31.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/1

(1)

Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům.

(2)

Při provádění politik Společenství je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví.

(3)

V zájmu ochrany lidského zdraví musí být před uvedením na trh Společenství posouzena bezpečnost přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách (5) (dále jen „právní předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva“) stanoví harmonizovaná kritéria a požadavky pro posuzování a povolování těchto látek.

(5)

Cílem je zejména, aby v souladu s podmínkami stanovenými v jednotlivých odvětvových potravinářských předpisech byly potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin uváděny na trh a používány v potravinách k lidské spotřebě, pouze pokud jsou uvedeny na seznamu povolených látek Společenství, přičemž bezpečnost látek určených k aromatizaci potravin musí být posouzena v souladu s nařízením (ES) č. 1334/2008 [o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem].

(6)

Zajištění transparentnosti při výrobě potravin a zacházení s nimi je pro zachování důvěry spotřebitelů naprosto zásadní.

(7)

V této souvislosti je vhodné pro tyto tři kategorie látek stanovit jednotný posuzovací a povolovací postup Společenství, který by byl účinný, časově omezený a transparentní, s cílem usnadnit volný pohyb těchto látek na trhu Společenství.

(8)

Tento jednotný postup musí být založen na zásadách řádné správy a právní jistoty a tyto zásady musí být při jeho provádění dodržovány.

(9)

Toto nařízení tak doplní regulační rámec pro povolování látek stanovením jednotlivých fází postupu, s nimi souvisejících lhůt, úloh zúčastněných stran a použitelných zásad. U některých hledisek postupu je však nezbytné zohlednit zvláštní povahu jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů.

(10)

Lhůty stanovené postupem zohledňují dobu nezbytnou pro zvážení různých kritérií stanovených právními předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva, jakož i dobu umožňující odpovídající konzultaci při přípravě navrhovaných opatření. Zejména devítiměsíční lhůta, kterou má Komise na předložení návrhu nařízení, jímž se aktualizuje seznam Společenství, by neměla vylučovat možnost jeho předložení v kratším termínu.

(11)

Po obdržení žádosti by měla Komise zahájit řízení, a je-li to nutné, požádat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (6), o stanovisko co nejdříve po posouzení platnosti a použitelnosti žádosti.

(12)

V souladu s rámcem pro posuzování rizika v oblasti bezpečnosti potravin stanoveným nařízením (ES) č. 178/2002 může být uvedení látek na trh povoleno až po co nejdůkladnějším nezávislém vědeckém posouzení rizik, která mohou mít tyto látky pro lidské zdraví. Po tomto posouzení, které musí být provedeno pod vedením úřadu, musí následovat rozhodnutí o řízení rizika, které přijme Komise v rámci regulativního postupu zajišťujícího úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy.

(13)

Povolení k uvádění jednotlivých látek na trh podle tohoto nařízení by mělo být uděleno, pokud jsou splněna kritéria podle jednotlivých potravinářských právních předpisů.

(14)

Je uznáváno, že vědecké posouzení rizika nemůže v některých případech samo o sobě poskytnout veškeré informace, na nichž by mělo být založeno rozhodnutí o řízení rizika, a že lze zohlednit další významné faktory týkající se dané záležitosti, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních, a dále proveditelnost kontrol.

(15)

Ve snaze zajistit, aby hospodářské subjekty v dotčených odvětvích a veřejnost byli informováni o platných povoleních, by povolené látky měly být zahrnuty na seznam Společenství, který vytváří, vede a zveřejňuje Komise.

(16)

Za určitých okolností může být případně po určitou dobu stanovena ochrana vědeckých údajů a jiných informací poskytnutých žadatelem jednotlivými potravinářskými právními předpisy. V tomto případě by jednotlivé potravinářské právní předpisy měly obsahovat podmínky, za nichž nesmějí být tyto údaje použity ku prospěchu jiných uchazečů.

(17)

Jednou ze základních zásad fungování úřadu je propojení mezi úřadem a organizacemi členských států působícími v oblastech, které spadají do oblasti působnosti úřadu. V důsledku toho může úřad při přípravě svého stanoviska využít této sítě, která je mu k dispozici podle článku 36 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle nařízení Komise (ES) č. 2230/2004 (7).

(18)

Jednotný postup povolování látek musí splňovat požadavky transparentnosti a informování veřejnosti, přičemž musí být zajištěno právo žadatele zachovat důvěrnost některých informací.

(19)

S cílem ochránit postavení žadatele v rámci hospodářské soutěže je třeba mít neustále na zřeteli zajištění důvěrnosti některých aspektů žádosti. Informace týkající se bezpečnosti látky, mimo jiné toxikologické studie, jiné bezpečnostní studie a primární údaje samy o sobě, by však za žádných okolností neměly být důvěrné.

(20)

Na základě nařízení (ES) č. 178/2002 se na dokumenty, které jsou ve vlastnictví úřadu, vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (8).

(21)

Nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví postupy pro přijímání mimořádných opatření, pokud jde o potraviny pocházející ze Společenství nebo dovezené ze třetí země. Umožňuje Komisi přijmout tato opatření v situacích, kdy potraviny mohou představovat závažné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí a kdy se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotyčným členským státem nebo státy.

(22)

Ve snaze o účinnost a zjednodušení právních předpisů je třeba ze střednědobého hlediska posoudit možnost rozšířit oblast působnosti jednotného postupu na další právní předpisy v oblasti potravin.

(23)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být z důvodu rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nebytné pro dosažení těchto cílů.

(24)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(25)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k aktualizaci seznamů Společenství. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky jednotlivých odvětvových potravinářských předpisů, včetně jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(26)

Z důvodů účinnosti by se měly zkrátit obvyklé lhůty pro regulativní postup s kontrolou v případě doplňování látek na seznam Společenství a v případě doplňování, vyjímání nebo změny podmínek, specifikací nebo omezení souvisejících s uvedením látky na seznamech Společenství.

(27)

Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k vyjmutí látky ze seznamů Společenství a k doplnění, vyjmutí nebo změně podmínek, specifikací a omezení souvisejících s uvedením látky na seznamech Společenství postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES,

a)

doplnění látky na seznam Společenství;

b)

vyjmutí látky ze seznamu Společenství;

c)

doplnění, vyjmutí nebo změna podmínek, specifikací nebo omezení, které souvisejí s uvedením látky na seznamu Společenství.

a)

zašle žadateli písemné potvrzení o přijetí ve lhůtě čtrnácti pracovních dní ode dne přijetí žádosti;

b)

případně co nejdříve informuje o žádosti úřad a požádá jej o stanovisko podle čl. 3 odst. 2.

a)

obsahu, vypracování a podání žádosti podle čl. 4 odst. 1;

b)

způsobů kontroly platnosti žádosti;

c)

druhu informací, které musí být uvedeny ve stanovisku úřadu podle článku 5.

a)

název a adresa žadatele;

b)

název a přesný popis látky;

c)

odůvodnění používání látky v určitých potravinách nebo kategoriích potravin;

d)

informace důležité pro posouzení bezpečnosti látek;

e)

případně metoda nebo metody analýzy.

31.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/7

(1)

Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům.

(2)

Při provádění politik Společenství je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví.

(3)

Potravinářské enzymy jiné než enzymy používané jako potravinářské přídatné látky nejsou v současnosti právně upraveny nebo jsou upraveny v rámci činidel právními předpisy členských států. Rozdíly mezi vnitrostátními právními a správními předpisy týkajícími se posuzování a povolování potravinářských enzymů mohou být překážkou jejich volného pohybu a mohou vytvářet nerovné a nespravedlivé podmínky hospodářské soutěže. Je proto nezbytné přijmout pravidla Společenství pro harmonizaci vnitrostátních předpisů týkajících se použití enzymů v potravinách.

(4)

Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na enzymy, které jsou do potravin přidávány z důvodu technologické funkce při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování potravin, včetně enzymů používaných jako činidla (dále jen „potravinářské enzymy“). Oblast působnosti tohoto nařízení by proto neměla být rozšířena na enzymy, které se nepřidávají do potravin z důvodu technologické funkce, ale jsou určeny k lidské spotřebě, jako například enzymy pro účely výživy nebo podpory trávení. Mikrobiální kultury tradičně používané při výrobě potravin, například sýra a vína, které mohou enzymy nahodile produkovat, ale nejsou zvlášť používány k jejich výrobě, by neměly být považovány za potravinářské enzymy.

(5)

Potravinářské enzymy používané výhradně při výrobě potravinářských přídatných látek, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (3), by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, neboť bezpečnost těchto potravin je již vyhodnocena i právně upravena. Pokud jsou však tyto potravinářské enzymy použity jako takové v potravinách, toto nařízení se na ně vztahuje.

(6)

Potravinářské enzymy by měly být schváleny a používány, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Použití potravinářských enzymů musí být bezpečné, musí být omezeno jen na případy, kdy je to z hlediska technologie nezbytné, a nesmí spotřebitele uvádět v omyl. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje, kromě dalších možných případů, otázky týkající se povahy, čerstvosti, jakosti použitých složek, přirozenosti produktu či výrobního postupu nebo výživové jakosti produktu. Při schvalování potravinářských enzymů by se rovněž měly zohlednit další příslušné faktory, včetně faktorů sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních, zásada předběžné opatrnosti a proveditelnost kontrol.

(7)

Některé potravinářské enzymy jsou povoleny pro zvláštní použití, například v ovocných šťávách a některých podobných produktech, v některých mléčných bílkovinách určených k lidské spotřebě a při některých povolených enologických postupech a ošetřeních. Použití takových potravinářských enzymů by mělo být v souladu s tímto nařízením a zvláštními ustanoveními příslušných právních předpisů Společenství. Směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (4), směrnice Rady 83/417/EHS ze dne 25. července 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se některých druhů mléčných bílkovin (kaseinů a kaseinátů) určených k lidské spotřebě (5) a nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (6) by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. Protože by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny potravinářské enzymy, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (7) by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Potravinářské enzymy, jejichž použití je ve Společenství povoleno, by měly být uvedeny na seznamu Společenství, jenž by měl jasně tyto enzymy popsat a upřesnit veškeré podmínky jejich použití včetně jejich funkce v konečné potravině. Tento seznam by měl být doplněn o specifikace, a to zejména specifikace jejich původu, ve vhodných případech včetně informací o alergizujících vlastnostech, a specifikace kritérií pro čistotu.

(9)

V zájmu zajištění harmonizace by se mělo posuzování rizika potravinářských enzymů a jejich zařazení na seznam Společenství provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (8).

(10)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (9), má být k otázkám, jež by mohly mít vliv na veřejné zdraví, konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(11)

Potravinářský enzym, který spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (10), by měl být povolen jak v souladu s výše uvedeným nařízením, tak i podle tohoto nařízení.

(12)

Potravinářský enzym již zařazený na seznam Společenství podle tohoto nařízení, jenž je připraven výrobními postupy nebo za použití výchozích materiálů, které se výrazně liší od výchozích materiálů zahrnutých do posouzení rizika provedeného úřadem nebo které se liší od výchozích materiálů, na něž se vztahuje schvalovací postup a specifikace podle tohoto nařízení, by měl být předložen úřadu k hodnocení. Výraznou odchylkou by mohla být mimo jiné změna výrobního postupu od extrakce z rostlin k výrobě kvašením, za použití mikroorganismu nebo genetické modifikace původního mikroorganismu, změna výchozích materiálů nebo změna velikosti částic.

(13)

Vzhledem k tomu, že na trhu Společenství je již mnoho potravinářských enzymů, mělo by být vypracováno ustanovení, které by zajistilo, že přechod k seznamu Společenství obsahujícímu potravinářské enzymy proběhne hladce a nenaruší stávající trh s potravinářskými enzymy. Žadatelům by měla být poskytnuta dostatečná doba na to, aby předložili informace nezbytné pro posouzení rizika těchto produktů. Mělo by být proto povoleno počáteční období dvou let ode dne použitelnosti prováděcích opatření, která mají být stanovena v souladu s nařízením (ES) č. 1331/2008, aby měli žadatelé dostatečnou dobu pro předložení informací o stávajících enzymech, které by mohly být zařazeny na seznam Společenství, jenž má být vypracován podle tohoto nařízení. V průběhu počátečního období dvou let by rovněž mělo být možné podat žádosti o povolení nových enzymů. Úřad by měl neprodleně vyhodnotit všechny žádosti o potravinářské enzymy, k nimž budou v průběhu uvedeného období předloženy dostatečné informace.

