jsou povolenými systémy osvobození od daně (navracení cla) a že využívané podprogramy nepředstavují subvenci, jelikož neposkytují výhodu. Tvrzení vyvážejícího výrobce jsou uvedena níže.

e)   Závěry k programu SEZ

(85)

V případě osvobození od spotřební daně na zboží opatřené z domácích zdrojů bylo shledáno, že daň zaplacenou u nákupů jednotky jiné než ZEZ lze použít jako úvěr pro vlastní budoucí celní závazky, např. na úhradu spotřební daně z prodeje na domácím trhu (tzv. mechanismus „CENVAT“, mechanismus centralizované DPH). Spotřební daň zaplacená u nákupů tedy není konečná. Prostřednictvím úvěru v rámci mechanismu „CENVAT“ se konečné clo uplatňuje jen u přidané hodnoty, nikoli u vstupních materiálů. Proto osvobozením od spotřební daně u nákupů jednotky ZEZ nedochází k prominutí dalšího příjmu vlády, a v důsledku toho ZEZ nevzniká žádná další výhoda. Za těchto okolností, kdy ZEZ nevzniká žádná další výhoda, není nutné tento podprogram v rámci šetření dále analyzovat.

(86)

Osvobození jednotky ZEZ od dvou typů dovozního cla (základního cla a speciálního dodatečného cla obvykle splatných u dovozu surovin a výrobních statků), osvobození od daně z prodeje zboží opatřeného z domácích zdrojů a osvobození od daně za služby jsou subvencemi ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Příjem vlády, který by byl při neexistenci tohoto programu splatný, je ušlým příjmem, a v důsledku toho z něj plyne jednotce ZEZ výhoda ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, jelikož zvyšuje její likviditu. Subvence právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Vývozní cíl ZEZ, jak je uvedeno v pravidle 2 pravidel pro zvláštní ekonomické zóny z roku 2006, je nutnou podmínkou k získání pobídek.

(87)

Vyvážející výrobce tvrdil, že podprogramy využívané společností jsou povolenými systémy osvobození od daně (navracení cla) podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I základního nařízení, a jsou proto napadnutelné. Společnost tvrdila, že příloha i) základního nařízení stanoví, že vývozní subvenci představuje pouze osvobození, úleva nebo vrácení dovozních poplatků, které přesahuje částku dovozních poplatků vybraných za dovezené vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Jinak řečeno, pokud nedojde k nadměrné úlevě nebo osvobození, nelze osvobození od dovozních cel u vstupů potřebných k výrobě, produkci nebo zpracování vyváženého výrobku považovat za napadnutelnou subvenci.

(88)

V odpovědi na tuto námitku je v první řadě třeba upozornit, že všechny výhody jednotky ZEZ právně závisí na vývozní výkonnosti. Programy navíc nelze považovat za povolené systémy navracení nebo systémy navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům stanoveným v příloze I (písmena h) a i)), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že ustanovení o osvobození od daně z prodeje a osvobození od dovozního cla jsou použita pro nákup výrobních statků, nejsou již v souladu s pravidly pro povolené systémy navracení, protože výrobní statky nejsou spotřebovávány ve výrobním procesu, jak požaduje příloha I písm. h) (vrácení daně z prodeje) a i) (prominutí dovozního cla). Navíc bylo potvrzeno, že indická vláda nezavedla účinný ověřovací systém ani postup, aby zjistila, zda a jaká množství vstupů nakoupených bez cla nebo daně z prodeje byla spotřebována při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Jednotka ZEZ musí ve skutečnosti dosáhnout čistých devizových příjmů, avšak zaveden není žádný ověřovací systém, jehož účelem je monitorování spotřeby dovozu ve vztahu k výrobě vyváženého zboží.

(89)

Coby alternativní tvrzení vznesl vyvážející výrobce námitku, že podprogramy využívané společností nepředstavují subvence, jelikož společnosti neposkytly žádnou výhodu. Pokud jde o domácí prodej, tvrdili vyvážející výrobci, že vzhledem k tomu, že jednotka ZEZ není považována za součást indického daňového/celního území, musí být cla v plné výši placena z hotových výrobků při jejich prodeji na domácím trhu. K žádnému zvýhodnění údajně nedošlo, jelikož cla prominutá ze vstupních materiálů používaných k výrobě zboží prodávaného na domácím trhu jsou nižší než cla placená společností při prodeji na domácím trhu.

(90)

V souvislosti s touto námitkou je třeba poznamenat, že ačkoliv účelem zřízení jednotky ZEZ je dosáhnout čistých devizových příjmů, může jednotka ZEZ část své výroby prodat na domácím trhu. V rámci programu ZEZ bude se zbožím převedeným v souladu s celními zákony ze zóny na domácí trh nakládáno jako s dovezeným zbožím. Na tomto základě není jednotka ZEZ v jiné situaci než ostatní společnosti působící na domácím trhu, tj. z nakoupeného zboží je třeba platit příslušná cla/daně. V těchto souvislostech by mělo být jasné, že rozhodnutí vlády uložit daň ze zboží určenému ke spotřebě na domácím trhu neznamená, že osvobození jednotky ZEZ od dovozních cel a daní z prodeje není výhodou ve vztahu k vývoznímu prodeji dotčeného výrobku. Kromě toho nemá prodej na domácím trhu žádný dopad na obecnější hodnocení toho, zda existuje příslušný ověřovací systém.

(91)

V souvislosti s prodejem na vývoz argumentoval vyvážející výrobce, že osvobození od dovozních cel a daní nepředstavuje napadnutelnou subvenci, pokud nedojde k nadměrné úlevě. Další námitkou společnosti bylo, že jednotka ZEZ působila pod dohledem celních úřadů a že není možné prodávat vstupy na domácím trhu či začlenit tyto vstupy do výrobků určených k prodeji na domácím trhu, aniž by byla zaplacena příslušná cla. Podle názoru vyvážejícího výrobce z toho důvodu nemůže dojít k žádné nadměrné úlevě.

(92)

V reakci na tuto námitku je třeba připomenout, že neexistuje systém nebo postup, který by potvrdil, které vstupy jsou při výrobním procesu vyváženého výrobku spotřebovány nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozních cel a daní ve smyslu příloh I, II a III základního nařízení. Jednotka ZEZ nemá z právního hlediska v žádném okamžiku povinnost určovat vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a místem určení příslušného výsledného výrobku. Pouze pokud by takové kontroly existovaly, mohly by mít indické orgány k dispozici dostatek informací o konečném místě určení vstupů za účelem účinné kontroly, zda osvobození od cla/daně z prodeje nepřevyšuje vstupy pro výrobu na vývoz. Interní systémy společnosti by jako takové nebyly dostačující, jelikož ověřovací systém pro navracení cla by musel být navržen a vynucován státem. Při šetření bylo následně zjištěno, že právní předpisy a ustanovení pro ZEZ výslovně nepožadují, aby ZEZ evidovala souvislost mezi dovezenými materiály a hotovým výrobkem, a že indická vláda nezavedla žádný účinný kontrolní mechanismus ke stanovení toho, jaké vstupy byly spotřebovány ve výrobě na vývoz a v jakých množstvích.

(93)

Nadto neprovedla indická vláda další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při neexistenci účinného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení). Indická vláda ani nepředložila žádné důkazy o tom, že nedošlo k nadměrné úlevě.

f)   Výpočet výše subvence

(94)

Obdobně při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo navracení u náhradních vstupů je napadnutelnou výhodou prominutí dovozních cel (základního cla a speciálního dodatečného cla), osvobození od placení daně z prodeje zboží opatřeného z domácích zdrojů a osvobození od daně za služby v průběhu období přezkumného šetření.

(95)

Pokud jde o osvobození od základního cla, osvobození od daně z prodeje zboží opatřeného z domácích zdrojů a osvobození od daně za služby, byl čitatel (výše subvence) vypočten na základě částek prominutých během období přezkumného šetření. Nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel).

(96)

Na rozdíl od surovin nejsou výrobní statky fyzicky začleněny do hotového zboží. Pokud jde o osvobození od placení daní při nákupu výrobních statků, byla výše subvence odpovídajícím způsobem vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků v dotčeném výrobním odvětví. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii. V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, od této částky odečteny.

(97)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto částky subvencí takto vypočtené podle 95. a 96. bodu odůvodnění přepočteny na vývozní obrat během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získané rozpětí subvence činilo 5,4 %.

6.   Program osvobození od daně z příjmu

(98)

V rámci tohoto programu mohou vývozci využívat výhody částečného osvobození od daně z příjmu ze zisků plynoucích z vývozního prodeje. Právní základ pro toto osvobození je uveden v § 80 HHC ZDP.

(99)

Toto ustanovení bylo zrušeno pro vyměřovací rok 2005–2006 (tj. pro finanční rok od 1. dubna 2004 do 31. března 2005) a dále, a proto § 80 HHC ZDP nepřináší po 31. březnu 2004 žádné výhody. Spolupracující vyvážející výrobci v průběhu období přezkumného šetření nevyužili žádných výhod v rámci tohoto programu. Z toho vyplývá, že vzhledem k tomu, že byl tento program zrušen, nebude v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení napadnut.

7.   Program vývozních úvěrů (dále jen „PVÚ“)

a)   Právní základ

(100)

Podrobnosti programu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp).BC 02/04.02.02/2007-08 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp).BC 01/04.02.02/2007-08 (vývozní úvěr v rupiích) ICB, který je určen všem komerčním bankám v Indii.

b)   Způsobilost

(101)

Pro tento program jsou způsobilí vyrábějící vývozci a obchodující vývozci. Bylo zjištěno, že tři z vyvážejících výrobců využívali výhod v rámci programu PVÚ.

c)   Praktické provádění

(102)

Podle tohoto programu nastavuje ICB povinně maximální úrokové sazby použitelné pro vývozní úvěry, jak v indických rupiích, tak v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci. Program PVÚ se skládá ze dvou podprogramů, programu vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balící úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a programu vývozních úvěrů po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch vývozních financí.

(103)

Na základě rámcových oběžníků ICB mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou čistě stanoveny za tržních podmínek. Rozdíl v sazbách se může pro společnosti s dobrým úvěrovým hodnocením snížit. Společnosti s vysokým hodnocením mohou ve skutečnosti získat vývozní úvěry a hotovostní úvěry za stejných podmínek.

d)   Závěry k programu PVÚ

(104)

Preferenční úrokové sazby úvěru PVÚ stanovené rámcovým oběžníkem ICB uvedeným v 100. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady čistě stanovenými tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je ve skutečnosti vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky ICB spočívající ve stanovení maximální úvěrové sazby pro každou komerční banku individuálně. Kromě toho by komerční banky nemusely poskytovat půjčovatelům vývozního financování výhodnější úrokové sazby pro vývozní úvěry v cizí měně.

(105)

Bez ohledu na skutečnost, že jsou preferenční úvěry v rámci PVÚ poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení. V tomto kontextu je třeba poznamenat, že ani čl. 2 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení ani DSVO nevyžaduje pro zjištění subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. odškodnění komerčních bank ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. ICB je veřejnoprávním subjektem a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. ICB dává pokyny soukromým subjektům ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu vi) druhé odrážky základního nařízení, protože komerční banky jsou vázány podmínkami, které ICB stanoví, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcových oběžnících ICB a ustanoveními ICB, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch vývozního financování. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

e)   Výpočet výše subvence

(106)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období přezkumného šetření a částkou, která by byla splatná za běžné komerční úvěry využité spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(107)

Tři spolupracující vyvážející výrobci získali v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření výhody ve výši od 0,3 do 0,4 %.

8.   Soustava programů pobídek (dále jen „SPP“)

a)   Právní základ

(108)

V předchozích šetřeních týkajících se PET filmu, včetně přezkumného šetření, které vedlo k uložení v současné době platného konečného vyrovnávacího cla nařízením (ES) č. 367/2006, bylo prošetřeno několik indických státních programů zahrnujících pobídky poskytované místním společnostem. Státní programy spadají pod bod „Soustava programů pobídek“, jelikož sem mohou patřit pobídky různého druhu. Z šetření vyplynulo, že nárok společnosti na výhody v rámci programu je stanoven v certifikátu způsobilosti. Šetřením bylo zjištěno, že dva ze spolupracujících výrobců byli osvobozeni od obchodní daně (daně z prodeje) v rámci soustavy programů pobídek v průběhu období přezkumného šetření podle § 4A zákona o obchodní dani státu Uttarpradéš. Uvedené daňové ustanovení promíjí zvýhodněné společnosti zaplacení daně z prodeje (jak místní daně z prodeje, tak i centrální daně z prodeje) u prodeje uskutečněného na domácím trhu.

b)   Způsobilost

(109)

K tomu, aby byly pro tento program způsobilé, platí jako obecné pravidlo, že společnosti musí investovat do méně rozvinutých oblastí, kde buď založí nový průmyslový podnik, nebo umístí rozsáhlou investici do rozvoje nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Hlavním hlediskem pro určení výše pobídek je klasifikace oblasti, ve které se dotčený podnik nachází nebo ve které bude umístěn, a velikost investice.

c)   Praktické provádění

(110)

V rámci programů osvobození od daně z prodeje nebyly vybrané jednotky povinny u svých prodejních transakcí účtovat žádnou daň z prodeje. Obdobně byly vybrané jednotky osvobozeny od placení daně z prodeje v případě nákupu zboží od dodavatelů, kteří jsou sami též způsobilí k využití těchto programů. Zatímco osvobození s ohledem na prodejní transakci se za výhodu vybraným prodejním jednotkám nepovažuje, osvobození v případě nákupních transakcí výhodu vybraným prodejním jednotkám poskytuje.

d)   Připomínky po poskytnutí informací

(111)

Po poskytnutí informací poznamenal jeden vyvážející výrobce, že při kvantifikaci výhody získané v rámci tohoto programu se mělo za to, že dodavatelé hlavních surovin použitých ve výrobě dotčeného výrobku byli osvobozeni od daně z prodeje. Prodejní faktury však odhalily, že dotčení dodavatelé ve skutečnosti daň ze svého prodeje účtovali dotčené společnosti. Jelikož daň z prodeje platila společnost, nevznikla vyvážejícímu výrobci z tohoto nákupu žádná napadnutelná výhoda a výše subvence byla odpovídajícím způsobem opravena.

e)   Závěry

(112)

Soustava programů pobídek poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Osvobození od placení daní z prodeje při nákupu představuje finanční příspěvek, protože tato úleva snižuje příjmy vlády, které by byly jinak splatné. Kromě toho poskytuje toto osvobození společnostem výhodu, neboť zlepšuje její likviditu.

(113)

Soustava programů pobídek je k dispozici pouze pro společnosti, které investovaly v rámci vymezených územních oblastí v pravomoci indického státu. Není přístupný společnostem sídlícím mimo tyto oblasti. Výše výhody se liší podle dotčené oblasti. Program je specifický v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) a odst. 3 základního nařízení, a je proto napadnutelný.

f)   Výpočet výše subvence

(114)

Pokud jde o osvobození od daně z prodeje, byla výše subvence vypočtena na základě částky daně z prodeje, která byla za normálních okolností v průběhu období přezkumného šetření splatná, avšak nebyla zaplacena.

(115)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový vývozní obrat a domácí prodej v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(116)

Dvěma spolupracujícím vyvážejícím výrobcům byly v rámci tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření poskytnuty subvence ve výši 0,3 % a 1,4 %.

9.   Výše napadnutelných subvencí

(117)

Připomíná se, že v nařízení (ES) č. 367/2006 a v pozdějších předpisech uvedených v 2., 3. a 4. bodě odůvodnění byla výše napadnutelných subvencí vyjádřená valoricky zjištěna v rozsahu od 12 do 19,1 % pro dotčené spolupracující vyvážející výrobce, kteří spolupracovali při tomto částečném prozatímním přezkumu.

(118)

Částka napadnutelných subvencí, vyjádřená valoricky, zjištěná v průběhu tohoto částečného prozatímního přezkumu, činí od 5,4 do 8,6 %, jak je uvedeno níže:

Program→

PPP (12)

DEPB (12)

EPCG (12)

ZEZ (12)

PVÚ (12)

SPP

Celkem

Společnost↓

%

%

%

%

%

%

%

Ester Industries Limited

 

5,8

1,0

 

0,4

 

7,2

Garware Polyester Limited

0,5

3,9

1,0

 

zanedbatelná

 

5,4

Polyplex Corporation Limited

1,7

3,2

1,9

 

0,4

1,4

8,6

SRF Limited

 

 

 

5,4

 

 

5,4

Uflex Limited

2,1

2,7

1,0

 

0,3

0,3

6,4

10.   Vyrovnávací opatření

(119)

V souladu s článkem 19 základního nařízení a na základě tohoto částečného prozatímního přezkumu uvedeného v odstavci 3 oznámení o zahájení přezkumu se stanoví, že se míra subvencování, pokud jde o dotčené vyvážející výrobce, snížila, a proto je třeba odpovídajícím způsobem změnit sazby vyrovnávacích cel uložené pro tyto vyvážející výrobce nařízením (ES) č. 367/2006.

(120)

Změněné sazby vyrovnávacích cel by měly být stanoveny novými sazbami subvencování, zjištěnými při tomto prozatímním přezkumu, jelikož rozpětí újmy vypočtená při původním antisubvenčním šetření zůstávají vyšší.

(121)

Pokud jde o všechny ostatní společnosti, které tímto částečným prozatímním přezkumem nebyly dotčeny, je třeba poznamenat, že faktické modality prošetřovaných programů a jejich napadnutelnost se oproti předchozímu šetření nezměnily. Neexistuje tedy žádný důvod pro nový výpočet sazeb subvencí a celních sazeb těchto společností. Celní sazby použitelné na všechny ostatní strany kromě pěti vyvážejících výrobců, kteří spolupracovali při tomto přezkumu, tedy zůstávají nezměněny.

(122)

Individuální sazby vyrovnávacích cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení odrážejí situaci zjištěnou během částečného prozatímního přezkumu. Vztahují se proto výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného kteroukoli jinou společností, která nebyla konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže těžit z těchto sazeb a bude podléhat celní sazbě vztahující se na „všechny ostatní společnosti“.

(123)

Jakákoli žádost o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacích cel (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být bezodkladně adresována Evropské komisi (13) se všemi příslušnými informacemi, obzvláště o jakékoli změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím a vývozním prodejem např. v souvislosti se změnou názvu nebo se změnou výrobních či prodejních subjektů. V případě potřeby a po konzultaci s poradním výborem bude toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno aktualizací seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb.

11.   Antidumpingová opatření

(124)

Jak je stanoveno v posledním odstavci bodě 3 oznámení o zahájení přezkumu, bude mít změna sazby vyrovnávacího cla dopad na konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1292/2007, jelikož konečné antidumpingové clo bylo při předchozích antidumpingových šetřeních upraveno, aby se zabránilo dvojímu započtení účinků výhod vyplývajících z vývozních subvencí (připomíná se, že konečné antidumpingové clo vycházelo z dumpingového rozpětí, jelikož dumpingové rozpětí bylo shledáno nižším než úroveň odstranění újmy). Podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 nesmí být žádný výrobek podroben zároveň antidumpingovým a vyrovnávacím opatřením za účelem řešení jedné a téže situace, jež vznikla dumpingem nebo subvencováním vývozu. V původním šetření bylo zjištěno, že některé z prošetřovaných programů subvencí, které byly napadnutelné, tvořily vývozní subvence ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Tyto subvence jako takové ovlivnily vývozní ceny indických vyvážejících výrobců, a tak vedly ke zvýšeným rozpětím dumpingu. Podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení byly proto sazby konečného antidumpingového cla upraveny tak, aby odrážely skutečné dumpingové rozpětí zachované po uložení konečného vyrovnávacího cla k vyrovnání účinku vývozních subvencí (viz 59. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 366/2006 a 11. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1424/2006).

(125)

Sazby konečného antidumpingového cla pro dotčené vyvážející výrobce proto nyní musí být upraveny tak, aby zohledňovaly přezkoumanou výši výhody získané z vývozních subvencí v průběhu období přezkumného šetření v rámci tohoto antisubvenčního šetření a aby odrážely skutečné dumpingové rozpětí zachované po uložení upraveného konečného vyrovnávacího cla k vyrovnání účinku vývozních subvencí.

(126)

Dumpingová rozpětí zjištěná dříve pro společnosti Ester Industries Limited, Garware Polyester Limited, Polyplex Corporation Limited a Uflex Limited (tehdy jako Flex Industries Limited) (14) byla stanovena v nařízení (ES) č. 366/2006 (viz 50. bod odůvodnění) a činila pro dotčené čtyři společnosti 29,3 %, 20,1 %, 3,7 % a 3,2 % (v uvedeném pořadí). Výše dumpingového rozpětí pro společnost SRF Limited stanovená v nařízení (ES) č. 1424/2006 činila 15,5 %.

(127)

S přihlédnutím k výhodám z vývozních subvencí zjištěným v průběhu období přezkumného šetření a k výši dříve zjištěného dumpingového rozpětí by rozpětí a celní sazby použitelné na dotčené společnosti proto měly být vypočteny, jak je uvedeno v této tabulce:

Společnost

Rozpětí vývozní subvence

Celkové rozpětí subvence

Dříve zjištěné dumpingové rozpětí

Vyrovnávací clo

Antidumpingové clo

Celková celní sazba

Ester Industries Limited

7,2 %

7,2 %

29,3 %

7,2 %

22,1 %

29,3 %

Garware Polyester Limited

5,4 %

5,4 %

20,1 %

5,4 %

14,7 %

20,1 %

Polyplex Corporation Limited

7,2 %

8,6 %

3,7 %

8,6 %

0,0 %

8,6 %

SRF Limited

5,4 %

5,4 %

15,5 %

5,4 %

10,1 %

15,5 %

Uflex Limited

6,1 %

6,4 %

3,2 %

6,4 %

0,0 %

6,4 %

(128)

Aby byla zohledněna přezkoumaná výše antidumpingového cla pro pět dotčených vyvážejících výrobců, mělo by být nařízení (ES) č. 1292/2007 odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 1 nařízení (ES) č. 367/2006 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Sazba konečného vyrovnávacího cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro výrobky vyráběné společnostmi uvedenými níže stanoví takto:

Společnost

Konečné clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Ester Industries Limited, 75-76, Amrit Nagar, Behind South Extension Part-1, New Delhi 110 003, Indie

7,2

A026

Garware Polyester Limited, Garware House, 50-A, Swami Nityanand Marg, Vile Parle (East), Mumbai 400 057, Indie

5,4

A028

Jindal Poly Films Limited, 56 Hanuman Road, New Delhi 110 001, Indie

17,1

A030

MTZ Polyfilms Limited, New India Centre, 5th Floor, 17 Co-operage Road, Mumbai 400 039, Indie

8,7

A031

Polyplex Corporation Limited, B-37, Sector-1, Noida 201 301, Dist. Gautam Budh Nagar, Uttar Pradesh, Indie

8,6

A032

SRF Limited, Block C, Sector 45, Greenwood City, Gurgaon 122 003, Haryana, Indie

5,4

A753

Uflex Limited, A-1, Sector 60, Noida 201 301 (U.P.), Indie

6,4

A027

Všechny ostatní společnosti

19,1

A999“

Článek 2

V článku 2 nařízení (ES) č. 1292/2007 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro výrobky vyráběné společnostmi uvedenými níže stanoví takto:

Společnost

Konečné clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Ester Industries Limited, 75-76, Amrit Nagar, Behind South Extension Part-1, New Delhi 110 003, Indie

22,1

A026

Garware Polyester Limited, Garware House, 50-A, Swami Nityanand Marg, Vile Parle (East), Mumbai 400 057, Indie

14,7

A028

Jindal Poly Films Limited, 56 Hanuman Road, New Delhi 110 001, Indie

0,0

A030

MTZ Polyfilms Limited, New India Centre, 5th Floor, 17 Co-operage Road, Mumbai 400 039, Indie

18,0

A031

Polyplex Corporation Limited, B-37, Sector-1, Noida 201 301, Dist. Gautam Budh Nagar, Uttar Pradesh, Indie

0,0

A032

SRF Limited, Block C, Sector 45, Greenwood City, Gurgaon 122 003, Haryana, Indie

10,1

A753

Uflex Limited, A-1, Sector 60, Noida 201 301 (U.P.), Indie

0,0

A027

Všechny ostatní společnosti

17,3

A999“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. ledna 2009.

