30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 350/1

(1)

Rada uložila nařízením (ES) č. 74/2004 (2) konečné vyrovnávací clo z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie, kódů KN ex 6302 21 00, ex 6302 22 90, ex 6302 31 00 a ex 6302 32 90. Individuální celní sazba uložená na vzorek vybraných společností se pohybuje mezi 4,4 % a 10,4 %, průměrná sazba uložená na spolupracující společnosti je 7,6 % a zbytková celní sazba činí 10,4 %.

(2)

Po uložení konečného vyrovnávacího cla předložila indická vláda důkazy o tom, že okolnosti týkající se dvou subvenčních systémů (systém „Duty Entitlement Passbook“ a systém osvobození od daně z příjmu podle § 80 HHC zákona o dani z příjmu) se změnily a že tyto změny jsou trvalého rázu. Argumentovala tím, že míra subvencování proto pravděpodobně poklesla, a tak by opatření stanovená částečně na základě těchto systémů měla být revidována.

(3)

Komise přezkoumala důkaz předložený indickou vládou a uznala jej za dostatečný k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 19 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise částečný prozatímní přezkum platných opatření z moci úřední oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(4)

Účelem tohoto částečného prozatímního přezkumného šetření bylo posoudit, zda je potřebné, aby stávající opatření zůstala nadále v platnosti, byla zrušena nebo změněna s ohledem na ty společnosti, které využívaly jednoho nebo obou údajně změněných subvenčních systémů, v případě, že byl předložen dostatečný důkaz v souladu s příslušnými požadavky oznámení o zahájení. V závislosti na jeho závěrech bude v šetření také posouzeno, zda je potřebné revidovat opatření použitelná na ostatní společnosti, které spolupracovaly v původním šetření a/nebo zbytkové opatření použitelné na všechny ostatní společnosti.

(5)

Šetření zahrnovalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(6)

Komise oficiálně informovala indickou vládu o zahájení částečného prozatímního přezkumného šetření, spolu s těmi indickými vyvážejícími výrobci, kteří spolupracovali v předchozím šetření a u nichž bylo zjištěno, že využívají jednoho nebo obou údajně změněných subvenčních systémů a kteří byli uvedeni v oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu, a dále spolu se zástupci výrobního odvětví Společenství. Účastnící řízení měli možnost písemně předložit svá stanoviska a vyžádat si slyšení. Písemné a ústní připomínky předložené účastníky byly zváženy a popřípadě zohledněny.

(7)

S ohledem na zjevný počet účastníků tohoto přezkumu bylo navrženo v souladu s článkem 27 základního nařízení, aby byl pro šetření subvencování použit vybraný vzorek společností.

(8)

Aby mohla Komise provést výběr vzorku podle čl. 27 odst. 2 základního nařízení, byli vývozci a jejich zástupci požádáni, aby se sami přihlásili ve lhůtě tří týdnů od zahájení řízení a poskytli základní informace o svém vývozu a domácím obratu, o některých konkrétních subvenčních systémech a jménech a činnosti všech společností ve spojení. Informace byly předány též orgánům Indie.

(9)

Přihlásilo se více než 80 společností, které poskytly informace potřebné pro výběr vzorku. Tyto společnosti představovaly 95 % celkového vývozu Indie do Společenství v období, kdy byl prováděn výběr vzorku.

(10)

Vzhledem k velkému počtu společností byl po konzultaci s výrobním odvětvím Společenství, indickým sdružením výrobců textilu Texprocil a s indickou vládou vybrán vzorek 11 vyvážejících společností a skupin s největšími vyváženými objemy do Společenství.

(11)

Vzorek představoval 64 % celkového vývozu dotčeného výrobku z Indie do EU v období, kdy byl prováděn výběr vzorku (od 1. dubna 2006 do 31. března 2007). Podle článku 27 základního nařízení zahrnoval vybraný vzorek největší možný reprezentativní objem vývozu, který mohl být v rámci stanovené lhůty v přiměřené míře přezkoumán.

(12)

Čtyři společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku, požádaly o stanovení individuálního rozpětí subvence v souladu s čl. 27 odst. 3 základního nařízení. S ohledem na velký počet žádostí a velký počet společností zahrnutých do vzorku však bylo usouzeno, že by takové individuální zjišťování znamenalo příliš velké zatížení ve smyslu čl. 27 odst. 3 a bránilo by včasnému ukončení šetření. Žádosti o stanovení individuálních rozpětí pro čtyři společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku, byly proto zamítnuty.

(13)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že dvě společnosti ve spojení dvou vyvážejících společností, které byly zahrnuty do vzorku, dotčený výrobek vyrobený během období přezkumného šetření nevyráběly, nevyvážely ani neprodávaly na domácím trhu. Takový záměr nevyjádřily ani do budoucnosti. Proto bylo rozhodnuto, že tyto společnosti ve spojení budou vyloučeny ze vzorku a z výpočtu individuálních subvenčních rozpětí.

(14)

Společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku, byly informovány, že případné antisubvenční clo na jejich vývoz bude vypočteno podle čl. 15 odst. 3 základního nařízení, tj. aniž by přesáhlo váženou průměrnou výši napadnutelných subvencí, které byly zjištěny u společností ve vzorku.

(15)

Společnosti, které se nepřihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, nebyly považovány za účastníky řízení.

(16)

Odpovědi na dotazník byly přijaty od všech vyvážejících výrobců v Indii, kteří byli zahrnuti do vzorku.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení subvencování. Inspekce na místě byly uskutečněny v prostorách těchto účastníků řízení:

(18)

Indická vláda a ostatní účastnící řízení byli informováni o zásadních faktech a úvahách, podle kterých bylo zamýšleno navrhnout změnu platných celních sazeb a pokračování stávajících opatření. Také jim byla poskytnuta přiměřená doba na vyjádření. Všechna podání a připomínky byly vzaty náležitě v úvahu, jak je uvedeno níže.

(19)

Přezkoumávaným výrobkem je ložní prádlo z bavlny nebo z bavlny smíšené s umělými vlákny či lnem (kde len není převažujícím vláknem), bělené, barvené nebo potisknuté, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 6302 21 00, ex 6302 22 90, ex 6302 31 00 a ex 6302 32 90, a jak bylo stanoveno v původním šetření.

(20)

Na základě dostupných informací a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny tyto systémy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(21)

Výše uvedené systémy 1 až 5 vychází ze zákona o zahraničním obchodu (vývoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Období přezkumného šetření se v této věci týká jeden dokument o vývozní a dovozní politice; tj. pětiletý plán vztahující se na období od 1. září 2004 do 31. března 2009 (dále jen politika „EXIM 04-09“). Nadto indická vláda také stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 04-09 řídí, v publikaci „Příručka postupů – 1. září 2004 až 31. března 2009, svazek I“ (dále jen „PP I 04-09“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(22)

Systém osvobození od daně z příjmu je založen na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který se každoročně pozměňuje finančním zákonem.

(23)

Systém navracení cla vychází z § 75 celního zákona z roku 1962, z § 37 odst. 2 bodu xvi) zákona o spotřební dani z roku 1944 a z § 93A a § 94 finančního zákona z roku 1994. Jedná se o nový systém, který nebyl dříve přezkoumán.

(24)

Systém Fondu pro modernizaci technologie je založen na usnesení ministerstva textilu indické vlády, zveřejněném v indickém vládním věstníku, mimořádném čísle, části I, oddílu I ze dne 31. března 1999. Jedná se o nový systém, který nebyl dříve přezkoumán.

(25)

Systém vývozního úvěru vychází z § 21 a § 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, které umožňují Indické centrální bance (dále jen „RBI“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(26)

V souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení požádala Komise indickou vládu o dodatečné konzultace týkající se změněných a nezměněných systémů i systémů, které nebyly dříve šetřeny, s cílem objasnit faktický stav s ohledem na příslušné systémy a dospět ke vzájemně přijatelnému řešení. Po těchto konzultacích a při absenci oboustranně přijatelného řešení ve vztahu k těmto systémům zahrnula Komise všechny tyto systémy do šetření subvencování.

(27)

Podrobný popis systému DEPB je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 04-09 a v kapitole 4 v PP I 04-09.

(28)

Pro tento systém je způsobilý kterýkoli výrobní vývozce nebo obchodní vývozce.

(29)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto systému. Tyto sazby DEPB byly stanoveny indickými orgány na většinu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Stanoví se na základě standardních norem vstupů a výstupů („SION“) s přihlédnutím k předpokládanému obsahu vstupů ve vyváženém výrobku a celních poplatků za tento předpokládaný dovoz bez ohledu na to, zda dovozní cla byla ve skutečnosti zaplacena či nikoli.

(30)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto systému, musí vyvážet. Při vývozu musí vývozce deklarovat indickým orgánům, že se vývoz uskutečňuje v rámci systému DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní orgány během odbavování vývozní přepravní doklad. V tomto dokumentu je stanovena výše úvěru DEPB, jež má být poskytnuta pro tento vývoz, a proto vývozce v tom okamžiku zná výhodu, kterou získá.

(31)

Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB. Příslušná sazba DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozního prohlášení. V průběhu období přezkumného šetření došlo k neobvyklému zvýšení sazeb DEPB se zpětnou účinností a výhoda DEPB pro vývoz od 1. dubna 2007 do 12. července 2008 vzrostla. Nelze však předpokládat, že by záporným správním rozhodnutím mohlo dojít s ohledem na princip právní jistoty ke zpětnému snížení sazeb DEPB. Proto lze konstatovat, že možnosti indické vlády zpětně upravovat výši výhod jsou omezené.

(32)

Úvěry DEPB jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 12 měsíců od data vydání. Takové úvěry mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží s výjimkou dlouhodobých aktiv. Zboží dovezené v rámci takových úvěrů lze následně prodat na domácím trhu (po připočtení daně z obratu) nebo použít jiným způsobem.

(33)

Žádosti o úvěry DEPB jsou podávány elektronicky a mohou se týkat neomezeného objemu vývozních transakcí. Ve skutečnosti neexistují pro žádosti o úvěry DEPB žádné přesně vymezené termíny. Elektronický systém používaný k řízení systému DEPB nevylučuje automaticky vývozní transakce mimo termíny pro podání žádosti uvedené v kapitole 4.47 PP I 04-09. Navíc je v kapitole 9.3 PP I 04-09 jasně stanoveno, že žádosti přijaté po uplynutí termínu pro podání lze vždy projednat s menším penalizačním poplatkem (10 % za nárok).

(34)

Zatímco během období šetření původního šetření byly sazby DEPB na vývoz dotčeného výrobku 8 %, na začátku období přezkumného šetření byla sazba pouze 3,7 %, a ta se v průběhu období přezkumného šetření změnila na 6,7 % (12. července 2007), což bylo neobvykle antedatováno na vývoz od 1. dubna 2007.

(35)

Indická vláda a sdružení Texprocil tvrdily, že při uplatňování systému DEPB nedocházelo k nadměrným úlevám, a že proto systém není napadnutelný. Tento argument je zamítnut s ohledem na závěr v 38. bodě odůvodnění, že tento systém nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Z toho důvodu je celá výše ušlých příjmů z cel napadnutelná.

(36)

Systém DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Úvěr DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(37)

Systém DEPB je právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(38)

Tento systém nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupním materiálům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. A v neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy přesto nárok na výhodu z DEPB.

(39)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí počítána na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna v období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce v tomto systému. V tomto okamžiku se indická vláda zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, kde je uvedena mimo jiné výše úvěru DEPB, jež má být poskytnuta na tuto vývozní transakci, je indická vláda povinna poskytnout subvenci. Nadto spolupracující vyvážející výrobci zanesli úvěry DEPB s časovým rozlišením do účtů jako příjem v okamžiku vývozní transakce.

(40)

Aby mohl být zohledněn vliv antedatovaného zvýšení sazeb, byla hodnota úvěru DEPB zaknihovaná pro vývoz mezi 1. dubnem a 12. červencem 2007 dle potřeby zvýšena, neboť skutečné výhody, na něž budou mít společnosti nárok po přijetí úvěru od indické vlády, jsou vyšší než ty oficiálně vyžádané v okamžiku vývozu.

(41)

V případě odůvodněných argumentů byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla celková výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(42)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci DEPB. V odůvodněných případech byly pak výpočty upraveny.

(43)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musel být při určování výše napadnutelného úvěru DEPB zohledněn i úvěr DEPB využitý při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci DEPB není stanovena žádná povinnost omezující využívání úvěrů pro bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Naopak jsou úvěry DEPB volně přenosné, mohou být dokonce prodány a využity pro dovoz zboží dováženého bez omezení (vstupní materiály dotčeného výrobku do této kategorie patří), kromě dlouhodobých aktiv. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné úvěry DEPB.

(44)

Pět společností ve vzorku využívalo systém DEPB v průběhu období přezkumného šetření a získalo subvence ve výši 0,15 % až 3,96 %.

(45)

Podrobný popis DFIA je uveden v kapitole 4 politiky EXIM 04-09 a v kapitole 4 PP I 04-09. Systém byl zaveden dne 1. května 2006 a nahradil systém DFRC, který byl napadnut původním nařízením.

(46)

DFIA se vydává obchodním vývozcům nebo výrobním vývozcům na dovoz vstupního materiálu použitého při výrobě zboží na vývoz bez základního cla, dodatečného cla, vzdělávací daně, antidumpingového cla nebo ochranného cla (je-li vyměřeno).

(47)

DFIA je systém před vývozem a po vývozu, jenž umožňuje dovoz zboží určeného podle norem SION, ale v případě přenosného DFIA nemusí být nutně použit při výrobě vyváženého výrobku.

(48)

DFIA zahrnuje pouze dovoz vstupů podle SION. Nárok na dovoz je omezen na množství a hodnotu uvedenou v SION, ale může být na žádost revidován regionálními orgány.

(49)

Vývozní závazek podléhá požadavku na minimální přidanou hodnotu 20 %. Vývoz lze provádět před očekávaným vydáním povolení DFIA a v tom případě je nárok na dovoz stanoven v poměru k prozatímnímu vývozu.

(50)

Je-li splněn vývozní závazek, může vývozce požádat o přenositelnost povolení DFIA, což v praxi znamená povolení prodat bezcelní dovozní licenci na trhu.

(51)

Indická vláda a Texprocil argumentovaly tím, že DFRC je skutečný systém navracení u náhradních vstupů, protože systém zajišťuje doplnění vstupů použitých ve vyváženém výrobku a je považován za přiměřený, účinný a založený na obchodních zvyklostech obecně uznávaných v Indii. Protože množství, jakost a technické vlastnosti a specifikace jsou shodné se vstupy použitými ve vyváženém výrobku, systém je podle názoru indické vlády a Texprocilu přípustný podle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM). Indická vláda a Texprocil rovněž argumentovaly, že při hodnocení toho, zda je jedná o skutečný systém navracení u náhradních vstupů, je příslušnou podmínkou zkoumání toho, co se dováží a nikoli kdo dováží. Dále bylo argumentováno tím, že ze strany vlády není poskytována žádná další výhoda. Tvrdilo se, že systém proto není napadnutelný. Na podporu těchto argumentů nebyly poskytnuty žádné nové důkazy, a proto byly argumenty zamítnuty s ohledem na zjištění v 52.–55. bodě odůvodnění, že žádný z těchto podsystémů nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Z toho důvodu je celá výše dané výhody napadnutelná.