(14)

S cílem zajistit rovné a spravedlivé podmínky pro všechny žadatele by měl být seznam Společenství vypracován jednorázově. Tento seznam by měl být zaveden poté, co skončí posuzování rizika všech potravinářských enzymů, k nimž budou v průběhu počátečního období dvou let předloženy dostatečné informace. Posouzení rizik jednotlivých enzymů úřadem by se však měla zveřejňovat neprodleně po jejich dokončení.

(15)

V uvedeném počátečním období dvou let se očekává značný počet žádostí. Může proto být třeba dlouhého období, než skončí posuzování těchto žádostí z hlediska rizika a bude vypracován seznam Společenství. V zájmu zajištění rovného přístupu nových potravinářských enzymů na trh po uplynutí počátečního období dvou let by mělo být stanoveno přechodné období, v jehož průběhu bude možno uvádět na trh a používat potravinářské enzymy a potraviny vyráběné za pomoci potravinářských enzymů v souladu se stávajícími vnitrostátními předpisy v členských státech do té doby, než bude vypracován seznam Společenství.

(16)

Potravinářské enzymy E 1103 invertáza a E 1105 lysozym, jež byly povoleny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (11), jakož i podmínky jejich použití by měly být ze směrnice 95/2/ES převedeny na seznam Společenství poté, co bude na základě tohoto nařízení vypracován. Nařízením Rady (ES) č. 1493/1999 se navíc povoluje použití ureázy, beta-glukanázy a lysozymu ve vínu za podmínek stanovených v nařízení Komise (ES) č. 423/2008 ze dne 8. května 2008, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 a kterým se zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření (12). Tyto látky jsou potravinářskými enzymy a měly by spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Měly by proto být doplněny na seznam Společenství po jeho vypracování, a to pro použití ve víně v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999 a nařízením (ES) č. 423/2008.

(17)

Na potravinářské enzymy se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označování stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (13) a případně v nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (14). Kromě toho by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení o označování potravinářských enzymů prodávaných jako takové výrobcům nebo spotřebitelům.

(18)

Na potravinářské enzymy se vztahuje definice potraviny v nařízení (ES) č. 178/2002, a proto se požaduje, jsou-li používány v potravinách, aby byly při označování potravin uváděny jako složky v souladu se směrnicí 2000/13/ES. Potravinářské enzymy by měly být označeny podle technologické funkce v potravině a dále specifickým názvem potravinářského enzymu. Měla by však být upravena odchylka od ustanovení o označování v případech, kdy enzym v konečné produktu neplní technologickou funkci, avšak je v potravině přítomen pouze jako výsledek přenosu z jedné nebo více složek potraviny nebo je používán jako pomocná látka. Směrnice 2000/13/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(19)

Potravinářské enzymy musí být trvale sledovány a kdykoli v případě potřeby Kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací.

(20)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).

(21)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí vhodných přechodných opatření. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(22)

V zájmu tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkajících se potravinářských enzymů je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné uskutečnit studie, jež by se zabývaly konkrétními otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je vhodné, aby tyto studie financovalo Společenství jako součást svého rozpočtového procesu. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (16).

(23)

Členské státy mají provádět úřední kontroly za účelem dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

(24)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení pravidel týkajících se potravinářských enzymů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být v zájmu jednoty trhu a vysoké úrovně ochrany spotřebitele lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

a)

seznam Společenství obsahující schválené potravinářské enzymy;

b)

podmínky použití potravinářských enzymů v potravinách;

c)

pravidla pro označování potravinářských enzymů prodávaných jako takové.

a)

potravinářských přídatných látek spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1333/2008;

b)

činidel.

a)

ve specifických potravinách;

b)

pro jiné účely, než na které se vztahuje toto nařízení.

a)

„potravinářským enzymem“ produkt získaný z rostlin, zvířat či mikroorganismů nebo z jejich produktů, a to i produkt získaný kvasným procesem za použití mikroorganismů:

b)

„potravinářským enzymatickým přípravkem“ směs skládající se z jednoho či více potravinářských enzymů, v níž jsou obsaženy látky jako přídatné látky či jiné potravinové složky s cílem usnadnit skladování, prodej, standardizaci, ředění nebo rozpouštění.

a)

na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavuje použití při navrhované míře žádné zdravotní riziko pro spotřebitele,

b)

existuje odůvodněná technologická potřeba a

c)

použití potravinářského enzymu neuvádí spotřebitele v omyl. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje otázky týkající se povahy, čerstvosti a kvality použitých přísad, přírodního charakteru produktu nebo výrobního procesu či výživové jakosti produktu, neomezuje se však pouze na ně.

a)

název potravinářského enzymu;

b)

specifikace potravinářského enzymu, včetně jeho původu, kritérií pro čistotu a jakýchkoli dalších nezbytných informací;

c)

potraviny, do nichž lze potravinářský enzym přidávat;

d)

podmínky, za nichž lze potravinářský enzym používat; v příslušných případech se maximální množství potravinářského enzymu nestanoví. V takovém případě se potravinářský enzym používá v souladu se zásadou quantum satis;

e)

případná omezení přímého prodeje potravinářského enzymu konečnému spotřebiteli;

f)

je-li to nezbytné, zvláštní požadavky na označování potravin, v nichž jsou použity potravinářské enzymy, aby se zajistila informovanost konečného spotřebitele o fyzickém stavu potraviny nebo o zvláštní úpravě, kterou prošla.

a)

zda určitá látka vyhovuje či nevyhovuje definici potravinářského enzymu uvedené v článku 3;

b)

zda určitá potravina náleží do některé z kategorií potravin na seznamu Společenství obsahujícím potravinářské enzymy.

a)

název stanovený tímto nařízením u každého potravinářského enzymu či obchodní označení obsahující název každého potravinářského enzymu, případně pokud takový název neexistuje, akceptovaný název podle nomenklatury Mezinárodní unie pro biochemii a molekulární biologii (IUBMB);

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách;

c)

je-li to nezbytné, zvláštní podmínky pro skladování nebo použití;

d)

značka udávající šarži či partii;

e)

návod k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití potravinářského enzymu;

f)

jméno nebo obchodní firma a adresa výrobce, balírny nebo prodejce;

g)

údaj o maximálním množství pro každou složku nebo skupinu složek, jejichž množství v potravině podléhá množstevnímu omezení, nebo příslušná informace jasně a snadno srozumitelná a umožňující kupujícímu řídit se tímto nařízením nebo jinými příslušnými právními předpisy Společenství; pokud se stejné množstevní omezení vztahuje na skupinu složek používaných samostatně nebo ve směsi, může být uvedeno celkové procentní zastoupení jako jeden údaj; množstevní omezení se vyjadřuje číselně nebo podle zásady quantum satis;

h)

čisté množství;

i)

aktivita potravinářského enzymu/potravinářských enzymů;

j)

datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby;

k)

případně informace o potravinářském enzymu nebo jiných látkách, které jsou uvedeny v tomto článku a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES.

a)

název stanovený tímto nařízením u každého potravinářského enzymu či obchodní označení obsahující název každého potravinářského enzymu, případně pokud takový název neexistuje, akceptovaný název podle nomenklatury IUBMB;

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách.

a)

se nepoužije čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008 na přijetí stanoviska úřadem;

b)

Komise poprvé schválí seznam Společenství poté, co úřad vydá stanovisko ke všem enzymům uvedeným v rejstříku.

a)

E 1103 invertáza a E 1105 lysozym s uvedením podmínek jejich použití stanovených v příloze I a v části C přílohy III směrnice 95/2/ES;

b)

ureáza, beta-glukanáza a lysozym pro použití ve víně v souladu s nařízením (ES) č. 1493/1999 a prováděcími pravidly k tomuto nařízení.

„—

syřidlo splňující požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech (18),

—

jiné enzymy koagulující mléko splňující požadavky nařízení (ES) č. 1332/2008.

1)

V článku 6 se odstavec 4 mění takto:

2)

V čl. 6 odst. 6 se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—

Pektolytické enzymy splňující požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech (20);

—

Proteolytické enzymy splňující požadavky nařízení (ES) č. 1332/2008;

—

Amylolytické enzymy splňující požadavky nařízení (ES) č. 1332/2008.

„d)

potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech (21).

31.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/16

(1)

Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům.

(2)

Při provádění politik Společenství je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví.

(3)

Tímto nařízením se nahrazují předchozí směrnice a rozhodnutí týkající se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a současně vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, včetně ochrany zájmů spotřebitele, komplexními a zjednodušenými postupy.

(4)

Tímto nařízením se harmonizuje používání potravinářských přídatných látek v potravinách ve Společenství. To zahrnuje použití potravinářských přídatných látek v potravinách, na které se vztahuje směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu (3), a používání některých potravinářských barviv pro označování zdravotní nezávadnosti masa a pro dekorační barvení a razítkování skořápek vajec. Harmonizuje se jím také používání potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech, čímž se zajišťuje jejich bezpečnost a kvalita a usnadňuje se jejich skladování a používání. To nebylo dříve na úrovni Společenství právně upraveno.

(5)

Potravinářské přídatné látky jsou látky, které se běžně nekonzumují přímo jakožto potraviny, ale záměrně se přidávají do potravin pro technologické účely popsané v tomto nařízení, jako je konzervace potravin. Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny přídatné látky, a proto by se seznam funkčních tříd měl aktualizovat s ohledem na vědecký pokrok a technologický vývoj. Látky by se však neměly považovat za potravinářské přídatné látky, pokud se používají za účelem dodání vůně nebo chuti nebo z výživových důvodů, jako jsou náhražky soli, vitamíny a minerály. Kromě toho by do oblasti působnosti tohoto nařízení neměly spadat ani látky považované za potraviny, jež lze používat pro technologické účely, jako například kuchyňská sůl nebo šafrán pro barvení a potravinářské enzymy. Avšak přípravky získané z potravin a dalších materiálů z přírodních zdrojů, jež mají mít technologický účinek v konečné potravině a jež se získávají selektivním oddělením složek (např. pigmentů) vzhledem k výživovým nebo aromatickým složkám, by měly být považovány za přídatné látky ve smyslu tohoto nařízení. Na potravinářské enzymy se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech (4), kterým je použití tohoto nařízení vyloučeno.

(6)

Na látky, které se nekonzumují přímo jakožto potraviny, ale záměrně se používají při zpracování potravin a které zůstávají jen jako rezidua v konečných potravinách a nemají žádný technologický účinek v konečném produktu (činidla), by se toto nařízení rovněž nemělo vztahovat.

(7)

Potravinářské přídatné látky by měly být schváleny a používány, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Použití potravinářských přídatných látek musí být bezpečné, musí být omezeno jen na případy, kdy je to z hlediska technologie nezbytné, nesmí spotřebitele uvádět v omyl a musí mu přinášet užitek. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje, kromě dalších možných případů, otázky týkající se povahy, čerstvosti, jakosti použitých složek, přirozenosti produktu či výrobního postupu nebo výživové jakosti produktu, včetně obsahu ovoce a zeleniny v produktu. Při schvalování potravinářských přídatných látek by se měly zohlednit rovněž další významné faktory, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních, zásada předběžné opatrnosti a dále proveditelnost kontrol. Používání a maximální úrovně potravinářských přídatných látek by mělo zohlednit příjem potravinářských přídatných látek z jiných zdrojů a vystavení těmto látkám ze strany zvláštní skupiny spotřebitelů (např. spotřebitelů trpící alergiemi).