Za Radu

předseda

K. SCHWARZENBERG


(1)  Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 316, 10.12.1999, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 15.

(4)  Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 255, 29.9.2007, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 6.

(8)  Úř. věst. L 270, 29.9.2006, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 240, 12.10.2007, s. 6.

(12)  Subvence označené hvězdičkou jsou vývozní subvence.

(13)  European Commission – Directorate General for Trade – Directorate B – N105, 04/90. – Rue de la Loi/Wetstraat 200 – B-1049 Brussels, Belgie.

(14)  Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 6.


10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/18


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 16/2009

ze dne 9. ledna 2009

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 10. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. ledna 2009.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

58,7

TR

104,0

ZZ

81,4

0707 00 05

JO

167,2

MA

88,6

TR

147,0

ZZ

134,3

0709 90 70

MA

87,0

TR

158,3

ZZ

122,7

0805 10 20

BR

44,6

CL

44,1

EG

52,5

IL

54,2

MA

55,0

TR

78,3

ZA

44,1

ZZ

53,3

0805 20 10

MA

69,0

ZZ

69,0

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

49,4

IL

69,6

TR

82,2

ZZ

67,1

0805 50 10

EG

47,1

MA

58,4

TR

65,3

ZZ

56,9

0808 10 80

CN

83,6

MK

35,0

US

116,4

ZZ

78,3

0808 20 50

CN

68,2

US

119,1

ZZ

93,7


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


SMĚRNICE

10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/20


SMĚRNICE KOMISE 2008/128/ES

ze dne 22. prosince 2008,

kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Komise 95/45/EHS ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách (2) byla několikrát podstatně změněna (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)

Je nezbytné stanovit kritéria pro čistotu pro všechna barviva uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (4).

(3)

Je nezbytné vzít v úvahu specifikace a analytické techniky pro barviva, které jsou stanoveny v Codex Alimentarius a které určil společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA).

(4)

Potravinářské přídatné látky připravené výrobními metodami nebo s použitím výchozích materiálů, které se významně liší od těch, jež jsou ohodnoceny Vědeckým výborem pro potraviny nebo jež jsou uvedeny v této směrnici, by měly být podrobeny bezpečnostnímu hodnocení Evropským úřadem pro bezpečnost potravin s důrazem na kritéria pro čistotu.

(5)

Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(6)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze II části B,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Kritéria pro čistotu podle čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 89/107/EHS pro barviva uvedená ve směrnici 94/36/ES jsou stanovena v příloze I této směrnice.

Článek 2

Směrnice 95/45/ES ve znění směrnic uvedených v příloze II části A se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení uvedených směrnic ve vnitrostátním právu stanovených v příloze II části B.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. prosince 2008.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 27.

(2)  Úř. věst. L 226, 22.9.1995, s. 1.

(3)  Viz příloha II část A.

(4)  Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13.


PŘÍLOHA I

A.   OBECNÉ SPECIFIKACE PRO HLINÍKOVÉ LAKY

Definice

Hliníkové laky se připravují reakcí barviv odpovídajících kritériím pro čistotu stanoveným v příslušné upřesňující monografii s aluminou ve vodném prostředí. Barviva přitom musí vyhovovat kritériím pro čistotu, jež jsou uvedena v příslušné upřesňující monografii. Alumina je obvykle čerstvě připravený nesušený materiál, který se připravuje reakcí síranu nebo chloridu hlinitého s uhličitanem nebo hydrogenuhličitanem sodným nebo vápenatým nebo s amoniakem. Po vytvoření laku se výrobek zfiltruje, promyje vodou a vysuší. V konečném výrobku může být přítomna i nezreagovaná alumina.

Látky nerozpustné v HCl

Ne více než 0,5 %

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % (v neutrálním prostředí)

Na odpovídající barviva se vztahují specifická kritéria pro čistotu

B.   SPECIFICKÁ KRITÉRIA PRO ČISTOTU

E 100 KURKUMIN

Synonyma

CI přírodní žluť 3, turmerická žluť, diferoyl methan

Definice

Kurkumin se získává extrakcí kurkumy rozpouštědlem, tj. extrakcí podzemního oddenku přírodního druhu Curcuma longa L. Aby se získal koncentrovaný kurkuminový prášek, extrakt se přečišťuje krystalizací. Výrobek se v zásadě skládá z kurkuminů, tj. barevného principu barevného základu látek (1,7–bis(4–hydroxy–3–methoxyfenyl)hepta–1,6–dien–3,5–dion) a jeho dvou derivátů bez methoxy skupin v proměnlivém složení. Mohou být přítomna menší množství olejů a pryskyřic, které se v kurkumě přirozeně vyskytují.

Při extrakci se mohou používat pouze tato rozpouštědla: octan ethylnatý, aceton, oxid uhličitý, dichlormethan, n–butanol, methanol, ethanol, hexan.

Třída

Dicinnamoylmethan

Číslo C.I.

75300

Einecs

207-280-5

Chemické názvy

I

1,7–bis(4–hydroxy–3–methoxyfenyl)hepta–1,6–dien–3,5–dion

II

1–(4–hydroxyfenyl)–7–(4–hydroxy–3–methoxyfenyl)hepta–1,6–dien–3,5–dion

III

1,7–bis(4–hydroxyfenyl)hepta–1,6–dien–3,5–dion

Chemický vzorec

I

C21H20O6

II

C20H18O5

III

C19H16O4

Molekulová hmotnost

I.

368,39

II.

338,39

III.

308,39

Obsah

Ne méně než 90 % barevných látek celkem

E1 cm 1 %1 607 při cca 426 nm v ethanolu

Popis

Oranžovožlutý krystalický prášek

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum v ethanolu při cca 426 nm

B.

Rozpětí bodu tání

179–182 °C

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Octan ethylnatý

Aceton

n–butanol

Methanol

Ethanol

Hexan

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: ne více než 10 mg/kg

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 101 (i) RIBOFLAVIN

Synonyma

Laktoflavin

Třída Skupina

Isoalloxazin

Einecs

201-507-1

Chemické názvy

7,8–dimethyl–10–(D–ribo–2,3,4,5–tetrahydroxypentyl)benzo(g)pteridin–2,4(3H,10H)–dion

7,8–dimethyl–10–(1′–D–ribityl)isoalloxazin

Chemický vzorec

C17H20N4O6

Molekulová hmotnost

376,37

Obsah

Ne méně než 98 % na bezvodé bázi

E1 cm 1 % 328 při cca 444 nm ve vodném roztoku

Popis

Žlutý až oranžovožlutý krystalický prášek s mírným zápachem

Identifikace

A.

Spektrometrie

Poměr A375/A267 je mezi 0,31 a 0,33

Poměr A444/A267 je mezi 0,36 a 0,39

ve vodném roztoku

Maximum ve vodě při cca 444 nm

B.

Specifická optická otáčivost

[α]D20 mezi – 115° a – 140° v 0,05N roztoku hydroxidu sodného

Čistota

Úbytek hmotnosti sušením

Ne více než 1,5 % po sušení při 105 °C po 4 hodiny

Síranový popel

Ne více než 0,1 %

Primární aromatické aminy

Ne více než 100 mg/kg (vypočteno jako anilin)

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 101 (ii) RIBOFLAVIN–5′–FOSFOREČNAN

Synonyma

Riboflavin–5′–fosforečnan sodný

Definice

Tato specifikace se týká riboflavinu–5′–fosforečnanu s menšími množstvími volného riboflavinu a riboflavin difosforečnanu

Třída

Isoalloxazin

Einecs

204-988-6

Chemické názvy

(2R,3R,4S)–5–(3′)10′–dihydro–7′,8′–dimethyl–2′,4′–dioxo–10′–benzo[γ]pteridinyl)–2,3,4–trihydroxypentyl fosforečnan monosodný;

monosodná sůl 5′–monofosforečnanového esteru riboflavinu

Chemický vzorec

Pro dihydrátovou formu

:

C17H20N4NaO9P·2H2O

Pro bezvodou formu

:

C17H 20N4NaO9P

Molekulová hmotnost

541,36

Obsah

Ne méně než 95 % barevných látek celkem, vypočteno jako C17H20N4NaO9P·2H2O

E1 cm 1 % 250 při cca 375 nm ve vodném roztoku

Popis

Žlutý až oranžový krystalický hygroskopický prášek s mírným zápachem a hořkou chutí

Identifikace

A.

Spektrometrie

Poměr A375/A267 je mezi 0,30 a 0,34

Poměr A444/A267 je mezi 0,35 a 0,40

ve vodném roztoku

Maximum ve vodě při cca 444 nm

B.

Specifická optická otáčivost

[α]D20 mezi + 38° a + 42° v 5M roztoku HCl

Čistota

Úbytek hmotnosti sušením

Ne více než 8 % (100 °C, 5 hodin ve vakuu nad P2O5) pro dihydrát

Síranový popel

Ne více než 25 %

Anorganické fosforečnany

Ne více než 1,0 % (vypočteno jako PO4 na bezvodé bázi)

Vedlejší barevné látky

Riboflavin (volný)

:

Ne více než 6 %

Difosforečnan riboflavinu

:

Ne více než 6 %

Primární aromatické aminy

Ne více než 70 mg/kg (vypočteno jako anilin)

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 102 TARTAZIN

Synonyma

CI potravinářská žluť 4

Definice

Tartrazin se v zásadě skládá z 5–hydroxy–1–(4–sulfonanofenyl)–4–(4–sulfonanofenylazo)–H–pyrazol–3–karboxylátu trisodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Tartrazin se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Monoazo

Číslo C.I.

19140

Einecs

217-699-5

Chemické názvy

5–hydroxy–1–(4–sulfonanofenyl)–4–(4–sulfonanofenylazo)–H–pyrazol–3–karboxylát trisodný

Chemický vzorec

C16H9N4Na3O9S2

Molekulová hmotnost

534,37

Obsah

Ne méně než 85 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 % 530 při cca 426 nm ve vodném roztoku

Popis

Světle oranžový prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při cca 426 nm

B.

Žlutý roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 1,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

4–hydrazinobenzen sulfonová kyselina

 

4–aminobenzen–1–sulfonová kyselina

 

5–oxo–1–(4–sulfofenyl)–2–pyrazolin–3–karboxylová kyselina

 

4,4′–diazoaminodi(benzen sulfonová kyselina)

 

Tetrahydroxyjantarová kyselina

Celkem ne více než 0,5 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 104 CHINOLINOVÁ ŽLUŤ

Synonyma

CI potravinářská žluť 13

Definice

Chinolinová žluť se připravuje sulfonací 2–(2–chinolyl) indan–1,3–dionu. Chinolinová žluť se v zásadě skládá ze sodných solí směsi disulfonanů (v první řadě), monosulfonanů a trisulfonanů výše uvedené sloučeniny a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Chinolinová žluť se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Chinoftalon

Číslo C.I.

47005

Einecs

305-897-5

Chemický název

Disodná sůl disulfonanů 2–(2–chinolyl) indan–1,3–dionu (základní složka)

Chemický vzorec

C18H9NNa2O8S2 (základní složka)

Molekulová hmotnost

477,38 (základní složka)

Obsah

Ne méně než 70 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

Chinolinová žluť musí mít toto složení:

Z celkových přítomných barevných látek je:

ne méně než 80 % 2–(2–chinolyl) indan–1,3–dion–disulfonanu disodného

ne více než 15 % 2–(2–chinolyl) indan–1,3–dion–monosulfonanu sodného

ne více než 7,0 % 2–(2–chinolyl) indan–1,3–dion–trisulfonanu trisodného

E1 cm 1 % 865 (základní složka) při cca 411 nm ve vodném roztoku kyseliny octové

Popis

Žlutý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodném roztoku kyseliny octové o pH 5 při cca 411 nm

B.

Žlutý roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 4,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

2–methylchinolin

 

2–methylchinolin–sulfonová kyselina

 

kyselina ftalová

 

2,6–dimethylchinolin

 

2,6–dimethylchinolin–sulfonová kyselina

Celkem ne více než 0,5 %

2–(2–chinolyl)indan–1,3–dion

Ne více než 4 mg/kg

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 110 ŽLUŤ SY FCF

Synonyma

CI potravinářská žluť 3, oranžová žluť S

Definice

Žluť SY FCF se v zásadě skládá z 2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo) naftalen-6-sulfonanu disodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Žluť SY FCF se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Monoazo

Číslo C.I.

15985

Einecs

220-491-7

Chemické názvy

2-hydroxy-1-(4-sulfonanofenylazo) naftalen-6-sulfonan disodný

Chemický vzorec

C16H10N2Na2O7S2

Molekulová hmotnost

452,37

Obsah

Ne méně než 85 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 % 555 při cca 485 nm ve vodném roztoku o pH 7

Popis

Oranžovočervený prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při cca 485 nm při pH 7

B.

Oranžový roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 5,0 %

1-(fenylazo)-2-naftalenol (Sudan I)

Ne více než 0,5 mg/kg

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

4-aminobenzen-1-sulfonová kyselina

 

3-hydroxynaftalen-2,7-disulfonová kyselina

 

6-hydroxynaftalen-2-sulfonová kyselina

 

7-hydroxynaftalen-1,3-disulfonová kyselina

 

4,4′-diazoaminodi(benzen sulfonová kyselina)

 

6,6′-oxydi(naftalen-2-sulfonová kyselina)

Celkem ne více než 0,5 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 2 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

E 120 KOŠENILA, KYSELINA KARMÍNOVÁ, KARMÍNY

Definice

Karmíny a kyselina karmínová se získávají z vodných, vodně alkoholických nebo alkoholických extraktů košenily, sestávajících ze sušených těl samiček hmyzu Dactylopius coccus Costa.

Barevným základem je kyselina karmínová.

Mohou se vytvářet hliníkové laky kyseliny karmínové (karmíny), ve kterých se předpokládá přítomnost hliníku a kyseliny karmínové v molárním poměru 1:2.

V komerčních výrobcích je barevný základ ve spojení s kationty amonnými, vápenatými, draselnými nebo sodnými, jednotlivě nebo v kombinacích, a tyto kationty mohou být také přítomny v přebytku.

Komerční výrobky mohou také obsahovat bílkovinný materiál pocházející z původního hmyzu a mohou také obsahovat volné karmíny a malé zbytky nevázaných kationtů hlinitých.

Třída

Antrachinon

Číslo C.I.

75470

Einecs

Košenila: 215–680–6; kyselina karmínová: 215–023–3; karmíny: 215–724–4

Chemické názvy

7–β–D–glukopyranosyl–3,5,6,8–tetrahydroxy–1–methyl–9,10–dixoantracen–2–karboxylová kyselina (kyselina karmínová); karmín je hydratovaný hliníkový chelát této kyseliny

Chemický vzorec

C22H20O13 (kyselina karmínová)

Molekulová hmotnost

492,39 (kyselina karmínová)

Obsah

Ne méně než 2,0 % kyseliny karmínové v extraktech obsahujících kyselinu karmínovou; ne méně než 50 % kyseliny karmínové v chelátech.

Popis

Červená až tmavě červená, drolivá pevná látka nebo prášek. Extrakt košenily je obecně tmavě červená kapalina, ale může se také vysušit na prášek.

Identifikace

Spektrometrie

Maximum ve vodném roztoku amoniaku při cca 518 nm

Kyselina karmínová má maximum ve zředěné kyselině chlorovodíkové při cca 494 nm

Čistota

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 122 AZORUBÍN, KARMOISIN

Synonyma

CI potravinářská červeň 3

Definice

Azorubín se v zásadě skládá z 4–hydroxy–3–(4–sulfonano–1–naftylazo) naftalen–1–sulfonanu disodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Azorubín se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Monoazo

Číslo C.I.

14720

Einecs

222-657-4

Chemický název

4–hydroxy–3–(4–sulfonano–1–naftylazo) naftalen–1–sulfonan disodný

Chemický vzorec

C20H12N2Na2O7S2

Molekulová hmotnost

502,44

Obsah

Ne méně než 85 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 % 510 při cca 516 nm ve vodném roztoku

Popis

Červený až kaštanově hnědý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při cca 516 nm

B.

Červený roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 2,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

4–aminonaftalen–1–sulfonová kyselina

 

4–hydroxynaftalen–1–sulfonová kyselina

Celkem ne více než 0,5 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 123 AMARANT

Synonyma

CI potravinářská červeň 9

Definice

Amarant se v zásadě skládá z 2–hydroxy–1–(4–sulfonano–1–naftylazo) naftalen-3,6-disulfonanu trisodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Amarant se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Monoazo

Číslo C.I.

16185

Einecs

213-022-2

Chemický název

2–hydroxy–1–(4–sulfonano–1–naftylazo) naftalen-3,6-disulfonan trisodný

Chemický vzorec

C20H11N2Na3O10S3

Molekulová hmotnost

604,48

Obsah

Ne méně než 85 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 % 440 při cca 520 nm ve vodném roztoku

Popis

Červenavě hnědý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při cca 520 nm

B.

Červený roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 3,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

4–aminonaftalen–1–sulfonová kyselina

 

3–hydroxynaftalen–2,7–disulfonová kyselina

 

6–hydroxynaftalen–2–sulfonová kyselina

 

7–hydroxynaftalen–1,3–disulfonová kyselina

 

7–hydroxynaftalen–1,3,6–trisulfonová kyselina

Celkem ne více než 0,5 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 124 PONCEAU 4R, KOŠENILOVÁ ČERVEŇ A

Synonyma

CI potravinářská červeň 7

Definice

Ponceau 4R se v zásadě skládá z 2–hydroxy–1–(4–sulfonano–1–naftylazo) naftalen-6,8-disulfonanu trisodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Barvivo ponceau 4R se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Monoazo

Číslo C.I.

16255

Einecs

220-036-2

Chemický název

2–hydroxy–1–(4–sulfonano–1–naftylazo) naftalen-6,8-disulfonan trisodný

Chemický vzorec

C20H11N2Na3O10S3

Molekulová hmotnost

604,48

Obsah

Ne méně než 80 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 % 430 při cca 505 nm ve vodném roztoku

Popis

Červenavý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při cca 505 nm

B.

Červený roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 1,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

4–aminonaftalen–1–sulfonová kyselina

 

7–hydroxynaftalen–1,3–disulfonová kyselina

 

3–hydroxynaftalen–2,7–disulfonová kyselina

 

6–hydroxynaftalen–2–sulfonová kyselina

 

7–hydroxynaftalen–1,3,6–trisulfonová kyselina

Celkem ne více než 0,5 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 127 ERYTHROSIN

Synonyma

CI potravinářská červeň 14

Definice

Erythrosin se v zásadě skládá z monohydrátu 2–(2,4,5,7–tetrajodo–3–oxido–6–oxoxanthen–9–yl) benzoátu disodného a vedlejších barevných látek dohromady s vodou, chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Erythrosin se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Xanthen

Číslo C.I.

45430

Einecs

240-474-8

Chemický název

Monohydrát 2–(2,4,5,7–tetrajodo–3–oxido–6–oxoxanthen–9–yl) benzoátu disodného

Chemický vzorec

C20H6I4Na2O5·H2O

Molekulová hmotnost

897,88

Obsah

Ne méně než 87 % barevných látek celkem, vypočteno jako bezvodá sodná sůl

E1 cm 1 %1 100 při cca 526 nm ve vodném roztoku o pH 7

Popis

Červený prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při cca 526 nm při pH 7

B.

Červený roztok ve vodě

 

Čistota

Anorganické jodidy, vypočteno jako jodid sodný

Ne více než 0,1 %

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky (kromě fluoresceinu)

Ne více než 4,0 %

Fluorescein

Ne více než 20 mg/kg

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

Tri–jodoresorcinol

Ne více než 0,2 %

2–(2,4–dihydroxy–3,5–dijodobenzoyl) benzoová kyselina

Ne více než 0,2 %

Látky extrahovatelné etherem

Z roztoku o pH 7 až 8 ne více než 0,2 %

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

Hliníkové laky

Metodu založenou na stanovení podílů nerozpustných v kyselině chlorovodíkové nelze použít. Nahrazuje se metodou založenou na stanovení podílů nerozpustných v hydroxidu sodném. Tyto podíly nesmí v případě tohoto barviva překročit 0,5 %.

E 128 ČERVEŇ 2 G

Synonyma

CI potravinářská červeň 10, azogeranin

Definice

Červeň 2G se v zásadě skládá z 8–acetamido–1–hydroxy–2–fenylazo–naftalen–3,6–disulfonanu disodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Barvivo červeň 2G se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Monoazo

Číslo C.I.

18050

Einecs

223-098-9

Chemický název

Disodium 8–acetamido–1–hydroxy–2–fenylazo–naftalen–3,6–disulfonan disodný

Chemický vzorec

C18H13N3Na2O8S2

Molekulová hmotnost

509,43

Obsah

Ne méně než 80 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 % 620 při cca 532 nm ve vodném roztoku

Popis

Červený prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při cca 532 nm

B.