(52)

Ačkoli existují v použití nového systému DFIA určité rozdíly ve srovnání s dříve napadnutým systémem DFRC, je třeba považovat nový DFIA za pokračování systému DFRC, neboť přebírá jeho hlavní složky.

(53)

Systémy DFRC a DFIA představují subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek ve formě grantu. Zahrnují přímý převod peněžních prostředků, protože je lze prodat a přeměnit na hotovost nebo použít na započtení dovozních cel, a tím indická vláda promíjí jinak splatné příjmy. Nadto systémy DFRC a DFIA poskytují vývozci výhodu, neboť zlepšují jeho likviditu.

(54)

Právně závisí DFRC i DFIA na vývozní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(55)

Kromě toho nelze tyto systémy považovat za povolené systémy navracení cla ani systémy navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména: i) umožňují následné náhrady nebo navrácení dovozních poplatků ze vstupů, které jsou spotřebovány ve výrobním procesu jiného výrobku; ii) neexistuje ověřovací systém nebo postup, který by potvrdil, zda a které vstupy jsou při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány nebo zda došlo k nadměrné výhodě ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení, a iii) přenositelnost osvědčení/povolení implikuje, že vývozce, jemuž byly poskytnuty výhody z DFRC nebo DFIA, nemá žádnou povinnost skutečně použít osvědčení k dovozu daných vstupů.

(56)

Za účelem stanovení výhody se má za to, že na rozdíl od DEPB nemají licence DFRC a DFIA žádnou pomyslnou hodnotu nebo úvěrové sazby. Licence uvádí celkové množství povolených dovážených vstupů a maximální celkovou hodnotu CIF takového dovozu. Proto není výhoda v okamžiku vývozu známa a lze ji určit a zanést do účtů jen v případě, že se licence používá pro dovoz nebo prodej.

(57)

Proto v případech, kdy byly licence používány pro dovoz, byla výhoda pro společnosti vypočtena na základě výše prominutých dovozních cel. V případech, kdy byly licence převedeny (prodány), byla výhoda vypočtena na základě příjmů z takového prodeje během období přezkumného šetření.

(58)

Šetřením bylo zjištěno, že pět společností vyvážejících v rámci DFRC a/nebo DFIA prodalo svá povolení/osvědčení třetím stranám.

(59)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že používá jedno ze svých povolení DFI pro navracení u náhradních vstupů a že na základě této licence nemá nadměrné úlevy na cle z dovozu. Šetřením bylo zjištěno, že dovážené a vyvážené objemy na základě této licence nejsou vyčerpány a že licence ještě není uzavřena a ověřena podle pravidel stanovených v politice EXIM. S přihlédnutím k závěrům v 55. bodě odůvodnění se tedy dospělo k závěru, že společnost nemůže prokázat, že na základě této licence nedochází k nadměrné úlevě na cle. Celková výše cla ušetřeného na dovozu na základě této licence je tedy považována za subvenci, a proto bylo tvrzení zamítnuto.

(60)

V případech, kdy byly předloženy oprávněné argumenty, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, odečteny z takto zjištěných výhod, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(61)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci DFRC/DFIA. V odůvodněných případech byly pak výpočty upraveny.

(62)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musel být při určování výše napadnutelné výhody zohledněn i úvěr DFRC/DFIA využitý při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci DFRC/DFIA není stanovena žádná povinnost omezující využívání úvěrů pro bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Naopak jsou úvěry DFRC/DFIA volně přenosné, mohou být dokonce prodány a využity pro dovoz zboží dováženého bez omezení (vstupní materiály dotčeného výrobku do této kategorie patří), kromě dlouhodobých aktiv. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné výhody z DFRC/DFIA.

(63)

Čtyři společnosti ve vzorku tyto systémy během období přezkumného šetření využívaly a získaly subvence s rozpětím 0,09 % až 2,03 %.

(64)

Podrobný popis systému EPCG je uveden v kapitole 5 politiky EXIM 04-09 a v kapitole 5 PP I 04-09.

(65)

Pro tento systém jsou způsobilí výrobní vývozci, obchodní vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(66)

Pod podmínkou vývozního závazku vydá indická vláda na žádost a po uhrazení poplatku licenci EPCG. Tato licence dovoluje společnosti dovážet dlouhodobá aktiva (nová a – od dubna 2003 – i použitá dlouhodobá aktiva až 10 let stará) se sníženou celní sazbou. Do 31. března 2000 se používala efektivní celní sazba ve výši 11 % (včetně příplatku 10 %) a v případě dovozu vysoké hodnoty sazba v nulové výši. Od dubna 2000 systém zajišťoval sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na všechna dlouhodobá aktiva dovezená v tomto systému. Aby byl splněn vývozní závazek, musí být dovezená dlouhodobá aktiva využita k výrobě určitého množství zboží na vývoz v průběhu určitého období. Dne 9. května 2008, tj. mimo období přezkumného šetření, oznámila indická vláda, že clo splatné z dovozu podle EPCG bylo sníženo na 3 %.

(67)

Držitel licence EPCG může pořídit dlouhodobá aktiva rovněž z tuzemských zdrojů. V takovém případě požádá držitel licence EPCG o zrušení platnosti své licence EPCG. Tuzemský výrobce dlouhodobých aktiv uvedených v dopise o zrušení licence bude způsobilý pro subvenci na domnělý vývoz a má nárok na výhodu bezcelního dovozu komponentů potřebných k výrobě takových dlouhodobých aktiv. Spotřební daň splatnou držitelem licence EPCG z tuzemského nákupu dlouhodobých aktiv lze však vrátit nebo od ní držitele licence osvobodit. Držitel licence EPCG zůstává povinen splnit vývozní závazek, který je stanoven v souvislosti s pomyslnými cly ušetřenými z hodnoty FOB dovezeného zboží.

(68)

Indická vláda namítala, že v případech, kdy držitel licence EPCG požádá o zrušení platnosti licence EPCG a nakoupí dlouhodobá aktiva na domácím trhu, není poskytnuta žádná výhoda, neboť nebylo vydáno žádné příslušné vládní nařízení, kterým se takový nákup osvobozuje od platby spotřebních daní. Nicméně indická vláda rovněž potvrdila, že za určitých okolností mohl držitel licence EPCG koupit dlouhodobá aktiva bez zaplacení spotřební daně, tj. v případech, kdy by tato daň nebyla kompenzována v rámci indického ústředního úvěrového systému pro daň z přidané hodnoty (CENVAT). Kromě toho je v takových případech domácí dodavatel dlouhodobých aktiv způsobilý pro daňové výhody, které se odrazí na ceně dodaných dlouhodobých aktiv. Vzhledem k tomu, že se jedná o výhodu, která mohla být získána pod podmínkou vývozu, neboť v případě zrušení platnosti licence nedochází k žádným změnám ve vývozním závazku pro držitele licence EPCG, se má za to, že daný argument musí být zamítnut, a daná zjištění zůstávají beze změn.

(69)

Systém EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla nebo v případě tuzemského nákupu vrácení daně nebo osvobození od daně představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato koncese snižuje příjmy indické vlády, jež by jinak byly splatné.

(70)

Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozci, protože poplatky ušetřené při dovozu zlepšují jeho likviditu. V případě vrácení spotřební daně/osvobození od spotřební daně dává vrácení spotřební daně nebo osvobození od spotřební daně vývozci výhodu, protože cla ušetřená při nákupu dlouhodobých aktiv zlepšují jeho likviditu.

(71)

Navíc systém EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(72)

Tento systém nelze považovat za povolený systém vrácení kumulativních nepřímých daní z předchozího stupně zpracování ani povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Dlouhodobá aktiva nejsou zahrnuta do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. h) a i) základního nařízení, protože nejsou spotřebována při výrobě vyvážených výrobků. V případě vrácení kumulativních nepřímých daní z předchozího stupně zpracování je třeba upozornit, že vývozci by neměli nárok na stejné vrácení, kdyby nebyli vázáni vývozním závazkem.

(73)

Výše subvence byla vypočtena podle čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě dlužného cla z dovezených dlouhodobých aktiv nebo nezaplacené/vrácené spotřební daně z aktiv pořízených v tuzemsku, rozložených na období, jež odpovídá běžné době amortizace těchto dlouhodobých aktiv. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná hodnota výhody v čase. Komerční úroková sazba v průběhu období šetření v Indii byla považována za vhodnou pro tento účel. Nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat (jmenovatel) během období přezkumného šetření, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(74)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci EPCG. V odůvodněných případech byly pak výpočty upraveny.

(75)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musela být při určování výše napadnutelné výhody zohledněna i výhoda z EPCG využitá při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci EPCG není stanovena žádná povinnost omezující využívání výhod pro bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné výhody EPCG.

(76)

Čtyři společnosti ve vzorku využívaly tento systém v průběhu období přezkumného šetření a získaly subvence v rozpětí do 1,45 %, u jedné společnosti byla zjištěná výhoda zanedbatelná.

(77)

Podrobný popis systému je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 04-09 a v kapitolách 4.1 až 4.30 v PP I 04-09. V předchozím přezkumném šetření se tento systém nazýval systém předběžných licencí a vedl k uložení konečného vyrovnávacího cla platného v současné době.

(78)

Systém AAS sestává z šesti podsystémů podrobněji popsaných v 79. bodě odůvodnění. Tyto podsystémy se liší mimo jiné rozsahem způsobilosti. Pro systém předběžného oprávnění pro fyzický vývoz a pro systém předběžného oprávnění pro roční požadavek jsou způsobilí výrobní vývozci a obchodní vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce. Pro AAS na dodávky meziproduktů jsou způsobilí výrobní vývozci poskytující dodávky konečnému vývozci. Pro domnělý vývoz v rámci AAS jsou způsobilí hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 04-09, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz („EOU“). Pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podsystému předběžných příkazů k propuštění („Advance Release Orders“ – ARO): a back-to-back tuzemského akreditivu jsou způsobilí dodavatelé meziproduktů pro vyvážející výrobce.

(79)

Předběžná oprávnění mohou být vydávána na

(80)

Bylo zjištěno, že v průběhu období přezkumného šetření dva spolupracující vývozci využívali výhod ze dvou výše uvedených podsystémů, souvisejících s dotčeným výrobkem, tj. i) ALS/AAS pro fyzický vývoz a ii) ALS pro dodávky meziproduktů. Nebylo tedy nutné zjistit napadnutelnost zbývajících podsystémů.

(81)

Po uložení konečného vyrovnávacího cla platného v současné době indická vláda upravila ověřovací systém použitelný na ALS/AAS. Za účelem ověření indickými orgány je držitel předběžného oprávnění právně vázán vést „pravdivé a řádné účetnictví spotřeby a využívání bezcelně dováženého/tuzemsky pořízeného zboží“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26, 4.30 a dodatek 23 PP I 04-09), tzn. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí být ověřen externím autorizovaným účetním/provozním účetním, který vydá osvědčení uvádějící, že předepsané registry a příslušné záznamy byly přezkoumány a informace předložené podle dodatku 23 jsou ve všech ohledech úplné a pravdivé. Přesto jsou uvedená ustanovení použitelná pouze na předběžná oprávnění vydaná po 13. květnu 2005. U všech předběžných oprávnění nebo licencí vydaných před tímto datem jsou držitelé žádáni, aby dodržovali dříve platná ustanovení o ověřování, tj. vedli pravdivé a řádné účetnictví spotřeby a využívání dováženého zboží v souladu s licencí ve stanoveném formátu dodatku 18 (kapitola 4.30 a dodatek 18 PP I 02-07).

(82)

S ohledem na podsystémy využívané v průběhu období přezkumného šetření dvěma vyvážejícími výrobci ve vzorku, tj. fyzický vývoz a dodávky meziproduktů, jsou objem a hodnota bezcelního dovozu i vývozního závazku stanoveny indickou vládou a zaznamenány do licence. Nadto mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce zaznamenány státními úředníky přímo do licence. Objem dovozu povolený v rámci tohoto systému je stanoven indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“). SION existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou zveřejněny v PP II 04-09.

(83)

Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity k výrobě výsledného vyváženého výrobku. Vývozní závazek musí být splněn v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o 6 měsíců).

(84)

Indická vláda tvrdila, že v souvislosti s daným systémem byl zaveden řádný ověřovací systém podle dodatku 23 PP I 04-09 a že při uplatňování systémů ALS/AAS nedocházelo k nadměrným úlevám. Tvrdilo se, že systém proto není napadnutelný. Na podporu těchto argumentů nebyly poskytnuty žádné nové důkazy, a proto byl tento argument zamítnut s ohledem na zjištění, že žádný z těchto podsystémů nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a příloh II a III základního nařízení, neboť nebyl zaveden řádný ověřovací systém.

(85)

Kromě toho v souladu s přílohou II oddílem II bodem 5 a přílohou III oddílem II bodem 3 základního nařízení je-li zjištěno, že neexistuje řádný ověřovací systém, je možné to napravit tím, že země vývozu bude provádět další zkoumání, aby dokázala, zda nedošlo k nepřiměřené platbě. Vzhledem k tomu, že před inspekcemi na místě taková zkoumání provedena nebyla a nebylo dokázáno, že nebyly obdrženy nepřiměřené platby, byly argumenty zamítnuty.

(86)

Osvobození od vývozních cel je subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tzn. finanční příspěvek indické vlády, jímž byli vývozci zvýhodněni.

(87)

Nadto fyzický vývoz v rámci ALS/AAS a ALS na dodávky meziproduktů jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a tudíž se má za to, že jsou specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost získat v rámci těchto systémů žádné výhody.

(88)

Žádný z těchto dvou podsystémů použitých v tomto případě, fyzický vývoz v rámci ALS/AAS a ALS na dodávky meziproduktů, nemůže být považován za povolený systém navracení či systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení.

(89)

Pokud jde o vyvážejícího výrobce, který využíval AAS, bylo šetřením zjištěno, že nové požadavky na ověření stanovené indickými orgány nebyly ještě vyzkoušeny v praxi, neboť licence nebyly v době ověřování uzavřeny, a proto nebyly ověřeny podle pravidel předepsaných v politice EXIM. Tato společnost tedy nemohla prokázat, že v rámci dané licence nedocházelo k nadměrné úlevě. Celková výše cla ušetřeného na dovozu v rámci této licence je tedy považována za subvenci.