(8)

Potravinářské přídatné látky musí být v souladu se schválenými specifikacemi, které by měly obsahovat údaje, podle nichž lze potravinářskou přídatnou látku odpovídajícím způsobem identifikovat, a to včetně původu, a popisovat přijatelná kritéria pro čistotu. Specifikace dříve vypracované pro potravinářské přídatné látky zařazené do směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro použití v potravinách (5), směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách (6), a směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla (7), by se měly zachovat, dokud nebudou odpovídající přídatné látky uvedeny v přílohách tohoto nařízení. Tehdy by specifikace týkající se těchto přídatných látek měly být stanoveny nařízením. Uvedené specifikace by se měly týkat přímo přídatných látek zařazených na seznamy Společenství v přílohách tohoto nařízení. Vzhledem ke komplexní povaze a podstatě těchto specifikací a dále v zájmu jasnosti by neměly být začleněny na uvedené seznamy Společenství jako takové, ale měly by být stanoveny v jednom nebo více samostatných nařízeních.

(9)

Některé potravinářské přídatné látky jsou povoleny pro specifická použití pro některé povolené enologické postupy a zpracování. Používání těchto potravinářských přídatných látek by mělo být v souladu s tímto nařízením a se zvláštními ustanoveními podle odpovídajících právních předpisů Společenství.

(10)

V zájmu zajištění harmonizace by se mělo posouzení rizika a schválení potravinářských přídatných látek provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (8).

(11)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (9), má být k otázkám, jež by mohly mít vliv na veřejné zdraví, konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(12)

Potravinářská přídatná látka, která spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (10), by měla být povolena jak v souladu s uvedeným nařízením, tak i podle tohoto nařízení.

(13)

Potravinářská přídatná látka již schválená podle tohoto nařízení, jež je připravena výrobními postupy nebo za použití výchozích materiálů, které se výrazně liší od výrobních postupů nebo výchozích materiálů zahrnutých do posouzení rizika provedeného úřadem nebo které se liší od výrobních postupů nebo výchozích materiálů, na něž se vztahují stanovené specifikace, by měla být předložena úřadu k hodnocení. Výraznou odchylkou by mohla být mimo jiné změna výrobního postupu od extrakce z rostlin k výrobě kvašením, za použití mikroorganismu nebo genetické modifikace původního mikroorganismu, změna výchozích materiálů nebo změna velikosti částic, včetně použití nanotechnologie.

(14)

Potravinářské přídatné látky by měly být trvale sledovány a v případě potřeby musí být kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. V případě potřeby by Komise měla společně s členskými státy zvážit provedení náležitých kroků.

(15)

Členským státům, které k 1. lednu 1992 zachovávaly zákazy použití některých přídatných látek v určitých specifických potravinách, jež jsou považovány za tradiční a jsou vyráběné na jejich území, by se mělo povolit nadále tyto zákazy používat. Pokud jde o produkty jako „Feta“ nebo „Salame cacciatore“, neměla by navíc být tímto nařízením dotčena přísnější pravidla spojená s používáním některých označení podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (11) a nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (12).

(16)

Není-li podřízena dalším omezením, může být přídatná látka v potravinách, do nichž nebyla přímo přidána, přítomna jakožto důsledek přenosu ze složky, v níž byla přídatná látka povolena, a to pokud úroveň přídatné látky v konečné potravině není vyšší než ta, jež by byla vznikla použitím složky v rámci patřičných technologických podmínek a správného výrobního postupu.

(17)

Na potravinářské přídatné látky se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označování stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (13) a případně v nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (14). Kromě toho by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení o označování potravinářských přídatných látek prodávaných jako takové výrobcům nebo konečným spotřebitelům.

(18)

Sladidla povolená podle tohoto nařízení mohou být používána ve stolních sladidlech, která jsou prodávána přímo spotřebitelům. Výrobci takových výrobků by měli spotřebitelům patřičným způsobem poskytnout informace pro jejich bezpečné používání. Tyto informace by mohly být poskytnuty řadou způsobů, včetně svého uvedení na štítku výrobku, internetových stránek, infolinek pro spotřebitele nebo na místech prodeje. Za účelem přijetí jednotného přístupu k uplatňování tohoto požadavku mohou být nezbytné pokyny na úrovni Společenství.

(19)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).

(20)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně příloh tohoto nařízení a k přijetí vhodných přechodných opatření. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(21)

Z důvodu účinnosti by běžné lhůty pro regulativní postup s kontrolou měly být omezeny na přijetí určitých změn příloh II a III, pokud jde o látky již schválené v rámci právních předpisů Společenství a o jakákoli přechodná opatření týkající se těchto látek.

(22)

V zájmu tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkajících se potravinářských přídatných látek je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné uskutečnit studie, jež by se zabývaly konkrétními otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je vhodné, aby tyto studie financovalo Společenství jako součást svého rozpočtového procesu. Na financování těchto opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (16).

(23)

Členské státy mají provádět úřední kontroly k zajištění dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

(24)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit pravidla Společenství pro potravinářské přídatné látky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být v zájmu jednotnosti trhu a vysokého stupně ochrany spotřebitele lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(25)

Po přijetí tohoto nařízení by Komise, které bude nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, měla přezkoumat všechna stávající povolení pro kritéria jiná než bezpečnost, jako jsou příjem, technologická potřeba a možnost uvedení spotřebitele v omyl. Všechny potravinářské přídatné látky, které mají být nadále povoleny ve Společenství, by měly být převedeny na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení. Příloha III tohoto nařízení by měla být doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech, jakož i o nosiče živin a podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. 1331/2008 [kterým se stanoví jednotný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin]. Ustanovení v příloze III jiná než ustanovení týkající se nosičů potravinářských přídatných látek a potravinářských přídatných látek v aromatických látkách by se neměla používat až do 1. ledna 2011, aby se poskytlo vhodné přechodné období.

(26)

Dokud nebudou vytvořeny nové seznamy Společenství obsahující potravinářské přídatné látky, je nebytné stanovit zjednodušený postup, který umožní aktualizaci současných seznamů potravinářských přídatných látek uvedených ve stávajících směrnicích.

(27)

Aniž je dotčen výsledek přezkumu uvedeného ve 25. bodě odůvodnění, měla by Komise do jednoho roku od přijetí tohoto nařízení stanovit program hodnocení pro úřad, kterým by se znovu vyhodnotila bezpečnost potravinářských přídatných látek, které byly ve Společenství již schváleny. Uvedený program by měl definovat potřeby a pořadí priorit, podle nichž se mají potravinářské přídatné látky prověřovat.

(28)

Tímto nařízením se zrušují a nahrazují tyto právní předpisy: směrnice Rady ze dne 23. října 1962 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se barviv povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (17), směrnice Rady 65/66/EHS ze dne 26. ledna 1965, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu konzervantů povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (18), směrnice Rady 78/663/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách (19), směrnice Rady 78/664/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu antioxidantů, které mohou být použity v potravinách určených k lidské spotřebě (20) první směrnice Komise 81/712/EHS ze dne 28. července 1981, kterou se stanoví analytické metody Společenství, jimiž se ověřuje splnění kritérií pro čistotu u některých přídatných látek použitých v potravinách (21), směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (22), směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách (23), směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (24), směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (25), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 292/97/ES ze dne 19. prosince 1996 o zachování vnitrostátních právních předpisů zakazujících použití některých přídatných látek při výrobě některých specifických potravin (26) a rozhodnutí Komise 2002/247/ES ze dne 27. března 2002 o pozastavení uvádění na trh a dovozu želé cukrovinek obsahujících potravinářskou přídatnou látku E 425 konjac (27). Je však třeba, aby některá ustanovení uvedených právních předpisů zůstala v platnosti během přechodného období, čímž se poskytne čas na vypracování seznamů Společenství v přílohách tohoto nařízení,

a)

seznamy Společenství obsahující schválené potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III;

b)

podmínky použití potravinářských přídatných látek v potravinách, v potravinářských přídatných látkách, v potravinářských enzymech, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1332/2008 [o potravinářských enzymech], a v látkách určených k aromatizaci potravin, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách (28);

c)

pravidla pro označování potravinářských přídatných látek prodávaných jako takové.

a)

činidla;

b)

látky používané k ochraně rostlin a produktů rostlinného původu v souladu s pravidly Společenství týkajícími se zdraví rostlin;

c)

látky přidávané do potravin jako živiny;

d)

látky používané k úpravě vody pro lidskou spotřebu spadající do oblasti působnosti směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (29);

e)

látky určené k aromatizaci spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1334/2008 [o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách].

a)

ve zvláštních potravinách;

b)

pro jiné účely, než na které se vztahuje toto nařízení.

a)

„potravinářskou přídatnou látkou“ látka, která není obvykle určena ke spotřebě jakožto potravina a ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu, a jejíž záměrné přidání do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny.

Za potravinářské přídatné látky se však nepovažují:

b)

„činidlem“ látka, která

c)

„funkční třídou“ jedna z kategorií stanovených v příloze I a založených na technologické funkci, kterou přídatná látka vykonává v potravinách;

d)

„nezpracovanou potravinou“ potravina, která neprošla žádnou úpravou, jejímž důsledkem by byla podstatná změna původního stavu potraviny, přičemž pro tento účel se za úpravu vedoucí k podstatné změně nepovažuje: dělení, porcování, oddělování, vykosťování, sekání, zbavení kůže, okrajování, loupání, drcení, krájení, čištění, ořezávání, hluboké zmrazení, zmrazení, chlazení, mletí, vylupování, balení nebo rozbalování;

e)

„potravinou bez přidaných cukrů“ potravina, která neobsahuje

f)

„potravinou se sníženým obsahem energie“ potravina s obsahem energie sníženým alespoň o 30 % vzhledem k původní potravině nebo podobnému produktu;

g)

„stolními sladidly“ přípravky z povolených náhradních sladidel, které mohou obsahovat jiné potravinářské přídatné látky nebo potravinářské složky a které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli jakožto náhražka cukrů;

h)

pojmem „quantum satis“ skutečnost, že není stanovena žádná maximální číselná hodnota a látky se používají v souladu s osvědčenou výrobní praxí v množství nikoli větším, než je nezbytné pro dosažení zamýšleného účelu, a za předpokladu, že spotřebitel není uveden v omyl.

a)

na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavuje použití při navrhované míře žádné zdravotní riziko pro spotřebitele,

b)

existuje odůvodněná technologická potřeba, které nelze dosáhnout jinými hospodářsky a technologicky proveditelnými prostředky, a

c)

použití potravinářské přídatné látky neuvádí spotřebitele v omyl.

a)

zachování výživové jakosti potraviny;

b)

dodání potřebných složek nebo součástí do potravin vyráběných pro skupiny spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky;

c)

zlepšení schopnosti potravin zachovat jakost a stálost nebo zlepšení organoleptických vlastností za předpokladu, že nedojde ke změně povahy, podstaty nebo jakosti potraviny způsobem, který by mohl uvést spotřebitele v omyl;

d)

pomoc při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování potravin, včetně potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin, za předpokladu, že potravinářská přídatná látka není použita ke skrytí následků použití vadných surovin nebo případných nežádoucích postupů nebo technik (včetně postupů nebo technik nehygienických) v průběhu kterékoliv z těchto činností.

a)

potravina netvoří významnou složku běžné stravy; nebo

b)

potravinářská přídatná látka je nezbytná pro produkci potravin pro skupiny spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky.

a)

nahrazení cukrů pro produkci potravin se sníženým energetickým obsahem, potravin, které chrání před zubním kazem, nebo potravin bez přidaných cukrů; nebo

b)

nahrazení cukrů v případech, kdy toto nahrazení umožňuje zvýšení trvanlivosti potraviny; nebo

c)

produkci potravin určených pro zvláštní výživu ve smyslu definice v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 89/398/EHS.

a)

obnovení původního vzhledu potravin, jejichž barva byla dotčena zpracováním, skladováním, balením a distribucí, čímž mohla být narušena jejich přijatelnost co do vzhledu;

b)

zvýšení vizuální přitažlivosti potravin;

c)

obarvení jinak bezbarvých potravin.

a)

seznam Společenství v příloze II tohoto nařízení; nebo

b)

seznam Společenství v příloze III tohoto nařízení.