Červený roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 2,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

5–acetamido–4–hydroxynaftalen–2,7–disulfonová kyselina

 

5–amino–4–hydroxynaftalen–2,7–disulfonová kyselina

Celkem ne více než 0,5 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 129 ČERVEŇ ALLURA AC

Synonyma

CI potravinářská červeň 17

Definice

Červeň Allura AC se v zásadě skládá z 2–hydroxy–1–(2–methoxy–5–methyl–4–sulfonano–fenylazo)–naftalen–6–sulfonanu disodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Červeň Allura AC se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Monoazo

Číslo C.I.

16035

Einecs

247-368-0

Chemický název

2–hydroxy–1–(2–methoxy–5–methyl–4–sulfonano–fenylazo)–naftalen–6–sulfonan disodný

Chemický vzorec

C18H14N2Na2O8S2

Molekulová hmotnost

496,42

Obsah

Ne méně než 85 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 % 540 při cca 504 nm ve vodném roztoku o pH 7

Popis

Tmavě červený prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při cca 504 nm

B.

Červený roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 3,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

6–hydroxy–2–naftalen sulfonová kyselina, sodná sůl

Ne více než 0,3 %

4–amino–5–methoxy–2–methylbenzen sulfonová kyselina

Ne více než 0,2 %

6,6–oxybis (2–naftalen sulfonová kyselina), disodná sůl

Ne více než 1,0 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Z roztoku o pH 7 ne více než 0,2 %

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 131 PATENTNÍ MODŘ V

Synonyma

CI potravinářská modř 5

Definice

Patentní modř V se v zásadě skládá ze sloučenin vápníku nebo sodíku s vnitřní solí [4–(α–(4–diethylaminofenyl)–5–hydroxy–2,4–disulfofenyl–methyliden)–2,5–cyklohexadien–1–yliden] diethylamonného hydroxidu a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným a/nebo síranem vápenatým jako základními nebarevnými složkami.

Povolena je také draselná sůl.

Třída

Triarylmethan

Číslo C.I.

42051

Einecs

222-573-8

Chemické názvy

Sloučenina vápníku nebo sodíku s vnitřní solí [4–(α–(4–diethylaminofenyl)–5–hydroxy–2,4–disulfofenyl–methyliden)–2,5–cyklohexadien–1–yliden] diethylamonného hydroxidu

Chemický vzorec

Sloučenina vápníku: C27H31N2O7S2Ca Formula

Sloučenina sodíku: C27H31N2O7S2Na

Molekulová hmotnost

Sloučenina vápníku: 579,72

Sloučenina sodíku: 582,67

Obsah

Ne méně než 85 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 %2 000 při cca 638 nm ve vodném roztoku o pH 5

Popis

Tmavě modrý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při 638 nm při pH 5

B.

Modrý roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 2,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

3–hydroxy–benzaldehyd

 

3–hydroxy–benzoová kyselina

 

3–hydroxy–4–sulfobenzoová kyselina

 

N,N–diethylamino–benzen sulfonová kyselina

Celkem ne více než 0,5 %

Leukobáze

Ne více než 4,0 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Z roztoku o pH 5 ne více než 0,2 %

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 132 INDIGOTIN, INDIGO KARMÍN

Synonyma

CI potravinářská modř 1

Definice

Indigotin se v zásadě skládá ze směsi 3,3′–dioxo–2,2′–bi–indolyliden–5,5′–disulfonanu disodného a 3,3′–dioxo–2,2′–bi–indolyliden–5,7′–disulfonanu disodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem jako základními nebarevnými složkami.

Indigotin se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Indigoid

Číslo C.I.

73015

Einecs

212-728-8

Chemické názvy

3,3′–dioxo–2,2′–bi–indolyliden–5,5′–disulfonan disodný

Chemický vzorec

C16H8N2Na2O8S2

Molekulová hmotnost

466,36

Obsah

Ne méně než 85 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl;

3,3′–dioxo–2,2′–bi–indolyliden–5,7′–disulfonan disodný: ne více než 18 %

E1 cm 1 % 480 při cca 610 nm ve vodném roztoku

Popis

Tmavě modrý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při 610 nm

B.

Modrý roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Kromě 3,3′–dioxo–2,2′–bi–indolyliden–5,7′–disulfonanu disodného: ne více než 1,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

isatin–5–sulfonová kyselina

 

5–sulfoantranilová kyselina

 

antranilová kyselina

Celkem ne více než 0,5 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 133 BRILANTNÍ MODŘ FCF

Synonyma

CI potravinářská modř 2

Definice

Brilantní modř FCF se v zásadě skládá z α–(4–(N–ethyl–3–sulfonanobenzylamino) fenyl–α–(4–N–ethyl–3–sulfonanobenzylamino)–cyklohexa–2,5–dienyliden) toluen–2–sulfonanu disodného a jeho izomerů a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Barvivo brilantní modř FCF se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Triarylmethan

Číslo C.I.

42090

Einecs

223-339-8

Chemické názvy

α–(4–(N–ethyl–3–sulfonanobenzylamino) fenyl–α–(4–N–ethyl–3–sulfonanobenzylamino) cyklohexa–2,5–dienyliden) toluen–2–sulfonan disodný

Chemický vzorec

C37H34N2Na2O9S3

Molekulová hmotnost

792,84

Obsah

Ne méně než 85 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 %1 630 při cca 630 nm ve vodném roztoku

Popis

Červenavě modrý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při 630 nm

B.

Modrý roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 6,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

Suma 2–,3– a 4–formylbenzen–sulfonových kyselin

Ne více než 1,5 %

3–((ethyl)(4–sulfofenyl)amino) methyl benzen sulfonová kyselina

Ne více než 0,3 %

Leukobáze

Ne více než 5,0 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % při pH 7

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 140 (i) CHLOROFYLY

Synonyma

CI přírodní zeleň 3, chlorofyl hořčíku, feofytin hořčíku

Definice

Chlorofyly se získávají extrakcí rozpouštědlem z přírodních druhů jedlého rostlinného materiálu, trávy, vojtěšky a kopřivy. Během postupného odstraňování rozpouštědla se může přirozeně přítomný koordinovaný hořčík z chlorofylů zcela nebo částečně odstranit, aby vznikly odpovídající feofytiny. Základními barevnými látkami jsou feofytiny a chlorofyly hořčíku. Extrahovaný výrobek, ze kterého bylo odstraněno rozpouštědlo, obsahuje jiné pigmenty, jako jsou karotenoidy stejně tak jako oleje, tuky a vosky pocházející z výchozího materiálu. Pro extrakci se mohou použít pouze tato rozpouštědla: aceton, methylethylketon, dichlormethan, oxid uhličitý, methanol, ethanol, propan–2–ol a hexan.

Třída

Porfyrit

Číslo C.I.

75810

Einecs

Chlorofyly: 215–800–7, chlorofyl a: 207–536–6, chlorofyl b: 208–272–4

Chemické názvy

Hlavními barevnými látkami jsou:

 

Fytyl (132R,17S,18S)-3-(8-ethyl-132-methoxycarbonyl-2,7,12,18-tetramethyl-13′–oxo–3–vinyl–131–132–17,18–tetrahydrocyklopenta–[an]–porfyrin–17–yl)–propionan (feofytin a) nebo jako komplex hořčíku (chlorofyl a)

 

Fytyl–(132R,17S,18S)–3–(8–ethyl–7–formyl–132–methoxykarbonyl–2,12,18–trimethyl–13′–oxo–3–vinyl–131–132–17,18–tetrahydrocyklopenta–[an]–porfyrin–17–yl)–propionan (feofytin b) nebo jako komplex hořčíku (chlorofyl b)

Chemický vzorec

Chlorofyl a (komplex hořčíku): C55H72MgN4O5

Chlorofyl a: C55H74N4O5

Chlorofyl b (komplex hořčíku): C55H70MgN4O6

Chlorofyl b: C55H72N4O6

Molekulová hmotnost

Chlorofyl a: (komplex hořčíku): 893,51

Chlorofyl a: 871,22

Chlorofyl b (komplex hořčíku): 907,49

Chlorofyl b: 885,20

Obsah

Ne méně než 10 % celkových koordinovaných chlorofylů a jejich komplexů s hořčíkem

E1 cm 1 % 700 při cca 409 nm v chloroformu

Popis

Voskovitá pevná látka, barevně se měnící od olivově zelené do tmavě zelené podle obsahu koordinovaného hořčíku

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v chloroformu při cca 409 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Aceton

Methylethylketon

Methanol

Ethanol

Propan–2–ol

Hexan

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: Ne více než 10 mg/kg

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 140 (ii) CHLOROFYLINY

Synonyma

CI přírodní zeleň 5, chlorofylin sodíku, chlorofylin draslíku

Definice

Alkalické soli chlorofylinů se získávají saponifikací rozpouštědlových extraktů z přírodních druhů jedlého rostlinného materiálu, trávy, vojtěšky a kopřivy. Saponifikace odstraňuje methyl- a fytolesterové skupiny a může částečně štěpit cyklopentenylový kruh. Kyselé skupiny jsou neutralizovány, aby se vytvořily draselné a/nebo sodné soli_se neutralizují vytvořením draselných a/nebo sodných solí.

Pro extrakci se mohou použít pouze tato rozpouštědla: aceton, methylethylketon, dichlormethan, oxid uhličitý, methanol, ethanol, propan–2–ol a hexan.

Třída

Porphyrin

Číslo C.I.

75815

Einecs

287-483-3

Chemické názvy

Hlavními barevnými látkami jsou ve svých kyselých formách:

3–(10–karboxylano–4–ethyl–1,3,5,8–tetramethyl–9–oxo–2–vinylforbin–7–yl)–propionan (chlorofylin a)

a

3–(10–karboxylano–4–ethyl–3–formyl–1,5,8–trimethyl–9–oxo–2–vinylforbin–7–yl)–propionan (chlorofylin b)

V závislosti na stupni hydrolýzy může být cyklopentenylový kruh štěpen a jako výsledek vzniká třetí funkční karboxyl.

Mohou být přítomny také komplexy hořčíku.

Chemický vzorec

Chlorofylin a (kyselá forma): C34H34N4O5

Chlorofylin b (kyselá forma): C34H32N4O6

Molekulová hmotnost

Chlorofylin a: 578,68

Chlorofylin b: 592,66

Pokud se odštěpí cyklopentenylový kruh, každá se může zvýšit o 18 daltonů.

Obsah

Ne méně než 95 % celkových chlorofylinů ve vzorku sušeném jednu hodinu při cca 100 °C.

E1 cm 1 % 700 při cca 405 nm ve vodném roztoku o pH 9

E1 cm 1 % 140 při cca 653 nm ve vodném roztoku o pH 9

Popis

Tmavě zelený až modročerný prášek

Identifikace

Spektrometrie

Maximum ve vodném fosforečnanovém tlumivém roztoku o pH 9 při cca 405 nm a při cca 653 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Aceton

Methylethylketon

Methanol

Ethanol

Propan–2–ol

Hexan

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: ne více než 10 mg/kg

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 141 (i) MĚĎNATÉ KOMPLEXY CHLOROFYLŮ

Synonyma

CI přírodní zeleň 3, měďnatý komplex chlorofylu, feofytin mědi

Definice

Měďnaté komplexy chlorofylů se získávají přidáním soli mědi k látce získané extrakcí rozpouštědlem z přírodních druhů jedlého rostlinného materiálu, trávy, vojtěšky a kopřivy. Výrobek, ze kterého bylo odstraněno rozpouštědlo obsahuje jiné pigmenty, jako jsou karotenoidy a také tuky a vosky pocházející z výchozího materiálu. Základní barevné látky jsou feofytiny mědi. Pro extrakci se mohou použít pouze tato rozpouštědla: aceton, methylethylketon, dichlormethan, oxid uhličitý, methanol, ethanol, propan–2–ol a hexan.

Třída

Porfyrit

Číslo C.I.

75815

Einecs

Měďnatý komplex chlorofylu a: 239–830–5, měďnatý komplex chlorofylu b: 246–020–5

Chemické názvy

[Fytyl–(132R,17S,18S)–3–(8–ethyl–132–methoxykarbonyl–2,7,12,18–tetramethyl–13′–oxo–3–vinyl–131–132–17,18–tetrahydrocyklopenta[an]–porfyrin–17–yl)propionan] měď (II) (měďnatý komplex chlorofylu a)

[Fytyl–(132R,17S,18S)–3–(8–ethyl–7–formyl–132–methoxykarbonyl–2,12,18–trimethyl–13′–oxo–3–vinyl–131–132–17,18–tetrahydrocyklopenta[at]–porfyrin–17–yl)propionan] měď (II) (měďnatý komplex chlorofylu b)

Chemický vzorec

Měďnatý komplex chlorofylu a: C55H72CuN4O5

Měďnatý komplex chlorofylu b: C55H70CuN4O6

Molekulová hmotnost

Měďnatý komplex chlorofylu a: 932,75

Měďnatý komplex chlorofylu b: 946,73

Obsah

Ne méně než 10 % celkových měďnatých komplexů chlorofylu

E1 cm 1 % 540 při cca 422 nm v chloroformu

E1 cm 1 % 300 při cca 652 nm v chloroformu

Popis

Voskovitá pevná látka, barevně se měnící od modrozelené do tmavě zelené v závislosti na výchozím materiálu

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v chloroformu při cca 422 nm a při cca 652 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Aceton

Methylethylketon

Methanol

Ethanol

Propan–2–ol

Hexan

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: Ne více než 10 mg/kg

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Ionty mědi

Ne více než 200 mg/kg

Měď celkem

Ne více než 8,0 % celkových feofytinů mědi

E 141 (ii) MĚĎNATÉ KOMPLEXY CHLOROFYLINŮ

Synonyma

Sodná sůl měďnatého komplexu chlorofylinu, draselná sůl měďnatého komplexu chlorofylinu, CI přírodní zeleň 5

Definice

Alkalické soli měďnatých komplexů chlorofylinů se získávají přídavkem mědi k výrobku získanému saponifikací rozpouštědlových extraktů z přírodních druhů jedlého rostlinného materiálu, trávy, vojtěšky a kopřivy; saponifikace odstraňuje methyl- a fytolesterové skupiny a může částečně štěpit cyklopentenylový kruh. Po přidání mědi k přečištěným chlorofylinům jsou neutralizovány kyselé skupiny, aby se vytvořily draselné a/nebo sodné soli.

Pro extrakci se mohou použít pouze tato rozpouštědla: aceton, methylethylketon, dichlormethan, oxid uhličitý, methanol, ethanol, propan–2–ol a hexan.

Třída

Porfyrit

Číslo C.I.

75815

Einecs

 

Chemické názvy

Hlavními barevnými látkami jsou ve svých kyselých formách:

3–(10–karboxylano–4–ethyl–1,3,5,8–tetramethyl–9–oxo–2–vinylforbin–7–yl)propionan, měďnatý komplex (měďnatý komplex chlorofylinu a)

a

3–(10–karboxylano–4–ethyl–3–formyl–1,5,8–trimethyl–9–oxo–2–vinylforbin–7–yl)propionan, měďnatý komplex (měďnatý komplex chlorofylinu b)

Chemický vzorec

Měďnatý komplex chlorofylinu a (kyselá forma): C34H32CuN4O5

Měďnatý komplex chlorofylinu b (kyselá forma): C34H30CuN4O6

Molekulová hmotnost

Měďnatý komplex chlorofylinu a: 640,20

Měďnatý komplex chlorofylinu b: 654,18

Pokud se odštěpí cyklopentenylový kruh, může se každá zvýšit o 18 daltonů.

Obsah

Ne méně než 95 % celkových měďnatých komplexů chlorofylinů ve vzorku sušeném při 100 °C po dobu 1 h.

E1 cm 1 % 565 při cca 405 nm ve vodném fosforečnanovém tlumivém roztoku o pH 7,5

E1 cm 1 % 145 při cca 630 nm ve vodném fosforečnanovém tlumivém roztoku o pH 7,5

Popis

Tmavě zelený až modročerný prášek

Identifikace

Spektrometrie

Maximum ve vodném fosforečnanovém tlumivém roztoku o pH 7,5 při cca 405 nm a při cca 630 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Aceton

Methylethylketon

Methanol

Ethanol

Propan–2–ol

Hexan

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: ne více než 10 mg/kg

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Ionty mědi

Ne více než 200 mg/kg

Měď celkem

Ne více než 8,0 % celkových měďnatých komplexů chlorofylinů

E 142 ZELEŇ S

Synonyma

CI potravinářská zeleň 4, brilantní zeleň BS

Definice

Zeleň S se v zásadě skládá z N–[4–(dimethylamino)fenyl]–2–hydroxy–3,6–disulfo–1–naftalenyl)methylen]–2,5–cyklohexadien–1–yliden]–N–methylmethanaminia sodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Barvivo zeleň S se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Triarylmethan

Číslo C.I.

44090

Einecs

221-409-2

Chemické názvy

N–[4–[[4–(dimethylamino)fenyl]–2–hydroxy–3,6–disulfo–1–naftalenyl)methylen]–2,5–cyklohexadien–1–yliden]–N–methylmethanaminium sodný

5–[4–(dimethylamino)–α–(4–dimethyliminocyklohexa–2,5–dienyliden)benzyl]–6–hydroxy–7–sulfonano–naftalen)–2–sulfonan sodný (alternativní chemický název)

Chemický vzorec

C27H25N2NaO7S2

Molekulová hmotnost

576,63

Obsah

Ne méně než 80 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 %1 720 při cca 632 nm ve vodném roztoku

Popis

Tmavě modrý nebo tmavě zelený prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při 632 nm

B.

Modrý nebo zelený roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 1,0 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

4,4′–bis(dimethylamino)–benzhydrylalkohol

Ne více než 0,1 %

4,4′-bis(dimethylamino)–benzophenone

Ne více než 0,1 %

3–hydroxynaftalen–2,7–disulfonová kyselina

Ne více než 0,2 %

Leukobáze

Ne více než 5,0 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 150a KARAMEL

Definice

Karamel se připravuje řízeným tepelným zpracováním sacharidů (komerčně dostupných výživných sladidel potravinářské čistoty, kterými jsou monomery glukosy a fruktosy a/nebo jejich polymery, například glukosové sirupy, sacharosa a/nebo sirupy invertního cukru a dextrosa). Pro podpoření karamelizace se mohou použít kyseliny, zásady a soli s výjimkou sloučenin amoniaku a siřičitanů.

Einecs

232-435-9

Popis

Tmavě hnědé až černé kapaliny nebo pevné látky

Čistota

Barvivo vázané na DEAE celulózu

Ne více než 50 %

Barvivo vázané na fosforylcelulózu

Ne více než 50 %

Intenzita barvy (1)

0,01-0,12

Celkový dusík

Ne více než 0,1 %

Celková síra

Ne více než 0,2 %

Arzen

Ne více než 1 mg/kg

Olovo

Ne více než 2 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 25 mg/kg

E 150b KAUSTICKÝ SULFITOVÝ KARAMEL

Definice

Kaustický sulfitový karamel se připravuje řízeným tepelným zpracováním sacharidů (komerčně dostupných výživných sladidel potravinářské čistoty, kterými jsou monomery glukosy a fruktosy a/nebo jejich polymery, například glukosové sirupy, sacharosa a/nebo sirupy invertního cukru a dextrosa) s kyselinami nebo zásadami, nebo bez nich, v přítomnosti siřičitanových sloučenin (kyselina siřičitá, siřičitan draselný, disiřičitan draselný, siřičitan sodný a disiřičitan sodný); nepoužívají se žádné sloučeniny amoniaku.

Einecs

232-435-9

Popis

Tmavě hnědé až černé kapaliny nebo pevné látky

Čistota

Barvivo vázané na DEAE celulózu

Více než 50 %

Intenzita barvy (1)

0,05-0,13

Celkový dusík

Ne více než 0,3 % (2)

Oxid siřičitý

Ne více než 0,2 % (2)

Celková síra

0,3-3,5 % (2)

Síra vázaná na DEAE celulózu

Více než 40 %

Absorbanční poměr barviva vázaného na DEAE celulózu

19-34

Absorbanční poměr

(A280/560)

Více než 50

Arzen

Ne více než 1 mg/kg

Olovo

Ne více než 2 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 25 mg/kg

E 150c AMONIAKOVÝ KARAMEL

Definice

Amoniakový karamel se připravuje řízeným tepelným zpracováním sacharidů (komerčně dostupných výživných sladidel potravinářské čistoty, kterými jsou monomery glukosy a fruktosy a/nebo jejich polymery, například glukosové sirupy, sacharosa a/nebo sirupy invertního cukru a dextrosa) s kyselinami nebo zásadami, nebo bez nich, v přítomnosti sloučenin amoniaku (hydroxid amonný, uhličitan amonný, hydrogenuhličitan amonný a fosforečnan amonný); nepoužívají se žádné siřičitanové sloučeniny.

Einecs

232-435-9

Popis

Tmavě hnědé až černé kapaliny nebo pevné látky

Čistota

Barvivo vázané na DEAE celulózu

Ne více než 50 %

Barvivo vázané na fosforylcelulózu

Více než 50 %

Intenzita barvy (1)

0,08-0,36

Amoniakový dusík

Ne více než 0,3 % (2)

4–methylimidazol

Ne více než 250 mg/kg (2)

2–acetyl–4–tetrahydoxy–butylimidazol

Ne více než 10 mg/kg (2)

Celková síra

Ne více než 0,2 % (2)

Celkový dusík

0,7-3,3 % (2)

Absorbanční poměr barviva vázaného na fosforylcelulózu

13-35

Arzen

Ne více než 1 mg/kg

Olovo

Ne více než 2 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 25 mg/kg

E 150d AMONIAK-SULFITOVÝ KARAMEL

Definice

Amoniak-sulfitový karamel se připravuje řízeným tepelným zpracováním sacharidů (komerčně dostupných výživných sladidel potravinářské čistoty, kterými jsou monomery glukosy, fruktosy a/nebo jejich polymery, například glukosové sirupy, sacharosa a/nebo sirupy invertního cukru a dextrosa) s kyselinami nebo zásadami, nebo bez nich, v přítomnosti sloučenin siřičitanu i amoniaku (kyselina siřičitá, siřičitan draselný, disiřičitan draselný, siřičitan sodný a disiřičitan sodný, hydroxid amonný, uhličitan amonný, hydrogenuhličitan amonný, fosforečnan amonný, síran amonný, siřičitan amonný a hydrogensiřičitan amonný).