(90)

Indická vláda neuplatnila účinně svůj ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II oddíl II bod 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III oddíl II bod 2 základního nařízení). Vlastní SION nelze považovat za ověřovací systém skutečné spotřeby, neboť vstupní materiály bezcelně dovezené v rámci oprávnění/licencí s různými výnosy SION jsou smíchány v témže výrobním procesu vyváženého zboží. Tento typ postupu neumožňuje indické vládě, aby dostatečně přesně ověřila, jaké objemy vstupů byly spotřebovány při výrobě vyváženého zboží a podle které normy SION by měly být porovnány.

(91)

Navíc indická vláda neprovedla nebo dosud nedokončila účinnou kontrolu založenou na řádně vedeném registru skutečné spotřeby. Nadto neprovedla indická vláda další zkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové zkoumání bylo při absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla zapotřebí (příloha II oddíl II bod 5 a příloha III oddíl II bod 3 základního nařízení).

(92)

Tyto dva podsystémy jsou proto napadnutelné.

(93)

Při neexistenci povoleného systému navracení nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkové výše dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V tomto ohledu je třeba upozornit, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutelnost „nadměrné“ úlevy na clech. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I bodu i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrnou úlevu na clech za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěna absence adekvátního monitorovacího procesu, výše uvedenou výjimku pro systémy navracení nelze použít a namísto údajné nadměrné úlevy se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II oddílu II a příloze III oddílu II základního nařízení, není výpočet takové nadměrné úlevy povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(94)

Výše subvence byla vypočtena na základě prominutých dovozních cel (základní cla a zvláštní dodatečná cla) z materiálů dovezených v rámci dvou podsystémů používaných pro dotčený výrobek v období přezkumného šetření. V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence, v případě oprávněné žádosti, z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat prodeje dotčeného výrobku v období přezkumného šetření (příslušný jmenovatel), neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(95)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci ALS/AAS. V případě, že tyto připomínky byly shledány odůvodněnými, byly pak výpočty náležitě upraveny.

(96)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musela být při určování výše napadnutelné výhody zohledněna i výhoda z ALS/AAS využitá při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci ALS/AAS není stanovena žádná povinnost omezující využívání výhod pro bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné výhody z ALS/AAS.

(97)

Dvě společnosti ve vzorku využívaly systémy ALS nebo AAS a získaly výhodu ve výši 0,17 % až 1,74 %.

(98)

Bylo zjištěno, že se žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců nenacházel v zóně SEZ nebo EPZ, ani neměl status EOU. Nebylo tedy považováno za nutné tento systém v tomto šetření dále analyzovat.

(99)

V tomto systému mohli vývozci využívat výhodu částečného osvobození od daně z příjmu pro zisky plynoucí z prodeje vyvážených výrobků. Právní základ pro toto osvobození je uveden v § 80HHC zákona o dani z příjmu.

(100)

Toto ustanovení bylo zrušeno v hodnotícím období 2005–2006 (tj. ve finančním období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005), a po 31. březnu 2004 tedy v rámci 80HHC zákona o dani z příjmu nejsou poskytovány žádné výhody. Žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců nevyužíval v rámci tohoto systému v průběhu období přezkumného šetření žádné výhody. Nebylo tedy považováno za nutné tento systém v tomto šetření dále analyzovat.

(101)

Tento systém vychází z § 75 celního zákona z roku 1962, z § 37 odst. 2 bodu xvi) zákona o spotřební dani z roku 1944 a z § 93A a § 94 finančního zákona z roku 1994.

(102)

Pro tento systém jsou způsobilí všichni vývozci.

(103)

Existují dva typy sazeb pro vrácení cla indickou vládou – „všechny uplatňované sazby“ používané paušálně pro všechny vývozce konkrétního výrobku a typ sazeb používaných pro výrobky určitého „druhu“ v daném podniku, jež nejsou zahrnuty do „všech uplatňovaných sazeb“. Na dotčený výrobek se vztahuje první typ (všechny uplatňované sazby).

(104)

Všechny uplatňované sazby pro vrácení cla se vypočítají jako procentní podíl z hodnoty výrobků vyvážených v rámci tohoto systému. Tyto sazby byly stanoveny indickými orgány na různé výrobky včetně dotčeného výrobku. Jsou určeny na základě předpokládaných nepřímých daní a dovozních poplatků účtovaných za zboží a služby používané ve výrobním procesu vyváženého výrobku (dovozní cla, spotřební daň, provozní daň apod.), včetně předpokládaných nepřímých daní a dovozních poplatků účtovaných za zboží a služby pro výrobu vstupů a bez ohledu na to, zda tyto daně byly skutečně zaplaceny či nikoli. Výše DDS podléhá maximální hodnotě vyváženého výrobku za jednotku. Může-li společnost nárokovat některé z těchto daní a poplatků ze systému CENVAT, potom je sazba pro vrácení cla nižší.

(105)

Sazby pro vrácení cla z dotčeného výrobku byly v období přezkumného šetření několikrát revidovány. Do 1. dubna 2007 byly použitelné sazby ve výši 6,4 % až 6,9 % podle typu výrobku, do 1. září 2007 byly ve výši 9,1 % až 9,8 %. Dne 13. prosince 2007, tj. po skončení období přezkumného šetření, byly sazby pro vrácení cla zvýšeny na 10,1 % až 10,3 % a zvýšení bylo antedatováno na dovoz od 1. září 2007, tj. v průběhu období přezkumného šetření.

(106)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto systému, musí vyvážet. Vývozce musí podat indickým orgánům prohlášení s uvedením, že v okamžiku vývozu probíhá vývoz v rámci DDS. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní orgány během odbavování vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši částky v rámci DDS, která má být poskytnuta pro tuto vývozní transakci. Vývozce potom zná výši výhody, která mu bude poskytnuta, a zanese ji do účtů jako pohledávku. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna částku DDS poskytnout. Příslušná sazba DDS pro výpočet výše výhody je obecně sazba, která je použita v okamžiku podání vývozního prohlášení. V období přezkumného šetření došlo ke zpětnému zvýšení sazeb pro vrácení cla, což bylo zohledněno při výpočtu výše subvence.

(107)

Několik stran namítalo, že DDS nemohl být při tomto šetření napadnut, protože v dotaznících v rámci antisubvenčního řízení na začátku šetření nebyl výslovně uveden. Tento argument byl zamítnut z následujících důvodů. Záměrem tohoto přezkumu podle oznámení o zahájení je stanovit „míru subvencování“, na jejímž základě získali vyvážející výrobci dotčeného výrobku výhodu, což znamená, že jsou zahrnuty veškeré systémy subvencování, které provozuje indická vláda.

(108)

Bylo namítnuto, že DDS nezávisí na vývozní výkonnosti, neboť výhoda, která je v jeho rámci poskytována, nesouvisí s tím, jaký objem zboží vývozci vyvezou. Tento argument je zamítnut, protože výhoda z DDS může být nárokována pouze v případě, že je zboží vyváženo, čímž je dostatečně splněno kritérium závislosti na vývozu, stanovené v čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. S ohledem na tento závěr není nutné analyzovat argument, že DDS není specifický ve smyslu čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení.

(109)

Indická vláda tvrdila, že DDS je systém navracení v souladu s ustanoveními základního nařízení a postup stanovování všech uplatňovaných sazeb pro vrácení cla je přiměřený, účinný a založený na obchodních zvyklostech obecně uznávaných v zemi vývozu v souladu s přílohou II oddílem II bodem 4 a přílohou III oddílem II bodem 2. Jak je rovněž uvedeno ve 104. bodě odůvodnění, tento postup zahrnoval odhad vstupů použitých při výrobě a vzniklých dovozních cel a nepřímých daní pro celé výrobní odvětví. Tento postup však nebyl dostatečně přesný dokonce ani podle údajů indické vlády. Sama indická vláda potvrdila, že se používají průměrné hodnoty, což může znamenat, že skutečně zaplacené vrácené částky cel byly vyšší než skutečně zaplacená cla. Kromě toho indická vláda neprováděla další zkoumání na základě skutečných využitých vstupů, přestože by to za běžných okolností bylo potřeba v případě, kdy není zaveden účinně uplatňovaný ověřovací systém (příloha II oddíl II bod 5 a příloha III oddíl II bod 3), ani neprokázala, že se zde nejedná o nadměrnou úlevu. Údajná paralela ověřování s metodami výběru vzorku stanovenými v základním nařízení se považuje za bezpředmětnou, neboť metody výběru vzorku se jednoznačně týkají antisubvenčních šetření a nepatří mezi kritéria stanovená v přílohách II a III. Proto byly tyto argumenty zamítnuty.

(110)

Rovněž bylo namítáno, že ze skutečnosti, že indická vláda do DDS nezahrnula veškeré nepřímé daně splatné v Indii, nýbrž pouze ústřední nepřímé daně, lze vyvodit neexistenci nadměrné úlevy. Tento argument byl zamítnut, neboť podle přílohy II oddílu II bodu 4 a přílohy III oddílu II bodu 2 musí být nadměrné úlevy posuzovány v rámci příslušného subvenčního systému.

(111)

DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Výše vráceného cla je rovnocenná ušlému státnímu příjmu, který by jinak byl vybrán a zaplacen indické vládě. Nadto DDS při vývozu poskytuje vývozci výhodu.

(112)

Právně závisí DDS na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(113)

Několik účastníků řízení argumentovalo, že DDS je systém navracení cla slučitelný s ustanoveními základního nařízení, a proto výhoda poskytnutá v rámci tohoto systému by neměla být napadnuta.

(114)

Šetřením bylo zjištěno, že tento systém nelze považovat za povolený systém úlevy na kumulativních nepřímých daních z předchozího stupně zpracování ani povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům stanoveným v příloze I písm. h) a i), příloze II (hlavní směry o spotřebě vstupů) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost i) vést účetnictví cel a daní zaplacených za dovezené/tuzemsky pořízené zboží nebo zahrnuté služby ani ii) skutečně spotřebovat toto zboží a služby ve výrobním procesu a iii) výše navrácení není vypočtena v souvislosti se skutečnými vstupy použitými vývozcem a skutečně zaplacenými cly a daněmi.

(115)

Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrnému vrácení domácích nepřímých daní ve smyslu přílohy I písm. h) a přílohy II základního nařízení nebo dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení.

(116)

A v neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody DDS bez ohledu na to, zda vůbec dováží nebo nakupuje nějaké vstupy v tuzemsku a zaplatil cla nebo daně z těchto nákupů. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál nebo že byl nějaký vstupní materiál nebo služby zakoupeny v tuzemsku a že byla zaplacena dovozní cla nebo domácí nepřímé daně. Proto není rozdíl v sazbě navracení v případě, že společnost vlastní všechny stupně výroby vstupů a dotčeného výrobku, nebo je to pouze vyvážející obchodník.

(117)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí počítána na základě výhody, kterou získal příjemce a která byla zjištěna v období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce v tomto systému. Od tohoto okamžiku indická vláda pravděpodobně zaplatí příslušným vývozcům výši vráceného cla, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, kde je uvedena mimo jiné výše DDS, jež má být poskytnuta na tuto vývozní transakci, je indická vláda povinna poskytnout subvenci. Nadto spolupracující vyvážející výrobci zanesli částky DDS s časovým rozlišením do účtů jako příjem v okamžiku každé vývozní transakce.

(118)

Aby mohl být zohledněn vliv antedatovaného zvýšení sazeb, byla hodnota úvěru DDS zaknihovaná pro vývoz v období od 1. září do 30. září 2007 dle potřeby zvýšena, neboť skutečné výhody, na něž budou mít společnosti nárok od indické vlády, jsou vyšší než ty oficiálně vyžádané v okamžiku vývozu.

(119)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(120)

Sedm společností ve vzorku předložilo námitky, že ačkoli měly výhody ze systému DDS, nezískaly nadměrnou úlevu, neboť daně nebo dovozní cla převyšovaly výši navrácení. Bylo rozhodnuto, že tyto námitky budou zamítnuty. Ve 113. a 115. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že indická vláda nemá adekvátní ověřovací systém, jak je uvedeno v přílohách I, II a III základního nařízení. Šetření také prokázalo, že společnosti nevedou žádné registry spotřeby a nemají ani jiný vnitřní systém výkaznictví pro případné nadměrné úlevy. Tyto výkazy byly vypracovány společnostmi v průběhu inspekcí a z velké části zahrnují daně obecně zaplacené společnostmi.

(121)

Při neexistenci povoleného systému navracení nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu úlevy celkové výše navráceného cla v rámci DDS. V rozporu s tvrzením indické vlády, sdružení Texprocil a některých vývozců po poskytnutí informací nestanoví základní nařízení pouze napadnutelnost „nadměrné“ úlevy na clech. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrnou úlevu na clech za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěna absence přiměřeného ověřovacího postupu, nelze použít výše uvedenou výjimku pro systémy navracení a namísto údajné nadměrné úlevy se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše navrácení. Jak je uvedeno v příloze II oddílu II a příloze III oddílu II základního nařízení, není výpočet takové nadměrné úlevy povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému. Dále je třeba uvést, že doplňkové zkoumání ze strany indických orgánů při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému musí být prováděno včas, tj. obvykle před inspekcí na místě při šetření ohledně vyrovnávacího cla.

(122)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musela být při určování výše napadnutelné výhody zohledněna i výhoda z DDS využitá při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci DDS není stanovena žádná povinnost omezující využívání výhody pro určitý výrobek. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné výhody DDS.

(123)

Všechny společnosti ve vzorku využívaly v průběhu období přezkumného šetření systém DDS a získaly subvence ve výši 1,45 % až 7,57 %.

(124)

TUFS byl zaveden usnesením ministerstva textilu, indické vlády, zveřejněným v indickém vládním věstníku, mimořádném čísle, části I, oddílu I ze dne 31. března 1999 (dále jen „usnesení“). Systém byl schválen s účinností od 1. dubna 1999 do 31. března 2004. Byl prodloužen do 31. března 2007 a poté znovu prodloužen do konce období přezkumného šetření.

(125)

Pro tento systém jsou způsobilí stávající nebo noví výrobci v odvětví zpracování bavlny, textilního průmyslu a průmyslu zpracování juty.

(126)

Cílem systému je poskytnout podporu pro modernizaci technologie v průmyslu textilu a zpracování juty, včetně zařízení pro zpracování vláken, přízí, tkanin, tkaného zboží, oděvů a konfekce. Systém stanoví různé druhy výhod ve formě kapitálové subvence, snížení úrokových sazeb nebo pokrytí kolísání směnného kurzu u půjček v cizí měně. Programy v tomto systému rozlišují mezi odvětvím textilu a zpracování juty a mezi odvětvím výroby na mechanických stavech a ručních stavech. TUFS obsahuje tyto programy:

(127)

Šetřením bylo zjištěno, že dvě společnosti ve vzorku získaly výhodu v rámci TUFS na nákup strojního zařízení používaného ve výrobě dotčeného výrobku. Tyto společnosti využily půjčky s úhradou úroku (systém a)) a kapitálovou subvenci ve výši 10 % na výrobní zařízení společně s 5 % úhradou úroku (systém e)).