a)

název potravinářské přídatné látky a příslušné číslo označení E;

b)

potraviny, do nichž lze potravinářskou přídatnou látku přidávat;

c)

podmínky, za nichž lze potravinářskou přídatnou látku používat;

d)

případná omezení přímého prodeje potravinářské přídatné látky konečnému spotřebiteli.

a)

se používané množství stanoví na nejnižší množství nezbytné k dosažení požadovaného účinku;

b)

používané množství zohlední

a)

v jiných vícesložkových potravinách, než které jsou uvedeny v příloze II, pokud je potravinářská přídatná látka povolena v jedné ze složek vícesložkové potraviny;

b)

v potravinách, do nichž byly přidány potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy nebo látky určené k aromatizaci potravin, přičemž dané potravinářské přídatné látky:

c)

v potravině, která se má používat výhradně při přípravě vícesložkových potravin, a za podmínky, že daná vícesložková potravina odpovídá tomuto nařízení.

a)

zda určitá potravina náleží do některé z kategorií potravin uvedených v příloze II;

b)

zda je určitá potravinářská přídatná látka uvedená v přílohách II a III této směrnice a povolená podle zásady „quantum satis“ používána v souladu s kritérii podle čl. 11 odst. 2; nebo

c)

zda určitá látka splňuje definici potravinářské přídatné látky v článku 3.

a)

název nebo číslo označení E stanovené v tomto nařízení s ohledem na každou potravinářskou přídatnou látku nebo obchodní označení, které zahrnuje název nebo číslo označení E každé potravinářské přídatné látky;

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách;

c)

je-li to nezbytné, zvláštní podmínky pro skladování nebo použití;

d)

značka udávající šarži či partii;

e)

návod k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití potravinářské přídatné látky;

f)

jméno nebo obchodní firma a adresa výrobce, balírny nebo prodejce;

g)

údaj o maximálním množství pro každou složku nebo skupinu složek, jejichž množství v potravině podléhá množstevnímu omezení, nebo příslušná informace jasně a snadno srozumitelná a umožňující kupujícímu řídit se tímto nařízením nebo jinými příslušnými právními předpisy Společenství; pokud se stejné množstevní omezení vztahuje na skupinu složek používaných samostatně nebo ve směsi, může být uvedeno celkové procentní zastoupení jako jeden údaj; množstevní omezení se vyjadřuje číselně nebo podle zásady quantum satis;

h)

čisté množství;

i)

datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby;

j)

případně informace o potravinářské přídatné látce nebo jiných látkách, které jsou uvedeny v tomto článku a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, pokud jde o uvedení složek nacházejících se v potravinách.

a)

název nebo číslo označení E stanovené v tomto nařízení s ohledem na každou potravinářskou přídatnou látku nebo obchodní označení, které zahrnuje název nebo číslo označení E každé potravinářské přídatné látky;

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách;

a)

u polyalkoholů: „při nadměrné spotřebě může mít projímavé účinky“;

b)

u aspartamu/soli aspartamu-acesulfamu: „obsahuje zdroj fenylalaninu“.

a)

směrnice Rady ze dne 23. října 1962 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se barviv povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě;

b)

směrnice 65/66/EHS;

c)

směrnice 78/663/EHS;

d)

směrnice 78/664/EHS;

e)

směrnice 81/712/EHS;

f)

směrnice 89/107/EHS;

g)

směrnice 94/35/ES;

h)

směrnice 94/36/ES;

i)

směrnice 95/2/ES;

j)

rozhodnutí č. 292/97/ES;

k)

rozhodnutí 2002/247/ES.

a)

čl. 2 odst. 1, 2 a 4 a příloha směrnice 94/35/ES;

b)

čl. 2 odst. 1 až 6, 8, 9 a 10 a přílohy I až V směrnice 94/36/ES;

c)

články 2 a 4 a přílohy I až VI směrnice 95/2/ES.

31.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/34

(1)

Směrnici Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu (3) je třeba s ohledem na technický a vědecký vývoj aktualizovat. V zájmu jasnosti a účinnosti by měla být nahrazena tímto nařízením.

(2)

Rozhodnutí Rady 88/389/EHS ze dne 22. června 1988 o vypracování seznamu výchozích materiálů a látek používaných při přípravě látek určených k aromatizaci (4) ze strany Komise stanoví vypracování uvedeného seznamu do 24 měsíců ode dne přijetí uvedeného rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí je již zastaralé a mělo by být zrušeno.

(3)

Směrnice Komise 91/71/EHS ze dne 16. ledna 1991, kterou se doplňuje směrnice Rady 88/388/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu (5), stanoví pravidla pro označování látek určených k aromatizaci. Uvedená pravidla se nahrazují tímto nařízením a uvedená směrnice by nyní měla být zrušena.

(4)

Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich společenským a hospodářským zájmům.

(5)

Za účelem ochrany lidského zdraví by se toto nařízení mělo vztahovat na látky určené k aromatizaci, na výchozí materiály pro látky určené k aromatizaci a na potraviny, které obsahují látky určené k aromatizaci. Mělo by se rovněž vztahovat na některé složky potravin vyznačující se aromatem, jež se do potravin přidávají především za účelem dodání chuti nebo vůně a jež významně přispívají k přítomnosti některých přirozeně se vyskytujících nežádoucích látek v potravinách (dále jen „složky potravin vyznačující se aromatem“), jakož i na jejich výchozí materiál a na potraviny, které tyto složky obsahují.

(6)

Syrové potraviny, které neprošly žádným zpracováním, a jednosložkové potraviny jako koření, byliny, čaje a odvary (například ovocný nebo bylinný čaj), jakož i směsi koření nebo bylin, čajové a odvarové směsi, pokud jsou konzumovány jako takové nebo nejsou přidávány do potravin, nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(7)

Látky určené k aromatizaci se používají ke zlepšení nebo úpravě vůně nebo chuti ve prospěch spotřebitele. Látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem by měly být používány, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Jejich použití musí být bezpečné, a proto by měly být některé látky určené k aromatizaci podrobeny posouzení rizika předtím, než mohou být povoleny pro použití v potravinách. Pokud je to možné, měla by být věnována pozornost tomu, zda mohou mít látky určené k aromatizaci nepříznivý dopad na zranitelné skupiny. Použití látek určených k aromatizaci nesmí spotřebitele uvádět v omyl, a jejich přítomnost v potravinách by proto měla být vždy vhodným způsobem označena. Látky určené k aromatizaci by se neměly používat takovým způsobem, aby uvedly spotřebitele v omyl, mimo jiné pokud jde o otázky týkající se povahy, čerstvosti, kvality použitých složek, přirozenosti produktu nebo výrobního postupu a výživové jakosti produktu. Při schvalování látek určených k aromatizaci by se měly zohlednit rovněž další významné faktory pro zvažovanou oblast, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních faktorů, zásady předběžné opatrnosti a proveditelnosti kontrol.

(8)

Od roku 1999 vyjádřily Vědecký výbor pro potraviny a následně i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (6), stanoviska k celé řadě látek přirozeně se vyskytujících ve výchozích materiálech látek určených k aromatizaci a složkách potravin vyznačujících se aromatem, které podle Výboru odborníků Rady Evropy pro aromatické látky představují riziko z hlediska toxicity. Látky, u nichž potvrdil Vědecký výbor pro potraviny riziko z hlediska toxicity, by měly být považovány za nežádoucí látky, jež by jako takové neměly být přidávány do potravin.

(9)

Nežádoucí látky by mohly být vzhledem ke svému přirozenému výskytu v rostlinách přítomny v aromatických přípravcích a složkách potravin vyznačujících se aromatem. Rostliny se tradičně používají jako potraviny nebo složky potravin. Pro přítomnost těchto nežádoucích látek v potravinách, jež se nejvíce podílejí na příjmu těchto látek člověkem, by s ohledem na nutnost ochrany lidského zdraví a jejich nevyhnutelnou přítomnost v tradičních potravinách měla být stanovena přiměřená maximální množství.

(10)

Maximální množství pro některé přirozeně se vyskytující nežádoucí látky by se měla soustředit na potraviny a kategorie potravin, které se nejvíce podílejí na denním příjmu potravy. Pokud další přirozeně se vyskytující nežádoucí látky představují riziko pro zdraví spotřebitele, měla by být stanovena jejich maximální množství na základě stanoviska úřadu. Členské státy by měly v závislosti na riziku organizovat kontroly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (7). Výrobci potravin však musí vzít přítomnost těchto látek v úvahu, pokud používají složky potravin vyznačující se aromatem nebo látky určené k aromatizaci při přípravě všech potravin, aby zajistili, že látky, které nejsou bezpečné, nebudou umístěny na trh.

(11)

Na úrovni Společenství by měly být stanoveny zákaz a omezení použití některých materiálů rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu, jež představují riziko pro lidské zdraví při výrobě látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem a při jejich použití při výrobě potravin.

(12)

Posuzování rizika byla měl provádět úřad.

(13)

V zájmu zajištění harmonizace by se mělo posuzování rizika a schvalování látek určených k aromatizaci a výchozích materiálů, jež musí být podrobeny vyhodnocení, provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví společné schvalovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (8).

(14)

Aromatické látky jsou definované chemické látky, které zahrnují aromatické látky získané chemickou syntézou anebo izolované za použití chemických procesů a přírodní aromatické látky. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví postup Společenství pro aromatické látky používané nebo určené k použití v potravinách (9), probíhá program pro hodnocení aromatických látek. Podle uvedeného nařízení má být do pěti let od přijetí zmíněného programu přijat seznam aromatických látek. Pro přijetí tohoto seznamu by měla být stanovena nová lhůta. Tento seznam bude navržen k doplnění k seznamu uvedenému v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(15)

Aromatickými přípravky jsou látky určené k aromatizaci, jiné než definované chemické látky, získané z materiálů rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy, buď v surovém stavu materiálu, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby. Aromatické přípravky vyrobené z potravin nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách, pokud neexistují pochyby o jejich bezpečnosti. Bezpečnost aromatických přípravků vyrobených z nepotravinářského materiálu by však měla být posouzena a schválena.

(16)

Nařízení (ES) č. 178/2002 definuje potravinu jako jakoukoli látku nebo produkt, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat. Materiály rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, u nichž lze dostatečně prokázat, že byly dosud používány pro výrobu látek určených k aromatizaci, se pro tento účel považují za potravinářské materiály, ačkoli některé z těchto výchozích materiálů, jakými je například růžové dřevo a list jahodníku, nemohou být používány pro potraviny jako takové. Tyto materiály není třeba posuzovat.

(17)

Obdobně nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, které jsou vyrobené z potravin za stanovených podmínek, pokud neexistují pochyby o jejich bezpečnosti. Bezpečnost látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem, které jsou vyrobeny z nepotravinářského materiálu nebo postupem, který neodpovídá určitým podmínkám výroby, by však měla být posouzena a schválena.

(18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách (10) stanoví postup pro posuzování bezpečnosti a schvalování kouřových aromatických přípravků a klade si za cíl stanovit seznam primárních kouřových kondenzátů a primárních dehtových frakcí, jejichž použití je povoleno s vyloučením všech ostatních.

(19)

Prekurzory určené k aromatizaci, jako jsou sacharidy, oligopeptidy a aminokyseliny dodávají potravinám chuť či vůni chemickými reakcemi, k nimž dochází při zpracování potravin. Prekurzory určené k aromatizaci vyrobené z potravin nemusí podléhat hodnocení ani schvalovacímu postupu pro použití v potravinách, pokud neexistují pochybnosti o jejich bezpečnosti. Bezpečnost prekurzorů určených k aromatizaci, které jsou vyrobeny z nepotravinářského materiálu, by však měla být posouzena a schválena.

(20)

Jiné látky určené k aromatizaci, které nespadají pod definice dříve uvedených látek určených k aromatizaci, lze použít v potravinách nebo na jejich povrchu poté, co byly podrobeny hodnocení a schvalovacímu postupu. Příkladem mohou být látky určené k aromatizaci získané zahřáním oleje či tuku na velmi vysokou teplotu po velmi krátkou dobu, což dodává aroma grilovaného jídla.