Einecs

232-435-9

Popis

Tmavě hnědé až černé kapaliny nebo pevné látky

Čistota

Barvivo vázané na DEAE celulózu

Více než 50 %

Intenzita barvy (1)

0,10-0,60

Amoniakový dusík

Ne více než 0,6 % (2)

Oxid siřičitý

Ne více než 0,2 % (2)

4–methylimidazol

Ne více než 250 mg/kg (2)

Celkový dusík

0,3-1,7 % (2)

Celková síra

0,8-2,5 % (2)

Poměr dusík/síra v alkoholové sraženině

0,7-2,7

Absorbanční poměr alkoholové sraženiny (3)

8-14

Absorbanční poměr (A280/560)

Ne více než 50

Arzen

Ne více než 1 mg/kg

Olovo

Ne více než 2 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 25 mg/kg

E 151 BRILANTNÍ ČERŇ BN, ČERŇ PN

Synonyma

CI potravinářská čerň 1

Definice

Brilantní čerň BN se v zásadě skládá z 4–acetamido–5–hydroxy–6–[7–sulfonano–4–(4–sulfonanofenylazo)–1–naftylazo] naftalen–1,7–disulfonanu tetrasodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Barvivo brilantní čerň BN se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Bisazo

Číslo C.I.

28440

Einecs

219-746-5

Chemické názvy

4–acetamido–5–hydroxy–6–[7–sulfonano–4–(4–sulfonanofenylazo)–1–naftylazo] naftalen–1,7–disulfonan tetrasodný

Chemický vzorec

C28H17N5Na4O14S4

Molekulová hmotnost

867,69

Obsah

Ne méně než 80 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl

E1 cm 1 % 530 při cca 570 nm v roztoku

Popis

Černý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě při 570 nm

B.

Modravě černý roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 10 % (vyjádřeno v obsahu barviva)

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

 

4–acetamido–5–hydroxynaftalen–1,7–disulfonová kyselina

 

4–amino–5–hydroxynaftalen–1,7–disulfonová kyselina

 

8–aminonaftalen–2–sulfonová kyselina

 

4,4′–diazoaminidi–(benzensulfonová kyselina)

Celkem ne více než 0,8 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v neutrálním prostředí

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 153 ROSTLINNÁ UHLÍKOVÁ ČERŇ

Synonyma

Rostlinná čerň

Definice

Rostlinná uhlíková čerň se vyrábí karbonizací rostlinného materiálu jako je dřevo, celulosové zbytky, rašelina a kokosové a jiné skořápky. Surový materiál se karbonizuje za vysokých teplot. V zásadě sestává z jemně rozptýleného uhlíku. Může obsahovat menší množství dusíku, vodíku a kyslíku. Po výrobě může být na výrobku absorbováno trochu vlhkosti.

Číslo C.I.

77266

Einecs

215-609-9

Chemické názvy

Uhlík

Chemický vzorec

C

Molekulová hmotnost

12,01

Obsah

Ne méně než 95 % uhlíku, vypočteno jako bezvodý a bez popela

Popis

Černý prášek, bez zápachu a chuti

Identifikace

A.

Rozpustnost

Nerozpustný ve vodě a organických rozpouštědlech

B.

Hoření

Po zahřátí do ruda hoří pomalu a bez plamene

Čistota

Popel (celkem)

Ne více než 4,0 % (teplota vznícení: 625 °C)

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

Polyaromatické uhlovodíky

Extrakt získaný extrakcí 1 g výrobku s 10 g čistého cyklohexanu v přístroji pro kontinuální extrakci musí být bezbarvý, fluorescence extraktu v ultrafialovém světle nemá být intenzivnější než fluorescence roztoku 0,100 mg síranu chininu v 1 000 ml 0,01 M kyseliny sírové.

Úbytek hmotnosti sušením

Ne více než 12 % (120 °C, 4 hodiny)

Látky rozpustné v alkáliích

Filtrát, který se získá vařením 2 g vzorku s 20 ml N hydroxidu sodného a filtrováním, je bezbarvý.

E 154 HNĚĎ FK

Synonyma

CI potravinářská hněď 1

Definice

Hněď FK v zásadě sestává ze směsi:

I

4–(2,4–diaminofenylazo) benzensulfonan sodný

II

4–(4,6–diamino–m–tolylazo) benzensulfonan sodný

III

4,4′–(4,6–diamino–1,3–fenylenbisazo) di(benzensulfonan) disodný

IV

4,4′–(2,4–diamino–1,3–fenylenbisazo) di(benzensulfonan) disodný

V

4,4′–(2,4–diamino–5–methyl–1,3–fenylenbisazo) di(benzensulfonan) disodný

VI

4,4′,4′′–(2,4–diaminobenzen–1,3,5–trisazo) tri(benzensulfonan) trisodný

a vedlejších barevných látek, vody a základních nebarevných složek chloridu sodného a/nebo síranu sodného.

Barvivo hněď FK se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Azo (směs mono–, bis– a trisazo barviv)

Einecs

 

Chemické názvy

Směs:

I

4–(2,4–diaminofenylazo) benzensulfonan sodný

II

4–(4,6–diamino–m–tolylazo) benzensulfonan sodný

III

4,4′–(4,6–diamino–1,3–fenylenbisazo) di(benzensulfonan) disodný

IV

4,4′–(2,4–diamino–1,3–fenylenbisazo) di(benzensulfonan) disodný

V

4,4′–(2,4–diamino–5–methyl–1,3–fenylenbisazo) di(benzensulfonan) disodný

VI

4,4′,4′′–(2,4–diaminobenzen–1,3,5–trisazo) tri(benzensulfonan) trisodný

Chemický vzorec

I

C12H11N4NaO3S

II

C13H13N4NaO3S

III

C18H14N6Na2O6S2

IV

C18H14N6Na2O6S2

V

C19H16N6Na2O6S2

VI

C24H17N8Na3O9S3

Molekulová hmotnost

I

314,30

II

328,33

III

520,46

IV

520,46

V

534,47

VI

726,59

Obsah

Ne méně než 70 % barevných látek celkem

Ze všech barevných látek nemá podíl složek překročit:

I

26 %

II

17 %

III

17 %

IV

16 %

V

20 %

VI

16 %

Popis

Červenohnědý prášek nebo zrnka

Identifikace

Oranžový až načervenalý roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 3,5 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

4–aminobenzen–1–sulfonová kyselina

Ne více než 0,7 %

m–fenylendiamin a 4–methyl–m–fenylendiamin

Ne více než 0,35 %

Nesulfonované primární aromatické aminy jiné než m-fenylendiamin a 4–methyl–m–fenylendiamin

Ne více než 0,007 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Z roztoku o pH 7 ne více než 0,2 %

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 155 HNĚĎ HT

Synonyma

CI potravinářská hněď 3

Definice

Hněď HT v zásadě sestává z 4,4′–(2,4–dihydroxy–5–hydroxymethyl–1,3–fenylenbisazo) di(naftalen–1–sulfonanu) disodného a vedlejších barevných látek dohromady s chloridem a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Hněď HT se popisuje jako sodná sůl. Povoleny jsou také vápenaté a draselné soli.

Třída

Bisazo

Číslo C.I.

20285

Einecs

224-924-0

Chemické názvy

4,4′–(2,4–dihydroxy–5–hydroxymethyl–1,3–fenylenbisazo) di(naftalen–1–sulfonan) disodný

Chemický vzorec

C27H18N4Na2O9S2

Molekulová hmotnost

652,57

Obsah

Ne méně než 70 % barevných látek celkem, vypočteno jako sodná sůl.

E1 cm 1 % 403 při cca 460 nm ve vodném roztoku o pH 7

Popis

Červenohnědý prášek nebo zrnka

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum ve vodě o pH 7 při 460 nm

B.

Hnědý roztok ve vodě

 

Čistota

Látky nerozpustné ve vodě

Ne více než 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Ne více než 10 % (metodou chromatografie na tenké vrstvě)

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

4–aminonaftalen–1–sulfonová kyselina

Celkem ne více než 0,7 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vypočteno jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Ne více než 0,2 % v roztoku o pH 7

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 160a i) SMĚS KAROTENŮ

1.   

Rostlinné karoteny

Synonyma

CI potravinářská oranž 5

Definice

Směs karotenů se získává extrakcí rozpouštědlem z přírodních druhů jedlých rostlin, mrkve, rostlinných olejů, trávy, vojtěšky (tolice vojtěšky) a kopřivy.

Hlavní barevný základ se skládá z karotenoidů, z nichž převážnou část tvoří β-karoten. Mohou být přítomny α-, γ-karoteny a další pigmenty. Kromě barevných pigmentů může tato látka obsahovat oleje, tuky a vosky přirozeně se vyskytující ve výchozím materiálu.

Pro extrakci se mohou použít pouze tato rozpouštědla: aceton, ethyl(methyl)keton, methanol, ethanol, propan-2-ol, hexan (4), dichloromethan a oxid uhličitý.

Třída

Karotenoid

Číslo C.I.

75130

Einecs

230-636-6

Chemický vzorec

β-karoten: C40H56

Molekulová hmotnost

β-karoten: 536,88

Obsah

Obsah karotenů (vypočteno jako β-karoten) nejméně 5 %. Pro výrobky získané extrakcí rostlinných olejů: nejméně 0,2 % v jedlých tucích

E1 cm 1 %2 500 při cca 440–457 nm v cyklohexanu

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v cyklohexanu při 440–457 nm a 470–486 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Aceton

Ethyl(methyl)keton

Methanol

Propan-2-ol

Hexan

Ethanol

Nejvýše 50 mg/kg jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: Nejvýše 10 mg/kg

Olovo

Nejvýše 5 mg/kg

2.   

Karoteny z řas

Synonyma

CI potravinářská oranž 5

Definice

Směs karotenů může být rovněž získávána z přírodních kmenů řas Dunaliella salina rostoucích ve velkých slaných jezerech oblasti Whyalla v jižní Austrálii. β-karoten se extrahuje etherickými oleji. Přípravkem je 20 až 30 % suspense v jedlém oleji. Poměr trans-a cis-isomerů je v rozpětí od 50/50 do 71/29.

Hlavní barevný základ se skládá z karotenoidů, z nichž převážnou část tvoří β-karoten. Mohou být přítomny α-karoten, lutein, zeaxanthin a β-kryptoxanthin. Kromě barevných pigmentů může tato látka obsahovat oleje, tuky a vosky přirozeně se vyskytující ve výchozím materiálu.

Třída

Karotenoid

Číslo C.I.

75130

Chemický vzorec

β-karoten: C40H56

Molekulová hmotnost

β-karoten: 536,88

Obsah

Obsah karotenů (vypočteno jako β-karoten) nejméně 20 %

E1 cm 1 %2 500 při cca 440–457 nm v cyklohexanu

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v cyklohexanu při 440–457 nm a 474–486 nm

Čistota

Přírodní tokoferoly v jedlém oleji

Nejvýše 0,3 %

Olovo

Nejvýše 5 mg/kg

E 160a ii) β-KAROTEN

1.   

β-karoten

Synonyma

CI potravinářská oranž 5

Definice

Tato specifikace se vztahuje převážně na všechny trans-isomery β-karotenu dohromady s menšími množstvími ostatních karotenoidů. Zředěné a stabilizované přípravky mohou mít rozdílné poměry trans- a cis-isomerů.

Třída

Karotenoid

Číslo C.I.

40800

Einecs

230-636-6

Chemické názvy

β-karoten, β,β-karoten

Chemický vzorec

C40H56

Molekulová hmotnost

536,88

Obsah

Nejméně 96 % barevných látek celkem (vyjádřeno jako β-karoten)

E1 cm 1 %2 500 při cca 440–457 nm v cyklohexanu

Popis

Červené až hnědavě červené krystalky nebo krystalický prášek

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v cyklohexanu při 453–456 nm

Čistota

Síranový popel

Nejvýše 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Karotenoidy jiné než β-karoten: nejvýše 3,0 % barevných látek celkem

Olovo

Nejvýše 2 mg/kg

2.   

β-karoten z Blakeslea trispora

Synonyma

CI potravinářská oranž 5

Definice

Získaný fermentací směsné kultury dvou pohlavních typů (+) a (-) přírodních druhů houby Blakeslea trispora. β-karoten se extrahuje z biomasy ethylacetátem nebo isobutylacetátem a následně isopropylalkoholem a nechá se vykrystalizovat. Vykrystalizovaný produkt obsahuje převážně trans-β-karoteny. Vzhledem k přírodním procesům obsahuje produkt 3 % směsných karotenoidů, což je pro produkt specifické.

Třída

Karotenoid

Číslo C.I.

40800

Einecs

230-636-6

Chemické názvy

β-karoten, β,β-karoten

Chemický vzorec

C40H56

Molekulová hmotnost

536,88

Obsah

Nejméně 96 % barevných látek celkem (vyjadřuje se jako β-karoten)

E1 cm 1 %2 500 při cca 440–457 nm v cyklohexanu

Popis

Červené až hnědavě červené nebo nachově fialové krystalky nebo krystalický prášek (barva se mění podle použitého extrakčního rozpouštědla a podmínek krystalizace)

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v cyklohexanu při 453–456 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Ethylacetát

Nejvýše 0,8 % jednotlivě nebo v kombinaci

Isobutylacetát: Nejvýše 1,0 %

Isopropylalkohol: Nejvýše 0,1 %

Síranový popel

Nejvýše 0,2 %

Vedlejší barevné látky

Karotenoidy jiné než β-karoten: nejvýše 3,0 % barevných látek celkem

Olovo

Nejvýše 2 mg/kg

Mykotoxiny:

Aflatoxin B1

Nesmí být přítomen

Trichothecen (T2)

Nesmí být přítomen

Ochratoxin

Nesmí být přítomen

Zearalenon

Nesmí být přítomen

Mikrobiologie:

Plísně

Nejvýše 100/g

Kvasinky

Nejvýše 100/g

Salmonella

Nesmí být přítomny v 25 g

Escherichia coli

Nesmí být přítomny v 5 g

E 160b ANNATTO, BIXIN, NORBIXIN

Synonyma

CI potravinářská oranž 4

Definice

Třída

Karotenoid

Číslo C.I.

75120

Einecs

Annatto: 15–735–4, extrakt ze semínek oreláníku: 289-561-2; bixin: 230-248-7

Chemické názvy

Bixin

:

6′–methylhydrogen–9′–cis–6,6′–diapokaroten–6,6′–dukát

6′–methylhydrogen–9′–trans–6,6′–diapokaroten–6,6′–dioát

Norbixin

:

kyselina 9′–cis–6,6′–diapokaroten–6,6′–diová

kyselina 9′–trans–6,6′–diapokaroten–6,6′–diová

Chemický vzorec

Bixin

:

C25H30O4

Norbixin

:

C24H28O4

Molekulová hmotnost

Bixin

:

394,51

Norbixin

:

380,48

Popis

Načervenale hnědý prášek, suspenze nebo roztok

Identifikace

Spektrometrie

Bixin

:

maximum v chloroformu při cca 502 nm

Norbixin

:

maximum ve zředěném roztoku KOH při cca 482 nm

(i)   

Bixin a norbixin extrahovaný rozpouštědlem

Definice

Bixin se připravuje extrakcí z vnějšího obalu semínek oreláníku (Bixa orellana L.) pomocí jednoho nebo více z těchto rozpouštědel: aceton, methanol, hexan nebo dichlormethan, oxid uhličitý. Po extrakci následuje odstranění rozpouštědla.

Norbixin se připravuje hydrolýzou vodnou alkálií z extrahovaného bixinu.

Bixin a norbixin mohou obsahovat jiné materiály extrahované ze semínek oreláníku.

Bixinový prášek obsahuje několik barevných složek, z nichž hlavní látkou je bixin, který může být přítomen v obou formách, cis i trans. Mohou být přítomny také produkty tepelného rozkladu bixinu.

Norbixinový prášek obsahuje jako hlavní barevnou látku produkty hydrolýzy bixinu ve formě sodných nebo draselných solí. Mohou být přítomny obě formy, cis i trans.

Obsah

Bixinové prášky neobsahují méně než 75 % celkových karotenoidů, vypočteno jako bixin.

Norbixinové prášky neobsahují méně než 25 % celkových karotenoidů, vypočteno jako norbixin.

Bixin

:

E1 cm 1 %2 870 při cca 502 nm v chloroformu

Norbixin

:

E1 cm 1 %2 870 při cca 482 nm v roztoku KOH

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Aceton

Methanol

Hexan

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: ne více než 10 mg/kg

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

(ii)   

Alkalicky extrahované annatto

Definice

Ve vodě rozpustné annatto se připravuje extrakcí vodnými zásadami (hydroxid sodný nebo draselný) z vnějšího obalu semínek oreláníku (Bixa orellana L.).

Ve vodě rozpustné annatto obsahuje jako hlavní barevnou látku norbixin, produkt hydrolýzy bixinu, ve formě sodných nebo draselných solí. Mohou být přítomny obě formy, cis i trans.

Obsah

Ne méně než 0,1 % celkových karotenoidů, vyjadřuje se jako norbixin

Norbixin

:

E1 cm 1 %2 870 při cca 482 nm v roztoku KOH

Čistota

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

(iii)   

Annatto extrahované olejem

Definice

Extrakty annatta v oleji, jako roztok nebo suspenze, se připravují extrakcí z vnějšího obalu semínek oreláníku (Bixa orellana L.) jedlým rostlinným olejem. Extrakt annatta v oleji obsahuje několik barevných složek, z nichž hlavní látkou je bixin, který může být přítomen v obou formách, cis i trans. Mohou být přítomny také produkty tepelného rozkladu bixinu.

Obsah

Ne méně než 0,1 % celkových karotenoidů, vypočteno jako bixin.

Bixin

:

E1 cm 1 %2 870 při cca 502 nm v chloroformu

Čistota

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 160c PAPRIKOVÝ EXTRAKT, KAPSANTHIN, KAPSORUBIN

Synonyma

Paprikový oleoresin

Definice

Extrakt papriky se získává extrakcí rozpouštědlem z přírodních druhů papriky, to znamená z mletých lusků papriky druhu Capsicum annuum L. s nebo bez semínek, a obsahuje hlavní barevné látky tohoto koření. Hlavními barevnými látkami jsou kapsanthin a kapsorubin. Je známo, že je přítomna široká škála jiných barevných sloučenin.

Pro extrakci se mohou použít pouze tato rozpouštědla: methanol, ethanol, aceton, hexan, dichlormethan, octan ethylnatý a oxid uhličitý.

Třída

Karotenoid

Einecs

Kapsanthin: 207–364–1, kapsorubin: 207–425–2

Chemické názvy

Kapsanthin: (3R,3′S,5′R)–3,3′–dihydroxy–β,k–karoten–6–on

Kapsorubin: (3R,3′S,5R,5′R)–3,3′–dihydroxy–k,k–karoten–6,6′–dion

Chemický vzorec

Kapsanthin: C40H56O3

Kapsorubin: C40H56O4

Molekulová hmotnost

Kapsanthin: 584,85

Kapsorubin: 600,85

Obsah

Paprikový extrakt: ne méně než 7,0 % karotenoidů

Kapsanthin/kapsorubin: ne méně než 30 % celkových karotenoidů

E1 cm 1 %2 100 při cca 462 nm v acetonu

Popis

Tmavě červená viskózní kapalina

Identifikace

A.

Spektrometrie

Maximum v acetonu při 462 nm

B.

Barevná reakce

Přidáním jedné kapky kyseliny sírové k jedné kapce vzorku v 2–3 kapkách chloroformu vzniká tmavě modré zabarvení.

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Octan ethylnatý

Methanol

Ethanol

Aceton

Hexan

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: Ne více než 10 mg/kg

Kapsaicin

Ne více než 250 mg/kg

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 160d LYKOPEN

Synonyma

Přírodní žluť 27

Definice

Lykopen se získává extrakcí rozpouštědlem z přírodních druhů červených rajčat (Lycopersicon esculentum L.) s následným odstraněním rozpouštědla. Mohou se použít pouze tato rozpouštědla: dichlormethan, oxid uhličitý, octan ethylnatý, aceton, propan–2–ol, methanol, ethanol, hexan. Hlavní barevnou látkou rajčat je lykopen, mohou být přítomna menší množství jiných karotenoidových pigmentů. Kromě ostatních barevných pigmentů může výrobek obsahovat oleje, tuky, vosky a aromatické složky přirozeně se vyskytující v rajčatech.

Třída

Karotenoid

Číslo C.I.

75125

Chemické názvy

Lykopen, ψ,ψ-karoten

Chemický vzorec

C40H56

Molekulová hmotnost

536,85

Obsah

Ne méně než 5,0 % barevných látek celkem

E1 cm1 %3 450 při cca 472 nm v hexanu

Popis

Tmavě červená viskózní kapalina

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v hexanu při cca 472 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Octan ethylnatý

Methanol

Ethanol

Aceton

Hexan

Propan-2-ol

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: Ne více než 10 mg/kg

Síranový popel

Ne více než 0,1 %

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 160e β-APO-8′-KAROTENAL (C 30)

Synonyma

CI potravinářská oranž 6

Definice

Tato specifikace se vztahuje převážně na všechny transizomery β–apo–8′–karotenalu dohromady s menšími množstvími ostatních karotenoidů. Zředěné a stabilizované formy, které se připravují z β–apo–8′–karotenalu, splňují tyto požadavky a zahrnují roztoky nebo suspenze β–apo–8′–karotenalu v jedlých tucích nebo olejích, emulzích a prášcích rozpustitelných ve vodě. Tyto přípravky mohou mít rozdílné poměry cis-a transizomerů.

Třída

Karotenoid

Číslo C.I.

40820

Einecs

214-171-6

Chemické názvy

β–apo–8′–karotenal, trans–β–apo–8′–karoten–aldehyd

Chemický vzorec

C30H40O

Molekulová hmotnost

416,65

Obsah

Ne méně než 96 % barevných látek celkem

E1 cm1 %2 640 při ca 460–462 nm v cyklohexanu

Popis

Tmavě fialové krystalky s kovovým leskem nebo krystalický prášek

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v cyklohexanu při 460–462 nm

Čistota

Síranový popel

Ne více než 0,1 %

Vedlejší barevné látky

Karotenoidy jiné než β–apo–8′–karotenal:

ne více než 3,0 % barevných látek celkem

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 160f ETHYLESTER β-APO-8′-KAROTENOVÉ KYSELINY (C 30)

Synonyma

CI potravinářská oranž 7, ester β–apo–8′–karotenové kyseliny

Definice

Tato specifikace se vztahuje převážně na všechny transizomery ethylesteru β–apo–8′–karotenové kyseliny dohromady s menšími množstvími ostatních karotenoidů. Zředěné a stabilizované formy, které se připravují z ethylesteru β–apo–8′–karotenové kyseliny, splňují tyto požadavky a zahrnují roztoky nebo suspenze ethylesteru β–apo–8′–karotenové kyseliny v jedlých tucích nebo olejích, emulzích a prášcích rozpustitelných ve vodě. Tyto přípravky mohou mít rozdílné poměry cis- a transizomerů.

Třída

Karotenoid

Číslo C.I.