(128)

Usnesení stanoví seznam typů strojních zařízení, jejichž nákup je subvencován ze systému TUFS. K získání výhody ze systému TUFS podávají společnosti žádost u komerčních bank nebo jiných uvěrových institucí, které udělují společnostem půjčky na základě nezávislého hodnocení úvěrové schopnosti vypůjčovatele. Je-li vypůjčovatel způsobilý pro snížení úrokové sazby v rámci tohoto systému, předají komerční banky žádost „uzlové agentuře“, která potom uvolní částku subvence příslušné komerční bance. Komerční banky nakonec úvěrují prostředky takto přijaté na účet vypůjčovatele. Uzlové agentury získají úhradu od ministerstva textilu indické vlády. Indická vláda dává požadované prostředky k dispozici uzlovým agenturám každé čtvrtletí.

(129)

V souvislosti s tímto systémem nebyly od zúčastněných stran obdrženy žádné připomínky.

(130)

TUFS představuje subvenci podle ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i), neboť se jedná o přímý převod prostředků ve formě státní dotace. Subvence poskytuje výhodu snížením finančních a úrokových nákladů za nákup strojního zařízení.

(131)

Subvence je považována za specifickou a napadnutelnou podle čl. 3 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť je specificky poskytována odvětví nebo skupině odvětví, včetně výroby dotčeného výrobku.

(132)

Výše kapitálové subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením částky ušetřené podniky, kterým byla subvence určena, za nakoupené strojní zařízení na dobu odpovídající běžné době amortizace takových dlouhodobých aktiv. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná hodnota výhody v čase. Komerční úroková sazba v průběhu období šetření v Indii byla považována za vhodnou pro tento účel. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový obrat textilií v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není poskytována podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(133)

Úroveň snížení úrokové sazby byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě částky skutečně splacené v průběhu období přezkumného šetření dotčeným společnostem ve spojení s úrokem zaplaceným z komerčních půjček získaných na nákup dotčeného strojního zařízení. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový obrat textilií v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není poskytována podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(134)

Dvě společnosti ve vzorku v průběhu období přezkumného šetření tohoto systému využívaly a získaly subvence ve výši 0,01 % až 0,31 %.

(135)

Podrobnosti tohoto systému jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 02/04.02.02/2006-07 (vývozní úvěr v cizí měně), v rámcovém oběžníku IECD č. 01/04.02.02/2006-07 (vývozní úvěr v rupiích) a v rámcovém oběžníku DBOD.DIR(Exp.) č.01/04.02.02/2007-08 (konsolidováno pro vývozní úvěr v rupiích i v cizí měně) Indické centrální banky (dále jen „RBI“), který byl v období přezkumného šetření rozesílán všem komerčním bankám v Indii. Rámcové oběžníky jsou pravidelně revidovány a aktualizovány.

(136)

Pro tento systém jsou způsobilí výrobní vývozci a obchodní vývozci.

(137)

V rámci tohoto systému nastavuje RBI povinně maximální stropy úrokových sazeb použitelné pro vývozní úvěry, a to jak v indických rupiích, tak v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci. ECS se skládá ze dvou podsystémů, systému vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balící úvěr“), který zahrnuje úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a systému vývozního úvěru po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. RBI také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch financování vývozu.

(138)

Na základě rámcového oběžníku RBI mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou čistě stanoveny za tržních podmínek.

(139)

Indická vláda namítala, že v souvislosti s ECS Komise nepřezkoumala daný systém s ohledem na ustanovení přílohy I písm. k) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM), a uvedla, že vývozní úvěry v indických rupiích nebo cizí měně nejsou napadnutelné zejména proto, že v případě půjček v cizí měně mohou banky půjčovat prostředky za „mezinárodně konkurenční sazby“.

(140)

Je třeba poznamenat, že systémy vývozních úvěrů podle 135. bodu odůvodnění nespadají do působnosti přílohy I písm. k) ASCM, neboť ve smyslu daného ustanovení lze za „vývozní úvěry“ běžně považovat pouze financování vývozu v délce nejméně dva roky, což je definice OECD v Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry. Proto byl tento argument zamítnut.

(141)

Preferenční úrokové sazby úvěru ECS stanovené rámcovými oběžníky RBI uvedenými ve 135. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady stanovenými čistě tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je vlastně vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky RBI, která spočívá ve stanovení maximálních úvěrových sazeb pro každou komerční banku individuálně. Kromě toho by komerční banky nemusely poskytovat vypůjčovatelům vývozního financování výhodnější úrokové sazby pro vývozní úvěry v cizí měně.

(142)

Bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry v rámci ECS jsou poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V tomto kontextu by mělo být poznamenáno, že čl. 2 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení ani Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM) nevyžaduje pro účely stanovení subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. náhrady komerčním bankám ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. RBI je veřejnoprávním subjektem, a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. RBI dává pokyny soukromým subjektům, protože komerční banky jsou vázány uvedenými podmínkami, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů, stanovenými v rámcových oběžnících RBI a ustanoveními RBI, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch financování vývozu. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení.

(143)

Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(144)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry čerpané v období přezkumného šetření a částkou, která by byla splatná, pokud by byly účtovány úrokové sazby platné pro běžné komerční úvěry. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(145)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci ECS. V odůvodněných případech byly pak výpočty upraveny.

(146)

Všechny společnosti a skupiny ve vzorku získaly v období přezkumného šetření subvence z tohoto systému ve výši do 1,05 %, u jedné společnosti byla zjištěná výhoda zanedbatelná.

(147)

Výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, se u šetřených vyvážejících výrobců pohybuje mezi 5,2 % a 9,7 %.

(148)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení rozpětí subvence pro spolupracující společnosti, které nebyly zahrnuty ve vzorku, vypočtené na základě váženého průměru rozpětí subvence zjištěného pro spolupracující společnosti ve vzorku činí 7,7 %. Vzhledem k tomu, že úroveň celkové spolupráce v Indii byla vysoká (95 %), bylo zbytkové rozpětí subvence pro všechny ostatní společnosti stanoveno na úrovni společnosti s nejvyšším individuálním rozpětím, tj. 9,7 %.

(149)

V souladu s ustanoveními článku 19 základního nařízení a s odůvodněním tohoto částečného prozatímního přezkumu, uvedeným v bodě 3 oznámení o zahájení, bylo zjištěno, že míra subvencování s ohledem na spolupracující výrobce se změnila, a výše vyrovnávacího cla uloženého nařízením (ES) č. 74/2004 musí být tedy odpovídajícím způsobem změněna.

(150)

Konečné clo platné v současné době bylo stanoveno na základě vyrovnávacích rozpětí, protože výše odstranění újmy byla vyšší. Vzhledem k tomu, že výše subvence stanovená v tomto přezkumu také nepřevyšovala výši odstranění újmy, v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení byla výše cel určena na základě rozpětí subvence.

(151)

Rozpětí subvence pro společnost Pasupati Fabrics, která nebyla součástí tohoto přezkumu, byla zachována na úrovni stanovené v původním šetření, neboť bylo zjištěno, že využívala výhodu ze subvenčního systému, který nebyl v tomto šetření přezkoumán.

(152)

Společnosti, u nichž bylo zjištěno, že jsou ve spojení, byly považovány za jeden právní subjekt (skupinu) za účelem výběru cla, a podléhají tedy stejnému vyrovnávacímu clu. Aby byly zajištěny správné váhy, bylo použito množství dotčeného výrobku vyvezené během období přezkumného šetření za tyto skupiny.

(153)

Společnost Prem Textiles, která byla zahrnuta do vzorku, předložila v průběhu přezkumného šetření informace, že změnila svůj název na Prem Textiles (International) Pvt. Ltd. Poté, co tyto informace byly přezkoumány a byl učiněn závěr, že změna obchodního názvu v žádném ohledu neovlivňuje zjištění tohoto šetření, bylo rozhodnuto této žádosti vyhovět a uvádět v tomto nařízení společnost jako Prem Textiles (International) Pvt. Ltd.

(154)

Vzhledem k tomu, že úroveň celkové spolupráce v Indii byla vysoká (95 %), bylo zbytkové vyrovnávací clo pro všechny ostatní společnosti stanoveno na úrovni společnosti s nejvyšším individuálním rozpětím, tj. 9,7 %.

(155)

Použijí se proto tato cla:

(156)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od průměrného cla použitelného pro společnosti v příloze I a celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z Indie a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(157)

Každá žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být ihned zaslána Komisi s uvedením všech příslušných informací, zejména po jakékoli změně činnosti společnosti související s výrobou a vývozním prodejem spojené např. s takovou změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Komise po konzultaci s poradním výborem nařízení případně pozmění prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb,

30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 350/24

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1628/2004 (2) uložila konečné vyrovnávací clo z dovozu uhlíkových elektrod používaných v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, kódu KN ex 8545 11 00 a spojníků používaných pro takové elektrody, kódu KN ex 8545 90 90, ať už dovážených společně, nebo odděleně, pocházejících z Indie. Sazba cla se pohybuje mezi 7,0 % a 15,7 % pro jednotlivě vyjmenované vývozce a zbytková celní sazba uložená na dovoz od ostatních vývozců činí 15,7 %.

(2)

Rada současně nařízením (ES) č. 1629/2004 (3) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu téhož výrobku pocházejícího z Indie.

(3)

Po uložení konečného vyrovnávacího cla předložila indická vláda podání, v němž uvedla, že okolnosti týkající se dvou subvenčních režimů (režim Duty Entitlement Passbook a osvobození od daně z příjmů podle oddílu 80 HHC zákona o dani z příjmu) se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Následně se prokázalo, že výše subvencování se pravděpodobně snížila, a proto by opatření, jež byla stanovena částečně na základě těchto režimů, měla být přezkoumána.

(4)

Komise přezkoumala důkaz předložený indickou vládou a uznala ho za dostatečný k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 19 základního antisubvenčního nařízení. Komise po konzultaci s poradním výborem z moci úřední zahájila částečný prozatímní přezkum platných opatření oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(5)

Účelem tohoto šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu je posoudit, zda je třeba zachovat, odstranit, nebo změnit stávající opatření ve vztahu ke společnostem, které využívaly jednoho nebo obou změněných subvenčních režimů, a pokud jde o tyto společnosti, rovněž ve vztahu k jiným režimům, pokud byly předloženy dostatečné důkazy v souladu s příslušnými ustanoveními oznámení o zahájení přezkumu.

(6)

Šetření zahrnovalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(7)

Komise o zahájení šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu oficiálně uvědomila indickou vládu, dva indické vyvážející výrobce uvedené v oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu a také výrobce ve Společenství. Účastníci řízení měli možnost písemně předložit svá stanoviska a vyžádat si slyšení. Písemné a ústní připomínky předložené účastníky byly zváženy a popřípadě zohledněny.

(8)

Komise zaslala dotazníky dvěma spolupracujícím vyvážejícím výrobcům a indické vládě. Odpovědi obdržela od obou spolupracujících vyvážejících výrobců i od indické vlády.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění subvencování. Inspekce na místě byly uskutečněny v prostorách těchto účastníků řízení:

(10)

Indické vládě a ostatním účastníkům řízení byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise hodlá navrhnout změnu celní sazby platné pro dva spolupracující výrobce v Indii a zachovat stávající opatření pro všechny ostatní společnosti, které nespolupracovaly v rámci tohoto částečného prozatímního přezkumu. Také jim byla poskytnuta přiměřená doba na vyjádření. Všechna podání a připomínky byly vzaty náležitě v úvahu, jak je uvedeno níže.

(11)

Přezkoumávaným výrobkem je tentýž výrobek, na nějž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1628/2004, konkrétně uhlíkové elektrody používané v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, kódu KN ex 8545 11 00 a spojníky používané pro takové elektrody, kódu KN ex 8545 90 90, ať už dovážené společně, nebo odděleně, pocházející z Indie.

(12)

Na základě informací předložených indickou vládou a spolupracujícími vyvážejícími výrobci a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(13)

Výše uvedené režimy a) až c) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Jeden z těchto dokumentů o vývozní a dovozní politice je relevantní pro období přezkumného šetření této věci, konkrétně se jedná o dokument týkající se období od 1. září 2004 do 31. března 2009 („politika EXIM 04–09“). Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 04–09 řídí, v publikaci „Příručka postupů – 1. září 2004 až 31. března 2009, svazek I“ (dále jen „PP I 04–09“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(14)

Režim osvobození od daně z příjmu uvedený výše v bodu d) se zakládá na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(15)

Režim osvobození od daně z elektřiny uvedený výše v bodu e) se zakládá na oddíle 3-B zákona o dani z elektřiny státu Madhjapradéš z roku 1949.

(16)

V souladu s čl. 11 odst. 10 základního antisubvenčního nařízení vyzvala Komise indickou vládu k doplňkovým konzultacím ohledně změněných i nezměněných režimů s cílem vyjasnit konkrétní situaci, pokud jde o údajné režimy, a dosáhnout oboustranně přijatelného řešení. Po těchto konzultacích, během nichž nebylo dosaženo oboustranně přijatelného řešení ve vztahu k těmto režimům, zahrnula Komise všechny tyto režimy do šetření případů subvencování.

(17)

Detailní popis režimu je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 04–09 a v kapitolách 4.1 až 4.30 v PP I 04–09. Tento režim se během předchozího přezkumného šetření, jež vedlo k uložení nyní platného konečného vyrovnávacího cla prostřednictvím nařízení (ES) č. 1628/2004, nazýval režim předběžné licence.

(18)

Režim předběžného povolení se skládá z šesti podrežimů, které jsou podrobněji popsány níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázaní“ na podpůrné výrobce, jsou způsobilí pro režim předběžného povolení na fyzický vývoz a režim předběžného povolení na roční potřebu. Vyvážející výrobci dodávající konečnému vývozci jsou způsobilí pro režim předběžného povolení pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 04–09, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz (dále jen „JOV“), jsou způsobilí pro režim předběžného povolení na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(19)

Předběžné povolení lze vystavit na:

(20)

Bylo zjištěno, že v průběhu období přezkumného šetření získal jeden ze spolupracujících vývozců úlevy v rámci prvního podrežimu, tj. předběžné povolení na fyzický vývoz. Není proto nutné zjišťovat napadnutelnost ostatních podrežimů.

(21)

Po uložení nyní platného konečného vyrovnávacího cla nařízením Rady (ES) č. 1628/2004 změnila indická vláda ověřovací systém použitelný pro režim předběžného povolení. Pro účely ověření indickými úřady je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného v tuzemsku“ ve stanoveném formátu (kapitola 4.26, 4.30 a dodatek 23 PP I 04–09), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné. Výše uvedená ustanovení se však použijí pouze v případě předběžného povolení vydaného po 13. květnu 2005 včetně. Pokud jde o veškerá předběžná povolení nebo předběžné licence vydané před tímto datem, musí držitelé dodržovat ustanovení ohledně ověřování platná dříve, tj. vést pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a používání dovezeného zboží ve vztahu k licenci ve stanoveném formátu podle dodatku 18 (kapitola 4.30 a dodatek 18 HOP I 02–07).