(21)

Materiál rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu jiného než potravina lze povolit pro výrobu látek určených k aromatizaci pouze poté, co bylo provedeno vědecké posouzení jeho bezpečnosti. Může být nezbytné povolit použití pouze některých částí daného materiálu nebo stanovit podmínky použití.

(22)

Látky určené k aromatizaci mohou obsahovat potravinářské přídatné látky povolené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (11) nebo jiné složky potravin pro technické účely, jako například jejich skladování, standardizace, ředění nebo rozpouštění a stabilizace.

(23)

Látka určená k aromatizaci nebo výchozí materiál, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (12), by měly být schvalovány v souladu s uvedeným nařízením a zároveň podle tohoto nařízení.

(24)

Na látky určené k aromatizaci se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označování stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin (13), jejich obchodní úpravy a související reklamy a případně v nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (14). Kromě toho by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení o označování látek určených k aromatizaci prodávaných jako takové výrobcům nebo konečným spotřebitelům.

(25)

Aromatické látky nebo aromatické přípravky by měly být označeny jako „přírodní“, pouze pokud splňují určitá kritéria zajišťující, že spotřebitelé nejsou uváděni v omyl.

(26)

Zvláštní požadavky na informace by měly zajistit, že spotřebitelé nejsou uváděni v omyl, pokud jde o výchozí materiál používaný na výrobu přírodních látek určených k aromatizaci. Zejména v případě, kdy se termín „přírodní“ užívá k popisu chuti či vůně, by použité aromatické složky měly být zcela přírodního původu. Kromě toho by měl být označen zdroj látek určených k aromatizaci, s výjimkou případů, kdy by uvedené výchozí materiály nebylo možné v aromatu nebo chuti potraviny rozeznat. Pokud je uveden zdroj, mělo by být z uvedeného materiálu nejméně 95 % aromatické složky. Protože používání látek určených k aromatizaci by nemělo uvádět spotřebitele v omyl, ostatních nejvýše 5 % lze použít pouze ke standardizaci nebo s cílem dodat látce určené k aromatizaci například čerstvější, pronikavější, silnější, syrovější apod. ráz. Pokud bylo použito méně než 95 % aromatické složky získané z uvedeného zdroje a aroma zdroje lze přesto rozeznat, měl by být zdroj uveden s uvedením, že byly přidány další přírodní látky určené k aromatizaci, příkladem čehož je kakaový extrakt, do něhož byly přidány jiné přírodní látky určené k aromatizaci za účelem dodání banánového rázu.

(27)

Spotřebitelé by měli být informováni, pokud kouřová příchuť určité potraviny vznikla přidáním kouřových aromatických přípravků. V souladu se směrnicí 2000/13/ES by označení nemělo uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o to, zda byl dotyčný produkt ošetřen tradičním procesem uzení čerstvým kouřem nebo zda byl ošetřen kouřovými aromatickými přípravky. Směrnici 2000/13/ES je nutno přizpůsobit definicím látek určených k aromatizaci, kouřových aromatických přípravků a výrazu „přírodní“ pro popis látek určených k aromatizaci stanoveným v tomto nařízení.

(28)

Pro účely hodnocení bezpečnosti aromatických látek z hlediska lidského zdraví mají informace o spotřebě a použití aromatických látek zásadní význam. Množství aromatických látek přidávaných do potravin by proto měla být pravidelně kontrolována.

(29)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).

(30)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně příloh tohoto nařízení a k přijetí vhodných přechodných opatření týkajících se vypracování seznamu Společenství. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(31)

Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít k přijetí opatření popsaných v čl. 8 odst. 2 a změn příloh II až V postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(32)

Přílohy II až V tohoto nařízení by měly být podle potřeby přizpůsobeny vědeckému a technickému pokroku, přičemž by měly být zohledněny informace poskytnuté výrobci a uživateli látek určených k aromatizaci nebo informace vyplývající ze sledování a kontrol prováděných členskými státy.

(33)

V zájmu přiměřené a účinné tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkajících se látek určených k aromatizaci je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné uskutečnit studie, jež by se zabývaly konkrétními otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je vhodné, aby tyto studie financovalo Společenství jako součást svého rozpočtového procesu. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení (ES) č. 882/2004.

(34)

Dokud nebude stanoven seznam Společenství, mělo by být zajištěno hodnocení a schvalování aromatických látek, na něž se nevztahuje hodnotící program stanovený v nařízení (ES) č. 2232/96. Měl by proto být stanoven přechodný režim. Tyto aromatické látky by měly být hodnoceny a schvalovány v rámci uvedeného režimu postupem podle nařízení (ES) č. 1331/2008. Lhůty stanovené v uvedeném nařízení pro přijetí stanoviska úřadem a pro předložení návrhu nařízení o aktualizaci seznamu Společenství Komisí Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat by se však neměly použít, neboť by měla být dána přednost probíhajícímu hodnotícímu programu.

(35)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení pravidel Společenství pro používání látek určených k aromatizaci a některých složek potravin vyznačujících se aromatem v potravinách nebo na jejich povrchu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být v zájmu jednoty trhu a vysoké úrovně ochrany spotřebitele lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství opatření přijmout v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(36)

Nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (16) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (17) je nutné přizpůsobit některým novým definicím stanoveným v tomto nařízení.

(37)

Nařízení (EHS) č. 1601/91, (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

a)

seznam Společenství obsahující látky určené k aromatizaci a výchozí materiály schválené pro použití v potravinách, obsažený v příloze I (dále jen „seznam Společenství“);

b)

podmínky použití látek určených k aromatizaci a složek potravin vyznačujících se aromatem v potravinách nebo na jejich povrchu;

c)

pravidla pro označování látek určených k aromatizaci.

a)

látky určené k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení nařízení (ES) č. 2065/2003;

b)

složky potravin vyznačující se aromatem;

c)

potraviny, které obsahují látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem;

d)

výchozí materiály pro látky určené k aromatizaci a složky potravin vyznačující se aromatem.

a)

látky, které mají výhradně sladkou, kyselou nebo slanou chuť;

b)

syrové potraviny;

c)

jednosložkové potraviny, jako jsou například čerstvé, sušené nebo mražené směsi koření nebo bylin, čajové nebo odvarové směsi jako takové, pokud se nepoužívají jako složky potravin.

a)

„látkami určenými k aromatizaci“ produkty:

b)

„aromatickou látkou“ definovaná chemická látka vyznačující se aromatem;

c)

„přírodní aromatickou látkou“ aromatická látka získaná vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými procesy z materiálů rostlinného, živočišného nebo mikrobiologického původu, buď jako taková, nebo po zpracování za účelem lidské spotřeby jedním nebo více tradičními způsoby přípravy potravin uvedenými v příloze II. Přírodní aromatické látky odpovídají látkám, které se přirozeně vyskytují a lze je nalézt v přírodě;

d)

„aromatickým přípravkem“ produkt jiný než aromatická látka získaný

e)

„látkou určenou k aromatizaci získanou tepelným postupem“ produkt získaný tepelným postupem ze směsi složek, které se samy nemusí nutně vyznačovat aromatem, z nichž alespoň jedna obsahuje dusík (aminoskupina) a další je redukujícím cukrem; složkami pro výrobu látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem mohou být

f)

„kouřovým aromatickým přípravkem“ produkt získaný frakcionací a purifikací kondenzovaného kouře, z něhož vznikají primární kouřové kondenzáty, primární dehtové frakce nebo sekundární kouřové aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 3 bodech 1, 2 a 4 nařízení (ES) č. 2065/2003;

g)

„prekurzorem určeným k aromatizaci“ produkt, který se sám nemusí nutně vyznačovat aromatem, záměrně přidávaný do potravin za jediným účelem aromatizace prostřednictvím rozkladu nebo reakcí s ostatními složkami při zpracování potravin; lze jej získat

h)

„jinou látkou určenou k aromatizaci“ látka určená k aromatizaci přidávaná do potravin nebo určená k přidávání do potravin za účelem dodání vůně nebo chuti, která nespadá do definic podle písmen b) až g);

i)

„složkou potravin vyznačující se aromatem“ složka potravin jiná než látky určené k aromatizaci, již lze přidávat do potravin, přičemž hlavním účelem je dodat jim chuť nebo vůni nebo jejich chuť nebo vůni upravit, a která výrazně přispívá k tomu, že se v potravinách přirozeně vyskytují určité nežádoucí látky;

j)

„výchozím materiálem“ materiál rostlinného, živočišného, mikrobiologického nebo nerostného původu, z něhož se vyrábějí látky určené k aromatizaci nebo složky potravin vyznačující se aromatem; může jít

k)

„vhodným fyzikálním procesem“ fyzikální proces, jenž záměrně neupravuje chemickou podstatu složek látek určených k aromatizaci, aniž by tím byl dotčen seznam tradičních způsobů přípravy potravin v příloze II, a nezahrnuje mimo jiné použití singletního kyslíku, ozonu, anorganických katalyzátorů, kovových katalyzátorů, organokovových činidel nebo ultrafialového záření.

a)

na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavují žádné bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele a

b)

jejich používání neuvádí spotřebitele v omyl.

a)

aromatické přípravky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i);

b)

látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. e) bodě i), které vyhovují podmínkám výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem a maximálním množstvím některých látek v látkách určených k aromatizaci získaných tepelným postupem uvedeným v příloze V;

c)

prekurzory určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. g) bodě i);

d)

složky potravin vyznačující se aromatem.

a)

aromatické látky;

b)

aromatické přípravky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii);

c)

látky určené k aromatizaci získané tepelným postupem, které vznikly zahřáním složek, jež částečně nebo zcela spadají pod čl. 3 odst. 2 písm. e) bod ii), nebo které nevyhovují podmínkám výroby látek určených k aromatizaci získaných tepelným postupem nebo maximálním množstvím pro některé nežádoucí látky uvedené v příloze V;

d)

prekurzory určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. g) bodě ii);

e)

jiné látky určené k aromatizaci uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. h);

f)

výchozí materiály jiné než potraviny uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. j) bodě ii).

a)

označení schválené látky určené k aromatizaci nebo výchozího materiálu;

b)

je-li to nezbytné, podmínky, za nichž lze látku určenou k aromatizaci používat.

a)

zda určitá látka nebo směs látek, výchozí materiál nebo druh potravin spadá do kategorií uvedených v čl. 2 odst. 1 či nikoli;

b)

ke které z konkrétních kategorií uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b) až j) daná látka náleží;

c)

zda určitý produkt náleží ke kategorii potravin nebo je potravinou podle přílohy I nebo části B přílohy III.

a)

prodejní označení: buď slova „látka určená k aromatizaci“, nebo přesnější název nebo označení látky určené k aromatizaci;

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách;

c)

je-li to nezbytné, zvláštní podmínky pro skladování nebo použití;

d)

značka udávající šarži či partii;

e)

sestupně podle podílu na hmotnosti výčet:

f)

jméno nebo obchodní firma a adresa výrobce, balírny nebo prodejce;

g)

údaj o maximálním množství pro každou složku nebo skupinu složek, jejichž množství v potravině podléhá množstevnímu omezení, nebo příslušná informace jasně a snadno srozumitelná a umožňující kupujícímu řídit se tímto nařízením nebo jinými příslušnými právními předpisy Společenství;

h)

čisté množství;

i)

datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby;

j)

případně informace o látce určené k aromatizaci nebo jiných látkách, které jsou uvedeny v tomto článku a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, pokud jde o uvedení složek nacházejících se v potravinách.

1.

V písm. a) třetí odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto:

2.

V písm. b) druhé odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto:

3.

V písm. c) druhé odrážce se první pododrážka nahrazuje tímto:

1.

V čl. 5 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

2.

V čl. 5 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

3.

V příloze I se bod 9 nahrazuje tímto:

4.