40825

Einecs

214-173-7

Chemické názvy

ethylester β–apo–8′–karotenové kyseliny, ethyl–8′–apo-β–karoten–8′–át

Chemický vzorec

C32H44O2

Molekulová hmotnost

460,70

Obsah

Ne méně než 96 % barevných látek celkem

E1 cm1 %2 550 při cca 449 nm v cyklohexanu

Popis

Červené až fialově červené krystalky nebo krystalický prášek

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v cyklohexanu při cca 449 nm

Čistota

Síranový popel

Ne více než 0,1 %

Vedlejší barevné látky

Karotenoidy jiné než ethylester β–apo–8′–karotenové kyseliny:

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 161b LUTEIN

Synonyma

Směs karotenoidů, xantofyly

Definice

Lutein se získává extrakcí rozpouštědlem z přírodních druhů jedlého ovoce a rostlin, trávy, vojtěšky a aksamitníku. Hlavní barevný základ se skládá z karotenoidů, z nichž hlavní roli hraje lutein a jeho estery s mastnými kyselinami. Mohou být také přítomna různá množství karotenů. Lutein může obsahovat tuky, oleje a vosky přirozeně se vyskytující v rostlinném materiálu.

Při extrakci se mohou použít pouze tato rozpouštědla: methanol, ethanol, propan–2–ol, hexan, aceton, methylethylketon, dichlormethan a oxid uhličitý.

Třída

Karotenoid

Einecs

204–840–0

Chemické názvy

3,3′–dihydroxy–d–karoten

Chemický vzorec

C40H56O2

Molekulová hmotnost

568,88

Obsah

Ne méně než 4 % barevných látek celkem, vypočteno jako lutein

E1 cm1 %2 550 při cca 445 nm v chloroformu/ethanolu (10 + 90) nebo v hexanu/ethanolu/acetonu (80 + 10 + 10)

Popis

Tmavá, nažloutle hnědá kapalina

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v chloroformu/ethanolu (10 + 90) při cca 445 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Aceton

Methylethylketon

Methanol

Ethanol

Propan–2–ol

Hexan

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Dichlormethan: ne více než 10 mg/kg

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 161g KANTHAXANTHIN

Synonyma

CI potravinářská oranž 8

Definice

Tato specifikace se vztahuje převážně na všechny transizomery kanthaxanthinu dohromady s menšími množstvími ostatních karotenoidů. Zředěné a stabilizované formy, které se připravují z kanthaxanthinu, splňují tyto požadavky a zahrnují roztoky nebo suspenze kanthaxanthinu v jedlých tucích nebo olejích, emulzích a prášcích rozpustitelných ve vodě. Tyto přípravky mohou mít rozdílné poměry cis- a transizomerů.

Třída

Karotenoid

Číslo C. I.

40850

Einecs

208–187–2

Chemické názvy

β–karoten–4,4′–dion, kanthaxanthin, 4,4′–dioxo–β–karoten

Chemický vzorec

C40H52O2

Molekulová hmotnost

564,86

Obsah

Ne méně než 96 % barevných látek celkem (vyjadřuje se jako kanthaxanthin)

E1 cm 1 %2 200

při cca 485 nm v chloroformu

při 468–472 nm v cyklohexanu

při 464–467 nm v petroletheru

Popis

Tmavě fialové krystalky nebo krystalický prášek

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v chloroformu při cca 485 nm

Maximum v cyklohexanu při cca 468–472 nm

Maximum v petroletheru při cca 464–467 nm

Čistota

Síranový popel

Ne více než 0,1 %

Vedlejší barevné látky

Karotenoidy jiné než kanthaxanthin: ne více než 5,0 % barevných látek celkem

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 162 BETALAINOVÁ ČERVEŇ, BETANIN

Synonyma

Řepná červeň

Definice

Řepná červeň se získává z kořenů přírodních druhů červené řepy (Beta vulgaris L. var. rubra) lisováním rozdrcené řepy ve formě vylisované šťávy nebo vodnou extrakcí rozsekaných kořenů řepy a následným obohacením aktivní látkou. Barvivo sestává z různých pigmentů, všechny patří do třídy betalainů. Hlavní barevný základ se skládá z betakyaninů (červená), ve kterých betanin tvoří 75–95 %. Mohou být přítomna menší množství betaxanthinu (žlutá) a rozkladné produkty betalainů (světle hnědá).

Kromě barevných pigmentů obsahuje šťáva nebo extrakt cukry, soli, a/nebo proteiny přirozeně se vyskytující v červené řepě. Roztoky se mohou koncentrovat a některé výrobky se mohou rafinovat, aby se odstranila většina cukrů, solí a bílkovin.

Třída

Betalain

Einecs

231-628-5

Chemické názvy

Kyselina (S–(R′,R′)–4–(2–(2-karboxy–5(β–D–glukopyranosyloxy)–2,3–dihydro–6–hydroxy–1H–indol–1–yl)ethenyl)–2,3–dihydro–2,6–pyridin–dikarboxylová; 1–(2–(2,6–dikarboxy–1,2,3,4–tetrahydro–4–pyridyliden)ethyliden)–5–β–D–glukopyranosyloxy)–6–hydroxyindolium–2–karboxylát

Chemický vzorec

Betanin: C24H26N2O13

Molekulová hmotnost

550,48

Obsah

Obsah červeného barviva není menší než 0,4 % (vyjadřuje se jako beranin)

E1 cm 1 %1 120 při cca 535 nm ve vodném roztoku o pH 5

Popis

Červená nebo tmavě červená kapalina, pasta, prášek nebo pevná látka

Identifikace

Spektrometrie

Maximum ve vodě o pH 5 při cca 535 nm

Čistota

Dusičnany

Ne více než 2 g dusičnanového aniontu/g červeného barviva (vypočteno z obsahu)

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 163 ANTHOKYANY

Definice

Anthokyany se získávají extrakcí siřičitanovou vodou, okyselenou vodou, oxidem uhličitým, methanolem nebo ethanolem z přírodních druhů rostlin a jedlého ovoce. Anthokyany obsahují běžné složky výchozího materiálu, zejména anthokyan, organické kyseliny, taniny, cukry, minerály atd., ale ne nezbytně ve stejných poměrech jako se nacházejí ve výchozím materiálu.

Třída

Anthokyan

Einecs

208–438–6 (kyanidin); 205–125–6 (peonidin); 208–437–0 (delfinidin); 211–403–8 (malvidin); 205–127–7 (pelargonidin)

Chemické názvy

3,3′,4′,5,7–pentahydroxy–flavylium chlorid (kyanidin)

3,4′,5,7–tetrahydroxy–3′–methoxyflavylium chlorid (peonidin)

3,4′,5,7–tetrahydroxy–3′,5′–dimethoxyflavylium chlorid (malvidin)

3,5,7–trihydroxy–2–(3,4,5–trihydroxyfenyl)–1–benzopyrylium chlorid (delfinidin)

3,3′,4′,5,7–pentrahydroxy–5′–methoxyflavylium chlorid (petunidin)

Chemický vzorec

Kyanidin: C15H11O6Cl

Peonidin: C16H13O6Cl

Malvidin: C17H15O7Cl

Delfinidin: C15H11O7Cl

Petunidin: C16H13O7Cl

Pelargonidin: C15H11O5Cl

Molekulová hmotnost

Kyanidin: 322,6

Peonidin: 336,7

Malvidin: 366,7

Delfinidin: 340,6

Petunidin: 352,7

Pelargonidin: 306,7

Obsah

E1 cm 1 % 300 pro čistý pigment při 515–535 nm při pH 3,0

Popis

Purpurově červená kapalina, prášek nebo pasta s mírným charakteristickým zápachem

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v methanolu s HCl o konc. 0,01 %

Kyanidin: 535 nm

Peonidin: 532 nm

Malvidin: 542 nm

Delfinidin: 546 nm

Petunidin: 543 nm

Pelargonidin: 530 nm

Čistota

Zbytky rozpouštědel

Methanol

Ethanol

Ne více než 50 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Oxid siřičitý

Ne více než 1 000 mg/kg na procento pigmentu

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 170 UHLIČITAN VÁPENATÝ

Synonyma

CI bílý pigment 18, křída

Definice

Uhličitan vápenatý je výrobek, který se získává z mletého vápence nebo srážením vápenatých iontů s uhličitanovými ionty.

Třída

Anorganická

Číslo C.I.

77220

Einecs

Uhličitan vápenatý: 207-439-9

Vápenec: 215-279-6

Chemické názvy

Uhličitan vápenatý

Chemický vzorec

CaCO3

Molekulová hmotnost

100,1

Obsah

Ne méně než 98 % na bezvodém základě

Popis

Bílý krystalický nebo amorfní prášek bez zápachu a chuti

Identifikace

Rozpustnost

Prakticky nerozpustný ve vodě a v alkoholu. S šuměním se rozpouští ve zředěné kyselině octové, ve zředěné kyselině chlorovodíkové a ve zředěné kyselině dusičné, výsledný roztok dává po vaření pozitivní výsledky zkoušky na vápník.

Čistota

Úbytek hmotnosti sušením

Ne více než 2,0 % (200 °C, 4 hodiny)

Látky nerozpustné v kyselině

Ne více než 0,2 %

Alkalické soli a soli hořčíku

Ne více než 1,5 %

Fluorid

Ne více než 50 mg/kg

Antimon (jako Sb)

Měď (jako Cu)

Chrom (jako Cr)

Zinek (jako Z)

Barium (jako Ba)

Ne více než 100 mg/kg, jednotlivě nebo v kombinaci

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

E 171 OXID TITANIČITÝ

Synonyma

CI bílý pigment 6

Definice

Oxid titaničitý v zásadě sestává z čistého oxidu titaničitého (modifikace anatas a/nebo rutil), který může být pokryt malými množstvími aluminy a/nebo oxidu křemičitého pro vylepšení technologických vlastností výrobku.

Třída

Anorganická

Číslo C.I.

77891

Einecs

236-675-5

Chemické názvy

Oxid titaničitý

Chemický vzorec

TiO2

Molekulová hmotnost

79,88

Obsah

Ne méně než 99 % bez zahrnutí aluminy a oxidu křemičitého

Popis

Bílý až lehce zbarvený prášek

Identifikace

Rozpustnost

Nerozpustný ve vodě a organických rozpouštědlech. Pomalu se rozpouští v kyselině fluorovodíkové a v horké koncentrované kyselině sírové.

Čistota

Úbytek hmotnosti sušením

Ne více než 0,5 % (105 °C, 3 hodiny)

Ztráta vypálením

Ne více než 1,0 % bez zahrnutí těkavých látek (800 °C)

Oxid hlinitý a/nebo oxid křemičitý

Celkem ne více než 2,0 %

Látky rozpustné v 0,5 N HCl

Ne více než 0,5 % bez zahrnutí oxidu hlinitého a oxidu křemičitého, a kromě toho pro výrobky obsahující oxid hlinitý a/nebo oxid křemičitý ne více než 1,5 % v prodávaném výrobku.

Látky rozpustné ve vodě

Ne více než 0,5 %

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Antimon

Ne více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění

Arzen

Ne více než 3 mg/kg při úplném rozpuštění

Olovo

Ne více než 10 mg/kg při úplném rozpuštění

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg při úplném rozpuštění

Zinek

Ne více než 50 mg/kg při úplném rozpuštění

E 172 OXIDY A HYDROXIDY ŽELEZA

Synonyma

Žlutý oxid železa

:

CI žlutý pigment 42 a 43

Červený oxid železa

:

CI červený pigment 101 a 102

Černý oxid železa

:

CI černý pigment 11

Definice

Oxidy a hydroxidy železa se vyrábějí synteticky a v zásadě sestávají z bezvodých a/nebo hydratovaných oxidů železa. Rozsah odstínů zahrnuje žluti, červeně, hnědi a černi. Oxidy železa potravinářské kvality se od technických druhů odlišují zejména poměrně nízkým stupněm znečištění jinými kovy. Toho se dosahuje výběrem a kontrolou zdroje železa a/nebo rozsahem chemického čištění během výrobního procesu.

Třída

Anorganická

Číslo C.I.

Žlutý oxid železa

:

77492

Červený oxid železa

:

77491

Černý oxid železa

:

77499

Einecs

Žlutý oxid železa

:

257-098-5

Červený oxid železa

:

215-168-2

Černý oxid železa

:

235-442-5

Chemické názvy

Žlutý oxid železa

:

hydratovaný oxid železitý, hydratovaný oxid železa (III)

Červený oxid železa

:

bezvodý oxid železitý, bezvodý oxid železa (III)

Černý oxid železa

:

oxid železnato–železitý, oxid železa (II, III)

Chemický vzorec

Žlutý oxid železa

:

FeO(OH)·xH2O

Červený oxid železa

:

Fe2O3

Černý oxid železa

:

FeO·Fe2O3

Molekulová hmotnost

88,85

:

FeO(OH)

159,70

:

Fe2O3

231,55

:

FeO·Fe2O3

Obsah

Žlutý ne méně než 60 %, červený a černý ne méně než 68 % celkového železa, vyjadřuje se jako železo

Popis

Prášek; žlutý, červený, hnědý nebo černý odstín

Identifikace

Rozpustnost

Nerozpustný ve vodě a organických rozpouštědlech

Rozpustný v koncentrovaných minerálních kyselinách

Čistota

Látky rozpustné ve vodě

Ne více než 1,0 %

Při úplném rozpuštění

Arzen

Ne více než 5 mg/kg

Barium

Ne více než 50 mg/kg

Kadmium

Ne více než 5 mg/kg

Chrom

Ne více než 100 mg/kg

Měď

Ne více než 50 mg/kg

Olovo

Ne více než 20 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Nikl

Ne více než 200 mg/kg

Zinek

Ne více než 100 mg/kg

E 173 HLINÍK

Synonyma

CI kovový pigment, Al

Definice

Hliníkový prášek sestává z jemně rozptýlených částic hliníku. Mletí se může nebo nemusí provádět v přítomnosti jedlých rostlinných olejů a/nebo mastných kyselin potravinářské jakosti. Neobsahuje příměsi jiných látek, než jsou jedlé rostlinné oleje a/nebo mastné kyseliny potravinářské jakosti.

Číslo C.I.

77000

Einecs

231-072-3

Chemické názvy

Hliník

Chemický vzorec

Al

Atomová hmotnost

26,98

Obsah

Ne méně než 99 %, vypočteno jako Al bez obsahu olejů

Popis

Stříbřitě šedý prášek nebo drobné plíšky

Identifikace

Rozpustnost

Nerozpustný ve vodě a organických rozpouštědlech. Rozpustný ve zředěné kyselině chlorovodíkové. Výsledný roztok dává pozitivní výsledky zkoušky na hliník.

Čistota

Úbytek hmotnosti sušením

Ne více než 0,5 % (105 °C, do konstantní hmotnosti)

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg

E 174 STŘÍBRO

Synonyma

Argentum, Ag

Třída

Anorganická

Číslo C.I.

77820

Einecs

231-131-3

Chemické názvy

Stříbro

Chemický vzorec

Ag

Atomová hmotnost

107,87

Obsah

Ne méně než 99,5 % Ag

Popis

Stříbřitě zbarvený prášek nebo drobné plíšky

E 175 ZLATO

Synonyma

Kovový pigment 3, Aurum, Au

Třída

Anorganická

Číslo C.I.

77480

Einecs

231-165-9

Chemické názvy

Zlato

Chemický vzorec

Au

Atomová hmotnost

197,0

Obsah

Nebsahuje méně než 90 % Au

Popis

Zlatě zbarvený prášek nebo drobné plíšky

Čistota

Stříbro

Ne více než 7,0 %

Po úplném rozpuštění

Měď

Ne více než 4,0 %

E 180 LITHOLRUBIN BK

Synonyma

CI červený pigment 57, rubínový pigment, karmín 6B

Definice

Litholrubin BK v zásadě sestává z 3–hydroxy–4–(4–methyl–2–sulfonanofenylazo)–2–naftalenkarboxylanu vápenatého a vedlejších barevných látek dohromady s vodou, chloridem vápenatým a/nebo síranem vápenatým jako základními nebarevnými složkami.

Třída

Monoazo

Číslo C.I.

15850:1

Einecs

226-109-5

Chemické názvy

3–hydroxy–4–(4–methyl–2–sulfonanofenylazo)–2–naftalenkarboxylát vápenatý

Chemický vzorec

C18H12CaN2O6S

Molekulová hmotnost

424,45

Obsah

Ne méně než 90 % barevných látek celkem

E1 cm 1 % 200 při cca 442 nm v dimethylformamidu

Popis

Červený prášek

Identifikace

Spektrometrie

Maximum v dimethylformamidu při cca 442 nm

Čistota

Vedlejší barevné látky

Ne více než 0,5 %

Organické sloučeniny jiné než barevné látky:

 

Vápenatá sůl_vápenatá sůl kyseliny 2–amino–5–methylbenzensulfonové

Ne více než 0,2 %

Vápenatá sůl_ vápenatá sůl kyseliny 3–hydroxy–2–naftalenkarboxylové

Ne více než 0,4 %

Nesulfonované primární aromatické aminy

Ne více než 0,01 % (vyjadřuje se jako anilin)

Látky extrahovatelné etherem

Z roztoku o pH 7 ne více než 0,2 %

Arzen

Ne více než 3 mg/kg

Olovo

Ne více než 10 mg/kg

Rtuť

Ne více než 1 mg/kg

Kadmium

Ne více než 1 mg/kg

Těžké kovy (jako Pb)

Ne více než 40 mg/kg


(1)  Intenzita barvy je vymezena jako absorbance 0,1 % (m/V) roztoku karamelově zbarvených pevných látek ve vodě v 1 cm kyvetě při 610 nm.

(2)  Vyjadřuje se na bázi ekvivalentní barvy, tj. porovnává se s výrobkem o intenzitě 0,1 jednotek absorbance.

(3)  Absorbanční poměr alkoholové sraženiny je vymezen jako absorbance sraženiny při 280 nm dělená absorbancí při 560 nm (1 cm kyveta).

(4)  Benzen nejvýše 0,05 % (obj.).


PŘÍLOHA II

ČÁST A

Zrušená směrnice a seznam jejích následných změn

(uvedených v článku 2)

Směrnice Komise 95/45/ES

(Úř. věst. L 226, 22.9.1995, s. 1)

Směrnice Komise 1999/75/ES

(Úř. věst. L 206, 5.8.1999, s. 19)

Směrnice Komise 2001/50/ES

(Úř. věst. L 190, 12.7.2001, s. 14)

Směrnice Komise 2004/47/ES

(Úř. věst. L 113, 20.4.2004, s. 24)

Směrnice Komise 2006/33/ES

(Úř. věst. L 82, 21.3.2006, s. 10)

ČÁST B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu

(uvedené v článku 2)

Směrnice

Lhůta pro provedení

95/45/ES

1. červenec 1996 (1)

1999/75/ES

1. červenec 2000

2001/50/ES

29. červen 2002

2004/47/ES

1. duben 2005 (2)

2006/33/ES

10. duben 2007


(1)  Podle čl. 2 odst. 2 směrnice 95/45/ES výrobky uvedené na trh nebo označené před 1. červencem 1996, které nevyhovují uvedené směrnici, však smějí být uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

(2)  Podle článku 3 směrnice 2004/47/ES výrobky uvedené na trh nebo označené do 1. dubna 2005, které nevyhovují uvedené směrnici, smějí být uváděny na trh až do vyčerpání zásob.


PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Směrnice 95/45/ES

Tato směrnice

Čl. 1 první pododstavec

Článek 1

Čl. 1 druhý pododstavec

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 4

Příloha

Příloha I

Příloha II

Příloha III


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/64


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. prosince 2008,

kterým se stanoví formulář pro podávání zpráv o závažných haváriích podle směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek

(oznámeno pod číslem K(2008) 7530)

(Text s významem pro EHP)

(2009/10/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (1), a zejména na čl. 15 odst. 2 uvedené směrnice,

po konzultaci s výborem zřízeným podle článku 22 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 14 směrnice 96/82/ES požaduje, aby členské státy zajistily, že provozovatel, jakmile je to po závažné havárii možné, uvědomí příslušné orgány. Ustanovení čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice požaduje, aby členské státy, jakmile je to možné, uvědomily Komisi o závažných haváriích splňujících kritéria přílohy VI uvedené směrnice, ke kterým došlo na jejich území. Ustanovení čl. 15 odst. 2 uvedené směrnice požaduje, aby členské státy, jakmile shromáždí informace podle článku 14, sdělily Komisi výsledky svých analýz havárie a doporučení týkající se budoucích preventivních opatření.

(2)

Informace požadované podle čl. 15 odst. 2 musí být poskytnuty prostřednictvím formuláře stanoveného a aktualizovaného postupem podle článku 22 uvedené směrnice.

(3)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 22 uvedené směrnice,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely čl. 15 odst. 2 směrnice 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek se přijímá formulář pro podávání zpráv o závažných haváriích uvedený v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

S účinkem od 1. prosince 2008 musí členské státy poskytovat zprávy obsahující informace podle přílohy s použitím rejstříku a informačního systému v souladu s čl. 19 odst. 2 směrnice 96/82/ES.

Článek 3

Formulář pro podávání zpráv o závažných haváriích uvedený v příloze se začne trvale používat po uplynutí pětiměsíční zkušební fáze, která počíná běžet dnem 1. prosince 2008.

Článek 4

Pokud v průběhu zkušební fáze vznikne potřeba formulář pro podávání zpráv o závažných haváriích uvedený v příloze změnit, bude toto rozhodnutí změněno podle postupu stanoveného v článku 22 směrnice.

Článek 5

S důvěrnými údaji bude nakládáno podle rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (2).

Článek 6

Zprávy členských států budou obsahovat pouze informace, které jsou k dispozici příslušným orgánům.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 2. prosince 2008.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.


PŘÍLOHA

Informace, které mají být poskytovány podle čl. 15 odst. 2 směrnice 96/82/EHS

(Odkazy na rejstřík a informační systém se rozumí elektronická databáze Komise pro podávání zpráv o závažných haváriích na adrese http://mahbsrv.jrc.it)

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Image


10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/79


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2008,

kterým se povolují metody třídění jatečně upravených těl prasat ve Španělsku

(oznámeno pod číslem K(2008) 8477)

(Pouze španělské znění je závazné)

(2009/11/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 2 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3220/84 stanoví, že třídění jatečně upravených těl prasat se určí odhadem obsahu libového masa v souladu se statisticky ověřenými metodami vyhodnocování založenými na fyzickém měření jedné nebo více anatomických částí jatečně upraveného těla prasete. Předpokladem pro schválení metody třídění je to, že statistická chyba odhadu nepřekročí stanovenou maximální toleranci. Uvedená tolerance je vymezena v čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85 ze dne 24. října 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat (2).

(2)

Rozhodnutí Komise 88/479/EHS (3) povoluje pro klasifikaci jatečně upravených těl prasat ve Španělsku čtyři metody (DEST, FOM, HGP a Autofom).