(22)

Pokud jde o podrežim používaný během období přezkumného šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, např. fyzický export, jsou bezcelní dovozní množství i povinnost vývozu pevně stanoveny co do objemů a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce pro doložení zaznamenány státními úředníky přímo do povolení. Objem dovozů povolených v rámci tohoto režimu je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SNVV“). SNVV existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou zveřejněny v PP II 04–09.

(23)

Dovážený vstupní materiál je nepřenosný a musí být použit k výrobě výsledného vyváženého výrobku. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(24)

Přezkumným šetřením se zjistilo, že předběžné licence používané pro dovoz surovin během období přezkumného šetření byly vydány před 13. květnem 2005. Proto nebyly nové požadavky na ověřování uložené indickými orgány v PP I 04–09, jak jsou popsány výše ve 21. bodě odůvodnění, dosud v praxi vyzkoušeny. Společnost dále nemohla prokázat, že vedla registr skutečné spotřeby a registr zásob ve formátu požadovaném v kapitole 4.30 a dodatku 18 PP I 02–07, který je použitelný pro předběžné licence vydané před 13. květnem 2005. S ohledem na tuto situaci se má za to, že šetřený vývozce nemohl prokázat, že v dané době splnil příslušná ustanovení EXIM.

(25)

Spolupracující vývozce, který v průběhu období přezkumného šetření využil režimu předběžného povolení, namítl, že dobrovolně předložil k ověření autorizovanému účetnímu použité předběžné licence podle požadavků PP I 04–09, přestože byly vydány před 13. květnem 2005. To podle něj dokazuje, že v rámci nových ustanovení PP nyní existuje řádný ověřovací systém.

(26)

Útvarům Komise bylo během inspekce prostor společnosti skutečně předloženo potvrzení ve formě dodatku 23 k PP, podepsaného autorizovaným účetním a datovaného dne 1. února 2008. Avšak vzhledem k tomu, že předběžné licence byly datovány od roku 2004 a nová ustanovení PP se na ně nevztahovala, je třeba na závěr uvést, že se jednalo o dobrovolný postup společnosti, který neprokazuje, že indická vláda skutečně zavedla účinný ověřovací systém. Dále se neprokázalo, že nadměrné navracení cla, jak jej vypočetl autorizovaný účetní, bylo vládě skutečně zaplaceno.

(27)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřeným vývozcům.

(28)

Kromě toho je režim předběžného povolení na fyzický vývoz jednoznačně ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto režimů.

(29)

Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem žádný ověřovací systém ani postup, aby zjistila, zda a jaké objemy vstupů byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Samotné SNVV nelze pokládat za systém pro ověřování skutečné spotřeby, jelikož neumožňují indické vládě s dostatečnou přesností ověřovat objem vstupů spotřebovaných při výrobě na vývoz. Navíc indická vláda neprovedla v průběhu období přezkumného šetření účinnou kontrolu založenou na řádně vedeném registru skutečné spotřeby. Nadto neprovedla indická vláda další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení).

(30)

Tento podrežim je proto napadnutelný.

(31)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí nadměrného vrácení cla. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné vrácení cla za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěno, že neproběhl vhodný monitorovací proces, výše uvedenou výjimku pro programy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(32)

Výše subvencí pro vývozce, který využil režimu předběžného povolení, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci zmíněných podrežimů pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(33)

Sazba subvence pro dotčeného spolupracujícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,3 %.

(34)

Detailní popis režimu DEPB je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 04–09 a v kapitole 4 PP I 04–09.

(35)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(36)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPB byly stanoveny indickými úřady na většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě SNVV a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli.

(37)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat úřadům v Indii prohlášení, že probíhá vývoz v rámci režimu DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, indické celní úřady vydají během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru režimu DEPB, který má být poskytnut pro tuto vývozní transakci. V tomto okamžiku vývozce zná výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr režimu DEPB. Příslušná sazba režimu DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace.

(38)

Úvěry v rámci režimu DEPB jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 12 měsíců od data vydání. Mohou být použity k zaplacení cla u následných dovozů jakéhokoliv volně dováženého zboží s výjimkou výrobních statků. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje) nebo použito jinak.

(39)

Žádost o úvěry v rámci režimu DEPB se vyplňují elektronicky a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Pro podávání žádostí o úvěry v rámci režimu DEPB v podstatě neexistují jasně dané lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podávání uvedené v kapitole 4.47 PP I 04–09. Jak je dále stanoveno v kapitole 9.3 PP I 04–09, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podávání lze vždy přijmout a uložit pokutu (např. 10 % nároku).

(40)

Jeden spolupracující vývozce namítl, že veškeré úvěry v rámci režimu DEPB, které společnost získala, byly využity k dovozu materiálu použitého při výrobě dotčeného výrobku, přestože bylo v zásadě dovoleno použít jej k jiným účelům, jak bylo uvedeno výše. Tento vývozce uvedl, že proto bylo jejich skutečné využití DEPB v tomto ohledu v souladu s obvyklým pravidlem navracení cla, a že proto by mělo být napadnuto pouze případné nadměrné navracení. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I bodu i) základního nařízení lze však nadměrné navracení cla napadnout, pouze jsou-li splněny podmínky příloh II a III základního nařízení. Tyto podmínky vysvětlené ve 43. bodě odůvodnění nebyly v tomto případě splněny. Proto se namísto údajného nadměrného navracení použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu).

(41)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci režimu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr režimu DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(42)

Režim DEPB právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(43)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody režimu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy přesto nárok na výhodu z režimu DEPB.

(44)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto režimu. V tomto okamžiku se indická vláda zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné i výši úvěru režimu DEPB, která bude pro tuto vývozní transakci poskytnuta, nemůže indická vláda rozhodovat o tom, zda subvenci udělit či nikoli, ani o tom, jaká bude výše subvence. Spolupracující vyvážející výrobci dále zaúčtovali úvěry v rámci režimu DEPB na základě časového rozlišení jako příjem ve stádiu vývozní transakce.

(45)

V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy v zájmu získání subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(46)

Sazby subvence pro dotčené spolupracující vyvážející výrobce zjištěné v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 6,2 % a 5,7 %.

(47)

Detailní popis režimu EPCG je uveden v kapitole 5 politiky EXIM 04–09 a v kapitole 5 PP I 04–09.

(48)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci, vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(49)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti povoleno dovážet výrobní statky (nové a od dubna 2003 též použité až 10 let staré výrobní statky) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCG. Do 31. března 2000 se používala efektivní celní sazba ve výši 11 % (včetně příplatku 10 %) a v případě dovozů vysoké hodnoty sazba v nulové výši. Od dubna 2000 tento režim stanoví sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 %, platnou pro všechny výrobní statky dovezené podle tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené výrobní statky v průběhu určitého období využity k výrobě určitého množství zboží na vývoz.

(50)

Držitel licence EPCG může také pořídit výrobní statky z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce výrobních statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto výrobních statků. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého dovozu pro dodávky výrobních statků držiteli licence EPCG.

(51)

Režim EPCG je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla zakládá finanční příspěvek od indické vlády, protože tato úleva snižuje příjmy z cla indické vlády, které by byly jinak splatné. Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozcům, protože poplatky ušetřené při dovozu zlepšují jeho likviditu.

(52)

Kromě toho je režim EPCG ze zákona závislý na vývozní výkonnosti, protože tyto licence nelze získat bez závazku zboží vyvézt. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(53)

Tento režim nelze nakonec považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výrobní statky nejsou zahrnuty do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány ve výrobě vyvážených výrobků.

(54)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se reflektovala úplná hodnota výhody v čase. Dlouhodobá komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii byla považována za vhodnou pro tento účel. V případě oprávněných žádostí byly nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(55)

Sazby subvence pro dotčené spolupracující výrobce zjištěné v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,7 % a 0,3 %.

(56)

Jeden spolupracující vývozce poukázal na chybu v metodice, která se původně uplatňovala pro výpočet výhod EPCG, zejména pokud jde o použitou úrokovou sazbu. Tato chyba, která měla dopad na oba spolupracující vývozce, byla opravena.

(57)

V rámci tohoto režimu mohou vývozci využít výhod částečného osvobození od daně z příjmu ze zisků plynoucích z vývozního prodeje. Právní základ pro toto osvobození je uveden v oddíle 80 HHC ZDP.

(58)

Toto ustanovení bylo zrušeno pro vyměřovací rok 2005–2006 (tj. pro finanční rok od 1. dubna 2004 do 31. března 2005) a dále, a proto 80HHC ZDP nepřináší žádné výhody po 31. březnu 2004. Spolupracující vyvážející výrobci v průběhu období přezkumného šetření nevyužili žádných výhod v rámci tohoto režimu. Vzhledem k tomu, že byl tento režim zrušen, nebude v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení napadnut.

(59)

Režim je založen na oddíle 80 I A ZDP. Toto ustanovení bylo do ZDP zavedeno prostřednictvím finančního zákona z roku 2001.

(60)

Oddíl 80 I A ZDP platí pro společnosti podílející se v jakékoli části Indie na zřizování infrastruktury, včetně výroby a distribuce elektřiny.

(61)

Podle ustanovení ZDP oddílu 80 I A je částka odpovídající zisku plynoucího z činností souvisejících s výrobou elektřiny osvobozena od daně ze zisku, a to po dobu deseti po sobě následujících let v rámci prvních patnácti let provozu výrobní jednotky. Dotčená jednotka musí být nová a její provoz musí být zahájen nejdříve 1. dubna 2003 a nejpozději 31. března 2010.

(62)

Výpočet odpočtu daně z příjmu je součástí ročního daňového přiznání společnosti a je kontrolován společně s výkazem zisků a ztrát společnosti a dalšími finančními výkazy. Musí splňovat pravidla stanovená v ZDP, konkrétně účetní oceňování vyrobené elektřiny musí odrážet její tržní cenu. Úkolem orgánů odpovědných za výběr daně z příjmu je ověřit, zda výpočet odpočtu daně z příjmu odpovídá pravidlům ZDP a auditovaným účtům společnosti. Šetřením se prokázalo, že tyto orgány skutečně zkontrolovaly výpočet a v oprávněných případech provedly jeho úpravy.

(63)

Šetřením se prokázalo, že oba šetření vyvážející výrobci zřídili elektrárny pro vlastní spotřebu jako součást jednotek vyrábějících uhlíkové elektrody. Požádali proto o příslušný odpočet daně z příjmu v souladu s ustanoveními ZDP.

(64)

Osvobození od daně z příjmu je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřeným vývozcům.

(65)

Šetření však prokázalo, že přístup k režimu ODP podle oddílu 80 I A ZDP není omezen na určité podniky ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Ukázalo se, že tento režim je dostupný pro všechny společnosti na základě objektivních kritérií. V tomto případě nebyl zjištěn ani jiný důkaz, že by byl režim specifický.

(66)

Dále je vázán na jiný výrobek (elektřinu) než dotčený výrobek a výhody v rámci tohoto režimu jsou tedy poskytovány na základě činnosti, která není výrobou nebo prodejem dotčeného výrobku. Za těchto okolností se má za to, že výhody, jež dotčení vývozci čerpají v rámci tohoto režimu, by neměly být napadnuty.

(67)

V rámci politiky podpory průmyslu z roku 2004 nabízí stát Madhjapradéš průmyslovým společnostem, které investují do výroby elektřiny pro vlastní spotřebu, osvobození od daně z elektřiny.

(68)

Popis režimu osvobození od daně z elektřiny, který používá vláda státu Madhjapradéš, je uveden v oddíle 3-B zákona o dani z elektřiny z roku 1949.

(69)

Jakékoli průmyslové společnosti se sídlem v oblasti spadající do jurisdikce vlády státu Madhjapradéš, které investovaly do nových elektráren pro vlastní spotřebu.

(70)

Podle oznámení vlády státu Madhjapradéš ze dne 29. září 2004 mohou společnosti nebo osoby, které investují do nových elektráren pro vlastní spotřebu s větší kapacitou než 10 kW získat od inspekčního elektrárenského úřadu státu Madhjapradéš potvrzení o osvobození od daně z elektřiny. Osvobození se vydává pouze na elektřinu vyrobenou pro vlastní spotřebu, a pouze pokud nová elektrárna pro vlastní spotřebu nenahrazuje starší elektrárnu. Výjimka je udělována na pět let.

(71)

Oznámením vlády státu Madhjapradéš ze dne 5. dubna 2005 byla nová elektrárna zřízená jedním ze spolupracujících vyvážejících výrobců v tomto šetření osvobozena od daně z elektřiny na dobu deseti let.

(72)

Spolupracující vývozce, jemuž bylo poskytnuto osvobození od daně z elektřiny, prohlásil, že režim ODE není specifický a že se uplatňuje nediskriminačně na všechny způsobilé společnosti. Podle tohoto vývozce vláda státu Madhjapradéš přezkoumala původní strategii udělovat osvobození na dobu pěti let a uděluje toto osvobození na dobu deseti let. Ani spolupracující vývozce ani indická vláda však ve svých odpovědích nepředložili zveřejněné oznámení o takové změně strategie.

(73)

Tento režim je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Tvoří finanční příspěvek vlády státu Madhjapradéš, protože tato pobídka snižuje příjmy státu, které by jinak byly splatné. Kromě toho poskytuje výhody společnosti příjemce.

(74)

Přestože politika podpory průmyslu z roku 2004 i oznámení vlády státu Madhjapradéš ze dne 29. září 2004 uvádí, že osvobození se udílí na dobu pěti let, dotčený vyvážející výrobce získal osvobození na dobu deseti let. Ukázalo se tudíž, že tato pobídka nebyla udělena v souladu s kritérii a podmínkami jasně stanovenými zákonem, nařízením nebo jiným úředním dokumentem.

(75)

Výhody pro vyvážejícího výrobce byly vypočteny na základě výše daně z elektřiny obvykle splatné během období přezkumného šetření, která však nebyla v rámci tohoto režimu zaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový prodej během období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť se vztahuje na veškerý prodej, domácí i vývozní, a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(76)

Takto bylo stanoveno rozpětí subvence ve výši 0,7 % pro jednu společnost, která získala výhody podle ODE.

(77)

Je třeba připomenout, že v nařízení (ES) č. 1628/2004 byla zjištěna výše napadnutelných subvencí vyjádřená valoricky v hodnotě 15,7 %, pokud jde o prvně jmenovaného, a 7 % u druhého vyvážejícího výrobce spolupracujícího na tomto částečném prozatímním přezkumu.