Příloha II se mění takto:

31.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/51

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 (3) ze dne 29. dubna 2004 byla zřízena Evropská agentura pro železnice (dále jen „agentura“), jež má po technické stránce přispívat k vytvoření evropského železničního prostoru bez hranic. V důsledku vývoje, kterým prošly právní předpisy Společenství v oblasti interoperability a bezpečnosti železnic, v důsledku vývoje na trhu a na základě zkušeností s fungováním agentury, jakož i vztahů mezi agenturou a Komisí, je třeba uvedené nařízení určitým způsobem upravit, a zejména přidat některé úkoly.

(2)

Vnitrostátní předpisy je třeba oznamovat Komisi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (4) (dále jen „směrnice o interoperabilitě železnic“) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství (směrnice o bezpečnosti železnic) (5). Měly by se proto posoudit oba soubory předpisů, zejména aby se zjistilo, zda jsou slučitelné s platnými společnými bezpečnostními metodami a technickými specifikacemi pro interoperabilitu (TSI), a též zda umožňují dosažení platných společných bezpečnostních cílů.

(3)

Aby se usnadnil postup schvalování uvedení do provozu pro vozidla, která nejsou ve shodě s příslušnými TSI, měly by být všechny technické a bezpečnostní předpisy platné v každém členském státě rozřazeny do tří skupin a výsledky tohoto zařazení by měly být uvedeny v referenčním dokumentu. Agentura by tudíž měla vypracovat návrh pro vyhotovení a aktualizaci tohoto dokumentu, a to tak, že u každého příslušného technického parametru určí křížovým odkazem odpovídající vnitrostátní předpisy a vydá ad hoc technická stanoviska ke konkrétním aspektům projektů, jež se týkají vzájemného uznávání. Po přezkoumání seznamu parametrů může agentura doporučit jeho změny.

(4)

Vzhledem ke svému právnímu postavení a vysoké úrovni technické odbornosti je agentura subjektem, který by měl objasňovat složité otázky vyvstávající z činnosti v daném odvětví. V souvislosti s postupy pro schvalování uvedení vozidel do provozu by proto mělo být možné agenturu žádat o vydání technických stanovisek v případě záporného rozhodnutí vnitrostátního bezpečnostního orgánu nebo stanovisek týkajících se rovnocennosti vnitrostátních předpisů pro technické parametry stanovené ve směrnici o interoperabilitě železnic.

(5)

Mělo by být možné požádat agenturu o stanovisko k naléhavým změnám TSI.

(6)

Podle článku 13 nařízení (ES) č. 881/2004 může agentura sledovat kvalitu práce subjektů oznámených členskými státy. Studie provedená Komisí ukázala, že kritéria, jež je nutno pro oznámení použít, mohou být vykládána velmi široce. Aniž je dotčena odpovědnost členských států, pokud jde o výběr oznámených subjektů a kontroly, které členské státy provádějí za účelem ověření dodržování těchto kritérií, je důležité posoudit dopady takovýchto rozdílů ve výkladu a ověřit, zda tyto rozdíly nepůsobí obtíže při vzájemném uznávání osvědčení o shodě a prohlášení ES o ověření. Z toho důvodu by měla mít agentura na žádost Komise možnost sledovat činnost oznámených subjektů a v odůvodněných případech provádět kontroly s cílem zajistit, aby dotyčný oznámený subjekt plnil kritéria uvedená ve směrnici o interoperabilitě železnic.

(7)

Článek 15 nařízení (ES) č. 881/2004 stanoví, že na žádost Komise agentura přezkoumá z hlediska interoperability každý projekt železniční infrastruktury, pro nějž je žádána finanční podpora Společenství. Vymezení těchto projektů by mělo být rozšířeno tak, aby předmětem posouzení mohla být také soudržnost systému, jako například v případě projektů provádějících Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS).

(8)

Vzhledem k vývoji v mezinárodní oblasti, zvláště pak v důsledku vstupu v platnost Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z roku 1999, je třeba požádat agenturu, aby posuzovala vztahy mezi železničními podniky a držiteli, především v oblasti údržby, v návaznosti na svou práci týkající se certifikace opravárenských dílen. V této souvislosti by měla agentura mít možnost podávat doporučení, která se týkají provádění systému udělování osvědčení o údržbě v souladu s článkem 14a směrnice o bezpečnosti železnic.

(9)

Při vývoji systémů udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu a pro opravárenské dílny by se měla agentura ujistit, že tyto systémy jsou slučitelné s povinnostmi, které byly železničním podnikům již uloženy, a s budoucí úlohou subjektů odpovědných za údržbu. Tyto systémy by měly usnadnit postup vydávání osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům a zamezit nepřiměřené správní zátěži a zdvojení kontrol, inspekcí či auditů.

(10)

Po přijetí třetího železničního balíčku by se mělo odkazovat na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (6), která stanoví různé úkoly, které má agentura plnit, a umožňuje rovněž podávat doporučení.

(11)

Pokud jde o zaměstnance železnice, měla by agentura rovněž nalézt případné možnosti pro certifikaci dalších členů doprovodu vlaku plnících úkoly v oblasti bezpečnosti a posoudit dopad těchto různých možností. Záměrem je, aby agentura zvážila stanovení kritérií pro definování odborných způsobilostí nejen strojvedoucích a jiných členů doprovodu vlaku plnících úkoly v oblasti bezpečnosti, ale i jiných zaměstnanců zapojených do provozu a údržby železničního systému.

(12)

Směrnice o interoperabilitě železnic a směrnice o bezpečnosti železnic stanoví různé druhy dokumentů, zejména prohlášení ES o ověření, licence a osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní předpisy oznamované Komisi. Mělo by proto být úkolem agentury zajistit přístup veřejnosti k těmto dokumentům, jakož i k vnitrostátním registrům vozidel a infrastruktury a k registrům spravovaným agenturou.

(13)

Agentura by měla zvážit vhodné zdroje příjmů pro úkoly související se zpřístupňováním dokumentů a registrů v souladu s čl. 38 odst. 2 nařízení (ES) č. 881/2004.

(14)

Od přijetí druhého železničního balíčku bylo přijato několik podnětů týkajících se rozvoje a provádění ERTMS. Tyto podněty zahrnují podpis dohody o spolupráci mezi Komisí a různými účastníky v tomto odvětví, ustavení řídícího výboru pro provádění této dohody o spolupráci, přijetí sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o zavedení evropského zabezpečovacího systému pro železnice ERTMS/ETCS, jmenování evropského koordinátora projektu ERTMS, jakožto prioritního projektu v zájmu Společenství, Komisí, vymezení úlohy agentury jakožto systémového orgánu pro účely různých ročních pracovních programů a přijetí TSI v oblasti kontroly, řízení a signalizace pro konvenční železnici (7). Vzhledem k rostoucímu významu vstupů agentury v této oblasti by se měly upřesnit její úkoly.

(15)

Agentura hraje vedoucí úlohu v budoucím zavádění ERTMS do celého železničního systému. Za tímto účelem je nezbytné zajistit promyšlené načasování národních migračních plánů.

(16)

Verze ERTMS přijatá Komisí dne 23. dubna 2008 by měla umožnit železničním podnikům, které investovaly do interoperativních kolejových vozidel, zajištění dostatečné návratnosti jejich investic. Tato verze by měla být doplněna harmonizovanými specifikacemi testů. Žádné dodatečné specifikace vyžádané vnitrostátními bezpečnostními orgány by neměly nepřiměřeně bránit provozu kolejových vozidel vybavených příštími verzemi ERTMS nebo verzí přijatou Komisí dne 23. dubna 2008 na tratích, které jsou již vybavené v souladu s touto verzí.

(17)

V zájmu interoperability by agentura měla posoudit dopad přizpůsobení jakékoliv verze ERTMS zavedené před verzí přijatou Komisí dne 23. dubna 2008 této verzi.

(18)

Agentura má nyní k dispozici velké množství odborníků na interoperabilitu a bezpečnost evropského železničního systému. Měla by být oprávněna provádět na žádost Komise ad hoc úkoly za předpokladu, že se tyto úkoly slučují s posláním agentury a že se dodržují ostatní priority agentury. V těchto souvislostech by měl výkonný ředitel agentury vyhodnotit přípustnost této pomoci a alespoň jednou do roka podávat hlášení správní radě o jejím poskytování. Správní rada může tuto zprávu posoudit v souladu s pravomocemi, jež jsou jí svěřeny podle nařízení (ES) č. 881/2004.

(19)

Během prvního roku po zřízení agentury probíhal intenzivní nábor pracovníků odpovědných za jednotlivé projekty na smluvní období o maximální délce pěti let, což znamená, že četní techničtí pracovníci musí agenturu během krátké doby opustit. V zájmu zajištění dostatku odbornosti a její kvality a aby se předešlo možným obtížím při postupech spojených s náborem, mělo by být agentuře povoleno prodloužit pracovní smlouvy zvlášť kvalifikovaných pracovníků o další tři roky.

(20)

V zájmu lepší synchronizace s procesem rozhodování o rozpočtu by měl být změněn den, k němuž má agentura přijmout roční pracovní program.

(21)

V pracovním programu agentury by měl být určen cíl každé činnosti a subjekt, jemuž je určena. Je rovněž žádoucí uvědomit Komisi o technických výsledcích každé činnosti, neboť tato informace překračuje rámec obecné zprávy určené všem orgánům.

(22)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozšíření poslání agentury tak, aby zahrnovalo její účast na zjednodušení postupu Společenství pro certifikaci železničních vozidel, není možné uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(23)

Nařízení (ES) č. 881/2004 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Druhy činností agentury

Agentura může:

2)

Článek 3 se mění takto:

3)

Článek 8 se zrušuje.

4)

Za článek 9 se vkládá nový nadpis kapitoly, který zní:

5)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 9a

Vnitrostátní předpisy

1.   Na žádost Komise provede agentura odborné posouzení nových vnitrostátních předpisů předložených Komisi podle článku 8 směrnice o bezpečnosti železnic nebo podle čl. 17 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (8) (dále jen ‚směrnice o interoperabilitě železnic‘).

2.   Agentura posoudí slučitelnost předpisů uvedených v odstavci 1 s platnými CSM a TSI. Agentura rovněž posoudí, zda tyto předpisy umožňují dosažení platných CST.

3.   Domnívá-li se agentura po zohlednění důvodů uváděných členskými státy, že některé z těchto předpisů jsou neslučitelné s TSI nebo CSM nebo nedovolují dosáhnout CST, vydá pro Komisi stanovisko, a to do dvou měsíců od předání předpisů agentuře Komisí.

Článek 9b

Zařazení vnitrostátních předpisů

1.   Agentura usnadňuje přijímání vozidel uvedených do provozu v jednom členském státě ostatními členskými státy postupem podle odstavců 2 až 4.

2.   Do 19. ledna 2009 přezkoumá agentura seznam parametrů v příloze VII oddíle 1 směrnice o interoperabilitě železnic a podá Komisi doporučení, jež uzná za vhodné.

3.   Agentura vypracuje návrh referenčního dokumentu s křížovými odkazy na všechny vnitrostátní předpisy používané členskými státy pro uvádění vozidel do provozu. Pro každý parametr uvedený v příloze VII směrnice o interoperabilitě železnic uvede tento dokument vnitrostátní předpisy každého členského státu, jakož i skupinu podle oddíle 2 uvedené přílohy, do které tyto předpisy patří. Tyto předpisy sestávají z předpisů oznámených podle čl. 17 odst. 3 směrnice o interoperabilitě železnic, včetně předpisů oznámených po přijetí TSI (zvláštní případy, nevyřešené body, výjimky) a předpisů oznámených podle článku 8 směrnice o bezpečnosti železnic.

4.   S cílem postupného omezení vnitrostátních předpisů ve skupině B uvedené v příloze VII oddíle 2 směrnice o interoperabilitě železnic agentura pravidelně vyhotoví návrh aktualizace referenčního dokumentu a zašle jej Komisi. První znění dokumentu se Komisi doručí nejpozději 1. ledna 2010.

5.   Za účelem provádění tohoto článku využije agentura spolupráci s vnitrostátními bezpečnostními orgány zřízenými podle čl. 6 odst. 5 a ustanoví pracovní skupinu v souladu se zásadami uvedenými v článku 3.