(3)

Vzhledem k technickým úpravám požádalo Španělsko Komisi o povolení aktualizace dvou metod (FOM a Autofom) a použití dvou nových metod (UltraFOM 300 a VCS2000), zrušení dvou metod (HGP a DEST) a předložilo výsledky svých pokusných disekcí ve druhé části protokolu podle čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85.

(4)

Z vyhodnocení této žádosti vyplývá, že podmínky pro povolení dotčených metod třídění jsou splněny.

(5)

Členské státy mohou být podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EHS) č. 3220/84 oprávněny stanovit odlišnou obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat od obchodní úpravy standardní definované v témže článku, pokud obchodní praxe nebo technické požadavky hovoří pro tuto odchylku. Ve Španělsku se podle obchodní praxe může kromě odstranění jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, vnitřního sádla, ledvin a bránice, které je nezbytné na základě čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3220/84, požadovat rovněž odstranění nožiček z jatečně upravených těl prasat.

(6)

Změny přístrojů či metod třídění lze povolit výhradně prostřednictvím nového rozhodnutí Komise, které se přijme na základě získaných zkušeností. Z tohoto důvodu lze stávající povolení zrušit.

(7)

Z důvodu srozumitelnosti by mělo být rozhodnutí 88/479/EHS zrušeno a nahrazeno novým rozhodnutím.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Povoluje se používání těchto metod třídění jatečně upravených těl prasat na základě nařízení (EHS) č. 3220/84 ve Španělsku:

a)

přístroj zvaný „Fat-O-Meater (FOM)“ a metody hodnocení s ním související, jež jsou podrobně uvedeny v části 1 přílohy;

b)

zařízení zvané „Fully automatic ultrasonic carcase grading (AUTOFOM)“ a s ním související metody hodnocení, jejichž podrobnosti jsou uvedeny v části 2 přílohy;

c)

zařízení zvané „Ultra FOM 300“ a s ním související metody hodnocení, jejichž podrobnosti jsou uvedeny v části 3 přílohy;

d)

zařízení zvané „Automatic Vision system (VCS2000)“ a s ním související vyhodnocovací metody, jejichž podrobnosti jsou uvedeny v části 4 přílohy.

Článek 2

Odchylně od článku 2 nařízení (EHS) č. 3220/84 může obchodní úprava jatečně upravených těla prasat před vážením a tříděním neobsahovat nožičky. Aby bylo v tomto případě možné vytvořit cenové nabídky jatečně upravených těl prasat na srovnatelném základě, zvýší se hmotnost jatečně upraveného těla zaznamenaná za tepla o 0,840 kg.

Článek 3

Změny zařízení nebo metody hodnocení se nepovolují.

Článek 4

Rozhodnutí 88/479/EHS se zrušuje.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Španělskému království.

V Bruselu dne 19. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 301, 20.11.1984, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 285, 25.10.1985, s. 39.

(3)  Úř. věst. L 234, 24.8.1988, s. 20.


PŘÍLOHA

METODY TŘÍDĚNÍ JATEČNĚ UPRAVENÝCH TĚL PRASAT VE ŠPANĚLSKU

Část 1

FAT-O-MEATER (FOM)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Fat-O-Meater (FOM)“.

2.

Přístroj je vybaven sondou o průměru 6 milimetrů obsahující fotodiodu Siemens typu SFH 950 a fotodetektor typu SFH 960. Provozní vzdálenost se pohybuje od 3 do 103 milimetrů. Výsledky měření se pomocí počítače převedou na odhadovaný obsah libového masa.

3.

Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá podle tohoto vzorce:

Image = 66,91 – 0,895 X1 + 0,144 X2

kde:

Image

=

odhadovaný obsah libového masa (v procentech),

X1

=

tloušťka hřbetního sádla (v milimetrech) mezi třetím a čtvrtým posledním žebrem 60 mm od podélné osy jatečně upraveného těla,

X2

=

tloušťka svalu (v milimetrech) měřená ve stejné době a na stejném místě jako X1.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla s hmotností mezi 60 a 120 kilogramy.

Část 2

FULLY AUTOMATIC ULTRASONIC CARCASE GRADING (AUTOFOM)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného jako „Fully automatic ultrasonic carcasse grading (Autofom)“.

2.

Tento přístroj je vybaven 16 ultrazvukovými měniči o 2 MHz (Krautkrämer, SFK 2 NP), s provozní vzdáleností mezi měniči 25 mm.

Ultrazvukové údaje obsahují měření tloušťky hřbetního sádla a tloušťky svalu.

Výsledky měření se za pomoci počítače převádějí na odhadovaný obsah libového masa.

3.

Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá na základě 34 bodů měření podle tohoto vzorce:

Image = 70,59614 – 0,0904 · V22 – 0,23033 · V23 – 0,15558 · V44 + 0,086638 · V46 – 0,09965 · V48 – 0,10002 · V49 – 0,11624 · V51 – 0,05561 · V52 – 0,04854 · V53 – 0,0432 · V54 – 0,00282 · V55 + 0,051829 · V57 + 0,036795 · V58 – 0,00519 · V59 – 0,0269 · V60 – 0,06432 · V61 – 0,05323 · V62 – 0,05229 · V64 – 0,0523 · V65 + 0,005645 · V72 – 0,06505 · V73 – 0,04587 · V74 + 0,015041 · V77 + 0,030928 · V78 – 0,08024 · V79 – 0,07275 · V80 – 0,07497 · V85 – 0,06818 · V86 – 0,06875 · V87 – 0,04742 · V90 – 0,00698 · V91 + 0,046485 · V92 – 0,10403 · V93 + 0,160475 · V123

kde:

Image

=

odhadovaný obsah libového masa v jatečně upraveném těle,

V22, V23, … V123 jsou proměnné změřené Autofomem.

4.

Popisy bodů měření a statistické metody lze nalézt v části II španělského protokolu předaného Komisi podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2967/85.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla s hmotností mezi 60 a 120 kilogramy.

Část 3

ULTRA FOM 300

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Ultra FOM 300“.

2.

Tento přístroj je vybaven ultrazvukovou sondou o 4 MHz (Krautkrämer MB 4 SE). Mikroprocesor (typ Intel 80 C 32) digitalizuje, ukládá a zpracovává ultrazvukový signál. Převod výsledků měření na odhadovaný obsah libového masa provádí samotný přístroj Ultra FOM.

3.

Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá podle tohoto vzorce:

Image = 69,22 – 1,023 X1 + 0,116 X2

kde:

Image

=

odhadovaný obsah libového masa (v procentech),

X1

=

tloušťka hřbetního sádla (v milimetrech) mezi třetím a čtvrtým posledním žebrem 70 mm od podélné osy jatečně upraveného těla,

X2

=

tloušťka svalu (v milimetrech) měřená ve stejné době a na stejném místě jako X1.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla s hmotností mezi 60 a 120 kilogramy.

Část 4

AUTOMATIC VISION SYSTEM (VCS2000)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Automatic Vision system (VCS2000)“.

2.

Přístroj VCS 2000 je systém, který zpracovává obraz pro automatické určení obchodní hodnoty půlek jatečně upravených těl prasat. Uvedený systém se využívá v rámci systému porážky, v němž jsou kamerovým systémem automaticky snímány půlky jatečně upravených těl. Obrazové údaje jsou následně zpracovány v počítači pomocí zvláštního softwaru pro zpracování obrazu.

3.

Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá na základě 70 měřících bodů podle tohoto vzorce:

Image = 37,49855 + 0,017715 · X2 – 0,00075 · X40 – 0,02522 · X50 – 0,04549 · X52 – 0,0000335 · X59 – 0,000093 · X62 – 0,0000814 · X63 – 0,0000715 · X64 – 0,0000494 · X66 – 0,0000482 · X67 – 0,00047 · X69 + 0,000304 · X70 + 0,00867 · X77 – 0,03007 · X79 – 0,04575 · X81 – 0,01742 · X82 – 0,01768 · X83 – 0,03114 · X84 – 0,02549 · X85 – 0,0265 · X92 – 0,03299 · X95 – 0,02472 · X99 – 0,0399 · X102 + 0,020178 · X103 – 0,04614 · X106 + 0,012659 · X107 + 0,012256 · X110 + 0,015358 · X113 – 0,23294 · X116 + 0,010157 · X117 – 0,07282 · X120 + 0,126624 · X142 + 6,052785 · X2/6 – 13,2893 · X14/10 + 7,287408 · X77/51 – 4,09296 · X79/51 – 11,4326 · X81/51 – 1,28847 · X82/51 – 0,57019 · X83/51 – 5,21869 · X84/51 – 2,92106 · X85/51 + 8,274608 · X88/51 + 9,886478 · X91/51 – 0,00442 · X47/79 – 0,04848 · X50/79 + 0,227913 · X54/79 + 2,845209 · X77/79 + 0,018409 · X86/79 – 0,00838 · X89/79 + 0,007447 · X94/79 + 136,5994 · X27/20 + 182,973 · X29/20 – 6,82665 · X59/20 – 261 768 · X61/20 – 7,85416 · X62/20 – 3,8587 · X63/20 – 16,6166 · X64/20 – 59,2087 · X65/20 – 3,21138 · X66/20 – 6,96096 · X67/20 + 20,91982 · X68/20 – 109,736 · X69/20 + 243,641 · X70/20 + 29,84246 · X73/20 + 15,50442 · X74/20 – 0,30367 · X36/59 – 2,07787 · X40/59 – 0,38605 · X42/59 – 1,90547 · X69/59 + 3,554836 · X70/59

kde:

Image

=

odhadované procento libového masa v jatečně upraveném těle

X2, X40, … X70/59 jsou proměnné naměřené pomocí VCS2000.

4.

Popisy bodů měření a statistické metody lze nalézt v části II španělského protokolu předaného Komisi podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2967/85.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla s hmotností mezi 60 a 120 kilogramy.


10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/83


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2008,

kterým se povolují metody třídění jatečně upravených těl prasat v Dánsku

(oznámeno pod číslem K(2008) 8498)

(Pouze dánské znění je závazné)

(2009/12/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 2 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3220/84 stanoví, že třídění jatečně upravených těl prasat se určí odhadem obsahu libového masa v souladu se statisticky ověřenými metodami vyhodnocování založenými na fyzickém měření jedné nebo více anatomických částí jatečně upraveného těla prasete. Předpokladem pro schválení metody třídění je to, že statistická chyba odhadu nepřekročí stanovenou maximální toleranci. Uvedená tolerance je vymezena v čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85 ze dne 24. října 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat (2).

(2)

Rozhodnutí Komise 92/469/EHS (3) povoluje pro klasifikaci jatečně upravených těl prasat v Dánsku čtyři metody.

(3)

Vzhledem k technickým úpravám požádalo Dánsko Komisi o povolení aktualizace čtyř povolených metod a použití dvou aktualizovaných metod (Autofom DK a FOM II) a předložilo výsledky svých pokusných disekcí ve druhé části protokolu podle čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85.

(4)

Z vyhodnocení této žádosti vyplývá, že podmínky pro povolení dotčených metod třídění jsou splněny.

(5)

Změny přístrojů či metod třídění lze povolit výhradně prostřednictvím nového rozhodnutí Komise, které se přijme na základě získaných zkušeností. Z tohoto důvodu lze stávající povolení zrušit.

(6)

Z důvodu srozumitelnosti by mělo být rozhodnutí 92/469/EHS zrušeno a nahrazeno novým rozhodnutím.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Povoluje se používání těchto metod třídění jatečně upravených těl prasat na základě nařízení (EHS) č. 3220/84 v Dánsku:

a)

přístroj zvaný „Klassificeringscenter (KC)“ a metody hodnocení s ním související, jež jsou podrobně uvedeny v části 1 přílohy;

b)

přístroj zvaný „Fat-O-Meater/Manuel Klassificering (FOM/MK)“ a metody hodnocení s ním související, jež jsou podrobně uvedeny v části 2 přílohy;

c)

přístroj zvaný „Uni-Fat-O-Meater (Unifom)“ a metody hodnocení s ním související, jež jsou podrobně uvedeny v části 3 přílohy;

d)

přístroj zvaný „Fully automatic ultrasonic equipment (AutoFOM 1)“ a s ním související metody hodnocení, jejichž podrobnosti jsou uvedeny v části 4 přílohy;

e)

přístroj zvaný „Updated fully automatic ultrasonic equipment (AutoFOM DK)“ a s ním související vyhodnocovací metody, jejichž podrobnosti jsou uvedeny v části 5 přílohy;

f)

přístroj zvaný „Fat-O-Meater II (FOM II)“ a metody hodnocení s ním související, jež jsou podrobně uvedeny v části 6 přílohy.

Článek 2

Změny přístrojů nebo metod hodnocení se nepovolují.

Článek 3

Zrušuje se rozhodnutí 92/469/EHS.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Dánskému království.

V Bruselu dne 19. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 301, 20.11.1984, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 285, 25.10.1985, s. 39.

(3)  Úř. věst. L 265, 11.9.1992, s. 39.


PŘÍLOHA

METODY TŘÍDĚNÍ JATEČNĚ UPRAVENÝCH TĚL PRASAT V DÁNSKU

Část 1

KLASSIFICERINGSCENTER (KC)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Klassificeringscenter (KC)“.

2.

Přístroj je vybaven devíti sondami o průměru 6 milimetrů, přičemž každá obsahuje fotodiodu Siemens typu SFH 950 LD242 II nebo podobnou a fotodetektor Siemens typu SFH 960 – PB 103 nebo podobný. Provozní vzdálenost se pohybuje od 1 do 180 milimetrů. Výsledky měření se pomocí centrální jednotky převedou na odhadovaný obsah libového masa.

3.

Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá na základě 10 měření ze 7 měřících bodů, jak je uvedeno v bodě 4, a podle tohoto vzorce:

Image = 70,5489 – 0,1572 x1 – 0,1698 x2 – 0,1537 x3 – 0,1803 x4 – 0,2115 x5 – 0,1669 x6 – 0,1269 x7 + 0,04278 x8 + 0,0234 x9 + 0,0371 x10

kde:

Image

=

odhadované procento libového masa v jatečně upraveném těle

4.

Měřící body jsou:

x1

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech naměřená ve středu třetího krčního obratle 10,5 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x2

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech naměřená ve středu čtvrtého krčního obratle 7 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x3

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech naměřená mezi čtvrtým a pátým nejzadnějším hrudním obratlem 3 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x4

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech naměřená mezi druhým a třetím nejzadnějším hrudním obratlem 7 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x5

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech naměřená mezi prvním bederním obratlem a posledním hrudním obratlem 6 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x6

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech naměřená 4 cm před přední stranou stydké kosti 7 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x7

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech naměřená před střední stranou stydké kosti 11 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x8

=

tloušťka svaloviny v milimetrech naměřená mezi čtvrtým a pátým nejzadnějším hrudním obratlem 3 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x9

=

tloušťka svaloviny v milimetrech naměřená mezi druhým a třetím nejzadnějším hrudním obratlem 7 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

x10

=

tloušťka svaloviny v milimetrech naměřená mezi prvním bederním obratlem a nejzadnějším hrudním obratlem 6 cm od podélné osy jatečně upraveného těla.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla o hmotnosti 50 až 110 kg.

Část 2

FAT-O-MEATER/MANUEL KLASSIFICERING (FOM/MK)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Fat-O-Meater/Manuel Klassificering (FOM/MK)“.

2.

Přístroj je typu Fat-O-Meater a je vybaven sondou o průměru 6 milimetrů obsahující fotodetektor Siemens typu SFH 960 – PB 103 nebo podobný. Provozní vzdálenost se pohybuje od 1 do 94 milimetrů.

3.

Výsledky měření se pomocí centrální jednotky převedou na odhadovaný obsah libového masa.

Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá podle tohoto vzorce:

Image = 68,1746 – 0,3220 x1 – 0,5326 x2 + 0,0836 x3

kde:

Image

=

odhadované procento libového masa v jatečně upraveném těle.

4.

Měřící body jsou:

x1

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech, naměřená 8 centimetrů od podélné osy jatečně upraveného těla mezi třetím a čtvrtým posledním bederním obratlem.

x2

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech, naměřená 6 centimetrů od podélné osy jatečně upraveného těla mezi třetím a čtvrtým posledním žebrem.

x3

=

tloušťka svaloviny v milimetrech, naměřená ve stejné době a na stejném místě jako x2.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla o hmotnosti 50 až 110 kg.

Část 3

UNI-FAT-O-MEATER (UNIFOM)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Uni-Fat-O-Meater (Unifom)“.

2.

Tento přístroj je stejný jako přístroj popsaný v části 2 bodě 2. Unifom se nicméně odlišuje od MK, pokud jde o počítač a software pro posouzení zobrazení odrazu z optické sondy.

3.

Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá podle tohoto vzorce:

Image = 66,7393 – 0,2655 x1 – 0,5432 x2 + 0,0838 x3

kde:

Image

=

odhadované procento libového masa v jatečně upraveném těle

4.

Měřící body jsou:

x1

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech, naměřená 8 centimetrů od podélné osy jatečně upraveného těla mezi třetím a čtvrtým posledním bederním obratlem.

x2

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech, naměřená 6 centimetrů od podélné osy jatečně upraveného těla mezi třetím a čtvrtým posledním žebrem.

x3

=

tloušťka svaloviny v milimetrech, naměřená ve stejné době a na stejném místě jako x2.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla o hmotnosti 50 až 110 kg.

Část 4

FULLY AUTOMATIC ULTRASONIC EQUIPMENT (AutoFOM 1)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Fully automatic ultrasonic equipment (AutoFOM 1)“.

2.

Přístroj je vybaven 16 ultrazvukovými měniči o frekvenci 2 MHz (Krautkrämer, SFK 2 NP nebo podobné), přičemž vzdálenost mezi jednotlivými měniči je 25 mm.

Výsledky měření se převedou na odhadovaný obsah libového masa pomocí centrální jednotky na zpracovávání údajů.

3.

Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá na základě 127 jednotlivých měřících bodů podle tohoto vzorce:

Image = c + c0 × IP000 + c1 × IP001 + .... + c126 × IP126

kde:

Image

=

odhadované procento libového masa v jatečně upraveném těle. Konstanty c a c0 až c126 vyplývají z části II dánského protokolu předloženého Komisi v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85.

4.

Popisy bodů měření a statistických metod jsou stanoveny v části II dánského protokolu předloženého Komisi v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla o hmotnosti 50 až 110 kg.

Část 5

UPDATED FULLY AUTOMATIC ULTRASONIC EQUIPMENT (AutoFOM DK)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Updated fully automatic ultrasonic equipment (AutoFOM DK)“.

2.

Pokud jde o snímání, přístroj je mechanicky kompatibilní s AutoFOM 1. Rovněž princip měření je stejný. AutoFOM DK se od AutoFOM 1 liší, pokud jde o upevňovací zařízení, které zabezpečuje, aby jatečně upravené tělo prošlo měřicí jednotkou v rovné poloze, a které spolu s laserovým snímačem zkoumá jatečně upravené tělo, provádí symetrická měření a díky vyššímu počítačovému výkonu a novým softwarovým produktům umožňuje rychlejší zobrazování a vyšší rozlišení.

3.

Obsah libového masa v jatečně upraveném těle se vypočítá podle tohoto vzorce:

Image = 63,4322 – 0,1429 x1 – 0,0438 x2 – 0,0715 x3 + 0,9420 x4 + 0,0911 x5

kde:

Image

=

odhadované procento libového masa v jatečně upraveném těle.

4.

Popisy bodů měření a statistických metod jsou stanoveny v části II dánského protokolu předloženého Komisí v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2967/85.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla o hmotnosti 50 až 110 kg.

Část 6

FAT-O-MEATER II (FOM II)

1.

Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí přístroje zvaného „Fat-O-Meater II (FOM II)“.

2.

Tento přístroj je novou verzí měřicího systému FAT-O-Meater. Základní princip měření uvedený v bodě 2 části 2 a 3 se nemění. Mění se však celý software, hardware, jakož i mechanická konstrukce. Pistole FOM II se skládá z optické sondy s nožem, hloubkového měřiče a zařízení pro sběr a rozbor údajů. Všechny právně relevantní údaje a rozbory jsou uložené v pistoli zařízení FOM II.

3.

Obsah libového masa v jatečně upraveném těle se vypočítá podle tohoto vzorce:

Image = 66,5015 – 0,3568 x1 – 0,4704 x2 + 0,0947 x3

kde:

Image

=

odhadované procento libového masa v jatečně upraveném těle.

4.

Měřící body jsou:

x1

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech, naměřená 8 centimetrů od podélné osy jatečně upraveného těla mezi třetím a čtvrtým posledním bederním obratlem.

x2

=

tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech, naměřená 6 centimetrů od podélné osy jatečně upraveného těla mezi třetím a čtvrtým posledním žebrem.

x3

=

tloušťka svaloviny v milimetrech, naměřená ve stejné době a na stejném místě jako x2.

Tento vzorec platí pro jatečně upravená těla o hmotnosti 50 až 110 kg.


AKTY PŘIJATÉ ORGÁNY ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍMI DOHODAMI

10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/89


ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VETERINÁRNÍHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO DOHODOU MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O OBCHODU SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY č. 1/2008

ze dne 23. prosince 2008

o změně dodatků 2, 3, 4, 5, 6 a 10 k příloze 11 dohody

(2009/13/ES)

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (dále jen „dohoda o zemědělství“), a zejména na čl. 19 odst. 3 přílohy 11 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o zemědělství vstoupila v platnost dnem 1. června 2002.

(2)

Ustanovením čl. 19 odst. 1 přílohy 11 dohody o zemědělství zřizuje smíšený veterinární výbor, který se zabývá se všemi záležitostmi souvisejícími s uvedenou přílohou a jejím prováděním a který je zodpovědný za úkoly jí stanovené. V souladu s odstavcem 3 téhož článku může smíšený veterinární výbor rozhodnout o úpravě a aktualizaci dodatků k příloze 11.

(3)

Dodatky k příloze 11 dohody o zemědělství byly poprvé změněny rozhodnutím smíšeného veterinárního výboru zřízeného Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty č. 2/2003 ze dne 25. listopadu 2003 o změně dodatků 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 11 k příloze 11 dohody (1).

(4)

Dodatky k příloze 11 dohody o zemědělství byly naposledy pozměněny rozhodnutím smíšeného veterinárního výboru zřízeného Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty č. 1/2006 ze dne 1. prosince 2006 o změně dodatků 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 10 k příloze 11 dohody (2).

(5)

Švýcarská konfederace (dále jen „Švýcarsko“) se zavázala převzít do svých vnitrostátních právních předpisů ustanovení směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí (3), směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (4), směrnice 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (5), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (6) a všechny předpisy přijaté k jejich provedení v oblasti kontroly dovozu ze třetích zemí do Evropské unie.

(6)

Za účelem poskytnutí prostředků nezbytných pro provádění kontrol dovozu živočišných produktů ze třetích zemí je nutné Švýcarsko alespoň částečně začlenit do systému včasné výměny informací zřízeného článkem 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (7).