(78)

V průběhu tohoto částečného prozatímního přezkumu byly zjištěny výše napadnutelných subvencí vyjádřené valoricky uvedené v tabulce:

(79)

V souladu s ustanoveními článku 19 základního antisubvenčního nařízení a na základě tohoto částečného prozatímního přezkumu uvedeného v odstavci 3 oznámení o zahájení přezkumu se stanoví, že se výše subvencování, pokud jde o spolupracující výrobce, změnila, a proto je třeba odpovídajícím způsobem změnit výši vyrovnávacího cla uloženého nařízením (ES) č. 1628/2004.

(80)

Vyrovnávací clo, které bylo předmětem přezkumu, bylo výsledkem paralelního antisubvenčního a antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“). Podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení a čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (5), bylo antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1629/2004 upraveno tak, aby výše subvencí a dumpingová rozpětí vycházely ze stejné situace.

(81)

V rámci tohoto přezkumu bylo prošetřeno a zjištěno, že režimy subvencí jsou s výjimkou ODE napadnutelné a tvoří vývozní subvence podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(82)

Je proto vhodné, aby bylo antidumpingové clo znovu upraveno, a odráželo tak nové úrovně subvencování zjištěné tímto přezkumem, pokud jde o vývozní subvence. V souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení by dále výše vyrovnávacího cla neměla přesáhnout rozpětí pro odstranění újmy zjištěné během původního šetření. Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká (100 %), bylo zbytkové subvenční rozpětí, stejně jako v původním šetření, stanoveno na úrovni společnosti s nejvyšším individuálním rozpětí.

(83)

Proto by měly být výše vyrovnávacího a antidumpingového cla upraveny takto:

(84)

Jeden spolupracující vývozce uvedl, že vzhledem k tomu, že se stávající částečný prozatímní přezkum věnoval pouze úrovni subvencování, nemělo by se měnit antidumpingové clo.

(85)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v oznámení o zahájení tohoto přezkumu se uvádělo, že „pokud nastane změna ve vyrovnávacím opatření pro společnosti, kterých se týkají jak antidumpingová, tak vyrovnávací opatření, může být antidumpingové opatření přizpůsobeno obdobně“. Změna antidumpingového cla není výsledkem nových zjištění ohledně úrovně dumpingu, ale automatický důsledek skutečnosti, že původní dumpingová rozpětí byla upravena tak, aby odrážela zjištěnou úroveň vývozních subvencí, a že tato úroveň byla nyní přezkoumána.

(86)

Individuální vyrovnávací celní sazby uvedené v tomto nařízení odrážejí situaci zjištěnou během částečného prozatímního přezkumu. Vztahují se proto výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného kteroukoli jinou společností, která nebyla konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže podléhat těmto sazbám a vztahují se na něj celní sazby platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(87)

Jakákoli žádost o uplatnění těchto individuálních vyrovnávacích celních sazeb (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být bezodkladně adresována Evropské komisi, generálnímu ředitelství pro obchod (6), se všemi příslušnými informacemi, obzvláště o jakékoli změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím a vývozním prodejem např. v souvislosti se změnou názvu nebo se změnou výrobních či prodejních subjektů. V případě potřeby a po konzultaci s poradním výborem má Komise pravomoc odpovídajícím způsobem změnit nařízení aktualizací seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb,

30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 350/35

(1)

Dne 20. října 2007 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství (2). Dne 4. července 2008 Komise uložila nařízením (ES) č. 642/2008 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů pocházejících z ČLR.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 6. září 2007 španělskou Národní federací sdružení konzervárenského průmyslu ovoce a zeleniny (FNACV) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících 100 % výroby některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, přičemž se tyto důkazy považovaly za dostatečný důvod k zahájení řízení.

(3)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. října 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Dne 9. listopadu 2007 Komise nařízením (ES) č. 1295/2007 (4) zavedla celní evidenci dovozu stejného výrobku pocházejícího z ČLR.

(5)

Je třeba připomenout, že ochranná opatření ohledně stejného výrobku byla v platnosti do 8. listopadu 2007. Komise uložila prozatímní ochranná opatření proti dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) nařízením (ES) č. 1964/2003 (5). Následovala konečná ochranná opatření uložená nařízením (ES) č. 658/2004 (6) (dále jen „nařízení o ochranných opatřeních“). Prozatímní i konečná ochranná opatření spočívala v celní kvótě, tzn. že clo se ukládalo až po vyčerpání objemu dovozu nepodléhajícího clu.

(6)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR předložilo několik zúčastněných stran písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla také poskytnuta možnost ústního slyšení.

(7)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Komise zejména provedla šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství. V této souvislosti byly provedeny inspekce v prostorách těchto dovozců, kteří nejsou ve spojení, ve Společenství:

(8)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(9)

Někteří dovozci navrhovali, aby bylo podle čl. 6 odst. 6 základního nařízení svoláno společné setkání všech zúčastněných stran, jedna z nich však tuto žádost zamítla.

(10)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

(11)

Dva dovozci v ES, kteří nejsou ve spojení, tvrdili, že určité druhy mandarinek by měly být z definice dotčeného výrobku vyňaty, ať už z důvodu stupně sladkosti, nebo z důvodu balení při vývozu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tato tvrzení nebyla podložena žádnými ověřitelnými informacemi a údaji, které by prokázaly, že tyto druhy mají vlastnosti, které je odlišují od dotčeného výrobku. Rovněž je třeba poznamenat, že odlišnosti v balení nelze považovat za závažný prvek při definici dotčeného výrobku, zejména z toho důvodu, že formáty obalů již byly vzaty v úvahu při definici dotčeného výrobku, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto argumenty byly proto zamítnuty.

(12)

Dva dovozci v ES, kteří nejsou ve spojení, tvrdili, že čínští vyvážející výrobci vybraní do vzorku představují 60 % celkového vývozu do Společenství. Nebyli však schopni poskytnout žádné ověřitelné informace, které by zpochybnily přesnost informací pro výběr do vzorku, které předložili spolupracující čínští vyvážející výrobci a které byly ve velké míře potvrzeny během dalšího šetření. Tento argument byl proto zamítnut.

(13)

Tři čínští spolupracující vyvážející výrobci předložili vyjádření, v němž tvrdili, že společnosti, které jsou s nimi ve spojení, jsou vyvážejícími výrobci dotčeného výrobku, a že by tedy měly být zahrnuty do seznamu spolupracujících vyvážejících výrobců uvedeného v příloze. Tato tvrzení byla přijata jako odůvodněná a bylo rozhodnuto, že dotčená příloha bude příslušným způsobem upravena. Jeden dovozce v ES, který není ve spojení, tvrdil, že vývoz do ES realizovaný prostřednictvím obchodníků by měl mít možnost automaticky těžit z opatření, která se vztahují na čínské vyvážející výrobce. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že antidumpingová opatření se zavádějí pro výrobky vyráběné vyvážejícími výrobci v šetřené zemi, které se vyvážejí do ES (bez ohledu na to, která společnost s nimi obchoduje), nikoli pro podnikatelské subjekty zabývající se výhradně obchodem. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(14)

Po zavedení prozatímních opatření nepředložil čínský spolupracující vyvážející výrobce žádné připomínky ohledně zjištění týkajících se tržního zacházení. Jelikož nebyly vzneseny žádné relevantní připomínky, 29. až 33. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(15)

Jelikož nebyly vzneseny žádné relevantní připomínky, 34. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení o individuálním zacházení se potvrzují.

(16)

Je třeba připomenout, že se běžná hodnota stanoví na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Společenství. Tyto údaje byly ověřeny v prostorách spolupracujících výrobců ve Společenství.

(17)

Po zavedení prozatímních opatření všichni tři čínští spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku a dva dovozci v ES, kteří nejsou ve spojení, vyslovili pochybnost nad tím, že byly k výpočtu běžné hodnoty použity ceny výrobního odvětví Společenství. Uváděli, že se běžná hodnota měla vypočítat na základě výrobních nákladů ČLR s přihlédnutím k příslušným úpravám týkajícím se rozdílů mezi trhy ES a ČLR. V tomto ohledu se uvádí, že použití informací ze zemí bez tržního hospodářství, zejména od společností, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, by bylo v rozporu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Tento argument byl proto zamítnut. V dalším argumentu se uvádělo, že vhodným řešením mohlo být použití údajů o cenách od všech ostatních dovážejících zemí nebo příslušných zveřejněných informací vzhledem k absenci spolupráce srovnatelné země. Na rozdíl od údajů použitých Komisí však takovéto obecné informace nebylo možno ověřit a křížově zkontrolovat jejich přesnost v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 8 základního nařízení. Tento argument byl proto zamítnut. Žádný další argument, který by zpochybnil skutečnost, že metodika používaná Komisí je v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, zejména skutečnost, že v tomto případě je jediným zbývajícím vhodným základem pro vypočtení běžné hodnoty, nebyl předložen.

(18)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 38. až 45. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(19)

Po zavedení prozatímních opatření uvedl jeden čínský spolupracující vyvážející výrobce zařazený do vzorku, že by jeho vývozní cena měla být upravena tak, aby se do ní promítly některé nákladové prvky (zejména námořní přepravné). V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tato věc byla řešena během inspekcí na místě, a to jak v souvislosti s touto společností, tak s ostatními společnostmi zařazenými do vzorku. Při této příležitosti každá společnost předložila informace o uvedených nákladech. Částka, kterou společnost nyní požaduje, je podstatně vyšší než původně uváděná částka. Je třeba poznamenat, že tento nový požadavek se zakládá pouze na prohlášení expedičního dopravce a neodráží údaje o skutečné obchodní operaci. Nikdo z dalších vyvážejících výrobců zařazených do vzorku číselné údaje spojené s námořní přepravou nezpochybnil. Toto tvrzení navíc nelze ověřit z důvodu pozdního podání. Požadovaná úprava se navíc nevztahuje k žádným zaznamenaným údajům. Na základě tohoto tvrzení Komise nicméně přezkoumala výši dotčených nákladů a vzala v úvahu význam těchto nákladů pro vývozní operace do ES uváděné danou společností. Komise v důsledku toho dospěla k závěru, že je vhodnější, aby pro všechny čínské společnosti zařazené do vzorku použila průměrné náklady na námořní přepravu ověřené na místě. Následně byly vývozní ceny společnosti odpovídajícím způsobem upraveny.

(20)

Další čínský spolupracující vyvážející výrobce zařazený do vzorku zdůraznil, že při výpočtu jeho vývozní ceny u seznamu vyvážených výrobků, který předložil, došlo ke dvěma chybám. Toto tvrzení bylo přijato jako odůvodněné a dotčená vývozní cena výrobce byla příslušným způsobem upravena.

(21)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(22)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, 47. až 48. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(23)

S ohledem na výše uvedené byla konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením stanovena takto:

Všechny ostatní společnosti: 139,4 %.

(24)

Jelikož nebyly předloženy žádné opodstatněné připomínky, byla potvrzena zjištění uvedená v 52. až 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Jedna z vyvážejících stran tvrdila, že existuje rozpor mezi úrovní spotřeby stanovenou v nařízení o ochranných opatřeních č. 658/2004 a úrovní stanovenou v prozatímním nařízení. Je třeba zdůraznit, že rozdíl v úrovni spotřeby byl v zásadě způsoben jiným rozsahem výrobku v současném šetření a jiným počtem členských států v obou uvedených šetřeních. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné další a opodstatněné informace. Byla tedy potvrzena zjištění uvedená v 55. až 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Z toho dále vyplývá potvrzení následných částí analýzy čerpající ze spotřeby.

(26)

Co se týče podílu na trhu, některé zúčastněné strany nesouhlasily s prohlášením Komise uvedeným v 58. bodě odůvodnění o zvýšení podílu dumpingových dovozů na trhu. Tvrdily, že v rozporu se zjištěními Komise došlo k poklesu podílu dovozu z Číny na trhu. Bylo proto ověřeno hodnocení objemu dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu. Jak se uvádí v 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podíl dovozu z Číny na trhu poklesl pouze v jediném roce. Ve zbytku posuzovaného období zůstával podíl dovozu z Číny na trhu trvale vysoký. Z toho důvodu se potvrzují zjištění předložená v předběžné fázi šetření.

(27)

Některé strany tvrdily, že je třeba prošetřit také objem dovozu po období šetření, aby se zjistilo, zda dochází k nárůstu dovozu z Číny. Je třeba poznamenat, že byl vyhodnocen vývoj dovozu z Číny v období 2002/2003 až 2006/2007 a byl zaznamenán jeho jasný nárůst. V souladu s ustanoveními základního nařízení se kromě výjimečných situací neberou případy po období šetření v úvahu. V každém případě, jak se uvádí v 48. bodě odůvodnění níže, byla úroveň dovozu po období šetření prozkoumána a bylo zjištěno, že je významná.

(28)

Tři spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili zjištění Komise o cenovém podbízení. Jeden z nich zpochybnil metodiku používanou k výpočtu cenového podbízení a požadoval, aby byla provedena úprava odrážející náklady, které obchodníkům vznikají při nepřímém prodeji. Tam, kde to bylo oprávněné, byla úprava provedena. Upravené srovnání ukázalo, že během období šetření se dovezený dotčený výrobek ve Společenství prodával za ceny, které se na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku podbízely oproti cenám výrobního odvětví Společenství v rozmezí od 18,4 % do 35,2 %.

(29)

Dva dovozci a sdružení dovozců zpochybnili trvání období balení uvedeného v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tvrdili, že období balení ve Španělsku trvá pouze tři měsíce místo čtyř až pěti měsíců, jak bylo uvedeno v prozatímním nařízení. Toto tvrzení však souvisí se sklizní (která má různý charakter) a s vyprodukovaným množstvím a nemá v žádném případě vliv na činitele újmy analyzované útvary Komise.

(30)

Vzhledem k tomu, že ohledně situace výrobního odvětví Společenství nebyly předloženy žádné další opodstatněné informace ani argumenty, potvrzuje se 63. až 86. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Po zveřejnění prozatímního nařízení někteří dovozci a někteří vyvážející výrobci s odkazem na 83. až 86. bod odůvodnění prozatímního nařízení tvrdili, že údaje použité Komisí ke stanovení výše újmy nebyly správné ani objektivně zhodnocené. Tvrdili, že téměř všechny ukazatele újmy vykázaly pozitivní vývoj, a že tedy nelze nalézt žádné důkazy o újmě.

(32)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že některé ukazatele sice vykazují mírné zlepšení, nicméně stav výrobního odvětví Společenství je třeba posuzovat jako celek a vzít v úvahu skutečnost, že do konce období šetření platila ochranná opatření. Tato otázka byla podrobně zkoumána v 51. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proces hluboké restrukturalizace, kterou tato opatření umožnila a jejímž výsledkem bylo velké snížení výroby a kapacity, by za běžných okolností vedl ke značnému zlepšení celkové situace výrobců ve Společenství, včetně výroby, využití kapacity, prodeje a rozdílů mezi cenou a náklady. Místo toho zůstaly ukazatele objemu nepříznivé, došlo k podstatnému nárůstu zásob a finanční ukazatele nadále vykazovaly ztrátu – některé se dokonce zhoršily.