6)

V článku 10 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„2a.   Agentura může být vyzvána k vydání odborných stanovisek:

2b.   Postupem podle čl. 7 odst. 1 směrnice o interoperabilitě železnic si Komise může vyžádat od agentury technická stanoviska k naléhavým změnám TSI.“

7)

Článek 11 se zrušuje.

8)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Oznámené subjekty

1.   Aniž je dotčena odpovědnost členských států za oznámené subjekty, které určují, může agentura na žádost Komise sledovat kvalitu práce oznámených subjektů. V případě potřeby vydá pro Komisi stanovisko.

2.   Aniž je dotčena odpovědnost členských států, prověří agentura na žádost Komise plnění kritérií uvedených v článku VII směrnice o interoperabilitě železnic, pokud se Komise podle čl. 28 odst. 4 uvedené směrnice domnívá, že oznámený subjekt uvedeným á kritériím nevyhovuje. Agentura vydá pro Komisi stanovisko.“

9)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Interoperabilita železničního systému Společenství

Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v článku 9 směrnice o interoperabilitě železnic, agentura na žádost Komise přezkoumá z hlediska interoperability každý projekt spočívající v návrhu nebo konstrukci, obnově nebo modernizaci subsystému, pro nějž je žádána finanční podpora Společenství. Agentura vydá stanovisko o souladu projektu s odpovídajícími TSI ve lhůtě, na které se dohodne s Komisí, která závisí na významu projektu a dostupných zdrojích a která nepřekročí dobu dvou měsíců.“

10)

Před článek 16 se vkládá nový nadpis kapitoly, který zní:

11)

V článku 16 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Tato doporučení musí být slučitelná s povinnostmi již uloženými železničním podnikům podle článku 4 směrnice o bezpečnosti železnic a subjektům odpovědným za údržbu podle článku 14a uvedené směrnice a musí plně zohledňovat mechanismy udělování osvědčení pro železniční podniky a subjekty odpovědné za údržbu.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16a

Udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu

1.   Agentura zašle do1. července 2010 Komisi doporučení pro zavedení systému udělování osvědčení subjektům odpovědným za údržbu podle čl. 14a odst. 5 směrnice o bezpečnosti železnic.

Vyhodnocení a doporučení provedená agenturou se zejména týkají následujících aspektů, přičemž se řádně zohlední vztahy subjektu odpovědného za údržbu s ostatními stranami, jako jsou držitelé, železniční podniky a provozovatelé infrastruktury:

2.   Do tří let od přijetí systému udělování osvědčení o údržbě uvedeného v čl. 14a odst. 5 směrnice o bezpečnosti železnic Komisí zašle agentura Komisi zprávu, v níž vyhodnotí zavedení tohoto systému. V témže termínu zašle agentura Komisi doporučení s cílem vymezit obsah a specifikace obdobného systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu pro ostatní vozidla, jako jsou lokomotivy, vozy pro přepravu osob, elektrické složené jednotky (EMU) a dieselové složené jednotky (DMU).

3.   Agentura provede rozbor alternativních opatření, o kterých bylo rozhodnuto v souladu s čl. 14a odst. 8 směrnice o bezpečnosti železnic v rámci zprávy o stavu bezpečnosti uvedené v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení.“

13)

Za článek 16a se vkládá nový nadpis kapitoly, který zní:

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16b

Strojvedoucí

1.   V záležitostech týkajících se směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (9) (dále jen ‚směrnice o strojvedoucích‘) agentura:

2.   V záležitostech týkajících se směrnice o strojvedoucích agentura podává doporučení týkající se:

3.   Agentura může příslušným orgánům předložit odůvodněnou žádost o informace o statutu licencí strojvedoucích.

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 16c

Jiní pracovníci obsluhy vlaku

V souladu s článkem 28 směrnice o strojvedoucích agentura ve zprávě, kterou předloží do 4. června 2009 a při zohlednění TSI týkajících se provozu a řízení dopravy vypracovaných podle směrnic 96/48/ES a 2001/16/ES, určí profil a úkoly ostatních členů doprovodu vlaku plnících úkoly v oblasti bezpečnosti, jejichž odborná kvalifikace v důsledku toho přispívá k bezpečnosti železnic, které by měly být regulovány na úrovni Společenství prostřednictvím systému licencí nebo osvědčení srovnatelného se systémem zavedeným směrnicí o strojvedoucích.“

16)

V článku 17 se nadpis a odstavec 1 nahrazují tímto:

„Článek 17

Odborná způsobilost a odborné vzdělávání

1.   Agentura vypracuje doporučení týkající se určení společných kritérií odborné způsobilosti a hodnocení zaměstnanců podílejících se na provozu a údržbě železničního systému, kteří však nespadají pod články 16b nebo 16c.“

17)

Za článek 17 se vkládá nový nadpis kapitoly, který zní:

18)

Článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

Registry

1.   Agentura vypracuje a doporučí Komisi společné specifikace pro:

2.   V souladu s článkem 34 směrnice o interoperabilitě železnic agentura založí a vede registr typů vozidel schválených členskými státy k uvedení do provozu na železniční síti Společenství. Agentura také připraví návrh vzoru prohlášení o shodě s typem vozidla podle čl. 26 odst. 4 uvedené směrnice.“

19)

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Přístup k dokumentům a registrům

1.   Agentura umožní přístup veřejnosti k těmto dokumentům a registrům stanoveným ve směrnici o interoperabilitě železnic a ve směrnici o bezpečnosti železnic:

2.   Praktická ujednání pro předávání dokumentů uvedených v odstavci 1 projednají a schválí členské státy a Komise na základě návrhu vypracovaného agenturou.

3.   Při předávání dokumentů uvedených v odstavci 1 mohou příslušné subjekty uvést dokumenty, které nelze veřejnosti z bezpečnostních důvodů zpřístupnit.

4.   Vnitrostátní orgány odpovědné za vydávání dokumentů uvedených v odst. 1 písm. c) a d) oznámí agentuře do jednoho měsíce každé jednotlivé rozhodnutí o jejich vydání, prodloužení, změně nebo zrušení.

5.   Agentura může do této veřejné databáze doplnit jakýkoli veřejný dokument nebo odkaz důležitý pro cíle tohoto nařízení.“

20)

Nadpis kapitoly 4 se nahrazuje tímto:

21)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 21a

ERTMS

1.   Agentura se ve spolupráci s Komisí ujme úkolů stanovených v odstavcích 2 až 5, aby:

2.   Agentura zavede postup řízení žádostí o změny specifikací ERTMS. Za tímto účelem agentura zavede a udržuje registry žádostí o změny a plánované změny specifikací ERTMS.

Agentura doporučí přijetí nové verze pouze v případě, že předchozí verze byla uplatněna v dostatečné míře. Rozvoj nové verze se nebude provádět na úkor míry uplatnění ERTMS, stability specifikací, které jsou nezbytné pro optimalizaci výroby zařízení ERTMS, návratnosti investic pro železniční podniky a efektivního plánování uplatnění ERTMS.

3.   Agentura podporuje práci Komise týkající se rozvoje plánu uplatnění ERTMS na úrovni EU a koordinace práce zavádění ERTMS na dopravních transevropských koridorech.

4.   Agentura vytvoří strategii řízení různých verzí ERTMS, aby zajistila technickou a provozní slučitelnost sítí a vozidel vybavených různými verzemi a aby poskytla pobídky k rychlému zavedení stávající verze a možných novějších verzí.

V souladu s čl. 6 odst. 9 směrnice o interoperabilitě železnic agentura zajistí, aby byly všechny další verze zařízení ERTMS zpětně slučitelné, počínaje verzí přijatou Komisí dne 23. dubna 2008.

Pokud jde o zařízení ERTMS, které bylo uvedeno do provozu před 23. dubnem 2008 nebo jehož instalace či modernizace dosáhla k uvedenému dni pokročilé fáze uplatnění, vypracuje agentura hodnotící zprávu, která určí:

Do jednoho roku ode dne přijetí hodnotící zprávy agentury Komise přijme vhodná opatření.

5.   Agentura vytvoří a povede ad hoc pracovní skupinu oznámených subjektů s cílem kontrolovat, zda jsou postupy ověřování ES prováděné oznámenými subjekty v rámci konkrétních projektů ERTMS uplatňovány konzistentně. Agentura také spolupracuje s vnitrostátními bezpečnostními orgány s cílem ověřit, zda jsou konzistentně uplatňovány postupy povolování uvedení zařízení do provozu. Pokud agentura zjistí, že existuje riziko nedostatečné technické a provozní slučitelnosti mezi sítěmi a vozidly vybavenými zařízením, jehož se tyto postupy týkají, bezodkladně o tom informuje Komisi, která následně přijme vhodná opatření.

6.   Pokud vyvstanou technické neslučitelnosti mezi sítěmi a vozidly v rámci konkrétního projektu ERTMS, oznámené subjekty a vnitrostátní bezpečnostní orgány zajistí, aby agentura mohla obdržet jakékoliv příslušné informace o použitých postupech pro ověření ‚ES‘ a uvádění do provozu, jakož i o provozních podmínkách. V případě potřeby agentura doporučí Komisi vhodná opatření.

7.   Agentura vyhodnotí postup udělování osvědčení pro zařízení ERTMS ve zprávě, kterou předloží Komisi do 1. ledna 2011, přičemž tato zpráva bude případně obsahovat navrhovaná zlepšení.

8.   Na základě zprávy uvedené v odstavci 7 Komise posoudí z hlediska nákladů a přínosů vhodnost používání jediného typu laboratorního vybavení, jediné referenční tratě nebo jediného subjektu vydávajícího osvědčení na úrovni Společenství. Takový subjekt vydávající osvědčení musí splňovat kritéria přílohy VIII směrnice o interoperabilitě železnic. Komise může předložit zprávu a případně i podat legislativní návrh na zlepšení systému udělování osvědčení pro ERTMS.

Článek 21b

Pomoc poskytovaná Komisi

1.   Na žádost Komise je agentura v mezích stanovených v čl. 30 odst. 2 písm. b) Komisi nápomocna při provádění právních předpisů Společenství, jejichž účelem je zvýšení úrovně interoperability železničních systémů a vytvoření společného přístupu k bezpečnosti v evropském železničním systému.

2.   Tato pomoc je časově i rozsahem omezena a je poskytována, aniž jsou dotčeny jakékoli další úkoly svěřené agentuře tímto nařízením, přičemž může zahrnovat:

3.   Výkonný ředitel podá radě alespoň jednou do roka zprávu o provádění tohoto článku, včetně jeho dopadu na zdroje.“

22)

V článku 24 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Aniž je dotčen čl. 26 odst. 1, mezi zaměstnance agentury patří:

Během prvních deseti let provozu agentury může být doba pěti let uvedená v prvním pododstavci první odrážce prodloužena o další dobu nepřesahující tři troky, je-li to nezbytné v zájmu zaručení nepřetržitého poskytování jejích služeb.“

23)

Článek 25 se mění takto:

24)

V článku 26 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu, ze čtyř zástupců Komise a ze šesti zástupců bez hlasovacího práva, přičemž těchto šest zástupců zastupuje na evropské úrovni tyto skupiny:

Za každou z těchto kategorií jmenuje Komise za účelem zajištění vhodného zastoupení všech zájmů jednoho zástupce a jednoho náhradníka ze seznamu čtyř jmen předloženého jejich příslušnými evropskými organizacemi.

Členové rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě odpovídajících zkušeností a odborných znalostí.“

25)

V článku 33 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Agentura může k plnění úkolů, které jí byly svěřeny podle článků 9, 9a, 10, 13 a 15 vykonávat návštěvy členských států v souladu s politikou, kterou vymezí správní rada. Vnitrostátní orgány členských států musí být zaměstnancům agentury nápomocny při jejich práci.“

26)

V článku 36 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Agentura umožní účast evropských zemí a zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, které s Evropským společenstvím uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a používají právní předpisy Společenství v oblasti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.“

31.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/60

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (3) stanoví harmonizaci klasifikace a označování látek a směsí ve Společenství. Uvedené nařízení nahradí směrnici Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (5).