(7)

Hygienická opatření stanovená právními předpisy Švýcarska a Společenství pro veterinární kontroly přesunů a dovozu zvířat a produktů živočišného původu se uznávají za rovnocenná. Je tedy třeba změnit znění dodatků 5 a 10 k příloze 11 uvedené dohody.

(8)

Švýcarsko se zavázalo převzít do svých vnitrostátních právních předpisů ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu (8).

(9)

Je třeba změnit znění dodatků 2, 3, 4, a 6 k příloze 11 uvedené dohody, aby se zohlednily změny v právních předpisech Společenství a Švýcarska platných k 30. červnu 2008,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Dodatek 2 k příloze 11 dohody o zemědělství se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Dodatky 3, 4, 5, 6 a 10 k příloze 11 dohody o zemědělství se mění v souladu s přílohami II až VI tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je sepsáno ve dvou vyhotoveních a podepsáno spolupředsedy nebo jinými osobami oprávněnými jednat jménem stran.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se mění příloha 11 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty.

Bude-li uvedená dohoda uplatňována prozatímně, bude toto rozhodnutí rovněž uplatňováno prozatímně od stejného dne do vstupu uvedené dohody v platnost.

Článek 5

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Paříži dne 23. prosince 2008.

Za Švýcarskou konfederaci

vedoucí delegace

Hans WYSS

V Paříži dne 23. prosince 2008.

Za Evropské společenství

vedoucí delegace

Paul VAN GELDORP


(1)  Úř. věst. L 23, 28.1.2004, s. 27.

(2)  Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 91.

(3)  Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

(5)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(6)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1.


PŘÍLOHA I

V dodatku 2 k příloze 11 se doplňuje nová část, která zní:

„X.   Neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu

A.   PRÁVNÍ PŘEDPISY (1)

Společenství

Švýcarsko

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003/ES ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS (Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1).

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu zvířat v zájmovém chovu (OIAC), (RS 916.443.14).

B.   ZVLÁŠTNÍ PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

1.

Použije se systém identifikace stanovený v nařízení (ES) č. 998/2003.

2.

Platnost očkování proti vzteklině, popřípadě opětovného očkování, se potvrzuje podle doporučení výrobní laboratoře a v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 998/2003 a rozhodnutí Komise 2005/91/ES ze dne 2. února 2005, kterým se stanoví doba, po níž je očkování proti vzteklině považováno za platné (2).

3.

Pas, který se má použít, je stanoven v rozhodnutí Komise 2003/803/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterým se stanoví vzorový pas pro přesuny psů, koček a fretek uvnitř Společenství (3).

4.

Pro účely tohoto dodatku se pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem obdobně použije kapitola II (Ustanovení pro přesun zvířat mezi členskými státy) nařízení (ES) č. 998/2003.“


(1)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(2)  Úř. věst. L 31, 4.2.2005, s. 61.

(3)  Úř. věst. L 312, 27.11.2003, s. 1.


PŘÍLOHA II

Dodatek 3 k příloze 11 se nahrazuje tímto:

„Dodatek 3

DOVOZ ŽIVÝCH ZVÍŘAT, JEJICH SPERMATU, VAJÍČEK A EMBRYÍ ZE TŘETÍCH ZEMÍ

I.   Společenství – právní předpisy (1)

A.   Kopytníci s výjimkou koňovitých

Směrnice Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se stanoví veterinární předpisy pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a pro jejich tranzit, mění směrnice 90/426/EHS a 92/65/EHS a zrušuje směrnice 72/462/EHS (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 320).

B.   Koňovití

Směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42).

C.   Drůbež a násadová vejce

Směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 303, 31.10.1990, s. 6).

D.   Živočichové pocházející z akvakultury

Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).

E.   Embrya skotu

Směrnice Rady 89/556/EHS ze dne 25. září 1989 o veterinárních otázkách obchodu s embryi skotu ve Společenství a dovozů těchto embryí ze třetích zemí (Úř. věst. L 302, 19.10.1989, s. 1).

F.   Sperma skotu

Směrnice Rady 88/407/EHS ze dne 14. června 1988 o veterinárních požadavcích na obchod se spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz (Úř. věst. L 194, 22.7.1988, s. 10).

G.   Sperma prasat

Směrnice Rady 90/429/EHS ze dne 26. června 1990, kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 62).

H.   Ostatní živá zvířata

1.

Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54).

2.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS (Úř. věst. L 146, 13.6.2003, s. 1).

I.   Další zvláštní ustanovení

1.

Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).

2.

Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10).

II.   Švýcarsko – právní předpisy (2)

1.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE), (RS 916.443.10).

2.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí leteckou cestou (OITA), (RS 916.443.12).

3.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu živočišných produktů ze třetích zemí leteckou cestou (OITPA), (RS 916.443.13).

4.

Nařízení DFE ze dne 16. května 2007 o kontrole dovozu a tranzitu zvířat a živočišných produktů (nařízení o kontrolách, OITE), (RS 916.443.106).

5.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu zvířat v zájmovém chovu (OIAC), (RS 916.443.14).

6.

Nařízení ze dne 18. srpna 2004 o veterinárních léčivých přípravcích (OMédV), (RS 812.212.27).

7.

Nařízení ze dne 30. října 1985 o poplatcích odváděných Spolkovému veterinárnímu úřadu (OEVET), (RS 916.472).

III.   Prováděcí pravidla

Společně s členskými státy Společenství uplatňuje Spolkový veterinární úřad na dovoz podmínky stanovené v aktech uvedených v bodě I tohoto dodatku a použije prováděcí opatření a seznamy zařízení, ze kterých je příslušný dovoz povolen. Tento závazek se vztahuje na všechny vhodné akty bez ohledu na datum jejich přijetí.

Spolkový veterinární úřad může přijmout více omezující opatření a vyžadovat doplňkové záruky. Za účelem nalezení vhodných řešení se budou konat konzultace ve smíšeném veterinárním výboru.

Spolkový veterinární úřad a členské státy Společenství si vzájemně oznamují zvláštní podmínky pro dovoz stanovené na dvoustranné úrovni, které nejsou předmětem sbližování předpisů na úrovni Společenství.

Pro účely této přílohy se pro Švýcarsko považuje zoologická zahrada v Curychu za schválené středisko v souladu s přílohou C směrnice 92/65/EHS.“


(1)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(2)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.


PŘÍLOHA III

Dodatek 4 k příloze 11 se nahrazuje tímto:

„Dodatek 4

ZOOTECHNICKÉ PŘEDPISY, VČETNĚ DOVOZU ZE TŘETÍCH ZEMÍ

A.   Právní předpisy (1)

Společenství

Švýcarsko

Směrnice Rady 77/504/EHS ze dne 25. července 1977 o čistokrevném plemenném skotu (Úř. věst. L 206, 12.8.1977, s. 8).

Směrnice Rady 88/661/EHS ze dne 19. prosince 1988 o zootechnických normách pro plemenná prasata (Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36).

Směrnice Rady 87/328/EHS ze dne 18. června 1987 o přijetí čistokrevného plemenného skotu do plemenitby (Úř. věst. L 167, 26.6.1987, s. 54).

Směrnice Rady 88/407/EHS ze dne 14. června 1988 o veterinárních požadavcích na obchod se spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz (Úř. věst. L 194, 22.7.1988, s. 10).

Směrnice Rady 89/361/EHS ze dne 30. května 1989 o čistokrevných plemenných ovcích a kozách (Úř. věst. L 153, 6.6.1989, s. 30).

Směrnice Rady 90/118/EHS ze dne 5. března 1990 o přijetí čistokrevných plemenných prasat do plemenitby (Úř. věst. L 71, 17.3.1990, s. 34).

Směrnice Rady 90/119/EHS ze dne 5. března 1990 o přijetí hybridů chovných prasat do plemenitby (Úř. věst. L 71, 17.3.1990, s. 36).

Směrnice Rady 90/427/EHS ze dne 26. června 1990 o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s koňovitými uvnitř Společenství (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 55).

Směrnice Rady 90/428/EHS ze dne 26. června 1990 o obchodu s koňovitými určenými pro soutěže a o podmínkách jejich účasti v soutěžích (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 60).

Směrnice Rady 91/174/EHS ze dne 25. března 1991 o zootechnických a genetických podmínkách uvádění čistokrevných zvířat na trh a o změně směrnic 77/504/EHS a 90/425/EHS (Úř. věst. L 85, 5.4.1991, s. 37).

Směrnice Rady 94/28/ES ze dne 23. června 1994, kterou se stanoví zásady zootechnických a genealogických podmínek pro dovoz zvířat, spermatu, vajíček a embryí ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 77/504/EHS o čistokrevném plemenném skotu (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66).

Nařízení ze dne 14. listopadu 2007 o chovu zvířat (RS 916.310).

B.   Prováděcí pravidla

Pro účely tohoto dodatku živá zvířata a živočišné produkty, se kterými se obchoduje mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem, obíhají za podmínek stanovených pro obchod mezi členskými státy Společenství.

Aniž jsou dotčena ustanovení týkající se zootechnických kontrol uvedená v dodatcích 5 a 6, švýcarské orgány se zavazují, že zajistí, že Švýcarsko bude pro svůj dovoz používat stejná ustanovení jako ustanovení směrnice 94/28/ES.

Pokud vzniknou potíže, záležitost se na žádost některé ze stran předloží smíšenému veterinárnímu výboru.“


(1)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.


PŘÍLOHA IV

Dodatek 5 k příloze 11 se nahrazuje tímto:

„Dodatek 5

ŽIVÁ ZVÍŘATA, SPERMA, VAJÍČKA A EMBRYA: HRANIČNÍ KONTROLY A POPLATKY

KAPITOLA I

Obecná ustanovení – systém TRACES

A.   PRÁVNÍ PŘEDPISY (1)

Společenství

Švýcarsko

Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).

1.

Zákon ze dne 1. července 1966 o epizootických nákazách (LFE), (RS 916.40).

2.

Nařízení ze dne 27. června 1995 o epizootických nákazách (OFE), (RS 916.401).

3.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE), (RS 916.443.10).

4.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí leteckou cestou (OITA), (916.443.12).

5.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu živočišných produktů ze třetích zemí leteckou cestou (OITPA), (916.443.13).

6.

Nařízení DFE ze dne 16. května 2007 o kontrole dovozu a tranzitu zvířat a živočišných produktů (nařízení o kontrolách OITE), (RS 916.443.106).

7.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu zvířat v zájmovém chovu (OIAC), (RS 916.443.14).

B.   PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

Komise ve spolupráci se Spolkovým veterinárním úřadem začlení Švýcarsko do počítačového systému TRACES v souladu s rozhodnutím Komise 2004/292/ES.

V případě potřeby přijme smíšený veterinární výbor přechodná a doplňující opatření.

KAPITOLA II

Veterinární a zootechnické kontroly obchodu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem

A.   PRÁVNÍ PŘEDPISY (1)

Veterinární a zootechnické kontroly obchodu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem se provádějí v souladu s těmito akty:

Společenství

Švýcarsko

1.

Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů (Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34).

2.

Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29).

1.

Zákon ze dne 1. července 1966 o epizootických nákazách (LFE), (RS 916.40), a zejména článek 57 uvedeného zákona.

2.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE), (RS 916.443.10).

3.

Nařízení DFE ze dne 16. května 2007 o kontrole dovozu a tranzitu zvířat a živočišných produktů (nařízení o kontrolách OITE), (RS 916.443.106).

4.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu zvířat v zájmovém chovu (OIAC), (RS 916.443.14).

5.

Nařízení ze dne 30. října 1985 o poplatcích odváděných Spolkovému veterinárnímu úřadu (OEVET), (RS 916.472).

B.   OBECNÁ PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

V případech uvedených v článku 8 směrnice 90/425/EHS naváží příslušné orgány v místě určení ihned kontakt s příslušnými orgány v místě odeslání. Přijmou veškerá nezbytná opatření a sdělí příslušnému orgánu v místě odeslání a Komisi, jaké kontroly provedly, jaká rozhodnutí učinily a jaké jsou důvody těchto rozhodnutí.

Uplatňováním článků 10, 11 a 16 směrnice 89/608/EHS a článků 9 a 22 směrnice 90/425/EHS je pověřen smíšený veterinární výbor.

C.   ZVLÁŠTNÍ PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA PRO ZVÍŘATA HNANÁ NA PASTVU V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH

1.

Definice:

 

Pastva: vyhnání zvířat na pastvu do hraničního pásma o šířce 10 km členského státu Společenství nebo Švýcarska. Ve zvláštních, řádně odůvodněných případech mohou příslušné dotčené orgány povolit rozšíření tohoto pásma na obou stranách hranice mezi Švýcarskem a Společenstvím.

 

Denní pastva: pastva, při které se zvířata na konci každého dne vracejí do svého původního hospodářství v členském státě Společenství nebo ve Švýcarsku.

2.

Pro pastvu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem se obdobně použijí ustanovení rozhodnutí Komise 2001/672/ES ze dne 20. srpna 2001, kterými se stanoví zvláštní pravidla pro přemísťování skotu při vyhánění na letní pastviny v horských oblastech (Úř. věst. L 235, 4.9.2001, s. 23). V rámci této přílohy se však v článku 1 rozhodnutí 2001/672/ES použije toto rozhodnutí s těmito úpravami:

odkaz na období od 1. května do 15. října se nahrazuje ‚kalendářním rokem‘,

pro Švýcarsko jsou části uvedené v článku 1 rozhodnutí 2001/672/ES a v odpovídající příloze tyto:

ŠVÝCARSKO

KANTON ZÜRYCH

KANTON BERN/BERNE

KANTON LUZERN

KANTON URI

KANTON SCHWYZ

KANTON OBWALDEN

KANTON NIDWALDEN

KANTON GLARUS

KANTON ZUG

KANTON FRIBOURG

KANTON SOLOTHURN

KANTON BASEL-STADT

KANTON BASEL-LANDSCHAFT

KANTON SCHAFFHAUSEN

KANTON APPENZELL AUSSERRHODEN

KANTON APPENZELL INNERRHODEN

KANTON ST. GALLEN

KANTON GRAUBÜNDEN

KANTON AARGAU

KANTON THURGAU

KANTON TICINO

KANTON VAUD

KANTON VALAIS/WALLIS

KANTON NEUCHÂTEL

KANTON GENÈVE

KANTON JURA

Podle nařízení o epizootických nákazách ze dne 27. června 1995 (OFE), (RS 916.401), a zejména článku 7 (registrace) uvedeného nařízení, a podle nařízení ze dne 23. listopadu 2005 o databázi obchodu se zvířaty (RS 916.404), a zejména oddílu 2 (obsah databáze) uvedeného nařízení, přiděluje Švýcarsko každé pastvině zvláštní registrační kód, který musí být registrován ve vnitrostátní databázi pro skot.

3.

Pro pastvu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem úřední veterinární lékař země odeslání

a)

oznámí ke dni vystavení osvědčení a nejpozději 24 hodin před předpokládaným datem příchodu zvířat pomocí výpočetního systému spojení mezi veterinárními orgány podle článku 20 směrnice 90/425/EHS příslušnému orgánu v místě určení (místní veterinární jednotce) odeslání zvířat;

b)

vyšetří zvířata během 48 hodin před jejich odchodem na pastvu; tato zvířata musí být řádně identifikována;

c)

vydá osvědčení podle vzoru uvedeného v bodě 9.

4.

Po celou dobu pastvy musí zvířata zůstat pod celní kontrolou.

5.

Držitel zvířat musí

a)

v písemném prohlášení souhlasit s tím, že bude dodržovat všechna opatření přijatá podle této přílohy a všechna ostatní opatření zavedená na místní úrovni jako kterýkoli držitel pocházející z členského státu Společenství nebo ze Švýcarska;

b)

uhradit náklady na kontroly podle této přílohy;

c)

plně spolupracovat při celních nebo veterinárních kontrolách vyžadovaných orgány země odeslání nebo země určení.

6.

Při návratu zvířat z pastvy na konci období pastvy nebo při jejich předčasném návratu úřední veterinární lékař země místa pastvy:

a)

oznámí ke dni vystavení osvědčení a nejpozději během 24 hodin před předpokládaným datem příchodu zvířat pomocí výpočetního systému spojení mezi veterinárními orgány podle článku 20 směrnice 90/425/EHS příslušnému orgánu v místě určení (místní veterinární jednotce) odeslání zvířat;

b)

vyšetří zvířata během 48 hodin před jejich odchodem na pastvu; tato zvířata musí být řádně identifikována;

c)

vydá osvědčení podle vzoru uvedeného v bodě 9.

7.

V případě výskytu nákazy přijmou veterinární orgány vzájemnou dohodou vhodná opatření. Tyto orgány projednají otázku případných nákladů. V případě potřeby projedná věc smíšený veterinární výbor.

8.

Odchylně od ustanovení týkajících se pastvy v bodech 1 až 7 v případě denní pastvy mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem:

a)

zvířata nesmějí přicházet do styku se zvířaty z jiného hospodářství;

b)

držitel zvířat se zavazuje oznámit příslušným veterinárním orgánům každý styk zvířat se zvířaty z jiného hospodářství;

c)

veterinární osvědčení uvedené v bodě 9 musí být předloženo každý kalendářní rok příslušným veterinárním orgánům při prvním výskytu zvířat v členském státě Společenství nebo ve Švýcarsku. Toto veterinární osvědčení musí být předloženo příslušným veterinárním orgánům na jejich žádost;

d)

body 2 a 3 se použijí pouze při prvním odesláním zvířat do členského státu Společenství nebo do Švýcarska v kalendářním roce;

e)

bod 6 se nepoužije;

f)

držitel zvířat se zavazuje oznámit příslušnému veterinárnímu orgánu konec období pastvy.

9.

Vzor veterinárního osvědčení pro skot pro pastvu v příhraničních oblastech nebo pro denní pastvu a pro návrat z pastvy v příhraničních oblastech:

Vzor veterinárního osvědčení pro skot pro pastvu v příhraničních oblastech nebo pro denní pastvu a pro návrat z pastvy v příhraničních oblastech

Image

Image

Image

KAPITOLA III

Pravidla obchodu mezi Společenstvím a Švýcarskem

A.   PRÁVNÍ PŘEDPISY

V souladu s nařízením Komise (ES) č. 599/2004 ze dne 30. března 2004 o přijetí harmonizovaného vzoru osvědčení a inspekční zprávy pro obchod se zvířaty a produkty živočišného původu uvnitř Společenství (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 44) jsou pro obchod s živými zvířaty, jejich spermatem, vajíčky a embryi a pro pastvu v příhraničních oblastech mezi Společenstvím a Švýcarskem požadována veterinární osvědčení, která jsou uvedena v této příloze a jsou k dispozici v systému TRACES.

KAPITOLA IV

Veterinární kontroly dovozu ze třetích zemí

A.   PRÁVNÍ PŘEDPISY (2)

Kontroly dovozu ze třetích zemí se provádějí v souladu s těmito akty:

Společenství

Švýcarsko

1.

Nařízení Komise (ES) č. 282/2004 ze dne 18. února 2004, kterým se zavádí doklad pro celní prohlášení u zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a pro veterinární kontroly těchto zvířat (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 11).

2.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

3.

Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).

4.

Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).

5.

Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10).

6.

Rozhodnutí Komise 97/794/ES ze dne 12. listopadu 1997, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/496/EHS, pokud jde o veterinární kontroly živých zvířat dovážených ze třetích zemí (Úř. věst. L 323, 26.11.1997, s. 31).

1.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE), (RS 916.443.10).

2.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí leteckou cestou (OITA), (RS 916.443.12).

3.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu živočišných produktů ze třetích zemí leteckou cestou (OITPA), (RS 916.443.13).

4.

Nařízení DFE ze dne 16. května 2007 o kontrole dovozu a tranzitu zvířat a živočišných produktů (nařízení o kontrolách OITE), (RS 916.443.106).

5.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu zvířat v zájmovém chovu (OIAC), (RS 916.443.14).

6.

Nařízení ze dne 30. října 1985 o poplatcích odváděných Spolkovému veterinárnímu úřadu (OEVET), (RS 916.472).

7.

Nařízení ze dne 18. srpna 2004 o veterinárních léčivých přípravcích (OMédV), (RS 812.212.27).

B.   PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

1.

Pro účely článku 6 směrnice 91/496/EHS jsou pro členské státy stanovišti hraniční kontroly pro provádění veterinárních kontrol živých zvířat stanoviště uvedená v příloze rozhodnutí Komise 2001/881/ES ze dne 7. prosince 2001, kterým se stanoví seznam stanovišť hraniční kontroly schválených pro veterinární kontroly zvířat a živočišných produktů ze třetích zemí a aktualizují prováděcí pravidla pro kontroly, jež mají provádět znalci Komise (Úř. věst. L 326, 11.12.2001, s. 44), v platném znění.

2.

Pro účely článku 6 směrnice 91/496/EHS jsou pro Švýcarsko stanovišti hraniční kontroly tato místa:

Název

Kód TRACES

Typ

Kontrolní středisko

Kategorie schválení

Letiště v Curychu

CHZRH4

A

Středisko 3

O – Ostatní zvířata (včetně zvířat v zoologických zahradách) (3)

Letiště v Ženevě

CHGVA4

A

Středisko 2

O – Ostatní zvířata (včetně zvířat v zoologických zahradách) (3)

Pozdější změny seznamu stanovišť hraniční kontroly, inspekčních středisek a kategorií schválení přísluší smíšenému veterinárnímu výboru.

Provádění kontrol na místě přísluší smíšenému veterinárnímu výboru zejména na základě článku 19 směrnice 91/496/EHS a článku 57 zákona o epizootických nákazách.

3.

Současně s členskými státy Společenství používá Spolkový veterinární úřad podmínky dovozu uvedené v dodatku 3 k této příloze a rovněž prováděcí opatření.

Spolkový veterinární úřad může přijmout více omezující opatření a požadovat doplňkové záruky. Za účelem nalezení vhodných řešení se budou konat konzultace ve smíšeném veterinárním výboru.

Spolkový veterinární úřad a členské státy Společenství si vzájemně sdělují zvláštní podmínky dovozu stanovené na dvoustranné úrovni, které nejsou předmětem sbližování předpisů na úrovni Společenství.

4.

Stanoviště hraniční kontroly členských států Společenství uvedená v bodě 1 provádějí kontroly dovozu ze třetích zemí určeného pro Švýcarsko v souladu s bodem A kapitoly IV tohoto dodatku.

5.

Švýcarská stanoviště hraniční kontroly uvedená v bodě 2 provádějí kontroly dovozu ze třetích zemí určeného pro členské státy Společenství v souladu s bodem A kapitoly IV tohoto dodatku.

KAPITOLA V

Zvláštní ustanovení

A.   IDENTIFIKACE ZVÍŘAT

1.   PRÁVNÍ PŘEDPISY  (4)

Společenství

Švýcarsko

1.

Směrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvířat (Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32).

2.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

1.

Nařízení ze dne 27. června 1995 o epizootických nákazách (OFE), (RS 916.401), a zejména články 7 až 20 (evidování a identifikace) uvedeného nařízení.

2.

Nařízení ze dne 23. listopadu 2005 o bance údajů o přepravě zvířat (RS 916.404).

2.   ZVLÁŠTNÍ PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

a)

Uplatňování čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 písm. a) pátého pododstavce a odst. 2 směrnice 92/102/EHS přísluší smíšenému veterinárnímu výboru.

b)

Při přemísťování prasat, ovcí a koz na území Švýcarska je datem, které má být zohledněno podle čl. 5 odst. 3, 1. červenec 1999.

c)

V rámci článku 10 směrnice 92/102/EHS přísluší koordinace při případném zavádění elektronického identifikačního zařízení smíšenému veterinárnímu výboru.

B.   OCHRANA ZVÍŘAT

1.   PRÁVNÍ PŘEDPISY  (4)

Společenství

Švýcarsko

1.

Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1);

2.

Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS (Úř. věst. L 174, 2.7.1997, s. 1).

Nařízení ze dne 23. dubna 2008 o ochraně zvířat (OPAn), (RS 455.1), a zejména článků 169 až 176.

2.   ZVLÁŠTNÍ PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

a)

Švýcarské orgány se v otázkách obchodu mezi Švýcarskem a Společenstvím a v otázkách dovozu ze třetích zemí zavazují dodržovat ustanovení nařízení (ES) č. 1/2005.

b)

V případech uvedených v článku 26 nařízení (ES) č. 1/2005 naváží příslušné orgány v místě určení neprodleně kontakt s příslušnými orgány v místě odeslání.

c)

Uplatňování článků 10, 11 a 16 směrnice 89/608/EHS přísluší smíšenému veterinárnímu výboru.

d)

Provádění kontrol na místě přísluší smíšenému veterinárnímu výboru, zejména na základě článku 28 nařízení (ES) č. 1/2001 a článku 208 nařízení o ochraně zvířat (OPAn) (RS 455.1).

e)

Podle článku 175 nařízení ze dne 23. dubna 2008 o ochraně zvířat (OPAn), (RS 455.1) může tranzit skotu, ovcí, koz a prasat přes Švýcarsko probíhat pouze po železnici nebo letecky. Tuto otázku zváží smíšený veterinární výbor.

C.   POPLATKY

1.

Za veterinární kontroly při obchodu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem se nevybírají žádné poplatky.

2.

Pokud jde o veterinární kontroly dovozu ze třetích zemí, zavazují se švýcarské orgány vybírat poplatky spojené s úředními kontrolami uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).“


(1)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(2)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(3)  Odpovídá kategoriím schválení uvedeným v rozhodnutí Komise 2001/881/ES.

(4)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.


PŘÍLOHA V

A.

Ve zvláštních požadavcích na živočišné produkty určené k lidské spotřebě uvedených v dodatku 6 k příloze 11 se doplňuje nový bod, který zní:

„(11)

Do uznání souladu mezi právními předpisy Společenství a Švýcarska, pokud jde o vývoz do Evropského společenství, Švýcarsko zajistí dodržování těchto aktů a prováděcích předpisů k nim:

Směrnice Rady 88/344/EHS ze dne 13. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (Úř. věst. L 157, 24.6.1988, s. 28)

Směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu (Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61)

Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 27)

Nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 1)

Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách (Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 1)

Směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro použití v potravinách (Úř. věst. L 178, 28.7.1995, s. 1)

Směrnice Komise 95/45/EHS ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách (Úř. věst. L 226, 22.9.1995, s. 1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví postup Společenství pro látky určené k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 299, 23.11.1996, s. 1)

Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3)

Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10).

Směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla (Úř. věst. L 339, 30.12.1996, s. 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 16)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/3/ES ze dne 22. února 1999 o stanovení seznamu Společenství potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 24)

Rozhodnutí Komise 1999/217/ES ze dne 23. února 1999, kterým se přijímá seznam látek určených k aromatizaci používaných v potravinách nebo na jejich povrchu, vypracovaný podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 (Úř. věst. L 84, 27.3.1999, s. 1)

Rozhodnutí Komise 2002/840/ES ze dne 23. října 2002, kterým se přijímá seznam ozařoven schválených pro ozařování potravin ve třetích zemích (Úř. věst. L 287, 25.10.2002, s. 40)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5)

Nařízení Komise (ES) č. 884/2007 ze dne 26. července 2007 o mimořádných opatřeních, kterými se pozastavuje používání barviva E 128 červeň 2G jako potravinového barviva (Úř. věst. L 195, 27.7.2007, s. 8)“

B.

V dodatku 6 k příloze 11 se část týkající se živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, nahrazuje tímto:

„Vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě

Vývoz ze Společenství do Švýcarska a vývoz ze Švýcarska do Společenství

Obchodní podmínky

Rovnocennost

Normy ES (1)

Švýcarské normy (1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst L 147, 31.5.2001, s. 1).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1).

Nařízení ze dne 23. listopadu 2005 o porážce zvířat a kontrole masa (OAbCV), (RS 817.190).

Nařízení DFE ze dne 23. listopadu 2005 o hygieně při porážce zvířat (OHyAb), (RS 817.190.1).

Nařízení ze dne 27. června 1995 o epizootických nákazách (OFE), (RS 916.401).

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE), (RS 916.443.10).

Nařízení ze dne 23. června 2004 o likvidaci vedlejších produktů živočišného původu (OESPA), (RS 916.441.22).

Ano, za zvláštních podmínek

Zvláštní podmínky

V souladu s článkem 29 nařízení (ES) č. 1774/2002 uplatňuje Švýcarsko pro svůj dovoz přílohy VII, VIII, X (osvědčení) a XI (země).

Obchod s materiály kategorie 1 a 2 se řídí podle čl. 8 odst. 2 až 6 nařízení (ES) č. 1774/2002.

Materiály kategorie 3, s nimiž se obchoduje mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem, musí být v souladu s články 7 a 8 nařízení (ES) č. 1774/2002 doprovázeny obchodními doklady a veterinárními osvědčeními stanovenými v kapitole III přílohy II.

V souladu s kapitolou III nařízení (ES) č. 1774/2002 vypracuje Švýcarsko seznam příslušných zařízení.

V souladu s kapitolou III nařízení (ES) č. 1774/2002 Švýcarsko zakáže používání kuchyňského odpadu jako krmiva pro prasata do 1. července 2011. Tuto otázku zváží smíšený veterinární výbor.“


(1)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.


PŘÍLOHA VI

Dodatek 10 k příloze 11 se nahrazuje tímto:

„Dodatek 10

ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY: HRANIČNÍ KONTROLY A POPLATKY

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

A.   PRÁVNÍ PŘEDPISY (1)

Společenství

Švýcarsko

Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

1.

Zákon ze dne 1. července 1966 o epizootických nákazách (LFE), (RS 916.40), a zejména článek 57 uvedeného zákona;

2.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE), (RS 916.443.10).

3.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu živočišných produktů ze třetích zemí leteckou cestou (OITPA), (RS 916.443.13).

4.

Nařízení DFE ze dne 16. května 2007 o kontrole dovozu a tranzitu zvířat a živočišných produktů (nařízení o kontrolách OITE), (RS 916.443.106).

5.

Nařízení ze dne 30. října 1985 o poplatcích odváděných Spolkovému veterinárnímu úřadu (OEVET), (RS 916.472).

B.   PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

1.   V souladu s rozhodnutím Komise 2004/292/ES začlení Komise ve spolupráci se Spolkovým veterinárním úřadem Švýcarsko do počítačového systému TRACES.

2.   Komise ve spolupráci se Spolkovým veterinárním úřadem a Spolkovým úřadem veřejného zdraví začlení Švýcarsko do systému včasné výměny informací podle článku 50 nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o ustanovení o odmítnutí živočišných produktů na hranicích.

Pokud příslušný orgán odmítne na hraničním přechodu Společenství šarži, kontejner nebo náklad, Komise o tom neprodleně Švýcarsko uvědomí.

Švýcarsko neprodleně oznámí Komisi všechny případy odmítnutí šarže, kontejneru nebo nákladu potravin nebo krmiv příslušným orgánem na švýcarském hraničním přechodu z důvodu přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví, přičemž dodržuje pravidla důvěrnosti stanovená v článku 52 nařízení (ES) č. 178/2002.

Smíšený veterinární výbor přijme zvláštní opatření pro účast v tomto systému.

KAPITOLA II

Veterinární kontroly v obchodu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem

A.   PRÁVNÍ PŘEDPISY (2)

Veterinární kontroly v obchodu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem se provádějí v souladu s těmito akty:

Společenství

Švýcarsko

1.

Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů (Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34).

2.

Směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13).

3.

Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11).

1.

Zákon ze dne 1. července 1966 o epizootických nákazách (LFE), (RS 916.40), a zejména článek 57 uvedeného zákona.

2.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE), (RS 916.443.10).

3.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu živočišných produktů ze třetích zemí leteckou cestou (OITPA), (RS 916.443.13).

4.

Nařízení DFE ze dne 16. května 2007 o kontrole dovozu a tranzitu zvířat a živočišných produktů (nařízení o kontrolách OITE), (RS 916.443.106).

5.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu zvířat v zájmovém chovu (OIAC), (RS 916.443.14).

6.

Nařízení ze dne 30. října 1985 o poplatcích odváděných Spolkovému veterinárnímu úřadu (OEVET), (RS 916.472).

B.   PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

V případech uvedených v článku 8 směrnice 89/662/EHS naváží příslušné orgány v místě určení bezodkladně kontakt s příslušnými orgány v místě odeslání. Přijmou veškerá nezbytná opatření a oznámí příslušným orgánům v místě odeslání a Komisi, jaké kontroly provedly, jaká rozhodnutí přijaly a jaké byly důvody jejich rozhodnutí.

Uplatňování článků 10, 11 a 16 směrnice 89/608/EHS a článků 9 a 16 směrnice 89/662/EHS přísluší smíšenému veterinárnímu výboru.

KAPITOLA III

Veterinární kontroly dovozu ze třetích zemí

A.   PRÁVNÍ PŘEDPISY (3)

Kontroly dovozu ze třetích zemí se provádějí v souladu s těmito akty:

Společenství

Švýcarsko

1.

Nařízení Komise (ES) č. 136/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství (Úř. věst. L 21, 28.1.2004, s. 11).

2.

Nařízení Komise (ES) č. 745/2004 ze dne 16. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se dovozu produktů živočišného původu pro osobní spotřebu (Úř. věst. L 122, 26.4.2004, s. 1).

3.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206).

4.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

5.

Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů (Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34).

6.

Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).

7.

Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10).

8.

Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9);

9.

Rozhodnutí Komise 2002/657/ES ze dne 12. srpna 2002, kterým se provádí směrnice Rady 96/23/ES, pokud jde o provádění analytických metod a interpretaci výsledků (Úř. věst. L 221, 17.8.2002, s. 8).

10.

Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11).

11.

Rozhodnutí Komise 2005/34/ES ze dne 11. ledna 2005, kterým se stanoví harmonizované normy pro zkoušení některých reziduí v produktech živočišného původu dovezených ze třetích zemí (Úř. věst. L 16, 20.1.2005, s. 61).

1.

Zákon ze dne 1. července 1966 o epizootických nákazách (LFE), (RS 916.40), a zejména článek 57 uvedeného zákona.

2.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE), (RS 916.443.10).

3.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu živočišných produktů ze třetích zemí leteckou cestou (OITPA), (RS 916.443.13).

4.

Nařízení DFE ze dne 16. května 2007 o kontrole dovozu a tranzitu zvířat a živočišných produktů (nařízení o kontrolách OITE), (RS 916.443.106).

5.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu zvířat v zájmovém chovu (OIAC), (RS 916.443.14).

6.

Nařízení ze dne 30. října 1985 o poplatcích odváděných Spolkovému veterinárnímu úřadu (OEVET), (RS 916.472).

7.

Zákon ze dne 9. října 1992 o potravinách (LDAl), (RS 817.0).

8.

Nařízení ze dne 23. listopadu 2005 o potravinách a spotřebním zboží (ODAlOUs), (RS 817.02).

9.

Nařízení ze dne 23. listopadu 2005 o výkonu právních předpisů o potravinách (RS 817.025.21).

10.

Nařízení DFI ze dne 26. června 1995 o cizorodých látkách v potravinách a složkách potravin (OSEC), (RS 817.021.23).

B.   PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

1.   Pro účely článku 6 směrnice 97/78/EHS jsou stanoviště hraniční kontroly pro členské státy Společenství tato: stanoviště hraniční kontroly schválená pro veterinární kontroly živočišných produktů uvedená v příloze rozhodnutí Komise 2001/881/ES ze dne 7. prosince 2001, kterým se stanoví seznam stanovišť hraniční kontroly schválených pro veterinární kontroly zvířat a živočišných produktů ze třetích zemí a aktualizují prováděcí pravidla pro kontroly, jež mají provádět znalci Komise (Úř. věst. L 326, 11.12.2001, s. 44), v platném znění.

2.   Pro účely článku 6 směrnice 97/78/ES jsou stanoviště hraniční kontroly tato:

Název

Kód TRACES

Typ

Kontrolní středisko

Kategorie schválení

Letiště v Curychu

CHZRH4

A

Středisko 1

NHC (4)

Středisko 2

HC(2) (4)

Letiště v Ženevě

CHGVA4

A

Středisko 1

HC(2), NHC (4)

Pozdější změny seznamu stanovišť hraniční kontroly, kontrolních středisek a schvalovacích kategorií přísluší smíšenému veterinárnímu výboru.

Zejména na základě článku 45 nařízení (ES) č. 882/2001 a článku 57 zákona o epizootických nákazách přísluší provádění kontrol na místě smíšenému veterinárnímu výboru.

KAPITOLA IV

Hygienické a kontrolní podmínky pro obchod mezi Společenstvím a Švýcarskem

V sektorech, ve kterých je vzájemně uznána rovnocennost, obíhají živočišné produkty, s nimiž obchodují členské státy Společenství a Švýcarsko, za stejných podmínek jako produkty, s nimiž se obchoduje mezi členskými státy Společenství. V případě potřeby jsou tyto produkty doprovázeny veterinárními osvědčeními požadovanými pro obchod mezi členskými státy Společenství nebo stanovenými v této příloze a dostupnými v systému TRACES.

V ostatních sektorech se nadále uplatňují hygienické podmínky stanovené v kapitole II dodatku 6.

KAPITOLA V

Hygienické a kontrolní podmínky pro dovoz ze třetích zemí

1.   Společenství – Právní předpisy  (5)

A.   PŘEDPISY V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

1.   Směrnice Rady 88/344/EHS ze dne 13. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (Úř. věst. L 157, 24.6.1988, s. 28).

2.   Směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu (Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61).

3.   Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 27).

4.   Nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 1).

5.   Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1).

6.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách (Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 3).

7.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13).

8.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 1).

9.   Směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro použití v potravinách (Úř. věst. L 178, 28.7.1995, s. 1).

10.   Směrnice Komise 95/45/EHS ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách (Úř. věst. L 226, 22.9.1995, s. 1).

11.   Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).

12.   Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10).

13.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví postup Společenství pro látky určené k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 299, 23.11.1996, s. 1).

14.   Směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla (Úř. věst. L 339, 30.12.1996, s. 1).

15.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 16).

16.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/3/ES ze dne 22. února 1999 o stanovení seznamu Společenství potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 24).

17.   Rozhodnutí Komise 1999/217/ES ze dne 23. února 1999, kterým se přijímá seznam látek určených k aromatizaci používaných v potravinách nebo na jejich povrchu, vypracovaný podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 (Úř. věst. L 84, 27.3.1999, s. 1).

18.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).

19.   Rozhodnutí Komise 2002/840/ES ze dne 23. října 2002, kterým se přijímá seznam ozařoven schválených pro ozařování potravin ve třetích zemích (Úř. věst. L 287, 25.10.2002, s. 40).

20.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst L 325, 12.12.2003, s. 1).

21.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1).

22.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33).

23.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

24.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206).

25.   Rozhodnutí Komise 2005/34/ES ze dne 11. ledna 2005, kterým se stanoví harmonizované normy pro zkoušení některých reziduí v produktech živočišného původu dovezených ze třetích zemí (Úř. věst. L 16, 20.1.2005, s. 61).

26.   Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách (Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12).

27.   Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5).

28.   Nařízení Komise (ES) č. 1883/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 32).

29.   Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[a]pyrenu v potravinách (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 29).

30.   Nařízení Komise (ES) č. 884/2007 ze dne 26. července 2007 o mimořádných opatřeních, kterými se pozastavuje používání barviva E 128 červeň 2G jako potravinového barviva (Úř. věst. L 195, 27.7.2007, s. 8).

B.   PŘEDPISY V OBLASTI ZDRAVÍ ZVÍŘAT

1.   Směrnice Rady 92/118/EHS ze dne 17. prosince 1992 o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49).

2.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).

3.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1).

4.   Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11).

5.   Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).

C.   DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ (6)

1.   Prozatímní dohoda o obchodu a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino – Společné prohlášení – Prohlášení Společenství (Úř. věst. L 359, 9.12.1992, s. 14).

2.   Rozhodnutí Rady a Komise 94/1/ES ze dne 13. prosince 1993 o uzavření Dohody o Evropském hospodářském prostoru mezi Evropskými společenstvími, jejich členskými státy a Rakouskou republikou, Finskou republikou, Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím, Švédským královstvím a Švýcarskou konfederací (Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 1).

3.   Rozhodnutí Rady 97/132/ES ze dne 17. prosince 1996 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (Úř. věst. L 57, 26.2.1997, s. 4).

4.   Rozhodnutí Rady 97/345/ES ze dne 17. února 1997 o uzavření Protokolu o veterinárních otázkách, kterým se doplňuje Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry (Úř. věst. L 148, 6.6.1997, s. 15).

5.   Rozhodnutí Rady 98/258/ES ze dne 16. března 1998 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o hygienických opatřeních na ochranu zdraví lidí a zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (Úř. věst. L 118, 21.4.1998, s. 1).

6.   Rozhodnutí Rady 98/504/ES ze dne 29. června 1998 o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé (Úř. věst. L 226, 13.8.1998, s. 24).

7.   Rozhodnutí Rady 1999/201/ES ze dne 14. prosince 1998 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (Úř. věst. L 71, 18.3.1999, s. 1).

8.   Rozhodnutí Rady 1999/778/ES ze dne 15. listopadu 1999 o uzavření Protokolu o veterinárních otázkách, kterým se doplňuje Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (Úř. věst. L 305, 30.11.1999, s. 25).

9.   Protokol 1999/1130/ES o veterinárních otázkách, kterým se doplňuje Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (Úř. věst. L 305, 30.11.1999, s. 26).

10.   Rozhodnutí Rady 2002/979/ES ze dne 18. listopadu 2002 o podpisu a prozatímním provádění některých ustanovení dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé (Úř. věst. L 352, 30.12.2002, s. 1).

2.   Švýcarsko – Právní předpisy  (7)

A.   Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (OITE).

B.   Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu živočišných produktů ze třetích zemí leteckou cestou (OITPA).

3.   Prováděcí pravidla

A.   Společně s členskými státy Společenství uplatňuje Spolkový veterinární úřad na dovoz podmínky stanovené v aktech uvedených v bodě I tohoto dodatku a použije prováděcí opatření a seznamy zařízení, ze kterých je příslušný dovoz povolen. Tento závazek se použije na všechny vhodné akty bez ohledu na datum jejich přijetí.

Spolkový veterinární úřad může přijmout více omezující opatření a požadovat doplňkové záruky. Za účelem nalezení vhodných řešení se budou konat konzultace ve smíšeném veterinárním výboru.

Spolkový veterinární úřad a členské státy Společenství si vzájemně sdělují zvláštní podmínky dovozu stanovené na dvoustranné úrovni, které nejsou předmětem sbližování předpisů na úrovni Společenství.

B.   Stanoviště hraniční kontroly členských států Společenství uvedená v bodě B 1. kapitoly III tohoto dodatku provádějí kontroly dovozu ze třetích zemí určené pro Švýcarsko v souladu s bodem A kapitoly III tohoto dodatku.

C.   Švýcarská stanoviště hraniční kontroly uvedená v bodě B 2. kapitoly III tohoto dodatku provádějí kontroly dovozu ze třetích zemí určené pro členské státy v souladu s bodem A kapitoly III tohoto dodatku.

D.   Podle nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu a tranzitu živočišných produktů ze třetích zemí leteckou cestou (OITPA), (RS 916.443.13) si Švýcarsko zachovává možnost dovážet hovězí maso skotu, jemuž jsou podávány růstové hormony. Vývoz tohoto masa do Společenství je zakázán. Kromě toho Švýcarsko:

omezí užití takového masa výhradně na přímý prodej spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu, přičemž se použijí vhodná pravidla označování,

omezí dovoz tohoto masa výhradně na švýcarská stanoviště hraniční kontroly,

zachová vhodný systém vysledovatelnosti a distribuce za účelem předejít každé možnosti pozdějšího výskytu tohoto masa na území členských států Společenství,

dvakrát ročně předloží Komisi zprávu o původu a místu určení dovozu a o kontrolách prováděných za účelem zajištění dodržování podmínek uvedených v předchozích odrážkách,

vyskytnou-li se obavy, budou tato ustanovení přezkoumána smíšeným veterinárním výborem.

KAPITOLA IV

Poplatky

1.   Za veterinární kontroly při obchodu mezi členskými státy Společenství a Švýcarskem se nevybírají žádné poplatky.

2.   Pokud jde o veterinární kontroly dovozu ze třetích zemí, švýcarské orgány se zavazují vybírat poplatky spojené s úředními kontrolami uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).“.


(1)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(2)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(3)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(4)  Odpovídá kategoriím schválení uvedeným v rozhodnutí Komise 2001/881/ES.

(5)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(6)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.

(7)  Není-li uvedeno jinak, považuje se odkaz na jakýkoli akt za odkaz na tento akt ve znění k 30. červnu 2008.


Tiskové opravy

10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/117


Oprava nařízení Komise (ES) č. 1077/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1966/2006 o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1566/2007

( Úřední věstník Evropské unie L 295 ze dne 4. listopadu 2008 )

Strana 8, článek 19:

místo:

„Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2008.“,

má být:

„Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2009.“


10.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 6/s3


POZNÁMKA PRO ČTENÁŘE

Orgány se rozhodly, že ve svých textech již nebudou uvádět odkazy na poslední změny a doplňky citovaných aktů.

Pokud není uvedeno jinak, akty, na které se odkazuje v textech zde zveřejněných, se rozumí akty v platném znění.