(33)

Na základě těchto skutečností se má za to, že závěry o podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství, které byly uvedeny v prozatímním nařízení, se nemění. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další opodstatněné informace ani argumenty, jsou tyto závěry s konečnou platností potvrzeny.

(34)

Některé strany tvrdily, že objem čínských dovozů je od roku 1982 stejný, a že tedy nemohly způsobit újmu, jak se uvádí v prozatímním nařízení (viz 58. bod odůvodnění). Ve skutečnosti se dovoz z Číny během posuzovaného období podstatně zvýšil na úkor podílu na trhu pro výrobní odvětví EU, jak se uvádí ve 26. bodě odůvodnění výše. Tento argument se navíc týká vývoje dovozu, který značně převyšuje dotčené období, proto se tento argument zamítá.

(35)

Jak bylo uvedeno v 28. bodě odůvodnění výše, dospělo se s konečnou platností k závěru, že během období šetření se ceny za dovoz od čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku podbízely oproti cenám výrobního odvětví Společenství průměrně o 18,4 % až 35,2 %. Úprava podbízejícího se rozpětí nemůže ovlivnit závěry o účinku dumpingového dovozu stanovené ve 100. a 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Po uložení prozatímních cel někteří dovozci dále argumentovali negativním vlivem směnného kurzu na úroveň cen. Tvrdili, že úroveň směnného kurzu je tím hlavním faktorem, který způsobil újmu. Hodnocení Komise se nicméně týká pouze rozdílu mezi úrovněmi cen a nepožaduje, aby byla provedena analýza faktorů, které úroveň těchto cen ovlivňují. V důsledku toho byla zjištěna jasná příčinná souvislost mezi vysokou úrovní dumpingu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, proto lze potvrdit 95. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčinou újmy nejsou dumpingové dovozy, ale spíše nedostatečná nabídka čerstvého ovoce, tj. surovin pro konzervované mandarinky.

(38)

Oficiální údaje španělského ministerstva zemědělství nicméně potvrzují, že množství ovoce, které je k dispozici pro konzervárenský průmysl, je více než dostatečné k tomu, aby pokrylo veškerou výrobní kapacitu španělských výrobců.

(39)

Výrobci do jisté míry soupeří o čerstvé ovoce se spotřebitelským trhem, který nabízí přímo čerstvé produkty. Tato soutěž nicméně nemůže narušit příčinnou souvislost. Jasným a zásadním důvodem pro relativně nízkou výrobu výrobního odvětví Společenství, jeho prodej a podíl na trhu je tlak hromadného dovozu z Číny za velmi nízké ceny. V této situaci a vzhledem k tomu, že tržní cenu určují dovozy, které představují více než 70 % trhu a které vedou k cenovému podbízení, stlačení a propadu cen, by bylo neekonomické vyrábět více, aniž by bylo možno očekávat, že se daný výrobek prodá za ceny přinášející běžný zisk. Španělské výrobní odvětví by tedy bylo schopno vyrábět mnohem vyšší množství za podmínky, že by tržní cena nepokutovala jeho hospodářské výsledky.

(40)

Další skutečností potvrzující tuto analýzu je značné množství trvalých zásob výrobců Společenství, což poukazuje na to, že újma tomuto odvětví Společenství nastala nikoli z důvodu nedostatečné výroby, nýbrž z důvodu výroby, kterou nelze prodat kvůli tlaku čínského dovozu.

(41)

Vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělský výrobek, podléhá cena suroviny sezonním výkyvům daným jejím zemědělským charakterem. Během pětiletého analyzovaného období, které zahrnovalo sklizně s nižšími a vyššími cenami, Komise nicméně zaznamenala, že k újmě (např. v podobě finančních ztrát) dochází bez ohledu na tyto výkyvy, takže hospodářské výsledky výrobního odvětví Společenství přímo nesouvisejí se sezonními výkyvy.

(42)

Některé strany tvrdily, že čínské výrobky mají vyšší kvalitu než výrobky pocházející ze Společenství. Veškeré z toho plynoucí cenové rozdíly však nebyly dostatečně opodstatněné a neexistují žádné důkazy o tom, že spotřebitelé údajně dávají přednost čínským výrobkům do té míry, že to zhoršuje situaci výrobního odvětví Společenství. V každém případě by takové údajné rozdíly v ceně zvýhodňovaly čínské výrobky a vedly by k vyššímu cenovému podbízení a prodeji pod cenou. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další nové a opodstatněné informace ani argumenty, potvrzuje se 99. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

Některé strany tvrdily, že daná újma pramení z mimořádného zvyšování nákladů některými výrobci. Tato tvrzení však nebyla dostatečně opodstatněná. Analýza Komise nezjistila žádné takové případy, které by mohly změnit hodnocení příčinné souvislosti nebo ovlivnit výpočet úrovně pro odstranění újmy.

(44)

Některé strany předložily připomínky ke zvýšeným nákladům na výrobu a neschopnosti výrobního odvětví Společenství tyto náklady snížit. Některé nákladové položky (například energie) se zvýšily, ale jejich dopad není takový, aby narušil příčinnou souvislost za situace, kdy velmi značné množství dumpingového vývozu z Číny stlačuje prodej a výrobu (čímž zvyšuje jednotkové náklady výrobního odvětví Společenství) a způsobuje stlačení a propad cen výrobního odvětví Společenství.

(45)

Některé strany tvrdily, že režimy podpory ES způsobily umělý nárůst zpracování v ES a pak podpořily snížení nabídky surovin pro dotčený výrobek. Toto tvrzení mělo obecný charakter a nebylo dostatečně opodstatněné. Dotčené režimy byly v každém případě upraveny v roce 1996, kdy bylo umožněno poskytnout podporu zemědělcům místo zpracovatelům dotčeného výrobku. Analýza Komise neodhalila během období šetření žádné zbylé důsledky, které by mohly narušit příčinnou souvislost. Co se týče nabídky, odkazuje se na 40. a 41. bod odůvodnění výše.

(46)

Jelikož nebyly předloženy žádné další nové a opodstatněné informace ani argumenty, potvrzuje se 87. až 101. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje předběžné zjištění týkající se existence příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství a čínským dumpingovým dovozem.

(48)

Od 9. listopadu 2007 podléhal dovoz z ČLR celní evidenci podle nařízení Komise (ES) č. 1295/2007 ze dne 5. listopadu 2007, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (zejména mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (7). Tato evidence byla zavedena s cílem možného zpětného uložení antidumpingových cel. Následně byla výjimečně prováděna analýza vývoje událostí po období šetření. Údaje Eurostatu potvrzují, že dovoz z Číny zůstává nadále vysoký, což někteří dovozci potvrdili. Objem dovozu za posledních deset měsíců po období šetření dosáhl úrovně 74 000 tun za stabilně nízké ceny.

(49)

Řada stran předložila své připomínky ohledně nízké úrovně španělské výroby, která podle nich není schopná plně zásobovat trh Společenství. I když je pravda, že za současné situace výrobní odvětví Společenství nezásobuje celý trh EU, je třeba poznamenat, že tato skutečnost souvisí s dopadem újmu působících dovozů, jak bylo uvedeno výše. V každém případě není zamýšleným účinkem opatření uzavřít trh Společenství čínským dovozům, nýbrž odstranit dopady dumpingu, který mu působí újmu. Vzhledem k tomu, že existují pouze dva zdroje nabízející tyto výrobky, se má za to, že v případě uložení konečných opatření zůstane poptávka po čínských výrobcích ve Společenství i nadále vysoká.

(50)

Jedno sdružení dovozců tvrdilo, že veškerá antidumpingová opatření bez omezení množství španělské výrobní odvětví neochrání, nýbrž automaticky vyvolají nezákonné obchodování. Tento argument poukazuje spíše na nutnost toho, aby instituce zajistily řádnou kontrolu uplatňování opatření, než že by hovořil proti přínosu daných opatření pro výrobce ve Společenství.

(51)

Další dovozce tvrdil, že uložení antidumpingových opatření nezlepší situaci španělských výrobců, a to z důvodu existence velkých zásob, které si dovozci v EU vytvořili a které jsou schopné pokrýt tržní poptávku v nejbližší budoucnosti. Další dovozce rovněž zmínil velikost zásob a jejich hromadění. Tyto připomínky potvrzují analýzu Komise v prozatímním nařízení a jinde v tomto nařízení. Je však třeba připomenout, že přijatá opatření mají poskytnout úlevu od dumpingu způsobujícího újmu po dobu pěti let, nikoli pouze jednoho roku.

(52)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové a opodstatněné informace ani argumenty, potvrzuje se závěr o zájmu výrobního odvětví Společenství vyvozený ve 103. až 106. a ve 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Spolupracující dovozci vyjádřili obecný zájem o udržení dvou zdrojů dodávek dotčeného výrobku, a to Španělska a Číny, aby byly nadále zajištěny dodávky za konkurenční ceny.

(54)

Pokud by nicméně byla uložena konečná opatření, dávala by většina dovozců přednost tomu, aby obsahovala i množstevní prvky. To se nepovažuje za vhodné, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění níže.

(55)

Byly ověřeny údaje poskytnuté spolupracujícími dovozci zařazenými do vzorku a bylo potvrzeno, že odvětví konzervovaných mandarinek představuje méně než 6 % jejich celkového obratu a že během období šetření a v letech 2004–2008 v průměru dosáhli úrovně ziskovosti více než 10 %.

(56)

Výše uvedené potvrzuje, že možný dopad opatření na dovozce/obchodníky by byl vyvážen pozitivními účinky těchto opatření.

(57)

Jeden uživatel, představující méně než 1 % spotřebitelů, předložil obecné připomínky o horší dostupnosti mandarinek v EU a o lepší kvalitě čínských výrobků. Byl požádán, aby dále spolupracoval a poskytl individuální údaje, ale odmítl a svá tvrzení nijak neopodstatnil. Další maloobchodník, člen hlavního sdružení dovozců, byl obecně proti zvýšení ceny. Žádné další připomínky týkající se zájmu uživatelů/maloobchodníků nebyly v průběhu šetření předloženy. Za této situace a vzhledem k tomu, že ze strany uživatelů/maloobchodníků nebyly předloženy žádné opodstatněné připomínky, se potvrzuje závěr vyvozený ve 109. až 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

V rozporu s tím, co tvrdil jeden dovozce, byl v předběžné fázi šetření zohledněn zájem spotřebitelů. Zjištění Komise byla uvedena ve 113. a 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Další strany uvedly, že dopad na spotřebitele bude značný. Nebyly nicméně předloženy žádné informace, které by zpochybnily zjištění obsažená ve výše uvedených bodech odůvodnění. I kdyby cla vedla ke zvýšení spotřebitelských cen, žádná strana nezpochybnila skutečnost, že dotčený výrobek představuje jen malou část výdajů domácností na potraviny. Vzhledem k tomu, že ze strany spotřebitelů nebyly předloženy žádné připomínky a že nebyly předloženy žádné další nové a opodstatněné informace, uvedené body odůvodnění se potvrzují.

(59)

Výše uvedená dodatečná analýza týkající se příslušných zájmů předběžné závěry v tomto ohledu nezměnila. Byly ověřeny údaje poskytnuté spolupracujícími dovozci zařazenými do vzorku a bylo potvrzeno, že odvětví konzervovaných mandarinek představuje méně než 6 % jejich celkového obratu a že během období šetření a v letech 2004–2008 v průměru dosáhli slušných výsledků, takže dopad uvedených opatření na dovozce bude minimální. Rovněž bylo potvrzeno, že finanční dopad na konečného spotřebitele bude zanedbatelný, vezmeme-li v úvahu, že se ve spotřebitelských zemích kupuje pouze okrajové množství výrobku na hlavu. Má se za to, že se závěry ohledně zájmu Společenství stanovené v prozatímním nařízení nezměnily. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, jsou tyto závěry stanovené v prozatímním nařízení s konečnou platností potvrzeny.

(60)

Jeden dovozce tvrdil, že ziskové rozpětí ve výši 6,8 % použité v předběžné fázi šetření jako referenční, je nadhodnocené. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že stejná míra byla použita a přijata v případě ochranných opatření jako skutečný zisk, jehož dosáhlo výrobní odvětví Společenství v letech 1998/99 až 2001/02. Tato míra odpovídá ziskům výrobců ve Společenství v běžné obchodní situaci před nárůstem dovozu, který způsobil odvětví újmu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(61)

Výrobci Společenství tvrdili, že prozatímní cla neberou v potaz zvláštní situaci trhu s konzervovanými mandarinkami, kde je výroba soustředěna pouze v jedné zemi a převážná většina prodeje a dovozu v další evropské zemi. Z tohoto důvodu bylo požadováno, aby konečné výpočty zahrnuly náklady na dopravu ze země výrobce do země spotřebitele. Toto tvrzení bylo oprávněné a opodstatněné, takže výpočty byly upraveny tak, aby odrážely koncentraci prodeje v příslušných oblastech Společenství.

(62)

Jedna strana předložila připomínky týkající se výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou. Tam, kde to bylo oprávněné, byly provedeny konečné úpravy.

(63)

Při zohlednění oprávněných požadavků zúčastněných stran představovala rozpětí způsobené újmy vyjádřená jako procento z celkové dovozní hodnoty CIF pro každého čínského vývozce zařazeného do vzorku tyto úrovně, které jsou nižší než zjištěná dumpingová rozpětí:

Všechny ostatní společnosti: 100,1 %.

(64)

Jak bylo uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, zavedla dne 9. listopadu 2007 Komise na základě požadavku výrobního odvětví Společenství celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR. Tato žádost byla stažena, a proto daná věc nebyla dále zkoumána.

(65)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by konečné antidumpingové clo mělo být uloženo ve výši nejnižšího zjištěného rozpětí dumpingu a újmy, v souladu s pravidlem nižšího cla. V tomto případě by celní sazba proto měla být stanovena na úrovni zjištěné újmy.

(66)

Na základě výše uvedeného a v souladu s opravou zveřejněnou v Úředním věstníku L 258 (8) by konečné clo mělo být stanoveno takto:

Všechny ostatní společnosti: 531,2 EUR/t.

(67)

Některé strany požadovaly opatření, která by kombinovala prvky ceny a množství, kdy by se za původní objem dovozu platilo nulové nebo nižší clo. V některých případech to souviselo se systémem licencí.

(68)

Tato možnost byla zvážena, nicméně zamítnuta zejména z následujících důvodů. Antidumpingová cla se ukládají z toho důvodu, že vývozní cena je nižší než běžná hodnota výrobku. Množství výrobku vyvážená do Společenství mají význam pro provedení analýzy, zda dumpingové dovozy způsobují újmu. Takováto množství však obvykle nemají vliv na výši cla, které má být uloženo. Jinými slovy, pokud se zjistí, že dumpingové dovozy způsobují újmu, lze dumping vyrovnat pomocí cla, které se uplatní od první zásilky dovezené poté, co toto clo vstoupí v platnost. Kromě toho, pokud se zjistí, že je v zájmu Společenství, aby během určitého období byly výrobky dováženy bez uložení antidumpingových cel, je na základě čl. 11 odst. 4 základního nařízení možné clo za určitých podmínek pozastavit.

(69)

Některé strany tvrdily, že jakákoli podoba opatření bez množstevního omezení povede k vyhýbání se clu. Poukazovaly opět na hromadění zásob, k němuž docházelo před rozšířením Evropské unie dne 1. května 2004. Analýza útvarů Komise potvrdila, že šlo o jasný pokus vyhnout se clům. Vzhledem k těmto prohlášením a skutečnostem uvedeným ve 123. a 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bude Komise sledovat vývoj, aby podnikla nezbytné kroky k zajištění řádného uplatňování opatření.

(70)

Další strany tvrdily, že z uvedených opatření by měly být vyňaty objemy dovozu, které jsou již předmětem stávajících smluv o prodeji. To by se v praxi rovnalo osvobození od cla, což by ohrozilo nápravný účinek opatření, a tudíž se zamítá. Rovněž se odkazuje na 51. a 52. bod odůvodnění výše.

(71)

Prozatímní nařízení uložilo antidumpingové clo ve formě zvláštního cla pro každou společnost, které je výsledkem uplatnění rozpětí pro odstranění újmy na vývozní ceny použité při výpočtu dumpingu během období šetření. Tato metodika je potvrzena na úrovni konečných opatření.

(72)

V pokročilém stadiu šetření učinilo několik vyvážejících výrobců z ČLR nabídku cenových závazků. Tyto závazky nebyly považovány za přijatelné z důvodu značné kolísavosti cen tohoto výrobku, rizika vyhýbání se clu a obcházení závazku (viz 124. a 125. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a skutečnosti, že v nabídkách nebyly obsaženy záruky ze strany čínských orgánů, které by umožnily odpovídající kontrolu v souvislosti se společnostmi, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení.

(73)

S ohledem na velikost zjištěného dumpingového rozpětí a na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby byly částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením s konečnou platností vybrány ve výši částky uložených prozatímních cel. V případě vyvážejících výrobců, pro něž je konečné clo mírně vyšší než clo prozatímní, by se prozatímně zajištěné částky měly v souladu s čl. 10 odst. 3 základního nařízení vybírat ve výši stanovené v prozatímním nařízení,

30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 350/46

(1)

Pravidla pro výpočet poplatků a plateb stanovená nařízením Komise (ES) č. 593/2007 ze dne 31. května 2007 o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (2) je třeba pravidelně přezkoumávat, aby se zajistilo, že výše poplatků a plateb, jež mají hradit žadatelé, odpovídá složitosti operace provedené agenturou a skutečnému pracovnímu zatížení. Budoucí změny uvedeného nařízení tato pravidla doladí, a to také na základě údajů, jež budou k dispozici uvnitř Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) po zavedení jejího systému plánování podnikových zdrojů.

(2)

Dohody uvedené v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008 by měly stanovit základ pro vyhodnocení skutečného pracovního zatížení při vydávání osvědčení produktům třetích zemí. V zásadě je postup agentury při schvalování osvědčení vydaných třetí zemí, s níž má Společenství příslušnou dohodu, popsán v uvedených dohodách, a měl by být spojen s jiným pracovním zatížením než postup agentury při vydávání osvědčení.

(3)

I když je nutné zajistit rovnováhu mezi celkovými výdaji vynaloženými agenturou na vydávání osvědčení a celkovým výnosem z poplatků a plateb, které vybere, musí pravidla pro výpočet poplatků a plateb zůstat platná a spravedlivá pro všechny žadatele. To musí platit i pro výpočet cestovních nákladů mimo území členských států. Stávající vzorec je třeba pozměnit, aby se zajistilo, že se bude vztahovat pouze na přímé náklady vynaložené na takové cesty.

(4)

Zkušenosti získané uplatňováním nařízení (ES) č. 593/2007 ukazují, že je nutné upřesnit, kdy může agentura účtovat splatný poplatek, a stanovit metodu pro výpočet částky, jež se má vrátit, je-li vydávání osvědčení přerušeno. Podobná pravidla musí platit i v případě vzdání se osvědčení nebo pozastavení jeho platnosti.

(5)

Z technických důvodů je vhodné v příloze nařízení (ES) č. 593/2007 provést změny za účelem vylepšení některých definic nebo klasifikací.

(6)

Nařízení (ES) č. 593/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 65 nařízení (ES) č. 216/2008,

1)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Aniž je dotčen článek 4, v případě, že je některé vydávání osvědčení vedeno zcela nebo zčásti mimo území členských států, zahrnou se příslušné cestovní náklady mimo toto území do poplatku fakturovaného žadateli, a to pomocí vzorce:

d = f + v + h – e

přičemž:

2)

Článek 8 se mění takto:

3)

V článku 12 se zrušuje pátý pododstavec.

4)

V článku 14 se zrušuje odstavec 3.

5)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

a)

poplatky uvedené v tabulkách 1 až 5 části I přílohy se použijí na všechny žádosti o vydání osvědčení doručené po 1. lednu 2009;

b)

poplatky uvedené v tabulce 6 části I přílohy se použijí na roční poplatky vybírané po 1. lednu 2009.

30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 350/56

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 (3) zavádí akční program v oblasti celoživotního učení na období 2007 až 2013.

(2)

Podle čl. 9 odst. 2 rozhodnutí č. 1720/2006/ES mají být veškerá opatření nezbytná k provedení programu jiná, než jsou opatření vyjmenovaná v odstavci 1, přijímána postupem podle čl. 10 odst. 3 uvedeného rozhodnutí, tj. poradním postupem stanoveným rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(3)

Toto znění rozhodnutí č. 1720/2006/ES znamená zejména, že na veškerá jiná rozhodnutí o výběru než rozhodnutí uvedená v čl. 9 odst. 1 uvedeného rozhodnutí se vztahuje poradní postup a právo na kontrolu Evropským parlamentem.

(4)

Tyto procesní podmínky prodlužují řízení o poskytnutí grantů zájemcům o dva až tři měsíce. Působí tak četná zpoždění v přidělování grantů příjemcům, vyžadují neúměrné náklady na správu programu a nejsou přínosné vzhledem k povaze poskytovaných grantů.

(5)

Aby se umožnilo rychlejší a účinnější provádění rozhodnutí o výběru, je nezbytné nahradit poradní postup povinností Komise informovat neprodleně Evropský parlament a členské státy o veškerých opatřeních, která přijme k provedení rozhodnutí č. 1720/2006/ES bez zapojení výboru,

1)

V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise neprodleně informuje výbor uvedený v článku 10 a Evropský parlament o všech svých dalších rozhodnutích o výběru přijatých k provedení tohoto rozhodnutí, a to do dvou pracovních dnů od jejich přijetí. Tyto informace zahrnují popisy a rozbor došlých žádostí, popis posouzení a výběrového řízení a seznamy projektů navržených na financování i projektů, jejichž financování bylo zamítnuto.“

2)

V článku 10 se zrušuje odstavec 3.

30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 350/58

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12. prosince 2006 (2) zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2007 až 2013.

(2)

Podle čl. 8 odst. 3 rozhodnutí č. 1904/2006/ES mají být veškerá opatření nezbytná k provedení programu jiná, než jsou opatření vyjmenovaná v odstavci 2, přijímána postupem podle čl. 9 odst. 3 uvedeného rozhodnutí, tj. poradním postupem stanoveným rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (3).

(3)

Z tohoto znění rozhodnutí č. 1904/2006/ES vyplývá především to, že na veškerá jiná rozhodnutí o výběru než rozhodnutí uvedená v čl. 8 odst. 2 uvedeného rozhodnutí se vztahuje poradní postup a právo na kontrolu Evropského parlamentu.

(4)

Tato rozhodnutí o výběru se však týkají hlavně grantů představujících pouze malé částky a nevyžadují přijímání politicky citlivých rozhodnutí.

(5)

Tyto procesní podmínky prodlužují řízení o poskytnutí grantů zájemcům o dva až tři měsíce. Působí tak četná zpoždění v přidělování grantů příjemcům, vyžadují neúměrné náklady na správu programu a nejsou přínosné vzhledem k povaze poskytovaných grantů.

(6)

Aby se umožnilo rychlejší a účinnější provádění rozhodnutí o výběru, je nezbytné nahradit poradní postup povinností Komise informovat neprodleně Evropský parlament a členské státy o veškerých opatřeních, která přijme k provedení rozhodnutí č. 1904/2006/ES bez zapojení výboru,

1)

V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Komise informuje výbor uvedený v článku 9 a Evropský parlament o všech svých dalších rozhodnutích o výběru přijatých k provedení tohoto rozhodnutí, a to do dvou pracovních dnů od jejich přijetí. Tyto informace zahrnují popisy a rozbor došlých žádostí, popis posouzení a výběrového řízení a seznamy projektů navržených na financování i projektů, jejichž financování bylo zamítnuto.“

2)

V článku 9 se zrušuje odstavec 3.

30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 350/60

(1)

Evropská unie si dala za cíl udržet a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém má být společným postupem členských států v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti.

(2)

Společný postup v oblasti policejní spolupráce podle čl. 30 odst. 1 písm. b) Smlouvy o Evropské unii a společný postup v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech podle čl. 31 odst. 1 písm. a) Smlouvy o Evropské unii vede k potřebě zpracovávat významné informace, které by měly podléhat vhodným předpisům o ochraně osobních údajů.

(3)

Právní předpisy, které spadají do oblasti působnosti hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, by měly posilovat policejní a justiční spolupráci v trestních věcech s ohledem na její účinnost i zákonnost a soulad se základními právy, zejména právem na ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů. Společné standardy zpracování a ochrany osobních údajů zpracovávaných za účelem předcházení trestné činnosti a boje proti ní přispívají k dosažení obou těchto cílů.

(4)

Haagský program: posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii, který Evropská rada přijala dne 4. listopadu 2004, zdůrazňuje nutnost inovativního přístupu k přeshraniční výměně informací důležitých pro vymáhání práva za přísného dodržování klíčových podmínek v oblasti ochrany údajů a vyzývá Komisi, aby do konce roku 2005 předložila v tomto ohledu návrhy. To se odrazilo v akčním plánu Rady a Komise, kterým se provádí Haagský program o posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii (2).

(5)

Výměna osobních údajů v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, zejména podle zásady dostupnosti informací, jak je stanovena v Haagském programu, by měla být podpořena jasnými pravidly, která zlepší vzájemnou důvěru mezi příslušnými orgány a zajistí, že příslušné informace budou chráněny způsobem vylučujícím jakoukoli diskriminaci v této spolupráci mezi členskými státy při plném dodržování základních práv dotčených osob. Stávající právní předpisy na evropské úrovni nejsou pro tento účel dostačující; směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (3) se nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné pro výkon činností mimo oblast působnosti práva Společenství, například činnosti stanovené v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii, ani se v žádném případě nevztahuje na zpracování, jež se týká veřejné bezpečnosti, obrany, bezpečnosti státu nebo činností státu v oblasti trestního práva.

(6)

Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje pouze na údaje shromažďované nebo zpracovávané příslušnými orgány za účelem předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo výkonu trestů. Toto rámcové rozhodnutí by mělo ponechat na členských státech, aby na vnitrostátní úrovni přesněji určily, jaké další účely budou považovány za neslučitelné s účelem, pro který byly osobní údaje původně shromážděny. Obecně by další zpracovávání pro historické, statistické nebo vědecké účely nemělo být považováno za neslučitelné s původním účelem zpracování.

(7)

Oblast působnosti tohoto rámcového rozhodnutí je omezena na zpracování osobních údajů předaných nebo zpřístupněných mezi členskými státy. Z tohoto omezení nelze vyvozovat žádné závěry ohledně pravomoci Unie přijímat předpisy týkající se sběru a zpracování osobních údajů na vnitrostátní úrovni nebo prospěšnost pro Unii tak činit v budoucnu.

(8)

Členské státy mají k usnadnění výměny údajů v Unii v úmyslu zajistit, aby úroveň ochrany osobních údajů dosažená při vnitrostátním zpracování údajů odpovídala úrovni stanovené tímto rámcovým rozhodnutím. Pokud jde o vnitrostátní zpracovávání údajů, nebrání toto rámcové rozhodnutí členským státům v tom, aby stanovily opatření na ochranu osobních údajů, která jsou přísnější než opatření podle tohoto rámcového rozhodnutí.

(9)

Toto rámcové rozhodnutí by se nemělo vztahovat na osobní údaje, které členský stát získal v oblasti působnosti tohoto rámcového rozhodnutí a které pocházejí z tohoto členského státu.

(10)

Sblížení právních předpisů členských států by nemělo vést k uvolnění ochrany údajů v těchto státech, ale mělo by naopak mít za cíl zajištění vysoké úrovně ochrany uvnitř Unie.

(11)

Je nezbytné upřesnit cíle ochrany údajů v rámci policejní a justiční činnosti a stanovit pravidla pro zákonnost zpracování osobních údajů s cílem zajistit, aby veškeré informace, které mohou být vyměňovány, byly zpracovávány zákonně a v souladu s platnými základními zásadami týkajícími se kvality údajů. Zároveň by neměly být žádným způsobem ohrožovány zákonné činnosti policie nebo celních, justičních a jiných příslušných orgánů.

(12)

Zásadu správnosti údajů je nutno uplatňovat s ohledem na povahu a účel daného zpracování údajů. Například zejména v soudním řízení se údaje zakládají na subjektivním vnímání jednotlivých osob a v některých případech je nelze vůbec ověřit. Požadavek na správnost se tedy nemůže týkat správnosti určitého prohlášení, ale pouze skutečnosti, že konkrétní prohlášení bylo učiněno.

(13)

Archivace v oddělených souborech údajů by měla být přípustná pouze tehdy, nejsou-li údaje již nezbytné a používané pro účely předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů. Archivace v oddělených souborech údajů by rovněž měla být přípustná, pokud jsou archivované údaje uloženy v databázi společně s jinými údaji tak, že již nemohou být použity pro účely předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů. Přiměřenost délky archivace by měla záviset na účelech archivace a oprávněných zájmech subjektů údajů. V případě archivace pro historické účely je možno počítat s velmi dlouhým obdobím.

(14)

Údaje mohou být rovněž vymazány zničením nosiče údajů.

(15)

Pokud jde o nepřesné, neúplné či již neaktuální údaje předávané nebo zpřístupňované jiným členským státům a dále zpracovávané orgány obdobnými soudům, tedy orgány, které mají pravomoc činit právně závazná rozhodnutí, měly by jejich oprava, výmaz nebo blokování probíhat v souladu s vnitrostátním právem.