(2)

Nařízení (ES) č. 1272/2008 vychází ze zkušeností se směrnicemi 67/548/EHS a 1999/45/ES a obsahuje kritéria pro klasifikaci a označování látek a směsí stanovená Globálně harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (GHS), který byl přijat na mezinárodní úrovni v rámci Organizace spojených národů.

(3)

Některá ustanovení o klasifikaci a označování obsažená ve směrnicích 67/548/EHS a 1999/45/ES jsou také používána při uplatňování dalších právních předpisů Společenství, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (6).

(4)

Analýza možných účinků nahrazení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a zavedení kritérií GHS vedla k závěru, že prostřednictvím úpravy odkazů na uvedené směrnice v nařízení (ES) č. 648/2004 by měla být jeho oblast působnosti zachována.

(5)

Přechod od kritérií pro klasifikaci obsažených ve směrnicích 67/548/EHS a 1999/45/ES by měl být zcela dokončen 1. června 2015. Výrobci detergentů patří mezi výrobce, dovozce a následné uživatele ve smyslu nařízení (ES) č. 1272/2008, a toto nařízení by jim proto mělo umožnit, aby se uvedenému přechodu přizpůsobili v obdobném časovém rámci, jaký je stanoven nařízením (ES) č. 1272/2008.

(6)

Nařízení (ES) č. 648/2004 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Slovo „přípravek“ ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (7) ve znění k 30. prosinci 2006 se v celém znění nařízení nahrazuje slovem „směs“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

2)

V čl. 9 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (8), uchovávají výrobci uvádějící na trh látky nebo směsi, na něž se vztahuje toto nařízení, pro potřebu příslušných orgánů členských států:

3)

V článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Odstavci 2 až 6 nejsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 1272/2008 týkající se klasifikace, označování a balení látek a směsí.“

31.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 354/62

(1)

Kolísání cen potravin uvrhlo mnoho rozvojových zemí a jejich obyvatel do tíživé situace. Tato potravinová krize, doprovázená finanční a energetickou krizí, jakož i zhoršováním stavu životního prostředí, představuje nebezpečí extrémní chudoby, hladu a podvýživy pro další stovky milionů lidí, a vyžaduje tak zvýšenou solidaritu s tímto obyvatelstvem. Veškeré údaje týkající se výhledů pro potravinové trhy vedou k závěrům, že silné kolísání cen potravin by mohlo pokračovat i v následujících letech.

(2)

Tímto nařízením by proto měl být zřízen finanční nástroj rychlé reakce na krizi způsobenou kolísáním cen potravin v rozvojových zemích, který by doplnil stávající nástroje Evropské unie v oblasti rozvojové politiky.

(3)

Evropský konsensus o rozvoji (2), který přijala Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě, Evropský parlament a Komise dne 20. prosince 2005, uvádí, že Evropské společenství (dále jen „Společenství“) se bude nadále snažit dosáhnout lepšího zabezpečení potravin na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni, a k tomuto cíli by mělo přispět i toto nařízení.

(4)

Evropský parlament přijal dne 22. května 2008 usnesení o rostoucích cenách potravin v Evropské unii a v rozvojových zemích, ve kterém vyzývá Radu, aby zajistila soudržnost všech národních a mezinárodních politik zaměřených na potraviny, jež usilují o naplnění práva na potraviny.

(5)

Na svém zasedání dne 20. června 2008 Evropská rada důrazně a opětovně potvrdila svůj závazek dosáhnout kolektivního cíle oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,56 % hrubého národního důchodu (HND) do roku 2010 a 0,7 % HND do roku 2015, jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 24. května 2005, v závěrech Evropské rady ze dne 16. a 17. června 2005 a v Evropském konsensu o rozvoji.

(6)

Evropská rada, která ve svých závěrech ze dne 20. června 2008 uznala, že vysoké ceny potravin mají dopad na situaci nejchudších obyvatel světa a ohrožují pokrok při dosahování všech rozvojových cílů tisíciletí, přijala akční program EU týkající se rozvojových cílů tisíciletí, v němž se uvádí, že se Evropská unie v souladu s prohlášením z konference Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), které bylo přijato na konferenci FAO na vysoké úrovni o celosvětovém zabezpečení dodávek potravin dne 5. června 2008 (dále jen „prohlášení z konference FAO“), zavazuje podporovat globální partnerství pro potraviny a zemědělství a hodlá hrát podstatnou úlohu při pomoci překlenout část nedostatku finančních prostředků v oblasti zemědělství, zabezpečení potravin a rozvoje venkova do roku 2010.

(7)

Evropská rada rovněž došla k závěru, že Evropská unie v souvislosti s tímto úsilím podpoří zejména v rámci Organizace spojených národů (OSN) a v mezinárodních finančních institucích koordinovanější a dlouhodobější mezinárodní reakci na současnou potravinovou krizi; vítá, že generální tajemník OSN zřídil pracovní skupinu na nejvyšší úrovni pro globální krizi v zabezpečení potravin, a je rozhodnuta se v plném rozsahu podílet na plnění prohlášení konference FAO. V tomto ohledu přijala pracovní skupina na nejvyšší úrovni komplexní akční rámec a mezinárodní a regionální organizace zahájily své vlastní iniciativy; Evropská rada se také usnesla, že Evropská unie bude podporovat ráznou reakci v podobě zemědělských dodávek do rozvojových zemí, zejména poskytnutím nezbytných finančních prostředků pro zemědělské vstupy a pomoci při využívání tržních nástrojů řízení rizik, a že významně posílí podporu investic veřejného i soukromého sektoru do zemědělství a v obecnější rovině vybídne rozvojové země, aby vypracovaly lepší zemědělské politiky, zvláště za účelem podpory zabezpečení potravin a posílení regionální integrace a rovněž zmobilizuje prostředky pro financování „záchranných sítí“ pro chudé a ohrožené skupiny obyvatelstva, a to nad rámec potravinové pomoci.

(8)

Finanční a materiální potřeby k úplnému řešení důsledků a příčin vysokých cen potravin jsou velmi vysoké. Reakce by měla přijít od mezinárodního společenství jako celku a Společenství se snaží přispět svým spravedlivým dílem. Evropská rada na svém zasedání dne 20. června 2008 uvítala záměr Komise předložit v rámci stávajícího finančního výhledu návrh nového fondu na podporu zemědělství v rozvojových zemích.

(9)

Strategie reakce Společenství by měla usilovat zejména o výraznou podporu pozitivní krátkodobé až střednědobé reakce v podobě dodávek ze strany zemědělského sektoru v rozvojových zemích a zároveň také významně snížit negativní dopady kolísání cen potravin na nejchudší obyvatelstvo v těchto zemích. Reakce na straně nabídky je také v zájmu Společenství, aby se podařilo uvolnit současný tlak na ceny zemědělských produktů.

(10)

Společenství má k dispozici několik nástrojů zaměřených na rozvojovou pomoc z dlouhodobého hlediska, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (3), a Evropský rozvojový fond (dále jen „EDF“), který poskytuje oficiální rozvojovou pomoc zemím africké, karibské a tichomořské oblasti (AKT) a zámořským zemím a územím (OCT), jež byly v nedávné době naprogramovány v souladu se střednědobými a dlouhodobými rozvojovými prioritami způsobilých zemí. Rozsáhlé přeprogramování v rámci těchto nástrojů v reakci na krátkodobou krizi by ohrozilo rovnováhu a soudržnost stávajících strategií spolupráce s těmito zeměmi. Společenství má k dispozici také nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci pro poskytování nouzové pomoci (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (5).

(11)

Tyto nástroje však již byly mobilizovány nebo přeprogramovány v roce 2008 v největším možném rozsahu k řešení negativních dopadů situace kolísajících cen potravin v rozvojových zemích. Ve velmi omezené míře by bylo možné stejně postupovat i v roce 2009; avšak ani zdaleka by to nestačilo na pokrytí potřeb.

(12)

V důsledku toho je nezbytné přijmout specifický finanční nástroj, který doplní stávající nástroje vnějšího financování, a přijmout naléhavá a doplňková opatření, která budou v rozvojových zemích rychle řešit důsledky nynější situace kolísání cen potravin.

(13)

Pomoc podle tohoto nařízení by měla být řízena tak, aby se zvýšily dodávky potravin místnímu obyvatelstvu.

(14)

Opatření přijatá s tímto finančním nástrojem by měla pomoci rozvojovým zemím zvýšit produktivitu zemědělství v následujících sezónách, rychle reagovat na okamžité potřeby zemí a jejich obyvatel a podniknout první kroky nezbytné k tomu, aby se v co největší možné míře předešlo dalším situacím nedostatečného zabezpečení potravinami, a měla by také přispět ke zmírnění dopadů kolísání cen potravin globálně, ve prospěch nejchudších lidí, drobných zemědělců, ale také ve prospěch evropských spotřebitelů a zemědělců.

(15)

Sama podstata opatření stanovených v rámci tohoto nařízení vyzývá ke zřízení účinných, pružných, transparentních a rychlých rozhodovacích postupů k jejich financování, za silné spolupráce mezi všemi příslušnými institucemi.

(16)

Je třeba zajistit soudržnost a návaznost mezi krátkodobými opatřeními zaměřenými na okamžitou pomoc obyvatelstvu, které je přímo a nejvážněji zasaženo nárůstem nebo kolísáním cen potravin, a strukturálními opatřeními směřujícími k zabránění opakování současné potravinové krize.

(17)

Je nezbytné zajistit ochranu finančních zájmů Společenství v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6), s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8).

(18)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dostatečně dosaženo členskými státy, a proto jich může být z důvodu nezbytného rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(19)

Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(20)

Různé rozvojové nástroje a tento finanční nástroj budou uplatněny tak, aby byla zajištěna nepřetržitá spolupráce, zvláště co se týká přechodu od krizové ke střednědobé a dlouhodobé reakci. Toto nařízení by mělo být v souladu s dlouhodobou strategií s cílem přispět k zabezpečení potravin v rozvojových zemích, a to na základě jejich vlastních potřeb a plánů.

(21)

Aby bylo zajištěno, že opatření stanovená v tomto nařízení budou účinná, a vzhledem k jejich naléhavé povaze by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,

a)

vyvolat kladnou reakci v podobě dodávek ze strany zemědělského sektoru v cílových zemích a regionech;

b)

podporovat aktivity k rychlé a přímé reakci ke zmírnění negativních dopadů kolísajících cen potravin na místní obyvatelstvo v souladu s globálními cíli zabezpečení potravin, včetně norem OSN pro nutriční požadavky;

c)

zvýšit výrobní kapacity a správu zemědělského sektoru s cílem posílit udržitelnost intervencí.

a)

opatření pro zlepšení přístupu k zemědělským vstupům a službám, včetně hnojiv a osiv, se zvláštním ohledem na místní nástroje a dostupnost;

b)

opatření záchranné sítě zaměřená na udržení nebo zlepšení zemědělské výrobní kapacity a řešení základních potravinových potřeb nejohroženějších skupin obyvatel včetně dětí;

c)

další opatření menšího rozsahu zaměřená na zvýšení produkce na základě potřeb jednotlivých zemí: mikroúvěr, investice, vybavení, infrastruktura a uskladnění; jakož i odborné vzdělávání a podpora profesních skupin v zemědělském sektoru.

a)

partnerské země a regiony a jejich instituce;

b)

decentralizované subjekty v partnerských zemích, například obce, provincie, departementy a regiony;

c)

smíšené subjekty zřízené partnerskými zeměmi a regiony spolu se Společenstvím;

d)

mezinárodní organizace včetně regionálních organizací, útvarů, služeb a misí OSN, mezinárodních a regionálních finančních institucí a rozvojových bank;

e)

orgány a subjekty Společenství, avšak pouze za účelem provádění podpůrných opatření uvedených v čl. 3 odst. 4;

f)

agentury Evropské unie;

g)

následující subjekty členských států, partnerských zemí a regionů a jakéhokoliv třetího státu, které vyhovují pravidlům přístupu k vnější pomoci Společenství stanoveným nařízením (ES) č. 1905/2006, pokud tyto subjekty přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení: